Analýza rizika. obchodování s lidmi. u žen. bez domova

Analýza rizika obchodování s lidmi

u žen

bez domova

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z  programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Více informací je dostupných na webových stránkách: 

www.osf.cz,  www.eeagrants.org  a  www.dejmezenamsanci.cz.

Obsah Analýza rizika obchodování s lidmi u žen bez domova......................................1 1. Úvod ...............................................................................................................3 2. Rámce............................................................................................................5

2.1. Problematika „žen bez domova“............................................................5



2.2. Problematika obchodování s lidmi.........................................................7



2.3. Další pojmy...........................................................................................9

3. Metodologie výzkumu...................................................................................11 4. Výsledky dotazníkového šetření...................................................................14

4.1. Sociodemografická struktura vzorku...................................................14



4.2. Oblast pracovní...................................................................................17



4.3. Oblast poskytování sexuálních služeb................................................21



4.4. Jiná jednání, se kterými se respondentky setkávají............................25



4.5. Další informace o respondentkách......................................................26



4.6. Potenciálně obchodované osoby.........................................................27



4.6.1. Respondentky nucené k sexuálním službám.............................32



4.6.2. Respondentky nucené k jiné činnosti – žebrání či krádeže.......33



4.6.3. Respondentky, u nichž se objevily indikátory nucené práce......33

5. Závěr ............................................................................................................34

5.1. Shrnutí.................................................................................................34



5.2. Doporučení..........................................................................................35

Seznam příloh..................................................................................................36

1. Úvod Obchodováním s lidmi jsou často kvůli své zranitelnosi ohroženi především lidé bez domova. Dle zkušeností La Strady ČR se lze setkat s  nábory osob bez domova, při nichž jsou tito lidé zlákáni (často do zahraničí)s příslibem výdělku, a je zneužíváno jejich problematické životní situace. Jak upozorňuje např. bezdomovecká asociace Homeless v Londýně ve své studii z roku 2013, pachatelé se často infiltrují mezi bezdomovce a tvrdí, že byli také bezdomovci, ale nyní vědí, jak přijít k dobré práci. V ČR zatím nevznikla studie, zabývající se problematikou ohrožení žen bez domova obchodováním s lidmi, rovněž neexistuje výraznější spolupráce mezi organizacemi, poskytujícími služby osobám bez domova, a organizacemi, které se problematikou obchodu s lidmi zabývají. Z  tohoto důvodu vzniklo výzkumné šetření, jehož výstupy jsou v  následujících podkapitolách prezentovány, a příručka pro pracovníky a pracovnice (nejen) neziskových organizací, jež mohou s ohroženými ženami přijít do kontaktu. Tato analýza byla vytvořena v rámci projektu Snížení rizika obchodování s lidmi u žen bez domova. Hlavním cílem tohoto projektu je snížení rizika obchodování s lidmi prostřednictvím terénního výzkumu specifik tohoto jevu, následné analýzy výsledků, a šíření výsledků analýzy po ČR. V návaznosti na analýzu bude vytvořena příručka pro organizace, které jsou v  kontaktu s  osobami bez stálého přístřeší. Tato příručka bude obsahovat informace o identifikaci obchodovaných osob, možnostech pomoci obchodovaným osobám, ale rovněž i možnosti v oblasti prevence. V textu je představena problematika obchodování s lidmi, dále některá specifika ženského bezdomovectví, metodologie dotazníkového šetření, výstupy z  dotazníkového šetření, a závěrem doporučení ke snížení rizika ohrožení žen bez domova obchodem s lidmi.

Poděkování Chtěli bychom poděkovat partnerovi projektu - Farní Charitě Praha 1 – Nově Město Program Máří a spolupracující organizaci - NADĚJI., ale rovněž i dalším organizacím, s nimiž proběhla spolupráce na sběru dotazníků: Armáda spásy Jirkov, Armáda spásy Centrum sociálních služeb B. Bureše, Azylový dům České Budějovice, Azylový dům Jičín, Azylový dům pro muže a ženy Zábřeh, Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Vsetín, Azylový dům sv. Ludmily v Mokrovratech, Centrum „PRO“ Blansko, Domov sv. Zdislavy pro matky s  dětmi v  tísni, Drop In, Dům Naděje Jablonec nad Nisou, Městská ubytovna pro osoby bez přístřeší Kolín, Petrklíč Uherské Hradiště, Sananim, Služby prevence města Mělník, Sociální služby Chomutov. Rovněž bychom rádi poděkovali Nadaci Open Society Fund, která celý výzkum podpořila z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Prostřednictvím Norských fondů přispívá Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů a posílení vzájemné spolupráce v Evropě. Podporuje především ochranu životního prostředí, dále výzkum a stipendia, rozvoj občanské společnosti, péči o zdraví, děti, rovnost žen a mužů či zkvalitnění justice. Program Dejme (že)nám šanci podporuje rovné příležitosti žen a mužů v pracovním i osobním životě a prevenci a pomoc obětem domácího násilí v České republice. Spravuje ho Nadace Open Society Fund Praha, která od roku 1992 rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.

2. Rámce V této kapitole jsou vydefinovány některé základní pojmy a je nastíněna problematika obchodu s lidmi a téma ženského bezdomovectví. Pro skupinu osob bez domova, stejně tak jako pro ženy obecně, platí, že patří mezi zranitelnější skupiny (nejen) vůči násilí a že se často nacházejí v  těžší pozici pro uplatňovaní svých práv. Být ženou bez domova může být tedy „ještě rizikovější“, neboť se jedná o vícenásobně marginalizovanou skupinu. Násilí na osobách bez domova nabývá mnoha podob, může být spojeno přímo s  jejich statutem,1 či se váže k  prostředí, v  němž se tyto osoby pohybují. Přičemž u žen je ohrožení sexuálním, domácím, fyzickým nebo verbálním násilím ještě vyšší, dle výzkumu Jako doma, o.s.2 se s některou z těchto forem setkalo 90 % jimi dotazovaných žen.

2.1. Problematika „žen bez domova“ Úvodem je potřeba definovat pojmy, s nimiž bude dále pracováno. Samy ženy bez domova preferují termín žena bez domova před termínem bezdomovkyně, považují jej za důstojnější, avšak mnoho z nich je schopno se lépe identifikovat s termínem žena bez stálého přístřeší.3 Dále je tedy vzhledem k výše zmíněnému pracováno s pojmy ženy bez domova a ženy bez trvalého přístřeší, jejichž význam je pro účely tohoto textu totožný. Přičemž pod pojem žena bez domova lze zahrnout „ženy aktuálně využívající služeb denních center pro osoby bez přístřeší, nocleháren a azylových domů. Jedná se tudíž o ženy, které v danou chvíli pobývají na ulici či v provizorním bydlení (mimo systém služeb) nebo využívají bydlení poskytované sociálními službami.“ 4 Širší pojetí uvádí Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení (ETHOS), která „označuje osobami bez domova populační skupinu zahrnující jak viditelné bezdomovce, tj. osoby, které spí venku, tak osoby, které v důsledku nemožnosti zajistit si jiné bydlení žijí v ubytovacích zařízeních, dále osoby, jejichž bydlení je nejisté, a osoby, které žijí v podmínkách, které neodpovídají minimálním standardům bydlení v daném kulturním a sociálním prostředí.“ 5 Tato definice je vzhledem ke skutečnosti, že jsou do ní zahrnuty i osoby, jejichž bydlení je nejisté, a osoby, žijící v podmínkách neodpovídajích minimálním standardům, pro účely tohoto výzkumu příliš obecná.  Je zde uváděna především v kontextu toho, že nelze jasně vytyčit linie mezi osobou bez domova a osobou s domovem. Mezi těmito dvěma kategoriemi je „šedá zóna“, kde se tyto kategorie překrývají, ať již kvůli tomu, že se situace osob na pomezí těchto kategorií často mění např. vzhledem k jejich rodinné situaci, tak rovněž i z dalších důvodů. Těmito důvody mohou být právě výše zmíněné neodpovídající podmínky či nestálost bydlení v  ubytovacích zařízení vzhledem k špatné finanční situaci.



1

4 5 2 3

Např. fenomén tzv. bumfights, jenž se začal objevovat i v  České republice, při němž si útočníci vybírají osobu bez domova jako terč fyzického násilí a někdy si svá jednání i nahrávají na videa. Fyzický útok je cílem sám o sobě a osoba bez domova je vybrána pro menší schopnost se bránit či ochotu takové jednání oznámit a samozřejmě i pro nižší ochotu příslušných autorit, například orgánů činných v trestním řízení, toto jednání šetřit. Hetmánková, R.: Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha, 2013. Str. 13 Hetmánková, R.: Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha, 2013. Str. 9 Hetmánková, R.: Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha, 2013. Str. 6 Hetmánková, R.: Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha, 2013. Str. 6

Dalším pojmem, jenž je potřeba definovat vzhledem k jeho širšímu pojetí v rámci tohoto textu, je organizace pro osoby bez domova. Tento termín zahrnuje nejen nestátní neziskové organizace, jejichž cílovou skupinou jsou osoby bez domova či osoby tímto jevem ohrožené, ale rovněž i organizace, jejichž primárním cílem není poskytování služeb osobám bez domova, ovšem dle charakteru jimi poskytovaných služeb lze mezi uživateli jejich služeb předpokládat vysoký výskyt osob bez domova, osob sociálně vyloučených, či osob ohrožených těmito jevy. Příkladem mohou být organizace poskytující služby uživatelům a uživatelkám drog, mezi nimiž se pohybuje značné množství osob bez stálého přístřeší.

Cesty k bezdomovectví Spouštěče bezdomovectví mohou být u jednotlivých osob značně odlišné, obecně lze zmínit následující determinanty, přičemž se nejedná o jejich absolutní výčet a mohu být provázány či spolupůsobit s dalšími faktory. • • • •

rozpad rodinných a partnerských vztahů domácí násilí chudoba a ekonomická nouze závislosti a jiná psychická onemocnění

Pod rozpad rodinných a partnerských vztahů lze zahrnout rozvod či rozchod s partnerem nebo partnerkou či úmrtí této osoby, případně smrt rodičů nebo jiného příslušníka rodiny, s nímž byla sdílena domácnost. Domácí násilí je záměrně uvedeno samostatně již z důvodu, že lze předpokládat jeho charakterističnost především pro ženy. Chudobu a ekonomickou nouzi způsobuje široká paleta důvodů od přechodu do důchodu či ztráty zaměstnání přes dluhy až k zániku ekonomické vazby na jinou osobu, již lze očekávat u žen častěji než u mužů. Přičemž „nižší výdělky, a tudíž i důchody žen v době jejich ekonomické aktivity, ovlivňují jejich finanční možnosti v dobách nouze. Chudoba postihuje ženy výrazněji než muže a jejich možnosti jsou proto omezenější.“ 6 Bezdomovectví se nejčastěji rozčleňuje na následují formy: • • •

zjevné či viditelné skryté či latentní potenciální

V případě zjevného bezdomovectví se situace osob vyznačují tím, že žijí na ulicích, nádražích, v parcích, přespávají v tramvajích apod. V chladnějších měsících vyhledávají veřejné noclehárny. U latentního či skrytého bezdomovectví lidé bez domova nevyhledávají veřejné služby, nejsou tedy evidováni. Počet těchto lidí může být vysoký, neboť potřebné služby jsou leckde naprosto nedostačující. Tyto osoby lze nalézt ve sklepích, opuštěných objektech, ve vracích aut; nezřídka přespávají u známých. Pod kategorii potenciálního bezdomovectví spadají osoby, kterým bezdomovectví reálně hrozí z důvodu nevhodných nebo nejistých bytových podmínek. Patří sem i velká skupina čekatelů na propuštění z různých zařízení: dětský domov, věznice, psychiatrická léčebna. Roste i další skupina potenciálních bezdomovců – migranti, přistěhovalci a azylanti. 7



6 7



Hetmánková, R. (2013): Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha. Str. 11 Štechová, M. a kol. (2008) Bezdomovci a Bezdomovectví z pohledu kriminologie. IKSP, Praha. Dostupné z http://www.ok.cz/iksp/docs/344.pdf Str. 23

Specifika ženského bezdomovectví Některá specifika ženského bezdomovectví byla zmiňována již výše, mezi ta nejpodstatnější patří zvýšená zranitelnost žen a menší viditelnost této skupiny. Latentnost ovlivňuje jak u žen velmi frekventovaná forma skrytého bezdomovectví, tak i malý podíl žen, jež v této situaci využívají služeb pro osoby bez domova. Příčiny, proč nejsou ženy bez stálého přístřeší navázány na některý z typů služeb pro osoby bez domova, lze spatřovat v nízké informovanosti o jejich existenci, ale především v často pociťované obavě z navštěvování těchto zařízení vzhledem pocitu ohrožení ze strany mužů a jejich početní převahy v těchto zařízeních či v jejich okolí. Skryté bezdomovectví ve formě přespávání u známých či příbuzných nebo zajištění si bydlení skrze nechtěné či účelové vztahy slouží rovněž jako strategie oddálení propadu do situace ocitnutí se „na ulici“.8 Rizikovost tkví v nestabilitě, ovšem hlavně v možném vytvoření vztahu závislosti na osobě, která jim ubytování poskytuje. Tento vztah závislosti je staví do zranitelnější pozice, mohou být touto okolností nuceny strpět jednání, jež by v jiné situaci nebyly ochotny snášet. Tuto formu skrytého bezdomovectví podporuje i další faktor, jímž je omezenost možnosti následného bydlení na ubytovnách, které je dle výzkumu organizace Jako Doma pro 90 % žen bez domova „ jako spolehlivé bydlení nepřijatelné. Ubytovny jsou (nejen ženami, které prožily násilí ze strany mužů) považovány za nebezpečné, rizikové a hygienicky nepřijatelné.“9 Další okolností, jež může ženy přimět k vytváření a udržování účelových a nechtěných vztahů, je potřeba ochrany před okradením, verbálním a fyzickým násilím či jiným ohrožením, s nimiž se při pobytu na ulici setkávají. Tyto vztahy ovšem mohou být rovněž rizikové a spojené s finančním i sexuálním zneužíváním. „Odlišnost ženského bezdomovectví od mužského je dána zejména zvýšeným vystavením žen fyzickému, sexuálnímu a verbálnímu násilí ze strany mužů; zvýšené zranitelnosti při pobytu na ulici a snížené ekonomické síle.“10

2.2. Problematika obchodování s lidmi Pojmy Protokol OSN o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště se ženami a dětmi, přijatý 12. prosince 2000, tzv. Palermský protokol11, definuje obchodování s lidmi (dále též OSL) jako najímání, přepravu, převoz, přechovávání nebo přijetí osob za účelem zneužívání za pomoci hrozby, použití síly nebo jiných forem donucení, za pomoci únosu, podvodu, uvedení v omyl nebo zneužití moci či stavu bezbrannosti nebo pomocí předání nebo přijetí plateb či výhod, a to za účelem získání souhlasu osoby mající kontrolu nad jinou osobou. V kontextu české právní úpravy lze nalézt trestný čin obchodování s lidmi pod § 168 Trestního zákoníku, zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V odst. 2 tohoto ustanovení jsou vydefinovány: •

prostředky donucení - za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo lsti anebo zneužívaje jejího omylu, tísně nebo závislosti;



Hetmánková, R. (2013): Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha. Str. 14 Hetmánková, R. (2013): Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha. Str. 11 V České republice došlo k ratifikaci protokolu a podepsání úmluvy dne 10. prosince 2002, avšak k ratifikaci úmluvy dosud zatím nedošlo

8 9



10



• •

formy jednání - přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby jí bylo užito; formy zneužití - k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla, k odběru tkáně, buňky nebo orgánu z jejího těla, k službě v ozbrojených silách, k otroctví nebo nevolnictví, nebo k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování.

