Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra pojišťovnictví. Životní pojištění. Současná problematika životního pojištění v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví

Životní pojištění Současná problematika životního pojištění v ČR

Autor:

Markéta Škulibová Finance, Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc.

leden, 2008

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 20. ledna 2008

Markéta Škulibová

Poděkování: Chtěla bych poděkovat panu doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc. za odbornou konzultaci a pomoc s diplomovou prací.

-2-

Anotace práce:

Životní pojištění patří mezi nejstarší odvětví pojištění. Nejdůležitějším posláním životního pojištění je finanční ochrana pozůstalých v případě smrti živitele. Životní pojištění si ale uvědomuje i možnost dožití se klienta konce pojistné doby a z toho vyplývající výplatu pojistného plnění. Dále můžeme životní pojištění chápat jako spořící a investiční instrument, protože v rámci životního pojištění jsou vytvářeny specifickým způsobem úspory. Ze strany státu je toto pojištění podporováno formou uplatňování daňového zvýhodnění pro pojistníka v případě sjednání životního pojištění.

The life insurance partain to between the most older branch insurance. The most imporant mission life insurance is finance protection mourner, if makes oneś Libiny die. Life insurance can posibility life to see end insurance and from this result wages discharge to insurance. The ĺife insurance is save and investment instrument, because the life insurance forms savings. The state supports the life insurance to forms tax advantage for insurancer if the life insurance was arrange.

-3-

Obsah: Úvod ...................................................................................................................................... - 5 1 Vývoj pojištění v České republice ...................................................................................... - 6 2 Jednotlivé druhy životního pojištění................................................................................. - 14 2.1 Rizikové životní pojištění .................................................................................

- 17 -

2.1.1 Životní pojištění pro případ smrti .................................................................. - 17 2.1.2 Pojištění pro případ dožití.............................................................................. - 19 2.1.3 Úrazové pojištění ........................................................................................... - 20 2.1.3.1 Úrazové připojištění ................................................................................... - 20 2.1.3.2 Nemocenské připojištění ............................................................................ - 23 2.2 Investiční životní pojištění ................................................................................... - 27 2.2.1 Investiční podílové fondy .............................................................................. - 29 2.2.2 Obecné zásady IŽP ........................................................................................ - 32 2.3 Kapitálové životní pojištění .................................................................................. - 34 3 Metodika výpočtu pojistného v ŽP................................................................................... - 37 3.1 Stanovení pojistného ............................................................................................ - 39 3.2 Pojistné kapitálového životního pojištění ............................................................. - 42 4 Porovnání tří produktů vybraných firem .......................................................................... - 46 5 Návrh optimální varianty KŽP ......................................................................................... - 54 Závěr .................................................................................................................................... - 68 Seznam použité literatury .................................................................................................... - 70 -

-4-

Úvod Studuji obor Finance, specifikace Pojištění, a proto jedním z důvodů mého rozhodnutí pro zpracování tohoto tématu byla skutečnost, že jde o problematiku, která je svým obsahem blízká mému oboru. Dalším důvodem, proč jsem si toto téma vybrala, je skutečnost, o níž jsem měla možnost se osobně přesvědčit, totiž že každý v životě se alespoň jednou s pojištěním setkal, ať už se jedná o životní nebo neživotní pojištění. A protože si myslím, že se jedná o kvalitní službu ale u nás ne moc rozšířenou. Vznik pojištění, ať již životního či neživotního, můžeme považovat za výsledek obav a nejistot, které od pradávna sužovaly lidstvo, za jeho snahu peněžně kompenzovat případné vzniklé ztráty. Důkazy o existenci různých druhů životního pojištění a pojištění majetku máme už ze starověku, kde u kulturních národů vznikají rozmanitá sociální zařízení, která lze považovat za předchůdce majetkových a životních pojištění. Jsou dochovány zmínky o zájmových skupinách lidí, kteří se finančně zabezpečovali pro případy invalidity, úmrtí a pohřbu. Rovněž byl dobře propracován systém financování staveb. K novým formám regulace pojišťovnictví dochází za monopolního kapitalismu. Typickými nástroji státní pojistné politiky se staly koncese, tzv. materiální dohled, kvótování aktiv, určování technické úrokové míry (pro kalkulaci pojistného v životním pojištění), povinné pojištění a zajištění. Historie pojišťovnictví na území dnešní České republiky je doložena od konce 17. století. Ve druhé polovině 18. stol. dochází ke vzniku pojišťoven - a to především ve formě vzájemných pojišťoven. Hlavními pojistnými odvětvími, která se v tomto období uplatňují, je pojištění požární a pojištění životní. Od počátku 19.stol. se pojištění začíná prosazovat v širších vrstvách obyvatelstva a poměrně rychle se rozvíjí. Rozšiřuje se nabídka druhů pojištění, i když dominantní postavení stále zaujímají pojištění požární a životní. Po II. světové válce dochází ke změně poměru mezi majetkovým a životním pojištěním ve prospěch životního, které bývá v jednotlivých státech zvýhodňováno např.prostřednictvím nižšího zdanění. Po roce 1991, kdy došlo k vydání Zákona o pojišťovnictví, kterým byly vytvořeny podmínky pro zrušení monopolu dřívější České státní pojišťovny, došlo k prudkému nárůstu pojišťoven na českém trhu a to až k počtu 43 v roce 2002. Některé pojišťovny byly sice v souvislosti s ekonomickými problémy nuceny svoji činnost ukončit,

-5-

nicméně i tak zůstala dostatečná konkurence, která umožnila nárůst rozmanitých produktů. Jedním z těchto nových produktů v rámci životního pojištění je i investiční a kapitálové životní pojištění. Cílem této práce nemůže být detailní rozbor životního pojištění a vším co s ním souvisí, proto jsem se zaměřila zejména na seznámení s produkty životního pojištění, s výpočtem pojistného a porovnání výhodnosti jednotlivých produktů. A pokusit se přijít s návrhem optimální varianty kapitálového životního pojištění.

1 Vývoj pojištění v České republice Vývoj pojištění lze rozdělit do tří základních vývojových etap: o Období, kdy převažuje pojištění v podobě vzájemné pomoci o Období, kdy pojištění je předmětem podnikání a k pojištění se uplatňuje liberální přístup o Období, kdy se v pojištění uplatňují státní zásahy

Období, kdy převažuje pojištění v podobě vzájemné pomoci Vznik pojištění se klade do doby více než 2000 let před naším letopočtem a byl spojen především se vzájemným krytím ztrát, hlavně v souvislosti s krytím výdajů na pohřby a také v souvislosti s přepravou zboží pomocí karavan U těchto prvních pojištění lze vymezit následující rysy: •

Pojištění bylo soustředěno v uzavřených skupinách osob z menšinové části společnosti.

•

Pojištění mělo vzájemnostní charakter a nebyl při něm důsledně oddělen pojistitel a pojistník.

Později se v tomto období již začaly v omezené formě projevovat i některé prvky počínajícího komerčního pojištění - např. v tzv. námořní půjčce. To byla vlastně kombinace pojištění a úvěru, kdy obchodník obdržel proti svému zboží přijatému k přepravě půjčku ve výši jeho hodnoty, splatnou při dodání včetně vysokého úroku - ceny zaplacené za přepravu. Při nedodání (např. kvůli ztroskotání lodi) půjčku nevracel. Během dlouhého vývoje pojištění v tomto období (až do konce 18.stol.) lze ve vývoji pozorovat dvě základní tendence: •

Vývoj od všeobecně formulované vzájemné pomoci k její určité konkretizaci a upřesnění okruhu pojistných událostí.

-6-

•

Vývoj od následného ex post rozvrhu výdajů na pojistná plnění (po vzniku pojistných událostí) k praxi pravidelných pevně stanovených příspěvků pro členy spolků (postupně byly oddělovány prostředky na úhradu pojistných událostí od ostatních prostředků příslušných spolků).

Ve druhé polovině 18.stol. dochází k institucionalizaci pojišťovnictví, vzniku pojišťoven a to především ve formě vzájemných pojišťoven. Hlavními pojistnými odvětvími, která se v tomto období uplatňují, je pojištění požární, pojištění námořní a pojištění životní.

Historie pojišťovnictví na území dnešní České republiky je doložena od konce 17. století. Roku 1699 podal Jan Kryštof Bořek originální návrh na zavedení povinného požárního pojištění budov v Čechách. V každém městě měl být založen protipožární fond vytvářený příspěvky občanů. K realizaci však nedošlo. V roce 1777 byla zřízena pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku, která však neměla dlouhého trvání. Po roce 1822 zahájily činnost na českém území dvě ”zahraniční” pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu. Císařskokrálovský privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav, od kterého se nepřetržitě odvíjí tradice českého pojišťovnictví, vznikl v roce 1827. Název byl později změněn na První česká vzájemná pojišťovna (zal. r. 1827), Praha. Tato pojišťovna začala provozovat požární pojištění nemovitostí, od roku 1864 pojištění movitostí a krupobitní pojištění a od roku 1909 i životní pojištění a další produkty. Roku 1881 zaplatila za škodu způsobenou požárem Národního divadla téměř 300 tisíc zlatých. Obdobný ústav vznikl téměř současně v Brně. Jeho původní název se změnil na Moravskoslezskou vzájemnou pojišťovnu.

Období, kdy pojištění je předmětem podnikání a k pojištění se uplatňuje liberální přístup Od počátku 19. stol. se prosazuje liberální ekonomická teorie, která se odráží i v přístupu k pojištění. Pojištění se tedy stává předmětem podnikání, neboť liberalismus chápe pojištění jako užitečný druh obchodní činnosti. V tomto období se prosazují pojišťovny v podobě akciových společností, i když i nadále fungují vzájemné pojišťovny.

Pojištění se začíná prosazovat v širších vrstvách obyvatelstva, než tomu bylo v předchozím období a poměrně rychle se rozvíjí. Rozšiřuje se nabídka druhů pojištění, i když dominantní postavení stále zaujímají pojištění námořní, požární a životní. Rozšiřují se

-7-

vědecké základy pojištění, zejména pojistná matematika. Rovněž se začíná v souvislosti s pojišťováním velkých rizik uplatňovat zajištění. Vlna zakládání českých pojišťoven a pojišťovacích spolků se vzedmula ve druhé polovině 19. století. Vznikaly pojišťovny městské, rolnické a vzájemné. V roce 1869 byla např. založena Slavia, vzájemná pojišťovací banka, Praha a v roce 1872 důležitá instituce v zajišťovnictví, První česká zajišťovací banka v Praze. Na přelomu století vznikaly další společnosti, mj. v roce 1900 Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně.

Období, kdy se v pojištění uplatňují státní zásahy Ke konci 19.stol. dochází k odklonu od liberalismu a začíná se projevovat nezbytnost státních zásahů do hospodářství, což je důsledek rozvoje hospodářství a monopolizace. V pojišťovnictví se státní zásahy projevují ve dvou směrech: •

dochází postupně ke vzniku a uplatnění sociálního pojištění v jednotlivých zemích

•

dochází k regulaci komerčního pojištění

Státy používají k regulaci komerčního pojištění řady nástrojů: •

Uplatňují tzv.koncesní princip, tzn. že k založení nových pojišťovacích institucí je třeba schválení státního orgánu,

•

zavádějí povinnost tvorby tzv.zabezpečovacích fondů pojišťovacími institucemi,

•

sledují úroveň úrokové míry užívané při kalkulaci tarifu pojistného,

•

užívají tzv.kvótování aktiv, tzn.stanovují kvóty pro jednotlivé způsoby uložení aktiv pojišťoven (např. povinnost uložení určitého procenta aktiv ve státních cenných papírech).

Státní dozor nad pojišťovnictvím se posiluje zejména po II. sv. válce (v pojetí státního dozoru v jednotlivých zemích se projevují značné odlišnosti). V pojištění se projevují tři cesty rozvoje: •

specializace již existujících druhů a odvětví pojištění,

•

sdružování (kombinování) již existujících druhů pojištění,

•

vznik zcela nových druhů pojištění,

•

dochází ke změně poměru mezi majetkovým a životním pojištěním ve prospěch životního, které bývá v jednotlivých státech zvýhodňováno např.prostřednictvím nižšího zdanění, neboť je využíváno jako jeden z vnitřních stabilizátorů.

-8-

Díky odbornosti a politické prozíravosti představitelů pojišťovnictví se podařilo uchránit prostředky klientů během válečného období 1914 – 1918 a po vzniku samostatné Československé republiky zahájit novou etapu československého pojišťovnictví. Kromě dalších nově založených českých pojišťoven na trhu aktivně působily i zahraniční pojišťovny. Přes útlum pojišťovnictví v období protektorátu za 2. světové války byla výsledkem předválečného období existence celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací v roce 1945.1 Rysy pojištění v našich podmínkách v období centrálně řízené ekonomiky Fungování pojišťovnictví v období centrálně plánované ekonomiky bylo ovlivněno celkovými ekonomickými podmínkami, což se projevilo v celé řadě modifikací pojištění u nás oproti vyspělým zemím. Pojištění v našich podmínkách mělo následující charakteristické rysy: •

Existoval monopol jedné státní pojišťovací instituce.

•

Pojistné podmínky schvalovala vláda, za výsledky hospodaření pojišťovny odpovídal stát.

•

Pojištění průmyslových rizik se delší dobu vůbec neuplatňovalo, neboť vlastníkem výrobních prostředků byl vlastník pojišťovny - stát. Po r. 1967 bylo pojištění mikrosféry opět zavedeno, přitom se však vyznačovalo nadsazenými pojistnými tarify – pojistně technické přebytky pak byly odčerpávány do státního rozpočtu.

•

V zemědělství se uplatňovalo zákonné pojištění.

•

Hospodářské výsledky státní pojišťovny podléhaly vysokému zdanění.

•

Státní pojišťovna uplatňovala zjednodušenou pojistnou techniku, provozovala sdružená pojištění, což se pozitivně projevovalo v tarifu pojistného, neboť to vedlo ke snížení správních nákladů (okolo 5% celkového tarifu pojistného)

•

Volné prostředky pojistně technických rezerv bylo možno investovat pouze v podobě vkladů u státní banky za pevně stanovenou úrokovou míru.

•

Státní pojišťovna provozovala poměrně úzký sortiment služeb, s velmi malou možností individuálního přístupu.

•

Vysoké úrovně dosahovalo provozování zahraničního pojištění, neboť bylo třeba uchovat konkurenceschopnost a rovnoprávný styk s pojišťovnami na zahraničních trzích.

1

Tento počet subjektů byl znárodněn zestátněním Dekretem prezidenta republiky z 24. října 1945.

-9-

K řízení pojišťovnictví byla ustavena Pojišťovací rada se sídlem v Praze. Od 1. 1. 1947 bylo v Československu vytvořeno pouze pět pojišťoven, národních podniků. Po únoru 1948 byl zformován pouze jeden ústav Československá pojišťovna, národní podnik. Tak byl na několik desetiletí přerušen přirozený tržní vývoj pojišťovnictví. V souvislosti s novým federativním uspořádáním státu v roce 1968 byly z jediné Státní pojišťovny vytvořeny dva samostatné subjekty Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna pojišťovna se sídlem v Bratislavě, a to s účinností od 1. 1. 1969. Monopolní období českého, resp. československého pojišťovnictví, trvalo až do počátku devadesátých let. V roce 1997 uplynulo 170 let od založení první české pojišťovny - První české vzájemné pojišťovny v roce 1827. Pojišťovnictví se brzy stalo významnou součástí vývoje českého finančního sektoru a výrazně přispívalo k prohlubování hospodářské síly a stability státu. Vždy podporovalo rozvoj českého podnikání, ale i kultury a dalších oblastí. Asociaci a její členy zavazuje dané výročí zejména ve vztahu k budoucnosti. Nyní jde totiž znovu o to, o co šlo například ve dvacátých letech 19. století, zajistit další rozvoj českého pojišťovnictví v tržních podmínkách a navázat přitom na jeho nejlepší tradice.

Pojistný trh v letech 1991-2000 Významným dnem pro další vývoj pojišťovnictví v naší republice byl 28. květen 1991, kdy nabyl účinnosti nový zákon o pojišťovnictví 185/91 Sb. Ten s konečnou platností zrušil desetiletí přetrvávající monopol České pojišťovny. Zákon současně zavedl instituci státního dozoru (přímého dozoru) nad pojišťovnami, která působí v rámci ministerstva financí. Zákon s navazujícími předpisy vymezil základní pravidla pro podnikání v odvětví pojišťovnictví. Platnost zákona byla poplatná hektické době jeho vzniku. I když v českém pojišťovnictví proběhla tržní transformace na rozdíl od ostatních finančních sektorů bez výrazných turbulencí, postupně se jevila potřeba legislativní rámec pro podnikání v pojišťovnictví upravit – novela z konce roku 1993 změnila doplnila zákon o pojišťovnictví č. 185/91 Sb. o novou terminologii zejména v oblasti rezerv a fondů pojišťoven, srovnatelnou s obdobným předpisy vyspělých evropských zemí. Dnes je účinný zákon č. 39/2004 Sb., který novelizuje zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, a je o změně některých souvisejících zákonů. V roce 1992 po 44 letech došlo k faktické demonopolizaci československého pojišťovacího trhu vstupem zahraničních pojišťoven na náš trh. Ve stejném roce vznikla schválením

- 10 -

privatizačního projektu akciová společnost Česká pojišťovna ke dni 1. května 1992. Česká pojišťovna a.s. je největší pojišťovací institucí operující na území České republiky. Spravuje více než 11 miliónů pojistných smluv a ročně vyřídí téměř 2 mil. pojistných událostí. Její podíl na trhu přesahuje 40 procent z veškerého pojistného, přijatého v tuzemsku působícími pojišťovnami.2 Protože ale liberalizace celé české ekonomiky nemohla nechat stranou pojišťovnictví, každý takový vývoj očekával. Navíc snížení podílu nemusí nutně znamenat snížení objemu obchodu. Protože se český trh začal velice dynamicky rozvíjet, objemy obchodů České pojišťovny navzdory sníženému podílu na trhu stoupají. Objem přijatého pojistného rok od roku roste. Nejdůležitějším kritériem pro hodnocení každé pojišťovací instituce je její schopnost dostát svým závazkům. Jinými slovy vytvořit si dostatečné rezervy pro pojistná plnění plynoucí ze smluv uzavíraných nyní. Česká pojišťovna je v tomto směru skutečně silným subjektem. Celková výše těchto rezerv odpovídá mezinárodním standardům. Celkový objem rezerv přitom každoročně vzrůstá. Doplňuje se například z rozdílu mezi přijatým pojistným a vyplaceným pojistným plněním. Existence takového rozdílu přitom není ničím negativním. Naopak se tak prokazuje, že pojistné sazby jsou konstruovány správně, protože dovolují rezervy vytvářet, a dávají tak klientům to, co je u pojištění nejdůležitější jistotu. Na mezinárodní pojistné scéně Česká pojišťovna spolupracuje s těmi nejlepšími zajistitelskými společnostmi, které jsou nepostradatelné především v případech pojišťování velkých průmyslových rizik. Žádná pojišťovna si nemůže vzít jen na svoji vlastní odpovědnost pojištění škod, které se pohybují v desítkách či dokonce stovkách miliónů. Systémem zajištění si Česká pojišťovna ještě zvyšuje kapacitu, takže je schopna pojistit mamutí firmy včetně těch, které jsou vystaveny skutečně velkým rizikům. Přitom i tito klienti mají absolutní záruku, že v případě velkých pojistných událostí se výplata uskuteční rychle, dokonce i formou záloh. Česká pojišťovna je členem České asociace pojišťoven - ČAP. Na mezinárodní scéně patří do Mezinárodní unie pojistitelů, Mezinárodní unie leteckých pojistitelů, Mezinárodní unie úvěrových pojistitelů, Mezinárodní unie krupobitních pojistitelů a Rady kanceláří, v níž jsou sdruženy pojistitelé odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla. Kromě České pojišťovny začala na území ČR vznikat celá řada dalších pojišťoven – a to

2

Ve srovnání s obdobím před rokem 1989, kdy byla Česká státní pojišťovna zcela monopolním pojistitelem, a rokem 1992, kdy podíl již privatizované a.s. Česká pojišťovna na pojistném trhu dosahoval 92 procent, je nynější podíl podstatně slabší.

