Bankovní institut vysoká škola Praha. Diplomová práce

Bankovní institut vysoká škola Praha

Vývojové trendy na světových pojistných trzích Diplomová práce

Bc. Kateřina Baláčková

Duben 2015

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Vývojové trendy na světových pojistných trzích

Diplomová práce

Autor:

Bc. Kateřina Baláčková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D.

Duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji,

že

jsem

diplomovou

práci

zpracovala

samostatně

a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne

30. 4. 2015

Bc. Kateřina Baláčková

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí své práce, paní Bc. Ing. Karině Mužákové, Ph.D., za její cenné rady a laskavý přístup při zpracování diplomové práce. Velké poděkování patří i mé rodině, která mě srdečně podporovala během celého studia na vysoké škole.

Anotace Tato diplomová práce je zaměřena na vývojové trendy na světových pojistných trzích. Práce se zabývá zařazením pojistných trhů do trhů finančních, objasněním podmínek v prostředí současného pojišťovnictví, analýzou rizik a vývoje pojištěnosti a jejich globální významností pro oblast pojišťovnictví. Důležitou součástí práce je analýza vývoje pojistných trhů vybraných největších ekonomik světa v životním a neživotním pojištění, který je nejsilněji ovlivněn vývojem makroekonomických prostředí v daných zemích.

Cílem práce

je analyzovat a objasnit příčiny a důsledky působení vybraných vývojových trendů na světové pojistné trhy. Klíčová slova: pojistný trh, pojišťovnictví, pojištěnost, vývojový trend

Annotation This diploma thesis is focused on the development trends in global insurance markets. The thesis deals with the classification of insurance markets into financial markets, it explains conditions of the current insurance, risk analysis and development of insurance penetration and their global significance for the insurance industry. An important part of this thesis is to analyze the development of insurance markets in selected major world economies in the life and

non-life

insurance,

which

is

strongly

influenced

by

the

development

of

the macroeconomic environment in the country. The aim is to analyze and explain the causes and consequences of selected trends on the global insurance markets. Key words: insurance market, insurance, insurance penetration, development trend

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Pojistné trhy ....................................................................................................................... 9 1.1 Pojišťovnictví jako součást finančních služeb ............................................................. 9 1.1.1

Pojistný fond ............................................................................................... 11

1.1.2

Vestavěné stabilizátory ............................................................................... 12

1.2 Podmínky ovlivňující fungování pojistných trhů ...................................................... 14 1.2.1

Pojistné prostředí ........................................................................................ 14

1.2.2

Makroekonomické prostředí ....................................................................... 16

1.3 Světové pojišťovnictví ve třetím tisíciletí.................................................................. 21

2

1.3.1

Pojistná centra ............................................................................................. 22

1.3.2

Subjekty pojistných trhů ............................................................................. 24

1.3.3

Analýza vývoje pojištěnosti ........................................................................ 26

1.3.4

Emerging markets ....................................................................................... 35

Vývoj na pojistných trzích s životním a neživotním pojištěním ................................. 39 2.1 Spojené státy americké .............................................................................................. 40 2.1.1

Makroekonomický vývoj a pojišťovnictví USA ......................................... 41

2.1.2

Pojistný trh USA ......................................................................................... 43

2.2 Čínská lidová republika ............................................................................................. 45 2.2.1

Makroekonomický vývoj a pojišťovnictví Číny ......................................... 45

2.2.2

Čínský pojistný trh ...................................................................................... 47

2.3 Japonsko .................................................................................................................... 49 2.3.1

Makroekonomický vývoj a pojišťovnictví Japonska .................................. 49

2.3.2

Japonský pojistný trh .................................................................................. 50

2.4 Spolková republika Německo .................................................................................... 52 2.4.1

Makroekonomický vývoj a pojišťovnictví Německa.................................. 53

2.4.2

Německý pojistný trh .................................................................................. 54

2.5 Porovnání vybraných pojistných trhů ........................................................................ 56 3

Vývojové trendy ve světovém pojišťovnictví ................................................................ 59 3.1 Obecné tendence vývoje ............................................................................................ 59 3.2 Riziko......................................................................................................................... 63 5

3.3 Informační asymetrie v pojišťovnictví ...................................................................... 67 3.4 Nové distribuční kanály ............................................................................................. 70 3.4.1

Pojištění na webu ........................................................................................ 72

3.4.2

Mobilní zařízení .......................................................................................... 72

3.4.3

Potenciál z Big Data .................................................................................... 72

3.5 Nové technologie ....................................................................................................... 73

4

3.5.1

Kybernetické technologie ........................................................................... 74

3.5.2

Autonomní vozidla...................................................................................... 75

3.5.3

Hydraulické štěpení .................................................................................... 76

3.5.4

Drony .......................................................................................................... 77

Vývojové trendy a jejich dopad na vývoj vybraných pojistných trhů ....................... 79 4.1 Spojené státy americké .............................................................................................. 79 4.2 Čínská lidová republika ............................................................................................. 81 4.3 Japonsko .................................................................................................................... 82 4.4 Spolková republika Německo .................................................................................... 84

Závěr ........................................................................................................................................ 87 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 91 Seznam zkratek ...................................................................................................................... 94 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 95 Seznam grafů .......................................................................................................................... 96 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 97

6

Úvod Pojišťovnictví je silně dynamizované odvětví ekonomiky, které se neustále vyvíjí v měnícím se hospodářském prostředí. Pojišťovnictví je mezi ostatními hospodářskými sektory specifické, neboť denně naráží na výskyt nahodilých událostí a musí se vypořádat s výskytem rizika. Situaci na trhu s pojistnou ochranou odráží pojistné trhy. Nabídka i poptávka po pojistných produktech je v tržním a konkurenčním prostředí nucena pružně reagovat na změny způsobené všemi ovlivňujícími faktory. V třetím tisíciletí se vlivem technologií, nových poznatků, ekologického, ekonomického a společenského vývoje objevuje mnoho nových vývojových trendů. Tyto trendy svým působením zasahují do rizikovosti, a tím i do vývoje na světových pojistných trzích. Právě z důvodu poznání nových trendů jsem si zvolila toto téma diplomové práce, které se bude věnovat dopadu aktuálních trendů na vývoj světových pojistných trhů. Cílem diplomové práce je zhodnocení výsledků analýzy vybraných vývojových trendů (jejich příčiny a důsledky) v pojišťovnictví a objasnění jejich spojitosti s vývojem na světových pojistných trzích. Diplomová práce zmapuje vývoj současného světového pojišťovnictví, důraz bude kladen na vývoj pojistných trhů. V dílčích cílech diplomové práce budou analyzovány makroekonomická prostředí, rizika, globální pojištěnost a potvrzena jejich souvislost ve vztahu ke světovému pojišťovnictví. Nedílnou součástí bude i rozbor vývoje vybraných pojistných trhů v životním a neživotním pojištění, a to zejména s důrazem na poslední rozkolísanou dekádu. První kapitola diplomové práce zařadí pojistné trhy do finanční sféry hospodářství, zmíní jednotlivá specifika, bude se zabývat podmínkami panujícími v prostředí pojistných trhů. Trhy jsou silně ovlivněny makroekonomickými podmínkami, proto zde budou objasněny souvislosti vývoje pojistných trhů a ukazatelů vývoje ekonomiky. Kapitola bude sledovat nejdůležitější pojišťovací centra světa. Významná část bude analyzovat světovou pojištěnost, která odráží vývoj pojistných trhů. V neposlední řadě budou popsány specifika rozvinutých a rozvíjejících se pojistných trhů.

7

V druhé kapitole bude analyzován vývoj pojistných trhů v životním i neživotním pojištění ve čtyřech největších

ekonomikách světa.

U každého státu

bude

uvedena jeho

makroekonomická situace, budou zdůvodněny a rozebrány konkrétní vývojové trendy ovlivňující specifický vývoj daného pojistného trhu. Na konec kapitoly bude zařazena komparace vývoje jednotlivých trhů, bude se zabývat rozdíly mezi trhy. Bude zde nastíněn možný budoucí vývoj daných trhů. Následující kapitola se bude zabývat nejdůležitějšími tendencemi, které ovlivňují aktuální vývoj na pojistných trzích. Kromě obecných vývojových tendencí budou rozebrány i vybrané specifické trendy formující podobu současných trhů. Důležité bude poznání rizikovosti v odvětví, ale také míry informační asymetrie v pojišťovnictví, o které se začalo více hovořit právě ve třetím tisíciletí. Nasycené pojistné odvětví neustále hledá nové formy prodeje pojistných produktů. Navíc je poslední vývoj trhů silně ovlivněn vývojem technologií. Závěrečná, čtvrtá kapitola logicky propojí vývoj pojistných trhů čtyř největších ekonomik světa s vybranými vývojovými trendy v oblasti pojišťovnictví. Na konkrétních příkladech bude ukázán důsledek vývoje trhu. Teoretická část práce vychází z knižních publikací, právních předpisů a internetových zdrojů. Všechny použité zdroje jsou sepsány na konci této práce. Zhodnotila jsem samozřejmě i své poznatky z celého studia na vysoké škole.

Sekundární data pro analýzu pojištěnosti,

makroekonomických ukazatelů a vývoje na pojistných trzích pocházejí z veřejně dostupných databází Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a zajišťovny SwissRe. K naplnění hlavního cíle práce budou využity následující metody: rešerše odborné literatury, odborných prací a studií, syntéza dílčích poznatků, explanace, deskripce, indukce a komparace. Po celou dobu zpracování byly poznatky diskutovány s vedoucím diplomové práce, který touto cestou zlepšoval kvalitu obsahu.

8

1 Pojistné trhy Následující kapitola se bude věnovat fungování na současných pojistných trzích. Pojistné trhy budou zařazeny do finančního systému, budou objasněny vzájemné vazby mezi finančními a pojistnými trhy. Kapitola se soustředí na současné faktory a tendence působící na pojistných trzích. Nakonec je zařazena analýza vývoje na pojistných trzích. Z důvodu aktuálnosti diplomové práce bude zaměřeno především na vývoj v posledních letech.

1.1

Pojišťovnictví jako součást finančních služeb

Význam pojišťovnictví v posledních letech roste v návaznosti na posilující finanční systém. V této podkapitole následuje zařazení pojistných trhů do těch finačních. Pojišťovací instituce jsou vedle dalších institucí finančních trhů (bankovní instituce, nebankovní instituce působící v investičním sektoru a další licencované subjekty finančních systémů) významným subjektem působícím na světových pojistných trzích. Pojistné trhy napomáhají správnému a efektivnímu fungování světových ekonomik. Pojišťovnictví díky svému předmětu činnosti, kterým je eliminace či snížení negativních důsledků nahodilosti, pomáhá celosvětové stabilitě a světovému ekonomickému rozvoji. Pojištěný ekonomický subjekt zvyšuje svou finanční bezpečnost, a tím i stabilitu. Pokud zabezpečíme stabilitu na finančních trzích, podpoříme stabilitu a zdraví ekonomických systémů. Pojistné trhy mají klasické rysy finančních trhů, dochází zde ke střetu nabídky a poptávky po pojistných produktech. Pojistné produkty jsou zaměřeny na přenos rizika od pojištěného na pojistitele a jsou specifickým druhem peněžní služby. Pojištěný za tuto službu platí pojistné (cena pojištění), které je potom úzce spojeno se ziskem pro pojistitele. Na pojistných trzích nacházíme několik základních subjektů obchodování. Střet mezi nabízejícími pojistiteli a poptávajícími klienty spojují tzv. zprostředkovatelé pojištění (agenti, makléři a další poradci), kteří zabezpečují plynulé fungování na těchto trzích. Klasický pojistný trh je trhem nabídkovým (nabídka převládá nad poptávkou), což determinuje specifické rysy prodeje pojistných produktů. Dalšími subjekty pojistných trhů jsou regulatorní a dohledové instituce, které dohlížejí na dodržení pravidel a zákonů stanovených státem a zároveň dbají na dodržení 9

legislativy v oboru podnikání v pojišťovnictví. Na těchto trzích se nacházejí i organizace sdružující zájmy a usilující o spolupráci napříč celým odvětvím, jako jsou nejrůznější asociace pojišťoven a makléřů. Pro vyspělé trhy je charakteristická přítomnost pojišťovacího ombudsmana, který chrání spotřebitele, jež si zakoupil pojistný produkt. 1 Vedle klasického věcného pojistného trhu existuje ještě tzv. investiční pojistný trh. Ten vzniká hlavně díky velkému množství volných peněžních prostředků držených v technických rezervách pojišťoven. Pojišťovny se proto stávají významnými účastníky obchodování/investování na finančních trzích. Typické je i spojení pojištění s určitým investičním produktem, čímž vzniká syntetický produkt. Tyto produkty jsou typické pro oblast bankopojištění.2 Jelikož pojistné, ale i obecně řečeno finanční trhy, nepracují s hmotnými produkty, závisí jejich rozvoj a kvalita na zdokonalování v oblasti výpočetních a komunikačních technik. V obecné rovině hovoříme o trendu komputerizace a intelektualizace. Komputerizace představuje využití nejmodernější výpočetní a přenosové techniky. Nabízí dokonalé a spojení napříč jednotlivými finančními institucemi v reálném čase. Subjekty finančních trhů mají aktuální informace okamžitě k dispozici, jsou schopny informace vyhodnotit a použít kdykoli a kdekoli. Intelektualizace je spojena s růstem kvalifikace a specializace pracovníků na finančních trzích. Vhodně vyškolení pracovníci, kteří umí obsluhovat a naplno využít nejmodernější technologie, jsou nezbytnou součástí moderních společností na finančních trzích. Oba tyto faktory přinášejí rychlejší a náročnější rozhodování, důraz na znalosti a citlivější vnímání rizika.3

1

DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Pojistné trhy: změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012, s. 43-48. ISBN 978-80-7431-078-2.

2

DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL, ref. 1

3

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 728. Partners. ISBN 978-80247-3671-6.

10

Světové finanční trhy neustále rostou, což má dopad i na rostoucí velikost pojistných trhů. Celosvětové předepsané pojistné dosáhlo v roce 2013 hodnoty 4 640 941 milionů USD, což představovalo 6,28 % z celosvětového HDP.4

1.1.1 Pojistný fond Pojistný fond je primárně určen na krytí náhodných finančních potřeb. Jedná se o finanční rezervu. Přístupy pojistné matematiky při rozhodnutí určitého problému a matematicky měřitelné a odhadnutelné finanční potřeby jsou základním kamenem pojistných fondů. Odhadnutelná náhodnost hraje důležitou roli při rozhodování ekonomických subjektů a pojistitelů. Finanční pojistná teorie zkoumá dopady principu ekvivalence a projevy nahodilosti. Pojistitel řeší vztahy mezi tvorbou a čerpáním zdrojů, jedná se o vztah neekvivalentní podmíněné finanční návratnosti. Podmínkou zde je nastání škodné události.5 Velký podíl pojištěných netvoří jednotlivci, ale pojištěné skupiny osob a podniky. Ve spojení pojištění a podnikových financí hraje velmi důležitou roli risk management, který je rozčleněn do několika fází. Pojistitel se na začátku podílí na identifikaci rizika (u výrobních odvětví již při samotné výrobě produktu), dále kontroluje v podniku identifikovaná rizika, stanoví nápravná opatření, a ve finále dospěje do třetí fáze (sjednání pojištění). Výhody pro podnik jsou jednoznačné hlavně pro oblast účetnictví, protože pojistné je zahrnuto do účetnictví jako běžný a dobře plánovaný výdaj. Pojistné plnění spadá do příjmu podniku.6 Další možnou oblastí propojení pojištění a financí je oblast veřejných financí. Jedná se většinou o krytí rizik spojených s přírodními a živelními katastrofami. Tyto katastrofy však bývají mohutného rozsahu a jsou nepojistitelné u jednoho pojistitele, proto se v tomto případě využije vícezdrojové financování. Pojišťovna se navíc obvykle zajistí. Pojišťovnictví může 4

SwissRe: Sigma 3/2014 World insurance in 2013: steering towards recovery. [online]. 2014 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z:http://media.swissre.com/documents/sigma3_2014_en.pdf

5

DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, s. 36-37. ISBN 978-80-7431-015-7.

6

DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL, ref. 5, s. 39

11

pomoci i v oblastech sociálního a zdravotního pojištění obyvatel státu. S rozpočtovou politikou souvisí i daňová oblast a možné uplatnění daňových odpočtů či slev, jelikož pojištění je považováno za stabilizující prvek. Pojištění přináší určité výhody i v oblasti měnové politiky. Klient využívající pojištění odkládá svoji spotřebu, což má antiinflační charakter, úsporami se financují investice. Pojišťovny naopak platí daně ze zisku do státního rozpočtu. Neposledním propojení pojištění a financí je oblast zahraničně obchodních vztahů. Světový obchod přináší jiná rizika než obchod uvnitř státu – kurzové a politické riziko. Pojištění je chápáno jako proexportní opatření a také je nepřímo součástí platební bilance státu.

1.1.2 Vestavěné stabilizátory Pojišťovnictví je ze své podstaty nestabilním odvětvím. Jeho páteří je nahodilost. Pojišťovnictví se snaží o finanční eliminaci důsledků realizace jednotlivých čistých rizik. Pojistné trhy jsou díky riziku nejvíce výkyvové trhy z celé finanční sféry. Od samého začátku rozvoje pojistného odvětví se ekonomické subjekty snažily těmto výkyvům bránit. Hlavními nástroji pro stabilizaci odvětví jsou kromě státní regulace i tzv. vestavěné stabilizátory pojišťovnictví, kterými rozumíme:  klasické zajištění,  finanční zajištění  mezisektoriální diversifikaci rizik. Zajištěním nazýváme pojištění pojišťovny. Je to přenos části rizika, dochází k vertikálnímu přenosu rizika z pojistitele na zajistitele za dohodnutou cenu tzv. zajistné. Zajistitel může část rizika předat opět dále, poté hovoříme o retrocesi. Rozdělením rizik na menší části dochází k lepšímu vyrovnání s pojistně technickým rizikem, pojistitel může krýt i velké, katastrofické škody, zvyšuje se upisovací kapacita pojistitele, dochází ke snížení chybovosti při kalkulaci pojistného, pojistiteli je navýšena solvence. Novinkou posledních let je i odborná pomoc od zajistitele v podobě poradenství, doplňkových služeb, vytváření modelů chování pojistných trhů a vývoje rizik. Fakultativní zajištění je hledání možnosti zajištění pro každý 12

jednotlivý obchod zvlášť. Jeho opakem je zajištění obligatorní, které vyplývá z uzavřené smlouvy o zajištění určitých rizik. Dále se rozlišuje zajištění proporcionální, kdy zajistitel přebírá určité procento z každého zajištění (kvótové zajištění) nebo si volí vlastní vrub, do kterého si riziko bude krýt sám pojistitel, a škodní nadměrek, jež bude krýt zajistitel (excedentní zajištění). Neproporcionální zajištění pomáhá chránit pojistitele při velké škodovosti během krátkého období (zajištění nadměrku škodovosti) nebo před dopadem velkých, katastrofických pojistných událostí (zajištění škodního nadměrku).7 Novější formu zajištění představuje alternativní přenos rizika v tzv. finitním a finančním zajištění, které vyplynulo z globalizačních procesů, přinášejících integraci finančních služeb a větší návaznost pojistných produktů na bankovní produkty. Toto komplexnější zajištění chrání hospodářské výsledky pojistitelů, rozšiřuje tedy ochranu z krytí důsledků pojistně technického rizika na další aspekty. Nové finanční deriváty, jako jsou pojišťovací futures a pojistné swapy, diverzifikují podnikatelská rizika a výnosy investiční politiky. Pojistitelé se mohou lépe připravit na cykličnost trhů, zvýšit svoji solventnost a zvýšit svůj vlastní vrub. V praxi se hojně využívá smíšené zajištění, jež kombinuje klasické a finanční zajištění. To přineslo pojistitelnost i pro finanční a politická rizika. Nevýhodou je možné navýšení kreditního rizika pojišťoven. Protistrana nemusí dodržet své závazky ze zajistné smlouvy. Finanční krize z roku 2008 ukázala, že na dobrý rating se nedá spoléhat v takové míře, jak se finanční instituce dříve domnívaly.8 Ještě větší stupeň integrace a produktové konvergence představuje mezisektoriální diverzifikace rizik. Je odpovědí na zvýšenou poptávku po komplexnosti služeb a nových formách komunikace. Příkladem může být kaptivní pojišťovna. Je to speciálně zřízená pojišťovna podnikatelskými subjekty, které zde kryjí své vlastní pojistné potřeby. Hlavním motivem je úspora nákladů. Dalším důsledkem integračních procesů jsou bankopojišťovny, které vznikly spojením bankovních a pojišťovacích služeb v homogenizované produkty, později byly tvořeny multifunkční finanční skupiny. Synergický efekt byl efektivním zejména 7

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, s. 78-86. ISBN 978-80-86929-51-4.

8

DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL, ref. 5, s. 80-83

13

při využití informací o klientech. Propojením bankovních nástrojů a klasických zajistných nástrojů jsou finanční deriváty, jež umožnily nadnárodní a mezisektoriální diverzifikaci rizik.9

1.2

Podmínky ovlivňující fungování pojistných trhů

Na vývoj finančních trhů působí hlavně prostředí, ve kterém se nacházejí. Jednotlivá prostředí budou podrobněji rozebrány v následujících podkapitolách.

1.2.1 Pojistné prostředí V oblasti pojistných trhů se na prvním místě zmiňuje samotná podstata pojištění – pojem riziko, neboť pojištění je finančním nástrojem sloužící k eliminaci negativních důsledků nahodilosti. Výskyt i vývoj rizik a možné dopady při jejich realizaci jsou základními faktory, které zkoumá věda a výzkum zaměřený na oblast pojišťovnictví. Vědecké poznání přináší velmi dobrou analýzu jednotlivých rizikových faktorů a objevuje metody, jak rizika co nejlépe eliminovat a vypořádat se s nimi. To ovšem neznamená, že se rizikovost pouze snižuje. Rozvoj lidského poznání a technologií ukazuje stále další nová rizika. Klimatické změny jsou dalším faktorem přispívajícím ke zvyšování rizikovosti na pojistných trzích.10 Situace ekonomik jednotlivých států a jejich legislativní podmínky jsou dalšími důležitými faktory ovlivňující podobu národních pojistných trhů během posledních let. V novém tisíciletí jsou však pojišťovny významnými institucionálními investory a globalizace přinesla přesun od národní k mezinárodní konkurenci, ale také přechod od konkurence v pojistném sektoru na celý finanční sektor. Situace na světovém pojistném a zajistném trhu tedy velmi silně ovlivňuje situace na jednotlivých národních pojistných trzích.

