Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Bakalářská práce Pozemkové úpravy a katastr nemovitostí Daniela Moulisová 2008
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Pozemkové úpravy a katastr nemovitostí zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.“ ……………………………………
2
Poděkování Děkuji všem, kteří se přímo i nepřímo podíleli na vzniku této bakalářské práce. Především
ale
děkuji
Ing.
Tomáši
Vybíralovi,
Ph.D.,
vedoucímu
oddělení
Fotogrammetrie a GIS ve společnosti Georeal s.r.o., a Ing. Lence Vybíralové, zaměstnankyni OOKO KÚ pro Plzeňský kraj, za cenné rady a připomínky při zpracování této práce.
3
Seznam použitých zkratek ČR
Česká republika
KN
katastr nemovitostí
EN
evidence nemovitostí
ČÚZK
Český úřad zeměměřický a katastrální
OOKO
odbor obnovy katastrálního operátu
KÚ
katastrální úřad
KP
katastrální pracoviště
ZKI
zeměměřický a katastrální inspektorát
ISKN
informační systém katastru nemovitostí
BPEJ
bonitovaná půdně ekologická jednotka
DKM
digitální katastrální mapa
ZMVM
základní mapa velkého měřítka
THM
technicko-hospodářské mapování
PPBP
podrobné polohové bodové pole
SPI
soubor popisných informací
SGI
soubor geodetických informací
ZE
zjednodušená evidence
JEP
jednotná evidence půdy
ZPH
zjišťování průběhu hranic
OO
řízení obnovy operátu
LV
list vlastnictví
ZDŘ
záznam pro další řízení
k.ú.
katastrální území
ÚPÚ
ústřední pozemkový úřad
4
Obsah: 1. Úvod…………………………………………………………………………….…..7 2. Prameny právní úpravy...………………………………………………………….8 3. Historický vývoj pozemkových úprav v Českých zemích…………………..…..11 3.1. Období feudalismu…………………………………………………………....11 3.2. Období kapitalismu……………………………………………………..…….12 3.3. Pozemkové reformy a technicko-hospodářské úpravy (1945–1991)…..……..13 3.4. Pozemkové úpravy (1991-současnost)………………………………………..14 4. Historie katastru nemovitostí ČR……………….…………………………….….15 4.1. Katastr tereziánský …………………..……………………………………….15 4.2. Katastr josefský……………………………………………..………………...16 4.3. Stabilní katastr ( 1817 - 1869 ) ……………………………………………….16 4.4. Reambulace stabilního katastru ( 1869 - 1882 ) ……………………………...18 4.5. Nové pozemkové knihy ( 1874 )……………………………………………...18 4.6. Evidence reambulovaného katastru ( 1883 )………………………………….19 4.7. Pozemkový katastr ( 1927 - 1964 )……………………………………………19 4.8. Pozemková reforma ( 1945 ) a změna občanského zákoníku ( 1950 )…….….20 4.9. Jednotná evidence půdy ( 1954 - 1964)…………………………………….…21 4.10. Evidence nemovitostí (1964 – 1992) ………………………….……………...21 5. Současný katastr nemovitostí ČR ( 1993 - dosud )………………………..……..23 5.1. Účel katastru……………………………………………….………………….23 5.2. Předmět katastru …………………………………………………...…………24 5.3. Uspořádání katastru……...……………………………………………………24 5.4. Obnova katastrálního operátu…………………………………………………25 5.4.1. Obnova katastrálního operátu přepracováním...………………………..25 5.4.2. Obnova katastrálního operátu novým mapováním……..………………26 5.4.3. Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav…………………………………………………...….…………….26 6. Postup zpracování pozemkových úprav a jejich vztah ke katastru nemovitostí……………………………………………………………....28 6.1. Definice pozemkových úprav………………………………………...……….29 6.2. Předmět a forma pozemkových úprav………………………………………...30 6.3. Jednotlivé etapy pozemkových úprav………………………………………...30 6.3.1. Příprava řízení o pozemkových úpravách………………………………30
5
6.3.2. Zahájení řízení………………………………………………………….31 6.3.3. Soupis a ocenění nároků vlastníků ……………………..……………....32 6.3.4. Návrh pozemkových úprav………………………………….………….32 6.3.4.1. Podklady pro návrh pozemkových úprav………………….…....32 6.3.4.2. Zjišťování průběhu hranic……………………….……………...33 6.3.4.3. Podklady pro zjišťování průběhu hranic…………………..……34 6.3.4.4. Provádění zjišťování průběhu hranic………………………..….35 6.3.4.5. Místní a pomístní názvosloví……………………………….…..36 6.3.4.6. Závěrečný protokol zjišťování průběhu hranic………………....36 6.3.4.7. Návrh nového uspořádání pozemků…………….………………37 6.3.4.8. Přiměřenost původních a navrhovaných pozemků……………..37 6.3.4.9. Projednání zpracovaného návrhu pozemkových úprav …….…..37 6.3.5. Rozhodnutí o pozemkových úpravách………………………………….38 6.3.5.1. Schvalování návrhu pozemkových úprav……………………....38 6.3.5.2. Rozhodování o výměně nebo přechodu vlastnických práv .……38 6.4. Podklady pro obnovu operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav…………………………………………………………..40 6.5. Úřední přezkoušení výsledku zeměměřické činnosti (pozemkových úprav) katastrálním úřadem…………………………………..40 6.6. Zápis pravomocného rozhodnutí do katastru nemovitostí………….…………41 7. Závěr……………………………………………………………………….………43 8. Resumé………………………………………………………………………….….47 9. Prameny……………………………………………………………………………51 10. Přílohy…………………………………………………………………...…………53
6
1. Úvod Úkolem této bakalářské práce je popsat institut pozemkové úpravy v souvislostech s katastrem nemovitostí ČR. Toto téma je velice rozsáhlé, proto bych se chtěla zaměřit na vymezení pojmů, stručnou historii jak pozemkových úprav, tak i katastru nemovitostí. Historie je obecně velice důležitá a v souvislosti s katastrem i velice zajímavá, proto si myslím, že základní povědomí o historii katastru by měli mít nejen katastrální úředníci; poučit a vyvarovat se již jednou provedených chyb můžeme z historie všichni. Po vymezení pramenů právní úpravy pozemkových úprav a katastru nemovitostí se tedy zaměřuji na historii pozemkových úprav a katastru nemovitostí, dále na obnovu katastrálního operátu, přičemž důraz kladu na pozemkové úpravy jako jednu z forem obnovy operátu. Následují etapy pozemkových úprav a s danou věcí spojené přebírání výsledků katastrálním úřadem, tudíž spolupráce katastrálního úřadu a pozemkového úřadu. Cílem této práce je vyzdvihnout význam pozemkových úprav a katastru nemovitostí, jejich vzájemný vztah a ovlivňování. V bakalářské práci bych ráda nastínila problémy, se kterými se setkávám při výkonu svého zaměstnání, a na závěr bych se chtěla k těmto problémům vyjádřit, resp. navrhnout možné řešení. Téma bakalářské práce jsem si vybrala s ohledem na možnost využití zpracované problematiky v mém zaměstnání, kde pracuji jako inspektorka obnovy operátu u územního orgánu státní správy - Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Plzni. Pozemkové úpravy jsou v současnosti často diskutované téma, mimo jiné i proto, že v poslední době vstoupily v platnost nové předpisy, jejichž aplikace přináší určité komplikace.
7
2. Prameny právní úpravy Současné pozemkové úpravy jsou jedním z nejčistších a jednoznačných způsobů pro zavedení pořádku ve vlastnictví pozemků, jehož zprůhlednění je také jedním ze základních požadavků EU. Realizace pozemkových úprav se dotýká různých resortů, které jsou nuceny spolupracovat a respektovat uvedené právní normy. Právní předpisy, které se přímo dotýkají problematiky pozemkových úprav a katastru nemovitostí: Pozemkové úpravy Zákon č. 139/ 2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 545/ 2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitosti návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů, Katastr nemovitostí Zákon č. 344/ 1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 265/ 1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 200/ 1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 31/ 1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/ 1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 26/ 2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/ 1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), Vyhláška č. 162/ 2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 175/ 2003 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
8
Zákony, které jsou respektovány v souvislosti s vazbou na spolupráci ostatních resortů (zjm. životního prostředí) v rámci tvorby pozemkové úpravy: Životní prostředí Zákon č. 17/ 1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 93/2004 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Ochrana vod Zákon č. 254/ 2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, Půdní fond Zákon č. 229/ 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 569/ 1991 Sb., o pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů, Lesní půdní fond Zákon č. 289/ 1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Územní plánování a stavební řád Zákon č. 183/ 2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 13/ 1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 266/ 1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 151/ 2000 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, Nerostné bohatství Zákon č. 44/ 1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Související právní předpisy Zákon č. 40/ 1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 500/ 2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 129/ 2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů,
9
Zák.č. 132/ 2000 Sb., o změně zákonů souvisejících se zákonem o krajích a obcích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 93/ 1998 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
10
3. Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích Půda musí podléhat takovému právu, které by podporovalo její používání jako základny pro lidské bydlení a produktivní směry zemědělské i průmyslové a vylučovalo se její zneužití. Půda není zbožím, ani kusem majetku, ale základem rodinného a národního života a jeho hospodářského a etického uplatnění. Proto musí být pozemková úprava prováděna ve světle nejvyšších mravních zákonů.1 3.1 . Období feudalismu Počátek pozemkových úprav u nás můžeme spatřovat již v plánovitě zakládaných zemědělských sídlištích při osidlování a kolonizaci našeho území. Až do 12. století probíhala u nás tzv. vnitřní kolonizace, která se děla na úkor vnitrozemských lesů a pastvin. S růstem domácí populace i zájmů feudálů přestal stačit existující půdní fond. Vznikla potřeba jeho rozšíření, ale domácí pracovní síly poddaných již nestačily. Feudálové, kteří půdu vlastnili, mohli pokračovat v jejím rozšiřování jen s využitím pracovní síly svých poddaných. Hlavně v období tzv. velké kolonizace (12.-14. století) přicházeli němečtí a holandští kolonisté. Zakládání nových vesnic a organizace k nim patřícího půdního fondu byla svěřena tzv. lokátorovi. Většinou to byla osoba, která při svém povolání přicházela do styku s měřickými pracemi. Jeho úkolem bylo určení místa a způsobu zastavění vsi, vyměření a rozvržení půdního fondu na jednotlivé lány, určení hranic mýcení lesa, rozmístění půdy orné, pastvin, zahrad a zpřístupnění pozemků sítí cest, vytyčení odvodňovací sítě příkopů apod. Noví kolonisté zaváděli užívání pluhu a proto vznikl i nový protáhlý tvar pozemků. Počátkem 15. století byla velká kolonizace v podstatě skončena. Hodnotíme-li tehdejší organizaci půdního fondu, řešení cestní sítě, tvarů pozemků, vodohospodářských opatření, delimitaci kultur, okamžité vytyčování a realizační práce, docházíme k závěru, že tyto úpravy byly nejdůležitější etapou vývoje pozemkových úprav v časovém rozpětí od 12. do 18. století. V 18. století, po konfliktech mezi feudály a zemědělci, pověřila Marie Terezie F.A.Raaba provedením jeho návrhu aboliční soustavy na území Čech a Moravy. Podstatou tohoto návrhu bylo rozdělení půdy velkostatků, prodání hospodářských budov a dobytka poddaným, kteří se stávali dědičnými nájemci. Půda zůstávala ve vlastnictví
1
Prof. Ing. František Toman, CSc., Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích – Pozemkové úpravy, 2006, č. 58, s. 17
11
původního majitele. Raabizační práce byly řízeny ústředními orgány na základě právních, hospodářských a technických instrukcí a návodů, vyškoleným odborným personálem, který byl vybaven měřickými přístroji. Výsledné realizované pozemkové úpravy byly zobrazeny v raabizačních mapách a byly založeny písemné operáty tzv. geometrické tabely. Raabizace probíhala od r. 1775 do r. 1785, kdy byla císařem Josefem II. zastavena. 3.2. Období kapitalismu Po zrušení nevolnictví roku 1848 se bývalí poddaní stali vlastníky jimi obhospodařované půdy, nebylo však nic podniknuto, aby plně, svobodně a nezávisle zvládli zděděný majetek po stránce technické a ekonomické. Náhlé uvolnění půdy mělo neblahé následky, půda se stala zbožím a vítaným obchodním artiklem a to zvláště těch, kteří neměli žádný vztah k zemědělství. Bylo podporováno rozbíjení statků a půda se stala předmětem nekalé spekulace. Neupravenost pozemkové držby je charakterizována zejména rozptýleností a rozdrobeností pozemků, nevhodným tvarem pozemků, nepřístupností pozemků, nepravidelnými tvary katastrálních hranic. V roce 1849 se první Rakouský hospodářský kongres usnesl na tom, aby rozvoj zemědělství byl řešen scelováním pozemků. Scelování pozemků (tzv. komasace) mělo za úkol zefektivnit využívání půdního fondu pro zemědělskou činnost a umožnit lepší územní využití úpravami a změnami komunikační sítě a melioračních zařízení. 2 V roce 1855 byl vypracován návrh 1. scelovacího zákona, který však nebyl realizován. Protože se potřeba scelování pozemků ukazovala stále naléhavější, docházelo ke scelovacím akcím dobrovolným, což se však neukázalo jako správné řešení. Scelování pozemků bylo upraveno v roce 1883 říšským rámcovým zákonem o scelování hospodářských pozemků, který ale nebyl Českým zemským sněmem přijat. Důsledkem toho bylo, že až do roku 1940 se nemohlo v Čechách provádět scelování na základě právních norem, ale jen na základě dobrovolnosti a za 100% souhlasu vlastníků. Proto se od roku 1890 do roku 1940 podařilo na území Čech provést scelovací práce jen na území dvou obcí. Teprve v roce 1940 byla rozšířena působnost moravských zemských scelovacích zákonů i na Čechy.
2
Nedvídek L., Chronologický přehled vývoje katastru nemovitostí ČR, Praha: Intranet WAN ČUZK – intranetové stránky ZKI.
