Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Veřejné zakázky
Bakalářská práce
Autor:
Marek Hiţa Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Aleš Rozehnal Ph.D.
Duben, 2010
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Veřejné zakázky zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Hrádku nad Nisou dne 26.4.2010
Marek Hiţa
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Aleši Rozehnalovi Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady při vedení bakalářské práce. Dále si velice cením spolupráce zaměstnanců u vojenského útvaru Chotyně. Tímto děkuji paní Daně Rytířové a Mgr. Dr. Bronislavu Čížkovi. Také bych chtěl poděkovat za poskytnutou pomoc zaměstnancům Městského úřadu v Hrádku nad Nisou, zejména pak panu Jiřímu Timulákovi.
Anotace práce: Předmět bakalářské práce pojednává o rozdílném přístupu ve způsobu zadávání veřejných zakázek u dvou odlišných veřejných zadavatelů. Zadavatelé, o kterých se v průběhu práce zmiňuji jsou územně samosprávní celek a Armáda České republiky. První část pojednává o historii vzniku zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V druhé části jsou zdůrazněny praktické způsoby zadávání veřejných zakázek územně samosprávným celkem. Část třetí objasňuje zadávání veřejných zakázek Armádou České republiky.
Annotation: The theme of this thesis is dissertate about different admission in public procurement of two different contracting authorities. The contracting authorities who thesis deals are municipality and the Army of the Czech Republic. The first part deals with the history of the origin of the Act no. 137/2006 Coll., on public contracts. In the second part are accentuate practical means in public procurement of municipality authorites. The third part is illuminate public procurement by the Army of the Czech Republic.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 7 1. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ................................................................................................. 9 1.1 Historie vzniku zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách .......................................................... 9 1.1.1 EU - mezinárodní právo a právo EU dotýkající se oblasti veřejných zakázek ............................. 13 1.2
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách .............................................................................. 18
1.2.1 Veřejná zakázka .............................................................................................................................. 19 1.2.2 Veřejné zakázky podle předmětu .................................................................................................... 20 1.2.3 Předpokládaná hodnota veřejné zakázky ........................................................................................ 21 1.2.4 Zadavatel veřejné zakázky .............................................................................................................. 24 1.2.5 Důleţité zásady pro zadávání veřejných zakázek ........................................................................... 26 1.2.6 Korupce .......................................................................................................................................... 28
2. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVANÉ VEŘEJNÝM ZADAVATELEM – ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝM CELKEM ................................................................................. 33 2.1 Územně samosprávní celky .................................................................................................................... 33 2.1.1 Veřejné zakázky malého rozsahu.................................................................................................... 34 2.1.2 Podlimitní veřejné zakázky a nadlimitní veřejné zakázky .............................................................. 37 2.2
Zadávací řízení................................................................................................................................ 38
2.2.1 Zadávací řízení a jeho zahájení ....................................................................................................... 41 2.2.2 Kvalifikace – kvalifikační kritéria dodavatelů ................................................................................ 43 2.2.3 Podání nabídek ............................................................................................................................... 46 2.2.4 Otevírání obálek.............................................................................................................................. 47 2.2.5 Zadávací dokumentace ................................................................................................................... 49 2.2.6 Hodnocení nabídek ......................................................................................................................... 50 2.2.7 Námitky .......................................................................................................................................... 52
3. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVANÉ ARMÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY ........... 55 3.1 Nabývání majetku v AČR ...................................................................................................................... 55 3.1.1 Centrálně nabývaný majetek v AČR............................................................................................... 57 3.1.2 Decentrální nabývání majetku v AČR ............................................................................................ 60 3.2
Systém elektronické podpory obchodování – zakázky malého rozsahu ......................................... 60
3.2.1 Zadavatel v systému SEPO ............................................................................................................. 63
5
3.2.2
Zakázka malého rozsahu v praxi - nákup sluţebního psa .............................................................. 68
3.2.2.1 První fáze - přípravná ................................................................................................................... 68 3.2.2.2 Druhá fáze - zadávací řízení (poptávkové řízení) .......................................................................... 68 3.2.2.3 Třetí fáze - uzavření smlouvy ........................................................................................................ 70 3.2.2.4 Čtvrtá fáze - průzkum trhu (oslovení potencionálních dodavatelů) ............................................... 70 3.2.3
Dodavatel v systému SEPO ........................................................................................................... 72
3.3
Protikorupční opatření a nástroje v AČR a u VÚ 3180 Chotyně .................................................. 73
4. ZÁVĚR .......................................................................................................................... 76 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................................................... 80 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................... 84
6
ÚVOD Dané téma jsem zvolil proto, protoţe jsem se chtěl dozvědět jakým způsobem postupuje zadavatel veřejné zakázky podle Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, ţe má odbornost není v tomto oboru (jsem voják z povolání), musel jsem nejdříve pochopit základní pojmy vymezené v zákoně o veřejných zakázkách. V součastné době je problematice veřejných zakázek věnována zvýšená pozornost, protoţe zde dochází k čerpání veřejných prostředků. Jedná se o oblast, ve které od roku 1990 došlo z hlediska legislativy k významným změnám a k přijetí mnoha zásadních zákonů, které ve své době více či méně odráţely nejen poţadavky své doby, ale i poţadavky a zkušenosti států Evropské unie (dále jen EU). Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je zohledněn historický vývoj oblasti veřejných zakázek od roku 1990 aţ do přijetí zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Vývoj zákonů v oblasti veřejných zakázek v České republice (dále jen ČR) je rozdělen do několika časových obdobích. Důraz je poloţen zejména na objasnění situace podmínek (v době existence Československé socialistické republiky, České a Slovenské federativní republiky a ČR) ovlivňujících přijetí zákonů a normativních aktů v dané době. Zdůrazněn je i vztah k mezinárodnímu právu a k právu EU v oblasti veřejných zakázek. Druhá kapitola pojednává o procesu zadávání veřejných zakázek samosprávními celky ve vztahu k platné legislativě o veřejných zakázkách. Pozornost je věnována zejména poznatkům procesu zadávání veřejných zakázek u Městského úřadu v Hrádku nad Nisou. Třetí kapitola objasňuje problematiku veřejných zakázek zadávaných Armádou České republiky (dále jen AČR). Kapitola seznamuje s interními normativními akty platnými v AČR v této oblasti a zároveň ukazuje na příklady zadávání veřejných zakázek vojenským zadavatelem (vojenským útvarem). Ve všech kapitolách je pozornost věnována i negativním jevům, které se s problematikou veřejných zakázek neustále objevují. Je zde charakterizována zejména korupce a problematika s ní související. Při psaní bakalářské práce jsem vycházel z dostupných zdrojů odborné literatury a zákonů vztahujících se k veřejným zakázkám. Výhodou bylo to, ţe k této oblasti existuje velké mnoţství studijního materiálu a pramenů, ze kterých je moţné čerpat.
7
Cílem mé práce je postihnout problematiku veřejných zakázek v ČR od jejich vzniku po dnešní dobu se všemi peripetiemi. Objasnit především aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to jak v „civilním“ sektoru, tak i ve „vojenském“ a nastínit problematiku korupce a boje proti ní.
8
1. Veřejné zakázky Ve vyspělých zemích, kde vedle sebe stojí soukromý sektor společně s veřejným, jsou veřejné zakázky velice důleţitým a nezbytným pojmem práva. Vzhledem k tomu, ţe se chtěla ČR po listopadových změnách v roce 1989 zařadit mezi vyspělé státy Evropy, bylo nutné vytvořit takový zákon, který by tuto problematiku zprůhlednil a zjednodušil. Zároveň bylo potřeba vyřešit dohled nad tímto zákonem. To vše za předpokladu, ţe budou státní finance na pokrytí veřejných zakázek vyuţity hospodárně, účelně a efektivně.
1.1 Historie vzniku zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách V období socialismu, v prostředí neexistující trţní ekonomiky zákon o veřejných zakázkách neexistoval. Idea této doby byla ovlivněna centrálně řízenou ekonomikou a nebyla snaha o vytvoření konkurenčního prostředí. Jakým způsobem se přidělovaly veřejné zakázky v době socialismu vysvětlil doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.: „Veřejné zakázky byly přidělovány státním podnikům, které měly monopolní postavení. Veřejné soutěže by za situace, kdy existovaly pevně stanovené ceny, a které byly v některých případech dotované, neměly větší význam.“1 Po roce 1989 a pádu komunistického reţimu došlo k výrazným změnám fungování našeho státu. Politický systém zaloţený na principu demokracie postupně přecházel z centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku trţní. Bylo nutné vytvořit novou legislativu, a to i v oblasti veřejných zakázek. V roce 1991 to byl Zadávací řád staveb, který byl součástí hospodářského zákoníku a stanovoval postupy v oblasti stavebnictví. Další úpravou bylo usnesení vlády ČR č. 458/1992 z roku 1992 v zadávání veřejných zakázek. Změna se týkala rozšíření předmětu zakázky na dodávky, práce, sluţby a výkony. První zákon, který řešil veřejné zakázky, byl zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s platností od 1.1.1995. Tento zákon vznikl na základě Evropské dohody o přidruţení ČR k Evropskému společenství z roku 1994. ČR do roku 1995 neměla ţádný zákon, který by se přímo specializoval na veřejné zakázky. Vytvořením takového zákona, který tuto podmínku splňoval, udělala ČR důleţitý krok v přiblíţení se vyspělým státům Evropské unie (dále jen EU). Jedním z dalších důvodů pro vytvoření zákona byl nárůst veřejných zakázek na území ČR. Převáţná část tohoto zákona se týkala postupu zadavatelů 1
JURČÍK, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s 5.
9
a při jeho zpracování se „vycházelo z tzv. modelového zákona UNCITRAL2, jenž je odlišný od směrnic Evropské Unie,“ 3 uvádí docent Radek Jurčík. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, byl aţ do přijetí nového zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách celkem třináctkrát novelizován. Za nejdůleţitější povaţuji tři novelizace: 1)
Zákon č. 148/1996 Sb., zaznamenal změny v oblasti zvýšení finančních limitů u veřejných zakázek, kvalifikačních předpokladů uchazečů, finančních závazků uchazečů a oprávnění orgánu dohledu.
2)
Zákon č. 93/1998 Sb., upravoval postup v zadávání veřejných zakázek v oblasti výzkumu a vývoje dále zpřísňoval kvalifikační předpoklady pro uchazeče. Byl vypracován i s ohledem na program Phare4, který vznikl jiţ v roce 1989 a byl vytvořen jako podpora státům střední a východní Evropy v oblasti hospodářské pomoci.
3)
Zákon č. 28/2000 Sb., definoval pojmy veřejná zakázka a zadavatel, upravoval kvalifikační poţadavky uchazečů, způsoby zadávání veřejných zakázek, postup při podání námitek. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nebyl z dnešního pohledu tak
propracovaný a vycházel zejména z obchodního zákoníku. Způsob zadávání veřejných zakázek byl postaven na principu veřejné obchodní soutěţe. Předmětem veřejných zakázek byly dodávky, provedení prací a poskytnutí sluţeb. Tento zákon povoloval zvýhodnění tuzemských uchazečů o veřejnou zakázku. Dnes tato moţnost není přípustná, protoţe je zde zásada nediskriminace a nikdo nesmí být zvýhodňován. Statistika zakázek zadávaných podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek5 Celkové mnoţství zakázek (v jednotkách)
Celková cena zakázek v Kč s DPH
9542 2
3 4 5
54 743 173 414 ,-
UNCITRAL (United Nations Commission on International Trade law, v překladu komise organizace spojených národů pro mezinárodní obchodní právo). UNCITRAL byla zaloţena v roce 1966 rezolucí valného shromáţdění organizace spojených národů. V součastné době má 36 členů a Česká republika má statut pozorovatele. Hlavním cílem UNCITRAL bylo odstranit překáţky mezinárodního obchodu. Veřejné zakázky byly řešeny v oblasti zboţí, staveb a sluţeb. Účast a činnost České republiky v této komisi zastřešuje Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, tzv. "kompetenční zákon.“ JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s. 13 Program Phare byl ukončen v roce 2006 – poznámka autora. JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s. 52
10
Jakým způsobem byl zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek harmonizován se zákony EU dokládá názor JUDr. Jaroslavy Sechterové: „Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, požadavky na kompatibilitu tuzemské právní úpravy s právní úpravou EU nesplňoval.“6 V následujících letech se ČR snaţila o vytvoření takového zákona o veřejných zakázkách, který by zaručoval sounáleţitost s právem EU. Výsledkem tohoto procesu byl zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který nabyl účinnosti dnem 1.5.2004. Tímto datem se součastně ČR zařadila mezi členské státy EU. Neţli byl tento zákon přijat prošel dlouhým schvalovacím procesem. Schválen byl aţ třetí návrh zákona. Tento zákon byl v platnosti aţ do roku 2006 a během dvou let platnosti byl osmkrát novelizován. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách vznikl na základě předpokládaného vstupu ČR do EU. Vláda ČR usilovala o to, aby vznikl zákon slučitelný s právní úpravou EU. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe byl pověřen vypracovat část dohledu nad tímto zákonem a Ministerstvo pro místní rozvoj mělo za úkol zpracovat zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách
zaručoval zásady nediskriminace,
transparentnosti a vzájemnosti. O tom z jakých právních předpisů EU vycházel zákon č. 40/2004 Sb., popsal docent Radek Jurčík: „Zákon byl založen na všech tehdy platných směrnicích upravujících zadávání veřejných zakázek v Evropské unii.“7 Statistika veřejných zakázek zadávaných podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách v roce 2004-20058
6 7
8
Veřejné zakázky zadávané
Celkové mnoţství zakázek
Celková cena veřejných
v roce
(v jednotkách)
zakázek v Kč (s DPH)
2004
860
12 685 461 214 ,-
2005
7 224
183 063 673 314 ,-
Celkem
8 084
195 749 134 528 ,-
SECHTEROVÁ, J., Průvodce zákonem o veřejných zakázkách, 1.vyd. Praha: Bova Polygon, 2005, cit. s 7 JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s 13. Přehled směrnic upravující veřejné zakázky (71/304/EHS, 89/665/EHS, 92/13/EHS, 92/50/EHS, 93/36/EHS,93/37/EHS, 93/38/EHS, 97/52/EHS, 98/4/ES, 2001/78/ES). Těmito směrnicemi se řídil Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Informační systém o veřejných zakázkách, dostupné na www
, statistikypřednastavené (základní) – zadané VZ, podle druhu zadavatele, [on line, 10.1.2010].
11
V tomto zákoně, narozdíl od předešlého, bylo větší propojení s právní úpravou EU. Byly vymezeny nové pojmy (veřejné zakázky na dodávky, sluţby, stavební práce), rozdílné finanční limity, byl ujednocený systém hodnotící komise a komise pro otevírání obálek. Přesněji stanovoval kritéria pro uchazeče (dodavatele). Byla zde existence prováděcích předpisů pro zhodnocení nabídek. Zákon 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách měl i jiné druhy zadávacího řízení, otevřeného řízení, uţšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním a jednacím řízení bez uveřejnění. Tím zaručoval lepší transparentnost v oblasti uveřejňování veřejných zakázek. Tento zákon měl i své nedostatky, a to zejména v oblasti výkladu zákona a předpisům EU. Výklad byl v některých pojmech rozdílný a nejasný (například byla nejasná definice kategorií zadavatele, špatná návaznost lhůt při podání námitek). Na základě nových směrnic EU o zadávání veřejných zakázek 2004/17/ES a 2004/18/ES bylo potřeba provést novelizaci zákona a nebo vytvořit zcela nový zákon, který by tyto směrnice zahrnoval. Vytvoření nového zákona se jevilo jako nejlepší řešení (neţ novelizovat zákon č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách). Byl přijat zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), který nabyl účinnosti dnem 1.7.2006. Tento zákon upravoval oblast zadávání veřejných zakázek a oblast dohledu nad tímto zákonem. Statistika veřejných zakázek zadávaných podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v roce 2006-20099 Veřejné zakázky zadávané
Celkové mnoţství zakázek
Celková cena veřejných
v roce
(v jednotkách)
zakázek v Kč (bez DPH)
2006
8 990
304 282 287 939 ,-
2007
7 266
216 793 064 096 ,-
2008
8 139
306 719 493 522 ,-
2009
9 764
298 254 303 042 ,-
34 159
1 126 049 148 599 ,-
Celkem
9
Informační systém o veřejných zakázkách, dostupné na www
, statistikypřednastavené (základní) – zadané VZ, podle druhu zadavatele, [on line, 10.1.2010].
12
1.1.1
EU - mezinárodní právo a právo EU dotýkající se oblasti veřejných zakázek
Vývoj EU ovlivnily události 2. světové války, která zdevastovala Evropu. V roce 1946 přišel Winston Churchill s návrhem sjednocení Evropy. O rok později v roce 1947 vznikl na základě amerického ministra zahraničí tzv. „Marshallův plán“. Cílem obou plánů byla finanční a hospodářská pomoc směřována na obnovu válkou zničené Evropy. Po ukončení 2. světové války docházelo v rámci mezinárodní spolupráce států k zaloţení důleţitých mezinárodních organizací. V roce 1945 vznikla OSN, v roce 1948 vznikl GATT (oblast mezinárodního obchodu), OEEC (hospodářská pomoc státům, předchůdce OECD vytvořené v roce 1960). Historicky vývoj pokračoval dál a v roce 1951 bylo zaloţeno Společenství uhlí a oceli pro zlepšení hospodářského prostoru. V roce 1957 vznikla Římská smlouva, Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. Všechny tři vyjmenované smlouvy jsou zakládajícími smlouvami zakotvené v prvním pilíři Evropského společenství (dále jen ES). Maastrichtská smlouva, která nabyla účinnosti 1.11.1993 zaloţila EU10 a vytvořila tři pilíře, na kterých EU postavila svůj základ. Prvním pilíř je tvořen zakládajícími smlouvami a vytváří ES, druhý pilíř je tvořen oblastí zahraniční a bezpečnostní politiky a třetí pilíř je spoluprácí v oblasti vnitřních věcí a justice. V roce 1993 podepsala ČR Evropskou dohodu o přidruţení. V roce 1999 nabyla účinnosti Amsterodamská smlouva a v roce 2003 smlouva z Nice. Všechny zakládající smlouvy ES vytvářejí komunitární právo s přímým účinkem aplikovatelnosti. Členské státy EU musí toto právo dodrţovat a respektovat. Platí zde princip nadřazenosti před právem národním. Právo EU řadíme a také nazýváme jako právo primární. ČR podmínku nadřazenosti práva EU před právem národním respektuje i Ústavou České republiky čl. 10: „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva“.
10
K 1.3. 2010 se EU skládá z těchto 27 členských států: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie.
13
Přijetím Maastrichtské smlouvy dochází k přeměně Evropského hospodářského společenství na „Evropské společenství“. V důsledku této změny vzniká Smlouva o zaloţení Evropského společenství (dále jen SES). Tato smlouva musí být ČR jako členským státem EU dodrţována. Z toho vyplývá, ţe i v oblasti veřejných zakázek se musí dodrţovat transparentní jednání ze strany zadavatele, rovný přístup ke všem uchazečům o veřejnou zakázku a nepřipouští se diskriminační jednání. Občanům členských států SES umoţňuje se svobodně pohybovat, ţít a podnikat na území kteréhokoliv státu EU. V podnikatelské sféře je povolen volný pohyb zboţí a kapitálu, coţ je důleţité pro zahraniční investice v jednotlivých členských státech. Na základě těchto svobod dochází v zemích EU k posilování ekonomické situace. Vlivem vzrůstající ekonomiky dochází k nárůstu veřejných financí, které se následně přerozdělují a vyuţívají se i na finanční pokrytí veřejných zakázek. SES má přímý účinek pouţitelnosti práva, tzn. ţe členské státy se tímto právem řídí a jednotlivcům vznikají práva a povinnosti. Jedním z hlavních cílů EU je fungování společného vnitřního hospodářského trhu v rámci všech členských států EU. Tato oblast se dotýká i veřejných zakázek, zejména tím, ţe je otevřen tuzemský trh i pro uchazeče ze zahraničí. V případě, ţe se ucházejí o veřejnou zakázku i dodavatelé z jiných států, bude více nabídek a zadavatelé mají více moţností při výběru. Veřejné zakázky tvoří v EU přibliţně 16 % hrubého domácího produktu (dále jen HDP), přičemţ v jednotlivých členských státech se podíl veřejných zakázek na HDP pohybuje od 11 % do 20 %. Zpřístupnění zakázek pro podniky ve všech státech EU vedlo po dokončení vnitřního trhu k zintenzivnění konkurence a sníţení cen.11 Fungování vnitřního trhu EU je zaloţeno na těchto svobodách : o
Volný pohyb zboţí – mezi členskými státy EU jsou odstraněny dovozní i vývozní cla a zakázána kvantitativní omezení zboţí. Pokud se jedná o zboţí ze třetích zemí, postupuje se podle společného celního sazebníku vydaného ES.
o
Volný pohyb sluţeb – tato svoboda zaručuje fyzickým a právnickým osobám moţnost nabízet dočasně nebo trvale své sluţby na území členského státu.
o
Volný pohyb osob – zde je zohledněno právo na získání práce a moţnosti pohybu pracovních sil v EU. V této svobodě se nepřipouští jakékoliv diskriminační jednání
11
Enterprise Europe Network, Česká republika, dostupné na
, [on line, 12.1.2010].
14
pokud jde o zaměstnávání a odměnu za práci. Zacházení by mělo být u všech uchazečů o práci a zaměstnanců rovnocenné. Dalším právem je právo občanů (trvale ţijících v některém ze států EU) na pobyt v jiné zemi EU. V tomto právu se nemusí jednat pouze o pracovníky, ale můţe se jednat o studenty nebo důchodce, kteří pobývají na území jiného členského státu. o
Volný pohyb kapitálu – umoţňuje bez omezení pohyb kapitálu a plateb na území členských států EU. Pro fungování vnitřního trhu EU je důleţité splnit tyto dvě podmínky: Zákaz diskriminace - diskriminace můţe být v praxi přímá či nepřímá. Přímou
diskriminací můţe být to, ţe zákon stanovuje pro pracovní zařazení určitou odbornost pouze pro občana ČR. U nepřímé diskriminace se můţe jednat o splnění jiného kritéria. V prvním případě se diskriminace vztahuje na státní příslušnost a v druhém se bez opory v právu vyţaduje nějaká podmínka. Jednotlivec nesmí být znevýhodňován z důvodu pohlaví, věku a původu. Harmonizace práva - harmonizace zaručuje sounáleţitost vnitrostátního práva s mezinárodním právem tak, aby byly zaručeny svobody volného pohybu zboţí, sluţeb, osob a kapitálu. Důleţitou dohodou, která měla vliv na vytvoření zákona 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek byla Evropská dohoda o přidruţení ČR a Evropským společenstvím tato dohoda upravovala vztahy mezi ČR a EU před našim vstupem do EU. Byla podepsána dne 4.10.1993 s účinností od 1.2.1995. Oblast veřejných zakázek byla řešena čl. 68 (této dohody), který
hovoří o zadávání veřejných zakázek na základě nediskriminace
a vzájemnosti jako ţádoucí. V rámci čl. 69 GATT12 měla ČR stanovenu podmínku slučitelnosti zákonů se zákony Evropského společenství. V této dohodě se dále hovoří o zóně volného obchodu a závazku mezi ČR a společenstvím o spolupráci kulturní, hospodářské, finanční. Dalším podstatným právem EU, které se řadí do tzv. práva sekundárního jsou směrnice. Orgány, které směrnice vydávají jsou Rada EU (společně s parlamentem EU) a Komise EU. V oblasti veřejných zakázek jsou směrnice velice důleţité, protoţe ZVZ 12
GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) – všeobecná dohoda na clech a obchodu. Organizace, která vznikla po druhé světové válce v roce 1947 v Ţenevě. Nejdůleţitějším článkem pro vznik GATT se povaţují USA, které předloţily všeobecnou dohodu o clech a obchodu. Výsledkem bylo jednání 23 států, které mělo za následek odsouhlasení dohody GATT. Cílem dohody bylo sníţení celních poplatků v mezinárodním obchodu. Dostupné na < http://cs.wikipedia.org/wiki/GATT>
15
musel implementoval směrnice do zákonné podoby ČR. Směrnice zavazují zúčastněné členské státy provést ve svém právním řádu k jednotnému datu implementace určité změny tak, aby si právo jednotlivých států neodporovalo a poskytovalo srovnatelnou úroveň ochrany. Směrnice jsou tedy nástrojem harmonizace národních právních řádů s právem EU. Jakmile jsou směrnice na úrovni EU schváleny, je povinností jednotlivých členských států EU ve stanovené lhůtě převést výklad směrnic do svého právního řádu. Svým obsahem jsou pak směrnice srovnatelné (harmonizované) s předpisy členských států, ale formou se však mohou lišit. Podstatou není přesná formulace směrnice. Musí být zohledněn cíl směrnice a následný výklad v národním právu. Tím je splněn hlavní záměr směrnice jako právního aktu. Členské státy mohou v souladu se svými právními tradicemi rozhodnout, jak je budou nejlépe aplikovat do národního práva. Prostřednictvím směrnic byl například vybudován jednotný trh ES, zajišťující svobodu pohybu zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. Pokud není směrnice po době implementace vloţena do vnitrostátních právních norem můţeme se domáhat práv vyplývajících z těchto směrnic. V případě, ţe dojde k porušení zákona je moţné se domáhat práva prostřednictvím soudů ČR a nebo se obrátit na Soudní dvůr EU. Výpis směrnic EU v oblasti veřejných zakázek platných v minulosti: o
Směrnice Rady 71/304/EHS ze dne 26. července 1971 o odstranění omezení volného pohybu sluţeb, pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce a zadávání veřejných zakázek na práce podnikatelům jednajícím prostřednictvím zastoupení či poboček.
o
Směrnice Rady 71/305/EHS ze dne 26. července 1971 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce.
o
Směrnice Rady 77/62/EHS ze dne 21. prosince 1976 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky.
o
Směrnice 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce.
o
Směrnice 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 přezkumné řízení v rámci sektorové směrnice.
o
Směrnice Rady 92/50/EHS, ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na sluţby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES vymezeno v § 72 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.
o
Směrnice Rady 93/36/EHS, ze dne 14. června 1993 o koordinaci řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky ve znění směrnice 97/52. 16
o
Směrnice Rady 93/37/EHS, ze dne 14. června 1993 o koordinaci řízení při zadávání veřejných zakázek na provedení stavebních prací ve znění směrnice 97/52.
o
Směrnice Rady 93/38/EHS, ze dne 14. června 1993 o koordinaci řízení při zadávání veřejných zakázek orgány působícími v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.
o
Směrnice Rady 89/665/EHS, o koordinaci právních a správních předpisů vztahujících se na pouţití postupů přezkoumávání při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Rady 92/50/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na sluţby vymezeno v zákoně č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.
o
Směrnice Komise 2001/78/ES, o zveřejňování formulářů při vyhlašování veřejné zakázky. Ze dne 13. září 2001. Také v zákoně č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Směrnice EU zaručují ochranu zájmů podnikatelů v určitém členském státu jejichţ
záměrem je nabízet zboţí, sluţby nebo stavební práce zadavatelům (orgánům veřejné správy) z jiného členského státu. Mezinárodní organizace a dohody, které mají vliv na oblast veřejných zakázek: OECD13 – je to organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, byla zaloţena v roce 1960. Členem OECD je od roku 1995 i ČR. V součastné době má tato organizace 30 členů. Cílem OECD je hospodářský růst, zvyšování ţivotní úrovně, rozvoj světové ekonomiky a světového obchodu všech členských států organizace. Sídlem je Paříţ. WTO14 – světová obchodní organizace, která je nástupnickou organizací GATT.15 Tato dohoda z roku 1995 určuje pravidla mezinárodního obchodu. Úkolem je odbourání obchodních bariér, zamezení diskriminace a mezinárodní spolupráce. Jedním ze základních principů je stejné zacházení mezi domácími a zahraničními dodavateli v přístupu na trh. Jedná se o vícestrannou mezinárodní smlouvu uzavřenou mezi některými členskými státy a WTO. V měsíci září 2009 měla organizace 153 členů a sídlem je Ţeneva. GPA16 – je to vícestranná mezinárodní dohoda. ČR se zavazuje dodrţovat tuto smlouvu od 1.května 2004. Důleţité je i říci, ţe smluvní stranou GPA je i ES. GPA zaručuje
13
OECD (Organization for Economic Cooperation and Development), Stálá mise ČR při OECD v Paříţi, dostupné na < http://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/index.html>, [on line, 14.9.2009]. 14 WTO (World Trade Organization ), světová obchodní organizace, Dostupné na 15 WTO , historie GATT, dostupné na , [on line, 8.9.2009]. 16 Portál o veřejných zakázkách a koncesích, dostupné na - stanoviska -stanovisko ke -GPA-2, [on line, 8.9.2009]
17
práva všech svých 37 členů v oblasti veřejných zakázek. Hlavním cílem je nediskriminace a rovné zacházení dodavatelů. Zejména se jedná o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a sluţby uvedené v příloze č. 1. ZVZ. a stavební práce, které zadává veřejný nebo sektorový zadavatel. Mezinárodní smlouvy a dohody, které vznikají mezi členy mezinárodních organizací určují
pravidla
v mezinárodním
obchodu
a
napomáhají
hospodářskému
rozvoji.