9


10


14

Pojišťovny jsou nuceny ke stále větší flexibilitě a přizpůsobení se měnícím se ekonomickým podmínkám na trzích jako jsou11:  vývojové trendy v ekonomickém růstu,  vývoj a změny na finančních trzích,  situace a vývoj v míře inflace,  globalizační tendence,  vývoj ve výskytu pojistných událostí,  situace v systémech státního sociálního zabezpečení. Velkou roli hrají legislativní podmínky, regulace a dohled na jednotlivých trzích, ale i na celosvětové úrovni. S rostoucí globalizací je to právě širší regulace dopadající na více států, která bude v budoucnosti důležitá. Příkladem v evropském kontextu může být již dlouho připravovaná reforma regulující evropské pojišťovnictví nazvaná Solvency II. Reforma obsahující 3 základní pilíře by měla zásadně ovlivnit samotnou činnost pojišťoven např. v oblasti řízení rizik, řízení kapitálu, zavádění nových systémů a sběru dat, reportingu regulátorovi a další. Významným faktorem ovlivňujícím podobu trhů je i oblast škodovosti. Jedná se o analýzu výskytu a rozsahu škod z pojistných událostí. V posledních letech pozorujeme trend škod katastrofických mající extrémní rozsahy. Pojistitelé musí stále více řešit otázku pojištěnosti těchto velkých rizik, řešením bývá určitá forma soupojištění a větší roli hraje zajištění pojišťoven. Další obecný faktor ovlivňující pojistné trhy je demografický vývoj (a to hlavně pokles porodnosti v rozvinutých ekonomikách a zvyšující se střední délka života), změny v životním stylu a změny spotřebitelských preferencí. Pojistitelé musí nestále sledovat změny související s životem jejich klientů a pojistné produkty přizpůsobovat měnícím se podmínkám v životech obyvatel.

11


15

1.2.2 Makroekonomické prostředí Obecné ekonomické podmínky i vývojové trendy v ekonomickém růstu jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňující podobu pojistných trhů, a proto bych se na některé z nich chtěla v následující kapitole zaměřit. Trhy ovlivňuje objem i vývoj velikosti HDP, inflační vývoj, vývoj cen, vývoj nezaměstnanosti, výše úrokových sazeb, objem a struktura příjmů/výdajů domácností, dluhová krize a další faktory. Makroekonomické prostředí je silně ovlivněno demografickým vývojem. Světová populace neustále roste. Podle statististik amerického úřadu pro sčítání lidu žilo na Zemi v únoru 2015 7,295 miliard obyvatel.12 Rozvinuté ekonomiky charakterizuje prodlužování střední délky života a zároveň snižování porodnosti. Hrubý domácí produkt Makroekonomické prostředí lze popsat několika ukazateli. Hrubý domácí produkt je nejpoužívanější ekonomický ukazatel měřící výkonost ekonomiky, ve finančním vyjádření udává hodnotu všeho, co bylo v dané zemi za daný čas nově vytvořeno. Světové ekonomiky se začaly vzpamatovávat ze silné rány, kterou utrpěly během finanční krize z roku 2008, jejíž důsledky se naplno projevy v kritickém roce 2009. Po silné propadu trhů započala velmi pomalá a bolestná cesta vzhůru. Na projekci globální perspektivy budoucího růstu zpracované Světovou bankou (Graf 1) můžeme pozorovat slabé oživení a vyhlídky pomalejšího růstu než před krizí. Oživení v oblastech s vysokými příjmy je nerovnoměrné. Spojené státy a Velká Británie překročily předkrizové vrcholy, ale Eurozóna je stále pod předchozími vrcholy. Středně-příjmové ekonomiky zaznamenaly také méně dynamický rozvoj než v minulých cyklických výkyvech (kvůli celkovému strukturálnímu zpomalení). Země s nízkými příjmy i nadále rostou silným tempem, a to i přes všechny překážky v náročném globálním prostředí. Klíčovými rysy nevýrazného globálního oživení byly akomodační měnové politiky, pokles cen komodit a slabý růst světového 12

Worldometers:

population [online].

2014

z: http://www.worldometers.info/world-population/

16

[cit.

2015-04-23].

Dostupné

obchodu. Tyto faktory by měly pomoci i v budoucím vývoji, ačkoli se očekává postupné zpřísňování v oblasti legislativy. Úkolem politiků rozvíjejících se zemí bude upravit měnové a fiskální politiky ve vztahu k měnícím se okolnostem dlouhodobého růstu a zavést mnoho strukturálních reforem. Krize měla mnohem hlubší dopad na vysoko-příjmové skupiny obyvatelstva než na obyvatele s nižšími příjmy. Některé druhy pojištění se staly luxusní záležitostí. Tato skutečnost měla také dopad na odlišný vývoj pojistných trhů v průmyslově vyspělých zemí a tzv. emerging markets.

Graf 1: Reálný růst HDP ve světě (v % za rok) Zdroj: Světová banka13

Ekonomická aktivita ve světovém měřítku v období po krizi pomalu roste (až na občasné zpomalení růstu, např. v polovině roku 2014 v oblasti Eurozóny). Průměrný růst v roce 2014 byl výraznější než v roce předchozím, silně se dařilo Velké Británii (Tabulka 1). Růst v Číně a Japonsku byl o něco nižší, než se očekávalo. Mnoho rozvíjejících se trhů zaznamenalo posílení, ale výhledy jsou stále nejisté, neboť se stále neví, zda americký FED začne během

13

World

bank [online].

2014

[cit.

2015-04-23].

Dostupné

http://www.worldbank.org/content/dam/Worldbank/GEP/GEP2015a/pdfs/GEP15a_web_full.pdf

17

z:

roku 2015 zvyšovat úrokové sazby. Jak vyplývá z predikcí Mezinárodního světového fondu a Světové banky, v roce 2015 se očekává celkové slabé zlepšení. V USA a zemích Eurozóny by se mohlo jednat o výraznější růst. Na druhé straně by v Evropě také mohlo nastat riziko výraznějšího zpomalení, což by vedlo k deflačnímu období stagnace. Očekává se zpřísnění regulace zavedené centrálními bankami ve Velké Británii a USA. V těchto zemích bude tlak na růst výnosů ze státních dluhopisů způsobený očekávaným zvýšení úrokových sazeb v USA. Situace v Evropě je odlišná a Evropská centrální banka pravděpodobně nezvedne úrokové sazby dříve než v roce 2017. 14 Míra inflace V předkrizovám období nebyly míry inflace nijak vysoké. Po propadu finančních trhů se objevily nejrůznější tlaky na růst světových hodnot inflace. Nárůst však nebyl významného charakteru, neboť úrokové míry byly stále na historických minimech v mnoha státech. Nebylo tudíž možné úrokové míry více snížit, což by tlačilo na rostoucí inflaci. Křehkosti současné ekonomické situace nijak nepomáhají hodnoty jednotlivých inflací blízké nule a nepříliš významný ekonomický růst. V Evropě by Evropská centrální banka dokonce mohla nakoupit evropské státní dluhopisy, aby předešla již zmiňované deflaci v oblasti Eurozóny.15 Deflace je typická pro ekonomický vývoj posledních let na území Japonska, v roce 2013 Japonsko zaznamenalo míru inflace 0,4 %. Inflace by měla během následujících let růst ve všech největších pojistných centrech.

14

SwissRe: Global insurance review 2014 and outlook 2015/16 [online]. 2015 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/Global_insurance_review_2014_and_outlook_2015_16.pdf

15

SwissRe: Global insurance review 2014 and outlook 2015/16 [online], ref. 14

18

Tabulka 1: Reálný růst HDP, inflace a úrokových sazeb

Reálný růst HDP (roční průměr v %)

Míra inflace (index spotřebitelských cen, roční průměr v %)

Úrokové sazby (v %)

Výnos z 10-letých statáních dluhopisů (v %)

Stát USA VB Eurozóna Japonsko Čína USA VB Eurozóna Japonsko Čína USA VB Eurozóna Japonsko USA VB Eurozóna Japonsko

2013 2,20 1,70 -0,40 1,50 7,70 1,50 2,60 1,30 0,40 2,60 0,25 0,50 0,25 0,07 3,00 3,00 1,90 0,70

2014 (odhad) 2,30 3,00 0,80 1,50 7,40 1,90 1,70 0,50 2,80 2,10 0,25 0,50 0,05 0,10 2,60 2,60 1,00 0,50

2015 (prognóza) 3,30 2,50 1,30 1,20 7,10 2,20 1,80 1,10 1,50 2,60 1,25 1,25 0,05 0,10 3,50 3,50 1,40 0,60

2016 (prognóza) 3,20 2,60 1,50 0,90 6,80 2,40 1,90 1,40 2,20 2,90 3,25 2,25 0,05 0,10 4,50 4,00 1,70 0,90

Zdroj: SwissRe: Global insurance review 2014 and outlook 2015/16 [online], ref. 14

Úroková míra Velmi specifický vývoj v posledních letech zaznamenaly úrokové míry, a jelikož má jejich výše silný vliv na pojistné trhy, budu se jim v této části diplomové práce věnovat podrobněji. Úrokové sazby klesají během posledních 30 let na většině trhů. Výnosy desetiletých státních dluhopisů v USA, Velké Británii a Německu klesly v loňském roce pod 2 % a japonské výnosy jsou nižší než 2 % posledních deset let (Graf 2). Aktuální nízké úrokové míry pomohly mnoha dlužníkům (zejména dlužníkům v USA po finanční krizi z roku 2008) stabilizovat jejich situaci. Na druhé straně jsou to velcí investoři (včetně pojišťoven), kteří trpí nízkými investičními výnosy. Podle odhadů těchto investorů je cca 12 % všech globálních finančních aktiv spravováno pojistným odvětvím. To znamená, že snížení úrokových sazeb o jeden procentní bod by znamenalo snížení výnosů z investic pojistitelů asi o 270 miliard

19

USD ročně. Tato suma představovala 6 % celosvětového ročního příjmu z předepsaného pojistného v roce 2012.16

Graf 2: Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů Zdroj: SwissRe: Sigma 3/2014 World insurance in 2013: steering towards recovery. [online]., ref. 4

Změny úrokových měr ovlivňují všechny pojišťovny, ale ne všechna pojištění jsou ovlivněna ve stejném rozsahu. Při krátkodobých obchodech, např. pojištění majetku, je doba mezi placením pojistného a výplatou nároků z pojistného plnění obvykle krátká. V tomto odvětví pojišťovnictví mohou být proto produkty ročně přeceněny a pojišťovny tolik netrpí případnými výkyvy v úrokových sazbách. Úrokové míry mají naopak velkých dopad na dlouhodobé obchody, kde výnosy z investování jsou hlavním zdrojem příjmů. V oblasti neživotního pojištění (např. úrazové pojištění) může být doba mezi uzavřením pojištění, tj. platbou pojistného, a pojistnou událostí, tj. výplatou pojistného plnění, značně dlouhá. Ve snaze minimalizovat dopady investičního rizika se pojišťovny snaží přizpůsobit délku splatnosti svých aktiv a pasiv. V ideálním případě je doba splatnosti stejně dlouhá a pojišťovna je imunní vůči výkyvům v úrokových sazbách.

16

SwissRe: Sigma 3/2014 World insurance in 2013: steering towards recovery. [online]., ref. 4

20

V oblasti životního pojištění jsou spořící produkty vystaveny úrokovému riziku ve velké míře, protože výnos z investování je klíčovým zdrojem zisku. Pojistitelé se snaží nastavit tzv. zajišťovací strategie, aby minimalizovali dopady tohoto rizika. Jsou schopni vytvořit předpovědi a analýzy chování trhů a peněžních prostředků v nich obsažených. Jejich snahy ovšem

mohou

být

zmařeny

chováním

samotných

pojistníků,

jejichž

činy

jsou nepředvídatelné. V průběhu roku 2013 začaly úrokové sazby v USA a Velké Británii růst. Pokud toto oživení skutečně znamená hospodářský růst, celosvětového růstu úrokových měr se dočkáme v roce 2017. Tento růst úrokových sazeb by byl dobrou zprávou pro pojišťovny působící v životním i neživotním odvětví. Na základě výzkumu společnosti Market Consistent Embedded Value/European Embedded Value (MCEV/EEV) tržní hodnota pojišťoven stoupá při růstu úrokových sazeb. Tento růst ovšem neřeší ihned všechny problémy. Společnosti mohou změnit strukturu svých investičních portfolií každý rok pouze částečně (cca 10 % struktury v oblasti ŽP), takže rostoucí ceny mají pouze okrajový dopad na celkový zisk v investičním portfoliu.17 Navíc zde může nastat problém klesajících výnosů navzdory růstu úrokových měr. Tuto situaci pozorují životní pojišťovny v Německu, které investovaly do fixovaných portfolií. V roce 2012 byl výnos z investovaných důchodů 3,2 %, ale v roce 2017 to bude pouze 2,7 %. Tento paradox poklesu výnosů nastává z důvodu existence dluhopisů se splatností, které mají vyšší kupón než kupóny u nově nakoupených dluhopisů. Pojišťovna poté může opustit portfolio, ale odchází s nižším výnosem. Pojišťovny budou do budoucna muset čelit tlaku na poskytnutí dlouhodobých záruk výnosu, a to navzdory rostoucím úrokovým sazbám.

1.3

Světové pojišťovnictví ve třetím tisíciletí

V následující kapitole bude analyzován celkový vývoj na světových pojistných trzích během posledních let. Konkrétně budou objasněny příčiny změn vývojových tendencí. Pozornost

17

SwissRe: Sigma 3/2014 World insurance in 2013: steering towards recovery. [online]., ref. 4

21

bude soustředěna na světová pojistná centra a nejdůležitější trhy, nejvýznamnější subjekty pojistných trhů a analýzu vývoje světové pojištěnosti v rozvinutých i rozvíjejících se světových ekonomikách. Vývoj na pojistných trzích je ovlivněn mnoha výše uvedenými faktory. Nejvýznamnějším z nich je ekonomická úroveň, která se prolíná do všech finančních trhů, a tedy ovlivňuje vývoj i na pojistných trzích. Kromě ekonomické úrovně vývoj trhů ovlivňují sociologické a psychologické faktory ve vnímání rizika. Ekonomická úroveň se poté odráží na velikosti příjmů ekonomických subjektů a také do ceny příslušných pojistných produktů. Ekonomická jednotka analyzuje vztah ceny pojištění k pořizovací ceně pojištěného majetku, dostupnosti pojistných produktů a alternativní možnosti krytí rizika. Pojistné trhy procházejí neustálým vývojem, mění se struktura i objem pojistných trhů. V této kapitole je analýzován vývoj pojistných trhů za několik posledních let a vysvětleny příčiny změn.

1.3.1 Pojistná centra Evropa, Severní Amerika a Asie jsou kontinenty s největšími pojistnými trhy světa (Graf 3). Na světových pojistných trzích můžeme poté rozlišit tři nejdůležitější pojistná centra. Jedná se o užší oblasti než celé kontinenty a jsou to: oblast západní Evropy, Severní Amerika a průmyslově rozvinuté země Asie, kam řadíme především Japonsko a některé další industrializované oblasti (Hongkong, Jižní Korea atd.).

22

Graf 3:Pojistná centra světa v roce 2013 (% v předepsaném pojistném) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat: http://www.sigma-explorer.com/

Tato pojistná centra se však za poslední roky zmenšují, dochází k tomu v důsledku změny struktury světových pojistných trhů. Nově se rozvíjející ekonomiky přebírají určitou část trhu průmyslově rozvinutým zemím. Při porovnání grafů pojistných center světa (Graf 4) vidíme, že Evropa za posledních 6 let zmenšila svůj podíl předepsaného pojistného o 6 %, naopak oblast Asie zvětšila svůj podíl o více než 7 %. Tyto změny signalizují nesporný rozvoj pojistných trhů v tzv. emerging markets, kterým se budu věnovat v dalších kapitolách.

Graf 4: Pojistná centra světa v roce 2007 (% v předepsaném pojistném) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat: http://www.sigma-explorer.com/

Odlišný je i vývoj v rámci jednotlivých pojistných center. Konkrétně můžeme uvést oblast západní Evropy. V Německu převažuje silný podíl neživotního pojištění, roste zde obliba odpovědnostního pojištění po vzoru amerického kontinentu, naopak Francie a Velké Británie si drží velký podíl životního pojištění. V oblasti Ameriky převažuje neživotní pojištění. 23

Vyspělé země Asie, především Japonsko, mají rozhodující podíl v oblasti životního pojištění, kde je patrný trend zvyšování významu životního pojištění.

1.3.2 Subjekty pojistných trhů Jednotlivé subjekty pojistných trhů formují jejich podobu. Mezi tyto subjekty řadíme:  pojišťovny,  zajišťovny,  pojišťovací zprostředkovatele,  likvidátory pojistných událostí,  orgány regulace a dohledu nad pojišťovnictvím,  asociace pojišťoven, poradenské společnosti, orgány ochrany spotřebitele. Nejvýraznější vliv na podobu trhů mají pojišťovny. V dnešním globalizovaném světě ovládají trh velké nadnárodní společnosti, které mají šanci uspět napříč celým světem díky procesu konsolidace finančních trhů i institucí. Tyto pojišťovací společnosti se těsně vážou na finanční trhy a svým zákazníkům nabízejí vedle klasických pojistných produktů i produkty finančního a investičního charakteru. Velikosti společností můžeme klasifikovat dle několika kritérií např. obrat pojišťovny, čistý zisk nebo tržní kapitalizace. Ta představuje hodnotu firmu na základě tržního ohodnocení firmy na trhu. Kapitalizaci ovlivňuje počet vydaných akcií a jejich tržní cena. Na základě tržní kapitalizace měřené v amerických dolarech za první čtvrtletí roku 2014 byl sestaven následující žebříček největších pojišťoven18:

18

MBASkool [online]. 2014 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://www.mbaskool.com/fun-corner/topbrand-lists/9823-top-10-insurance-companies-in-the-world-2014.html?limitstart=0

24

1. Berkshire Hathaway19 Berkshire Hathaway Inc. je americký nadnárodní konglomerát se sídlem v Nebrasce v USA. Poskytuje pojišťovací služby a to jak na základě pojištění, tak i zajištění. Společnost je spojená se známým investorem Warrenem Buffetem, který proměnil dřívější textilní podnik do pojišťovnictví a dalších investičních společností. V roce 1970 získala majetkový podíl v pojišťovně státních zaměstnanců (GEICO), která dnes tvoří podstatnou část podniku. V roce 1998 koupila společnost General Re, jež se zabývá zajišťovací činností. Pod tuto společnost dnes patří také nizozemská NRG, což je zajištovna spadající dříve pod ING Group. Berkshire Hathaway poskytuje zajištění komunálních a státních dluhopisů. V žebříčku časopisu Forbes je jmenovaná jako 5. největší veřejná obchodní společnost na světě:  Tržby společnosti za rok 2013 byly 182 miliard USD.  Čistý zisk za rok 2013 byl 19,5 miliard USD.  Tržní kapitalizace za první čtvrtletí roku 2014 byla 308 miliard USD. 2. China Life Insurance20 China Life Insurance Company a její dceřiné společnosti tvoří největší obchodní pojišťovací skupinu v Číně. Je to také jeden z největších institucionálních investorů na čínském kapitálovém trhu. Firma má sídlo v Pekingu a byla založena v roce 1996. Činnost společnosti zahrnuje životní pojištění, pojištění majetku a odpovědnosti, penzijní plány, správu aktiv, investice v průmyslu a zahraničních trzích. Společnost spravuje 3 segmenty pojištění: individuální životní pojištění, skupinové životní pojištění a krátkodobé pojištění (zdravotní a úrazové pojištění). Společnost se řadí na 66. místo v žebříčku časopisu Forbes v kategorii světových nejcennějších značek za 2014:  Tržby společnosti za rok 2013 byly 67,9 miliard USD.  Čistý zisk za rok 2013 byl 4 miliardy USD.

19

www.berkshirehathaway.com

20

www.chinalife.com.cn

25

 Tržní kapitalizace za první čtvrtletí roku 2014 byla 80 miliard USD. 3. Allianz21 Allianz SE je německá nadnárodní společnost poskytující finanční služby se sídlem v Mnichově. Společnost byla založena v roce 1890, a její portfolio zahrnovalo produkty z oblastí námořních a nehodových rizik. Má pobočky ve více než 70 zemích světa. Její služby zahrnují pojištění majetku a odpovědnosti, životní a zdravotní pojištění a správy aktiv, se zákaznickou základnou cca 83 milionů klientů. Na globální linii podnikání poskytuje zajištění, zaměstnanecké benefity, firemní zdravotní pojištění, přímé pojištění, životní pojištění a pojištění nemovitostí. Společnost se umístila na 77. místě v žebříčku časopisu Forbes v kategorii světových nejcennějších značek na rok 2014:  Tržby společnosti za rok 2013 byly 127,2 miliard USD.  Čistý zisk za rok 2013 byl 8 miliard USD.  Tržní kapitalizace za první čtvrtletí roku 2014 byla 76,8 miliard USD.

1.3.3 Analýza vývoje pojištěnosti Globální pojištěnost je odrazem komplexnosti využívání produktů komerčního pojištění světovými ekonomickými subjekty. Pojištěnost bude analyzována v rámci několika ukazatelů – objem předepsaného pojistného, roční růst předepsaného pojistného, rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění, vývoj ukazatelů penetrace a densita. 1. Objem předepsaného pojistného Tento ukazatel odpovídá pojistnému z platných pojistných smluv za daný rok na celém pojistném trhu. Ukazatel tedy ovlivňuje počet sjednaných pojistných smluv, ale také výše pojistných částek v těchto smlouvách, druhy rizik a způsoby jejich ocenění.22

21

www.allianz.com

22


26

Vývoj globální pojištěnosti vykazuje jednoznačně rostoucí trend (Graf 5). V roce 2013 dosáhla globální pojištěnost výše 4 640 941 milionů USD. Největší pojistná centra světa (západní Evropa, Severní Amerika a Japonsko a průmyslově vyspělé země Asie) se na světové pojištěnosti podílely z 81 %. Předepsané pojistné vzrostlo od roku 1993 do roku 2003 o 1 178 miliard USD a od roku 2003 do roku 2013 o 1 610 miliard USD. Pozorujeme rozdílný vývoj mezi jednotlivými kontinenty, ale i pojistnými centry. Vývoj odráží rozdílné trendy v oblastech životního i neživotního pojištění, celosvětovou ekonomickou situaci, vývoj ve škodovosti a celkové podmínky provozování pojistné činnosti.

Graf 5: Předepsané pojistné ve světě v milionech USD (1980-2013) Zdroj: http://www.sigma-explorer.com/

V posledních letech byl rostoucí trend na pojistných trzích přerušen v roce 2009, kdy na trhy plně dopadly důsledky finanční krize z roku 2008 (Graf 6). Již v roce 2010 se podařilo obnovit trend růstu a globálně objem předepsaného pojistného vzrostl na předkrizovou úroveň. Krize ovšem rozpoutala rozdílný vývoj v pojistných centrech v objemu předepsaného pojistného a změnila do té doby zavedené růstové trendy. Evropa se ještě během roku 2013 nebyla schopná na předkrizový vrchol, kterého dosáhla v roce 2007. Oblast Severní Amerika byla schopná návratu již během roku 2011 a Asie dokonce vykazovala rostoucí trend až do roku 2012, v následujícím roku mírně klesala. Ostatní světové kontinenty tvoří spíše okrajovou oblast světového pojistného trhu, a tak nevykazují nijak značné výkyvy ve vývoji.