- 11 -

jak nově vznikající instituce, tak celá řada zahraničních společností, které se chtěly prosadit na nově se rozvíjejícím českém pojišťovacím trhu. 3 Založení České asociace pojistitelů Česká asociace pojišťoven (ČAP) je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven, registrovaným u OÚ MČ (Obecní úřad Městská část) Praha 1 pod číslem 66/95. Ze 42 subjektů, které mají povolení k podnikání v pojišťovnictví na území České republiky, je 28 pojišťoven jejími členy. Kromě těchto pojišťoven patří mezi přidružené členy asociace Česká sekce Mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA) a Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v ČR přesahuje 99 %. Dceřinou společností ČAP je Certifikační institut ČAP, s.r.o., který se zabývá hodnocením kvality organizací a výrobků v oblasti bezpečnostního průmyslu. Posláním asociace je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy pojišťoven i jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, dalším právním subjektům i ve vztahu k zahraničí a podporovat tak rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. Znamená to například: ·

zpracovávat připomínky k právním předpisům týkajícím se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmů pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy,

·

působit při odstraňování rozporů mezi členy asociace, dbát na dodržování zásad etického jednání a chování stanovených v Kodexu etiky v pojišťovnictví,

·

zabezpečovat zastoupení asociace v mezinárodních organizacích a jejich orgánech.

Střednědobými cíli České asociace pojišťoven jsou dokončení harmonizace českého pojistného práva s legislativou Evropské unie a zabezpečování podmínek pro uspokojení rostoucí společenské objednávky na pojišťovací služby, jak ze strany státu, tak ze strany klientů. Úkolem asociace je rovněž rozvíjení kontaktů s ostatními tuzemskými sdruženími, národními asociacemi ostatních zemí a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Je např. řádným členem Svazu průmyslu a dopravy. Od 23.10.1998 je řádným členem CEA (federace národních asociací pojišťoven evropských zemí). Asociace je vydavatelem odborného měsíčníku Pojistný obzor, který je členem sdružení PIA (Mezinárodní 3

Allianz, Amsico, ANB, Česko-rakouská pojišťovna a.s.(nyní UNIQA,a.s.), Exportní garanční a pojišťovací společnost, Kooperativa, Otčina, National Neederlande, Živnostenská pojišťovna - 12 -

pojišťovací tisk) a vydavatelem pojistně teoretického bulletinu Pojistné rozpravy. Členy ČAP 4 a přidružení členové 5 V roce 1995 byl ČAP vydán Kodex etiky v pojišťovnictví.6 Další důležité instituce, které vznikly v souvislosti s vývojem pojistného trhu v ČR •

Česká asociace pojišťoven

•

Česká kancelář pojistitelů

•

Asociace českých pojišťovacích makléřů

•

Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí

•

Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky

•

Mezinárodní asociace dozorčích orgánů v pojišťovnictví

ČAP shromažďovala a zpracovávala statistické údaje svých členů. Díky těmto zdrojům můžeme dnes posuzovat dynamiku desetiletého vývoje novodobého pojistného trhu v naší zemi. V některých případech jsou k dispozici údaje za celý pojistný trh ČR, ve většině případů za členy ČAP, kteří se dlouhodobě podíleli na celkovém předepsaném pojistném více než 99%. Občané při sjednávání soukromého životního pojištění zohledňují zhruba stejnou měrou jeho rizikovou a kapitálovou složku. Je také možné, aby zaměstnavatel přispíval na soukromé životní pojištění, čehož využívá značná část klientů. Nejčastěji se s touto formou 4

AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s., Allianz pojišťovna, a. s., Aviva životní pojišťovna, a.s.,

CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIŠŤOVNA a.s., Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a. s., Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Česká pojišťovna a.s., Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s., ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s., Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s., Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP), Generali Pojišťovna a.s., GERLING-Konzern Všeobecná pojišťovací akciová společnost - organizační složka, GOTHAER Allgemeine Versicherung AG, organizační složka pro Českou republiku,Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., Komerční pojišťovna, a.s.,Kooperativa,

pojišťovna

a.s.,

Nationale-Nederlanden

životní

pojišťovna,

organizační

složka,

POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s., Pojišťovna České spořitelny, a.s., Pojišťovna Slavia a. s., PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a. s. (AMCICO AIG Life), UNIQA pojišťovna, a.s., VICTORIAVOLKSBANKEN pojišťovna, a.s., Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. 5

6

AIDA, Česká sekce Mezinárodního sdružení pro pojistné právo, Česká kancelář pojistitelů www.cap.cz (Česká asociace pojišťoven)

- 13 -

zaměstnaneckých výhod setkáváme v malých firmách s 25-50 zaměstnanci. Prosazení daňových výhod pro soukromé životní pojištění se ukazuje jako velmi významný motivační prvek pro rozvoj celého pojistného trhu v ČR.

2 Jednotlivé druhy životního pojištění Životní pojištění patří mezi nejstarší odvětví pojištění. Pojištění je míněno jako nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti. Životní pojištění tedy zahrnuje krytí rizik, která ohrožují životy lidí. Důsledkem těchto pojištění je uplatnění výplaty pojistných plnění v případě pojistných událostí, které se dotýkají života pojištěných osob nebo jiných osob. Nejdůležitějším posláním životního pojištění je finanční ochrana pozůstalých v případě smrti živitele. Životní pojištění si ale uvědomuje i možnost dožití se klienta konce pojistné doby a z toho vyplývající výplatu pojistného plnění. Dále můžeme životní pojištění chápat jako spořící a investiční instrument, protože v rámci životního pojištění jsou vytvářeny specifickým způsobem úspory. Ze strany státu je toto pojištění podporováno formou uplatňování daňového zvýhodnění pro pojistníka v případě sjednání životního pojištění. V životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne dohodnutého v pojistné smlouvě jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. Pojistitel v rámci životního pojištění: o Pojištění pro případ smrti o Pojištění pro případ dožití o Pojištění pro případ smrti nebo dožití o Pojištění pro případ závažných onemocnění o Případně jiná pojištění blíže specifikovaná v pojistné smlouvě

Pojistné u životního pojištění dále lze rozdělit podle způsobu použití přijatého pojistného k zabezpečení pojistného plnění pojistitele na dvě složky a to na: o Rizikové pojistné o Pojistné rezervotvorné

Rizikové pojistné, které tvoří tu část netto pojistného, kde se hodnota pravděpodobnosti pojistné události po dobu trvání pojištění v čase výrazně nemění, kolísání kolem průměru

- 14 -

není v čase příliš významné a tato část pojistného se spotřebovává v průběhu pojistného období a není z něho tvořena dlouhodobá rezerva. Pojistné rezervotvorné se dále dělí na investiční pojistné a na kapitálové pojistné. Pojistné rezervotvorné tvoří tu část netto pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události v čase roste a kdy se podstatná část pojistného ukládá do rezervy na závazky budoucích let.

Pojistné v životním pojištění, které pojistník platí za poskytovanou pojistnou ochranu se sjednává buď jako běžné pojistné nebo jako jednorázové pojistné. Jednorázovým pojištěním je míněno to, že jednorázové pojistné je zaplacenou jen jednou a to při uzavření pojistné smlouvy. Běžné pojistné je placeno v pravidelných intervalech, pojistných obdobích (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně). Vzhledem k časové hodnotě peněž bývá roční způsob placení pojistného podporován slevami na pojistném a nebo naopak pololetní placení bývá sankcionováno přirážkami k pojistnému. Běžné pojistné můžeme platit po část pojistné doby (tzn., že se jedná o pojištění se zkrácenou dobou placení pojistného) nebo také po celou dobu pojistného. V průběhu této pojistné smlouvy lze měnit způsob placení pojistného z ročního na pololetní a také naopak, nemůžeme však měnit z podstaty věci navzájem běžný a jednorázový způsob placení pojistného. S vývojem pojištění se můžeme setkat i s jinými způsoby placení, které nám umožňují vkládat do pojištění i neočekávané peněžní prostředky. Jedná se možnost, jak získat úspory klientů dříve či jejich větší množství.

Uzavření pojistné smlouvy Navrhovatelem je zájemce o pojištění, který předkládá návrh na uzavření pojistné smlouvy pojistiteli. Zástupce pojistitele převezme od klienta (navrhovatele) řádně vyplněný a oběma smluvními stranami podepsaný návrh na uzavření pojistné smlouvy. K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl pojistitelem přijat a pojistníkovi doručena pojistka ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy zástupce pojistitele obdržel návrh od navrhovatele. Po posouzení a ocenění přejímaného rizika vystaví pojišťovna pojistku. Pojistka slouží jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Za datum uzavření pojistné smlouvy se považuje dvacátý první den po vystavení pojistky. Pojistná smlouva je platná od data jejího uzavření a účinná od data sjednaného počátku pojištění. Zde může

- 15 -

datum počátku pojištění nově může předcházet datu uzavření a to ve většině případů i předcházet bude. Každý zástupce pojistitele je povinen předat prostřednictvím vedoucího poradce originál návrhu k centrální evidenci na centrálu pojišťovny nejdéle do 10 kalendářních dnů od data převzetí. Není podstatné, zda se jedná o návrh s odloženým počátkem pojištění nebo s počátkem od 1. dne následujícího měsíce! Tuto lhůtu je třeba bezpodmínečně dodržovat, protože okamžikem, kdy zástupce pojistitele převezme návrh na uzavření pojistné smlouvy od klienta začíná běžet tříměsíční lhůta, ve které musí být rozhodnuto o přijetí návrhu a klient v této lhůtě musí obdržet pojistku. Jestliže v této lhůtě nemůže pojistitel rozhodnout o konečném přijetí návrhu, nebude návrh pojistitelem přijat.

Oprávněná osoba, obmyšlený Oprávněnými osobami jsou (není-li smlouvou nebo zajištěním závazku sjednáno jinak): o Pojištěný – pro pojistné plnění v úrazovém a doplňkovém pojištění a pro pojistné plnění při dožití se sjednaného konce pojištění. Jestliže před výplatou pojistného plnění pojištěný zemře a lze dostatečně prokázat, že mu vznikl nárok na pojistné plnění a jsou-li k dispozici relevantní a dostatečné údaje pro prokázání výše pojistného plnění pak nabývají práva na pojistné plnění dědici pojištěného. o Obmyšlený – osoba, určená pojistníkem v pojistné smlouvě, a to jménem a rodným číslem nebo datem narození, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. V případě, že je pojistník odlišný od pojištěného, může určit osobu obmyšleného jen s písemným souhlasem pojištěného. Nebyl-li v době pojistné události obmyšlený určen nebo nenabude-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývají tohoto práva dle Občanského zákona: a) Manžel nebo manželka pojištěného b) Není-li ho, děti pojištěného c) Není-li jich, rodiče pojištěného d) Není-li jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného e) Není-li jich, dědici pojištěného

- 16 -

2.1 Rizikové životní pojištění V životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne dohodnutého v pojistné smlouvě jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. Životní pojištění zahrnuje sice krytí pouze dvou rizik, ale v rámci životního pojištění je krytí těchto rizik kombinováno v různých podobách, proto existuje několik druhů a podob životního pojištění. Pojistitel v rámci životního pojištění sjednává pojištění: o pro případ smrti, o pro případ dožití, o pro případ smrti nebo dožití o pro případ závažných onemocnění o případně jiná pojištění blíže specifikovaná v pojistné smlouvě

2.1.1 Životní pojištění pro případ smrti Pojištění pro případ smrti kryje pouze riziko úmrtí, tudíž je sjednaná pojistná částka v případě realizace rizika vyplacena osobě určené pojistníkem – obmyšlenému (osobě uvedené v pojistné smlouvě), nebo peněžnímu ústavu jako zástava vůči hypotéce, úvěru atd. Účelem výplaty pojistného plnění v rámci pojištění pro případ smrti je obvykle zabezpečení pozůstalých pojištěné osoby, dále může být úhrada závazků pojištěného úhrada nákladů v souvislosti se smrtí a pohřbem apod. Pojištění pro případ smrti je druhem životního pojištění, které je vždy hlavním pojištěním a řídí se všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění osob, který byly vydány s platností od 1.1.2005, a těmito zvláštními pojistnými podmínkami. Základní rozdělení pojištění pro případ smrti je členění podle způsobu sjednání pojistné doby, a to na dočasné pojištění případ smrti časově neomezené pojištění pro případ smrti. Dočasné pojištění pro případ smrti kryje riziko smrti výhradně v rámci sjednané pojistné doby.7 Tento typ životního pojištění je často využíván v souvislosti s čerpáním úvěru, půjček apod., kdy se velikost pojistné částky odvíjí od velikosti dlužné částky, a kdy v případě úmrtí pojistníka by pojistné plnění pokrylo jeho závazek například vůči úvěrové instituci. V dočasném pojištění pro případ smrti se uplatňuje pevně sjednaná pojistná 7

pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, že k pojistné události dojde v průběhu pojistné doby, pokud v průběhu pojistné doby k pojistné události nedojde, pojistné plnění vyplaceno není.

- 17 -

částka, ale může být uplatněno i dočasné úvěrové pojištění s klesající pojistnou částkou (odpovídá klesající částce). Velikost pojistného odpovídá velikosti pravděpodobnosti smrti v příslušném věkovém období pojištěného. Časově neomezené pojištění pro případ smrti je pojištění, kdy je vždy vyplaceno pojistné plnění, pouze není známo, v kterém okamžiku. V praxi bývá stanoven maximální horní věk jako možný termín pro výplatu pojistného plnění (například 75let) a současně je placení pojistného omezeno maximálně do určitého věku (např. 60 let).

Možností jak pojištění pro případ smrti zkonstruovat, je několik. Nejjednodušší je namodelovat sjednanou pojistnou částku jako konstantní. Tato částka bude vyhovovat potřebám klienta, které vedly ke sjednání pojistné smlouvy. Konstantní částka bude vyhovovat klientům, kteří si sjednali toto pojištění k zajištění např. nákladů na pohřeb a jinými náklady spojenými s úmrtím. Naopak pravidelně se snižující pojistná ochrana bude vyhovovat klientům, kteří si sjednali toto pojištění k zajištění jistiny úvěru. Pravidelné snižování této pojistné částky však musí odpovídat postupnému splacení jistiny úvěru, jinak by mohlo dojít k nedostatečnému zajištění ekonomických rizik. Výhodou pravidelného poklesu pojistné ochrany je nižší cena oproti variantě s konstantní cenou, protože střední hodnota přejímaného rizika pojistitelem je nižší. Můžeme se ale také setkat s v čase rostoucí pojistnou částkou. Toto pojištění pro případ smrti může být nabízeno klientům se zhoršeným zdravotním stavem. Jedná se o klienty, kteří jsou po těžších operacích, kde klesá pravděpodobnost úmrtí v daném věku s uplynulou dobou od chirurgického zákroku, proto lze zvyšovat pojistnou ochranu, aniž by docházelo k výraznému nárůstu ceny přenášeného rizika. Cena pojištění pro případ smrti patří mezi tradičními životními pojištěními k nejnižším, protože zde netto pojistné zohledňuje pouze riziko úmrtí. Pravděpodobnost úmrtí je zejména pro nízké věkové kategorie velmi malá, a proto v brutto pojistném hrají velkou roli ostatní faktory. V praxi bývá cena pojištění pro případ smrti sjednána konstantně na celou pojistnou dobu (konstantní pojistné). A protože pravděpodobnost úmrtí roste s věkem, je nutné v první části pojistné doby vybírat pojistné vyšší než odpovídá přijatému riziku v daném věku, tedy pojišťovna vytváří z tohoto vyššího pojistného rezervu, kterou pak čerpá v té druhé části, kde je inkasované netto pojistné nižší než je třeba ke krytí pojistně technického rizika u dané smlouvy v příslušném období.

- 18 -

Pojistná událost a pojistné plnění: Pojistnou událostí v životním pojištění pro případ smrti je smrt pojištěného. V pojištění pro případ smrti nebo v pojištění pro případ smrti nebo dožití pojistitel vyplatí oprávněné osobě pojistné plnění ve výši pojistné částky pro případ smrti dohodnuté v pojistné smlouvě. Pojistnou událostí však není, pokud ke smrti pojištěného došlo do dvou měsíců od sjednání pojištění, to neplatí, došlo-li ke smrti pojištěného úrazem. V pojištění pro případ závažných onemocnění není smrt pojistnou událostí. Odkupné: Pokud bylo v životním pojištění s běžným pojistným zaplaceno pojistné ke dni zániku pojištění alespoň za 12 měsíců a byla-li vytvořena kladná rezerva, nebo jde-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než jeden rok, nebo jde-li o pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. U pojištění s běžně placeným pojistným se do počtu zaplacených měsíců nezapočítává pojistné zaplacené na dobu po ukončení pojištění. Výplatou odkupného pojištění zaniká. Odkupné je splatné do tří měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. Pojistník má právo kdykoliv během trvání pojištění požadovat na pojistiteli sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel výši odkupného sdělí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka. Není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, právo na odkupné nevzniká u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně dohodnutou dobu, ani u jiného pojištění, z něhož se vyplácí důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu. Odkupné neodpovídá celkově zaplacenému pojistnému, ale snížené rezervě pojistného podle kalkulačních zásad pojistitele, do kterých má pojistník právo nahlédnout.

2.1.2 Pojištění pro případ dožití U rizikového pojištění pro případ dožití může nastat jen jedna pojistná událost a tou je dožití se pojištěného sjednaného věku, přesněji konce pojistné doby. Hlavní nevýhodou je skutečnost, že pokud pojistná událost nenastane, pojištění zaniká bez náhrady. To znamená, že pokud se pojištění nedožije toho věku, kterého si sjednal ve smlouvě, nedostane nic.

- 19 -

Pojistná událost: Pojistnou událostí u pojištění pro případ dožití je dožití se dne uvedeného ve smlouvě jako konec pojištění. V pojištění na dožití, nebo v pojištění pro případ smrti nebo dožití pojistitel vyplatí pojistnou částku dohodnutou v pojistné smlouvě pro případ dožití navýšenou o případné podíly na přebytcích.

2.1.3 Úrazové pojištění Ke všem možným druhům životního pojištění může být sjednáno i připojištění, i když mají charakter neživotního pojištění. Úrazové pojištění je nejrozšířenějším druhem připojištění k životnímu pojištění. Jeho největším plusem je bezesporu i jeho nízká cena vzhledem k pojistnému, na které jsou uzavírána životní pojištění. Důvodem nízké ceny je nízká pravděpodobnost vzniku této pojistné události. U úrazového pojištění se vyplácí pojistné plnění, pokud je pojištěnému způsobeno tělesné poškození či smrt v důsledku neočekávaného a náhlého působení zevních sil nebo síly vlastní.