Z ekonomického pohledu jsou důleţité i pro oblast veřejných zakázek. Díky obchodu dochází k alokaci zdrojů mezi soukromým sektorem a veřejným sektorem.
1.2 Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách řeší právní úpravu veřejných zakázek. Účinnost tohoto zákona nabyla platnosti dne 1.7.2006. Jedním z cílů toho zákona bylo převzít a následně aplikovat do vnitrostátní normy základní principy EU. Tyto principy jsou zásada transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení při uzavírání smluv a zadávání veřejných zakázek. Zákon vymezuje proces zadávání veřejných zakázek a způsob dohledu nad tímto zákonem. V procesu zadávání se pojednává o postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky za účelem uzavření smlouvy s dodavatelem. Oblast dohledu vykonává Úřad na ochranu hospodářské soutěţe (dále jen ÚOHS). Tento zákon zaručuje sounáleţitost s právem EU. Oproti předešlému zákonu 40/2004 Sb., bylo cílem tento zákon zjednodušit a napravit předešlé nedostatky. ZVZ byl k 1.1.2010 devětkrát novelizován těmito zákony - zákon č. 110/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 76/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 41/2009 Sb., č. 110/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 447/2009 Sb. Přehled směrnic ES, které ovlivnily zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách:17 o
2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních sluţeb. Účinnost směrnice nastala dne 31.3.2004.
o
2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a sluţby. Účinnost směrnice nastala dne 31.3.2004.
o
17
2005/51/ES tato směrnice mění dvě předešlé. Ze dne 7.9.2005.
Jejichţ implementace v našem právu je v souladu právem EU – poznámka autora.
18
o
2007/66/ES směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS jedná se o oblast přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek a zejména ve zvýšení účinnosti. Implementační lhůta nabyla platnost 20.12.2009.
o
2009/81/ES směrnice o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a sluţby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES ze dne 13. července 2009.18 Implementační lhůta je do 21.8.2011.
1.2.1 Veřejná zakázka Pojem veřejná zakázka znamená vynaloţení finančních prostředků veřejným zadavatelem za účelem získat za úplatu dodávky, sluţby nebo stavební práce. Důvodem je prospěch v oblasti veřejného zájmu19, který realizuje zadavatel veřejnou zakázkou. Cílem zadavatele je účelné a hospodárné vynaloţení veřejných financí. Toho se docílí vytvořením soutěţního prostředím mezi subjekty ucházejícími se o veřejnou zakázku. Zadavatel na základě zadání veřejné zakázky posoudí nabídky a vybere si nejlepší z nich. Veřejná zakázka je smlouva mezi zadavatelem a jedním nebo více dodavateli.20 Dodavatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba poskytující zboţí, sluţby nebo stavební práce. Dodavatelem můţe být i subjekt ze zahraničí. Znaky veřejné zakázky: o
Úplatnost - zadavatel vynakládá finanční prostředky za účelem získat dodávky, sluţby a stavební práce. Bez existence úplatnosti ze strany zadavatele nehovoříme o veřejné zakázce. Výsledkem ukončení zadávacího řízení je podpis smlouvy a zaplacení stanovené finanční částky. Na straně zadavatele nesmí být ve spojitosti veřejné zakázky ţádný příjem.
o
Písemná smlouva - je soukromoprávní vztah mezi zadavatelem veřejné zakázky a dodavatelem. Subjekty zadavatel a dodavatel přesně vymezuje ZVZ.
18
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/81/ES, dostupné na , [on line, 10.9.2009]. 19 Legální pojem veřejný zájem neexistuje. Objasnění tohoto pojmu nalezneme v rozhodnutí ústavního soudu ČR ze dne 14.10.1998 (Pl. US 6/98) kde se uvádí, ţe podle judikatury českých obecných soudů je obstarávání věcí veřejného zájmu činností, která souvisí s plněním úkolů týkajících se věcí obecného zájmu, tedy nejen rozhodování orgánů státní moci a správy, ale i uspokojování zájmů občanů - poznámka autora. 20 Viz § 7, ZVZ
19
o
Předmět - zadavatel veřejné zakázky nese odpovědnost v určení předmětu, na dodávky, sluţby a stavební práce
o
Dělení podle finanční hodnoty - zadavatel veřejné zakázky stanovuje předpokládaný finanční limit veřejné zakázky. Podle finančního limitu se dělí na zakázky podlimitní, nadlimitní a malého rozsahu. Na rozdíl od předešlého zákona je nutné brát v povědomí, ţe i zakázky malého rozsahu se povaţují za veřejnou zakázku. Zadavatel musí postupovat podle ZVZ, jinak se nejedná o veřejnou zakázku.
o
„Zakázkou nejsou dotace a dary poskytnuté veřejným zadavatelům bez nároku na protiplnění v jeho prospěch. O veřejnou zakázku rovněž nejde, nabyl-li zadavatel určitou hodnotu jinak než na základě úplatné smlouvy (tj. např. dražbou nebo děděním),“21 dokládají Šmejkal Václav a Taišl Jiří.
1.2.2 Veřejné zakázky podle předmětu Určení předmětu veřejné zakázky ukládá zadavatelům veřejných zakázek ZVZ. Předmět veřejných zakázek je rozdělen do tří kategorií na dodávky, sluţby a stavební práce. Zadavatel musí přesně stanovit o jaký druh předmětu veřejné zakázky se jedná. Je to důleţité pro další postup v zadáváním řízení. Veřejné zakázky jsou rozděleny podle výše finančních limitů, které jsou rozdílné pro jednotlivé druhy zadavatelů veřejných zakázek a dále s ohledem na předmětu veřejné zakázky. Finanční limity stanovuje kaţdé dva roky nařízení vlády ČR. Rozděluje veřejné zakázky na podlimitní, nadlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu, přičemţ nejvyšší limit je určen pro stavební práce a nejniţší pro dodávky. V případě, ţe by zadavatel veřejné zakázky neurčil předmět veřejné zakázky správně, dostal by se do problému se ZVZ, protoţe zadávací řízení by prováděl v jiném, neţ určeném reţimu. Tato komplikace můţe nastat například při nákupu věci, kdy předmětem veřejné zakázky je dodávka, ale ta vyţaduje provedení stavebních prací. Pokud se jedná o veřejnou zakázku, která se skládá ze dvou předmětů, je v takovém případě pro určení předmětu rozhodující výše finančního plnění. Bude-li finanční plnění vyšší u stavebních prací, budou předmětem veřejné zakázky stavební práce. Celkovou cenu veřejné zakázky bude tvořit součet obou předmětů (dodávek i stavebních prácí). o
Dodávky - ZVZ, § 8 odst. 1 a 2 vymezuje pojem dodávky. O dodávku se jedná, pokud veřejný zadavatel vynaloţí finance na zboţí (a to i formou nájmu, leasingu, nebo
21
ŠMEJKAL, V., TAIŠL, J., Příručka zadávání veřejných zakázek, Hospodářská komora ČR, 2006, cit. s. 4
20
koupí na splátky), dále pak pokud jde o sluţbu, která není předmětem veřejné zakázky, ale je pro ni nezbytná (např. montáţ). o
Stavební práce - v případě zhotovení stavby se můţe jedna o projektovou a inţenýrskou činnost. Stavební činnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 k ZVZ.22 V příloze jsou stavební práce rozděleny do oddílů a tříd, kterých je celkem dvacet tři.
o
Sluţby - vše co není dodávka nebo stavební práce. Seznam sluţeb, které se musí zveřejňovat v Úředním věstníku EU je v příloze č. 1 k ZVZ. Sluţby, které nepodléhají uveřejňování jsou uvedeny v příloze č. 2 k ZVZ. Počet zadaných veřejných zakázek v ČR v roce 2009 – podle předmětu23 2258 4247 3194
Dodávky Služby Stavební práce
1.2.3 Předpokládaná hodnota veřejné zakázky Jedná se o předpokládané finanční plnění veřejné zakázky, které určuje zadavatel. Stanovení předpokládané finanční hodnoty je zásadním úkolem pro zadavatele veřejné zakázky v přípravné fázi. Tato hodnota se udává bez daně z přidané hodnoty. Podle toho se veřejné zakázky rozdělují na podlimitní, nadlimitní a zakázky malého rozsahu.24 Pokud by předpokládaná hodnota nebyla stanovena správně došlo by k pochybení v dalším postupu zadávání veřejné zakázky. Zde musí zadavatel postupovat opravdu s rozvahou, aby si nezpůsobil problémy s překročením finančního limitu. Došlo by k situaci, kdy se nabídky uchazečů nevejdou do prahové hodnoty zakázek podlimitních, ale zadávací řízení bylo v reţimu těchto zakázek zadáno. Tato situace nastane jenom tehdy, kdy je hodnota na rozmezí prahových hodnot jednotlivých finančních limitů. Mělo by to za následek porušení zákona s tím spojené zrušení zadávacího řízení nebo udělení sankce z úřadu dohledu.
22
Viz § 9 odst. 1-3, ZVZ Informační systém o veřejných zakázkách, dostupné na , statistiky, přednastavené (základní), zadané VZ podle druhu zakázky, [on line, 18.3.2010]. 24 Viz § 7 odst. 3, ZVZ 23
21
Předpokládané hodnoty veřejné zakázky jsou rozdílné pro jednotlivé kategorie zadavatelů a předmětu veřejné zakázky: o
Zakázka malého rozsahu25 - její předpokládaná finanční hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na sluţby 2 000 000,- Kč bez DPH. U stavebních prací nesmí dosáhnout finančního limitu 6 000 000,- Kč bez DPH. Zákon tyto veřejné zakázky zahrnuje jako veřejnou zakázku, ale přesný postup nestanovuje. Je zde povinnost daná ZVZ, postupovat podle zásad transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Co by měl zadavatel veřejné zakázky v zadávacím řízení u zakázek malého rozsahu dodrţovat popisuje docent Radek Jurčík: „Zahájí-li však veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání pro podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro podlimitní veřejné zakázky“.26
o
Podlimitní veřejné zakázky27 - předpokládaná finanční hodnota podlimitních zakázek dosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na sluţby nejméně 2 000 000,Kč. A na stavební práce nejméně 6 000 000,- Kč. Vše bez daně z přidané hodnoty. Podlimitní veřejná zakázka se nesmí rovnat nebo přesáhnout spodní finanční limit nadlimitní veřejné zakázky.
o
Nadlimitní veřejné zakázky28 - řídí se finančními limity, které jsou stanovené prováděcím předpisem k ZVZ. Vycházejí z nařízením Komise ES č.1177/2009 ze dne 30.listopadu 2009, které nahrazuje nařízení Komise ES č.1422/2007. Finanční limity nadlimitních zakázek jsou stanoveny ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Jejich hodnota je udávaná v eurech, proto se přepočítávají na domácí měnu v českých korunách. Kaţdé dva roky směrnice Evropské komise tyto limity upravují, a vţdy je nutné provést tuto změnu nařízením vlády ČR. Evropská komise limity uzpůsobuje podle dohody s organizací WTO. V součastné době se v ČR jedná o nařízením vlády č. 474/2009 Sb., které nahradilo nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboţí pořizovaného ČR Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu.
25
Viz § 12, odst. 3, ZVZ JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s 65 27 Viz § 12, odst. 2, ZVZ 28 Viz § 12, odst. 1, ZVZ 26
22
Účinnost nařízení vlády č. 474/2009 Sb., nabylo platnosti dnem od 1.1.2010. Oproti období 2008 - 2009 došlo ke sníţení finančních limitů vzhledem k lepšímu kurzu české koruny. V praxi to má výhodu zejména pro sníţení finanční hranice pro podlimitní zakázky. Kde je moţné vyuţít zjednodušeného podlimitní řízení. Finanční limity měly v období 2008 - 2009 tyto hodnoty: na dodávky a sluţby 3 782 000,- Kč (zadavatel ČR), 5 857 000,- Kč (územní samosprávní celek) a 11 715 000,- Kč (sektorový zadavatel), stavební práce 146 447 000,- Kč (ČR, uzemní samosprávní celek, sektorový zadavatel). Finanční limity nadlimitních veřejných zakázek 29 Zadavatel
Česká republika a státní příspěvkové organizace; 30 územní samosprávné celky (obce, kraje) a jejich
Dodávky a sluţby
Stavební práce
(v Kč bez DPH)
(v Kč bez DPH)
3 236 000 ,-
125 451 000 ,-
4 997 000 ,-
125 451 000 ,-
10 020 000 ,-
125 451 000 ,-
příspěvkové organizace, 31 sektoroví zadavatelé
Počet zadaných veřejných zakázek v ČR v roce 2009 - podle finančního limitu32
2915 6727
Podlimitní veřejné zakázky Nadlimitní veřejné zakázky
29
Epravocz, dostupné na , [on line, 15.2.2010]. 30 Pro MO ČR limity platí pouze pro určité zboţí (viz prováděcí předpis). 31 Dále do této kategorie zadavatelů patří: další právnické osoby viz §2 odst. 2 písm. b) a MO ČR (pro zboţí které nestanovuje prováděcí předpis); u některých sluţeb také pro Českou republiku a státní příspěvkové organizace; dotovaný zadavatel u sluţeb. 32 Informační systém o VZ, dostupné na , statistiky, přednastavené (základní), zadané VZ podle finančního limitu, [on line, 18.3.2010].
23
Veřejná zakázka nemůţe být úmyslně dělena33 tak, aby si zadavatel sníţil limity stanovené v § 12 ZVZ. Porušení by spočívalo v tom, ţe by bylo zadáno více veřejných zakázek namísto jedné (podlimitní, nadlimitní). Tímto by došlo k rozdělení zakázky, coţ je v rozporu s § 12 odst. 3 ZVZ. V důsledku popsaného rozdělení by došlo ke sníţení předpokládané ceny veřejné zakázky. Nesprávným jednáním zadavatele, by výše plnění veřejné zakázky byla pod finančním limitem nadlimitních veřejných zakázek. Nejednalo by se tedy o veřejnou zakázku nadlimitní, ale zakázka by byla povaţována za podlimitní se všemi důsledky s tím souvisejícími. Byla by to účelnost pro zjednodušení, kdy podlimitní zakázky mají jiný reţim zadávacích řízení. V některých případek lze veřejnou zakázku rozdělit, a to podle § 98 odst. 1- 5 ZVZ. Podlimitní a nadlimitní zakázky se zadávají postupem předepsaným pro jednotlivé druhy zadávacího řízení § 21 a § 22 ZVZ.
1.2.4 Zadavatel veřejné zakázky Za zadavatele veřejné zakázky se povaţuje pouze subjekt uvedený v § 2 ZVZ. Není moţné, aby zadavatelem veřejné zakázky byl subjekt, který je mimo zákon. Pouze zadavateli plyne povinnost ze ZVZ v uzavíraní smluv na veřejné zakázky. Jednotlivé kategorie zadavatelů mají rozdílné povinnosti v procesu zadávání veřejné zakázky. Podle ZVZ dělíme zadavatele veřejné zakázky do těchto kategorií, veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Dotovaný zadavatel - základním a nejdůleţitějším kritériem pro dotovaného zadavatele je, aby byla splněna podmínka hrazení více jak 50 % prostředků ze strany veřejného zadavatele, a to i prostřednictvím jiné osoby. Dotovaný zadavatel můţe být právnická i fyzická osoba. Můţe realizovat veřejné zakázky jejichţ předmětem jsou sluţby nebo stavební práce. Stavební práce jsou limitovány prováděcím předpisem, který stanovuje finanční limity pro nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Sluţby musí souviset se stavebními pracemi, které můţe dotovaný zadavatel vykonávat ze ZVZ.
33
Viz § 13, odst. 3, ZVZ
24
Sektorový zadavatel - je osoba, která vykonává činnost podle § 4 ZVZ.34 Jsou to odvětví spadající zejména do oblasti státního monopolu (tj. plynárenství, vodárenství, teplárenství, kanalizace, dráhy, poštovní sluţby, provozování letišť). Stát má u takové sloţky dominantní vliv. Veřejný zadavatel - je jím ČR, státní příspěvková organizace, územní samosprávní celek, jiná právnická osoba (zaloţena ve veřejném zájmu, je financována převáţně státem). Tuto kategorii řeší zejména zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Dalším zákonem je zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. U obou zákonů jsou vyjmenované organizační sloţky financovány z veřejných financí. Důleţitost je ta, ţe sloţky vystupují jako stát. Příkladem můţe být například ČR - Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tyto sloţky státu jsou samozřejmě povinny hospodařit s majetkem státu a se svým finančním rozpočtem, který má povahu veřejných financí. Účel vynakládání veřejných financí, a to i v podobě veřejných zakázek, je v uspokojení veřejného zájmu. Dalším zadavatelem veřejné zakázky, který patří do kategorie veřejných zadavatelů je územní samosprávní celek a jejich příspěvkové organizace § 2 odst. c) ZVZ. Do této skupiny patří města, obce, kraje a příspěvkové organizace zřizované těmito samosprávními celky. Jakým způsobem tyto celky vystupují a podle, kterých zákonů se zřizují vysvětluje docent Radek Jurčík: „Podle občanského zákoníka vystupují tyto celky jako právnické osoby. Zřizování nebo zakládání právnických samosprávných celků, mezi které náleží mj. obce a města upravuje zákon č. 250/ 2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“35 Podle ZVZ musí zadavatel veřejné zakázky splňovat tyto podmínky: o
Veřejné zakázka musí být hrazena více jak z 50 % státem.
o
Zadavatel veřejné zakázky musí být zřízen za účelem veřejného zájmu.
o
Zadavatel veřejné zakázky nemůţe mít komerční a obchodní charakter, musí zde být činnost ve veřejném zájmu.
o
Zadavatel veřejné zakázky můţe být právnická osoba, která je státem ovládána a nebo jmenuje či volí více jak polovinu členů jejich orgánů.
34 35
Viz § 4, ZVZ (relevantní činnost) JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s 98
25
„V zákoně č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, chyběla podmínka nekomerční povahy uspokojování veřejného zájmu, což ztěžovalo rozhodování o tom, kdo je či není veřejným zadavatelem. Ve světle doplnění definice a s přihlédnutím k příslušné judikatuře Evropského soudního dvora (např. rozhodnutí C-223/99, 360/99, 283/2000) je tedy zřejmé, že mezi veřejné zadavatele patří všechny subjekty, ať již veřejného nebo soukromého práva, nacházející se pod vlivem státu či jiného veřejného zadavatele, které ve škále svých jinak třeba i komerčních činností plní alespoň jednu „veřejnou“ funkci, nejsou tudíž plně vystaveny tlakům trhu,“36 dokládají Šmejkal Václav a Taišl Jiří.
1.2.5 Důleţité zásady pro zadávání veřejných zakázek Tyto zásady jsou v úvodním ustanovení zákona a tvoří důleţitou část principu veřejných zakázek. Mezi ně patří zásady patří transparentnost, nediskriminace a rovné zacházení. V praxi se setkáváme s tím, ţe nejsou tyto principy dodrţovány. Tím se objektivně znevaţuje pohled veřejnosti na problematiku veřejných zakázek. Transparentnost je jeden z cílů, které si dává za úkol EU a tato zásada vyplývá ze smlouvy ES. Prosazování transparentnosti ve veřejných záleţitostech je hlavním cílem mezinárodní organizace Transparency International37 (dále jen TI), která pravidelně zveřejňuje mezinárodní srovnání ohledně transparence obchodního, finančního i veřejného ţivota. Transparentnost znamená průhlednost, nic nezakrývat. Pro uchazeče je to jedna z věcí proč důvěřovat státní instituci. Veřejnost by měla mít moţnost kontroly a přístupu k informacím. Napomáhá to tomu, aby měl kaţdý moţnost uspět jako uchazeč o veřejnou zakázku. Samozřejmostí by měla být spravedlnost státních zaměstnanců, kteří by měli hájit veřejný zájem. Pokud tomu tak není a státní zaměstnanci upřednostňují zájem soukromý, mohou se dopouštět jednání, které zákon neumoţňuje a dochází tak k jeho porušování. Dodrţováním transparentního jednání zadavatel předchází moţným sporům ve veřejných zakázkách. Pokud by došlo ke kontrole postupu zadavatele, je moţné vše zpětně doloţit. Prokáţe se, ţe zadavatel postupoval správně a nedopustil se ţádného pochybení (nebo opak).
36 37
ŠMEJKAL, V., TAIŠL, J., Příručka zadávání veřejných zakázek, Hospodářská komora ČR, 2006, cit. s. 2 Transparency International - je organizace, která celosvětově bojuje proti korupci. Vydává zprávy o své činnosti a navrhuje různá řešení jak bojovat proti korupčnímu jednání. Jedním z řešení je právě transparentnost.
26
Zásada zákazu diskriminace38 je další povinností určenou zákonem o veřejných zakázkách. EU si klade za cíl, aby nedocházelo ke zvýhodňování domácích dodavatelů. Tím je zaručena větší konkurence schopnost v prostředí soutěţe o veřejnou zakázku. Pokud například česká firma projeví zájem o zakázku ve Francii, měla by mít stejnou moţnost získat tuto zakázku jako francouzská firma. Zásada nediskriminace je jedním z ustanovení smlouvy ES. Zásada rovného zacházení znamená, ţe kaţdý uchazeč má stejné postavení tak, aby nikdo z nich nebyl zvýhodňován. Zadávací kritéria veřejné zakázky musí být pro všechny uchazeče stejná a tím nebude ovlivněn výběr správného vítěze. Další důleţité zásady v oblasti veřejných zakázek: o
Hospodárnost, efektivnost a účelnost vynaloţených prostředků - vše stanovuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Hospodárnost představuje co nejmenší vynaloţení finančních prostředků pro dosaţení stanovených cílů. V praktickém pouţití mluvíme o kritériu nejniţší nabídkové ceny.
Efektivnost jedná se o takové vynaloţení finančních prostředků, pro získání nelepších výsledků a kvality. Objem vynaloţených prostředků je úměrně vysoký s ohledem na kvalitu.
Účelnost je vynaloţení takových prostředků, které zaručují optimální míru kvality pro splnění cílů.
o
Zásada soutěţe - mělo by být vytvořeno takové prostředí, kde jsou zaručeny regulérní soutěţní podmínky.
o
Zásada mlčenlivosti - zadavatel veřejné zakázky nesmí podávat informace o konkurenční nabídce, a tím veřejnou zakázku zmanipulovat. Tento problém se dost často u veřejných zakázek v ČR objevuje, ale je těţko prokazatelný.
o
38
Zásada soudní - mít moţnost se domáhat práva soudní cestou.
Moţný příklad diskriminace lze najít například v případě udělení pokuty ÚOHS ve výši 30 000 Kč. Tato pokuta byla udělena zdravotnické záchranné sluţbě Jihočeského kraje, u které vzniklo pochybení ze strany zadavatele. Zadavatel určil při nákupu tří sanitních vozů technické specifikum vozidla (délku rozvoru 3 400 mm). Tuto podmínku mohl splnit pouze jeden uchazeč, nabízející automobily Volkswagen. Tímto jednáním zadavatel porušil podmínku zákazu diskriminace. Dostupné na , [on line, 11.10.2009].