12
3.3. Pozemkové reformy a technicko-hospodářské úpravy ( 1945 – 1991) S pozemkovými úpravami úzce souvisejí pozemkové reformy a přídělová řízení, od nichž mnoho vlastníků odvozuje původ svých nemovitostí. První pozemková reforma se v naší zemi uskutečnila vydáním: zákona záborového č. 215/ 1919 Sb., o zabrání velkého majetku, zákona přídělového č. 81/ 1920 Sb., o přídělu zabrané půdy a o úpravě právních poměrů k ní, zákona náhradového č. 329/ 1920 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový. Revize první pozemkové reformy byla provedena: zákonem č. 142/ 1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy a jeho novelizací, zákonem č. 44/ 1948 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o revizi první pozemkové reformy. Nová pozemková reforma byla provedena: zákonem č. 46/ 1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Na zákon navazovaly předpisy vytvářející podmínky pro kolektivizaci zemědělství. Po druhé světové válce se stále více ukazovalo, že dosavadní scelovací předpisy nevyhovují novým poměrům. Proto byly zahájeny práce na přípravě nového scelovacího zákona, ve kterém by byly uplatněny všechny poznatky a požadavky pro vybudování moderního zemědělství založeného na soukromovlastnických vztazích. Do popředí ale stále více vystupovalo politické řešení zemědělské problematiky. Po přijetí zákona č. 142/ 1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy byl přijat zákon o nové pozemkové reformě č. 46/ 1948 Sb., a teprve potom byl schválen další zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon), který obsahoval jednotné právní normy pro celou republiku. Technickohospodářské úpravy však mohly stále ještě podstatnou měrou ovlivnit pozitivně vývoj našeho zemědělství k moderním formám hospodaření, ať již soukromým, nebo družstevním. V roce 1949 byl přijat zákon č. 69/ 1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, který dal pozemkovým úpravám zcela nový politický směr – co nejrychleji
13
zavést
tzv.
socialistickou
zemědělskou
velkovýrobu.3
Výsledkem
byla
řada
nedokončených scelovacích řízeních. Dne 25.9.1955 pak došlo vládním nařízením č. 47, o opatřeních v oboru technicko hospodářských úprav ke zrušení zákona č. 47/1948 Sb. Aktem nižší právní síly byl zrušen vyšší normativní akt. Cílem tohoto vládního nařízení nebylo účelnější a efektivnější využívání půdního fondu, ale likvidace soukromého zemědělského stavu. Plán maximálního využití půdního fondu pro zemědělskou výrobu měl za následek rozorání polních cest, mezí, odstranění remízků a lesíků, zasypání úvozů; vedl k vytvoření obrazu krajiny, který de facto existuje dodnes. Všechna započatá scelovací řízení byla nařízením vlády č. 47/ 1955 Sb. fakticky přerušena a na desítky let byl petrifikován vzniklý právní stav, který měl být původně jen stavem přechodným. 3.4. Pozemkové úpravy (1991 – současnost) Vládní nařízení č. 47/ 1955 Sb. bylo zrušeno 15.7.1991, účinností zákona č. 284/ 1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jehož aplikace v praxi spolu s zákonem č. 229/ 1991 Sb., zákon o půdě, umožnila odstranit většinu křivd spáchaných na vlastnících pozemků i na životním prostředí. Na základě zákona č. 284/ 1991 Sb. byly ustaveny okresní pozemkové úřady
a Ústřední pozemkový úřad.
Zemědělský majetek se restitucemi vracel původním vlastníkům a začala etapa nově pojatých pozemkových úprav na základě vlastnictví pozemků. V roce 2002 byl vydán nový zákon č.139/ 2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jehož podstatným důsledkem bylo převedení Pozemkových úřadů pod působnost ministerstva zemědělství ČR. Na tento zákon navazuje prováděcí vyhláška č. 545/ 2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav. Této současné platné právní úpravě se podrobněji věnuji na dalších stranách bakalářské práce.
3
Prof. Ing. František Toman, CSc., Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích – Pozemkové úpravy, 2006, č. 58, s. 18
14
4. Historie katastru nemovitostí Slovo katastr je odvozeno z latiny a znamená totéž co soupis (caput = hlava, capitastrum = soupis podle hlav, později podle jakékoliv jednotky). Obecně pak býval tímto slovem označován přehledný soustavný popis zvláštních vlastností, osob, věcí nebo práv, zejména pak soupis pozemků nebo i výtěžků z obchodů a živností pořizovaný k účelům daňovým. Dnešní Katastr nemovitostí České republiky integruje do jediného díla evidenci nemovitých věcí a práv, která se k nim vztahují. Tato evidence slouží k mnoha účelům, mimo jiné k daňovým i právním.4 V období feudálních vztahů byla půda a zemědělská výroba prakticky jediným zdrojem pravidelných státních příjmů. Katastr historicky vznikl především jako berní nástroj a jeho fiskální účel byl po mnoho století dominantní. Historickou posloupnost vývoje katastru, jako podkladu pro daňový systém tvoří: počátky berních evidencí, první rustikální katastry v Čechách (1. a 2. berní rula), lánové rejstříky na Moravě, tereziánské katastry (3. a 4. berní rula, dominikální katastr, tereziánská rektifikace katastru), josefský katastr, tereziánsko–josefský katastr, stabilní katastr, reambulovaný stabilní katastr, katastr daně pozemkové, pozemkový katastr, jednotná evidence půdy, evidence nemovitostí, katastr nemovitostí ČR. Historickou posloupnost vývoje katastru, jako evidence soukromých práv k nemovitostem tvoří: zemské desky, urbáře, vesnické gruntovní knihy, pozemkové knihy, evidence nemovitostí, katastr nemovitostí ČR. 4.1. Katastr tereziánský První jednotně zakládané a vedené katastry v českých zemích vznikaly po roce 1650. Je to tzv. katastr rustikální, kde byly dani podrobeny jen pozemky poddaných. Rozlišovala se jen půda zemědělská a neobdělávaná, jakost půdy měla jen tři třídy (dobrá, prostřední a špatná). Jako dodatek k tomuto katastru bylo roku 1706 rozhodnuto zdanit i půdu šlechty a založit tzv. katastr dominikální. Upřesněný dominikální katastr již v roce 1756 rozlišoval veškeré zahrady, role, úhory, vinice, chmelnice, pastviny a lesy.
4
Nedvídek L., Chronologický přehled vývoje katastru nemovitostí ČR, Praha: Intranet WAN ČUZK – intranetové stránky ZKI.
15
Katastr rustikální spolu s katastrem dominikálním pak tvoří úplný a velký katastr všech pozemků a statků (poddaných i šlechty) a nazývá se katastrem tereziánským (tereziánská rektifikace katastru). Tento katastr neměl žádné mapy, šlo o pouhé seznamy pozemků a statků. 4.2. Katastr josefský Značným pokrokem byl katastr josefský, který byl zaveden patentem císaře Josefa II. ze dne 20. dubna 1785. Jde o první katastr založený na výsledcích skutečného, i když velmi hrubého, měření, a nikoliv pouze na daňových přiznáních. Základní jednotkou pro odhad výtěžku nebyla již nepřesná usedlost, ale pozemek, jehož výměra byla v terénu změřena. Katastr byl vyhotoven pro jednotlivé berní obce. Nejprve byly určeny hranice těchto katastrálních obcí, plocha každé obce se rozdělila na menší celky ohraničené cestami, potoky apod., na tzv.pozemkové tratě, hony. Každá trať byla zaměřena a samostatně zobrazena na náčrtech zvaných brouillony, jednotlivé pozemky byly označeny tzv. topografickým číslem. Výměra každého pozemku byla určena z polních délek, které si podle návodu změřili držitelé sami. Měření bylo dobře zorganizováno, probíhalo velmi rychle a bylo dokončeno během 4 let, takže už 1. listopadu 1789 vstoupil operát josefského katastru v platnost. Primitivní a ukvapené měření bez geometrických základů však nemohlo zajistit spolehlivé výsledky, což se ukázalo roku 1792 při snaze sestavit z náčrtů souvislou mapu celé šíře, neboť z jednotlivých tratí nebylo často možno sestavit ani mapu obce. Protože tento katastr jako první již nerozlišoval půdu poddaných a šlechty, byl na nátlak šlechty po smrti Josefa II., v roce 1792 částečně zrušen a daně šlechty se opět vybíraly podle tereziánského katastru. Tato úprava se nazývá tereziánsko-josefský katastr a stala se podkladem pro vznik zemských desek zakládaných nebo upravovaných podle patentů z roku 1794 o deskách zemských. Tereziánsko-josefský katastr platil až do roku 1860, kdy byl nahrazen stabilním katastrem. 4.3. Stabilní katastr ( 1817 – 1869 ) Snahy po získání dobrého měřického podkladu pro rozdělování pozemkové daně, i potřeba přesných vojenských map v celé šířce, vedly k vydání císařského patentu ze dne 23. prosince 1817, v němž byla stanovena pravidla založení nového katastru pro
16
daň pozemkovou. Zásady patentu obsahovaly mimo jiné také ustanovení, že pro každou obec se zhotoví způsobem uvedeným ve zvláštní instrukci samostatná mapa, ve které bude rozsah obce a jednotlivých pozemků, lišících se kulturou nebo vlastnictvím, vyznačen topografickou polohou, tvarem i velikostí v příslušném měřítku (1: 2880) dle skutečnosti. Měřické práce a mapování prováděli civilní nebo vojenští geometři, teoreticky i prakticky způsobilí. Katastr měl tvořit stálý a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani; pro svou důkladnost a představu, že bude navždy sloužit svému účelu byl nazván stabilním katastrem. Z předchozího josefského katastru bylo převzato rozdělení země na katastrální obce, zobrazené pozemky (parcely) byly označeny parcelním číslem (pozemkové a stavební parcely byly číslovány ve dvou samostatných číselných řadách). Katastr rozlišoval pozemky dani podrobené a pozemky od daně osvobozené. Mezi pozemky dani podrobené patřila půda plodná (zahrady, vinice, role, louky, pastviny, lesy) a tzv. parifikáty (např. zastavěná plocha domů a budov včetně dvorů, stavební místa, plochy lomů, soukromé cesty, kanály..), což byly pozemky užívané k jiným účelům, než zemědělským a lesnickým, které měly být zdaněny podle porovnání se sousedními pozemky – parifikací. K pozemkům osvobozeným od daně patřila neplodná půda, ale i rybníky bez užitku, koryta řek a potoků, náměstí, návsi, veřejné cesty, státní dráhy apod. Mapy tohoto katastru, po řadě přepracování a doplňování po dobu více než 150ti let, stále tvoří základ dnešních katastrálních map. Proto je potřebné i v současné době znát nejen zásady, podle kterých byly tyto mapy zhotoveny, ale i jejich vnitřní hodnotu, způsoby a metody jejich dalšího doplňování a přepracování. Katastrální mapa byla doplněna parcelními čísly; pozemkové parcely byly označeny červenými parcelními čísly, stavební černými. Současně s přidělováním čísel se vyhotovoval parcelní protokol, který byl vedený původně samostatně pro pozemkové a pro stavební parcely. Výpočty výměr se podle instrukce z roku 1824 prováděly tužkovým rozdělením parcel na jednoduché obrazce a plocha se počítala z odsunutých délek. Použití planimetru a zjišťování srážky papíru se zavedlo později, až instrukcí z roku 1865. Podle parcelních protokolů se sestavily další součásti písemného operátu, především hlavní kniha držebností, která pak nahradila do té doby vedenou pozemkovou knihu.
