Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu ve Valticích

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu vybrané turistické destinace

Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu ve Valticích (The Evaluation of Tourism Potential of Valtice) Bakalářská práce

Autor:

Marie Novotná

Studijní obor:

Management cestovního ruchu

Vedoucí práce:

Mgr. Jaroslav Kacetl, Ph.D.

Hradec Králové

Duben 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury a zdrojů.

V Hradci Králové, dne 27. 4. 2016

Marie Novotná

Poděkování: Tímto děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Jaroslavu Kacetlovi, Ph.D., za jeho cenné rady, názory a připomínky, které významně přispěly k jejímu zpracování. Dále děkuji všem mým blízkým za podporu a hlavně za trpělivost během mého studijního úsilí na akademické půdě.

Anotace Předmětem této bakalářské práce na téma „Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu ve Valticích“ je zhodnocení předpokladů zkoumaného území pro cestovní ruch. Práce zohledňuje především vinařský cestovní ruch, přičemž zároveň hodnotí ostatní složky cestovního ruchu. V rámci hodnocení jsou analyzovány jednotlivé složky potenciálu cestovního ruchu v uvedené oblasti. Na základě tohoto hodnocení bude popsán celkový potenciál cestovního ruchu Valtic. Klíčová slova Valtice • Lednicko – valtický areál • turismus • vinařství• potenciál a rozvoj cestovního ruchu.

Abstract Title: The Evaluation of Tourism Potential of Valtice The aim of this Bachelor Thesis called „The Evaluation of Tourism Potential of Valtice“ is to describe the potential of tourism in the town of Valtice. The thesis is focused mainly on the background of viticultural tourism while it attempts to evaluate other components of attitudes to evaluate tourism potential in the described area. On the basis of this evaluation will be given the total potential of tourism of Valtice. Keywords Valtice • Lednice – Valtice Cultural Landscape • Tourism • Wine-growing Industry • Tourism and Development Potential.

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................................................................ 9 Postup práce a použitá metodika ............................................................................................................................. 12 1 TEORETICKÁ ČÁST..................................................................................................................................................... 16 1.1 Cestovní ruch............................................................................................................................................................. 16 1.2 Význam cestovního ruchu.................................................................................................................................... 16 2 Dosavadní teoretické přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu ........................................ 17 2.1 Lokalizační předpoklady ...................................................................................................................................... 22 2.2 Realizační předpoklady ........................................................................................................................................ 23 2.3 Selektivní předpoklady ......................................................................................................................................... 24 3 PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................................................................... 25 3.1 Charakteristika turistické destinace Valtice ................................................................................................ 25 3.1.1 Poloha obce v rámci České republiky ....................................................................... …………….25 3.1.2 Historie ................................................................................................................................. ……………..25 3.2 Lokalizační předpoklady ...................................................................................................................................... 26 3.2.1 Přírodní podmínky ........................................................................................................... …………….26 3.2.1.1 Geomorfologie................................................................................................................. …………….26 3.2.1.2 Podnebí .............................................................................................................................. …………….26 3.2.1.3 Vodstvo .............................................................................................................................. …………….27 3.2.1.4 Rostlinstvo ........................................................................................................................ …………….27 3.2.1.5 Živočišstvo ........................................................................................................................ …………….28 3.2.1.6 Ochrana přírody ............................................................................................................. …………….28 3.2.2 Kulturně historické předpoklady ............................................................................... …………….29 3.2.2.1 Historické památky....................................................................................................... …………….29 3.2.2.2 Vinařský cestovní ruch ............................................................................................... ……………..31 3.2.2.3 Muzea a ostatní kulturní zařízení a akce ............................................................. …………….33 3.2.2.4 Lidová architektura ...................................................................................................... …………….36 3.2.2.5 Folklór ............................................................................................................................... ……………..37 3.2.2.6 Místní spolky ................................................................................................................... …………….37 4 Realizační faktory ....................................................................................................................................................... 38 4.1 Doprava ....................................................................................................................................................................... 38 4.2 Ubytování a stravování ......................................................................................................................................... 38 4.3 Sportovní zařízení ................................................................................................................................................... 41 4.4 Cykloturistika a turistika...................................................................................................................................... 42 4.5 Jazyková vybavenost a enologická znalost personálu ubytovacích a stravovacích zařízení ................................................................................................................................................................................ 43

5 Přírodní a kulturně historické předpoklady obce Lednice ....................................................................... 45 6 Určení stupňů jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu ve Valticích a v Lednici .......... 46 6.1 Výsledky hodnocení ............................................................................................................................................... 59 7 SWOT analýza ............................................................................................................................................................... 63 8 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ................................................................................................................................................. 64 8.1 Diskuse výsledků ..................................................................................................................................................... 64 8.2 Ověření hypotéz ....................................................................................................................................................... 65 9 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ.......................................................................................................................................... 67 10 SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ...................................................................................................................... 70 10.1 Tištěné zdroje ......................................................................................................................................................... 70 10.2 Internetové zdroje ................................................................................................................................................ 71 11 TEMATICKÉ PŘÍLOHY ............................................................................................................................................ 74 11.1 Příloha 1 Obrázky ................................................................................................................................................. 74 11.1.1 Obr. 1 Správní obvod Břeclav .................................................................................... …………….74 11.1.2 Obr. 2 Mapa LVA a Pálavy ........................................................................................... …………….74 11.1.3 Obr. 3 Mapa LVA a jeho památky ............................................................................. …………….75 11.1.4 Obr. 4 Logo Certifikace vinařské turistiky .......................................................... ……………..75 11.2 Příloha 2 Grafy ....................................................................................................................................................... 76 11.2.1 Graf 1 Návštěvnost objektů Lednicko-Valtického areálu 2010-2014......................................................................................................................... …………….76 11.2.2 Graf 2 Poměr návštěvnosti Valtic a Lednice ........................................................ …………….76 11.3 Příloha 3 Seznam zkratek .................................................................................................................................. 77 11.4 Příloha 4 Seznam obrázků, tabulek a grafů ............................................................................................... 78 11.5 Příloha 5 Přepis otázek k rozhovorům s pracovníky ubytovacích a stravovacích zařízení ................................................................................................................................................................................ 80 11.6 Příloha 6 Zadání práce ........................................................................................................................................ 81

Úvod Cestovní ruch jako průmyslové odvětví nabírá celosvětově na významu a stává se tak stále důležitější částí národních ekonomik. Představuje i významný faktor ekonomiky České republiky. Rozvoj cestovního ruchu bývá spojován s přínosem mnoha pozitivních efektů na jednotlivých územích. Investice do cestovního ruchu (zejména propagace) může mj. způsobit i zvýšenou návštěvnost, která podporuje vyšší podnikatelskou činnost a s tím i nižší nezaměstnanost tvorbou nových pracovních míst. Zároveň dochází ke zvýšení peněžních prostředků do místních rozpočtů, což obcím a městům usnadňuje rozhodování o vyšších investicích části těchto prostředků zpět do podpory poskytovaných služeb. Nejen ekonomická stránka je důvodem, proč může být vhodné se na rozvoj cestovního ruchu zaměřit důsledněji a to jak v případě Lednicko-valtického areálu jako celku, tak i v případě samotných Valtic. K rozvoji cestovního ruchu v této oblasti kromě potenciálu kulturní krajiny zapsané na seznam UNESCO přispívá i neustále rostoucí poptávka po cestovním ruchu, která podporuje rozvoj tohoto odvětví. Tato poptávka se zvyšuje z několika důvodů. Jedním z nich jsou důsledky urbanizace, která vede k růstu obyvatel velkých měst, jehož podíl na celkovém obyvatelstvu představuje poměrně velké procento. Dalším důvodem pro růst poptávky po cestovním ruchu je současný trend postupného růstu životní úrovně obyvatel, který bývá spojován s růstem příjmů domácností a současný styl, jež vede ke zvyšující se potřebě odpočinku a poznávání, ať už se jedná o pasivní nebo aktivní způsob odpočinku. Jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšného rozvoje odvětví cestovního ruchu je respektování zásad trvale udržitelného rozvoje spojeného s potřebami daného území. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu je považováno za nezbytnou součást analýzy pro stanovení významu pro turismus v regionech. Jeho zkoumání se nejčastěji dělí na kulturně-historický a přírodní potenciál území. Dalšími ukazateli můžou být faktor infrastruktury, socio-ekonomické situace, atd. Výběr tématu „Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu ve Valticích“ byl ovlivněn faktem, že autorka této práce město Valtice již deset let opětovaně několikrát ročně

9

navštěvuje. Pohlíží na Valtice jako na samostatnou obec, přičemž na něj bere ohled i v rámci prezentování se jako člena spolupracující s dobrovolným svazkem obcí Lednicko-valtického areálu.

10

Cíl práce Cílem této bakalářské práce je představit město Valtice jako „Valtice vinařské“ jak se v současnosti město prezentuje, ale zároveň se pokusit prezentovat místo jako kulturní středisko; především popsat a zhodnotit nabídku podniků a institucí, jejich

aktivit

v cestovním

ruchu,

analyzovat

současný

stav

ubytovacích

a stravovacích zařízení všech cenových kategorií a jejich kapacitu, jazykovou vybavenost personálu, a ostatní stávající nabídku města a jeho atraktivit a možnosti využití v cestovním ruchu a vyhledat potenciál méně známých či významných objektů a aktivit. V jedné části bude nabídka této destinace srovnána s nabídkou obce Lednice. Na základě zjištěného budou potvrzeny nebo vyvráceny hypotézy. Na cíl poukazuje Hypotéza 1, která předpokládá, že Valtice kromě své vinařské tradice nabízejí i jiné formy cestovního ruchu. Na tuto hypotézu navazuje Hypotéza 2, jejímž cílem bude zjistit, zda je nabídka i pro účastníky odlišného cestovního ruchu v této části Lednicko-valtického areálu atraktivní či nikoli a to nejen během exponovaných termínů, jako jsou víkendy a prodloužené víkendy či celorepublikově známé akce (Vinné trhy, Vinobraní). Hypotézou 3 bude zjištěno, jakou mají Valtice nabídku v rámci vinařské turistiky a zda plně využívají potenciálu tohoto druhu cestovního ruchu. Hypotéza 4 se soustředí na nabídku stravovacích a ubytovacích zařízení v rámci vinařského gastronomického cestovního ruchu a jazyková a enologická vzdělanost personálu v těchto zařízeních. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá některými dosavadními přístupy ke studiu potenciálu cestovního ruchu. Budou zmíněni někteří autoři, jež řeší tuto problematiku. Dále budou stanoveny hypotézy a na základě získaných poznatků vybrána vhodná metodika k hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Praktická část je věnována zpracování poznatků získaných studiem dostupných zdrojů a rozhovory s vedoucími pracovníky v cestovním ruchu a ostatními protagonisty ve sféře průmyslu cestovního ruchu ve Valticích a také v Lednici. Výsledkem této práce je zjištění, jaký je potenciál cestovního ruchu v této oblasti. Budou představeny návrhy, které by mohly vést k pozitivnímu rozvoji cestovního ruchu v této destinaci.

11

Postup práce a použitá metodika Práce je vytvořena na základě studia literatury, webových stránek, propagačních materiálů, rozhovorů a ústních rozhovorů, mediálních a dalších zdrojů, a jejím výsledkem bude kompletní seznam architektonických historických památek a turistických, kulturních i sportovních akcí ve Valticích a blízkém okolí a jejich návštěvnost. Zejména se jedná o komparaci turistické nabídky města Valtice s obcí Lednice v rámci kulturní krajiny Lednicko-valtického areálu (LVA). K získání odpovědí na hypotetické otázky byly použity zejména metody rozhovorů a pozorování. Na závěr bude na základě předchozích zjištění použita SWOT analýza. Před zpracováním teoretické části práce si autorka položila následující výzkumné otázky, na které hledala odpovědi: 1.

Jak je definován vinařský cestovní ruch?

2.

Je vinařská turistika pro Valtice důležitá?

3.

Jaký typ cestovního ruchu ve Valticích převažuje?

4.

Jaké produkty cestovního ruchu nabízejí Valtice?

Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část práce je rozdělena do několika kapitol, které se věnují dosavadním přístupům hodnocení cestovního ruchu. Kapitoly byly sestaveny na základě prostudování literatury a internetových zdrojů, které se těmto tématům věnují. Na zdroje odkazuje autorka v textu a pod čarou, přičemž jejich ucelený přehled je uveden v závěru práce. Prvotní hypotézou je zamyšlení nad faktem, že se Valtice prezentují především jako „Hlavní město vína“ a jako součást LVA, tedy zda má město potenciál i odlišného cestovního ruchu. Hypotéza 1 – Město Valtice má v rámci Lednicko-valtického areálu kromě vinařské turistiky i velký přírodní a kulturní potenciál. Jaké akce jsou ve městě pořádány a kdy se konají? Předpokládá se, že se kulturní, sportovní, folklorní, vinařské a další akce pořádají během celého roku. Bude zjištěno, jaký typ potenciálu v obci převažuje (přírodní nebo kulturní). K dosažení výsledku bude použita Bínova metodika hodnocení po12

tenciálu cestovního ruchu. Dojde ke srovnání obcí Valtice a Lednice a bude zjištěno, ve které z obcí je vyšší potenciál cestovního ruchu. Dne 10. července 2014 autorka této práce navštívila Turistické informační centrum (TIC) Valtice. Při setkání s koordinátorkou cestovního ruchu ve Valticích pí Světlanou Hanákovou konzultovala problematiku cestovního ruchu v této části LVA, získala informace o návštěvnosti kulturních zařízení a historických objektů, o programu kulturních akcí apod., získala množství propagačních a informačních materiálů, mezi nimiž byly zejména „Výletní noviny LVA“, „Kalendář akcí – Valtice“, „Krajem vína“, „Putování za vínem a památkami v LVA“, mapy města, LVA a vinařských podoblastí, přičemž většina materiálů byla i v cizojazyčném provedení. Dále navštívila zámek Valtice, kde při rozhovoru se zástupkyní kastelána pí Michaelou Suchánkovou získala údaje o návštěvnosti zámku a Rendez-vous a o provozu těchto dvou památek. Při následné návštěvě TIC Lednice byly v nabídce brožury o LVA a místních atraktivitách. Autorka této práce konzultovala místní cestovní ruch s p. Petrem Tydlačkou, manažerem Valtického podzemí, TIC Lednice a LVA. Dne 11. července 2014 autorka navštívila Národní vinařské centrum (NVC) ve Valticích, kde prostřednictvím rozhovoru s ředitelem ing. Pavlem Krškou a projektovým manažerem pro vinařskou turistiku a certifikaci ing. Petrem Gondášem na téma managementu cestovního ruchu a jeho rozvoj ve Valticích bylo zjištěno, že se NVC konkrétní koordinací cestovního ruchu ve městě nezabývá a že se spíše věnuje cestovnímu ruchu komplexně ve všech vinařských podoblastech Jižní Moravy. 12. července 2014 autorka navštívila pobočku Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR-JM) v Brně, kde získala od projektového manažera ing. Lukáše Bačíka další informace a propagační materiál, nikoli specificky o Valticích či LVA, nýbrž zahrnující celé území Jihomoravského kraje. Z výše uvedeného vyplývá, že Valtice se prezentují téměř výhradně jako „Valtice vinařské“. V ostatních případech jsou představovány jako součást LVA.

13

Ve shodě s cílem této práce a na základě předchozího zjištění autorka vytvořila další hypotézy: Hypotéza č. 2 – Valtice disponují celoroční atraktivitou nejen pro milovníky vína, ale i pro jiný typ účastníků cestovního ruchu, např. pro rodiny s dětmi, seniory, handicapované, návštěvníky se psy. V souladu s touto hypotézou bude zjištěno, zda město nabízí přitažlivé společenské akce nejen v průběhu turistické sezony (tj. duben až říjen), ale i v období zimních měsíců. Hypotéza mj. vychází z tvrzení, že vinařská turistika má svými predispozicemi sezónní charakter s jednoznačnou dominancí v letní sezóně. Rovněž bude řešeno, zda Valtice poskytují turistickou nabídku např. pro rodiny s dětmi, seniory, handicapované, návštěvníky se psy atd. Budou prostudovány nabídky vybraných ubytovacích zařízení a propagační materiály. Hypotéza č. 3 - Valtice plně využívají vinařský potenciál. Spolupracuje veřejný a soukromý sektor na vytváření vhodných podmínek pro vinařský cestovní ruch? Cílem bude zjištění, jestli a jak se instituce, vinařské podniky, spolky a provozovatelé menších vinných sklepů podílejí na rozvoji cestovního ruchu např. pořádáním seminářů o víně a vinařství, pořádáním kulturních akcí atd. Na základě zjištěného bude vytvořena SWOT analýza. Hypotéza č. 4 – Ve Valticích existují zařízení cestovního ruchu, které prezentují myšlenku „Snoubení pokrmů a vín“ a personál v těchto zařízeních má znalosti cizího jazyka a je vyškolen v oboru sommeliérství nebo enologie. Cílem bude zjištění, zda jsou Valtice svojí nabídkou přitažlivé nejen pro domácí, ale i pro zahraniční klientelu. K dosažení výsledku bude použito metody strukturovaného rozhovoru se zaměstnanci vybraných zařízení. Dále bude zjištěno, zda jsou tito zaměstnanci vyškolenými pracovníky v oboru vinařství či přímo sommeliéry a dokáží-li mj. k nabízenému pokrmu doporučit vhodné víno. Hlavní Hypotéza 1 bude vyhodnocena na základě subjektivního hodnocení potenciálu cestovního ruchu deskripcí současné výchozí situace v hodnocené oblasti a komparace s obcí Lednice. K celkovému zhodnocení cestovního ruchu bude pou14

žita Bínova metodika. Z toho vyplývající další hypotézy budou potvrzeny či vyvráceny na základě statistických údajů získaných od institucí působících v průmyslu cestovního ruchu ve Valticích, od Národního památkového ústavu, Národního vinařského centra, Českého statistického úřadu a Městského úřadu Valtice a Turistických informačních center ve Valticích a v Lednici. Interpretací získaných výsledků bude zjištěno, zda jsou Valtice dostatečně dynamickou destinací pro návštěvníky, používají-li si odpovídající marketingovou strategii a mají k dispozici vhodnou infrastrukturu. Autorka této práce bude brát zřetel na případný rozvoj cestovního ruchu v této oblasti, především týkající se vinařské turistiky a nabídky větších vinařských podniků, ale i na místní obyvatelstvo a jejich potřeby.

15

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je „komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit.“ Tak cestovní ruch definují ve Výkladovém slovníku Zelenka, Pásková.1 Například F. W. Ogilvie2 chápe cestovní ruch jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. Tato ekonomicky laděná definice považuje cestovní ruch jako součást spotřeby obyvatelstva doprovázený přesunem kupních fondů do míst cestovního ruchu. Tuto definici cestovního ruchu považuje Zelenka, Pásková za součást spotřeby obyvatelstva doprovázenou přesunem finančních prostředků do míst cestovního ruchu. Cestovní ruch by měl podle nich být chápán jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou, jež lze rozdělit do jednotlivých sektorů: ubytovací a stravovací služby, atrakce, doprava, zprostředkovatelský sektor a sektor organizace.