27
1.2.6 Korupce Korupční jednání je v dnešní době určitým fenoménem, který vnáší do společnosti negativní názory a postoje. O tomto jednání se velice diskutuje, ale doposud nebyl nalezen takový způsob, který by korupci zcela vymítil. Znaky tohoto jednání je moţné spatřovat v kaţdé společnosti. Není důleţitý politický reţim, ani v jakém historickém období se společnost nachází. Korupce si vţdy nachází cestu jak můţe obejít právní mantinely a společenské kodexy chování. Přikláním se k názoru, ţe
kaţdý je svým způsobem
podplatitelný. Zcela určitě záleţí na situaci jedince, která ovlivňuje jeho rozhodnutí přijmout úplatek. Tento jedinec zde zohledňuje svůj majetkový, finanční, ale i mocenský prospěch. Důleţitá je výše prospěchu.39 Úplatek - je výhoda, kterou někdo nabízí a někdo neoprávněně přijímá. Smyslem úplatku je majetkový nebo finanční prospěch. Majetkový prospěch můţe být movitý nebo nemovitý. Subjekty se tímto jednáním dopouštějí trestného činu. Počet zjištěných (Z) a objasněných (O) trestných činů souvisejících s korupcí v ČR v letech 1997 – 200640
Rok
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Zneuţívání pravomoci veřejného činitele Z O 356 354 365 346 403 384 367 350 390 381 376 269 384 335 248 205 212 170 160 124
Přijímání úplatku Z 40 49 55 38 28 48 49 126 39 43
O 39 50 55 37 28 38 43 125 33 35
Podplácení Z 107 138 109 133 171 116 102 149 94 89
39
O 105 137 109 131 171 109 103 147 92 87
Nepřímé úplatkářství Z 8 4 3 3 4 7 4 12 5 6
O 8 4 3 3 4 6 4 11 5 4
Úplatkářství celkem Z 155 191 167 174 203 171 155 287 138 138
O 152 191 167 171 203 153 150 283 130 126
Pro získání lukrativní veřejné zakázky jsou uchazeči ochotni obejít zákony a nabízet úplatky, tím vzniká nečestná soutěţ. Porušení je jak na straně zaměstnance tak na straně osoby která úplatek nabízí. V případě zaměstnance se jedná o zneuţití postavení veřejného úředníka, kterému plyne majetkový prospěch. Nechat se podplatit je ovlivněno morální disciplínou kaţdého z nás. Velkým rizikem pro naší společnost je to, ţe převládá názor, ţe - „kdyţ bere úplatek kaţdý, tak proč ho nevzít také“. Uměle se tím vytváří klima, kdy se chce někdo ucházet o veřejnou zakázku nebo něco vyřídit a počítá s poskytnutím moţného úplatku. Jednotlivec se v takovémto případě domnívá, ţe bez úplatku nic nevyřídí a nezíská - poznámka autora. 40 Ministerstvo vnitra ČR, dostupné na , [on line, 11.3.2010].
28
Moţné příčiny vzniku korupčního jednání: o
Nedostatky v kontrolní činnosti - odpovědné osoby, které mají za úkol hájit veřejný zájem a porušují zákon musí být potrestáni. Odpovědný řídící pracovník musí mít nad sebou kontrolní orgán. Problém můţe nastat i v průhlednosti kontrolní činnosti a tím se vytrácí její účinek.
o
Nedostatečné finanční ohodnocení odpovědných pracovníků - dostatečně vysoký plat má být zárukou toho, aby ke korupci nedocházelo. Dobré finanční ohodnocení pracovníků se projeví zejména na odbornosti zaměstnance. Tím nebude na funkci přijímán nekvalifikovaný zaměstnanec, ale odborník s dostatečným finančním ohodnocením. V konečném důsledku se tím docílí vyšší kvality odvedené práce a díky odbornosti zaměstnanců se eliminuje jejich pochybení.
o
Nedostatečná kvalifikace zaměstnanců - souvisí to i s ohodnocením pracovníků. Pokud bude kvalita na straně zaměstnanců, tak bude kvalita na straně řízení i kontroly.
o
Nedostatečná legislativa - k obcházení zákonů dochází zpravidla tehdy, pokud selţe výklad práva, a ukáţe se, ţe je moţné ho obejít.
o
Etické jednání společnosti - pokud bude společnost korupční jednání přehlíţet, případně podporovat, ke změně nedojde. Moţnosti zmírnění korupce:
o
Jako jednotlivec - zajímat se o tuto oblast a vědět, čím porušuji zákon.
o
Jako zadavatel veřejné zakázky - zadavatel jedná podle zákona a ze způsobu chování musí jasně vyplývat, ţe korupci v ţádném případě nepřipouští.
o
Dostatečná prevence - oblast školení, mediální činnost (tyto případy mediálně zveřejňovat a brát jako odstrašující případ).
o
Kontrolní činnost - kvalita kontrolního orgánu.
o
Kvalita pracovníků - odbornost, profesionalita.
o
Kvalita zákonů - zamezení různého výkladu zákonů, tak aby nedocházelo k jeho obcházení.
o
Dodavatel - strach z vysokého trestu pokud bude prokázána korupce.
o
Oznamovací povinnost - pokud dojde ke zjištění korupčního jednání, je nutné informovat orgán činný v trestním řízení.
29
Příklady moţné korupce ve veřejných zakázkách: o
Zadavatel za úplatu poskytuje rozdílné informace uchazečům.
o
Zadavatel zvýhodňuje určeného dodavatele tím, ţe mu nastaví lepší podmínky při podávání nabídek veřejné zakázky.
o
Komise poruší otevírání obálek s nabídkou, jednotlivé nabídky porovná a záměrně tak ovlivní další průběh zadávacího řízení.
o
Zadavatel veřejné zakázky vyuţívá vyhrůţek a jiné újmy druhého, aby docílil odstoupení nebo zdrţení se zadávacího řízení o veřejnou zakázku.
o
Zadavatel ţádá nebo přijímá majetkový a finanční prospěch s cílem ovlivnit zadávací řízení veřejné zakázky.
o
Zadavatel můţe svým jednáním záměrně uvádět v omyl. V oblasti veřejných zakázek se nejčastěji setkáváme s korupčním vztahem mezi
soukromou osobou a zaměstnancem veřejného sektoru. Důsledkem je škoda na straně zadavatele veřejné zakázky (státu), kdy v důsledku korupce (vztahu zadavatele a osoby, která uplácí) nedojde k výběru nejlepší nabídky. Trestní sazby nejčastějších typů korupce:41 Typ korupce
Trestní sazba jednotlivých trestných činů aţ 3 léta odnětí svobody nebo zákaz
Přijímání úplatku § 331
činnosti
Podplácení § 332
1 aţ 6 let odnětí svobody
Nepřímé úplatkářství § 333
1 – 2 roky odnětí svobody aţ 3 léta odnětí svobody nebo zákaz
Padělání a pozměňování veřejné listiny §348
41
činnosti
Podle Zákona 40/2009 Sb., Trestní zákoník
30
Mezinárodní organizace TI, která bojuje proti korupci a zejména podporuje změny k větší integritě stanovuje index vnímání korupce CPI (Corruption Perception Index). Jedná se o index, který vyčísluje míru korupce ve 180 zemích světa. TI tento index kaţdoročně zveřejňuje. V roce 2009 při jeho zpracování vycházela ze 13 zdrojů údajů poskytnutých 10 nezávislými institucemi. Jak si vedla ČR dokladuje umístění (52. místo) a hodnocení podle indexu CPI (s indexem 4,9). Za jediný rok si tak ČR pohoršila v umístění o sedm míst. ČR má horší hodnocení například neţ Maďarsko (46. místo, s indexem 5,1) nebo Polsko (49. místo, s indexem 5). V porovnání s ostatními členskými státy EU se ČR nachází aţ ve druhé polovině států EU (coţ není vůbec lichotivý výsledek). Světová velmoc USA obsadila 19 místo s indexem 7,5. Na prvním místě je Nový Zéland. ČR je vytýkána politická korupce, zasahování politiky do veřejné zprávy, byznysu a vliv finančních skupin ovlivňující pravidla hry. CPI index ČR od roku 2001 – 200942 Rok
Pořadí
Index
2001
47.
3,9
2002
52.
3,7
2003
54.
3,9
2004
51.
4,2
2005
47.
4,3
2006
46.
4,8
2007
41.
5,2
2008
45.
5,2
2009
52.
4,9
Index CPI se udává v rozmezí 0 aţ 10, přičemţ hodnota 0 znamená vysokou korupci a hodnota 10 ţádnou korupci. Pro zjištění indexu CPI existuje metologický postup.43
42
Transparency International, dostupné na , policy and research, surveys and indices, Corruption Perception Index (CPI), CPI 2009 table, [on line 12.2. 2010]. 43 Viz. Příloha č. 1 Index vnímání korupce (CPI), metologický postup
31
V boji proti korupci44 se přikláním k variantě, kterou dlouhá léta prosazuje organizace TI. Jedná se o seznam, který má název „Černá listina“. V této listině by se uveřejňovala jména nedůvěryhodných dodavatelů, kteří se jiţ ucházeli o veřejnou zakázku a svým jednáním porušili zákon (například záměrně zfalšovali některé skutečnosti prokazující jejich kvalifikační předpoklady). Vytvořením „Černé listiny“ vzniká prevenční účinek spočívající v neuskutečnění jiţ zmíněného korupčního jednání ze strany uchazeče. Uchazeč, který je zařazen do „Černé listiny“ by se po určitou dobu nesměl ucházet o veřejné zakázky. V minulosti zákon o veřejných zakázkách ţádnou volbu nepřijmout dodavatele (uchazeče) o veřejnou zakázku neměl. ZVZ zadavatelům nyní umoţňuje se rozhodnout, zda dodavatel splňuje podmínky podle kvalifikačních předpokladů. Pokud by došlo ke korupčnímu jednání je podle novely č. 417/2009, ZVZ moţné takovému uchazeči neumoţnit ucházet se o veřejnou zakázku a to po dobu trvání 3 let. Dodavatelé, kteří jsou postihnuti zákazem plnění veřejných zakázek (nesmí se ucházet o veřejnou zakázku) jsou vedeni v „Rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek“, který obsahuje seznam fyzických osob (jsou to osoby samostatně výdělečně činné s ţivnostenským listem, jednají svým jménem) a právnických osob (jsou to subjekty, které jsou registrované v obchodním rejstříku, jednají pod názvem). „Rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek“ plní svou úlohu (prevenčního prostředku) součastně s účinností novely č. 417/2009 dnem 1.1.2010.45 Naprosto souhlasím s postupem ČR o vytvoření tohoto rejstříku, ve kterém vidím další nástroj v boji proti korupčnímu jednání.
44
Korupci - je moţno charakterizovat jako zneuţití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Je motivováno snahou směřující dosaţení materiálního zisku nebo získání jiných výhod – poznámka autora. 45 Údaje jsou veřejně přístupné na internetové adrese. K datumu 2.3. 2010 je rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek prázdný.
32
2. Veřejné zakázky zadávané veřejným zadavatelem – územně samosprávným celkem 2.1 Územně samosprávní celky Za socialismu byla politika obcí, krajů a měst a jejich působnost jiná, neţ je tomu dnes. Existence centrální politiky spadala do politiky rozhodování i v oblasti samosprávních celků.46 Po roce 1989 a pádu socialismu nastala výrazná změna. V oblasti demokracie a zejména v právech občanů podílet se na veřejných zájmech. Mají právo hlasovat a tím ovlivňovat kdo bude jednat jejím jménem v zastupitelstvích měst a obcí. Určitý pohled na postavení obcí po roce 1989 vystihla doc. Ing. Jitka Peková, CSc.: „Po roce 1989 se obce staly základním článkem územní samosprávy s poměrně rozsáhlými pravomocemi. Staly se samostatným právním a ekonomickým subjektem.“47 Aby obce a města správně fungovala, musí mít právní subjektivitu a oporu v legislativě ČR. K tomu přispívá zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Legislativa obcím zaručuje: o
Sestavit vlastní finanční rozpočet.
o
Zřizovat rozpočtové a příspěvkové organizace.
o
Mít vlastní samosprávní funkce.
o
Mít přenesené právní funkce.
o
Disponovat s majetkem města.
o
Mít své orgány – zastupitelstvo, rada města, starosta, místo starosta, tajemník, poradní a kontrolní komise. Ze zákona musí být finanční a kontrolní komise.48 Finanční kontrola je v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. V Hrádku nad Nisou má rada města sedm členů, dvacet pět členů má zastupitelstvo města.
46
Vymezení pojmu územně samosprávního celku jako veřejného zadavatele stanovuje § 2 písmena c) ZVZ, který hovoří, ţe je „zadavatelem veřejné zakázky územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níţ funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek“ – poznámka autora. 47 PEKOVÁ, J., Hospodaření obcí a rozpočet, 1. vyd. Praha: Codex Bohemia s.r.o., 1997, cit. s 7 48 PEKOVÁ, J., Hospodaření obcí a rozpočet, 1. vyd. Praha: Codex Bohemia s.r.o., 1997, cit. s 45
33
2.1.1 Veřejné zakázky malého rozsahu Při praxi, kterou jsem měl moţnost absolvovat u Městského úřadu v Hrádku nad Nisou, jsem zjistil, ţe nejvíce pouţívané jsou zakázky malého rozsahu. Vyplývá to z faktu, ţe obce mají omezenou moţnost v čerpání financí z vlastního rozpočtu na kalendářní rok. Proto jsou ve statistikách tyto zakázky vedeny jako nejvíce pouţívané. Je to logické, protoţe obce a města vynakládají finance na zkvalitnění veřejného ţivota obyvatel s ohledem na hospodárnost a účelnost. Vynaloţené peníze jsou v reţimu zakázek malého rozsahu vyuţity nejefektivnějším způsobem (pro zajímavost - město Hrádek nad Nisou disponuje s rozpočtem pro rok 2010 s celkovou výši 333 889 000 ,- Kč). Před samotným zadávacím řízením musí zadavatel zjistit o jakou veřejnou zakázku se jedná. Stanovuje finanční limit a předmět veřejné zakázky, potom postupuje podle zákona. Nesmí překročit finanční limit stanovený pro zakázky malého rozsahu, přičemţ cena se stanovuje zpravidla podle ceny v místě obvyklé. Podle zákona § 18 odst. 3 ZVZ se veřejným zakázkám malého rozsahu nestanovuje přesný postup, ale musí se dodrţet základní zásady tj. transparentnost, zákaz diskriminace a rovné zacházení.49 „Tyto obecné zásady by však měly být dodržovány všemi zadavateli veřejných zakázek, a to zejména s ohledem na obecné zásady hospodářské soutěže, kdy by porušení některé z těchto zásad mohlo v krajním případě představovat jednání v rozporu se zákonem č. 143/2001 Sb.,50 o ochraně hospodářské soutěže.“51 Pokud veřejný zadavatel zahájí zakázku jako podlimitní je nutné, aby postupoval k této zakázce jako podlimitní podle zákona a s povinnostmi z
toho vyplývajícími.
Je zakázáno, aby zadavatel rozděloval jednu zakázku na dvě zakázky malého rozsahu, a tím sníţil finanční hranici pro podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku. Tím by porušil zákon. Jakým způsobem veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku řeší metodika Ministerstva pro místní rozvoj. Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. V praxi to funguje tak, ţe veřejný zadavatel (obce, města) postupují podle těchto metodik a s ohledem na ně si vytvářejí interní směrnice pro zakázky malého rozsahu. 49
Viz § 6, ZVZ. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe byl sedmkrát novelizován – poslední novelizace je: zákon č. 155/2005 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe. 51 Portál o veřejných zakázkách a koncesích, Dostupné na , [on line 13.9.2009]. 50
34
Hlavní znaky interních směrnic (obcí a měst) pro zakázky malého rozsahu: o
Řeší pracovně právní oblast u zaměstnanců zapojených do procesu zadávání veřejných zakázek. Porušením povinností, které stanovují směrnice o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu vzniká zaměstnanci postih.
o
Posilují § 6 ZVZ – transparentnost, zákaz diskriminace, rovné zacházení.
o
Vymezují postup a odpovědnost při realizaci veřejných zakázek malého rozsahu. „Směrnice o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu“ obsahuje v praxi tyto pododdíly:
o
Název směrnice – například „Směrnice rady města Hrádek nad Nisou č./rok, zadávání veřejných zakázek“.
o
Úvodní ustanovení – vymezení, ţe zadavatel veřejné zakázky bude postupovat podle směrnice a to s ohledem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
o
Povinnost dodrţovat zásady postupu zadavatele – transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.
o
Podle předpokládané finanční hodnoty zakázky – upřesněn postup – kolik zájemců je nutné oslovit (např. minimálně 3).
o
Obsah zadání – předmět zakázky, hodnotící kritéria, kontakt zadavatele, termín podání nabídek, termín vyhodnocení, termín realizace zakázky, číselné označení zakázky, způsob doručení nabídek, vyhodnocení.
o
Zveřejnění zakázky – internetové stránky města, úřední deska města.
o
Odbor zadávající veřejnou zakázku – předkládá radě města vyhodnocení nabídek – předkládá seznam oslovených uchazečů podle abecedy, seznam přihlášených uchazečů, nabídkové ceny a další ukazatele stanovené v zadání k hodnocení. Povinnost oznámit výsledek do 5- ti dnů od rozhodnutí rady města.
o
Povinnost ustanovení komise pro otevírání obálek a hodnocení nabídek.
o
Účinnost směrnice a schválení radou města.
35
Veřejný zadavatel musí dodrţet při zadávání zakázek malého rozsahu tyto podmínky: o
Transparentnost jednání ve všech postupech, které provádí při zadávání veřejných zakázek.
o
Dodrţení zásady zákazu diskriminace, tak aby nedocházelo ke zvýhodňování některého z dodavatelů.
o
Dodrţení zásady rovného zacházení ke všem uchazečům.
o
Dodrţení finančních limitů veřejné zakázky – nelze sniţovat finanční limit veřejné zakázky.
o
Povinností zadavatele veřejné zakázky v uchovávání dokumentace – archivace dat – zejména pro případ kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů a déle pak vzhledem k pravomocem Nejvyššího kontrolního úřadu dle zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
o
Vyzývá dodavatele k předloţení finanční nabídky – zadavatel veřejné zakázky musí oslovit minimálně tří dodavatele, aby byla dodrţena soutěţní kritéria. Směrnice a metodiky doporučují počet oslovených dodavatelů s ohledem na výši finančního limitu.
o
Vypsat hodnotící kritéria.
o
Seznámit s rozhodnutím o výběru zakázky, obeznámení všech uchazečů veřejné zakázky o výsledku.
o
Uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem.
o
Oznámit rozhodnutím zadavatele o zrušení (výběrového) řízení – zpravidla by si měl zadavatel tuto moţnost vymezit při výzvě dodavatelům. Jedna z moţností můţe být, ţe nikdo nesplnil podmínky, které předloţil zadavatel.
o
Zveřejnit veřejnou zakázku na internetových stránkách nebo úřední desce zadavatele. Stručný postup při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu Městským úřadem
v Hrádku nad Nisou: Při realizaci veřejné zakázky se vychází z plánu rozpočtu města, který se sestavuje na konci roku předešlého. Do tohoto plánu musí být zahrnuty všechny projekty a veřejné zakázky, které chce město realizovat v následujícím roce. Na jejich nákup musí být vyčleněno dostatečné mnoţství finančních prostředků, které se čerpají právě z plánovaného (předpokládaného) rozpočtu města. Tento plán schvaluje rada města a plán se sestavuje na jeden rozpočtový rok. Pokud přistoupím k vlastnímu zadávání veřejné zakázky tak 36
jednotlivé odbory52 města si řeší tuto problematiku ve své vlastní kompetenci. Pověřená osoba je odpovědná za přípravnou fázi veřejné zakázky, kde musí určit předmět a finanční výši veřejné zakázky. Je důleţité říci, ţe je moţné čerpat dotace s podpůrných programů rozvoje coţ vyuţívá i město Hrádek nad Nisou. Výhoda je ta, ţe město můţe vyuţít finanční prostředky z EU. Mimo směrnice města na zadávání zakázek malého rozsahu existují metodiky jednotlivých ministerstev pro čerpání dotací na veřejné zakázky. Tato skutečnost ale nic nemění na způsobu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, protoţe město na základě interní směrnice ujednotilo stejný postup pro obě varianty.
2.1.2 Podlimitní veřejné zakázky a nadlimitní veřejné zakázky Tyto zakázky se v poměru se zakázkami malého rozsahu objevují v obcích a menších městech v malém měřítku. Hlavním důvodem jsou jejich omezené finanční moţnosti. Evropské směrnice upravují pouze nadlimitní veřejné zakázky kde stanovuje i finanční limity. U kategorii podlimitních zakázek evropské směrnice nic nespecifikují a stanovení finančních limitů nechávají na rozhodnutí dotyčného státu. Podle ZVZ je potřeba pouze dodrţet prahovou hranici předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Předpokládaná hodnota nesmí zasahovat do reţimu nadlimitních veřejných zakázek. U nadlimitních veřejných zakázek je finanční limit stanoven s ohledem na moţnosti zahraničního dodavatele a podlimitní limity jsou směřován spíše pro tuzemské dodavatele. Limity jsou rozdílné podle kategorie zadavatele. Z hlediska druhu veřejných zakázek je u stavebních prací finanční limit stejný u všech zadavatelů veřejné zakázky. Předchozí zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách měl v případě podlimitních a nadlimitních zakázek způsob zadávání velice podobný. O tom, jaké nastaly změny v zadávacím řízení vypovídá názor Ph.Dr. Mgr. Lenky Krutákové a Mgr. Tomáše Krutáka: „Podle součastné právní normy je možné zadávat podlimitní veřejné zakázky velmi zjednodušeným způsobem v porovnání se zadáváním nadlimitních veřejných zakázek.“53 V Hrádku nad Nisou bylo v roce 2009 zrealizováno 5 podlimitních zakázek. Zakázky byly realizovány ve čtyřech případech na nákup stavebních prací a v jednom případě se jednalo o poskytnutí sluţeb. Předmětem bylo řešení dopravní obsluţnosti v příhraničí
52
Odbory města Hrádek nad Nisou: finanční odbor , správní a sociální odbor, odbor dotací, rozvoje města a kultury, odbor stavební a ţivotního prostředí, odbor investic a správy majetku. 53 KRUTÁKOVÁ, L., KRUTÁK, T., Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, 1. vyd. Olomouc: Anag 2007, cit. s 64
37
(vybudování komunikace). Dále se jednalo o rekultivaci historického centra města a stavbu multifunkčního centra. Veřejná zakázka vypsaná na sluţby byla na údrţbu veřejného osvětlení města. Celková výše finančních prostředků, které Městský úřad v Hrádku nad Nisou vynaloţil na podlimitní zakázky byla 118 mil. Kč.
2.2 Zadávací řízení Je postup, který musí veřejný zadavatel dodrţet při zadávání veřejné zakázky do doby uzavření písemné smlouvy s vybraným dodavatelem. Zákon rozlišuje šest zadávacích řízení: otevřené řízení, uţší řízení, jednací řízení s uveřejnění a bez uveřejnění, soutěţní dialog a zjednodušené podlimitní řízení . Tyto postupy jsou závazné od počátku, aţ do konce řízení. Jsou uvedeny taxativně, takţe není moţné zvolit jednotlivý typ zadávacího řízení podle uváţení zadavatele. ZVZ určuje jaký typ zadávacího řízení se pouţije podle zadavatele. Zrušení zadávacího řízení musí být opět v souladu se ZVZ. Jednotlivé druhy zadávacích řízení: Otevřené a uţší řízení54 - v případě otevřeného a uţšího řízení zadavatel veřejné zakázky podává výzvu dodavatelům a oznamuje jim úmysl zadání veřejné zakázky. Dodavatelům vzniká povinnost podání nabídky a prokázání kvalifikace. Rozdíl mezi otevřeným a uţším je zjednodušeně v tom, ţe otevřené řízení je pro neomezený počet dodavatelů. Zde zákon nestanovuje minimální počet dodavatelů a je pouze jednokolový. U uţšího řízení je podle § 28 odst. 3 ZVZ zadavatel veřejné zakázky povinen vyzvat nejméně 5 zájemců. Za předpokladu, ţe zájemci splní všechny kvalifikační poţadavky ve stanovené lhůtě, zadavatel veřejné zakázky vyzývá zájemce k podání nabídky. Na rozdíl od otevřeného řízení je uţší řízení dvoukolové. Jednací řízení s uveřejněním – „jedná se o standardní druh zadávacího řízení pouze pro sektorové zadavatele, veřejný zadavatel může toto řízení použít pouze za podmínek stanovených v § 22 ZVZ,“55 dokládá Lenka Krutáková a Tomáš Kruták. Podle § 22 odst. 1 ZVZ se toto řízení pouţije pokud selhalo zadávací řízení zadané v otevřeném, uţším řízení či soutěţním dialogu. Výjimku odst. 1 má jiţ zmíněný sektorový zadavatel. Veřejný 54 55
Viz § 27 a § 28, ZVZ KRUTÁKOVÁ, L., KRUTÁK, T., Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, 1. vyd. Olomouc: Anag 2007, cit. s 21
38
zadavatel můţe tohoto zadávacího řízení vyuţít pro nákup sluţeb, které jsou uvedeny v příloze č. 2 ZVZ (a není u nich povinnost uveřejňování v Úředním věstníku EU). Ve druhém kole tohoto zadávacího řízení nastává jednání o nabídkách s dodavateli. Jednací řízení bez uveřejnění – toto řízení je nejméně transparentní. Posílá se písemná výzva neomezenému počtu dodavatelů. Můţe být i jeden. Zadavatel veřejné zakázky musí v písemné výzvě uvést identifikační údaje, stanovit předmět veřejné zakázky, lhůtu pro podání nabídek, stanovit hodnotící kritéria a poţadavky na splnění kvalifikace. Pouţívá se ve výjimečných případech.56 Soutěţní dialog – toto řízení je řešeno § 24 ZVZ, kde jsou uvedeny podmínky pouţití tohoto řízení. Jedna z podmínek je sloţitost předmětu veřejné zakázky (technické podmínky, právní nebo finanční poţadavky plnění). Soutěţní dialog probíhá ve třech fázích. První fáze se řídí § 35 ZVZ, kde zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů, ţe zadává toto řízení a dodavatelům z toho vyplývá podání ţádostí a prokázání kvalifikace v tomto řízení. Fáze druhá je dialog mezi zadavatelem a dodavatelem kde je nutné určit vhodné řešení dle poţadavku zadavatele. Fáze třetí nastává po ukončení jednání, zadavatel písemně vyzve zájemce k podání nabídek. Zjednodušené podlimitní řízení – jedná se o obdobu otevřeného řízení kdy zadavatel písemně vyzývá nejméně 5 zájemců k podání nabídky a prokázání kvalifikace. Je moţné vyuţít zkrácena lhůtu na podání nabídek, konkrétně 15 dnů. V poměru s nadlimitními zakázkami je tento způsob zadávacího řízení jednodušší. Toto řízení můţe veřejný zadavatel pouţít na nákup dodávek a sluţeb. U stavebních prací nesmí tato hodnota přesáhnout finanční limit 20 000 000,- Kč bez DPH. Uveřejňování výzvy po celou dobu trvání lhůty není povinné na informačním systému o veřejných zakázkách ( dále jen isvzus.cz), ale vhodným způsobem. Zpravidla na internetových stránkách zadavatele nebo na úřední desce. Zvláštností tohoto řízení je, ţe zákon určitým způsobem komplikuje účinnost svým výkladem. Podle § 38 odst. 1 ZVZ písemnou výzvou oslovuje minimálně pět zájemců. Podle § 38 odst. 3 nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců. Čímţ je zaručeno hledisko nediskriminace a transparentnosti. Ale § 38 odst. 2, který stanovuje zveřejnění výzvy vhodným způsobem (internetové stránky zadavatele, úřední deska) princip zákazu diskriminace vyvrací a komplikuje. Můţe nastat situace kdy bude reagovat na výzvu neoslovený zájemce, který neobdrţel písemnou výzvu od zadavatele. Neoslovený uchazeč o veřejnou zakázku podal nabídku na základě uveřejnění výzvy na internetu nebo se
56
Viz. § 23 a § 34, ZVZ
39
o veřejné zakázce dozvěděl z úřední desky zadavatele. Zadavatel musí neosloveného zájemce přijmout a přistupovat k němu jako k ostatním uchazečům o veřejnou zakázku, kterým byla výzva odeslána. ZVZ sice tuto podmínku neukládá, ale bylo by to v rozporu se základními principy a zejména s ohledem na zákaz diskriminace. Tento problém vyřešilo výkladové stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe (dále jen ÚOHS).57 Druhy zadávacích řízení, které pouţívají zadavatelé veřejných zakázek podle ZVZ
zadavatel veřejné zakázky
název zadávacího řízení
veřejný
dotovaný
sektorový
zadavatel
zadavatel
zadavatel
otevřené řízení
I
I
I
uţší řízení
I
I
I
II
II
I
II
II
I
II
II
-
II
II
-
jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění soutěţní dialog zjednodušené podlimitní řízení
I - pouţití podle ZVZ za normálních podmínek. II - pouţití podle zvláštních podmínek, které upravuje ZVZ. - - tento způsob zadávacího řízení nemůţe zadavatel veřejné zakázky pouţít
57
Rozhodnutí ÚOHS č. j. S312/2007/VZ-23287/2007/530/Va ze dne 19.12.2007, které nabylo právní moci dne 11.1.2008. Zde je uvedeno, ţe město Bílina jako zadavatel mimo jiné nedodrţel postup podle zákona č.137/2006 § 6 coţ jsou uvedené zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákaz diskriminace. A to tím, ţe v písemné výzvě k podání nabídek stanovil, ţe mohou nabídku podat pouze uchazeči, kteří byli zadavatelem vyzváni. Dostupné na , [on line 12.10.2009].