27

Graf 6:Vývoj předepsaného pojistného dle kontinentů v milionech USD (2006-2013) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z: http://www.sigma-explorer.com/

2. Roční růst předepsaného pojistného Ukazatel ukazuje změny hodnot ve velikostech předepsaného pojistného za jeden kalendářní rok. Při dlouhodobém analyzování trhů nám odhaluje tendence ve vývoji předepsaného pojistného. Jeho velikost je přímo úměrná velikosti pojistné ochrany na daném trhu. Ukazatel má dvojí podobu. Hovoříme jednak o nominálním růstu nebo o reálném růstu předepsaného pojistného. Druhý ukazatel je očištěný o inflaci, a tedy vhodnější pro srovnání světových trhů.23 Reálný roční růst předepsaného pojistného má značně kolísavý charakter a silně odráží situace jednotlivých ekonomik (Graf 7). Výraznější kolísaní, hlavně propady negativního charakteru, můžeme pozorovat v průmyslově vyspělých oblastech. V období hospodářské recese se přestávají prodávat tzv. luxusnější pojistné produkty, mezi které řadíme produkty pojišťující majetek (hlavně automobily) a životní pojištění. Ekonomické subjekty se naopak pojišťují v oblastech související s platební neschopností, kdy jejich obchodní partner není schopen dostát závazkům vyplývajícím ze sjednaných smluv. Recese může mít negativní dopad pro pojistitele, kteří jsou nuceni vyplácet pojistná plnění v souvislosti s krachem jejich klientů – rostou pak pojistná plnění např. u úvěrových pojištění.

23


28

Graf 7: Reálný roční růst předepsaného pojistného v % na světovém pojistném trhu (1980-2013) Zdroj: SwissRe: Sigma 3/2014 World insurance in 2013: steering towards recovery. [online], ref. 4

Období po finanční krizi (rok 2008) znamenalo zpomalené či dokonce záporné tempo nominálního ročního růstu pro všechna pojistná centra (Graf 8). Největší propad v roce 2009 zaznamenala oblast Oceánie, kde byl pokles více než 17 %, oblast Severní Ameriky se propadla o 7 % a Evropa o 5,5 %. Rozvíjející se trhy zaznamenali zpomalení růstu předepsaného pojistného až po roce 2011. Rok 2013 zaznamenaly růst předepsaného pojistného v Evropě, Jižní Americe a východní/střední části Asie.

29

Graf 8: Nominální roční růst předepsaného pojistného v % na jednotlivých kontinentech (2007-2013) Zdroj: vlastní zpracování z dat: http://www.sigma-explorer.com/

3. Rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění Tento ukazatel je významným měřítkem trhů, protože zachycuje měnící se strukturu pojistných trhů. Rozložením předepsaného pojistného na oblast životního a neživotního pojištění zjišťujeme, že od roku 1987 až po současnost má větší tržní podíl životní pojištění (Graf 9). V roce 2013 dosáhlo předepsané pojistné v životním pojištění výše 2 608 091 milionů USD, což je 56 % z celkového pojistného trhu. Hospodářská recese po roce 2008 se projevila spíše v předepsaném pojistném u životního pojištění, kde situace na trzích stagnovala v letech 2011-2012 a v roce 2013 byl sledován mírný pokles. Oblast neživotního pojištění mírně rostla od propadu v roce 2009, ve kterém byl zaznamenán pokles o 1,9 % v pojistných centrech světa. Důvodem poklesu byl snížený zájem o neživotní pojištění osob, majetku a podnikatelských rizik v souvislosti s ekonomickou recesí.

30

Graf 9: Vývoj předepsaného pojistnéhov životním a neživotním pojištění v milionech USD (1980-2013) Zdroj: http://www.sigma-explorer.com/

V roce 2013 byl roční reálný růst u předepsaného pojistného v životním pojištění jen velmi malý a byli zde značné rozdíly mezi jednotlivými trhy. Silný růst v západní Evropě a Oceánii byl kompenzován poklesem v Severní Americe a nulovým růstem v zemích rozvinuté Asie. Portugalsko, Itálie a Švédsko zaznamenaly největší růsty v západní Evropě. Silné prodeje pojištění v Austrálii zvýšila oblast Oceánie. Ukazatel rozložení předepsaného pojistného odráží vývoj v životním pojištění, který stále roste. Životní pojištění má rostoucí význam, neboť je dnes chápáno jako spořící a investiční instrument. Produkty životního pojištění budou více sloužit ke krytí potřeb starších osob. Od finanční krize v roce 2008 stagnují průmyslově rozvinuté pojistné trhy s životním pojištěním na průměrném ročním tempu růstu 0,2 %. Průměrný růst byl velmi slabý v Severní Americe (-2,9 %) a Oceánii (-3,7 %) a jen o málo lepší v západní Evropě (o 0,6 %). Naproti tomu průmyslově rozvinuté země Asie zaznamenaly po krizi růst průměrného ročního pojistného ve výši 3 %, a to z důvodu velké japonského pojistného trhu s životním pojištěním.

31

Graf 10: Míra růstu předepsaného pojištění v životním pojištění Zdroj: SwissRe: Sigma 3/2014 World insurance in 2013: steering towards recovery. [online], ref. 4

Roční reálný růst u předepsaného pojistného v neživotním pojištění zpomalil během roku 2013 pouze nepatrně díky vedlejším světovým pojistným centrům, kterým se dařilo dobře. Růst v západní Evropě byl slabý a došlo ke zpomalení v zemích pokročilé Asie. Průměrný růst předepsaného pojistného u neživotních pojištění zpomalil po krizi na všech nejvyspělejších trzích kromě Japonska. Na rozvíjejících se trzích pokračoval silný růst ve výši 8,3 %. Průměrný růst na tzv. emerging trzích byl rovněž nižší po finanční krizi než v předkrizovém období. Roční pojistné rostlo v průběhu let 2009-2013 v průměru o 7,6 % oproti 11 % růstu v předkrizových letech. Ve střední a východní Evropě nedokázal průměrný roční růst pojistného v neživotního pojištění navázat na silný předkrizový růst. Tato oblast vykazuje po krizi záporné průměrné tempo růstu. Růst zpomalil také v Latinské Americe a výrazněji v Africe a v oblasti Středního východu. Země rozvíjející se Asie tvoří výjimku s rostoucím průměrným předepsaným pojistným oproti předkrizovému období. Tento růst zapříčila Čína a její velmi silný růstu v roce 2010. Bez tohoto výkyvu by bylo asijské tempo růstu stejné před a po krizi.

32

Graf 11: Míra růstu předepsaného pojistného v neživotním pojištění, Zdroj: SwissRe: Sigma 3/2014 World insurance in 2013: steering towards recovery. [online], ref. 4

4. Vývoj ukazatelů penetrace a densita24 Ukazatel penetrace je poměr předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu v běžných cenách. Bývá označován jako celková pojištěnost. Z konstrukce ukazatele je zřejmé, že je ovlivněn vývojem hrubého domácího produktu a vývojem měnových kurzů. Obě vstupní hodnoty jsou pak ovlivněny celkovou ekonomickou situací a vývojem na pojistných trzích. Proto je vhodné provádět analýzu na i na základě ukazatele densita. Během několika posledních let celková pojištěnost na vyspělých trzích pokračovala v poklesu (Graf 12). Penetrace v neživotním pojištění zůstala nezměněna, ale oblast životního pojištění klesala z vrcholových 5,7 % v roce 2000 na 4,7 % v roce 2013. Penetrace na rozvíjejících se trzích se velmi mírně zvýšila, a to na 2,7 % v roce 2013. V roce 2013 byl státem s největší penetrací pojistného trhu Taiwan s hodnotou 18,7 %, následovaný Hongkongem (13,6 %) a Nizozemím (11,6 %), ke kterému se velmi blížily i hodnoty Jižní Koreje a Velké Británie. V zemích tzv. emerging markets měla největší hodnotu penetrace Jihoafrická republika (14,7 %), následovaly ji Bahamy (8,4 %) a Namibie (7,3 %).

24


33

Graf 12: Penetrace v životním a neživotním pojištění (předepsané pojistné/HDP v %) v období 1980-2013 Zdroj: http://www.sigma-explorer.com/

Ukazatel předepsaného pojistného na jednoho obyvatele se nazývá densita. Densita obvykle bývá charakteristická většími rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, než je tomu u ukazatele penetrace. Konstrukce ukazatele nám napovídá, že země s největšími hodnotami density se budou nacházet ve světových pojistných centrech. V roce 2013 bylo předepsané pojistné na jednoho obyvatele na průmyslově vyspělých trzích 3621 USD – pokleslo o 1 % oproti předchozímu roku. V oblasti životního pojištění se tento ukazatel snížil na 2074 USD (z 2 132 USD v předchozím roce). V oblasti neživotního pojištění došlo k mírnému nárůstu na 1547 USD (z 1 527 v roce 2012). Za tradičně nejvíce pojištěné národy je považováno Švýcarsko, kde densita dosáhla hodnoty 7 800 USD v roce 2013. Následovalo Nizozemí (5 914 USD) a Dánsko (5 704 USD). Densita na rozvíjejících se trzích vzrostla na 129 USD v roce 2013 (ze 121 USD v roce 2012). O 3 USD vzrostla densita v oblasti životního pojištění – až na hodnotu 67 USD - a o 5 USD si polepšila také oblast neživotního pojištění, která skončila na 62 USD v roce 2013. Na těchto trzích měly největší hodnoty density Bahamy (1 866 USD), Slovinsko (1 275 USD) a Jihoafrická republika (977 USD).

34

Graf 13: Densita v životní a neživotním pojištění (v USD) v období 1980-2013 Zdroj: http://www.sigma-explorer.com/

1.3.4 Emerging markets Pro poslední desetiletí je typický trend rozdílného vývoje na pojistných trzích průmyslově rozvinutých zemí a tzv. emerging markets. Trhy rozvíjející se zemí mají silně rostoucí tendenci, zvyšují svůj podíl na celkovém pojistném trhu na úkor rozvinutých trhů a klasických pojistných center. Z tohoto důvodu bude v této kapitole vývoj na těchto trzích podrobněji analyzován. Světová organizace IMF (Mezinárodní měnový fond) dělí jednotlivé světové ekonomiky do dvou kategorií. Do první kategorie spadají tzv. rozvinuté ekonomiky/trhy (advanced economies/markets), druhou skupinu tvoří tzv. rozvíjející se ekonomiky/trhy (emerging economies/markets). Rozvinuté ekonomiky tvoří Spojené státy americké, Kanada, státy západní Evropy, Izrael, Oceánie, Japonsko a další průmyslově rozvinuté státy Asie jako jsou Hongkong, Singapore, Jižní Korea and Tchaj-wan. Ostatní státy jsou klasifikovány jako teprve se rozvíjející. Výjimku mezi nimi tvoří Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Estonsko a Lotyšsko. Celkové

předepsané

pojistné

na

emerging

markets

dosáhlo

v roce

2013

výše 78 1421,4 milionů USD, což představovalo 17 % světového pojistného trhu. Pro srovnání se můžeme podívat na rok 1993, kdy předepsané pojistné bylo ve výši 72 151,6 milionů USD, ale podíl rozvíjejících trhů na světových byl pouze 3,9 %. Pro tyto trhy je typický každoroční růst celkové výše předepsaného pojistného. Pro období mezi roky 2007-2012 byl viditelný trend převažujícího životního pojištění nad neživotním, ale v roce 35

2013 silně vzrostlo neživotní pojištění a téměř se vyrovnalo slabě rostoucímu předepsanému pojistnému v životnímu pojištění.25 Rozkolísanější vývoj pozorujeme na ukazateli reálného ročního růstu předepsaného pojistného na emerging markets (Graf 14). Patrný je reálný pokles v oblasti životního pojištění v roce 2011. Hlavní příčinou byl silný pokles předepsaného pojistného v Číně a Indii, které tvořily 42 % celkového tržního podílu na emerging markets. Pokles byl o 6,4 % resp. o 5,5 %. Důvodem tohoto poklesu bylo oznámení o zavedení striktnější regulace bankopojištění a Indie zpřísnila regulace v oblasti distribuce pojištění. Na propadu po roce 2009 se také podepsaly důsledky dopadu hospodářské recese.

Graf 14: Reálný roční růst předepsaného pojistného v životním a neživotním pojištění v tzv. emerging markets (1980-2013) Zdroj: http://www.sigma-explorer.com/

Celkové předepsané pojistné v životním pojištění za poslední dva roky rostlo díky silnému posílení v zemích rozvíjející se Asie a stabilizaci zemí střední a východní Evropy. Jsou to právě země rozvíjející se Asie, které tvoří 67 % celého emerging trhu. Čína se naučila využívat nové distribuční kanály a křížový prodej pojistných prodejů a vyrovnala se s regulačními novelami v oblasti bankopojištění zavedenými během roku. Enormní roční růst byl na Filipínách, kde dosáhl výše téměř 30 % a byl způsoben zvýšeným prodejem variabilních pojištění. Růst v dalších zemích nebyl nijak významný. V Brazílii došlo ke stagnaci růstu, když v minulých letech zaznamenala silný růst na základě prodeje drobných spoření a penzijních produktů. V regionu evropských zemí se očekává růst předepsaného

25


36

pojistného poté, co trh v roce 2014 zpomalil. Polský trh s životním pojištěním, představující polovinu evropského emerging trhu, totiž v roce 2014 silně zpomalil v důsledku klesající poptávky po spořících produktech. Naopak rostly prodeje těchto produktů v České republice. V evropském regionu je negativní zprávou požadavek na zveřejnění provize na požádání klienta, pojistitelé nebudou tak snadno prodávat produkty s dříve vysokou provizí. V Rusku se očekává zpomalení po velkém růstu v roce 2013 ve výši 46 %. Region Středního východu a Afriky také hlásí pomalejší růst předepsaného pojistného v roce 2014 vzhledem k zintenzivnění geopolitické napětí. Růst předepsaného pojistného v emerging zemích v neživotním pojištění byl podpořen především silným výkonem rozvíjejících se asijských ekonomikách v roce 2014. Růst zaznamenaly všechny země kromě Thajska, kde byl vývoj nepříznivě ovlivněn ekonomickou recesí v první polovině roku. V Číně narostlo předepsaném pojistné v neživotní oblasti o 15 %, nárůst se opírá o expandující automobilové pojištění, ale i zemědělská pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu. Na Filipínách zůstává klíčovým tématem řešení krytí katastrofických rizik, vláda zvažuje zavedení povinného pojištění zemětřesení pro soukromé bazény. V Latinské Americe zpomalil růst pojištěnosti v neživotním pojištění na 2,4 % (z 7,5 % v roce 2013). Silná konkurence a nižší pojistné jsou hlavní důvody slabšího růstu předepsaného pojistného v zemích střední a východní Evropy, zejména poté v Rusku a na Ukrajině. Rostoucí geopolitické napětí mělo silný dopad na pojištěnosti oblasti Blízkého východu.26 Rozvíjející se trhy čeká mnoho budoucích výzev. Švýcarská zajišťovna Swiss Re zveřejnila na konci roku 2014 studii27, kde jmenuje nové pojistné směrnice vydané v Číně, nedávné regulační změny v Indii a Indonésii, vývoj solventnosti pojišťoven v Latinské Americe a dopad rusko-ukrajinského konfliktu na Evropu.

26


27


37

1. Nové pojistné směrnice vydané v Číně Nové čínské směrnice uvedené do praxe v srpnu 2014 kladou větší důraz na roli pojištění při hospodářském a sociálním rozvoji. Vláda si vytyčila cíl penetrace 5 % v roce 2020, což znamená, že pojistné bude muset růst o 17 % každým rokem. Nové předpisy, lepší koordinační procesy a daňové úlevy mají za úkol podpořit růst v životním i neživotním pojištění. Více liberální tržní prostředí by mělo podpořit hospodářskou soutěž, čínští pojistitelé budou hledat příležitosti na zahraničních trzích. 2. Nedávné regulační změny v Indii a Indonésii Indický kabinet schválil návrh na zvýšení stropu pro zahraniční investice v tuzemských pojišťovnách na 49 % (z původních 26 %). Zahraniční pojistitelé bude pravděpodobně usilovat o vyjasnění některých ochranných opatření. Neočekává se, že by tato změna podnítila další vlnu zahraničních investic. Indonésie zavedla významné změny v pojistných předpisech, včetně sazeb pro některé neživotní produkty, přísnější požadavky na uchovávání dat aaktualizovala zákon o pojišťovnictví. 3. Vývoj solventnosti pojišťoven v Latinské Americe Latinská Amerika přichází opožděně s požadavky na solventnost pojišťoven, ale zdá se, že Evropu rychle dohání. Mexiko zavede nové solventností požadavky v roce 2015, čímž se přibližuje zavedení směrnice Solvency II. Brazílie a Chile také připravují nová pravidla solventnosti v pojišťovnictví. V důsledku nových pravidel bude celková konkurence pravděpodobně sílit. Mohlo by zde dojít k odvětvové konsolidaci. 4. Dopad rusko-ukrajinského konfliktu na Evropu Tento konflikt bude mít samozřejmě určité ekonomické dopady na oblast Evropy, ale očekává se, že nebudou enormního rozsahu. Evropská unie schválila sankce proti Rusku v září 2014. Hlavní negativní dopady jsou redukce v oblasti obchodu a cestovního ruchu. Závažnější dopad by přišel při přerušení dodávek ropy a zemního plynu. 38

2 Vývoj na pojistných trzích s životním a neživotním pojištěním V další části této diplomové práce bude blíže analyzován vývoj na vybraných pojistných trzích. Hlavním důvodem pro bližší konkretizaci a zaměření pouze na určité trhy je hlubší analýza, kterou nelze provést, pokud se díváme na pojistný trh jako jeden světový trh. Vývoj v jednotlivých státech světa, ale i jejich oblastech, se značně liší, a také se mění v čase. Na konkrétních příkladech budou vysvětleny pohyby trhů, jejich příčiny a důvody pohybu. V rámci vybraných států budou objasněny faktory a trendy působící na trhy a tendence jejich vývoje. Nedílnou součástí bude analýza ekonomické situace jednotlivých států, neboť již bylo výše uvedeno, že celkový stav dané ekonomiky je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje vývoj finančního (tudíž i pojistného) trhu v daném státě. Zdrojem

veškerých

dat

makroekonomických

ukazatelů

jsou

statistiky zveřejněné

Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou a Eurostatem. Zdrojem dat z oblasti pojišťovnictví jsou materiály uveřejňované švýcarskou zajišťovnou Swiss Re, která provádí nejrůznější popisy, analýzy, predikce z pojistné oblasti. Swiss Re vydává ročně mnoho publikací zaměřených na nejrůznější témata v pojišťovnictví, nejznámější je Sigma: výzkum v pojišťovnictví (Sigma: Insurance Research). V rámci této části práce bude pozornost zaměřena na vývoj pojistných trhů největších ekonomik světa. Hrubý domácí produkt je nejpoužívanější ekonomický ukazatel měřící výkonost ekonomiky. Ve finančním vyjádření udává hodnotu všeho, co bylo v dané zemi za daný čas nově vytvořeno – představuje přírůstek bohatství. HDP lze měřit třemi základními metodami: výrobková, výdajová a důchodová metoda. Rozlišuje se i několik variant produktu, mezi tato dělení patří čistý/hrubý, domácí/národní a reálný/nominální produkt. Při porovnání jednotlivých zemí lze použít ukazatel HDP na obyvatele (HDP na hlavu). Pro mezinárodní srovnání lze použít ukazatel HDP měřený v paritě kupní síly, jež odráží rozdílné náklady na život v jednotlivých zemích. Parita odstraňuje největší problém mezinárodní komparace dopady velikosti měnících se měnových kurzů na výpočet hodnoty HDP. Má ovšem i svoje

39

zápory, neodráží hodnotu ekonomického výkonu v mezinárodním obchodě a vyžaduje velmi přesné hodnoty. 28 Výběr největších světových ekonomik lze sestavit na základě ukazatele HDP na obyvatele, který respektuje odlišné počty obyvatel v daných státech. Přední příčky tohoto žebříčku obsazují státy jako Monako, Lucembursko, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Katar. V těchto zemích jsou však hodnoty ukazatele ovlivněny mnoha zvláštními výjimkami. Malé státy (Monako, Lucembursko, Lichtenštejnsko) jsou známé jako státy s nízkými daňovými povinnostmi, své sídlo má zde mnoho bank, finančních společností, peněžních ústavů a dalších společností, avšak fakticky působí hlavně v jiných zemích. Vysoký ukazatel u Kataru je ovlivněn rozsáhlou těžbou a zpracováním ropy a zemního plynu. Z tohoto důvodu nebudou voleny země s nejvyšší hodnotou ukazatele HDP na obyvatele, ale státy s největší hodnotou ukazatele celkového HDP. Na prvních 10 místech největších světových ekonomik se objevují tyto státy: Spojené státy americké, Čína, Japonsko, Německo, Francie, Velká Británie, Brazílie, Rusko, Itálie, Indie, Kanada. Během posledních let se pořadí několikrát změnilo, neboť některé státy mají velmi blízké hodnoty. Celkový trend je ovšem neměnný. V následující části diplomové práce budou rozebrány 4 největší ekonomiky světa. V rámci charakteristik vývoje na pojistných trzích se budou uvažovat jednotlivá makroekonomická prostředí daných států. V rámci tohoto vývoje autorka považuje za významné zabývat se populací, hrubým domácím produktem, vývojem nezaměstnanosti, úrokových měr a inflace.

2.1

Spojené státy americké

Největší světová ekonomika vyprodukovala během roku 2013 HDP ve výši 1 6816 miliard USD. Drží se v těsném závěsu ekonomického celku Evropské unie. Velmi rozmanitou 28

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. V Praze: C. H. Beck, c2011, xxii, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5.

40

populaci tvoří 316 milionů obyvatel a je to 3. nejlidnatější stát světa. Po Číně je to země s druhým největším objemem zahraničního obchodu. Největší podíl na ekonomice USA tvoří služby a výzkum, primární průmysl a zemědělství tvoří pouze malou část. Mezi největší obchodní odvětví patří prodej, služby (finanční, obchodní, zdravotnické, sociální). USA spotřebovává nejvíce ropy, zemního plynu i elektřiny na světě.29

2.1.1 Makroekonomický vývoj a pojišťovnictví USA Počet obyvatel v USA přesáhl v roce 2007 300 milionů obyvatel. USA je zemí s neustále rostoucím ekonomickým trendem, který byl přerušen hospodářskou recesí, jež byla důsledkem krize na finančních trzích v roce 2008. Ekonomický vývoj v posledních 10 letech můžeme rozdělit na dvě období – předkrizové a období po krizi. Tabulka 2: Makroekonomický vývoj v USA (2004-2013) USA

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Populace (v mil.)

