Význam pojištění ve výjezdovém cestovním ruchu

Význam pojištění ve výjezdovém cestovním ruchu

Bakalářská práce

Klára Lošťáková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, PhD. Datum odevzdání bakalářské práce: 19.11.2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Dissertation

The importance of insurance in outgoing tourism

Klára Lošťáková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, PhD. Date of Submission: 19.11.2015 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma Význam pojištění pro výjezdový cestovní ruch zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

………………………. Klára Lošťáková V Praze dne 19.11.2015

Ráda bych touto cestou poděkovala své rodině za podporu během psaní mé práce. Mé díky patří i všem zaměstnancům pojišťoven, kteří mi představili nabídku cestovních pojištění a v neposlední řadě všem respondentům dotazníkového šetření.

Abstrakt

LOŠŤÁKOVÁ, Klára, Význam pojištění ve výjezdovém cestovním ruchu. [Bakalářská práce], Vysoká škola hotelová. Praha: 2015, 45s. Bakalářská práce na téma Význam pojištění ve výjezdovém cestovním ruchu pojednává o cestovním pojištění pro občany České republiky a významu komerčního pojištění. Dále se soustřeďuje na význam a znalost zákonného pojištění občanů EU. Analýza českého trhu cestovního pojištění je dosažena formou komparace produktů tří velkých pojišťoven a pojistných nabídek na pojistném trhu. Další metodologie použitá v práci je dotazníkové šetření cílové skupiny respondentů ve věku 20-30 let. V práci se objevují tři hypotézy a totiž: informovanost o zákonném nároku na ošetření občanů EU je nízká, komerční cestovní pojištění má svůj význam i po vstupu do EU, většina respondentů měla v zahraničí negativní zkušenost v době, kdy nebyla pojištěna. Mezi nejdůležitější závěry práce patří, že většina respondentů není spokojena s cenami pojištění a uvítala by větší množství informací jak u zákonného pojištění, tak v rámci pojištění komerčního. Klíčová slova: pojištění, pojištěnec, pojišťovna, pojistné, limity plnění, pojistná smlouva

Abstract

LOŠŤÁKOVÁ, Klára, The importance of insurance in outgoing tourism. [Bachelor thesis], Vysoká škola hotelová. Praha: 2015, 45 pages The theme of Bachelor’s dissertation The importance of insurance in outgoing tourism is about the travel insurance for Czech citizens and the importance of the commercial insurance. It also concentrates to the importance and knowledge of the legal rights to treatment for EU. The analysis of the czech insurance field is reached by comparation of products of three big insurance group and insurance offers on the field of travel insurance. Other methodology is the questionnaire of the group of customers in the age 20-30. There are three hypothesis in the bachelor´s work: the knowladge about the legal rights to treatment for EU citizens is very low, there is still an importance of commercial insurance even though Czech republic is a member of EU and the major part of respondents had a bad experience while travelling without travel insurance. One of the most important conclusions is a dissatisfaction with prices of insurance and a range of given information about the legal insurance but even about the commercial one. Key words: insurance, policyholder, insurance company, premium, indemnity, insurance contract

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka 1 Rozdělení pojistného trhu dle velikosti podílu, zdroj (Statistické údaje ČAP, 2015) Tabulka 2 Porovnání pojištění, zdroj vlastní zpracování Tabulka 3 Harmonogram činností souvisejících s dotazníkovým šetřením, zdroj vlastní zpracování Tabulka 4 Vyhodnocení otázky 1, zdroj vlastní zpracování Tabulka 5 Vyhodnocení otázky 2, zdroj vlastní zpracování Tabulka 6 Vyhodnocení otázky 3, zdroj vlastní zpracování Tabulka 7 Vyhodnocení otázky 4, zdroj vlastní zpracování Tabulka 8 Vyhodnocení otázky 5, zdroj vlastní zpracování Tabulka 9 Vyhodnocení otázky 6, zdroj vlastní zpracování Tabulka 10 Vyhodnocení otázky 7, zdroj vlastní zpracování Tabulka 11 Vyhodnocení otázky 8, zdroj vlastní zpracování Tabulka 12 Vyhodnocení otázky 9, zdroj vlastní zpracování Tabulka 13 Vyhodnocení otázky 10, zdroj vlastní zpracování Tabulka 14 Vyhodnocení otázky 11, zdroj vlastní zpracování Tabulka 15 Vyhodnocení otázky 12, zdroj vlastní zpracování Tabulka 16 Vyhodnocení otázky 13, zdroj vlastní zpracování Tabulka 17 Vyhodnocení otázky 14, zdroj vlastní zpracování Tabulka 18 Vyhodnocení otázky 15, zdroj vlastní zpracování Tabulka 19 Vyhodnocení otázky 16, zdroj vlastní zpracování

Tabulka 20 Vyhodnocení otázky 17, zdroj vlastní zpracování Tabulka 21 Vyhodnocení otázky 18, zdroj vlastní zpracování Tabulka 22 Vyhodnocení otázky 19, zdroj vlastní zpracování Tabulka 23 Vyhodnocení otázky 20, zdroj vlastní zpracování Tabulka 24 Vyhodnocení otázky 21, zdroj vlastní zpracování Tabulka 25 Vyhodnocení otázky 22, zdroj vlastní zpracování

Seznam grafů Graf 1 Vztah otázky čtvrté a první, zdroj vlastní zpracování Graf 2 Vztah otázky druhé a páté, zdroj vlastní zpracování Graf 3 Vztah otázky páté a šestá, zdroj vlastní zpracování Graf 4 Vztah otázky šest a devět, zdroj vlastní zpracování Graf 5 Vztah otázky třináct a dvanáct, zdroj vlastní zpracování Graf 6 Vztah otázky třináct a dvanáct, zdroj vlastní zpracování

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1

2

Teoreticko-metodologická část........................................................................................ 3 1.1

Vymezení základních pojmů cestovního ruchu ........................................................... 3

1.2

Právní úprava cestovního ruchu v ČR ......................................................................... 7

1.3

Definice pojmů v pojišťovnictví .................................................................................. 7

1.4

Pojišťovací služby v cestovním ruchu ....................................................................... 14

1.5

Význam pojištění v cestovním ruchu po vstupu do Evropské unie ........................... 16

Analytická část................................................................................................................ 18 2.1

2.1.1

Česká pojišťovna ................................................................................................ 18

2.1.2

Kooperativa pojišťovna ...................................................................................... 21

2.1.3

Allianz pojišťovna .............................................................................................. 22

2.1.4

Vyhodnocení nabídky pojišťoven ...................................................................... 22

2.2

3

Hodnocení nabídky pojistných produktů ................................................................... 18

Dotazníkové šetření ................................................................................................... 23

2.2.1

Tvorba dotazníkového šetření ............................................................................ 24

2.2.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření .................................................................. 25

Návrhová část ................................................................................................................. 41

Závěr ........................................................................................................................................ 43 Seznam zdrojů ........................................................................................................................ 45 Přílohy ..................................................................................................................................... 49

Úvod Bakalářská práce na téma Význam pojištění pro výjezdový cestovní ruch je soustředěna především na český komerční trh cestovního pojištění a na zákonné pojištění pro občany Evropské unie. Předmětem bakalářské práce není pojištění proti úpadku/insolvenci řídící se zákonem č.159/1999 Sb. Cestovní pojištění je nepovinné pojištění, uzavírané mezi zákazníkem a jím vybranou pojišťovnou před cestou do zahraničí samostatně nebo pomocí prostředníka. Základním principem je úhrada léčebných výloh v případě náhlého onemocnění, úrazu, ale také způsobení škody třetí osobě, ztráty zavazadel atd. Význam pojištění a to jak léčebných výloh, tak dalších připojištění je stále markantní i přes kooperační tendence Evropské unie. Český občan jakožto občan Evropské unie má při pohybu v jejím rámci nárok na zdravotní ošetření, jaké by dostal občan daného státu, pokud má platné zdravotní pojištění. Toto právo se však řídí zákony dané členské země a proto nemá nárok na úhradu specifických nákladů, kterými může být například výjezd sanitky, záchrana vrtulníkem, léčiva, převoz do ČR, ošetření na soukromých klinikách aj. Právě kvůli tomu se mu může negativní zkušenost v zahraničí velmi prodražit a problémem může být i jazyková bariéra. Podnětem k výběru tohoto tématu je má záliba v cestování, z čehož pramení i nutnost znalosti případných rizik pro nepojištěné ale i výhod pojištěných, dále pak znalost cenové relace a variant krátkodobých a dlouhodobých pojištění. Cílem bakalářské práce je analýza českého trhu cestovního pojištění, vyvození závěrů dotazníkového šetření mapujícího impulsy k uzavírání pojištění, zkušenosti s nimi a jejich posouzení. Hypotézy 1. Cestovní pojištění má význam i po vstupu do Evropské unie 2. Informovanost o zákonném nároku na ošetření občanů EU je nízká 3. Většina dotazovaných již zažila negativní zkušenost v zahraničí, když nebyla pojištěna

1

Metodika 1. Primární analýza – hlavní nástroj sběru dat je dotazníkové šetření 2. Sekundární analýza – knižní a internetové zdroje, webové stránky pojišťoven, data Českého statistického úřadu 3. Komparace 4. Deskripce 5. Dedukce Práce je členěna do tří částí. První, teoretická část je zaměřena na seznámení se základními pojmy pojišťovnictví. Dále jsou v tomto úseku práce rozpracovány nezbytné teoretické poznatky o právní úpravě pojištění, jelikož bez těchto základů, by práce nebyla úplná. Další podkapitolou teoretické části je již odbornější pojištění v cestovním ruchu a představení již zmiňovaného nároku na ošetření občanů EU při pohybu na jejím území. Analytická část začíná průzkumem českého pojistného trhu, při které byla hlavním zdrojem data vybraných pojišťoven a Český statistický úřad. Druhá část analytické části je pak zpracována dotazníkovým šetřením, tedy jsou zde použita sekundárně získaná data. Dotazník byl distribuován cílové skupině 20-30 let, tedy skupině, která získává první zkušenosti se samostatným uzavíráním cestovního pojištění. Samotný dotazník by se dal rozdělit do několika částí, z nichž první je soustředěna na získání základních informací o respondentech, tedy na pohlaví, věk, vzdělání, druhá část si pak klade za cíl zjistit četnost cest do zahraničí, zda je respondent pojištěn, jak mu vyhovuje nabídka apod. Závěrečná část pak vlastní názor dotazovaných na pojistný trh. V dotazníku se střídají otázky otevřené, uzavřené a jejich kombinace. Na základě vyhodnocení dotazníku jsou pak učiněny závěry a vymezeny prostory ke zlepšení, které nalezneme v části návrhové. Zde se pak objevuje návrh především pro zlepšení informovanosti prodejců pojištění do budoucna. V úplném závěru práce jsou pak shrnuty veškeré poznatky a přínos práce. Přestože pro vypracování bakalářské práce bylo použito primárních zdrojů, stěžení je práce s internetovými sekundárními zdroji a dotazníkem.

2

1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Vymezení základních pojmů cestovního ruchu Cestovní ruch Cestovní ruch je jeden z nejdůležitějších ekonomických a sociálních jevů současné moderní společnosti. Existuje mnoho definic pro cestovní ruch, které se během času vyvíjely. Proto můžeme v odborné literatuře nalézt širokou variaci definic, které se více či méně liší. Nejčastěji se však používá definice Světové organizace cestovního ruchu (WTO): „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. “(Beránek, 2013) Tato definice splňuje většinu charakteristických bodů pro cestovní ruch. Těmito body jsou: cestovní ruch probíhá mimo trvalé bydliště, osoba musí strávit v tomto místě minimálně jednu noc, osoba nejede do místa zájmu za pracovními účely, jede do určité předem vybrané destinace, tráví tam určitou dobu avšak kratší než jeden rok v zahraničních destinacích, nebo 6 měsíců v domácí destinaci. Cestuje ve svém volném čase. Účastníci cestovního ruchu Pro lepší orientaci je potřeba si vymezit pojmy a definice účastníků cestovního ruchu. Definice se stejně jako definice samotného cestovního ruchu liší a vyvíjí se. Proto jsou předmětem mnoha diskuzí. Stálý obyvatel, resident je osoba, která žije v dané destinaci v domácím cestovním ruchu více než šest po sobě jdoucích měsíců, v případě zahraničního cestovního ruchu více než jeden rok. Návštěvník, visitor je osobou, která cestuje do ciziny nebo do místa ve své zemi mimo své trvalé bydliště a to na dobu kratší než jeden rok v případě zahraničí, anebo 6 měsíců v případě své země. Nesmí však cestovat za účelem výdělečné činnosti. Turista, tourist je návštěvník, který v destinaci přenocuje alespoň jednu noc. 3