17
4.4. Reambulace stabilního katastru ( 1869 – 1882 ) Protože stabilní katastr nebyl spolehlivě doplňován nastalými změnami, zejména nebyla doplňována katastrální mapa, začal se postupně lišit od skutečnosti. Požadavkům neodpovídaly ani pozemkové knihy. Dne 24. května 1869 byl vydán zákon č. 88 ř.z., o revizi daně pozemkové, jehož úkolem bylo zejména jednorázové doplnění měřického a písemného elaborátu katastru. Nově upravené kultury byly role, louky, zahrady, chmelnice, vinice, pastviny, alpy, lesy, jezera, rybníky, močály, parifikáty a neplodná půda. Pro měřické práce vydalo ministerstvo financí nařízení o způsobu provádění prací měřických při upravení daně pozemkové dle zákona ze dne 24. května 1869. Změny se v mapách vytahovaly rumělkou, neplatná parcelní čísla se přeškrtávala dvěma krátkými čárkami, nově oddělené parcely se označovaly poddělením ve formě zlomku. Při reambulačních pracích bylo též nařízeno stabilizovat trigonometrické body, opravit a doplnit jejich místopisy a zakreslit tyto body do mapy. Zákonem o revizi katastru daně pozemkové bylo stanoveno provádění revize každých 15 let. Na reambulanci však byla vymezena velmi krátká doba (11 let), zaměstnávány byly nezkušené a neodborné pracovní síly, což mělo za následek podstatné znehodnocení map stabilního katastru. Podobných akcí, kdy množstevní práce jsou nadřazovány kvalitě, lze bohužel v historii katastru nalézt více. 4.5. Nové pozemkové knihy ( 1874 ) Výsledky reambulovaného katastru měly sloužit i
k založení nových
pozemkových knih. Stávající pozemkové knihy stabilního katastru nevyhovovaly potřebám soudů ani občanů, což vedlo k vydání zákona č. 95 ř.z. ze dne 25. července 1871, o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách (obecná knihovní zákon). Do pozemkových knih měly být zapisovány všechny nemovitosti a všechna práva, která byla prohlášena za rovna nemovitým věcem. Vyloučen z nich byl veřejný statek a nemovitosti zapsané v zemských deskách. Pozemkové knihy byly zřízeny podle systému hlavní knihy. Pozemková kniha sestávala z hlavní knihy, sbírky listin a map pozemkových knih. Pomůckami pro snadnější přehled byly osobní a věcný rejstřík, seznamy veřejného statku a seznamy parcel zapsaných v jiných knihách. Zápisy v pozemkových knihách měly konstitutivní charakter, práv se nabývalo v souladu s obecným zákoníkem občanským z roku 1811 až vkladem (intabulací) do
18
pozemkových knih. Konstitutivní význam měl však jen zápis do hlavní knihy, katastrální mapa i mapy pozemkové knihy nebyly rozhodující. Zakládání pozemkových knih bylo svěřeno soudům I. Instance; zápisy do pozemkových knih byly přehledné (neplatné zápisy se neškrtaly, ale červeně podtrhávaly), každému srozumitelné a zejména průkazné. Pozemková kniha proto získala vysokou důvěru veřejnosti a stala se spolehlivým právním nástrojem ochrany práv vlastníků a věřitelů. Zásady vedení nových pozemkových knih platily de facto až do roku 1950, kdy došlo k převratným změnám v občanském zákoníku; obecný knihovní zákon a s ním související předpisy byly zrušeny až zákonem č. 22/ 1964 Sb., o evidenci nemovitostí. 4.6. Evidence reambulovaného katastru ( 1883 ) Zákonem č. 83 ř.z., o udržování evidence katastru daně pozemkové, ze dne 23. května 1883 se zajistilo zapisování změn trvalého rázu do pozemkové evidence, byla uložena povinnost ohlašovat změny, upravena součinnost úřadů, byly uloženy povinnosti obcím v souvislosti s vyšetřováním změn. Provádění úplné revize držby bylo stanoveno každé 3 roky. Zjištěné změny se zapisovaly do výkazů změn, byly zaměřovány a vyhotovovány geometrické (situační) plány oprávněnými soukromými techniky. Z důvodu vyšší přesnosti graficky vyhotovovaných map se zavedla trigonometricko-polární metoda měření, tedy číselné měření, jehož výhodou byla mimořádná přesnost, síť pevných, trvale stabilizovaných bodů (trigonometrických a polygonových),
možnost
vyjádření
každého
zaměřeného
bodu
pravoúhlými
souřadnicemi, možnost zpětné rekonstrukce zaměřeného bodu, jakož i možnost zobrazení zaměřeného území v jakémkoliv měřítku. Propracované a velmi podrobné technické návody se staly základem a vzorem měřických návodů pro dalších sto let, tehdejší postupy jsou často v nezměněné nebo upravené formě užívány dodnes. 4.7. Pozemkový katastr ( 1927 - 1956 ) Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byl evidovaný katastr převzat v nezměněné formě. Během války zanedbané vedení katastru a významné změny držby v důsledku rozsáhlé pozemkové reformy neposkytovaly možnost provést podstatné změny. K zásadním změnám došlo až roku 1928, kdy nabyl účinnosti zákon č. 177 ze dne 16. prosince 1927 S.z.n., o pozemkovém katastru a jeho
19
vedení (katastrální zákon), doplněný vládním nařízením č. 205/ 1928 S.z.n., a vládním nařízením č. 64/ 1930 S.z.n. Katastrální zákon zrušil všechny předchozí předpisy vztahující se na pozemkový katastr a jeho vedení. Katastr měl být katastrem víceúčelovým, jelikož měl sloužit jako podklad pro vyměřování daní, pro zakládání, obnovování a doplňování veřejných knih a jejich map, pro zajištění držby, pro převody nemovitostí a pro reálný úvěr. Měl však také být pomůckou pro kartografické a výškopisné práce, pro technická podnikání, pro statistické a hospodářské účely, pro ochranu památek, i pro vědecké a badatelské účely. Pozemkový katastr sjednotil dosavadní předpisy a způsob vykonávání všech katastrálních prací na celém území státu. Postupně byly vydány nové, velmi podrobné předpisy pro jednotlivé úseky katastrální služby. Např. pravidla Instrukce A z roku 1933 a Instrukce B využívají katastrální úřady dodnes. Silný rozvoj katastru a zejména nové mapování narušily válečné události, druhá pozemková reforma v roce 1945 a komunistický převrat v roce 1948. Pozemkový katastr se používal až do roku 1956, katastrální zákon byl definitivně zrušen až zákonem č. 46/ 1971 Sb., o geodézii a kartografii. 4.8. Pozemková reforma ( 1945 ) a změna občanského zákoníku ( 1950 ) Po skončení 2. světové války a obnovení Československé republiky došlo k mimořádně rozsáhlým změnám vlastnictví. Znárodnění, konfiskace, přídělová i scelovací řízení byly upraveny zvláštními zákony, které znamenaly zásahy do intabulačního principu. Skutečný právní stav se v mimořádně velkém rozsahu dostal do nesouladu se stavem pozemkových knih. Na základě zákona č. 90/ 1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek, došlo k formálním zápisům do pozemkové knihy, avšak s právními důsledky. Předběžné knihovní vložky měly být po dokončení měřických prací přeměněny na definitivní, šlo o narušení nejzákladnějších právních i technických principů, které nemají obdoby. Toto byl však jen první z řady případů, které měly následovat. Práce na upřesnění přídělů a jejich definitivní vytyčení a zaměření byly nakonec po změně politického režimu v únoru 1948 přerušeny. Výsledkem je nedostatečně evidované vlastnictví značného rozsahu,
podchycené
jen
v přídělových
elaborátech,
které
doposud
nebylo
jednoznačně vymezeno, ale má právní platnost. Tento velmi komplikovaný problém se pokoušejí dnes, po 50-ti letech řešit pozemkové úpravy. Nový občanský zákoník č. 141/
20
1950 Sb., stanovil, že stavby nejsou součástí pozemku a za věci nemovité považoval pozemky a stavby. Vlastnictví se nabývalo již samotnou smlouvou, nikoliv vkladem do pozemkové knihy. Nebyla ale výslovně zrušena povinnost zápisů do veřejných knih, pouze však s významem deklaratorním. Důsledkem byla nejen neúplnost zápisů, ale nemožnost knihovat vůbec; vlastnictví se pak velice těžko dokazovalo jen na základě listiny. V důsledku následné násilné kolektivizace zemědělství a povýšení pravomocí státu, ztrácela neudržovaná pozemková kniha i katastr postupně význam a prakticky se přestaly vést. 4.9. Jednotná evidence půdy ( 1956 – 1964 ) Určité vakuum v padesátých letech po zastavení zápisů v pozemkovém katastru a pozemkových knihách a potřeba státu plánovat a řídit zemědělskou výrobu vedly r. 1955 nejprve k pořízení jednorázového soupisu veškeré půdy a její výměry podle druhů kultur a skutečného užívání, bez ohledu na platné právní vztahy. Teprve následně, v letech 1956 až 1960 byla urychleně na celém území státu založena Jednotná evidence půdy, u níž se počítalo s pravidelným vedením a udržováním v souladu se skutečným stavem v přírodě. JEP však nevycházela ze zákonné úpravy, ale pouze z usnesení vlády ze dne 25. ledna 1956. Legislativně právní normou bylo pouze označování druhů kultur a jejich charakteristiky (směrnice č. 154/ 1957 Ú.l.). JEP se zakládala na základě vyšetření skutečného stavu užívání půdy a jejich kultur s maximálním využitím dostupných podkladů. Měření mělo probíhat jen v nejnutnějších případech, délky nebyly kontrolovány, ani nebyly měřeny oměrné míry, připuštěny byly trojnásobné odchylky oproti Instrukci B, a i ty se mohly překročit. Takto vzniklé mapy JEP se pak ale staly jedním z podkladů při vyhotovení map navazující evidence nemovitostí, i když měly sloužit jen k doplnění hranic kultur, které neudržované mapy katastru nemohly poskytnout. S hrubými chybami v zákresech se setkáváme bohužel do dnes; k odstranění takovýchto chyb nám slouží institut opravy chyby dle § 8 zákona č. 344/ 1992 Sb., katastrálního zákona. 4.10. Evidence nemovitostí ( 1964 – 1992 ) Nový občanský zákoník č. 40/ 1964 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. dubna 1964, přinesl řadu změn. Nově upravil pojem nemovitosti jako pozemky a stavby
21
spojené se zemí pevným základem a upravil nabývání osobního vlastnictví. Ke smlouvě o převodu nemovitostí byla třeba její registrace státním notářstvím, vlastnictví přecházelo registrací smlouvy. Mimoknihovní princip nabývání vlastnictví zůstal zachován. Potřeba vést současně skutečné užívací vztahy k půdě i vlastnické vztahy měla zajistit nová evidence nemovitostí, která byla legislativně upravena zákonem č. 22/ 1964 Sb., který nabyl účinnosti k 1. dubnu 1964. Právní vztahy se evidovaly na základě ověřených kopiích, či originálů listin předkládaných k zápisu na jednoduchých listech vlastnictví se strukturou údajů obdobnou bývalé pozemkové knize. Doplnění nikde již nevedených údajů o vlastnictví za období od r.1951 bylo prováděno podle Směrnice pro komplexní zakládání evidence nemovitostí č. 7000/1966/23 332 z 12.listopadu 1966 s podpůrným využíváním pozemkové knihy. I když praktickému provádění lze ledacos vytknout, podařilo se doplnit sbírku listin a následně i opravit chyby či nedokonalost zápisů na listech vlastnictví. Určitých úspěchů doznalo nové mapování v měřítkách 1:1000 a 1:2000, nejprve podle směrnic pro technicko-hospodářské mapování (THM), později podle směrnic pro tvorbu základní mapy velkého měřítka (ZMVM). Společným nedostatkem jsou chabé základy místního šetření, vyplývající již z nedokonalé legislativy; podařilo se ale postupně zvládnout fotogrammetrickou technologii a vysoký stupeň automatizace v celém procesu tvorby. Nedbalé a nejednotné provádění doměřování (např. neredukování přesahů střešních plášťů) však s sebou nese následky; chyby vzniklé uvedeným postupem se opravují dodnes. Tato mapová díla pokrývají cca 25 % našeho území. Legislativní základy evidence nemovitostí byly celkově nedostatečné a nebyly často ani respektovány. Metody, postupy i obsah evidence se měnily dosti podstatným způsobem pouze na základě interních pokynů, často podle přání jiných rezortů. Přitom jediné 4 obecně závazné předpisy vydržely v platnosti 30 let, prakticky beze změn. Zásadním nedostatkem bylo nevyřešení spolehlivé evidence parcel ve vlastnictví občanů sloučených do větších půdních celků, které v souladu s předpisy neměly být ani zobrazovány v mapách.
22
5. Současný katastr nemovitostí ČR ( 1993 - dosud ) Nejen obnova pořádku a práva, ale především ekonomika byla po roce 1989 hlavním a nejnaléhavějším důvodem k zahájení vládního programu rozsáhlé privatizace a restitucí. Jednou ze základních podmínek tohoto procesu byl spolehlivě fungující katastr a pozemková kniha. První krok ke znovuvybudování katastru spojeného s funkcí bývalé pozemkové knihy byl učiněn přípravou a vydáním základní legislativy, která nabyla účinnosti ke dni 1.1.1993 a dále se doplňuje dalšími potřebnými zákony a vyhláškami. Šlo o následující předpisy: -
zákon č. 264/1992 Sb., kterým se změnil občanský zákoník a některé další zákony,
-
zákon č.265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,
-
zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon),
-
zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech
-
vyhláška č. 126/1993 Sb., prováděcí vyhláška k zákonům č. 265/1992 Sb. a č. 344/1992 Sb.,
-
zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví (zeměměřický zákon). Nová legislativa vytvořila tzv. „právní katastr“ spojující v jediném instrumentu
(spravovaném výhradně zeměměřickými orgány) funkce jak pozemkového katastru, tak bývalé pozemkové knihy.5 5.1. Účel katastru Účelem vyznačování právně významných skutečností, tj. vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v katastru nemovitostí, je zjednávání potřebné publicity existence těchto práv i povinností a tím vytváření nezbytné jistoty pro nakládání s nemovitostmi. Právní skutečností, kterou se dovršuje vznik, změna nebo zánik vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, jejichž právním důvodem je
smlouva, se stal zápis označovaný jako vklad do katastru nemovitostí. S vkladem vlastnického nebo jiného věcného práva do katastru nemovitostí se tak spojují právotvorné (konstitutivní) účinky. Na nich se podílejí orgány katastru nemovitostí, zejména katastrální úřady. Deklarativnost zápisů přetrvává jen tam, kde ke vzniku, 5
Ing. Ivan Pešl, Katastr nemovitostí po kapkách, www.zememeric.cz
23
změně či zániku věcného práva k nemovitosti dochází na základě jiné skutečnosti než na základě smlouvy (např. rozhodnutím soudu, rozhodnutím správního orgánu apod.).6 5.2. Předmět katastru V katastru se dle § 2 zák. č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, ve spojení s oddílem č. 1 ( § 3 - § 5 ) vyhl. č. 26/2007, katastrální vyhláška, evidují: pozemky v podobě parcel (členěné podle druhu), budovy, byty, nebytové prostory a vodní díla, právní vztahy k nemovitostem evidovaným v katastru. Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území. 5.3. Uspořádání katastru Obsah katastru vymezuje § 3 a § 4 katastrálního zákona a oddíl č. 2 (§ 6 - § 15) katastrální vyhlášky. Jedná se o tyto konkrétní údaje předmětu zápisu katastru nemovitostí: geometrické a polohové určení katastrálních území a nemovitostí, údaje o katastrálním území, údaje o parcele a údaje o parcele zjednodušené evidence, údaje o budově, vodním díle a jednotce, údaje o vlastníku a oprávněném z jiného věcného práva, údaje o právech a údaje s právy související, další údaje katastru (např. upozornění, že zapsaný právní vztah a další právo jsou dotčeny změnou), údaje o bodech podrobného polohového pole, údaje o místním a pomístním názvosloví. Dle § 4 katastrálního zákona je obsah katastru uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území. Katastrální operát tvoří: soubor geodetických informací, soubor popisných informací, souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru, 6
Doc. JUDr. Jiří Mikeš, Nemovitost, předmět práv a povinností 1994
24
dokumentace výsledků šetření a měření, sbírka listin. 5.4. Obnova katastrálního operátu Katastrální mapy tvoří v oblasti správy a vedení katastru zcela specifický problém. Zatímco digitalizace SPI byla relativně snadno ukončena v roce 1998, digitalizace SGI je momentálně hlavním úkolem ČÚZK. Katastr nemovitostí zdědil po evidenci nemovitostí poměrně přesné mapy vyhotovené číselnými metodami (asi 30% území).