Pojistné plnění u úrazového pojištění se skládá zejména z: o plnění za smrt úrazem – sjednaná pojistná částka je vyplacena, jestliže smrt pojištěného nastane úrazem, pojistitel vyplácí sjednanou pojistnou částku jak z hlavního pojištění, tak navíc i z připojištění o plnění za trvalé následky úrazu – pojišťovny vlastní oceňovací tabulku pro trvalé následky úrazu, na jejichž základě se vypočítávají pojistné plnění, trvalé následky jsou zpravidla oceňovány až po uplynutí dané lhůty o dalšími riziky, které může úrazové pojištění krýt, je pojištění drobných úrazů, pojištění doby nezbytného léčení úrazu či zvýšení plnění díky sjednanému progresivnímu plnění.

2.1.3.1 Úrazové připojištění Z připojištění pojistitel poskytne pojistné plnění v případě vzniku pojistné události ve formě výplaty o pojistné částky za smrt následkem úrazu o až do výše pojistné částky za trvalé následky úrazu s progresivním plněním o denního odškodného při pobytu v nemocnici v důsledku úrazu o denního odškodného za průměrnou dobu léčení následků úrazu

- 20 -

o ročního důchodu z důvodu přiznání plné invalidity v důsledku úrazu

Pojistné plnění za smrt následkem úrazu Zemře-li pojištěný následkem úrazu do jednoho roku ode dne, kdy k tomuto úrazu došlo, vzniká nárok na plnění ve výši pojistné částky sjednané pro případ smrti následkem úrazu. Od plnění se odečte již vyplacená částka plnění nebo záloha na plnění za trvalé následky tohoto úrazu. Jestliže pojištěný zemře do jednoho roku ode dne, kdy došlo k úrazu, z příčin, které s úrazem nesouvisí, nebo pokud zemře do tří let po uplynutí jednoho roku od úrazu z jakékoliv příčiny, a pokud vznikl nárok na plnění za trvalé následky úrazu, přičemž dosud nebylo plněno, pak je vyplacena částka, která odpovídá rozsahu trvalých následků pojištěného v době jeho smrti, nejvýše však částka odpovídající pojistné částce dohodnuté pro případ smrti následkem úrazu.

Pojistné plnění za trvalé následky úrazu s progresivním plněním Zanechá-li úraz pojištěnému trvalé následky, je pojistitel povinen vyplatit z pojistné částky tolik procent, kolika procentům odpovídá pro jednotlivá tělesná poškození rozsah trvalých následků podle tabulku pro hodnocení trvalých následků, do které má pojištěný právo u pojistitele nahlédnout. Za jiné trvalé následky, které nejsou v tabulce uvedeny, pojistitel pojistné plnění neposkytuje. Rozsah trvalých následků se posuzuje po jejich ustálení. V případě, že se neustálily do tří let po úrazu, vyplatí pojistitel částku odpovídající procentu poškození na konci této lhůty. Jestliže tabulka stanoví procentní rozpětí, určí pojistitel výši plnění tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo plnění povaze a rozsahu tělesného poškození způsobeného úrazem. Tabulku může pojistitel doplňovat a měnit v závislosti na vývoji lékařské vědy nebo lékařské praxe. Výši pojistného plnění určuje pojistitel podle tabulky platné v době oznámení trvalých následků úrazu. Pojištěný je oprávněn každoročně, nejdéle však do tří let po pojistné události, znovu požádat o stanovení rozsahu trvalých následků úrazu, pokud došlo k jejich podstatnému zhoršení. Jestliže byl tímto pojištěnému přiznán vyšší rozsah trvalých následků úrazu, je pojistitel povinen zvýšené plnění vyplatit do 15 dnů. Za den šetření se považuje den, kdy pojistitel sdělí výsledky oprávněné osobě. Jestliže pojištěný zemře do jednoho oku ode dne, kdy došlo k úrazu, z příčin, které s úrazem nesouvisí, nebo pokud zemře do tří let po uplynutí jednoho roku od úrazu z jakékoliv příčiny, a pokud vznikl nárok na plnění za trvalé následky úrazu, přičemž - 21 -

dosud nebylo plněno, pak je vyplacena částka, která odpovídá rozsahu trvalých následků pojištěného v době jeho smrti, nejvýše však částka odpovídající pojistné částce dohodnuté pro případ smrti následkem úrazu.

Pojistné plnění ve formě denního odškodného při pobytu v nemocnici v důsledku úrazu Za každý den z lékařského hlediska nutné hospitalizace pojištěného z důvodu léčení následků úrazu se vyplatí sjednaná částka denního odškodného při pobytu v nemocnici. Celkový počet dní strávených v nemocnici je dán počtem půlnocí zde strávených. Denní odškodné při pobytu v nemocnici z důvodu z lékařského hlediska nutné hospitalizace se vyplácí maximálně po dobu jednoho roku ode dne úrazu. V případě hospitalizace z důvodu vynětí kovu u zlomenin řešených osteosyntézou pojistitel plní i za dobu hospitalizace probíhající po více než jednom roce, a to po dobu maximálně 14 dní. Denní odškodné za pobyt v sanatoriích, zotavovnách, rehabilitačních ústavech a lázeňských zařízení se neposkytuje.

Pojistné plnění denního odškodného za průměrnou dobu léčení následků úrazu Nárok na pojistné plnění denního odškodného za průměrnou dobu léčení následků úrazu vzniká, pokud je skutečná doba nezbytného léčení následků úrazu alespoň 18 dnů. V takovém případě je pojištěnému vyplaceno pojistné plnění, které odpovídá dennímu odškodnému vynásobenému průměrnou dobou léčení uvedenou pro dané tělesné poškození v oceňovací tabulce pro průměrnou dobu léčení následků úrazu, do které má pojištěný právo pojistitele nahlédnout. Pojistitel si vyhrazuje právo oceňovací tabulku doplňovat a měnit v závislosti na vývoji lékařské vědy a lékařské praxe, pokud v důsledku tohoto vývoje dojde k výrazné změně průměrné doby léčení některého z tělesných poškození uvedených v oceňovací tabulce. Výši pojistného plnění určuje pojistitel podle oceňovací tabulky platné v době oznámení úrazu. Není-li tělesné poškození způsobené úrazem uvedeno v oceňovací tabulce, určí pojistitel dobu léčení, za kterou poskytne pojistné plnění podle tělesného poškození uvedeného v oceňovací tabulce, které přiměřené druhu a rozsahu uplatňovaného tělesného poškození. Bylo-li pojištěnému způsobenou jediným úrazem několik tělesných poškození různých druhů, poskytne se mu pojistné plnění za to tělesné poškození, jehož průměrná doba léčení je podle oceňovací tabulky nejdelší.

- 22 -

Pojistné plnění ve formě ročního důchodu z důvodu přiznání plné invalidity v důsledku úrazu Pojištěný má nárok na výplatu sjednaného důchodu ode dne nejbližší splatnosti pojistného po přiznání plné invalidity pojistitelem, a to za splnění následujících podmínek: o příčinou plné invalidity byl výlučně úraz, ke kterému došlo nejdříve v den počátku připojištění o úraz jednoznačně zanechal trvalé následky o plná invalidita byla přiznána v době trvání připojištění, nejpozději do čtyř let od vzniku úrazu

Trvání plné invalidity pojištěný prokazuje zdravotní dokumentací, pojistitel je oprávněn ji ověřit i lékařskou prohlídkou u lékaře určeného pojistitelem. V případě, že pojištěnému byl přiznán nebo odebrán plný invalidní důchod příslušným orgánem státní správy, je povinen toto rozhodnutí předložit neodkladně pojistiteli. Není-li dohodnuto jinak, důchod se vyplácí ročně. Důchod se vyplácí nejdéle do uplynutí posledního dne měsíce, ve kterém uplynula doba, na kterou bylo připojištění sjednáno a nebo ve kterém připojištění zaniklo z jiného důvodu. Pokud se s pojistitelem nedohodne jinak, je pojištěný povinen nejpozději jeden měsíc před splatností důchodu prokázat, že jeho plná invalidita trvá, a pojistitel má právo kdykoliv přezkoumávat trvání plné invalidity. Při nesplnění této povinnosti může pojistitel pozastavit výplatu důchodu. V případě zániku plné invalidity zaniká i nárok na výplatu důchodu, a to uplynutím posledního dne měsíce, ve kterém k zániku plné invalidity došlo.

2.1.3.2 Nemocenské připojištění Nemocenské připojištění, tedy připojištění pro případ nemoci, je nabízeno jako připojištění k životnímu produktu, který má krýt potřeby klientů, které nejsou dostatečně vůbec uspokojovány ze státního pojištění. Může být sjednáno jako pojištění o zdravotním riziku, kdy nedochází k dostatečnému hrazení souvisejících nákladů, nebo o důsledky nemoci. Nejčastěji jsou nabízeny tyto produkty: o připojištění denní dávky při pracovní neschopnosti – buď jde o doplněk k současnému sociálnímu pojištění nebo pro osoby, které státní pojištění nepokrývá, nárok na plnění většinou vzniká až po uplynutí čekací lhůty o připojištění denní podpory při pobytu v nemocnici

- 23 -

o připojištění stomatologických výkonů o připojištění pro nadstandardního vybavení při pobytu v nemocnici o připojištění závažných onemocnění

připojištění závažných onemocnění U pojištění závažných onemocnění je pojistnou událostí diagnóza závažného onemocnění, pokud je ale diagnostikováno poprvé v životě. V pojistných podmínkách je odbornou lékařskou terminologií definováno prokázání jednotlivých chorob. Avšak se nezkoumá rozsah onemocnění nebo budoucí následky, pro vyplacení pojistného stačí dostatečná diagnóza sjednaného rizika. Mezi základní čtyři rizika, která se nabízejí, jsou: rakovina, infarkt myokardu, mozková mrtvice, totální selhání ledvin.8 Tyto nemoci tvoří 90% všech hlášených pojistných událostí, a tudíž je nabízí většina produktů. Ostatní onemocnění: roztroušená skleróza, ochrnutí, popáleniny značného rozsahu, operace věnčitých tepen pro ischemickou chorobu srdeční, slepota, transplantace důležitých orgánů či vážné operace.9

8

Rakovina = došlo-li ke stanovení diagnózy histologicky ověřeného zhoubného nádoru, charakterizovaného neuspořádaným růstem a šířením nádorových buněk do okolních tkání a orgánů. Za rakovinné onemocnění se považují také sarkomy, leukémie, zhoubná onemocnění mízního systému. Pojistné plnění se poskytuje i v případě stanovení diagnózy nezhoubného nádoru mozku, který nelze operativně odstranit. Diagnóza musí být stanovena podle mezinárodní klasifikace ve specializovaném zdravotnickém zařízení a doplněna operačním protokolem, pokud byla provedena operace. Závažným onemocněním není rakovina kůže, s výjimkou maligního melanomu/melanoblastomu, první stádium Hodgkinovy choroby, nezhoubné nádory, premalignity a mikroinvazivní nerozvinuté maligní změny, nádorová onemocnění v přítomnosti HIV nákazy a neinvazivní zhoubné nádory in situ, odstranitelné chirurgicky bez dalších následků. Infarkt myokardu = (srdeční infarkt), jestliže je toto onemocnění diagnostikováno v kardiologickém nebo interním zařízení jako akutně vzniklá smrt části srdečního svalu v důsledku přerušení krevního zásobení v příslušné oblasti. Pro stanovení diagnózy je rozhodující výskyt současně přítomných následujících ukazatelů: typická krutá bolest za hrudní kostí, čerstvé změny na EKG s rozvojem infarktového ložiska, příznačně zvýšení enzymů, průkaz poruchy stažlivosti svaloviny myokardu při echokardiografickém vyšetření. Závažným onemocněním není žádná z forem anginy pectoris včetně nestabilní bez přítomnosti akutního infarktu myokardu a ani němý infarkt. Mozková mrtvice = nebo-li cévní mozková příhoda, je-li zjištěno intracerebrální nebo subarachnoidální krvácení nebo mozková ischémie, které jsou objektivně doloženy neurologickým nálezem a vyšetřením CT (computerová tertomografie) nebo MRI (magnetická rezonance), přičemž příznaky postižení přetrvávají ještě tři měsíce od vzniku centrální mozkové příhody. Diagnóza uvedeného onemocnění musí být stanovena a doložena specializovaným neurologickým zdravotnickým zařízením. Závažným onemocněním není dočasná neurologická symptomatologie (TIA, PRINT) Totální selhání ledvin = chronické selhání ledvin těžkého stupně je závažným onemocněním v případě lékařsky stanovených trvalých změn na obou ledvinách s nutností trvalé dialýzy, eventuálálně s možností transplantace. Pojistná událost však vzniká až po třech měsících léčby na umělé ledvině, pokud tato léčba dále pokračuje. Závažným onemocněním není selhání nebo odstranění jedné ledviny nebo kompenzovaná nedostatečnost ledvin. 9 Životně nezbytná transplantace důležitých orgánů, a to srdce, plic, jater, ledvin, slinivky břišní a kostní dřeně pojištěné osobě se stává závažným onemocněním provedením příslušné operace. Indikaci k operaci musí provést specializované zdravotnické pracoviště na území ČR. Případné provedení operačního zákroku v zahraničí musí být předem projednáno a schváleno pojistitelem, při nesplnění této podmínky není pojistitel povinen plnit. Závažným onemocněním není transplantace rohovky, sluchových kůstek, autotransplantace kostní dřeně a transplantace jiných orgánů neuvedených v první větě tohoto odstavce.

- 24 -

Pojištění závažných onemocnění se snaží umožnit klientovi díky výplatě pojistného plnění kvalitnější léčbu diagnostikované nemoci a nebo nadstandardní podmínky léčby. Jejím plusem je možnost jak zabezpečit rodinu, která je závislá jen na jediném živiteli domácnosti, pak pojištění závažných onemocnění představuje tedy možnost, jak finančně zabezpečit rodinu pro další možná rizika, která nekryjí tradiční životní pojistné produkty. U pojištění závažných onemocnění se setkáváme velmi často s termíny doba přežití a čekací doba.10 Doba přežití je odůvodňována časovou náročností likvidace pojistné události. Avšak nevýhoda je představující riziko zániku smlouvy bez výplaty pojistného plnění, je ošetřena kombinací pojištění závažných onemocnění s pojištěným, které kryje i riziko smrti. Hlavním důvodem, proč je čekací doba zavedena je ve velmi zvýšeném riziku

Operace věnčitých tepen z důvodu ischemické choroby srdeční je závažným onemocněním, pokud je proveden kardiochirurgický výkon, při němž je pojištěnému voperován alespoň dvojnásobným koronární bypass (CABG, ACVB) s použitím transplantátu při otevřeném hrudníku pro funkčně významné postižení věnčitých tepen. Závažným onemocněním není provedení zákroku bez otevření hrudníku (angioplastika) a funkční postižení pouze jedné tepny. Operace aorty z důvodu život ohrožujícího ciselujícího aneurysmatu aorty s použitím tepenné protézy části torakální a abdominální aorty je závažným onemocněním. Závažným onemocněním však není provedení zákroku bez otevření hrudníku (angioplastika, balónová dilatace, laserové operace) a zákrok na větvích aorty (např. arteria karotis, ledvinová artérie). Operace srdečních chlopní je závažným onemocněním, pokud je pojištěnému zavedena operační cestou náhrada mitrální, pulmonální nebo trikuspidální srdeční chlopně a chlopně aorty na základě získané termodynamicky významné srdeční vady. Závažným onemocněním však není provedení zákroku bez otevření hrudníku (balónová dilatace, laserové operace) a při provedení operací chlopní bez použití protézy. Slepota je závažným onemocněním v případě nevratné ztráty schopnosti vidět na obě oči (úplná nevidomost) v důsledku nemoci, pojistná událost vzniká po třech měsících nepřetržitého trvání slepoty ode dne, kdy byla specializovaným zdravotnickým pracovištěm stanovena diagnóza. Závažným onemocněním však není postižení jednoho oka slepotou. Hluchota je závažným onemocněním v případě ztráty schopnosti slyšet na obě uši (úplná hluchota – neschopnost vnímat zvuk a rozumět řeči i s nejvýkonnějším sluchadlem) v důsledku onemocnění. Hluchota musí být potvrzena komplexním vyšetřením,: tónovou a slovní audiometrií, objektivní audiometrii (BERA), tympanometrií a vyšetřením reflexů středoušních svalů. Úplné a trvalé ochrnutí dvou a více končetin v důsledku nemoci nebo úrazu je závažným onemocněním, pokud toto ochrnutí trvá alespoň tři měsíce. Závažným onemocněním není ochrnutí jedné končetiny (monoplegie), částečné ochrnutí a přechodné ochrnutí. Skleróza multiplex – pojistná událost vzniká, pokud byla nemoc jednoznačně diagnostikována odborným neurologickým pracovištěm a postižení trvá nepřetržitě alespoň tři měsíce, nebo došlo ke dvěma akutním atakám tohoto onemocnění. Onemocnění musí být doloženo výsledky vyšetření CT (computerová tomografie) nebo MRI (magnetická rezonance). Za pojistnou událost se nepovažuje první akutní projev tohoto onemocnění a nejednoznačné neurologické diagnózy. Klíšťová encefalitida je závažným onemocněním, pokud je specializovaným neurologickým pracovištěm diagnostikován zánět mozkové tkáně způsobený virovou infekcí přenesenou klíštětem, onemocnění musí trvat alespoň tři měsíce od stanovení diagnózy a musí mít za následek takové postižení pojištěného, že není schopen vykonávat nejméně tři běžné denní činnosti, jako je např. mytí, oblékání, samostatné stravování, používání WC a užívání léků, anebo musí být trvale upoután na lůžko, takže se neobejde bez pomoci druhé osoby. 10

Doba přežití = je to lhůta, která musí marně uplynout od diagnózy závažného onemocnění, než vznikne oprávněné osobě právo na výplatu pojistného plnění. Marné uplynutí = myslí se tím, že po uplynutí doby je pojištěný ještě naživu

- 25 -

výskytu diagnóz závažných onemocnění v prvních týdnech po sjednání pojištění, kdyby čekací doba nebyla využívána.

Pojištění pro případ pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu Pojistnou událostí je míněno, jestliže pojištěný podle lékařského rozhodnutí z důvodu nemoci nebo úrazu nemůže přechodně vykonávat a ani nevykonává svoje zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost anebo jinou výdělečnou činnost a na tomto podkladě mu byl vystaven doklad o pracovní neschopnosti. Denní dávka je vyplácena ode dne pracovní neschopnosti, který je uveden v pojistné smlouvě, a to maximálně po dobu 366 dnů za jednu pojistnou událost. Nárok na plnění vzniká teprve po uplynutí čekací doby. Za pracovní neschopnost, která vznikne po počátku pojištění před uplynutím čekací doby, se sjednaná dávka poskytuje pouze za dny pracovní neschopnosti, které nastanou po jejím uplynutí. Pracovní neschopnost, přiznávaná opakovaně z důvodu léčení stejné nemoci či následků stejného úrazu, je jednou pojistnou událostí. Při pracovní neschopnosti přiznané pro více nemocí nebo následků úrazů současně se vyplácí sjednaná denní dávka pouze jednou.