Výletník je jednodenní návštěvník, který v destinaci nepřenocuje a stráví v ní méně než 24 hodin. Do statistik se nepočítají následující: pracovníci ze zahraničí, migranti a jejich rodiny a doprovody, vojáci s rodinnými příslušníky, pokud nejsou účastníky cestovního ruchu, osoby, které cestují za účelem studia na déle než 6 měsíců, diplomati s rodinami a služebnictvem, uprchlíci, osoby z pohraničních oblastí, hledající si práci ve vedlejší zemi, tranzitní cestující včetně účastníků zájezdů, kteří přenocují v dopravním prostředku, stejně jako vojáci, námořníci, posádky vlaků, letadel, kteří přespávají v dopravním prostředku a konečně cestující, kteří projíždějí destinacemi bez zastávek a to i pokud jejich cesta trvá déle než 24 hodin. Formy cestovního ruchu Typologie cestovního ruchu se dělí na formy cestovního druhu, kdy zkoumáme motivy k cestování a druhy, kdy je směrodatný způsob jeho realizace. Motivace v cestovním ruchu je souhrn veškerých podnětů, které vedou k cestovnímu ruchu. Rekreační cestovní ruch je odpočinkovou formou CR, v níž je hlavní motivací fyzická a duševní relaxace. Většinou jede účastník na jedno konkrétní místo na delší dobu. Může čas trávit pasivně, ale i aktivně, například lehkou cyklistikou, projížďkami na koni… „Kulturně- poznávací cestovní ruch je zaměřený především na poznávání kulturněhistorických památek (hradů, zámků, architektury), kulturních zařízení (muzeí, galerií), kulturních akcí (divadelních představení, festivalů, folklorních akcí), a kulturní krajiny (parků, zahrad).“ (Daniela Drobná, 2004) Sportovně-turistický CR může být volen na kratší ale i delší dobu pobytu. Zahrnujeme do něj hypoturistiku, cykloturistiku, horskou turistiku, pěší turistiku, horolezectví, sjíždění řek apod. Jeho cílem je udržení nebo zlepšení fyzické kondice účastníka. Do pojmu zdravotní CR patří cesty za specifickými operacemi, plastickými operacemi, pobyty v lázních, ozdravné rehabilitační pobyty, pobyty u moře v případě lidí s astmatem, či vyrážkami. Cílem je zlepšení zdravotního stavu účastníka. Zpravidla se jedná o vícedenní pobyty.

4

Další formou je přírodní CR, pod kterým si můžeme představit návštěvy především nenarušených přírodních rezervací, parků, lesoparků, pralesů, pouští, arktických oblastí. Poddruhem je tzv. ekoturismus, jehož účastníci mohou pobývat v přírodě několik dní, veslovat, fotit apod., avšak pouze za předpokladu, že neporuší a budou respektovat životní prostředí. Jednou z dalších forem CR, je venkovský CR, který zahrnuje vícedenní pobyty s aktivitami na venkově. Často se jedná o pěší turistiku, koupání se, vyjížďky na kole. Odehrává se v menších ubytovacích zařízeních, jako jsou například chatky. Někdy pobývají účastníci v horských či lesních srubech. Zvláštním poddruhem je agroturistika, kdy je přenocování zajištěno na rodinných farmách a volný čas je vyplněn prací spojenou s farmařením. Specifický poddruh je také ekoagroturistika. V České republice je od 50. let typické pro venkovský ruch chataření a chalupaření. Vzdělávací CR je motivován potřebou něco poznat a naučit se. Mluvíme o jazykových pobytech, pobytech s tenisem, či poznávacích zájezdech jako například „Po stopách Habsburků“. Předposlední formou je kongresový CR, tradičně pořádán asociacemi odborníků, firmami aj. Motivací je v tomto případě výměna zkušeností, seznámení s novými jevy… Poslední formou je cestovní ruch se společenskými motivy. Hlavní motivací je poznání nových přátel, kontakt s lidmi, získání povědomí o jiném stylu života rodin. Dnes existuje i další velmi dlouhý seznam forem cestovního ruchu, jako je náboženský, černý,

dobrodružný,

zážitkový,

zejména

na

hranicích

státu

nákupní,

profesní,

gastronomický… Druhy cestovního ruchu Dle místa realizace cestovního ruchu, jej dělíme na domácí cestovní ruch, zahraniční cestovní ruch, výjezdový cestovní ruch (outgoing) a příjezdový (incoming) cestovní ruch. Domácí cestovní ruch probíhá na území daného státu jeho obyvateli, bez překročení státních hranic. Jeho opakem je zahraniční cestovní ruch, který probíhá na území daného státu obyvateli státu jiného a překročení hranic státu je tedy podmínkou.

5

U zahraničního cestovního ruchu se rozlišují dva typy. Prvním typem je výjezdový cestovní ruch, kdy občané státu navštěvují stát jiný. Druhým typem je příjezdový cestovní ruch, kdy občané jiného státu navštěvují stát sledovaný. Budeme-li se i nadále věnovat územnímu členění, musíme zmínit i pojem mezinárodní cestovní ruch, který znamená pohyb účastníků cestovního ruchu několika státy. Jedná se tedy o zahraniční cestovní ruch v rámci více států. Světová organizace cestovního ruchu (WTO) však pokračovala v členění i dále a zavedla další dva druhy: vnitřní a národní cestovní ruch. Vnitřní cestovní ruch zahrnuje všechny účastníky na území daného státu, tedy domácí a příjezdový CR. Národní cestovní ruch pak zahrnuje veškerý pohyb obyvatel státu, tedy domácí a výjezdový CR. Tranzitním CR se myslí pouhý průjezd zemí za účelem návštěvy jiné destinace. Podle délky pobytu rozlišujeme krátkodobý cestovní ruch, který je omezen dobou pobytu tří přenocování, a dlouhodobý cestovní ruch. Ten zahrnuje více jak tři přenocování, avšak ne více než 6 měsíců pobytu v domácím cestovním ruchu nebo 12 měsíců v případě zahraničního cestovního ruchu. Dle vlivu na platební bilanci státu rozlišujeme CR na aktivní, znamenající příliv devizových prostředků do platební bilance státu díky zahraničním návštěvníkům, nakupujícím služby a pasivní, kdy obyvatelé utrácejí prostředky za účelem nákupu zahraničních měn a následným nákupem zboží a služeb v zahraniční. Jedná se o podobné jevy jako je vývoz a dovoz. Podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu rozlišujeme cestovní ruch organizovaný a neorganizovaný. K tomu se vztahuje i další rozlišení a totiž podle příslušnosti účastníků ke skupině- individuální a skupinový cestovní ruch. Jedním z posledních druhů cestovního ruchu je členění podle způsobů financování. Pokud si účastník vše hradí sám, jedná se o cestovní ruch komerční, neboli volný. Opakem je sociální, vázaný cestovní ruch, kdy je účast vázána na splnění podmínek. Účastník musí být zaměstnancem firmy, klientem zdravotní pojišťovny, musí mít doporučení lékaře apod. Poslední druh je podle dopadu na životní prostředí. V tomto případě mluvíme o cestovním ruchu měkkém, který podporuje udržitelný rozvoj a nenarušuje původní prostředí a tvrdém, který nebere ohled na životní prostředí, přírodní zdroje, narušuje místní tradice,…

6

1.2 Právní úprava cestovního ruchu v ČR Nejzásadnější právní normou, která se týká pouze cestovního ruchu, je zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně občanského zákoníku a zákona o živnostenském podnikání. Cestovní ruch je však komplexní odvětví. Proto právní úpravy zasahují i do jiných právních norem jako je zákon o živnostenském podnikání, který zahrnuje právní normy pro provozování průvodcovské činnosti, hostinské živnosti, provozování cestovních kanceláří a agentur. V obchodním zákoníku najdeme například smlouvu o nájmu dopravního prostředku, či smlouvu o zprostředkování. Občanský zákoník obsahuje smlouvu o ubytování, smlouvu o přepravě osob, cestovní smlouvu, aj. V daňových zákonech nalezneme zákon o DPH, o dani z příjmu, zákon o silniční dani atd. Cestovní ruch se také objevuje v zákonech o cestovních dokladech, v zákonu o ochraně spotřebitele, v celním zákoně, devizovém zákoně a dalších.

1.3 Definice pojmů v pojišťovnictví Pojišťovnictví Předmět pojišťovnictví patří pod pojišťovací právo. Přestože se pojem běžně používá, není nijak vymezen v právních předpisech. Je to specifické ekonomické odvětví, které zajišťuje eliminaci finančních rizik činnosti lidí. Jde o systém a pravidla pro činnosti, které spadají do tohoto odvětví. Spadají sem i podmínky pro provozování a zajišťování činnosti a působnosti dohledu nad pojišťovnictvím. Základem odvětví je prostřednictvím pojišťovací činnosti vytvářet a rozdělovat vymezené rezervy a fondy a ty používat k „uhrazování pojistných potřeb vznikajících z nahodilých událostí v závislosti na působení pojištěného rizika“. Právě výše zmíněným se odlišuje např. od bankovnictví. Právě předvídání a přebírání rizik, která jsou založena na náhodě a nahodilosti, představují jeden z hlavních znaků pojišťovnictví a podtrhují jeho význam, složitost a jedinečnost. Je to také finanční služba, kdy je pojistná smlouva smlouvou finanční, a to s ohledem na právní předpisy a normy. Pojišťovnictví všeobecně zahrnuje veškeré instituce, které mají oprávnění k provozování zajišťovací a pojišťovací činnosti. V řadě zemí se uplatňuje různé pojetí samotného pojmu kvůli zahrnování odlišných institucí do tohoto odvětví ekonomiky. Kromě institucí 7

soukromého pojištění sem patří i zdravotní pojištění zdravotní pojišťovny a někde dokonce i pojištění sociální. V České republice se vzhledem k právní úpravě, do pojmu pojišťovnictví začleňují veškeré instituce, splňující podmínky pro provozování zajišťovací a pojišťovací činnosti ve smyslu zákona č 227/2009 Sb., o pojišťovnictví, dříve zákona č. 185/1991 Sb. a zákona č. 277/2009 Sb. Pojištění Stejně jako pojem pojišťovnictví, i pojem pojištění není, i přes jeho běžné používání, vymezen v právních předpisech. I přesto se však mnozí autoři pokouší najít nejpřesnější definici. „Např. Spirit uvádí, že pojištění lze charakterizovat jako činnost směřující k vytváření peněžního pojišťovacího fondu, tj. fondu, který může sloužit ke krytí případných škod, vzniklých v důsledku nahodilých událostí.“ (Karfíková Marie, 2010) Samotná činnost by se mohla označit jako finanční činnost sestávající se z peněžní operace, která souvisí s tvorbou, rozdělováním a používáním finanční masy a jejích částí. Finanční činnost se skládá z několika segmentů peněžní masy, podle nichž ji můžeme posuzovat. Peněžní masou je v tomto případě myšlen celkový soubor všech hotovostních i bezhotovostních peněžních prostředků v dané ekonomice. Peněžní masa Jednotlivé části peněžní masy mohou existovat samostatně, vázaně a nebo se slučovat na základě abstraktních specifických vztahů. Dále existují centralizované a decentralizované fondy. Nejvýznamnějším centralizovaným peněžním fondem je státní rozpočet. Příkladem decentralizovaného peněžního fondu je místní rozpočet obce. Abstraktní částí peněžní mapy je devizový fond. Podle způsobu používání této masy ve finanční činnosti rozlišujeme čtyři metody této činnosti, kterými jsou: nenávratné metody, realizační metody, návratné metody a metoda pojišťovací. Pojišťovací metoda Pojišťovací metoda, nebo-li metoda podmíněně návratná znamená, že část masy se pohybuje mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Není ale předem jasná podmínka, kdy a jestli 8

dojde k plnění protisměrnému. Pokud se podmínka splní, protisměrné plnění může být nižší nebo vyšší než plnění původní. Pojišťovací metoda se objevuje jak v oblasti veřejných financí, tak i u soukromých financí, typičtější je však u druhého případu. Pojistná smlouva V této smlouvě se pojistitel zavazuje uhradit pojištěnci v případě nahodilé události pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a pojistník se zavazuje platit pojištění. Pojistné podmínky a podmínky realizace pojištění, které jsou součástí této smlouvy, jsou závazné pro obě strany. Smlouva se uzavírá písemně, podepisují obě strany, výjimkou jsou pojištění sjednaná na pojistnou dobu kratší než jeden rok. Existují čtyři způsoby uzavření této smlouvy a to osobně na pobočce pojišťovny, on-line prostřednictvím internetu, prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele, nebo dalších prodejních kanálů jako jsou makléři, cestovní kanceláře, pošta, realitní makléři. Pojem pojistka značí potvrzení o uzavření pojistné smlouvy mezi dvěma stranami. V případě ztráty, poškození nebo zničení pojistky vydává na žádost pojistníka pojišťovna druhopis pojistky. Pojistná smlouva musí obsahovat několik bodů- pojistitele a pojistníka, oprávněné osoby s jejich identifikačními údaji, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, splatnost a údaj, zda se jedná o pojištění běžné nebo jednorázové a vymezení doby, na kterou byla pojistka uzavřena. Další součástí smlouvy jsou pojistné podmínky zpracované pojistitelem pro jednotlivé typy pojištění. Najdeme v nich vymezení vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistné události, stanovení výjimek z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Tyto podmínky musí pojistník před uzavřením znát kromě smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku. Pojištění vzniká na základě podmínek stanovených v pojistné smlouvě. Uzavření pojistné smlouvy je datum, kdy byla pojistná smlouva podepsána. Počátek pojištění je v ní vždy stanoven a jedná se o datum, od kterého vznikají práva a povinnosti pojištění. Pojištění vzniká od 00:00 dne následujícího po dni uzavření pojistné smlouvy.