293

286

298

301

304

307

309

312

314

316

HDP (v mld. USD)

12277 13095 13858 14479 14721 14424 14968 15507 16145 16816

Reálný růst HDP (v %)

3,8

3,4

2,7

1,8

-0,3

-2,8

2,5

1,6

2,3

2,2

Nezaměstnanost (v %)

5,5

5,1

4,6

4,6

5,8

9,3

9,6

8,9

8,1

7,4

LIBOR (v %)

1,8

3,8

5,3

5,3

3,0

1,1

0,5

0,5

0,7

0,4

Inflace (změna v %, CPI)

2,7

3,4

3,2

2,9

3,8

-0,3

1,6

3,1

2,1

1,5

BÚ platební bil. (v mld. USD)

-634

-745 -807 -719 -687 -381 -444 -459 -461 -400 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z: World bank [online], ref. 13

Předkrizové období bylo charakteristické několika trendy. Primárním trendem byl neustálý růst na finančních trzích (Tabulka 2). Rostoucí trend ekonomiky nezpomalila ani vyšší cena ropy v roce 2005. Nový kapitál byl pumpován do finančních systémů, akciové trhy vzrostly o 16 % z roku 2005 na rok 2006. Silný růst se zlomil v polovině roku 2007, kdy splaskla bublina hypoteční krize, což mělo přímý dopad na ekonomiku USA, ale následky americké krize se pozvolna začaly šířit

29

KUNEŠOVÁ, Hana. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 3., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2014, xx, 386 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-502-2.

41

po celém světě. V oblasti pojišťovnictví nebyl dopad tak velký jako např. v bankovním sektoru. Pojišťovny byly zasaženy dvojím způsobem. Velcí hráči na trhu jsou především institucionální korporace. Tyto společnosti vlastnily mnoho problémových hypoték a po vypuknutí krize musely čelit mnohým finančním problémům, které se odrazily na struktuře aktiv a kapitálu dalších firem vlastněných těmito korporacemi. Mezi ně patřily i pojišťovny, které musely nést další důsledky této krize. Jednalo se především o výplatu pojistných plnění z pojistek kryjící finanční ztráty a zajišťující ručení z nesplacených hypoték. Situaci umocňoval fakt, že důsledky pro pojišťovny byly nejasné, nevědělo se, jak velké škody přinese další vývoj na trzích. V roce 2008 byl zaznamenán první reálný pokles HDP od roku 1980. Během prudkého poklesu akciových trhů většina pojistitelů vykryla své ztráty z rezervního kapitálu, pouze hrstka společností se obrátila na vládu s žádostí o pomoc. Ačkoli krize započala již v roce 2007 na hypotečním trhu, největší dopad měl až pád Lehman Brothers v září 2008, po němž následoval kolaps úvěrových trhů. Propad pojistných trhů nebyl tak hluboký, neboť nejsou tak úzce spjaty s finančními trhy (na rozdíl od oblasti bankovnictví). Společnosti byly schopné dostát svým závazkům a až na minimální výjimky nedostaly pomoc v podobě kapitálu či garance od vlády. Vývoj v období po krizi je charakterizován obavou ze sílící inflace. Úvěrové a akciové trhy se začaly zvolna oklepávat a nabírat na síle. Zotavení ekonomiky započalo již v průběhu roku 2009 a rostlo v i roce 2010, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla svého vrcholu. Od následujícího roku nezaměstnanost pomalu klesala a začaly růst mzdy. Monetární politika držela stále velmi nízko úrokové sazby a společně s rostoucí inflací zapříčinila, že trhy jsou stále velmi křehké a opatrné. Rok 2012 charakterizoval opětovný propad do recese, došlo ke zpomalení růstu na trzích. Úvěrový trh rostl díky nízkým úrokovým sazbám. Ty začaly v USA pomalu růst v roce 2013, kdy ekonomický růst na základě oživení domácí spotřeby a investičních výdajů přišel navzdory zpřísnění fiskální politiky a 16-ti denní odstávce veřejných financí v říjnu 2013. Saldo běžného účtu platební bilance vykazuje dlouhodobě schodek, který se však v posledních letech snižoval, což může být způsobeno jiným způsobem oceňování položek. V roce 2011 byl schodek největší na světě. V roce 2008 došlo k silnému propadu trhů, což mělo vliv na americké investory, kteří drželi zahraniční akcie, kdežto zahraniční investoři 42

měli podíly spíše v státních dluhopisech a státních pokladničních poukázkách. Ty neutrpěly propadem tak moc, jako právě akcie. V globalizovaném světě bylo takto ztrátových mnoho pojistitelů, neboť ty největší jsou součástí velkých finančních korporací.

2.1.2 Pojistný trh USA Pojistný trh v USA vykazuje dlouhodobě rostoucí tendenci přerušenou důsledky finanční krize a ekonomické recese z roku 2008. Dlouhodobě je silněji zastoupena oblast neživotního pojištění, během posledních 10 let to bylo průměrně 45 % předepsaného pojistného, v roce 2013 dokonce 59 %. Tento trend je odlišný od trhů světových, kde je poměr obrácený. Celkové předepsané pojistné v neživotním pojištění bylo ve výši 730 miliard USD, v životním pojištění 513 miliard USD (Graf 15).

Graf 15: Předepsané pojistné v USA (v mld. USD) v období 2003-2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat: http://www.sigma-explorer.com/

Vývoj na trzích s neživotním pojištěním byl v posledních letech silně ovlivněn průběhem škodovosti. Rozsáhlé katastrofické události měly dopad na velikost předepsaného pojistného. Negativně katastrofy ovlivňují zisky pojistitelů, neboť ti musejí vyplácet vysoké pojistné plnění. Po každé katastrofě následovala zvýšená poptávka ze strany klientů po pojistných produktech z neživotní oblasti, ale také zvýšení pojistných sazeb, což mělo naopak pozitivní vliv pro pojistitele. Ukázkovým příkladem byly hurikány Kathrina, Rita a Wilma v roce 2005, které přinesly reálný růst PP v neživotním pojištění v roce 2006. V této době mělo silné 43

postavení námořní a majetkové pojištění, ostatní odvětví neměla silné prodeje. V roce 2008 zasáhly oblast USA hurikány Ike a Gustav. V důsledku krize dochází ke snížení zájmů o pojištění motorových vozidel, pojištění úvěrů a pojištění kryjící podnikatelská rizika. Avšak v následujícím roce stoupl počet pojistek kryjící záruky a pojištění pohledávek. Poptávka po úrazovém a zdravotním pojištění byla v roce 2012 stále silná navzdory tlakům zaměstnavatelů držet pojistné sazby nízko a zdravotnickým reformám, které omezily moznosti pojistitelů ovlivnit ceny. Pojistitelé navíc nesli důsledky ztrát z hurikánu Sandy. V posledním roce pozorujeme silněji rostoucí tendenci a více uzavřených smluv v oblasti neživotního pojištění – reálný růst PP dosáhl 2,35 %.30 V oblasti životního pojištění jsme v prvních několika letech nového milénia pozorovali rostoucí tendenci. Reálný růst PP v životním pojištění byl rychlejší než reálný růst HDP. V roce 2005 šly vysoké krátkodobé úrokové míry proti ukládání peněžních prostředků do produktů ŽP, avšak odvětví bylo ziskové – díky technologickým inovacím se ušetřily náklady na obsluhu pojištění a pojistiteli byla zrušena některá neprofitující odvětví. Před vrchol krize zažila oblast silný odraz díky boomu na akciových trzích. Životní pojištění je spjato s finančními trhy úžeji než oblast neživotního pojištění, a tak bylo krizí postiženo hlouběji. V roce 2009 byl reálný růst PP v ŽP na hodnotě -13 %. Důvodů bylo několik: rostoucí nezaměstnanost, klesající mzdy a žádné benefity, pokles kapitálových trhů a snižovaní důchodů domácností, klesající zájem o spořící produkty s pohyblivým výnosem, pokles uzavřených smluv. Kapacitní omezení ze strany spotřebitelů negativně ovlivnila nové obchody, a to především spořící produkty, situace se příliš nedotkla ochranných produktů. V roce 2012 došlo V USA k odprodeji dvou velkých podnikových penzijních plánů založených na definované dávce, což zvýšilo PP v životním pojištění. Neprojevil se pokles soukromých důchodových pojištění, způsobených klesající poptávkou při zvýšení cen a snížení záruk. V posledním roce bylo málo nově uzavřených obchodů, a to kvůli zvýšení cen produktů. Regulační tlaky, ale i snaha o zvýšení zisků, budou i nadále tlačit pojistitele ke zbavení se nerentabilních částí obchodu.

30

SwissRe: Sigma 3/2014 World insurance in 2013: steering towards recovery. [online], ref. 4

44

2.2

Čínská lidová republika

Pevninská Čína je druhou největší světovou ekonomikou, v roce 2013 dosáhla hodnota jejího HDP výše 9 252 miliard USD. Své místo si vydobyla, když v roce 2005 předstihla ekonomiku Velké Británie a v roce 2007 německou a v roce 2010 japonskou ekonomiku. Mezinárodní měnový fond vyhlásil Čínu za ekonomiku s nejvyšším ukazatelem HDP měřeným v paritě kupní síly. HDP je tvořeno převážně průmyslem, službami. Důležitou roli hraje zemědělství, kde je zaměstnáno nejvíce obyvatel. Čína je exportní velmocí, vyváží vše od oblečení a hraček až po elektroniku.31

2.2.1 Makroekonomický vývoj a pojišťovnictví Číny Čína je nejlidnatější zemí světa, její populace se neustále zvětšuje, v roce 2013 dosáhla 1 387 milionů obyvatel. Politika jednoho dítěte si bude v blízké budoucnosti vybírat silnou daň, populace stárne, na jedno dítě připadají 2 dospělí, ale také 4 starší osoby poptávající ekonomickou podporu od mladších generací. Patří mezi země, kde se lidská práva nedodržují na plné úrovni, ale i tento faktor může přispět k větší pracovní síle a tvorbě většího produktu. V posledním desetiletí 20. století byl nastartován rychlý růst, který byl podložen ekonomickými reformami již od roku 1976, novějšími reformami poté i v 90. letech. Tento ohromující, rychlý a růstový trend trvá dodnes, zahrnuje všechny oblasti národního hospodářství. Ekonomika rostla historicky nejvíce o 14 % v roce 2007 (Tabulka 3). Růst si vyžádal daň ve více než zdvojnásobení míry inflace, která šplhala až na 5,9 % v roce 2008. Další roky se růst HDP snížil na 9 %. V posledních dvou letech se pohyboval okolo 7 %, přičemž míra inflace byla 2,6 %.

31

KUNEŠOVÁ, Hana, ref. 29

45

Tabulka 3: Makroekonomický vývoj v Číně (2004-2013) Čínská lidová republika

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Populace (v mil.)

1311

1319

1327

1336

1344

1353

1361

1369

1378

1387

HDP (v mld. USD)

1932

2258

2714

3494

4519

4991

5932

7321

8234

9252


10,2

11,3

12,7

14,2

9,8

9,0

10,5

9,4

7,7

7,7


4,2

4,2

4,1

4,0

4,2

4,3

4,1

4,1

4,1

4,1


3,9

1,8

1,5

4,8

5,9

-0,7

3,3

5,4

2,6

2,6


69 132 232 353 421 243 238 136 215 183 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z: World bank [online], ref. 13

Čína je silně exportní zemí, v posledním desetiletí má neustálý přebytek salda běžného účtu, který byl nejvyšší v roce 2008. V roce 2012 předstihla USA v objemu obchodovaného zboží. Nezaměstnanost stagnuje lehce nad 4 %. Pojišťovnictví na čínském území začíná být zajímavé i do zahraniční investory. V roce 2005 tam například investovala australská AIG. Velmi silná ekonomická expanze a rychle se pohybující trhy znamenají atraktivitu pro pojišťovny. Pojistitelé dosahují vysokých zisků na tomto i dalších asijských emerging markets. Čína překonala ztížené podmínky během finanční krize s lehkou elegancí. Čínské trhy patřily mezi světovou výjimku, ale své udělaly i v roce 2008 Olympijské hry, které Čína pořádala. Rozvíjející se trh nebyl zasažený tolik, jako již rozvinuté trhy, čínská ekonomika stále rostla, vytvořila se zde atraktivní investiční destinace, důvěra investorů byla podpořena pružností ekonomiky během krize. Jediným negativních kritériem byly obavy z rostoucí inflace, pokud by vláda zvedla úrokové sazby. Čína ovšem solidně zvětšila svůj podíl na světovém HDP během krizového období, kdy její ekonomika rostla, zatímco ostatní země zaznamenávaly pokles. Čína se nacházela na předních příčkách v růstu reálného předepsaného pojistného mezi emerging markets. Ukazatel penetrace byl velmi vysoký až do roku 2011, kdy byl snížen kvůli poklesu růstu HDP a rostoucími cenami ropy. V posledních letech nastává období, kdy inflaci, potenciálně nafouknuté nemovitostní trhy a nadměrný vládní dluh bude zapotřebí účinně řídit spojením fiskální a monetární politiky v prostředí zpomaleného ekonomického růstu. O větší práva se také hlásí čínští spotřebitelé.

46

2.2.2 Čínský pojistný trh Pojistný trh pevninské Číny je řazen mezi tzv. emerging markets (ostrovní Tchaj-wan je naopak rozvinutým trhem). V posledních letech vykazuje silně rostoucí tendenci, tolik typickou právě pro rozvíjející se trhy. Nárůst nebyl zabrzděn finanční krizí, jako tomu v jiných, zde porovnávaných státech. Čínské pojišťovnictví zaznamenalo ohromující vývoj během 90. let, v roce 1980 začínalo téměř z nuly, ale v roce 2010 byl ukazatel penetrace v životním pojištění 3,6 %. Růst pojistného trhu je, a nadále bude, opravdu ohromný, dle prognózy Swiss Re by měl v blízké budoucnosti předehnat mnoho zemí a v roce 2023 se stát druhým největším pojistným trhem na světě (za prvním trhem USA). V roce bylo celkové předepsané pojistné v životním pojištění 153 miliard USD a v neživotní oblasti 127 miliard USD. Větší podíl trhu má životní odvětví, ale jeho podíl se během posledních let zmenšoval. V roce 2013 dosáhl 55 % (Graf 16).

Graf 16: Předepsané pojistné v Číně (v mld. USD) v období 2003-2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat: http://www.sigma-explorer.com/

První roky třetího tisíciletí na pojistných trzích s neživotním pojištění charakterizoval vzestup prodejů odpovědnostních pojištění, pojištění záruk, rostoucí prodeje pojištění motorových vozidel, nepříliš velká škodovost. Spolu s růstem na finančních trzích zajistily tyto faktory expandování neživotních pojistných trhů a uspokojující ziskovost pro pojistitele. V červnu 2006 bylo v Číně zavedeno povinné ručení pro automobily, jež mělo za následek růst trhu o 20 %. Vláda připravovala nová regulatorní opatření, ceny pojistných produktů rostly. Důsledek povinného ručení se projevil naplno v roce 2007. Následující rok byla Čína zprvu 47

zasažena sněhovými bouřemi a mrznoucími dešti, jež způsobily škody ve výši 1,3 miliard USD, ale během roku také silným zemětřesením Sichuan. I přes silnou škodovost měl trh rostoucí charakter. Silné prodeje odpovědnostního a zemědělského pojištění přispěly k 27 % růstu v roce 2010. Růst zpomalil ve zvratovém roce 2011, ale vláda povolila účast zahraničních pojistitelů na systému povinného ručení. Politika omezování používání automobilů ve velkých městech z důvodu snížení znečištění ovzduší a smogu měla za následek nižší prodeje pojistných produktů pojištění motorových vozidel. Posílení prodejů zemědělských pojištění znamenalo růst tohoto trhu, a tak se Čína stala v roce 2013 druhým největším trhem se zemědělským pojištění na světě (po USA).32 Velký nárůst v životním pojištění (např. o 12 % v roce 2005) byl typický pro první roky nového milénia, a to díky silným prodejům všech produktů, univerzální produkty ŽP se staly velmi oblíbenými nejen v Číně, ale také Indii a Thajsku. Prodeje důchodových pojištění byly silně oblíbené díky vládní podpoře – v Číně fungují jako doplňková forma ke statním důchodovým systémům. V roce 2007 rostly příjmy domácnosti a zvětšily se osobní důchody. Růst trhu se životním pojištěním zpomalil. Investoři spořili individuálně na trzích s býčím trendem. Pojistitelé se uchýlili k agresivní politice, hojně využívali pákový efekt bankopojištění. Asijští pojistitelé investovali do nových segmentů trhu a byl dosažen 19 % růst v roce 2007. Rekordní růst předepsaného pojistného v ŽP nastal během roku 2008. Růst o neuvěřitelných 41 % zapříčinily investiční produkty bankopojištění prodávané bankami, velmi dobré výsledky prodejů první poloviny roku byly rozptýleny druhou půlkou roku. Dopady světové hospodářské recese nezasáhly čínský rostoucí trend nijak hluboko, přesto více ovlivnily oblast životního pojištění. Růst zpomalil na 13 %. Trh nadále reflektuje silnou poptávku po klasických, ale i investičních produktech ŽP, jsou zřejmé tlaky na silnější regulaci bankopojištění. První reálný pokles trh zaznamenal v roce 2011, kdy se trhy propadly o 15 %. Jednalo se o reakci na zpomalený ekonomický růst. Poslední dva roky znamenaly opětovnou stabilizaci, zvýšení spotřebitelské poptávky a pomalý růst čínského trhu s ŽP.

32


48

2.3

Japonsko

Stát tvořený řetězem ostrovů v západní části Tichého oceánu je třetí největší ekonomikou světa. V roce 2013 dosáhla hodnota HDP Japonska 4819 miliard USD. 47 japonských prefektur obývalo v roce 2013 127 milionů obyvatel. Politický systém této ekonomické velmoci byl ovlivněn Čínou, ale současný právní systém je založený na evropském právu, je inspirovaný Německem a Francií. Japonci jsou známí jako perfekcionisté, jsou dobrými studenty a silnou pracovní silou, což pomáhá japonské ekonomice. Ta je zaměřena průmyslově – velký podíl ekonomiky tvoří výroba automobilů a dopravních prostředků, elektroniky a odvětví strojírenství. Japonsko je silným dovozcem ropy, je velmi opatrné v oblasti využívání energií.33

2.3.1 Makroekonomický vývoj a pojišťovnictví Japonska Počet obyvatel Japonska je během posledních let neměnný a pohybuje se okolo 127 milionů, které země překročila v roce 2005 (Tabulka 4). Tabulka 4: Makroekonomický vývoj v Japonsku (2004-2013) Japonsko Populace (v mil.) HDP (v mld. USD) Reálný růst HDP (v %) Nezaměstnanost (v %) LIBOR (v %) Inflace (změna v %, CPI) BÚ platební bil. (v mld. USD)

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 126,8 127,0 127,1 127,3 127,3 127,4 127,4 127,3 127,2 127,1 4677 4461 4350 4490 4874 5104 5609 6002 5714 4819 1,4 1,8 1,8 1,8 -3,7 -2,0 3,4 -0,4 1,8 1,6 4,7 4,4 4,1 3,8 4,0 5,1 5,0 4,6 4,3 4,0 0,0 -0,3 0,2 0,1 1,4 -1,3 -0,7 -0,3 0,0 0,4 0,1 0,1 0,4 0,9 1,0 0,7 0,4 0,3 0,3 0,2 182 170 175 212 143 145 218 126 59 34 . Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z: World bank [online], ref. 13

Hrubý domácí produkt vykazuje stagnující nebo rostoucí tendenci s výkyvy, které byly zapříčiněny recesí po finanční krizi v roce 2008 a dalšími faktory. Růst HDP lze nejlépe sledovat na ukazateli reálného růstu HDP, který je očištěn od inflace – v případě Japonska od deflace. Tento ukazatel klesl do záporných čísel v roce 2008 a 2009, kdy na ekonomiku

33


49

dopadla hospodářská recese. Reálný růst byl záporný také v roce 2011. Během pětiletého období 2007-2012 prudce apreciovala hodnota kurzu japonského Jenu, v roce 2013 se trend obrátil. Na hodnotě v roce 2013 si můžeme ukázat vliv deflace, kdy nominální HDP klesl, ale reálně zaznamenal růst 1,6 %. Japonsko patří dlouhodobě k zemím s nejnižšími hodnotami úrokových sazeb. Japonská ekonomika stagnovala i po přechodu do nového milénia, důvodem byly důsledky asijské finanční krize z roku 1997. To bylo také důvodem mírného růstu ekonomiky do vrcholu před krizí v roce 2008, kdy japonské akciové trhy vzrostly pouze o 7 % v roce 2006 (např. v Německu to bylo 22 %). Propad v následujících letech nahradila stagnace v roce 2010. Ekonomika zaznamenala pokles v roce 2011, který byl důsledkem silného zemětřesení a jeho následků. Jak jsem již zmínila, ekonomika, tudíž i japonské finanční a pojistné trhy, je silně ovlivněna 15 let trvající deflací od roku 1998. Deflace nebyla hluboká, neboť za toto období nikdy nepřesáhla 1 %. Období deflace by mělo skončit během let 2014 a 2015, neboť guvernér centrální banky vyhlásil inflační cíl 2 %. Dle názorů největších bankovních institucí se ovšem tento cíl nemusí podařit dosáhnout,34 ačkoli současná hospodářská politika má jednoznačný cíl - oživení japonské ekonomiky, vláda pokračuje ve fiskálních stimulech i agresivní monetární politice. Deflace podpořila růst japonského ekonomického fenoménu, kterým je ohromný veřejný dluh, jež přesahuje 240 % HDP státu.

2.3.2 Japonský pojistný trh Japonský pojistný trh velmi odráží ekonomickou situaci ve státě. Celkové předepsané pojistné má rostoucí tendenci od začátku milénia do roku 2004, následující tři roky PP klesalo a od roku 2008 začalo opět růst. Po roce 2011 bylo ovlivněno důsledky rozsáhlého zemětřesení a jeho následků. Typickým znakem japonského pojistného trhu je silné 34

COLOSSEUM.

[online].

2014

[cit.

2015-04-23].

Dostupné

z:

http://www.colosseum.cz/z/propadne_se_japonsko_zpet_do_deflace_i_pres_ohromne_tisteni_pen ez

50

zastoupení životního pojištění v ukazateli rozkladu pojistného na životní a neživotní odvětví. Životní pojištění má až 80 % podíl na celkovém PP (jedná se o druhý největší pojistný trh s ŽP na světě). Japonci preferují soukromé formy spoření na penzi, domácnosti drží vysokou míru úspor. Celkové předepsané pojistné v roce 2013 dosáhlo v životním pojištění hodnoty 384 miliard USD, v neživotním pojištění potom hodnoty 111 miliard USD (Graf 17).

