Potenciál cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí

Potenciál cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 5. 5. 2012

............................................... Podpis

Poděkování Děkuji především paní Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení, ochotu, rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Děkuji paní JUDr. Dianě Kutnerové, panu Mgr. Radomilu Frolkovi a respondentům, bez nichž by se výzkum neobešel. Můj velký dík patří i mé rodině a přátelům za jejich podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Potenciál cestovního ruchu v e Ve l k é m M e z i ř í č í Bakalářská práce

Autor: Andrea Pospíšilová Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2012

Copyright © 2012 Andrea Pospíšilová

Anotace POSPÍŠILOVÁ, Andrea: Potenciál cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 87 stran. Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice rozvoje cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí. Analyzuje turistický potenciál města. V první části jsou obecně popsány základní definice cestovního ruchu, pozitivní a negativní dopady, které souvisí s rozvojem cestovního ruchu v destinaci. Dále se již práce zabývá konkrétně Velkým Meziříčím. Nejprve jsou v práci shrnuty a popsány jednotlivé turistické předpoklady města, následuje SWOT analýza a výzkumy. Na základě provedených analýz jsou navržena jednotlivá opatření, která mohou přispět k rozvoji cestovního ruchu v řešeném území.

Klíčová slova Velké Meziříčí. Cestovní ruch. Rozvoj cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu. Bakalářská práce.

Annotation The presented thesis deals with problems of tourism development in Velké Meziříčí. Analyzes tourism potential of the town. The first part describes the definitions of tourism in general terms, as well as positive and negative impacts related to tourism development in destination. As the next, the thesis deals with Velké Meziříčí. At first the individual tourist assumptions of the town are summarized and described, then follow the SWOT analysis and researches. Based on analysis are designed measures, which can contribute to the tourism development in the solved area.

Keywords Velké Meziříčí. Tourism. Tourism development. Potential of tourism. Thesis.

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 11 1

Metodika práce ..................................................................................................... 13

2

Cestovní ruch......................................................................................................... 14 2.1 Význam cestovního ruchu ................................................................................ 14 2.2 Přínosy cestovního ruchu pro region................................................................ 15 2.3 Negativní dopady cestovního ruchu na region ................................................. 16 2.4 Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu ............................................... 16 2.5 Potenciál cestovního ruchu a jeho praktické využití ........................................ 17

3

Charakteristika řešeného území - Velké Meziříčí ............................................. 18 3.1 Základní informace .......................................................................................... 18 3.2 Geografické vymezení řešeného území ........................................................... 18

4

Lokalizační předpoklady CR ve Velkém Meziříčí ............................................. 19 4.1 Přírodní předpoklady........................................................................................ 19 4.1.1

Reliéf ......................................................................................................... 19

4.1.2

Klimatické poměry ................................................................................... 20

4.1.3

Hydrologické poměry ............................................................................... 21

4.1.4

Rostlinstvo a živočišstvo .......................................................................... 22

4.1.5

Přírodní atraktivity .................................................................................... 22

4.2 Kulturně-historické předpoklady ..................................................................... 24 4.2.1

Z dějin Velkého Meziříčí .......................................................................... 24

4.2.2

Kulturně-historické památky .................................................................... 26

4.2.3

Technické památky ................................................................................... 31

4.2.4

Kulturní zařízení a akce ............................................................................ 32

4.2.5

Sportovní zařízení a akce .......................................................................... 33

4.3 SWOT analýza lokalizačních předpokladů ..................................................... 34 5

Realizační předpoklady CR ve Velkém Meziříčí ............................................... 35 5.1 Dopravní infrastruktura .................................................................................... 35 5.2 Ubytovací infrastruktura .................................................................................. 36 5.3 Stravovací zařízení ........................................................................................... 37 5.4 Účelová zařízení ............................................................................................... 39 5.4.1

Turistické informační centrum.................................................................. 39

5.4.2

Cestovní kanceláře a agentury .................................................................. 39

5.4.3

Bankovní a směnárenské služby ............................................................... 39

5.4.4

Obchody .................................................................................................... 39

5.4.5

Zdravotnictví ............................................................................................. 40

5.4.6

Školství ..................................................................................................... 40

5.5 SWOT analýza realizačních předpokladů ........................................................ 41 6

Selektivní předpoklady CR ve Velkém Meziříčí ................................................ 42 6.1 Demografická struktura obyvatelstva .............................................................. 42 6.2 Životní prostředí ............................................................................................... 42 6.3 Politická struktura ............................................................................................ 43 6.4 Propagace města ............................................................................................... 44 6.5 Přeshraniční a obecní spolupráce ..................................................................... 44 6.6 Bezpečnostní situace ........................................................................................ 45 6.7 SWOT analýza selektivních předpokladů ........................................................ 46

7

Výzkum .................................................................................................................. 47 7.1 Dotazníkový průzkum s obyvateli města ......................................................... 47 7.1.1

Dotazník a zpracování dat......................................................................... 47

7.1.2

Prezentace a vyhodnocení zpracovaných dat ............................................ 48

7.1.3

Diskuse...................................................................................................... 60

7.2 Řízený rozhovor ............................................................................................... 61

8

7.2.1

Rozhovor s paní JUDr. Dianou Kutnerovou ............................................. 61

7.2.2

Rozhovor s panem Mgr. Radomilem Frolkem ......................................... 63

Návrhy a doporučení v oblasti rozvoje CR ........................................................ 66 8.1 Zkvalitnění a rozvoj nabídky atraktivit CR ...................................................... 66 8.1.1

Tvorba balíčků – packaging ...................................................................... 66

8.1.2

Rozšíření nabídky kulturních, společenských a sportovních akcí ............ 67

8.1.3

Zlepšení vzhledu města ............................................................................. 67

8.1.4

Najít lepší využití Nové synagogy a budovy Luteránského gymnázia ..... 68

8.2 Podpora kvality a rozšíření služeb ................................................................... 68 8.2.1

Kontrola kvality poskytovaných služeb .................................................... 69

8.2.2

Rozvoj služeb pro návštěvníky ................................................................. 69

8.2.3

Péče o dopravní infrastrukturu a dostupnost města .................................. 70

8.3 Marketing, management a propagace .............................................................. 71 8.3.1

Nové formy propagace města ................................................................... 71

8.3.2

Branding.................................................................................................... 72

8.3.3

Prodloužení délky pobytu návštěvníků ..................................................... 72

8.3.4

Rozvoj partnerství ..................................................................................... 73

8.3.5

Tvorba strategie rozvoje cestovního ruchu ............................................... 73

8.4 Podpora rozvoje vhodných forem CR .............................................................. 74

8.4.1

Venkovská turistika .................................................................................. 74

8.4.2

Sportovní turistika..................................................................................... 74

8.4.3

Pivní turistika ............................................................................................ 74

8.4.4

Kulturně – poznávací turistika .................................................................. 75

8.4.5

Kongresová a incentivní turistika ............................................................. 76

Závěr .............................................................................................................................. 77 Seznam použité literatury ............................................................................................ 79 Elektronické zdroje....................................................................................................... 80 Seznam tabulek ............................................................................................................. 86 Seznam grafů ................................................................................................................. 87 Seznam obrázků ............................................................................................................ 87 Seznam příloh ................................................................................................................ 87

Úvod „Až jednou na velikém sněmu ptačím v čase mezi skřivánkem a sovou bude jednohlasně přištěbetáno jaro, já se tam vrátím! Zatím vábím a chytám na vějičky slov pěknost toho všeho tam u nás, ať se chytí, co se chytí. Ty můj kraji, ty mé bezpečí, ty má zatvrzelosti, ty má věčnosti. Tvá hlína, mnuta v prstech, voní po zetlelých vlasech dávno pohřbených tkalcovských dědů a báb a je přísadou mé krve. Ty můj kraji! Jsi tam, kde Vysočina nabírá dech a pole skládají slib chudoby. …“ [Halas, 2008] Právě zde, v kraji, jenž se stal motivací mnohých básníků pro jejich tvorbu, se nachází město Velké Meziříčí. Město, jehož historie sahá až do 12. století a jemuž je celá tato práce věnovaná. Na světě je mnoho lidí s nejrůznějšími zájmy a existuje mnoho způsobů, jak využívají svůj volný čas. Jedním ze způsobů jeho využití je cestování, které lidem přináší řadu pozitivních zážitků a událostí a na které dlouho a rádi vzpomínají. Mnoho lidí si dnes život bez cestování nedokáže představit. Poznávání nových zemí, krajů, tradic a kultur se tak stává neodmyslitelnou součástí jejich života. Cestovní ruch v několika posledních desetiletích zažívá velký rozvoj a stává se masovou záležitostí po celém světě. V oblastech, které mají vhodné podmínky pro rozvoj a realizaci turismu, může být cestovní ruch významnou součástí jejich ekonomiky. S rostoucí životní úrovní rostou i požadavky turistů na vybavenost oblasti pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Každá forma a každý druh cestovního ruchu vyžaduje rozdílné vlastnosti oblasti. Každé území je tedy omezeno svým potenciálem pro cestovní ruch. Kraj Vysočina má pro rozvoj cestovního ruchu dobrý potenciál. Vysočina je charakteristická nejčistším životním prostředím a neustále rostoucími možnostmi v oblasti kultury, sportu, vzdělávání a podnikání. Turista zde najde vedle přírodních krás a kulturních památek mnoho dalších atraktivit pro trávení volného času. Ačkoli je Velké Meziříčí pouze jedním z mnoha měst na Vysočině, domnívám se, že i toto město má svůj genius loci a zaslouží si jistou míru pozornosti. Ve Velkém Meziříčí žiji přes 20 let. Za tu dobu jsem měla příležitost dobře toto město poznat. I to je jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla napsat práci na téma „Potenciál cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí. Hlavním cílem bude analyzovat veškeré předpoklady města pro cestovní ruch, poukázat na jeho přednosti a nedostatky a objasnit tak jeho rozvojové možnosti. Data

11

získaná z dotazníkového šetření mezi obyvateli Velkého Meziříčí by měla zjistit postoje a názory občanů k problematice rozvoje města a sloužit tak jako zpětná vazba pro zastupitele města. Dalším cílem bude na základě provedených analýz navrhnout určitá opatření, která by mohla rozvoj města posílit. Práce tak může posloužit jako podklad pro vypracování strategie rozvoje cestovního ruchu, která prozatím nebyla zpracována.