40
Pokud se podíváme na praktické zadávání veřejných zakázek u Městského úřadu Hrádek nad Nisou, tak se jednotlivé druhy zadávacích řízení vyuţívají pouze u veřejných zakázek podlimitních. U veřejných zakázek malého rozsahu ZVZ nestanovuje zadavateli veřejné zakázky přesný postup, stanovuje pouze podmínky dodrţovat principy transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení. Aby město dodrţelo všechny podmínky ZVZ postupuje podle vnitřních směrnic města pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které schvaluje rada města. V roce 2009 bylo městem Hrádek nad Nisou realizováno celkem pět podlimitních veřejných zakázek. U třech podlimitních veřejných zakázek se vyuţilo zadávací otevřené řízení a u zbylých dvou jednací řízení s uveřejněním. Jednotlivé typy zadávacího řízení provádí určený zaměstnanec Městského úřadu, který je za proces zadávacího řízení odpovědný.
2.2.1 Zadávací řízení a jeho zahájení Podstatou zadávacího řízení je zadat veřejnou zakázku vhodným způsobem podle ZVZ. Za účelem uzavření smlouvy mezi zadavatelem veřejné zakázky a dodavatelem, který se o veřejnou zakázku uchází. Finanční limit veřejné zakázky, předmět veřejné zakázky a typ zadavatele má vliv na způsob zadávacího řízení a jeho zahájení. Podle druhu zadávací řízení zadavatel vyuţívá okruh dodavatelů k prokázání kvalifikace, podání nabídek nebo soutěţnímu dialogu. Zadavatel veřejné zakázky musí postupovat podle ZVZ a to v celém rozsahu zvoleného zadávacího řízení. Podle druhu zadávacího řízení a typu zadavatele jsou dvě moţnosti, jak zahájit zadávací řízení. První moţností je uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Druhou moţností zahájení je odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení. Oznámení o zahájení zadávacího řízení se vyuţívá u otevřeného řízení, uţšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěţního dialogu. Písemnou výzvu odesílá zadavatel veřejné zakázky u těchto typů zadávacích řízení (jednací řízení bez uveřejnění a u zjednodušeného podlimitního řízení).
41
Podle zvoleného typu zadávacího řízení se dané uveřejnění veřejných zakázek liší. Jaká je praxe v uveřejňování vysvětlují Lenka Krutáková a Tomáš Kruták: „Zákon ukládá povinnost pro uveřejnění zadávacího řízení na internetových stránkách www.isvzus.cz a to v případě podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. V Úředním věstníku EU v případě nadlimitních veřejných zakázek.“58 A to na základě ţádosti zadavatele provozovatelem informačního systému Česká pošta s.p. Zadavatel odešle vyplněný formulář Oznámení o zakázce s ţádostí a k uveřejnění a okamţikem uveřejnění je zahájeno jednotlivé řízení daného zadavatele. V případě, ţe se jedná o zakázky malého rozsahu tak veřejný zadavatel oznamuje poptávkové řízení na svých internetových stránkách. Podobně tomu je i v případě zvoleného zjednodušeného podlimitního řízení, kdy je v praxi realizováno zveřejnění na internetových stránkách veřejného zadavatele nebo na úřední desce. Zahájení zadávací řízení v případě města Hrádek nad Nisou se vztahuje pouze na veřejné zakázky malého rozsahu a podlimitní zakázky. Pří zadávání veřejných zakázek a zahájení zadávacího řízení ZVZ pouze stanovuje, ţe musí být zveřejněno vhodným způsobem. Město Hrádek nad Nisou vyuţívá pro zveřejňování veřejných zakázek malého rozsahu své internetové stránky59 a úřední desku města, u podlimitních zakázek se uskutečňuje zveřejnění na internetové adrese http://www.isvz.cz/isvz/.
58
KRUTÁKOVÁ, L., KRUTÁK, T., Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, 1. vyd. Olomouc: Anag 2007, cit. s 115 59 Stránky Městského úřadu v Hrádku nad Nisou, Dostupné na http://www.hradek.eu/index.aspx?rub=69, [on line, 2.3. 2010].
42
Cyklus zadavatele při realizaci veřejné zakázky
Přípravná fáze: Musí stanovit finanční limit a předmět veřejné zakázky. Připravit zadávací dokumentaci.
Stanovení hodnotících a kvalifikačních kritérií pro podání nabídek.
Zadavatel veřejné zakázky
Zadávací řízení: Zadavatel musí zvolit správný typ zadávacího řízení s ohledem na finanční limit a předmět veřejné zakázky.
Otevírání obálek a hodnocení nabídek: Určují se komise pro otevírání obálek a hodnocení nabídek.
Musí určit lhůtu na podání nabídek.
Podpis smlouvy: Rada města schvaluje výběr nabídky a doporučuje podepsání smlouvy.
Musí uveřejnit zadávací řízení podle ZVZ.
Musí se uveřejnit výsledky (a seznámit s tím uchazeče).
2.2.2 Kvalifikace – kvalifikační kritéria dodavatelů Kvalifikace je poţadována na základě zadávacího řízení je důleţitá pro pokračování v daném řízení. Zadavateli to ukládá § 51 odst. 1 ZVZ „Veřejný zadavatel je povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li tento zákon jinak.“ Jedna z moţností je, ţe zadavatel uskuteční tyto poţadavky v rámci oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení, v rámci zadávací nebo kvalifikační dokumentace. Rozsah kritérií musí být v souladu z předmětem veřejné zakázky. Součástí kvalifikačních předpokladů jsou ekonomické, finanční a technické předpoklady dodavatele.
43
Prokazování kvalifikace má výjimky ze ZVZ v § 23, kde můţe zadavatel tuto výjimku pouţít pouze v krajních případech. Další výjimkou můţe být nákup dodávek na burzách nebo jejich nákup za zvýhodněné ceny u podniků v likvidaci či ceny zboţí menší neţ jsou ceny trţní a obvyklé. Jiná výjimka je soutěţ o návrh a předmětem řízení jsou sluţby. Všechny tyto výjimky jsou při pouţití jednacího řízení bez uveřejnění.60 Dodavatel můţe prokázat kvalifikaci pomocí subdodavatele, ale podle ZVZ. Musí zde být existence smlouvy s tímto subdodavatelem. Pokud je více dodavatelů za účelem plnění předmětu veřejné zakázky tak předkládají kvalifikaci, kaţdý samostatně a zároveň musí splnit podmínku, závaznosti vůči zadavateli a třetím osobám společně a nerozdílně. Po celou dobu plnění veřejné zakázky a je to podmíněno předloţením písemné smlouvy. Zahraniční dodavatel prokazuje kvalifikaci podle právní úpravy v místě jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště. Při absenci těchto dokumentů předkládá čestné prohlášení. Základní kvalifikační předpoklady dodavatele: o
Nebýt pravomocně odsouzen – zde jsou taxativně uvedeny trestné činy, které mají za následek nemoţnost uznání kvalifikace.61
o
Profesní předpoklady – výpis z obchodního rejstříku, doklad o oprávnění podnikání, doklad vydaný profesní samosprávou prokazující členství v oblasti sluţeb, odborná způsobilost. Důleţitost pravosti dokumentů pro případ kontroly v obchodním rejstříku nebo ţivnostenském rejstříku. Dokumenty nesmí být starší 90 kalendářních dnů ke dni splnění kvalifikace. Doklady se prokazují v originále či ověřené kopii.
o
Potvrzení finančního úřadu – jedná se o čestné prohlášení ve vztahu ke spotřební dani.
o
Potvrzení orgánu – ţe dodavatel nemá nedoplatky v pojistném a sociálním zabezpečení.
o
Čestné prohlášení dodavatele – ţe není v insolvenci nebo likvidaci, nemá nedoplatky na zdravotním pojištění a nebyl disciplinárně řešen.
60 61
Viz. § 23. , Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Viz. § 53, odst. 1, ZVZ: trestné činy podle písmene a) zločinné spolčení, legalizace výnosu z trestné činnosti, podílnictví, přijímání úplatku, podplácení, nepřímé úplatkářství, podvod, úvěrový podvod, písmene b) trestný čin související s předmětem podnikání, písmene c) nekalá soutěţ, písmeno d) insolventní řízení, písmeno e) likvidace, písmeno f) daňové nedoplatky, písmena g, h) nedoplatek na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení, písmeno i) nebyl disciplinárně potrestán v posledních 3 letech.
44
Doklady dodavatele potřebné ke splnění kvalifikace 62 Stáří dokladů
Doklady jako průkaz kvalifikace Čestné prohlášení
90 dnů
Výpis z rejstříku trestů Výpis z obchodního rejstříku
3 měsíce
o
Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů
Ekonomické a profesní předpoklady – zadavatel má moţnost výběru z několika dokumentů (např. pojistná smlouva za odpovědnost za škodu, rozvaha účetnictví, údaj o obratu dodavatele). Zadavatel má moţnost nastavit minimální ekonomické a profesní předpoklady tak, aby dodavatel ekonomické a profesní kritéria splnil.
o
Technické předpoklady – zde se jedná o prokázání dodávek, které realizoval dodavatel za poslední období. Dále se můţe poţadovat např. vzorek nebo fotografie zboţí. V oblasti sluţeb se můţe vyţadovat doloţení významných sluţeb realizovaných v posledních 3 letech. Seznam techniků, technického vybavení, osvědčení odborné kvalifikace v oblasti nabízených sluţeb a například opatření v oblasti ţivotního prostředí, které by musel dodavatel dodrţovat. V oblasti stavebních prací opět předloţení významných stavebních prací. V tomto případě za posledních 5 let. Další kritéria jsou stejná či podobná jako v případě sluţeb. Ze zákona musí veřejný zadavatel stanovit rozsah, způsob prokázání a vymezit minimální úroveň pro splnění kvalifikačních poţadavků. Je potřeba podotknou, ţe zákon stanoví dodavateli povinnost v případě změn
o prokazování kvalifikačních předpokladů tuto skutečnost oznámit a to nejpozději do 7 pracovních dnů. Pro veřejného zadavatel vyplývá povinnost posoudit kvalifikační předpoklady v souladu se ZVZ. V případě nesplnění kvalifikačních poţadavků veřejný zadavatel písemně oznamuje zadavateli jeho vyloučení. Zákon umoţňuje dodatečné doplnění kvalifikačních předpokladů a to podle § 59 odst. 4 ZVZ (v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem).
62
JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s 199
45
Prokazování kvalifikačních předpokladů dodavatele je Městským úřadem v Hrádku nad Nisou realizováno tím, ţe se vyţaduje podepsání formuláře „Čestné prohlášení o splnění kvalifikace“63 dodavatele. Dodavatel se identifikuje a stvrzuje svým podpisem, ţe není proti němu vedeno trestní oznámení, nespáchal svým jednáním ovlivnění soutěţe formou podplácením, není proti němu vedeno insolventní jednání nebo není v likvidaci, a poslední oblastní jsou zohledněny daňové, zdravotní a sociální nedoplatky. Vše musí být v písemné podobě podepsané oprávněnou osobou ke konkrétnímu datu.
2.2.3 Podání nabídek Je to jednání dodavatele, jehoţ výsledkem se předpokládá uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. „Nabídka (návrh smlouvy) musí být uchazečem podepsána, někteří uchazeči tuto skutečnost opomíjejí,“64 jak dokládá Jurčík. Nabídka je souhrn určitých dokumentů, které vycházejí z podmínek stanovených v zadávací dokumentaci zadavatele. V písemné podobě předkládá dodavatel pouze jednu nabídku kterou, jak bylo výše uvedeno, podepisuje oprávněná osoba jednající za uchazeče. Nutností je vyplnění základních identifikačních údajů uchazeče. Podle zákona je ve zjednodušeném podlimitním a otevřeném řízení nutné předloţit splnění kvalifikace. Nabídka se musí podat ve lhůtě pro podání nabídek v obálce s názvem veřejné zakázky a adresou dodavatele. Nabídka musí splňovat jednak poţadavky zadavatele a jednak ekonomickou výhodnost. To jsou hlavní předpoklady úspěšného výběru nejlepší nabídky. Zadavateli vzniká povinnost nabídky evidovat pod pořadovým číslem, uvedením data a času doručení. Poţadavky Městského úřadu Hrádek nad Nisou na zpracování nabídky v praxi : o
o
63 64
Nabídka musí být zpracována v českém jazyce a v písemné formě, podepsána zástupcem oprávněným jednat za uchazeče. Nabídka bude předloţena v 1 originálním výtisku a bude vytištěna nesmazatelnou formou. Nabídka nesmí obsahovat přepisy a opravy, které by mohly zadavatele uvést v omyl. Jednotlivé strany nabídky budou očíslovány vzestupně od čísla 1 a zabezpečeny proti neoprávněné manipulaci sešitím.
Viz Příloha č. 5, Čestné prohlášení o nepodjatosti JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s 225
46
o
Nabídka musí být podána v uzavřených obálkách, opatřených na uzavření přelepkami a razítky nebo podpisy uchazeče a zřetelně označených: – neotevírat, nabídka. Na obálce bude dále uveden název uchazeče a adresa, na níţ je moţné nabídku případně vrátit. Nabídka bude seřazena do těchto oddílů:
o
o o
Krycí list nabídky65- Na krycím listu musí být uvedeny následující údaje: Název veřejné zakázky, základní identifikační údaje zadavatele a uchazeče (včetně osob zmocněných k dalšímu jednání), nejvýše přípustná nabídková cena podle zadávací dokumentace (konečná cena nabídky musí být uvedena bez DPH, a celkovou cenou s DPH v Kč), datum zpracování nabídky a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče. Prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat za uchazeče jeho jménem. Z prohlášení musí vyplývat, ţe je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu trvání zadávací lhůty. Prokázání kvalifikace - Městský úřad v Hrádku nad Nisou vyţaduje po uchazeči vyplnění a podepsání „Čestného prohlášení o splnění kvalifikace“. Podepsaný návrh smlouvy (osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče) Návrh smlouvy bude obsahovat minimálně tyto pododdíly:
o
Předmět smlouvy, doba a místo plnění, cenová nabídka – kalkulace ceny, platební podmínky, sankce, záruční podmínky a ostatní ustanovení obchodně smluvních podmínek, případně jiná doplnění. Před podpisem smlouvy s vítězným dodavatelem je moţné návrh smlouvy po dohodě doplnit. Nesmí to však být v rozporu se zadávacími kritérii. Případné další přílohy a doplnění nabídky (nepovinné).
2.2.4 Otevírání obálek Pokud uchazeč splní všechny potřebné kroky při zadávacím řízení, jako je podání nabídky a splnění kvalifikace. Nastává po uplynutí lhůty pro podávání nabídek jejich posuzování. Vzhledem k určité regulérnosti a z hlediska odbornosti posuzování se podle ZVZ určují komise, posuzují úplnost a výhodnost nabídky podle poţadavků uvedených v zadávací dokumentaci. V procesu otevírání obálek je nejdůleţitější posuzovat nabídky po
65
Viz Příloha č. 4, Krycí list nabídky
47
formální stránce (jakým způsobem jsou zpracované: správnost jazyku, podpis nabídky osobou jednající za uchazeče, identifikační údaje). Veřejný zadavatel můţe stanovit tyto komise: 66 o
Komisi pro otevírání obálek s nabídkami.
o
Komisi pro posouzení kvalifikace.
o
Hodnotící komisi. V praxi u Městského úřadu v Hrádku nad Nisou jsem zjistil, ţe tyto komise zastoupí
pouze hodnotící komise (v některých případech je odpovědná pouze jedna osoba). Příčinou jsou organizační důvody a menší administrativní náročnost. Tuto moţnost připouští § 71 odst. 3 ZVZ. Zásady při otevírání obálek: o
Obálky se nesmí otevřít před uplynutím lhůty pro podání nabídek.
o
Komise jsou povinny zachovávat mlčenlivost.
o
Nabídky podané po uplynutí lhůty nejsou platné.
o
Informace o otevírání nabídek – určeno v zadávacích podmínkách nebo 5 dní před otevíráním obálek zadavatel písemně informuje.
o
Při otevírání obálek mají uchazeči právo veřejnosti.
o
Kontrola úplnosti nabídek.
o
Neúplné nabídky se vyřazují – písemné oznámení uchazeči.
o
Protokol o otevírání nabídek – písemně, podpis členů komise.
o
Komise na otevírání obálek – minimálně tříčlenná. Po splnění podmínky podání výzvy k zadání veřejné zakázky a zveřejnění zadávacího
řízení Městským úřadem v Hrádku nad Nisou uchazeči odesílají obálky s nabídkami. Obálka je zasílána na adresu zadavatele, musí být označena číslem a názvem veřejné zakázky, ke které se nabídka vztahuje. Po doručení obálky s nabídkou dochází k evidenci takto podaných nabídek. Příjem nabídek a následnou evidenci má na starosti podatelna Městského úřadu v Hrádku nad Nisou. Pracoviště podatelny zapisuje přijetí obálek s nabídkami a vytváří seznam nabídek. V seznamu musí být uvedena pořadová čísla 66
JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit s 330
48
zaslaných nabídek podle data doručení a název uchazeče. Po uplynutí lhůty na podání nabídek si obálky s nabídkami přebírá komise nebo pověřená osoba pro otevírání obálek s nabídkami. Komise bývá zpravidla tříčlenná, ve výjimečných případech můţe být určen pouze pověřený pracovník odboru města, který odpovídá za celý průběh zadávacího řízení. Otevírání obálek můţe být i veřejné, pokud to je uvedeno v zadávacích podmínkách zadavatele. V tomto případě je nutné uveřejnit datum provedení veřejného otevírání obálek. O provedení a zhodnocení nabídek se provádí pověřenou osobou, nebo hodnotící komisí zápis o vyhodnocení jednotlivých nabídek uchazečů.
2.2.5 Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace je soubor důleţitých dokumentů, které stanovují uchazeči jak nabídku zpracovat a jaké podmínky musí splnit. V zadávací dokumentaci zadavatel stanovuje určitá kritéria a specifika, která vyţaduje pro splnění nabídky. Zadavatel zodpovídá za správnost a úplnost, coţ stanovuje ZVZ. Pokud by zadavatel pověřil zpracováním zadávací dokumentace někoho jiného odpovědnosti se nezřekne. Specifika obsaţena v zadávací dokumentaci jsou obchodní podmínky, platební podmínky, nabídkovou cenu, technické podmínky, způsob hodnocení podle hodnotících kritérií a jiné poţadavky, které stanovuje zadavatel. U stavebních prací to můţe být projektová dokumentace a soupis stavebních prací, dodávek a sluţeb s výkazem výměr. Kritéria musí být vymezena přesně a zřetelně tak, aby nebyla cílena a zvýhodňovala jednoho dodavatele. Tato kritéria musí být správně vymezena, aby bylo moţné podat kvalitní a porovnatelné nabídky. Realita zadávání veřejných zakázek není vţdy podle ZVZ, vyskytují se i případy, kdy zadavatel vytvořil zadávací podmínky vyhovující předem určenému uchazeči.67 Spoléhá se na to, ţe ve sloţitějším předmětu veřejné zakázky se diskriminační jednání těţko odhaluje a prokazuje. Zadavatel postupuje při zadávání podle norem68 a dále pak podle norem mezinárodních a norem EU. Normy upřesňují výrobky a oblast stavební. Pro splnění těchto 67
Velice mě zaujal článek na toto téma uveřejněný v deníku MLADÁ FRONTA DNES. Autor se ironicky zamýšlí nad způsobem vypsání veřejných zakázek tak, aby vyhrála „kamarádská duše“. Článek má příznačný název „Malý návod jak vyhrát veřejné zakázky.“ Zde je návod podle autora jak zadat veřejnou zakázku někomu spřátelenému. 1) Zjistěte jaký certifikát či referenci, které by konkurence neměla mít, a váš známý má. Dejte ho do podmínek soutěţe. 2) Cena není důleţitá, dávejte ji malou váhu. Dejte třeba 50 % za výši pokuty za to, ţe se při předání zakázky nebude druhá strana usmívat. 3) Za zadávací dokumentaci chtějte milion, je to přece cenný materiál. 4) Vypište soutěţ těšně před svátky, šance ţe si jí někdo všimne je menší. 5) Nezapomeňte kamarády, kterým jste zakázku přihráli, patřičně zkasírovat. SŮRA JAN, Malý návod jak vyhrát veřejné zakázky, MLADÁ FRONTA DNES, vyd. MAFRA a.s. 10.4.2010, cit. s 10A. 68 Zákon č.22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky a související předpisy
49
norem existují instituce jako jsou zkušební a kalibrační laboratoře nebo certifikační a inspekční orgány. Zadávací dokumentace by rozhodně neměla být v rozporu s diskriminaci a upřednostňovaní určitého uchazeče. Nespočetněkrát jsme se z mediálních prostředků mohli dozvědět o nekalých praktikách zadavatele, který dokázal kritéria pro splnění nabídky jak se říká „ušít určitému uchazeči na míru“.
2.2.6 Hodnocení nabídek Po procesu otevírání obálek s nabídkami hodnotící komise rozhoduje a podrobně hodnotí nabídky po obsahové stránce. Na základě toho se rozhoduje o vítězi. Základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost a nejniţší nabídková cena. (v soutěţním dialogu je pouze ekonomická výhodnost).69 Pokud není základním kritériem nejniţší nabídková cena, ale ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel udat dílčí hodnotící kritéria, která jsou důleţitá a specifická pro daný předmět veřejné zakázky. Takto uvedená dílčí kritéria musí mít udanou váhu a to v procentech. Zadavatel vše uvede v zadávacím řízení nebo v zadávací dokumentaci. Pokud zadavatel neuvede váhu jednotlivých kritérií tak se zapisují v sestupném pořadí podle důleţitosti. Při rozhodování nabídkové ceny je nejniţší cena udávaná bez DPH. Hodnotící komise při posuzování nabídek hodnotí zda nabídky splňují zákonné podmínky.70 A to zejména zda-li je nabídka ve správném jazyku, je-li podepsána oprávněnou osobou, obsahuje vše co bylo v zadávacích podmínkách stanoveno zadavatelem.71 Další moţná situace, kterou musí hodnotící komise řešit podle ZVZ je mimořádně nízká nabídková cena. Hodnotící komise si od uchazeče písemně vyţádá zdůvodnění jeho nízké nabídkové ceny. Po obdrţení výzvy o zdůvodnění nízké nabídkové ceny musí oslovený uchazeč do 3 pracovní dnů odeslat zadavateli veřejné zakázky vysvětlení. Nebo můţe uchazeče přizvat na jednání, kde objasní takto nabízenou nízkou cenu. Jestli-ţe se hodnotící komise rozhodne uchazeče přizvat, odešle minimálně 5 dnů před konáním jednání uchazeči pozvánku. Pokud hodnotící komise rozhodne, ţe takto nabídnutá nízká cena společně s odůvodněním uchazeče je nevyhovující, tak je nabídka vyřazena. Během posuzování jednotlivých nabídek je hodnotící komise povinna provádět písemný zápis (zprávu) o hodnocení jednotlivých nabídek. 69
Viz § 78, odst. 1,2 ZVZ Viz § 22, odst. d., ZVZ 71 Viz § 71, odst. 8., ZVZ 70
50
Písemná zpráva hodnocení nabídek obsahuje: o
Seznam posouzených nabídek.
o
Seznam vyřazených nabídek – důvod vyřazení.
o
Způsob hodnocení nabídek – odůvodnění.
o
Výsledek hodnocení.
o
Přesné hodnocení podle jednotlivých kritérií.
o
Sloţení hodnotící komise.
o
Podpisy hodnotící komise – všichni členové se podepisují. Po podpisech je písemná zpráva hodnocení nabídek u zadavatele, který je povinen
do uzavření smlouvy na ţádost všem uchazečům umoţnit nahlédnout do této zprávy, pořídit si z ní výpis nebo její opis. Podle vyhodnocení všech nabídek zadavatel odešle do 5 pracovních dnů oznámení o výsledku nevhodnější nabídky všem uchazečům, která bude obsahovat identifikační údaje jednotlivých uchazečů, výsledné pořadí nabídek, odůvodnění výběru. Pokud nebudou ze strany uchazečů podány námitky do 15 pracovních dnů, tak bude uzavřena smlouva. Pokud uchazeč neprojeví vůli smlouvu uzavřít, je moţné uzavřít smlouvu z uchazečem, který se umístil jako druhý. Opět zde běţí lhůta 15 dnů po odeslání výzvy o uzavření smlouvy. Pokud je smlouva podepsána zadavatel oznámí tuto zprávu uchazečům s kterými bylo moţné uzavřít smlouvu. Ve lhůtě 48 dnů po uzavření smlouvy zadavatel je povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení. U Městského úřadu v Hrádku nad Nisou je zaveden systém, kdy hodnocení nabídek provádí určená osoba nebo komise. V prvním případě se jedná o určenou osobu, která je interním zaměstnancem úřadu a zodpovídá za zadávací řízení. Tato osoba prováděla přípravu veřejné zakázky včetně přípravy zadávací dokumentace. Zakázku realizuje v kompetenci svého odboru. Důleţitou povinností zaměstnance je podepsání čestného prohlášení o nepodjatosti.72 V tomto prohlášení stvrzuje svým podpisem to, ţe není v ţádném případě podjatý a nemá jakýkoliv osobní zájem ovlivnit nabídky veřejné zakázky. Je povinen nahlásit moţný důvod podjatosti a musí zachovávat mlčenlivost o podaných nabídkách. V případě, ţe uplynula lhůta po podání nabídek určená osoba přebírá obálky s nabídkami. Po převzetí obálek se kontroluje úplnost nabídek, hodnotí se splnění
72
Viz Příloha č. 3, Čestné prohlášení o nepodjatosti
51
kvalifikačních předpokladů uchazeče a formální stránka nabídky. Zpravidla právě formální stránka, a to zejména její neúplnost, rozhoduje v praxi o vyřazení nabídky ze zadávacího řízení. Další moţností, pro kterou jsou nabídky vyřazovány, jsou kvalifikační předpoklady. Pokud nabídky splňují formální i kvalifikační poţadavky uchazečů následuje hodnocení nabídek. U Městského úřadu v Hrádku nad Nisou se zpravidla upřednostňuje nejniţší cena, kterou se odstraní pochybnost o výběru nabídky a dodrţí se hospodárnost vynaloţených peněz. Nejniţší cena je tak vymezena vahou 100 %. Vyuţívá se samozřejmě i hodnocení podle váhové metody, kdyţ je více kritérií na posuzování. Váha je procentuálně rozloţena z hlediska důleţitosti, kterou určuje zadavatel. Podle nastavených kritérií hodnocení dochází k vyhodnocení nejlepší nabídky. Vytvoří se seznam nabídek kde je zřejmý vítěz. V dalším pořadí jsou vypsány všechny ostatní nabídky se jmény dalších uchazečů. Konečnou rozhodovací pravomoc má rada města Hrádku nad Nisou. Na řádném nebo mimořádném usnesení schvaluje, zda je hodnocení nabídek správné a zda je moţné podepsat smlouvu s uchazečem. Pokud se rada města jednomyslně usnese provede se zápis z usnesení a je moţné realizovat smlouvu s uchazečem. Oznámení o výsledku (výběru nejlepší nabídky) veřejné zakázky je zasíláno písemně všem uchazečům zadávacího řízení. Dále se výsledek zveřejňuje na internetových stránkách a na úřední desce města Hrádek nad Nisou. V druhém případě, kdy výběr nejlepší nabídky provádí komise určená pro hodnocení nabídek, musí být komise minimálně tříčlenná. Členové této komise jsou zaměstnanci nebo zastupitelé města a třetí člen komise je osoba s odborností v daném oboru vzhledem k předmětu veřejné zakázky. Následující postup při hodnocení veřejné zakázky je totoţný (tzn. kontrola úplnosti nabídky, splnění kvalifikačních předpokladů uchazeče, hodnocení nabídek, výběr nejlepší nabídky, schválení nabídky radou města Hrádek nad Nisou).