Zdědil ale také graficky vyhotovené mapy mající svůj původ v mapách
stabilního katastru (asi 70 % území), které jsou poznamenány nejen nedokonalostmi při svém vzniku, nepravidelnou srážkou mapového listu, lokálními deformacemi, ale hlavně nekvalitní údržbou a mnoha obnovami během období téměř 150-ti let.7 Obnova katastrálního operátu je dle § 13, odst. 1) katastrálního zákona vyhotovení nového SGI ve formě grafického počítačového souboru a nového SPI katastrálního operátu. Lze ji provést: a) přepracováním souboru popisných informací, b) novým mapováním, c) na podkladě výsledků pozemkových úprav. 5.4.1. Obnova katastrálního operátu novým přepracováním Dle § 15 katastrálního zákona, se při obnově přepracováním převádí katastrální mapa z grafické formy do formy grafického počítačového souboru. Při obnově katastrálního operátu přepracováním se vypočtou a do katastru zavedou výměry parcel vypočtené ze souřadnic grafického počítačového souboru, pokud nebyly dříve určeny přesněji z údajů zjištěných měřením v terénu. Katastrální vyhláška, řeší obnovu katastrálního operátu přepracováním SGI a převod číselného vyjádření analogové mapy do digitální podoby v oddíle č. 7, resp. v § 63, kde je stručně popsán základní postup katastrálního úřadu při obnově operátu. Při obnově operátu přepracováním SGI se postupuje dle interního předpisu ČÚZK, kterým je
Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod č.j. ČÚZK
6530/2007-22 ze dne 20.12.2007, který nabyl účinnosti dne 1.1.2008. Do té doby byl platným předpisem Prozatímní návod pro obnovu operátu přepracováním SGI a pro jeho vedení č.j. 5238/1998-23 ze dne 21. prosince 1998 a při obnově operátu novým 7
Ing. Ivan Pešl, Katastr nemovitostí po kapkách, www.zememeric.cz
25
mapováním se postupovalo dle interního předpisu ČÚZK, kterým je Návod pro obnovu katastrálního operátu č.j. 21/1997-23 ze dne 30. dubna 1997.8 V současné době existuje mnoho pozemkových úprav, příp. obnov katastrálního operátu, které byly zahájeny v době platnosti původního návodu z roku 1998, tudíž tento návod bude na katastrálních úřadech ještě dlouho využívaným předpisem. V této souvislosti je třeba konstatovat, že znalost výše uvedené problematiky s sebou přináší nutnost neustálého vzdělávání a dalších požadavků na zaměstnance katastrálních úřadů, které však mají problém tyto „kvalitní“ lidi sehnat, resp. udržet. 5.4.2. Obnova katastrálního operátu novým mapováním Dle § 13a katastrálního zákona se k obnově katastrálního operátu novým mapováním přistoupí, pokud geometrické a polohové určení nemovitosti v důsledku značného počtu změn, nedostatečné přesnosti nebo použitého měřítka katastrální mapy již nevyhovuje současnému vedení katastru, případně dojde-li ke ztrátě, zničení nebo takovému poškození katastrálního operátu, že není možné nebo účelné ho rekonstruovat z dokumentovaných podkladů platného stavu. Katastrální vyhláška řeší obnovu katastrálního operátu novým mapováním v oddíle č. 7, resp. § 54 – 62, kde jsou vymezeny činnosti katastrálního úřadu při tvorbě DKM, která vstoupí v platnost dnem, kdy je dosavadní katastrální operát nahrazen v ISKN obnoveným katastrálním operátem.9 5.4.3. Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav Dle §15a katastrálního zákona se při obnově katastrálního operátu využijí výsledky komplexních pozemkových úprav. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejich hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav. Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního
8
Miloš Večeřa a kol., Základy teorie práva, MU v Brně, 2004: Návody nejsou pramenem práva ČR; jedná se o tvorbu vnitřních předpisů, o akty organizace, řízení a správy. Patří k formám realizace práva, nikoli jeho tvorby.
9
§ 62, odst. 1) vyhl. č. 26/2007 Sb., katastrální vyhláška
26
operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné.10 Katastrální vyhláška, řeší obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav v oddíle č. 7., resp. § 64 - § 66, přičemž se nový SGI a SPI vyhotovený podle podkladů pro obnovu katastrálního operátu zavede do katastru bezodkladně po doručení pravomocného rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.11 Jak jsem již v úvodu naznačila, z historie se máme poučit a vyvarovat se již jednou provedených chyb. Bohužel ani v současnosti jsme se z historie nebyli ochotni poučit, jelikož současný hlavní úkol ČÚZK, týkající se katastrálních map, kterým je digitalizace SGI do roku 201512, vede k naprosto stejné situaci, která se vyskytla např. v letech 18691882 (viz. 4.4.), když místo zkvalitnění současných analogových katastrálních map novým mapováním vzešlým z měření a místního šetření v terénu, příp. pozemkovými úpravami, je hlavní tvorbou digitálních katastrálních map pouze převod, či přepracování současných map do digitální podoby pomocí softwaru a nadefinovaných matematických vztahů, nikoli prostřednictvím provádění praktického měření a místního šetření přímo v terénu. Výsledkem je tedy pouze „překreslení“ map bývalého pozemkového katastru a evidence nemovitostí do digitální formy bez potřebné přesnosti, často se zachováním původních chyb a nesrovnalostí.
10
popis JPÚ a KPÚ- viz. kapitola 6.2. § 66, odst. 4), vyhl. č. 26/2007 Sb., katastrální vyhláška 12 toto mimo jiné vyplývá ze směrnice Evropské unie INSPIRE 11
27
6. Postup zpracování pozemkových úprav a jejich vztah ke katastru nemovitostí Vzhledem k povaze pozemkových úprav, kdy se jedná o „přesuny“ pozemků a vlastníků, která jsou ošetřena legislativními opatřeními, definujícími práva a povinnosti účastníků tohoto řízení, tedy hlavně pozemkového úřadu a katastrálního úřadu, ale i zpracovatele, což je většinou soukromý zeměměřický subjekt. Provádění a organizování
pozemkových úprav zajišťují příslušné pozemkové úřady dle jejich
územní působnosti. Stálá spolupráce mezi resortem zemědělství reprezentovaným ÚPÚ, resortem katastru nemovitostí reprezentovaným ČÚZK a zpracovateli vytvořila z pozemkových úprav jeden z pilířů významných pro budování technických i právních základů státu. Pozemkové úpravy mají i další efekty, jejich kvalitní provedení může přispět k pozitivnímu ovlivnění sociálních poměrů, ekologické stability, tedy kvality života v dotčených územích.13 Na základě této spolupráce je získána takřka v každém území, kde se pozemková úprava provádí, digitální katastrální mapa (DKM) spojená s obnoveným písemným operátem. Výsledkem je odstranění parcel vedených ve zjednodušené evidenci, odstranění parcel, které nejsou zapsány na listu vlastnictví, odstranění duplicitního vlastnictví, dílů parcel, či parcel, kde musela být výměra určena jen orientačně – planimetricky a v neposlední řadě též konkretizování věcných břemen. Naproti tomu resort zemědělství realizací pozemkových úprav získává podklady pro resortní dotační politiku a to nejen v měřítku ČR, ale i ve vztahu k EU. Dalším podstatným přínosem pozemkových úprav pro obor zemědělství je optimalizace využití půdního fondu jako základního výrobního prostředku.14 Pozitiva výše uvedeného procesu ale můžeme spatřovat i u ostatních resortů. Např. resortu financí se týkají přehledné podklady pro správu daně z nemovitostí, nebo resortu spravedlnosti, který získává pro svou soudní praxi jednoznačně definované právní vztahy ke konkrétním nemovitostem. Dále investoři mohou levně využívat mapové podklady, které vznikly pro projekci pozemkových úprav. Mapové podklady mohou být kdykoliv aktualizovány a využívány pro další investiční činnost v upravovaném území. To představuje významné úspory v investiční přípravě lokality. Na prvním místě bychom ale měli spatřovat přínos pro účastníky pozemkových úprav 13 14
, Ing. František Janovský, Pozemkové úpravy jako významný prvek budování moderního státu; www.geos.cz
28
(vlastníky nemovitostí), kteří mají po pozemkové úpravě přesně definované hranice, zajištěnou dopravní přístupnost a na listu vlastnictví mají vedené konkrétní parcely, které mohou bez problémů prodávat, dědit, dělit apod. S ohledem na přetrvávající špatný a nesourodý stav vlastnických vztahů k nemovitostem se pozemkové úpravy v ČR bohužel dostaly do podvědomí především jako soubor zeměměřických činností, využitelný pro obnovu katastrálního operátu. Ve vyspělých západních zemích (např. v Německu) jsou již majetkoprávní vztahy v drtivé většině případů vyřešeny, a proto mezi hlavní důvody pro realizaci pozemkových úprav patří nejen tvorba DKM (resp. ekvivalentních map v daném státě), ale především krajinotvorné, technické a ekologické řešení krajiny; zjednodušeně řečeno se jedná o vytváření předpokladů k trvale udržitelnému rozvoji krajiny a „lepšímu žití“ nejenom současných vlastníků, ale i budoucích generací. Problémy a úskalí, které vznikají při tvorbě pozemkové úpravy (resp. DKM), zmiňuji v následujících kapitolách této bakalářské práce, přičemž v závěru naznačuji jejich možná řešení. 6.1. Definice pozemkových úprav Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky (scelují se nebo dělí), zabezpečuje se jejich přístupnost, využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodního hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny.15 V této definici je oproti předešlé právní úpravě zakotvena podmínka veřejného zájmu, což znamená, že platná právní úprava vylučuje provádění pozemkových úprav v soukromém zájmu vlastníků pozemků. S výjimkou případu, kdy je u Pozemkového úřadu vznesen požadavek na zahájení řízení o pozemkové úpravě vlastníky nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území.
15
§ 2 zák.č. 139/ 2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/ 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
29
6.2. Předmět a forma pozemkových úprav Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu PÚ, bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.16 Pozemkové úpravy se provádějí zpravidla formou komplexních pozemkových úprav. V případě, kdy je nutné vyřešit pouze některé hospodářské potřeby, například urychlené scelení pozemků, zpřístupnění pozemků nebo ekologické potřeby v krajině (např. lokální protierozní nebo protipovodňové opatření) nebo když se pozemkové úpravy mají týkat jen části katastrálního území, provádějí se formou jednoduchých pozemkových úprav. V tomto případě může pozemkový úřad upravit náležitosti návrhu a provádění pozemkových úprav odlišně než stanoví zvláštní právní předpis. Jednoduchými pozemkovými úpravami lze provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb. a zákonů č. 142/1947 Sb. a č. 46/1948 Sb.17 6.3. Jednotlivé etapy pozemkových úprav 6.3.1. Příprava řízení o pozemkových úpravách Pozemkový úřad zpravidla s ročním předstihem oznámí předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav příslušnému KÚ a dotčené obci, budou-li výsledky pozemkových úprav sloužit k obnově katastrálního operátu. Potřebnými doklady zajišťovanými v rámci přípravných prací od KP jsou zejména SGI a SPI katastrálního operátu, popřípadě operáty dřívějších pozemkových evidencí a dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu SGI.
16
§ 3 zák.č. 139/ 2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/ 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 17 § 4 zák.č. 139/ 2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/ 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
30
6.3.2. Zahájení řízení Pozemkové úpravy jsou zahájeny vždy z podnětu pozemkového úřadu, přičemž jejich zahájení oznamuje pozemkový úřad veřejnou vyhláškou, která je vyvěšena po dobu 15-ti dnů na úřední desce pozemkového úřadu a obcí, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Poslední den této lhůty je dnem zahájení pozemkových úprav. Pozemkový úřad také o zahájení řízení vyrozumí příslušné katastrální pracoviště katastrálního úřadu a ostatní orgány státní správy. Pozemkový úřad zahájí řízení o pozemkových úpravách vždy, pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční většiny. Dále pozemkový úřad hodnotí důvody, naléhavost a účelnost možné pozemkové úpravy, přičemž k požadavkům na zahájení pozemkových úprav se vyjádří v písemném sdělení do 30 dnů. Pozemková úprava se např. často zahájí z důvodu realizace prací na stavbách ve veřejném zájmu (zejm. dopravní stavby), jelikož část nákladů platí investor těchto veřejných staveb (Ředitelství silnic a dálnic ČR). Na řízení o pozemkových úpravách se nevztahují lhůty pro rozhodování podle správního řádu. Pokud mají výsledky pozemkové úpravy sloužit k obnově operátu, stanoví katastrální úřad dle § 64 vyhl. katastrální vyhlášky do 30 dnů po obdržení vyrozumění pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav. Je také vhodné stanovit přebírání výsledků zeměměřické činnosti na KP (viz. příloha č. 4, 5). Zejména určí postup při označení parcel parcelními čísly a způsoby transformace rastrových souborů map dřívějších pozemkových evidencí. V případě, že se v k.ú. současně s obnovou operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkové úpravy, projedná katastrální úřad s pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.18 Vlastní skutečnost, že byla zahájena pozemková úprava, zapíše katastrální úřad poznámkou dle Návodu pro správu a vedení katastru čj. 4571/2001-23 ze dne 14.8.2001 odst. 2.3.7.4. v části D listu vlastnictví. Jedná se o informační charakter této poznámky, která nebrání ve změnách vlastnických a jiných právních vztahů.