12

1 Metodika práce Prvním krokem, který předcházel zpracování samotné práce, bylo shromáždění a nastudování odborné literatury týkající se problematiky cestovního ruchu a dále literatury související s městem Velké Meziříčí. Na základě zjištěných informací je zpracovaná nejdříve teoretická část popisující cestovní ruch obecně. Po vymezení základních definic se čtenář seznámí s pozitivními a negativními dopady cestovního ruchu na určité území. Dále jsou v práci obecně popsány faktory rozvoje a potenciál cestovního ruchu a jejich využití v praxi. Třetí část se věnuje stručnému popisu řešeného území, tedy Velkému Meziříčí. Poté již následuje podrobný rozbor lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů města. V závěru každé části je zpracovaná SWOT analýza, která shrnuje nejdůležitější silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. V rámci získání primárních informací bylo provedeno několik výzkumů. První výzkum probíhal formou dotazníkového šetření s obyvateli města a lidmi, kteří ho pravidelně navštěvují. Další dvě šetření proběhla formou řízených rozhovorů, a sice s paní JUDr. Dianou Kutnerovou – manažerkou mikroregionu Velkomeziříčsko–Bítešsko a panem Mgr. Radomilem Frolkem, který se věnuje regionální historii. V následující osmé části práce jsou popsány návrhy na podporu rozvoje cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí, přičemž východiskem pro jejich tvorbu byly předešlé výzkumy a analýzy. V přílohové části je obsažena fotodokumentace, mapa naučné stezky a dotazník, který byl předkládán respondentům.

13

2 Cestovní ruch Cestovní ruch (dále jen CR) je jednou z nejvýznamnějších částí národní a světové ekonomiky. Při vymezení pojmu je nutné respektovat více hledisek. Existuje několik vědních disciplín, které CR zkoumají vždy z jiného úhlu pohledu. Patří mezi ně ekonomika CR, geografie CR, rekreologie, sociologie CR a další. Každá z těchto vědních disciplín pak definuje CR s ohledem na objekt svého studia. [Hamarnehová, 2008, str. 9] Studiem obecných zákonitostí a faktického rozmístění CR, jako je například analýza CR nebo vyhodnocování předpokladů určitého území pro CR, se zabývá věda zvaná geografie cestovního ruchu. [Ryglová, 2007, str. 7] Definici pro CR, která vystihuje geografické aspekty, zformuloval P. Mariot, který pokládá CR za „společenskou aktivitu, která podmiňuje přemísťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovaných interakcemi krajinných prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu“. [Hamarnehová, 2008, str. 9] Velmi často citovanou definicí CR je definice podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization), která uvádí, že „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ [9]

2.1 Význam cestovního ruchu CR plní mnoho funkcí. Mimo jiné je také ukazatelem životní úrovně obyvatelstva. Dle Francové [2003, str. 13] můžeme společenské funkce CR shrnout následovně: 

podílí se na rozvoji osobnosti



slouží k účelnému využití volného času



pomáhá vytvářet nový životní styl lidí



slouží jako nástroj vzdělávání a výchovy lidí



je prostředkem k získání jazykových znalostí



je nástrojem léčebného působení



ekonomický přínos

14

Rozvoj CR neznamená jen hospodářský přínos, ale také zachovává původní tradice a kultury, má pozitivní vliv na ochranu životního prostředí, ovlivňuje zaměstnanost, vytváří nové pracovní pozice, je zdrojem finančních prostředků a v neposlední řadě má vliv na zachování a udržování kulturních, uměleckých a historických památek. [10]

2.2 Přínosy cestovního ruchu pro region Dle agentury CzechTourism [11] je cestovní ruch přínosem pro region zejména v oblasti životního prostředí, sociálně-kulturní oblasti a ekonomické oblasti. V oblasti životního prostředí se CR stává přínosem v případě, že: 

příjmy ze vstupného do národních parků apod. jsou použity na financování ochrany přírody,



daně a poplatky pomáhají financovat ochranu přírodních zdrojů,



přispívá k uznání důležitosti ochrany životního prostředí veřejností a k výchově místních obyvatel k jeho ochraně,



vytváří pracovní příležitosti a tím pádem může zabránit ničení přírodního prostředí místními obyvateli. Například ilegální kácení lesů, pytlačení apod.,



reguluje počty návštěvníků v chráněných územích. [11]

V oblasti sociálně-kulturní se pozitivní vliv CR projevuje: 

podporou sociálního rozvoje, vytvářením pracovních příležitostí a zmírňováním chudoby,



prostřednictvím kulturně-výchovné funkce, kdy jsou lidé v kontaktu a navzájem se obohacují, mají větší porozumění a eliminují předsudky,



zvyšováním životního standardu místních obyvatel, jež mohou využívat infrastrukturu vybudovanou pro návštěvníky,



záchranou kulturních tradic a řemesel, historie apod.,



zainteresováním obyvatel na ochraně přírodních a kulturních hodnot. [11]

Přínosy v ekonomické oblasti jsou především v: 

zlepšení platební bilance státu prostřednictvím příjezdového cestovního ruchu,



zvyšování příjmů do místních a státního rozpočtu prostřednictvím daní a poplatků,

15



podpoře malých a středních podnikatelů,



snižování nezaměstnanosti,



stimulování investic do místní infrastruktury jako jsou kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční síť apod. [11]

2.3 Negativní dopady cestovního ruchu na region Rozvoj CR znamená pro každou oblast nejen přínosy, ale nese také určitá rizika. Tato rizika se projevují zejména v oblasti životního prostředí, sociálně-kulturní a ekonomické oblasti. Rizika představují problémy, na které je třeba brát zřetel a kterým je třeba se vyvarovat. Rizika v oblasti životního prostředí se projevují při překročení únosné míry návštěvnosti, kdy dochází ke škodám v souvislosti s chováním a činnostmi návštěvníků. Konkrétně se jedná o znečišťování vody, půdy a ovzduší, nadměrnou produkci odpadů a zvýšení lokální spotřeby přírodních zdrojů, poškozování památek, fauny a flóry a vznik lesních požárů. [9] Často také dochází k vandalismu, tedy k úmyslnému poškozování životního prostředí. V sociálně-kulturní oblasti se pak jedná o riziko změny životního stylu místních obyvatel, změny systému hodnot a střet kultur, který ohrožuje původní způsob života. [9] Může dojít k dualizaci společnosti na dvě protichůdné skupiny, tedy na bohaté a chudé. Negativní dopady v oblasti ekonomiky se projevují zejména růstem cen produktů v dané lokalitě. Poptávka po službách a produktech zvyšuje ceny, aniž by došlo k proporcionálnímu navýšení příjmů místního obyvatelstva. Dochází také k růstu cen nemovitostí, což má za následek vytěsňování místních obyvatel z lukrativnějších částí města. Další velkou nevýhodou je to, že zaměstnanost v CR je převážně sezónního charakteru.

2.4 Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Na formování cestovního ruchu se podílí různí činitelé, mezi které patří poloha území, dopravní infrastruktura, kultura, historie, charakter krajiny, obyvatelstva apod. Tyto činitele dělíme na selektivní, lokalizační a realizační předpoklady.

16

Selektivní předpoklady, často nazývané jako stimulační faktory, určují schopnost dané oblasti rozvíjet cestovní ruch z hlediska poptávky. Selektivní faktory dále členíme na objektivní a subjektivní. Mezi objektivní faktory pak řadíme politické faktory, ekonomické předpoklady, demografickou strukturu, ekologické podmínky a urbanizační faktory, přičemž základní podmínkou rozvoje cestovního ruchu v oblasti jsou mírové podmínky života. Do kategorie subjektivních faktorů paří řada psychologických pohnutek, které ovlivňují rozhodování jednotlivce či skupiny o účasti na cestovním ruchu. Psychologické vlivy souvisí se spotřebitelským chováním. Velkou roli zde hraje propagace, reklama apod. Lokalizační předpoklady rozhodují o funkčním využití dané oblasti pro cestovní ruch na základě přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit, které daná oblast nabízí. Ovlivňují tedy rozmístění konkrétních forem cestovního ruchu. V rámci lokalizačních předpokladů rozlišujeme přírodní a kulturněhistorické předpoklady. Mezi přírodní předpoklady řadíme přírodní podmínky a atraktivity, klima, hydrologické poměry, reliéf, rostlinstvo a živočišstvo. Kulturněhistorické předpoklady jsou druhou složkou lokalizačních předpokladů a od těch přírodních se liší tím, že vznikly činností člověka. Zahrnujeme sem historii, kulturně historické památky, kulturní zařízení a akce, sportovní akce a atraktivity, lidové zvyky apod. Realizační předpoklady dominují ve vlastní realizaci cestovního ruchu a rekreace v dané oblasti. Jedná se o dopravní předpoklady, které umožňují turistům se do dané oblasti dopravit a pohybovat se v ní a materiálně-technickou základnu cestovního ruchu, která je k rekreaci nezbytná. Materiálně–technická základna cestovního ruchu zahrnuje ubytovací zařízení, stravovací zařízení, účelová zařízení (banky, nemocnice, obchody apod.) a cestovní kanceláře. [Ryglová, 2009, str. 26–27]