Pojištění denní dávky v případě pobytu pojištěného v nemocnici z důvodu nemoci nebo úrazu Pojistnou událostí je lékařsky nutná hospitalizace pojištěné osoby delší tří dnů pro nemoc a následky úrazu a delší sedmi dnů v případě hospitalizace v souvislosti s těhotenstvím a porodem v porodnici. Pojistná událost začíná přijetím do nemocničního ošetřování a končí propuštěním z nemocnice, počet dní hospitalizace se rovná počtu půlnocí zde strávených. Denní dávka se vyplatí od prvního dne hospitalizace výši dohodnuté v pojistné smlouvě. Za hospitalizaci se nepovažuje částečná hospitalizace (denní nebo noční) ani hospitalizace z důvodu odkázanosti na cizí péči včetně důvodů sociálních (léčebny dlouhodobě nemocných), a dále hospitalizace v ústavech, které provádějí kúry a sanatorní léčení nebo přijímání přijímají rekonvalescenty, není-li poskytnutí pojistného plnění schváleno pojistitelem před započetím hospitalizace. Denní dávka je vyplácena v případě pobytu pojistného v nemocnici na základě předloženého potvrzení lékaře z nemocnice o délce hospitalizace a jejím důvodu maximálně po dobu jednoho roku za pojistnou událost a v případě hospitalizace v souvislosti s těhotenstvím a porodem v porodnici po dobu maximálně 21 dní.

- 26 -

Není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, pojistitel nemá povinnost poskytnout pojistné plnění za dobu hospitalizace z důvodu duševní choroby nebo změny psychického stavu, pokud nenastaly následkem úrazu.

2.2 Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění, dále jen IŽP představuje smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití s jednorázovým nebo běžným pojistným, kde pojistné plnění, často jen pojistné plnění pro případ dožití závisí na vývoji cen podílových jednotek podílového fondu, do kterého je část nebo celé pojistné investováno. Podílový fond bývá nazýván též jen fondem, popřípadě referenčním portfoliem. V tomto případě není pohledávka pojistníka za pojistitelem definována jako pevná pojistná částka plus případné podíly na přebytcích pojistného nýbrž jako podíl na fondu, který je definován počtem pojistníkem zakoupených podílových jednotek k celkovému počtu prodaných podílových jednotek. Jde tedy o komplexní spojení životního pojištění a osobních úspor klienta. IŽP je vhodné pro: o klienty, kteří chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti o klienty, kteří chtějí mít garantovánu částku pro případ dožití o klienty, kteří chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky o klienty, kteří akceptují míru rizika podle zvolené investiční strategie o klienty, kteří chtějí volně nakládat s naspořenými finančními prostředky o klienty, kteří chtějí aktivně ovlivňovat spořící složku pojištění různou volbou investiční strategie IŽP je moderním investičním produktem, u kterého klient rozhoduje o tom, jak budou jím uhrazené finanční prostředky investovány. Rozhoduje o tom, do jakých fondů a v jakém poměru bude uhrazené pojistné rozděleno. Volbou investičních fondů si volí míru jednotlivých investičních fondů, či jednorázově přerozdělit již vytvořenou kapitálovou hodnotu mezi zvolené investiční fondy, a tím pružně reagovat na vývoj na finančních trzích. IŽP klient většinou uzavře na dlouhou dobu a v době uzavření pojistné smlouvy zpravidla neví, jaké budou jeho potřeby např. za 10 let. IŽP proto umožňuje nejen pružně reagovat na aktuální situaci na finančních trzích, ale také umožňuje kdykoliv v průběhu trvání pojištění změnit zvolený rozsah pojistné ochrany dle současných potřeb a možností klienta. Pojistník má tedy většinou na výběr mezi několika strategiemi, zohledňujícími minimálně klientův sklon k riziku. Zkušenějším investorům je umožněno samostatně volit konkrétní investiční instrumenty. Při volbě investičních instrumentů v úvahu nepřipadají

- 27 -

jen otevřené podílové fondy investičních společnosti či fondy, vytvořené a spravované pojistitelem, ale i samotné investiční instrumenty jako jsou nemovitosti, drahé kovy aj. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá nutnost vést každému klientovi, který uzavřel takovou pojistku, jeho vlastní účet. Nejčastějším modelem IŽP je, kdy se platí konstantní běžné pojistné a jeho část je investována. Pojistné plnění pro případ smrti může být definováno jako maximum z pojistné částky pro případ smrti, která je kalkulována jako u klasického životního pojištění a hodnoty podílových jednotek v okamžiku výplaty. U tohoto modelu lze definovat pojistné plnění i jako součet hodnoty podílových jednotek a pojistné částky pro případ smrti. Třetí variantou je kombinace obou předchozích možností. Druhý model je charakterický proměnlivostí výše pojistného plnění, jak pro případ smrti, tak pro případ dožití bude definována počtem podílových jednotek. Druhý model právě díky proměnlivosti výše pojistného není v praxi příliš rozšířen. IŽP můžeme klasifikovat jako spojení rizikového životního pojištění a investování prostřednictvím otevřeného podílového fondu. Pak ovšem výsledná hodnota naspořených prostředků není předem známa, resp. závisí na výnosech a ztrátách realizovaných na kapitálovém, peněžním devizovém či jiném trhu. IŽP tedy klientům nabízí vyšší výnosový potenciál při zhodnocování rezerv, ovšem za cenu vyššího rizika.11 Pojišťovna tvoří při ukládání prostředků investičního pojištění speciální fondy, které ukládají prostředky do určité kombinace finančních investic. Mezi základní fondy obvykle patří: o Akciová fond – obvykle akcie zavedených podniků o Fond obligací – státní, municipální, bankovní a podnikové dluhopisy o Peněžní fond – krátkodobé cenné papíry typu pokladničních poukázek o Fond státních cenných papírů o Fond cizích měn o Různé smíšené fondy- kombinují jednotlivé finanční instrumenty Investiční fondy jsou rozděleny na podílové jednotky. Každá podílová jednotka představuje nárok na předepsaný podíl příslušného investičního fondu. Klient má v pojišťovně otevřen korunový účet, na který plyne jeho pojistné a ze kterého je strháváno případné rizikové pojistné a správní náklady pojišťovny. Vedle tohoto účtu náleží klientovi ještě podílový účet, na kterém jsou prostředky ve formě podílových jednotek. Za

11

riziko zhodnocení či znehodnocení rezerv je přesunuto zcela na klienta

- 28 -

prostředky na korunovém účtu jsou pořizovány podílové jednotky ve fondech zvolených pojištěným. Rozdělení nakupovaných jednotek mezi jednotlivé investiční fondy určuje alokační poměr. Klient může tento poměr měnit, a tak upravovat potenciální výnos a riziko spojené s jeho pojistkou. Zaplacené brutto pojistné se tedy rozpadá na tři části: určitá část se spotřebuje na úhradu správních (administrativních) nákladů, po tomto odpočtu zůstává netto pojistné, z něj se hradí rizikové pojistné (pojistné kryjící riziko smrti, popř. některá neživotní rizika jako jsou úrazy či invalidita) a zbytek tvoří rezervu pojistného. Z prostředků na účtu rezerv pojištěný popř. pojistník následně nakupuje tzv. podílové jednotky výnosy z podílů se nevyplácejí, zvyšuje se o ně hodnota podílů. Pojišťovna se přenesením investičního rizika na pojištěného sice zbavuje závazku vyplácen minimální garantovaný výnos, ovšem zároveň přichází i o možnost vytvářet zisk v případě, že by dosáhla vyššího zhodnocení rezerv, než jaký výnos připisuje klientům. Pak je pojišťovna nucena vytvářet zisk z jiných zdrojů a těmi jsou především: poplatky za správu pojištění a za správu fondů, transakční poplatky, příznivější vývoj úmrtnosti než kalkulovaná úmrtnost. Pokud jde o správu jednotlivých fondů, je poměrně běžné, že tyto fondy neobhospodařuje přímo pojišťovna, ale jiná soukromá investice, a sice společnost zcela nezávislá, anebo společnost majetkově příbuzná v rámci konsolidovaného celku.

2.2.1 Investiční podílové fondy Hlavním úkolem otevřených podílových fondů je zhodnocovat svěřená aktiva na základě předem dané investiční strategie. Fond shromažďuje finanční prostředky od soukromých investorů i od institucí, a tyto prostředky pak správce fondu investuje na kapitálových trzích. Otevřené podílové fondy dnes nabízí širokou škálu investičních příležitostí – z hlediska použitých instrumentů můžeme považovat za základní především fondy zaměřené na investice do nástrojů peněžního trhu, dluhopisové fondy a akciové fondy.K těmto kategoriím můžeme přidat celou řadu smíšených portfolií – tedy fondů, jejichž investiční profil v sobě zahrnuje různé kombinace výše uvedených základních strategií. Nástrojem velmi podobným smíšeným fondům jsou také tzv. fondy fondů – tj. otevřené podílové fondy, které investují do jiných fondů. Oblast kolektivního investování patří v současné době k nejlépe řízeným a regulovaným úsekům odvětví peněžnictví. Díky této kombinaci kontrolních mechanismů a přesnému vymezení zásad pro hospodaření s majetkem otevřených podílových fondů ve statutech, jsou tyto fondy bezpečným nástrojem investování. Otevřené podílové fondy podléhají

- 29 -

státnímu dozoru a dohledu depozitáře (banky). Depozitář dbá na to, aby investiční společnost obhospodařovala majetek v otevřených podílových fondech v souladu s ustanoveními zákona a se statutem fondu, který představuje všeobecné smluvní podmínky mezi investiční společností a podílníkem. Druhou z výhod investování do podílových fondů je rozložení investic do většího počtu cenných papírů. Takzvaná diverzifikace spočívá v tom, že fond vlastní mnoho různých cenných papírů. Základní myšlenkou diverzifikace je, že nepříznivý cenový vývoj jednoho cenného papíru bude mít na hodnotu majetku podílového fondu jenom omezený vliv, protože fond investoval ještě do řady dalších cenných papírů. Výhodou profesionálního řízení fondů pro investory, kteří sami nejsou specialisty v investování na kapitálovém trhu, je zejména to, že nepotřebují strávit mnoho času vyhledáváním různých cenných papírů, analýzou akciových společností a emitentů dluhopisů, nemusejí hledat spojení na obchodníky s cennými papíry a mohou využít toho, že jejich peníze jsou investovány společně s penězi mnoha dalších podílníků a s největší pravděpodobností za mnohem výhodnějších podmínek, než kdyby investovali sami na svůj vlastní účet. Třetí výhodou je profesionální řízení investic. Investiční společnost nesmí vykonávat jinou činnost, než je řízení fondů a k této činnosti musí od Komise pro cenné papíry, případně jejího zahraničního ekvivalentu, získat odpovídající licenci. Investiční společnost určuje konkrétní osobu, která je jmenována manažerem fondu a současně zajišťuje, že portfolio fondu bude řízeno v souladu s investiční strategií a dalšími pravidly stanovenými statutem fondu. Čtvrtou výhodou podílového fondu je jednoduchý přístup k penězům – tzv. likvidita. Je to možnost získat zpět investované peníze v relativně krátkém období. Na rozdíl od většiny typy termínovaných vkladů, kde jsou peníze vázány po určité období, je požadavek na odkoupení podílových listů možno uplatnit bez jakéhokoliv časového omezení. V současné době Pojišťovna ČS nabízí dva investiční podílové fondy – investiční podílový fond stabilní a investiční podílový fond dynamický. Oba investiční fondy jsou negarantované, tzn., že pojistitel nezaručuje žádné minimální zhodnocení.

2.2.1.1 Investiční podílový fond stabilní Základní složkou investic je investice do dluhopisových fondů. Dluhopisové fondy investují zejména do dluhopisů vydaných akciovými společnostmi nebo státem. Některé dluhopisové fondy také investují do dluhopisů zahraničních podniků a států. Podobně jako u fondu peněžního trhu a na rozdíl od termínových vkladů závisí skutečný výnos na vývoji

- 30 -

kapitálového trhu a podle toho se také průběžně mění. Dluhopisové fondy jsou nejvhodnější pro podílníky, kteří chtějí investovat na středně dlouhou dobu, tj. alespoň na cca 5 či více let.

Dluhopisové fondy se liší od fondů peněžního trhu zejména ve dvou směrech: o Zpravidla přinášejí vyšší výnosy než fondy peněžního trhu vzhledem k investování do dluhopisů s delší dobou splatnosti, o hodnota podílových listů se mění více než u fondu peněžního trhu vzhledem k větším cenovým změnám, které jsou pro dluhopisy obvyklé. S tím souvisí i možnost zvýšeného zisku nebo naopak ztráty z investice, v závislosti na rozdílu ceny podílového listu při jeho nákupu a zpětného odkupu společností. Obecně platí, že čím větší kolísání ceny podílů připustíme, tím větší máme naději na vyšší výnos.

Užití dluhopisových fondů: Vložení prostředků do dluhopisového fondu je spojeno s možností vyšších výkyvů ceny podílových listů, avšak v delším časovém horizontu přináší vyšší výnosy než fondy peněžního trhu. Používají se proto zpravidla jako: o více výnosná alternativa termínových vkladů, ovšem s o něco vyšším kolísáním ceny o nástroj získání pravidelných výnosů, zpravidla nad úrovní termínovaných vkladů o využití ve složené investice jako základ strategie složené z fondů peněžního trhu a akciových fondů

2.2.1.2 Investiční podílový fond dynamický Základní složkou investic je investice do akciových fondů. Akciové fondy zaměřené na růst hodnoty obvykle investují do akcií vydávaných akciovými společnostmi. Růstové akciové fondy jsou nejvhodnější pro podílníky, kteří chtějí investovat na dostatečně dlouhou dobu, tj. alespoň na cca 10 či více let. Základní myšlenka využití růstových akciových fondů spočívá v tom, že zatímco v krátkém období ceny akcií výrazně kolísají nahoru a dolů, v dlouhém období přinášejí investorům mnohem větší zisky než dluhopisy nebo investice do peněžního trhu. Takže zatímco hodnota investice klienta může krátkodobě stoupat a klesat, v dlouhodobém

- 31 -

horizontu bude výnos vyšší, než kdyby klient investoval do fondů obligačních nebo fondů peněžního trhu. Avšak je třeba mít na paměti, že s větší nadějí na vyšší výnos nese klient i větší riziko.

Užití růstových akciových fondů: Investice do akciových fondů je spojena s možností růstu reálné hodnoty vložených prostředků v dostatečně dlouhém období. Krátkodobě ceny podílových listů mohou značně kolísat. Akciové fondy se proto užívají zejména pro: o dlouhodobé zhodnocení peněžních prostředků, které nebude třeba užívat v průběhu několika let o vytvoření dostatečně velké částky pro čerpání renty v dlouhém období, např. pro využití v důchodu nebo pro financování studia ještě malých dětí o snadná investice na akciovém trhu bez nutnosti vlastního rozhodování o výběru jednotlivých titulů s nízkými finančními náklady

2.2.2 Obecné zásady IŽP IŽP lze sjednat pouze pro jednoho pojištěného = pojistník a až pět pojištěných dětí. Jestliže je sjednáváno dětské úrazové pojištění, musí být pojistník (pojištěný) zákonným zástupcem pojišťovaného dítěte. IŽP se uzavírá pro osoby se vstupním věkem od dovršených 18 let do 70 let ve volitelném rozsahu na dobu minimálně 5 let, maximálně do roku, ve kterém se pojištění dožije 75 let.

2.2.2.1 Pojistné a platba pojistného Pojistné se platí buď najednou za celou dobu trvání – jednorázové pojistné nebo za dohodnutá pojistná období – běžné pojistné (ročně, pololetně, čtvrtletně nebo měsíčně). IŽP neumožňuje k běžnému pojistnému sjednat i jednorázové pojistné. Jestliže je na smlouvě sjednáno jednorázové pojistné, lze v případě žádosti o změnu v průběhu trvání pojištění sjednat na pojistné smlouvě i běžné pojistné. Minimální pojistné je kalkulováno tak, aby při předpokládaném zhodnocení 2% p.a. byla při dožití se pojištěného sjednaného konce pojištění kapitálová hodnota smlouvy ve výši min. 10% pojistné částky pro případ smrti. Pojistník může kdykoliv v době trvání pojištění zaplatit mimořádné pojistné, které po odečtení případného dlužného pojistného zvyšuje kapitálovou hodnotu smlouvy.

- 32 -

Platba pojistného je možná a) inkasem z účtu, b) jiným způsobem: převodem, hotově nebo poštovní poukázkou. Na souhlasu s inkasem je možno dále zadat limit inkasované částky v Kč, který musí být nejméně ve stejné výši jako smluvně sjednaná částka pojistného, cyklus limitu, datum účinnosti, variabilní symbol pro příjemce platby (číslo pojistné smlouvy). O změnu placení běžného pojistného z plateb inkasem z účtu na platby jiným způsobem a naopak, tj. z plateb jiným způsobem na platby inkasem z účtu je nutné písemně zažádat pojistitele a vyčkat vystavení dodatku k pojistné smlouvě, ve kterém je uvedeno, od kdy bude změna placení v platnosti.

2.2.2.2 Změny v IŽP Při požadavku na změnu – doplnění druhé dospělé osoby nebo dítěte – je nutné vyplnit tiskopis Žádost o doplnění dospělé pojištěné osoby nebo dítěte. Tato žádost musí být vždy podepsaná pojistníkem i pojištěnou osobou, v případě pojištění dítěte jeho zákonným zástupcem. Při jakémkoliv jiném požadavku na změnu ze strany pojistníka (s výjimkou zaplacení mimořádného pojistného a předplacení pojistného) se vyplňuje tiskopis „Žádost o změnu v pojistné smlouvě“. Žadatelem o změny do pojistné smlouvy může být pouze pojistník. Změny v pojistných smlouvách se dělí na změny netechnické (ty, které nemají vliv na výši pojistného) a změny technické (ty, které mají vliv na výši pojistného). Každá změna údaje uvedeného na pojistce je stvrzena vydáním Dodatku k pojistné smlouvě. Dodatek vstupuje v platnost dnem uvedeným na tomto dodatku. Netechnické změny: o změna jména, příjmení pojistníka, pojištěných dětí o změna adresy jejich bydliště o změna telefonního čísla pojistníka o změna podmínek zajištění závazku o změna obmyšleného o oprav chybně evidovaných dat apod. Netechnické změny platí od data, kdy byla žádost o změnu zpracována pojistitelem, v případě oprav chybně natypovaných údajů od data počátku pojištění a v případě změny obmyšleného od data doručení žádosti pojistiteli. Technické změny: o zvýšení nebo snížení běžného pojistného o zvýšení popřípadě snížení pojistné částky

- 33 -

o změna doby trvání pojištění o trvalá změna poměru rozložení pojistného do investičních fondů o změna frekvence nebo techniky placení pojistného o změna rizikové skupiny o dočasné přerušení placení pojistného, za předpokladu dostatečné výše kapitálové hodnoty o sjednání nebo vyloučení úrazových a doplňkových pojištění o sjednání nebo vyloučení úrazového pojištění dětí Technické změny vstupují v platnost dnem uvedeným na dodatku (zpravidla prvním dnem následujícího pojistně – technického období po vystavení dodatku). Pro další změny v IŽP, které jsou jednorázové, byl vytvořen nový tiskopis „Formulář k IŽP“. Na tomto tiskopise pojistník může zažádat: - o jednorázové přerozdělení celkové kapitálové hodnoty v novém poměru rozložení do investičních fondů - o převod částky v Kč mezi fondy Při žádosti o přerozdělení celkové kapitálové hodnoty nebo o převod části kapitálové hodnoty mezi fondy pojistitel nevystavuje dodatek, provedení bude oznámeno doporučeným dopisem. Pojistitel si účtuje poplatek, i když převod, vzhledem k aktuálnímu stavu kapitálové hodnoty nemůže být proveden. Na žádosti o jednorázové přerozdělení celkové kapitálové hodnoty v novém poměru rozložení do investičních fondů i na žádosti o převod částky v Kč mezi fondy musí být ověření podpisu pojistníka.