V  České republice mezi dvě nejčastější formy obchodování s lidmi patří OSL za účelem sexuálního vykořisťování (nucená prostituce) a OSL za účelem pracovního vykořisťování (nucená práce). Přičemž mezi další formy, které lze v  kontextu ČR předpokládat, spadá zejména OSL za účelem nucené kriminality a OSL za účelem nuceného žebrání, jež jsou tzv. jinou formou vykořisťování. Nucená práce „je každá práce nebo služba, která je na kterékoliv osobě vymáhána pod pohrůžkou jakéhokoliv trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně … Pohrůžkou trestem je myšlen nejen trest ve smyslu trestně právním, ale jakákoliv hrozící újma na právech či výsadách.“12 Pracovní vykořisťování není v platné právní úpravě přesně vymezeno, obecně však lze vykořisťování definovat „jako zneužití závislosti jiného k získání jakéhokoli neoprávněného prospěchu z jeho činnosti.“13 La Strada Česká republika je jedinou specializovanou organizací, která se v rámci ČR výhradně věnuje poskytování pomoci obchodovaným a vykořisťovaným osobám. Cílem organizace je přispívat k odstranění obchodování s lidmi a vykořisťování a poskytovat podporu a ochranu vykořisťovaným, obchodovaným a vykořisťováním a obchodováním ohroženým osobám. La Strada poskytuje cílové skupině sociální služby, věnuje se prevenci a vzdělávání a advokačními a lobby aktivitami usiluje o systémové či legislativní změny s cílem předcházet obchodování s lidmi a vykořisťování a chránit práva a zájmy cílové skupiny.“

Identifikace potenciálně obchodovaných osob Pro účely výzkumu byly k identifikaci potenciálně obchodovaných osob využity indikátory obchodu s lidmi z Info a SOS linky La Strady (dále jen Linka LS) v kombinaci se sebeidentifikací, používanou na tzv. pohlednicích, informačních materiálech distribuovaných např. při terénní činnosti La Strady. Linka LS používá následující indikátory při prvním kontaktu se zájemkyní/zájemcem o služby. Je třeba zdůraznit, že je vždy třeba brát v potaz konkrétní situaci a formu OSL, o kterou by se mohlo jednat. Tento výčet není taxativní a nemusí se vždy objevit všechny indikátory, aby se jednalo o obchodovací situaci14. • • • • • • •

Osoba je bez dokladů, které jí byly odebrány v rámci procesu obchodováni. Osoba nedostala zaplaceno za svou práci (včetně práce v sexbyznysu) nebo dostávala jen zálohy na jídlo a ubytování. Osobě bylo fyzicky ublíženo/ubližováno. Osobě bylo bráněno ve volném pohybu a/nebo byl kontrolován její pohyb. Osobě bylo vyhrožováno násilím, likvidací nebo udáním na policii či úřady. Osobě bylo vyhrožováno směrem k její rodině či blízkým. Osoba byla podvedena ohledně druhu práce a výše platu.

Stanovisko OBP MV ČR k otázce výkladu ustanovení § 232a Zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obchod-s-lidmi-definice.aspx 13 Stanovisko OBP k trestnému činu obchodování s lidmi podle § 232a Trestního zákona ve vztahu k pojmům nucené práce a jiné formy vykořisťování. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obchod-s-lidmi-definice.aspx 14 Vymezení pojmu obchodovací situace je uveden níže. 12



Sebeidentifikace: • • • • • • •

nutili vás k práci, kterou jste nechtěli dělat; odebrali vám doklady; nedostávali jste zaplaceno; kontrolovali váš pohyb; ubližovali vám; podvedli vás; vyhrožovali vám.

Bude-li dále v  textu používán pojem obchodovací situace, jsou jím míněny okolnosti jednání a jednání samotné, jež naplňuje jednak znaky skutkové podstaty trestného činu dle § 168 Trestního zákoníku, ale i bylo-li určení obchodovací situace provedeno pomocí indikátorů používaných organizací La Strada ČR. V rámci dotazníkového šetření byla pozornost soustředěna na to, zda mají respondentky zkušenost s jednáním vykazujícím znaky OSL. Kromě základních dvou forem OSL, nucené prostituce a nucené práce, byla věnována pozornost i dalším vykořisťujícím jednáním, jež mohou být s obchodováním s lidmi spojena či být při výskytu dalších indikátorů rovněž OSL. Na tato další jednání byla zaměřena pozornost nejen na základě desk research, ale především v návaznosti na zkušenosti pracovnic/ků La Strady ČR. Lze se setkat s případy, kdy je osoba např. nejen nucena do práce, ale jsou jí odebírány i sociální dávky. V tomto kontextu stojí za zmínku i jeden případ, který, byť nebyl orgány činnými v trestním řízení kvalifikován jako trestný čin OSL, však nese jeho znaky po skutkové stránce. „V tomto případě byly fyzicky a psychicky týrány dvě mentálně postižené ženy. Obviněný muž, částečně i za pomoci své družky, nutil ženy k domácím pracím, odevzdání invalidního důchodu, prostituci, a rovněž i k tomu, aby se provdaly za muže vietnamské národnosti, kdy měl tento sňatek sloužit k legalizaci jeho pobytu. Obviněný si rovněž přivlastnil peníze z úvěrových smluv, které poškozené ženy byly nuceny uzavírat. Obviněný muž rovněž přinutil zrakově postiženého muže k žebrání, kdy ho za tímto účelem vozil do Prahy a Vídně. Vyžebranou částku poté slepý muž předával obviněnému.“15 Popis tohoto případu je uváděn záměrně pro poukázání na rozsáhlost forem, jichž může obchod s lidmi nabývat. Některým z nich bylo doposud věnováno v České republice spíše méně pozornosti, jako např. OSL za účelem nuceného žebrání či nucené kriminality.

2.3. Další pojmy Na závěr je potřeba uvést ještě některé další pojmy, které budou nadále v textu používány, konkrétně se jedná o pojmy poskytování sexuálních služeb, prostituce a sexbyznys. Poskytování sexuálních služeb bylo pro účely tohoto textu definováno jako pohlavní styk a jiné sexuální praktiky, natáčení a focení pornografie apod. za peníze nebo jiné odměny či protislužby. Prostituce není právně upravena, obecně je možné ji charakterizovat jako poskytování sexuálních služeb za peníze či jinou výhodu. Dle definice v návrhu zákona o regulaci prostituce z roku 2012 je prostituce „dobrovolné poskytování sexuálních služeb včetně jejich nabízení za úplatu fyzickou osobou, směřujících k uspokojování sexuálních potřeb“16.

STŘÍTECKÝ, Vít a Daniel TOPINKA.  Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v teorii a praxi. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013. Str. 88 16 ŠÍDOVÁ, Lucie, Jana POLÁKOVÁ a Hana MALINOVÁ.  Ze sexybyznysu na trh práce?: přenos znalostí v oblasti legálního uchopení prostituce a jeho dopad na trh práce. Vyd. 1. Brno: Rozkoš bez rizika, 2013. Str. 58 15



Pojem poskytování sexuálních služeb se zcela nekryje s  pojmem prostituce, neboť je do něj zahrnuto rovněž natáčení a focení pornografie. V  textu dále je preferováno používání termínů poskytování sexuálních služeb nejen kvůli širšímu pojetí, ale rovněž i z důvodu, že samotný výraz prostituce může vyvolávat negativní konotace. Sexbyznys či sexuální průmysl je širším pojmem, v tomto textu je tímto termínem míněno poskytování sexuálních služeb nebo produktů výměnou za finanční či jinou výhodu, zahrnuje jak přímý fyzický kontakt, tak nepřímou sexuální stimulaci, tedy nejen prostituci, ale i „tanec na klíně“, sex po telefonu, počítačový sex či pornografický průmysl.

3. Metodologie výzkumu V rámci výzkumu byly použity následující metody: rešerše veřejně dostupných informaci – tzv. desk research, dotazníkové šetření a konzultace s odborníky (např. s organizacemi specializovanými na problematiku bezdomovectví). V rámci výzkumu byly v prvotní fázi shromažďovány informace k problematice žen bez domova a k obchodu s lidmi nejen formou výše uvedeného desk research, ale i skrze studium předchozích výzkumů La Strady ČR na téma obchodu s lidmi. Dále byl stanovován způsob sběru dat skrze dotazníkové šetření a určení vlastního obsahu dotazníku. Při tvorbě obsahu dotazníku byly zohledňovány nejen výzkumné otázky (viz níže), ale rovněž i citlivost tématu a osobní charakter některých otázek. Pokud určité aspekty skutečnosti, že je respondentka bez domova, nebyly nutné k  zodpovězení výzkumných otázek, byly záměrně vynechány, aby případně nedocházelo k další traumatizaci či sekundární viktimizaci potenciální respondentky. Například otázka na důvod, proč se žena dostala do situace, v níž je bez stálého přístřeší, by mohla znovu otvírat traumatické zážitky, např. prožité domácí násilí či úmrtí v rodině, jež patří mezi časté důvody bezdomovectví u žen. Přičemž tato informace není pro zodpovězení výzkumných otázek relevantní, pokud mezi těmito dvěma jevy není kauzální souvislost. Její zjištění a určení jejího směru by však bylo nad rámec možností dotazníkového šetření. V rámci formulace konkrétních otázek byla zvažována i vhodná terminologie. Vzhledem k silnější identifikaci s pojmem žena bez stáleho přístřeší, než s pojmem žena bez domova, kterou zmiňuje ve svém výzkumu oraganizace specializovaná na práci s touto skupinou žen, bylo v rámci dotazníkového šetření pracováno s prvním pojmem. V úvodu dotazníku byla zdůrazněna anonymnost a uveden jeho účel s tím, že dotazník je součástí analýzy v rámci projektu Snížení rizika obchodování s lidmi u žen bez domova, který realizuje nevládní nezisková organizace La Strada ČR. V průběhu monitoringu výskytu potenciálních respondentek v terénu byl zjišťován i okruh organizací, jež by mohly být požádány o spolupráci (nad rámec projektu), a ve spolupráci s nimi i vlastní činností byl realizován sběr dotazníků (první pololetí 2015). V následné fázi byl proveden zápis dotazníků a prvotní zpracování dat, dle nejž byla nastavena komparativní a korelační analýza. Závěrečná fáze obsahovala tvorbu analýzy a příručky v konzultaci její podoby s partnery projektu. Výzkumné otázky byly stanoveny následovně: • • • •

Jsou ženy bez domova ohroženy obchodem s lidmi? Jakými formami obchodu s lidmi jsou ženy bez domova ohroženy? Lze vysledovat společné charakteristiky žen bez domova, které se v minulosti setkaly s jednáním vykazujícím znaky obchodu s lidmi či pracovním vykořisťováním? Existují další rizikové faktory, které mohou ovlivnit, že se ženy bez domova dostanou do obchodovací situace? Pokud ano, jaké?

Výzkum se řídil etickými zásadami vycházejícími z mezinárodně ukotvených principů17 a z hodnot organizace La Strada ČR. V konkrétní rovině se jednalo o • • • •

zajištění informovaného souhlasu všech respondentek (ústní formou), senzitivní způsob dotazování (do-no-harm questioning), nabídka pomoci, důsledná anonymizace dat a zajištění mlčenlivosti výzkumného týmu, kontinuální reflexe etických dilemat.

V  činnosti La Strada ČR jsou vždy zohledňovány i bezpečnostní aspekty vzhledem k  povaze problematiky obchodu s lidmi jako zvlášť závažné trestné činnosti, nezřídka organizovaného charakteru. Projevuje se to zvýšenými bezpečnostními opatřeními, např. při práci v terénu. Avšak přestože sběr dotazníků probíhal i vlastní terénní činností, nedocházelo k němu v prostředích, kde LS terénní výjezdy obvykle realizuje, z důvodu obavy ze zkreslení výsledků analýzy a kvůli minimálnímu prolínání cílové skupiny kontaktované v terénu LS se skupinou potencionálních respondentek. Nízký překryv těchto skupin vychází i z vydefinování pojmu žena bez domova, kdy ženy na ubytovnách nespadají do vydefinované charakteristiky potenciálních respondentek. Při stanovování okruhu žen, které budou osloveny jako potenciální respondentky, bylo zohledněno i výše zmíněné prolínání kategorií osob s domovem a osob bez domova. Rozhodujícím faktorem pro vyplnění dotazníku s konkrétní dotazovanou bylo, jak žena sebe samu identifikuje, tj. jestli se ztotožňuje s pojmem žena bez stálého přístřeší. Jako příklad prostupnosti obou kategorií lze uvést poznatek z dotazníkového šetření, v němž některé respondentky uváděly, že příležitostně přebývají i na ubytovnách, mají-li na ně finanční prostředky, přesto se však ztotožňovaly s termínem žena bez stálého přístřeší. Dotazníkové šetření obecně vychází především ze subjektivního hodnocení respondentek z důvodu nemožnosti objektivizovat a verifikovat některá tvrzení. Toto východisko je přitom odvozováno ze základního předpokladu, že subjektivní hodnocení dotazovaných žen do značné míry ovlivňuje i jejich jednání, a tím může i bez ohledu na některé objektivní skutečnosti determinovat jejich životní situaci. Zároveň však výzkumný tým využívá široké spektrum informací, jakož i znalostí a zkušeností, které s problematikou obchodu s lidmi a pracovním vykořisťováním má organizace La Strada ČR k dispozici, což umožňuje průběžnou kontrolu relevance získaných dat. Dotazník obsahoval vymezení sexuálních služeb, aby tento pojem nebyl chápán v užším slova smyslu jen jako poskytnutí pohlavního styku za peněžní či jinou výhodu, ale rovněž jako poskytování jiných sexuálních praktik nebo i natáčení či focení pornografie.

Sběr dat Dotazníky byly sbírány primárně vlastní činností organizace La Strady ČR, dále partnera projektu – programem Maří Farní Charity Praha 1 – Nové Město, a spolupracující organizací - Nadějí o.s. Dále byly požádány o spolupráci nestátní neziskové organizace, jejichž cílovou skupinou jsou osoby bez domova či osoby tímto jevem ohrožené, a rovněž organizace, jejichž primárním cílem není poskytování služeb osobám bez domova, ovšem dle charakteru jimi poskytovaných služeb lze mezi uživateli jejich služeb předpokládat výskyt osob sociálně vyloučených, osob bez domova či osob ohrožených těmito jevy. Byli tedy osloveni poskytovatelé azylového ubytování po celé České republice, ale např. i organizace poskytující služby uživatelům, mezi nimiž se vyskytuje mnoho osob, které jsou bez stálého přístřeší. Cílem bylo získat co nejobsáhlejší vzorek respondentek. Např. některé uživatelky drog, které jsou bez domova, kromě terénního výměnného programu nevyužívají další sociální služby a skrze organizace, poskytující služby primárně osobám bez domova, by nebylo možné je kontaktovat.

