V Brně dne 29. července 2011 Sp. zn.: 174/2010/DIS/AHŘ
Zpráva o šetření diskriminace v oblasti vzdělání Abstrakt Pan D. se obrátil na Kancelář veřejného ochránce práv s podnětem týkajícím se jeho syna, který je dle jeho názoru ve škole šikanován a diskriminován. Ochránce provedl šetření a z dostupných poznatků nezjistil, že by se třídní učitelka nebo ředitelka školy vůči synovi stěžovatele dopustily diskriminace na základě etnického původu při realizaci jeho práva na vzdělání. Odhaleny nebyly ani známky šikany ze strany ostatních dětí. Ochránce zdůraznil, že syn stěžovatele díky svému etnickému původu patří mezi děti, které jsou snáze zranitelné, a projevy verbální agrese v podobě rasistických nadávek ostatních dětí by tedy měly být vždy náležitě řešeny. Summary Mr. D. addressed The Office of the Public Defender of Rights with the inducement concerning his son who is being (according to his opinion) harassed and discriminated at school. The defender conducted an investigation, and based on available information he did not find out that the teacher or the headmistress committed discrimination on the ground of his ethnic origin in the sphere of right to education towards the complainant´s son. Signs of harassment by the classmates were not revealed. The defender pointed out that the complainant´s son belongs due to his ethnic origin among vulnerable children and the acts of verbal aggression consisting of racist swearwords by other children should always be properly tackled.
A. Obsah podnětu Dne 16. prosince 2010 se na mě obrátil pan D. s podnětem, který se týká jeho syna, nezletilého F.. Jádrem stížnosti je šikana nezl. F. na Základní škole H. (dále také jen jako „ZŠ“), již navštěvuje. Uvedeného jednání se má poslední tři roky dopouštět F. třídní učitelka D. Posledním skutkem, kterým byl nezl. F. třídní učitelkou diskriminován, je krádež peněz z její peněženky; ta zůstala bez dozoru ve třídě, kam se F. vrátil pro učebnici.
B. Skutková zjištění Za účelem bližšího objasnění skutkového stavu jsem se rozhodl ve věci zahájit šetření. V jeho rámci byl o vyjádření požádán orgán sociálně-právní ochrany dětí Městský úřad X., odbor sociálních věcí a zdravotnictví (dále také jen jako „OSPOD“) a své stanovisko mi sdělily i ředitelka ZŠ H. PhDr. H. a třídní učitelka D. V rámci
návštěvy v H. hovořili pověření pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv také se stěžovatelem a s nezl. F.. Zjištěné okolnosti mohu shrnout následovně. Nezletilý F. žije ve společné domácnosti se svojí matkou, otcem a mladší sestrou v H.. Ke dni podání podnětu navštěvoval 5. třídu Základní školy H.; vyučován je podle standardních vzdělávacích osnov. Čtvrtou třídu ukončil F. s vyznamenáním, měl na vysvědčení pouze dvě dvojky. Školu navštěvuje řádně, bez absencí. Ze strany ředitelky a třídní učitelky je F. hodnocen jako velmi dobrý a bystrý žák, který má předpoklady pro to, aby ve svém vzdělání úspěšně pokračoval. V třídním kolektivu je nezl. F. začleněn dobře. Roztržky mezi spolužáky se pochopitelně vyskytují, avšak pouze ve standardní míře. Ve vztahu k soudržnosti třídy a vazbám mezi žáky byla provedena sociometrie (pozn. jde o metodu mapující vztahy v sociální skupině). Ta neukázala žádné odchylky od normálu. Děti mají někdy tendenci posmívat se F. za to, že chodí v zanedbaném oblečení. Toho si jsou obě pedagožky vědomy a snaží se situaci řešit vysvětlením. V průběhu posledního roku se u nezl. F. začaly objevovat výchovné obtíže. Stane se, že ukradne peníze nebo nějakou věc, anebo že nepřijde domů. Potíže ve F. chování registruje třídní učitelka i jeho rodiče, kteří si s nimi však neví rady. Nezl. F. měl na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí v červenci absolvovat psychologické vyšetření. Ve škole jsou výchovné problémy nezl. F. řešeny také za využití kázeňských opatření; na vysvědčení má nezl. F. sníženou známku z chování za prokázané krádeže ve třídě. Nejčastějšími prohřešky jsou zapomínání pomůcek a domácích úkolů a nevhodné chování při vyučování; poslední dobou i krádeže. Třídní učitelka uvedla, že co se výchovných opatření týče, zachází se všemi dětmi rovně; za prohřešky v chování však nějak dítě potrestat musí. Krádež peněz z peněženky třídní učitelky nebyla ředitelkou nijak kázeňsky řešena, neboť nelze prokázat, že by se jí byl dopustil nezl. F., a učitelka neměla peníze nechávat ve třídě bez dozoru. Podle obou pedagožek jsou však vždy problémy v chování nezl. F. řešeny vedle kázeňského postihu také domluvou