2.3 Kapitálové životní pojištění Konkurentem IŽP na pojistném trhu je kapitálové životní pojištění. Nastupující trend devadesátých let v Evropě a také v anglosaských zemích jednoznačně odsouvá tento tradiční produkt do pozadí. Jestliže v osmdesátých letech tvořilo kapitálové životní pojištění, dále jen KŽP jednoznačně rozhodující podíl na novém předepsaném pojistném životního pojištění, pak jeho podíl v následujícím desetiletí klesl pod padesát procent nové produkce. Důvodem tohoto poklesu je kromě změny chování drobných investorů, i vývoj akciových trhů v daném období. Tradiční KŽP nebylo a není schopné dostát rostoucím nárokům klientů pojišťoven na výnosnost, neboť garantovaná pojistně technická úroková míra včetně podílů na přebytcích pojistného se stává konkurence neschopnou. KŽP je málo přehledným a těžko srozumitelným produktem. Klient má být pravidelně, několikrát do roka, informován o rozložení a součastné hodnotě svých úspor, o jejich výnosnosti, o - 34 -

předpokládaném pojistném plnění v případě smrti, ale také v případě dožití, pokud je možné i o podílu pojistného, které je odebráno na pokrytí nákladů, za pojistky a jejich správu. Je lepší když se každému klientovi vede zvláštní účet. Klientovi tak bude připsána skutečná výnosnost jeho úspor.

KŽP zahrnuje pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistná částka je buď pro obě rizika stejná nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ dožití. KŽP je vhodné pro: o klienty, kteří chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti o klienty, kteří chtějí mít garantovánu částku pro případ dožití o klienty, kteří chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky

V případě úmrtí klienta je vyplacena sjednaná pojistná částka. V případě však dožití je vyplacena sjednaná pojistná částka včetně podílů na výnosech. V případě sjednání dalších připojištění je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných smluvních podmínek. Pro maximalizaci zhodnocení je doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění nezaručuje vytvoření kapitálové hodnoty v dostatečné výši. Pojistník může v průběhu trvání pojištění požádat pojistitele o výplatu části kapitálové hodnoty smlouvy. Podmínkou uskutečnění výplaty je postačitelnost výše běžně placeného pojistného a zůstatku kapitálové hodnoty smlouvy pro pokrytí sjednaného rizikového pojistného a technických poplatků za správu smlouvy do konce trvání smlouvy a částka na odvod srážkové daně (v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy a výplatě odkupného). V kapitálové hodnotě smlouvy dále musí po výplatě části kapitálové hodnoty zůstat částka ve výši rizikového pojistného za následujících šest měsíců trvání pojištění. Pojistník v žádosti o výplatu části kapitálové hodnoty může určit, z jakého ze zvolených fondů má být proveden odkup, případně v jakém poměru v Kč z jednotlivých fondů mají být podílové jednotky odčerpány, jestliže toto v žádosti není určeno, provede se odkup v aktuálním poměru kapitálových hodnot fondů na smlouvě. Výplata kapitálové hodnoty bude provedena nejpozději do čtyř týdnů od doručení žádosti pojistiteli. Jestliže z některého ze sjednaných fondů nebude možné provést požadované odčerpání podílových jednotek, nebude žádost o výplatu části kapitálové hodnoty vyřízena. Pojistitel si za výplatu části kapitálové hodnoty (i nerealizovanou) účtuje pojistně-technický poplatek (platební sazebník).

- 35 -

Při výplatě části kapitálové hodnoty smlouvy je případný výnos zdaněn srážkovou daní ve výši 15% (výnos = daňový základ = součet všech výběrů části kapitálové hodnoty – součet celkového zaplaceného pojistného – součet daňových základů z předchozích výběrů). Na žádosti o výplatu části kapitálové hodnoty smlouvy musí být ověření podpisu pojistníka. U IŽP nelze zažádat o opakovanou výplatu části kapitálové hodnoty. Poplatky o měsíční administrativní poplatek, ze smlouvy je strháván každý měsíc o procentní poplatek z běžného pojistného, je strháván z běžného pojistného o procentní poplatek z jednorázového a mimořádného pojistného, je strháván z jednorázového a mimořádného pojistného o inkasní poplatek za platbu pojistného poštovní poukázkou o inkasní poplatek za měsíční platbu pojistného o poplatek za provedení výběru části kapitálové hodnoty o technický poplatek za správu kapitálové hodnoty (management fee) o poplatek za provedení druhé a každé další změny v kalendářním roce o poplatek za provedení druhého a každého dalšího převodu nebo jednorázového přerozdělení kapitálové hodnoty smlouvy mezi fondy v kalendářním roce o poplatek za správu a ukončení pojistného o poplatek za zrušení pojistné smlouvy v prvních dvou letech trvání pojištění o poplatek za vystavení druhopisu12 o poplatek za zaslání informace o aktuální výši kapitálové hodnoty13 o poplatek za zaslání informace, kolik by činila výše odkupného o poplatek za odvolání návrhu o snížená tvorba kapitálové hodnoty v období prvních 24 měsíců trvání smlouvy

Poplatek za zdravotní posouzení bude uplatňován v případě: o výpovědi ze strany pojistníka do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy o výpovědi ze strany pojistníka před počátkem o odstoupení od smlouvy ze strany pojistníka o odstoupení od smlouvy ze stran pojistitele o odvolání návrhu pojistníkem 12

Druhopis požadovaného dokumentu je vystaven a zaslán pojistníkovi pouze na základě jeho písemné žádosti. 13 Informace o aktuální výši kapitálové hodnoty nebo informace o výši odkupného je pojistníkovi zaslána pouze na základě jeho písemné žádosti.

- 36 -

Poplatek za správu a ukončení pojistné smlouvy bude uplatňován v případě: o výpovědi ze strany pojistníka před počátkem o odstoupení od smlouvy ze strany pojistníka o odstoupení od smlouvy ze strany pojistitele o odvolání návrhu pojistníkem

Snížená tvorba kapitálové hodnoty v období prvních 24 měsíců trvání pojistné smlouvy představuje náklady pojistitele na provize zástupce pojistitele a vstupní administrační náklady. Ostatní uvedené poplatky jsou stanovovány tak, aby pokryly náklady pojistitele spojené s provozem pojištění. Výnos kapitálového životního pojištění se skládá ze dvou částí. První je technická úroková míra = je stanovena zákonem o pojišťovnictví a představuje smluvně zaručené úročení finančních prostředků vkládaných do pojištění (tzn. toto zhodnocení má klient zaručeno pojišťovnou) – to platí samozřejmě jen pro tu část pojistného, která je akumulována (tzn. po odečtení nákladů a částky na pojistnou ochranu), a jen po dobu jejího hromadění. Pojišťovny však ještě přidávají podíl na výnosu z rezerv životního pojištění. Jeho výše závisí na investiční obratnosti a hospodaření pojišťoven, ale musí dodržet zákonem stanovené podmínky investování. Pojišťovny investují převážně do bezpečných instrumentů, jako jsou pokladniční poukázky či státní dluhopisy, a proto také jejich výnosy nejsou příliš vysoké. KŽP je považováno za investici s nízkým rizikem a konzervativním výnosem.

3 Metodika výpočtu pojistného v ŽP Výpočet velikosti pojistného v životním pojištění vychází z principu rovnosti, tzn., že netto pojistné by mělo pokrýt budoucí pojistná plnění v rámci životního pojištění. Životní pojištění je obvykle spojeno z časového hlediska s dlouhodobějšími obdobími, hraje zde významnou roli zahrnutí faktoru času do propočtu velikosti pojistného. Zároveň i hraje důležitou roli určení pravděpodobnosti realizace příslušného rizika (dožití, úmrtí) pro konkrétní druh životního pojištění. Tato pravděpodobnost je ovlivněna celou řadou vlivů jako je například délka pojistné doby, vstupní věk pojištěné osoby, pohlaví pojištěné osoby, její zdravotní stav, ale také způsob života.

- 37 -

Za tři základní složky pojistného označujeme cenu pojišťovacího rizika (netto pojistné), náklady za získávání a správu pojistného a třetí složkou je zisk. Brutto pojistné tedy označujeme jako součet netto pojistného a nákladů. Můžeme tedy říci, že : Brutto pojistné = netto (ryzí) pojistné + kalkulované správní náklady Velikost netto pojistného by měla odpovídat velikosti pojistných plnění a je ovlivněna následujícími faktory: -

velikost sjednané pojistné částky

-

velikost technické úrokové míry

-

pravděpodobnost realizace rizika (úmrtí, dožití)

Pojistné u tradičních produktů životního pojištění lze platit běžně nebo jednorázově. Jednorázově placené pojistné je placeno jen jednou a to na počátku pojistné doby. Běžné pojistné je placeno v pravidelných intervalech, opakovaně, na začátku dohodnutých pojistných obdobích, buď ročních nebo půlročních, lze platit po část pojistné doby nebo po celou pojistnou dobu. Pojistná částka se sjednává v rámci pojistné smlouvy, velikost této pojistné částky určuje pojistník. Technická úroková míra Technická úroková míra je v konstrukci životního pojištění cenotvorný faktor a současně také znamená zaručené minimální zhodnocení prostředků, které jsou vkládány do životního pojištění, jako jsou rezervotvorné složky. Dále ovlivňuje velikost netto pojistného, tzn., že čím vyšší je technická úroková míra, tím je nižší pojistné, platí to i naopak. Velikost technické míry si stanovuje pojišťovna sama s ohledem na možné dosažené zhodnocení technických rezerv na finančním trhu. Technická úroková míra je také regulována ze strany státu, je stanoven horní limit technické úrokové míry. Zisk Velikost pojistného je dána sjednanou pojistnou částkou, která je zvýšena o předem neznámý podíl na zisku. Zisk plyne z: o vyšších výnosů z investování o přebytku nad kalkulovaným rizikem (technický zisk) o přebytků ve správních nákladech (úspory) Pojišťovna je zisková, když skutečné výnosy z investování prostředků pojistně technických rezerv životního pojištění na kapitálovém trhu budou vyšší než kalkulovaná technická míra

- 38 -

uvedená v pojistných smlouvách. Technickým ziskem se rozumí přebytek nad kalkulovaným rizikem v případě příznivějšího škodního průběhu než je kalkulován.

3.1 Stanovení pojistného Klasický model výpočtu životního pojištění je založen na klasické pravděpodobnosti úmrtí, dožití a úmrtnostních tabulkách. Spojením obou dostáváme pro jednotlivé typy pojištění vzorce, ze kterých na základě počátečních předpokladů a podmínek provádíme výpočty pojistného. U takto kalkulovaného produktu nese riziko pojišťovna, rezervy jsou vedeny kolektivně. Sledujeme postupný nárůst nettorezervy, která na konci pojistné doby pro případ dožití, dosáhne výše pojistné částky. Úrokový faktor: úⁿ = (1 + i)ⁿ 14 15 Diskontní faktor: vⁿ = 1 ——— (1 + i)ⁿ Pokud pojišťovna provádí úročení na konci roku, je jeho počátečního hodnota NP =

jednorázově zaplacené pojistné, která má na konci n-tého úrokovacího období hodnotu PČ = pojistná částka, vzorec:16 NP = vⁿ PČ = 1 ——— PČ (1 + i)ⁿ Modelování úmrtnosti Kombinaci finanční a pojistné matematiky využívá matematika životního pojištění k modelování úmrtnosti, neboť pojistná událost v rámci pojištění osob spočívá v úmrtí nebo dožití se určitého věku. Úmrtnost lze z matematicko-pojistného hlediska formulovat následujícím způsobem. Rozlišujeme zde dva stavy označované jako naživu a zemřelý, přičemž se o stavu u každého pojištěného dá jednoznačně rozhodnout. Změna mezi těmito dvěma stavy se nazývá úmrtí a může nastat pouze jedním směrem. Okamžik úmrtí je náhodný a nezvratný, může být popsán pomocí pravděpodobnostních nástrojů. Pomocí těchto nástrojů může být vytvořen pravděpodobnostní model úmrtnosti.

14

ú = úrokový faktor, i = úroková míra (technická úroková míra), n = doba úrokování v letech v = diskontní faktor 16 NP = netto pojistné jednorázově zaplacené (počáteční hodnota) PČ = pojistná částka sjednaná ve smlouvě (splatná částka) 15

- 39 -

Model úmrtnosti lze založit na náhodné veličině To, která představuje délku života právě narozeného člověka. Tedy období mezi věkem 0 a úmrtím. Jedná se o délku života lidí, takže se To měří obvykle v rocích s tím, že může nabývat i neceločíselných hodnot na spojité časové ose. Mluvíme o spojité náhodné veličině. Neboť s To souvisí náhodné veličiny představující budoucí délku života v obecném věku x, je představa, na níž je založen model úmrtnosti, zřejmá. A to: pokud vybereme jednoho jedince z velké skupiny x-letých, pak jeho budoucí délka života není sice známa, ale lze na ni pohlížet jako na náhodnou veličinu s odhadnutelným pravděpodobnostním rozželením. Pravděpodobnostní rozdělení náhodné veličiny se většinou popisuje pomocí distribuční funkce. V tomto případě Fo(t) = P (To≤ t) Vzhledem ke spojitosti náhodné veličiny To ovšem platí P (To ≤ t) = P (To < t) . Někdy se vedle předchozí distribuční funkce délky života zavádí také funkce přežití jako So(t) = P (To > t) = 1 − Fo(t) Pro pojištění osob jsou zajímavější náhodné veličiny Tx představující budoucí délku života ve věku x za podmínky, že daný jedinec se dožil věku x. V důsledku této podmínky nelze pravděpodobnostní rozdělení Tx jednoduše založit na vztahu Tx = To − x, ale je nutné distribuční funkci délky života ve věku x počítat pomocí podmíněné pravděpodobnosti: Fx(t) = P (Tx ≤ t) = P (To ≤ x + t|To > x) = P (x < To ≤ x + t) : P (To > x) = = Fo(x + t) − Fo(x) : 1 − Fo(x)

Obdobně pro funkci přežití ve věku x platí: Sx(t) = P (Tx > t) = P (To > x + t|To > x) = P (To > x + t) : P (To > x) = So(x + t) : So(x) Z důvodu komplikovanosti a zdlouhavosti práce s distribučními funkcemi zavádíme v matematice životního pojištění na základě distribučních funkcí některé zjednodušující symboly. A to :

•

pravděpodobnost úmrtí ve věku x, je to pravděpodobnost toho, že jedinec, který je naživu ve věku x, zemře před dosažením věku x + 1: qx = Fx(1) = P (Tx ≤ 1)

•

pravděpodobnost dožití ve věku x je pravděpodobnost toho, že jedinec, který je naživu ve věku x, se dožije věku x + 1: px = Sx(1) = P (Tx > 1)

•

pravděpodobnost toho, že jedinec, který je naživu ve věku x, zemře před dosažením věku x + t : tqx = Fx(t) = P (Tx ≤ t)

- 40 -

•

pravděpodobnost toho, že jedinec, který je naživu ve věku x, se dožije věku x + t: tpx = Sx(t) = P (Tx > t)

•

pravděpodobnost toho, že jedinec, který je naživu ve věku x, zemře ve věku x + s: s|qx = Fx(s + 1) − Fx(s) = P (s < Tx ≤ s + 1)

•

pravděpodobnost toho, že jedinec, který je naživu ve věku x, se dožije věku x + t, ale zemře před dosažením věku x + s + t: s|tqx = Fx(s + t) − Fx(s) = P (s < Tx ≤ s + t)

Mezi výše uvedenými symboly platí rada vztahu : 1)s+tpx = spx · tpx+s 2)s+tqx = 1 − (1 − sqx) · (1 − tqx+s) 3)s|qx = spx · qx+s, s|tqx = spx · tpx+s tyto vztahy plynoucí z vlastností podmíněných pravděpodobností mají logickou interpretaci. Např.: podle (1) znamená přežití z věku x do věku x+s+t totéž jako přežití z věku x do věku x+s a následné přežití z věku x+s do věku x+s+t, přičemž důkaz lze např. založit na vztahu P (Tx > s + t) = 10 P (Tx > s) · P (Tx > s + t|Tx > s) = P (Tx > s) · P (Tx+s > t) . Speciálně pro celočíselné časy plyne z (1) vztah: npx = px · px+1 · ... · px+n−1 Velmi důležité jsou také některé globální charakteristiky náhodné veličiny Tx, a to především její střední hodnota označovaná jako střední délka života ve věku x za podmínky, že daný jedinec se dožil věku x. Tato veličina udává průměrný počet let života zbývajících jedinci ve věku x : 0ex = E(Tx) Celočíselná délka života V praxi pojištění osob je obvykle nutné pracovat s celočíselnou délkou života. Pojistná plnění se vyplácí při dožití celočíselné pojistné doby, tedy k datu příslušného celoročního výročí, případně na konci pojistného období, v němž došlo k úmrtí, nebo při dožití se jednotlivých pojistných období v rámci důchodového pojištění a podobně. Z tohoto důvodu zavádíme náhodnou veličinu Kx, označovanou jako celočíselná (budoucí) délka života ve věku x a definujeme ji jako část náhodné veličiny Tx, tedy Kx = [Tx]. Náhodná veličina Kx tedy nabývá pouze diskrétních hodnot k = 0, 1, 2, . . . s následujícími podrobnostmi P (Kx = k) = P (k ≤ Tx < k + 1) = Fx(k + 1) − Fx(k) = k px −k+1 px = kpx − kpx · px+k = kpx · qx+k

- 41 -

Tento vztah interpretujeme jako úmrtí x-letého ve věku x + k, to znamená jeho přežití z věku x do věku x + k a následným úmrtím v tomto věku. Pro praktické účely mají opět význam momenty náhodné veličiny Kx, a to především její střední hodnota, kterou budeme označovat ex (rozlišujeme od střední hodnoty oex náhodné veličiny Tx ). Pro jednoduchost budeme v obou případech mluvit o střední délce života. Vzhledem ke spojitosti náhodné veličiny Tx platí P (Tx ≤ t) = P (Tx < t) .

3.2 Pojistné kapitálového životního pojištění Pojistné u kapitálového životního pojištění lze podle způsobu použití přijatého pojistného k zabezpečení pojistného plnění pojistitele rozdělit na dvě složky: rizikové pojistné, které tvoří tu část nettopojistného (ukládací část), kde se hodnota pravděpodobnosti pojistné události po dobu trvání pojištění v čase výrazně nemění, kolísání kolem průměru není v čase příliš významné a tato část pojistného se spotřebovává v průměru pojistného období a není z něho tvořena dlouhodobá rezerva. A pojistné rezervotvorné, které tvoří tu část nettopojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události v čase roste a kdy se podstatná část pojistného ukládá do rezervy na závazky budoucích let.