1.2 Význam cestovního ruchu Podle Jakubíkové3 je za cestovní ruch považován cestování lidí do míst, jež jsou vzdálena od místa jejich bydliště a za účely, mezi které nepatří migrace a výkon normální denní práce. Mnohdy se používají i jiné termíny, např. zotavení, rekreace, turistika atp. Cestovní ruch je často označován za bílý průmysl. Znamená to souhrn přímých podnikatelských aktivit a hmotných podmínek cestovního ruchu, tedy komplex ubytovacích a stravovacích služeb, činnost cestovních kanceláří ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M., Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 83. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2 2 Zpracováno za pomoci: Mendelova univerzita v Brně - E-knihovna: Co je cestovní ruch [online] podle OGILVIE, F. W. Dostupné z [cit. 2015-5-26] 3 JAKUBÍKOVÁ, D., Marketing v cestovním ruchu. s. 18. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 288 s. ISBN 97880-247-3247-3. 1

16

a doprovodných služeb (průvodcovské, animační, dopravní, lázeňsko-léčebné, prodejní síť, zábava, výroba suvenýrů, finanční služby apod.). Představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb účastníků cestovního ruchu a tím aktivuje pozornost podnikatelů a veřejné i státní správy.

2 DOSAVADNÍ TEORETICKÉ PŘÍSTUPY Přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu lze rozdělit do dvou základních problémových okruhů. První z nich akcentuje hodnocení dílčích složek potenciálu. Dosavadní výsledky výzkumu v oblasti přírodních podmínek cestovního ruchu ukazují na obecnou shodu ve struktuře činitelů ovlivňující přírodní potenciál území. V monografii Geografie cestovního ruchu České republiky4 Vystoupil, Šauer et al. uvádějí, že např. Mariot (1971), Kopšo a kol. (1992) a další považují za základní přírodní předpoklady reliéf území, klimatické, hydrologické a biografické podmínky. Potenciál cestovního ruchu byl dosud hodnocen pomocí několika různých přístupů. Tento potenciál se pokoušelo nebo pokouší popsat několik autorů, mezi nimiž je třeba zmínit jména jako např. již výše zmínění P. Mariot, E. Kopšo, dále pak J. Bína, J. Zvara, J. Vystoupil, M. Šauer, P. Klapka, E. Nováková, B. Frantál, M. Novotná a další. Jedním z prvních autorů, kteří se zabývali problematikou předpokladů cestovního ruchu, byl slovenský geograf Peter Mariot. Ve své publikaci Mariot5 vymezuje pojem potenciál jako synonymum k pojmům způsobilost nebo schopnost komplexních podmínek krajiny pro cestovní ruch, kterou lze hodnotit kvalitativně i kvantitativně. V jiném svém díle6 aplikoval funkčně-chronologický přístup hodnocení předpokladů cestovního ruchu, ve kterém rozděluje předpoklady na lokalizační, selektivní a realizační. Lokalizační předpoklady lze dále členit na přírodní a kulturně-správní, selektivní předpoklady na urbanizační, demografické a sociologické a realizační předpoklady na komunikační a materiálně-technickou základnu. Toto rozdělení předpokladů cestovního ruchu bylo následně rozpracoVYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M., et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 35. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7 5 MARIOT, P. Príspevok k metóde výzkumu potencie krajiny z hľadiska cestovného ruchu. s. 57-71. Geografický časopis, 1969, roč. 21, č. 1. 6 MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. s. 88. Bratislava: Veda, 1983. 248 s. 4

17

váváno dalšími autory v různých studiích. Pro potřeby dnešní doby je nutné upravit a přizpůsobit užší členění jednotlivých předpokladů. politickoadministrativní demografické

selektivní předpoklady

geografické sociologické ekologické psychologické

Předpoklady CR

přírodní lokalizační předpoklady antropogenní informačně komunikační realizační předpoklady

kapacitní (infrastruktura a lidské zdroje)

Předpoklady cestovního ruchu. Zpracováno podle: Zelenka, Pásková (2002, s. 232)7

Jak uvádí Zvara,8 potenciál cestovního ruchu a jeho rozvoj bývá podmíněn několika ukazateli, např. lokalizačními předpoklady. Souhrnnou hodnotu předpokladů cestovního ruchu tvoří právě tyto předpoklady; oceňuje se na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu, hlavně špatné životní prostředí. Hodnocení potenciálu pro cestovní ruch představuje nezbytnou součást analýzy pro stanovení turistického významu obcí i regionů. Můžeme hodnotit jak potenciál územní, tak i kulturně-historický potenciál. Tittelbachová9 např. popisuje v neposlední řadě kulturní turismus, do kterého patří mimo jiné filmový turismus anebo návštěva kulturně-historického dědictví.

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 232. 1. vyd. Česká republika: MMR, 2002, 432 s. 8 ZVARA, J. Evaluation of Partial Potentials and Assumptions for Recreation and Tourism in the South Moravian region/Hodnocení dílčích potenciálů a předpokladů jižní Moravy pro rekreaci a cestovní ruchu, Ostrava, 2010, XXII. Sjezd České geografické společnosti [online] Dostupné z: [cit. 2015-8-15] 9 TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. s. 128. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2011, ISBN 978-80247-3842-0. 200 s. 7

18

Za nemožné tento aspekt postihnout dostatečně považuje Bína z Ústavu územního rozvoje (ÚÚR),10 jelikož jednotlivé prvky bývají nehmotné a těžko uchopitelné (genius loci), jindy je zase obtížné ohodnotit jejich významnost pro dané místo. Na základě tohoto rozvržení lze definovat dvě pojmenování pro pojetí potenciálu cestovního ruchu, a to potenciál atraktivit cestovního ruchu, což jsou jasně vymezené cíle (např. hrady, zámky, golfová hřiště), jiné jsou komplexnější (historická jádra měst), za jinými atraktivitami návštěvníci do destinace přijíždějí na základě obecného věhlasu (např. vinařská tradice, folklór, poutě, festivaly, výstavy), další výraznou přidanou hodnotou je zápis památky na seznam UNESCO; ale i přírodní pozoruhodnosti (skalní města, jeskyně atd.). Dalším definováním potenciálu cestovního ruchu je podle Bíny potenciál ploch a linií, které ovlivňují cestovní ruch, přičemž se neomezuje jen na určité cíle, ale pojímá širší oblastní potenciály cestovního ruchu. Krajinné typy (plochy) se dělí podle přírodního využití cestovního ruchu od nejhodnotnějšího horského typu po nejméně hodnotný nížinný bezlesý typ. Potenciál linií bere v potaz skutečnost, zda se oblast nachází v blízkosti dálnice či železnice, čímž se zlepšuje dostupnost území. Linie vyjadřují délku silnic, vhodné plochy ke koupání a délku jejich břehů a toků ke splavování. Bína11 dále na potenciál cestovního ruchu pohlíží z jiného úhlu a dělí krajinu do tří hlavních forem, do první kategorie vkládá vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (např. cykloturistika, horolezectví atd.). Druhá zahrnuje určitou relativně fixní danost, která v obci existuje, a je atraktivní pro návštěvníky (např. muzea, skanzeny aj.) a do třetí patří kulturní, sportovní a ostatní akce. Stupeň neměnnosti potenciálu cestovního ruchu má přitom podle Bíny sestupnou tendenci. Tudíž že přírodní podmínky bývají neměnné a zároveň nebývají příliš často vytvářeny nové „kamenné“ atraktivity cestovního ruchu (opakem je např. tvorba skanzenů). Naopak se dá poměrně snadno vytvořit nový objekt cestovního ruchu pořádáním různých akcí a zajištěním jejich publicity. Jiný pohled na hodnocení potenciálu cestovního ruchu, zejména krajiny, nabízí Kopšo,12 který ve svém díle zmiňuje dva přístupy, z nichž první je přírodní, druhý BÍNA, J. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice, Brno: ÚÚR, 2010. [online] Dostupné z [cit. 2014-10-25] 11 BÍNA J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. s. 4-5. Praha: MMR, 2001. 23 s. 12 KOPŠO, E. a kol. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1992, ISBN: 80-08-00346-4 10

19

je kulturně historický. Do první skupiny řadí reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo. Do druhé podle jeho studie patří z kulturně-historického pohledu stavební památky, lidová architektura, muzea a pravidelně se opakující kulturní akce. Z pohledu společenských podmínek tvoří potenciál obyvatelstvo a sídla, výrobně-hospodářský charakter oblasti, komunikační síť apod. Podle Vystoupila a kol.13 se cestovní ruch a jeho potenciál dělí mimo jiné na městský a venkovský, kongresový, lázeňský, golfový a vinařský, letní a zimní, druhé bydlení. Ke zhodnocení použil bodové stupnice 1 až 5 s následujícím pořadím: 1. Praha 2. Přítomnost památky UNESCO, MPR, veletrhů, hradů a zámků, významných souborů lidové architektury, 3. Přítomnost MPR a MPZ, případně významnějších hradů a zámků, 4. Přítomnost MPZ, souborů lidové architektury, hradu či zámku regionálního významu, 5. Atraktivity lokálního významu. Výsledky

hodnocení

především

akcentují

význam

kulturně

historických

a architektonických památek ve městech. Tato nabídka je základním rozvojovým potenciálem cestovního ruchu ve městech, umocněná navíc členstvím České republiky v EU a vysokou koncentrací památek na území ČR zapsaných na seznam UNESCO. Vystoupil a kol.14 pro potřeby vymezení potenciálu rekreačních ploch vypracoval metodiku pro prostorovou diferenciaci a byla zvolena následující hodnotící stupnice v %: 

Do 20,0 se jedná o zemědělsky velmi intenzivně využívanou venkovskou krajinu – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky



20,0 – 37,9 jedná se většinou o zemědělsky využívanou venkovskou krajinu v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 104-158. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7 14 VYSTOUPIL et. al. Atlas cestovního ruchu České republiky s. 10-11. Praha: MMR, 2006. 157 s. ISBN 80-23972561 13

20



38 – 56,9 Venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci



57 – 74,9 Podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci



75 a více Zahrnují povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami

Bína15 zpracoval metodický postup při stanovování hodnot a typů potenciálu cestovního ruchu pomocí intenzitních stupňů potenciálu aktivit cestovního ruchu. Rozpracoval teorii na základě předpokladu, že rozvojové podmínky a předpoklady v rámci jednotlivých aktivit cestovního ruchu jsou přirozeně vyšší, někde nižší a někde neexistují vůbec (což se rovná nulovému intenzitnímu stupni. Ostatní potenciály jsou rozděleny do 3 stupňů:

1

potenciál je v základní úrovni, což znamená, že v konkrétním prostoru je skutečnost registrovatelná,

2

potenciál je ve zvýšené úrovni a skutečnost znamená v konkrétním prostoru významným jevem

3

potenciál je ve vysoké úrovni, tj. příslušná skutečnost dosahuje v konkrétním prostoru velmi významného stavu.

Stupně respektují dvě různé skupiny dílčích potenciálů cestovního ruchu, které se liší významem pro cestovní ruch. Váhové počty byly získány individuálně provedenou metodou expertního odhadu. U některých složek je rozlišen pouze jeden stupeň existujícího potenciálu a to v případě, že konkrétní krajina je pro aktivitu vhodná anebo nikoliv (horolezectví, pozorování vodních ptáků apod.). Určování intenzitních stupňů Bína členil dle charakteristické situace konkrétní oblasti. Jsou to např. přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro pěší/cykloturistiku, venkovskou, vodní turistiku, zda se v oblasti konají kulturní, sportovní, církevní akce, kongresy, veletrhy, jestli je oblast známá tradičními produkty či se nachází v příhraniční oblasti. Je nutno brát na vědomí skutečnost, že některé dílčí složky cestovního ruchu mají pro většinu turistů větší váhu vhodnost krajiny pro zimní 15

BÍNA J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. s. 7-13. Praha: MMR, 2001. 23 s.

21

sporty než např. pro horolezectví, či závěsné létání a proto tuto skutečnost zohledňuje váhové hodnocení bodovou metodou, kdy stanovený počet bodů je zároveň přiřazen každému vykázanému stupni, což mj. respektuje odlišné skupiny dílčích potenciálů cestovního ruchu lišící se strmostí významu pro cestovní ruch (progresivně rostoucí a kontinuálně rostoucí. Tato metoda přidělení váhových bodů bude použita při hodnocení potenciálu cestovního ruchu v praktické části této práce.

2.1 Lokalizační předpoklady „Lokalizační předpoklady cestovního ruchu zahrnují obvykle podle Mariota, reliéf, struktura a přírodní atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna, kvalita vzduchu, tzn. přírodní předpoklady. Kulturně municipální předpoklady se podle něj rozlišují na lidmi vytvořené atraktivity, lidové tradice, folklór a umění, struktura institucí státní a místní správy a samosprávy.“ Tolik Zelenka, Pásková ve Výkladovém slovníku CR.16 Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál, jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména jeho pobytových forem. Zároveň také určují základní funkčně prostorové dimenze či diferenciace v rekreačním využití území. Přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu lze rozdělit do dvou základních problémových okruhů. První vyzdvihuje hodnocení dílčích složek přírodního potenciálu. Dosavadní výsledky výzkumu v oblasti přírodních podmínek cestovního ruchu ukazují na obecnou shodu ve struktuře činitelů ovlivňujících přírodní potenciál území. Například Mariot17 považuje za základní přírodní předpoklady reliéf území, klimatické hydrologické a biogeografické podmínky. Odlišný přístup k hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu byl zvolen v Ústavu územního rozvoje - Bína a kol.18 potenciál území pro cestovní ruch zhodnotil prostřednictvím jednotlivých forem funkčního využití území (pěší turistika, cykloturistika, přírodní pozoruhodnosti atd.). Tento postup však příliš nerozlišuje mezi lokalizačními a realizačními předpoklady cestovního ruchu. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 164. 1. vyd. Česká republika: MMR, 2002, 432 s. 17 MARIOT P. Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu jako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Praha: Geografický časopis, 1971 ročník 23, č. 3, s. 242-253 18 BÍNA, J. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu [online] Dostupné z [cit. 2014-1017] 16

22

Vedle hodnocení dílčích složek přírodního potenciálu cestovního ruchu považuje Bína19 za možné hodnotit přírodní atraktivitu území prostřednictvím syntetizujících charakteristik a ukazatelů. Model souhrnného přírodního potenciálu cestovního ruchu může být, dle Vystoupila,20 hodnocen na základě potenciálu rekreačních ploch. Ty v územní podrobnosti obcí generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území. Tento ukazatel představuje potenciál rekreačních ploch; je vyjádřením přírodní atraktivity území pro cestovní ruch.

2.2 Realizační předpoklady Realizační předpoklady cestovního ruchu jsou podle Mariota21 nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu, resp. jeho primárních zdrojů. Jedná se zejména o komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě, dostupnost území a celková dostupnost území pro cestovní ruch. Infrastrukturou cestovního ruchu se rozumí ubytovací a stravovací zařízení, ale i kulturní, zábavní, sportovní a další aktivity. Do infrastruktury cestovního ruchu zahrnuje Vystoupil22 organizačně-technické předpoklady pro uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu v určité destinaci. Jedná se nejenom o ubytovací, stravovací kapacity a dopravní dostupnost, ale zároveň např. o budování cykloturistických stezek. Tedy určit, zda jednotlivé segmenty cestovního ruch patří do realizačních nebo lokalizačních předpokladů je poměrně obtížné. 23 Novotná24 pohlíží na hodnocení potenciálu realizačních předpokladů metodou geografických informačních systémů (GIS). Výzkum postavila na hodnocení aktivit provozovaných na území Šumavy. Její metoda je založená na devíti nejčastěji využívaných aktivitách; data jsou vytažena z průzkumu využití digitálních mapových VYSTOUPIL, J., et al. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, Brno, Masarykova univerzita, [online] 2007, 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné i z [cit. 2014-6-10] 20 VYSTOUPIL, J., et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 36. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7 21 MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 248 s. 22 VYSTOUPIL J., et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 78. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7 23 VYSTOUPIL J., et al. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu v ČR, s. 28-30, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6 24 NOVOTNÁ, M. Metody GIS analýz při vzdělávání humánních geografů.. s. 1-7. In GIS Ostrava 2007. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. 19

23

vrstev, které obsahovaly tematická data, jako jsou například lokality s turistickými atraktivitami. GIS umožňují tvorbu mapových dokumentací. Tato metoda může být vhodná pro hodnocení jakéhokoli hodnocení krajiny.

2.3 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady cestovního ruchu podle Mariota25 podněcují vlastní vznik rozvoj cestovního ruchu. Dělí se na předpoklady objektivní, které zahrnují předpoklady jak demografické (hustota a věková struktura obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle pohlaví), tak předpoklady politické (politická stabilita resp. nestabilita, válka, terorismus, fundamentalismus, nacionalismus, rasismus, bezpečnostní situace atd.), dále předpoklady socio-ekonomické jako jsou ekonomické aktivity, vlastnictví dopravních prostředků a objektů individuální rekreace, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na členů rodiny, počet a struktura členů domácnosti, mentalita, životní styl a v neposlední řadě averze vůči cizincům se vzájemně ovlivňují a není mezi nimi ukotvená hranice), a předpoklady urbanizační (hustota a velikost sídel, zástavba sídel, bytový fond), v neposlední řadě předpoklady environmentální (nejen aktuální kvalita životního prostředí, ale také trendy vývoje jeho kvality), vytvořené mentální mapy; environmentální předpoklady souvisí úzce s lokalizačními předpoklady a předpoklady personální (profesionalita ve službách, management atd.). Druhou skupinu tvoří předpoklady subjektivní, které jsou podle Ryglové a kol.26 vázány především marketingovými a psychologickými vlivy, např. vliv reklamy, propagací, zkušeností marketingových organizací v destinaci. Rozhoduje rovněž módnost destinace. Selektivní (stimulační) faktory se na základě výzkumu Ryglové27 dále dělí na objektivní a subjektivní. Mezi objektivní faktory patří úroveň veřejné podpory cestovnímu ruchu, příjmová situace potenciálních hostů, ale také psychologické a marketingové faktory, jako je postavení hodnoceného území v konkurenci, jeho obraz u žádoucích cílových skupin, schopnost naplnit jejich přání atp. (což představuje subjektivní faktory).

MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 248 s RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské přístupy v praxi. s. 37-39. Praha: Grada Publishing, 2011 ISBN 978-80-247-4039-3 27 RYGLOVÁ, K. et al. Cestovní ruch- podnikatelské principy a příležitosti v Praxi. Praha: Grada Publishing, 2011, 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3 25 26

24

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Charakteristika turistické destinace Valtice 3.1.1 Poloha obce v rámci České republiky David, Soukup28 vymezují polohu Valtic v Jihomoravském kraji. Rozloha katastrálního území Valtic je 3 820 ha. Na západě hraničí s Pavlovskými vrchy a břehy největšího moravského rybníku Nesyt. Na severu a na východě tvoří volnou hranici Boří les. Jihozápadní okraj kopíruje hranici části Lednicko-valtického areálu (LVA). Průměrná nadmořská výška Valtic je 192 m n. m. Město leží ve vinařské oblasti při rakouské hranici 9 km západně od Břeclavi.

3.1.2 Historie První zmínka o Valticích pochází z roku 1192. Buk29 ve své publikaci popisuje historii Valtic od roku 1391 až do roku 1945. Valtice byly v majetku rodu Lichtenštejnů, kteří areál města a jeho okolí spolu s okolím Lednice přetvořili v jedinečný krajinný komplex evropského významu. Po celý středověk i novověk bylo město součástí Dolního Rakouska; k území Československa byly Valtice s okolím připojeny na základě Saint-Germainské smlouvy (podepsané 10. září 1919) až 31. července 1920 (důvodem bylo mimo jiné vedení železniční tratě ze Znojma do Břeclavi územím Československa) a byly přičleněny k moravskému politickému okresu Mikulov. Jak popisují Měřínský a Plaček, 30 v důsledku politického vývoje bylo přetváření této části moravské krajiny ukončeno v roce 1938. Obyvatelstvo německé národnosti (56,7 % roku 1930) bylo po roce 1945 vesměs vysídleno. Roku 1964 byla k Valticím připojena obec Úvaly. Během existence železné opony vedlo bezprostředně kolem Valtic hraniční pásmo se zákazem vstupu; do části Valtic a do Úval byl vstup možný jen pro obyvatele nebo na povolení.

DAVID P., SOUKUP V. Velká turistická encyklopedie – Jihomoravský kraj, 2007, s. 256-258. Praha, Euromedia Group, k. s. – Knižní klub, 304 s., ISBN 978-80-242-2014-7/ ISBN 978-80-242-1941-7 (soubor) 29 BUK, R. Krajinou Lichtenštejnů, s. 13-16. 1. vyd. Radek Buk: 2010, 152 s. ISBN 978-80-254-6258-4. 30 MĚŘÍNSKÝ, Z., PLAČEK, M. Vývoj hradu, města a jeho opevnění do poloviny 17. století, s. 133-154. In Město Valtice, Pohořelice: Moraviapress, 2001, s. 530, ISBN 01-83495-51-8. 28

25

Novák31 ve své stati uvádí, že historické jádro Valtic je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Lednicko – valtický areál byl nejdříve v roce 1992 vyhlášen za krajinnou památkovou zónu a zámky ve Valticích a Lednici s přiléhajícím okolím v roce 1995 národní kulturní památkou. Vyvrcholením snah památkářů bylo zapsání celého LVA na Seznam světového dědictví UNESCO32 dne 7. prosince 1996 jako světově jedinečný, člověkem vytvořený krajinný komplex.

3.2 Lokalizační předpoklady 3.2.1 Přírodní podmínky 3.2.1.1 Geomorfologie Katastr obce Valtice leží geologicky na západním okraji mladotřetihorní vídeňské pánve. Tato plošně rozsáhlá pánev sahá na jižní Moravu z Dolního Rakouska. Čtyroký, Pavlíček33 uvádějí, že reliéf je tvořen nivou s meandry a hrúdy, vátými písky a pahorkatinou v okrajových částech. Podloží je tvořeno kvartérními sedimenty, na západě katastrálních území obcí Valtice a Hlohovec se nacházejí terciérní písky a jíly, částečně zvrásněné alpínským vrásněním probíhajícím v třetihorách.

3.2.1.2 Podnebí Jak uvádí Sedláček,34 region leží v nejteplejší jihovýchodní oblasti ČR. Podnebí je velmi teplé a suché. Průměrné roční úhrny srážek v území jsou 520mm. V oblasti bývá více jak 2 tis. hod. plného slunečního svitu a roční průměrná teplota je přes 10°C. Tento fakt je důležitý i z agronomického pohledu, který je pro území Valticka velmi podstatný. Navíc část území leží ve srážkovém stínu nedaleké Pálavy. Z toho vyplývá, že Valtice leží v sušší oblasti České republiky. Nedostatek půdní vláhy se projevuje ve vegetačním období, pokud srážkový úhrn nepřekročí 340 mm, v jednotlivých měsících, když úhrn srážek nedosáhne 50 mm. NOVÁK, Z. Jak byl Lednicko – valtický areál zapsán do seznamu světového dědictví s. 127-132. In Město Valtice, Pohořelice: Moraviapress, 2001, s. 530 32 Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (Angl. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. 33 ČTYROKÝ, P., PAVLÍČEK, P. Geologická minulost okolí Valtic a Úval, In Město Valtice, s. 18-32. 1. vyd. Pohořelice: Moraviapress, 2001, 530 s, ISBN 01-83495-51-8. 34 Sedláček, M., et al. Integrovaná strategie území pro období 2014-2020 [online] Dostupné http://www.masvinarska.cz/wp-content/uploads/2014/02/strategie_22_2_2014_ffinal.pdf [cit. 2014-10-1] Místní akční skupina Vinařská (do které patří obce v LVA a ORP Břeclav - Lednice, Valtice, Hlohovec, Podivín, Rakvice, Přítluky, Bulhary, Velké Bílovice. Břeclav a Hlohovec do tohoto spolku nepatří, jelikož počet obyvatel přesahuje požadované maximum, resp. už dříve vstoupila do MAS Podluží) 31

26

3.2.1.3 Vodstvo Podle Hetešy a Sukopa35 celé území Lednicko-valtického areálu náleží do povodí Dyje a řeka Dyje je páteřním tokem území. Protéká Lednicko-valtickým areálem od severozápadu k jihovýchodu. Mnoho menších rybníků a umělých jezer vytvořených ve vytěžených jamách po písku je i u Valtic. Celkově lze konstatovat, že území LVA je tvořeno velmi silnou sítí stojatých i tekoucích vodních ploch. Územím Valtic protékají potoky Svodnice, Úvalský, Valtický a Aloch. Zatímco voda prvních tří potoků vtéká v katastru sousední obce Hlohovce do rybníka Nesytu, potok Aloch teče do Prostředního rybníka a nachází se na něm soustava menších rybníků, z nichž se na území Valtic nachází rybník Aloch I. Východně od Valtic se u Rendez-vous nachází rybník Rendez-vous. Další dva rybníky (Úvalský a Košík) se nacházejí na potoce Svodnici v katastru Úvalů.

3.2.1.4 Rostlinstvo Rostlinstvo v okolí Valtic popisuje Danihelka36 jako rozlehlé lesy s výraznými parkovými a krajinářskými úpravami. V rámci celého LVA je možno nalézt různé druhy cizokrajných dřevin. Park zámku Valtice lze považovat za velmi pozoruhodnou lokalitu. Jsou v něm zachována druhově bohatá společenstva suššího typu ovsíkových luk. V parku se vyskytuje 27 druhů rostlin, které jsou uvedeny v tzv. červeném seznamu rostlin České republiky.37 Podle Danihelky je raritou Jerlín japonský, který roste v klášterní zahradě, dále Zerav obrovský, Lapina jasanolistá a Zmarlika jidášova. Botanické lokality zůstaly zachovány ve větším množství především kvůli historickým souvislostem, kdy byly uzavřeny hraničním pásmem. Nacházejí se v něm vzácné druhy lučních květin, jako je Kozinec dánský, Rozrazil vstavačovitý, Lněnka Dollinerova, Třešeň křovitá atd.

HETEŠA, J., SUKOP, I. Hydrobiologie Bořího lesa,. In Město Valtice. s. 80-96. 1. vyd. Moraviapress, 2001. ISBN 80-86181-48-0. 530 s. 36 DANIHELKA, J. Flóra a vegetace zámeckého parku ve Valticích, In Město Valtice. s. 114-126. 1. vyd. Moraviapress, 2001. 530 s. ISBN 01-83495-51-8 37 Červený seznam rostlin ČR klasifikuje stupeň ohrožení organismů. 35

27

3.2.1.5 Živočišstvo Mezi nejpozoruhodnější živočichy v okolí Valtic patří ptactvo. V práci Ptáci České republiky uvádí Macháček,38 že ve Valticích hnízdí v posledních letech pravidelně 186 druhů a nepravidelně 8 druhů ptáků. V posledních dvaceti letech hnízdilo na katastrálním území města Valtic 121 druhů, což představuje 62,4 % všech druhů v ČR. Vysvětlení spočívá v rozmanitosti přírodního prostředí, které Valtice obklopuje – lesy, háje, křoviny, remízky, větrolamy, trávníky, pole a rybníky. Pro každý takový biotop jsou typické určité druhy ptáků. Zcela jiné prostředí představují rybníky. Do katastrálního území Valtic náleží především část rybníku Nesyt. V této části se nacházejí značné plochy rákosin, ve kterých hnízdí mnoho druhů ptáků. V rákosinách i na souši hnízdí strnad rákosní, slavík modráček, rákosník proužkovaný a další.

3.2.1.6 Ochrana přírody Na části území LVA je vyhlášeno 1 velkoplošně zvláště chráněné území a 12 maloplošných chráněných území, jak uvádějí Danihelka, Grulich.39 Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava byla vyhlášena Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. března 1976, celkově zaujímá území o rozloze 83 km2, nicméně tato CHKO do území katastru Valtic nezasahuje (Pálava je od Valtic vzdálena přibližně 8 km). V roce 1986, tedy 10 let po vyhlášení chráněné krajinné oblasti, byla dekretem UNESCO Programem „Člověk a biosféra“ vyhlášena Biosférická rezervace (BR) Pálava a byla tak uznána jako součást mezinárodní sítě biosférických rezervací.40 V roce 2003 se území biosférické rezervace rozšířilo o sousední Lednicko-valtický areál, lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku, a vznikla tak podstatně větší Biosférická rezervace „Dolní Morava.“41

MACHÁČEK, P. Ptáci hnízdící v katastru města Valtic, In Město Valtice. s. 97-103. 1. vyd. Pohořelice: Moraviapress, 2001. s. 530. ISBN 01-83495-51-8 39 DANIHELKA, J., GRULICH, V. Botanicky významné lokality v okolí Valtic, In Město Valtice, s. 43-59. Pohořelice: Moraviapress, 2001. s. 530. ISBN 01-83495-51-8 40 Tato síť chráněných ukázek světových ekosystémů je určena k zachování přírody a vědeckému výzkumu pro potřebu lidstva a umožňuje přijmout směrodatná rozhodnutí proti negativním vlivům člověka na toto přírodní prostředí. 41 Agentura pro ochranu přírody a krajiny ČR, Plán péče v CHKO Pálava [online] Dostupné z [cit. 2014-10-12] 38

28

3.2.2 Kulturně historické předpoklady 3.2.2.1 Historické památky Ve Valticích se na mírném návrší jižně za městským náměstím nachází Zámek Valtice, jehož návštěvnost činila v roce 2014 cca 41 000, jak uvádí NIPOS.42 Původně gotický hrad ze 13. století byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Během staletí se stal jednou z nejvýznamnějších světských barokních staveb na Moravě. Do dnešní podoby byl postaven v letech 1643–1730. Zámek tvoří tříposchoďová čtyřkřídlá budova s konírnami, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou.43 Jeřábek popisuje, že tato monumentální budova skýtá více než 100 zámeckých místností a pokojů, z nichž 17 je zpřístupněno veřejnosti. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od nichž vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr. Průčelní fasáda zámecké budovy je bohatě zdobena, středová osa budovy je zvýrazněna vstupním portálem a věží. Bohatě vybavené zámecké interiéry byly upravovány až do 18. století. Liechtensteinové zámek obývali v zimních měsících, během letních měsíců užívali zámku Lednice.44 Prohlídky zámku tvoří dva okruhy v 1. patře. První je pojmenován Knížecí okruh, který představuje 15 sálů a délka prohlídky trvá cca 45 minut. Druhý se nazývá Císařský okruh a představuje 21 sálů (70 minut). Druhé patro je v současnosti uzavřeno, pokud se v něm příležitostně nepořádají tematické výstavy.45 Zámek obklopuje park, který byl založen v roce 1727. Začátkem 19. století byla zahrada rozšířena a přebudována v přírodně krajinářský park s dalekými průhledy. Park má rozlohu 23 ha46 a roste v něm 22 druhů jehličnanů a 63 druhů listnatých stromů.47 Další významnou památkou v areálu je Rendez-vous (Dianin

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Návštěvnost památek v krajích ČR 2014 [online] Dostupné z < http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/PAMATKY_navstevnost_2014.pdf [cit. 2015-5-20] 43 JEŘÁBEK, T. Dějiny Valtického zámku. s. 197-208. In Město Valtice. 1. vyd. Moraviapress, 2001. s. 530. ISBN 01-83495-51-8 44 Výletník, Turistické oblasti [online] [cit. 2015-3-20] 45 Valtice, Turistické informační centrum [online] Dostupné z < http://valtice.eu/turisticke-informacnicentrum/os-1054/p1=1009> [cit. 2014-12-15] 46 FRIČ, D., ADAMEC, V., et al. Československo- průvodce, Valtice. s. 313. 2. vyd. Praha: Olympia. 1982, 544 s. (ISBN) 505/21/856.27-026-82 47 Zámek Valtice, Historie [online] Dostupné z < http://www.zamek-valtice.cz/historie-1/zamek-valtice/> [cit. 2015-10-11] 42

29

chrám)48 představující romantickou stavbu v podobě římského triumfálního oblouku vybudovaná v letech 1810–1812 v lesích nad vinicemi asi 1,5 km východně od zámku Valtice, v jehož areálu stavba stojí. Na náměstí stojí Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je raně barokní stavbou vybudovanou na místě staršího chrámu v letech 1631–1671. Stěny a klenby jsou bohatě vyzdobeny štukovými výjevy. Kostel vévodí panoramatu města při příjezdu z mikulovské strany.49 Další významnou stavbou na náměstí je budova Novorenesanční radnice pocházející z let 1887–1889. V blízkosti je umístěn Konvent svatého Augustina tvořící komplex budov bývalého konventu a špitálu Milosrdných bratří, založeného roku 1605 (nejstarší konvent tohoto řádu ve střední Evropě). Konvent byl rozpuštěn roku 1960 a nadále zde sídlila okresní nemocnice a porodnice pro Břeclavsko a Mikulovsko než byla v 90. letech postavena nemocnice v Břeclavi.50 Stavby Lednicko-valtického areálu v katastru města dále zahrnují Belvedér, což je empírový zámeček z let 1802-1806. Stojí uprostřed bývalé bažantnice na severním okraji města. V minulosti byl využíván akademií věd, v současnosti je veřejnosti nepřístupný) a Kolonáda na Rajstně, která představuje vyhlídkový objekt stojící na vrchu Homole nacházející se cca 1,5 km jihozápadně nad městem a vinicemi. Byl postaven v letech 1817–1823 podle vzoru Schönbrunnské kolonády ve Vídni. Nabízí panoramatický výhled od Mikulova přes Pavlovské vrchy na lužní lesy u Lednice až po luhy na Moravském poli.51 Svatý Hubert je romantická novogotická kaple s třemi arkádami, uprostřed jsou parkově upravené paseky, zaklenutá síťovou klenbou, postavená v roce 1855. Nachází se asi 3 km severovýchodně od zámku Valtice. Valticemi procházejí dvě turistické trasy. Jednou z nich je Městský památkový okruh Valtice, 52 který kopíruje trasu z historického jádra města a je chráněno

48 Cestovatelský

portál CZeCOT, Dianin chrám [online] Dostupné z [cit. 2015-4-12] 49 Oficiální stránky Jihomoravského kraje, Farní kostel Nanebevzetí P. Marie [online] Dostupné z [cit. 2015-3-20] 50 Valtice, Konvent Milosrdných bratří – jeho rozvoj a zánik, [online] Dostupné z [cit. 2015-1-10] 51 iTRAS, Galerie Reistna [online] Dostupné z: [cit. 2014-12-11] 52 Valtice, Městský památkový okruh [online] Dostupné z [cit. 2014-10-18]

30

jako městská památková zóna (MPZ). Stezka má 15 zastávek, které seznamují s městem i okolím. Prochází mj. kolem Valtické vinařské školy.53 Druhou stezkou je Naučná vinařská stezka Valtice. Je to tematická naučná stezka po Valticích a okolí. Pětikilometrovou trasu naučné stezky lze absolvovat pěšky, nebo (až na výjimky) na kole. Trasa je značená a vybavena 19 trojjazyčnými informačními panely (česky, anglicky a německy) a je možné ji předem prostudovat na mapě ve výchozím místě, odkud vede trasa přes zámecký areál do rozsáhlých valtických vinic. Na těchto panelech jsou uvedeny nejpodstatnější informace o celoročních pracích ve vinohradech. Na nejvyšším místě naučné stezky, na kopci Reistna nad Valticemi, lze z kolonády přehlédnout celý Lednicko-valtický areál.54 Turistické informační centrum Valtice (TIC) zahájilo svou činnost v květnu 1999 a dle vyjádření pí Světlany Hanákové (vedoucí TIC) se podílí na organizaci kulturních a společenských akcí ve městě, a vytváří programy pro pobyt turistů v Lednicko-valtickém areálu, dále se podílí na tvorbě cyklistických a vinařských stezek v regionu. TIC se společně s několika vinařstvími účastní veletrhů cestovního ruchu (např. Go Region Tour Brno), kde prezentuje a nabízí služby, které město Valtice poskytuje.55 TIC Valtice je členem A.T.I.C. ČR.56

3.2.2.2 Vinařský cestovní ruch Zelenka, Pásková ve svém výkladovém slovníku definují vinařský cestovní ruch jako „formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, návštěvami vinohradů, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a vinoték, nákupem archivních i nových vín. Moderním produktem pro podporu vinařského cestovního ruchu jsou vinařské stezky.“57

Střední vinařská škola Valtice byla druhou založenou vzdělávací institucí zabývající se vinařstvím (po škole v Retzu) v tehdejším Rakousku – Uhersku r. 1873 - tehdy Rolnicko-vinařská škola. Vinařská škola je jedinou střední školou v ČR vyučující pravidelně vinohradnickému oboru s maturitou. [online] Dostupné z [cit. 2015-2-20] 54 Wine of Czech Republic, Naučná vinařská stezka Valtice – víno a turistika [online] Dostupné z [cit. 2014-10-18] 55 Valtice, Turistické informační centrum [online] Dostupné http://www.valtice.eu/informace-o-tic/d3038/p1=1009 [cit. 2014-10-14] 56 A.T.I.C ČR– Asociace turistických informačních center České republiky 57 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 605 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN. 978-80-7201-880-2 53