Guide to ethics and human rights in counter-trafficking. United Nations Inter-Agency Project On Human Trafficking. Bangkok, 2008. Dostupné z: http://www.endvawnow.org/uploads/browser/files/Ethics_Guidelines_Trafficking_UNIAP_2008.pdf

17



Je rovněž potřeba zdůraznit, že pod vlastní činností organizace LS je míněn sběr dotazníků v terénu pracovnicemi LS či pracovnicemi LS ve spolupráci s jinými NNO popsanými výše. Dotazníky nebyly sbírány mezi uživatelkami služeb LS, neboť by to mělo za následek zkreslení výsledků analýzy, protože by se, vzhledem k cílové skupině LS u všech takto sebraných dotazníků vyskytl jev obchodování s lidmi či pracovního vykořisťování. Z obdobného důvodu nebyl dotazník sbírán ve spolupráci s organizacemi, kde by se automaticky objevil jev poskytování sexuálních služeb. K dosažení co nejrealističtějšího obrazu o riziku obchodování s lidmi mezi ženami bez domova a reprezentativnosti vzorku respondentek tedy bylo určující, zda organizace poskytuje služby ženám bez stálého přístřeší či zda mezi uživatelkami služeb organizace mohou být ženy bez stálého přístřeší, aniž by však organizace poskytovala služby specializovaně obchodovaným osobám, vykořisťovaným osobám či osobám, které pracují v sexbyznysu.

Identifikace potenciálně obchodovaných osob Na základě dotazníkového šetření nelze s  jistotou prohlásit, zda byly některé z respondentek obchodované, neboť proces identifikace by vyžadoval provedení hloubkového polostrukturovaného rozhovoru, ovšem dle výskytu indikátorů blíže popsaných výše lze prohlásit, zda se jedná o potencionálně obchodované osoby (dále též i POO). Vzhledem k tomu, že bylo využito indikátorů používaných na Iince La Strady, je možné proces identifikace připodobnit počáteční fázi v procesu žádání o poskytnutí služeb La Strady právě skrze linku La Strady. Tj. na základě prvotního rozhovoru realizováného telefonicky jsou zjišťovány výskyty indikátorů, na jejichž základě dojde k určení, zda se jedná či nejedná o potenciálně obchodovanou osobu. S  potencionálně obchodovanou osobou je dále veden rozhovor, kterým se proces identifikace dovršuje. Pro proces určení, zda se jedná o potenciálně obchodovanou osobu, bude dále v tomto textu používán termín předběžné identifikace, aby tento proces nebyl zaměňován s identifikací obchodované osoby, a byla tím vyjádřena i jistá míra informační nejistoty svázaná s prvotní fází. Vyšší míra informační nejistoty je právě odlišujícím faktorem od identifikace samotné. Skutečnost, že byla osoba obchodována, je předpokládána, není však verifikována. Samozřejmě otázka verifikace je rovněž diskutabilní i vzhledem ke skutečnosti, nakolik je tento proces i ve stavu informační jistoty možný. Vychází se ze zásady práce LS, že informace od uživatelek a uživatelů služeb LS jsou pravdivé, není-li důvodný předpoklad tuto pravdivost zpochybňovat. Předběžná identifikace či předběžná identifikace obchodovaných osob je tedy obsahově totožná s pojmem identifikace potenciálně obchodovaných osob. Výstupy z dotazníkového šetření ohledně POO je nutno brát jako orientační. Přestože zastoupení některých skupin potenciálně obchodovaných respondentek se pohybovalo kolem 10 % z celého vzorku, je třeba mít na paměti, že se jedná o velmi závažnou trestnou činnost, a počty policií vyšetřovaných případů, stejně tak jako počty klientů a klientek LS, se ročně pohybují v desítkách. Bylo by tedy nerealistické předpokládat vyšší zastoupení. Při práci s  tímto tématem je často pracováno s nízkými počty respondentek a respondentů, případně jsou spíše voleny kvalitativní metody studia problematiky, jako případové studie, atd. Respondentky byly tázány na situace, se kterými se setkaly v minulosti, přičemž sociodemografické charakteristiky byly zjišťovány k době, kdy byl s respondentkami dotazník vyplňován. Bylo nad rámec možností dotazníkovího šetření zjistit, jaké byly dané sociálně demografické chrakteristiky v době, kdy se s danou situací setkaly, vzhledem k velkému množství oblastí, jež byly dotazníkem pokrývány. Přestože např. partnerský status či místo, kde přebývají, se mohou u dotazovaných žen měnit, jsou tyto korelace uváděny u některých charakteristik, u nichž lze předpokládat skutečnost, že i přes svou potenciální proměnlivost mohou být často dle zkušeností z terénu pro ženy modem operandi.

4. Výsledky dotazníkového šetření Celkem bylo sebráno 135 dotazníků, z  nichž bylo vyřazeno18 z  důvodu značného množství 18 chybějících odpovědí. Dále je tedy pracováno se 130 dotazníky. Dotazníky byly získány vlastní činností organizace LS a partnerů projektu, Farní Charitou Praha 1 – Nové Město a organizací NADĚJE, ve spolupráci s organizacemi, jejichž cílovou skupinou jsou osoby bez domova či osoby tímto jevem ohrožené, a ve spolupráci s organizacemi, jejichž primárním cílem není poskytování služeb osobám bez domova, ovšem dle charakteru jimi poskytovaných služeb lze mezi uživateli jejich služeb předpokládat výskyt osob sociálně vyloučených, osob bez domova či osob ohrožených těmito jevy. Konkrétně se jednalo o azylové domy pro osoby bez přístřeší (případně pro ženy či matky s dětmi) a noclehárny, nízkoprahová zařízení pro osoby bez přístřeší, terénní program pro osoby bez přístřeší a pro uživatele drog, městskou ubytovnu pro osoby bez přístřeší a další poskytovatele sociálních služeb. Místa sběru s počtem dotazníků je následující: azylové domy a noclehárny (59 dotazníků), terén (34 dotazníků), nízkoprahové zařízení (18 dotazníků), ubytovna19 (2 dotazníky), poskytovatel sociálních služeb20 (17 dotazníků)21 Místo sběru dfwd

2%

azylový dům dfwd RODIČE

13 %

terén RODIČE děti

14 %

45 %

děti nízkoprahové zařízení ženy ženy poskytovatel sociálních služeb muži

26 %

muži ubytovna

Jsou-li uváděny souvislosti mezi jednotlivými otázkami, jedná se o ty, které dosáhly statistické významnosti v rámci korelační či komparativní analýzy. Korelace u sociodemografických charakteristik jsou uvedeny především v podkapitolách následujících po kapitole o sociálnědemografické struktuře vzorku, pokud se nejedná o korelace v rámci této oblasti.

4.1. Sociodemografická struktura vzorku Sociodemografická data k ženám bez domova nejsou vzhledem k menší zmapovanosti tohoto tématu k dispozici, proto uvádíme srovnání s výzkumem Jako Doma22, a to v případě těch otázek, které je možné porovnávat z  hlediska totožnosti či komparativnosti škál (srovnání je uváděno v poznámkách pod čarou). Obecně sociodemografická struktura vzorku respondentek dotazníkového šetření odpovídá struktuře vzorku výzkumu Jako Doma, přesto nelze tvrdit, že se jedná o reprezentativní vzorek, neboť chybějí data pro možnosti komparace. 20 21 22 18 19

V dotazníku respondentky nevyplnily celou stránku, případně celý tematický oddíl. Ubytovnou není míněno komerční zařízení, nýbrž ubytovna zřízená městem pro osoby bez přístřeší. Poskytovatelem sociálních služeb je míněno zařízení poskytující služby především osobám bez přístřeší (azylové ubytování, nízkoprahové služby, atd.), ale nebylo možné rozlišit konkrétní zdoj sběru dotazníku především vzhledem k faktu, že konkrétní subjekt, který dotazník dodal, poskytuje osobám více těchto služeb. Pro srovnání ve výzkumu Jako Doma o.s. bylo u 16 % komunikačních partnerek místem kontaktu squat, ulice, noclehárna či nízkoprahové zařízení. V  ostatních případech (tj.  84  %) rozhovory proběhly v  azylových domech (přehled komunikačních partnerek - str. 24 a 25). Viz Hetmánková, R. (2013): Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha.

Doba, po kterou jsou respondentky bez stálého bydlení Doba, po kterou jsou respondentky bez stálého bydlení, se pohybovala od 14 dní až po 27 let. Nejvíce respondentek bylo v kategorii 3 měsíce až 1 rok, zastoupení jednotlivých kategorií zobrazuje graf č. 1. Graf č. 1

Kombinace více jednání 35

40 35

30

35 30

25

30 25

20

25 20

15

20 15

10

15 10

5

5

10

0

0

0

do zghh 3 měsíců zghh počet respondentek

huh huh 3 měsíce až 1 rok 1-3zgtg roky zgtg

iii 10 letiii 3 až p,p, 10 p,p, let a více khjlk khjlk nevím ass ass chybí odpověď

Místo, kde respondentky aktuálně přebývají či přespávají Respondentkám byly nabídnuty možnosti s tím, že využívají-li více z těchto možností, mají uvést pouze jednu, tu, kterou za poslední měsíc využívaly nejvíce. Přesto 3,8 % dotazovaných uvedlo možností více, četnost jednotlivých odpovědí ukazuje graf č. 2. Graf č. 2 Místo, kde respondentky přebývají 80

azylový dům noklkn

70

80 80

60

70 70

50

60 60

40

50 50

30

40 40

iii zgtg na ulici

20

30 30

p,p,iii u známých

10

20 20 10 10

0 0

0

noclehárna zghhnoklkn počet respondentek

squat huh zghh improvizované zgtghuh přístřeší

jinékhjlkp,p,

khjlk víceass odpovědí ass

Nejvíce respondentek přebývá či přespává v azylových domech, konkrétně 57,7 %. Jejich vysoký podíl může mít rovněž souvislost se způsobem sběru dotazníků, kdy s žádostí o spolupráci se sběrem byly požádány právě azylové domy. Přesto podíváme-li se na absolutní čísla, tak přestože z azylových domů bylo získáno 59 dotazníků, tak 75 respondentek uvedlo azylový dům jako místo svého pobytu, tj. u 16 respondentek, které pobývají v azylových domech, byl dotazník získán v jiném místě (např. v terénu či v rámci zařízení poskytujících nízkoprahové služby). Jiné pevné přístřeší s předpokladem základního hygienického zázemí (toaleta, umývárna) uvedlo celkem 17,7 % respondentek. Pod tuto kategorii byly zahrnuty odpovědi noclehárna, přespání u známých a některé odpovědi z možnosti jiné (nejčastěji zde byla uvedena ubytovna, dále se zde objevily odpovědi na chatě či po nemocnicích).

Bez stálého přístřeší či s možností přespání v improvizovaném přístřeší je 20,8 % respondentek. Pod tuto  kategorii byly zahrnuty následující možnosti: na ulici, squat, improvizované přístřeší (např. stan, auto) a některé odpovědi z  možnosti jiné (např. nespala jsem nebo v tramvaji/na nádraží). Lokalita Azylové domy Jiné pevné přístřeší Bez přístřeší či improvizované přístřeší Více odpovědí

Procentuální zastoupení 57,7 17,7 20,8 3,8

Věk Průměrný věk respondentek byl 41,5 roku, přičemž věk respondentek se pohyboval v rozmezí od 18 do 77 let.23 Zastoupení jednotlivých kategorií zobrazuje graf č. 3. Graf č. 3 Věk 1,54 % 1,54 % 19,23 %

20,77 %

sfsf

15-18 let – 20,77 % sdfss

19-25 let – 16,15 % dfwd

26-35 let – 20,00 % RODIČE

20,77 %

16,15 %

36-45 let – 20,77 % děti

20,00 %

46-55 let – 1,54 %

ženy

56 a více – 19,23 %

muži

neodpověděly – 1,54 %

Partnerský status Bez partnera je 60,8 % respondentek, 37 % dotazovaných má partnera, z nich 83,3 % má partnera, který je rovněž bez domova.24 Partnerský status koreloval u respondentek mimo jiné i s věkem, pokud neměly respondentky partnera, byly v 75,7 % případů starší 35 let. Pokud dotazované ženy měly partnera s domovem, byly v 75,5 % případů mladší 35 let.

Vzdělání Základní vzdělání má 39,2 % respondentek a nedokončené základní vzdělání uvedlo 1,5 % dotazovaných, středoškolské 48,5 % a vysokoškolské 3,1 % respondentek. U 10 dotazníků tento údaj chyběl (tj. 7,7 %).25

Průměrný věk ve výzkumu Jako Doma byl 42 let. Věkové rozmezí účastnic bylo od 20 do 81 let. (str. 21). Srovnání s výzkumem Jako doma: sama: 61 %, s partnerem: 39 % (partnera s domovem má 72 % z nich a partnera bez domova 28 %). (str. 23). 25 Srovnání s výzkumem Jako doma ZŠ: 38 %, vyučená: 29 %, SŠ s maturitou: 30 % (SŠ obecně tedy 59 %), VŠ: 4 % (str.21).r 23 24

Národnost Mezi dotazovanými převládaly ženy s  českou národností (86,9 %), početnou skupiny tvořily i ženy se slovenskou národností (10,0 %), 1 respondentka (0,8 %) uvedla romskou národnost a 3 respondentky (2,3 %) neodpověděly.

Místo původu Respondentky pocházely ze všech 14 krajů České republiky, přičemž dotazované ženy, jejichž místo původu bylo na Slovensku, uvedly následující kraje: Bánskobystřický, Bratislavský, Košický, Prešovský a Trnavský. Mezi responentkami 46,2 % uvedlo konkrétní město, jejichž rozložení dle velikosti místa původu uvádí graf č. 4. Graf č. 4 Místo původu dle počtu obyvatel dfwd

do 10 tisíc – 10 %

7%

RODIČE

10 %

děti

15 %

36 %

ženy

do 50 tisíc – 32 % do 100 tisíc – 15 % do 500 tisíc – 7 %

muži

32 %

Hlavní město Praha – 36 %

4.2. Oblast pracovní Respondentkám byly položeny rovněž otázky z pracovní oblasti, konkrétně, zda mají pravidelnou práci či brigádu a zda je tato výdělěčná činnost smluvně upravena. Dále bylo zjišťováno, zda někdy pracovaly za jinou výhodu, konkrétně odměnou za ubytování, jídlo nebo drogy. Poslední zkoumanou oblastí bylo, zda v tuto chvíli práci hledají. Nebylo zjišťováno, zda pracují v pracovním poměru či na dohodu o provedení práce DPP nebo na dohodu o pracovní činnosti DPČ, neboť primárním účelem nebylo podrobné zmapování pracovní oblasti u žen bez domova, ale spíše zjištění případných souvislostí s dalšími zkoumanými oblastmi. Práci na smlouvu uvedlo 9,2 % respondentek a bez smlouvy je zaměstnáno 3,8 %.26 Brigádu na smlouvu má 8,5 % respondentek a bez smlouvy 11,5 %.27 Mezi respondentkami byla stejně zastoupena práce za jídlo i za ubytování, v této situaci se někdy vyskytlo 18,5 % z nich, přičemž práci za drogy uvedlo 7,7 % dotazovaných (viz grafy č. 5 – č. 7 níže). Skupina respondentek, která někdy pracovala za jídlo, není totožná se skupinou, která někdy pracovala za ubytování. V obou těchto kategoriích se náchazelo 66,7 % respondentek a 25 % dotazovaných uvedlo nejen práci za ubytování a jídlo, ale i za drogy.

Dále 73,1 % respondentek práci nemá a 13,8 % neodpovědělo. Dále 61,5 % respondentek práci nemá, 16,9 % z nich neodpovědělo a 1,5 % nevědělo.