18
§ 64, odst.3) vyhl. č . 26/2007 Sb., katastrální vyhláška
31
6.3.3. Soupis a ocenění nároků vlastníků Dalším krokem v řízení o pozemkových úpravách je
vypracování soupisu
nároků vlastníků pozemků, který zabezpečí pozemkový úřad. Soupis nároků vyžaduje údaje o ceně, výměře, vzdálenosti a druhu pozemku. Pozemkový úřad dle ust. § 8 zák. č. 139/2002 Sb., informuje o průběhu soupisu nároků sbor19, umožní mu spoluúčast při soupisu nároků včetně práva přítomnosti člena sboru zástupců při jednání s vlastníky. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou obvodu pozemkových úprav vypočtenou ze souřadnic, která je rozhodující pro další zpracování návrhu, a výměrou podle katastru nemovitostí, se nároky vlastníků úměrně upravují, aby rozdíl byl odstraněn. Soupis nároků pozemkový úřad vyloží po dobu 15-ti dnů na místně příslušném obecním úřadě a zároveň jej doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené pozemkovým úřadem, přičemž na projednání a vyřízení námitek se nevztahuje správní řád. 6.3.4. Návrh pozemkových úprav Významným krokem v průběhu řízení o pozemkových úpravách je zpracování tzv. návrhu pozemkových úprav. Jeho zpracování zajistí pozemkový úřad u zpracovatele nebo jej jako celek či jeho část zpracuje sám.20 Dle ust. § 9 odst. 2) zák. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, se zpracovatelem návrhu mohou stát pouze fyzické osoby, které mají k této činnosti úřední oprávnění podle § 18 zákona o pozemkových úpravách. Jménem právnické osoby, popřípadě pozemkového úřadu, může zpracovat návrh jen fyzická osoba, která má k této činnosti úřední oprávnění. Při zpracování návrhu se vychází z informací, které má k dispozici jednak pozemkový úřad a dále z informací, které jsou mu povinny bezúplatně poskytnout dotčené správní úřady a správci podzemních a nadzemních vedení.21
19
§ 5, odst. 7) zák.č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, dle kterého si vlastníci pozemků řešených v pozemkových úpravách zvolí na dobu provádění pozemkových úprav sbor zástupců (dále jen"sbor"), který zastupuje vlastníky v rozsahu těchto činností: spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzuje jeho jednotlivé varianty a navrhovaná opatření, vyjadřuje se k plánu společných zařízení, k podaným připomínkám v průběhu pozemkových úprav, a spolupracuje při realizaci schválených pozemkových úprav; popřípadě jedná za vlastníky na základě a v rozsahu jejich zplnomocnění. 20 21 , Pekárek M., Průchová I., Pozemkové právo, nakladatelství Masarykova univerzita Brno, 2004, str.287
32
6.3.4.1. Podklady pro návrh pozemkových úprav Podkladem pro návrh komplexních pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem SGI katastru nemovitostí i po ukončení pozemkových úprav a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav. Je-li to na základě posouzení pozemkovým úřadem účelné, vyhotovuje se tento podklad i pro návrh jednoduchých pozemkových úprav. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění.22 Jedním z podkladů pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav je revize a vybudování podrobného polohového bodového pole (PPBP) sloužícího pro následné měřické práce v terénu. I tato etapa musí být ověřena úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem.23 Katastrální úřad tuto část, resp. výsledek zeměměřické činnosti posoudí z hlediska způsobilosti k převzetí do dokumentace katastru nemovitostí. 6.3.4.2. Zjišťování průběhu hranic Dalším krokem je zjišťování průběhu hranic, které provádí komise složená z pracovníků pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcí a podle potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s katastrálním úřadem ředitel pozemkového úřadu. V rámci zjišťování průběhu hranic se upřesňuje obvod pozemkové úpravy, což je území dotčené pozemkovou úpravou, které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom k.ú. Bude-li to pro obnovu operátu třeba, lze zahrnout do obvodu i pozemky, které nevyžadují řešení dle § 2 zákona č.139/2002 Sb., ale je u nich potřeba obnovit SGI.24 V obvodu pozemkových úprav se tak nalézají :
22
§ 12 zák. č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
23
§ 6, odst. 2), písm. a) zák.č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů : Osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinné oznamovat změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodů bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru. 24 Dumbrovský M., Mezera J., Střítecký L., Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav, nakladatelství – Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, 2004, str. 92
33
pozemky řešené dle § 2 zákona č.139/2002 Sb., tzv. pozemky směňované, pozemky neřešené dle § 2 zákona č.139/2002 Sb., tzv. pozemky nesměňované. Vlastníci pozemků směňovaných jsou účastníci řízení o pozemkových úpravách, kde je také o těchto pozemcích rozhodováno (pozemky jsou předmětem směny nebo u nich dochází k úpravě hranice pozemku – k posunu, pootočení apod.). Vlastníci pozemků neřešených nejsou účastníky řízení o pozemkových úpravách, o pozemcích není rozhodováno v rámci tohoto řízení; naopak je důležité, aby zde byl dodržen zákonný postup obnovy katastrálního operátu, tzn. aby vlastnické hranice těchto pozemků byly komisionálně řádně vyšetřeny a aby byly vyhotoveny podklady pro obnovu v rozsahu dohodnutém s katastrálním úřadem. Katastrální úřad na žádost okresního pozemkového úřadu pozve vlastníky pozemků, jejichž hranice tvoří obvod pozemkové úpravy ke zjišťování průběhu hranic a vyzve je, aby si průběh hranice pozemků označili. Vlastníci pozemků a jiní oprávnění, jakož i komise pro zjišťování hranic mají důležitou úlohu při zjišťování, když na jedné straně lze na základě pokojné držby a souhlasu sousedících vlastníků aktualizovat (legalizovat) drobné posuny hranice pozemků podle skutečného stavu v terénu bez potřeby zvláštních nabývacích listin a na druhé straně se řeší (odstraňují) případy vědomé změny hranice pozemku, příp. i neoprávněné držby. Úkolem komise je zaznamenat (potvrdit) výsledky zjišťování hranic.25 6.3.4.3. Podklady pro zjišťování průběhu hranic Zjišťování hranic vychází ze zásad stanovených dle ust. § 14 katastrálního zákona, dle ust. § 55 – 58 vyhl. katastrální vyhlášky a dle ust. § 5 vyhl. č. 545/2002 Sb, o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav. Podkladem je dosavadní katastrální operát, z něhož se vyhotoví náčrty zjišťování průběhu hranic (viz. příl. č. 2); k jednotlivým náčrtům se připraví protokol o komisionálním šetření při zjišťování průběhu hranic a soupisy nemovitostí. Náčrty, protokoly a soupisy nemovitostí jsou označeny shodným číslem, soupisy uspořádány podle vlastníků a výsledky zjišťování se zaznamenávají do náčrtů a soupisů nemovitostí.
25
Dumbrovský M., Mezera J., Střítecký L., Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav, nakladatelství – Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, 2004, str. 97
34
6.3.4.4. Provádění zjišťování průběhu hranic Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovná s jejím zobrazením v katastrální mapě. Každá změna proti stavu vedenému v katastru nemovitostí musí být v soupise nemovitostí zdůvodněna. Údaje v náčrtech a soupisech nemovitostí musí být v okamžiku podpisu vlastníka pozemku shodné. Důležité skutečnosti, které je třeba s vlastníky projednat a odsouhlasit, se zapisují do soupisu nemovitostí až při podpisu. Eventuální pozdější úprava v těchto úředních dokladech je možná jen se souhlasem vlastníků pozemků a předsedy komise.26 Jestliže hranice obvodu pozemkové úpravy rozdělí pozemek na část zahrnutou do obvodu pozemkové úpravy a na část z obvodu vyloučenou, musí být tyto části označené samostatnými parcelními čísly a to jak u parcel zobrazených v platné katastrální mapě, tak u parcel zjednodušené evidence. Dosavadní praxe - do vydání vyhl.č. 26/2007 Sb., byla taková, že na rozdělení parcely katastru nemovitostí, která je zapsaná na listu vlastnictví, se musí vyhotovit geometrický plán; na rozdělení parcely katastru nemovitostí, která není zapsaná na listu vlastnictví, respektive na rozdělení parcel vedených ve zjednodušené evidenci, se musí tyto části doplnit do katastru nemovitostí pomocí záznamu podrobného měření změn, přičemž části parcel zahrnuté do pozemkové úpravy se v terénu nevytyčovaly, protože zaniknou, a části parcel nezahrnuté do obvodu pozemkové úpravy se vedly jako zbytkové s původním označením a sníženou výměrou (geometrický plán se pro ně nevyhotovoval). Rok 2007 byl pro tuto část pozemkové úpravy zlomový, když 1.března 2007 vstoupila v platnost vyhl.č. 26/2007 Sb., katastrální vyhláška, zejména problematický oddíl 8. Novela vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, kdy se mimo jiné mění ust. § 4 a kde se podle odst. 2): Upřesněný obvod pozemkových úprav podle § 9 odst. 6) zákona č. 139/ 2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech se v katastru nemovitostí zapíše na základě ohlášení pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán. V současné době existuje nedořešená návaznost novely vyhlášky o pozemkových úpravách a katastrální vyhlášky. Pokud obvod pozemkové úpravy dělí parcely evidované ve zjednodušené evidenci, je nutné vyhotovit geometrického plán (viz.
26
Dumbrovský M., Mezera J., Střítecký L., Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav, nakladatelství – Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, 2004, str. 99
35
příloha č. 3) na doplnění parcel zjednodušené evidence se všemi náležitostmi tzn. i s vytyčením a jejich trvalým označením, přestože jsou tyto pozemky poté v rámci řízení o pozemkové úpravě upravovány, směňovány a jinak uspořádávány. Vytýčení je tedy zbytečné, časově velice náročné, ale i neekonomické. V příloze č. 1 je ukázka rozdělení parcely KN bez listu vlastnictví na obvodu pozemkové úpravy, ze které je zřejmé, že dodržení výše uvedených postupů, je opravdu neúčelné. V závěru bakalářské práce se k tomuto problému ještě podrobněji věnuji. 6.3.4.5. Místní a pomístní názvosloví V rámci zjišťování průběhu hranic se vyšetřuje místní a pomístní názvosloví a vyznačí se v přehledu náčrtů. Podkladem pro změny je kopie seznamu pomístních názvů uložených na katastrálním úřadě. Každá změna se projedná s obcí a změnu vždy schvaluje resort zeměměřictví a katastru a to buď katastrální úřad, nebo ČÚZK.27 6.3.4.6. Závěrečný protokol zjišťování průběhu hranic O výsledku zjišťování průběhu hranic sepíše předseda komise po uzavření všech dokumentů závěrečný protokol, jehož nedílnou součástí jsou náčrty s přehledem jejich kladu, protokoly o zjišťování průběhu hranice se soupisem nemovitostí, seznam pomístních názvů, které jsou průkazným dokladem výsledků zjišťování průběhu hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru nemovitostí. Ze souřadnic lomových bodů obvodu pozemkových úprav se vypočítá jeho výměra, která se stává výchozí výměrou pro řešení návrhu pozemkové úpravy a pro stanovení výměr nových parcel. Seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, předloží pozemkový úřad katastrálnímu úřadu, a to za účelem vyznačení pozemkových úprav v katastru nemovitostí.28 Dle ust. § 9, odst. 6) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, se na základě zaměření skutečného stavu v terénu upřesní obvod pozemkových úprav a okruh
27
Dumbrovský M., Mezera J., Střítecký L., Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav, nakladatelství – Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, 2004, str. 101 28 § 9, odst. 7) zák.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/ 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
36
účastníků řízení; pozdější změnu obvodu a okruhu účastníků lze provést, pokud pro to pozemkový úřad shledá důvody. 6.3.4.7. Návrh nového uspořádání pozemků Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování plánu společných zařízení, kterými dle ust. § 9, odst. 8), zák.č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, jsou: a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně, b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průhledy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění apod., c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod., d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy apod. Společná zařízení technického charakteru jsou novými stavbami nebo jejich rekonstrukcemi či modernizacemi. Z hlediska majetkoprávního stanoví zákon o pozemkových úpravách v § 9, odst. 14) zák. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, určitou posloupnost pro vyčleňování pozemků nezbytných pro společná zařízení. Podle něho se nejprve použijí pozemky ve vlastnictví státu, potom pozemky ve vlastnictví obce. Pokud to není možné, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu ostatní vlastníci poměrnou částí podle celkové výměry jejich směňovaných pozemků. V tomto případě se nároky vlastníků vstupujících do pozemkových úprav úměrně snižují.29 6.3.4.8. Přiměřenost původních a navrhovaných pozemků Tuto problematiku řeší ust. § 10 zák.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, kde pozemkový úřad navrhne vlastníkům takové nové pozemky, aby původním
29
Pekárek M., Průchová I., Pozemkové právo, nakladatelství Masarykova univerzita Brno, 2004, str. 289
37
odpovídaly přiměřenou cenou, přiměřenou vzdáleností, přiměřenou výměrou a podle možností i druhem pozemku. 6.3.4.9. Projednání zpracovaného návrhu pozemkových úprav Pozemkový úřad oznámí na úřední desce, kde je možno po dobu 30-ti dnů nahlédnout do zpracovaného návrhu, který musí být vystaven též v obci. O vystavení návrhu pozemkový úřad vyrozumí známé účastníky a současně jim sdělí, že v této lhůtě mají poslední možnost uplatnit k návrhu své připomínky. Uplatní se zde zásada koncentrace řízení. K později podaným námitkám a připomínkám se nepřihlíží. Pokud jsou námitky a připomínky podány a jsou na základě nich provedeny úpravy návrhu, je pozemkový úřad povinen vyžádat si nové vyjádření od dotčených účastníků. Po uplynutí lhůty k nahlédnutí do zpracovaného návrhu, svolá pozemkový úřad závěrečné jednání, na kterém zhodnotí výsledky pozemkových úprav a účastníky seznámí s návrhem, o kterém bude rozhodnuto.30 6.3.5. Rozhodnutí o pozemkových úpravách Rozhodnutí o pozemkových úpravách je možno označit jako dvouetapové a vykazuje řadu specifik oproti obecnému správnímu řízní.31 6.3.5.1. Schvalování návrhu pozemkových úprav V první etapě dochází ke schvalování návrhu pozemkových úprav. Pozemkový úřad dle ust. § 11, odst.4) zák.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry půdy pozemků, které jsou v pozemkové úpravě řešeny, když váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře pozemků. Dále se dle odst. 5) rozhodnutí o schválení návrhu oznamuje veřejnou vyhláškou a doručuje všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta písemná a grafická část návrhu, která se týká 30
§ 11, odst.1, 2, 3 zák.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/ 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 31 Pekárek M., Průchová I., Pozemkové právo, nakladatelství Masarykova univerzita Brno, 2004, str. 293
38
konkrétního účastníka řízení. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, pozemkový úřad předá katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí. Nemovitosti v rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav musí být uvedeny v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 katastrálního zákona.32 Jedná se o další poznámku v katastru nemovitostí, kterou se již omezuje oprávnění vlastníka nakládat s nemovitostí (první poznámka – viz. kap. 6.3.2.). Právní stav podle rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav je podle ustanovení § 11 odst. 12 zák.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků33; vlastník nemovitostí tedy nemůže po schválení návrhu pozemkových úprav bez souhlasu pozemkového úřadu pozemky nebo jejich části zcizit nebo zatížit. Výmaz této poznámky se provede současně se zápisem vlastnického práva na základě pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv (viz. kap. 6.3.5.2.). 6.3.5.2. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty k ní, o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv, na nichž se nacházejí společná zařízení.34 Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení, nebo zrušení věcného břemene vydaného na základě schváleného návrhu, se nelze odvolat. Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k pozemkům, kterých se rozhodnutí týká.35
32 33
Zápis údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru. Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavce 8 se v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (například v kupní smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě) kromě nabývaných pozemků uvedou i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník po schválení návrhu bez souhlasu pozemkového úřadu zatížit nebo zcizit.
31, 35
§ 11, odst. 8) zák.č. 139/2003 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/ 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
39
Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv pozemkový úřad vydá po prověření, zda nebyla u příslušného soudu uplatněna žaloba proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Dle ust. § 11, odst. 10), zák.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv oznamuje pozemkový úřad veřejnou vyhláškou a současně doručí katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci posledním dnem 15-ti denní lhůty, která začíná běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou vyhláškou. 6.4. Podklady pro obnovu operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát, stává se tento platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.36 Pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav použije katastrální úřad ust. § 66 katastrální vyhlášky, který stanovuje potřebné podklady k obnově, a které pozemkový úřad předá katastrálnímu úřadu. Jedná se například o seznam parcel vstupujících do pozemkové úpravy, pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene, protokoly o zjišťování průběhu hranic, geometrické plány, technickou zprávu, popř. dílčí technické zprávy, dokumentaci o zřízení či doplnění PPBP, dokumentaci nového geometrického a polohového určení pozemků, seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů, dokumentaci o vytyčení hranic pozemků, apod. Výsledky zeměměřických činností využité pro obnovu katastrálního operátu musí být ověřené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem a musí být předány katastrálnímu úřadu k posouzení způsobilosti převzetí do katastru nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.