a vysvětlením. Nezl. F. podle jejich mínění chodí do školy velice rád, cítí se zde dobře. To potvrdil i sám nezletilý. K námitce stěžovatele, že jeho syn byl ostatními dětmi napaden před jídelnou, což mělo za následek otřes mozku nezl, OSPOD podobnou událost neeviduje, ani ředitelka o žádném takovém incidentu nevěděla. Před dvěma lety sice došlo k potyčce mezi dětmi odpoledne na zahradě školky u jídelny, nicméně to bylo mimo vyučování a ředitelka ví pouze o tom, že si nezl. F. přitom odřel koleno. O otřesu mozku jí není nic známo. Stěžovatel nemůže uvedenou událost ničím doložit, lékařská zpráva je u dětské lékařky nezl. F.. Na základě poznámky třídní učitelky ze dne 5. 1. 2010, že nezl. F. nereaguje na napomínání a žvýká při vyučování, napsal rukou stěžovatel do žákovské knížky vzkaz třídní učitelce dosti urážlivého obsahu. Rovněž reakce pana D. na oznámení, že nezl. F. s největší pravděpodobností ukradl třídní učitelce peníze z peněženky, již nechala bez dozoru ve třídě, byla velmi bouřlivá. Stěžovatel se dostavil do školy a třídní učitelce vyhrožoval fyzickým napadením; zasáhnout musel učitel z vedlejší třídy. 2
Co se týče sociálně-právní ochrany dětí, bylo zjištěno, že rodina D. je od roku 2005 vedena OSPOD v evidenci rodin se zvýšenou pozorností. Důvodem pro zařazení byly pochybnosti o zajištění dostatečné péče o nezl. F.. Průběžně v rodině probíhají šetření a pohovory s rodiči. Orgán sociálně-právní ochrany dětí neeviduje žádné podněty týkající se poměrů na Základní škole H., ani třídní učitelky D. Pro úplnost se ještě hodí dodat, že ve vztahu k nezl. F. bylo státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Y. navrhováno uložení dohledu probačního úředníka; měl se dopustit činu jinak trestného ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 tehdy účinného trestního zákona.1 Usnesením samosoudce Okresního soudu v Y. však byl návrh zamítnut. Spáchání činu nezletilým nebylo prokázáno. Od tohoto okamžiku se podle stěžovatele odvíjejí nařčení nezl. F. z krádeže; byla poškozena jeho dobrá pověst. C. Právní hodnocení Právo dítěte, aby nebylo diskriminováno z důvodu rasy, nebo etnického původu v oblasti vzdělávání vyplývá především z čl. 2, ve spojení s čl. 28 Úmluvy o právech dítěte,2 a z čl. 3 odst. 1, ve spojení s čl. 33 Listiny základních práv a svobod. Na zákonné úrovni zakazuje nepříznivé zacházení v oblasti práva na vzdělání z důvodu rasy nebo etnicity antidiskriminační zákon,3 stejně jako školský zákon,4 který upravuje pravidla pro realizaci základní vzdělávání. Co se rozumí pod pojmy přímá a nepřímá diskriminace, jaké jsou další formy zakázaného jednání, určí již zmíněný antidiskriminační zákon. Přímou diskriminací podle ustanovení § 2 odst. 3 tohoto předpisu je, pokud se s jednou osobou zachází méně příznivě, než s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z vymezených diskriminačních důvodů, mezi něž patří i rasa a etnický původ. Za diskriminaci se považuje také obtěžování, což je chování související se zakázanými diskriminačními důvody, jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí.5 Stěžovatel - otec nezl. F. - namítá, že jeho syn je šikanován ostatními dětmi a diskriminován svojí třídní učitelkou. Šikana ostatními dětmi se má projevovat v tom, že nezl. F. zbily před školní jídelnou, a způsobily mu tak otřes mozku. Diskriminace ze strany třídní učitelky se má odehrávat zejména opakujícím se nepravdivým osočením nezl. F. z krádeží ve škole, ukládáním výchovných opatření a upomínáním rodičů o plnění povinností ve vztahu ke školní docházce. Klíčovou otázkou v daném případě je, zda došlo ve vztahu k nezl. F. k méně 1
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů; trestným činem dle ustanovení § 238 odst. 1 porušování domovní svobody. V současné době je tento právní předpis nahrazen zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 2 Sdělení FMZV č. 104/1991 Sb. m. s., o Úmluvě o právech dítěte. 3 Zákon č 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále jen „antidiskriminační zákon“). Srov. ustanovení § 1 písm. i), ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 tohoto předpisu. 4 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „školský zákon“). Srov. ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) tohoto předpisu. 5 Srov. ustanovení 2 odst. 2, ve spojení s § 4 odst. 1 písm. a) antidiskriminačního zákona
3