2.2.7 Námitky Jsou obsaţeny v ZVZ v části páté. Důleţité je uvést, ţe dohled vykonává podle § 112 ZVZ Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, který postupuje podle zákona č. 273/1996 Sb. o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe.73 Sídlem tohoto úřadu je Brno. Jak vyplývá z názvu, tento orgán dohlíţí na ochranu hospodářské soutěţe. Námitku můţe podat dodavatel, který si myslí, ţe byl porušen zákon pří zadávání podlimitních a nadlimitních 73
Zákon 273/1996 Sb. o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, Dostupné na [11.2.2010].
52
zakázkách či soutěţi o návrh. Je to námitka k postupu zadavatele. Můţe se jednat o nezařazení nabídky, podezření z porušení zákona (zadávací podmínky, druh zadávacího řízení) či nesprávného vyloučení ze zadávacího řízení. Jestli -ţe se dodavatel domnívá, ţe byl porušen ZVZ musí podat zadavateli do 15 dnů ode dne porušení zákona, ale nejpozději do uzavření smlouvy § 110 odst. 2 ZVZ. Za předpokladu, ţe se jedná o námitku s ohledem k vyloučení ze zadávacího řízení je lhůta rovněţ 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky. Náleţitosti, které musí námitka obsahovat: o
Podání v písemné podobě.
o
Uvedení názvu subjektu, který námitku podává.
o
Uvedení obsahu stíţnosti – na jaký úkon zadavatele si stěţuje.
o
Uvedení čeho se stěţovatel domáhá (jaká byla újma).
o
Uvedením doby, kdy se stěţovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona. Do deseti dnů po doručení zadavatel odešle písemné rozhodnutí stěţovateli. Pokud
zadavatel přistoupí a uzná námitku uvede způsob nápravy. V opačném případě odešle písemné vyrozumění stěţovateli o moţnosti podaní návrhu na zahájení řízení o přezkoumání zadavatele. Tento návrh bude řešit ÚOHS. Lhůta je pro stěţovatele deset dnů po doručení rozhodnutí o tom, ţe zadavatel nevyhověl námitce. Do dvaceti pěti kalendářních dnů poté, co zadavatel nesplní podmínku, podat do deseti dnů stěţovateli písemné rozhodnutí o uznání nebo neuznání námitky. Zadavatel je povinen s ÚOHS spolupracovat a odešle úřadu dokumentaci veřejné zakázky, ke které směřuje přezkum. Povinnost stěţovatele (navrhovatele) je sloţit kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele.74 Sloţení kauce má za úkol, aby nedocházelo k podávání nedůvodných námitek ze strany stěţovatelů. V případě, ţe ÚOHS shledá pochybení na straně zadavatele veřejné zakázky a vydá nápravné opatření, kauce bude vrácena zpět stěţovateli.75 Předběţným opatřením můţe úřad pozastavit zadávací řízení a zakázat uzavřít smlouvu. ÚOHS je oprávněn uloţit nápravná opatření a sankce jako prostředek nápravy a prevence. V tabulky na straně 54 jsou vypsaná správní řízení ÚOHS ve veřejných zakázkách za rok 2008. 74 75
Viz § 115, ZVZ Pro zajímavost v roce 2008 bylo celkové sloţení sankcí z nabídkové ceny navrhovatele 22 000 000,- Kč a z toho 16 000 000,- Kč skončilo v rozpočtu státu – poznámka autora
53
Přehled vedených správních řízení, ve veřejných zakázkách 76 Počet obdrţených podání (návrhy + podněty)
459 (154+305)
Zahájená správní řízení celkem
245
Zahájená správní řízení na návrh
154
Zahájená správní řízení z úřední povinnosti
91
68 z podnětů, 10 ze zast. SŘ, 0 z kontrol + jiné
13
Počet neukončených správních řízení k 31.12.2008
58
Vydaná prvostupňová rozhodnutí celkem
391
Předběţná opatření + zamítnutí předběţného opatření
63 + 26
Vydaná rozhodnutí ve věci
230
Zastavená správní řízení – neshledáno pochybení
32
Rozhodnutí o nápravě + sankce
198
Zastavená správní řízení z procesních důvodů
161
Počet uloţených pokut
66
Výše pravomocných pokut v r. 2008
3 006 500 Kč
Výše pokut splatných v roce 2008 dle výpisu ČNB
3 055 500 Kč
Výše kaucí sloţených v roce 2008
22 567 040,93 Kč
Výše kaucí, které propadly do státního rozpočtu v roce 2008
16 187 602 Kč
Počet vydaných prvostupňových rozhodnutí v roce 2005-2008 77
400 350 300 250 200 150 100 50 0 2005
332
2006
303
2007
386
2008
391
76
Výroční zpráva ÚOHS, Dostupné na http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava_2008.pdf 77 Dostupné na http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava_2008.pdf
54
3. Veřejné zakázky zadávané Armádou České republiky 3.1. Nabývání majetku v AČR O nakládání s materiálem v resortu Ministerstva obrany (dále jen MO) rozhoduje ministr obrany ČR nebo funkcionář, kterého ministr pro tuto oblast pověřil. „Armáda České republiky v současné době disponuje majetkem v celkovém účetním objemu 168 mld. Kč,“78 zmiňuje Jana Deckerová. Roční rozpočet AČR na rok 2009 byl 55, 983 mld. Kč a v roce 2010 je 48, 867 mld. Kč. Kaţdý velitel musí podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích zabezpečit správné hospodaření s majetkem státu. Zejména pokud jde o pořizování, účtování a evidenci, uţívání, udrţování, ochranu a nakládání s ním (včetně nepotřebného majetku státu). Způsoby, jak AČR nabývá majetek: o
Úplatně – vţdy na základě ocenění podle zvláštního právního předpisu.
o
Bezúplatně – na základě darovací smlouvy.
o
Podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách.
o
V rámci obchodně právních vztahů ( zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)
o
V rámci občansko – právních vztazích ( zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník)
o
Jiné právní skutečnosti – rozhodnutím státního orgánu, rozhodnutím orgánu NATO.
o
Nabytí majetkových práv k nehmotnému majetku – programátorská, výzkumná, vývojová, vědecká a jiné činnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů.
o
Centrální nákup – je pořizování hmotného i nehmotného majetku a sluţeb. Tento nákup provádí příslušná akviziční pracoviště. Úhradu uskuteční spádový finanční odbor. Postup při nabývání majetku centrálním nákupem se řídí věstníkem náměstka ministra obrany pro finanční řízení č. 3/2005. Cena nákupu musí přesáhnout hodnotu 2 000 000,- Kč na dodávky a sluţby, na stavební práce 6 000 000,- Kč bez DPH u jednoho organizačního celku. Postupuje se podle ZVZ, Rozkazu ministra obrany č. 39/2008 (dále jen RMO č. 39/2008), o zadávání veřejných zakázek v rezortu MO.
78
DECKEROVÁ, J., Strážce armádních financí, A report č. 22, vyd. MO ČR, 2009, cit. s 36
55
o
Decentrální nákup – je pořizování zásob, které stanovuje MO. Úhradu uskuteční příslušný finanční odbor. Cena toho majetku nepřesahuje cenu 2 000 000,- Kč bez DPH. a nejedná se o dlouhodobý nehmotný či hmotný majetek. Postupuje se podle ZVZ.
o
Majetek lze pořídit dle zákona č. 219/2000 Sb., o nakládání s majetkem státu mezi organizačními sloţkami státu. Při nabývání majetku v AČR se vychází zejména z koncepce MO, akvizičního plánu
centrálních dodávek a dále z mírových a válečných počtů a úkolů, které plní vojenské útvary na území ČR. Kaţdý vojenský útvar má jiný finanční rozpočet, jiné limity a poţadavky na materiál (výzbroj, výstroj) a prováděné sluţby potřebné pro chod útvaru. Z vlastní zkušenosti vím, ţe bojová jednotka má větší poţadavky (nároky) na výstroj a výzbroj neţli jednotka logistická. Pro bojové jednotky je jiná norma vystrojení i vyzbrojení v porovnání s jednotkou logistickou. Bojové jednotky plní obtíţné úkoly zejména v zahraničních misích, proto potřebují vyšší kvalitu výstroje a výzbroje. Logistické jednotky plní funkci zabezpečení vojsk, proto výstroj i výzbroj těchto jednotek je odlišná, nejsou zde tak vysoké nároky. Kaţdý majetek získaný pro AČR se musí katalogizovat.79 Majetek, který se nabývá decentrálně, je katalogizován neprodleně po převzetí. Katalogizaci projednává správce majetkového uskupení s úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Majetek je následně evidován. Majetek AČR se člení na poloţky jednotné klasifikace majetku zařazením do určité skupiny a třídy. Majetkové uskupení majetku je kompatibilní se zásobovacím systémem NATO.80 Za zpracovávání a udrţování jednotné klasifikace majetku rezortu MO odpovídá Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti.81
79
Katalogizace se provádí zadáním katalogového číslo majetku, coţ je třináctimístný číselný kód, který je základním identifikátorem majetku pouţívaným v subsystému katalog Informačního systému logistiky (ISL), který tvoří centrální databázi majetku v rezortu Ministerstva obrany. Katalogové číslo majetku můţe mít formu skladového čísla NATO, kde první čtyři číslice tvoří zásobovací klasifikační kód, další dvě číslice tvoří kód Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti a posledních sedm číslic tvoří pořadové číslo - poznámka autora 80 Jednotná klasifikace majetku vychází z normy NATO Supply Classification (STANAG 3150) a je rozšířena o klasifikaci nehmotného a nemovitého majetku. 81 RMO č. 5/2000 Věstníku - katalogizace majetku v působnosti Ministerstva obrany.
56
Majetková uskupení v AČR
Majetkové uskupení
Druh majetku - název majetkového uskupení
1.0
Potraviny
2.1
Materiál osobního pouţití
2.2
Zbraně a zbraňové systémy
2.3
Vojenská přepravní a podpůrná technika
2.4
Elektronika a optika
2.5
Zdravotnický a veterinární materiál
3.0
Pohonné hmoty a maziva, provozní hmoty a plyny
4.1
Materiál všeobecného pouţití
4.2
Stavební a opevňovací materiál
5.0
Munice všeho druhu
6.0
Nehmotný majetek
7.0
Nemovitý majetek
3.1.1 Centrálně nabývaný majetek v AČR
Při centrálním nabývání majetku se vychází ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a RMO č. 2/2005. Jedná se o úplatné nabývání majetku a pořizování stavebních prací a sluţeb v rezortu MO.82 Centrální nákup zabezpečují akviziční střediska AČR. Ty zajišťují materiál osobní a speciální výstroje, výstroj pro příslušníky zahraničních misí, zdravotnické přístroje, počítače, náhradní díly na vojenskou techniku, munice, sluţby a další vojenský materiál.83 Veřejné zakázky (a veřejné zakázky vyňaté z působnosti zákona) realizované centrálním nákupem se zadávají v informačním systému o zadávání veřejných zakázek na www.isvzus.cz a www.isvz-us.cz. Za koncepci centrálního provádění nákupů majetku a sluţeb odpovídá Odbor správy majetku a akviziční politiky sekce správy majetku Ministerstva obrany (dále jen OSMAP).
82 83
Ministerstvo obrany, dostupné na , [on line 11.3.2010]. Vyhláška MO č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách
57
Centrální nabývání majetku se vztahuje na tyto druhy veřejných zakázek: o
Zakázky malého rozsahu.
o
Podlimitní veřejné zakázky.
o
Nadlimitní veřejné zakázky. Zadavatel při centrálním nabýváním majetku vyuţívá zadávacího řízení, které
je určeno ZVZ pro podlimitní a nadlimitní zakázky. Veřejné zakázky malého rozsahu se zadávají v systému elektronické podpory obchodování. Poţadavky na pořízení centrálně nabývaného majetku jsou stanoveny ve střednědobém nebo ročním plánu činnosti a rozvoje resortu MO. Musí k nim být vydán souhlas vedoucího organizačního celku resortu MO, který má na starosti dané majetkové uskupení. Majetek, který je v kategorii programové financování, zabezpečují na příslušný rozpočtový rok správci programu reprodukce majetku podle akvizičního plánu centrálních dodávek. Podmínkou je souhlas se zadáním realizace konkrétní akce (projektu) registrované v informačním systému financování a na základě schváleného rozhodnutí o financování konkrétní akce (projektu), které vydává náměstek ministra obrany pro finanční řízení. Po ukončení schvalovacího procesu následuje provedení nákupu centrálním způsobem. Akviziční plán jsou schválené poţadavky na centrálně nabývaný majetek. Je to souhrn kroků, povinností a procesů v oblasti získávání majetku a to centrálním způsobem. Seznam akvizičních pracovišť pro centrální nákup majetku a sluţeb: o
Skupina veřejných zakázek Hlavního velitelství Vojenské policie.
o
Odbor pořizování strategických zakázek u Sekce vyzbrojování MO.
o
Orgány pořizování majetku a sluţeb AČR.
o
Oddělení veřejných zakázek Úřadu provozu a sluţeb MO.
o
Akviziční pracoviště u Vojenské ubytovací a stavební správy Praha.
o
Akviziční pracoviště u Vojenské ubytovací a stavební správy Pardubice.
o
Akviziční pracoviště u Vojenské ubytovací a stavební správy Brno.
o
Odbor řízení projektu nadzvukového letounu MO.
o
Odbor akvizic nemovité infrastruktury, zabezpečuje Hlavní úřad pro ubytování a stavební sluţby.
58
V případě, ţe se jedná o veřejnou zakázku převyšující 100 000 000,- Kč bez DPH projednává se tato zakázka v kolegiu ministra obrany. Zadavatel je povinen nejpozději 30 dnů před zahájením zadávacího řízení předloţit informační zprávu ministru obrany, která obsahuje: a) předmět veřejné zakázky; b) způsob financování; c) druh zadávacího řízení; d) časové parametry plnění veřejné zakázky; e) hodnotící kritéria pro zadání veřejné zakázky; f) dodavatele, pokud je plnění veřejné zakázky moţné pouze jediným dodavatelem. Před projednáním kolegia ministra obrany nesmí zadavatel rozhodnout o výběru nevhodnější nabídky a uzavírat smlouvu. Zadavatel poskytuje kolegiu veškerou dokumentaci o veřejné zakázce. Ve výjimečných případech, kdy je brán ohled na lhůtu, kterou jsou uchazeči vázání lze postupovat formou tiché procedury s ministrem obrany. Pokud se jedná o projekty NATO, je moţný souhlas prvního náměstka obrany a náčelníka Generálního štábu AČR. Zakázky pro AČR se mohou zadávat i mimo reţim ZVZ a mluvíme o obecných výjimkách ze zákona v těchto případech:84 o
Za předpokladu, ţe se jedná o vojenský materiál, který je nutný k zajištění obrany státu. Předmětem vojenského materiálu musí být výroba nebo koupě zbraní, munice, nebo další vojenský materiál, který splňuje podmínku bezpečnosti. Seznam upravuje vyhláška MO č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách.
o
U podlimitních a nadlimitních zakázek je podle ZVZ stejná výjimka, která je navíc upravena prováděcím právním předpisem. O vynětí podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky rozhodne na základě ţádosti
zadavatele ředitel sekce vyzbrojování MO, nebo ředitel OSMAP. Předmětem vyjmutí veřejné zakázky jsou utajované informace, bezpečnostní opatření státu a zpravodajských
84
Viz. § 18, odt. 1-3., ZVZ
59
sluţeb vše co by mohlo ohrozit bezpečnost a obranu státu.
85
Pokud jsou zakázky vyňaty
z působnosti ZVZ musí zadavatel postupovat transparentně a nediskriminačně ke všem osloveným uchazečům ucházejících se o veřejnou zakázku zadanou mimo reţim zákona. Zadavatel byl měl u veřejných zakázek vyuţívat zadávacích řízení stanovených podle ZVZ.
3.1.2 Decentrální nabývání majetku v AČR Decentrálním způsobem se nabývá majetek nebo sluţby, které jsou financovány přímo vojenským útvarem. Tento majetek se hradí přímo z limitů rozpočtových prostředků stanovených v rozpisu ministra obrany na rozpočtový rok pro konkrétní vojenský útvar. Decentrální majetek nabývají vojenské útvary kromě majetku, který je uveden v normativním aktu RMO č. 2/2005. Decentrálně se také nabývá majetek, který se nakupuje společně pro všechny útvary prostřednictvím Velitelství sil podpory nebo prostřednictvím vojenských ubytovacích a stavebních správ. (např. nábytek, léčiva, kynologický materiál). V případě zahraničních pracovišť zabezpečuje majetek ředitelství zahraničních aktivit. Pro jednotky v misích zabezpečuje movitý majetek Velitelství sil podpory ze svých rozpočtových prostředků. Decentrálně se nabývá majetek nebo sluţby s vyuţitím systému elektronického obchodování. Tato oblast se týká zakázek malého rozsahu.
3.2 Systém elektronické podpory obchodování – zakázky malého rozsahu Systém elektronické podpory obchodování (dále jen SEPO) je nástrojem slouţícím pro podporu nákupní činnosti rezortu Ministerstva obrany, kde se realizují zakázky malého rozsahu. Tento elektronický nástroj funguje od počátku roku 2006, a lze ho nalézt na internetových stránkách . Další moţností sloţek MO je zadávat veřejné zakázky u jiného provozovatele elektronického trţiště.86 Elektronické trţiště – je webová aplikace jednoho nebo více provozovatelé umoţňující elektronické zadávání veřejných zakázek. Pro uchazeče to je moţnost přihlásit se na toto trţiště a ucházet se o některou veřejnou zakázku.
85 86
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupných na a První internetový odkaz zabezpečuje společnost B2B CENTRUM a.s. a v pořadí druhý internetový odkaz s.r.o. Log Prime, která vlastní firmu EKONOMY.cz , s.r.o., provozovatele nákupních portálů. Tyto provozovatelé se vyuţívají pouze ve výjimečných případech.
60
Hlavním cílem SEPO při nabývání majetku a sluţeb je omezení korupčního jednání v oblasti obchodní činnosti v resortu MO. Všechny postupy jsou v souladu s principy EU, které ukládají všem zadavatelům veřejných zakázek dodrţovat zásady transparentního, nediskriminačního a rovného zacházení. SEPO je nástrojem, který je moţné vyuţít pro podporu nákupu veškerého majetku a sluţeb, a to v případech, kdy celková výše plnění nepřesáhne 2 000 000,- Kč bez DPH konkrétně je realizován nákup majetku a sluţeb v rozmezí 5 000 – 2 000 000,- Kč bez DPH, u stavebních prací je tato hranice 15 000 – 6 000 000,- Kč bez DPH. Jiţ od počátku, kdy byl tento elektronický systém uveden v praxi, šlo zejména o to, aby byl postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu regulérní a transparentní. SEPO neumoţňuje zadavateli manipulovat (ovlivňovat) proces hodnocení nabídek. Program dokáţe sám bez zásahu člověka vyhodnocovat nabídky. Hlavním kritériem je nejniţší cena. Vystává zde ovšem otázka, zda je toto kritérium vţdy rozhodující a takto programem vyhodnocená zakázka je zavazující. Zadavatel má určitou moţnost odmítnout vítěznou nabídku, ale to vţdy s ohledem na zadávací kritéria a finanční výhodnost této nabídky. Existuje i hledisko hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti vynaloţených finančních prostředků. O výsledcích dané zakázky se všichni účastníci dozví na základě zaslaných emailových zpráv. Odmítnutím nejvýhodnější zakázky podle nejniţší ceny
ze strany
zadavatele má za následek podání informací oddělení veřejných zakázek z odboru správy majetku a akviziční politiky sekce správy majetku Ministerstva obrany. Tento princip se však neukazuje dle mého zjištění jako ideální řešení. Pokud si vezmeme příklad kdy dojde k vítězné nabídce z hlediska nejniţší ceny, ale dodavatel je od daného útvaru vzdálen stovky kilometrů je výhodnost této nabídky menší, neţli druhé. Je proto potřeba zohledňovat i celkovou ekonomickou výhodnost. Zadavateli v tomto případě vzniká povinnost udělat další kroky coţ samozřejmě nepřispívá k rychlé realizaci zakázky. Zadavatel se v praxi většinou smíří s výběrem nabídky s nejniţší cennou a neřeší zdlouhavý proces obhajoby ekonomické výhodnosti (nehledě na to, ţe by přebíral určitý díl odpovědnosti svého rozhodnutí). Zadavatel můţe vyuţít i váhovou metodu hodnocení, ale ta se dle mého zjištění pro náročnost na hodnocení z hlediska času vůbec nepouţívá.
61
Elektronický systém obchodování má doposud tři verze: SEPO č. 1 v období 2006 aţ duben 2007 byla v praxi obtíţně vyuţitelná a ze své zkušenosti vím, ţe v té době měl kaţdý se SEPO negativní zkušenosti. Problém byl v nestabilitě systému, coţ mělo
za následek neustálé výpadky systému. Tím se vše
komplikovalo a zbytečně prodluţovalo. V tomto případě vojenský útvar ztrácel moţnost získat dle potřeby dodávky, sluţby či stavební práce v čase, který potřeboval. Proto se tento systém zpravidla obcházel oslovením potencionálních dodavatelů v regionu o zaslání nabídky. V SEPO č. 2 se v období od roku 2007 – leden 2009 zapracovalo na vylepšení tohoto programu a odstranily se nedostatky, které způsoboval SEPO č. 1. V poslední verzi SEPO č. 3 oproti předešlým verzím doznal elektronický systém několika změn. Její provozovatelé hovoří nejméně o pětatřiceti. Příklad změn: automatické vyhodnocení podle vhodnosti dílčích kritérií, interní a externí uţivatel a další. Objem obchodních případů od počátku SEPO87
2
3 0 0
0 0 0
0 0 0
K č
2
2 5 0
0 0 0
0 0 0
K č
2
2 0 0
0 0 0
0 0 0
K č
2
1 5 0
0 0 0
0 0 0
K č
2
1 0 0
0 0 0
0 0 0
K č
2
0 5 0
0 0 0
0 0 0
K č
2
0 0 0
0 0 0
0 0 0
K č
1
9 5 0
0 0 0
0 0 0
K č
1 900 000 000 Kč
87
Rok 2006
2 118 144 712 Kč
Rok 2007
2 055 431 765 Kč
Rok 2008
2 286 001 699 Kč
BĚLOHLÁVKOVÁ, A., LANG, A., Obchodování přes internet, A report č. 7, vyd. MO ČR, 2009, cit s 30
62
3.2.1 Zadavatel v systému SEPO Zadavatel je ředitel nebo náčelník organizačního celku v rezortu MO, který realizuje veřejnou zakázku v systému SEPO. Má přiděleny finanční prostředky pro realizaci nákupu zboţí, sluţeb a stavebních prací. Odpovídá za hospodaření s finančními prostředky. Zadavatel pověřuje pracovníka pro zpracování veřejné zakázky. Je to interní pracovník, který odpovídá za tuto oblast (pracovník logistického zabezpečení útvaru). Cyklus zadavatele (vojenského útvaru) při realizaci veřejné zakázky malého rozsahu
Zadavatel – vojenský útvar
SEPO
Předběţná kontrola: Zda-li není stejný materiál
Zadávací řízení – výběrové řízení: Zadává určený pracovník vojenského útvaru. Zakázku
Automaticky vyhodnocuje výběr
v integrovaném sytému logistiky (ISL)
zařazuje do SEPO podle předmětu do jednotlivých komodit.
podaných nabídek
Přípravná fáze: Určení ceny a předmětu veřejné zakázky. Příprava zadávací dokumentace.
Určuje lhůtu pro podání nabídek
Evidenčně účetní pracoviště útvaru: Provádí evidenci materiálu.
Právník útvaru: Zpracovává smlouvu.