2.5 Potenciál cestovního ruchu a jeho praktické využití Potenciál CR je chápán jako striktně vyjádřený výsledek komplexního zhodnocení územních podmínek a předpokladů pro další rozvoj CR. Poukazuje tedy na všechny využitelné zdroje, které jsou v daném území k dispozici. [Hamarnehová, 2008, str. 38] Hodnocení území z hlediska předpokladů pro CR může být využito ve veřejné správě, v územním plánování a marketingu CR. Ve veřejné správě může sloužit zejména jako

17

podklad při sestavování strategických rozvojových dokumentů. Výsledky hodnocení potenciálu pomáhají lépe vidět podmínky a rozvojové možnosti CR na daném území. [4] V oblasti marketingu může být hodnocení potenciálu využito marketingovými institucemi ke specializaci marketingové, propagační a podporující činnosti cestovního ruchu na směry co nejvíce vyhovující místním rozvojovým podmínkám. [4]

3 Charakteristika řešeného území - Velké Meziříčí 3.1 Základní informace V údolí řek Balinky a Oslavy se nachází starobylé město zvané Velké Meziříčí. Město má bohatou historii. Dokazuje to i fakt, že historické centrum města společně s areálem zámku a předměstím bylo prohlášeno památkovou zónou. Okolí města zaujme návštěvníka řadou přírodních krás. Velké Meziříčí je obklopeno zejména jehličnatými lesy a přírodními chráněnými oblastmi Nesměří a Balinským údolím. V samotném městě jsou pak zajištěny všechny potřebné služby od ubytování a stravování až po možnosti kulturního, společenského a sportovního vyžití. [Kam ve Velkém Meziříčí, 2011]

3.2 Geografické vymezení řešeného území Velké Meziříčí patří k významným městům v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Rozprostírá se na území čtyř tisíc hektarů na 146. km dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Zeměpisná poloha města je 49° 21´ 18´´ severní šířky a 16° 00´ 42´´ východní délky. [35] V rámci rajonizace CR z roku 2010 spadá Velké Meziříčí do turistického regionu a turistické oblasti Vysočina. Tato práce je zpracována pro území Velkého Meziříčí, které tvoří osm katastrálních území. Jedná se o samotné město Velké Meziříčí, Lhotky, Kúsky, Dolní Radslavice, Mostiště, Olší nad Oslavou, Svařenov, Hrbov. Kromě vlastního území Velkého Meziříčí je do práce zahrnuto i blízké okolí. [35]

18

Velké Meziříčí

Obrázek 1: Poloha Velkého Meziříčí v rámci České republiky [21]

4 Lokalizační předpoklady CR ve Velkém Meziříčí 4.1 Přírodní předpoklady Z hlediska přírodních podmínek, můžeme o Velkém Meziříčí říci, že se jedná o město lesů, luk a rybníků. Obzvláště v blízkém okolí města může návštěvník obdivovat mnoho přírodních krás a scenérií.

4.1.1 Reliéf Velké Meziříčí je součástí geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny, která spolu s dalšími pohořími tvoří jádro Českého masívu, jež vzniklo hercynským vrásněním

v období

Českomoravské

mladších

vrchoviny

je

prvohor.

Horopisným

Křižanovská

celkem

vrchovina,

jejíž

nižšího součástí

řádu je

i Velkomeziříčská pahorkatina. [5] Reliéf Velkého Meziříčí s nadmořskou výškou kolem 500 metrů [Makovský, 2007, str. 3] můžeme tedy definovat jako zvlněný a kopcovitý s hlubokým údolím řeky Oslavy a jejích přítoků.

19

4.1.2 Klimatické poměry Území Velkého Meziříčí spadá do mírně teplé podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou +6 až +7 °C a ročním úhrnem srážek 700–800 mm (měření z roku 2010) [24]. Při porovnání ročního úhrnu srážek z roku 2010 s dlouhodobým průměrem, který vykazuje 500–600 mm srážek ročně [25], zjistíme, že úhrn srážek na území Velkého Meziříčí mírně vzrostl. Průměrná roční teplota vzduchu zůstává v porovnání s dlouhodobým průměrem stejná. [12]

Obrázek 2: Průměrný roční úhrn srážek 1961–1990 (mm) [25]

Obrázek 3: Roční úhrn srážek v roce 2010 (mm) [24]

20

Nejteplejšími měsíci v roce jsou červen, červenec a srpen s průměrnou teplotou +16 až +18 °C. V těchto měsících se zde také objevuje největší počet jasných dní. Naopak nejchladnějšími měsíci na území Velkého Meziříčí jsou leden a únor, kdy se průměrné teploty pohybují okolo –3 až 0 °C [12]. V zimním období je pro toto území charakteristická sněhová pokrývka. Počet dní se sněhovou pokrývkou se pohybuje okolo dvou měsíců. Vítr vane nejčastěji ze západu až severozápadu. [Makovský, 2007, str. 4]

4.1.3 Hydrologické poměry Územím České republiky procházejí tři hlavní evropská rozvodí, která oddělují úmoří Baltského, Severního a Černého moře. Velké Meziříčí náleží k úmoří Černého moře a podstatnou část území odvodňuje řeka Oslava a její přítoky. Oslava, s délkou toku 99,6 km, je největším přítokem řeky Jihlavy. Pramení v jižním cípu chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v nadmořské výšce 570 m. Přes údolí řeky přechází ve Velkém Meziříčí dálnice D1 po mostě zvaném Vysočina. [56] Oslava je významným tokem především pro vodní nádrž Mostiště. Jedním z pravých přítoků Oslavy je řeka Balinka s délkou toku 31,1 km. Do Velkého Meziříčí přitéká z jihozápadní strany a následně se vlévá do Oslavy. Spodní část toku řeky Balinky byla vyhlášena Přírodním parkem Balinské údolí. Pro vodáky je zde k dispozici 19 km sjízdného úseku. [57] Řeka Balinka je častou příčinou povodní, zejména v jarním období. Poslední velkou povodeň způsobila v květnu roku 1985, kdy hladina řeky stoupla až 6 metrů nad normál. Voda zatopila asi 120 domů v centru města a vedlejší ulice. [Frolek, 2011, str. 58]. Výšku vody v zaplavených místech zaznamenávají cedulky na některých budovách ve městě. Asi 4 km severně od Velkého Meziříčí se nachází vodní nádrž Mostiště, která zásobuje vodou oblast Velkého Meziříčí a Třebíče. Zaujímá plochu přibližně 90 hektarů. Kromě zásobování vodou plní také další funkce jako jsou ochrana před povodněmi a výrobu elektrické energie. [58] Okolí nádrže Mostiště je rájem pro milovníky přírody, houbaře a cyklisty. Oblast Velkého Meziříčí je charakteristická velkým množstvím rybníků. K největším rybníkům Velkomeziříčska patří rybníky Ochoz a Prchal, ležící na území Olší nad Oslavou a soustava rybníků na Lavičském potoku například Lalůvky. K dalším velkým

21

rybníkům patří Závist a Netínský rybník. Přímo ve městě se nachází rybník Jordánek. Rybníky slouží zejména pro chov ryb a k rekreaci.

4.1.4 Rostlinstvo a živočišstvo Významným krajinným prvkem území Velkého Meziříčí jsou lesy. Velké Meziříčí se nachází v nadmořské výšce okolo 425–600 m. Tomu odpovídá lesní vegetační stupeň 4 a 5, tedy bukový a jedlobukový. V současné době je však z těchto lesů zachovaná pouze menšina. Původní bukové a jedlobukové lesy byly později nahrazeny smrkovými a borovými monokulturami. [32] Z listnatých dřevin se zde nejvíce vyskytují buky, javory, břízy a duby. V lesích se vyskytuje několik druhů lovné zvěře, jako je daněk, jelen, zajíc, srnec, liška obecná nebo prase divoké. Z dravých ptáků zde můžeme nejčastěji vidět káně, jestřába, poštolku, či ostříže. [Kratochvíl, 2007, str. 6–10] Jsou to právě lesy, které jsou důvodem častých návštěv zahraničních i českých turistů. Za myslivostí sem přijíždí zejména turisté z okolních států. Na území Velkého Meziříčí se zachovalo několik slunných svahů, kde můžeme narazit na teplomilné rostliny a živočichy. Například oblast zvaná Kunšovec, hostí zajímavou vegetaci se zvláště chráněnými a ohroženými druhy rostlin. Roste tu smil písečný, pampeliška červenoplodá, rozrazil rozprostřený apod. Z živočichů se zde vyskytují saranče modrokřídlé a kudlanka nábožná. Některé z cenných lokalit jsou v posledních letech udržovány z prostředků Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí. [Křivan, 2008, str. 1–4] Břehy rybníků a vodních toků jsou nejčastěji lemovány typickými vrbami a olšemi. Z travnatých porostů se zde hojně vyskytuje rákos obecný a orobinec širokolistý. Na rybnících lze pozorovat mnoho druhů vodního ptactva, ze kterého můžeme jmenovat kachnu divokou, všechny druhy sluk a racků. [Kratochvíl, 2007, str. 8–10] Přímo v rybnících se chová několik druhů sladkovodních ryb. Z 95% se zde chová tradiční český kapr, dále lín, candát, štika, maréna a sumec. [50]