26 27

Mezi respondentkami si hledá práci 48,5 % z nich.28 Hledání práce nekorelovalo s žádnou z dalších otázek, a u otázek, zda mají respondentky brigádu či pravidelnou práci, se rovněž neobjevily významnější souvislosti. V případě práce za jídlo, ubytování či za drogy se mezi těmito otázkami objevila silná korelace, tedy pokud respondentky pracovaly za jednu z těchto výhod, tak často pracovaly i za jinou z nich. Práce za ubytování korelovala s  partnerským statusem, konkrétně ty respondentky, které pracovaly za ubytování, byly většinou bez partnera nebo měly partnera bez domova. Souvislost se u práce za ubytování rovněž objevila u otázky na místo, kde přebývají. Významný rozdíl byl mezi respondentkami především u odpovědí azylový dům a squat. Podíl respondentek, které pracovaly za ubytování, na rozdíl od těch, které ne, byl v případě azylového domu o polovinu nižší. Naopak u squatu byl tento podíl vyšší. Graf č. 5 Pracovala jste někdy za ubytování? děti

ne děti ženy

13,85 %

ženy ano muži

18,46 %

67,69 %

muži odpověď chybí

Ty respondentky, které někdy pracovaly za jídlo, se častěji setkávaly s podezřelou nabídkou práce. U respondentek, jež pracovaly za jídlo, se s podezřelou nabídkou práce setkalo 82,6 % z nich, v případě respondentek, které tuto práci nevykonávaly, činil podíl 48, 2 %. Rovněž pokud někdy pracovaly za jídlo, tak se častěji setkávaly i s odebíráním sociálních dávek. S tímto jednáním se setkalo 29,2 % z nich, a v případě, že takovou práci nevykonávaly, činil tento podíl jen 7,9 %. Graf č. 6 Pracovala jste někdy za jídlo? děti

ne děti ženy

13,85 %

ženy ano muži

18,46 %

67,69 %

muži odpověď chybí

Přitom 47,7 % respondentek práci nehledá, 3,1 % neodpovělo a 0,8 % nevědělo.

28

Pokud respondentky pracovaly za drogy, tak bylo častěji zastoupeno přebývání na squatech, v improvizovaných přístřeších a na ulici. V případě azylového domu byl naopak podíl žen nižší. Ty, které přebývají v azylových domech, pracovaly za drogy jen ve 3,3 % případů. Respondentky, které pracovaly za drogy, byly téměř v 80 % případů do 35 let věku, pozitivně neodpověděla žádná respondentka starší 45 let. U otázky, zda dotazované pracovaly za drogy, se objevila silná pozitivní korelace s poskytováním sexuálních služeb za peníze a za jinou výhodu. Pokud pracovaly za drogy, tak poskytovalo sexuální služby za peníze 70 % z nich, a u respondentek, které za drogy nepracovaly, byl podíl jen 9 %. Graf č. 7 Pracovala jste někdy za drogy? děti

7,69 %

ne děti ženy

odpověď chybí ženy

14,62 %

77,69 %

muži muži ano

Podezřelá nabídka práce Mezi dotazovanými 51,5 % uvedlo, že se setkaly s podezřelou či podvodnou nabídkou práce (viz graf č. 8), přičemž v  dotazníku nebyla uvedena definice, co je míněno podezřelou či podvodnou nabídkou práce. Přestože lze vydefinovat určitá kritéria29, jež mohou být signály podezřelé či podvodné nabídky práce, vždy je třeba hodnotit vše v kontextu. Tudíž i když může být vnímání tohoto pojmu velmi rozdílné, bylo vyvození závěru ponecháno na respondentkách. Rovněž, jak již bylo poukázáno v kapitole o metodologii výzkumu, subjektivní hodnocení respondentek může i bez ohledu na některé objektivní skutečnosti determinovat jejich jednání. Respondentky ovšem byly tázány, proč jim tato práce přišla podezřelá, a tyto důvody, které jsou uvedeny níže, lze považovat za relevantní. Graf č. 8 Dostala jste podezřelou nabídku? jj

2,31 %

ano jj děti děti ne ženy ženy odpověď chybí

45,38 %

nevím muži

Vemi vysoké finanční ohodnocení, než jaké je u tohoto druhu práce obvyklé; neúplné či chybějící informace o náplni práce či místě jeho výkonu, případně způsobu odměňování, práce“na černo“, atd.

29



51,54 %

muži

Mezi důvody, které je vedly k  závěru, že se jedná o podezřelou či podvodnou nabídku práce, uváděly nejčastěji následující: • • • • • •

práce byla „na černo“ bylo jim slibováno příliš mnoho peněz vzhledem k povaze práce či k jejímu množství byl po nich vyžadován počáteční vklad peněz nabízela jim práci nedůvěryhodná osoba práce byla v zahraničí odměna za práci byla nejistá či neodpovídající

Nabídka práce respondentkám byla podezřelá i z  dalších důvodů, například si myslely, že se jedná o poskytování sexuálních služeb nebo jim bylo např. podezřelé, že hledají jen ženy mezi 18 – 22 lety věku. Zastoupení nejfrekventovanějších odpovědí zobrazuje graf č. 9. Výskyt jednoho z některých těchto faktorů lze vnímat jako rizikový, nemusí však vůbec nutně znamenat, že se jedná o podezřelou nabídku práce, tuto skutečnost je vždy třeba vnímat v širším kontextu. Například fakt, že je práce v zahraničí, rozhodně neimplikuje, že se jedná o podezřelou nabídku. Avšak v kombinaci např. se skutečností, že je slibováno příliš mnoho peněz vzhledem k povaze práce či ji nabízí nedůvěryhodná osoba, je vhodné přistupovat k této nabídce s obezřetností. Graf č. 9 Proč působila práce podezřele či podvodně? 15 15 15

12

12 12

9

99

nedpověděla práce na černo jinémnoho nedpověděla příliš v cizině jinépočáteční

peněz

vklad

nejistá odměna nedůvěryhodná v cizině 6

6

6

3

3

3

0

0

0

osoba

nedůvěryhodná nejistá odměna nejistá odměna osoba počátečníosoba vklad nedůvěryhodná v cizině mnoho peněz počáteční jinépřílišvklad práce peněz na černo příliš mnoho neodpověděla práce na černo

V 53,3 % případů dotazovaným nabízel práci cizí člověk (32 respondentek), ovšem v 26,7 % případů byla práce nabídnuta jejich známým (16 respondentek). Dále se mezi odpověďmi objevily následující zdroje: internet (5 respondentek), agentura práce (3 respondentky), inzerce v tisku (2 respondentky). Jiné důvody, které se vztahovaly k místu výkonu práce či osobě, která ji nabízela, uvedlo 6 dotazovaných. Mezi respondentkami, jež se s podezřelou nabídkou práce setkaly, ji 77,6 % nevzalo, avšak jen 53,7 % bylo v té době bez stálého bydlení. Pokud respondentky podezřelou či podvodnou nabídku práce vzaly, uváděly v odpovědích následující důvody: • • •

tíživá finanční situace (9 respondentek), nevědomost (2 respondentky), nemožnost získat jiné zaměstnání z důvodu záznamu v rejstříku trestů (1 respondentka).

4.3. Oblast poskytování sexuálních služeb Vzhledem k menšímu počtu respondentek, které odpověděly, že poskytovaly sexuální služby za peníze, budou uváděna především absolutní čísla namísto procentuálního zastoupení. V tomto případě byl použít výraz menší počet vzhledem k velikosti vzorku, není tím nijak hodnocena skutečnost, kolik procent žen někdy poskytlo sexuální službu. Navíc je v této oblasti vzhledem k její citlivosti a stigmatizaci spojené s poskytováním sexuálních služeb otázkou, nakolik respondentky odpovídaly pravdivě a úplně. Celkem 24 respondentek (tj. 18,5 %) odpovědělo, že někdy poskytly sexuální službu, jejíž vymezení obsahovala již samotná otázka v dotazníku. Sexuální službou je míněn pohlavní styk a jiné sexuální praktiky, natáčení a focení pornografie apod. za peníze nebo jiné odměny či protislužby. Lze předpokládat, že procento respondentek, které někdy poskytovaly sexuální služby, je ve skutečnosti vyšší. Tato premisa se zakládá na skutečnosti, že se jedná o velice osobní a citlivé téma. K zamlčování poskytovaní sexuálních služeb může vést ženy např. stigmatizace pracovnic v sexbyznysu, případně pocit studu, že se žena vzhledem k tíživé finanční či jiné situaci uchýlila k poskytování sexuálních služeb, které by za jiných okolností nepoužila jako způsob výdělku. Další problematickou oblastí je  existence fenoménu tzv. účelových vztahů u žen bez domova. Vztah, s nímž je spojeno i poskytování sexu, je ženou udržován primárně z důvodů ochrany či ubytování. Přičemž sex v rámci takového vztahu není pravděpodobně ženami vnímán jako poskytování sexuálních služeb za jinou výhodu, ale spíše jako strategie „přežití na ulici“. Navíc partner či partnerka ženy si účelovosti nemusí být vědom/a, a rovněž žena sama si, vzhledem k udržení pozitivnějšího sebeobrazu, tuto účelovost nemusí zcela připouštět. Realita je samozřejmě mnohem komplikovanější a důvodů pro udržování nechtěného vztahu může být více. Nelze zcela jasně vytyčit hranici, kdy by bylo možné tyto vztahy považovat za poskytování sexuální služeb, není-li mezi osobami vyřčena určitá dohoda. Avšak dle zkušeností z terénu, byla-li tato domluva explicitně vyjádřena, není tento vztah vnímán zúčastněnými stranami za partnerský. V případě poskytování sexuálních služeb za peníze, za ubytování či za jinou výhodu se mezi těmito otázkami vcelku logicky objevila silná pozitivní korelace, tedy pokud respondentky poskytovaly sexuální služby za jednu z těchto výhod, tak je často poskytovaly i za jinou z nich.

Poskytování sexuálních služeb za peníze Poskytování sex. služeb za peníze uvedlo 16 respondentek, tj. 12,3 % žen z celého vzorku (viz graf č. 10). Graf č. 10

Pracovala jste někdy za jídlo? děti

3,85 %

ne děti ženy

12,31% 83,85 %

ženy ano

muži muži odpověď chybí

Pokud respondentky poskytovaly sexuální služby za peníze, tak skutečnost, že jim někdo bral část vydělaných peněz, uvedlo 5 z nich. Přičemž ale skutečnost, že jim někdo bral část vydělaných peněz, uvedlo celkem 7 respondentek, 1 z nich na otázku o poskytování sexuálních služeb za peníze neodpověděla, druhá sice odpověděla negativně, což ovšem mohlo být pravděpodobně způsobeno repondentčiným subjektivním vnímáním otázky. I dle dalších odpovědí této konkrétní respondentky lze předpokládat, že vzhledem ke skutečnosti, že ona sama žádné peníze nedostávala, nehodnotila tuto situaci tak, že by poskytovala sex. služby za peníze. Přičemž výše zmíněný předpoklad byl odvozen ze skutečnosti, že tato respondentka byla do prostituce nucena a v minulosti využila utajeného bydlení v organizaci La Strada ČR. Jako osoby, které jim braly část vydělaných peněz, uvedly respondentky následující: přítel; na privátě pasák; zprostředkovatel; „to nevím bolo to v nezletilosti“; případně i jméno konkrétní osoby. Pokud neposkytovaly sexuální služby za peníze, přebývaly v 60,6 % v azylových domech. V případě, že tyto služby poskytovaly, byl podíl žen v azylových domech jen 31,2 %. Z těch, které přebývají v azylových domech, poskytlo sexuální službu jen 7 % z nich, zatímco u dalších možností bylo procentuální zastoupení vyšší. V  případě dotazovaných, které přebývají na squatech, tvořil tento podíl 25 %, a mezi respondentkami, které přespávají u známých, uvedlo poskytování sexuálních služeb za peníze 33,3 %. Pokud respondentky poskytovaly sexuální služby za peníze, tak v 43,8 % případů i pracovaly za jídlo, a stejné procento z nich někdy pracovalo za drogy. V téměř 70 % 30 případů se jednalo o respondentky se základním vzděláním. Věk respondentek, které poskytovaly sexuální služby za peníze, se pohyboval mezi 19 - 55 lety31. V případě, že dotazované poskytovaly tyto služby, tak 31,3 % z nich se setkalo i s odebírání sociálních dávek, pokud však sexuální služby za peníze neposkytovaly, tak se s tímto jednáním setkalo jen 10,1 %. Rovněž v případě, že tyto služby poskytovaly, uvádělo 56,2 % z nich i psychické nebo fyzické násilí v partnerském vztahu v minulosti32, v případě, že sexuální služby za peníze neposkytovaly, tak se s problematickými situacemi v partnerském vztahu setkalo „jen“ 29, 4 % z nich.

Poskytování sexuálních služeb za ubytování Na otázku, zda někdy respondentky poskytovaly sexuální služby výměnou za ubytování, odpovědělo pozitivně 7 dotazovaných, tj. 5,4 % (viz graf č. 11). V odpovědích se opět může promítat otázka subjektivního hodnocení respondentek. Graf č. 11 Poskytovala jste někdy sexuální služby za ubytování? děti

5,38 % 6,15%

ne děti ženy

odpověď chybí ženy muži muži ano

88,46 %

Z těchto 7 respondentek rovněž 5 poskytlo sexuální službu za peníze a 3 za jinou výhodu. V případě poskytování sexuálních služeb za ubytování se neobjevily žádné relevantní korelace. 32 30 31

Konkrétně 68,8 %. Kategorie 19 – 25 let: 33,3 %; kategorie 26 – 35 let: 20 %; kategorie 36 – 45 let: 40 %; kategorie 46 – 55 let: 6,7 %. Pod psychickým nebo fyzickým násilím je zahrnuto napadení, vyhrožování, omezování kontaktu s rodinou, kontrola pohybu, držení na určitém místě proti jejich vůli, atd.

Poskytování sexuálních služeb za jinou výhodu Sexuální službu za jinou výhodu poskytlo 12 dotazovaných (viz graf č. 12), nejčastěji byla touto výhodou droga. Respondentky mohly odpovědět více možnostmi, s  tím, že opakovaně se objevily drogy (5x) a jídlo (2x). Mezi další odpovědi patřilo následující: cokoliv; „mohla jsem zůstat v bytě a měla jsem jídlo“ a určitý pro respondentky příjemný životní styl „výlety, kafíčka, obídky“ či „užívání si a tak“. Graf č. 12 Poskytovala jste někdy sexuální služby za jinou výhodu? děti

6,92 %

ne děti ženy

9,23 %

ano ženy muži muži odpověď chybí

83,85 %

Věk respondentek, které poskytovaly sexuální služby za jinou výhodu, se pohyboval mezi 19 a 45 lety33. Více než polovina34 respondentek, které poskytly sexuální službu za jinou výhodu, rovněž  pracovala za drogy, což je vzhledem ke skutečnosti, že touto jinou výhodou byla nejčastěji právě droga, souvislost logicky předpokládatelná. Pouze u poskytování sexuálních služeb za jinou výhodu se objevila statisticky významná souvislost s nucením k poskytování sexuálních služeb, konkrétně 40 % respondentek, které poskytovaly sexuální služby za jinou výhodu, bylo rovněž nuceno k poskytování sexuálních služeb. Rovněž pokud poskytovaly sexuální služby za jinou výhodu, tak v 41,7 % případů se u těchto respondentek objevil indikátor nucení k jiné činnosti – žebrání či krádežím. V případě, že poskytovaly tento typ služeb, tak 58,4 % z nich se setkalo i s psychickým a/nebo fyzickým násilím v partnerském vztahu, pokud však sexuální služby za jinou výhodu neposkytovaly, uvádělo problematický partnerský vztah v minulosti „jen“ 29,4 % z nich.