36
§ 11, odst. 10) zák.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/ 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
40
6.5. Úřední přezkoušení výsledku zeměměřické činnosti (pozemkových úprav) katastrálním úřadem Dle Návodu pro správu a vedení čj. 4571/2001-23 ze dne 14.8.2001, odst. 10.5. přezkouší katastrální úřad spolehlivost, účelnost a celkovou správnost výsledků zeměměřických činností, popř. souvisejících údajů soupisu popisných informací a posoudí, zda jsou způsobilé k převzetí do katastru nemovitostí. Přezkoušení vykonává zaměstnanec katastrálního úřadu pověřený k tomu ředitelem katastrálního úřadu. V zápisu, kde je výsledné dílo zhodnoceno, musí být kromě popisu předmětu přezkoušení uvedeno jméno a podpis pověřeného, datum a otisk kulatého úředního razítka se státním znakem (viz. příloha č. 6). Není-li kvalifikace zaměstnanců katastrálního úřadu pro toto úřední přezkoušení dostatečná, požádá katastrální úřad o odborné posouzení výsledků příslušný zeměměřický a katastrální inspektorát. Od 1.1.2008 je platný nový Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod ze dne 20.12.2007, kde je v čl. 5.2.2. stanoveno, že po prvotním jednání katastrálního úřadu s pozemkovým úřadem se stanoví podmínky pro zpracování výsledků pozemkových úprav (viz. kap. 6.3.2.) a případnou spolupráci při kontrole souladu SPI a SGI. To, co je nyní nařízeno interním předpisem, bylo již dříve na většině katastrálních úřadů zavedeno, právě z důvodu snadnějšího přebírání výsledků pozemkových úprav (viz. příloha č. 6). Z vlastní zkušenosti vím, že úřední přezkoušení bývá často opomíjeno, jelikož se jedná o časově a odborně náročnou práci. Předávané výsledky pozemkové úpravy totiž vykazují velké kvalitativní rozdíly, což souvisí se zkušenostmi, praxí a odborností vyhotovitele. Často se stává, že katastrální úřad musí vysvětlovat a „vést“ vyhotovitele, aby bylo vůbec možné výsledky pozemkové úpravy úspěšně zavést do katastru. Tomuto by měly právě výše uvedené podmínky pro zpracování výsledku pozemkových úprav zabránit. 6.6. Zápis pravomocného rozhodnutí do katastru nemovitostí Dle ust.§ 66, odst. 4) katastrální vyhlášky se nový soubor geodetických informací a popisných informací do katastru zavede bezodkladně po doručení pravomocného rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům. Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejní katastrální úřad a Český úřad zeměměřický a katastrální
41
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Katastrální úřad též uvědomí o platnosti obnoveného
katastrálního
operátu
vlastníky
neřešených
pozemků
písemným
oznámením.37 Do katastru nemovitostí se rozhodnutí zapíše záznamem na základě žádosti pozemkového úřadu o provedení zápisu do katastru, dle ust. § 7 zákona č. 265/1992 Sb, o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou předmětem pozemkové úpravy, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv, je evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení záznamu o změně vlastnických a jiných práv ve prospěch dědiců.38 Vázne-li na pozemku zahrnutém do pozemkové úpravy zástavní právo, přechází toto dle ust. § 11, odst. 13) zák.č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. Předkupní právo s věcnými účinky, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, schválením návrhu pozemkových úprav zaniká, nedojde-li mezi oprávněnou osobu z předkupního práva a vlastníkem pozemku zavázaného předkupním právem k jinému ujednání.
37 38
§ 66, odst. 5) vyhl.č. 26/2007 Sb., katastrální vyhláška § 11, odst.11, zák.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/ 1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
42
7. Závěr Význam
pozemkových
úprav
v ČR
spočívá
nejen
v majetkoprávním,
krajinotvorném, technickém a ekologickém řešení určitého území, ale především řeší problematiku vedení katastru nemovitostí. To by si měli uvědomovat všichni účastníci předmětného řízení, zejména pozemkový úřad, katastrální úřad i osoby podnikající v zeměměřických a projekčních činnostech; zvláště ČÚZK a Ministerstvo zemědělství by měly společně a včas řešit podněty a připomínky tak, aby průběh pozemkových úprav byl jednoznačný, aby se zamezilo sporům mezi vyhotovitelem a orgánem přebírajícím výsledek zeměměřické činnosti (katastrálním úřadem). Dle mého názoru se poslední Společný metodický pokyn ČÚZK ze dne 21.9.2007 č.j. ČÚZK 5141/2007-22 a Mze-ÚPU ze dne 21.9.2007 č.j. 35630/07-17170 (viz. příloha č. 7) nejdůležitějších aktuálních problémů vůbec nedotkl. Závěrem bych se chtěla vrátit k několika, podle mého názoru závažným problémům, jejichž řešení a postup nejsou na katastrálních úřadech, resp. katastrálních pracovištích sjednoceny. Vlivem chybějících pokynů každé pracoviště řeší nastalé problémy podle svých nejlepších zkušeností, avšak rozdílně. Výsledkem je tedy nejednotnost v požadavcích na vyhotovitele pozemkových úprav, ale i předávaných elaborátů řízení. V kapitole 6.3.4.4. této bakalářské práce jsem nastínila problematiku obvodu pozemkových úprav, kdy obvod dělí parcelu katastru nemovitostí, která není zapsaná na listu vlastnictví (viz. příloha č.1, 2). KP pod vlivem ust. § 84 odst.1) katastrální vyhlášky vyžadují geometrické plány na doplnění souboru geodetických informací o pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem. Vyhovení takového plánu vyhláška podmiňuje vytyčením hranic v terénu a jejich trvalým označením. Přitom jsou současně tyto pozemky v rámci komplexních opatření při pozemkové úpravě směňovány, upravovány a jinak uspořádávány tak, že vytyčení v terénu stavu před úpravou je časově omezeno na dobu do nového uspořádání pozemků a je nákladné a hlavně zbytečné. Zpracovatelům PÚ nečiní potíže vyhotovit neměřický záznam pro doplnění parcel zjednodušené evidence a to těch částí, které byly z pozemkové úpravy vyloučeny. Zpracovatelé pro vyhotovení projektu pozemkových úprav mají v dostatečné přesnosti natransformované hranice parcel katastru nemovitostí i hranice parcel bývalého pozemkového katastru a nečiní jim potíže vyhotovit neměřický záznam pro
43
doplnění parcel zjednodušené evidence na odborné úrovni. Nová vyhláška jim to však v ust. § 84 odst. 1 z nepochopitelných důvodů neumožňuje, z tvorby neměřických záznamů pro doplnění parcel zjednodušené evidence je vylučuje. Řešením by bylo umožnit zpracovatelům pozemkových úprav předložit podklady, de facto celý neměřický záznam pro doplnění parcel zjednodušené evidence těch částí, které byly z pozemkové úpravy vyloučeny; KP by ho po kontrole zavedlo do katastru. Důvod pro stanovení jediného zpracovatele neměřických záznamů pro doplnění parcel zjednodušené evidence považuji za neopodstatněný i z hlediska budoucího možného zapojení komerční sféry do digitalizace katastrálních map; při kontrolní činnosti ZKI je nepochybně zjišťována vyšší kvalita zeměměřických činností geodetů komerční sféry než pracovníků KP. Další problém spatřuji v novelizaci vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, kdy od 1.7.2007 dle ust. § 4, odst. 2) se upřesněný obvod pozemkových úprav podle § 9 odst. 6) zákona č. 139/ 2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v katastru nemovitostí zapíše na základě ohlášení pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán. Některá KP podle tohoto ustanovení vyžadují pro zápis obvodu pozemkové úpravy jen geometrický plán, nestačí jim měřická dokumentace (náčrty zjišťování průběhu hranic, měřické náčrty, zápisníky měření..), přitom řešení tak obsáhlého území jen geometrickým plánem je ve výsledku nepřehledné, těžce zkontrolovatelné a hlavně neekonomické. Bohužel ani tuto problematiku již zmiňovaný Společný metodický pokyn ČÚZK a Mze-ÚPU neřeší. Přitom by stačilo upřesnění, že geometrický plán je potřeba jen pro dělení parcely katastru nemovitostí obvodem pozemkové úpravy! V kap. 6.3.4.3. této bakalářské práce se zaměřuji na zjišťování průběhu hranic. Praktická zkušenost s touto etapou přináší poznatek, že vyhotovitel pozemkové úpravy má většinou skutečný průběhu hranic v terénu již před samotným vyšetřováním zaměřený. To pak bývá katastrálním úřadem při přebírání výsledků této části pozemkových úprav vyhotovitelům vytýkáno. Dle mého názoru se tímto postupem často odstraní nesrovnalosti mezi hranicemi zobrazenými v katastrální mapě a skutečným stavem v terénu, když některé posuny hranic a změny šetřitel vůbec není schopen odhalit; přijde se na ně až při samotném měření a vlastníci se pak musejí znovu vyrozumět. Pokud by se tak nestalo, vznikl by nesoulad mezi soupisem nemovitostí a náčrty zjišťování průběhu hranic a katastrální úřad takový výsledek nepřevezme.
44
Zaměření se pak také může využít při následné obnově katastrálního operátu u pozemků neřešených pozemkovou úpravou, kterou si většinou provádí katastrální úřad sám, ale bohužel s delší časovou prodlevou (někdy až v době trvání 5-ti let). Po tak dlouhé době je existence většího množství měřených bodů přínosem z důvodu napojení obou částí výsledků obnovy operátu (novým mapováním a na podkladě výsledků pozemkových úprav), jelikož výsledkem obnovy musí být celistvá DKM. Dalším problémem, který souvisí s předchozím odstavcem je rozdílný přístup pozemkových úřadů k určení obvodu pozemkových úprav, resp. k zahrnutí pozemků do pozemkové úpravy – pozemků řešených, či neřešených pozemkovou úpravou (viz. kap. 6.3.4.2.), kdy např. na Moravě se v rámci pozemkové úpravy vytváří většinou digitální mapa celistvá, tzn. že se zároveň doplní pozemky neřešené do SGI, zatímco v Čechách si musí tyto pozemky domapovat katastrální úřady sami (často je to však bohužel i vyžadováno), v rámci obnovy operátu; avšak obvykle s velkým časovým odstupem. Následné problémy na navazování zjišťování průběhu hranic u obvodu pozemkové úpravy jsou již pochopitelné. Na závěr bych si dovolila nastínit několik důležitých bodů („shrnutí“ výše uvedených problémů), jejichž dodržování by přineslo výsledky nejen při průběhu řízení o pozemkových úpravách, ale i v rámci následné správy a vedení katastru: účast zástupce KÚ na kontrolních dnech při provádění pozemkových úprav, možnost KP ovlivnit, aby do pozemkové úpravy vstoupila co největší část území, ať už řešené dle § 2 zák.č.139/2002 Sb., či jako pozemky neřešené, nutnost neustálé spolupráce vyhotovitele pozemkové úpravy s KÚ – zajištění kontaktní osoby, zjištění typů mapových podkladů a dalších nutných pro obnovu PPBP a následné zaměření skutečného stavu apod., při měření skutečného stavu musí zpracovatel na obvodu pozemkové úpravy důsledně ověřovat podrobné body polohopisu, aby nevznikaly body duplicitní, u výše uvedených případů umožnit vytvoření ZPMZ pro doplnění pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem do katastrální mapy bez zeměměřických činností, důsledné provádění úředního přezkoušení při přebírání výsledků pozemkové úpravy, nejlépe po jednotlivých etapách, pozemkový úřad by neměl vydat rozhodnutí dříve než dostane od KP potvrzení, že elaborát je v pořádku, (zkušenosti jsou takové, že pokud pozemkový úřad
45
zaplatí vyhotoviteli za zakázku již před vydáním rozhodnutí, KP již nemá nástroje, jak donutit vyhotovitele k předání slíbených podkladů). Téma, které jsem si vybrala, je nejen zajímavé, ale také rozsáhlé; zahrnuje mnoho problémů, kterým bych se mohla v rámci mé práce ještě věnovat. V této bakalářské práci jsem se ale především zaměřila na součinnost, vzájemné ovlivňování a význam katastrálních a pozemkových úřadů, jakož i vyhotovitelů pozemkových úprav, která je potřeba při přebírání výsledků pozemkových úprav jako podkladu pro obnovu katastrálního operátu. Snažila jsem se přiblížit sporné otázky, se kterými jsem se ve své dosavadní praxi na ZKI v Plzni v rámci kontroly obnovy operátu setkala. Pokusila jsem se nastínit i jejich případné řešení.
46
8. Resumé Pozemkové úpravy tvoří jeden z významných pilířů pro budování technických i právních základů státu. Zlepšují kvalitu života na dotčených územích, pozitivně ovlivňují sociální poměry, ekologickou stabilitu i technické zázemí nejen pro současné vlastníky nemovitostí, ale i pro budoucí generace. Na základě toho vzniká nutnost spolupráce mezi resorty, které se na daném řízení podílejí, a kteří pak z výsledku mají jednoznačný prospěch. Jedná se např. o resort financí, spravedlnosti, o samosprávu, ale i investory, kteří mohou na předmětném území lépe realizovat svůj podnikatelský záměr, ale především jde o spolupráci mezi resortem zemědělství (Ústředním pozemkovým úřadem) a resortem katastru nemovitostí (Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním). Z pohledu KÚ je získána takřka v každém území, kde se pozemková úprava provádí, digitální katastrální mapa (DKM) spojená s obnoveným katastrálním operátem. Toto vede k odstranění parcel vedených ve zjednodušené evidenci, odstranění parcel, které nejsou zapsány na listu vlastnictví, odstranění duplicitního vlastnictví, dílů parcel, či parcel, kde musela být výměra určena jen orientačně – planimetricky a v neposlední řadě též konkretizování věcných břemen. Jestliže výsledkem pozemkové úpravy je kvalitní dílo, odráží se tím význam vzájemné spolupráce a ovlivňování výše uvedených resortů. Dne 1.3.2007 začala na území ČR platit nová katastrální vyhláška č. 26/ 2007 Sb., která podrobněji upravuje předmět a obsah katastru, činnosti při správě katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů a vytyčování hranic pozemků, označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem, postup při vkladu, záznamu a poznámce. Tato nová právní úprava se dotkla i pozemkových úprav, a to zejména v souvislosti s vytyčováním hranic pozemků a geometrických plánů. Současná situace je často taková, že pozemková úprava byla zahájena v době platnosti vyhlášky č. 190/ 1996 Sb., ovšem v průběhu prací začala platit nová katastrální vyhláška, čímž vznikají komplikace, protože vyhotovitel se musel přizpůsobit, když závěrečné etapy předává ke kontrole na KP v souladu s novým předpisem. Výše uvedených problémů se dotýká i novela vyhl.č. 545/ 2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav
a náležitostech návrhu pozemkových úprav, s účinností od
1.7.2007. Přitom nebyl včas připraven nový interní předpis (návod pro obnovu
47
katastrálního operátu), který by korespondoval s katastrální vyhláškou, a podle kterého se pozemková úprava, resp. nové mapování provádí. Hlavní problém při aplikaci katastrální vyhlášky je v tom, že nebyly řádně promyšleny a domyšleny dopady nových pravidel při vytyčování hranic pozemků a tvorby geometrického plánu, které se využívají při určování obvodu pozemkové úpravy. Vzhledem k tomu, že je katastr nemovitostí - spojený se zeměměřickými činnostmi - významné a společností často využívané dílo, zasluhoval by si lepší právní předpisy, než s jakými v současnosti disponuje.