Graf 17: Předepsané pojistné v Japonsku (v mld. USD) v období 2003-2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat: http://www.sigma-explorer.com/

Vývoj na trhu s neživotním pojištěním byl v Japonsku během posledního desetiletí ovlivněn především průběhem škodovosti, způsobeným rozsáhlými katastrofami, jež vyplývají z geografického umístění tohoto ostrovního státu. Na začátku nového tisíciletí bylo odvětví silné v požárním a námořním pojištění, ale také v pojištění přepravy. Velká konkurence tlačila dolů tržby v povinném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a dobrovolném pojištění motorových vozidel. Negativní publicita plynoucí z nevyplacení pojistných plnění v nárocích z úrazových pojištění nepřidala odvětví na důvěře. V září 2006 navíc Japonsko bylo zasaženo tajfunem Šanšan, který byl šestým nejdražším tajfunem na území Japonska (škody dosáhly jedné miliardy USD). Během následujícího roku došlo ke zhoršení ziskovosti pojistitelů kvůli zemětřesení v provincii Niigata (pojistitelé vypláceli pojistná plnění velkého rozsahu, jednalo se o 5. největší zemětřesení v Japonsku). Došlo k reálnému poklesu ve výši 4,85 %. Další vývoj byl charakteristický nízkým stupněm nehodovosti v provozu automobilů, ale také prodeji pojištění motorových vozidel a námořních pojištění. Největší ránu nejen pro pojistný trh představovalo rozsáhlé zemětřesení, následné tsunami a havárie v jaderných elektrárnách v roce 2010. Tyto katastrofy ovlivnily domácí i zahraniční trhy a celosvětově zvedly ceny 51

pojištění. Vysoké ztráty znamenaly snížení ziskovosti pro pojistitele, ačkoli velkou část ztrát zaplatila vláda. Reálný růst PP v roce 2011 dosáhl výše 4,36 % a je připisován většímu obecnému povědomí o pojištění majetku po zemětřesení, svůj vliv měly i vyšší pojistné sazby nastavené pojistiteli. V posledních dvou letech odvětví zaznamenalo růst i díky zvýšeným prodejům pojištění majetku a pojištění motorových vozidel a nízké škodovosti. Vývoj na pojistných trzích v s životním pojištění v Japonsku byl v letech 2003-2004 charakterizován reálným poklesem v PP. Zdravá poptávka po důchodovém pojištění byla tlumena prodeji prostřednictvím státních poštovních míst, která měla být v budoucnu také zprivatizována. V roce 2006 japonská tržní krajina prochází rozsáhlou modernizací – včetně příprav na dokončení kompletní liberalizace bankopojištění v roce 2007, rozšíření obecné regulace v pojišťovnictví na dříve samostatně regulovaná družstva a privatizace poštovního systému. Následující rok se trhy reálně propadly v reálném poklesu PP na hodnotu -11,54 %, přičemž příčin bylo více: depresivní chování spotřebitelů založené na jejich nedůvěře, nízké garantované výnosy spořících produktů nepřinesly nové prodeje, silné propady v ziscích pojišťoven (z důvodu poklesu akciových trhů). Silným růstem v roce 2008 trhy v životním pojištění reagovaly se zpožděním na privatizaci pošt, a to navzdory důsledkům finanční krize. V roce 2009 byly uzavřeny nové obchody v kontinentální Asii. Navíc druhý největší pojistitel v ŽP Dai-ichi Life byl uveden na tokijskou burzu a začal být obchodovatelný. Následky březnového zemětřesení v roce 2010 si vyžádaly 23000 mrtvých nebo zmizelých obětí. Byla vyplacena vysoká pojistná plnění v životních pojistkách, současně i z pojištění zdravotní péče a úrazů. Další vývoj inklinoval k růstu, pojistitelé vsadili na investování do málo rizikových portfolií, vzrostly prodeje v oblasti bankopojištění. V roce 2013 se PP na trhu v ŽP reálně propadlo na -8,11 %, v reakci na Abenomiku (politika premiéra Abeho).35

2.4

Spolková republika Německo

Největší ekonomika v Evropě vyprodukovala během roku 2013 HDP ve výši 3 737 miliard USD a řadí se na čtvrté místo na světě. Populace Německa se pohybuje okolo 82 milionů

35


52

obyvatel, země čelí přílivu imigrantů z mnoha zemí jižní Evropy a Turecka a imigrační politika je jednou ze současných palčivých otázek, která ovlivní budoucí, nejen ekonomický, vývoj této republiky. Na suroviny chudá země soustředí své hospodářství převážně do sektoru služeb

a

průmyslu.

Tvoří

světovou

špičku

v automobilovém,

strojírenském,

elektrotechnickém a chemickém průmyslu. Ekonomika je silně exportně orientovaná, je to největší vývozce na světě. 36

2.4.1 Makroekonomický vývoj a pojišťovnictví Německa Předkrizové období bylo charakterizováno mírně rostoucím tempem HDP. Ekonomice se silně dařilo v roce 2006 a 2007, kdy dosáhla reálného růstu okolo 3 %. Tzv. lokomotiva Evropy byla ekonomickým lídrem Evropy. Ekonomická krize z roku 2008 zasáhla německou ekonomiku velmi silně, neboť Německo má dlouhodobě aktivní saldo běžného účtu platební bilance. Je velkým vývozcem, přebytek salda roste během posledních deseti let. Propad v poptávce po exportu byl tvrdou ránou pro všechna odvětví hospodářství. V roce 2008 byl růst lehce nad nulou, ale v roce 2009 se propadl na -4,7 % (Tabulka 5). Vývoj v období po krizi byl opětovně nastartován již v roce 2010, kdy růst dosáhl výše 3,5 %. Exportní zboží se ukázalo být silně konkurenceschopné. Produktivita práce roste konstantním tempem. Německo úspěšně reformovalo svůj pracovní trh pomocí tzv. Hartzovy koncepce. Nezaměstnanost díky tomu se drží na velmi nízké úrovni okolo 5 %, a to navzdory jedné z nejvyšších evropských minimálních mezd. Německo aktivně obchoduje se všemi zeměmi Evropy, dovoz meziproduktů se vyplácí. Export nadále roste.

36


53

Tabulka 5: Makroekonomický vývoj v Německu (2003-2013) Německo

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Populace (v mil.)

82,5

82,5

82,4

82,3

82,1

81,9

81,8

81,8

82,0

82,1

HDP (v mld. USD)

2811

2852

3003

3444

3757

3421

3408

3751

3535

3737


0,7

0,9

3,6

2,8

0,7

-4,7

3,5

3,7

0,6

0,2


10,5

11,3

10,2

8,7

7,5

7,8

7,1

6,0

5,5

5,3


1,8

1,9

1,8

2,3

2,7

0,2

1,2

2,5

2,1

1,6


127 134 173 237 218 199 195 228 252 255 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z: World bank [online], ref. 13

Kapitálové trhy zažily silný boom v roce 2005 a 2006 a zajistily silnou ziskovost pro německé pojistitele, solventnost pojišťoven se zlepšovala. V dalším roce Německo brzdilo vývoj předepsaného pojistného na rozdíl od ostatních evropských zemí, které rostly. Průmyslová výroba prudce poklesla během posledních třech měsíců roku 2008, klesla spotřebitelská poptávka a akciové trhy na spadly na minimum od roku 2003. Německo a další země s vysokým podílem běžně placeného pojistného byly pružnější, ale i přes to zaznamenala západní Evropa po USA a Kanadě největší propad v předepsaném pojistném. Růst úrokových měr v roce 2010 byl brzděn obavami z rostoucích dluhových krizí jednotlivých zemí Evropy. Předepsané pojistné prudce pokleslo během následujícího roku. Důvodem byl dopad hospodářské krize. Klasické pojistné trhy západní Evropy byly postiženy nejvíce. Později se dopady šířily na všechny evropské trhy. Lze konstatovat, že navzdory křehké evropské ekonomické situaci, si Německo vedlo dobře a trhy začaly opětovně růst.

2.4.2 Německý pojistný trh Předepsané pojistné v Německu vykazovalo v posledních letech rostoucí tendenci do roku 2008, poté stagnovalo, pouze v roce 2011 a 2013 lehce vzrostlo. Rozložením předepsaného pojistného na životní a neživotní oblast zjišťujeme, že převažují produkty neživotního pojištění. Podíl životního pojištění tvoří zhruba 46 % celkového PP a je to opačný podíl, než udává světový trend. Německo společně s USA tvoří významné světové trhy s neživotním pojištěním, můžeme najít společné rysy těchto trhů. Jedním z příkladů jsou odpovědnostní pojištění, která jsou velmi oblíbená v obou zemích. Celkové předepsané pojistné v neživotní oblasti dosáhlo v roce 2013 hodnoty 133 miliard USD, v životním pojištění to bylo 115 miliard USD (Graf 18). 54

Graf 18: Předepsané pojistné v Německu (v mld. USD) v obdoví 2003-2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat: http://www.sigma-explorer.com/

Předepsané pojistné v Německu vykazovalo v posledních letech rostoucí tendenci do roku 2008, poté stagnovalo, pouze v roce 2011 a 2013 lehce vzrostlo. Německo společně s USA tvoří významné světové trhy s neživotním pojištěním, můžeme najít společné rysy těchto trhů. Jedním z příkladů jsou odpovědnostní pojištění, která jsou velmi oblíbená v obou zemích. Německý pojistný trh s neživotním pojištěním tvoří převážně produkty pojištění motorových vozidel, majetková pojištění a pojištění odpovědnosti. Trh je díky své geografické poloze v mírném pásmu Evropy charakteristický nízkým škodním průběhem. Nominální hodnota předepsaného pojistného během posledních deseti let rostla, avšak ukazatel reálného růstu zaznamenal mínusové hodnoty v letech 2006-2008 a také v roce 2010. Pojistný trh převážně stagnoval, v roce 2005 klouzaly ceny ropy i cena pojištění automobilů, což nemělo ve výsledku žádný vážný dopad na trh. V roce 2007 byla Evropa zasažena bouří Kyrill, která napáchala škody ve výší 6 miliard USD, škodovost vzrostla o 5 %, neživotní pojištění zdražilo. V následujícím roce ceny ovšem opět klesly, a to z důvodu velké konkurence na německém pojistném trhu. V roce 2009 se trend obrátil a byl zaznamenán reálný růst PP o 3,27 %, který je přikládán zvýšeným prodejům zdravotních a majetkových pojištění. Roky 2011 až 2013 byly ve znamení slabého růstu, vývoj pozitivně ovlivnilo silné majetkové pojištění a pojištění motorových vozidel. Škodovost mírně vzrostla v roce 2013 kvůli povodním a krupobitím. Německý trh neživotního pojištění je ovšem dlouhodobě stabilní oblastí s mírně rostoucí tendencí, dobrou ziskovostí pojistitelů a mírnou škodovostí. 55

Trend vývoje na německém trhu životního pojištění je velmi citlivý na vývoj úrokových sazeb. Ty během posledních let klesaly. Německo má moderní a spolehlivě nastavený důchodový systém, v roce 2005 byly představeny nové individuální i zaměstnanecké penzijní plány a nová daňová zvýhodnění pro držitele životních pojištění, neboť v Německu je životní pojištění chápáno jako produkt tvorby finanční rezervy na stáří. Předepsané pojistné následně vzrostlo o 4,3 %. Trh s penzijním životním pojištěním expandoval i dalších letech. V roce 2006 byly ovšem zrušeny daňové odpočty pro některé produkty klasického ŽP, což mělo společně s nástupem důsledků finanční krize negativní dopad na pojistné trhy v roce 2007 a 2008. Objemy penzijních důchodových pojištění nadále stoupaly. Pojistitelé nabízeli dobré zhodnocení vložených prostředků v porovnání s nízkými výnosy ostatních trhů. Pojistitelé měli v této době lépe nastavenou finanční politiku než banky. V roce 2011 hodnota předepsaného pojistného prudce klesla důsledkem dopadu hospodářské recese. Klasické pojistné trhy (a především oblast životního pojištění) v čele s VB a Německem byly ovlivněny nejvíce. Ještě hlouběji se potvrdilo, že trh je vystavený změnám úrokových sazeb na široké škále produktů s dlouhodobě fixovanými pevnými výnosy. Důsledkem byly zavedeny dodatečné požadavky na tvorbu rezerv. Tzv. Zinszusatzreserve byla zavedena v roce 2011, její objem v roce 2013 činil 17 miliard USD. To představovalo 1,7 % technických rezerv.37

2.5

Porovnání vybraných pojistných trhů

Trend rostoucího vývoje na pojistných trzích byl během posledních deseti let narušen několika faktory. Tím nejvýznamnějším byla jednoznačně finanční a ekonomická krize, která odstartovala již v roce 2007, ale důsledky následující hospodářské recese trvaly několik následujících let. V tabulce se můžeme podrobněji podívat, v jakém stavu byly trhy během roku 2004, a poté o deset let později (Tabulka 6).

37


56

Tabulka 6: Srovnání pojistných trhů v roce 2004 a 2013 ŽP Předepsané pojistné (v mld. USD) NP ŽP Reálný roční růst PP (v %) NP Penetrace (v %) Densita (v USD)

USA

Čína

Japonsko

Německo

2004

502

34

391

85

2013

513

153

384

115

2004

610

18

104

106

2013

730

127

111

133

2004

1,6

2,6

-0,3

-0,4

2013

-2,1

3,1

-8,1

2,5

2004

2,1

17,4

-1,3

1,3

2013

2,4

15,5

3,7

0,8

2004

9,1

2,7

10,6

6,8

2013

7,4

3,0

10,3

6,6

2004

3799

40

3903

2313

2013 3929 202 3889 3017 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat: http://www.sigma-explorer.com/

Objem předepsaného pojistného je základním ukazatelem pojištěnosti. Ukazatel celkového předepsaného pojistného byl rozložen na životní a neživotní oblast pojištění pro lepší názornost. Na všech porovnávaných trzích má objem PP rostoucí tendenci. Nejvýznamnější růst zaznamenala oblast pevninské Číny, která patří k vedoucím státům z emerging markets. Čínský pojistný trh rostl v životní i neživotní oblasti velmi rychlým tempem, dostal se z objemu PP v životním pojištění 34 miliard USD v roce 2004 na objem 153 miliard USD (resp. z 18 na 127 miliard USD v neživotní oblasti). Růstový trend odráží ekonomický rozmach této asijské velmoci. Ostatní státy patří do rozvinutých ekonomik. Ty byly krizí postiženy hlouběji. Trhy měly i přesto růstový trend. V Japonsku se jednalo o velmi slabý růst. V USA se dařilo spíše neživotnímu pojištění, V Německu se dařilo oběma odvětvím. Ukazatel reálného ročního růstu předepsaného pojistného odráží aktuální situaci na trzích rok od roku. Je očištěn od inflace, takže má věrnější vypovídací schopnost. Při porovnání roků 2004 a 2013 jsou zřetelné určité výjimky v chování trhů.

Oblast ŽP pojištění v USA

zaznamenala záporný růst v roce 2013, očividně se více dařilo neživotnímu pojištění. Propad přišel během roku 2013 na trh životního pojištění v Japonsku, a to ve výši -8,1 %. Mezi nejsilněji růstové patřil v obou letech trh životního pojištění v Číně, který vykázal růst 17,4 % v roce 2004 (resp. 15,5 % v roce 2013). Penetrace je podíl velikosti předepsaného pojistného a hrubého domácího produktu. Z konstrukce ukazatele je zřejmé, že silně odráží hodnotu HDP. Celková pojištěnosti byla 57

v obou letech největší v Japonsku, kdy přesáhla hodnotu 10 %. Silnou hodnotu ukazatele vykazují i Spojené státy, v roce 2004 to bylo 9,1 %, během deseti let se ovšem penetrace propadla na 7,4 %. Pokles je důsledek ekonomické krize, jež USA zasáhla velmi silně a jako první v pořadí. V Německu ukazatel poklesl velmi mírně. Jedinou zemí s růstovým ukazatelem byla Čína. Čínská penetrace byla ve výši 3 % v roce 2013. Z nízkého hodnoty je zřetelné, že ačkoli má Čína velmi silný růst i hodnotu HDP, její pojistné trhy nepatří mezi nejvýznamnější na světě. Čínský pojistný trh je stále se rozvíjejícím trhem. Společně s ukazatelem penetrace je vhodné uvádět i ukazatel densita, který představuje velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele. Nevýhodou při mezinárodním srovnání je ovlivnění směnnými kurzy. Densita byla největší v USA a Japonsku, kde se hodnoty pohybovaly okolo 3 900 USD na obyvatele. Během posledního desetiletí hodnoty stagnovaly. Na jednoho německého obyvatele připadalo v roce 2013 předepsané pojistné ve výši 3017 USD, ukazatel vzrostl o 700 USD během posledních deseti let. Velmi slabý ukazatel má pevninská Čína, která v roce 2013 měla densitu v hodnotě 202 USD, ale v roce 2004 pouze 40 USD na jednoho obyvatele. Z výše uvedené analýzy jsou patrné rozdíly mezi jednotlivými pojistnými trhy největších ekonomik světa. Společné rysy vývoje sledujeme u USA, Japonsku a Německu. Každý z těchto států je také zástupcem jednoho z největších pojistných center světa. Důkazem jsou vysoké ukazatele penetrace a density v těchto světových ekonomikách. Důsledky ekonomické krize byly pro tyto trhy marginální, trhy se však pomalu vzpamatovaly a nastoupil opětovný, pozvolný růstový trend. Odlišný vývoj je zřetelný v Číně, jejíž pojistný trh je řazen k emerging markets. Ekonomická a finanční krize měla pouze slabý vliv na růst této hospodářské velmoci. Silný ekonomický růst je následovaný rychle se rozvíjejícím pojistným trhem, který zvětšuje svůj podíl na světovém pojistném trhu, a krizí nebyl hlouběji poznamenán. Celková pojištěnost je v Číně stále nízká, ale do budoucna má zřetelnou růstovou perspektivu.

58

3 Vývojové trendy ve světovém pojišťovnictví V následující kapitole budou popsány nejdůležitější tendence, které ovlivňují aktuální vývoj na pojistných trzích. Kapitola bude zaměřena na příčiny, důsledky, jednotlivé vztahy mezi těmito tendencemi a jejich dopad v pojistném odvětví.

3.1

Obecné tendence vývoje

Výše uvedené faktory působící na pojistných trzích, ale také neustálý vývoj v oblasti rizik a dynamická ekonomická situace, formují určité vývojové tendence chování pojistných trhů. Daňhel zmiňuje několik vývojových tendencí, které jsou typické pro poslední dekádu38. Mezi ně řadí: vývoj pojištěnosti, změny v oblasti ŽP, vývoj ve výskytu katastrofických pojistných událostí, vývoj ve tvorbě nových pojistných produktů z důvodu rozšíření škály rizik, nové přístupy pojistitelů a nové prodejní kanály pojistných produktů, pokles klasických nástrojů ke krytí rizika, vývoj v přístupech pojistitelů při řešení rizik, růst významu ochrany zákazníka, vývoj v globalizaci, liberalizace pojistných trhů, harmonizace regulace a dohledu na pojistných trzích. 1. Vývoj pojištěnosti Celosvětová pojištěnosti se vyvíjí se změnami na pojistných trzích, ale i rámci celosvětového ekonomického vývoje. Měnící se pojistitelná rizika, nové pojistné produkty a změny v pojistných odvětvích mění ukazatele pojištěnosti. „Ukazatelé globální pojištěnosti ukazují na to, jak je komplexně využíváno produktů komerčního pojištění při řešení potřeb ekonomických subjektů.“ K ukazatelům globální pojištěnosti patří39:  objem předepsaného pojistného,  rozložení předepsaného pojištění na životní a neživotní pojištění,

38


39


59

 roční růst předepsaného pojistného,  velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele,  pojištěnosti, měřená velikostí předepsaného pojistného ve vztahu k HDP. Každý z těchto ukazatelů má specifické vlastnosti, odráží jiné parametry a je využíván při různých typech analýz pojistných trhů. 2. Změny v oblasti životního pojištění V souvislosti s demografickými změnami dochází ke stárnutí populace, což je jeden z důvodů zvyšování významu životního pojištění. Životní pojištění prošlo proměnou od produktu kryjícího riziko smrti až k tvorbě úspor na financování potřeb ve stáří. Životní pojištění má dnes i investiční charakter, umožňuje spořit s výnosem. Důležitost významně vzrostla i díky jeho chápání jako makroekonomického nástroje. 3. Vývoj ve výskytu katastrofických pojistných událostí Katastrofické pojistné události nás nutí hledat nové přístupy k řešení rizik v této činnosti. Objevují se nová rizika a roste závažnost a četnost katastrof vyplývajících z přírodní činnosti, ale i nebezpečí vyvolaná lidským faktorem. 4. Vývoj ve tvorbě nových pojistných produktů z důvodu rozšíření škály rizik, nové přístupy pojistitelů a nové prodejní kanály pojistných produktů Do komerčního pojištění pronikají nová rizika. Jedná se tedy produkty kryjící finanční ztráty či zahrnující asistenční služby. Dále hovoříme o rizicích environmentálního pojištění či s technologiemi spojené IT riziko. Zavedení moderních telekomunikačních technologií do každodenní praxe, vytváření nových prodejních kanálů a pokles zprostředkování jsou vývojovými tendencemi při prodeji pojištění. 5. Pokles klasických nástrojů ke krytí rizika Využíváním alternativních nástrojů sledujeme hlavně efektivitu. Produkty řeší specifické potřeby klientů, pojistná smlouva se obvykle uzavírá na delší období, jeden produkt pokrývá 60

více rizik. Do skupiny alternativních nástrojů patří samopojištěním, kaptivní pojištění a finanční zajištění, ale můžeme využít i nástrojů kapitálového trhu či pojistné deriváty. 6. Vývoj v přístupech pojistitelů při řešení rizik U jednotlivých pojistných produktů dochází ke změně rizikovosti. Zároveň se vyvíjejí finanční trhy. Oba tyto faktory mají důsledky na pojistitele, kteří musí řídit své instituce jiným způsobem. Snížené výnosy z investování, vyšší škody způsobené katastrofami, změny v charakteru rizik, změny v regulaci a další tendence mají vliv na finanční hospodaření pojistitelů, kteří musí změnit svůj přístup k řízení rizik spojených s pojišťovací činností. 7. Růst významu ochrany zákazníka Dochází ke zvyšování informovanosti zákazníků a povědomí veřejnosti o využití pojištění. Zároveň sledujeme větší důraz při ochraně spotřebitele, jsou zřizovány instituce pojišťovacího ombudsmana. 8. Vývoj v globalizaci Globalizace představuje proces propojování a sjednocování na finančních trzích a ve finančních systémech. Pojistné trhy se tedy ještě více prolínají s trhy finančními. Ke globalizaci nejvíce přispěla moderní výpočetní a komunikační technika, která veškeré procesy zrychlila a zjednodušila přístup k informacím. Investice jsou efektivně alokovány, ale ceny na trzích jsou více náchylné a citlivější k jakýmkoli změnám. 9. Liberalizace pojistných trhů Vychází z teoretické myšlenky volného trhu, kde se střetává poptávka po finančních instrumentech a nabídka, jež dokonale ocení tyto instrumenty. Trh efektivně spojí nabízející a poptávající. Liberalizace vede k integraci pojistných a finančních trhů, umožňuje vstup na trh novým mezinárodním institucím. Z toho vyplývá, že vývoj v této oblasti musí být v rozumné míře regulován.