9

Pojištění zaniká uplynutím pojistné doby, pokud není ve smlouvě řečeno jinak, nezaplacením pojistného (den po uplynutí lhůty stanovené v upomínce k zaplacení pojistného), dohodou (určen okamžik zániku a způsob vyrovnání závazků), výpovědí (u běžného pojištění ze strany pojistitele nebo pojistníka, výpověď musí být doručena min. 6 týdnů před uplynutím pojistného období). Zánik pojištění výpovědí vzniká zánikem pojistného rizika nebo pojištěné věci, smrtí pojištěné fyzické osoby, zánikem právnické osoby nebo právního nástupce, do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy- dnem doručení začíná běžet 8 denní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká, do tří měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události- dnem doručení výpovědi začíná běžet výpovědní doba 1 měsíce, po jejím uplynutí pojištění zaniká. Dalším způsobem je odstoupení od smlouvy. V tomto případě lze odstoupit od smlouvy, pokud pojistitel nebo pojistník poskytne nepravdivé nebo neúplné údaje o sjednávaném pojištění, má pojistitel 2 měsíce od zjištění této skutečnosti na odstoupení od smlouvy. Pojistná smlouva dále zaniká změnou vlastnictví pojištěného majetku a to dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví majetku. Základní subjekty pojištění Pojistitel je právnická osoba provozující pojištění. Může jím být pojišťovna, nebo osoba s povolením k provozování pojišťovací činnosti- agent, makléř. Pojištěný je osoba, na kterou se pojištění vztahuje. Pojištění může být uzavřeno na její majetek, život, zdraví anebo odpovědnost za škodu. Má právo na pojistné plnění. Pojistník, je osoba, se kterou pojistitel uzavřel pojistnou smlouvu. Je povinen platit pojistné a má právo měnit obsah pojistné smlouvy nebo ji vypovědět. Může být zároveň pojištěným. Oprávněné osobě vzniká v důsledku pojistné události právo na pojistné plnění. Obmyšlený je specifický druh oprávněné osoby, které se vyplácí pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Je určena v pojistné smlouvě pojistníkem. Pokud není pojistník zároveň pojištěncem, musí mít souhlas pojištěného. Poškozený je osoba, která utrpěla škodu na majetku, životě nebo na zdraví cizím zaviněním podle platných předpisů.

10

Druhy a formy pojištění Formy pojištění se určují na základě právních okolností, za nichž pojištění vzniklo. Dělí se na pojištění zákonné a pojištění smluvní. U formy smluvní dále rozdělujeme na dobrovolné a povinné. Druhy se liší na základě mnohých hledisek jako je předmět pojištění na pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění osob. Povinné smluvní pojištění vychází z patnácté hlavy občanského zákoníku v §788 - §828, kde můžeme také najít úpravu pojistné smlouvy od 31. 12.2 004. §789 říká, že zákon může fyzické a právnické osobě uložit uzavření pojistné smlouvy. Uzavření může vzniknout i bez podpisu pojistné smlouvy na základě podmínek uvedených v předpise zákonné pojištění. Pokud není v předpisech zákonného pojištění uvedeno jinak, ustanovení zákoníku platí i pro pojištění zákonné, jako podpůrná norma. Povinné smluvní pojištění znamená, že účastníkům bylo uloženo předpisem uzavřít pojistnou smlouvu. Zpravidla se jedná o případy, kdy je s činností účastníka spojeno zvýšené riziko a je ve všeobecném zájmu, aby se poškozenému dostalo náhrady, i v případě, že pojištěný nemá na náhradu dostatečné finanční prostředky. Rozdílem od zákonného pojištění je, že není uložena pojišťovna- to dává možnost pružnější volby pojistitele. Typickým příkladem je pojištění odpovědnosti za škodu. Zákon č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě platný od 1. 1. 2005 obsahuje zvláštní ustanovení, že vztahy všech účastníků se řídí tímto zákonem a až když nejsou v zákoně upraveny, účastníci se řídí občanským zákoníkem. To platí i pro pojištění podnikatelů, pokud se jedná o vztah pojistitel a jiný podnikatel. „Zákon o pojistné smlouvě počítá i se speciální úpravou především povinných smluvních pojištění ve zvláštních zákonech, tedy i např. v zákoně 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nebo v zákoně č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.“ (Karfíková Marie, 2010) V případě povinného smluvního pojištění u těchto druhů pojištění, zákon o pojistné smlouvě v §5 odst. 1 stanovuje, zda se může smlouva od zákona o pojistné smlouvě odchýlit. Odchýlení je možné pokud to tento zákon či zvláštní zákon povoluje a pokud se odchýlením nezpůsobí snížení rozsahu pojištění, který je dán zvláštním právním předpisem. 11

Dnes existuje jen jediné zákonné pojištění a to pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Novým členěním pojištění v rámci zákona o pojistné smlouvě je členění podle způsobu pojištění, a to na pojištění škodová a obnosová. Pokud je pojistitel podle smlouvy povinen poskytnout finanční úhradu dle smlouvy v plném rozsahu, jde o pojištění škodové. Jestliže je pojistitel povinen po vzniku pojistné události vyplatit jednorázové či opakované pojistné plnění (důchod) dle pojistné smlouvy, mluvíme o pojištění obnosovém, které se uzavírá s cílem získání prostředkového plnění, kapitálu, … Výpočet se provádí na základě pojistné částky, která má být vyplacena v případě pojistné události a nebo na základě výše a četnosti vyplácení důchodů. Další dělení je podle druhů pojištění. Rozlišujeme soukromé pojištění věci a jiného majetku a pojištění osob. Pod soukromé pojištění věci a majetku zahrnujeme pojištění právní ochrany, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění úvěru a záruky pojištění finančních ztrát. Životní pojištění, úrazové pojištění a pojištění pro příápad nemoci řadíme pod pojištění osob. Pojištění věci nebo souborů věcí, pojištění práví ochrany §42, odpovědnosti za škodu §43, úvěru nebo záruky §47 a finančních ztrát §48 lze sjednat jen jako škodová. Stejně tak pojištění odpovědnosti za škodu může být sjednáno pouze jako škodové. Uzavírá se pro případ, že pojištěný způsobí škodu jiné osobě. V tomto případě se vyplácí pojistné přímo poškozenému. Pojištěný právo na odškodnění nemá, není-li stanoveno jinak. Pojištění buď obsahuje veškerou odpovědnost za škodu, a nebo jsou některé druhy z pojistky vyloučeny, pokud je pojištěn jen určitý druh odpovědnosti. Dále dělíme pojištění životní a neživotní, životní zajištění a neživotní zajištění a to podle zákona č. 227/2009 Sb. o pojišťovnictví. Životní pojištění znamená přebírání rizik zmíněných v pojistné smlouvě životního pojištění. „Do životního pojištění patří pojistná odvětví uvedená v části A přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. Odvětví životního pojištění jsou např. pojištění pro případ smrti, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného, pojištění důchodu, pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění 12

k pojištění podle části A, svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.“ (Karfíková Marie, 2010) Odvětví v článku B patří do neživotního pojištění. Jsou to: úrazové pojištění, pojištění nemoci, pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidelech motorových a nemotorových, pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z činnosti dopravce, z provozu drážního vozidla, pojištění úvěru, pojištění záruky-kauce, pojištění různých finančních ztrát vyplývajících z výkonu povolání, z nedostačného příjmu, ze špatných povětrnostních podmínek, ze ztráty zisku, ze stálých nákladů, z nepředvídaných obchodních výdajů, ze ztráty tržní hodnoty, ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, z ostatních finančních ztrát. Instituce Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., (EGAP) a Česká exportní banka, a.s. poskytují speciální pojištění- pojištění vývozních úvěrů nebo zvýhodněné úvěry pro vývozce. Tento jev je zahrnut v zákoně č. 58/1995 Sb., o pojištění a financování vývozu se státní podporou jako speciální úprava k zákonu o pojišťovnictví.

13

1.4 Pojišťovací služby v cestovním ruchu Pojištění účastníků cestovního ruchu Během cestování se zvyšuje riziko vzniku pojistné události a to v podobě úrazů, nemocí, krádeží a nebo v extrémních případech živelných pohrom. Proto se v cestovním ruchu objevuje pojistná služba, která má pomoci účastníkům cestovního ruchu překlepnout následky zmíněných rizikových případů a událostí. Právní úpravu najdeme v zákoně o pojišťovnictví č.363/1999 Sb. Pro pochopení problematiky je třeba znát určité pojmy. Pojistné riziko je náhodná pojistná událost krytá pojištěním. Pokud tato nahodilá událost nastane, je důležitým pojmem pojistná částka. Tato částka znamená maximální možnou náhradu škody. Pojistné plnění je reálná částka představující náhradu škody pojišťovnou. Pojem pojistné představuje cenu pojištění, která se odvýjí od výše rizika. V cestovním ruchu se stanovuje na jeden den a násobí se počtem dnů, na které chce být účastník pojištěn. Tuto sumu najdeme v pojistné smlouvě, která je vždy písemná. Obsahuje druh, předmět, dobu trvání pojištění, výši pojistného plnění, částku pojistného a všeobecné podmínky pojištění. V cestovním ruchu je potřeba zmínit povinné pojištění, pod nějž řadíme pojištění cestovních kanceláří proti úpadku ze zákona č. 159/1999 Sb. Dobrovolné, neboli smluvní pojištění znamená pojištění účastníků proti vybraným rizikům. Dobrovolné cestovní pojištění se dá uzavřít mezi cestovní kanceláří a pojišťovnou. V tomto případě jsou hromadně pojištěni všichni účastníci organizovaného zájezdu u stejné pojišťovny. Pojistné je zahrnuto v ceně zájezdu a nebo si ho účastník může objednat a cestovní kancelář mu pojištění vyjedná. Stává se tedy prostředníkem. Vždy je potřeba si zjistit, které rizikové události pojištění obsahuje. Dalším typem dobrovolného pojištění je pojištění mezi účastníkem a pojišťovnou, které si účastník sjednává sám. Má na výběr tři varianty. Buď sjednává pojištění individuální, tedy jeden pojistný produkt pojišťovny, nebo si může uzavřít pojištění na dva nebo více produktů pojišťovny. Poslední variantou je pojištění komplexní, které zahrnuje celý „balík“ cestovního pojištění.

14

Doklady a tiskopisy podstatné pro účastníka cestovního ruchu Základním dokladem o pojištění je karta pojištěnce. Ta obsahuje jméno a příjmení pojištěnce a číslo pojistné smlouvy. V informačním letáku pojišťovny nalezneme pokyny k řešení pojistné události, telefonní číslo pojišťovny. Některé pojišťovny dávají do informačních letáků i číslo na asistenční službu, kterou lze kontaktovat 24 hodin denně a která pojištěnému pomůže vyřešit daný problém a dá mu potřebné instrukce a rady. Dalšími z dokladů je evropská karta zdravotního pojištění, platící pro země EU, pojistná smlouva a další formuláře pojišťovny pro nahlášení pojistné události. Druhy pojištění účastníků cestovního ruchu Úrazové pojištění je typem pojištění, které pokrývá škody způsobené v důsledkem trvalých následků úrazů nebo úmrtí následkem úrazu. Pojištění léčebných výloh zajišťuje úhradu nákladů na ošetření a zdravotnickou péči v případě úrazu či nemoci, hospitalizaci, přepravu do zdravotnického zařízení, případně transfer do vlasti, nutné operace, dovezení ostatků do vlasti (repatriace)… Výjimkou z pojištění je úraz způsobený v opilosti nebo pod vlivem drog, nebezpečnými sporty, kosmetické zásahy aj.