48
Summary
Land development forms part of the foundation of building both the technical and legal structure of any country. It improves the quality of life in the affected areas, positively influences social conditions in the given location, enhances environmental stability and the technical background not only for the existing property owners, but also for the future generations. Due to the multipurpose nature of land development, there is need for collaboration on the part of various governmental institutions / departments, which will benefit from the particular development project, namely the Ministry of Finance, Justice, the local municipalities and also the investors, who can better conduct their business activities on a developed property. However, land development is mainly the subject of cooperation between the Ministry of Agriculture (Central Land Registry) and the Real Estate Cadastre (Czech Land Survey Office). The result of virtually every land development project is from the cadastre point of view a digital cadastre map (DKM - Czech abbreviation) connected with the renewal of the cadastral documentation. This leads to the removal of lots registered in the simplified land inventory, removal of lots which are not registered in the Dead of Ownership, the elimination of dual ownership of property or parts thereof, where the lot area was determined by means of planimetry, and last but not least it leads to the specification of the onus on property owners. When the result of the land development efforts is of good quality, it reflects the importance of mutual cooperation of the aforementioned departments. The New Cadastre Ordinance No. 26/ 2007 Coll. came into effect in the Czech Republic on March 1, 2007. Its purpose is to define the subject and contents of the cadastre in more detail, it specifies the activities in cadastre management and the renewal of the cadastral documentation, the land surveying activities for the cadastre purposes, the issuance of survey sketches and allotment plans and determining property borderlines, permanently marking territorial borders, the procedure of entry of legal relations to real estates, recording changes and notes. This new regulation has also had effect on land development, particularly in connection with the staking out of lot boundaries and survey sketches. The current situation is often such that the land development project was commenced before the new ordinance took effect, i.e. during the validity of Ordinance No. 190/ 1996 Coll., but the new ordinance took effect during
49
the development works, which results in complications as the suppliers have to adapt to the new rules, which the newly developed property must comply with. The previously mentioned problem is also affected by the Amendment to Ordinance No. 545/ 2002 Coll. of July 1, 2007, regarding land development procedures and the necessary requisites of land development proposals. No internal regulations (instructions on the renewal of cadastral documentation) had been prepared prior to the changes in legislation, which would be in line with the cadastre ordinance and according to which land adaptation, or new field mapping should be conducted. The main problem with the application of the cadastre ordinance is that the impact of the new rules was not thoroughly thought through, mainly in the area of staking out lot boundaries and the creation of survey sketches, which are used for determination of the land development perimeter. Considering the fact that the cadastre of real estates – together with land surveying activities – is a product of great importance and high frequency of use, it deserves better legislative foundation than it currently rests upon.
50
9. Prameny Knižní díla: Pekárek M., Průchová I., Pozemkové právo, 2. přepracované vydání, nakladatelství - Masarykova univerzita v Brně, 2004. Kuba B., Olivová K., Katastr nemovitostí
České republiky, 8.aktualizované
vydání podle stavu k 1.5.2004, nakladatelství – Linde Praha, a.s., 2004. Dumbrovský M., Mezera J., Střítecký L., Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav,
nakladatelství – Českomoravská komora pro
pozemkové úpravy, 2004. Český úřad zeměměřický a katastrální – kolektiv autorů, Výroční zpráva 2005, vydal ČÚZK, vytiskl Zeměměřický úřad, 2006. Večeřa M. a kol., Základy teorie práva, nakladatelství - Masarykova univerzita v Brně, 2004. Interní předpisy: ČÚZK – Návod pro správu a vedení katastru čj. 4571/2001-23 ze dne 14.8.2001 ČÚZK - Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod č.j. ČÚZK 6530/200722 ze dne 20.12.2007. ČÚZK - Prozatímní návod pro obnovu operátu přepracováním SGI a pro jeho vedení č.j. 5238/1998-23 ze dne 21. prosince 1998. ČÚZK - Návod pro obnovu katastrálního operátu č.j. 21/1997-23 ze dne 30. dubna 1997. ČÚZK, Ministerstvo zemědělství - Společný metodický pokyn Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 21.9.2007 č.j. ČÚZK 5141/2007-22 a Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu ze dne 21.9.2007 č.j. 35630/07-17170. Časopisecké publikace: Doc. JUDr. Jiří Mikeš, Nemovitost, předmět práv a povinností 1994. Prof. Ing. František Toman, CSc., Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích – Pozemkové úpravy, 2006, č. 58. PEŠL I., Katastr nemovitostí po kapkách, Zeměměřič 1998, č. 1-12. Počítačové systémy a internet: Počítačový systém ASPI
51
Stručná historie katastru nemovitostí: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10017&AKC E=DOC:10-KATASTR_HISTORIE Ing. František Janovský, Pozemkové úpravy jako významný prvek budování moderního státu: http://www.geos.cz/produkce/pozemkove_upravy01.htm Ing. Ivan Pešl, Katastr nemovitostí po kapkách: http://www.zememeric.cz/9+10-98/knkapky5.html Ministerstvo zemědělství: http://www.mze.cz/ Ústřední pozemkový úřad: http://www.upu.cz/ Český úřad zeměměřický a katastrální : http://www.cuzk.cz/ Nedvídek L., Chronologický přehled vývoje katastru nemovitostí ČR, Praha: Intranet WAN ČUZK – intranetové stránky ZKI.
52
10. Přílohy Příloha č. 1 : Ukázka určení obvodu pozemkové úpravy, kdy tento dělí parcelu, která není zapsaná na listu vlastnictví, tudíž je potřeba vyhotovit geometrický plán se všemi náležitostmi (viz. kap. 6.3.4.4. a 7.).
Zdroj: ZKI v Plzni
Pozn: Obvod pozemkové úpravy (červená čára) dělí parcelu katastru nemovitostí (KN) p.č. 60 bez listu vlastnictví. Dle platných předpisů se musí vyhotovit geometrický plán, spolu s vytyčením hranice parcely bývalého pozemkového katastru (BPK). To znamená nesmyslné trvalé označení všech okolních hranic parcel BPK p.č. 38/ 25 – 38/ 58, přestože tyto vstupují do pozemkové úpravy a budou tedy znovu zpracovány, upraveny.
53
Příloha č. 2 : Náčrt zjišťování průběhu hranic – parcela p.č. 890/1 není zapsaná na listu vlastnictví – nutnost vyhotovení geometrického plánu, který je přiložen v příloze č. 3 (viz. kap. 6.4.3. a 7.).
Zdroj: KP Domažlice
54
Příloha č. 3 : Ukázka grafické části geometrického plánu, který navazuje na zjišťování průběhu hranic zobrazeného v příloze č. 2. (viz. kap. 6.4.3. a 7.)
Zdroj: KP Domažlice
55
Příloha č. 4: Podmínky využití výsledků pozemkových úprav k obnově katastrálního operátu (viz. kap. 6.3.2. a 6.4.). Katastrální úřad pro Plzeňský kraj Č.j. 40501001-40-65/2007 Podmínky využití výsledků pozemkových úprav k obnově katastrálního operátu (1. aktualizované vydání) 1) Formáty dat : vektorová data dgn, rastrová data map cit ortofota tif,jpg,cot textová data doc,rtf,txt tabulková data xls data obnoveného operátu vfk, 2) Rastrová data, transformace v případě, že na území pozemkových úprav nejsou ještě transformovaná rastrová data map dřívějších pozemkových evidencí nutno zajistit netransformovaná data na katastrálním pracovišti (dále jen KP) transformace dat bývalého pozemkového katastru (BPK) provádět metodou plátování podle „Návodu pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK“ ze dne 25.6.2004, č.j.1015/2004-22 plošný rozsah transformací bude celé zpracovávané území včetně stykových k.ú., popř. alespoň jejich stykových mapových listů převod do S-JTSK provést „globálním transformačním klíčem“ zaměřit identické body na celém území k.ú. a provést zpřesňující transformace v SJTSK kompletní elaborát transformací předložit KP ke kontrole a odsouhlasení a případnému využití pokud zpracovatel nezajistí transformaci dle „Návodu pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK“, provede transformace KÚ – za poskytnutí součinnosti v zaměření identických bodů. 3) Digitalizace mapy provést vektorizaci celého k.ú. a předat ji na příslušné KP ve struktuře DKM tak, aby KP mohlo provést programovými prostředky katastru nemovitostí automatizovaně kontrolu porovnáním SPI a SGI ; chyby a velké výměrové rozdíly budou prověřeny, popř. opraveny KP. Výsledky porovnání uložit na záznamové medium. při vektorizaci bude na duplicitně zobrazených katastrálních hranicích jako výsledný průběh určen jejich průměr 4) Zjišťování průběhu hranic předseda komise a její členové budou jmenováni po dohodě s ředitelem KP formát soupisů nemovitostí (viz vzor) předem dohodnut s KP náčrty pro zjišťování průběhu hranic (ZPH) vyhotovit v souladu s „Návodem pro obnovu katastrálního operátu mapováním“ ze dne 30. 4. 1997, č.j. 21/1997-23, v platném znění (dále jen Návod) při šetření správních hranic zajistit přítomnost zástupců obcí a KP případné změny správních hranic zpracovat v souladu s vyhláškou 26/2007 Sb., katastrální vyhláška dokumentaci k ZPH v souladu s „Návodem“ předat ke kontrole KP
56
stanovený obvod PÚ předat ke kontrole KP a následně vypracovat geometrický plán (GP) na rozdělení parcel, oddělení parcel, změnu katastrální hranice apod. 5) Zeměměřické činnosti v terénu zaměřený obvod pozemkových úprav, návrh řešení částí parcel a převáděných parcel předložit k vyjádření KP; při dělení parcel obvodem pozemkových úprav musí být zřetelné, která část parcely zůstává uvnitř obvodu a která je mimo zájmovou oblast v obvodu PÚ budou zaměřeny všechny prvky polohopisu podle §§6 a 16 vyhlášky č.26/2007 Sb., katastrální vyhláška, včetně identických bodů pro zpřesňující transformaci stabilizace všech lomových bodů obvodu pozemkových úprav bude provedena trvalým způsobem podle §88 vyhlášky č.26/2007 Sb., katastrální vyhláška KP předat k dispozici barevná rastrová data – ortofota 6) PPBP zpracovaný návrh na obnovení, resp.doplnění PPBP předat k připomínkám na KP PPBP včetně dokumentace zpracovat v souladu s „Návodem“ kontrola PPBP bude provedena kontrolory KÚ 7) SPI Druh pozemku u nových parcel uvádět v souladu s §31, odst.4 vyhlášky č.26/2007 Sb., katastrální vyhláška 8) Další aktualizace „Podmínek“ proběhne v návaznosti na nový metodický návod pro obnovu katastrálního operátu. 9) Pokyny vstupují v platnost k datu 2.5.2007.
Příloha: Soupis nemovitostí – 2 strany
V Plzni 30.4.2007
Ing. Jan Kroupa, v.r. ředitel
57
Příloha č. 5: Příklad dohody o zpracování podkladů pro obnovu katastrálního operátu pro pozemky zahrnuté do obvodu pozemkové úpravy, avšak nevyžadující řešení ve smyslu ust. § 2 zákona č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech . (viz. kap. 6.3.2. a 6.4.)
Sp. zn. 397/04-5.1.2 PÚ, ……….……….KÚ Č.j………….…. PÚ,…………..…….KÚ
DOHODA o zpracování podkladů pro obnovu katastrálního operátu pro pozemky zahrnuté do obvodu pozemkové úpravy, avšak nevyžadující řešení ve smyslu ust. § 2 zákona č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech uzavřená dle ust. § 3, zákona č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech ve znění pozdějších změn, doplňků a předpisů souvisejících a dle části č. 3, písm. c) přílohy vyhlášky č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav Ministerstvo zemědělství Pozemkový úřad Domažlice se sídlem Haltravská 438, 344 40 Domažlice zastoupený …………………………………. ředitelem Pozemkového úřadu Domažlice a Katastrální úřad pro Plzeňský kraj Katastrální pracoviště Domažlice se sídlem Benešova 377, 344 01 Domažlice zastoupené ………………………………… ředitelem Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Domažlice uzavírají tuto dohodu: 1. Pozemkový úřad Domažlice provádí Komplexní pozemkovou úpravu v katastrálním území Klíčov u Mrákova. Řízení v dané věci bylo zahájeno veřejnou vyhláškou čj.994/05, ze dne 14.4.2005. Do obvodu pozemkové úpravy byly také zahrnuty, v souladu s ust. § 3, odst. 2 zákona 139/2002 Sb., pozemky které nevyžadují řešení ve smyslu ust. § 2 zákona 139/2002 Sb., ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických informací. Konkrétně se jedná o dvě lokality, a to o zastavěné území obce, parcelní čísla: st. 96, 2631, 2629,st. 98, 2622, 2623, st. 97. Celková výměra těchto lokalit činí cca 1 ha. 2. V případě pozemků zahrnutých do obvodu pozemkové úpravy a nevyžadujících řešení ve smyslu ust. § 2 zákona 139/2002 Sb., nacházejících se ve shora uvedených lokalitách, bude v rámci vstupních zeměměřických prací, v souladu s ust. § 7, odst. 6, vyhlášky č. 545/2002 Sb., provedeno zjišťování hranic pozemků a jejich zaměření tak, aby byla známa jejich skutečná výměra v době zpracování soupisu nároků a umožněn postup ve smyslu ust. §8, odst. 1 zákona 139/2002 Sb., který odkazuje na § 16 zákona č. 344/1992 Sb., v platném znění. Současně bude zpracována potřebná dokumentace pro obnovu katastrálního operátu.