Zadává do SEPO smlouvu, kterou podepisuje vítězný uchazeč.
Odesílá uchazečům email o výsledku nejlepší nabídky.
Finanční sluţba útvaru: Schvaluje záznam o provedení předběţné
Realizuje elektronický podpis
kontroly. Financuje zakázky z rozpočtových poloţek útvaru.
smlouvy s vítězným uchazečem.
63
Zadavatelé jsou povinni: o
Zaregistrovat se do SEPO formou elektronické ţádosti nebo v listinné podobě, kterou odesílá hlavnímu uţivateli SEPO. Pokud dojde ke změně údajů musí být tato změna nahlášena ve lhůtě 7 dnů předem ode dny kdy ke změně dojde. Ţádost při registraci zadavatele musí obsahovat tyto povinné údaje: 1. Hodnost, titul, jméno a příjmení interního uţivatele. 2. Kontaktní telefonní číslo interního uţivatele. 3. Kontaktní adresu, doručovací adresu interního uţivatele. 4. Jméno a příjmení zadavatele. 5. Číselné označení příslušného nákladového střediska a jeho adresu (město nebo obec) a internetovou adresu pro zasílání nabídek.
o
Prostřednictvím SEPO uskutečnit veškeré nákupy majetku a sluţeb, jejichţ pořizovací cena přesáhne 5000,- Kč bez DPH jednorázově, do výše 2 000 000,- Kč u dodávek a sluţeb, do 6 000 000,- Kč u stavebních prací. Podle ZVZ mluvíme o zakázkách malého rozsahu.
o
Zabezpečit dostatečnou lhůtu na zpracování nabídky, a to minimálně 3 dny.
o
Vţdy, pokud o počet nabídek umoţňuje, provést výběr alespoň ze tří nabídek.
o
Pokud schvalovací procesy na SEPO nejsou plně zabezpečeny elektronickým podpisem, uchovávat v tištěné podobě všechny dokumenty ze SEPO k danému obchodnímu případu dle platných zákonných úprav a interních normativních aktů (záznam o provedení výběru dodavatele, objednávka /smlouva apod.).
o
Veškeré uţivatelské dotazy týkající se SEPO směřovat emailem v rámci zadavatelů resortu MO nebo na zhotovitelskou firmu. Při zadávání veřejné zakázky do SEPO zadavatel zadává:
o
Typ zadávacího řízení - například „poptávkové řízení – dlouhodobá smlouva“.
o
Nákup x odprodej – Nákup.
o
Čj. – číslo jednací – například č.j. 68/24-40/2008-3180 ( číslo protokolu / číslo zadání – majetek/ rok – číslo útvaru).
o
Název – například „Objemný odpad“.
o
Zpracovatel výběrového řízení - zde se uvádí číslo a název útvaru, kontaktní odpovědná osoba, email, telefon, fax. 64
o
Kontaktní adresa vojenského útvaru - zadavatele veřejné zakázky.
o
Doručovací adresa zadavatele veřejné zakázky.
o
Fakturační adresa zadavatele veřejné zakázky.
o
Součastný stav - datum zahájení výběrového řízení a ukončení výběrového řízení.
o
Základní informace o zadavateli - veřejný zadavatel je Česká republika, Ministerstvo obrany - zastoupená velitelem příslušného útvaru. Uvádí se IČO a DIČ.
o
Zadávací podmínky - další kontaktní osoby, předmět a vymezení plnění zakázky, doba a místo plnění, zpracování nabídkové ceny, kritéria a lhůta hodnocení, platební a fakturační podmínky, práva zadavatele.
o
Komodity - SEPO je rozdělený podle předmětu poptávaného majetku či sluţeb do dvaceti komodit (viz. Seznam komodit). Při zadávání veřejné zakázky do SEPO zadavatel zařazuje zakázky právě s ohledem na příslušnou komoditu.
o
Region poptávky - dle krajů ČR, zadavatel můţe upřesnit region krajů, kde chce poptávat zboţí, sluţby nebo stavební práce.
o
Poţadavky na dodavatele – např. předloţit oprávnění k podnikání.
o
Novinkou je od 11.1.2010 zadávání smlouvy a objednávky (faktury) přímo do SEPO, kterou schvaluje vítězný dodavatel. Tato smlouva by měla být schválena do 3 dnů od odeslání oznámení o výsledku výběrového řízení. Dle mého zjištění je tato podmínka celkem nereálná. Zadavatel i vítězný dodavatel jsou limitovány velice krátkým časem. Zřejmě nikdo nepočítá s tím, ţe dodavatel můţe mít pracovní nebo jiné povinnosti. Vítězný dodavatel má na výběr dvě moţnosti „podepsání smlouvy“ nebo smlouvu „vrátit k přepracování“. V prvním případě smlouvu (objednávku) dodavatel potvrdí svým elektronickým podpisem (certifikátem) a dokument smlouvy se automaticky přesune zpátky ke zpracovateli. Pokud by měl dodavatel nějaké pochybnosti uvede v systému poznámku s čím nesouhlasí a smlouvu vrátí k přepracování. Zadavatel následně odesílá dokument (smlouvu) zpět ke schválení, které proběhne stejným způsobem.
65
Seznam základních komodit SEPO: 1.
Zemědělství a zemědělské produkty.
2.
Paliva a energie.
3.
Chemické látky, barvy, laky.
4.
Léčiva, zdravotnický materiál, přístroje a zdravotnictví.
5.
Textil, oděvy.
6.
Úsně, výrobky z úsně, obuv.
7.
Ochranné prostředky.
8.
Stroje, strojní zařízení a příbuzné výrobky.
9.
Nářadí, nástroje, spojovací a ţelezářské výrobky.
10.
Elektrické a optické přístroje a zařízení.
11.
Výrobky zpracovatelského průmyslu.
12.
Kancelářské prostředky.
13.
Sportovní potřeby.
14.
Doprava, přeprava.
15.
Stavebnictví.
16.
Podnikatelské sluţby.
17.
Reklama a související sluţby.
18.
Vydavatelství, tisk, nahrané nosiče.
19.
Bezpečnost a ochrana.
20.
Veterinární sluţba. Zadavatel při realizaci veřejných zakázek dodrţuje zejména tyto zákony a předpisy :
o
Zákon č. 136/2007 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
o
Rozkaz ministra obrany č. 39/2008, postupuje podle normativního výnosu o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu s vyuţitím elektronických prostředků (SEPO), zejména v souladu s čl. 123.
o
Zákon č. 320/ 2001 Sb., o finanční kontrole a Vyhlášku MF č. 416/2004 Sb.
o
Rozkaz velitele útvaru č.1 (tento rozkaz plní úlohu interního předpisu, který vymezuje povinnosti zaměstnanců, pracovišť, bezpečností, kontrolní a jiná opatření. Všichni zaměstnanci útvaru musí být s tímto rozkazem seznámeni a musí ho dodrţovat).
66
Před tím, neţ zadavatel realizuje veřejnou zakázku vychází z potřeb jednotlivých pracovišť. Jako příklad si můţeme uvést pracoviště veterinární ošetřovny VÚ 3180 Chotyně. Úkolem tohoto pracoviště je provádět veterinární vyšetření, operace a jiné zdravotní úkony sluţebním psům. Osoba, která je odpovědná za tyto úkoly je náčelník veterinární ošetřovny. Je to voják z povolání, který je zařazen na systematizované místo s hodností a funkční náplní zaměstnance. Jednou z jeho povinností je předkládat poţadavky na decentrální nákup zboţí (léčiva, krmiva pro psy, lékařské potřeby a přístroje), které potřebuje pro zabezpečení provozu ošetřovny. Tyto poţadavky musí být v konkrétním roce v souladu s plánem nákupu. Materiál, který se nakupuje kaţdoročně, je v tomto plánu zahrnut (např. očkování proti vzteklině, kdy kaţdý sluţební pes je očkován jednou ročně). Pokud jsou tyto poţadavky splněny, je nutné provést kontrolu před právním úkonem vzniku závazku. Tuto povinnost má příkazce operace (podpis velitele útvaru) a správce rozpočtu (podpis náčelníka finanční sluţby),88 a to ve smyslu zákona č. 320/ 2001 Sb., o finanční kontrole a vyhlášky Ministerstva financí č. 416/2004 Sb. Zde je zohledněna podmínka, ţe má veřejná zakázka finanční krytí z rozpočtu útvaru. Zadavatel nesmí opomenout prověřit integrovaný systém logistiky (ISL, zjednodušeně katalog vojenského materiálu), zda není moţné získat tento materiál centrálním způsobem. Majetkový manaţer na základě dotazu (zasláním ţádosti) stvrzuje, ţe materiál není v centrálním skladu. Tím je moţné nakoupit materiál decentrálně přes SEPO. Poţadavek na zakoupení materiálu je převzat pracovníkem logistického zabezpečení, který provede zadání veřejné zakázky do SEPO. Tento systém samostatně vyhodnotí a vybere vítěze. Pokud se zadavatel rozhodne takto vybraného uchazeče určit jako vítěze podnikne kroky pro uzavření smlouvy. Po uzavření smluv dojde k proplacení faktur a dochází k evidenci zakoupeného materiálu. Evidence se provádí na evidenčně účetním pracovišti útvaru. Takto zakoupený a zaevidovaný materiál si převezme určené pracoviště, které ho bude mít v uţívání. Uţivatel eviduje materiál v knize vzor 1., která slouţí pro evidenci materiálu jednotek. Takto evidovaný materiál podléhá kaţdoroční inventuře, kterou provádí komise stanovená velitelem útvaru. Tím je zaručeno hospodárné a účelné nakládání s majetkem.
88
Viz Příloha č. 6., Záznam o provedení předběţné kontroly
67
3.2.2
Zakázka malého rozsahu v praxi - nákup sluţebního psa
V této části popíši jakým způsobem se provádí praktické zadávání veřejné zakázky na nákup sluţebního psa pro potřeby AČR. Tento nákup je realizován podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a RMO č. 39/2008. Celé poptávkové řízení vztahující se na zakázky malého rozsahu je v AČR zadáváno SEPO. Zejména zde poukáţi na nedostatky tohoto systému. Nákup zboţí (psa) probíhá v několika fázích. Jde o postupy zadavatele, které vedou k podpisu smlouvy s dodavatelem, jenţ podal nabídku a stal se oprávněným vítězem veřejné zakázky.
3.2.2.1 První fáze - přípravná V přípravné fázi musí zadavatel vycházet z potřeb vojenského útvaru (AČR) a plánu nákupu sluţebních psů v daném roce. Tento plán musí naplňovat poţadavky jednotlivých útvarů, které zabezpečují ostrahu objektů sluţebními psy. Vychází se z tabulkových počtů sluţebních psů vojenského útvaru. V případě doslouţení nebo vyřazení sluţebního psa (ze zdravotních nebo výcvikových důvodů) z AČR je nutné sluţební psy doplnit nákupem. Na základě poţadavků je u kaţdého útvaru vypracován plán nákupu a způsob financování nákupu sluţebních psů. Důleţité je také říci, ţe sluţební pes je v AČR veden jako materiál a je evidován pod katalogovým číslem. Zde dochází k prvnímu problému, kdy je ţivý tvor s povahovými vlastnostmi specifikován jako materiál k uţívání. Povaha psa nelze popsat parametry (jako je tomu například u automobilu, kde je moţné specifikovat maximální rychlost, počet míst osádky a další kritéria). Povaha psa je vţdy jedinečná a předem nepopsatelná a velice důleţitá pro další vyuţitelnost sluţebního psa s ohledem na výcvik.89
3.2.2.2 Druhá fáze - zadávací řízení (poptávkové řízení) Pokud je splněna podmínka v souladu s plánem nákupu sluţebního psa je moţné zadat poptávkové řízení v SEPO. Zadávací řízení provádí kaţdý zadavatel veřejné zakázky (útvar) ve své kompetenci. Zadavatel uvede všechny potřebné náleţitosti pro nákup sluţebního psa.
89
Nemoţnost vyspecifikování a ohodnocení povahy psa mě vede k názoru, ţe nákup psa zařadit do SEPO není vhodným řešením - poznámka autora.
68
Je zde určen předmět nákupu coţ je „nákup sluţebního psa“ s udáním zadávacích podmínek a lhůty podání nabídek. Samozřejmostí je kontaktní a fakturační adresa zadavatele. Zadávací dokumentace - je nutnou součástí zadávacího řízení, důleţitá pro podání úplných nabídek. Jednou z hlavních podmínek zadávací dokumentace, jsou kritéria která musí uchazeč splnit. Tyto kritéria jsou zaměřena na výkup sluţebního psa.90 Zadávací podmínky jsou rozděleny do několika oblastí: o
Obecné - zde jsou zohledněny základní povinnosti, které se očekávají po uchazeči, který se uchází o veřejnou zakázku. Zde se dozví, jaké doklady musí bezpodmínečně doloţit (očkovací průkaz psa, průkaz původu psa, průkaz prokazující věk psa a eventuálně průkaz o absolvování zkoušek z výkonu psa). Další povinnosti jsou projít přezkoušením z výkonu psa a veterinární prohlídkou. Uchazeč je dále informován o tom, ţe pes bude na 28 dní umístěn do izolace.
o
Odborné podmínky výkupu psa - psi jsou rozděleni do jednotlivých kategorií podle vyuţitelnosti v AČR ( psi hlídkoví a stráţní, pro speciální pachové práce, záchranářští, pro stanice biologické ochrany letišť). Jsou přesně dané podmínky na plemeno psa v jednotlivých kategoriích a demonstrativně je zde určeno, kteří psi se pro rezort MO nevykupují.
o
Veterinární podmínky - uchazeč se dozví, jaké je nutné splnit zdravotní podmínky psa. Pes musí projít laboratorním vyšetřením, EKG vyšetřením, RTG vyšetřením a klinickým vyšetřením. Vše se provádí v jeden den společně s přezkoušením psa z výkonu. Výsledek vyšetření je zaznamenán v zápisu o hodnocení psa.
o
Přezkoušení předpokladů k výcviku a povahových vlastností - podmínkou je posouzení psa ve výkonu a zohledňují se jeho vlastnosti pro výcvik. Za předpokladu, ţe jsou podány nabídky dochází k výběru „nejlepší podané nabídky“
podle nejniţší ceny nabídky. Tato část je velice důleţitá, ale také problematická pro další průběh výkupu. Nebere se zde ohled na další nabídky, kde je o něco vyšší cena psa. Jak můţeme vědět, ţe nejniţší cena zaručuje nejlepší povahu psa a tím i nejlepší nabídku. V praxi to vypadá tak, ţe oslovený uchazeč s nejniţší nabídkovou cenou předvede psa. Pes je posouzen v rámci zadávacích kritériích nákupu psa podle profilových disciplín, které jsou stanoveny jako výkupní podmínky. Tyto podmínky jsou rozdílné pro psy zařazené do kategorie psů speciálních a nebo kategorie psů hlídkových. Pes je přezkušován z disciplín, které jsou důleţité pro další výcvik v AČR. Vzhledem k tomu, ţe je pes
90
Viz Příloha č. 8, Nákupní podmínky psa
69
hodnocen a prověřován z různých disciplín, vyjdou najevo i jeho povahové vlastnosti, které však nejsou zcela zohledňovány. Systém je nastaven tak, ţe pokud pes tyto poţadavky splní a není problém ve zdravotní prohlídce musí být vykoupen. Tímto jsem chtěl pouze poukázat na skutečnost, ţe pokud by byli předvedeni i další psi (druhý a třetí uchazeč s vyšší cennou), bylo by moţné vybrat psa, s lepšími povahovými vlastnostmi. Tyto vlastnosti zaručují kvalitnější pouţitelnost psa při výcviku a ve sluţbě. Tímto systémem to však nezjistíme, protoţe v SEPO je hlavním kritériem pro nákup psa nejniţší cena. SEPO neumoţňuje porovnat všechny nabídky uchazečů. Systém chtěl samozřejmě docílit toho, aby se šetřilo na veřejných financí, ale tento záměr není dle mého názoru v tomto případě pro potřeby zadavatele ideální. Není zde vůbec zohledněna efektivnost a účelnost veřejné zakázky.
3.2.2.3 Třetí fáze - uzavření smlouvy Při splnění podmínek nákupu dochází k uzavření smlouvy s majitelem (prodejcem) psa. Ve smlouvě je podmínka umístění psa v karanténě. Pokud nedojde k nějakým zdravotním či jiným komplikacím dochází k proplacení psa dodavateli (prodejci). Proplacení se uskutečňuje na základě faktury. Vojenský útvar odesílá dodavateli objednávku na nákup psa91 a dodavatel vystavuje zadavateli fakturu k proplacení. Pokud by došlo k problému v karanténě, bude pes bude vrácen majiteli a osloven bude uchazeč s druhou nejniţší nabídkovou cenou psa.
3.2.2.4 Čtvrtá fáze – průzkum trhu (oslovení potencionálních dodavatelů) Pokud se do poptávkového řízení o nákup psa nepřihlásí ţádný uchazeč, můţe nastat čtvrtá fáze - „průzkum trhu“ - obeslání potenciálních dodavatelů (prodejců). Obesláni by měli být minimálně tří uchazeči. Uchazeči odešlou nabídky zadavateli veřejné zakázky a útvarová komise zadavatele pro otevírání obálek provede zápis o přijatých nabídkách. Dojde k vyhodnocení nabídek podle nejniţší ceny a postup bude dále totoţný (hodnocení psa, podpis smlouvy, karanténa, proplacení). Tento způsob je málo pravděpodobný a vyuţil by se pouze výjimečně.
91
Viz Příloha č. 7, Objednávka nákupu psa
70
Na příkladu „nákupu psa“ je vidět, ţe nejniţší cena není vţdy ta správná cesta. Velitel vojenského útvaru odpovídá i za efektivnost a účelnost vynaloţených peněz. a v tomto případě se to míjí účinkem. Proč nekoupit psa, který je o 500 Kč draţší, ale lepší? V konečném důsledku by to byl z ekonomického hlediska efektivněji provedený nákup. Pokud bude nakupovat vojenský útvar kancelářské potřeby, které jsou naprosto stejné tak nejniţší cena je v tomto případě správná. Hlavní subjekty podílející se na nákupu psa do AČR: o
Zadavatel veřejné zakázky – je útvar, jehoţ jménem vystupuje určený pracovník pověřený zadáváním veřejných zakázek do SEPO.
o
Komise hodnotící výkon psa – tato komise je tříčlenná a hodnotí psa podle nákupních podmínek.
o
Veterinární lékař – zhodnocuje zdravotní stav psa, který je součástí zadávacích podmínek pro nákup psa.
o
Právník útvaru – osoba, která je odpovědná za zpracování smlouvy.
o
Komise schvalující výběr veřejné zakázky je určena Rozkazem č. 1. nebo Denním rozkazem velitele vojenského útvaru.
o
Finanční sluţba schvaluje nákup psa, který vyhází s rozpočtového finančního plánu na určitý rok. Finanční sluţba pouţívá finanční informační systém. Ten je součástí informačního systému rezortu MO a slouţí mimo jiné k plánování úplatného nabývání majetku, evidenci poţadavků na nabytí majetku při centrálním způsobu jeho nabývání a
k evidenci
veřejných
zakázek
(včetně
evidence
uzavřených
smluv
92
a k ukládání dokumentace veřejné zakázky). o
Velitel vojenského útvaru - schvaluje realizaci veřejné zakázky. Musí zároveň dodrţet zásadu hospodárného a efektivního vyuţívání majetku podle Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ze dne 27. června 2000.
o
92
Protikorupční komise – dohlíţí na průběh veřejných zakázek.
RMO 39/2008 o zadávání veřejných zakázek v rezortu MO
71
3.2.3 Dodavatel v systému SEPO Dodavatel je fyzická nebo právnická osoba, která se do systému zaregistrovala prostřednictvím SEPO a splňuje oprávnění k podnikání. Charakteristika dodavatele v SEPO: o
Nabízí jednomu nebo více zadavatelům své sluţby, zboţí a nebo stavební práce.
o
Nutnost registrace v systému SEPO – pod uţivatelským jménem a heslem.
o
Povinnost vyplnění údajů – název a sídlo firmy, jméno a příjmení, IČO, DIČ, adresa, kontaktní údaje email, telefon, fax, číslo účtu, fakturační adresa, heslo, uţivatelské jméno.
o
Podmínka zakoupení kvalifikovaného certifikátu (elektronický podpis) – pomocí certifikačních autorit Česká pošta s.p., eIdentity a.s., První certifikační autorita a.s. Tento certifikát zabezpečuje přihlášení do SEPO a umoţňuje určitou kontrolu dodavatele.
o
Podmínka shodné emailové adresy certifikátu a emailové adresy pro uţivatelské jméno.
o
Dodavatel si v SEPO vybere komodity svého zájmu. To jsou oblasti kde chce nabízet zboţí, sluţby nebo stavební práce. Povinností jsou kvalifikační předpoklady dodavatele. Na základě splnění všech podmínek budou zasílány na emailovou adresu dodavatele všechny aktuální nabídky výběrových řízení v komoditách, které si zadal.
o
Dodavatel zadává svou nabídku do SEPO a systém je po uplynutí lhůty podání nabídek automaticky vyhodnocuje.
o
Ostatní nabídky dodavatelů nevidí, má přehled pouze o své nabídce
o
O výsledcích výběrového řízení je dodavatel informován na emailovou adresu, kterou zadává jako přihlašovací.
o
Novinkou v roce 2010 je realizace smluv přes SEPO. Pro dodavatele v praxi je největší problém se do SEPO vůbec přihlásit. Zadavatel
samozřejmě můţe potencionálního dodavatele oslovit, ale vzhledem k náročnosti přihlašování, dochází k situacím kdy dodavatel nakonec registraci do SEPO neprovede. Přihlašování si vyţaduje několik kroků pro instalaci potřebných programů (jako je Java, nastavení prvku AktiveX a kvalifikační certifikát). Dodavatel si musí certifikát vyřídit a zaplatit. Při registraci se do systému zadávají informace pro inicializaci dodavatele. Vše se 72
zadává do tzv. „registračního formuláře“ (název, adresa, email, heslo, IČO, DIČ, číslo účtu). Po vyplnění a dokončení formuláře následuje ověření certifikátu a načtení emailových notifikací. Tímto je dodavatel přihlášen. V případě dalšího přihlášení do SEPO se zadává uţivatelské jméno a heslo. Bez splnění těchto povinnosti není moţné se do SEPO přihlásit. V dnešní době má počítač, asi kaţdý, ale i tato podmínka s nutností internetu můţe znamenat určitý problém. Výčtem všech povinností pro splnění registrace zjišťujeme, ţe potencionální dodavatel musí splnit hned několik podmínek. Dodavatel si musí najít čas a mít určitou míru trpělivosti s tím spojenou. SEPO rozděluje uţivatele v úvodním zobrazení na internetu na registrované uţivatele (dodavatelé) a externí uţivatele (osoba, která navštíví stránky www.sepo.cz, ale není zaregistrovaná). Registrovaný uţivatel se přihlašuje emailem a heslem (musí mít splněnu podmínku certifikátu). Po přihlášení do SEPO můţe provádět aktivní operace například účastnit se zadávacího řízení. Externí uţivatel aktivní operace provádět nemůţe. Má umoţněn přístup pouze do veřejné části systému, kde můţe nahlíţet do právě probíhajících výběrových řízení a popřípadě se můţe zaregistrovat. Dodavatelé, kteří nejsou přihlášeni v SEPO, se nemohou ucházet o veřejnou zakázku malého rozsahu zadanou AČR.
3.3 Protikorupční opatření a nástroje v AČR a u VÚ 3180 Chotyně Vzhledem k tomu, ţe oblast korupčního jednání je velice sledovaným problém, je povinností státu vytvořit takové mechanismy, které korupci odhalí nebo zmírní. V mediálních prostředcích bylo v prostředí MO několik případů, kdy docházelo ke korupčnímu jednání zaměstnanců MO a nebo existovalo podezření z korupce. Tyto případy se týkaly právě problematiky zmanipulovaného výběrového řízení v resortu obrany. Vzhledem k vyskytujícím se korupčním případům, které znevaţují AČR jako státní instituci, která nakládá s veřejnými prostředky byl vydán interní předpis Věstník MO 2008. Obsahem tohoto předpisu je aktualizovaný rezortní protikorupční program vydaný v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 25. října 2006 (č. 1199) a ze dne 18. června 2007 (č. 676).
73
Protikorupční nástroje u VÚ Chotyně: Protikorupční komise je to stálý orgán velitele útvaru, její členové zabezpečují kontrolu plnění preventivních opatření, navrhují další opatření a zpracovávají potřebná hlášení. V čele komise je předseda komise a dalším členem je sekretář komise. Předpoklad členství v komisi je ukončené vysokoškolské vzdělání nebo střední vzdělání s maturitou. Tato komise se schází minimálně dvakrát ročně na jednání. Komise má právo vstupovat do objektů, pracovišť, poţadovat od kontrolovaných osob předloţení dokladů a písemností, navrhovat předběţná opatření (je-li důvod, ţe by mohl být zmařen účel kontroly). Povinností komise je v objektivní a nestranný postup při kontrole, musí předkládat kontrolované osobě pověření ke kontrole, potvrzuje odebrání a převzetí dokumentů ke kontrole, zachovává mlčenlivost o zjištěných skutečnostech, seznamuje velitele útvaru se zjištěnými výsledky kontrol a provádí zápis. Preventivní opatření této komise spočívají v preventivních kontrolách rizikových pracovišť, provádění preventivních školení zaměstnanců, kde seznamují zaměstnance vojenského útvaru s pojmy korupčního jednání a způsoby jak jím čelit. Také informují zaměstnance o moţných sankcích vyplývajících z trestního zákona při vzniku korupčního jednání. Protikorupční opatření u VÚ Chotyně: Protikorupční opatření musí vţdy vycházet z rizikových oblastí, u kterých je předpoklad moţného vzniku korupce. Kaţdý vojenský útvar má svá specifika, tím jsou rizika spojená s korupčním jednáním odlišná. Protikorupční opatření u VÚ Chotyně byla zohledněna v oblastech nakládání majetku státu, ve věcech personálních (přijímání do sluţebního poměru), šetření a řízení o kázeňských přestupcích, provádění a
vyhodnocování
kontrol,
způsobu
hodnocení
absolventů
v odborných
kurzech
a potvrzování obhajob sluţebních psů. Hlavní rizikové oblasti u VÚ Chotyně s ohledem na veřejné zakázky: o
Pořizování majetku a sluţeb zejména se zadáváním zakázek malého rozsahu. Zde byl se mohl objevit moţný zdroj korupčního jednání ve způsobu realizace veřejné zakázky (bez zadání do SEPO), a to zejména v případě přímé realizace veřejné zakázky bez průzkumu trhu na základě osobního zvýhodnění jednoho uchazeče. Další moţností můţe být nastavení zadávacích podmínek veřejné zakázky, které upřednostní určitého uchazeče. Taktéţ se jako moţný zdroj korupce můţe chápat neopodstatněné vyřazení zájemce o zakázku. Všechny takto popsané zdroje mohou být chápany jako záměrně
74
o
provedené. Výsledkem takového chování je osobní zisk osoby, která byla zapojena do procesu zadávání veřejné zakázky. Výkup sluţebních psů od soukromých dodavatelů a jejich zařazování do počtů AČR. Zde můţe jako moţný zdroj korupce vzniknou při neobjektivním hodnocení psa z výkupních podmínek. Osoba přezkušující psa (figurant) můţe ovlivnit své chování tak, aby pes byl vykoupen. Také se můţe objevit případ záměrného zkreslování zdravotního stavu vykupovaného psa. Všechny tyto zdroje vedou ke zmanipulování výkupu psa, coţ je předpokladem korupce jednotlivých osob zapojených do procesu výkupu.