V některých zemích požadují zdravotnická zařízení úhradu přímo

na místě. Pojištěnec v tomto případě nárok na náhradu uplatňuje dokladem o platbě u své pojišťovny. Vymůže ji v českých korunách. Postup při vzniku této pojistné události je následovný- vyhledat pomoc lékaře a zjistit zda spolupracuje s pojišťovnou pojištěnce, informovat asistenční službu, pokud dojde k hospitalizaci a vyžádat si povolení při náročnějších vyšetřeních, vyžádat si potvrzení a doklady o platbách případně policejní protokol. Podat oznámení o pojistné události u své pojišťovny. Pojištění zavazadel zavazuje pojištěnci úhradu zavazadla v případě zničení živelnou pohromou, dopravní nehodou, pro případ krádeže, či vloupání. Pojištění se nevztahuje na loupežné přepadení, vytrhnutí věci z rukou. V případě pojistné události se událost hlásí policii a vyžaduje se potvrzený policejní protokol, dále je nezbytné opatřit si další doklady, jako je seznam věcí potvrzený svědky a závěrečné odevzdání “Oznámení o pojistné události na pobočce pojišťovny“. Pojištění odpovědnosti občanů představuje úhradu škody způsobené účastníkem cestovního ruchu osobě druhé a to na životě, anebo na zdraví. Pojištění se nevztahuje například 15

na úmyslnou škodu. Při této pojistné události se událost hlásí pojišťovně, pořizují se nezbytné doklady jako je důkaz o vzniku pojistné události, policejní protokol. Náhrada škody se vyplácí pojištěnému v zahraničí v příslušné měně. Pojištění neúčasti na zájezdu nebo jinak řečeno storna zájezdu zajišťuje úhradu vzniklých nákladů na stornovací poplatky. Pojistné plnění se vztahuje pouze na případ zrušení cesty kvůli úmrtí, hospitalizaci, úrazu, vážného onemocnění dále na živelnou pohromu v místě bydliště pojištěnce nebo v cílové destinaci anebo na vážné nepokoje v ní. Pojištění se nevztahuje na změnu plánů, vyloučení ze zájezdu či neudělení víza. Postup se značně podobá již zmíněným- nahlášení pojistné události cestovní kanceláři a pojišťovně, předložení potřebných dokladů a potvrzení. Existuje řada dalších možných připojištění, jako je pojištění zmeškání nebo zpoždění odletu letadla, zpoždění zavazadel, únosu letadla, připojištění rizikových sportů.

1.5 Význam pojištění v cestovním ruchu po vstupu do Evropské unie Z obecného hlediska je pojištění nástrojem finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti. Cestovní pojištění má tedy eliminovat a překlenout následky negativní události v podobě úrazu, nemoci, ztrátě zavazadel atd. Někdo by si mohl pomyslet, že vstupem České republiky do Evropské unie již nehraje cestovní pojištění významnou roli. Není tomu ale tak. Málokdo ví, že ještě před vstupem do Evropské unie existovaly smlouvy o poskytování nutné zdravotní péče s některými státy, jako byly např. Německo, Rakousko, Slovensko či Itálie. Vstupem do Evropské unie získali naši občané nárok na zdravotní péči ve všech členských státech, ale za podmínek, které jsou v daném statě běžné. To tedy znamená, že českému občanovi bude hrazena jen suma peněz za léky, ošetření a hospitalizaci, jako místním občanům a to jen ve státních zařízeních. V soukromých zařízeních, kterých je ve světě mnohem více než u nás, budou muset občané hradit celou část léčebných výloh. Což může při vážnější nemoci či úrazu představovat náklady v podobě statisíců korun. „Cestovní pojištění tak má v cestovním ruchu stále svoje důležité místo a plní význam finančního ochránce turistů při nepředvídaných zdravotních komplikacích i poté, co se Česká republika stala členem Evropské unie a čeští občané mají v jednotlivých členských státech nárok na nutnou zdravotní péči na účet své zdravotní pojišťovny. Z pohledu cestovního ruchu tedy cestovní pojištění přispívá k ochraně a krytí rizik českých turistů v zahraničí. Zajišťuje 16

totiž ochranu i v případech, na které nepamatuje státní zdravotní připojištění. Českým turistům tak může ušetřit vysoké peněžní sumy a navíc je ochrání i před komplikovanou administrativou, která je v zahraničí s lékařskou péčí často spojena. Je tedy vhodné si při cestě do zahraničí vyzvednou ve zdravotní pojišťovně příslušný formulář pro uplatnění nároků ze zdravotního pojištění v cizině a zároveň si sjednat i komerční cestovní pojištění.“ (Cestovní pojištění po vstupu do EU, 2015)

17

2 Analytická část Analytická část bakalářské práce se bude zabývat nabídkou pojišťoven v České republice v oblasti cestovního pojištění. Následně bude zkoumat význam cestovního pojištění v cestovním ruchu a spokojenost účastníků cestovního ruchu v oblasti pojistných produktů do zahraničí formou dotazníku.

2.1 Hodnocení nabídky pojistných produktů V současnosti nabízí cestovní pojištění všechny tuzemské komerční pojišťovny a některé pobočky zahraničních pojišťoven. Tuzemských pojišťoven bylo v roce 2014 na našem území 33. Z toho bylo 21 tuzemských pojišťoven s převažujícím zahraničním kapitálem a 12 tuzemských pojišťoven s převažujícím tuzemským kapitálem. V neposlední řadě cestovní pojištění nabízí i 7 zdravotních pojišťoven. Dále na našem území působí 20 poboček zahraničních pojišťoven. O rozdělení pojistného trhu mezi pojišťovny s největším podílem na trhu vypovídá následující tabulka. Pojišťovny Podíl na trhu

ČP

KOOP

ALLIANZ

GP

ČSOBP

ČPP

Ostatní

23,3 %

19,9 %

9,8 %

7,6 %

6,6 %

6,0 %

26,8 %

Tabulka 26 Rozdělení pojistného trhu dle velikosti podílu, zdroj (Statistické údaje ČAP, 2015)

S ohledem na rozsah tohoto textu není možné analyzovat nabídku všech těchto pojišťoven. Jsou zde proto vybrány tři největší pojišťovny, které mají největší podíl na celkovém předepsaném smluvním pojistném a je analyzována jejich nabídka. Jsou jimi tedy Česká pojišťovna, Kooperativa pojišťovna a Allianz pojišťovna. Dohromady jejich podíl na pojistném činí 53 %.

2.1.1 Česká pojišťovna Česká pojišťovna je nejstarší pojišťovna na našem území. Postupem času expandovala i do jiných evropských států a je součástí finanční skupiny PPF. Česká pojišťovna nabízí široké spektrum produktů jak z oblasti životní, tak neživotní.

18

V rámci cestovního pojištění nabízí 14 druhů pojištění. Tato pojištění se liší podle účelu cesty, délky cesty a podle požadavků klientů. Všechny druhy pojištění je možné sjednat online se slevou 10%, kromě dvou typů pojištění, kterými jsou Adrenalin a Tuzemsko, ta je možné sjednat jen na pobočkách. V rámci všech balíčků jsou děti do šesti let zdarma, pro děti od šesti do osmnácti let je zde 50% sleva. Dále je u balíčků v ceně NONSTOP asistenční služba v českém jazyce. Limit léčebných výloh je u České pojišťovny buď 3 000 000 Kč, nebo 6 000 000 Kč. U většiny už připravených paketů je tento limit dán, u flexibilnějších balíčků na míru, si ho klient může zvolit sám. Od těchto charakteristik se dále odvíjí i cena na den. U produktů, které nemají v ceně některá připojištění, lze přidat pojištění nevyužitá dovolená, storno, odpovědnost, úrazové pojištění, pojištění veterinární služby, přerušené cesty, právní ochrany a zavazadel. Nabídku pojišťovny lze rozdělit do dvou oblastí, kterými jsou krátkodobé a dlouhodobé balíčky. Do krátkodobých balíčků je možné zařadit tyto produkty:  Eurovíkend Pojištění je vhodné pro krátké cesty po Evropě. Doporučuje se jak obdivovatelům pamětihodností, tak vyznavačům pěší turistiky. V ceně je pojištění léčebných výloh (3 000 000 Kč) a pojištění zavazadel (10 000 Kč).  Turistika a poznání Paket je určen pro cestovatele a kryje turistiku do 3 500 m n. m. Limit pro léčebné výlohy je zde vyšší a to 6 000 000 Kč kvůli riziku závažnějších zranění a náročnějším převozům.  K moři Balíček je učen pro klienty chystající se na dovolenou v přímořských oblastech. Obsahuje jak léčebné výlohy, úrazové pojištění, tak pojištění odpovědnosti a zavazadel. Vše v nižším rozsahu pojistných limitů.  Cestovní pojištění U tohoto produktu je problematické vymezit jeho rozsah, neboť si ho klient staví na míru dle svých potřeb. Vybrat si může i výši limitu. Lze uzavřít pro Evropu i pro svět, dále má pojištěný možnost volby, zda jde o rizikovou cestu, cestu za poznáním, organizovaným sportem aj. 19

 Pracovní cesta Pojištění vhodné pro krátkodobé pracovní cesty s nižším limitem léčebných výloh, avšak obsahuje úrazové pojištění, pojištění odpovědnosti s limitem 3 500 000 Kč, zavazadel 10 000 Kč a právní ochranu do 200 000 Kč. Opět je možné sjednat pro Evropu nebo svět.  Exotika Komplexní produkt platící po celém světě, který kryje všechna rizika. Klient si vybírá limit pro léčebné výlohy, dále si může připojistit řadu rizik, jako jsou úraz, odpovědnost, zavazadla, veterinární léčbu a opuštěnou domácnost, Výši limitů si opět vybírá. Produkt je variabilní, proto si stejně jako v případu produktu “pracovní cesta“ klient volí i typ cesty.  Lyže a snowboard Jedná se o pojištění pro zimní sporty pro celou rodinu, které pokrývá většinu rizik. Cena je ovšem vyšší. Za zmínku stojí vyšší plnění léčebných výloh, ale také vyšší limity úrazového pojištění (trvalé následky: 400 000 Kč, smrt úrazem: 200 000 Kč, doba nezbytného léčení: 40 000 Kč), dále zvýšený limit odpovědnosti (5 000 000 Kč), pojištění zavazadel 20 000 Kč a v neposlední řadě pojištění právní ochrany.  Adrenalin Balíček kryjící všechny rizikové sporty má, co se týče limitů stejné plnění jako “Lyže a snowboard“. Liší se pouze v nižším pojištění zavazadel (10 000 Kč) a nižším pojištění odpovědnosti (3 500 000 Kč). Produkt se dá objednat pouze na pobočce kvůli originalitě každé smlouvy, proto se k němu nedá dohledat cena. Mezi dlouhodobé produkty náleží:  Cestovatel Pojištění, které se sjednává na 90, 180, nebo 365 dní. Počet výjezdů není omezen, avšak nejdelší pobyt je 46 dní. Obsahuje vyšší limit léčebných výloh a úrazového pojištění a odpovědnosti, limit 10 000 Kč na pojištění zavazadel a limit právní ochrany do 200 000 Kč.

20

 Za prací Balíček je vhodný pro časté pracovní cesty, stejně jako u “Cestovatel“ se dá sjednat až do jednoho roku a stejné jsou i podmínky pro počty výjezdů a maximální délku souvislého pobytu. Identické jsou i limity, až na pojištění zavazadel, které je zde do 30 000 Kč.  Student Ideální produkt pro studium v zahraničí, pracovní stáže, au pair a brigády. Limity jsou stejné jako u “Cestovatel“, avšak je zde pojištění zubní péče do 20 000 Kč.  Cestovní pojištění individuální Dlouhodobá varianta cestovního pojištění ze sekce krátkodobých. Produkt je variabilní, tedy závisí na klientovi, v jakém rozmezí si pojištění sjedná. 2.1.2 Kooperativa pojišťovna Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group je druhou největší pojišťovnou na českém trhu. Byla založena již v roce 1991. Jako univerzální pojišťovna nabízí svým klientům plný sortiment služeb a všechny standardní druhy pojištění jak pro občany, tak pro klienty z řad firem od drobných podnikatelů až po velké korporace. V oblasti cestovního pojištění nabízí několik typů produktů. Tato nabídka však není tak velká, jako u předchozí pojišťovny. Všechny pojištění je možné sjednat online. Při online sjednání získá klient také slevu 10 %. Kooperativa pojišťovna nabízí jeden typ krátkodobého pojištění:  Kolombus Toto pojištění zahrnuje úhradu nákladů na léčebné výlohy ve dvou variantách (3 000 0000 Kč nebo 6 000 0000 Kč) a to i v případě teroristického útoku. Pojištění léčebných výloh se automaticky vztahuje i na náhradu nákladů za zásah horské služby. Komplexní balíček zahrnuje například pojištění zpoždění letu a zavazadel, odpovědnosti za újmu i další praktická pojištění. Děti do šesti let jsou pojištěny zdarma, pokud budou cestovat v doprovodu dospělého a děti Od 6 do 18 let mají pojištění se slevou 50 %. Stejně tak nabízí jeden typ dlouhodobého pojištění, kterým je:

21

 Kolombus Abonent Pojištění se sjednává na dobu jednoho roku. Délka jednoho souvislého pobytu v zahraničí nesmí překročit 45 kalendářních dnů. Počet výjezdů během trvání pojištění není omezen. Podobně jako cestovní pojištění KOLUMBUS nabízí komplexní ochranu v případě úrazu i nehody na cestách nebo dovolené včetně pojištění zavazadel a odpovědnosti za škodu. I zde platí, že dítě do 6 let je zdarma. Pojištění má zdarma asistenční službu v českém jazyce 24 hodin denně. 2.1.3 Allianz pojišťovna Allianz pojišťovna, a. s. je součástí největšího světového pojišťovacího koncernu Allianz Group, který chrání život a majetky 80 milionů lidí ve více než 70 zemích. V naší zemi působí od roku 1993. Jedná se o univerzální pojišťovnu, proto je možné v její nabídce nalézt jak životní pojištění, tak i neživotní pojištění. V oblasti cestovního pojištění nabízí jeden produkt ze segmentu krátkodobého pojištění:  Krátkodobé cestovní pojištění Toto cestovní pojištění je možné sjednat až na dobu 90 nebo 120 dní, v závislosti na cílové destinaci. Pojištění v sobě zahrnuje pojištění léčebných výloh bez limitu. Je možné jej využít pro turisty, služební cesty i sportovní cesty. K tomuto pojištění lze sjednat širokou škálu připojištění.  Cestovní pojištění pro časté cestovatele Cestovní pojištění je určeno pro osoby, které častěji jezdí do zahraničí. Platí po celý rok a na všechny zahraniční výjezdy, lze jej využít i pro pracovní pobyty do zahraničí.  Golfové pojištění Jak lze z názvu vyvodit, jedná se o pojišťění určené pro hráče golfu. Toto pojištění platí pro hráče po celém světě po dobu 1 roku. 2.1.4 Vyhodnocení nabídky pojišťoven Proto, aby bylo možné porovnat nabídky třech největších pojišťoven v České republice, je zde využita následující tabulka, které udává základní charakteristiky ke krátkodobým pojištěním. 22

Cena 1. den

Cena další dny

Limit léčebnýc h výloh

Eurovíkend Turistika a poznání K moři

114 132

8 18

3 mil. 6 mil.