61

10. Harmonizace regulace a dohledu na pojistných trzích Harmonizace přináší sladěná, jednotná pravidla pro činnost pojistitelů – reguluje řízení rizik a přiměřenost kapitálu ve snaze ochránit finanční systém. Napomáhá podnikání v mezinárodní šíři a rozvoji trhů. Sbližují se podmínky pro podnikání a zjednodušuje se přeshraniční podnikání díky jednotným licencím. Na aktuální trendy v pojišťovnictví po finanční krizi v roce 2008 upozornila společnost Ernst & Young, která ve své publikaci Budoucí trendy v pojišťovnictví40 zmiňuje následující trendy:  Zlepšení pojistných prodejů nenastane, jestliže se nesníží hladina zadlužení domácností.  Tlak na neustálé snižování úrokových sazeb a inflace roste.  Zavádění přísnějších regulatorních opatření pro oblast ratingových agentur a oblast compliance.  Spotřebitelé

vyžadují

zjednodušení

komunikace

s pojistiteli

prostřednictvím

integrovaných nákupů pojistných produktů. Zároveň upozornila na klíčové obavy v současném pojišťovnictví, které rozdělila do 4 kategorií. V kategorii Regulace zmínila obavy ze vzrůstajícího regulačního rámce v oblasti pojišťovnictví, praktických dopadů směrnice Solvency II a strach z přístupu k pojistitelům jako bankovním institucím. V kategorii Strategie naráží na významné změny v konkurenčním prostředí, lepší řízení rizik a kapitálu, změny v distribuci, potřeby nových investic a problém tzv. asset management strategie. V kategorii Spotřebitel upozorňuje na výrazně pestré a neustále se vyvíjející chování klientů, nové nároky na ochranu spotřebitele, měnící se chování klientů v průmyslově vyspělých a tzv. emerging markets. V kategorii Riziko řeší lepší monitorování jednotlivých rizik, složitosti interních systémů řízení rizik (zdvojení a priority v řízení rizik), více účinnou správu celopodnikových rizik.

40

Ernst

&

Young [online].

2008

[cit.

2015-04-23].

Dostupné

z:

http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Future_trends_in_insurance/$FILE/Future%20trends% 20in%20insurance%20-%20Trevor%20Rorbye.pdf

62

3.2

Riziko

Následující část diplomové práce je věnována pojmu riziku a jeho vývoji. „Pojištění je nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti.“ Přímo neovlivňuje výskyt náhodných událostí, ale „finančně eliminuje dopad nahodilých událostí – pomocí pojištění lze finančně nahradit ztráty vzniklé při realizaci čistých rizik.“41

Riziko tedy tvoří nosný sloup

pojišťovnictví, a proto se bude následující kapitola zabývat aktuálními světovými riziky a jejich dopady na společnost. Co nejlepší znalost rizika nám umožňuje zmírnit dopady jeho realizace. Proto je pro pojistitele velmi důležité vědět, jaká jsou aktuálně hrozící rizika a jaký je jejich vývoj v čase. S ohledem na tyto údaje jsou poté tvořeny pojistné produkty. O řízení rizik se snaží obor risk management, pod který spadají základní tři kroky procesu: identifikace rizik, jejich ocenění a kvantifikace, kontrola a financování rizik. Pojišťovnictví pracuje pouze s čistým rizikem, ale širší pojem riziko ovlivňuje mnoho subjektů napříč celosvětovou společností. Vývojem rizik se dlouhodobě zabývá Světové ekonomické fórum, které každoročně sestavuje Světovou zprávu o rizicích (Global Risk Report). Rizika rozděluje do pěti základních kategorií, a to na ekonomická, ekologická, geopolitická, společenská a technologická rizika. Zpráva obsahuje dva základní parametry každého rizika. Prvním je pravděpodobnost realizace rizika, druhým je velikost dopadu. Global Risk Report 201542 uvádí následující žebříček nejpravděpodobnějších rizik: 1. mezistátní konflikt (geopolitické riziko), 2. extrémní výkyvy počasí (ekologické riziko), 3. selhání státních správ (geopolitické riziko), 4. kolaps nebo krize státu (geopolitické riziko), 5. nezaměstnanost/podzaměstnanost (ekonomické riziko), 6. přírodní katastrofy (ekologické riziko), 41 42

DUCHÁČKOVÁ, Eva, ref. 7, s. 31 World Economic Forum: Global Risks report [online]. 2015 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://reports.weforum.org/global-risks-2015

63

7. selhání při přizpůsobení se změně klimatu (ekologické riziko), 8. vodní krize (společenské riziko), 9. trestná činnost v oblasti dat (technologické riziko), 10. kybernetické útoky (technologické riziko). Pořadí žebříčku rizik s největšími škodami při jejich realizaci je odlišné, přibývají další rizika: 1. vodní krize (společenské riziko), 2. rozšíření infekčních onemocnění (společenské riziko), 3. zbraně hromadného ničení (geopolitické riziko), 4. mezistátní konflikt (geopolitické riziko), 5. selhání při přizpůsobení se změně klimatu (ekologické riziko), 6. výkyvy v cenách energií (ekonomické riziko), 7. zhroucení sítě důležitých informací (technologické riziko), 8. fiskální krize (ekonomické riziko), 9. nezaměstnanost/podzaměstnanost (ekonomické riziko), 10. úbytek biologické rozmanitosti a kolaps ekosystémů (ekologické riziko). Rizika však v dnešním globalizovaném světě nelze vnímat odděleně, jsou stále více propojovaná. Jejich syntéza přináší naopak větší a kaskádovité efekty, o čemž svědčila finanční krize z roku 2008 a její sociálně-ekonomické důsledky. V roce 2014 jsme byli svědky několika rizik s potenciálně širokými důsledky pro následující období. 25 let od pádu Berlínské zdi, která byla symbolem velkého geopolitického konfliktu, se opět vyskytlo velké geopolitické riziko v podobě zmrazených vztahů mezi Ruskem a západním světem. Dalším příkladem je konflikt v Sýrii a šíření islámského státu, které způsobily silné migrační proudy směřující do okolních zemí a Evropy, kde příliv těchto lidí narušuje sociální soudržnost a vyvolává nepokoje. Okolní prostředí je silně ovlivněno technologiemi (na rozdíl od geopolitických konfliktů v minulosti), a tudíž dopady tohoto rizika mohou být ještě masivnější. Nové informační toky jsou dostupné po celém světě v okamžiku, nově vznikající technologie přinesly nové hráče a nové způsoby válčení. Pokusy o podvody s úniky dat a kybernetické špionáže podkopávají celosvětovou důvěru. Úspěšné řešení těchto složitých a vzájemně propojených problémů vyžaduje větší mnohostrannou spolupráci. Ta má za cíl 64

zvýšit schopnost předvídat, řídit a zmírnit globální rizika, a dále posílit připravenost a odolnost celé společnosti. Mezi společenskými riziky dominuje sociálně-ekonomická nerovnost uvnitř států. Nerovnost příjmů je veliká na rozvíjejících se trzích. Čínská lidová republika zaznamenala růst Gini koeficientu z hodnoty 30 v roce 1980 na více než 50 v roce 2010. V poslední dekádě se snížil počet lidí trpících extrémní chudobou, ale stále je spoustu lidí, kteří vydělávají méně než 3 USD za den. Křehkost hospodářského růstu zřejmě ke zlepšení situace nepřispěje. Rostoucí strukturální nezaměstnanost pohání nerovnosti a sociální tlaky. Roste také riziko sociálního extremismu

a

izolacionismu

vznikající

skrze

silný

vliv

náboženských

skupin

a v separatistických hnutí např. v Katalánsku a ve Skotsku. Jak již bylo zmíněno, geopolitické riziko je jedna z největších současných hrozeb. Některé státy trpí deziluzí z rozmach globalizace a rostoucí nacionalismus je patrný na celém světě. Rusko bojuje o oblast Krymu, v Indii stoupá popularita nacionalistických politiků, Evropa válčí se vzestupem krajně pravicových, nacionalistických a euroskeptických stran. Selhání státních správ se odrazí i v dalších oblastech rizika. Nedávným příkladem je Irák a Sýrie, kde Islámský stát převzal kontrolu nad územím a přilákal až 30000 bojovníků. Následně vzrostlo riziko nasazení zbraní hromadného ničení, což ovlivní riziko teroristických útoků. Mezi nejpravděpodobnější ekonomické riziko je zařazena nezaměstnanost, jejím důvodem jsou strukturální nezaměstnanosti v ekonomicky rozvinutých státech. Roste riziko tvorby bublin na akciových trzích vzhledem k použití expanzivních měnových politik po nedávné ekonomické krizi. Nemění se ani hrozba v podobě selhání významných finančních institucí nebo celých mechanismů. Ekologickým rizikům nebyla v poslední době přes všechna ekonomická a politická rizika věnována dostatečná pozornost. Extrémní výkyvy počasí jsou přítomné častěji, než bývalo obvyklé, škody dosahují obrovských částek, což má vliv na neživotní pojištění a celkovou pojištěnosti. Přetřásanou otázkou zůstává, jak velká katastrofa je pojistitelná, jak velké pojistné plnění může pojišťovna vyplatit, roste význam zajištění. Růst populace a změna stravovacích návyků zvyšuje nároky na zásobování vodou. Světové zdroje uvádí, že zásobování vodou bude muset vzrůst o 40 % do roku 2030, produkce potravin bude muset 65

vzrůst o 50 %. Výkyvy v počasí zvyšují cenu potravin, povodně nebo sucho snižují výnosnost plodin. Vodu ohrožují velké ekologické katastrofy, jako tomu bylo v případě havárie jaderné elektrárny Fukušima. Necitlivé zásahy do ekosystémů jako je nadměrný rybolov, odlesňování, ničení korálových útesů mají úzkou vazbu na hospodářský rozvoj a zásobování vodou a potravinami. K ekologickým rizikům se řadí i velmi známé globální oteplování a skleníkové plyny v atmosféře, jejichž podíl narůstá. 43 Technologická rizika jsou významná v obou měřených parametrech. Rozsáhlé kybernetické útoky jsou stále složitější a rostou s rostoucím počtem fyzických subjektů připojených k internetu. Počet citlivých osobních informací, včetně informací o financích či zdraví, uložených v tzv. cloud roste. Počítačová kriminalita již stojí v USA podle odhadů 100 miliard USD každý rok. Napříč zeměmi je pokládána otázka, zda jsme skutečně připraveni na věk tzv. Internetu věcí (Internet of Things). Struktura přinášející nové možnosti vzájemných interakcí mezi systémy vyvolává mnoho rozporuplných reakcí, odpůrci argumentují hlavně bezpečnostním rizikem. Technologická rizika mají silnou vazbu na potenciální systémová rizika, jako je značné narušení na trhu práce a volatilitu na finančních trzích. Připravenost na výše uvedená globální rizika se liší v jednotlivých zemích. Řízení rizik na národních a regionálních úrovních je kombinací expozice dané oblasti vůči riziku, ale zároveň i přijatá opatření ke zmírnění důsledků dopadu rizika. Světové ekonomické fórum definovalo na začátku roku 2015 tři trendy v současném vývoji rizik44:  Propojení geopolitického a ekonomického rizika se zintenzivňuje, protože státy hojně využívají ekonomické nástroje (smlouvy o regionální integraci a obchodu, ochranářské

43

International Energy Agency: World Energy Outlook 2014 [online]. 2014 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://www.iea.org/publications/freepublications/publication/world-energy-outlook-2014-executivesummary.html

44

World Economic Forum: Global Risks report [online], ref. 42

66

politiky, přeshraniční investice) k vytvoření relativně silné geopolitické moci. Tyto skutečnosti ohrožují logiku globální ekonomické spolupráce.  Roste míra urbanizace v rozvojových zemích (nejrychleji v Asii a Africe). Urbanizace přináší inovace a hospodářský růst, ale nese také značná rizika - změna klimatu, pandemie, sociální nepokoje, internetové hrozby a rozvoj infrastruktury.  Nové technologie pronikají do běžného života na každodenní bázi. Vědecké disciplíny jako jsou syntetická biologie a umělá inteligence vytváří nové možnosti řešení problémů, které nabízejí obrovský potenciál pro světové palčivé otázky. Současně ale představují těžko předvídatelná rizika. Při nastavení kontrolních mechanismů by se mělo dbát na přínosy, stejně jako na etickou stránku věci. Rizika spojená s technologiemi jsou ve střednědobém až dlouhodobém horizontu spojená s ekonomickými, ekologickými a společenskými riziky.

3.3

Informační asymetrie v pojišťovnictví

Informační asymetrie nastává, pokud jedna strana trhu má více relevantních informací k danému obchodnímu vztahu než strana druhá. Pojišťovnictví je odvětví, kde je tržní prostředí silně ovlivněno informační asymetrií, protože základní rozhodovací procesy jsou dlouhodobě spojeny s nedokonalými informacemi pro obě strany pojistného vztahu. Z podstaty pojišťovnictví víme, že celé toto odvětví je závislé na náhodných faktorech, a proto jsou pojistné trhy z pohledu asymetričnosti velmi deformovaným segmentem trhu. V souvislosti s asymetrickými informacemi se zmiňuje i pojem morální hazard, což je situace nastávající, pokud informovaná strana trhu maximalizuje svůj užitek na úkor neinformované strany. Dalšími teoriemi pracujícími s asymetrickými informaci je nepříznivý výběr a tzv. agency theory, avšak v následujícím textu bude pozornost věnována především informační asymetrii. V pojišťovnictví představuje poptávkovou stranu obchodního vztahu pojištěný, nabídkovou stranu zastupuje pojistitel. Informační asymetrii nacházíme na obou stranách. Obě strany mají specifické důvody pro asymetričnost, ale obě dvě spojuje důležitá vlastnost pojistného vztahu – nahodilost. Analýzy pojistného trhu z pohledu asymetričnosti jsou rozebírány zejména v posledních 15 letech, neboť v roce 2001 byla Nobelova cena za ekonomii udělena třem 67

americkým ekonomům (Stiglitz, Akerlov, Spencer). Profesor Stiglitz zastává názor, že převaha informací je na poptávkové straně, protože klient je lépe informován o svých rizicích než pojistitel. Opačný názor na informovanost subjektů zastává např. profesor Daňhel.45 Zastánci názorů převahy poptávkové asymetrie, tedy výhodou na straně klienta pojišťovny, uvádějí jako hlavní důvod klientovu informovanost o něm samém. Nikdo nemůže znát klientův stav a potřeby (zdravotní stav, preference, finanční prostředí, majetkové poměry a další) lépe než on sám. Klient uzavírá pojistku v případě, že se cítí být ohrožen, cítí se být rizikovým subjektem. Protipólem bude reakce pojistitele, zda bude klienta ochoten pojistit. V této souvislosti narážíme opět na poptávkovou asymetrii, protože pracovník pojišťovny vidí potenciálního klienta většinou poprvé v životě, nezná klientovu rizikovost a jeho osobní situaci zdaleka tolik, jako si je klient vědom všech rizik. Jiným problémem je pak pojistitelnost. Je to pojistitel kdo má poslední slovo, zda bude finančně krýt důsledky realizace pojistného rizika. Pojištěný soubor není standardním statistickým souborem, je to rizikovější soubor (např. v životním pojištění nejsou přítomny osoby ve špatném zdravotním stavu nebo havarijní pojištění motorových vozidel si uzavírají mladší ročníky), pojistitelé totiž využívají tzv. antiselekci rizik. Je kupříkladu známo, že pojištěná je zdravější část světové populace. Doporučení odborníků46 pro snížení klientovy asymetrie radí nabídkové straně, aby zavedla různou výši pojistného a spoluúčasti. Klient poté sám volí, zda bude platit vysoké pojistné a v případě realizace rizika dostane vysoké pojistné plnění nebo pojistné bude nižší, ale při realizaci rizika bude hradit spoluúčast. Běžný klient pojišťovny se ovšem nechová dle ekonomických teorií, kde si dokonale zanalyzuje rizika a jejich dopady na svoji osobu. Jednání klienta je silně ovlivněno subjektivismem. Každý klient má jiné preference, je ovlivněn emocemi. Držitelé Nobelovy ceny z roku 2001 byly kritizováni právě za neuvažování psychologických a sociologických faktorů na rozhodnutí klienta. To přineslo o rok později stejnou cenu psychologu Khanemovi. Psychologické aspekty vysvětlují, proč klient dává přednost jisté malé ztrátě před možností 45


46


68

velké ztráty, ale také odpovídají na otázku, proč se klient pojišťuje, ačkoli ví o jistém zisku pojišťovny fungující na tržním principu. Klienti tedy volí pokus s nižší střední hodnotou výhry, na který upozorňoval fyzik Bernoulli. Dnešní pojistitelé využívají posouzení rizikových profilů svých klientů a mění svůj postoj k nim s vývojem času a průběhem škodovosti. Slevy nebo přirážky k pojistnému při určitém škodním průběhu, segmentace a registry jsou nástroje pomáhající pojistitelům, aby se zbavili statičnosti pojistného odvětví.47 Nabídková informační asymetrie je asymetrií ve prospěch pojistitele. Pojistitelé vědí o antiselekci rizik a mohou ji zahrnout do modelů při kalkulaci pojistného. Chování pojistitelů může být ovlivněno morálním hazardem a nepříznivým výběrem. V současnosti se bohužel setkáváme i s mnoha nekalými praktikami ze strany pojistných zprostředkovatelů. Podvodné chování může spočívat v přeměně z nahodilého jevu v jev jistý, který ovšem není předmětem pojištění. Tržní mechanismy očištění ekonomického prostředí od těchto vlivů je potřeba podpořit vhodnou státní regulací. Nástrojů ke snížení asymetričnosti v pojišťovnictví známe několik. Ze své podstaty by toto snižování mělo být zakomponováno v příslušných legislativních rámcích a regulačních opatřeních daných orgánů. Samotná pojistná smlouva a související pojistné podmínky by měly být nastaveny a navrženy tak, aby pojistné produkty nezvýhodňovaly jednu stranu obchodu. Pojišťovny dnes využívají mnoho programů, které jsou schopné predikovat a simulovat mnohé situace na trzích, ale i potenciální události a jejich dopady. Dalším nástrojem ke snižování asymetrie na pojistných trzích jsou informační databáze (registry), které mohou být univerzálního nebo pouze pojistného charakteru. Pojistitelé je rádi využijí k ověření klientovy situace, otázkou je rozsah přístupnosti jednotlivých stran. Pojistný trh je oboustranně informačně nedokonalým prostředím. Informační asymetrie se vyvíjí v čase. Díky globalizačním tendencím a využívání technologických novinek nabývají obě strany snadno více informací o své protistraně. Sdílení informací přinese úspory nákladů, otázkou je však bezpečnost citlivých osobních dat. V posunu ve snižování asymetrie

47


69

přispěje také uvědomělé, poctivé chování klientů a pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří budou jednat eticky.

3.4

Nové distribuční kanály

Nové typy zprostředkování pojištění jsou stále více významné a zpochybňují tradiční makléřský model. Dobrým příkladem je bankopojištění, což je typ uspořádání, kde banka a pojišťovna jsou partnery v prodeji pojistných produktů. Bankopojištění využívá prodejní síť banky (nebo pojišťovny) pro prodej pojištění (nebo bankovních produktů). Tento distribuční kanál těží z úspory nákladů a času na získání nového klienta. Bankopojištění se stalo velmi rozšířeným v řadě zemí Evropy, Jižní Ameriky a Asie, a to zejména u prodeje životního pojištění. Na významu posiluje také obchodní partnerství uzavírané mezi pojišťovnami a firmami z jiného odvětví jako jsou maloobchodníci, pošty a organizace veřejných služeb. Toto propojení představuje další alternativu v prodeji pojištění. Současně můžeme říci, že nové technologie a změny v preferencích spotřebitele vedly ke zvýšení přímého prodeje prostřednictvím prodejů přes telefon skrz call centra, internetových prodejů, prodejů přes email a televizního vysílání. Spotřebitelé mohou snadněji nakupovat pojistné produkty přímo od pojišťoven a nemusí spoléhat na služby zprostředkovatelů. Všechny tyto faktory způsobily posun od tradičního prodejního modelu k modernímu, více-kanálovému prodejnímu modelu.

Obrázek 1: Prodejní modely Zdroj: SwissRe: Sigma 2/2014 Digital distribution in insurance: a quiet revolution [online], ref.48

70

Vedle klasických distribučních kanálů prodeje pojištění bychom měli věnovat velkou pozornost novým možnostem prodeje spojených s digitálními technologiemi. Technologická revoluce v tomto odvětví je v plném proudu a mění tradiční distribuční kanály v pojišťovnictví. Ačkoli procenta prodejů skrz internetové a mobilní technologie nemohou konkurovat prodejům zprostředkovatelů či přímému prodeji pojišťoven nebo bank, statistiky prodejů hovoří jasně o nové cestě prodejů pojistných produktů. V budoucnu se očekává ještě větší rozšíření tohoto prodejního kanálu. V různých zemích je tempo růstu odlišné – záleží na fázích digitální transformace, ale také kulturních odlišnostech. Je důležité zmínit, že tato transformace

nebude

znamenat

konec

zprostředkovatelů.

Technologie

vytvářejí

nové možnosti prodeje, jedná se například o webové stránky porovnávající ceny a výhody jednotlivých produktů. Na trhu však stále budou zákazníci, kteří ocení osobní interakci a odborné poradenství makléřů, a to zejména v oblasti komplexních průmyslových pojištění nebo pojištění zdravotních rizik. Technologie přinesly větší transparentnost, více zákazníků a usnadnily vstup novým pojistitelům na trh. Úspěšní pojistitelé v konkurenčním prostředí jsou ti, kteří mohou stavět na pověsti důvěryhodných značek a perfektních služeb. Dokonalé informace pomáhají pojistitelům vyvážit krytí rizik a cenu produktu, odlišit se od konkurence. Tato inovace v distribuci pomůže pojistitelům pomoci uspokojit poptávku z některých zákaznických segmentů, kde to dosud nebylo možné. Pro příklad lze uvést nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, pro které bylo téměř nemožné pojistit se. Zavedení nových technologií do prodejních kanálů vyžaduje společnost, která je ochotná experimentovat a je schopna přijmout i neúspěch při selhání. Klíčem k úspěchu je využít postřehy z analýz a dostupných dat ke zlepšení výběru rizika a cen produktů, aby se služby pojistitelů staly více orientovanými na zákazníky. 48 V tzv. digitální distribuci můžeme rozlišit celkem tři způsoby, jak technologie ovlivňují klasické prodejní kanály. Jsou to pojištění na webu, mobilní zařízení a potenciál z Big Data.