Struktura hodnoty kapitálového životního pojištění: Tabulka č. 1 brutto (celkové) pojistné netto(ryzí) pojistné rezervotvorné (spořivá) složka

správní náklady /

riziková složka

správní náklady

Funkce v úmrtnostní tabulce Počty dožívajících se Počet dožívajících se věku x: označení lx. Zvolíme libovolné přirozené číslo lo nazývané kořen úmrtnostní tabulky a pro jednotlivá přirozená x definujeme posloupnost lx jako: lx = lo · xp0 Pro libovolné přirozené číslo n plyne vztah x+npo = xpo · npx, po vynásobení tohoto vztahu kořenem lo dostaneme lx+n = lx · npx

- 42 -

Odtud pro n = 1 možnost rekurentního výpočtu posloupnosti lx z kořene lo: lx+1 = lx · px, ale také vzorec pro pravděpodobnost dožití z věku x do věku x + n npx = (lx+n) : lx

Počet zemřelých ve věku x Počet zemřelých ve věku x: značíme dx, definováno jako: dx = lx − lx + 1 a platí vztah qx = dx : lx nebo obecněji nqx = (dx+n) : lx

Počet let prožitých ve věku x, Počet zbylých let života jedinců ve věku x Počet let prožitých ve věku x: značíme Lx, je střední počet ”člověkoroků”, které ve věku x celkem prožije lx jedinců. Kromě hodnoty Lo používáme aproximaci: Lx = lx+1 + 0,5 dx = (lx + lx+1) : 2

Počet zbylých let života jedinců ve věku x: značíme Tx, označuje střední počet ”člověkoroků”, které do konce života ještě prožije lx jedinců z úmrtnostní tabulky. Podle předchozího je zřejmé, že: Tx = Lx + Lx+1 + . . . .

Princip ekvivalence Požadavek pojišťoven na vyrovnanost příjmu a výdajů je základní princip, na němž jsou postaveny veškeré pojistně-matematické výpočty jak v životním tak i v neživotním pojištění. Tento princip nazýváme princip ekvivalence. Je to teoretické východisko, v praxi však, například u životního pojištění, skutečné příjmy obvykle přesahují výdaje. Takto vzniklý zisk pojišťovna z části odčerpává a převádí nazpět klientům ve formě podílu na zisku. Při výpočtech prováděných pojišťovnou v rámci principu ekvivalence musí pojišťovna při výpočtu ceny životního pojištění odhadnout budoucích příjmy a výdaje a přitom zohlednit zejména aspekty časového rozložení příjmu a výdajů a náhodný charakter finančních toků v rámci pojištění. Časové rozložení příjmů a výdajů se často týká velmi dlouhých časových horizontů. Mluvíme o časové hodnotě peněz. Za tímto účelem se volí postup, při němž se finanční toky rozložené v čase vztáhnou diskontováním do jejich součastné hodnoty nebo úročením do jejich koncové hodnoty. V případě životního pojištění se převážně počítá součastná

- 43 -

hodnota vždy v okamžiku uzavření příslušného pojištění, a diskontuje se s použitím diskontního faktoru

v =1:1+i

kde i je zvolená pojistně-technická úroková míra. Výpočet počáteční hodnoty s konkrétní diskontovanou částkou S o n roků zpět je pak: S · vⁿ zatímco v případě úročení částky P o n roků vpřed při výpočtu koncové hodnoty použijeme vzorec P · (1 + i)ⁿ Náhodný charakter finančních toků rozlišujeme jak na straně pojistného plnění - dožití další výplaty životního důchodu, to není v žádném případě jisté, tak na straně pojistného placení pojistného, to obvykle končí s úmrtím klienta. Tyto komplikace se většinou řeší použitím očekávaných hodnot, tedy středními hodnotami příslušných náhodných veličin. Souhrn těchto dvou aspektu znamená, že pojišťovny oceňují své budoucí příjmy a výdaje zejména pomocí očekávaných počátečních hodnot. Princip ekvivalence se pak konkretizuje do tvaru očekávaná počáteční hodnota pojistného = =očekávaná počáteční hodnota pojistného plnění.

Je jasné, že spolehnout se pouze na tuto rovnost by mohlo být pro pojišťovnu velmi riskantní, neboť realizované hodnoty se mohou výrazně lišit od kalkulovaných středních hodnot. Proto jsou výpočty založené na této rovnosti spojeny s pojistně-technickým rizikem pojistitele. Pro výpočet tohoto rizika se vedle středních hodnot zkoumá i pravděpodobnostní rozdělení jednotlivých náhodných veličin, tedy pravděpodobnostní rozdělení náhodné veličiny představující počáteční hodnotu pojistného plnění a počáteční hodnotu pojistného a rozdělení jejich sdružení. Tento postup je velmi obtížný a v praxi se redukuje v nejlepším případě na výpočet směrodatné odchylky náhodné veličiny, která představuje počáteční hodnotu pojistného plnění. Tuto směrodatnou odchylku považujeme za číselné ocenění pojistně -technického rizika pojistitele a často se nazývá rizikem pojištění. Je třeba ještě zmínit důležitost pojistně - technické úrokové míry i pro všechny pojistně matematické výpočty. Pojišťovny garantují svým klientům zúročení jejich kapitálu v této výši. Vzhledem k tomu, že velikost pojistně - technické úrokové míry velmi ovlivňuje veškeré výpočty, je volena na základě kompromisu, zohledňujícího také konkurenční tlaky. Pokud je hodnota i malá, pak vzhledem k relativně velké počáteční hodnotě pojištění, může nastat situace, že produkty pojišťovny budou ve srovnání s konkurencí drahé.

- 44 -

Naopak pro velké hodnoty i může být objem skutečně inkasovaného pojistného tak malý, že pojišťovna se může dostat do problému při vytváření rezerv pojistného a v důsledku toho do problému se solventností. Pomocí rozdílu mezi počáteční hodnotou pojistného plnění a počáteční hodnotou pojistného můžeme definovat náhodnou veličinu u, na kterou pohlížíme jako na ztrátu případně zisk pojišťovny . Tedy pomocí rovnice: E(u) = 0 zobecněním dostáváme: E{L(u)} = 0 kde L(·) je vhodně zvolená ztrátová funkce.

Počáteční hodnota pojištění Podle předchozí kapitoly se termínem počáteční hodnota pojištění označuje očekávaná počáteční hodnota příslušného pojistného plnění. Postup při výpočtu u dočasného pojištění pro případ smrti můžeme rozdělit do několika následujících kroku: 1. pomocí vzorce: v = 1 : (1 + i) a vzorce: S · vⁿ vypočteme počáteční hodnotu částky S vyplacené na konci n-tého roku s pojistně - technickou úrokovou mírou i . K její výplatě ovšem dojde pouze, pokud pojištěný zemře před n-tým rokem. 2. výpočet pravděpodobnosti úmrtí x-letého pojištěného před n-tým rokem pomocí vzorce: s|qx = spx · qx+s, s|tqx = spx · tpx+s. Pojišťovna tedy očekává výplatu pojistek podobného typu ve výši S · s|qx = S · spx · qx+s . 3. výpočet očekávané počáteční hodnoty částky S vyplacené na konci n-tého roku je: S · s|qx · vⁿ = S · spx · vⁿ. Počáteční hodnota uvažovaného pojištění ovšem musí počítat se všemi možnými alternativami úmrtí pojištěného během n-let, tedy možnosti pojistného plnění, když dojde k úmrtí v prvním, druhém, případně n-tém roce. Tedy S · (0|qx · v + 1|qx · v² + · · · + n−1|qx · vⁿ)

Přístup pomocí komutačních čísel Setrváme-li u dočasného pojištění pro případ smrti, pak počáteční hodnotu pojištění S · (0|qx · v + 1|qx · v² + · · · + n−1|qx · vⁿ) lze pomocí vzorce v = 1 : (1 + i) přepsat do tvaru S · (dxv + dx+1v² + · · · + dx+n−1vⁿ) : lx

Toto vyjádření má tu výhodu, že abstraktní úmrtí a dožití jsou nahrazeny konkrétními počty zemřelých a dožívajících (závislé na volbě úmrtnostní tabulky). To je jeden

- 45 -

z důvodů, proč je v praxi životního pojištění tento přístup založený na principu fiktivního souboru tak oblíbený. Výraz S · (dxv + dx+1v² + · · · + dx+n−1vⁿ) : lx můžeme interpretovat následovně: počáteční hodnota uvažovaného pojištění zahrnuje výplatu částky S každému z těch pojištěných (přesněji oprávněným osobám), kteří zemřeli ve věku x, dále výplatu stejné částky každému z těch pojištěných, kteří zemřeli ve věku x + 1, . . . až konečně výplatu též částky každému z těch pojištěných, kteří zemřeli ve věku x+n. Příslušné hodnoty je nutné diskontováním vztáhnout k okamžiku uzavření pojištění a poté rozdělit rovným dílem mezi pojištěné uzavírající toto pojištění ve věku x. Vzhledem k tomuto dělení je eliminována skutečnost, že počet pojištěných, kteří uzavřeli dané pojištění ve věku x, nebude v praxi určitě roven hodnotě lx z použité úmrtnostní tabulky.

4 Porovnání tří produktů vybraných firem V této kapitole se zaměřím na porovnání několika produktů životního pojištění od různých pojišťoven. U životního pojištění platí: „čím dříve, tím lépe“. Tedy že lepší pojistné podmínky získá mladší klient, protože je u něj menší pravděpodobnost, že v brzké době přijde o život. To ale neznamená, že se životní pojistka nevyplatí pro lidi středního a vyššího věku. U životního pojištění je i možnost výnosného spoření, aniž by lidé museli mít povědomí o finančních trzích. Proto třeba lidé ve věku 50 i více let, kteří hledají vhodný způsob spoření, mohou uvažovat o této variantě. Jako první porovnám investiční životní pojištění od AXA životní pojišťovny, České pojišťovny a Generali pojišťovny17

17

Data jsou stáhnuty z internetových stránek na www.mesec.cz

- 46 -

Tabulka č. 2 AXA životní Česká pojišťovna, pojišťovna, a.s. - a.s. - Investiční Generali pojišťovna, a.s. Investiční životní životní pojištění - Investiční ŽP/Clever Invest pojištění IŽP Základní vlastnosti 18

Možnost vinkulace pojistky

ano

ano

ano

Indexace 19

ano

ano

ano

Zhodnocení kapitálové

ne

ne

ne

Zhodnocení investiční

ano

ne

ano

Minimální zaručené roční zhodnocení

2,40 %

2,40 %

Lidé, pojistná částka a věk Osob maximálně

1

1

1

Minimální pojistná částka

0,00 Kč

30 000,00 Kč

2 000,00 Kč

Minimální vstupní věk

3

15

15

Maximální vstupní věk

65

65

70

Maximální doba trvání do

80

70

75

Pojištění obsahuje Pojištění pro případ smrti

ano

ano

ano

Pojištění pro případ dožití

ano

ano

ano

Doplňkové rizikové životní pojištění

ne

ne

ano

Zproštění placení v případě plné invalidity

ano

ano

ne

18 19

Vinkulace = omezení dispozice s vkladní knížkou nebo cenným papírem Indexace = možnost průběžného navyšování pojistného

- 47 -

AXA životní Česká pojišťovna, pojišťovna, a.s. - a.s. - Investiční Generali pojišťovna, a.s. Investiční životní životní pojištění - Investiční ŽP/Clever Invest pojištění IŽP Připojištění pro případ plné invalidity

ne

ne

ano

Připojištění pro případ civilizačních chorob

ne

ano

ano

Připojištění pro případ hospitalizace

ano

ne

ano

Připojištění pro případ smrti úrazem

ano

ano

ano

Připojištění pro případ trvalých následků úrazu

ano

ano

ano Denní odškodné v případě úrazu, denní dávka v případě prac. neschopnosti, plnění formou paušálních částek v případě trvalých následků.

Další připojištění v ceně

Investiční životní pojištění není nic jiného než kapitálová pojistka, kde si klient spoří. U investiční varianty má ale pojištěný daleko více možností si sám volit řadu parametrů a ty podle potřeby dále měnit. Především si může sám vybírat z řady investičních programů, které pojišťovna nabízí. Investiční pojištění je daleko více flexibilní proti standardní kapitálové pojistce. Klient ukládá peníze (spoří) podle svého uvážení v pravidelných či méně pravidelných splátkách. Tyto peníze putují do přesně vymezených fondů podle zvolených investičních programů. Lidé se navíc nemusejí omezovat jen na jeden investiční program, ale mohou jich využívat několik (klidně všechny) najednou. Když se nějaký fond omrzí, je možné z něj peníze přesunout jinam. Klienti tedy mohou s penězi aktivně nakládat, nebo je jen ukládat v rámci vybraného investičního programu. Právě tento přístup využívají mnozí starší lidé, ale to u investičního pojištění není problém. Klienti totiž mají stále k dispozici informace o tom, jak jim jejich peníze vydělávají – a to prostřednictvím pojišťovacího poradce nebo internetu. Minimálně jednou za rok pojišťovny klientům

- 48 -

posílají výpis o stavu financí na jejich účtu (aktuální hodnota úspor klienta u životní pojišťovny). Hlavním rozdílem produktů IŽP mezi pojišťovnami je v minimální pojistné částce u AXI je nulová pojistná částka, u Generali je to 2 000 Kč, kdežto u České pojišťovny je to už 30 000 Kč, řekla bych, že nejideálnější v tomto případě je AXA, kde si stanovíte svoji vlastní pojistnou částku, kterou jsme schopni investovat. Rozdíl je také ve vstupním věku, 3 nebo 15 let? V tomto případě si myslím, že je výhoda investovat už od 3 let, poněvadž čím dříve začneme sami do sebe nebo do našich dětí investovat, tím sebe nebo děti chráním před možným rizikem a ještě budeme mít v budoucnu naspořeno. Nejvíce se mi proto líbí nabízené IŽP od AXI životní pojišťovny, a.s., jednak nabízí smluvně sjednanou základní pojistnou částku, můžete se rozhodnout, že bude platit třeba jen 300 Kč ale můžete i více, stanovené min. roční zhodnocení, pořídit si pojistku můžete už od tří let a až do 80 let, což je dosti dlouhá doba na investování. Obsahuje i řadu dalších připojištění k životnímu pojištění, kde je jen na klientovi pro jaké další připojištění se rozhodne. Tabulka č. 3

AXA životní pojišťovna, a.s. Kapitálové životní pojištění

Generali pojišťovna, a.s. Kapitálové životní pojištění pro případ smrti a dožití (ZV71/ZV71Y)

ING pojišťovna Kapitálové životní pojištění

Základní vlastnosti Možnost vinkulace pojistky

ano

ne

ano

Indexace

ano

ano

ano

Zhodnocení kapitálové

ano

ano

ano

Minimální zaručené roční zhodnocení

údaj není znám

2,25 %

Lidé, pojistná částka a věk Osob maximálně

2

1

Minimální pojistná částka

30 000 Kč

20 000 Kč

- 49 -

1

AXA životní pojišťovna, a.s. Kapitálové životní pojištění

Generali pojišťovna, a.s. Kapitálové životní pojištění pro případ smrti a dožití (ZV71/ZV71Y)

ING pojišťovna Kapitálové životní pojištění

Minimální vstupní věk

15

není znám

15

Maximální vstupní věk

60

95

70

Maximální doba trvání do

80

100

80

Pojištění obsahuje Pojištění pro případ smrti

ano

ne

ano

Pojištění pro případ dožití

ano

ano

ano

Doplňkové rizikové životní pojištění

ne

ano

ano

Zproštění placení v případě plné invalidity

ano

ano

ano

Připojištění pro případ plné invalidity

ne

ano

ano

Připojištění pro případ civilizačních chorob

ne

ano

ano

Připojištění pro případ hospitalizace

ano

ano

ano

Připojištění pro případ smrti úrazem

ano

ano

ano

Připojištění pro případ trvalých následků úrazu

ano

ano

ano

Další připojištění v ceně

Denní odškodné v případě úrazu, denní dávka v případě prac.neschopnosti, plnění formou paušálních částek v případě trvalých

- 50 -

AXA životní pojišťovna, a.s. Kapitálové životní pojištění

Generali pojišťovna, a.s. Kapitálové životní pojištění pro případ smrti a dožití (ZV71/ZV71Y)

ING pojišťovna Kapitálové životní pojištění

následků. Poskytované slevy

Slevy

5% při měsíční frekvenci plateb pojistného bankovním převodem. 2,7% u jednorázového Sleva za roční platbu. pojistného při pojistné částce vyšší než 50 000 Kč.

frekvence, výše pojistného

Výluky z pojistného plnění

Výluky

obvyklé; především sebevražda do 2 let, válka, terorismus

Dle pojistných podmínek.

Na druhou stranu ale přibývá lidí, které si i kapitálové životní pojištění uzavírají nejen na sebe, ale také na své děti či vnoučata. Podle údajů České asociace pojišťoven segment životního pojištění letos výrazně roste.20 Zhruba čtyři pětiny nově uzavíraných životních pojištění ve světě připadá právě na investiční pojistky. Podobně je tomu v poslední době i v Česku.21 U KŽP je sjednaná základní pojistná částka o mnohem větší, U Generali pojišťovny je maximální počet pojištěných osob jedna a na minimální pojistnou částku 20 000 Kč, ale u AXI životní pojišťovny můžete pojistit 2 osoby, ale minimální pojistná částka je zde 30 000 Kč (takže když to vydělíme dvěmi je to 15 000 Kč na osobu) můžete se rozhodnout sami, zda si pořídíte pojištění sami na sebe za 20 000 Kč, nebo za 15 000 Kč, myslím si, že druhá varianta lepší. Na druhou stranu u Generali pojišťovny sice není znám vstupní věk,

20

Zatímco celý pojistný trh za tři čtvrtletí vzrostl proti loňsku o 7 procent, předepsané pojistné u životního pojištění vzrostlo o 11,4 procenta. 21

Investiční pojištění existuje v Česku již deset let. V hojnější míře byly tyto pojistky nabízeny s příchodem průkopníka těchto produktů – Aviva životní pojišťovny. Produkt investičního životního pojištění se také letos stal vítězem soutěže o banku a pojišťovnu roku.