75
4. Závěr Cílem této práce bylo postihnout problematiku veřejných zakázek v ČR, objasnění aplikace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to jak v „civilním“ sektoru, tak i ve „vojenském“ a nastínění problematiky korupce a boje proti ní. Při zpracování první kapitola jsem byl překvapen, jak sloţitým a zdlouhavým legislativním procesem oblast veřejných zakázek prošla. Překvapilo mne, jak velkou pozornost dané problematice věnovaly státy EU (to dokazuje velké mnoţství smluv, směrnic a doporučení). Pro zpracovatele zákonů tak bylo k dispozici velké mnoţství materiálů, ze kterých mohli při přípravě zákonů ČR vycházet. Byl jsem překvapen i tím, ţe zákony v ČR musely být často novelizovány (nemohu ale posoudit, zda to bylo jejich nedůslednou přípravou nebo dynamickým vývojem ekonomického prostředí).Tuto situace můţeme sledovat i dnes, kdy společnost hovoří o přijetí zcela nového zákona o veřejných zakázkách se zvýrazněním protikorupčních opatření. Při zpracování dalších kapitol jsem dospěl k několika závěrům. Veřejný zadavatel působí jako samosprávný celek, který má určité rozhodovací pravomoci. Jeho moţnosti jsou omezovány zejména finančním rozpočtem města, ale do způsobu pořizování majetku mu nikdo nezasahuje. U AČR je to vojenský útvar a odpovědnost nese velitel útvaru. Vojenský útvar má své moţnosti omezené schvalovacím postupem, který se musí v armádě dodrţovat. Velitel je podřízen nadřízenému stupni a i z tohoto pohledu mu plynou povinnosti v oblasti nákupu materiálu. Vojenský útvar má jednotlivé úkony upravované interními normativními akty, které musí dodrţovat. Ze zjištěných výsledků spatřuji podstatný rozdíl ve způsobu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Veřejný zadavatel se v zakázkách malého rozsahu řídí směrnicemi, které umoţňují poměrně jednoduše najít vhodného uchazeče. Tyto směrnice zaručují správný postup podle ZVZ a splňují poţadavky na transparentní, nediskriminační a rovné zacházení. AČR zvolila cestu elektronického obchodování, kde program samostatně vyhodnocuje výběrové řízení. Záporem je to, ţe kaţdý dodavatel se poměrně sloţitě musí přihlašovat do toho systému. Dodavatel si musí opatřit certifikát pro přihlášení, který si musí zajistit a zaplatit. Tento krok můţe být příčinou, ţe ne kaţdý se do SEPO přihlásí. Dalším zápor můţe být nestabilita elektronického systému obchodování. Výhodou je 76
sledování a kontrola výběrového řízení, automatické vyrozumění o výsledku na emailovou adresu dodavatele. U veřejného zadavatele jsou uchazeči osloveni a mohou podat své nabídky. Tato varianta je pro uchazeče podstatně jednodušší. Dodrţování transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení je na straně SEPO kde je tato záruka mnohem čitelnější. Zadavatel nemá moţnost manipulace s nabídkou. Porovnáním jednotlivých postupů obou zadavatelů při realizování veřejných zakázek zjistíme jednotlivé odlišnosti. Postup zadavatelů v přípravné fázi je podobný nejprve zjišťují cenu veřejné zakázky a jaký je předmět zakázky. Dále postupuje podle ZVZ a určí zadávací řízení veřejné zakázky. V přípravné fázi si připraví potřebnou zadávací dokumentaci a zároveň určí jaké musí splnit dodavatelé kvalifikační poţadavky. AČR postupuje s tím rozdílem, ţe musí brát ohled na výjimky, které jsou stanoveny ze ZVZ ohledně materiálu, výzbroje a dalšího vojenského materiálu. U těchto výjimek se nevyţaduje postup podle ZVZ. U veřejného zadavatele před zahájením zadávacího řízení dochází k odeslání písemné výzvy o zahájení zadávacího řízení. V případě AČR tato moţnost odpadá, protoţe do zadávacího řízení v SEPO se mohou přihlásit pouze zaregistrovaní dodavatelé. SEPO funguje tak, ţe při zahájení zadávacího řízení dochází k automatickému vyrozumění dodavatelů emailem. Potom je na dodavatelích jestli se přihlásí do výběrového řízení. Výhodou u veřejného zadavatele je to, ţe osloví vhodné potencionální dodavatele a u AČR je menší administrativní povinnost obesílat výzvu pro podání nabídky. Problém spatřuji v tom, ţe AČR nemůţe oslovit dodavatele v jeho regionu, kteří by byli vhodným uchazečem. V praxi je samozřejmě oslovit mohou, ale je na dodavateli jestli si dá práci s přihlašováním do SEPO, coţ není vůbec jednoduché. Pokud porovnám zadávací řízení tak veřejný zadavatel (město) postupuje podle interních směrnic pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a zahajuje výběrové řízení zveřejněním na internetových stránkách města. Zahájení výběrového řízení v AČR oznamuje a provádí určený zaměstnanec útvaru zavedením do systému SEPO. Pro zadávání zakázek podlimitních a nadlimitních se vyuţívají internetové portály, kde zadavatel určí v jakém zadávacím řízení je veřejná zakázka zahájena. V procesu podávání nabídek u obou zadavatelů musí dodavatel doloţit kvalifikační kritéria a úplnou nabídku podle zadávací dokumentace ve stanovené lhůtě na podání nabídek. Při otevírání obálek s nabídkami se u veřejného zadavatele postupuje podle ZVZ. U AČR tato část procesu u veřejných zakázek malého rozsahu odpadá, protoţe dodavatel zadává nabídky přímo do SEPO. Situace kdy je nutné pouţít komisi pro otevírání obálek 77
s nabídkami se vyuţije pouze v ojedinělých případech. (např. přímý nákup, nebo výpadek SEPO). Asi nejpodstatnější rozdíl v procesu realizace veřejné zakázky malého rozsahu vidím v hodnocení nabídek. U veřejného zadavatele je moţné určit hlavní kritéria a to bez ohledu na nejniţší cenu. Vyuţívá váhovou metodu kde jsou hodnotící kritéria procentuálně zohledněna. V případě AČR tak tomu zpravidla není. V zadávací dokumentaci jsou pouze stanovená kritéria, která musí dodavatel splnit, ale rozhoduje ve většině případů nejniţší cena (při nákupu psů je to vţdy). Zadavatel v AČR nevyuţívá váhovou metodu (stanovení hodnotících kritérií podle důleţitosti v %), protoţe je to ovlivněno zdlouhavým postupem od kterého zadavatel dle mého zjištění záměrně odstupuje. Tento způsob hodnocení podle nejniţší ceny je určitě nejhospodárnější, ale nemusí být vţdy efektivní. Cílem práce bylo tyto rozdíly popsat, vysvětlit a porovnat. Chtěl jsem docílit toho, aby si kaţdý mohl udělat vlastní názor a úsudek o tom, který způsob zadávání veřejných zakázek je lepší. Při konečném porovnání všech kladů a záporů nastává otázka, který postup vyhodnotit jako praktičtější. Já se přikláním na stranu zadavatele, který postupuje podle ZVZ. Můj názor je ovlivněn zejména ve způsobu hodnocení nabídek. Kde na jedné straně lze vyuţít více způsobů hodnocení a na druhé straně se vyuţívá zpravidla pouze jedno „nejniţší cena“. Pokud chce zadavatel nákupem získat kvalitní zboţí, sluţby a stavební práce je nutné zvolit takové hodnocení a postup, který k tomu směřuje. SEPO v AČR tuto moţnost v některých případech prakticky nepřipouští. V civilním i vojenském prostředí je problematice korupce věnována značná pozornost. To dokazuje i fakt, ţe v průběhu psaní práce jsem téměř denně o ní slyšel z vysílání rozhlasových nebo televizní stanic, nebo jsem o ní četl v denním tisku. S nadcházejícími volbami do poslanecké sněmovny se veřejné zakázky a korupce staly hlavními body volebních kampaní a programů politických stran. Skoro kaţdý den jsem byl svědkem prohlášení politiků a zpochybnění průběhu veřejných zakázek, o úplatkářských aférách a o těch „jediných moţných plánech“, které zaručeně vymýtí korupci ze ţivota naší společnosti. Spíše mi taková vystoupení politiků připomínají povzdech, ţe se na ně při veřejných zakázkách „pozapomnělo“ a nemohou pochopit „proč ti druzí a JÁ ne a proč JÁ a ne ti druzí“. V porovnání civilního a vojenského sektoru je podle mne daleko více propracovanější protikorupční systém v AČR, a to zejména na nejniţších stupních. To dokazuje systém protikorupčních opatření, která jsou realizována u mého mateřského vojenského útvaru. Pokud jsem zjišťoval protikorupční systém v civilní oblasti, setkal jsem
78
se s velice rozdílnými návrhy a řešeními. Oproti nim mi armádní systém protikorupčních opatření připadá jasnější a více funkční. Ve své práci sem se snaţil postihnout jednu velice aktuální problematiku kaţdodenních ţivota společnosti. Problematiku, která se dotýká kaţdého z nás. Problematiku, na kterou nemají a nebudou mít dva lidé stejný názor. Problematiku, která přináší a bude přinášet neustále nové problémy a která bude muset být neustále upravována i legislativně. Cílem této práce nebylo přinést ucelený návod, jak dané problémy vyřešit, ale zamyslet se nad tím, jakou cestou je moţné dospět k jejich řešení. A to jak v civilním, tak i vojenském sektoru.
79
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Odborná literatura 1.
BERGEROVÁ EVA, Veřejné zakázky v České republice, 1. vyd. Praha, vydalo Eurolex Bohemia s.r.o., 2005, 150 s. ISBN 80-86861-84-8
2.
JURČÍK RADEK, Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha, C.H. Beck, 2007, 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9
3.
KRUTÁKOVÁ LENKA, KRUTÁK TOMÁŠ, Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, 1. vyd. Olomouc, Anag 2007, 479 s. ISBN 978-80-7263 376-0
4.
PEKOVÁ JITKA, Hospodaření obcí a rozpočet, 1. vyd. Praha, vydalo Codex Bohemia s.r.o., 1997, 296 s. ISBN 80-85963-34-5
5.
SECHTEROVÁ JAROSLAVA, Průvodce zákonem o veřejných zakázkách, 1. vyd. Praha, Bova Polygon Praha, 2005, 336 s. ISBN 80- 7273-123-8
Články a odborné časopisy o
BĚLOHLÁVKOVÁ ANDREA, LANG PAVEL, Obchodování přes internet, A report č. 7, vydalo MO ČR - Prezentační a informační centrum MO, 2009, 48 s. ISSN 1211-801X
o
DECKEROVÁ JANA, Stráţce armádních financí, A report č. 22, vydalo MO ČR Prezentační a informační centrum MO, 2009, 64 s. ISSN 1211-801X
o
SŮRA JAN, Malý návod jak vyhrát veřejné zakázky, MLADÁ FRONTA DNES, vyd. MAFRA a.s. 10.4.2010, cit. s 10A., ISSN 1210 1168
o
ŠMEJKAL VÁCLAV, TAIŠL JIŘÍ, příloha časopisu Komora.cz - Příručka Zadávání Veřejných zakázek, vydalo InMP Hospodářská komora ČR, 2006, 16 s., ISSN 1802 1247
80
Legislativa o
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
o
Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
o
Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
o
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
o
Nařízením vlády č. 474/2009 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách
o
Zákon č. 219/ 2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
o
Zákon č. 250/ 2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
o
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MF č. 416/2004 Sb
o
Zákona č. 40/2009 Sb.,Trestní zákoník
o
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
o
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
o
Zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
o
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky a související předpisy
o
Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském
o
Rozkaz ministra obrany č. 39/2008, o zadávání veřejných zakázek v rezortu MO
o
Věstník č. 3/2005 Náměstka ministra obrany pro finanční řízení
o
Vyhláška MO č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách
81
Internetové zdroje o
AllyTrade, dostupné na
o
B2B Centrum a.s., dostupné na
o
Enterpise Europe Netvork dostupné na
o
Epravo.cz, nové finanční limity veřejných zakázek, dostupné na
o
Informační systém o veřejných zakázkách, dostupné na
o
Informační systém o veřejných zakázkách dostupný na
o
Město Hrádek nad Nisou, dostupné na
o
Ministerstvo obrany České republiky, dostupné na
o
Ministerstvo vnitra ČR, dostupné na
o
Portál o veřejných zakázkách a koncesí dostupné na
o
Právní předpisy ES související s Ministerstvem ţivotního prostředí dostupné na
o
Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2009/81/ES dostupné$ na
o
Systém elektronické podpory obchodování MO, dostupné na
o
Transparency international, dostupné na
o
Úřad pro ochranu veřejné soutěţe, dostupné na
o
Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, legislativa, dostupné na
o
Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, výroční zpráva, dostupné na,
o
Wikipedia dostupné na
o
World Trade Organitision, historie GATT, dostupné na
o
World Trade Organitision, dostupné na
82
Tabulky a grafy 1.
Tabulka - Statistika zakázek zadávaných podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
2.
Tabulka - Statistika zakázek zadávaných podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách v roce 2004 - 2006
3.
Tabulka - Statistika zakázek zadávaných podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v roce 2006 – 2009
4.
Tabulka - Finanční limity u nadlimitních veřejných zakázek
5.
Tabulka - Počet zjištěných a objasněných trestných činů souvisejících s korupcí v ČR v období 1997 – 2006.
6.
Tabulka - Trestní sazby nejčastějších typů korupce
7.
Tabulka - CPI index ČR od roku 2001 – 2009
8.
Tabulka - Druhy zadávacích řízení, které pouţívají zadavatelé veřejných zakázek podle ZVZ
9.
Tabulka - Doklady dodavatele potřebné pro prokázání kvalifikace
10.
Tabulka - Přehled vedených správních řízení ve veřejných zakázkách
11.
Tabulka - Majetková uskupení v AČR
Grafy 1.
Graf - Počet zadaných veřejných zakázek v ČR v roce 2009 – podle předmětu
2.
Graf - Počet zadaných veřejných zakázek v ČR v roce 2009 – podle finančního limitu
3.
Graf - Počet vydaných prvostupňových rozhodnutí v roce 2005-2008
4.
Graf - Objem obchodních případů od počátku SEPO
83
PŘÍLOHY 1.
Příloha - Index vnímání korupce (CPI) 2009
2.
Příloha - Směrnice Rady města Hrádek nad Nisou č. 2/2007
3.
Příloha - Čestné prohlášení o nepodjatosti
4.
Příloha - Krycí list nabídky
5.
Příloha - Čestné prohlášení o splnění kvalifikace
6.
Příloha - Záznam o provedení předběţné kontroly
7.
Příloha - Objednávka „Nákup psa“
8.
Příloha - Nákupní podmínky psa
84
Příloha č. 1 Index vnímání korupce (CPI) 2009 Poznámky k metodologii 1. Index CPI shromaţďuje údaje ze zdrojů pokrývajících poslední dva roky. Pro index CPI 2009 to znamená údaje z let 2008 a 2009. 2. Index CPI 2009 je sestaven na základě údajů pocházejících z 13 zdrojů poskytnutých 10 nezávislými institucemi. Všechny zdroje měří celkový rozsah korupce (četnost a nebo výši úplatků) ve veřejném a politickém sektoru a všechny zdroje zahrnují ţebříček zemí, tj. obsahují hodnocení řady různých zemí. 3. U zdrojů, které mají podobu průzkumů a kde jsou k dispozici údaje ze stejných průzkumů za několik let, se z důvodu vyrovnávacího efektu pouţívají údaje za poslední dva roky. 4. U zdrojů, které mají podobu hodnocení odborníků (hodnotící agentury/analytici), je zahrnuto jen poslední dostupné hodnocení, protoţe u těchto výsledků obvykle dochází jen k velmi malým meziročním změnám. 5. Rozsah korupce v kaţdé zemi (území) hodnotí dvě skupiny. První tvoří odborníci na danou zemi, a to jak její rezidenti, tak zahraniční experti, druhou tvoří přední představitelé podnikatelského sektoru. Pro index CPI 2009 se pouţily údaje vycházející z odborného hodnocení z následujících sedmi zdrojů: Africká rozvojová banka, Asijská rozvojová banka, Bertelsmann Foundation, Economist Intelligence Unit, Freedom House, Global Insight a Světová banka. Další tři zdroje údajů pro index CPI 2009 odráţejí hodnocení předních manaţerů, kteří jsou rezidenty hodnocené země: IMD, Political and Economic Risk Consultancy a Světové ekonomické fórum. 6. K určení střední hodnoty pro kaţdou zemi se provede standardizace prostřednictvím percentilů. Přitom se pouţijí hodnocení zemí uvedená v jednotlivých zdrojích. Tato metoda je vhodná pro kombinování zdrojů s odlišnou distribucí. Při jejím pouţití sice dochází k určité ztrátě informací, nicméně umoţňuje, aby všechna uvedená hodnocení zůstávala v rámci stupnice CPI, tj. v intervalu 0 aţ 10. 7. Poté se provede beta-transformace hodnot. To zvýší standardní odchylku v rámci všech zemí zahrnutých do CPI a zabrání se tak procesu, který by vzhledem k pouţívání percentilové metody vedl ke zmenšování standardní odchylky rok od roku. 8. Všechny standardizované hodnoty za danou zemi se následně zprůměrují, čímţ se určí hodnocení země.
85
9. Kromě pořadí a hodnocení země uvádí výsledná tabulka u kaţdé země také počet pouţitých zdrojů, nejvyšší a nejniţší hodnocení, standardní odchylku a interval věrohodnosti. 10. Interval věrohodnosti se určuje pomocí metody bootstrap (neparametrická metoda), která umoţňuje vyvozovat závěry ohledně spolehlivosti výsledků. Poté se určí 90 procentní interval věrohodnosti, u nějţ existuje 5 procentní pravděpodobnost, ţe se hodnota bude pohybovat pod jeho dolní hranicí, a 5 procentní pravděpodobnost, ţe hodnota přesáhne jeho horní hranici.
Příloha č.2. Směrnice Rady města Hrádek nad Nisou č. 2/2007 Zadávání veřejných zakázek Městem Hrádek nad Nisou, příspěvkovými organizacemi a dalšími subjekty financovanými z rozpočtu města a jejich předkládání orgánům města I. 1.1.Město Hrádek nad Nisou a příspěvkové organizace jím zřízené jsou dle zákona 137/2006 Sb. o zadávání veřejných zakázek ( dále jen zákon) veřejným zadavatelem uvedeným v § 2 odst.2 písm.c zákona a mají povinnost postupovat v souladu s tímto zákonem. Ve věci zadávání veřejných zakázek kromě zakázek malého rozsahu jsou jednotliví zadavatelé povinni postupovat v souladu s ustanovením zákona 137/2006 Sb. U zakázek malého rozsahu bude postupováno podle této směrnice. II. 2.1.Návrh na způsob zadání zakázky : a)interně, b)externě Zadavatelé u zakázek malého rozsahu předloţí radě města návrh na způsob zadání výběrového řízení včetně zadávací dokumentace a technických podmínek Rada města rozhodne, zda výběrové řízení bude zadáno interně nebo externě. III. 3.1. Zadávající odbory jsou povinny, kromě povinností uvedených v § 6 zákona ( Zásady postupu zadavatele – tj. dodrţování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace) a dále postupovat takto: 3.2. Zakázky malého rozsahu jsou rozděleny do těchto kategorií a je jim stanoven tento postup zadávání : a) zakázky do 20.000,- Kč vč. DPH (nákup – dlouhodobého drobného hmotného majetku a ostatního dlouhodobého hmotného majetku) - výběr dodavatele provede vedoucí příslušného odboru na základě porovnání cen na trhu a s přihlédnutím k rozpočtu města na daný rok. Příslušný vedoucí zajistí vedení přehledné 86
evidence a to : archivace minimálně 3 písemných cenových nabídek k zakázce provedení jednoduchého interního tabulkového vyhodnocení dle nejniţší ceny. Vyhodnocení nebude předkládáno ke schválení radě města. Dodrţováním postupu této směrnice jsou povinny i organizace zřízené městem. Zajišťování běţných oprav a údrţby na majetku do výše 20 000,- vč. DPH nepodléhá předkládání materiálu do RM ke schválení a provedením výběru min. 3 obeslaných zhotovitelů (firem), ale jednotliví vedoucí příslušných odborů jsou odpovědni za hospodárné vynaloţení svěřených finančních prostředků s ohledem na rozpočet města pro příslušný rok. b) zakázky od předpokládané částky plnění 20.000,- Kč včetně DPH. Postup zadávání dle odstavce 3.3. směrnice c) u zakázek od předpokládané částky plnění 200.000 Kč včetně DPH bude pro otevírání obálek a hodnocení nabídek ustavena komise. Komise bude nejméně 3 členná , její sloţení schválí rada města na základě předloţení návrhu vedoucího příslušného odboru – dále postup zadávání dle odstavce 3.3. směrnice 3.3. Zadání veřejné zakázky bude obsahovat: a) předmět zakázky – zadání se stručným popisem nebo odkazem na kontaktní osobu b) hodnotící kritéria ( cena , záruční doba, pozáruční servis, termín realizace, způsob zpracování reference, apod), vţdy podle druhu zakázky c) kontaktní osoba zadavatele včetně telefonického a e- mailového spojení d) termín pro podání nabídek e) termín vyhodnocení f) předpokládaný termín realizace g) číselné označení veřejné zakázky v registru h) popis průběhu řízení ( způsob doručení nabídek, vyhodnocení, realizace, vyhodnocení) 3.5. Toto zadání bude zveřejněno na internetových stránkách Města Hrádek nad Nisou a současně budou prokazatelně obesláni alespoň 3 uchazeči o tuto zakázku ( podle druhu veřejné zakázky). IV. 4.1.Odbor , který zadává veřejnou zakázku , zpracuje po termínu stanoveném pro podání nabídek vyhodnocení a předloţí jej v přehledně zpracované tabulce na nejbliţší jednání Rady města Hrádek nad Nisou, pokud se s vedením města nedohodne jinak. V tabulce bude uvedeno : - seznam oslovených uchazečů v abecedním pořadí, - seznam uchazečů, kteří se do výběrového řízení přihlásili v abecedním pořadí, - nabídková cena bez DPH, nabídková cena vč.DPH, - záruční doba - a další ukazatele stanovené v zadání k hodnocení. V podkladech pro jednání rady bude uveden odkaz na další listiny související se zakázkou ( smlouva) s tím, ţe tato je k dispozici
87
na odboru k nahlédnutí. Podle poţadavku vedení města zařadí další listiny do materiálů k projednání (Případné odlišnosti oproti zadávacím podmínkám – jiný materiál, jiné technologie apod. budou k nahlédnutí RM a archivovány u příslušných odborů)..4.2. Tabulka zadání veřejné zakázky dle odst. 3.1. bude po rozhodnutí o vybraném uchazeči dále doplněna o tyto údaje : a) obeslaní uchazeči - abecední seznam b) přihlášení uchazeči: - abecední seznam c) vybraný uchazeč: - usnesení RM d) cena zakázky - vč. DPH e) zpráva o průběhu realizace - stručný popis f) ukončení zakázky - údaj z předávacího protokolu 4.3. Odbor, který zadává veřejnou zakázku je povinen všem přihlášeným uchazečům prokazatelně oznámit výsledek výběrového řízení nejpozději do 5-ti dnů od rozhodnutí rady města. V. 5.1. Opakující se veřejné zakázky budou řešeny vţdy na příslušný kalendářní rok dle schváleného rozpočtu stejných způsobem jako zakázky jednotlivé. Za opakované zakázky se povaţuje zejména : zajišťování drobných oprav bytového a nebytového fondu, opravy komunikací, nákupy zařizovacích předmětů. 5.3. Postup dle této směrnice se nevztahuje na pořizování drobného spotřebního materiálu, i kdyţ jeho celková cena v kalendářním roce bude vyšší neţ částka uvedená v článku III této směrnice. 5.4. Postup dle této směrnice se nepouţije pro pořízení prací a sluţeb v rámci krizového systému řízení a řešení havarijních situací.O tomto postupu musí být informováni (starosta, místostarosta, či jiná pověřená osoba, určená zvolenými zástupci města) 5.5. Za dodrţení postupu dle této směrnice je odpovědný vedoucí odboru, který zakázku zadává VI. 6.1. Příspěvkové organizace města pouţijí tuto směrnici rady města na zadávání veřejných zakázek přiměřeně s tím, ţe částka určená pro zadání se řídí ustanovením čl. 6.1. zřizovací listiny příspěvkové organizace. 6.2. Podmínky pro zadávání a odpovědnost za transparentnost zadání má statutární zástupce příspěvkové organizace – ředitel. 6.3. U zadání veřejné zakázky v rozsahu nad 200.000,- Kč vč. DPH bude pro otevírání obálek a hodnocení nabídek ustavena komise. Komise bude nejméně 3 členná a jejím členem bude vţdy ředitel příspěvkové organizace , člen rady města , který metodicky řídí oblast školství a další člen resp. členové, které určí rada města. 6.4. Pro ostatní subjekty financované z rozpočtu města platí ustanovení této směrnice
88
přiměřeně s finančním limitem uvedeným v čl. III. VII. 7.1. Směrnice je platná a účinná ke dni 1.4.2007. Zahájená řízení se dokončí podle stávajícího příkazu 1/2006. Ke dni účinnosti této směrnice se zrušuje příkaz tajemníka č. 1/2006. 7.2. Tuto směrnici schválila rada města Hrádek nad Nisou. V Hrádku nad Nisou dne 26.3.2008
89
Příloha č. 3 Čestné prohlášení o nepodjatosti MĚSTO HRÁDEK NAD NISOU Horní náměstí 73,463 34 Hrádek nad Nisou
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ O NEPODJATOSTI 1.Evidenční číslo (číslo jednací) a název veřejné zakázky*) Ev. číslo – č. j.: (VZMR/číslo)*)
Název: (název veřejné zakázky)*
2.Identifikační údaje o zadavateli Název zadavatele: Sídlo zadavatele: IČ: / odbor
3.Text prohlášení Já, níţe podepsaný, jako: člen hodnotící komise / náhradník hodnotící komise / přizvaný odborník / pověřená osoba hodnocením, činím tímto ve smyslu § 74 odst. 7) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, toto čestné prohlášení: Prohlašuji na svou čest, ţe jsem se nepodílel na zpracování ţádné z podaných nabídek ve shora uvedené veřejné zakázce, nemám osobní zájem na zadání příslušné veřejné zakázky a s ţádným z uchazečů mě nespojuje osobní, pracovní ani jiný obdobný poměr a nejsem ve vztahu k předmětné veřejné zakázce a k uchazečům podjatý. Jsem si vědom, ţe pokud vznikne důvod podjatosti, jsem povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit zadavateli. Dále jsem si vědom, ţe od okamţiku kdy jsem se dozvěděl o důvodu podjatosti, nesmím se účastnit jednání hodnotící komise veřejné zakázky. Zároveň prohlašuji, ţe jsem si vědom své povinnosti zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichţ jsem se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce člena a účasti na hodnocení výše uvedené veřejné zakázky. Toto prohlášení činím na základě své jasné, srozumitelné, svobodné a omylu prosté vůle a jsem si vědom všech následků, které vyplývají z uvedení nepravdivých údajů. Současně prohlašuji, ţe pokud v průběhu jednání komise nastanou změny týkající se uvedeného prohlášení, neprodleně to oznámím zadavateli.