117

19

3 mil.

Cestovní pojištění Pracovní cesta Exotika

132

18

3 mil.

146

26

3 mil.

257

86

6 mil.

Lyže a snowboard Dovolená s rodinou

168

35

6 mil.

132

18

3 mil.

Pojištění krátkodobé

36

36

3 mil.

Pojištění základ Otpimal

130

130

194

194

exkluzive

266

266

Trvalé následky/smrt/úraz

Odpovědnost za škodu ujma na zdraví/škoda na věci/fin.škoda

Česká pojišťovna 200 tis./100 2 mil./1 mil. tis./20 tis 500 tis. 200 tis./100 2 mil./1 mil. tis./20 tis. 500 tis. 200 tis./100 2 mil./1 mil. tis./20 tis. 500 tis. 200 tis./100 2 mil./1 mil. tis./20 tis. 500 tis. 200 tis./100 2 mil./1 mil. tis./20 tis. 500 tis. 400 tis./200 3 mil./1 mil. 1 tis./40 tis. mil. 200 tis./100 2 mil./1 mil. tis./20 tis. 500 tis. Kooperativa pojišťovna 200 tis./100 tis./25 tis.

Zavazadel

Pojištění odpovědnosti

Pojištění domácnosti

Denní odškodnění úrazu

10 tis. 10 tis.

-

-

-

10 tis.

-

-

-

10 tis.

-

-

-

10 tis.

Ano do 200 tis. Ano do 200 tis. Ano do 200 tis -

-

-

Ano 100 tis. -

-

-

-

Ano 4 mil.

-

-

-

-

-

-

-

100 Kč

-

-

200 Kč

10 tis. 20 tis. 10 tis.

15 tis. + pojištění zpožděni zavazadel

Allianz pojišťovna 5 mil./2,5 mil. Kč Neome 400 tis./200 tis. 10 mil./5 mil. 24 tis. Kč zeno Kč neomez 800 tis. Kč/ 400 15 mil./7,5 50 tis. Kč eno tis. Kč mil. Kč Tabulka 27 Porovnání pojištění, zdroj vlastní zpracování 3 mil

-

Z této tabulky je tedy možné vyčíst, že klienti mají opravdu velkou škálu možného pojištění i připojištění. Česká pojišťovna nabízí široké spektrum balíčků a klienti si mohou zvolit od levného pojištění v podobě Eurovíkendu až po drahé pojištění do exotiky, ve kterém jsou již nadefinovány nejrůznější připojištění. Kooperativa pojišťovna nabízí v oblasti krátkodobého pojištění jednu možnost, ve které je možné nadefinovat požadované typy připojištění. Jeho cena se jeví však nejlepší při daných podmínkách. Allianz pojišťovna má nejdražší pojištění, na druhou stranu má mnohem vyšší pojistné plnění a jako jediná nabízí i neomezené plnění.

2.2 Dotazníkové šetření Předmětem této druhé kapitoly je zjistit názor účastníků cestovního ruchu na důležitost a význam cestovního pojištění v cestovním ruchu, na nabídku pojišťoven a jejich celkovém hodnocení. Pro získání potřebných informací bylo využito dotazníkového šetření.

23

-

2.2.1 Tvorba dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je kvantitativní metoda výzkumu. Dotazník byl zvolen, protože umožňuje rychlý a bezproblémový sběr informací. Jeho výsledky je možné snadno měřit, vyhodnotit a zároveň je možné na ně aplikovat statistické metody. Dotazníky byly distribuovány elektronicky, tedy pomocí emailu na spolužáky a známé. Ti jej dále distribuovali jejich známým a rodinným příslušníkům.  Výběr respondentů Pro dotazníkové šetření byla vybrána cílová skupina respondentů ve věku 20 až 30 let. Pomocí dotazníku bylo osloveno 100 respondentů z této cílové skupiny. 52 respondentů vrátilo dotazník zpět, kompletně vyplněný. Návratnost dotazníku tak byla 52%.  Sestavení dotazníku Využitý dotazník obsahuje otevřené, polootevřené a uzavřené otázky. „Otevřená otázka je taková, která nenabízí žádnou variantu odpovědí. Respondenti odpovídají podle vlastního uvážení. Protože není ve svých odpovědích nijak omezován, je možné tak získat více informací.“ (Kozel, R., str. 170) Uzavřená otázka stanovuje respondentům několik možných odpovědí. Respondent musí zvolit jednu případně více odpovědí. Dále jsou v dotazníku využity polouzavřené otázky, které jsou kombinací uvedených dvou typů otázek. Vlastní dotazníkové šetření bylo anonymní. Snahou bylo zjistit názory osob na cestovní pojištění. První tři otázky dotazníku zjišťovaly základní údaje o respondentech. Tedy jejich pohlaví, vzdělání a věk. Druhá část otázek, respektive další dvě otázky, si kladly za cíl zjistit informace o tom, jak často respondenti cestují. Následná část dotazníků zjišťovala informace o cestovním pojištění, spokojenosti klientů s pojištěním a názory na důležitost pojištění.  Předvýzkum Proto, aby byly eliminovány jakékoliv chyby v dotazníku, byl v přípravné fázi tvorby dotazníku využit předvýzkum. Předvýzkum byl realizován na třech spolužácích. Byly tak zjištěny názory respondentů na dotazník. Z výsledků vyplynulo, že respondenti neměli problém s vyplněním otázek. Dle jejich informací na sebe otázky vhodně navazovaly, byly jasné a srozumitelné. Délka vyplnění nebyla příliš dlouhá, přibližně kolem 2 minut. Proto mohlo následně dojít k samotnému sběru dat. 24

 Vyhodnocení Vyhodnocení statistického souboru dat je provedeno pomocí programu MS Excel. Výsledky jsou shrnuty do přehledných tabulek. Tabulky obsahují absolutní a relativní četnosti. Ty udávají, kolik hodnot daného znaku se vyskytuje ve statistickém souboru v absolutním vyjádření nebo relativně vzhledem k celkovému počtu prvků souboru.  Harmonogram od sestavení dotazníku až po jeho vyhodnocení, je vyobrazen v následné tabulce.

Činnosti

1.9.

2.9.-3.9.

4.9.-5.9

6.9.-10.9.

11.9.-12.9

14.9.-15.9.

16.9.-30.9

31.10. - 1.11.

2.11.-3.11.

Stanovení výzkumného problému Stanovení cílů výzkumu definování respondentů Tvorba dotazníku Předvýzkum vyhodnocení předýzkumu Sběr dat Analýza dat Vyhodnocení dotazníku Tabulka 28 Harmonogram činností souvisejících s dotazníkovým šetřením, zdroj vlastní zpracování

2.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření V následujícím textu jsou vyhodnoceny výsledky dotazníkového průzkumu.  Otázka 1: Jaké je vaše pohlaví? První otázka zjišťovala informaci o pohlaví respondenta. Dotázaní měli logicky na výběr jednu ze dvou variant. Odpovědi Muž Žena Celkem

Absolutní četnost 28 24 52

Relativní četnost 54 % 46 % 100 %

Tabulka 29 Vyhodnocení otázky 1, zdroj vlastní zpracování

Z výsledků vyplynulo, že více osob bylo mužského pohlaví. Konkrétně tedy bylo 54 % mužů a 46 % žen. 25

 Otázka dvě: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Ve druhé otázce respondenti odpovídali na to, jakého největšího vzdělání prozatím dosáhli. Tato uzavřená otázka nabízela čtyři odpovědi. Odpovědi Základní Vyučen Středoškolské Vysokoškolské Celkem

Absolutní četnost 4 21 18 9 52

Relativní četnost 8% 40 % 35 % 17 % 100 %


Z výsledků druhé otázky je jasně patrné, že největší podíl tvořili respondenti s výučním listem. Těchto respondentů bylo 40 %. Následovali respondenti se středoškolským vzděláním. Tito dotázaní tvořili 35 %. Menší podíl představovali vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Těchto bylo 17 %. Nejmenší podíl poté představovali respondenti se základním vzděláním. Těchto dotázaných bylo 8 %.

 Otázka tři: Jaký je váš věk? Třetí uzavřená otázka zjišťovala věk respondentů a nabízela proto tři odpovědi. Odpovědi 20 – 23 let 24 – 26 let 27 – 30 let Celkem

Absolutní četnost 20 18 14 52

Relativní četnost 38 % 35 % 27 % 100 %


Z výsledků šesté tabulky je patrné, že nejvíce respondentů bylo z věkové skupiny 20 až 23 let. Těchto respondentů bylo 38 %. Menší podíl poté představovali respondenti z věkové skupiny 24 až 26 let. Těchto dotázaných bylo 35 %. Nejmenší skupinu s podílem 27 %, představovali respondenti z věkové skupiny 27 až 30 let.  Otázka čtyři: Jak často cestujete do zahraničí? Čtvrtá polootevřená otázka otevírala druhý okruh otázek. Nabízela respondentům pět možných odpovědí. Z nichž jedna byla otevřená a ti respondenti, kterým nevyhovovala ani 26

jedna odpověď, mohli zvolit svou vlastní odpověď. Všechny odpovědi shrnuje následná tabulka. Odpovědi Vůbec 1 x ročně 2 x ročně 3 x ročně 4 x ročně 5 x ročně 10 x ročně 12 x ročně 30 x ročně Celkem

Absolutní četnost 3 18 14 5 5 2 3 1 1 52

Relativní četnost 6% 35 % 27 % 10 % 10 % 4% 6% 2% 2% 100 %


Z odpovědí je jasně patrné, že nejvíce osob cestuje do zahraničí 1 x ročně. Takto do zahraničí cestuje přibližně jedna třetina respondentů. Dvakrát ročně cestuje do zahraničí 27 % respondentů. 10 % dotázaných cestuje do zahraničí 3 x ročně a také 4 x ročně. Zde byly tedy odpovědi shodné. Následně 6 % respondentů uvedlo, že do zahraničí vůbec necestují a 10x do zahraniční také cestuje 6 % respondentů. 5 x ročně do zahraničí vycestují 4 % dotázaných. 12 x ročně vycestuje do zahraničí jeden respondent a taktéž jeden respondent vycestuje 30 ročně do zahraničí. Pokud vyhodnotíme tuto otázku v závislosti na pohlaví respondentů, zjistíme následující.

Graf 7 Vztah otázky čtvrté a první, zdroj vlastní zpracování

27

Z grafu je možné vyčíst, že do zahraničí cestují častěji muži, než ženy. V odpovědi vůbec, jsou více zastoupeny ženy než muži. V odpovědi 1 x ročně jsou sice zastoupeni více muži, v odpovědi 2 x ročně však již ženy. V následných odpovědích, u nichž roste častost výjezdu za hranice státu, jsou více zastoupeni muži.  Otázka pět: Jak dlouhou dobu ročně strávíte v zahraničí? Tato druhá polootevřená otázka nabízela sedm odpovědí a kladla si za cíl zjistit, jakou dobu respondenti stráví v zahraničí.

Odpovědi 0 dnů 1 - 2 dny 3 - 7 dnů 8 - 10 dnů 11 - 14 dnů 15 - 30 dnů Měsíc až dva Přibližně půl roku Více než půl roku Celkem

Absolutní četnost 3 8 9 14 5 4 2 3 4 52

Relativní četnost 6% 15 % 17 % 27 % 10 % 8% 4% 6% 8% 100 %


Největší část respondentů, tedy 27 % respondentů, stráví v zahraničí 8 až 10 dnů. Druhou nejčastější odpovědí bylo 3 až 7 dnů. Tuto dobu v zahraničí stráví 17 % dotázaných. 15 % dotázaných stráví ročně v zahraniční jen 1 až 2 dny. 10 % dotázaných stráví v zahraničí ročně 11 až 14 dnů. 8 % respondentů zde stráví 15 až 30 dnů a stejné procento respondentů zde stráví více než půl roku. 6 % respondentů stráví v zahraničí přibližně půl roku a obdobný počet respondentů zde stráví 0 dnů. Následný graf poté zkoumá vztah množství stráveného času v zahraničí s dosaženým vzděláním.