Nucení k poskytování sexuálních služeb Nucení k poskytování sexuálních služeb uvedlo celkem 14 respondentek (viz graf č. 13). U této otázky se velmi projevilo subjektivní vnímání respondentek. Dle doplňujících informací, především slovních odpovědí na otevřené otázky (tedy kdo je nutil a zda by mohly blíže popsat tuto situaci), byl zjištěn rozpor mezi chápáním této otázky jednotlivými respondentkami. Mimo vnímání nucení k poskytování sexuálních služeb v rovině nucení k prostituci se výjimečně objevilo i chápání tohoto pojmu jako nucení k pohlavnímu styku (tedy např. cizí osoba vyžadovala sexuální styk). O této problematice jakož i o respondentkách, které byly nuceny k poskytování sexuálních služeb, je blíže pojednáno v podkapitole o potenciálně obchodovaných osobách, neboť pozitivní opověď na tuto otázku mohla být indikátor k zařazení do této skupiny. Graf č. 13 Nutil Vás někdo k poskytování sexuálních služeb? 0,77 % 6,92 % 10,77 %

RODIČE

ne RODIČE děti

81,54 %

ano děti ženy ženy odpověď chybí

muži muži nevím

Kategorie 19 – 25 let: 25 %; kategorie 26 – 35 let: 33,3 %; kategorie 36 – 45 let: 41,7 %. Konkrétně 54,5 %.

33 34

4.4. Jiná jednání, se kterými se respondentky setkávají Respondentky byly v dotazníku tázány, zda se se situacemi, jako vyhrožování, kontrola pohybu, napadení, odebrání dokladů či omezování pohybu nebo bránění kontaktu s okolím setkaly i za jiných okolností, než v zaměstnání nebo při poskytování sexuálních služeb. Respondentkám byly nabídnuty některé možnosti a byly žádány o podrobnější popis této situace, tedy o co se konkrétně jednalo a ze strany jaké osoby se s tímto jednáním setkaly. Nabídnuté možnosti byly následující, s tím, že číslo v závorce uvádí procento respondentek, které se s něčím takovým setkaly. • • • •

Psychické a/nebo fyzické násilí v partnerském vztahu (33,8 %). Odebírání sociálních dávek (12,3 %). Nucení k jiným činnostem, např. žebrání či krádežím (11,5 %). Podpis neznámých dokumentů (10,8 %).

Procentuální zastoupení vyjadřující poměr mezi jednotlivými jednáními zobrazuje graf č. 14. Graf č. 14 Jiná jednání, s nimiž se respondentky setkávaly RODIČE

násilí v partnerském vztahu RODIČE děti

15 % 17 %

odebírání sociálních dávek děti ženy

49 %

ženy nucení k jiné činnosti muži muži podpis neznámých dokumentů

18 %

S alespoň jedním jednáním z těchto se setkalo 41,5 % respondentek, přičemž s pouze jedním z těchto jednání se setkalo 59,3 % z nich a s kombinací více těchto situací se setkalo 40,7 %. V případě, že respondentky uvedly pouze jedno z těchto jednání, v 68,8 % případů se jednalo o násilí v partnerském vztahu.35 Setkaly-li se respondentky s více druhy těchto jednání, jednalo se o kombinace dvou i více jednání. Počet dotazovaných, které tyto kombinace uvedly, zobrazuje graf č. 15. Graf č. 15 Kombinace více jednání

6 5 4 3 2 1 0

6 5 4 3 2 1 0

35



všechna tato jednání

všechna tato jednání

násilí v partnerském vztahu, nucení k jiné násilípodpis v partnerském vztahu, nucení k jiné činnosti, činnosti, neznámých dokumentů podpis neznámých dokumentů násilí v partnerském vztahu, odebírání násilí vdávek, partnerském nucení k jiné činnosti, sociálních nucení vztahu, k jiné činnosti odebírání dávek násilí v partnerském vztahu, odebírání sociálv partnerském vztahu, odebírání sociálních dávek, níchnásilí dávek, podpis neznámých dokumentů podpis neznámých dokumentů násilí v partnerském vztahu, podpis neznámých dokumentů násilí v partnerském vztahu, nucení k jiné činnosti násilí v partnerském vztahu, nucení k jiné činnosti násilí v partnerském vztahu, nucení k jiné činnosti násilí v partnerském vztahu, odebírání sociálních dávek

násilí v partnerském vztahu a odebírání sociálních dávek

Pouze odebírání sociálních dávek uvedlo 15,6 % dotazovaných, pouze vyžadování podpisu neznámých dokumentů 12,5 % respondentek, pouze nucení k žebrání nebo krádežím 3,1 %.

Odebírání sociálních dávek S  odebíráním sociálních dávek se setkalo celkem 16 respondentek. Pokud se respondentky setkaly s  tímto jednáním, tak 75 % z  nich bylo ze skupiny potenciálně obchodovaných osob. U respondentek, kterým byly někdy odebírány sociální dávky, se objevila souvislost s poskytováním sexuálních služeb za peníze a prací za jídlo. Polovina respondentek, kterým byly odebírány dávky, pracovala za jídlo, a téměř třetina poskytovala sexuální služby za peníze36. Osobou, která odebírala dávky, byl většinou partner, ale objevili se i jiní členové rodiny, např. zeť.

Podpis neznámých dokumentů Pokud po respondentkách byl vyžadován  podpis neznámých dokumentů, nebyla tato situace sama o sobě předpokladem k  zařazení do skupiny potenciálně obchodovaných osob. Avšak z těch, které se s tímto jednáním setkaly, náleželo 71,4 % ke skupině potenciálně obchodovaných osob. Byl-li po respondentkách vyžadován podpis neznámých dokumentů, tak 46,2 % z nich bylo nuceno k poskytování sexuálních služeb, pokud se s tímto požadavkem nesetkaly, byly nuceny k poskytování sexuálních služeb jen v 7,5 % případů.

Partnerský vztah S psychickým a/nebo fyzickým násilím, jako je vyhrožování, kontrola pohybu, napadení, omezování kontaktu s rodinou, atd. se setkalo v partnerském vztahu celkem 44 dotazovaných. Pokud se s některým z těchto jednání ze strany partnera setkaly, tak 63,6 % z nich náleželo i do skupiny potenciálně obchodovaných osob, dále 22,0 % jich poskytovalo sexuální služby za peníze a 17,9 % za jinou výhodu. S nucením k sexuálním službám se setkalo 20,0 % dotazovaných, které měly v minulosti problematický partnerský vztah. Jednalo se o různé formy domácího násilí, jak fyzického, tak psychického nebo ekonomického či sociálního. Několik respondentek uvedlo, že své zkušenosti nechce sdělovat, další dotazované uváděly například následující zkušenosti: • • • •

„Nesměla jsem se s nikým stýkat (muži, kamarádi apod.) bez jeho přítomnosti a sledoval mě…“ „V partnerském vztahu jsem byla psychickým terorem nucena k sexu.“ „Bral mi výplatu, fyzický a psychický nátlak.“ „Facky, napadení a vyhrožování.“

Bližší informace o nucení k jiným činnostem (žebrání, krádeže) obsahuje kapitola o potenciálně obchodovaných osobách, neboť u této otázky se jednalo o indikátor k zařazení do skupiny potenciálně obchodovaných osob.

4.5. Další informace o respondentkách V  této části byly respondentky tázány, zda využívají sociální služby, nebo zda jsou v  kontaktu s terénními pracovníky či pracovnicemi. Tyto informace byly zjišťovány především pro účely preventivních aktivit.

Využívané sociální služby Mezi respondentkami využívá sociální služby nebo je v kontaktu s terénními pracovníky 70,8 % respondentek. Přičemž 22,3 % nevyužívá sociální služby nebo není v kontaktu s terénními pracovníky, 1,5 % nevědělo a u 5,4 % odpověď chyběla.



36

Konkrétně 31,2 %.

Respondentky uváděly i více možností, proto jsou uváděna absolutní čísla, kolikrát se daná odpověď objevila, přičemž vzhledem k obecnosti některých odpovědí nebylo možné je přiřadit ke konkrétní službě či organizaci. Kromě azylových domů uváděly respondentky především organizace poskytující služby osobám bez domova (NADĚJE – 29 , Charita – 9, Armáda spásy – 7, Jako doma – 1) a organizace poskytující služby uživatelům drog v terénu i v kamenných zařízeních (Drop in o.p.s. – 5, Sananim o.s. – 4, Progressive o.s. – 2, některé kontaktní centrum – 8). Mezi dalšími organizacemi se objevil u dvou respondentek Člověk v tísni a jedenkrát se objevily rovněž následující organizace: Rubikon, Fond ohrožených dětí, Dětem na pomoc , La Strada ČR. Respondentky taktéž uváděly i kontakt s probační a mediační službou – 1, s kurátorem – 4 a s orgánem sociálně právní ochrany dětí – 4. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, jak byly dotazníky získávány (viz úvod kapitoly o výsledcích dotazníkového šetření), lze předpokládat, že by téměř všechny respondentky měly přicházet do styku se sociálními nebo terénními pracovníky a pracovnicemi. Otázkou je samozřejmě frekvence tohoto kontaktu a jeho intenzita. Přesto 22,3 % dotazovaných uvedlo, že v kontaktu s těmito pracovníky a pracovnicemi není. To může pravděpodobně vypovídat právě o intenzitě či frekvenci kontaktu, případně o skutečnosti, jak dané služby vnímají. Mají tedy z této služby materiální či jiný užitek (výměnu injekčních stříkaček, místo na přespání, lékařské ošetření), ovšem nepojímají to jako kontakt se sociální službou.

4.6. Potenciálně obchodované osoby Jak již bylo zmíněno v kapitole o metodologii výzkumu, na základě dotazníkového šetření nelze s jistotou prohlásit, zda byly některé z respondentek obchodované, neboť proces identifikace by vyžadoval provedení hloubkového polostrukturovaného rozhovoru, ovšem dle výskytu určitých indikátorů lze prohlásit, zda se jedná o potencionálně obchodované osoby. V rámci dotazníkového šetření bylo zjišťováno, zda mají respondentky zkušenost s nucením k poskytování sexuálních služeb, zda se setkaly s  jednáním, které vykazuje znaky nucené práce (případně pracovního vykořisťování), a dále byla pozornost zaměřena i na další vykořisťující jednání, jež mohou být s obchodováním s lidmi spojena a být při výskytu dalších indikátorů rovněž považována za obchod s lidmi.

Předběžná identifikace obchodovaných osob K identifikaci potenciálně obchodovaných osob byly použity indikátory ověřené praxí na Lince LS v kombinaci se sebeidentifikací. Respondentky byly zařazeny do skupiny potenciálně obchodovaných osob při splnění jedné z následujících podmínek: • • •

byly nuceny k poskytování sexuálních služeb, byly nuceny k jiné činnosti, kterou nechtěly dělat – např. krádežím, žebrání, dosáhly v součtu 1,5 bodu za jimi uvedené indikátory, přičemž jednotlivým indikátorům bylo přiřazeno bodové ohodnocení 0,5 – 1 bod dle jejich závažnosti. Tyto indikátory se musely nacházet ve stejné oblasti (tj. poskytování sexuálních služeb, pracovní oblast a v kategorii jiné).

Výstupem předběžné identifikace mezi ženami bez domova se lze setkat s  několika formami OSL, respondentky byly významně zastoupeny ve všech následujících kategoriích: • • •

osoby nucené k poskytování sexuálních služeb; osoby, u nichž se objevily indikátory nucené práce; osoby nucené k jiné činnosti (žebrání či krádeže).

U 30 % respondentek se objevila minimálně jedna z těchto forem, přičemž u některých dotazovaných se objevilo i více forem. Nucení k poskytování sexuálních služeb uvedlo 14 dotazovaných (10,8 %), nucení k žebrání či krádežím 15 dotazovaných (11,5 %), a u 12 respondentek (9,2 %) se objevily indikátory nucené práce. Mezi respondentkami rovněž 6 (4,6 %) uvedlo indikátory nucení k  jiné činnosti než ke krádežím a žebrání, bohužel však bez bližší specifikace, o jakou činnost se jednalo. Jednotlivým kategoriím bude věnována pozornost níže, poměrné zastoupení jednotlivých forem potenciálních obchodovacích situací zobrazuje graf č. 16. Graf č. 16 Formy potenciálních obchodovacích situací hj

13 %

nucení k poskytování hj sexuálních služeb

děti

děti ke krádežím a žebrání nucení ženy

25 %

30 %

ženy nucená práce

muži

muži k jiné činnosti nucení

32 %

Mezi potenciálně obchodovanými ženami se u 28,2 % z nich objevily dvě potenciálně obchodovací situace. Objevilo-li se více forem, jednalo se o následující kombinace: • • • • •

nucení k poskytování sexuálních služeb společně s nucením ke krádežím či žebrání (3 respondentky), nucení k jiné činnosti než ke krádežím a žebrání společně s nucením k poskytování sexuálních služeb (3 respondentky), nucení ke krádežím či žebrání společně s nucenou prací (3 respondentky), nucení k poskytování sexuálních služeb společně s nucenou prací (1 respondentka), nucení k jiné činnosti než ke krádežím a žebrání společně s nucenou prací (1 respondentka).

Charakteristika potenciálně obchodovaných žen Pro charakteristiku skupiny potenciálně obchodovaných žen byla využita především komparativní analýza, případně jsou uváděny některé z dalších poznatků získaných z dotazníkového šetření. Při použití komparativní analýzy se pracovalo s hranicí statistické významnosti, která určuje, zda je tento rozdíl relevantní s 95 % pravděpodobností. Přesto bude v některých případech poukazováno i na jiné rozdíly, které této významnosti nedosáhly, s tím, že bude vždy tento fakt uveden. Případně bude poukazováno na fakt, že zde mezi skupinami není žádný signifikantní rozdíl. Skupina potenciálně obchodovaných respondentek byla porovnávána se zbytkem vzorku, tj. se skupinou osob, u nichž se nevyskytly indikátory obchodu s lidmi. Dále byla tato skupina komparována i se skupinou osob v rizikové situaci. Bližší vymezení skupiny osob v rizikové situaci je uvedeno níže. Obecně se u nich objevily některé indikátory OSL, ne však v takovém množství, aby tyto respondentky byly zařazeny mezi POO (např. ženě bylo v práci vyhrožováno a nebyla jí placena mzda); nebo se u dotazovaných objevily jiné rizikové faktory.

Srovnání se skupinou, u nichž se nevyskytly indikátory OSL V případě otázky na dobu, po kterou jsou respondentky bez stálého bydlení, byla struktura obou skupin relativně podobná. V návaznosti na nastavení tohoto dotazníkového šetření rovněž nelze vyvozovat vazbu délky doby, kdy jsou respondentky bez stálého bydlení, s faktem, že se jedná o potenciálně obchodované osoby. Statisticky významný je rozdíl u místa, kde respondentky přebývají či přespávají. Podrobné zastoupení jednotlivých kategorií dle počtu respondentek ukazuje graf č. 17. Pro lepší vypovídající hodnotu je níže uvedeno i zastoupení při podřazení jednotlivých možností dle společných znaků do následujících obecnějších kategorií: • •

relativně stálé přístřeší se základními hygienickými podmínkami, jiné pevné přístřeší s předpokladem základního hygienického zázemí, jež se však vyznačuje vyšší nestabilitou, bez stálého přístřeší či s možností přespání v improvizovaném přístřeší.