4.1.5 Přírodní atraktivity Přírodní park Balinské údolí Balinské údolí je orientováno západním směrem od Velkého Meziříčí a přírodním parkem bylo vyhlášeno roku 1983. Osu tvoří přirozeně meandrující řeka Balinka, která 22

má charakter pstruhové vody. Charakteristickými znaky pro Balinské údolí jsou především klid, zdravé ovzduší a zachovalá příroda. Více než polovinu území zaujímají lesní porosty. V nižších polohách se soustřeďují dřeviny do malých lesíků, alejí a stromořadí. Členitý terén je vhodný pro pěší turistiku, cykloturistiku, běh na lyžích a lze zde potkat i jezdce na koních. Vede tudy modrá turistická značka a cyklostezka. [Makovský, 2007, str. 46] Díky Středisku ekologické výchovy Ostrůvek, za finanční podpory Kraje Vysočina a města Velké Meziříčí zde byla obnovena naučná stezka v délce 2,5 km. Nabízí celkem 7 zastavení s informačními panely, které popisují jak poetický pohled básníků na okolní krajinu, tak pohled odborníků popisující rozmanitost přírody. Panely jsou dále doplněny fotografiemi pana Jiřího Trojana. [20] V blízkosti Balinského údolí se nachází rozhledna Rubačka, ze které může návštěvník spatřit i Velké Meziříčí. Je třeba se zmínit o přístupu k Balinskému údolí z Velkého Meziříčí. Návštěvník se sem dostane ze silnice III. třídy, po které nevede ani chodník, ani zde není vyznačená pěší zóna. Návštěvník tak musí jít po krajnici silnice, což je pro něj a zejména pro početnější skupiny nebezpečné. Údolí Nesměř Opačným směrem od Balinského údolí, jihovýchodně od Velkého Meziříčí najdeme údolí Nesměř táhnoucí se kolem řeky Oslavy. Malebná příroda opět stvořená pro pěší turistiku, cykloturistiku, chataření, houbaření apod. Údolím vede značená turistická trasa pro pěší a cyklisty. Tato žlutá turistická značka vede až do Náměště nad Oslavou. Podél trasy je vystavěno několik lidských obydlí, chatová osada a hájenky. [Makovský, 2007, str. 47–48] U Eliášovy myslivny je zbudované rekreační středisko Nesměř, které je často využívané pro školení v přírodě, školní výlety, letní tábory i podnikové akce. Od Velkého Meziříčí je vzdálené 5 km, je tedy vhodným místem pro turisty, kteří se chtějí rekreovat v malebném a klidném prostředí a zároveň se nevzdálit „civilizaci“. [49] Nedaleko střediska se nachází zřícenina hrádku Templštejn, postaveného řádem templářů. Zachovalo se z něj pouze torzo hranolové věže. [6] Dále po značené žluté trase se nachází kulturní památka Řihákův vodní mlýn. U Řihákova mlýna je rozcestí, ze kterého vedou cesty do obcí Dolní Heřmanice, Studnice a Oslava. Ať už se turista vydá po kterékoli této trase, vždy se dostane do míst, kde se může občerstvit a pokračovat v cestě.

23

Nesměřské údolí je průjezdné i pro auta a autobusy. Ovšem na většině území je komunikace ve špatném stavu a žádá opravu. V současné době probíhá realizace nové naučné stezky v rámci programu „Propagace naučné stezky Balinské údolí a naučné stezky Nesměřské údolí“. Má vzniknout malý a velký okruh Balinským údolím, který bude propojen s malým a velkým okruhem Nesměřského údolí. Na trase bude nainstalováno celkem 24 informačních panelů a 9 interaktivních panelů pro děti. V rámci propagace budou vydávány informační materiály. Informace o nových stezkách budou dále zveřejněny na webovém portálu Velkého Meziříčí. Stezky mají být zpřístupněné veřejnosti na jaře roku 2012. Projekt je spolufinancován z Regionálního operačního programu NUTS II jihovýchod. [54]

4.2 Kulturně-historické předpoklady 4.2.1 Z dějin Velkého Meziříčí Prvé počátky města Velkého Meziříčí nelze přesně určit. Nejčastěji však bývají spojovány s kolonizací horního toku řeky Oslavy v období 12. a 13. století zásluhou Přibyslava z Křižanova a jeho zetě Bočka z Obřan. [Makovský, 2007, str. 5] Už tehdy poskytovalo toto místo vhodné podmínky pro žití. Množství okolních lesů zajišťovalo dostatek stavebního a topného materiálu a řeky Oslava s Balinkou zajišťovaly pohon mlýnům a pilám, plnily funkci obrany města, a v neposlední řadě sloužily jako vodní zdroj pro řemesla, která se zde v minulosti provozovala. Byla to tradiční řemesla jako soukenictví, klihařství a koželužství. [Dvořák, 1999, str. 8] Ačkoli již ve 30. letech 13. století stál na skále nad řekou Oslavou kamenný hrad, první skutečně doložená písemná zpráva o Velkém Meziříčí pochází až z roku 1281. Plná městská práva byla městu udělena v roce 1408 od Lacka z Kravař. Další práva mu byla udělena v roce 1548. [Makovský, 2007, str. 5–6] Zpočátku bylo město opevněno pouze palisádovými hradbami. Až ve 14. století, kdy bylo zařazeno do sítě poddanských měst na Moravě, přišla povinnost postavit opevnění, které by vyhovovalo podmínkám tehdejší doby. Vznikly tak kamenné hradby, v nichž byly postaveny 3 brány: Dolní, Horní a Vrchovecká. Za hradbami pak byla postavena 4. brána, jejímž úkolem bylo bránit most přes řeku Balinku. [Makovský, 2007, str. 6]

24

Největšího rozmachu se město dočkalo v období renesance v 16. století, kdy šlechta nechala vystavět na náměstí renesanční domy, zdobené sgrafity. Některé domy jsou stále dochované. Nejcennější z nich je palácová stavba bývalého luteránského gymnázia. Rozvoj města přerušila třicetiletá válka (1618–1648), kdy bylo několikrát vypáleno, lidé prchali a mnoho domů zpustlo. V této době vzniká ve městě samostatná židovská obec. [Makovský, 2007, str. 7] V 18. století, za vlády Marie Terezie a Josefa II. se následky úpadku začaly postupně zlepšovat. Přes Velké Meziříčí byla vystavěna silnice na trase Brno – Jihlava a následně bylo do města umístěno sídlo krajského úřadu jihlavského kraje. V průběhu 19. století zde vznikly první továrny a byla vybudována železniční přípojka z nedalekého Studence. Průmysl se rozvíjel i nadále v období mezi dvěma světovými válkami a spolu s ním se rozvíjelo i občanské vybavení. Vznikaly školy, závody, mosty apod. [Makovský, 2007, str. 7] Smutné vzpomínky má však město na poslední válečná léta. Roku 1942 proběhla deportace židovského obyvatelstva do německých koncentračních táborů. To mělo za důsledek zánik zdejšího židovského města. [Makovský, 2007, str. 6–7]. Další velkomeziříčská tragédie, někdy také nazývaná jako Velkomeziříčský masakr, se udála v posledních dnech války. Celá událost se stala dva dny před příchodem osvobozeneckých vojsk Rudé armády. Vše začalo ukvapeným rozhodnutím zřídit revoluční národní výbor v čele s Jindřichem Nováčkem. Do města se ale následně vrátili ustupující Němci, kteří členy národního výboru nejdříve vyslýchali, poté je zatkli a odvezli k řekám Oslavě a Balince. Zde bylo 55 lidí vyvlečeno na břehy řek, postříleno a naházeno do vody. Vedoucí revolučního národního výboru Jindřich Nováček byl téhož dne oběšen na pouliční lampě na náměstí. Dne 9. května osvobodila město Rudá armáda. Při přechodu fronty ještě došlo k bombardování města, kdy zahynulo mnoho dalších civilistů. [36] V následující 2. polovině 20. století došlo opět k významnému rozvoji města. Vznikaly další továrny, stavěly se byty, došlo k napojení města na dálnici D1, byla dokončena železniční trať do Křižanova a počet obyvatel v roce 1950 vzrostl z 6178 na 11858. Město se tak stalo největším průmyslovým střediskem na vodním toku řeky Oslavy. [Makovský, 2007, str. 7]