- 51 -

ale zato si můžete pořídit pojistku až v 95 a celková pojistná doba je stanovena až do 100 let. Obsahuje také i řadu dalších připojištění k životnímu pojištění, kde je jen na klientovi pro jaké další připojištění se rozhodne a samozřejmě i poskytované slevy. Tabulka č. 4 AXA životní pojišťovna, a.s. Rizikové životní pojištění

Česká pojišťovna, a.s. - Pojištění pro případ závažných onemocnění, smrti nebo dožití - 3ZO

Generali pojišťovna, a.s. - Rizikové ŽP

Základní vlastnosti Možnost vinkulace pojistky

ano

ano

ano

Indexace

ano

ano

ano

Zhodnocení kapitálové

ne

ne

ne

Zhodnocení investiční

ne

ne

ne

Minimální zaručené roční zhodnocení

údaj není znám

2,40 %

0,00 %

Lidé, pojistná částka a věk Osob maximálně

2

1

1

Minimální pojistná částka

50 000,00 Kč

30 000,00 Kč

50 000,00 Kč

Maximální pojistná částka

údaj není znám

1 000 000,00 Kč

Minimální vstupní věk

15

15

15

Maximální vstupní věk

60

60

70

Maximální doba trvání do

80

70

75

Pojištění obsahuje Pojištění pro případ smrti

ano

ano

ano

Pojištění pro případ dožití

ne

ano

ne

- 52 -

AXA životní pojišťovna, a.s. Rizikové životní pojištění

Česká pojišťovna, a.s. - Pojištění pro případ závažných onemocnění, smrti nebo dožití - 3ZO

Generali pojišťovna, a.s. - Rizikové ŽP

Doplňkové rizikové životní pojištění

ne

ano

ano

Zproštění

ano

ano

ne

Připojištění pro případ plné invalidity

ne

ne

ano

Připojištění pro případ civilizačních chorob

ne

ano

ano

Připojištění pro případ hospitalizace

ano

ano

ano

Připojištění pro případ smrti úrazem

ano

ano

ano

Připojištění pro případ trvalých následků úrazu

ano

ano

ano Denní odškodné v případě úrazu, denní dávka v případě prac. neschopnosti, plnění formou paušálních částek v případě trvalých následků.

Další připojištění v ceně

Poskytované slevy

Slevy

5% při měsíční frekvenci plateb pojistného bankovním převodem. 2,7% u jednorázového pojistného při pojistné částce vyšší než 50 000 Kč.

Sleva za roční platbu.

- 53 -

Rizikové životní pojištění je typem životního pojištění, kdy pojištěný platí výlučně za to, že je pojištěn na určitou částku na smrt. Neobsahuje žádnou spořící složku a veškeré zaplacené pojistné je spotřebováno na krytí pojistné ochrany a poplatky pojišťovny, tj. „propadá“ pojišťovně. V případě ukončení pojistné smlouvy není vyplaceno žádné plnění. K výplatě sjednané pojistné částky dochází v případě, že dojde k úmrtí klienta nebo v případě sjednání připojištění je pojistné plnění vyplaceno podle sjednaných podmínek. Tento produkt je vhodný pro ty, kteří chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti nebo chtějí pojištění vinkulovat ve prospěch jiného subjektu, tj. lze jej použít k zajištění hypotéky či jiných úvěrových produktů. Parametry pojistné smlouvy se vyznačují variabilitou a mohou být nastaveny individuálně podle požadavků, resp. potřeb klienta. Výše pojistné částky či doba trvání pojištění se tak odvíjí zejména od výše disponibilních příjmů rodiny, šíře pojistné ochrany či výše závazků. U rizikového životního pojištění lze v rámci jedné pojistné smlouvy sjednat i další připojištění a zvýšit tak pojistnou ochranu klienta. Samotné rizikové životní pojištění nesplňuje podmínky pro daňovou znatelnost podle zákona 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tudíž není možno si zde uplatnit slevu na dani z příjmů. Daňový odpočet se totiž aplikuje jen na produkty se spořící složkou životního pojištění. Rizikové pojištění se mezi pojišťovnami o moc neliší, vstupní věk je u pojišťoven stejný, 15 let, zato podle AXI životní pojišťovny si můžete pořídit pojistku až v 60 a celková pojistná doba je stanovena až do 80 let. Obsahuje také i řadu dalších připojištění k životnímu pojištění, kde je jen na klientovi pro jaké další připojištění se rozhodne a samozřejmě i poskytované slevy.

5 Návrh optimální varianty KŽP Ve vyspělých zemích se životní pojištění těší vysoké oblibě. V posledních letech se životní pojištění začíná stále více prosazovat i u nás. KŽP představuje kombinaci pojištění pro případ smrti (nebo dožití) a spoření. To znamená, že část z placeného pojistného je určena na pokrytí rizika smrti a část pojišťovnou připisována ve prospěch klienta, je to tzv. kapitálová hodnota22. Výhodou je, že garantuje výplatu určité částky na konci doby pojištění, také představuje kapitálové pojištění jistou formu ukládání peněz. Pojišťovna totiž pojištěnému vyplatí rovněž určité podíly z výnosů. Tyto prostředky z pojistného musí

22

Kapitálovou hodnotu pojišťovna investuje a zhodnocuje. Tedy garantuje výplatu určité částky po skončení pojistné doby nebo garantuje vyplacení této částky během pojistné doby při úmrtí pojištěného.

- 54 -

tedy být - po odečtení nákladů pojišťovny - investovány velmi bezpečně a jsou zpravidla vyšší než běžné úroky u spořících účtů či termínovaných vkladů u bank. Vzhledem k bezpečnosti investic pojišťoven a kvůli zabezpečení schopnosti pojišťoven hradit včas své závazky k pojištěným, jsou způsoby investování pojistného velmi přísně regulovány právními předpisy. Na základě zákona o pojišťovnictví č. 363/1999 Sb., pramení také hlavní nevýhoda kapitálového pojištění. Aby byly pojišťovny finančně stabilní, tak investují peníze z pojistného nejvíce do termínovaných vkladů a dluhopisů, jenž však poskytují relativně nízké výnosy. Oproti tomu IŽP je od KŽP naprosto odlišný, i když na první pohled vypadají zcela stejně. U IŽP se pojistník zaváže platit pravidelné pojistné, které pojišťovna pouze zdánlivě eviduje na účtu a strhává si eventuelní rizikové pojistné - pokud je pojištění sjednáno i na smrt, a na ostatní náklady. Pojišťovna tak zdánlivě vede klientovi účet, čerpá z něj poplatky a rizikové pojistné, ale není zavázána k výplatě pevně stanovené částky na konci pojistné doby. Výhodou IŽP je především jeho výnosnost, která je vyšší než v případě pojištění kapitálového. V případě, že si pojištěný nesjedná investiční pojištění pro případ smrti, nestrhává si pojišťovna z jeho účtu "rizikové pojistné" - pojištění pak slouží pouze jako spoření, ovšem s právním statutem pojištění. Nevýhoda: Jelikož pojišťovna nenese riziko investování pojistného - není zavázána k výplatě sjednané částky po skončení pojištění. Investiční pojištění je vhodné pro ty, kteří chtějí spořit do různě zaměřených podílových fondů. Často bývá odborníky i laiky zatracováno a kritizováno. Nicméně faktem je, že z pohledu zhodnocení je dnes oproti KŽP, výhodnější a na trhu finančních produktů tak má své pevné místo.23 IŽP v sobě spojuje v jeden produkt pojištění pro případ smrti s investováním pojistného do podílových fondů. Míra dosaženého zhodnocení je závislá na zvolené investiční strategii a investiční riziko je celé na straně klienta. Díky rizikovějším, ale většinou i výnosnějším investicím přináší IŽP zpravidla vyšší zhodnocení finančních prostředků, než je tomu u KŽP. Na rozdíl od KŽP ale u IŽP nebývá garantováno minimální zhodnocení. Pojištěný má možnost volby z nabídky několika investičních fondů lišících se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Standardem je přitom možnost kdykoli změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a 23

Důkazem rostoucí obliby je fakt, že více než 40 % celkového předepsaného pojistného u životního

pojištění se v Evropě vztahuje právě k IŽP. U nás je i díky naší konzervativnosti uvedený poměr necelých 20 %, nicméně toto číslo se každým rokem výrazně zvyšuje.

- 55 -

zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. Pro maximalizaci zhodnocení a omezení investičního rizika je minimální doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění může vzhledem ke kolísání kapitálového trhu negativně ovlivnit výši zhodnocení. Důležité je ovšem říci, že jedním z důvodů rostoucí obliby IŽP, však není jenom jeho “výhodnost“ a míra dosaženého zhodnocení, ale také fakt, že jej ve velké míře nabízejí nezávislí finanční poradci, kteří svým výkladem a argumenty dokáží klienta přesvědčit. A proto také jsou do jeho nabízení motivováni nemalými provizemi od pojišťoven. Na druhou stranu zhodnocení, které IŽP dnes dosahuje je podstatně zajímavější než u KŽP a tudíž dnes platí, že pokud životní pojištění, tak investiční. Investiční životní pojištění tedy je vhodné zejména pro ty klienty, kteří: o akceptují vyšší míru rizika podle zvolené investiční strategie o chtějí volně nakládat s naspořenými finančními prostředky o chtějí aktivně ovlivňovat spořící složku pojištění různou volbou investiční strategie

Stejně jako u KŽP je i u IŽP zaplacené pojistné daňově uznatelné. Daňová uznatelnost pojištění se řídí zákonem 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. KŽP i IŽP jsou odčitatelnou položkou od základu daně z příjmů až do výše 12 000 Kč ročně. To je hlavním motivem, vedle zajištění se na stáří, proč se řada lidí rozhoduje právě pro jeden z těchto produktů. Výhodou IŽP je obecně ve velmi flexibilním pojetí tohoto produktu. Klient si při sjednání pojistné smlouvy sám určí délku pojištění, výši pojistné částky a pojistného, pojistná rizika a umístění spořící složky - zkrátka vše si vybere tak, aby pojistka splňovala momentální potřeby a přání. Dále již záleží pouze na klientovi, jakým způsobem si během doby života pojistky změní např. poměr mezi pojistnou ochranou a spořením nebo navýší pojistnou ochranu, případně prodlouží pojistnou dobu tak, aby toto nové nastavení opět odpovídalo jeho aktuálním potřebám. Další velkou výhodou IŽP je fakt, že klient má neustále možnost rozhodovat i o způsobu zhodnocení těch prostředků, které jsou určeny na spoření. I zde platí, že si jako klient mohu volit v průběhu celé pojistné doby, zda své peníze budu zhodnocovat v rizikovějších akciových (či dluhopisových) fondech, nebo zda dám přednost uložení peněz do zaručené technické úrokové míry nabízené pojišťovnou. Pokud se jedná o mladšího člověka s vlastním pravidelným příjmem, bude pravděpodobně upřednostňovat potenciálně vyšší zhodnocení uspořených prostředků prostřednictvím investování do akciových fondů. Pokud současně využívá daňové zvýhodnění spočívající - 56 -

při splnění zákonných podmínek v možnosti odpočtu zaplaceného pojistného až do výše 12.000 Kč ročně od daňového základu, potom mu může tento přístup přinést v dlouhodobém výhledu zajímavý výnos. KŽP je vhodné především pro konzervativnější a opatrnější klienty, kterým pojišťovna zaručuje pojistnou ochranu po celou dobu pojištění a výplatu dohodnuté výše částky na konci pojištění, v níž je započítán garantovaný výnos bez ohledu na skutečný vývoj ekonomické situace. V závislosti na svém hospodaření může pojišťovna tento výnos ještě zvýšit připsáním části svých výnosů ke smlouvám klientů. Výnos je samozřejmě vzhledem k jistotě vyplacené částky na konci pojištění nižší ve srovnání s investičním životním pojištěním, kde je naopak riziko výnosu podstatně vyšší. Pokud je tedy podstatné vědět, s jakou částkou můžeme napevno počítat - například při odchodu do důchodu, potom bude kapitálové životní pojištění zajímavou alternativou. Rovněž pojistné placené na KŽP je za předpokladu splnění určitých zákonných podmínek daňově odčitatelnou položkou od daňového základu až do výše 12.000 Kč ročně. V poslední době některé pojišťovny již nabízejí i jednorázově placená KŽP se zajímavým zhodnocením až ve výši 3,5 % na dobu 5 - 8 let, čímž jsou schopny konkurovat termínovaným vkladům nehledě na to, že v sobě nesou i pojistnou ochranu. Každý typ pojištění má své výhody. Záleží pouze na tom, co vše klient od pojištění očekává a podle toho by neměl mít problém si mezi širokou nabídkou pojištění vybrat. Záleží na tom co požadujeme a očekáváme. V případě KŽP si volíme zejména jistotu určité minimální garance úrokové míry (obvykle v rozmezí 2 - 3 % p. a.) na úkor flexibility a širokého rozsahu nabídky pojistného krytí. To ve většině případů na trhu nabízí pojištění vázané na investiční fondy, tzv. unit-linked pojištění. Pojišťovny nabízí několik interních podílových fondů, mezi kterými se klient může rozhodovat, jak a kam své pojistné vloží. Nelze však opomenout skutečnost, že v tomto typu pojištění se jedná o produkt bez garance minimální úrokové míry a riziko na sebe za své rozhodnutí bere klient. Jako vyvážení tohoto rizika však může v průběhu doby získat několikanásobně vyšší zhodnocení svých investic. KŽP je větší jistota, ale IŽP má větší výnos. U KŽP klient nemusí přemýšlet, kam investovat své finanční prostředky ze spořící složky a nechává to na odbornících. To mu přináší jednak garanci minimálního ročního zisku 2,4 % a zároveň další zhodnocení v závislosti na hospodaření pojišťovny. Běžně pak celkové zhodnocení dosahuje 4 i více procent. Výhodou KŽP i IŽP je tedy možnost daňového odpočtu, kdy z daňového základu lze odečíst až 12 000 Kč zaplaceného ročního pojistného na kapitálovou složku pojištění, tím - 57 -

lze na dani uspořit až 3 840 Kč ročně, a to za podmínek, že sjednané pojištění musí trvat minimálně do 60 let věku klienta a běžet minimálně 5 let. Na toto pojištění může přispívat zaměstnavatel, přičemž do výše 8 000 Kč ročně je jeho příspěvek osvobozen od odvodů na zdravotní a sociální pojištění a je daňovým nákladem. Další výhodou KŽP je možnost sjednat celou řadu zvýhodněných rizikových připojištění, která nelze samostatně získat. V nabídce pojišťoven na našem trhu je mnoho různých variant KŽP. Liší se svými parametry, flexibilitou, dobou spoření, věkem klienta, pro který lze pojištění sjednat. Pojištění může sloužit i jako dobré zajištění hypotéky splácené s odkladem splátek jistiny, kdy klient platí pouze úrok, jistina se vyrovná z kapitálové hodnoty pojistky až na konci sjednané doby. Pro tvorbu kapitálu platí jednoduché pravidlo – spořit menší částky po delší dobu je výhodnější a dostupnější než naopak. Zhodnocení vložených prostředků u pojišťoven vlivem efektu „úrok z hrubých úroků“ má exponenciální charakter a v každém případě převyšuje úroky poskytované na vklady u banky. Spolu s možných daňovým efektem lze dosáhnout příznivých výsledků, tj. bezpečnou tvorbu finanční rezervy na zajištění své životní úrovně po ukončení pracovní aktivity včetně pokrytí možných rizik. Pro klienty nad 30 let věku je dnes optimální realizovat KŽP na částku, která je daňově zvýhodněna.24.

Tabulka č.5 Roční úspora na dani při měsíční částce Kč:

Hrubý měsíční příjem v Kč

300,- 400,- 500,- 600,- 700,- 800,- 900,-

1000,-

8 000

540

720

900 1 080 1 260 1 440 1 620

1 800

10 000

540

720

900 1 080 1 260 1 440 1 620

1 800

15 000

720

960

1200 1440 1680 1920 2160

2400

20 000

720

960

1200 1440 1680 1920 2160

2400

25 000

900

1200 1500 1800 2100 2400 2700

3000

30 000

900

1200 1500 1800 2100 2400 2700

3000

35 000

900

1200 1500 1800 2100 2400 2700

3000

40 000

1152 1536 1920 2304 2688 3072 3456

3840

24

Kolik zaměstnanec dostane zpět na daních vzhledem k hrubé mzdě a při různém měsíčním pojistném Výpočet je proveden pro daňového poplatníka, který neuplatňuje odpočty na děti, případně na manželku.

- 58 -

Tabulka č.6

I když patří KŽP mezi nejbezpečnější finanční produkty, je bezpečnost peněz vložených do pojištění obvykle za draho vykoupena nízkým výnosem vzhledem k dlouhému horizontu trvání pojištění. Pojišťovny jsou však k investicím do dlouhodobě málo výnosných investic nuceny zákonem. Jelikož totiž musí průběžně hradit závazky vůči svým klientům, nemohou si riziko výrazného krátkodobého pohybu akciových trhů dovolit. Pojišťovny investují do termínovaných vkladů, dluhopisů a pokladničních poukázek, pro ilustraci rozdílů ve výnosnosti aktiv s odlišnou dobou investičního horizontu je příklad výnosnosti a rizika amerických akcií, dluhopisů a pokladničních poukázek v letech 1926 - 1994. tabulka č. 7

- 59 -

Z uvedených důvodů je kapitálové pojištění jakožto nástroj určený též ke spoření vhodný zejména pro ty investory, kteří mají obavy z velkých krátkodobých ztrát. Ostatní investoři pak mohou spíše volit jiné druhy pojištění spojené s investováním či investice mimo rámec oblasti pojištění spojené s uzavřením rizikového pojištění.25 Tabulka č. 8

Pojišťovna umožňuje investovat finanční prostředky na kapitálovém trhu doma i v zahraničí. Máme na výběr tři investiční strategie: o konzervativní – strategie vhodná pro ty, kteří volí nízkou míru rizika a bezpečné investice především do státem garantovaných dluhopisů. o vyvážená – strategie určená pro ty, kteří chtějí investice rovnoměrně rozložit mezi státem garantované dluhopisy a akcie evropských firem. o růstová – strategie s důrazem na akciovou složku. Nabízí možnost vyššího zhodnocení při vyšším investičním riziku. Pokud si chcete sami zvolit rozdělení finančních prostředků, nebo si nevyberete žádnou z těchto strategií je zde výběr z několika dalších fondů, např.: dluhopisové fond, akciový fond, smíšený fond.

25

Přestože je z grafu patrné, že jsou investice do akcií spojeny s mnohem vyšším rizikem ztráty než např.u investic do obligací, platí tento vztah zejména v krátkodobém měřítku. Vezmeme-li však v úvahu dlouhé časové období několika desítek let, je riziko ztráty u akcií (na vyspělých kapitálových trzích) prakticky nulové.