48

SwissRe: Sigma 2/2014 Digital distribution in insurance: a quiet revolution [online]. 2014 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z:http://media.swissre.com/documents/sigma2_2014_en.pdf

71

3.4.1 Pojištění na webu Internet formuje téměř všechny fáze procesu distribuce v oblasti pojišťovnictví, zejména pak shromažďování předběžných informací. Ostatní předprodejní aktivity, jako je poradenství a sjednání pojištění, se také úspěšně přemisťují na web, i když v menší míře. Dokončení nákupu některých typů pojištění je možné on-line, ale je omezeno tržním prostředím v dané zemi.

3.4.2 Mobilní zařízení Mobilními technologiemi rozumíme nejen mobilní telefony, ale také chytré telefony a tablety, jakož i zařízení na sledování a dálkově-ovládaná vybavení. Zatímco internet poskytuje přímý styk mezi zákazníky a pojišťovnami, mobilní technologie umožňují pojišťovnám a jejich zákazníkům komunikovat téměř kdykoliv a kdekoliv. Mobilní zařízení umí okamžitě získat a odesílat informace od zákazníků (pasivně či aktivně) z různých míst - ať už z každodenního dojíždění nebo z místa nehody – bez čekání na spojení se zástupcem pojišťovny. Stejně jako internet mají mobilní technologie potenciál ke snížení nákladů a zvýšení kontaktu se zákazníkem v každé fázi distribuce pojištění. Kromě toho výše zmíněného nám mobilní zařízení poskytují větší pohodlí a usnadňují sběr dat a sledování chování zákazníků, a tím rozšiřují přístup k dříve nepojištěných.

3.4.3 Potenciál z Big Data Zvýšení vzájemné digitální komunikace se zákazníky umožňuje pojistitelům zachycení, ukládání a správu velkého množství dat. Použití analytické metody vyjmutí některých (pro ně vhodných) informací z těchto dat je často hromadně označováno jako tzv. Big Data (hromadné informace). Význam těchto hromadných údajů spočívá nejen ve sběru a uchovávání velkých a nesourodých kousků informací, ale také ve schopnosti analyzovat a vyjmout hmatatelné a užitečné poznatky z těchto dat. Mimo jiné je možné je použít

72

ke zlepšení cenotvorby maloobchodního zboží, identifikaci a snížení praní špinavých peněz, a také snížení nákladů při neoprávněném vyplácení pojistného plnění z pojistných podvodů.49 Hromadné informace mají významný potenciál. Na straně pojišťoven nabízejí možnost posoudit individuální potřeby zákazníka, cílové produkty a specifické služby jednotlivcům a podnikům. Pojistiteli pomáhají rozhodnout o uzavření obchodu. Tyto informace ovšem s sebou nesou rizika spojená s přípustnou mírou vhodného uchování a využívání údajů o zákaznících, ale také výzvy pro pojistitele při nastavování obchodních procesů a tvorby produktů, které budou tvořit zisk. Typickým příkladem průniku digitálních prodejních kanálů je trh pojištění motorových vozidel ve Velké Británii. První tzv. pouze on-line pojištění, které ve Velké Británii bylo zahájeno v roce 2000, bylo rychle následováno konkurenčními nabídkami. Přes počáteční odhady, že tato cesta prodeje nebude mít rozhodující tržní podíl, se internetový prodej stal hlavním proudem stále nabývajícím na významu a dnes dosahuje cca 20% všech těchto pojištění. Ke zvýšení on-line prodejů došlo ve spojení s nárůstem využívání tzv. internetových srovnávačů cen. Celkově vzato mají v současnosti prodeje přes telefon, internetové prodeje a prodeje přes srovnávače podíl ve výši dvou třetin celkového prodeje pojištění motorových vozidel ve Velké Británii.50

3.5

Nové technologie

Veškeré technologie se rozvíjejí závratným tempem. Udržet krok s jejich rozvojem představuje pro pojistitele velkou výzvu. Pojistitelé se snaží o zavedení komplexně-funkčních procesů, které budou sloužit jako základ pro pojištění těchto technologických výzev. V následujícím textu budou představeny vybrané technologické trendy a bude vysvětlen jejich dopad na pojistné odvětví.

49

SwissRe: Sigma 2/2014 Digital distribution in insurance: a quiet revolution [online], ref. 48

50


73

3.5.1 Kybernetické technologie Celkové roční náklady v oblasti počítačové trestné činnosti se odhadují v rozmezí 100-500 miliard USD. Nedávná studie ukázala, že se jedná nejen o rychlý nárůst v počtu incidentů, které dosáhly 2164 celosvětově v roce 2013, ale také v počtu exponovaných záznamů, které dosáhly až na hodnotu 823 000 000. Polovina těchto incidentů se odehrála v USA. Ovšem pouze malá část kybernetických rizik je v současné době pojištěna. Pojištění kybernetických nosičů nabízí široké spektrum postupů, jak krýt pojistné události související s internetovými, ale i kybernetickými útoky obecně. Mnoho pojistitelů se zdráhá pokrýt rizika z kybernetických činů. Může se jednat o poškození pověsti, porušování duševního vlastnictví a majetkovou hodnotu.51 Očekává se, že poptávka na pojištění kybernetické rizik bude i nadále výrazně růst v důsledku zvyšujícího

se výskytu porušení

kybernetické bezpečnosti.

Podniky si

postupně

více uvědomují, že tradiční obchodní procesy nejsou schopny dostatečně pokrýt tato rizika. Americký pojistný trh v této oblasti dosáhl 1,3 miliardy USD pojistného v roce 2013. Americký trh byl největší kvůli velkému zájmu o ochranu údajů v souvislosti s rozvojem nových zákonů. V Evropě byl vývoj podobný, ale největší vlna zájmu o krytí tohoto rizika se teprve očekává. Trh s produkty kryjící kybernetická rizika se rozvíjel jako specifická oblast určená pro finanční instituce a IT firmy, ale nyní vidíme velký nárůst i v netechnologickém průmyslu. Kybernetické odpovědnost se člení na náhradu škody první a třetí strany, včetně odpovědnosti za kybernetické narušení bezpečnosti. Mezi ztráty pojištěného patří náklady spojené s narušením bezpečnosti. Ty mohou souviset s náklady na oznámení události, náklady na obnovu a aktualizaci nebo náhradu ztracených dat uložených v elektronické podobě, náklady v souvislosti s přerušení provozu, náklady spojené s pomluvou, porušením autorského práva a dalšími. V krajním případě se jedná i o kybernetické vydírání a terorismus. Pojištění odpovědnosti třetích stran pokrývá odpovědnost pojistníka vůči třetím stranám, jako

51


74

jsou zákazníci, prodejci a vládní agentury. Jsou to události vyplývající z porušení uchování dat nebo kybernetického útoku. Definice kybernetického nebezpečí se stále vyvíjí a současné přístupy jednotlivých vlád se liší stát od státu. Zatímco rozsah ztrát třetích stran (např. osobní identifikátory) je jednodušší a snadnější identifikovat, pojistitelnost ztrát první strany (např. krádež duševního vlastnictví pramenící z kybernetické špionáže) je méně zřetelná. Kybernetická rizika kryjí širokou oblast od nehodovosti až k majetkovým rizikům, neboť pojištěný může poptávat krytí ztrát jako je výměna počítače. Teprve budoucí vývoj pojistných událostí a získání více zkušeností umožní pojistitelům provést analýzu trendů, což může vést k většímu přibližování jednotlivých kybernetických politik v budoucnosti. Nyní je svět rozdělen na několik oblastí se značnými regionálními rozdíly. V USA se vývoj pojistných produktů řídí poptávkou. V Evropě a Asii se více diskutuje o krytí rizik pro první strany, jako jsou poškození pověsti a náklady na přerušení obchodu plynoucí z narušení dat. V nedávné minulosti došlo k nárůstu kybernetických útoků, roste povědomí veřejnosti a souvisejících soudních sporů v této oblasti. Bude to hlavně mezinárodní spolupráce, která bude nutná k maximální možné eliminaci kybernetických útoků, tím spíše, že tyto aktivity jsou většinou globálního charakteru. Pojišťovnictví přispívá k celkovému povědomí o rizicích a podporuje dialogy s vládami, což umožňuje lepší pochopení kybernetické rizika a zvýšení pojistitelnosti.

3.5.2 Autonomní vozidla Automobil patří mezi standartní příslušenství téměř každé rodiny ve vyspělých ekonomikách. Již od pradávna si lidé představovali vozidla, která nepotřebují řidiče a ovládají provoz sama o sobě. Samořízená auta s sebou nesou významné důsledky pro právní a pojišťovací sektor, a to zejména pokud jde o odpovědnost za výrobek a dopravní předpisy (jednak z důvodu technologických problémů, ale také kvůli nejistému postoji veřejnosti). Bude trvat ještě desetiletí, než robotické vozy získají významný tržní podíl, ale již dnes jsou moderní vozy vybaveny pokročilými asistenčními systémy řidiče (např. automatické parkování, varování vybočení z jízdního pruhu, adaptivní tempomat a další). Tato výbava představuje částečnou 75

autonomii. Také díky těmto technologiím (a nižšímu počtu nehod) klesl podíl celkového předepsaného pojistného v pojištění motorových vozidel v NP v Evropě z 39 % v roce 2000 na 34 % v roce 2012. A vzhledem k bezpečnosti silničního provozu, která se nadále zlepšuje, by měl podíl pojistného motorových vozidel klesnout pod 30 % z celkového počtu neživotních pojištění v roce 2020. Pojišťovny zaměřené na pojištění motorových vozidel tomu budou muset přizpůsobit své obchodní modely. Na mnoha trzích je totiž toto pojištění vstupní branou k ostatním pojistným smlouvám.52 Nové regulatorní rámce budou muset být přizpůsobeny pro vysoce autonomní automobily, protože samotná definice auta bude jiná a nové standardy by měly začlenit nové funkce (např. komunikační zařízení mezi vozidly, montáže černých skříněk a další). Řidiči i provozovatelé dálkově řízených aut budou pravděpodobně potřebovat školení, nové řidičské průkazy a certifikaci v provozu autonomních vozidel. V současnosti nese primární odpovědnost za nehodu řidič nebo provozovatel vozidla. V případě poruchy vozidla je zde možnost určitého postihu pro automobilky nebo servisní společnosti. S přesunem ovládání vozidla (částečně nebo zcela) z člověka ve vozidle na jím vestavěný software se pravidla týkající se odpovědnosti změní. V případě robotického automobilu by se výrobce vozu nebo tvůrce softwaru (a jejich pojistitel) mohl stát odpovědným za škody způsobené provozem tohoto vozidla. Pro vysoce autonomní vozidla by mohla být odpovědnost sdílena mezi řidičem a výrobce automobilů.

3.5.3 Hydraulické štěpení Tato metoda těžby není žádná novinka, je používaná od roku 1940, ale v posledních letech zaznamenává strmý světový nárůst díky novým objevům v oblastech břidlic. Počet nákladních aut s vytěženou ropu vzrostl z 9500 v roce 2008 až na 400 000 v roce 2013. Hydraulické štěpení (hydrofracking) je těžba a produkce ropy a zemního plynu, ve které se směs vody, písku a chemikálií vstřikuje do hlubokých studen pod vysokým tlakem 52

SwissRe: Sigma 4/2014 Liability claims trends: emerging risks and rebounding economic drivers [online]. 2014 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/sigma4_2014_en.pdf

76

do břidlice skalní, aby se zvýšila účinnost uvolnění ropy a zemního plynu. Energetické firmy používající tuto techniku čelí řadě rizik, od soudních sporů v oblasti odpovědnosti v životním prostředí až k regulačním nejistotám. K potenciálním rizikům pro životní prostředí patří kontaminace podzemních vod ze znečištěných kapalin nebo metanu, znečištění ovzduší z emisí metanu v místech vrtu a par z vrtných zařízení. Hydraulické štěpení je v současnosti běžnou praxí, ale likvidace těchto odpadů vážně ohrožuje životní prostředí. Navíc byla zaznamenána mnohá zemětřesení, jejichž příčinou byly právě tyto vrty.53 Nárůst všech výše uvedených faktorů způsobil růst poptávky v pojištění, které kryje rizika vznikající v souvislosti s hydraulickým štěpením. Jedná se o úrazová pojištění pracovníků procesu těžby, pojištění majetku při případné poruše zařízení, pojištění přerušení provozu a následků s ním souvisejícími. Je zde obrovský potenciál v odpovědnostním pojištění. Nehody při použití této metody těžby nejsou výjimečné, jak se potvrdilo např. ve městě Quebec v Kanadě v červenci 2013, kde si následky nehody vyžádaly ztráty na životech a obrovské ztráty na majetku. V současnosti se vlády snaží předejít těmto nehodám, zavádějí nové regulace a postupy, hovoří se právě o povinném pojištění odpovědnosti při použití této metody těžby.

3.5.4 Drony Bezpilotní letouny jsou definovány mnoha způsoby v závislosti způsobu jejich použití nebo na právních předpisech. Tzv. drony se liší svojí velikostí a účelem, k němuž slouží. Dronem je nazýván malý bezpilotní model určený pro soukromé účely, ale také velké vojenské letouny používané k vojenským účelům. Drony mají širokou škálu použití - od monitorování a pořizování filmových a fotografických záznamů, přes hnojení půdy, až po shazování bomb na místo určení. V současné době se technologie dronů značně komercializovaly a vypadá to, že budou mít velký budoucí potenciál. V této souvislosti se začíná mluvit o pojištění bezpilotních technologií.

53

SwissRe: Sigma 4/2014 Liability claims trends: emerging risks and rebounding economic drivers [online], ref. 52

77

Použití dronů může být značně kontroverzní, jak ukazují nedávné případy z Kanady a USA. Americká letecká federace se proto zavázala připravit předpisy pro komerční využití dronů do konce září roku 2015. Prvním krokem k pojištění dronů bude identifikace konkrétních rizik souvisejících s použitím těchto technologií. Na základě toho se pojišťovny rozhodnou, jaké pojistné události budou ochotny krýt. Pojistitel například nebude krýt škody vzniklé při porušení soukromí osob, pokud je dron bude natáčet bez jejich svolení. Pojištění by naopak mělo krýt poškození dronu při jeho běžném použití nebo odpovědnost za škody, které způsobí. Pojištění dronů pro soukromé použití by tedy mělo sestaveno jako následující balíček: pojištění majetku, obecné odpovědnostní pojištění, úrazové pojištění osob, leteckou odpovědnost, profesní odpovědnost.54 Technologie bezpilotních letounů bude představovat pro pojistitele velkou výzvu. Na druhou stranu se projeví příležitosti růstu pro pojišťovny vzhledem k rychlému rozvoji a expandování těchto technologií do mnoha oblastí využití.

54

SwissRe: Sigma: Insurance and the rise of the drones [online]. 2015 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/insurance_and_the_rise_of_drones.pdf

78

4 Vývojové trendy a jejich dopad na vývoj vybraných pojistných trhů V následující kapitole budou aplikovány vybrané vývojové trendy na vývoj konkrétních pojistných trhů. Budou objasněny příčiny a důsledky jednotlivých trendů v souvislosti s konkrétním vývojem nabídky a poptávky po životním a neživotním pojištění ve čtyřech největších ekonomikách světa.

4.1

Spojené státy americké

Vývoj amerického pojistného trhu byl dopadem následků finanční krize z roku 2008 postižen nejvíce z porovnávaných trhů. Důvodem byly kořeny a odstartování finanční a následné hospodářské krize právě v USA. Mnoho finančních institucí zbankrotovalo, další se hluboko propadly. Trend globalizace a liberalizace trhů v tomto případě uškodil pojišťovnám, fungovaly v rámci velkých finančních konglomerátů. Trend růstu pojištěnosti nebyl potvrzen v ukazateli penetrace, ukazatel poklesl z hodnoty 9,1 % v roce 2004 na 7,4 % v roce 2013. Ukazatel densita lehce vzrostl. Předepsané pojistné silněji rostlo v odvětví neživotního pojištění, jež tvoří téměř 60 % amerického pojistného trhu a stále sílí na významu. Vzhledem ke geografickým podmínkám rozlehlého státu bývá jeho území každoročně zasahováno hurikány a silnými bouřemi páchající mnohé škody. Průběh škodovosti posledních let vyvolal zvýšenou poptávku po produktech kryjících tato rizika. V USA jsou ekonomická a ekologická rizika větší hrozbou než rizika společenská či geopolitická. Asymetrické informace se silně projevily na amerických pojistných trzích a byly podrobeny zkoumání amerických ekonomů, kteří za jejich rozbor dostali v roce 2001 Nobelovu cenu. I americký trh byl zaplaven řadou neeticky jednajících pojišťovacích zprostředkovatelů.

79

K tomuto jevu mohl přispět i fakt, že na americkém území mimo velká města se stále dobře daří podomnímu prodeji. V USA se velmi daří digitální distribuci prodeje pojistných produktů, zvláště ve srovnání s dalšími kanály prodeje pojištění (např. bankopojištění není v USA zastoupeno tolik, jako je tomu na srovnatelných trzích). Jednotlivá území vykazují rozdíly v oblíbenosti sjednání pojištění online nebo prostřednictvím mobilních technologií. Polovina veškeré kybernetické činnosti se odehrává ve Spojených státech amerických. Z toho vyplývá nutnost obrany uživatelů IT technologií vůči kybernetickému riziku. Pojištění kybernetických nosičů nabízí široké spektrum postupů, jak krýt pojistné události související s internetovými, ale i kybernetickými útoky obecně. Avšak pojistitelé jsou teprve na začátku éry pojistitelnosti kybernetických rizik a využití tohoto typu pojištění se stane masovější záležitostí teprve v budoucích letech. Trendem posledního období je pojištění kybernetické odpovědnosti za škody způsobené tímto rizikem. I toto pojištění pomohlo růstu neživotního odvětví pojištění v USA. Nové technologie (radar, GPS a počítačové vidění) umožnily sestavení moderních systémů vidění, jež jsou dnes schopné interpretovat smyslové informace k identifikaci příslušných navigačních cest. Autonomní vozidla tedy dnes nejsou pouhou fantazií. Ke konci roku 2013 čtyři americké státy (Nevada, Florida, Kalifornie, a Michigan) úspěšně přijaly zákony, které se zabývají autonomními vozidly. Ty by měly umožnit legální provozování těchto aut na veřejných komunikacích. Společnost Google představila v posledních letech několik prototypů samoobslužných vozidel a dále pracuje na jejich vývoji. Vozidla již byla v několika případech testována v běžném provozu. Otázkou stále zůstává, kdo bude odpovědný za provoz vozidel, což bude rozhodující pro pojistitelnost. Ve státě Nevada je to nyní Úřad motorových vozidel (Nevada Department of Motor Vehicles). Je zodpovědný za nastavení bezpečnostních a výkonnostních norem. Pojištění bezpilotních letounů naráží na nedostatečné legislativní vymezení, ke kterému by mělo v USA dojít v druhé polovině roku 2015. Pojistitelé nedočkavě čekají na daný předpis leteckého úřadu, neboť poté budou schopni sestavit pojistné produkty kryjící dopady realizace rizik souvisejícími s provozem dronů. 80

4.2

Čínská lidová republika

Čínský pojistný trh je v mnohém výjimečný – mezi zde porovnávanými je to jediný trh řazený mezi tzv. emerging markets. Pojistný trh je (stejně jako celá ekonomika) charakteristický obrovským, rychlým tempem rozvoje. K velkému boomu posledních let přispěla levná a hojná pracovní síla nejlidnatější země světa, která však bude mít silnou tendenci ke stárnutí obyvatelstva. K řešení situace, kdy děti nebudou schopni živit dva rodiče a čtyři prarodiče, by mohlo přispět životní pojištění jako nástroj sloužící k pokrytí potřeb ve stáří. Navzdory tomuto trendu podíl životního pojištění byl v posledních letech ukrajován neživotním odvětvím a v roce 2013 mělo ŽP 55 % podíl. Trend vývoje pojištěnosti nezastavila, ani nezpomalila, finanční krize, jež velmi hluboce zasáhla mnohé další země. Čína pouze proplula s mírným snížením neustálého růstu všech ukazatelů vývoje pojištěnosti. Neskutečný nárůst zaznamenal například ukazatel densita, který se během deseti let od roku 2004 vyšplhal z hodnoty 40 USD na 202 USD. Předepsané pojistné se mnohonásobně zvýšilo v obou odvětvích pojištění, roční reálný růst byl silnější v neživotní oblasti. Vývoj v oblasti katastrof a zvýšené škodovosti vyvolal zvýšenou poptávku po produktech neživotního pojištění. Čína je zatím spíše konzervativní při využívání alternativních nástrojů pojištění, např. některé velké výrobní podniky nejsou pojištěné vůbec. Vlastníci přemýšlejí pouze nad veškerým výdělkem, jsou zde i dnes opomíjena některá lidská práva a práva na důstojnou práci pro jejich zaměstnance. Proces globalizace a vidina úspěchu na silně rostoucích finančních (tedy i pojistných) trzích přináší vlny asijských, ale také amerických a evropských investorů, kteří vidí silný růstový potenciál pro svá aktiva. Liberalizace trhů integruje i rozvíjející se trhy do těch rozvinutých, nutná bude však rozumná regulace jejich fungování. Číně hrozí geopolitické riziko plynoucí z jejího neúplně demokratického jednání a politiky, které představuje vedoucí Komunistická strana Číny. Vojenská síla i progresivní diplomacie 81

této velmoci je hrozbou pro další země světa. ČLR si dělá nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, jež jsou spravovány vládou Čínské republiky. Problémem geopolitického rizika v této podobě je jeho nepojistitelnost, řešení leží tedy v rukou politiků a diplomatů. Obdobným čínským problémem je i společenské riziko - dominuje sociálně-ekonomická nerovnost uvnitř států. V Číně za posledních třicet let silně vzrostl Gini koeficient měřící nerovnosti mezi příjmy jednotlivých skupin obyvatelstva. Určitou formu spořícího a investičního instrumentu životního pojištění tedy nebudou mnohé skupiny obyvatelstva moci využít, neboť si tento nástroj nemohou ze svých příjmů dovolit. Čína je nucena zamýšlet se i nad svým životním prostředím, kdy velkým problémem je znečištění ovzduší a smog ve velkých městech. Na základě toho byly vydány regulatorní opatření, jež snížily možnost použití motorových vozidel ve městech a došlo ke snížení poptávky po pojištění automobilů. Velmi oblíbený distribuční kanál bankopojištění byl v posledních letech podroben silnější regulaci ze strany vlády, což zapříčinilo snížení prodejů pojištění tímto způsobem. Nové technologie jsou celosvětovým trendem, který má své kořeny právě v asijských zemích. Číňané jsou zvyklí využívat technologií na denní bázi, a to i v oblastí mimo velká města, kde by to například Evropan nečekal. Díky technologiím mohou být neustále online, což svědčí digitální distribuci pojistných produktů. Druhou stranou mince je poté čínská internetová cenzura.