•

Do kategorie relativně stálého přístřeší se základními hygienickými podmínkami spadají azylové domy, u nichž byl výrazný rozdíl mezi komparovanými skupinami. V  azylových domech přebývá jen 30,8 % potenciálně obchodovaných respondetek, zatímco procentuální podíl u ostatních respondentek činí 69,2 %. V případě jiného pevného přístřeší s předpokladem základního hygienického zázemí, tj. noclehárna, přespání u známých, je rozdíl minimální, u potenciálně obchodovaných respondentek činí 12,8 %, zatímco u zbytku vzorku 8,8 %. Výrazný rozdíl se objevuje opět u žen, které jsou bez stálého přístřeší či s  možností přespání v improvizovaném přístřeší - na ulici, squat, improvizované přístřeší (např. stan, auto). Mezi POO se některá z těchto odpovědí vyskytla v 33,4 % případů, přičemž u ostatních dotazovaných tento podíl činil jen 12,1 %. Graf č. 17

hj

80

děti hj

20

20

10

10 dů m

0

dp eo víc

ná uz

uli

na

tře

im

pro viz ov an

ép

ř ís

há

cle no

ylo vý

práce příliš na mnoho černo počáteční nedůvěryhodná peněz vklad nejistá osoba odměna v cizině jiné nedpověděla az

0

í

30

ov ěd

30

muži

jin é

40

h

40

muži ženy ostatní

mý c

50

ci

50

ženy děti POO

ší

60

t

60

sq ua

70

rna

70

Výrazně vyšší je i procentuální zastoupení potenciálně obchodovaných, které se setkaly s podezřelou nabídkou práce, a to 82,1 % na rozdíl od zbytku respondentek, kde se tato odpověď objevila v 40,2 % případů.

Samotné poskytování sexuálních služeb za peníze, ubytování či za jinou výhodu nebylo indikátorem k zařazení respondentek do skupiny POO, ovšem vzhledem k faktu, že tato odpověď je v souvislosti s nucením k poskytování sexuálních služeb, jež bylo jedním z ukazatelů determinujících zařazení do skupiny POO, se logicky objevil významný statistický rozdíl. Srovnání ukazuje graf č. 18. hj

25 25

děti hj ženy děti POO

20 20

muži ženy ostatní

15 15

muži

10 10

yto vá slu ní s že exu b z ál a d níc rog h y

sk y slu tová že ní b z se a u xuá by lní tov ch án í

yto v slu ání že sex b z uá a p lní en ch íze

0

sk po

po

práce na černo příliš mnoho peněz počáteční vklad

sk

0

5

po

5

V rámci skupiny potenciálně obchodovaných osob se setkalo s vyžadováním podpisu neznámých dokumentů 34,5 % respondentek z této skupiny, ostatní respondentky se s tímto jednáním setkaly jen v 4,4 % případů. S problematickým partnerským vztahem se mezi POO setkalo 71,1 % žen. Na závěr uvádíme další rozdíly, přičemž v  těchto otázkách nebylo dosaženo statistické významnosti, přesto je zde uvádíme spíš jako orientační ukazatele. U potenciálně obchodovaných respondentek se častěji objevovala brigáda vykonávaná bez smlouvy37, práce za ubytování a za jídlo,38 a rovněž práce výměnou za drogy39. Ve struktuře respondentek dle dosaženého vzdělání nebyly mezi oběma skupinami významné rozdíly, přesto stojí za zmínku, že všechny ženy z  celého vzorku s  nedokončeným základním vzděláním jsou v kategorii POO, zatímco všechny s vysokoškolským vzděláním jsou ve skupině ostatních. V těchto dvou kategoriích se ovšem nacházelo příliš malé množství respondentek na to, aby bylo možné z toho vyvozovat obecnější závěry. Rozdíly ve věkové struktuře obou skupin respondentek rovněž nenaplnily hranice statistické významnosti, přesto se jí velmi blížily. Je zde vidět trend, že u POO je vyšší procentuální zastoupení spíše v nižších věkových kategoriích. • • •

Do 35 let bylo ve skupině POO 57,8 % respondetek a ve skupině ostatních dotazovaných 30,0 %. Mezi 35 – 55 roky bylo u POO 28,9 % dotazovaných a ve skupině ostatních respondentek 47,8 %. V kategorii nad 56 let bylo 13,2 % POO, u ostatních respondentek činilo zastoupení 22,2 %.

PPO – 22,9 %, ostatní respondentky – 9,9 %. V obou případech u POO – 30,3 % a u ostatních respondentek 17,7 % 39 POO – 15,6 %, ostatní respondentky – 6,3 %. 37 38

Srovnání se skupinou žen v rizikové situaci Skupina potenciálně obchodovaných žen byla srovnávána se skupinou žen v rizikové situaci především za účelem zjištění, zda se zde nevyskytují určité rozdíly, které by mohly případně ovlivňovat proces, zda se osoba v rizikové situaci dostane do potenciálně obchodovací situace.

Ženy v rizikové situaci Ženy v rizikové situaci jsou skupinou žen, u nichž se vyskytly indikátory OSL, které se ovšem neobjevily v  dostatečném množství na zařazení do skupiny potenciálně obchodovaných osob, anebo se u nich objevily jiné rizikové faktory. Za rizikové faktory bylo určeno následující: • • •

práce za jídlo, za ubytování či za drogy, poskytování sexuálních služeb, kombinace alespoň dvou dalších oblastí, konkrétně odebírání sociálních dávek či vyžadování podpisu neznámých dokumentů s násilným jednáním v rámci partnerského vztahu.

Prvním dvěma bodům je již věnována pozornost v  předcházejících podkapitolách. Vyžadování podpisu neznámých dokumentů ve spojení s  problematickým partnerským vztahem uvedly 4 respondentky a odebírání sociálních dávek ve spojení s problematickým partnerským vztahem 3 dotazované. V této oblasti se setkaly respondentky s těmito jednáními: bránění v kontaktu s rodinou či okolím; kontrolou pohybu; odvezení někam proti jejich vůli; odebrání dokladů. Objevily-li se u respondentek indikátory OSL, které však nedostačovaly k zařazení do skupiny potenciálně obchodovaných, jednalo se v pracovní oblasti o nevyplácení mzdy ve spojení s vyhrožováním (6 respondentek), případně o kontrolu pohybu (3 respondentky). V rámci poskytování sexuálních služeb se pouze u 1 respondentky objevily některé z indikátorů, jednalo se o nevyplacení peněz a vyhrožování. U skupiny osob v rizikové situaci se neobjevily žádné významné korelace s dalšími oblastmi dotazníku, vyjma např. práce za jídlo a ubytování či drogy, jež však nejsou relevantní, neboť patřily mezi ukazatele, dle nichž byly respondentky do této skupiny zařazeny.

Srovnání potenciálně obchodovaných s ženami v rizikové situaci U 48,7 % potenciálně obchodovaných žen se objevovaly rovněž ty rizikové faktory, na základě jejichž výskytu byly ostatní respondentky zařazovány do skupiny žen v rizikové situaci. Potenciálně obchodované ženy se častěji setkávaly s  podezřelou nabídkou práce (81,6 %) na rozdíl od žen v rizikové situaci (54,8 %). Rovněž poskytování sexuální služby za jinou výhodu bylo u potenciálně obchodovaných žen významněji zastoupeno, konkrétně se vyskytlo u 22,9 % z nich, zatímco u žen v rizikové situci byl podíl 7,4 %. Potenciálně obchodované ženy se setkaly s odebíráním sociálních dávek v 31,6 % případů, zatímco procentuální podíl u žen v rizikové situaci činil 9,4 %. Markantní rozdíl byl i v oblasti násilí v partnerském vztahu, mezi potenciálně obchodovanými ženami se s ním setkalo 71,1 % z nich, mezi ženami v rizikové situaci „jen“ 28,1 %. Mezi potenciálně obchodovanými ženami byly ty, které mají partnera bez domova, zastoupeny častěji (43,2 %) než mezi ženami v rizikové situaci (25,8 %). Naopak u žen v rizikové situaci převažovaly ty, které jsou bez partnera (61,3 %), u potenciálně obchodovaných žen činil jejich podíl 45,9 %. Doba, po kterou jsou ženy bez domova, místo, kde přebývají, skutečnost, zda mají práci a/nebo brigádu, věk či vzdělání nebyly statisticky významné. Je potřeba zdůraznit, že právě skutečnost, že v těchto oblastech nevyplynuly významné rozdíly ve srovnání těchto dvou skupin, poukazuje na to, že hranice mezi těmito skupinami je velice tenká. Vzhledem k podílu respondentek ve skupině žen v rizikové situaci by mohlo být OSL potenciálně ohroženo mnoho žen bez domova.

4.6.1. Respondentky nucené k sexuálním službám Nucení k sexuálním službám uvedlo 14 respondentek, tj. 10,8 % žen z celého vzorku. Prolnutí této podskupiny s respondentkami, nucenými ke krádežím či žebrání, se objevilo ve třech případech. Byly-li respondentky nuceny k  sexuálním službám, tak se téměř neobracely na policii, na rozdíl od respondentek, jež se s některými jednáními, jako je vyhrožování či odebrání dokladů, setkaly v pracovní oblasti.  Nucení k sexuálním službám respondentky řešily útěkem (většinou od partnera), případně uváděly, že situaci neřešily vůbec. Osobou, která je nutila, byl především partner, případně manžel nebo kamarád či známý. Pokud byly respondentky nuceny k  sexuálním službám, tak přebývá v  azylových domech jen 21,4 % z nich, významněji zastoupeno bylo právě přespávání v improvizovaných přístřeších nebo na ulici. Ovšem podstatný rozdíl mezi respondentkami, které byly nuceny, a těmi, jež se s tímto jednáním nesetkaly, byl i u dotazovaných, které přebývají po známých. Zajímavým faktem je, že přestože obecně ve skupině POO je výrazný podíl žen, které přebývají na squatech, v rámci skupiny žen, které jsou nuceny k SS službám, toto procento je srovnatelné s těmi, které nebyly nuceny. Procentuální zastoupení respondentek v rámci jednotlivých kategorií dle odpovědi, kde přebývají, ukazuje tabulka u těch odpovědí, kde se vyskytl významější rozdíl. Kde přebývají Azylový dům Improvizované přístřeší Na ulici U známých

Nuceny k sexuálním službám ano ne 21,4 % 61,3 % 14,3 % 3,8 % 14,3 % 5,7 % 14,3 % 3,8 %

Mezi poskytováním sexualních služeb a nucením k  poskytování sexuálních služeb se objevila statisticky významná souvislost pouze u těch respondentek, které poskytovaly sexuální služby za jinou výhodu, 40 % z nich bylo rovněž někdy nuceno k poskytování sexuálních služeb. Rovněž se zde objevila vazba na užívání drog, konkrétně u otázky, jaké sociální služby využívají, 28,6 % z nich uvedlo, že je v kontaktu s organizacemi poskytujícími služby uživatelům drog. V případě, že byly respondentky někdy nuceny k sexuálním službám, tak se rovněž někdy setkalo s násilím v partnerském vztahu 57,1 % z nich, pokud k těmto službám nuceny nebyly, uvedlo násilí v partnerském vztahu „jen“ 30,2 % dotazovaných. Mezi nucením k poskytování sexuálních služeb a nucením k žebrání nebo krádežím, případně odebíráním dávek, se neukázala statisticky významná souvislost. Byly-li respondentky nuceny k sexuálním službám, tak 42,9 % se setkalo s vyžadováním podpisu neznámých dokumentů. Jestliže se však s nucením k sexuálním službám nesetkaly, tak se s tímto jednáním setkalo pouze 4,4 %. Jako způsob sběru dotazníku mezi respondentkami nucenými k sexuálním službám převažoval sběr v terénu či skrze nízkoprahové zařízení (71,4 %) oproti azylovým domům (28, 6 %). Pouze 1 dotazník nebyl získán v rámci hl. m. Prahy, což ovšem samozřejmě nemá souvislost s tím, kde se s tou situací dotazované setkaly.

4.6.2. Respondentky nucené k jiné činnosti – žebrání či krádeže Nucení k  žebrání či krádežím uvedlo 15 dotazovaných, tj.11,5 % z  celého vzorku. Pokud byly respondentky nuceny k žebrání či krádežím, tak 86, 7 % někdy dostalo podezřelou nabídku práce, a 46,7 % jich bylo ve věku 19 – 25 let, do 35 let byly dvě třetiny z nich. Zastoupeny byly ovšem všechny věkové kategorie, vyjma žen mei 15 a 18 lety. Objevila se i souvislost s poskytováním sexuálních služeb za jinou výhodu. U respondentek, nucených k těmto činnostem, je poskytovalo 35,7 %. Rovněž se zde objevila vazba na užívání drog. U otázky, jaké sociální služby využívají, třetina z nich odpověděla, že je v kontaktu s organizacemi poskytujícími služby uživatelům drog. V případě nucení k žebrání a krádežím byl osobou, která po nich tyto činnosti vyžadovala, téměř vždy partner. Respondentky uváděly následující zkušenosti: • • •

„Byla jsem zavíraná a nucená… musela jsem klečet, jsem holka, tak vyklečím víc.“; 40 „Bývalý přítel mě nutil ke krádeži pod výhrůžkou násilí, kradla jsem, ale pak jsem utekla.“; „To se týkalo výběru příspěvku na dětskou onkologii, což bylo žebrání i krádež. Když jsem to zjistila, chtěla jsem skončit, ale zaměstnavatel mě pod výhrůžkama donutil zůstat.“

Respondentka v posledním bodě zmínila tzv. falešné sbírky, kdy je vybíráno na různé neexistující charitativní akce. Tato respondentka je zařazena do této podskupiny záměrně, neboť je-li si vědoma, že se jedná o falešnou sbírku, může se dopouštět trestného činu podvodu41. Mohlo by se jednat tedy o potenciální obchodovací situaci, kdy byla žena nucena k trestné činnosti. Jako způsob sběru dotazníků mezi respondentkami nucenými ke krádežím či žebrání mírně převažoval sběr v terénu či skrze nízkoprahové zařízení (53,3 %) oproti azylovým domům (46,7 %). Dotazníky byly v 73,3 % případů získány v rámci hl. m. Prahy.