31

Přestože se v České republice vinná réva pěstuje už řadu století, víno, jako turistický produkt, se podle ing. Gondáše z NVC začalo ve větší míře prosazovat poměrně nedávno. Nejedná se však pouze o víno jako specifickou pochutinu, ale o vše, co je s vínem nějakým způsobem spojeno, a co specificky navazuje na aktivity související s cestovním ruchem ve větším měřítku. Počátky vinařského cestovního ruchu je možné hledat na jižní Moravě, kde je pěstování vína tradičně svázáno s venkovskou kulturou a lidovou architekturou. Vinařský cestovní ruch je úzce spjat s rozličnými formami aktivního cestovního ruchu – pěší turistikou, cykloturistickou, návštěvou historických a přírodních památek a dalších kulturních atraktivit. Na jižní Moravě byla vytvořena poměrně hustá síť Moravských vinařských stezek, která představuje dlouhodobý projekt rozvoje vinařství a je důležitým představitelem udržitelné venkovské turistiky a zároveň podporuje malé a střední podnikání a podle Zelenky a Páskové58 „umožňuje návštěvníkům získat komplexní informace o enologii, rozdílnosti různých odrůd révy vinné atd. V neposlední řadě nechávají návštěvníkům zažít dojem genia loci, který v prostředí mimo sklep nelze nalézt. Největším garantem vinařské turistiky je Nadace Partnerství,59 která v rámci tohoto projektu vytvořila následující vinařské stezky: páteřní Moravskou vinařskou stezku (VS), která je pak dále členěna na Brněnskou VS, Bzeneckou VS, Kyjovskou VS, Mikulovskou VS, Mutěnickou VS, Strážnickou VS, Uherskohradišťskou VS, Velkopavlovickou VS, VS Podluží a Znojemskou VS“, které propojují vinařské obce a vinné sklepy a další instituce. Vzhledem k uvedeným turistickým predispozicím má podle Vystoupila, Šauera a kol.60 vinařská turistika sezónní charakter s jednoznačnou dominancí v letní sezóně. Nicméně i mimo měsíce turistické sezóny se konají kulturní vinařské akce jako je např. Slavnost svatomartinských vín (11. listopadu),61 nebo Košt archivních vín (prosinec)62 či Košt valtických vín (březen).63

ZELENKA J., PÁSKOVÁ M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 311. 1. vyd. Česká republika: MMR, 2002, 448 s. 59 Nadace Partnerství, Šetrná turistika a cykloturistika, [online] Dostupné z [cit. 2014-9-20] 60 VYSTOUPIL J., et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 137. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7 61 ACKERMANN, P. et al. Velký vinařský slovník. s. 197 Praha: Radix, 2007 395 s. ISBN 978-80-8601-70-5 Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku z raných odrůd (Muller-Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský, Svatovavřinecké a Modrý Portugal a Zweigeltrebe). 62 GROMBÍŘ J., GROMBÍŘ J. Průvodce sklepními uličkami Jižní Moravy, Za tajemstvím vinných sklepů po Moravských vinařských stezkách, Nadace Partnerství: 2007 s. 47-48. ISBN 978-80-239-9422-3, 252 s. 63 Vinaři Valtice, Košt valtických vinařů [online] Dostupné z < http://www.vinarivaltice.cz/statut-valtickykost/> [cit. 2015-2-20] 58

32

V katastru města Valtice je registrovaných 587 ha osázených vinic ve 23 vinohradnických tratích: Nad Peklem, Terasy u Křížového sklepa, Pod Reistnou, Knížecí vyhlídka, Hintertály, Jižní svahy, Terasy u hranic, Sacny, Kačisdorfské pole, Horní čtvrtě, Culisty - Dlúhé, Hájky, U sv. Anny. Do katastru Úval spadají vinné tratě Kamenné hory, Hůrka, Pod Sluneční horou, Sonnenberg, Nad mlýnem, Panský kopec, Za humny, Staré hory, U cihelny, Jižní svahy.64 Terroir Valticka je v porovnání s ostatními vinohradnickými polohami Moravy naprosto specifickým a charakterem produkovaného vína nenapodobitelným. Důvod je nutné hledat hlavně v geologické minulosti, kdy se formovalo podloží dnešních valtických vinic. Důležitou součástí vinařského terroir je umění lidí a tradice výroby vína.65 Terroirem lze nazývat Vína originální certifikace (VOC),66 kterými už několik let disponují sdružení Pálava, Modré hory, Blatnice, Mikulov a Znojmo. VOC Valtice je v seznamu zapsáno až od února 2015 s odrůdami Sylvánské zelené a Ryzlink rýnský.

3.2.2.3 Muzea a ostatní kulturní zařízení a akce Mezi nejvýznamnější kulturní a vinařské akce se řadí Valtické vinobraní, Valtické vinné trhy, Svatomartinské oslavy, Košt vín Valtických vinařů, Valtické cyklobraní, Velikonoční otevřené sklepy, Mikulášský košt archivních vín, Valtické slavnosti vína, Slavnosti uzeného, Vinařský fašank, Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, Mezinárodní škola staré hudby, Valtické krojované hody atd. Ve Valticích se během celého roku koná bezpočet společenských událostí. Jejich kompletní seznam pravidelně se konaných akcí je uveden v Tabulce 1.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (Oblekovice) Plocha vinic ve Valticích (stav k 31. 7. 2014) [online] Dostupné z [cit. 2015-2-15] 65 Město Valtice, Terroir Valticka [online] Dostupné [cit. 2014-9-12] 66 Břeclavský deník, 2. 3. 2015, Další vína se značkou VOC – jako šesté přibyly Valtice [online] Dostupné z l [cit. 2015-3-12] 64

33

Tabulka 1 Kalendář pravidelných akcí ve Valticích 67

Měsíc

Kulturní akce

Leden Únor Březen Duben

Květen

Červen

Červenec Srpen Září

Vinařské akce

Ostatní (folklórní, sportovní, gurmánské a jiné akce

Košt ovocných pálenek Otevření Salonu vín ČR

Fašank

Valtický košt Velikonoční otevřené sklepy  Valtické vinné trhy  Vína rakouských viKoncert Martino Hammernařů le-Bortolotti  Slavnosti růžového vína  Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae Noc otevřených sklepů  Henckeovy barokní varhany  Mezinárodní škola staré hudby  Noc za oponou Valtické slavnosti vína Valtický biograf Víno bez hranic

Slavnosti uzeného

Den otevřených dveří muzea NZM

Festival Valtické hudbobraní

 

Valtické cyklobraní Burčákové slavnosti

Mažoretkový průvod a mistrovství ČR

 

Keramické dny Předhodové zpívání sborů

Valtické krojované hody  

Dýňobraní Mistrovství světa ve sběru hroznů

Říjen

Valtické vinobraní  Svatomartinské oslavy  Husí hody Listopad  Putování za mladými  Svěcení vína víny po sklepech Mikulášský košt archivSilvestrovský výstup Prosinec Valtický advent ních vín na Reistnu Pozn. V průběhu roku pořádá Národní zemědělské muzeum, kromě stálých expozic Historických lisů, Ovocnářství zelinářství, Život v LVA a Mini arboreta, množství výstav a programů pro školy. Galerie Reistna organizuje vernisáže. Bylinková zahrada představuje okrasné bylinkové záhony. Expozice Národního salónu vín každoročně prezentuje 100 nejlepších vín ČR. Pramen: Vlastní zpracování, 2015, na základě podkladů Výletních novin LVA

Mezi nejvýznamnější aktéry v oblasti vinařské turistiky v oblasti a vinařství lze zařadit Národní vinařské centrum o.p.s. (NVC) založené v roce 2001.68 Sídlí v prostorách zámku ve Valticích. Podle ing. Kršky, ředitele NVC, je cílem propagace a podpora českých a moravských vín a vinařství a to nejen prostřednictvím soutěže a degustační expozice Salonu vín Vlastní zpracování podle Výletní noviny LVA 2014. [online] Dostupné z [cit. 2015-2-2], a Výletní noviny 2014, Dobrovolný svazek obcí LVA, Břeclav: EUROPRINTY, 2014, s. 32 68 Zakladateli o.p.s. jsou Národní salon vín, občanské sdružení; ZO ČSOP ADONIS č. 56/03 Mikulov; Památky jižní Moravy, o.p.s. a Českomoravská vinohradnická a vinařská unie (dnes Svaz vinařů České republiky). 67

34

ČR, ale také vydáváním odborné literatury, pořádáním školení a seminářů a také obecná propagace moravských a českých vín v úzké spolupráci s Vinařským fondem České republiky. V zámeckých sklepech je instalována veřejnosti přístupná degustační expozice Národního salonu vín (zal. 2008). Otevřená je celoročně kromě února, kdy probíhá naskladnění vín aktuálního ročníku a příprava pro další sezónu. Zájemci si mohou vybrat některý z degustačních programů a vybrané víno také přímo zakoupit. Zároveň je v nabídce zvýhodněná vstupenka zahrnující i návštěvu jednoho ze zámeckého okruhu.69 Jednou z dalších institucí zabývající se propagací vína je společnost Valtické vinné trhy (VVT), organizující největší výstavu vín, která se koná v jízdárně zámku Valtice. Podle pí Věry Drozdové ze společnosti VVT tuto akci navštěvuje ročně přes 6 tisíc lidí, podobně jako druhou největší akci – Valtické vinobraní. Každoroční, městem pořádaná akce (říjen) se dle vyjádření radního a organizátora cestovního ruchu ve Valticích Lukáše Najbrta každoročně prezentuje jako oslava sklizně hroznů révy vinné.70 Na dalším místě figuruje Vinařská akademie (1996). Podle jejího zakladatele a prezidenta ing. Jiřího Kopečka se prostřednictvím kurzů a vlastní vydavatelskou činností stará o výchovu a vzdělávání sommeliérů – odborníků na stolování a podávání vín a zároveň o rozvoj cestovního ruchu ve Valticích. Mezi další zařízení angažujících se v cestovním ruchu patří Národní zemědělské muzeum (NZM)71 (1985) dlouhodobě představující expozici vinařství, zahradnictví a životního prostředí, a kde jsou vystaveny historické vinařské lisy, expozice vývoje zelinářství, ovocnářství a vinařství a další tematické výstavy. Městské muzeum (1994), nacházející se v blízkosti NZM, bylo založeno Muzejním spolkem Valtice72 a seznamuje návštěvníky s historií Valtic a knížecím rodem Lichtenštejnů. Muzeum železné opony73 (2011) je výstava umístěná na bývalém hraničním přechodu Valtice – Schrattenberg. Autenticky prezentuje mnohaletou historii služby na státní hranici mezi roky 1951-1989. Museum of Torture (2012) předvádí nejProgramy Salonu vín jsou nabízeny ve třech variantách: Volná degustace, Degustace „By the Glass“ a Řízená degustace, [online] Dostupné z < http://nvc.cz/salon-vin/oteviraci-doba-programy/> [cit. 2015-2-20] 70 Valtice, Valtické vinobraní [online] Dostupné z [cit. 2015-2-20] 71 Národní zemědělské muzeum Valtice, Výstavy [online] Dostupné z < http://www.nzm.cz/valtice/vystavy/> [cit. 2015-2-20] 72 Městské muzeum Valtice, Informace o nás [online] Dostupné z [cit. 2015-2-20] 73 Muzeum železné opony, O nás [online] Dostupné z [cit. 2015-2-20] 69

35

větší sbírku mučicích nástrojů na světě, historii mučení a útrpného práva a je umístěná v areálu Zámeckého parku v tzv. Žabím sklepě. V zámeckém komplexu umístěná Bylinková zahrádka74 (2004) představuje expozici záhonů bylin a léčivých rostlin, pořádá kurzy o sběru a využití bylin. V areálu se nachází dětské hřiště. Galerie Reistna (2012) poskytuje ateliér, fotoklub, literární klub a kavárna. Největším producentem vín ve Valticích a jedním z největších producentů vín na Jižní Moravě jsou Vinné sklepy Valtice (1640). Podle sklepmistra p. Miloše Matochy se společnost dlouhodobě věnuje i organizaci cestovního ruchu v oblasti. K dispozici má 4 sklepy, které užívá k pořádání řízených i neřízených degustací, vyhlašuje mistrovství světa ve sběru hroznů, věnuje se vinařskému wellnessu a vinoterapii, které se ovšem nekoná ve Valticích, nýbrž v Hustopečích. 75 Dále zřizuje naučné vinařské stezky, vycházky s odborným výkladem po vinicích atd. Mezi další významné sklepy se řadí Valtické podzemí (1270), jež nabízí produkci vinařství Lednice, organizuje programy pro běžné turisty, ale i tematické přednášky pro začáteční vinaře (Milovník vín) i pokročilé (Znalec vín).76

3.2.2.4 Lidová architektura Jak popisuje Grombíř, mohutné lisovny a vinařské domy, které stávaly v historickém centru města, padly většinou za oběť ničivým požárům v 18. a 19. století. Dochovalo se jen několik vinařských domů, nejcennější je přestavbami téměř nedotčený štítový dům č. 49 v Kopečné ulici, který jako jeden z mála unikl ohni. V obci se nachází dalších více než 500 sklepů, 77 které užívají především malovinaři. Převažují přízemní lisovny se sklepy s rozmanitým architektonickým členěním průčelí. Stoleté sklepy mají často kamenné podezdívky a klenbu z pálených cihel.

Bylinková zahrádka, O zahradě [online] Dostupné z [cit. 2015-2-20] 75 Vinné sklepy Valtice, Wine wellness [online] Dostupné z [cit. 2015-1-15] 76 Valtické podzemí, Služby [online], Dostupné z < http://www.valtickepodzemi.cz/sluzby.php> [cit. 2014-10-12] 77 GROMBÍŘ, J., GROMBÍŘ, J. Průvodce sklepními uličkami Jižní Moravy, s. 48. Nadace Partnerství, 2007, 252 s. ISBN 978-80-239-9422-3 74

36

3.2.2.5 Folklór Folklór ve Valticích představuje především Valtická krojovaná společnost, 78 která vznikla z potřeby rozvíjet kulturní tradice ve Valticích. První krojované hody byly pořádány v roce 1998. Cílem tohoto občanského sdružení je péče členů o obnovení lidových a folklorních tradic ve Valticích, výchova mládeže ke zdravému patriotismu spojená s nácvikem lidových písní a tanců. Členové krojované společnosti vystupují nejen na různých akcích ve Valticích, ale reprezentují Valtice v blízkém i širokém okolí, je zván i do okolních obcí na různé akce hody a hodky, jezdí na tzv. “přespole“, na vinobraní, předhodová zpívání a setkávají se s příznivci folkloru z celé Jižní Moravy. První folklórní pěvecké společnosti představují Ženský pěvecký sbor –“Výběr z bobulí“ a Mužský pěvecký sbor - Mužáci. Spolky pořádají během roku několik společenských akcí jako je krojový ples (leden), fašank (únor), předhodové zpívání (červenec), krojované hody (srpen), dívčí vínek (listopad), vánoční koncert. Na tyto akce jsou zveřejňovány pozvánky.

3.2.2.6 Místní spolky Valtice mají na svém území registrováno celkem 20 aktivních spolků, což je nejvyšší počet z celého LVA. Za zmínku stojí především destinační sdružení „Valtice hlavní město vína“.79 Dalšími aktivními sdruženími jsou například Basta Fidli Valtice (sdružení neprofesionálních divadelníků, členů divadelních souborů i jednotlivců. K jejich činnostem patří i pořádání divadelních představení a dalších kulturních akcí),80 Bylinková zahrádka, Muzejní spolek Valtice, Myslivecký spolek, Průvodce parkem, Sdružení vinohradníků, Valtické vinné trhy, TJ Lokomotiva Valtice, Valtická krojovaná společnost, Vinaři Valtice 2000, Vinařská akademie Valtice, Valtický cech vinařů a další.81

Valtická krojovaná společnost, Krojovaná chasa [online] Dostupné [cit. 2014-10-15] 79 Hlavním cílem sdružení je spravovat značku a propůjčovat ji každoročně přihlášeným vínům valtických výrobců. [online] Dostupné z [cit. 2014-9-12] 80 Brněnský deník, Ochotníci z Basta Fidli [online] Dostupné z [cit 2015-1-13] 78

37

4 REALIZAČNÍ FAKTORY 4.1 Doprava Valticemi prochází silnice 1. třídy č. 40, která se tu křižuje s okresní silnicí II/422. Do Rakouska vede hraniční přechod Valtice/Schrattenberg (pro vozidla do 3,5 tuny). Od sjezdu z dálnice D2 (Exit 41 na Podivín) je město vzdáleno 16 km. Další přístupovou komunikací je rychlostní silnice R 52 z Brna (Exit 194 směr Mikulov a Pohořelice) Kolem města dále vede železniční trať 246 Břeclav-Znojmo, která má v obci stanici (Valtice) a zastávku (Valtice-město). Autobusovou dopravou jsou Valtice obsluhovány se 127 spoji, což je způsobeno především existencí vlakových spojení. Páteřní autobusovou linkou je linka 555 z Podivína do Valtic, obsluhující Lednici, Hlohovec a v některých případech i Rakvice.82 Počet spojů se odvíjí od velikosti obce. Poptávka je po dopravních službách ve večerních a nočních hodinách v pátek a ve dnech pracovního volna a klidu. Integrovaný dopravce zajišťující tyto služby v regionu chybí.83 Na území jižní Moravy v roce 2014 operovalo 10 cyklobusů, žádná trasa ovšem nezasahuje na území LVA.84

4.2 Ubytování a stravování Kromě hotelů jsou ve Valticích k dispozici penziony, ubytování v soukromí, hostel, kemp a ubytovna. Do roku 1989 fungoval ve Valticích pouze Hotel Hubertus v areálu zámku. Počet ubytovacích zařízení ve Valticích je 25 přičemž počet lůžek v nich čítá cca 1420 včetně přistýlek, z toho lůžek v hromadných ubytovacích zařízení je 297.

BORS a.s. Jízdní řády [online] Dostupné z < http://bors.cz/img/wswg/555_150515.pdf> [cit. 2015-6-20] Sedláček, M., et al., Integrovaná strategie území pro období 2014-2020 [online] Dostupné z [cit. 2014-10-1] 84 iDnes, Nové cyklobusy na Jižní Moravě [online] Dostupné z [cit. 2015-6-15] 82 83

38

Tabulka 2 Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení

Kategorie

Počet lůžek

Počet míst v restauraci

Zahrádka

Konferenční prostory

****

77

110

90

60

***

194

366

150

80

****

14

140

95

28

***

140

15

30

14

ostatní

414

Hotely Penziony

Ubytování v soukromí

199

Ubytovny

355

16

Restaurace

836

681

48

Pozn.: Počet lůžek v ubytovacích a míst v restauračních zařízení včetně míst na letních zahrádkách a konferenčních prostor Pramen: Vlastní zpracování, 2015, na základě podkladů z www.valtice.eu. 85

Podle oficiálních webových stránek města jsou možnosti stravování ve Valticích rozmanité (celkem 15 zařízení); turisté mohou zažít špičkovou gastronomii, domácí kuchyni, místní speciality v tradičních venkovských hostincích, specializované cyklozahrádky atp. Některé podniky otevírají jen při konkrétních gurmánských akcích, jako je například svatomartinská husa. Počet vinných sklepů otevřených pro turisty certifikovaných NVC86 čítá cca 700 míst.87 V následující tabulce je uveden seznam všech hotelů a penzionů včetně služeb, které nabízejí (v potaz byly brány služby jako je stravování, zábava, zabezpečení, certifikace, zázemí, bezbariérový přístup, vinařská nabídka, konferenční prostory, možnost ubytování s domácími zvířaty a akční nabídky atd.