4.3

Japonsko

Japonský pojistný trh je převážně trhem s životním pojištěním, které dosahuje až 80 % tržního podílu. Japonci preferují soukromé formy spoření na penzi a domácnosti drží vysokou míru úspor. Možným vysvětlením pro silné zastoupení ŽP je i historický důvod, neboť od pradávna Japonci uctívali starší osoby jako osoby vzdělané a mající rozhled. Japonci jsou vedeni k tomu, aby se o svoji rodinu starali a drželi při sobě. Životní pojištění je tedy využito jako nástroj kryjící potřeby ve stáří. 82

Trend vývoje pojištěnosti měl v posledních deseti letech rozkolísaný charakter. Předepsané pojistné mělo klesající tendenci od roku 2004 po dobu tří let, poté rostlo do roku 2011, neboť Japonsko v roce 2010 zasáhlo silné zemětřesení. V roce 2013 PP klesalo v důsledku politiky premiéra Abeho. Pokud se podíváme na ukazatele vývoje pojištěnosti v roce 2004 a 2013, dostáváme téměř stejné hodnoty, některé hodnoty dokonce poklesly. Trh stagnoval. Tendence ve výskytu katastrof ovlivňuje Japonsko kvůli jeho zeměpisné poloze do značné míry. Tajfuny, záplavy a hurikány nejsou na ostrovním státě výjimkou. Největší ránu ovšem představovalo rozsáhlé zemětřesením, následné tsunami a havárie v jaderných elektrárnách v roce 2010. Tyto katastrofy ovlivnily domácí i zahraniční trhy a celosvětově zvedly ceny pojištění. Vysoké ztráty znamenaly snížení ziskovosti pro pojistitele, ačkoli velkou část ztrát zaplatila japonská vláda. V Japonsku se uplatňuje tendence vývoje v přístupech pojistitelů při řešení rizik. Snížené výnosy z investování způsobené dlouhodobě nízkými úrokovými sazbami, vyšší škody způsobené

přírodními

katastrofami,

změny

v charakteru

rizik,

změny

v regulaci

a další tendence mají vliv na finanční hospodaření japonských pojistitelů. Ti musí změnit svůj přístup k řízení rizik spojených s pojišťovací činností. Zajímavý je trend globalizace na japonském území. Na jednu stranu je Japonsko silně globalizovanou zemí prostřednictvím všech moderních technologií, které Japonci milují. Tento trend se projevuje například v úspěšné digitální distribuci pojištění v Japonsku. Na druhé straně se jejich chování vyznačuje silnými sociálními vztahy, Japonci jsou zdvořilí lidé, jsou velmi výkonní a disciplinovaní. Ve srovnání se západními státy je zde velmi nízká hladina kriminality a zločinnosti. To souvisí i s kybernetickým rizikem, které nepředstavuje v Japonsku zdaleka tak velkou hrozbu, jakou by mohlo být vzhledem k technologicky orientované japonské společnosti. Japonsku nejvíce hrozí dopady realizace ekologických a technologických rizik, na něž je možno se ve většině případů pojistit. Realizace podobného rizika, jako bylo v roce 2010 japonské zemětřesení a následná havárie jaderné elektrárny Fukušima, přináší ovšem pro pojistitele povinnost výplaty velkých pojistných plnění, které mohou ohrozit

83

jejich ekonomickou stabilitu a někdy i existenci. Nezbytnou součástí japonského trhu je tedy i trh zajistný. Využití technologií na denní bázi je typickým znakem japonské společnosti, technologie silně ovlivnily podobu pojistných trhů, vytváří se pojistné produkty kryjící rizika vznikající z technologického selhání, pojištění se prodává online na webu a prostřednictvím mobilních technologií, pojišťovnictví má moderní podobu. Nové technologie souvisí s ochranou před jejich kopírováním a všechny zde srovnávané státy se nacházejí na světové špičce v množství podaných patentových přihlášek.

Graf 19: Patentové přihlášky v roce 2013 (a přírůstek od roku 2012) Zdroj: WIPO55

Technologický faktor bude mít tedy i blízké budoucnosti silný vliv na japonské pojistné trhy.

4.4

Spolková republika Německo

Německá ekonomika byla silně zasažena důsledky finanční krize a následné hospodářské recese. Jelikož je země silně exportně orientovaná, snížená poptávka po exportovaném zboží měla dopad na hospodářský růst země. Pojistné trhy byly rovněž ovlivněny poklesem poptávky. Pojistné trhy stagnovaly (co se týče výše předepsaného pojistného) v letech 2008 až 2013. Německý pojistný trh je tvořen cca ze 46 % životním odvětvím. Podobná situace je například i v České republice. Situace západních zemí Evropy je však obrácená, z 60 % tvoří pojistný

55

WIPO [online].

2015

[cit.

2015-04-25].

http://www.wipo.int/edocs/pubdocs/en/wipo_pub_943_2014.pdf

84

Dostupné

z:

trh životní pojištění. Tento poměr odpovídá i trendové politice EU, která se snaží prosadit životní pojištění jako produkt kryjící potřeby lidí ve stáří a odlehčit tak státním, přetíženým důchodovým systémům. V rámci této podpory doporučuje, aby jednotlivé státy pomáhaly těmto produktů např. daňovými slevami nebo odpočty ze základu daně. Ovšem Němci si možná již z historie váží svého majetku. Pojistitelé tvrdí, že více než svého života a zdraví. Majetková pojištění mají v zemi silné zastoupení, stejně jako pojištění odpovědností, která se více rozvíjejí v posledních letech. Trend vývoje pojištěnosti v poslední dekádě neměl nijak závratně rostoucí charakter. Za zmínku stojí pouze silnější růst ukazatele densita, jež vzrostl z hodnoty 2313 USD v roce 2004 na hodnotu 3017 USD v roce 2013. Z důvodu rozšíření škály rizik zavádějí pojistitelé v Německu nové přístupy k pojištění jako celku. Lze uvést produkty kryjící finanční ztráty či zahrnující asistenční služby. Dále hovoříme o rizicích environmentálního pojištění či s technologiemi spojené IT riziko. V Německu se daří pojistným balíčkům, které jsou ušité na míru klientovi. Produkty řeší specifické potřeby klientů, pojistná smlouva se obvykle uzavírá na delší období, jeden produkt pokrývá více rizik. Již tradičním přístupem je silná ochrana zákazníka, v Německu je proto zřízen úřad pojišťovacího ombudsmana, na kterého se lidé mohou obrátit, pokud nejsou spokojeni s jednáním některého pojistitele. Regulace a dohled nad pojistným trhem je řešen v rámci státní legislativy, ale němečtí pojistitelé se musí podřídit i nařízení evropského dohledu. Pro pojistitele byla zásadní především aplikace směrnice Solvency II. Německo čelí silnému proudu imigrantů, kteří se do země přesouvají za dobrými ekonomickými podmínkami a vidinou dobrého výdělku. V zemi vzrůstá riziko geopolitické, konkrétně riziko vnitrostátního konfliktu. Riziko plyne z odlišných politických názorů na řešení tohoto přistěhovaleckého proudu, který přináší zvýšené náklady státní kasy, ale také zvýšení kriminality. To by mohlo zvednout poptávku po neživotním pojištění.

85

V souvislosti s trendem kybernetického rizika se v zemi diskutuje hlavně o pojištění odpovědnosti, ale největší vlna zájmu o krytí tohoto rizika se teprve očekává. Trh s produkty kryjící kybernetická rizika se rozvíjel jako specifická oblast určená pro finanční instituce a IT firmy, ale nyní vidíme velký nárůst i v netechnologických odvětvích.

86

Závěr Hlavním cílem této diplomové práce bylo zhodnocení výsledků analýzy vybraných vývojových trendů v pojišťovnictví a jejich dopad na světové pojistné trhy. Byl proveden rozbor současného světového pojišťovnictví, v práci jsem se zaměřila na vývoj na vybraných trzích se životním a neživotním pojištěním. Jednotlivé světové pojistné trhy se díky globalizačnímu procesu značně prolínají, ale přesto nalézáme na každém trhu určitá specifika vývoje. V dílčích cílech diplomové práce byl posouzen vliv makroekonomických prostředí, jednotlivých

rizik,

globální

pojištěnosti

na

vývoj

světových

pojistných

trhů

v životním a neživotním odvětví. Pojišťovnictví je důležitou součástí finančních služeb. Podmínky jejich fungování ovlivňují pojistná

prostředí,

ale

i

makroekonomické

podmínky

v daném

státě,

přičemž

za nejvlivnější ukazatele stavu ekonomik na vliv pojistných trhů jsem shledala výši a změnu výše HDP, úrokové míry a inflace. Současnou zvláštní situací jsou právě velmi nízké úrokové míry,

které dosahují

historických

minim

na

mnoha

trzích.

V novém

tisíciletí

má světové pojišťovnictví tři nejdůležitější pojistná centra: Severní Ameriku, západní Evropu a rozvinuté země Asie. V těchto zemích se pojistné trhy vyvíjejí obdobně, zvláštní postavení zaujímají rozvíjející se ekonomiky a jejich pojistné trhy tzv. emerging insurance markets. Silně rostoucí pojistné trhy, a to navzdory finanční krizi a následné hospodářské recesi, byly typické právě pro emerging markets. V diplomové práci jsem se blíže zaměřila na vývoj pojistných trhů čtyř největších ekonomik světa během posledních deseti let. Kritériem výběru států byl celkový vytvořený HDP na daném území za rok 2013. Při porovnání vývoje pojistných trhů v životním i neživotním pojištění ve Spojených státech amerických, Čínské lidové republice, Japonsku a Spolkové republice Německo jsem shledala podobné znaky vývoje v USA a Německu. Japonský trh byl charakteristický stagnací, naopak čínský trh silně rostl ve všech ukazatelích pojištěnosti. Při srovnání vývoje pojištěnosti je vhodné, kromě výše předepsaného pojistného, použít

také

ukazatele

penetrace

a

densita.

Penetrace

je

podíl

velikosti

předepsaného pojistného a hrubého domácího produktu. Nejvyšší hodnoty z porovnávaných 87

zemí dosahuje Japonsko (10,3 % v roce 2013), ale lze konstatovat, že hodnoty ukazatele během poslední dekády stagnovaly. Densita představuje velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele. Nejvyšší hodnotu měly v roce 2013 USA (3 929 USD), ale za zmínku stojí obrovský růst hodnoty ukazatele v Číně. Ten vypovídá i o budoucím růstovém potenciálu pro čínský pojistný trh. Současné pojišťovnictví je charakterizováno obecnými tendencemi vývoje, mezi které patří vývoj pojištěnosti měřený několika ukazateli, změny v životním pojištění (stále více je chápáno jako nástroj zabezpečení potřeb ve stáří), průběh škodovosti v souvislosti s katastrofami velkých rozměrů, nové pojistné produkty a distribuční kanály (přizpůsobení potřebám zákazníka), globalizace a liberalizace pojistných trhů, harmonizace regulace a dohledu. Dále jsem se v práci věnovala i některým konkrétním trendům vývoje. Riziko tvoří nosný sloup pojištění, pro pojistitele je důležitá co nejdokonalejší znalost této obl asti, pojistitelé se snaží o zmírnění dopadů rizika. Rizika dělíme do kategorií podle pravděpodobnosti jejich realizace a velikosti škod při jejich realizaci. Na předních žebříčcích světových rizik v současnosti dominuje geopolitické riziko (konkrétně mezistátní konflikt), které je ovšem ze své podstaty nepojistitelné. Největší škody tvoří společenská rizika, jako je krize v zásobování vodou a rozšíření infekčních onemocnění. Na tato rizika se ovšem také nelze pojistit, důležitá jsou proto vládní opatření jednotlivých zemí, ale i regulace nadnárodního charakteru. Informační asymetrie je dalším trendem, jež ovlivňuje podobu pojistných trhů. Ze své podstaty se nejedná o nový trend, ale jeho příčiny a důsledky byly podrobněji zkoumány zejména v posledních 15 letech. V pojišťovnictví představuje poptávkovou stranu obchodního vztahu pojištěný, nabídkovou stranu zastupuje pojistitel. Informační asymetrii nacházíme na obou stranách. Obě strany mají specifické důvody pro asymetričnost, ale obě dvě spojuje důležitá vlastnost pojistného vztahu – nahodilost. Vývoj v distribuci pojistných produktů se přizpůsobuje potřebám klienta, který ocení využití více služeb na jediném místě a umožňuje zjednodušení procesu nákupu. Na druhé straně pojistitel ocení snížení nákladů na prodej pojištění. Tyto dva požadavky splňuje tzv. digitální

88

distribuce pojištění. Existuje v několika formách, jako je prodej pojištění přes webové rozhraní, mobilní zařízení nebo ukládání a správa dat pomocí tzv. Big Data. Posledním, ale téměř nejdůležitějším (zde rozebraným) trendem ovlivňujícím vývoj trhů, jsou nové technologie. Ty zasahují do vývoje pojistných trhů v mnoha podobách. Veškeré počítačové technologie, mobilní technologie a virtuální data jsou ohroženy kybernetickým rizikem. Pojištění datových nosičů již v určitých formách existuje, ale teprve zkušenosti z minulého vývoje budou udávat jeho budoucí podobu. V práci jsem zmínila i dopady dalších technologických novinek na pojišťovnictví jako jsou autonomní vozidla, metoda těžby hydraulickým štěpením a drony. V závěrečné kapitole jsem aplikovala vybrané vývojové trendy na vývoj konkrétních pojistných trhů. Americký pojistných trh je v posledních letech nejvíce ovlivněn rozvojem technologií, polovina světového kybernetického rizika se nachází právě na americkém území. Američané testují autonomní vozidla v běžném provozu a rozmáhá se využití dronů. Čínský, rozvíjející se pojistný trh těží z levné a dostupné pracovní síly, ale i díky procesu globalizace trh láká nové zahraniční investory. Japonský pojistný trh je ovlivněn trendem ve změnách v životním pojištění. Německý pojistný trh inklinuje k silně klientskému přístupu. V diplomové práci byly postupně naplněny všechny dílčí cíle, pomocí kterých jsem došla i k analýze vybraných vývojových trendů v pojišťovnictví a jejich dopadu na světové pojistné trhy při využití následujících metod práce: rešerše odborné literatury, odborných prací a studií, syntéza dílčích poznatků, explanace, deskripce, indukce a komparace. Proto se domnívám, že hlavní cíl práce byl splněn. Teoretická část diplomové práce vycházela z knižních publikací, právních předpisů a internetových zdrojů. Jako problémové se ukázalo získání sekundárních dat pro analýzu pojištěnosti, neboť např. data za konkrétní rok zveřejňovaná zajišťovnou SwissRe se mnohdy lišila podle materiálu, ve kterém byla uvedena. Jednalo se hlavně o nejnovější data, která nejsou přesná - jedná se o odhady, jež jsou v následujících letech upravovány. Snaha o poznání současné situace na pojistných trzích ovlivněné dopady nejnovějších trendů mě motivovala k napsání této diplomové práce. Jelikož současně dostupné knižní publikace 89

v České republice zmiňují toto téma pouze okrajově a nedávají do souvislostí působnost trendů na vývoj trhů, považuji tuto práci za vhodné doplnění české literatury z oblasti pojišťovnictví.

90

Seznam použité literatury Knižní zdroje 1. BÖHM, Arnošt a Karina MUŽÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010, 184 s. ISBN 978-807-4310-355. 2. CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada, 2004, 260 s. ISBN 80-247-0838-8. 3. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Pojistné trhy: změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012, 252 s. ISBN 978-80-7431-078-2. 4. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. 5. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. 6. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. V Praze: C. H. Beck, c2011, xxii, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5. 7. KUNEŠOVÁ, Hana. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 3., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2014, xx, 386 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 97880-7400-502-2. 8. NÝVLTOVÁ, Romana. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 222 s. ISBN 978-80-247-1922-1. 9. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6.

91

10. REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2013, 269 s. ISBN 978-80-7261-260-4.

Internetové zdroje 11. Allianz [online].

2015

[cit.

2015-04-25].

Dostupné

z:

https://www.allianz.com/de/index.html 12. BERKSHIRE HATHAWAY INC. [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.berkshirehathaway.com/ 13. COLOSSEUM.

[online].

2014

[cit.

2015-04-23].

Dostupné

z:

http://www.colosseum.cz/z/propadne_se_japonsko_zpet_do_deflace_i_pres_ohromne _tisteni_penez 14. Ernst

&

Young [online].

2008

[cit.

2015-04-23].

Dostupné

z:

http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Future_trends_in_insurance/$FILE/Futur e%20trends%20in%20insurance%20-%20Trevor%20Rorbye.pdf 15. CHINA

LIFE [online].

2015

[cit.

2015-04-25].

Dostupné

z:

http://www.chinalife.com.cn/publish/zhuzhan/index.html 16. International Energy Agency: World Energy Outlook 2014 [online]. 2014 [cit. 2015Dostupné

04-23].

z:

http://www.iea.org/publications/freepublications/publication/world-energy-outlook2014---executive-summary.html 17. MBASkool [online].

2014

[cit.

2015-04-23].

Dostupné

z:

http://www.mbaskool.com/fun-corner/top-brand-lists/9823-top-10-insurancecompanies-in-the-world-2014.html?limitstart=0 18. SwissRe: Global insurance review 2014 and outlook 2015/16 [online]. 2015 [cit. Dostupné

2015-04-23].

92

z:

http://media.swissre.com/documents/Global_insurance_review_2014_and_outlook_20 15_16.pdf 19. SwissRe: Sigma 2/2014 Digital distribution in insurance: a quiet revolution [online]. 2014

[cit.

Dostupné

2015-04-23].

z:

http://media.swissre.com/documents/sigma2_2014_en.pdf 20. SwissRe: Sigma 3/2014 World insurance in 2013: steering towards recovery. [online]. 2014

[cit.

Dostupné

2015-04-23].

z:

http://media.swissre.com/documents/sigma3_2014_en.pdf 21. SwissRe: Sigma 4/2014 Liability claims trends: emerging risks and rebounding economic

drivers [online].

2014

[cit.

Dostupné

2015-04-23].

z:

http://media.swissre.com/documents/sigma4_2014_en.pdf 22. SwissRe:

Sigma

explorer [online].

2015

[cit.

2015-04-25].

Dostupné

z:

http://www.sigma-explorer.com/ 23. SwissRe: Sigma: Insurance and the rise of the drones [online]. 2015 [cit. 2015-04-23]. Dostupné

z:

http://media.swissre.com/documents/insurance_and_the_rise_of_drones.pdf 24. WIPO [online].

2015

[cit.

2015-04-25].

Dostupné

z:

http://www.wipo.int/edocs/pubdocs/en/wipo_pub_943_2014.pdf 25. World

bank [online].

2014

[cit.

2015-04-23].

Dostupné

z:

http://www.worldbank.org/content/dam/Worldbank/GEP/GEP2015a/pdfs/GEP15a_we b_full.pdf 26. World Economic Forum: Global Risks report [online]. 2015 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://reports.weforum.org/global-risks-2015 27. Worldometers:

population [online].

2014

[cit.

http://www.worldometers.info/world-population/ 93

2015-04-23].

Dostupné

z:

Seznam zkratek CZK – čeká koruna ČLR – Čínská lidová republika ECB – Evropská centrální banka EU – Evropská unie EUR – euro FED – Federální rezervní systém HDP – hrubý domácí produkt IT – informační technologie mil – milion mld – miliarda NP – neživotní pojištění PP – předepsané pojistné SRN – Spolková republika Německo USA – Spojené státy americké USD – americký dolar VB – Velká Británie WB – World bank (Světová banka) ŽP – životní pojištění 94

Seznam tabulek Tabulka 1: Reálný růst HDP, inflace a úrokových sazeb ......................................................... 19 Tabulka 2: Makroekonomický vývoj v USA (2004-2013) ...................................................... 41 Tabulka 3: Makroekonomický vývoj v Číně (2004-2013)....................................................... 46 Tabulka 4: Makroekonomický vývoj v Japonsku (2004-2013) ............................................... 49 Tabulka 5: Makroekonomický vývoj v Německu (2003-2013) ............................................... 54 Tabulka 6: Srovnání pojistných trhů v roce 2004 a 2013 ........................................................ 57

95

Seznam grafů Graf 1: Reálný růst HDP ve světě (v % za rok) ....................................................................... 17 Graf 2: Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů ................................................................... 20 Graf 3:Pojistná centra světa v roce 2013 (% v předepsaném pojistném) ................................. 23 Graf 4: Pojistná centra světa v roce 2007 (% v předepsaném pojistném) ................................ 23 Graf 5: Předepsané pojistné ve světě v milionech USD (1980-2013)...................................... 27 Graf 6:Vývoj předepsaného pojistného dle kontinentů v milionech USD (2006-2013) .......... 28 Graf 7: Reálný roční růst předepsaného pojistného v % na světovém pojistném trhu (19802013)......................................................................................................................................... 29 Graf 8: Nominální roční růst předepsaného pojistného v % na jednotlivých kontinentech (2007-2013) .............................................................................................................................. 30 Graf 9: Vývoj předepsaného pojistnéhov životním a neživotním pojištění v milionech USD (1980-2013) .............................................................................................................................. 31 Graf 10: Míra růstu předepsaného pojištění v životním pojištění ............................................ 32 Graf 11: Míra růstu předepsaného pojistného v neživotním pojištění, .................................... 33 Graf 12: Penetrace v životním a neživotním pojištění (předepsané pojistné/HDP v %) v období 1980-2013 .................................................................................................................... 34 Graf 13: Densita v životní a neživotním pojištění (v USD) v období 1980-2013 ................... 35 Graf 14: Reálný roční růst předepsaného pojistného v životním a neživotním pojištění v tzv. emerging markets (1980-2013) ................................................................................................ 36 Graf 15: Předepsané pojistné v USA (v mld. USD) v období 2003-2013 ............................... 43 Graf 16: Předepsané pojistné v Číně (v mld. USD) v období 2003-2013 ................................ 47 Graf 17: Předepsané pojistné v Japonsku (v mld. USD) v období 2003-2013 ........................ 51 Graf 18: Předepsané pojistné v Německu (v mld. USD) v obdoví 2003-2013 ........................ 55 Graf 19: Patentové přihlášky v roce 2013 (a přírůstek od roku 2012) ..................................... 84

96

Seznam obrázků Obrázek 1: Prodejní modely ..................................................................................................... 70

97

Bankovní institut vysoká škola Praha. Diplomová práce

Recommend Documents