90
4.Podpisová doloţka Místo a datum podpisu prohlášení: Jméno a příjmení: Datum narození: Podpis: * *) Pozn.: S ohledem na ustanovení § 12 a § 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ) je tento dokument upraven i pro interní potřeby zadavatele při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, zadaných v souladu s § 6 ZVZ.
91
Příloha č. 4 Krycí list nabídky Město Hrádek nad Nisou
www.hradek.cz
Odbor dotací, rozvoje města a kultury
IČ: 00262854
KRYCÍ LIST NABÍDKY podané v zadávacím řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu:
Název veřejné zakázky Název zadavatele:
Město Hrádek nad Nisou
Sídlo:
Horní náměstí, 463 34 Hrádek nad Nisou
IČ:
00262854
Uchazeč: (název uchazeče) IČ:
DIČ:
(u FO rovněţ RČ: )
Sídlo uchazeče: (místo podnikání nebo bydliště) Adresa pro doručování: (je li jiná od sídla) Statutární orgán uchazeče: (jméno a příjmení) Osoba zmocněná k jednání: (jméno a příjmení) Telefon, fax, e-mail: Bankovní spojení:
Celková nabídková cena bez DPH Vyčíslené DPH Celková nabídková ena včetně DPH
92
Uchazeč prohlašuje, ţe podává nabídku na základě zadávacích podmínek uvedených v oznámení zadávacího řízení a zadávací dokumentaci. Před podáním nabídky si vyjasnil veškerá sporná ustanovení a případné technické nejasnosti. Nabídková cena obsahuje veškeré náklady nutné ke kompletní realizaci veřejné zakázky. Uchazeč dále prohlašuje, ţe je vázán celým obsahem nabídky po celou dobu zadávací lhůty. V ………………………… dne …………… Jméno, příjmení Oprávněné osoby: ……………………………………… Podpis (razítko):…………………
93
Příloha č. 5 Čestné prohlášení o splnění kvalifikace Město Hrádek nad Nisou
www.hradek.cz
Odbor dotací, rozvoje města a kultury IČ: 00262854 __________________________________________________________________________________________________P
říloha č. 2
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ O SPLNĚNÍ ZÁKLADNÍ KVALIFIKACE podané v zadávacím řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu:
Název veřejné zakázky Název zadavatele: Město Hrádek nad Nisou Sídlo: Horní náměstí, 463 34 Hrádek nad Nisou IČ: 00262854 Identifikační údaje uchazeče: Obchodní firma:……………………………………………………………………………… Adresa sídla: ……………………………………………………………………… IČ (RČ): ………………………………………………………………………….. Statutární orgán: ……………………………………………………………………………… Osoba zmocněná k jednání: ……………………………………………………………………………… Ke dni ………………………… prohlašujeme, ţe dodavatel [Název dodavatele] ……………………………………………………………………………… a) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení, trestný čin účasti na zločinném spolčení, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijímání úplatku, podplácení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu, tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, b) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehoţ skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu, jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,
94
c) svým jednání nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěţe formou podplácení podle zvláštníhoprávního předpisu, d) nebo vůči jeho majetku neprobíhá insolvenční řízení, v němţ bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, ţe majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, ţe majetek byl zcela nepostačující, nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů, e) není v likvidaci, f) nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, g) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, h) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti V ………………………… dne …………… Jméno, příjmení oprávněné osoby: ……………………………………… Podpis (razítko): ............................
95
Příloha č. 6 Záznam o provedení předběţné kontroly Záznam o provedení předběţné kontroly při decentrálním nabývání majetku, provedení prací a nákupu sluţeb, podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a vyhlášky
POVĚŘENÝ ZAMĚSTNANEC
Věcná a finanční specifikace
Nákup 1ks sluţebního psa pro speciální pachové práce (NO Ája Severní Datum: povětří, nar. 12.7.2008). Dodavatel vybrán na základě VŘ 103/09. Připravovaná operace prověřena ve smyslu čl. 20 Prozatímní směrnice – navrhuji uskutečnit.
Hodnost, jméno, příjmení:
Podpis: Připravovaná operace prověřena ve smyslu čl. 20 Prozatímní směrnice – navrhuji uskutečnit.
NS
SÚ
AÚ
TF ODPA
318000 223 2124 110
5111
RP 5139
RPP ZJ
UZ
Org
Uk
Čin
109 000 49005 000000000000 000000010802 000000
Kč 58 860,00 Kč
A. Před právním vznikem závazku: Datum:
Příkazce operace - individuální příslib
Potvrzuji, ţe jsem prověřil(a) připravovanou operaci ve smyslu § Hodnost,jméno, příjmení (velitel
útvaru): Podpis: Zástup zveřejněn v DR č. :
13 Vyhlášky MF č. 416/2004 Sb.
Správce rozpočtu - individuální příslib
Datum:
Potvrzuji, ţe jsem prověřil(a) připravovanou operaci ve smyslu §
Hodnost, jméno, příjmení: (NFS)
13 Vyhlášky MF č. 416/2004 Sb. a souhlasím s její realizací.
Podpis: Zástup zveřejněn v DR č. :
B. Před uskutečněním veřejného výdaje :
Datum:
Příkazce operace - individuální příslib Potvrzuji, ţe jsem prověřil(a) připravovanou operaci ve smyslu § 14 Vyhlášky MF č. 416/2004 Sb. a vydávám pokyn k plnění
Hodnost, jméno, příjmení: Podpis:
veřejného výdaje.
96
Zástup zveřejněn v DR č. : Datum:
Hlavní účetní
Hodnost, jméno, příjmení:
Potvrzuji, ţe jsem prověřil(a) vydaný pokyn příkazce operace ve smyslu § 14 Vyhlášky MF č. 416/2004 Sb. a souhlasím s plněním veřejného výdaje.
Podpis:
Limitovaný příslib zaslán na RFO 624 Hradec Králové dne
97
pod č.j. (číslem jednacím)
Příloha č.7 Objednávka „Nákup psa“ Odběratel :
Objednávka
č.267/09
ČESKÁ REPUBLIKA – MO Tychonova 1 Praha 6 (Návrh kupní smlouvy) zastoupená velitelem VOJENSKÉHO ÚTVARU 3180 CHOTYNĚ IČO MO PRAHA
Na období
v zastoupení VÚ 3180
5. října 2009
DIČ CZ ………..
Bankovní spojení: …………….
Dodavatel : Jan Hlaváč Krásný Les 171 Krásný Les 464 01
ČNB Hradec Králové Určeno pro : VÚ 3180 Chotyně IČO :
Datum: Způsob dodání: Dodavatelem Splatnost faktury 21 dnů
Fakturu v 1 vyhotovení zašlete na adresu : Vojenský útvar 3180
Faktura musí obsahovat všechny náleţitosti
Chotyně
§ 28 zák. 235/2004 Sb. a § 13a zák. 513/1991 Sb.
463 34 Hrádek nad Nisou
V případě nedodrţení dodací lhůty bude účtováno penále v souladu s Nařízením vlády č.142/1994
P.
Označení specifikace
č.
materiálu, výrobku
Jednot mnoţs ky tví mnoţs tví
Dodací lhůta
Cena v Kč
Cena za
celkem
jednotku
Nákup psa NO AJA ze Severního povětří Celková cena s DPH činí 58 860 Kč
Vyřizuje: Razítko a podpis:
Dodavatel
ks
1
58 860, 00
58 860, 00
30.11. 2009
Odběratel Velitel útvaru Vyřizuje: Tel:………….. Fax:…………. Razítko a podpis
98
Příloha č. 8 Nákupní podmínky psa A. Přezkoušení předpokladů k výcviku a povahových vlastností pro kategorii psů hlídkových a stráţních (pro nákup pes musí splnit všechny profilové disciplíny a minimálně 5 libovolných ostatních disciplín) P.č.
1
Disciplína
Popis
Vypracování
Pes aktivně a se zájmem vypracuje celou stopu.
vlastní stopy,
Pes vypracuje stopu méně aktivně, ale ze stopy vybíhá, apod.
5min. staré, 100
Pes o vypracování jeví malý zájem a je na ni opakovaně naváděn.
Hodnocení
Splnil
kroků dlouhé, přímé, zakončené
Pes o sledování stopy nejeví zájem a stopu nevypracuje.
Nesplnil
předmětem (pamlskem).
2
Přivolání psa
Pes přiběhne na první povel, předsedne před psovoda a přisedne
s předsednutím
k jeho noze.
a jeho
Pes přiběhne na opakovaný povel, předsedne a nepřesně přisedne
přisednutím
k noze psovoda.
k noze psovoda
Pes přiběhne na opakovaný povel, nepřesně předsedne i přisedne
bez pomoci
k noze psovoda. Pes neprovede cvik ani na třetí povel.
3
Profilová
Pes na výstřel nikterak nereaguje.
disciplína
Pes na výstřel reaguje (zpozorní nebo mírně znejistí), ale je
Reakce na
ovladatelný.
střelbu při
Pes na výstřel výrazně reaguje (pasivně nebo aktivně), ale neuteče
volném pohybu
(dá se přivolat).
Nesplnil
Splnil
ze vzdálenosti 25m
Splnil
Nesplnil Pes po výstřelu uteče a nedá se přivolat ani na třetí povel.
nevykoupí se
4
5
Štěkání na povel
Pes na posuněk a povel 3x silně zaštěká.
(nácvikově, pes
Pes štěká pouze na opakované povely a posuňky.
na vodítku u
Pes štěká pouze na aport nebo pamlsek.
nohy psovoda)
Pes neštěká.
Aport volný
Pes přinese aport na vzdálenost předsednutí na první povel a nepustí
(předmět
ho.
Splnil
Nesplnil
99
Splnil
psovoda)
Pes přinese aport na vzdálenost předsednutí aţ na opakovaný povel a pomalu, aport však nepustí. Pes přinese aport na vzdálenost předsednutí aţ na opakovaný povel a pomalu, aport však pustí. Pes aport ani na opakované povely nepřinese. Sociální chování
V přítomnosti cizích osob se chová sebejistě a zvídavě, nevadí mu
vůči osobám
shluk cizích osob, při pohybu ve skupině se chová uvolněně, nevadí
Nesplnil
mu náhodný dotyk nebo kontakt s cizí osobou. V přítomnosti cizích osob se chová téměř jistě, kontroluje si odstup,
Splnil
kontaktu s osobami se nevyhýbá.
6
V přítomnosti cizích osob je nervózní a podráţděný, chová se úskočně nebo agresivně a má snahu napadat. Bezdůvodně napadá svého psovoda nebo cizí osoby nebo je bojácný či extrémně nedůvěřivý. Sociální chování
Chování psa k jiným psům je vyrovnané, nenapadá je, neprovokuje je
vůči psům
ke rvačkám. Mezi ostatními psy je ovladatelný, brání se jen v případě
Nesplnil
napadení. Je vyrovnaný, cizí psy napadá pouze v případě, ţe mu hrozí od druhého psa fyzické napadení anebo při provokativním chování druhého psa.
Splnil
V přítomnosti cizích psů se chová podráţděně, nekontrolován
7
psovodem provokuje ostatní ke rvačce, nepouští se však nikdy do tvrdšího boje, vţdy včas ustupuje. Je moţného od zamýšleného útoku na ostatní psy odvolat. Bezdůvodně a bez předchozího upozornění nejen všechny cizí psy, ale i psy z jeho úzkého kruhu, nebo psy opačného pohlaví. Při útoku na jiného psa nebo psy je neovladatelný, na mechanický podnět při
Nesplnil
oddělování peroucích se psů reaguje útokem proti svému psovodovi. P.č.
8
Disciplína
Popis
Reakce na různé
Na různém povrchu se pohybuje s velkou jistotou, sebevědomě. Na
povrchy
hladkém povrchu překonává i překáţky a vyšší aktivita mu nevadí.
(parkety, dlaţba,
Na různém povrchu se pohybuje s jistotou, zpočátku je testuje. Vyšší
linoleum, apod.)
aktivita mu na hladkém povrchu nevadí. Na odlišné druhy hladkých povrchů reaguje různě. pomalu a obezřetně. Hladké povrchy mu dělají problémy.
100
Hodnocení
Splnil
Na hladkém povrchu je bázlivý, chodí na vytaţených drápech, chce rychle „ven“. Psychicky není vyrovnaný. Reakce na
V neznámých prostorech se pohybuje jistě a vyrovnaně. Jeho chování
neznámé
je stejné jako v jiném prostředí.
a neobvyklé
V neznámých prostorech se pohybuje téměř jistě a vyrovnaně, avšak
prostředí (sklep,
potřebuje asistenci psovoda, který ho motivuje slovně.
půda, tma, apod.)
V neznámých prostorech se pohybuje pomalu a obezřetně, seznamuje
9
Nesplnil
Splnil
se s nimi jen s pomocí psovoda, který jej musí hlasově motivovat. Je lekavý. V neznámých prostorech se bojí, je nevyrovnaný nebo do nich odmítá vejít i při hlasovém a fyzickém pobízení psovodem. V prostorách se pohybuje především podél zdí, případně je strnulý
Nesplnil
nebo chce utéct.
10
Profilová
Pes rychle a důrazně vyráţí ve směru figuranta, při útoku je důrazný,
disciplína
nebojácný, sebejistý s chutí bránit svého psovoda. Zákus je pevný
Zkouška povahy
a plný, pes nepouští a nepřekusuje. Drţí aţ do povelu psovoda.
– aktivně
Pes rychle a důrazně vyráţí ve směru figuranta, při útoku mírně
obranné reakce
zpomalí, s menším zaváháním zadrţí bez projevu bázlivosti.
za doprovodu
Překusuje k plnějšímu pobírání rukávu, drţí aţ do povelu psovoda.
psovoda (pes
Pes je při přepadu psovoda málo razantní, váhavý, po zákusu
přidrţován za
překusuje, drţí na špičky zubů, nenechá se však od figuranta zastrašit
obojek do doby
a brání svého psovoda.
zahájení útoku
Pes nemá rozvinutou nedůvěru vůči cizím osobám. Po útoku
na psa)
figuranta na psovoda nereaguje, je apatický, bázlivý, nezadrţí, hledá oporu psovoda. Projevuje strach, utíká z místa střetu. V průběhu zásahu napadá vlastního psovoda, je tím neovladatelný.
Profilová
Pes na povel vyběhne za figurantem, samostatně ho zadrţí
disciplína
do příchodu psovoda pevným a plným zákusem.
Hladké zadrţení
Pes na povel vyběhne za figurantem, samostatně ho zadrţí
na 50 kroků
do příchodu psovoda pevným, ale ne plným zákusem.
Nesplnil nevykoupí se
Splnil
Pes na povel vyběhne za figurantem, samostatně ho zadrţí
11
do příchodu psovoda, avšak nemá pevný ani plný zákus. Pes na povel vyběhne za figurantem, samostatně ho zadrţí do příchodu psovoda, avšak nemá pevný ani plný zákus, překusuje, pouští a znovu zakusuje. Pes na povel nevyběhne a samostatně figuranta nezadrţí.
12
Splnil
Profilová
Pes na povel vyběhne za figurantem, samostatně ho zadrţí do
101
Nesplnil nevykoupí se Splnil
příchodu psovoda pevným a plným zákusem. disciplína
Pes na povel vyběhne za figurantem, samostatně ho zadrţí
Zadrţení –
do příchodu psovoda pevným, ale ne plným zákusem.
couvání na 25
Pes na povel vyběhne za figurantem, samostatně ho zadrţí
kroků s nápřahy
do příchodu psovoda, avšak nemá pevný ani plný zákus. Nesplnil Pes na povel nevyběhne a samostatně figuranta nezadrţí.
nevykoupí se
B. Přezkoušení předpokladů k výcviku a povahových vlastností pro kategorii psů pro speciální pachové práce. (pro nákup pes musí splnit všechny disciplíny – při nesplnění kterékoliv z nich se pes nevykoupí) P.č.
Disciplína
Způsob přezkoušení
Hodnocení
Reakce psa na
Reakce psa na výstřel
střelbu
se přezkušuje při
Splnil - Pes na střelbu nereaguje, dál se věnuje své činnosti, je vyrovnaný, sebejistý bez známek nervozity. - Reaguje ohlédnutím do směru výstřelu, nereaguje agresivně, mírně znejistí, dále pak pokračuje v činnosti bez vlivu psovoda.
volném pohybu psa a dále při vyhledávání ve volném
1
prostranství
2
Reakce na různé
Reakce psa na různé
povrchy, reakce
povrchy, neznámé a
na neznámé
neobvyklé prostředí
a neobvyklé
se přezkušuje
prostředí
pohybem v těchto
(parkety, dlaţba,
prostorech při
linoleum,
volném pohybu psa
sklepení a půdní prostory, tma
Nesplnil - Po výstřelu pes zanechá dané činnosti, ustrne na místě,ohlíţí se po psovodovi, je nejistý s projevy nervozity,nepokračuje v činnosti. - Po výstřelu následuje bázlivá aţ panická reakce psa, staţený ocas, dozadu postavené uši, třes, močení, útěk psa, zmatené pobíhání v prostoru, agresivní reakce, napadání osob, vlastního psovoda nebo jiných psů. Splnil - Na různorodém povrchu, v neznámých a neobvyklých prostorech se pohybuje s jistotou, sebevědomě a samostatně bez vlivu psovoda. Bez obtíţí překonává i překáţky. V případě drobných obtíţí ochotně spolupracuje se psovodem a následuje jej. Nesplnil - Na různorodém povrchu, v neznámých a neobvyklých prostorech se pohybuje nejistě, překonává je pouze ve spolupráci se psovodem, snaţí se činnosti vyhnout, je bázlivý, nevyrovnaný, pohybuje se především podél zdí, chodí na vytaţených drápech, případně je strnulý a snaţí se utéci. Celkově neochotně spolupracuje.
apod.)
102
Vyhledávání
Přezkoušení psa
v místnostech
spočívá ve vyhledávání předmětu (aport, napachovaná látka) ve dvou různorodých místnostech.
3
Splnil - Při vyhledávání je samostatný a aktivní, všechna místa prohledává s velkým zájmem. Nepřebíhá, místa nevynechává, není uspěchaný a zbrklý. Při vedení psovodem ochotně spolupracuje, správně a rychle reaguje na podněty psovoda. Překáţky překonává bez obtíţí a pomoci, nenechá se rušit jinými podněty. Prohledává s velkou chutí a zájmem i špatně přístupná místa. - V případě nalezení zaloţeného předmětu jej ukazuje naučeným způsobem a z místa zaloţení se bezdůvodně nevzdaluje aţ do chvíle odměnění psovodem Nesplnil - Při vyhledávání je nesamostatný a neaktivní, neprověřuje místa s patřičným zájmem; nespolupracuje se psovodem a špatně reaguje na jeho podněty, od práce se nechá vyrušovat okolními podněty, je roztěkaný, bázlivý nebo agresivní. Neznámé předměty si prověřuje s nedůvěrou. - Při kontaktu se zaloţeným předmětem o něj nejeví dostatečný zájem a od tohoto místa odchází.
P.č.
Disciplína
Způsob přezkoušení
Vyhledávání na
Přezkoušení psa
dopravních
spočívá ve
prostředcích
vyhledávání předmětu (aport, napachované látky) na nákladních a osobních vozidlech -na nákladním vozidle založit aport nebo napachovanou látku ve
4
vyšších místech - cca ve výšce od 1m výše, v osobním vozidle ukrýt aport nebo napachovanou látku ve vnitřním prostoru,
Hodnocení Splnil - Při vyhledávání je samostatný a aktivní, všechna místa prohledává s velkým zájmem. Nepřebíhá, místa nevynechává, není uspěchaný a zbrklý. Při vedení psovodem ochotně spolupracuje, správně a rychle reaguje na podněty psovoda. Překáţky překonává bez obtíţí a pomoci, nenechá se rušit jinými podněty. Prohledává s velkou chutí a zájmem i špatně přístupná místa. - V případě nalezení zaloţeného předmětu jej ukazuje naučeným způsobem a z místa zaloţení se bezdůvodně nevzdaluje aţ do chvíle odměnění psovodem Nesplnil - Při vyhledávání je nesamostatný a neaktivní, neprověřuje místa s patřičným zájmem; nespolupracuje se psovodem a špatně reaguje na jeho podněty, od práce se nechá vyrušovat okolními podněty, je roztěkaný, bázlivý nebo agresivní. Neznámé předměty si prověřuje s nedůvěrou. - Při kontaktu se zaloţeným předmětem o něj nejeví dostatečný zájem a od tohoto místa odchází.
-nákladní vozidla se prověřují z vnější části, osobní vozidla se prověřují z vnější i vnitřní části.
103
Vyhledávání na
Přezkoušení psa
volném
spočívá ve
prostranství
vyhledávání ve volném prostoru (vhodná je vyšší travnatá plocha, popř. prostor s rozloţenými cihlami), kdy předmět (aport, napachované
5
látky) jsou zaloţeny v travnaté ploše popř. vně cihly. - vyhledávaný předmět psovod neodhazuje, ale je založen komisí,
Splnil - Při vyhledávání je samostatný a aktivní, všechna místa prohledává s velkým zájmem. Nepřebíhá, místa nevynechává, není uspěchaný a zbrklý. Při vedení psovodem ochotně spolupracuje, správně a rychle reaguje na podněty psovoda. Překáţky překonává bez obtíţí a pomoci, nenechá se rušit jinými podněty. Prohledává s velkou chutí a zájmem i špatně přístupná místa. - V případě nalezení zaloţeného předmětu jej ukazuje naučeným způsobem a z místa zaloţení se bezdůvodně nevzdaluje aţ do chvíle odměnění psovodem Nesplnil - Při vyhledávání je nesamostatný a neaktivní, neprověřuje místa s patřičným zájmem; nespolupracuje se psovodem a špatně reaguje na jeho podněty, od práce se nechá vyrušovat okolními podněty, je roztěkaný, bázlivý nebo agresivní. Neznámé předměty si prověřuje s nedůvěrou. - Při kontaktu se zaloţeným předmětem o něj nejeví dostatečný zájem a od tohoto místa odchází.
- v průběhu volného vyhledávání se provede reakce na výstřel.
P.č.
Disciplína
Způsob přezkoušení
Sociální
Hodnocení sociálního
chování vůči
chování psa se hodnotí
osobám
v celém průběhu
a zvířatům
přezkoušení, kdy členové komise několikrát v průběhu přezkoušení naváţí
6
kontakt se psem. V průběhu přezkoušení se přezkušovaný pes setká s cizími psy, popř. zvířaty.
Hodnocení Splnil - V přítomnosti cizích osob se chová sebejistě a zvídavě, nevadí mu shluk cizích osob, při pohybu ve skupině se chová uvolněně, nevadí mu náhodný dotyk nebo kontakt s cizí osobou. Kontaktu s cizími osobami se nevyhýbá. Při hře s aportem spolupracuje a pomocníka nenapadá. - Chování psa k jiným psům je vyrovnané, nenapadá je, neprovokuje je ke rvačkám. Mezi ostatními psy je ovladatelný, brání se jen v případě napadení. Nesplnil - V přítomnosti cizích osob je nervózní a podráţděný, kontroluje si odstup, na dotyky cizích osob reaguje bázlivě nebo agresivně. Při hře pomocníka s aportem se chová úskočně, nervózně překusuje a snaţí se pomocníka pokousat. Agresivně si brání aport i před svým psovodem, výhruţně vrčí, případně ho napadne. - Bezdůvodně napadá svého psovoda nebo cizí osoby, je bojácný, extrémně nedůvěřivý. - V přítomnosti cizích psů se chová podráţděně, nekontrolován psovodem provokuje ostatní ke rvačce. Bezdůvodně a bez předchozího upozornění
104
napadá nejen všechny cizí psy, ale i psy z jeho úzkého kruhu, nebo psy opačného pohlaví. Při útoku na jiného psa nebo psy je neovladatelný, na mechanický podnět při oddělování psů při rvačce nereaguje a dál do psů útočí, při mechanickém podnětu ze strany psovoda na něj útočí.
Poznámky k provedení přezkoušení podle písmene E: 1. Psovod se dostaví k přezkoušení s minimálním počtem 2 ks aportů. 2. V případě, kdy je pes jiţ napachován, vyhrazuje si VetZ provedení dodatkového jednoduchého přezkoušení na vlastní látky VetZ, toto přezkoušení je jen informativní. 3. Značení psa při nálezu ukrytého předmětu – v případě vyhledávání aportu je ţádoucí jen zastavení psa u místa zaloţení, v případě vyhledávání látky je ţádoucí pasivní značení psa v místě ukrytí látky (sednutí, lehnutí). Neţádoucí je značení velmi aktivním způsobem, tj. aktivní hrabání, kousání popř. agresivní štěkání. 4. Zakládání předmětu k vyhledávání (aportu, napachované látky) provádí člen komise provádějící přezkoušení, psovod nezná místo úkrytu. 5. Obvyklý postup přezkoušení (posloupnost): a) Reakce na střelbu při volném pohybu b) Reakce na různé povrchy, reakce na neznámé a neobvyklé prostředí c) Vyhledávání v místnostech d) Vyhledávání na nákladních vozidlech e) Vyhledávání na volném prostranství s přezkoušením reakce na střelbu při výkonu f) Vyhledávání na osobních vozidlech g) Sociální chování vůči osobám a zvířatům (hodnotí se zároveň průběţně v průběhu celého přezkoušení)
105