Valtice, Ubytování a stravování [online] Dostupné z [cit. 2015-5-15] 86 Národní vinařské centrum – Certifikace vinařské turistiky. Cílem projektu je dosáhnout vyšší úrovně kvality služeb pro vinařské turisty měřitelné pomocí nastavených kritérií. Jejím základním cílem je označit a nadstandardně propagovat zařízení, která kvalitou poskytovaných služeb, ale i historickou nebo architektonickou hodnotou objektů reprezentují to nejlepší z vinařské turistiky ve vinařských oblastech Morava 87 Český statistický úřad, Hromadná ubytovací zařízení [online] Dostupné z [cit. 2015-3-1] 85

39

/x/

x/x

Salety

x/x

x/x

x

//x

x/

Prinz

x/x

x/

//x

x/x

x

Siesta

x/x

x//x

x/x

x

La Veneria

x/

Addo

x/

André

x/

x

x

Antika Archivní sklepy

x

Irena

x/

x

Moravská oáza Moravský sommelier Perla Moravy Pod Reistnou Pod zámkem Rendezvous Réva

x/x

x

x/x x//

Free Wi-fi x

x/x x

x/

x x

x/x

x

x

x x

x x

x/x

x

x

x/

x

x/x/x

x/

x

x/x/x

x

x/x/x

x

x x

x

x

x

x

x/x

x

x/x

x

40

x

x/

x

x/x

x/x

x

Bezbariérový přístup

x

x/x

x/x/

x

x/x

x

x/

x/

x

x/x

x/x

x/

x

//x

//x

x/x

x/

x

x/

x/x

x

x

x/x

x/

x

x/x

Čech

Duo

x/

x//x

x/x

x

x

x

x/

x/

x

x/x

x

Diana

Vinný sklep/ Vinařský program

Parkoviště/ úschovna kol

x

a penziony

Akční balíčky

Bazén/ tenis/ dětské hřiště

x

hotely

Konferenční prostory

Domácí zvířata

x/

zařízení -

Kuchyňka

Restaurace/veřejná

Hubertus

Ubytovací

Certifikace NVC

Snídaně/Polopenze

Tabulka 3 Nabídka ubytovacích kapacit a jejich specifika

x

x

x

x/x

x

x/x

x

x

x/x

x

x

x/x

x

x

x/x

x

Sonne U Bilkovičů

x/

x/

U Kostihů

x/

U Vlků

x/

V Aleji

x/x

Valtice

x/x

Vinařský dvůr

x/x

x/x x

x x

x

x

x

x

x

x/x /x/

x/x

x/x

x

x/x

x

x/x

x//

x

x

x

x

x/

x

x

Pramen: Vlastní průzkum a zpracování, 2015

Podle oficiálních webových stránek města, Valtice mají v nabídce pouze malé, spíše konferenční prostory pro max. 50 osob; celkem cca 200 míst.88 Výjimku tvoří prostory zámecké jízdárny, které po úpravě pojmou až 300 osob.89

4.3 Sportovní zařízení Ve Valticích je provozována sportovní hala a venkovní hřiště při základní škole a tenisové kurty u hotelu Hubertus. Valtický golfový klub vznikl v roce 2009, je k dispozici putting green, driving range a bylo vymodelováno 9 jamek; dalšími plnohodnotnými golfovými hřišti jsou Poysdorf (Rakousko -14 km) a Slavkov u Brna (68 km).90 Kuželky Valtice provozuje TJ Lokomotiva. Ve Valticích se rovněž nachází 6 půjčoven jízdních kol. V minulosti ve Valticích fungovalo i multifunkční sportovně-zábavní centrum, kde byly k dispozici čtyři bowlingové dráhy, dva osvětlené tenisové kurty s umělým povrchem, dvě dětská hřiště, hřiště pro pétanque, ping pongový stůl, ruské kuželky, obří šachy a restaurace. V uplynulých pěti letech se hledal investor a areál čekal na znovuotevření. V současné době se v areálu nachází nově otevřené vinařství Pod zámkem, které zároveň provozuje Galerii vín a restauraci s vinným barem.91

Penzion Prinz, [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] 89 Město Valtice, Služby [online] Dostupné z < http://www.mestovaltice.cz/sluzby/> [cit. 2015-5-20] 90 Valtický golfový klub, Golf Valtice [online] Dostupné z [cit. 2014-10-12] 91 Vinařství Pod zámkem, Galerie vín [online] Dostupné z [cit. 2015-5-15] 88

41

Možnosti ke koupání Valtice nenabízejí, pokud se nejedná o bazény přiléhající k ubytovacím zařízením. Nejbližší veřejné koupaliště nabízí objekt hotelu u Hraničního zámečku v Hlohovci vzdálen cca 3 kilometry od Valtic nebo v blízkosti se nacházející soustava Lednických rybníků, z kterých je pro koupání vhodný Mlýnský rybník, na jehož březích je provozován kemp Apollo (9km),92 nabízející písečnou a travnatou pláž a ubytování.93

4.4 Cykloturistika a turistika Okolím Valtic i přímo městem procházejí cyklostezky, které byly vybudovány za přispění Nadace Partnerství/Greenways a dalších veřejných zdrojů.94 Kromě využití pro cykloturistiku jsou tyto stezky vhodné i pro pěší turistiku a hippoturistiku. Žádná ze stezek není vhodná pro in-line bruslení.95 Stezky jsou vedeny po zpevněných komunikacích, převážně mimo silnice a disponují pouze malým převýšením. Mezi nejfrekventovanější stezky patří Valtická stezka (18 km), která vede trasou od Hraničního zámečku – rybník Nesyt – Sedlec – Nový rybník – Úvaly – Muzeum železné opony – Kolonáda na Rajstně – Boří Dvůr. Další oblíbenou stezkou je Knížecí stezka (53 km) vede ze Schrattenbergu (Rakousko) přes Muzeum Železné opony a dále Kolonádu na Rajstně – Valtice – Hlohovec – Hraniční zámeček – Rybniční zámeček – Lednice – Lovecký zámeček – Janův hrad – Apollonův chrám – Nový Dvůr – Sv. Hubert – Rendez-vous a končí v Rakousku v Reintalu. Nejdelší trasu kopíruje Mikulovská vinařská stezka (82 km), což je trasa nízké náročnosti a představuje zajímavosti Mikulovské vinařské podoblasti, je vedena po bývalých vojenských signálkách a silnicích 3. třídy a tvoří okruh Mikulov - Sedlec - Úvaly Valtice - Hlohovec - Lednice - Bulhary - Milovice - Pavlov - Dolní Věstonice - Strachotín - Ivaň - Pasohlávky - Brod nad Dyjí - Novosedly - Nový Přerov - Dobré Pole Březí – Mikulov. Lichtenštejnská stezka na území Moravy (39 km) provádí okruhem Valtice – Hlohovec – Lednice (Janův hrad) – Lednické rybníky – Nový dvůr – Lednicko-valtický areál, Koupání [online] Dostupné z [2015-2-10] 93 Valtické podzemí, Služby [online] Dostupné z [cit. 2015-2-10] 94 Lednicko-valtický areál, Výlety [online] Dostupné z [cit. 2014-10-30] 95 Lichtenštejnské stezky, Cyklostezky [online] Dostupné z [cit. 2015-1-15] 92

42

Tři Grácie – Svatý Hubert – Rendez-vous – Valtice. Dále pokračuje na území Rakouska směrem na Schrattenberg a Wilfersdorf. Stejně tak okruh Česko-rakouské pohraniční cesty (50 km) prochází obcemi, které se nacházejí v blízkosti hranic: Valtice – Břeclav (Pohansko) – naučná stezka Lužní les – Janův hrad – Lednice – Lednické rybníky – Nový dvůr – Tři Grácie – Sv. Hubert – Rendez-vous – Valtice. Poslední cyklostezkou je trasa z Lednicko-valtického areálu na Pálavu (25 km), jehož trasu tvoří obce Valtice – Hlohovec – Lednice – Nejdek – Bulhary – Pavlov – Nové Mlýny.96 Pěší Stezka bosou nohou97 (5 km) - tato vyznačená stezka vznikla v roce 2013 a prochází krajinou na tzv. Rajsnu (Reisten). Podél vinic se lze dostat z Valtic do Rakouského Schrattenbergu. Podél okružní cesty se nachází jedenáct zastávek, zprostředkovávají různé smyslové vjemy (návštěvníci mohou projít bosi po kůře, šiškách, písku, kamenech, balancovat na vratkém mostě z dřevěných trámů). Děti se mohou sklouznout na přírodní skluzavce. Chůzí bosou nohou po různých přírodních materiálech mají být zprostředkovány zvláštní smyslové vjemy. Na stezce se nachází Muzeum železné opony a v letních měsících je otevřena Bertiho chata s občerstvením.

4.5 Jazyková vybavenost a enologická znalost personálu ubytovacích a stravovacích zařízení Ke zjištění odpovědí na tuto problematiku byli dotazováni zaměstnanci následujících restauračních a ubytovacích zařízení: Restaurace Albero, restaurace U kapitána, restaurace Na Rychtě, restaurace Avalon, restaurace Amálie a Valtické podzemí, dále pak penziony Réva, Moravský sommelier, Moravská oáza, Archivní sklepy a Prinz. (celkem 25 dotazovaných). Zástupci ostatních zařízení (z tabulky 3) se nechtěli průzkumu zúčastnit. Bylo použito metody strukturovaného rozhovoru ve dnech 10.-12. 7. 2014.

Lichtenštejnské trasy, Cyklotrasy, [online] Dostupné z < http://www.lichtenstejnskestezky.cz/cz/cyklostezky/> [cit. 2015-2-15] 97 Kudy z nudy, Stezka bosou nohou [online] Dostupné z [cit. 2015-2-15] 96

43

Odpovídali na následující otázky: 1. Hovoříte nějakým světovým jazykem? Jakým? 2. Jaký je poměr zahraničních zákazníků ve Vaší restauraci/penzionu za měsíc? 3. Máte znalost o víně a enologii? Absolvovali jste sommelierský kurz, seminář o víně apod.? 4. Nabízí Vaše restaurace/penzion program „Snoubení pokrmů a vín“? 5. Jak často se zákazníci dotazují na vhodnost výběru vína ke konkrétnímu pokrmu? Na otázku č. 1 odpovědělo 18 respondentů, že hovoří německy, 2 odpověděli, že se zároveň domluví rusky, 6 respondentů uvedlo znalost angličtiny, přičemž 1 uvedl, že se ve skutečnosti nedomluví jinak, než česky (viz Graf 2). Na otázku č. 2 všichni (kromě jednoho) odpověděli, že zahraniční klientela se na návštěvnosti podílí zhruba jednou pětinou, avšak jedná se o jejich odhad nepodložený relevantní statistikou (nejvíce jsou údajně zastoupeni návštěvníci ze Slovenska, následuje Rakousko a Rusko a Polsko) Na otázku č. 3 odpovědělo 23 respondentů, že nemá žádné vzdělání o víně, 1 je vinařem – samoukem a 1 absolvoval víkendový seminář o víně. Na otázku č. 4 odpověděli pracovníci pouze 2 podniků, že jejich zařízení nabízí program, který představuje vína a k nim vhodné pokrmy, pracovníci dalších 8 podniků odpověděli, že pořádají vinařské večery s pohoštěním. Ostatní odpověděli, že žádný takovýto program nenabízejí. Na otázku č. 5 odpovědělo 15 dotazovaných, že návštěvníci dotazy tohoto typu slýchají. Dalších 10 odvětilo, že nevědí.

44

5 Přírodní a kulturně historické předpoklady obce Lednice Lednice je obec vzdálená 7 km od Valtic. Žije zde 2336 obyvatel na rozloze 31,27 km2..98 Nadmořská výška činí 173 m n.m. Přestože se nejedná o vysloveně vinařskou obec, nachází se zde několik vinařských tratí (Končiny, Terasy, U Červené studánky, Hlohovsko, Ve starých, Na Valtické, Farské) a jsou se zde Lednické vinné sklepy „Vinné sklepy Lednice ANNOVINO“ (kromě tohoto podniku se v Lednici nachází jen 5 vinných sklepů, které jsou k dispozici návštěvníkům). V Lednici je situován zámek, jehož návštěvnost patří k nejvyšším z památek na území ČR (cca 380 000 návštěvníků v r. 2014)99. Je postaven ve stylu novogotiky a Lichtenštejnům sloužil jako letní sídlo. V přízemí zámku jsou reprezentační sály, jež vynikají bohatou řezbářskou výzdobou. Nabízí 4 prohlídkové trasy, jednu dětskou trasu „Za strašidly do zámecké umělé jeskyně“ a v letní sezóně i noční prohlídky. Prvním poschodím vede samostatný prohlídkový okruh „Knížecí apartmány“ a druhé patro funguje jako obrazová galerie.100 Jeho otevírací doba je celoroční kromě měsíce ledna. Park je možné projít s průvodcem (zároveň si v něm může návštěvník adoptovat svůj strom), dále se v areálu Lednického zámku nachází skleník, oranžerie, minaret a v území LVA Janův hrad, Apollonův chrám a Reistna. Zámek navíc nabízí další zábavní atrakce jako je jízda turistickým vláčkem a provozuje plavbu výletními lodičkami po trasách Lednice – Minaret a Lednice – Janův hrad. Servis je provozován sezonně (duben – říjen) a v případě příznivého počasí i v zimních měsících. Akvárium Malawi bylo kvůli rekonstrukci dlouhodobě uzavřeno. V obci je rovněž provozováno kino a letní kino. Dalšími turistickými atrakcemi jsou jízdy na koních a ponících.101 Přírodní podmínky jsou totožné s již výše popisovanými; všechny se nacházejí v prostoru LVA.

Obce – města, Lednice [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] 99 Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Návštěvnost památek v krajích ČR 2014 [online] Dostupné z < http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/PAMATKY_navstevnost_2014.pdf [cit. 2015-5-20] 100 iTRAS, Zámek Lednice [online] Dostupné z [cit. 2015-5-25] 101 Penzion Hippoclub, Hippoturistika [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] 98

45

V Lednici jsou situovány lázně102 (pobočka Lázní Hodonín), které poskytují péči v oblasti wellnessu, ale nabízejí i pobyty a speciální balíčky pro rodiny s dětmi a seniory. Vzhledem k poloze je obec blíže sjezdu z dálnice D2 (6 km),103 tudíž je Lednice dopravně snáze dostupná než Valtice. Zároveň se zde nachází železniční trať Břeclav Lednice, která má zastávky Lednice - rybníky a Lednice, přičemž trať v obci končí. Tento spoj je velmi málo frekventovaný a je upřednostňováno autobusové spojení (linkou 572).104 V obci je k dispozici větší ubytovací kapacita (cca 1500 lůžek), což je mj. způsobeno i v poslední době vybudovaným lázeňským komplexem, i stravovacích zařízení (cca 3000 míst). Kapacita rozšiřuje o nabídku kongresových prostor,105 ve kterých je nabízeno okolo 950 míst.

6 Určení stupňů jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu ve Valticích a v Lednici Na základě intenzitních stupňů potenciálu cestovního ruchu, které jsou popsány v Kapitole 2 na str. 21, byla vytvořena analýza dle charakteristické situace jednotlivých aktivit podle Bíny.106 Protože se jeho metodika v řadě případů jeví jako poněkud nepřesná a variabilní, byly ve spolupráci s p. Milanem Sedláčkem z Valtic (Městský úřad, MAS Vinařská)a p. Pavlem Tydlačkou z Lednice (TIC Lednice, Valtické podzemí) nejprve nastavena kritéria, na jejichž základě byly navrženy intenzitní stupně potenciálu cestovního ruchu ve Valticích a v Lednici. V této tabulce byl z důvodu neexistence některých konkrétních složek (např. vhodnost krajiny pro horolezení, zimní sporty atd.), byly tyto položky ze seznamu vyřazeny. U jiných byl Lázně Lednice, Léčebné procedury [online] Dostupné z < http://www.hodoninlazne.cz/cs/lazne-lednice> [cit. 2015-5-20] 103 Mapa Česká republika [online] Dostupné z <www.mapy.cz, http://mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=16.8245966&y=48.8093631&z=13&rc=9moylxRf1b9mwFzxRnrc&rl=Lednice&rl=Podiv%C3%ADn&rp= {%22criterion%22%3A%22fast%22}&ri=0> [cit. 2015-6-15] 104 IDOS, Jízdní řády, [online] Dostupné z [cit. 2015-6-20] 105 Zámecký hotel Lednice, [online] Dostupné z < http://www.hotellednice.cz/areal/kongresove-centrum> [cit. 2015-5-20] 106 BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. s. 14. Praha: ÚÚR, 2001 [online] Dostupné z [cit. 2015-7-20] 102

46

navržen pouze jeden (nultý) intenzitní stupeň. Naopak u některých složek byly intenzitní stupně vzhledem k charakteru krajiny do hodnocení přidány resp. upraveny (venkovská turistika). Rovněž bylo v některých případech nutné upřesnit Bínovy formulace, které vyznívaly nejednoznačně (často, relativně často, částečně apod.). Jejich klasifikace je uvedena u každého kritéria zvlášť. V některých případech je citováno z Výkladového slovníku cestovního ruchu autorů Zelenky a Páskové. Přírodní pozoruhodnosti Mezi přírodní pozoruhodnosti řadí Bína skály, propasti, jeskyně apod. 

Do 1. stupně jsou řazena území, kde se vyskytují jednotlivé atraktivní přírodní výtvory



Do 2. stupně jsou zařazena území, kde jsou přírodní výtvory větší a významnější a mají širší publicitu



Do 3. stupně patří území, na kterých jsou celostátně a mezinárodně proslulé přírodní výtvory

Protože jsou obě zkoumané destinace součástí krajinného komplexu Lednickovaltického areálu prohlášeného za památku UNESCO, je možné oběma přidělit stupeň 3. Tabulka 4 Lokalizační podmínky obcí z hlediska přírodních pozoruhodností

0. stupeň

1. stupeň

2. stupeň

Valtice Lednice

3. stupeň x x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Pojmem cykloturistika je vyjádřena aktivita poznávání krajiny prostřednictvím jízdy na kole. Jak uvádí Zelenka, Pásková, pro cykloturistiku se využívají zpevněné i nezpevněné cesty. Přes dílčí negativní dopady (eroze půdy) je tento druh turistiky považován za poměrně šetrný k okolnímu prostředí.