28

Graf 8 Vztah otázky druhé a páté, zdroj vlastní zpracování

Tento graf vykazuje jakýsi vztah vypovídající o tom, že s růstem vzdělání roste počet strávených dnů v zahraničí. Např. respondenti se základním vzděláním, strávili v zahraničí maximálně dva dny. Naopak dotázaní s vysokoškolským vzděláním strávili v zahraniční nejméně 11 dnů, ale i více než půl roku.  Otázka šestá: Sjednáváte si vždy při cestě do zahraničí cestovní pojištění? Šestá otázka uvozovala další blok otázek. Byla uzavřeného typu a nabízela dvě odpovědi. Jejím smyslem bylo zjistit, zda si respondenti vždy sjednávají cestovní pojištění při výjezdu za hranice státu.

Odpovědi Ano Ne Celkem


Relativní četnost 38% 62% 100%


Výsledky šesté otázky jasně poukazují na to, že respondenti si ve více případech pojištění vždy nesjednávají. Tedy 62 % respondentů si cestovní pojištění vždy nesjednává a 38 % respondentů si při cestě za hranice cestovní pojištění vždy sjednává.

29

Nyní je zajisté na místě zkoumat vztah toho, zda si respondenti pojištění vždy sjednávají či nikoliv a jak dlouhou dobu v zahraničí stráví.

Graf 9 Vztah otázky páté a šestá, zdroj vlastní zpracování

Třetí graf poukazuje na to, že více respondentů si uzavírá pojištění až v případě, že stráví v zahraničí delší čas. V případě, že zde stráví respondent jeden až dva dny, uzavírá si vždy pojištění jen jeden respondent. V případě, že zde stráví již tři až sedm dnů, uzavírají si vždy pojištění již dvě osoby. V případě, že stráví v zahraničí více než 15 dnů, tak již převažují odpovědi kladné, tedy že si vždy uzavírají respondenti při cestě do zahraniční cestovní pojištění.  Otázka sedmá: Máte sjednáno dlouhodobé cestovní pojištění? Sedmá otázka byla taktéž uzavřeného typu a na výběr poskytovala dvě odpovědi. Otázka si kladla za cíl zjistit, zda mají respondenti uzavřené v současné době pojištění dlouhodobé. Odpovědi Ano Ne Celkem




Výsledky poukazují na to, že více než tři čtvrtiny respondentů nemá sjednáno dlouhodobé pojištění a buď si pojištění nesjednávají, nebo si sjednávají krátkodobé pojištění.

30

 Otázka osmá: Proč si sjednáváte při cestě do zahraničí cestovní pojištění? Osmá otázka byla první otázka otevřeného typu. Jejím záměrem bylo zjistit, co je důvodem toho, že si respondenti uzavírají cestovní pojištění. Všechny odpovědi respondentů jsou shrnuty v následné tabulce. Zde byly odpovědi různě definovány, ale v případě, že znamenaly totéž, jsou zde shrnuty jako jedna odpověď. Respondenti mohli uvést více odpovědí. Odpovědi Pro případ nemoci Pro případ úrazu Kdyby se mi něco stalo Pro případ úmrtí Pro případ nehody Z důvodu ochrany rodiny Protože v zahraničí studuji Protože mě pojistil zaměstnavatel Nevím Pro případ nemoci, úrazu a ztráty zavazadel Celkem

Absolutní četnost 20 40 2 1 5 2 1 1 2 1 75

Relativní četnost 27% 53% 3% 1% 7% 3% 1% 1% 3% 1% 100%


Z vyhodnocení osmé otázky je patrné, že více než polovina respondentů si pojištění sjednává pro případ úrazu. 27 % respondentů si pojištění sjednává pro případ nemoci. 7 % respondentů si pojištění sjednává pro případ nehody. 3 % respondentů uvedly několik odpovědí. V prvé řadě cestovní pojištění sjednávají pro případ toho, kdyby se jim něco stalo. Za další důvod uvedli ochranu jejich rodiny. Pro případ úmrtí si sjednává pojištění 1 osoba, pro případ úrazu, nemoci i ztráty zavazadel si sjednává pojištění jedna osoba. Jedna osoba má pojištění sjednané, protože jej pojistil zaměstnavatel nebo zde studují.  Otázka devět: Jste si vědom toho, že jako občan České republiky máte nárok na bezplatné nebo částečně hrazené zdravotní ošetření v zemích Evropské unie? Devátá otázka byla uzavřeného typu a nabízela dvě odpovědi.

31





Větší část respondentů uvedla, že si není vědoma toho, že jako občan členského státu Evropské unie má nárok na částečně hrazené zdravotní ošetření v zemích Evropské unie. Takto odpovědělo 71 % respondentů. 29 % respondentů si je vědomo nároku na hrazené zdravotní ošetření v zemích Evropské unie. Zde je zajisté důležité zkoumat, zda respondenti znají informaci o částečně hrazeném zdravotním ošetření v zemích Evropské unie a o tom zda si vždy sjednávají cestovní pojištění.

Graf 10 Vztah otázky šest a devět, zdroj vlastní zpracování

Graf poukazuje na to, že pět respondentů, kteří si cestovní pojištění vždy sjednávají, mají informaci o částečně hrazeném zdravotním ošetření v zemích Evropské unie a 15 respondentů tuto informaci nemá. Z čehož lze předpokládat, že v případě, že by respondenti byli o této skutečnosti více informováni, sjednávali by si v menší míře cestovní pojištění.  Otázka deset: Pokud je vám tato informace známa, kde jste se o ní dozvěděl? Tato otázka byla polotevřeného typu a nabízela čtyři varianty odpovědí. V následné tabulce jsou patrné všechny odpovědi respondentů.

32

Odpovědi Informovali mě o tom v pojišťovně Dozvěděl jsem se o tom z odborných publikací či jiných zdrojů Dozvěděl jsem se o tom od známého Dozvěděl jsem se o tom na internetu Dozvěděl jsem se o tom v rádiu Dozvěděl jsem se o tom v televizi Celkem

Absolutní četnost 1

Relativní četnost 7%

3 4 5 1 1 15

20% 27% 33% 7% 7% 100%


Jak je patrné z tabulky třináct, nejvíce respondentů se o této informaci dozvědělo z internetu. Takto odpovědělo 33 % respondentů. 27 % respondentů se o této informaci dozvědělo od známého. 20 % dotázaných si ji přečetlo v odborných publikacích. Jeden respondent se o ní dozvěděl v pojišťovně, dále jeden respondent ji slyšel v rádiu a jeden v televizi.  Otázka jedenáct: Jak si nejčastěji sjednáváte pojištění do zahraničí? Jedenáctá otázka si kladla za cíl zjistit informaci o tom, kde si klienti pojištění sjednávají. Tato polootevřená otázka nabízela tři varianty odpovědí a jednu otevřenou variantu, kterou nikdo nevyužil. Odpovědi Elektronickou formou Na pobočce pojišťovny U cestovní kanceláře Celkem

Absolutní četnost 19 6 4 29

Relativní četnost 66% 21% 14% 100%


Na tuto otázku odpovědělo 29 respondentů. Je možné tedy předpokládat, že si 29 respondentů někdy v minulosti pojištění sjednalo, ale nečiní tak vždy. Z výsledků lze dále vyčíst, že nejčastěji si pojištění sjednávají respondenti elektronicky. Takto odpovědělo 66 % respondentů. 21 % respondentů si sjednává pojištění na pobočce pojišťovny. Přímo u cestovní kanceláře tak činí jen 14 % respondentů.

 Otázka dvanáct: Jakou pojišťovnu při využívání zahraničního pojištění nejčastěji využíváte? 33

Dvanáctá otázka měla na výběr sedm odpovědí. Jednalo se o polootevřenou otázku, jejímž smyslem bylo zjistit, ve které pojišťovně lidé nejčastěji sjednávají pojištění. Odpovědi Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Allianz pojišťovna Generali pojišťovna ČSOB pojišťovna Česká podnikatelská pojišťovna Zdravotní pojištovna Dle výsledků na serveru toppojištění VZP ČR Celkem


Relativní četnost 21% 14% 10% 7% 7%

4 5

14% 17%

1 2 29

3% 7% 100%


Z výsledků vyplynulo, že respondenti nejčastěji sjednávají pojištění u České pojišťovny. Takto odpovědělo 21 % respondentů. Dále respondenti nejčastěji sjednávají pojištění u své zdravotní pojišťovny. Takto odpovědělo 17 % respondentů. U Kooperativy pojišťovny sjednává pojištění nejčastěji 14 % respondentů. 10 % respondentů jej sjednává u Allianz pojišťovny. Následně 7 % respondentů dává přednost Generali pojišťovně, ČSOB pojišťovně a VZP ČR. Jeden respondent uvedl, že využívá webové stránky top-pojisteni.cz.  Otázka třináct: Na základě jakých kritérií vybíráte pojišťovnu? Třináctá otázka byla otevřeného typu. Zjišťovala, co je důležité pro respondenty při výběru pojišťovny. Respondenti mohli uvést i více kritérií.

Odpovědi Cena Pracuji v pojišťovně Dle ceny na internetu Dle referencí Celkem


Relativní četnost 81% 3% 10% 6% 100%


34

Výsledky poukazují na to, že 81 % respondentů při výběru pojišťovny bere ohled na cenu. 10 % respondentů sleduje ceny na internetu. Pro 6 % respondentů jsou důležité reference o pojišťovně a jeden respondent uvedl, že vybírá pojišťovnu, ve které pracuje. Zde je ještě zkoumán vztah kritéria výběru pojišťovny a konkrétní pojišťovny, ve které respondenti sjednávají pojištění.

Graf 11 Vztah otázky třináct a dvanáct, zdroj vlastní zpracování

Graf pět poukazuje na to, že klient, který sjednává pojištění v pojišťovně, ve které pracuje, je ze zdravotní pojišťovny. Českou pojišťovnu, Kooperativu a ČSOB pojišťovnu volí klienti, pro které je hlavní kritérium cena. Allianz pojišťovnu volí ti respondenti, pro které je důležitá cena na internetu a reference. Českou podnikatelskou pojišťovnu volí respondenti, pro které jsou důležité cena a cena na internetu a zdravotní pojišťovny vybírají klienti, pro které je důležitá cena.  Otázka čtrnáct: Jak dlouho před odjezdem do zahraničí si cestovní pojištění sjednáváte? Čtrnáctá otázka byla uzavřeného typu a obsahovala šest možných odpovědí. Snažila se zjistit, kdy respondenti uzavírají pojištění.

35

Odpovědi Měsíc Týden 2 – 3 dny Jeden den V den odjezdu Až v zahraničí Celkem

Absolutní četnost 2 3 9 6 8 1 29

Relativní četnost 7% 10% 31% 21% 28% 3% 100%


Z výsledků jasně vyplynulo, že dotázaní uzavírají pojištění nejčastěji několik málo dnů před odjezdem do zahraničí. Konkrétně tedy 31 % respondentů uzavírá pojištění 2 až 3 dny před odjezdem. 28 % respondentů jej uzavírá v den odjezdu. 21 % respondentů jej uzavírá jeden den pře odjezdem. 10 % respondentů jej uzavírá týden před odjezdem a 7 % respondentů až měsíc předem. Jeden respondent jej dokonce často uzavírá až ze zahraničí.  Otázka patnáct: Jste při sjednávání pojištění s jejich podmínkami vždy detailně seznámen? Patnáctá uzavřená otázka obsahovala dvě odpovědi a měla za cíl zjistit informovanost respondentů o podmínkách pojištění. Odpovědi Ano Ne Celkem




Výsledky poukazují na to, že více než tři čtvrtiny respondentů nejsou s podmínkami pojištění vždy seznámeni. Jen 21 % respondentů odpovědělo na otázku kladně. Dále je zde zkoumáno, ve kterých pojišťovnách jsou respondenti o podmínkách pojištění detailně seznámeni.

36

Graf 12 Vztah otázky třináct a dvanáct, zdroj vlastní zpracování

Z grafu je patrné, že o pojistných podmínkách byli klienti seznámeni nejvíce ve zdravotních pojišťovnách, ve zdravotní pojišťovně VZP, dále v České pojišťovně a v Kooperativě.  Otázka šestnáct: Jste spokojen s nabízenými službami pojišťoven v oblasti cestovního pojištění? Tato uzavřená otázka měla na výběr pět odpovědí a otevírala skupinu otázek zaměřující se na spokojenost respondentů s různými charakteristikami cestovního pojištění. Konkrétně se tedy zaměřovala na spokojenost se službami cestovního pojištění Odpovědi Jsem určitě spokojen Jsem spíše spokojen Nevím Nejsem spíše spokojen Nejsem určitě spokojen Celkem

Absolutní četnost 7 15 1 4 2 29

Relativní četnost 24% 52% 3% 14% 7% 100%


Z tabulky devatenáct je jasně patrné, že větší část respondentů je se službami pojišťoven spokojeno. Takto odpovědělo 76 % respondentů. Jeden respondent na otázku neznal odpověď a 21 % respondentů se službami pojišťovny není spokojeno.