4.6.3. Respondentky, u nichž se objevily indikátory nucené práce U 12 respondentek, tj. 9,2 % z celého vzorku, se objevily indikátory nucené práce. U dvou třetin dotazovaných byl místem sběru dotazníku sběr v terénu či skrze nízkoprahové zařízení. V rámci hl. města Prahy bylo získáno 83,4 % dotazníků, což ovšem samozřejmě nevypovídá o lokalitě, kde se s touto situací setkaly. Respondentky uváděly následující zkušenosti: • •

Zaměstnavetel mě „napadl slovně, nezaplatil - dostala jsem jen jídlo, bydlení. Sledoval to jak dělám - když se mu to nelíbilo, skoro mě napadl.“ „Místo slíbené částky (DPP) 4500-8000 mi bylo pravidelně každý měsíc vypláceno 1500 Kč.“

Situaci se snažily řešit skrze policii, další instituce či organizace, např.: • • •

„Peníze jsem neřešila a co se týče dokladů, šla jsem na policii a oni problém vyřešili.“ „I přes podanou stížnost na XXX, nestala se náprava.“ „Řešila jsem problém v občanské poradně.“

Dvě respondentky uvedly konkrétní druh zaměstnání, v němž se s problémy setkaly, jedna z nich uvedla náplň práce mytí nádobí, druhá taxi službu. Respondentky, u nichž se objevily indikátory nucené práce, uváděly v 83,3 % případů rovněž zkušenosti s násilím v  partnerském vztahu. V pracovní oblasti 91, 2 % z nich uvedlo, že se setkalo s podezřelou nabídkou práce, přičemž ale 90,9 % z nich tuto nabídku nevzalo. Klečet je míněno ve smyslu žebrat. Jednalo by se pravděpodobně o pokračující trestný čin, byla-li by jednotlivými jednání, která jsou provedena

40 41

5. Závěr 5.1. Shrnutí Ženy bez stálého přístřeší jsou bezesporu skupinou ohroženou obchodem s lidmi. Mezi respondentkami výzkumu uvedlo 30 % z nich indikátory nasvědčující, že mohly být v minulosti obchodovány. Konkrétně se jednalo především o následující oblasti OSL: • • •

nucená prostituce nucená práce nucení k jiné činnosti (např. krádežím či žebrání)

Všechny tyto oblasti byly zastoupeny obdobně, mírně však převažovalo nucení k  jiné činnosti, nejčastěji právě k  žebrání a ke krádežím, jež se vyskytovalo velmi často ve spojení s  násilím či vyhrožováním, atd. v  partnerském vztahu. Nezřídka se respondentky setkaly i s  odebíráním sociálních dávek nebo nucením k podpisu jim neznámých dokumentů. Pokud se respondentky setkaly v partnerském vztahu s psychickým a/nebo fyzickým násilím, tak 63,6 % z nich náleželo i do skupiny potenciálně obchodovaných osob. Pokud dotazovaným byly někdy odebírány sociální dávky, tak 75 % z  nich bylo ze skupiny potenciálně obchodovaných osob, v případě vyžadování podpisu neznámých dokumentů byl tento podíl 71,4 %. Tato problematika se týká všech věkových kategoriích žen, přesto mírně převažovala u žen do 35 let věku. Rovněž se tento jev častěji objevoval u žen, které přebývají především „na ulici“ či přespávají na squatech či v improvizovaných přístřeších (např. stan či auto), na rozdíl od žen, které pobývají na noclehárnách či v azylových domech. Je však potřeba zdůraznit, že  přebývání u známých by mohlo být rovněž rizikové, mezi respondentkami se u této odpovědi objevila vazba na nucení k poskytování sexuálních služeb. Většina žen, které se v nějaké takové situaci ocitly, byla při výzkumu kontaktována prostřednictvím terénních pracovníků či sociálních pracovníků v nízkoprahových centrech. Častěji se objevovaly indikátory, naznačující, že respondentky mohly být potenciálně obchodované, u žen, které: • • • •

pracovaly za ubytování, jídlo či drogy, poskytovaly sexuální služby ať již za peníze nebo za ubytování či za jiné výhody, užívaly drogy42, měly partnera, který byl rovněž bez domova.

V případě užívání drog je otázkou, zda užívání drog a životní situace, kdy je žena bez stálého přístřeší, spolupůsobí či zda v příčinnosti převažuje spíše užívání drog nebo životní styl spojený s užíváním drog. Přičemž právě užívání drog mohlo být spouštěčem, díky němuž se ženy dostaly do situace, kdy jsou bez stálého přístřeší. Způsoby, jak respondentky řešily potenciálně obchodovací situaci, se lišily dle činnosti, k níž byly dotazované nuceny. Byly-li respondentky nuceny k sexuálním službám, tak se téměř neobracely na policii, na rozdíl od respondentek, jež se s některými jednáními, jako je vyhrožování či odebrání dokladů, setkaly v pracovní oblasti.  Nucení k sexuálním službám respondentky řešily útěkem (většinou od partnera), případně uváděly, že situaci neřešily vůbec.

Jednalo se o jiné drogy než alkohol. Ženy navíc často využívaly služeb pro injekční uživatele drog, lze tedy předpokládat, že se jednalo především o problémové užívání drog.

42



5.2. Doporučení Mezi dopuručení, jež by přispěla ke snížení rizika obchodování s lidmi u žen bez domova, patří především následující: • • • • •

navázání úzké spolupráce organizací pracujících s osobami bez domova a organizací specializujících se na problematiku OSL; šíření informací o problematice OSL přímo mezi osobami bez domova; podpora organizací a projektů zaměřených na práci s  ženami bez přístřeší či s  ženami sociálně vyloučenými nebo těmito jevy ohroženými; zmapování tématu OSL za účelem nucené kriminality a žebrání u osob bez domova bez ohledu na jejich gender (ovšem s důrazem na genderová specifika); rozvoj terénních a nízkoprahových služeb pro oběti trestných činů (zejména kvalifikované právní poradenství a pomoc dostupné ženám bez stálého přístřeší).

V oblasti navázání úzké spolupráce organizací, pracujících s osobami bez domova, a organizací, specializujících se na problematiku OSL, by se nemělo jednat pouze o organizace, jejichž primární cílovou skupinou jsou osoby bez domova, ale rovněž o ty organizace, které, přestože je jejich cílová skupina vydefinována jinou společnou charakteristikou, přicházejí s osobami bez přístřeší do kontaktu. Příkladem mohou být např. organizace poskytující služby uživatelům drog, kdy mezi osobami pohybujícími se na drogové scéně je nezanedbatelné procento z nich bez domova. S navázáním či prohloubením spolupráce je i spojeno šíření informací o problematice obchodu s lidmi u žen bez domova, ať již ve formě seminářů či setkání, tak i příručky pro pracovníky a pracovnice, kteří jsou v kontaktu s osobami bez přístřeší. Pro efektivní prevenci je však potřeba šířit informace o problematice OSL i přímo mezi osobami bez domova, a to např. formou bezpečnostních tipů v následujících oblastech - práce v ČR, práce v zahraničí, práce v sexbyznysu. Podpora organizací a projektů zaměřených na práci s ženami bez přístřeší či s ženami sociálně vyloučenými nebo těmito jevy ohroženými je potřebná s důrazem na nastavení služeb tak, aby byly pro ženy přístupné a bezpečné. Velkou roli hraje i nedostatečná dostupnost a kapacita azylového ubytování s utajenou adresou. Přestože bylo ve věku do 35 let téměř 60 % potenciálně obchodovaných respondentek, nemělo by být zapomínáno na ženy ve vyšších věkových kategoriích. Tyto osoby mohou být marginalizované nejen kvůli tomu, že jsou ženami a osobami bez domova, ale právě i kvůli svému věku. Na problematiku seniorů, kteří balancují na hraně chudoby, poukazuje např. i Český statistický úřad43. I oni právě mohou být ve zranitelném postavení vůči domacímu násilí, odebírání sociálních dávek. Tato jednání nesou některé společné znaky s  OSL (omezování osobní svobody; týrání osoby žijící ve společné domácnosti, fyzické, psychické či jiné násilí), a v extrémních případech může v OSL i přerůst Dalším opatřením, které je potřeba zmínit a které by mohlo vést ke snížení rizika obchodu s lidmi za účelem nuceného poskytování sexuálních služeb, je legalizaci prostituce. Velice důležitou roli hraje i primární prevence. Bylo by vhodné se zaměřit nejen na oblast zvýšení povědomí o problematice obchodu s lidmi mezi širokou veřejností, ale i na primární prevenci na školách. Přičemž v případě primární prevence na školách by bylo vhodné se věnovat i tématu, kam je možné se obrátit v problematické životní situaci. Tj. jaká je v ČR síť státních i nestátních organizací, které v té dané situaci mohou osobě pomoci. Na závěr je nutné podotknout, že zranitelnost žen bez domova vůči obchodu s  lidmi nemusí vycházet pouze z jejich genderu, ale i z diskriminace žen v některých aspektech fungování společnosti. Právě diskriminace v pracovní oblasti či snížení přístupu k bydlení mohlo ovlivnit skutečnost, že se dostaly do situace, kdy jsou bez přístřeší, případně že je pro ně problematičtější se z této situace vymanit.44 http://www.kurzy.cz/tema/detail/statisice-ceskych-senioru-ziji-u-hranice-chudoby-upozornila-1038197.html Více informací o této problematice obsahuje např. výzkum organizace Jako Doma o.s.: Hetmánková, R. (2013): Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha

43 44

Seznam příloh Příloha č. 1: Pohlednice La Strady ČR Příloha č. 2: Tipy pro pracovníky a pracovnice organizací, přicházejících do kontaktu s osobami bez domova - Jak identifikovat ženu, potenciálně obchodovanou, a jak s ní komunikovat Příloha č. 3: Bezpečnostní tipy a info pro osoby bez přístřeší Příloha č. 4: Text dotazníku výzkumného šetření

Zdroje

Guide to ethics and human rights in counter-trafficking. United Nations Inter-Agency Project On Human Trafficking. Bangkok, 2008. Dostupné z: http://www.endvawnow.org/uploads/browser/files/ Ethics_Guidelines_Trafficking_UNIAP_2008.pdf Hetmánková, R. (2013) Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha. ISBN: 978-80905743-0-4 Interní materiály La Strady ČR Kutálková, P.: Identifikace obchodovaných osob jako součást sociální práce s marginalizovanými skupinami/osobami žádajícími o mezinárodní ochranu. In Metodika individuální sociální práce s klientem, 2007. Dostupné z www.strada.cz Stanovisko OBP k trestnému činu obchodování s lidmi podle § 232a trestního zákona ve vztahu k pojmům nucené práce a jiné formy vykořisťování. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obchod-s-lidmi-definice.aspx Stanovisko OBP MV ČR k otázce výkladu ustanovení § 232a zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obchod-s-lidmi-definice.aspx STŘÍTECKÝ, Vít a Daniel TOPINKA.  Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v teorii a praxi. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013, 184 s. ISBN 978-80-87558-11-9. ŠÍDOVÁ, Lucie, Jana POLÁKOVÁ a Hana MALINOVÁ.  Ze sexybyznysu na trh práce?: přenos znalostí v oblasti legálního uchopení prostituce a jeho dopad na trh práce. Vyd. 1. Brno: Rozkoš bez rizika, 2013, 187 s. ISBN 978-80-260-4963-0. Špatenková N. a kolektiv: Krizová intervence pro praxi, Grada, 2011. Štechová, M. a kol. (2008) Bezdomovci a Bezdomovectví z pohledu kriminologie. IKSP, Praha. Dostupné z http://www.ok.cz/iksp/docs/344.pdf Rozkoš bez rizika: S  tebou NE! Průvodce bezpečnější prací v  sexbyznysu, Rozkoš bez rizika, 2014. Dostupné z www.rozkosbezrizika.cz

Příloha č. 1 Pohlednice La Strady ČR

Stalo se vám nebo někomu z vašeho okolí … nutili vás k práci, kterou jste nechtěli dělat, odebrali vám doklady, nedostávali jste zaplaceno, kontrolovali váš pohyb, ubližovali vám, podvedli vás, vyhrožovali vám

OBRAŤTE SE NA NÁS. MŮŽEME VÁM POMOCI. Nabízíme sociální služby a další pomoc obchodovaným a vykořisťovaným osobám … krizová pomoc (krátkodobé ubytování, lékařská a psychologická péče, psychická podpora, základní ošacení, strava a hygienické potřeby) azylové domy (utajené ubytování, finanční pomoc, volno-časové aktivity, vzdělávací aktivity, pomoc při návratu na trh práce, doprovody) sociální poradenství (konzultace v oblasti sociální, právní a psychologické, asistence při jednání s institucemi, zprostředkování kontaktů na další pomáhající organizace) právní poradenství tlumočení

CZ La Strada Česká republika, o.p.s. prevence obchodování s lidmi, hájení práv obchodovaných osob, pomoc osobám vykořisťovaným v práci včetně prostituce

La Strada Česká republika Info/SOS: 222 717 171 800 07 77 77 (bezplatná linka) - středa od 12:00 do 20:00 hod. E-mail: [email protected] Web: www.strada.cz

NAŠE SLUŽBY JSOU BEZPLATNÉ. BEZ VAŠEHO VĚDOMÍ NEPŘEDÁVÁME INFORMACE, KTERÉ NÁM SDĚLUJETE DÁLE.

Příloha č. 2 Tipy pro pracovníky a pracovnice organizací, přicházejících do kontaktu s  osobami bez domova - Jak identifikovat ženu, potenciálně obchodovanou, a jak s ní komunikovat Jak rozpoznat ženu, která mohla být obchodována? Jedná se o ženu, která byla nucena vykonávat práci nebo jinou činnost či poskytovat služby vč. prostituce a z jejíž práce jiní kořistili. Jinou činností může být např. žebrání nebo kriminalita. V praxi mohou na tento problém poukazovat například následující situace: • • • • • • • •

Osoba je bez dokladů, které jí byly odebrány v rámci procesu obchodování. Osoba nedostala zaplaceno za svou práci (včetně práce v sexbyznysu), nebo dostávala jen zálohy na jídlo a ubytování. Osobě bylo fyzicky ublíženo/ubližováno. Osobě bylo bráněno ve volném pohybu a/nebo byl kontrolován její pohyb. Osobě bylo vyhrožováno násilím, likvidací nebo udáním na policii/úřady. Osobě bylo vyhrožováno směrem k její rodině či blízkým. Osoba byla podvedena ohledně druhu práce a výše platu. U osoby bylo využito její tísně, složité životní situace nebo neznalosti prostředí.

Kde se může obchod s lidmi odehrávat? • • • • •

v sexbyznysu včetně prostituce při pracích v domácnostech při pracích v sektorech, jako je zemědělství, stavebnictví, potravinářský průmysl, spotřební průmysl, služby u sňatků, kdy je nevěsta „koupena“ svým manželem, ať již přímo od rodiny, či prostřednictvím inzerátu v dalším prostředí (například pouliční žebrota či drobná kriminalita)

Jak komunikovat s ženou, která mohla být obchodována? Aby se mohl vytvořit vztah důvěry, je důležité, abyste: – – – – – – – –

verbálně i neverbálně ujišťovali, že dokážete vyslechnout popis těžkých situací; ocenili, že daná žena vyhledala pomoc; deklarovali postoj, že za spáchané násilí / trestný čin je vinen pachatel či pachatelka; dali najevo, že následné projevy (např. vztek, pláč, hněv, pocity bezmoci…) spojené s prožitou situací jsou běžnou reakcí; podpořili vyjadřování emocí (např. pláč, křik, třes, hněv, vztek apod.); zdůraznili rozdíl mezi situací předtím, kdy žena neměla kontrolu nad svým životem, a teď, kdy se může rozhodovat a ovlivňovat, jak věci půjdou dál; se zajímali, co daná žena potřebuje, informovali ji o možnostech pomoci: se vyhnuli kladení otázek vedoucích k sekundární viktimizaci typu: - Proč jste neutekla dříve? - Proč jste neodmítla dělat, co po vás žádali? - Proč jste s nimi jela? - Jak jste jim mohla věřit? apod.