25

4.2.2 Kulturně-historické památky a) Památné budovy a objekty Zámek Podstatských–Lichtenstein a zámecký park Jeden z nejstarších kamenných šlechtických hradů na Moravě byl postaven kolem roku 1236. V 16. století byl tento románsko-gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Dnešní budovy zámku představují více stavebních slohů. Roku 1723 zasáhl zámek velký požár, po kterém byl zrekonstruován barokně. Vstupní část byla na přelomu 19. a 20. století upravena novogoticky. Od roku 1995 je zámek soukromým vlastnictvím rodiny Podstatských–Lichtenstein, který jim byl v rámci restitučního řízení vrácen. Zámek je nejstarší a největší dominantou města. Západním směrem od něj se nachází volně přístupný zámecký park, který je od zámeckých budov oddělen malým rybníčkem. Parkem prochází dubová alej a všude kolem vedou malé cestičky. Jedna z nich vede až k dálničnímu mostu Vysočina. [Makovský, 2007, str. 9–10] V areálu parku se také nachází tenisový kurt. Radnice č. p. 29 Původem gotická stavba, která byla následně přestavěna renesančně. V přízemí se nachází hala s freskovou výzdobou na klenbách. Poslední stavební proměnou prošla radnice v letech 1997–1999, kdy dostala i novou fasádu napodobující sgrafity. Právě zde se odehrály již zmíněné tragické události z konce 2. světové války, o kterých informuje i pamětní deska, umístěná ve vstupní hale. Radnice slouží jako sídlo městské samosprávy. [Makovský, 2007, str. 11] Nově je ve vstupní hale zbudovaná recepce, jejímž záměrem je zjednodušit lidem orientaci na úřadě. Součástí budovy je také turistické informační centrum. Kostel sv. Mikuláše a věž Kostel sv. Mikuláše z roku 1317 je další dominantní stavbou a zároveň kulturní památkou na velkomeziříčském náměstí. Kostel má 3 lodě, hlavní, jižní a severní, která je užší. Hlavní a severní loď jsou pozdně gotického slohu, jižní loď je ranně gotická. Vchod kostela zdobí reliéfy čtyř evangelistů okolo Beránka Božího od místního rodáka, akademického sochaře Jiřího Marka. Uvnitř kostela se nachází nejvzácnější movitá kulturní památka – gotická socha Madony Velkomeziříčské. Je vyrobená z lipového dřeva a pochází ze 14. století. Na západní straně kostela je věž 64 metrů vysoká. Je zde 26

umístěno 6 zvonů, z nichž největší, zvaný Mikuláš, váží 2180 kg. Věž má hodiny, které se pyšní největším osvětleným ciferníkem v České republice. Průměr ciferníku je 4,2 metry. [Makovský, 2007, str. 17–18] V letních měsících od června do konce srpna je věž zpřístupněná turistům a nabízí pěknou vyhlídku na město. Obecník č. p. 79 Historický dům zvaný Obecník je další kulturní památkou na náměstí. Již na první pohled upoutá tento dům svojí renesanční sgrafitovou výzdobou. Pás pod okny znázorňuje výjevy loveckého života a mezi okny jsou alegorické postavy, představující lidské ctnosti: spravedlnost, udatnost, moudrost, víru a trpělivost. Až do 18. století se zde vařilo pivo, poté zde bylo středisko kulturního a společenského života. [Makovský, 2007, str. 12–13] V dnešní době zde nalezneme restauraci a vinárnu s možností příjemného venkovního posezení. V prvním patře jsou kanceláře Městského úřadu. Renesanční palác – bývalé luteránské gymnázium č. p. 11 Latinský nápis v portálu hlavního průčelí budovy sděluje: „Ať šťastno a příznivo jest. Léta Páně 1578 tento dům jest vystavěn nákladem vznešené paní Aleny Berkové Meziříčské z Lomnice a na Meziříčí ku cti a chvále Boží a šíření jeho církve a prospěchu křesťanské mládeže. Utvrzuj to Bože, co jsi v nás vytvořil.“ [Makovský, 2007, str. 27] Jak již věnování napovídá, palác byl vystavěn jako sídlo latinské luteránské akademie. Na nátlak místních pánů a císaře však byla akademie v 17. století zrušena a později zde byl zřízen panský pivovar. Stavba je inspirovaná budovou Palazzo Pompei ve Veroně s fasádou zdobenou sgrafity. Součástí je uzavřené arkádové nádvoří. [Makovský, 2007, str. 27] Do roku 2000 zde byla Základní umělecká škola a městská knihovna, které byly následně přestěhovány. Dnes je tato kulturní památka využívána pro obchodní účely vietnamských prodejců a jako bazar. Současné využití budovy není příliš vhodné a domnívám se, že takto krásná historická budova si zaslouží perspektivnější využití. Špitální kostel sv. Kříže Protože byl kostel součástí špitálu, říká se mu dodnes „Špitálek“. Pochází z konce 14. století, kdy byl gotický a sloužil jako pohřební místo pánů z Lomnice. Je zde pochován i Zikmund Heldt z Kementu, který nechal kostel v 16. století renesančně přestavět. V 18. století byl opraven klasicistně. Památku Zikmunda Heldta zde připomínají 3 27

pomníky, z nichž nejkrásnější je ten, který mu nechala zhotovit jeho manželka Alena Meziříčská z Lomnice. Jedná se o nejkrásnější renesanční náhrobek ve městě. Kostel sloužil k bohoslužbám katolické menšiny, za 2. světové války zde mívali bohoslužby Italové a od 2. poloviny 20. století byl využíván jako sklad. Dnes slouží potřebám děkanství, konají se zde koncerty, besedy a výstavy. [53] Kostel Nejsvětější Trojice Nachází se na hřbitově na Moráni. Původně gotický kostel byl přestavěn opět Zikmundem Heldtem na sloh pozdně gotický. Na oltáři je umístěn obraz Nejsvětější Trojice namalovaný Karlem Františkem Töpperem. U sakristie jsou zazděny náhrobky Majetských z Krásné hory (rodiny vladyky Václava Majetského). Krásná hora se tehdy nazýval hrádek v Mostišti. Pod kostelem je hrobka, ve které se prý za 2. světové války ukrýval gestapem hledaný Jindřich Nováček. [Makovský, 2007, str. 19] Z vnější strany moráňského hřbitova je umístěna malá kaplička P. Marie. Hřbitov byl prohlášen kulturní památkou. Rodný dům Františky Stránecké Františka Stránecká, nazývaná moravskou Boženou Němcovou, pochází z Velkého Meziříčí. Dům se nachází nedaleko zámku a zámeckého parku. Na domě je vystavena její busta, jež připomíná její působení ve městě. [Makovský, 2007, str. 35] Bývalá katovna Barokní dům stojící na soutoku Oslavy s Balinkou obýval kdysi městský kat. Když město mělo hrdelní právo, vykonalo se zde mnoho poprav. Popraviště bylo východním směrem od města a neslo jméno „Na Spravedlnosti“ Jedna z posledních poprav byla vykonaná v roce 1730, zanedlouho poté bylo hrdelní právo zrušeno. [Frolek, 2011, str. 66] Dolní brána Brána byla součástí městského opevnění a jako jediná ze tří se dodnes dochovala. Zachovaná zůstala také část hradeb okolo ní. Původem byla gotická, dnes je ovšem renesanční a na jejím štítu je umístěn městský znak – sedm bílých per v červeném poli. Dříve byl součástí brány padací most, který bránil přístupu zvenčí. [Makovský, 2007, str. 40] Každý, kdo vyjíždí z náměstí, projíždí právě pod touto branou.

28

b) Židovské památky Židé žili ve Velkém Meziříčí již v 15. století, zaručené písemné zprávy o jejich životě ve městě se však vztahují až k 17. století. Bývalé židovské ghetto je situováno mezi náměstím a řekou Oslavou. Dodnes se z původních 101 domů zachovalo 63 domů s průchody a úzkými uličkami. [Makovský, 2007, str. 15] Zástavba čtvrti je gotickorenesanční. Domy jsou převážně dvoupodlažní a oproti městským domům na první pohled užší. Židovská obec zanikla roku 1942, kdy se stala většina občanů židovského vyznání obětí holocaustu. Židovská obec ve Velkém Meziříčí byla na území dnešního žďárského okresu ojedinělou. [Klenovský, 1997, str. 6–20] Stará synagoga č. p. 1146 Dvoupodlažní budova s valbovou střechou byla vyhlášena jako kulturní památka. Při vstupu upoutá barokně-klasicistní kamenný portál s rostlinnou výzdobou, drapérií a deskou s hebrejským nápisem. Interiér je řešený tradičně s předsíní, odkud je vstup do hlavního sálu s řečništěm uprostřed. Do doby, než byla zbudovaná Nová synagoga, se zde konaly bohoslužby, poté sloužila jako sklad. V roce 1995 prošla synagoga rekonstrukcí a od roku 1996 dodnes je využívána jako výtvarná galerie. [Klenovský, 1997, str. 32–36] V prvním patře se nachází stálá expozice věnovaná historii židovské obce. V současné době je budova z důvodu rekonstrukce uzavřena. Nová synagoga č. p. 97 Vystavěná v tehdy moderním novogotickém stylu z režného zdiva v kombinaci červených a černých cihel. Budova upoutá pozornost již na první pohled. Štíty na východní a západní straně mají stupňovitě ukončené atiky s okny, jež byla zdobena barevnou vitráží se symbolem Davidovy hvězdy. Nad hlavním vstupem nalezneme hebrejské texty. Interiér zdobila nepravá klenba z dřevěných obkladů a dřevěné obložení stropů s výzdobou. Svému účelu přestala budova sloužit roku 1940, kdy byla poškozená nacisty. [Klenovský, 1997, str. 39–45] V dnešní době je synagoga pronajímána k obchodním účelům Židovskou obcí v Brně. Je opět velmi překvapující, že v této architektonicky impozantní budově, je umístěna vietnamská prodejna. Prodej levných produktů uvnitř, do očí bijící reklama zavěšená nad vchodem zvenčí – neuctivé využití. Synagoga by přitom mohla být, při důstojnějším využití, turistickým magnetem. Otázkou jsou ovšem finanční prostředky, jelikož budova již volá po rekonstrukci.