47

Vzhledem k tomu, že určit obecná kritéria k vhodnosti krajiny pro cykloturistiku z důvodu rozdílného vnímání terénu, byla převzata Bínova metodika založená na hustotě zalesnění, nadmořské výšce a počtu obyvatel na km2. 

Stupeň 1 zahrnuje roviny a pahorkatiny, kde převažují zemědělské plochy, přičemž podíl lesů je menší než 30 % rozlohy, vhodnými vedlejšími silnicemi a polními cestami



Stupeň 2 je rovněž tvořen rovinou anebo pahorkatinou až vrchovinou s vyšší nadmořskou výškou, obsahuje více vodních ploch a toků, větší podíl lesů



Stupeň 3 je tvořen estetickou zalesněnou krajinou s nízkou hustotou osídlení a vysokou krajinnou estetičností

Valtice se nacházejí v nadmořské výšce 192 m n.m. Hustota obyvatelstva po přepočtu činí 73,8 obyvatel na km 2. Nadmořská výška Lednice je 173 m n.m. a hustota zalidnění je 74,7 obyvatele na km2. Na katastrálním území obou obcí se, jak již bylo zmíněno výše, nacházejí vodní toky i vodní plochy a míra zalesnění je 46,2 resp. 42,8 %107. Zároveň je zde velké zastoupení zemědělské půdy a to 2886,8 ha resp. 1711,5 ha. Pro cykloturistiku jsou zde budovány zpevněné i nezpevněné cesty a značené stezky, které tematicky kopírují krajinu. Na základě těchto poznatků byla obec Valtice zařazena do stupně 2 z důvodu vyššího podílu zemědělských ploch a Lednice do 3. intenzitního stupně. Tabulka 5 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro cykloturistiku

0. stupeň

1. stupeň

Valtice Lednice

2. stupeň

3. stupeň

x

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Vhodnost krajiny pro pěší turistiku Pojem pěší turistika popisují Zelenka, Pásková ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu jako aktivní pohyb lidí pomocí chůze v přírodě, který je relativně šetrný k životnímu prostředí. Pro svou charakteristiku by bylo u pěší turistiky možné po-

Český úřad zeměměřičský a katastrální, Lesy [online] dostupné z < http://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-asluzby/Zememerictvi/Poskytovani-a-prohlizeni-geografickych-podkladu.aspx > [cit. 2015-6-26] 107

48

užít totožné intenzitní stupně jako u cykloturistiky, nicméně bylo potřeba stupně mírně upravit a to zejména z důvodu nižších nároků na úroveň cest. 

1. stupeň představuje pahorkatinnou krajinu 100 – 500 m n.m., s vyšším poměrem zemědělských ploch a jsou k dispozici vhodné mimosilniční trasy



2. stupeň zahrnuje krajinu s nadmořskou výškou 501 – 900 m n.m., kde převažují lesy nad zemědělskou půdou, objevují se louky a pastviny



3. stupeň představuje horskou krajinu nad 900 m n.m. s naprostou převahou lesů, přítomností rozhleden a nízkým osídlením

Ve zkoumané oblasti se kromě cyklostezek nachází i velké množství pěších tras (ve Valticích a okolí se jedná o trasy o celkové délce 27,2 km; Lednicí prochází cca 22 km tras), které kopírují terén v nadmořské výšce mezi 192 a 173 m. Z důvodu nadmořské výšky a úrovni zalesněnosti byly obě obce zařazeny do 1. intenzitního stupně. Tabulka 6 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro pěší turistiku

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň x x

2. stupeň

3. stupeň

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Pro určení předpokladů tohoto typu cestovního ruchu Bína rozlišuje vhodnost krajiny pro rekreaci u vody na základě druhu a typu vodního toku či ploch. Jsou to především ty, které se nacházejí ve volné přírodě a to jak řeky a potoky, tak rybníky i jezera a uměle vybudované vodní nádrže. Do těchto parametrů nespadají bazény ani aquaparky, neboť se předpokládá, že tento druh objektů lze vybudovat v podstatě kdekoliv. Intenzitní stupně jsou podle Bíny nastaveny následovně: 

1. stupeň představuje alespoň jednu menší vodní plochu místního významu, kde je k rekreaci z objektivních důvodů možno využít malou část



2. stupeň představuje vodní plochu většího rozsahu s dostupností ubytovacích zařízení



3. stupeň zahrnuje lokality s velkými vodními plochami, zejména velké přehradní nádrže 49

Jak již bylo uvedeno výše, v katastru Valtic se nacházejí potoky Aloch, Svodnice, Úvalský a Valtický. Využití vodní plochy ke koupání nabízí zejména Prostřední rybník Lednických rybníků, kde se nachází i kemp Apollo. Lednicí protéká řeka Dyje a v katastru Lednice se nacházejí Zámecký rybník a Mlýnský rybník. Vzhledem k těmto dispozicím byly Valtice zařazeny do stupně 1 a Lednice do stupně 2. Tabulka 7 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro rekreaci u vody

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň x

2. stupeň

3. stupeň

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Pozn. Podle Bíny by bylo možné tento konkrétní segment klasifikovat i na základě např. délky břehů vhodných ke koupání, čistotu vody, průměrnou teplotu vzduchu a vody atp.

Vhodnost krajiny pro rekreaci typu hory/lesy Tato kritéria byla převzata z Bínova hodnocení potenciálu. 

Do 1. stupně je zařazena rovinná až pahorkatinná krajina (do 500 m n.m.) se zvýšeným podílem lesů a maximálně průměrnou hustotou obyvatelstva



Do 2. stupně se řadí území s nadmořskou výškou 500 až 800 m, označované jako pahorkatina/vrchovina s nadprůměrným podílem lesů a hustotou obyvatelstva menší než je celostátní průměr



3. stupeň zastupuje horské prostředí s převažujícími lesy a nadmořskou výškou nad 800 m n.m.

Vzhledem ke skutečnosti, že nadmořská výška obou porovnávaných obcí nepřesahuje 500 m, převažuje především zemědělská půda a přestože hustota obyvatelstva činí průměrně 73,8 obyvatel, což znamená, že vykazuje celorepublikově nižší průměr, byly obě obce zařazeny do intenzitního stupně 1. Tabulka 8 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro rekreaci typu lesy/hory

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň x x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

50

2. stupeň

3. stupeň

Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Venkovský cestovní ruch je podle Zelenky, Páskové „druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a rekreačními aktivitami na venkově (procházky a pěší turistika, projížďky na kole nebo na koni, pozorování a péče o domácí zvířata, konzumace podomácku vyrobených potravin atd.“ Z tohoto vyplývá, že venkovská turistika je velmi těžko přesně vymezitelná a je možné do ní zahrnout celou řadu aktivit (přírodních i kulturně-historických předpokladů). Vzhledem k Bínově klasifikaci intenzitních stupňů, které jsou téměř totožné s již předchozími hodnoceními, byl při určování stupňů v jednotlivých obcích kladen důraz na kulturně-historické předpoklady, které jsou pro tuto oblast typické a to je hlavně vinařská turistika. 

Do 1. stupně jsou zařazeny obce s výměrou vinic do 100 ha



Do 2. stupně jsou zařazeny obce s výměrou vinic od 101 ha do 300 ha, s přítomností informačních tabulí



Do 3. stupně patří obce, kde je výměra vinic nad 300 ha, kde je zároveň možnost putování se systémem vzdělávacích programů

V katastru obce Valtice je zapsáno 582 ha vinic ve 23 viničních tratích.108 Vzdělávací program je částečně v realizaci a v kompetenci Národního vinařského centra. V obci Lednice je zapsáno 85 ha vinic v 7 viničních tratích. Existence terénního vzdělávacího programu nebyla prokázána. Proto byly Valtice zařazeny do 3. stupně a Lednice do 1. stupně. Tabulka 9 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro venkovskou turistiku

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň x

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Tato složka podle Bíny vyjadřuje stupeň lokalizačních podmínek v oblastech, kde se nacházejí myslivecké revíry a spolky, které udělují turistické lovecké povolení. Tedy se v tomto případě uděluje pouze jeden stupeň vhodnosti krajiny pro spor-

ÚKZÚZ pro Svaz vinařů ČR, Vinařské oblasti České republiky (mapa). Vizovice: SHOCart, 2004. ISBN 80903534-2-8 108

51

tovní myslivost. Ve Valticích funguje myslivecký spolek POHODA, v Lednici Myslivecký spolek Lednice. Ani jeden z nich však podle Milana Sedláčka neuděluje turistické povolenky a proto byly obě zařazeny do 0. stupně. Tabulka 10 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro sportovní myslivost

Valtice Lednice

0. stupeň x x

1. stupeň

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Tato složka podle Bíny v podstatě vyjadřuje totožný stupeň lokalizačních podmínek jako v předchozí části a je podmíněna výskytem rybářských spolků vystavující rybářské lístky. Ve Valticích se rybářský spolek nenachází. V Lednici vystavuje povolenky pí Alena Kučeříková v prodejně rybářských potřeb (dle vyjádření p. Tydlačky). Valtice byly zařazeny do 0. stupně, Lednice do 1. stupně. Tabulka 11 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro sportovní rybolov

Valtice Lednice

0. stupeň x

1. stupeň x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Jak uvádí Zelenka, Pásková, jedná se o jednu z forem ekoturismu spojená se sledováním ptactva. Bína popisuje oblasti pozorování ptactva jako lokality s možností sezónního pozorování ptáků při páření či hnízdění. Jedná se zejména o břehové prostory velkých rybníků či toků. Ve Valticích i v Lednici se pozorování ptactva nabízí v oblasti Lednických rybníků, nebylo však možno zjistit, zda je tato forma cestovního ruchu propagována. Přesto byly obě obce zařazeny do 1. stupně. Tabulka 12 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro pozorování vodních ptáků

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň x x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

52

Kulturně historické památky a soubory Kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky. Kulturními památkami mohou být podle Zelenky, Páskové věci movité a nemovité (a jejich soubory), které dokládají historický vývoj, životní styl a prostředí společnosti nebo mají vztah k významným osobnostem či historickým událostem. Kulturní památky dále zahrnují také vesnické, městské a archeologické památkové rezervace, zóny a památkově chráněná území. Hodnocení podle Bíny bylo upraveno o množství památek a byla brána v potaz velikost obce. 

1. stupeň zahrnuje lokality, v nichž se nachází 1-10 kulturních památek



2. stupeň zahrnuje lokality, v nich se nachází 11-20 kulturních památek



3. stupeň zahrnuje lokality, v nich se nachází 21 a více kulturních památek

Valtice i Lednice jsou zapsány na seznamu UNESCO, a historické jádro Valtic je zároveň vyhlášeno Městskou památkovou zónou. V katastru Valtic se navíc nachází 25 nemovitých kulturních památek, v katastru Lednice se nachází méně nemovitých kulturních památek, a to 20. Přesto byly obě obce zařazeny do 3. stupně kvůli zápisu na seznamu UNESCO. Tabulka 13 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska kulturně historických

0. stupeň

1. stupeň

2. stupeň

Valtice Lednice

3. stupeň x x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Skanzeny a muzea Podle Bíny jsou jednotlivé stupně výskytu skanzenů a muzeí řazeny dle významnosti v hodnoceném území. Metodika Bíny zůstala zachována. 

Stupeň 1 zahrnuje muzea místního a regionálního významu



Stupeň 2 zahrnuje obce, na jejichž ploše existují muzea nadregionálního významu



Stupeň 3 zahrnuje muzea s celostátním nebo dokonce s mezinárodním významem

Jak již bylo zmíněno výše, ve Valticích se nachází 5 muzeí a 1 galerie. Mezi výstavy se řadí i expozice vín v Salonu vín, která se dá považovat za významově nadnárodní 53

a proto byl udělen stupeň 3. V Lednici jsou 2 muzea a 1 galerie (Muzeum Dávná, Muzeum hraček a Multifunkční centrum, sloužící jako galerie). Muzea mají pouze místní význam, a proto byla obec Lednice zařazena do 1. stupně. Skanzen se v obcích nenachází žádný. Tabulka 14 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska skanzenů a muzeí

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň x

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Lázně Bínova metodika určuje stupně následovně: 

Do 1. stupně jsou zahrnuty všechny obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako lázeňská místa



Do 2. stupně spadají lázeňská místa, která mají větší kapacitu lékařských zařízení a jsou tu patrné lázeňské čtvrti



3. stupeň zahrnuje významná lázeňská místa s počtem pacientů přesahující 30 tisíc za rok a významnou kulturní a společenskou turistikou

Obec Valtice není vedena jako lázeňské místo, proto je zařazena do stupně 0. V obci Lednice jsou situovány Ministerstvem zdravotnictví109 klasifikované lázně. Tabulka 15 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska lázeňské funkce

Valtice Lednice

0. stupeň x

1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Kongresy a konference Podle Bínovy metodiky je hodnocena významnost a pravidelnost konferencí a kongresů pořádaných v obci. Bína do intenzitních stupňů zařazuje lokality, kde jsou pořádány valné hromady, konference a kongresy často, jsou regionálního nebo nadregionálního či celostátního významu. Vzhledem k počtu a velikosti nabízených

Léčebné lázně. Lázně lednice [online] Dostupné z < http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/lazne-lednice > [cit. 2014-10-18] 109

54

prostor je možné tyto faktory zjednodušit a posuzovat je například podle možnosti maximálního počtu účastníků. 

Do 1. stupně lze zařadit prostory s možností usazení do 50 osob



Do 2. stupně patří prostory s možností usazení do 100 osob



Do 3. stupně lze zařadit prostory s možností usazení nad 100 osob

Jak již bylo zmíněno výše, Valtice kongresovými prostory nedisponují; jediným prostorem vhodným pro pořádání kongresu se po úpravách může stát zrekonstruovaná konírna v zámku (až 300 osob). Ostatní prostory jsou vhodnější spíše pro komorní akce, konference apod (do 50 osob). V Lednici se nacházejí prostory vhodné pro pořádání kongresů v areálech hotelů (např. Zámecký hotel Lednice nabízí 150 míst, My hotel Lednice 110 míst). Celkem je v Lednici nabízeno 950 konferenčních míst. Tabulka 16 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska kongresové funkce

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

x

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Kulturní akce Pro určení stupňů potenciálu CR u této složky byla použita Bínova metodika. Roli zde hraje jejich významnost (místní, regionální, nadregionální apod.) 

Do stupně 1 se řadí obce s meziročně pravidelným konáním kulturních akcí místního významu



2. stupeň tvoří obce s meziročně pravidelným konáním kulturních akcí nadregionálního významu



3. stupeň tvoří obce, jejichž akce představují události s celostátním či mezinárodním významem

Ve Valticích je pořádána celá řada kulturních akcí s regionálním významem, přičemž Valtické vinné trhy (mezinárodní výstava vín) se dají pokládat za akci nadnárodního významu a proto jim byl přidělen 3. intenzitní stupeň. Obec Lednice pořádá akce vesměs místního charakteru a spadají proto pod 1. stupeň.

55

Tabulka 17 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska kulturních akcí

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň x

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Sportovní akce Bínova metodika vymezuje stupně lokalizačních podmínek podle pravidelnosti konání sportovních akcí, ale tak jejich významem. Vynechává pravidelné ligové zápasy. Rozdělení je následující: 

1. stupeň zahrnuje obce, v nichž se konají sportovní akce a soutěže místního či regionálního významu, alespoň jedenkrát ročně



Do 2. stupně patří obce, ve kterých se každoročně konají sportovní závody s nadnárodním významem a delší tradicí



3. stupeň představují obce s každoročně konanými sportovními akcemi a soutěžemi s celostátním nebo mezinárodním významem.

Podle Kalendáře kulturní akcí v LVA se ve Valticích každoročně poslední víkend v květnu koná Mistrovství České republiky v mažoretkovém sportu (od r. 2003) a druhou zářijovou sobotu se koná Valtické cyklobraní (od r. 2010). Podle p. Tydlačky v Lednici není kromě pravidelných závodů chrtů pořádáno žádné sportovní klání. Na základě výše uvedeného byly Valtice zařazeny do 3. stupně a Lednice do 1. stupně. Tabulka 18 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska sportovních akcí

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň x

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Církevní akce Bínova metodika se v této části opírá mj. o publikaci Poutní místa v Čechách (Boháč, 1995), podle které vyjadřuje intenzitní stupně; upraveno o vlastní poznatky.

56



1. stupeň zahrnuje obce, na jejichž území se nacházejí poutní místa a konají se v nich církevní akce mající pro místní obyvatele či pro obyvatele regionu význam



V 2. stupni jsou zahrnuty poutní místa jako ve stupni 1., avšak s větší frekvencí konání poutí a větším počtem poutníků, s nadregionálním významem



3. stupeň zahrnuje nejvýznamnější poutní místa s celorepublikovým nebo mezinárodním významem a také jiné celostátně důležité církevní akce

V dostupných pramenech nejsou uvedeny žádné církevní akce či poutní místa v ani jedné z hodnocených lokalit. Ve Valticích se nachází poutní kostel zasvěcený sv. Anně, avšak bez pravidelně konaných bohoslužeb a akcí. V Lednici se nenachází žádné poutní místo. Valtice byly zařazeny do 1. stupně, Lednice do 0. stupně. Tabulka 19 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska církevních akcí

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

x

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Veletrhy a tematické trhy Stanovení kritérií pro určení jednotlivých stupňů lokalizačních podmínek je zpracováno podle Bíny: 

1. stupeň zahrnuje obce, v nichž jsou alespoň jedenkrát ročně pravidelně pořádány trhy, jarmarky a další odborné akce s místním či regionálním významem.



2. stupeň zahrnuje obce, v kterých jsou pořádány akce s nadregionálním významem. Tyto akce mohou být doprovázeny výstavami a kulturními akcemi a odehrávají se každoročně alespoň jednou za rok



Do 3. stupně spadají místa, kde se konají pravidelně minimálně jednou za rok veletrhy a výstavy celostátního významu

V obci Valtice je kromě každoročních Velikonočních a Vánočních trhů pořádáno vinobraní doprovázené bohatým doprovodným programem, ale především Valtické vinné trhy s téměř 50letou tradicí. V Lednici se kromě akcí pouze místního významu (Výstava vín Lednicko-valtického areálu - od r. 2007 či každoroční adventní

57

jarmarky) nekonají žádné veletrhy ani výstavy celostátního významu. Z výše uvedené charakteristiky obou obcí byly Valtice zařazeny do 3. stupně a Lednice do 1. stupně. Tabulka 20 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska veletrhů a tematických trhů

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň x

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Místní produkty U této složky potenciálu cestovního ruchu byly hodnoceny regionální produkty, pocházející z Valtic a Lednice. Regionálním produktem je označován výrobek, který je zhotoven místním výrobcem a na jehož výrobu jsou využívány místní suroviny. Výrobní postup tohoto produktu je tradiční, šetrný k životnímu prostředí a odráží místní kulturu a život. Bína určuje stupně potenciálu podle toho, jak jsou tradiční produkty vyráběné v daném území známé. 