37

 Otázka sedmnáct: Jste spokojen s přístupem při sjednávání pojištění? I sedmnáctá otázka byla uzavřeného typu a měla pět odpovědí na výběr. Odpovědi Jsem určitě spokojen Jsem spíše spokojen Nevím Nejsem spíše spokojen Nejsem určitě spokojen Celkem




S přístupem v pojišťovně, u které si respondenti sjednávají pojištění je spokojeno 72 % respondentů. Jeden respondent i zde neznal na otázku odpověď a 24 % respondentů není spokojeno s přístupem pojišťovny.  Otázka osmnáct: Jste spokojen s cenami pojištění? Tato otázka směřovala ke zjištění spokojenosti respondentů s cenami. Opět měla na výběr pět odpovědí. Odpovědi Jsem určitě spokojen Jsem spíše spokojen Nevím Nejsem spíše spokojen Nejsem určitě spokojen Celkem




Odpovědi otázky osmnáct uvádějí, že s cenami je spokojeno pouhých 28 % respondentů. 72 % respondentů není s cenami spokojeno. Spíše s cenami není spokojeno 55 % respondentů a 17 % není určitě spokojeno.  Otázka devatenáct: Byl jste někdy v zahraničí nemocný, zažil jste úraz či měl jste jiný problém? Devatenáctá otázka otevírá poslední blok otázek, které mají za cíl zjistit názor respondentů na důležitost cestovního pojištění v cestovním ruchu. Jednalo se o uzavřenou otázku.

38





Tato otázka zjistila, že 77 % respondentů již někdy bylo v zahraniční nemocných, nebo měli úraz či jiný problém. Jen 23 % respondentů nemělo nikdy žádný problém.  Otázka dvacet: Měl jste v této době sjednáno cestovní pojištění? Dvacátá otázka zjišťovala, zda měli respondenti v této době sjednáno cestovní pojištění. Otázka byla uzavřeného typu a měla dvě varianty na výběr. Odpovědi Ano Ne Celkem




Z výsledků je patrné, že 54 % respondentů v době problémů v zahraničí měly sjednáno cestovní pojištění. A celých 46 % respondentů jej sjednáno nemělo.  Otázka dvacet jedna: V případě že jste neměl cestovní pojištění sjednáno, způsobilo vám to nějaké problémy? V případě že ano, uveďte prosím jaké? Tato polootevřená otázka měla za cíl zjistit informace o tom, jaké následky mělo pro klienta to, že neměl sjednáno cestovní pojištění. Odpovědi Měl jsem velké finanční výdaje Nevěděl jsem, kde mám najít lékaře Finanční výdaje kvůli ztrátě kufrů Problémy při hospitalizaci Ne Celkem




Z výsledků je jasně patrné, že většina respondentů měla nějaký problém, protože cestovní pojištění neměli sjednáno. Pro 42 % respondentů to představovalo nemalé finanční výdaje. 21 39

% respondentů mělo problémy při hospitalizaci. 17 % respondentů nevědělo, kde má najít lékaře, protože neměli asistenční službu. 13 % respondentů nemělo žádný problém a 8 % respondentů mělo finanční výdaje kvůli ztrátě kufrů.  Otázka dvacet dva: Jakou změnu v cestovním pojištění byste uvítal? Odpovědi této poslední uzavřené otázky jsou patrné v následné tabulce. Odpovědi Větší slevy Nižší ceny Možnost online sjednání Větší servis v zahraničí v případě problémů Nic Celkem


Relativní četnost 22 % 43 % 2% 4% 28 % 100 %


Z tabulky dvacet pět je patrné, že 43 % respondentů by požadovalo nižší cenu. 28 % respondentů by nic neměnilo. 22 % respondentů by požadovalo větší slevy a 4 % respondentů by požadovalo, lepší servis. 2 % respondentů by chtělo možnost online sjednání.

40

3 Návrhová část Návrhová část se soustřeďuje na změny, návrhy a doporučení, které povedou k celkovému zlepšení informovanosti o zákonném pojištění po vstupu do EU a o výhodách uzavírání cestovního pojištění a to především samotných prodejců. Vychází se ze závěrů dotazníku, z nichž je vidno několik zajímavých postřehů. 62% respondentů si nesjednává vždy cestovní pojištění, spíše jej uzavírají, pokud vyráží na delší cesty. Vystavují se tedy riziku. Jen 23% dotazovaných má uzavřené dlouhodobé pojištění a to přestože z dotazníku vyplývá, že 34% respondentů cestuje do zahraničí více jak 3x ročně. Nejvíce alarmujícím údajem ale je, že 71% dotazovaných neví o nároku na hrazenou péči a jejím rozsahu v rámci EU. Ti, ke kterým se informace dostala, se ji dověděli na internetu a to v případě 33% tázaných. Zajímavé je, že 66% tázaných uzavírá pojistnou smlouvu přes internet a přesto se k informace nedostala. Z dotazníkového vyšetření je také zřetelné, že 79% nebylo seznámeno s podmínkami pojistné smlouvy. Lépe pak dopadla část zaměřující se na spokojenost respondentů, kteří jsou v 72% případů spokojeni s přístupem a v 76% spokojeni se službami. Pro zlepšení výše zmíněné situace neznalosti nároku na zdravotní ošetření v EU, navrhuji cestovním kancelářím, agenturám, pojišťovnám aj., které se soustřeďují na prodej cestovních pojištění v době zájezdů, dovolených a celkově výjezdů do zahraničí, aby svým zaměstnancům, kteří prodávají tato pojištění, zajistily účast na školení zaměřeného na legislativní část pojištění a to jak toho zákonného, tak komerčního. Má osobní představa je, že by se jednalo o dvoudenní školení soustřeďující se na prohloubení znalostí. První školicí den by se zaměstnanci cestovních kanceláří, prodejci nebo jiní lidé prodávající výše zmíněné, seznámili s teoretickými poznatky, které je nutné znát, aby byly pochopeny všechny souvislosti, které jsou potřebné k lepšímu seznámení klienta s produkty. Výklad školícího by byl samozřejmě doprovázen prezentací a byl by zde i prostor pro dotazy. Školení by probíhalo v místě činnosti prodejce, hrazeno by bylo zaměstnavatelem. Jelikož by se jednalo o školení dvoudenní, první den by začínalo až v 10:00, po tříhodinové prezentaci ve dvou blocích by následoval oběd formou bufetu 13:30-14:15, v 14:30 by pokračoval poslední blok prvního dne. Nejprve by byla teorie soustřeďována na legislativní úpravu. Právě kvůli prezenci zaměstnanců CK by zde byl prostor i pro představení pojištění proti insolvenci zákon č. 159/1999 Sb. Těmto dvěma bodům by byl věnován celý první blok ranní části školení. Druhý blok by se pak věnoval představení zákonného pojištění občanů EU v rámci unie a tomu, jak klientovi vhodně doporučit pojištění a následně mu ho prodat i přes sdělení této 41

informace. Informace o nároku na zákonné pojištění by se ale měla objevovat i na webových stránkách prodejců, klidně ve výstražné formě- ne vše je v ceně. Internet je podle výzkumu nejsilnějším zdrojem informací zkoumané skupiny. Větší prostor školicího dne by byl vymezen pro vysvětlení výhod dlouhodobého pojištění, které v případě častých výjezdů vyjde klienta levněji a odpadá opakované uzavírání smluv a nepříjemnosti s tím spojené. Po druhém bloku by byla pauza na oběd. Během odpolední části školení by byl prodejcům vysvětlen systém komerčních pojišťoven a vysvětleny pojmy, plnění aj., což by mělo za následek osvětu směrem od prodejce ke klientovi. Byl by i prostor pro dotazy. Druhý den by začínal v 9:00. Tento den by byl věnován nácviku prodeje a „role play“, kdy by si prodejci mohli vyzkoušet, jak potenciálního klienta seznámit s výhodami pojištění, pojištění mu prodat, avšak nezatajit mu fakta. Samozřejmě by byly představeny i některé krajní případy nepojištěných občanů při výjezdu do zahraničí. Odpoledne by program nebyl již věnován přednáškám, ale testům, dotazům a připomínkám „z vlastní zkušenosti“, které by daly prostor k diskuzi. Prodejci by také obdrželi materiály a brožurky, ty by mohli umístit ve svých kancelářích. Celkové výstupy z části připomínek a postřehů prodejců by byly zaslány zaměstnavatelům, kterým by se dostala zpětná vazba i od vlastních zaměstnanců. Na základě té by pak mohly vylepšovat nabídku pojištění, zjistit feedback klientů, které prodejci během praxe či školení zjistili, upravit cenu pojištění, či reklamu a umístit rozšířené informace na webové stránky. Na základě vytvořené kooperace pojišťujících subjektů by mohlo dojít ke společné propagaci důležitosti cestovního pojištění a to jak formou příruček v letadlech, CK, apod., tak například formou billboardů před obdobím dovolených. Brožury by obsahovaly stručný výtah školení, tedy zákonné pojištění v EU, výhody cestovního pojištění, přibližnou kalkulaci a pár příkladů sum, které cestovatel utratí v případě potíží v zemi EU bez komerčního cestovního pojištění. Tyto brožury by mohly ulevit i samotným prodejcům, kteří by je mohly před klientem otevřít a dovysvětlit.

42

Závěr Důvodem výběru tématu Význam pojištění ve výjezdovém cestovním ruchu byl můj zájem o cestování, se kterým nutně souvisí i cestovní pojištění. Prvním cílem bakalářské práce byla analýza českého trhu cestovního pojištění. Tohoto hlavního cíle bylo dosaženo během několika kroků. V prvé řadě byl analyzován systém komerčního pojištění pro výjezdový cestovní ruch. Bylo zjištěno, že během cestování se zvyšuje riziko vzniku pojistné události a to v podobě úrazů, nemocí, krádeží a nebo v extrémních případech živelných pohrom. Proto se v cestovním ruchu objevuje pojistná služba, která má pomoci účastníkům cestovního ruchu překlenout následky rizikových případů a událostí. Cestovní pojištění je možné sjednat jako úrazové pojištění, které pokrývá škody způsobené důsledkem trvalých následků úrazů nebo úmrtí následkem úrazu. Dalším typem je pojištění léčebných výloh, které zajišťuje úhradu nákladů na ošetření a zdravotnickou péči v případě úrazu či nemoci, hospitalizaci, přepravu do zdravotnického zařízení atd. Dalším připojištěním je pojištění zavazadel. To zavazuje pojištěnci úhradu zavazadla v případě zničení živelnou pohromou, dopravní nehodou, pro případ krádeže, či vloupání. Následně je možné sjednat pojištění odpovědnosti občanů. To představuje úhradu škody způsobené účastníkem cestovního ruchu osobě druhé a to na životě, anebo na zdraví. Pojištění se nevztahuje například na úmyslnou škodu. Pojištění neúčasti na zájezdu je další možností připojištění. Zajišťuje úhradu vzniklých nákladů na stornovací poplatky. Pojistné plnění se vztahuje pouze na případ zrušení cesty kvůli úmrtí, hospitalizaci, úrazu, vážného onemocnění dále na živelnou pohromu v místě bydliště pojištěnce nebo v cílové destinaci anebo na vážné nepokoje v ní. Existuje řada dalších možných připojištění, jako je pojištění zmeškání nebo zpoždění odletu letadla, zpoždění zavazadel, únosu letadla, připojištění rizikových sportů. Bylo by milné se domnívat, že vstupem České republiky do Evropské unie již nehraje cestovní pojištění významnou roli. Vstupem do Evropské unie získali naši občané sice nárok na zdravotní péči ve všech členských státech, ale za podmínek, které jsou v daném státě běžné. To tedy znamená, že českému občanovi bude hrazena jen suma peněz za léky, ošetření a hospitalizaci, jako místním občanům a to jen ve státních zařízeních. V soukromých zařízeních, kterých je ve světě mnohem více než u nás, budou muset občané hradit celou část léčebných výloh. Což může při vážnější nemoci či úrazu představovat náklady v podobě statisíců korun.