29

Židovský hřbitov Je situován severovýchodně od židovské čtvrti přes řeku Oslavu nedaleko od hřbitova na Moráni. Zaujímá plochu velkou 4571 m2 a je obehnán velkou kamennou zdí, do které je vsazena deska s hebrejskou motlitbou za zemřelé, zvaná Kadiš. Svůj odpočinek zde našlo mnoho příslušníků zdejší židovské obce, spolu s předními představiteli, rabíny Jakobem Löb Pollakem a Michalem Weinerem. V pravém rohu hřbitova stojí malá obřadní síň. Židovský hřbitov je opět chráněnou kulturní památkou. Hřbitov je uzamčený, kdo by si ho tedy chtěl prohlédnout, musí zažádat o klíče v turistickém informačním centru nebo v Muzeu. [Klenovský, 1997, str. 46-52] Uličky s prampouchy a domy s klenutými průchody Domy, propojené dlouhými úzkými uličkami, jsou pro židovské obce typické. Právě v těchto uličkách jsou domy propojené rozpínacími oblouky – prampouchy. I dnes je možné tyto prampouchy v některých uličkách vidět. Narazit můžeme i na klenuté průchody v domech, které jsou velmi zajímavé. Jeden z nich se nachází v ulici U vody a je stále průchozí. [Frolek, 2011, str. 40-46] c) Sochy a památníky Ve Velkém Meziříčí je umístěno několik soch s náboženskou tématikou a několik památníků na počest padlých při květnovém povstání roku 1945. Západně od zámku stojí socha poručíka Miroslava Skrbka v životní velikosti. Miroslav Skrbek se účastnil květnového povstání a padl v boji s německou armádou. Socha je dílem akademického sochaře Jiřího Marka a kromě Miroslavu Skrbkovi je věnována, jak praví nápis na ní, „Hrdinům květnové revoluce 1945“. Dalších 14 popravených při květnové revoluci připomíná památník na břehu řeky Balinky. Protože k pomníku nevede žádná cesta, není dobře přístupný. Podobný památník je umístěn u břehu řeky Oslavy, počet obětí zde však bylo již 42. Třetí památník, který připomíná velkomeziříčskou tragédii z roku 1945, stojí na novém hřbitově. Jedná se o sousoší dvou mužů a jedné ženy, zhotovené Irenou Sedleckou-Kodymovou. Každý rok 7. května se zde koná pietní akt, věnovaný památce padlých. Poslední památník související s 2. světovou válkou je umístěn na velkomeziříčském náměstí. Je věnován Jindřichu Nováčkovi, který zde byl oběšen. Přední stanu památníku tvoří plastika znázorňující obličej ležící hlavy, na zadní straně jsou vyryta jména obětí zastřelených na březích Balinky a Oslavy. V těsné blízkosti

30

památníku najdeme morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého a také kašnu se sochou sv. Floriána – patrona hasičů. Kašna dříve sloužila jako zdroj vody pro obyvatele. Obětem 1. světové války je věnován památník stojící před budovou gymnázia. Velkým dílem se na sochách ve Velkém Meziříčí podepsal sochař Alexandr Jelínek, autor sochy sv. Josefa v ulici Nad Sv. Josefem, Mariánského sloupu s Pannou Marií, sochy sv. Jana Nepomuckého a sochy sv. Václava z 18. století. Jeho sochy poté byly restaurovány další významnou osobou Velkého Meziříčí, akademickou sochařkou Danou Markovou. [Makovský, 2007, str. 33–38] Za zmínku stojí místo zvané Tři kříže, nacházející se na kopci nad dálnicí D1. Místo má věřícím připomínat ukřižování Ježíše Krista. I dnes kolem něj chodí procesí na pouť do Netína (blízké vsi). Mimo to, je odtud pěkný výhled na Velké Meziříčí. Jediným negativem tohoto místa je hluk z dálnice.

4.2.3 Technické památky Dálniční most Vysočina Ve výšce 76 metrů se ční nad městem a řekou Oslavou jako součást dálničního tahu D1. Se svojí délkou 425 metrů je 2. nejdelším a současně i nejvyšším mostem na dálnici. [59] Zajímavé na něm je, že není rovný, ale opisuje mírný oblouk. Ve zdejším Muzeu vzniklo samostatné oddělení pro pozemní komunikace a mosty. Most Vysočina se stal živým exponátem Muzea, ze kterého je na něj krásný výhled. [Makovský, 2007, str. 41] Dřevěný most v zámeckém parku Cesta zámeckým parkem směrem k dálničnímu mostu Vysočina vede přes krytý dřevěný most, který sem byl přenesen z obce Krásněves. Byl sem přemístěn v rámci příprav skanzenu, který měl poukazovat na jednotlivé vývojové etapy komunikací a mostů. [17] Plánovaný projekt ovšem nebyl nikdy zrealizován. V současné době je most ve špatném technickém stavu a vyžaduje rekonstrukci.

31

4.2.4 Kulturní zařízení a akce Středisko kultury Jupiter Club Pořádá kulturní, společenské a vzdělávací akce. Najdeme zde divadlo, kino, koncertní sál, výstavní síň apod. Pravidelně se zde konají hudební koncerty známých osobností, výstavy regionálních výtvarníků, divadelní představení, loutková divadla a mnoho dalších akcí. Každý si zde přijde na své. [30] Muzeum Velké Meziříčí Muzeum se nachází v budově zámku. Nabízí průvodcovské služby v zámku i ve městě a zpřístupňuje přírodovědné a historické expozice převážně regionálního významu. Návštěvník si tak může prohlédnout tematické zámecké salony, jako například Sarajevský salon věnovaný císařským manévrům u Velkého Meziříčí z roku 1909. Ke stálým expozicím patří ta, s názvem Ve znamení sedmi per, která seznamuje návštěvníky s historií a současností města. Část muzea je věnovaná oddělení pozemních komunikací. V roce 2011 navštívilo muzeum přes 8000 návštěvníků. [43] Tradičně konané kulturní akce Již šestým rokem se ve Velkém Meziříčí koná Evropský festival filozofie, který je jedinou akcí svého druhu v České republice. Patří tak k nejdůležitějším společenským událostem města. Zajímavé na něm je i to, že se nekoná v akademickém prostředí, nýbrž se vrací na místa svého vzniku, tedy na veřejná prostranství. Jedním z těchto míst je nádvoří zdejšího zámku, kde vystoupí i zahraniční filozofové. Festival se koná každý rok v červnu a trvá 3 dny. Festival filozofie však není jedinou tradiční událostí ve městě. Každým rokem se zde koná známý festival Concentus Moraviae nebo Festival muzejních nocí, kdy jsou dveře muzeí netradičně otevřené v nočních hodinách. [30] Na pomoc zdravotně, pohybově nebo jinak postiženým dětem vznikl projekt Muzikanti dětem, který je realizován formou charitativního koncertu na velkomeziříčském náměstí. Vystupují zde vždy populární i místní hudební kapely. [44] Gastronomický zážitek pak nabízí místní hotelová škola, která tradičně pořádá tzv. Gastroden, kde žáci této školy prezentují své umění. Akce má pestrý doprovodný program, mimo jiné zde prezentují své výrobky i zahraniční partneři z Itálie, Slovenska a Německa. Gastroden vždy přiláká do Velkého Meziříčí stovky návštěvníků z celé

32

České republiky a tento rok se bude konat již po 35. Ve stejný den se při této příležitosti konají na náměstí řemeslné trhy.

4.2.5 Sportovní zařízení a akce Velké Meziříčí nabízí mnoho příležitostí, jak aktivně strávit volný čas. Sportovně i kulturně významným místem pro město je Fajtův kopec, kam se sjíždí lidé z okolí především za účelem lyžování. Areál nabízí 330 m dlouhý svah s vlekem, občerstvení v nově vybudovaném skibaru nebo v nově zrekonstruované restauraci a parkování s kapacitou 200 míst. Díky své výborné dostupnosti a přímému napojení na dálnici D1 je tento areál vyhledávanou lokalitou. Na své si zde přijdou příznivci sjezdového lyžování, snowboardingu i běžkaři. Probíhají zde kurzy lyžování a snowboardingu pod vedením zkušených instruktorů. [51] Oblíbenou akcí se staly zabíjačkové hody, které doprovázejí lyžování a konaly se zde již dvakrát. Tyto hody vždy přilákají mnoho návštěvníků. Areál je v provozu celoročně, tedy i v létě, kdy funguje jako bike park. Na podzim se zde každoročně koná Drakiáda s doprovodným programem. Dle ankety čtenářů MF DNES a iDNES.cz je Fajtův kopec nejlepším lyžařským areálem na Vysočině. [3] V letních měsících je v provozu koupaliště Palouky s plaveckým bazénem a tobogánem, brouzdalištěm a bazénem pro děti. Ve městě nechybí ani tenisové kurty, kuželky, zimní stadion, víceúčelová sportovní hala, motokrosová trať, fitness centra, squash, bowling a mnoho dalších zařízení pro sport a volnočasové aktivity. K nejvýznamnější sportovní akci patří 4 klíče k velkomeziříčské bráně. Každým rokem si zde porovnávají síly v jednotlivých zábavných soutěžích 4 družstva z Velkého Meziříčí, Měřína, Křižanova a Velké Bíteše. Koná se vždy v létě přímo na velkomeziříčském náměstí a těší se velké návštěvnosti. [30] Dobré přírodní podmínky města, zvláště jeho okolí, jsou důležitým faktorem pro rozvoj cykloturistiky, pěší turistiky, hipoturistiky a mnoho dalších venkovních aktivit. Nechybí zde značené cyklistické a turistické trasy, které se neustále rozšiřují a inovují, což je velmi pozitivní.