1. stupeň značí obce s nadmístně známou výrobou a prodejem řemeslných a tradičních potravinářských produktů



2. stupeň zahrnuje obce, ve kterých se vyrábí produkty šíře známé a jejich prodej vytváří turistickou atraktivitu v regionálním měřítku



Stupeň 3 soustřeďuje obce s celostátně nejznámějšími a turisticky atraktivními produkty a příslušnou infrastrukturou

Valtice jsou známy výrobou prémiového vína, které ovšem nenosí registrovanou značku regionálního produktu. V obci sídlí druhý největší výrobce vína v ČR a několik set menších vinařů. V Lednici produkuje víno jedno větší vinařství a 5 malovinařů. Přestože žádnému produktu nebyla přiznána značka regionálního produktu, byly Valtice významností svého produktu zařazeny do 3. stupně a Lednice do 1. stupně. Tabulka 21 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska místních produktů

0. stupeň Valtice Lednice

1. stupeň x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

58

2. stupeň

3. stupeň x

Příhraniční specifika Bína uvádí, že gradient kupní síly Eura oproti české koruně vede k častým cestám Němců a Rakušanů do českého příhraničí za zábavou a za běžnými nákupy a službami. V tomto hodnocení byla převzata Bínova metodika. 

Do stupně 1 se řadí všechny obce nacházející se v pásu do cca 10-15 km od státní hranice (v případě měst i dále)



Stupeň 2 představuje obce ležící na silnicích I. a II. Třídy vedoucích k hraničním přechodům, vzdáleným cca 7-15 km



Do 3. stupně patří obce přímo při silničních hraničních přechodech nebo města v těsné blízkosti

Vzhledem k poloze Valtic ležících přímo u hranic s Rakouskem, jim byl přidělen stupeň 3. Obec Lednice, ležící na silnici II. třídy 442 zhruba 14 km od hraničního přechodu, byla zařazena do 2. stupně. Tabulka 22 Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska příhraniční turistiky

0. stupeň

1. stupeň

Valtice Lednice

2. stupeň

3. stupeň x

x

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

6.1 Výsledky hodnocení V předchozí kapitole byly vyhodnoceny intenzitní stupně potenciálu cestovního ruchu ve Valticích a v Lednici. Jednotlivé složky byly hodnoceny zvlášť. Podle určených kladných intenzitních stupňů bylo jednotlivým položkám přiřazeno bodové ohodnocení tak, jak stanovil Bína ve své metodice hodnocení potenciálu cestovního ruchu a jak je uvedeno v následující tabulce.

59

Tabulka 23 Počet bodů přidělený jednotlivým složkám potenciálu cestovního ruchu

Složka potenciálu cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tematické trhy Místní produkty Příhraniční turistika

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1 2 3 45 10 20 15 5 10 20 10 15 40 10 20 20 7 13 10 3 7 2 2 1

10 5 5 2 10 2 2 5 5 2

25 15 15 10 20 7 4 20 10 5

50 35 35 20 40 20 10 40 25 10

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Potenciál cestovního ruchu ve Valticích Tabulka 24 Celkový počet bodů jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu ve Valticích

Složka potenciálu cestovního ruchu

Počet udělených bodů

Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce 60

45 10 15 10 7 10 0 0 1 50 35 0 2 40 20

Církevní akce Veletrhy a tematické trhy Místní produkty Příhraniční turistika Potenciál přírodního subsystému Potenciál kulturního subsystému Celkový intenzitní stupeň potenciálu cestovního ruchu

2 40 25 10 84 224 308

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Potenciál cestovního ruchu v Lednici Tabulka 25 Celkový počet bodů jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu v Lednici

Složka potenciálu cestovního ruchu

Počet udělených bodů

Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tematické trhy Místní produkty Příhraniční specifika Potenciál přírodního subsystému Potenciál kulturního subsystému Celkový intenzitní stupeň potenciálu cestovního ruchu

45 20 10 20 7 3 0 2 1 50 5 5 20 10 2 0 5 5 5 108 107 215

Vlastní zpracování, 2015 (na základě Bína, 2001)

Z tabulek 24 a 25 vyplývá, že celkový potenciál cestovního ruchu ve zkoumané oblasti je větší ve Valticích, a to 308 bodů. Lednici bylo přiděleno 215 bodů. Přírodní potenciál ve Valticích byl ohodnocen 84 body, v Lednici 108 body. Z toho se dá usoudit, že přírodní potenciál, že v obci Lednice je vyšší přírodní potenciál. Kulturní subsystém byl ve Valticích ohodnocen 224, což je výrazně více než 107 bodů 61

v obci Lednice. Tato metodika byla upravena na základě Bínova návrhu hodnocení upravená o konkrétní údaje tak, aby bylo možné tyto dvě obce hodnotit. Je možné, že tento bodový rozdíl byl ovlivněn odebráním některých složek, jako je vhodnost krajiny pro zimní sporty, vodní turistiku atd. a naopak úpravou položky vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku. Z tabulky 23 vyplývá, že maximální počet získaných bodů činit být 440, z toho 155 bodů přírodního subsystému a 285 bodů kulturního subsystému. Rozložení hodnot potenciálu cestovního ruchu je podle Bíny následující: 

1-25 bodů představuje zónu základního potenciálu, především přírodního subsystému



26-50 bodů přestavuje zónu zvýšeného potenciálu



51-100 bodů je zóna vysokého potenciálu, s jedním nebo oběma subsystémy na vysoké úrovni



101-200 bodů znamená zónu velmi vysokého potenciálu, převládá kulturní subsystém



201-a více přidělených bodů se jedná o zónu s mimořádnou úrovní kulturního subsystému cestovního ruchu

Z výše uvedeného je možné určit zóny obou zkoumaných obcí. V obou případech se jedná o obce s mimořádnou úrovní kulturního subsystému cestovního ruchu a to i přes poměrně velký bodový rozdíl. Velmi překvapivým se dá označit poměrně velký bodový rozdíl v hodnocení, vezme-li se v potaz výsledek návštěvnosti památek ve Valticích a v Lednici.

62

7 SWOT analýza Na základě prostudování veškerých zdrojů a výsledků hodnocení složek cestovního ruchu byla vytvořena následující SWOT analýza, která mapuje nabízené produkty, příležitosti příp. nedostatky a hrozby ve Valticích na základě vlastních poznatků a zkušeností. SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Zápis na seznamu UNESCO

Chybějící propagace samostatné obce

Městská památková zóna v historickém centru

Nedostatek ubytovací kapacity pro náročnější klientelu

Ustanovení komise pro cestovní ruch v obci

Chybějící veřejná dětská hřiště

Vinařská tradice

Absence kongresových resp. konferenčních kapacit

Přednáškové místnosti

Nedostatek zařízení nabízející program „Snoubení pokrmů a vín“

Distribuce „Výletních novin LVA“ zdarma

Nedostatečná dopravní infrastruktura

Ubytovací kapacita

Orientace na vinné sklepy

VOC Valtice

Absence jiné zábavy než jsou návštěvy vinných sklepů a ostatních vinařských zařízení

Folklórní život v obci

Strategie marketingu destinace

Přítomnost vinařských institucí (Národní vinařské centrum, Vinařská akademie) Salon vín ČR Cyklostezky

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Propagace sloganu „Valtice – hlavní město vína

Nepraktické dopravní spojení hromadné dopravy po vinařských obcích v okolí

Spojení tradic s místními produkty a výroba nepotravinářského charakteru z regionálních surovin

Neviditelnost obce v propagačních materiálech a velkoplošných reklamách např. billboardy na dálnici

Propagace obce

Mediální propagace

Zvelebování a propagace vinařských stezek a turistických a cyklistických tras vedoucích obcí

Neochota ke spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem

Propojení okolních vinařských obcí lepší organizací jízdního řádu (vlak/bus)

Rivalita mezi vinařskými spolky

Podpora folklórních a vinařských spolků

Absence nabídky akcí mimo víkendy

63

Pobídkové slevy v ubytovacích zařízení

Neznalost specifik vín pracovníky v restauračních a ubytovacích zařízeních

Investice do propagace obce v rámci ČR i zahraničí (příp. blízké příhraničí)

Neochota místních obyvatel podílet se na rozvoji cestovního ruchu

Propagace Vinařské akademie Blízkost hranic (možnost přeshraniční spolupráce a propagace destinace) Vybudování prostor pro prezentaci výrobků místních vinařů Vybudování kongresových prostor Přeshraniční cyklobusy Rybolov a organizace sledování ptactva Služby cykloprůvodce po okolní krajině

8 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ 8.1 Diskuse výsledků Z výše uvedené SWOT analýzy vyplývá, že ve Valticích funguje organizace cestovního ruchu. Mezi silné stránky lze zařadit snahu o propagaci vinařské turistiky, ať už se týká zájemců o vzdělávání či pěší/cykloturistiky. Počet a úroveň vybudovaných stezek je dostatečná. Mezi další pozitivní počiny lze uvést prohlášení některých odrůd vín za vína originální certifikace. Velmi prozíravým počinem je vydávání Výletních novin LVA, které jsou distribuovány zdarma a každý návštěvník má tak možnost být informován o dění nejen ve Valticích, ale i v ostatních obcích LVA. Mezi slabé stránky jsou zařazeny například nedostatek dětských hřišť, takže případní návštěvníci s dětmi nemají možnost vyžití. Další slabou stránkou je nízká úroveň strategického marketingu obce. Navzdory propagace obce jako „Hlavního města vína“ a fungování Vinařské akademie, nedochází k prezentaci programu „Snoubení pokrmů a vín“, což se dá řadit i mezi případné příležitosti rozvoje. Dalším významným počinem k pozdvižení regionálních produktů by mohlo být vybudování prostor, kde by byla případným zájemcům nabízena produkce místních vinařů. Existencí a přeshraničním posílením cyklobusové sítě by mohlo dojít k nárůstu zákazníků z Rakouska. Zvýšení návštěvnosti mimo exponované termíny by bylo možné například rozšíření nabídek slev na ubytování (např. ve dnech neděle až středa). Přestože se ve Valticích v těchto dnech nekonají významné kulturní 64

akce, v nabídce jsou celoroční expozice, případně dostatek přírodních atraktivit. Vybudováním kongresových prostor, příp. větších konferenčních prostor a zároveň ubytovací kapacity by se zmírnil propad návštěvnosti v zimních měsících. Mezi hrozby se dá zařadit slabá komunikace především mezi vinařskými spolky vzájemně a neochota spolupráce, zvláště jedná-li se o takto relativně malé území. Další hrozbou může být propagace obce (informace o nabídce samotných Valtic jsou k dispozici pouze ve Valticích, v ostatních případech se jedná o komplexní informace LVA.

8.2 Ověření hypotéz V této kapitole budou shrnuty výsledky výzkumu, které byly zformulovány na základě hypotéz v úvodu této práce. Posléze budou navržena doporučení popř. účinná opatření, která můžou sloužit k rozvoji turismu, zároveň však i opatření, jež povedou k udržitelnosti cestovního ruchu. Hypotéza 1 Město Valtice má v rámci Lednicko-valtického areálu kromě vinařské turistiky i velký kulturní a přírodní potenciál. Na základě dostupných informací a zhodnocením intenzitních faktorů má město Valtice poměrně velký kulturní a přírodní potenciál, kterým se podílí na rozvoji cestovního ruchu v obci. Potenciál významně zvyšuje skutečnost, že jsou Valtice v rámci LVA zapsané na seznamu UNESCO. Vedle nabídky vinařské turistiky se na území nachází velké množství historických objektů a dalších kulturních atraktivit a pořádají se kulturní, sportovní a gastronomické akce. V obci převažuje kulturní potenciál cestovního ruchu. Poněkud překvapivým výsledkem se stal poměrně propastný rozdíl součtu bodů intenzitních stupňů potenciálu CR mezi Valticemi a Lednicí. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 Valtice disponují celoroční atraktivitou nejen pro milovníky vína, ale i pro jiný typ účastníků cestovního ruchu, např. pro rodiny s dětmi, seniory, handicapované, návštěvníky se psy. Po zhodnocení všech atraktivit, které Valtice nabízejí, a které jsou zároveň celoročně vhodné pro návštěvu rodin s dětmi a dalšími výše zmíněnými skupinami lze vyvodit, že Valtice poskytují relativně dostatek ubytovacích kapacit s vhodným 65

vybavením pro rodiny s dětmi a cílů vhodných pro tuto skupinu návštěvníků. Jedná se především o návštěvu zámku, muzeí, bylinkové zahrádky, stezky bosou nohou a akcí jako je např. vinařský fašank a Dýňobraní či účast na cykloturistice. Seniorům jsou v některých zařízeních poskytovány akční balíčky. Tělesně handicapovaní návštěvníci mají možnost výběru ubytování zejména v hromadných ubytovacích zařízení. V několika hotelech a penzionech mohou návštěvníci pobývat s domácími zvířaty. V některých zařízeních lze pořádat konference či firemní školení. Na základě tohoto zjištění lze hypotézu potvrdit. Hypotéza 3 Valtice plně využívají vinařský potenciál. Na základě studia dostupných zdrojů a vytvoření SWOT analýzy je možné považovat vinařský potenciál za ne plně využitý, přestože je vinařská nabídka pestrá. Zkoumání veškerých kapacit otevřených vinných sklepů, vinoték či expozic o víně a jiné vinařské tematice autorka považuje tuto kapacitu za dostatečnou. K dispozici je zájemcům pět vinoték a dva velké vinné sklepy otevřených pro veřejnost, přičemž další, menší, jsou dostupné na základě předchozího objednání. K využití potenciálu napomáhá Naučná vinařská stezka a další cyklostezky vedoucí vinicemi s informačními tabulemi. Přes dílčí nedostatky tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 4 Ve Valticích existují restaurační zařízení prezentující myšlenku „Snoubení pokrmů a vín“ a personál v zařízeních fungujících v cestovním ruchu je dostatečně jazykově vybaven a vyškolen v oboru enologie. Během šetření bylo zjištěno, že, přestože se Valtice prezentují jako „Hlavní město vína“ a propagují program „Snoubení pokrmů a vín“ není tento program prezentován ani v jednom restauračním zařízení (na základě rozhovorů s pracovníky v těchto podnicích). Pouze Chateau Valtice a ANNO vino Lednice (ve Valtickém podzemí) tento gurmánský zážitek nabízejí, ovšem pouze sezonně během dýňové sklizně. Personál v těchto zařízeních má částečně jazykové znalosti, naopak postrádá znalosti o víně, které jsou v tak vinařském městě, jakým Valtice bezesporu jsou, nezbytností. Tato hypotéza byla vyvrácena.

66

9 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Vinařský cestovní ruch je pro Valtice důležitý. Důležitým faktorem rozvoje cestovního ruchu jsou rovněž regionální potraviny, které nejsou v současné době, kromě vína, příliš propagované, ale měly by se dostávat do popředí veřejného zájmu. Jde zejména o výrobky z ovoce a révy vinné (marmelády, pálenky a další produkty). Vzhledem k faktu, že vinařská turistika v posledních letech zažívá rozkvět, by se podniky angažující se v cestovním ruchu mohly více zaměřit na produkty z révy vinné i nepotravinářského charakteru. Chybí výroba regionálních potravinářských výrobků, které by se mohly vyrábět v menších provozovnách rodinného charakteru. Malí, střední, ale i velcí vinaři postrádají zařízení typu odbytového a marketingového centra. Velcí vinaři by mohli ocenit zařízení v blízkosti dálničního sjezdu např. v Podivíně nebo přímo ve Valticích, který by je zvýhodňoval proti ostatní konkurenci na jižní Moravě. Malí vinaři postrádají jedno, nebo i více center v území LVA, které by bylo za ně schopné provádět aktivní marketing, prodej a odbyt výrobků. Fakt, že je v první řadě víno nejpropagovanějším produktem se zdá být velmi logickým krokem, přesto chybí systém dlouhodobého rozvoje lidských zdrojů v oblasti gastronomických služeb cestovního ruchu. Rovněž by autorka této práce doporučila, aby se v nabídce ve Valtických restauracích více zaměřili na nabídku pokrmů v kombinaci s vhodnými víny. Dále je navrhováno zřízení ekofarmy, v rámci které by mohli zájemci např. na kolech nebo na koních objíždět vinice, která by zajistila spojení turistiky a agroturistiky (vhodná i pro rodiny s dětmi), nebo jakýkoliv počin v oblasti agroturistiky (pomocná práce na vinici, ve vinných sklepech apod). Město Valtice by se tedy mělo i na základě výše uvedené SWOT analýzy zaměřit více nejen na gastronomický cestovní ruch, ale rovněž na vypracování lepšího dopravního systému mezi obcemi v okolí, protože jedním z dalších nejhlavnějších úskalí spočívá v nedokonalé dopravní infrastruktuře, např. provoz autobusové dopravy v pozdějších večerních hodinách. Zavedení turistického/cykloturistického autobusu by prospělo rozvoji cestovního ruchu v okolí i příhraničí. Cyklobus by významně napomohl i rozvoji přeshraničního turismu. Dále pak na rozšíření nabídky pro klientelu s malými dětmi např. vybudováním veřejného dětského hřiště,

67

či zajištění provozu turistického vláčku či pravidelného kyvadlového spojení spojující Valtice a Lednici a další obce a památky Lednicko-valtického areálu. Další možnou aktivitou v přírodě by se mohlo stát pozorování vodních ptáků – (zejména v oblasti Lednických rybníků) a rybolov. Mezi další významné marketingové počiny by mohla patřit propagace destinace v rámci geocachingu a cestování po filmových místech. Jelikož se v roce 2013 natáčela na zámku Valtice pohádka, mohl by zámek a park přilákat rodiny s dětmi v rámci filmové turistiky. Valtice a jejich nejbližší okolí vzhledem k historickým souvislostem nejsou obecně příliš známé, přesto i před rokem 1989 a pádem „Železné opony“ byly v zámku organizovány Valtické vinné trhy, které byly přístupné bez nutnosti povolení. Tato akce představuje společně s Valtickým vinobraním největší společenskou událost ve Valticích. Ostatní akce nejsou výrazně propagovány. Významným počinem v rozvoji cestovního ruchu se může stát právě probíhající výstavba místního malého pivovaru. V rámci Lednicko-valtického areálu existuje dohoda o společné spolupráci všech obcí v LVA. Zároveň by měla být rozšířená spolupráce s obcemi za hranicemi se Slovenskem a Rakouskem. Město Valtice by vzhledem ke své lokalitě, mělo být prezentováno minimálně v blízkém příhraničí (především již výše zmíněným logem „Hlavní město vína“); jak v pohraničních oblastech Slovenska, tak i Rakouska se jedná o vinařské oblasti a tudíž by se mohla rozvíjet spolupráce mezi obcemi v tomto regionu. Území má značný rozvojový potenciál; v uplynulých 25 letech došlo k velkému navýšení ubytovacích kapacit i konferenčních prostorů i turistických atraktivit, nicméně v současnosti nedochází k plnému využívání tohoto potenciálu, hlavně co se týká využití této nabídky během pracovního týdne a mimo konání exponovaných víkendových kulturních akcí (Valtické vinné trhy, vinobraní, atd.). Praktickým příkladem jsou nabídky jednotlivých penzionů, které nabízejí slevové akce v méně obsazovaných termínech neděle – středa. Výsledkem této práce je zjištění, že Valtice mají velký potenciál cestovního ruchu, navzdory historickým skutečnostem a své poloze blízko hranic a jsou upozaďovány před Lednicí. Podle deskripce různých pohledů na zhodnocování potenciálu 68

cestovního ruchu jsou jejich kulturně-historické faktory i realizační a selektivní předpoklady splňující téměř všechny popisované a preferované druhy cestovního ruchu. Výsledky hodnocení dokonce překvapivě naznačily, že Valtice mají větší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu než Lednice. Navzdory tomu zámek Lednice je stále nejnavštěvovanější historickou památkou. Přestože Jihomoravský kraj nedisponuje atraktivní horskou krajinou, má pro rozvoj cestovního ruchu velmi příznivé předpoklady, které mu zajištuje mj. unikátní prostor Lednicko-valtického areálu. Velkou přidanou hodnotu má v tomto případě zápis města a jeho okolí na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