příznivému zacházení. To mohlo, ve světle popsaného skutkového stavu, mít dvojí podobou. Nečinnost třídní učitelky ve vztahu k vytváření nehostinného prostředí vůči nezl. F. ostatními spolužáky a méně příznivé zacházení při ukládání výchovných opatření oproti neromským dětem. Výchozí právní režim ukládání výchovných opatření obsahuje ustanovení § 31 školského zákona, dále specifikovaný ustanovením § 17 prováděcí vyhlášky;6 v podmínkách konkrétní školy stanoví podrobnosti školní řád. Školní řád Základní školy H. ze dne 1. 9. 2010, jejž přikládám, vymezuje předpoklady pro uložení výchovných opatření v čl. VII. Za zapomenuté domácí úkoly či školní pomůcky skutečně přísluší napomenutí, příp. důtka třídního učitele. Důtku ředitele lze uložit za lhaní a drobné krádeže. Podmínky pro klasifikaci žáka a klasifikaci chování žáka obsahuje samostatná příloha č. 1. Dle čl. IX. je kritériem pro klasifikaci chování dodržování pravidel vyplývajících ze školního řádu, přičemž sníženým stupněm z chování lze hodnotit žáka tehdy, dopouští-li se dalších přestupků i přes důtku třídního učitele. Proto, aby bylo možno prokázat diskriminaci nezl. F. při jeho klasifikaci, případně při ukládání výchovných opatření, by bylo nutné doložit, že vůči ostatním dětem je třídní učitelka v tomto ohledu mírnější, případně, že je vůči nezl. F. nepřiměřeně přísná. To ovšem z mého zjištění patrné není. Co se týká šikany, dle metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy7 se šikanováním rozumí „jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování… Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti.“ Z informací poskytnutých ředitelkou základní školy plyne, že o vztazích mezi spolužáky v rámci třídního kolektivu nezl. F. má poměrně zevrubnou představu (stejně jako třídní učitelka); mapuje je také pomocí sociometrie. Na škole je rovněž vypracován minimální preventivní program zaměřený na šikanu a další patologické jevy. Domnívám se, že k předcházení šikany přistupuje ředitelka školy aktivně. Taktéž mám za to, že pokud by byl nezl. F. skutečně obětí šikany, nechodil by do školy rád a muselo by se to projevit i v jeho školní docházce. Projevů šikany by si nejspíše všimla i ředitelka či třídní učitelka. Nic takového však z mého šetření nevyplynulo. V dětském kolektivu lze vzájemné zesměšňování poukazováním na slabé stránky či na vnější odlišnosti očekávat. Pokud k takovému jednání mezi dětmi dojde, lze po pedagogických pracovnících legitimně očekávat, že dítěti, které se takto zachovalo, vysvětlí, proč jeho jednání nebylo správné. Jedním z cílů vzdělávání 6
Vyhláška č. č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů 7 Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 24 246/2008-6, k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení.
4
podle školského zákona je rovné zacházení a šetření důstojnosti jednotlivců zúčastněných na vzdělávání. Uvedený postup platí dvojnásob pro prevenci ponižování druhého dítěte pro jeho rasu či etnický původ. Přesto, že informace, jež mám nyní k dispozici, nenasvědčují, že by se jednalo o šikanu, nezl. F. je jako dítě pocházející z národnostní menšiny zranitelnější. Je proto žádoucí, aby každý projev nesnášenlivosti s rasistickým podtextem byl ze strany odpovědného pedagogického pracovníka náležitě řešen, při opakování i užitím výchovného opatření. Jak jsem již konstatoval, v současné chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by se třídní učitelka nebo ředitelka dopustila diskriminace tím, že by opomněly projevy nesnášenlivosti mezi dětmi patřičně postihnout.
D. Závěr Z poznatků získaných v průběhu šetření nebylo zjištěno, že by se třídní učitelka D. nebo ředitelka Základní školy H. PhDr. H. dopustily diskriminace na základě etnického původu vůči nezletilému F. při realizaci jeho práva na vzdělání. Odhaleny nebyly ani známky šikany ze strany ostatních dětí. Nesporné ovšem je, že nezletilý F. díky svému etnickému původu patří mezi děti, které jsou snáze zranitelné. Projevy verbální agrese v podobě rasistických nadávek ostatních dětí by tedy měly být vždy náležitě řešeny. Na závěr bych ještě rád konstatoval, že změny v chování nezletilého F. registruje podle svého vyjádření i sám jeho otec. Za výchovu dětí jsou prvotně odpovědni jejich rodiče. Významnou roli hraje i prostředí školy. Podle zjištění, která z mého šetření vzešla, škola vůči nezletilému svoji funkci plní, což je evidentní i z jeho výborného prospěchu.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý veřejný ochránce práv
Příloha Pravidla pro hodnocení ze dne 1. 9. 2010 Školní řád Základní školy H. ze dne 1. 9. 2010
5