- 60 -

Většina pojišťoven u KŽP nemá možnost výběru hotovosti během pojištění. Protože ve většině pojišťoven si stanovíte konečnou pojistnou částku, např. že bude v případě úmrtí pojištěného během pojistné doby ihned vyplacena pojistná částka sjednaná pro hlavní pojištění. Při dožití se konce pojistné doby bude vyplacena pojistná částka sjednaná pro hlavní pojištění. Takže si stanovíte konečnou pojistnou částku např. 500 000 Kč, kde bude měsíční pojistné např. 1000 Kč, kde by pojistná doba byla na 36 let. Dále se jde samostatně se připojistit pro případ smrti. Pokud dojde k úmrtí pojištěného během pojistné doby je ihned vyplacena sjednaná pojistná částka.26 Pojištění zaniká pojistnou událostí. Takže se např. můžete ještě připojistit v případě smrti na částku 200 000 Kč zase na 36 let, kde by měsíční pojistné bylo 43 Kč. 27 Takže je z toho patrné, že když si stanovíte konečnou pojistnou částku, podle metodických tabulek se vypočítá měsíční pojistné, pokud si budete chtít během pojištění vybrat určitou částku, tak si tím snížíte konečnou pojistnou částku. V tomto případě je lepší IŽP, kde si můžete během pojištění vkládat a vybírat. KŽP s možností výplaty Pojišťovna, a.s., jako pojistitel, vydává tyto všeobecné pojistné podmínky, dále jen VPP, podle zákona o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Pojištění sjednané na základě pojistné smlouvy, jejíž součástí jsou tyto VPP, se řídí právním řádem České republiky a pro řešení sporů vzniklých při tomto pojištění jsou příslušné soudy ČR. Toto platí rovněž pro pojistná rizika v zahraničí, pokud právní předpisy státu, kde je pojistné riziko umístěno, nestanoví použití svých předpisů. Obsahují-li tyto VPP v případech, kdy to zákon připouští, odchylnou úpravu některých ustanovení zákona, platí úprava uvedená v těchto VPP nebo v pojistné smlouvě, není-li tato odchylná úprava těchto VPP nebo v pojistné smlouvě dohodnuta, platí ustanovení zákona. Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků pojištění osob upravena těmito VPP, zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. Pojistnou smlouvou se rozumí smlouva o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné ve výši a lhůtě dohodnuté v pojistné smlouvě, nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou tyto VPP, zvláštní pojistné podmínky, 26

Pojistnou částkou se rozumí částka sjednaná v pojistné smlouvě jako maximální hranice pojistného plnění za jednu pojistnou událost. Pojistná doba, je doba na kterou bylo pojištění sjednáno. Pojistným se myslí úplata za pojištění. 27 Přikládám přílohu čtyř variant KŽP. Varianta pro 25-ti letého klienta, varianta pro muže a ženu. Další varianta je pro 40-ti letého klienta, také varianta pro muže a ženu.

- 61 -

dále jen ZPP, případně i doplňkové pojistné podmínky, dále jen DPP. ZPP upravují a doplňují VPP, DPP upravují a doplňují ZPP.

Pojistná událost, pojistné plnění Pojistné plnění se vyplácí v tuzemské měně a na území ČR, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Pojistitel poskytne pojistné plnění ve výši a za podmínek blíže dohodnutých v pojistné smlouvě, pokud k pojistné události došlo během trvání pojištění. Plnění z pojistné smlouvy poskytne pojistitel pojištěnému, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V případě smrti pojištěného, která je pojistnou událostí, poskytne pojistitel pojistné plnění obmyšlenému,28 a nebyl-li obmyšlený určen, oprávněným osobám uvedeným v ustanovení § 51 odst. 2, 3 Občanského zákona.

Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, nahodilou skutečností je skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku.

V pojistné smlouvě je dohodnuto v jaké formě se pojistné plnění vyplácí. Formami pojistného plnění jsou: - výplata pojistné částky ve výši dohodnuté v pojistné smlouvě - výplata denní dávky ve výši dohodnuté v pojistné smlouvě - výplata důchodu ve výši dohodnuté v pojistné smlouvě - úhrada pojistného pojistitelem – zproštění od platní pojistného - případně jiné formy pojistného plnění dohodnuté v pojistné smlouvě

Důchod se vyplácí v dohodnutých obdobích, a to předem. První důchod je splatný prvního dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k pojistné události, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Důchod se vyplácí pojištěnému nebo tomu, komu vzniklo právo na výplatu důchodu, po dohodnutou dobu. Ten, komu vznikne právo na výplatu důchodu, je povinen předložit doklady potřebné pro výplatu důchodu, které

28

Obmyšleným je osoba určen pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Pojištěným je fyzická osoba, na jejíž život, zdraví, nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje.

- 62 -

pojistitel požaduje. Dokud tyto povinnosti nejsou splněny, pojistitel s výplatou důchodu nezačne, popřípadě vyplácí až do jejich splnění pozastaví.

Životní pojištění pojišťuje fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne dohodnutého v pojistné smlouvě jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. Pojistitel v rámci životního pojištění sjednává pojištění: - pro případ smrti - pro případ dožití - pro případ smrti nebo dožití - pro případ závažných onemocnění - případně jiná pojištění blíže specifikovaná v pojistné smlouvě

Běžné, dodatečné běžné pojistné a mimořádné pojistné Běžné a dodatečné běžné pojistné29 se platí za dohodnutá pojistná období (měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční) dle četnosti placení sjednané v pojistné smlouvě. První pojistné období začíná v den počátku pojištění. Výši pojistného určuje pojistitel podle sazeb pro jednotlivé druhy pojištění. Jednorázové pojistné a pojistné za první pojistné období je splatné dnem uzavření pojistné smlouvy. Běžné pojistné kromě pojistného za první pojistné období je splatné první den pojistného období. Pokud je běžné pojistné hrazeno za kratší pojistná období než je roční (področní placení), je pojistitel oprávněn zvýšit příslušné pojistné o příplatek. Pojistitel je oprávněn také zvýšit pojistné o příplatek podle způsobu placení (např. bezhotovostní způsob placení). Na základě písemné žádosti pojistníka může pojistitel rozhodnout o prodloužení lhůty pro zaplacení následného pojistného (tj. pojistného za druhé a další pojistné období). Běžné pojistné se platí po sjednanou pojistnou dobu a pojistitel má nárok na pojistné do data zániku pojištění, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Pojistitel může stanovit sazby, u nichž lze pojistné platit po dobu kratší. Upravit výši doposud placeného pojistného může pojistitel jen po dohodě s pojistníkem nebo za podmínek dohodnutých v pojistné smlouvě. Pojistitel je povinen nově dohodnutou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě dvou měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Pokud pojistné není zaplaceno ve lhůtě stanovené 29

Běžným pojistným se myslí pojistné stanovené za pojistné období. Dodatečné běžné pojistné, jde o pojistné, o které bylo běžné pojistné navýšeno při změně pojištění.

- 63 -

pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části a doručené pojistníkovi, u pojištění již vznikl nárok na odkupné a současně kapitálová hodnota pojištění vytvořená na základě zaplacení pojistného postačuje na úhradu dlužného pojistného do konce výše uvedené lhůty, ujednává se, že se pojištění přemění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části a doručené pojistníkovi na pojištění ve splaceném stavu bez povinnosti platit pojistné. U pojištění ve splaceném stavu se četnost placení pojistného, tj. délka pojistného období pro placení pojistného, mění na měsíční a pojistné je pravidelně měsíčně hrazeno z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení pojistného.

Mimořádné pojistné je pojistné, které pojistitel umožňuje pojistníkovi platit nad rámec úhrad běžného a dodatečného běžného pojistného. Pojistitel umožňuje platit mimořádné pojistné kdykoliv v době trvání pojištění. Zaplacení mimořádného pojistného nemá vliv na povinnost pojistníka platit běžné a dodatečné běžné pojistné a na výši pojistných částek u připojištění. Má-li být mimořádné pojistné placeno zaměstnavatelem pojistníka ve smyslu platného znění zákona o daních z příjmů, je pojistník povinen požádat pojistitele o určení zvláštního variabilního symbolu pro platby mimořádného pojistného zaměstnavatelem. Mimořádné pojistné zaplacené zaměstnavatelem pod jiným než určeným variabilním symbolem, byl-li tento pojistitelem pojistníkovi určen, nedohodl-li se zaměstnavatel pojistníka písemně s pojistitelem jinak, nemá pojistitel povinnost považovat za pojistné uhrazené zaměstnavatelem s důsledky ve smyslu platného znění zákona o daních z příjmů a nenese odpovědnost za případné následky z toho plynoucí. Částka poukázaná pod variabilním symbolem mimořádného pojistného nesmí být nižší než minimální limit mimořádného pojistného. Pojistitel je oprávněn stanovit i maximální limit celkového mimořádného pojistného. Pojistitel nenese odpovědnost za důsledky nepřiřazení mimořádného pojistného na pojistnou smlouvu, nesplňuje-li

mimořádné pojistné

podmínky dané limity pojistitele. Minimální i maximální limit mimořádného pojistného stanoví pojistitel v sazebníku. Pojistitel má rovněž právo pojistníkem poukázané mimořádné pojistné odmítnout. Případné odmítnuté oznámí pojistitel pojistníkovi písemně do 15 dnů od jeho přijetí. Pojistník je povinen písemně sdělit pojistiteli, jakým způsobem a kam má odmítnuté pojistné vrátit. Pojistitel je povinen odmítnuté pojistné vrátit pojistníkovi bez zbytečného odkladu poté, co je mu pojistníkem způsob jeho vrácení písemně sdělen.

- 64 -

Běžné pojistné zaplacené v prvních dvou letech trvání pojištění se použije na nákup počátečních podílových jednotek. Stejný postup se uplatní i pro navýšenou část běžného pojistného. Běžné pojistné i navýšená část běžného pojistného zaplacené po uplynutí dvou let se použije na nákup akumulačních podílových jednotek.30 Mimořádné pojistné se použije vždy na nákup akumulačních podílových jednotek. Pokud bylo pojistné zaplaceno před počátkem pojištění, použije se na nákup podílových jednotek za nákupní cenu platnou v nejbližší oceňovací den po počátku pojištění. Pokud bylo běžné pojistné zaplaceno před dnem jeho splatnosti, použije se na nákup podílových jednotek za nákupní cenu platnou v nejbližší oceňovací den následující po dni jeho splatnosti.

Pojistník má právo kdykoliv požádat o zvýšení nebo snížení běžného pojistného, změnu pojistitel provede od prvního dne splatnosti běžného pojistného, který následuje po dni doručení žádosti pojistiteli. Pojistník je oprávněn kdykoliv za trvání pojištění zaplatit mimořádné pojistné. Mimořádné pojistné pojistitel investuje do akumulačních podílových jednotek.

Výplata z kapitálové hodnoty pojištění a) výplata na základě zaplacení běžného a dodatečného běžného pojistného Výplata z kapitálové hodnoty pojištění jen za předpokladu, že u pojištění vznikl nárok na odkupné, je pojistník oprávněn písemně požádat na příslušném tiskopisu pojistitele o výplatu z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení běžného a dodatečného běžného pojistného. Maximální počet výplat z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení běžného a dodatečného běžného pojistného v průběhu dvou pojistných let, poté pojistitel stanoví výši v sazebníku. Pojistitel v sazebníku stanoví také minimální částku výplaty z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení běžného a dodatečně běžného pojistného. Požádá-li pojistník o výplatu částky nižší, než je tento pojistitelem stanovený limit, tak je pojistitel oprávněn žádost o výplatu zamítnout. Výplatu z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení pojistného pojistitel umožní maximálně v takové výši, aby tato kapitálová hodnota po výplatě neklesla pod limit stanovený pojistitelem v sazebníku. Požádá-li pojistník o výplatu částky vyšší, než je

30

Akumulační podílovou jednotkou se rozumí podílová jednotka zakoupená za běžné pojistné po uplynutí dvou let trvání pojištění nebo podílová jednotka zakoupená za mimořádné nebo jednorázové pojistné.

- 65 -

částka určená, vyplatí mu pojistitel částku jejíž výše dosahuje alespoň hodnoty minimální částky výplaty. Za provedení každé výplaty z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení pojistného si pojistitel účtuje poplatek, jehož výše je stanovena v sazebníku. O tento poplatek, jakož i o částku výplaty, je snížena kapitálová hodnota pojištění vytvořená na základě zaplacení běžného a dodatečného běžného pojistného. Lhůta pro výplatu z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení pojistného je stanovena pojistitelem v sazebníku a počíná běžet od následujícího dne po datu doručení písemné žádosti pojistníka pojistiteli. Na základě písemné žádosti pojistníka může být tato lhůta zkrácena. Za zkrácení lhůty si pojistitel také účtuje administrativní poplatek, jehož výše je rovněž stanovena v sazebníku.

b) výplata vytvořená na základě zaplacení mimořádného pojistného Bylo-li v průběhu pojištění zaplaceno mimořádné pojistné, je pojistník oprávněn kdykoliv v době trvání pojištění písemně požádat na příslušném tiskopisu pojistitele o výplatu z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení mimořádného pojistného. Maximální počet výplat z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení mimořádného pojistného v průběhu jednoho pojistného roku stanoví pojistitel v sazebníku. Pojistitel v sazebníku rovněž stanoví i minimální částku výplaty z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení mimořádného pojistného. Požádá-li pojistník o výplatu částky nižší, než je stanovený limit, je pojistitel oprávněn žádost o výplatu zamítnout. Nevznikl-li u pojištění však dosud nárok na odkupné, umožní pojistitel výplatu maximálně do výše alokovaného mimořádného pojistného sníženého o již provedené výplaty z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení mimořádného pojistného. Vznikl-li již u pojištění nárok na odkupné umožní pojistitel výplatu do výše kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení mimořádného pojistného. Požádá-li však pojistník o výplatu částky vyšší, vyplatí pojistitel nejvýše částku určenou pouze však do výše, která dosahuje alespoň hodnoty minimální částky výplaty. Za provedení každé výplaty z kapitálové hodnoty pojištění si pojistitel účtuje poplatek, jehož výše je stanovena v sazebníku. O tento poplatek, jakož i o částku výplaty, je snížena kapitálová hodnota pojištění vytvořené na základě zaplacení mimořádného pojistného. Lhůta pro výplatu z kapitálové hodnoty pojištění je stanovena pojistitelem v sazebníku a počíná běžet od následujícího dne po datu doručení písemné žádosti pojistníka pojistiteli. - 66 -

Na základě písemné žádosti pojistníka může být tato lhůta zkrácena. Za zkrácení lhůty si však pojistitel účtuje administrativní poplatek, jehož výše je stanovena v sazebníku.

Zánik pojištění a) uplynutím doby – pojištění zaniká uplynutím doby, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. b) nezaplacením pojistného – pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k zaplacení celého dlužného pojistného stanoveného pojistitelem v upomínce doručené pojistníkovi, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. c) dohodou – pojistitel a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout. d) výpověď – je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena alespoň šest týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná. Pojistitel nemůže vypovědět životní pojištění. Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Výpověď po vzniku pojistné události - pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do tří měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta jednoho měsíce, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Pojistitel nemůže vypovědět životní pojištění. e) odstoupením – zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do dvou měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy. Stejné právo odstoupit má i pojistník, jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění. f) odmítnutí pojistného plnění – pojistitel plnění z pojistné smlouvy může odmítnout, jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených - 67 -

písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojištění zanikne. Odkupné Nárok na odkupné31 vzniká u pojištění nejdříve po dvou letech jeho trvání a za podmínky, že bylo zaplaceno běžné a dodatečné běžné pojistné za první dva roky trvání pojištění a současně kapitálová hodnota pojištění vytvořená na základě zaplacení běžného a dodatečného běžného pojistného je kladná. Odkupné se stanoví podle pojistně technických zásad z kapitálové hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení mimořádného pojistného a poplatek pojistitele ve výši uvedené v sazebníku. Pojistník má právo kdykoliv během trvání pojištění požadovat na pojistiteli sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel výši odkupného sdělí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka. Odkupné je splatné do tří měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. Výplatou odkupného pojištění zaniká.

Závěr Ve své práci jsem zaměřila na kapitálové životní pojištění. Zvláštní pozornost jsem věnovala problematice optimální varianty kapitálového životního pojištění s možností výběru. Kapitálové životní pojištění patří do životního pojištění, které kryje riziko úmrtí, ale zároveň také slouží ke zhodnocování části prostředků. Ty jsou pak i s úroky vyplaceny pojištěnému. Pojištění může sjednat občan od 18 do 68 let na libovolně vysokou pojistnou částku. Pojištění končí nejpozději ve výroční den počátku pojištění kalendářního roku, v němž se pojištěný dožije věku 70 let. Pojistné se platí v měsíčních, čtvrtletních, pololetních nebo ročních splátkách. Výše pojistného se řídí věkem a pohlavím pojištěného a zvolenou pojistnou částkou. KŽP je dlouhodobá záležitost a je dobré si před uzavřením této pojistky vše dobře promyslet. V prvních letech si pojišťovna určuje náklady na

31

Odkupné = část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. Odkupné pojistitel vyplatí při zániku pojištění, a to v případech blíže stanovených v pojistné smlouvě.

- 68 -

uzavření pojistné smlouvy a na pokrytí smluvního rizika. Teprve až v dalších letech se zvyšuje kapitálotvorná část a pojistka přináší určitý výnos. Při psaní této práce jsem zjistila, že jedině na IŽP a KŽP se vztahuje daňová uznatelnost pojištění tudíž jsou odčitatelnou položkou od základu daně z příjmů a to až do výše 12 000 Kč ročně, tím lze na dani uspořit až 3 840 Kč. Další výhodou je možnost sjednat celou řadu zvýhodněných rizikových připojištění, které nelze samostatně získat. KŽP je nejbezpečnější finanční produkt, bezpečnost vložených peněz do pojištění je kompenzována nízkým úrokem. Platí zde nízké riziko nese nízký výnos. U KŽP klient nemusí přemýšlet kam investovat své finanční prostředky spořící složky a nechává to na odbornících. Garantuje minimální roční zisk 2,4% a zároveň další zhodnocení v závislosti na hospodaření pojišťovny, běžně pak celkové zhodnocení může dosahovat 4 i více procent. Pro maximalizaci zhodnocení a omezení investičního rizika je minimální doporučená doba trvání pojištění deset let a více. Kratší doba pojištění může vzhledem ke kolísání kapitálového trhu negativně ovlivnit výši zhodnocení. Optimální variantou KŽP je taková varianta kde je možnost výplaty. A to díky mimořádnému pojistnému, které umožňuje klientovi platit nad rámec úhrad pojistného. To umožňuje po uplynutí dvou let nákup akumulačních jednotek, ze kterých je možnost výplaty pojistného. Pojistitel si stanovuje maximální a minimální částku výplaty. KŽP je vhodné pro opatrnější klienty, kterým pojišťovna zaručuje pojistnou ochranu po celou dobu pojištění a výplatu dohodnuté výše částky na konci pojištění, v níž je započítaný výnos.

- 69 -

Seznam použité literatury Miroslav Marvan, Dějiny pojišťovnictví v Československu 2. díl, Bratislava: Alfa konti 1993, 1. vydání, ISBN: 80-88739-01-2

Eva Ducháčková, Principy pojištění a

pojišťovnictví, druhé aktualizované vydání,

nakladatelství Ekopress, s.r.o., Praha, 2005, ISBN: 80-86119-92-0

Eva Ducháčková, Pojišťovnictví a pojištění, první vydání, Praha, VŠE, 2000, ISBN: 80245-0023-X

V. Čejková a kol., Pojišťovnictví, první vydání, Brno, 2003, ISBN: 80-214-2404-4

Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. a kol., Pojistná teorie, první vydání, Edition Professional Publishing, 2005, ISBN: 80-86419-84-3

Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven, Životní pojištění, Grada Publishing, s.r.o., 2002, ISBN: 80-247-0146-4

T. Cipra, Pojistná matematika – teorie a praxe, nakladatelství EKOPRESS, s.r.o., druhé vydání, 2000, ISBN: 80-86929-11-6

Zákon č. 586/1992 Sb. O daních z příjmů, (daňové úlevy)

Internetové stránky: www.finance.cz

www.penize.cz

www.mesec.cz www.cap.cz

www.verejny.cap.cz

www.fincentrum.idnes.cz www.cpoj.cz (Česká pojišťovna a.s.) www.allianz.cz (Allianz pojišťovna, a.s.) www.generali.cz (Generali pojišťovna, a.s.)

- 70 -