69

10 SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ 10.1 Tištěné zdroje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

ACKERMANN, P. et al. Velký vinařský slovník. s. 197. 2. vyd. Praha: Radix, 2007. 395 s. ISBN 978-80-8601-70-5 BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. Praha: MMR, 2001. 23 s. BUK, R. Krajinou Lichtenštejnů. 1. vyd. Radek Buk: 2010, s. 13-16, ISBN 978-80-254-6258-4. 152 s. ČTYROKÝ, P., PAVLÍČEK, P. Geologická minulost okolí Valtic a Úval. In Město Valtice, s. 18-32. 1. vyd. Pohořelice: Moraviapress, 2001, 530 s. ISBN 80-86181-48-0 DANIHELKA, J. Flóra a vegetace zámeckého parku ve Valticích. In Město Valtice. s. 114-126. Pohořelice: Moraviapress, 2001. 530 s. ISBN: 80-86181-48-0 DAVID, P., SOUKUP V. Velká turistická encyklopedie – Jihomoravský kraj, s. 256-258. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. – Knižní klub, 2007. 304 s., ISBN 978-80-242-2014-7/ ISBN 978-80-242-1941-7 (soubor) FRIČ, D., ADAMEC, V., et al. Československo- průvodce - Valtice. s. 313. 2. vyd. Praha: Olympia. 1982, 544 s., (ISBN) 505/21/856.27-026-82 GROMBÍŘ, J., GROMBÍŘ, J.: Průvodce sklepními uličkami Jižní Moravy, s. 47-48. Nadace Partnerství: 2007, 252 s. ISBN 978-80-239-9422-3 HETEŠA, J., SUKOP, I. Hydrobiologie Bořího lesa,. In Město Valtice. s. 80-96 Pohořelice: Moraviapress, 2001. ISBN 80-86181-48-0. 530 s. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. s. 181. vyd. Praha: Grada Publishing 2009, 288 s., ISBN 978-80-247-3247-3 JEŘÁBEK, T. Dějiny Valtického zámku. s. 197-208. In Město Valtice. Moraviapress, 2001. s. 530. ISBN 01-83495-51-8 KOPŠO, E. et al. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1992, ISBN: 80-08-00346-4 MACHÁČEK, P. Ptáci hnízdící v katastru města Valtic, In Město Valtice. s. 97-103. 1. vyd. Pohořelice: Moraviapress, 2001. s. 530. ISBN 80-86181-48-0 MARIOT, P. Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu jako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. s. 242-253. Praha: Geografický časopis, ročník 23, č. 3, 1971 MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 248 s. MARIOT, P. Príspevok k metóde výzkumu potencie krajiny z hľadiska cestovného ruchu. Geografický časopis, 1969, roč. 21, č. 1, s. 57-71 MĚŘÍNSKÝ, Z., PLAČEK, M. Vývoj hradu, města a jeho opevnění do poloviny 17. století, In Město Valtice. s. 133-154. 1. vyd. Pohořelice: Moraviapress, 2001, s. 530, ISBN 01-83495-51-8 NOVÁK, Z. Jak byl Lednicko – valtický areál zapsán do seznamu světového dědictví s. 127-132. In Město Valtice, Pohořelice: Moraviapress, 2001, s. 530 NOVOTNÁ, M. Metody GIS analýz při vzdělávání humánních geografů. s. 1-7. In GIS Ostrava 2007. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. NPÚ, Jindřich Říha, 20. 4. 2014 OBŮRKOVÁ, E. Krajem vína: To nejlepší z vinařské turistiky - kalendář vinařských akcí na Moravě 2015, Valtice: 2014 Národní vinařské centrum, ISBN 978-80-87498-439 PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, s. 106. ISBN 978-80-7435-329-1, 334 s. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3, 216 s. TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. 128. s. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2011, 200 s. ISBN 978-80-247-3842-0 VYSTOUPIL J., et al. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu v ČR, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 108 s. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7.

70

27. Výletní noviny Lednicko-valtického areálu a okolí, Břeclav: Europrinty, 1. vyd. 2014, 32 s. náklad 63 tis. ks 28. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, ISBN. 978-80-7201-880-2. 768 s. 29. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Česká republika: MMR, 2002. 448 s. 30. ZELENKA, J., et al. Udržitelný cestovní ruch. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013, ISBN 97880-7435-244-7. 327. s

10.2 Internetové zdroje 1. 2.

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Agentura pro ochranu přírody a krajiny ČR, Plán péče o CHKO Pálava, [online] Dostupné z [cit. 201410-12] BÍNA, J. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice, Brno: ÚÚR, 2010. [online] Dostupné z [cit. 2014-10-25] BORS a.s. Jízdní řády [online] Dostupné z [cit. 2015-6-20] Brněnský deník, Ochotníci z Basta Fidli, [online] Dostupné z [cit. 2015-3-12] Bylinková zahrádka, O zahradě [online] Dostupné z [cit. 2015-2-20] Cestovatelský portál Turistika [online] Dostupné z [cit. 20153-20] CK Culinaria Travel, Katalog zájezdů, Za chutí Jižní Moravy [online] Dostupné z [cit. 2015-6-12] Cyklotrasy, Mapy LVA a jeho památky [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] Czech Specials, Restaurace Albero [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] Czech Tourism, Česko chutná skvěle, [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] Czech Tourism, Gastroturismus [online] Dostupné z [cit. 2015-2-15] Český statistický úřad, Hromadná ubytovací zařízení [online] Dostupné z [cit. 2015-3-1] Český statistický úřad [online] Dostupné z [cit. 20149-12] Český úřad zeměměřičský a katastrální, Lesy [online] dostupné z [cit. 2015-6-26] Dianin chrám, [online] Dostupné z [cit. 2015-4-12] iDnes, Nové cyklobusy na Jižní Moravě [online] Dostupné z [cit. 2015-6-15] iTRAS, Zámek Lednice [online] Dostupné z [cit. 2015-5-25]

71

19. Kudy z nudy, Stezka bosou nohou [online] Dostupné z [cit. 2015-2-15] 20. Lázně Hodonín, Lednice Lázně [online] Dostupné z < http://www.hodoninlazne.cz/cs/laznelednice> [cit. 2015-5-20] 21. Lázně Lednice, Léčebné procedury [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] 22. Léčebné lázně. Lázně lednice [online] Dostupné z < http://www.lecebnelazne.cz/cs/prehled-lazni/lazne-lednice > [cit. 2014-10-18] 23. Lednicko-valtický areál, Výlety [online] Dostupné z [cit. 2014-10-30] 24. Lednicko-valtický areál, Koupání [online] Dostupné z [2015-2-15] 25. Lichtenštejnské stezky, Cyklostezky [online] Dostupné z [cit. 2015-1-15] 26. Mapy, Česká republika [online] Dostupné z [cit. 2015-6-15] 27. METELKOVÁ, P. Destinační management v ČR. Masarykova univerzita v Brně, Ekonomickosprávní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy, [online] Dostupné z [cit. 2014-9-18] 28. Město Valtice, Terroir Valticka, [online] Dostupné [cit. 2014-9-12] 29. Město Valtice, Služby [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] 30. Město Valtice, Oficiální stránky města [online] Dostupné z [cit. 2014-10-13] 31. Město Valtice, Městský památkový okruh [online] Dostupné z http://www.dohaje.cz/mapa.html#z=13&x=138538838&y=131217675&p=147 [cit. 2014-10-18] 32. Městské muzeum Valtice, Informace o nás [online] Dostupné z [cit. 2015-2-20] 33. Místo jako značka, TOP vinařský cíl [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] 34. Sedláček, M. et al., Integrovaná strategie území pro období 2014-2020 [online] Dostupné z [cit. 2014-10-19] 35. Muzeum železné opony, O nás [online] Dostupné z [cit. 2015-2-20] 36. Nadace Partnerství, Šetrná turistka a cykloturistika [online] Dostupné z [cit. 2014-9-20] 37. Národní památkový ústav, Pro návštěvníky zpřístupněné památky [online] Dostupné z < http://www.npu.cz/pro-navstevniky/zpristupnene-pamatky-npu/informace/> a Michal Tlusták. [cit. 2014-3-15] 38. Národní zemědělské muzeum Valtice, Výstavy [online] Dostupné z < http://www.nzm.cz/valtice/vystavy/> [cit. 2015-2-20] 39. Naučná vinařská stezka Valtice, Víno a turistika – vinařské trasy [online] Dostupné z http://www.wineofczechrepublic.cz/vino-a-turistika/vinarske-trasy/3191-naucnavinarska-stezka-valtice.html [cit. 2014-10-18] 40. Obce – města, Lednice [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] 41. Oficiální stránky turistické oblasti, Pálava a LVA [online] Dostupné z [cit. 2014-11-25]

72

42. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna: Zákon o vinohradnictví a vinařství, kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb., a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb. [online] Dostupné z [cit. 2014-9-10] 43. Penzion Hippoclub, Romantické jízdy v kočárech [online] Dostupné z [cit. 2014-5-20] 44. Penzion Prinz [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] 45. Svaz vinařů ČR [online] Dostupné z [cit. 2014-9-20] 46. Terroir Valticka, Valtice vinařské [online] Dostupné z [cit. 2014-9-12] 47. Turistické informační centrum Valtice [online] Dostupné z [cit. 2014-10-15] 48. UNESCO, Lednicko-valtický areál -historie [online] Dostupné z [cit. 2015-10-15] 49. ÚKZÚZ pro Svaz vinařů ČR, Vinařské oblasti České republiky (mapa). Vizovice: SHOCart, 2004. ISBN 80-903534-2-8 50. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (Oblekovice) Plocha vinic ve Valticích (stav k 31. 7. 2014) [online] Dostupné z [cit. 2014-10-15] 51. Valtická krojovaná společnost, Krojovaná chasa [online] Dostupné [cit. 2014-10-15] 52. Valtické podzemí, Služby [online], Dostupné z [cit. 2015-2-10] 53. Valtické vinné trhy, Reference [online] Dostupné z [cit. 2015-6-20] 54. Valtický golfový klub [online] Dostupné z [cit. 2014-10-12] 55. Vinaři Valtice, Spolupráce [online] Dostupné z [cit. 2015-5-25] 56. Vinařství Pod zámkem, Galerie vín [online] Dostupné z [cit. 2015-5-15] 57. Vinné sklepy Valtice, Wine wellness [online] Dostupné z [cit. 2014-10-15] 58. Víno bez hranic, Festival kultury a vína [online] Dostupné z http://www.vinobezhranic.cz/?page_id=289> [cit. 2015-7-27] 59. VYSTOUPIL, J. et. al. Atlas cestovního ruchu České republiky s. 10-11. Praha: MMR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-72561 60. VYSTOUPIL, J., et al. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, Brno, Masarykova univerzita, 2007, 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. [online] Dostupné z [cit. 2014-6-10] 61. Výletní noviny 2014. [online] Dostupné z [cit. 2015-2-2] 62. Výletník, Turistické oblasti [online] [cit. 2015-3-20] 63. Wine of Czech Republic, Naučná vinařská stezka Valtice – víno a turistika [online] Dostupné z [cit. 2014-10-18] 64. Zámecký hotel Lednice, Kongresové centrum [online] Dostupné z [cit. 2015-5-20] 65. ZVARA, J. Evaluation of Partial Potentials and Assumptions for Recreation and Tourism in the South Moravian region/Hodnocení dílčích potenciálů a předpokladů Jižní Moravy pro rekreaci a cestovní ruch, Ostrava, 2010, XXII. Sjezd České geografické společnosti. [online] Dostupné z [cit. 2014-8-15]

73

11 TEMATICKÉ PŘÍLOHY 11.1 Příloha 1 Obrázky 11.1.1 Obr. 1 Správní obvod Břeclav

Obr. 1 ORP Břeclav110

11.1.2 Obr. 2 Mapa LVA a Pálavy

Obr. 2 Mapa Lednicko-valtického areálu a Pálavy111

Český statistický úřad, Správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav [online] © web & design WEBHOUSE®Dostupné z [cit. 20. 5.2015] 111 Lednicko-valtický areál a Pálava, Mapa [online] © Dostupné z [cit. 2015-20-6] 110

74

11.1.3 Obr. 3 Mapa LVA a jeho památky

Obr. 3 Mapa LVA a jeho památky112

11.1.4 Obr. 4 Logo Certifikace vinařské turistiky

Obr. 4 Logo Certifikace vinařské turistiky113

Cyklotrasy, Mapy LVA a jeho památky [online] Copyright 1998-2015 © www.infoSystem.cz, 2005-2015. Dostupné z [cit. 2015-5-20] 113 Národní vinařské centrum, Certifikace vinařské turistiky [online] Dostupné z < http://www.vinarskecentrum.cz/o-nas-aktivity-nvc/> [cit. 2015-7-23] 112

75

11.2 Příloha 2 Grafy 11.2.1 Graf 1 Návštěvnost objektů Lednicko-Valtického areálu 20102014 Návštěvnost objektů Lednicko-valtického areálu 2010-2014 400000 350000 300000

Valtice

250000

Rendez-vous

200000

Lednice

150000

Skleník

100000

Minaret

50000

Janohrad

0 2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015114

11.2.2 Graf 2 Poměr návštěvnosti Valtic a Lednice Návštěvnost Lednicko-valtického areálu celkem v letech 2010-2014 (v %)

3,8; 27% Valtice Lednice 10,2; 73%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015115

Zdroj: NPÚ, Jindřich Říha a Michal Tlusták, 20. 4. 2015 Návštěvnost LVA na základě informací a podkladů kastelána zámku Valtice Michala Tlustáka a Jindřicha Říhy z NPÚ Kroměříž. Dostupné i [online] z < http://www.npu.cz/pro-navstevniky/zpristupnene-pamatkynpu/informace/> [cit. 2015-4-28] (návštěvnost Janohradu, Skleníku a Minaretu v r. 2014 nebyla v době dokončení této práce známa) 114 115

76

11.3 Příloha 3 Seznam zkratek A.T.I.C. ČR – Asociace turistických informačních center České republiky BR – Biosférická rezervace CCR-JM –Centrála cestovního ruchu v Jihomoravském kraji CZSO – Český statistický úřad ČR – Česká republika ČÚZK – Český úřad zeměměřičský a katastrální GIS – Geografický informační systém (angl. Geographical Information Systém) CHKO – Chráněná krajinná oblast HUZ – Hromadná ubytovací zařízení IDOS – Integrovaný dopravní systém LVA – Lednicko-valtický areál MAS – Místní akční skupina MMR ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MPR – Městská památková rezervace MPZ – Městská památková zóna NVC – Národní vinařské centrum O.P.S. – Obecně prospěšná společnost ORP – Obec s rozšířenou působností TIC – Turistické informační centrum UNESCO – Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (angl. United Nations Educational Scientific and Cultural Organization ÚKZÚZ – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ÚÚR – Ústav územního rozvoje VOC – Vína originální certifikace VS – Vinařská stezka VVT – Valtické vinné trhy

77

11.4 Příloha 4 Seznam obrázků, tabulek a grafů

Obrázky Obrázek 1 Mapa turistické oblasti LVA a Pálava Obrázek 2 Mapa ORP Břeclav Obrázek 3 Mapa Lednicko-valtického areálu, jeho památek a cyklotras Obrázek 4 Certifikace vinařského zařízení

Grafy Graf 1 Počet platících návštěvníků objektů v LVA v letech 2010-2014 Graf 2 Návštěvnost LVA celkem v letech 2010-2014

Tabulky Tabulka 1: Kalendář pravidelných akcí ve Valticích Tabulka 2: Ubytovací zařízení Tabulka 3: Nabídka ubytovacích kapacit a jejich specifika Tabulka 4: Lokalizační podmínky obcí z hlediska přírodních pozoruhodností Tabulka 5: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro cykloturistiku Tabulka 6: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro cykloturistiku Tabulka 7: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro rekreaci u vody Tabulka 8: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro rekreaci typu lesy/ vody Tabulka 9: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro venkovskou turistiku Tabulka 10: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro sportovní myslivost Tabulka 11: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro sportovní rybolov

78

Tabulka 12: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti krajiny pro pozorování vodních ptáků Tabulka 13: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska kulturně historických památek Tabulka 14: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska skanzenů a muzeí Tabulka 15: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska lázeňské funkce Tabulka 16: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska kongresů a konferencí Tabulka 17: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska kulturních akcí Tabulka 18: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska sportovních akcí Tabulka 19: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska vhodnosti církevních akcí Tabulka 20: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska veletrhů a tematických trhů Tabulka 21: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska místních produktů Tabulka 22: Určení stupně lokalizačních podmínek obcí z hlediska příhraniční turistiky Tabulka 23: Celkový počet bodů jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu Tabulka 24: Celkový počet bodů jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu ve Valticích Tabulka 25: Celkový počet bodů jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu v Lednici

79

11.5 Příloha 5 Přepis otázek k rozhovorům s pracovníky ubytovacích a stravovacích zařízení Otázka č. 1

Hovoříte nějakým světovým jazykem? Jakým?

Otázka č. 2

Jaký je poměr zahraničních zákazníků ve Vaší restauraci/penzionu za měsíc?

Otázka č. 3

Máte znalost o víně a enologii? Absolvovali jste sommelierský kurz, seminář o víně apod.?

Otázka č. 4

Nabízí Vaše restaurace/penzion program „Snoubení pokrmů a vín“?

Otázka č. 5

Jak často se zákazníci dotazují na vhodnost výběru vína ke konkrétnímu pokrmu?

80

11.6 Příloha 6 Zadání práce

81