33

4.3 SWOT analýza lokalizačních předpokladů Silné stránky:  poloha území v turisticky atraktivní krajině  rozmanitá skladba krajiny – louky, vodní plochy, lesy  vhodné podnebí pro zimní i letní rekreaci  bohatá historie města, poměrně zachovalá židovská čtvrť  existence kulturních a historických památek – městská památková zóna  jediné město v České republice pořádající Evropský festival filozofie  vhodné podmínky pro venkovskou turistiku, chataření a chalupaření, cykloturistiku, pěší turistiku, rybolov, myslivost i zimní sporty  existence značených turistických tras  dostatek možností k sportovnímu, kulturnímu a společenskému vyžití Slabé stránky:  existence památek pouze regionálního významu  špatný stav některých architektonických památek – potřeba rekonstrukce  neadekvátní využití některých památek – nevyužitý turistický potenciál  nízký počet cyklostezek  existence průmyslových zón – narušení krajinného rázu Příležitosti:  využití přírodního a kulturního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu  zlepšení vzhledu města, regenerace zeleně, rekreačních ploch a památek  pořádání více kulturních a sportovních akcí  podpora nových cyklotras a hipotras  rozvoj venkovské turistiky, chataření a chalupaření Hrozby:  rozšiřování průmyslových zón – narušování a vizuální znehodnocení krajiny  konkurence okolních měst – Jihlava, Třebíč, Brno, Žďár nad Sázavou  devastace památek a přírody vandaly  riziko záplav – časté rozvodnění řek  nedostatek finančních prostředků na opravy památek Tabulka 1: SWOT analýza lokalizačních předpokladů, [Zdroj: vlastní zpracování]

34

5 Realizační předpoklady CR ve Velkém Meziříčí 5.1 Dopravní infrastruktura Silniční doprava V těsné blízkosti města prochází mezinárodně významná dopravní trať dálnice D1 Praha – Brno. Město má tedy velmi výhodnou polohu z hlediska dosažitelnosti. Zároveň tudy prochází tři silnice 2. třídy. Silnice č. II/602 ve směru na Brno prochází přímo centrem města. [33] Je velmi vytížená, denně zde projedou tisíce vozidel. Při uzavření úseku dálnice D1, což se děje poměrně často, bývá silnice č. II/602 vždy ucpaná a tvoří se zde velmi dlouhé kolony vozidel. Bylo by tedy dobré zvážit určitá řešení této situace. Jedním z řešení by mohl být obchvat, vedoucí mimo centrum města. Takovou úpravou procházela nedávno silnice č. II/360, která rovněž vedla centrem města. Jedná se o silnici na trase Křižanov – Velké Meziříčí – Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou. [33] Vzhledem k vysoké intenzitě dopravy na této silnici, vedoucí přes obytnou zónu, byl zbudován obchvat, který již vede okrajovou částí města. Třetí silnicí 2. třídy je silnice č. II/392 směr Velké Meziříčí – Mohelno. [33] Intenzita dopravy je zde v normě. Autobusová doprava je zajištěna jak do okolních obcí a měst, tak po celé České republice. Na zdejší autobusové nádraží zajíždí i linky autobusů na trase Brno – Praha. Spoje do větších měst jsou pravidelné a v malých intervalech. Dostupnost do jiných měst je tedy přes autobusovou dopravu velmi dobrá. Naopak dostupnost městské hromadné dopravy (dále jen MHD) je velmi špatná. Zastávek MHD je málo a intervaly spojů jsou velké. MHD je ve Velkém Meziříčí využíváno pouze zřídka a malý počet cestujících je příčinou rušení některých spojů. Železniční doprava Velkým Meziříčím prochází železniční trať Studenec – Křižanov. Slouží pro přepravu osob a nákladů a je pouze regionálního významu. Při cestování do Brna nebo Prahy je nutné minimálně jednou přestoupit. Doprava je ve Velkém Meziříčí významným rozvojovým faktorem na jedné straně, na straně druhé však působí negativně na životní prostředí, vzhled krajiny a narušuje kvalitu života místních obyvatel. Dálnice D1, silnice 2. třídy a železniční trať jsou hlavním zdrojem hluku ve Velkém Meziříčí. Hluk působí velmi negativně na zdraví 35

a psychiku člověka. Obyvatelé města jsou tímto nadměrným hlukem obtěžováni a i přes výstavbu protihlukových stěn, je doprava z dálnice stále slyšitelná.

5.2 Ubytovací infrastruktura Kvalitní ubytování je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšné realizace cestovního ruchu. Ve městě se nachází několik hromadných ubytovacích zařízení spíše nižších tříd s různým rozsahem poskytovaných služeb. Nejpočetnější jsou zde ubytovací zařízení zařazené do kategorie hotel, třídy Standard, tedy 3***. Dále ve městě nalezneme penzion, motel, ubytovny, turistickou chatu a rekreační středisko. Ve Velkém Meziříčí zcela chybí luxusní ubytovací zařízení třídy First Class**** a Luxury*****. V následující tabulce je znázorněn souhrn ubytovacích zařízení, nacházejících se ve Velkém Meziříčí. Název ubytovacího zařízení (UZ) Hotel Jelínkova vila Hotel U Bílého koníčka Hotel Pod Zámkem Hotel Amerika Penzion U Beranů Motel Jestřábec SPIN ubytovna Ubytovna Kablo Turistická chata Na Liškovce Rekreační středisko Nesměř Počet lůžek celkem

Typ UZ hotel*** hotel*** hotel*** hotel*** penzion motel*** ubytovna ubytovna chata rekreační středisko

Bezbariérový přístup ano ne ne ne ne ano ne ne ne částečný

Počet lůžek 50 31 36 64 42 37 20 25 60 250 615

Tabulka 2: Ubytovací zařízení ve Velkém Meziříčí [Zdroj: Ubytování. Propagační materiál města, vlastní úprava]

Níže uvedená tabulka popisuje vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení ve Velkém Meziříčí v posledních deseti letech. Velký nárůst pozorujeme v roce 2003. V dalších letech ovšem pozorujeme klesající tendenci ve všech směrech. Klesá jak počet příjezdů hostů, tak počet jejich přenocování i průměrná délka přenocování a pobytu. Ta je zde velmi krátká. Ačkoliv návštěvnost v roce 2010 byla oproti roku 2001 a 2002 výrazně vyšší, lůžkové kapacity byly využity pouze z necelých 14%.

36

Celkovou návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení tvoří v posledních letech z necelých 70% rezidenti, zbylých 30% pak tvoří zahraniční návštěvníci. Rok Počet Z toho Počet Z toho Průměrný Průměrná Čisté příjezdů rezidenti přenocování rezidenti počet délka využití hostů přenocování pobytu lůžek (%) 2001 3969 3244 11481 9636 2,9 3,9 37,9 2002 4543 3139 13660 9497 3,0 4,0 40,2 2003 11081 9145 16163 13046 1,5 2,5 30,1 2004 10824 8163 16366 11759 1,5 2,5 28,5 2005 9499 7084 13120 9143 1,4 2,4 23,6 2006 10861 7743 16057 10847 1,5 2,5 21,8 2007 2008 2009 2010

9751 8524 8696 7503

7101 5865 6228 5241

12912 13193 12165 11115

8855 9012 8418 7777

1,3 1,5 1,4 1,5

2,3 2,5 2,4 2,5

26,7 26,7 15,7 13,8

Tabulka 3: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Velkém Meziříčí [13]

5.3 Stravovací zařízení Nabídka z hlediska stravování je ve Velkém Meziříčí pestrá. Najdeme zde klasické restaurace, pizzerii, rychlé občerstvení, bary, vinárny i cukrárny. Převážná většina restaurací se nachází v centru města. Nejnavštěvovanější a velmi oblíbenou restaurací je Jelínkova vila, která je součástí hotelu. Stylově zařízený interiér odlišuje restauraci od těch ostatních. Největší zajímavostí je restaurační minipivovar a vlastní vařené pivo Harrach. Menu je zaměřené především na speciality z čerstvých ryb a tradiční české pokrmy z vepřového masa. Většina stravovacích zařízení má také venkovní posezení. Kvalita a úroveň jednotlivých zařízení je různá, obecně ji lze srovnat s ostatními městy v České republice. Všechny restaurace jsou zaměřené spíše všeobecně a nabízejí různé druhy jídel české i mezinárodní kuchyně. Chybí zde kvalitnější restaurace zaměřená pouze na určitou kuchyni, například mexická, řecká, indická apod. Stejně tak zde není ani restaurace zaměřená na regionální horáckou kuchyni.

37

Název stravovacího zařízení Hotel Pod Zámkem Hotel Jelínkova vila a Malostranský pivovar U Bílého koníčka Restaurace Jupiter Restaurace Na Obecníku Passage restaurant Restaurace Svit Motel Jestřábec Restaurace U Wachtlů Hotel Amerika Restaurace U Beranů Restaurant Formanka D1 Lyžařská chata na Fajtově kopci Restaurace U Kozů Bufet – Zlatý Lev Bufet U Hada Bufet U Zastávky - Pěchota Kavárna Na Poříčí Snack bar Orchidea MAX BURGER McDonald’s Pizzerie Gulliver Arena Áčko sport bar Bar u Wachtlů Billiard club – Budvar ARÉNA Bowling bar 420 Happy squash club O’Marcs Irish Pub SPIN BAR Sport bar Na Zimáku RIVER BOWLING ROCK DEPO The Blues Brothers Šenk v podhradí

Typ restaurace a hotel restaurace a hotel

Provoz celodenní celodenní

restaurace a hotel restaurace restaurace restaurace restaurace restaurace a motel restaurace restaurace a hotel restaurace a penzion restaurace restaurace restaurace rychlé občerstvení rychlé občerstvení rychlé občerstvení rychlé občerstvení rychlé občerstvení rychlé občerstvení rychlé občerstvení pizzerie a bar bar bar bar bar bar bar bar bar a ubytovna bar bar bar bar vinárna

celodenní celodenní celodenní celodenní celodenní celodenní celodenní celodenní celodenní celodenní celodenní celodenní celodenní dopolední dopolední, odpolední dopolední, odpolední celodenní dopolední, odpolední celodenní celodenní celodenní odpolední, noční noční odpolední, noční nonstop celodenní odpolední, noční odpolední, noční odpolední, noční odpolední, noční odpolední, noční noční celodenní

Tabulka 4: Seznam stravovacích zařízení ve Velkém Meziříčí [Zdroj: Stravování. Propagační materiál města, vlastní úprava]

38

5.4 Účelová zařízení 5.4.1 Turistické informační centrum Nachází se přímo v centru města na náměstí v budově městské radnice. Ve Velkém Meziříčí je toto informační centrum jediné. Splňuje podmínky agentury CzechTourism a je zařazené do oficiálního seznamu informačních center. Provoz je celoroční, od pondělí do pátku je otevřené od 8:00 do 17:00. V letní sezóně je otevřené i přes víkend v provozních hodinách od 10:00 do 16:00. [38] K základním službám infocentra patří poskytování informací o službách, památkách, dopravních spojích apod. Návštěvník si zde může vzít informační brožury a mapu města, může si také zakoupit drobné upomínkové předměty, turistickou známku nebo knihu o Velkém Meziříčí.