Za spáchání trestného činu je vinen/vinna pachatel/ka, nikoli osoba, na které byl tento čin spáchán. Co může mít vliv na rozhovor? Jak může vypadat psychický stav ženy, která byla obchodována? Ve chvíli, kdy se s ní setkáte, se tato žena může nacházet: – v akutním stavu těsně po činu (např. projevy akutní reakce na stres – smutek, zlost, křik, nářek, zloba, smích, nesoustředěnost, těkání, snížená schopnost porozumět slovnímu sdělení…) – různě dlouhou dobu po činu (mohou být přítomny příznaky posttraumatické stresové poruchy (PTSP) – ztráta či porucha paměti, ztráta časové kontinuity, nervozita, nesou středěnost…) Prožité trauma může mít za následek, že žena při komunikaci s vámi: – zní nedůvěryhodně, jako kdyby si vymýšlela („to se jí snad ani nemohlo stát“) – může být agresivní, nesoustředěná, nervózní, roztěkaná – může vám ochotně sdělit, co prožila, nebo naopak být pasivní, až apatická – sděluje informace na přeskáčku, takže působí dojmem, že na sebe logicky ani časově nenavazují (z rozhovoru není jasné, co se kdy a komu stalo…) – na některé situace, které prožila, si nevzpomíná, nepamatuje si jména, místa Je dobré mít na paměti, že v některých případech se vám obchodovaná žena obává sdělit informace o prožité události. Důvodem může být – ostych či strach hovořit o svých prožitcích s mužem – strach z vyhoštění či deportace – strach z trestu/pomsty ze strany pachatelů – vztah s obchodníkem – v  prostředí sexbyznysu muži-pasáci mnohdy záměrně předstírají lásku k ženě, kterou vykořisťují; „vztah“ využívají jako prostředek nátlaku – kulturní specifika – špatné zkušenosti s  institucemi v  zemi původu, stereotypy nebo předsudky, vztahující se k obchodování s lidmi, k prostituci, práci na černo či genderové stereotypy; viz níže Možné stereotypy nebo předsudky vztahující se k obchodování s  lidmi a k  prostituci, kterých se vyvarujte: - „Mohou si za to samy, neměly věřit takovým slibům, případně být tak naivní!“ - „Věděla, co bude dělat, tak ať si nestěžuje!“ - „K trestné činnosti přece nejde nikoho nutit. Mohla jít na policii.“ - „Vždyť když žebrala venku mezi lidmi, mohla tedy někoho poprosit o pomoc.“ - „Prostitutka je tak jako tak na prodej, nemůže být znásilněna!“ - „Všechny prostitutky jsou oběti.“ „Prostitutka je žena se špatným charakterem.“

Příloha č. 3 Bezpečnostní tipy a informace pro osoby bez přístřeší HLEDÁNÍ PRÁCE (v zahraničí, ale i v rámci ČR) Když se chystáte využít nabídky někoho z okolí: • • • • •

Ověřte si vše, co je vám nabízeno. Neberte žádnou práci jen na základě ústní dohody. Chtějte písemné záruky i od člověka, kterého dobře znáte. Pokud to není možné, snažte se, aby u vaší dohody byli svědci. Zajímejte se o další podmínky svého pobytu mimo domov (ubytování – adresa, cena, způsob hrazení, volný čas apod.). Informujte své okolí, kdy a kam odjíždíte.

Když hledáte práci přes inzerát, dejte přednost těm, které obsahují: • • •

Přesný název agentury nebo firmy, která práci nabízí. Jasný popis náplně práce. Co nejpodrobnější informace o práci (např. adresa a telefon do zaměstnání, platové podmínky, pracovní doba, atd.).

Když vám práci zprostředkovává agentura, zajímejte se o: • • • • • • •

registraci agentury přesný popis pracovní náplně (trvejte na tom, aby byl uveden v pracovní smlouvě) dobu, na jakou bude pracovní smlouva podepsána podmínky odstoupení od smlouvy zajištění pracovního povolení a zdravotního pojištění při práci v zahraničí přesné adresy pracoviště a ubytování délku a rozvrh pracovní doby, výši odměny, způsob a termíny vyplácení

Věrohodnost agentury nemůže na 100 % zaručit nikdo. Proto je velmi důležité uzavřít se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, která obsahuje základní pracovněprávní podmínky. Pracovní smlouva Kvalitní pracovní smlouva má obsahovat: • Přesný popis práce, kterou budete vykonávat. Pokud je funkcí víc, mají být uvedeny všechny. • Místo výkonu práce (nejlépe přesná adresa podniku), výše mzdy, pojištění, podmínky ubytování, atd. • Datum nástupu do zaměstnání, případně datum ukončení pracovního poměru. • Další podmínky, na kterých se dohodnete se zaměstnavatelem. • Pracovní smlouva má být uzavřena písemně ve dvou vyhotoveních – jedno náleží zaměstnavateli, druhé vám. Nikdy nepodepisujte smlouvu, které nerozumíte! U české agentury máte právo požádat o překlad. PRÁCE V ČR Uzavřete–li pracovní smlouvu, pracujete jako zaměstnankyně či zaměstnanec v  pracovním poměru, ovšem pokud uzavřete dohodu, pracujete mimo pracovní poměr. Dohodou může být DPČ (dohoda o pracovní činnosti) a DPP (dohoda o provedení práce). Podle toho, jakou smlouvu jste uzavřeli, se mohou odlišovat některá vaše práva (např. na nemocenskou a placení zdravotního a sociálního pojištění máte u DPP nárok jen, vyděláváte-li alespoň 10 tisíc měsíčně).

O čem má zaměstnavatel povinnost informovat vás před nástupem do práce? • O výši vaší mzdy (písemně, tzv. platovým výměrem) a kdy a jak se mzda vyplácí. • O délce zkušební doby, která může být maximálně 3 měsíce, a délce pracovního poměru, tj., zda je na dobu neurčitou nebo určitou. • O bezpečnosti práce.

Hrubá minimální mzda je 9 200 Kč za měsíc, tj. 55 Kč za hodinu (v roce 2015). Mzda by vám měla být vyplacena nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Běžná pracovní doba je 40 hodin týdně.

Informace o možnostech a pravidlech zaměstnávání lze zjistit na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí – www.portal.mpsv.cz. Se stížností na zaměstnavatele se můžete obrátit na Státní úřad inspekce práce – www.suip.cz PRÁCE V ZAHRANIČÍ Co je důležité udělat před odjezdem? • • • • • • • •

Před odjezdem si zjistěte co nejvíc informací o podmínkách pobytu a práce v konkrétní zemi. Zanechte doma kopii pracovní smlouvy a kontakty do zaměstnání i ubytování. Domluvte si a pak udržujte pravidelný kontakt s  důvěryhodnou osobou doma (domluvte si heslo pro případ krizové situace). Nechte doma kopii všech dokladů, letenek nebo jízdenek a aktuální fotografii. Založte si v české bance účet a nechávejte si tam posílat mzdu. V zahraničí můžete využívat platební kartu. Vezměte si s sebou peníze (příp. cestovní šeky). Nepřijímejte od zprostředkovatele (zaměstnavatele) žádné dárky nebo půjčky. Pozorujte změny v  chování zprostředkovatele (zaměstnavatele) – např. náhlou změnu dat odjezdu, odkládání formalit na neurčito, nátlak na přijetí dalších změn apod. Vezměte si s sebou kontakty na českou ambasádu, na krizové linky a pomáhající organizace v dané zemi.

Pojištění Velmi důležité je sjednání pojištění úhrady léčebných výloh pro pobyt v zahraničí. Bez pojištění nedoporučujeme vůbec vycestovat. S obsahem pojistné smlouvy se důkladně seznamte. Současně se informujte, se kterými státy má ČR sjednáno poskytování bezplatné zdravotní péče. Tyto informace vám sdělí na Ministerstvu zdravotnictví, www.mzcr.cz I přes všechna opatření se může stát, že se člověk dostane do potíží. Pokud zaměstnavatel neplní podmínky, ke kterým se v pracovní smlouvě zavázal, nutí vás k něčemu, s čím nesouhlasíte, nebo pracujete za nepřijatelných okolností, nenechte si nic takového líbit a snažte se bránit. Máte právo se ohradit a žádat nápravu. Pokud máte pocit, že na to sám/sama nestačíte, požádejte o radu nebo pomoc své okolí. Jak se chovat v případě, že vás někde drží proti vaší vůli? • Pokuste se zjistit co nejvíce podrobností o místě, kde vás drží. • Pokud se naskytne vhodný okamžik, pokuste se uniknout. • Jestliže nelze uniknout, v případě nucené prostituce zkuste požádat o pomoc zákazníka. • Pokuste se volat tísňové volání (policii). Sdělte, že jste se stal/-a obětí trestného činu. • Pokud jste unikl/-a a policii nedůvěřujete, obraťte se na instituce označené křížem (zdravotnické organizace, Červený kříž, kostely, charity,…) • Pokud v okolí nejsou takové instituce, hledejte pomoc u důvěryhodné skupiny lidí, na jednotlivce spoléhejte až v poslední řadě (např. pokud jste nucen/-a stopovat). • Pamatujte, že každá situace má řešení! Za trestný čin nese zodpovědnost vždy pachatel, nikoli oběť, proto se nikdy neobviňujte! Máte právo na ochranu a nezasloužíte si odsuzování za to, co se stalo.

PRÁCE V SEXBYZNYSU Bezpečnostní tipy pro práci v sexbyznysu obsahuje publikace S tebou NE organizace Rozkoš bez rizika, je dostupná na internetových stránkách www.rozkosbezrizika.cz. Rozkoš bez rizika je nevládní nezisková organizace, která poskytuje pomoc (nejen) ženám, které v sexbyznysu pracují. Pro příklad citujeme některé tipy: • • • • • •

Když pracujete, snažte se nepít alkohol a neužívejte drogy, Jinak zvyšujete riziko, že ztratíte kontrolu nad situací. S klientem si předem dohodněte cenu, délku času a druh služby – jinými slovy, předem musíte vy i on vědět, co budete dělat a za jakou odměnu. Pamatujte si, že o tom, co budete s klientem dělat, rozhodujete vy, a nikoliv klient! Kupuje si službu, ne vás. Buďte obezřetná, pokud vám zákazník nabízí příliš vysokou odměnu za vaše služby. Buďte si vědoma svých práv, např. máte právo odmítnout zákazníka a dobrovolně odejít z klubu, nikdo vás nesmí urážet a ponižovat, nutit k poskytování služeb. Nesdělujte svoje osobní údaje, telefonní číslo a podrobnosti ze soukromí, jinak se vystavujete riziku nebezpečí vydírání a zneužití.

Pracujete-li v klubu (případně na privátu): • • • •

Než začnete pracovat v klubu, zkuste si o něm předem zjistit co nejvíce informací (diskuzní fóra apod.). Informujte někoho mimo klub o tom, kdy a kde budete pracovat, domluvte si s ním poplašné signály v případě ohrožení. Své osobní doklady mějte uložené na bezpečném místě. Předem se domluvte na pracovních podmínkách, způsobu a výši výplaty peněz. Pokud nejste spokojena s pracovními podmínkami, najděte si podnik, který vám bude více vyhovovat.

Příloha č. 4

Text dotazníku výzkumného šetření ANONYMNÍ DOTAZNÍK PRO ŽENY BEZ STÁLÉHO PŘÍSTŘEŠÍ Tento dotazník je součástí analýzy v rámci projektu Snížení rizika obchodování s lidmi u žen bez domova, který realizuje nevládní nezisková organizace La Strada ČR. DOTAZNÍK JE ANONYMNÍ (v dotazníku nezaznamenáváme vaše jméno ani kontaktní údaje). U otázek zaškrtávejte okénko pouze u jedné odpovědi. Tam, kde je potřeba odpověď vypsat, vás prosíme o čitelnost. Děkujeme za vyplnění. Aktuální situace 1) Jak dlouho jste aktuálně bez stálého bydlení? ……………………………………………………………………… 2) Kde aktuálně přebýváte či přespáváte? (pokud využíváte více z uvedených možností, uveďte prosím jen jednu, kterou jste za poslední měsíc využívala nejvíce) □ □ □ □ □ □ □

Azylový dům Noclehárna Squat Improvizované přístřeší (např. stan, auto) Na ulici U známých Jiné: ……………………………………………………………………

Práce 1) Máte pravidelnou práci?

Ano, na smlouvu

Ano, bez smlouvy

Ne

2) Máte brigádu?

Ano, na smlouvu

Ano, bez smlouvy

Ne

3) Pracovala jste někdy za jídlo?

Ano

Ne

4) Pracovala jste někdy za ubytování?

Ano

Ne

5) Pracovala jste někdy za drogy?

Ano

Ne

6) Hledáte si aktuálně práci?

Ano

Ne

7) Dostala jste někdy nabídku práce, která vám přišla podezřelá či podvodná? Ano Ne 8) Pokud jste někdy dostala podezřelou nabídku práce, odpovězte ještě na následující otázky a. Proč vám přišla podezřelá: ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………………………………...

……………………………………………………………………………………………………………... b. Kdo vám ji nabízel (např. cizí člověk na ulici nebo známý): ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………………………………... c. Byla jste v té době bez stálého bydlení?

Ano

Ne

d. Vzala jste ji?

Ano

Ne

e. Pokud jste ji vzala, uveďte proč: ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………………………………... 9) Využíváte nějaké sociální služby nebo jste v kontaktu s terénními pracovníky? (Pokud ano, doplňte název organizace) Ano: ……………………………………………………………………………………………………… Ne Poskytování sexuálních služeb (pohlavní styk a jiné sexuální praktiky, natáčení a focení pornografie apod. za peníze nebo jiné odměny/protislužby) 10) Poskytovala jste je někdy sexuální služby za peníze? Ano Ne 11) Poskytovala jste je někdy sexuální služby kvůli ubytování? Ano

□ Ne

12) Poskytovala jste někdy sexuální služby za jinou výhodu? □ Ano Ne a. Jakou? ………………………………………………………………………………………………………………. 13) Pokud jste někdy poskytla sexuální služby, bral vám někdo část vydělaných peněz? Ano Ne a. Kdo?............................................................................................................................................ 14) Nutil vás někdo k poskytování sexuálních služeb? Ano

Ne

15) Nutil vás někdo k poskytování typu služeb, které jste nechtěla dělat? a. Kdo?............................................................................................................................................

Indikátory (udělejte prosím křížek u každé ze situací, která se vám stala; pokud ano, napište pod tabulku, jak jste to řešila?)

Práce

Sex

Jiné

Nezaplatili vám? Vyhrožoval vám člověk, pro kterého jste dělala? Napadl vás někdy člověk, pro kterého jste dělala? Sebral vám někdy člověk, pro kterého jste dělala, doklady, a pak vám je odmítl vrátit? Bránil vám někdy člověk, pro kterého jste dělala, v kontaktu s rodinou či okolím? Kontroloval někdy člověk, pro kterého jste dělala, váš pohyb? Držel vás člověk, pro kterého jste dělala, někde proti vaší vůli? Odvezl vás člověk, pro kterého jste dělala, někam proti vaší vůli?

……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 16) Stalo se vám něco z předchozích věcí v jiné situaci? (pokud ano, co?) □ Ano, v partnerském vztahu □ Bral vám někdo sociální dávky? □ Nutil vás někdo k jiné činnosti, kterou jste nechtěla dělat, např. žebrání či krádežím? □ Nebo podepsat dokumenty, o nichž jste nic nevěděla? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… Kdo vás nutil?....................................................................................................................................

Další údaje o respondentce Zde prosím pro statistiku vyplňte několik základních informací: 17) váš věk: ………………….. let 18) vaše vzdělání: ………………………………………………………………………………………… 19) vaše národnost: ……………………………………………………………………………………… 20) místo původu (město nebo kraj): …………………………………………………………………… 21) partnerský status □ jsem sama □ mám partnera s domovem □ mám partnera bez domova