58
3. Zjišťování hranic pozemků zahrnutých do obvodu pozemkové úpravy a nevyžadujících řešení ve smyslu ust. § 2 zákona 139/2002 Sb. bude provedeno komisí pro zjišťování průběhu hranice pozemků, tvořících obvod pozemkové úpravy, jmenovanou v souladu s ust.§9, odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb. ředitelem Pozemkového úřadu s tím, že pro tento účel, tj. pro zjišťování hranic pozemků zahrnutých do obvodu pozemkové úpravy a nevyžadujících řešení ve smyslu ust. § 2 zákona 139/2002 Sb. bude dle §14 odst.2 zák. č. 344/1992 Sb. předsedou této komise pracovník Katastrálního úřadu určený ředitelem Katastrálního úřadu. Zjišťování hranic pozemků zahrnutých do obvodu pozemkové úpravy a nevyžadujících řešení ve smyslu ust. § 2 zákona 139/2002 Sb. a proběhne v souladu s §14 zák. č. 344/1992 Sb. a § 49-51 vyhl. 190/1996 Sb. a dále v souladu s Návodem pro obnovu katastrálního operátu. Zaměření hranic pozemků bude provedeno zhotovitelem návrhu pozemkové úpravy v souladu s § 60 a § 61 vyhl. 190/1996 Sb. a dále v souladu s Návodem pro obnovu katastrálního operátu. Dokumentace zjišťování hranic pozemků a jejich zaměření, sloužící pro obnovu katastrálního operátu, bude zpracována a Katastrálnímu úřadu předána v tomto rozsahu : a) elaborát zjišťování průběhu hranic určení předsedy komise (zajistí KÚ) a ostatních členů komise( zajistí PÚ) určení členů komise obcí (zajistí KÚ ve spolupráci s PÚ), pozvánky vlastníků a doručenky pozvání vlastníků (zajistí KÚ ve spolupráci s PÚ), protokoly o šetření s náčrty a soupisy nemovitostí (zajistí zhotovitel KPÚ), plné moci (zajistí KÚ), přehled náčrtů (zajistí zhotovitel KPÚ), seznam pomístních názvů (zajistí KÚ), závěrečný protokol (zajistí KÚ), elaborát změny hranice (popř. názvu) katastrálního území (geodetickou část zajistí zhotovitel KPÚ, ostatní KÚ), b) elaborát geodetického podrobného měření měřické náčrty, přehled měřických náčrtů, zápisníky podrobného měření, protokol o výpočtu souřadnic, seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů, (vše zajistí zhotovitel KPÚ). c) srovnávací sestavení parcel dosavadního a obnoveného operátu (zajistí zhotovitel KPÚ) Obnovený katastrální operát včetně dokumentace dle písm. a) až c) bude Katastrálnímu úřadu předán před vyložením soupisu nároků k vypořádání případných námitek. 4. Dohodu lze měnit a doplňovat na základě písemného dodatku. Tato dohoda vyhotovena ve 2 stejnopisech, z nichž každá strana obdrží jeden stejnopis. Dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma stranami. V Domažlicích dne …….. ………………………………………..
…………………………………………..
Ředitel pozemkového úřadu Domažlice Domažlice
Ředitel Katastrálního pracoviště
59
Příloha č. 6: Příklad úředního přezkoušení výsledků zeměměřické činnosti (viz. kap. 6.4.)
Katastrální úřad pro Plzeňský kraj Radobyčická 12, 301 00 Plzeň
Katastrální pracoviště Domažlice Kontrolní záznam Č.j.: 04030-06-8/2006 Druh kontroly:
Vstupní kontrola - Úřední přezkoušení výsledků zeměměřických činností
Předmět kontroly: Elaborát ZPH obvodu KPÚ Nové Dvory Subjekt kontroly: Georeal spol. s r.o. Termín provedení: Zjištění: 1. Úplnost předaného elaborátu - bez závad. 2. Náčrty - na všech náčrtech chybí razítko zástupce MZE-Pozemkového úřadu (předsedy komise) – doplňte, - předměty, které nebudou obsahem SGI se zakreslují jen v nezbytné míře pro vyloučení omylu při podrobném měření, nevhodně zvolen typ čáry (čárkovaně) – příště volte tak, aby nemohlo dojít k záměně s hranicí shora neviditelnou, - nevhodně zvolený způsob označování lomových bodů hranic (křížek) – mohlo by dojít k záměně s body k jejichž označení trvalým způsobem byl vlastník vyzván – příště zvolte jiný způsob - např. viz. příloha č.12 k Návodu pro obnovu katastrálního operátu, popř. vyznačte též omezníkované lomové body, - některá parcelní čísla ve ZE jsou místo v závorce uvozena vykřičníky, některé jsou pouze s křížkem – opravte, - v některých částech náčrtů chybí vytažené hranice parcel KN s parcelními čísly (je zde pouze rastrový obraz KN mapy), stačí uvádět alespoň u parcel přímo sousedících s šetřenou hranicí – doplňte, - u některých parcel KN i ZE není uvedeno číslo LV – doplňte, - textové poznámky (např. neobdelano, zamokreno atd.) – uvádět pouze v nezbytně nutné míře, chybí diakritika – doplňte, - u parcel zasahujících do více náčrtů je nutné uvádět číslo LV na všech dotčených náčrtech – doplňte. 3. Protokoly - v protokolu
č.8
chybí
podpis
60
a
razítko
zástupce
MZE-PÚ
(předseda komise) a ve všech zástupce MZE-PÚ – doplňte. 4. Ostatní - bez závad. Návrh opatření: možném termínu.
ostatních
nejsou
razítka
Zjištěné nedostatky odstraňte v nejbližším
Závěry: Po odstranění katastrálního operátu.
závad
bude
elaborát
ZPH
začleněn
Závady odstranil: Dne: ……………………………………
………………………………………………………… podpis
Zpracoval: ……………………………… Dne: ……………………………………
………………………………………………………… podpis kontrolora
S výsledky kontroly byl seznámen: ………………………………………………………………. ředitel KP Domažlice Dne: ……………………………………… ………………………………………………………… podpis ředitele KP
Rozdělovník: 1 x spol. s r. o. 1 x KP Domažlice 1 x Pozemkový úřad Domažlice Pozn.: kontrolní záznam je součástí archivovaného elaborátu.
61
do
Příloha č. 7: Společný metodický pokyn Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 21.9.2007 č.j. ČÚZK 5141/2007-22 a Ministerstva zemědělství-Ústředního pozemkového úřadu ze dne 21.9.2007 č.j. 35630/07-17170 (viz. kap. č. 7).
Společný metodický pokyn Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 21.9.2007 č.j. ČÚZK 5141/2007-22 a Ministerstva zemědělství-Ústředního pozemkového úřadu ze dne 21.9.2007 č.j. 35630/07-17170 k aplikaci některých ustanovení vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška) a vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění vyhlášky č. 122/2007 Sb. Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „ČÚZK“) podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad (dále jen „MZe-ÚPÚ“) podle § 22 písm. a) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, vydávají tento společný metodický pokyn: zákon č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů - dále jen „PúZ“, vyhláška č. 545/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 122/2007 Sb. - dále jen „PúV“ Čl. 1 K § 4 odst. 2 PúV, který zní: „Upřesněný obvod pozemkových úprav podle § 9 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se v katastru nemovitostí zapíše na základě ohlášení pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán.“ (1) V případě, že na podkladě výsledků pozemkových úprav bude provedena obnova katastrálního operátu, postupuje se při zjišťování hranic pozemků podle § 5 PúV v souladu s § 55 až 58 katastrální vyhlášky. Přitom je třeba brát ohled též na § 6 odst.6 PúZ. (2) Katastrální úřad vyznačuje podle § 4 odst. 2 PúV změny hranic pozemků na obvodu pozemkových úprav na základě ohlášení pozemkového úřadu podle geometrických plánů, které jsou součástí ohlášení a které jsou vyhotovovány v rámci upřesnění obvodu pozemkových úprav podle § 9 odst. 6 PúZ. Současně s vyznačením změny hranic pozemků na obvodu pozemkových úprav se upřesní v katastru nemovitostí vyznačení o zahájení pozemkových úprav podle § 9 odst. 7 PúZ podle upřesněného seznamu parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami. (3) Upřesněním obvodu pozemkových úprav se rozumí případy, kdy a) na obvodu pozemkové úpravy dochází k dělení parcel katastru nemovitostí nebo parcel zjednodušené evidence, nebo b) na obvodu pozemkové úpravy dochází k vytýčení, popřípadě k upřesnění dosavadní hranice pozemků. Čl. 2 K § 5 odst. 1až 4 PúV, které znějí:
62
„(1) Pozemkový úřad uvědomí příslušnou obec a katastrální úřad o termínu zjišťování průběhu hranic minimálně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování. (2) Ke zjišťování průběhu hranic se zvou vlastníci pozemků v případech, kdy je jejich účast potřebná pro vyjasnění vlastnické hranice v terénu. Jde-li o pozemky ve vlastnictví státu, zvou se ke zjišťování průběhu hranic příslušné organizační složky státu, státní organizace, státní podniky, které s pozemky hospodaří nebo právnická osoba, která pozemky spravuje. Tvoří-li hranici obvodu pozemkových úprav hranice obce, zvou se vždy zástupci sousedních obcí. Jestliže hranici tohoto obvodu tvoří hranice zastavěného území nebo hranice pozemků v zastavitelných plochách, zvou se všichni dotčení vlastníci. Vlastníci a popřípadě zástupci obcí jsou zváni písemnou pozvánkou tak, aby jim byla doručena nejméně týden předem. Neúčast pozvaných není překážkou pro zjišťování průběhu hranic a využití zjištěných výsledků. (3) Jestliže se současným průběhem hranic v terénu dotčení vlastníci pozemků pozvaní podle odstavce 2 souhlasí, potvrdí svým podpisem protokol o výsledku zjišťování průběhu hranic; jeho součástí je náčrt se zobrazením skutečného průběhu hranic vyhotovený na kopii katastrální mapy. Pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu hranic pozemků, postupuje se podle zvláštního právního předpisu. (4) Pro stanovení postupu při zjišťování průběhu hranic se postupuje podle zvláštního právního předpisu s výjimkou postupu vyplývajícího z odstavců 1 až 3. Výsledky zjišťování průběhu hranic potvrdí v protokolu předseda komise podpisem.“ a k § 55 odst. 2 katastrální vyhlášky, který zní: „Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, s výjimkou území, kde se převezmou výsledky předchozí obnovy…..“. (1) Pro účely šetření obvodů pozemkových úprav bude postupováno následovně: K šetření budou prokazatelně přizváni vlastníci nemovitostí sousedících s obvodem (vně obvodu pozemkových úprav), pokud již hranice pozemků na obvodu pozemkových úprav nebyly šetřeny při předchozí obnově katastrálního operátu a souřadnice bodů obvodu lze převzít s kódem kvality 3 na základě ověření kontrolním měřením. (2) Pokud jde o šetření hranic pozemků v obvodu pozemkových úprav neřešených ve smyslu § 2 PúZ (obnova souboru geodetických informací), vlastníci neřešených pozemků ve smyslu § 2 PúZ budou zváni v plném rozsahu. (3) U rozpracovaných pozemkových úprav, kdy šetření obvodů proběhlo ještě za účinnosti vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy před 1.3. 2007, se převezme dokumentace v úpravě podle v té době platných předpisů. Čl. 3 K § 7 odst. 2 PúV, který zní:. „Výměra území v obvodu pozemkových úprav se stanoví výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranice obvodu pozemkových úprav určených v souřadnicovém systému S-JTSK s kódem 3 charakteristiky kvality podrobných bodů.“. (1) Hranice pozemků na obvodu pozemkových úprav budou v terénu vyšetřeny dle § 55 až § 58 katastrální vyhlášky, případně vytyčeny a označeny podle § 88 a 89 katastrální vyhlášky a zaměřeny.
63
(2) Lhůta stanovená v § 87 odst.4 katastrální vyhlášky se pro účely pozemkových úprav nepoužije. (3) Pro účely pozemkových úprav se vychází z toho, že souřadnice všech podrobných bodů jsou s kódem charakteristiky kvality 3, i když v KN budou v některých případech tyto body vyznačeny až na základě rozhodnutí pozemkového úřadu. (4) Kód kvality 3 podrobných bodů se použije i u nových lomových bodů přídělových parcel při upřesnění nebo rekonstrukci přídělu, obdobně jako pro podrobné body schváleného návrhu PÚ – viz bod 13.9 přílohy ke katastrální vyhlášce. Čl. 4 K § 66 odst. 1 písm. b) a c) katastrální vyhlášky: „Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou : …….. b) pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, c) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům, …….“ (1) V případě obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků jednoduchých pozemkových úprav (dále jen „JPÚ“), jejichž předmětem je upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, jsou rozhodnutí pozemkového úřadu podle § 66 odst. 1 písm. b) a c) katastrální vyhlášky nahrazena rozhodnutím o určení hranic pozemků podle § 13 odst. 3 PúZ. (2) Náležitosti výroku rozhodnutí, jehož nedílnou součástí může být příslušná příloha, kromě vlastního určení hranic pozemku jsou rovněž další údaje o parcele podle § 8 odst.1 písm. a), b), c), d), f), g), i) a § 12 odst.2 katastrální vyhlášky. (3) V případech, kdy k přídělům je v katastru nemovitostí přiřazen kód BPEJ a lze tedy stanovit nárok vlastníků ve smyslu § 8 PúZ, postupuje se v řešení jako u běžné pozemkové úpravy, tzn. s rozhodováním ve smyslu § 11 PúZ; v tom případě nejde o upřesnění nebo rekonstrukci přídělu ve smyslu § 13 PúZ. Toto ustanovení nelze aplikovat v případech, kdy je již zahájeno řízení o pozemkových úpravách. (4) V případě, že v katastrálním území je více jednotlivých případů nebo jednotlivých území malého rozsahu, ve kterých je nutné provést JPÚ, jejichž předmětem je upřesnění přídělu, pozemkový úřad spolu s katastrálním úřadem posoudí, zda bude účelné rozhodnout o určení hranic pozemků podle § 13 odst. 3 PúZ pro jednotlivá území nebo v celém specificky určeném obvodu upravovaného území, zahrnujícím jednotlivá území; podstatné přitom bude mj. posouzení, zda geometrické plány, které v minulosti byly v daném územní vypracovány, nevykazují nepřesnosti, které nelze řešit jiným způsobem než v rámci celého obvodu. Čl. 5
Tento metodický pokyn nabývá účinnosti dnem 1.10.2007. Za ČÚZK: Ing. Bohumil Janeček, ředitel odboru řízení územních orgánů Za MZe-ÚPÚ: Ing. Kamil Kaulich, zástupce ředitele Ústředního pozemkového úřadu Mze
64