43

Je tedy patrné, že pojištění má v cestovním ruchu nezastupitelné místo i po vstupu do Evropské unie. Toto tvrzení potvrzuje mou hypotézu, že 1. Komerční cestovní pojištění má svůj význam i po vstupu do Evropské unie. Dokazuje ji i dotazníkové šetření. Z celkového počtu dotázaných bylo 77 % respondentů již někdy v zahraniční nemocných, nebo měli úraz či jiný problém. Přitom však jen 54 % respondentů v době problémů v zahraničí mělo sjednáno cestovní pojištění. A celých 46 % respondentů jej sjednáno nemělo. Což většině respondentů činilo nějaký problém. Pro 42 % respondentů to představovalo nemalé finanční výdaje, 21 % respondentů mělo problémy při hospitalizaci, 17 % respondentů nevědělo, kde má najít lékaře, protože neměli asistenční službu, 13 % respondentů nemělo žádný problém a 8 % respondentů mělo finanční výdaje kvůli ztrátě kufrů. Z dotazníkového šetření však vyplývá i potvrzení druhé hypotézy. 2. Informovanost o zákonném nároku na ošetření občanů EU je nízká. Celých 71% dotazovaných ve věku 20-30 let netušilo, že má v zahraničí nárok na základní ošetření. Tato hypotéza byla tedy také potvrzena. 3. Poslední hypotézu, že většina respondentů již zažila negativní zkušenost v zahraničí, když nebyla pojištěna, dotazníkové šetření vyvrátilo. 77% respondentů tuto negativní zkušenost zažilo, avšak 54% z nich bylo v té době pojištěno. Mezi největší problémy těch, kteří pojištěni nebyli, se řadí: finanční výdaje, problémy s hospitalizací a problém najít lékaře. V druhé řadě, bylo pro splnění cíle analýzy českého pojistného trhu potřeba prozkoumat nabídku několika největších pojišťoven v oblasti cestovního pojištění a zjistit zda jejich nabídka odpovídá požadavkům zákazníků. Cestovní pojištění nabízejí v naší zemi všechny pojišťovny. Jejich nabídka je velmi široká. V rámci tohoto textu byly analyzovány tři největší pojišťovny, jejichž celkový podíl na celkovém pojistném činil 54 %. Zde bylo zjištěno, že Česká pojišťovna nabízí široké spektrum balíčků a klienti si mohou zvolit od levného pojištění v podobě Eurovíkendu až po drahé pojištění Do exotiky, ve kterém jsou již nadefinována nejrůznější připojištění. Kooperativa pojišťovna nabízí v oblasti krátkodobého pojištění jednu možnost, ve které je možné nadefinovat požadované typy připojištění. Její cena se však jeví jako nejlepší při daných podmínkách. Allianz pojišťovna má nejdražší pojištění, na druhou stranu má mnohem vyšší pojistné plnění a jako jediná nabízí i neomezené plnění. Větší část respondentů je se službami pojišťoven spokojeno. Takto odpovědělo 76 % 44

respondentů. Jeden respondent na otázku neznal odpověď a 21 % respondentů se službami pojišťovny není spokojeno. S přístupem v pojišťovně, u které si respondenti sjednávají pojištění je spokojeno 72 % respondentů. Jeden respondent i zde neznal na otázku odpověď a 24 % respondentů není spokojeno s přístupem pojišťovny. Naopak s cenami je spokojeno pouhých 28 % respondentů. 72 % respondentů není s cenami spokojeno. Spíše s cenami není spokojeno

55

%

respondentů

a

45

17

%

není

určitě

spokojeno.

Seznam zdrojů Tištěné: [1] ATTL, Pavel a Petr STUDNIČKA. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. 2014, 85 s. ISBN 9788087411636. [2] BERÁNEK, Jaromír a kolektiv. Ekonomika cestovního ruchu, 1. vydání, MAG CONSULTING s.r.o., 2013, 296 s., ISBN 978-80-86724-46-1 [3] BLAND, David, Pojištění: principy a praxe, 1. vydání, Česká asociace pojišťoven, 1997. [4] CRAIG, Paul a Gráinne DE BÚRCA. EU Law: Text, Cases, and Materials. 6. vydání. Great Clarendon Street, UK: OUP Oxford, 2015. ISBN 0198714920. [5] DOBIÁŠ, Petr, Mezinárodní pojistné právo, Leges 2011.268 s., ISBN: 978-80-87576-045 [6] DROBNÁ, Daniela, MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost, 1. vydání, Praha:Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7 [7] DUCHÁČKOVÁ, Eva, DAŇHEL, Jaroslav a kolektiv, Pojistné trhy, Professional Publishing 2012. 252s., ISBN: 978-80-7431-078-2 [8] DUCHÁČKOVÁ, Eva, Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2009. 224 s., ISBN: 978-80-86929-51-4 [9] HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. [10] HRADEC, Milan, ZÁRYBNICKÁ, Jana, KŘIVOHLÁVEK, Václav, Pojištění a pojišťovnictví, Vysoká škola finanční a správní, 2009. 216s., ISBN 978-80-86754-48-0 [11] CHALMERS, Damian. European Union Law. 3. vydání. Cambridge: Cambridge, 2014. ISBN 9781107664340.

46

[12] KARFÍKOVÁ, Marie, PŘIKRYL, Vladimír. A kolektiv, Pojišťovací právo, 1. vyd. Leges, s.r.o., 2010. 352 s., ISBN 978-80-87212-45-5 [13] KOZEL, R., a kol. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 80-247-352X. [14] MACHÁČEK, Otakar, Finanční a pojistná matematika, Montanex, 2007. 342 s., ISBN: 80-85780-39-9 [15] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu, Idea servis, 2010. 209s., ISBN 978-80-8597068-5. [16] REAVIS, Marschall Wilson III. Insurance: Concepts & Coverage. 1. vydání. Victoria, BC, Canada: FriesenPress, 2012. ISBN 978-1770978836. [17] SAMAROO, Melissa. The Complete Dictionary of Insurance Terms Explained Simply. 2. vydání. Ocala, florida: Atlantic Publishing Group Inc., 2010. ISBN 978-1601382375. [18] TRIDIMAS, Takis. The General Principles of EU Law. 2. vydání. Great Clarendon Street, UK: OUP Oxford, 2014. ISBN 0199534713.

Internetové zdroje: [19] Cestování. Česká pojišťovna [online]. Praha: Česká pojišťovna, 2015, 12.04.2015 [cit. 2015-06-03]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/obcane/p?cestovani [20] Cestovní pojištění. Allianz pojišťovna [online]. Praha: Allianz pojišťovna, 2015, 02.08.2015 [cit. 2015-06-03]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/produkty/cestovni-pojisteni/ [21] Cestovní pojištění online - srovnání cen a uzavření pojištění. EPojisteni.cz [online]. Praha:

ePojisteni.cz,

2015,

28.07.2015

[cit.

2015-06-03].

Dostupné

z:

http://www.epojisteni.cz/cestovni-pojisteni/ [22] Cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2015, 2015 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch

47

[23] Cestujeme. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2015, 2015 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/index.html [24] Evropská unie. Zákony.cz [online]. Praha: Zákony.cz, 2015, 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.zakony.cz/zakony/oborove-cleneni/obor-evropska-unie-8 [25] Naše produkty- cestovní pojištění. Kooperativa Vienna Insurance Group [online]. Praha: Kooperativa Vienna Insurance Group, 2015, 2015 [cit. 2015-06-06]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/cestovni-pojisteni/ [26]

Nepodceňujte

cestovní

pojištění,

úraz

či

ošetření

hlásí

70

tisíc

turistů

ročně. FinExpert.cz [online]. Praha: FinExpert.cz, 2015, 23.06.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/nepodcenujte-cestovni-pojisteni-uraz-ci-osetreni-hlasi-70tisic-turistu-rocne [27] Pojištění online - nejrychlejší srovnání cen na internetu!. Top-pojisteni.cz [online]. Praha: top-pojisteni.cz, 2015, 2015 [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.top-pojisteni.cz/ [28] Pojištění online - srovnání pojištění - cestovní pojištění. Pojisteni.com [online]. Praha: pojisteni.com, 2015, 2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: www.pojisteni.com [29] Pojišťovnictví. Zákony.cz [online]. Praha: Zákony.cz, 2015, 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.zakony.cz/zakony/oborove-cleneni/obor-pojistovnictvi-988 [30]

Policies

for

Worldwideinsure.com,

EU

residents. Worldwideinsure.com [online]. 2015,

2015

[cit.

Tonbridge,

2015-07-15].

Dostupné

Kent: z:

https://www.worldwideinsure.com/eu-travel-insurance.htm [31] Smlouva o fungování Evropské unie- článek 168 (zdraví). Evropská unie [online]. Praha: Evropská

unie,

2015,

18.8.2015

[cit.

2015-09-18].

Dostupné

z:

http://europa.eu/pol/pdf/consolidated-treaties_cs.pdf#nameddest=article168 [32] Spolupráce v rámci EU. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2015, 2015 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Evropska-unie/Kohezni-politika-EU

48

[33] Veřejné zdraví. Evropská unie [online]. Praha: Evropská unie, 2015, 18.8.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://europa.eu/pol/health/index_cs.htm [34] Vytváření dotazníku. Survio [online]. Praha: Survio, 2015, 2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/ [35] Vývoj cestovního ruchu v ČR. Český statistický úřad [online]. Praha: ČZSO, 2015, 28.8.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-odroku-1989-v-cislech#10 [36] Vývoj pojistného trhu. Česká asociace pojišťoven [online]. Praha: ČAP, 2015, 27.10.2015 [cit. 2015-11-02]. Dostupné z: http://www.cap.cz/images/statisticke-udaje/vyvojpojisteno-trhu/2015-1.pdf [37] Význam cestovního pojištění. Thesis.cz [online]. Praha: Thesis.cz, 2015, 2015 [cit. 20150201].http://theses.cz/vyhledavani/?search=V%C3%BDznam+cestovn%C3%ADho+poji%C5 %A1t%C4%9Bn%C3%AD

49

Přílohy Příloha 1 Dotazník 1. Jaké je vaše pohlaví?  Muž  Žena 2. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?  Základní  Vyučen  Středoškolské  Vysokoškolské 3. Jaký je váš věk?  20-23 let  24-26 let  27-30 let 4. Jak často cestujete do zahraničí?  Vůbec  1 x ročně  2 x ročně  3 x ročně  4 x ročně  Častěji, prosím uveďte jak často ……………….……………… 5. Jak dlouhou dobu ročně strávíte v zahraničí?  0 dnů  1 - 2 dny  3 - 7 dnů  8 - 10 dnů  11 - 14 dnů  15 - 30 dnů  Více, prosím uveďte jak často ……………….……………… 6. Sjednáváte si vždy při cestě do zahraničí cestovní pojištění?  Ano  Ne 7. Máte sjednáno dlouhodobé cestovní pojištění?  Ano  Ne 8. Proč si sjednáváte při cestě do zahraničí cestovní pojištění? (uveďte prosím všechny důvody) ………………………………………………………………………………………………… 50

9. Jste si vědom toho, že jako občan České republiky máte nárok na bezplatné nebo částečně hrazené zdravotní ošetření v zemích Evropské unie?  Ano  Ne 10. Pokud je vám tato informace známa, kde jste se o ní dozvěděl?  Informovali mě o tom v pojišťovně  Dozvěděl jsem se o tom z odborných publikací či jiných zdrojů  Dozvěděl jsem se o tom od známého  Dozvěděl jsem se o tom jinde ……………………………………………………………. 11. Jak si nejčastěji sjednáváte pojištění do zahraničí? (Odpovězte jen v případě, že si někdy cestovní pojištění sjednáváte)  Elektronickou formou na webu pojišťovny  Na pobočce pojišťovny  U cestovní kanceláře  Jinde……………………………………………………………………………… ………………. 12. Jakou pojišťovnu při využívání zahraničního pojištění nejčastěji využíváte?  Česká pojišťovna  Kooperativa pojišťovna  Allianz pojišťovna  Generali pojišťovna  ČSOB pojišťovna  Česká podnikatelská pojišťovna  Jiná pojišťovna……………………………………………………………………… ………. 13. Na základě jakých kritérií vybíráte pojišťovnu? (Uveďte prosím všechna kritéria) ……………………………………………………………………………………………… 14. Jak dlouho před odjezdem do zahraničí si cestovní pojištění sjednáváte?  Měsíc  Týden  2 – 3 dny  Jeden den  V den odjezdu  Až v zahraničí 15. Jste při sjednávání pojištění s jejich podmínkami vždy detailně seznámen?  Ano  Ne

51

16. Jste spokojen s nabízenými službami pojišťoven v oblasti cestovního pojištění?  Jsem určitě spokojen  Jsem spíše spokojen  Nevím  Nejsem spíše spokojen  Nejsem určitě spokojen 17. Jste spokojen s přístupem při sjednávání pojištění?  Jsem určitě spokojen  Jsem spíše spokojen  Nevím  Nejsem spíše spokojen  Nejsem určitě spokojen 18. Jste spokojen s cenami pojištění?  Jsem určitě spokojen  Jsem spíše spokojen  Nevím  Nejsem spíše spokojen  Nejsem určitě spokojen 19. Byl jste někdy v zahraničí nemocný, zažil jste úraz či měl jste jiný problém?  Ano  Ne 20. Měl jste v této době sjednáno cestovní pojištění?  Ano  Ne 21. V případě že jste jej neměl sjednán cestovní pojištění, měl jste nějaké problémy? V případě že ano uveďte prosím jaké?  Ne  Ano…………………………………………………………………………… 22. Jakou změnu v cestovním pojištění byste uvítal? ………………………………………………………………………………………………

52

Význam pojištění ve výjezdovém cestovním ruchu

Recommend Documents