5.4.2 Cestovní kanceláře a agentury Služby cestovní kanceláře nabízí ve Velkém Meziříčí CK INTACT, která se specializuje na nabídku jazykových kurzů v zahraničí. Cestovní kancelář, která by se specializovala na incomingový cestovní ruch však ve městě schází. Pobytové, poznávací a mnoho dalších zájezdů nabízí v současné době 2 cestovní agentury. Mimo zájezdů do zahraničí i po České republice zajišťují prodej letenek a vstupenek na různé kulturní akce. Je možné i zajištění autobusových spojů. Průvodcovské služby nabízí místní Muzeum Velké Meziříčí.

5.4.3 Bankovní a směnárenské služby Samostatná směnárna se ve Velkém Meziříčí nenachází. V centru města jsou však 4 banky poskytující směnárenské služby.

5.4.4 Obchody V současnosti jsou ve městě k dispozici 3 supermarkety, situované nedaleko centra města. Největší koncentrace obchodů s různou nabídkou zboží je na náměstí a kolem něj. Jedná se především o malé obchůdky se základním zbožím. V centru města nalezneme 2 nové obchodní pasáže, ve kterých se nachází restaurace, kavárna, kadeřnictví a několik dalších obchodů. Nejedná se ovšem o polyfunkční nákupní centra. Ta ve Velkém Meziříčí nenalezneme. Místní obyvatelé často vyjadřují nespokojenost

39

s chováním zaměstnanců ve zdejších obchodech. V mnoha případech se zaměstnanci pracující ve službách, nechovají profesionálně, naopak jsou poměrně často nepříjemní a neúslužní. To samozřejmě nevytváří dobrý dojem ani u místních obyvatel ani u turistů.

5.4.5 Zdravotnictví Zdravotní péči zajišťuje poliklinika Dům zdraví spol. s.r.o., v níž se soustřeďuje nejvíce ambulancí různých specializací. Poliklinika se nachází v centru města. Zdravotnické služby poskytuje i Zdravotní centrum Záviškova. Zde se nachází oční ambulance, zubní ambulance, neurologická ambulance a stomatologická laboratoř. Nejbližší nemocnice je od Velkého Meziříčí vzdálená 5 km. Nemocnice svaté Zdislavy a.s. sídlí v Mostišti. Jedná se o jediné privátní lůžkové zdravotnické zařízení na Vysočině.

Nemocnice

zahrnuje

chirurgické

oddělení,

ortopedické

oddělení,

radiodiagnostiku, léčebnu dlouhodobě nemocných a rehabilitační péči, jednotku intenzivní a resuscitační péče, centrum robotické chirurgie a laboratoř. Mimo polikliniku a nemocnici působí ve městě mnoho praktických lékařů a specialistů. [45]

5.4.6 Školství Školství má ve Velkém Meziříčí staleté tradice. V současné době je ve městě a jeho místních částech 8 mateřských a 6 základních škol, z toho jedna poskytuje vzdělání žákům s různým stupněm mentálního postižení. Střední vzdělání nabízí celkem 4 střední školy, a sice Gymnázium, Hotelová škola Světlá a Obchodní akademie, Střední škola řemesel a služeb a střední škola, která je součástí výchovného ústavu. Škola nabízející vysokoškolské vzdělání ve Velkém Meziříčí schází. Výuku v hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém oboru nabízí Základní umělecká škola. [39] [Makovský, 2007, str. 27–32]

40

5.5 SWOT analýza realizačních předpokladů Silné stránky:  výhodná poloha města v rámci ČR i Evropy  dobrá dopravní dostupnost – dálnice D1  dostatečný počet pohostinských zařízení  cenová dostupnost poskytovaných služeb  široká nabídka středoškolského vzdělání Slabé stránky:  špatný stav místních komunikací, malá parkovací kapacita  vysoká intenzita dopravy na silnici č. II/602 a dálnici D1  rušení obyvatel hlukem, dopravními zácpami a nehodami  špatná dostupnost MHD  absence ubytovacího zařízení vyšších tříd  klesající tendence návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení  nízké využití lůžkové kapacity v hromadných ubytovacích zařízeních  neprofesionální chování zaměstnanců ve službách, nízká kvalita služeb  absence vysoké školy ve městě Příležitosti:  zlepšení technického stavu komunikací, zbudování nových parkovacích ploch  odklonění silnice č. II/602 z centra města  zvýšit kvalifikovanost zaměstnanců v sektoru služeb CR  zvýšení kvality služeb, kontroly dodržování norem a hygienických pravidel  zařazení regionálních pokrmů do nabídky místních stravovacích zařízení  výstavba pohostinských zařízení vyšší třídy  lokace vysoké školy Hrozby:  nedostatek finančních prostředků na opravy komunikací  zvyšování intenzity dopravy – častější dopravní zácpy a nehody  pokles kvality poskytovaných služeb – nespokojenost a odliv návštěvníků  zvyšování cen za zboží a služby  zaměstnávání nekvalifikované pracovní síly, jazykové bariéry zaměstnanců  konkurence okolních větších měst v nabízených službách  sloučení středních škol, zrušení víceletého gymnázia Tabulka 5: SWOT analýza realizačních předpokladů, [Zdroj: vlastní zpracování]

41

6 Selektivní předpoklady CR ve Velkém Meziříčí 6.1 Demografická struktura obyvatelstva Počet obyvatel je základním ukazatelem velikosti populace v daném území. Město Velké Meziříčí patří dle počtu obyvatel mezi malá města, zároveň je však 2. největším v okrese Žďár nad Sázavou. K 1. 1. 2011 zde bylo evidováno celkem 11830 obyvatel. [14] Z následující tabulky je patrné, že počet obyvatel v posledních 5 letech zůstává relativně stejný, sledujeme pouze mírnou rostoucí tendenci. V porovnání z hlediska pohlaví mírně převažují ženy. Celkový průměrný věk obyvatel k 1. 1. 2011 činil 39,8 let. Rok 2007 2008 2009 2010 2011

Počet obyvatel celkem muži 11792 5760 11804 5782 11837 5803 11823 5799 11830 5809

ženy 6032 6022 6034 6024 6021

Průměrný věk celkem muži 38,7 37,1 39 37,3 39,2 37,5 39,5 37,7 39,8 38,0

ženy 40,3 40,6 40,9 41,2 41,4

Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel ve Velkém Meziříčí [14]

Rok 2006 2007 2008 2009 2010

Migrační saldo 2 -16 31 -22 -6

Počet přistěhovalých 178 175 249 165 194

Počet vystěhovalých 176 191 218 187 200

Tabulka 7: Migrace obyvatel ve Velkém Meziříčí [15]

6.2 Životní prostředí Z hlediska kvality životního prostředí patří kraj Vysočina k nejčistším oblastem České republiky. Na kvalitu životního prostředí působí hned několik faktorů. Kvalita ovzduší ve Velkém Meziříčí je negativně ovlivněna především automobilovou dopravou a činností průmyslových závodů. Kvalita vody může být ohrožena zejména průmyslovou výrobou. V letních měsících dochází k přemnožení řas a sinic v rybnících a vodních nádržích. [7] K čistění vody je ve městě zbudovaná čistírna odpadních vod.

42

Ochrana přírody a životního prostředí Velké Meziříčí je členem Českého svazu ochránců přírody. K činnostem svazu patří zejména péče o krajinu a památky, ochrana biodiverzity (biologické rozmanitosti), ochrana životního prostředí, environmentální výchova a vydávání neperiodických publikací. [16] Pro vzdělávání v oblasti ekologie slouží ve městě Středisko ekologické výchovy Ostrůvek, které pořádá jednodenní výukové programy pro mateřské, základní a střední školy. Pořádá vzdělávací akce pro pedagogické pracovníky a širokou veřejnost. Pro děti organizuje víkendové akce a letní tábory. Pro veřejnost je zde k dispozici specializovaná environmentální knihovna, internet a ekoporadna. [26] Od roku 2001 patří město Velké Meziříčí ke členům Národní sítě zdravých měst České republiky. Cílem je dosahování zdravého a udržitelného rozvoje a zajištění kvalitních životních podmínek budoucím generacím. Projekt Zdravé město Velké Meziříčí je součástí místní Agendy 21. [37]

6.3 Politická struktura Samospráva města je tvořena Zastupitelstvem města a Radou města. Radu města tvoří celkem 7 členů v čele se starostou a místostarostou. Jednání rady se konají jednou za 14 dní. Městské zastupitelstvo je tvořeno místními členy politických klubů. Má celkem 23 členů. Jednání zastupitelstva probíhají zpravidla šestkrát ročně. Rada města dále zřizuje komise jako své poradní orgány, které plní radou stanovené úkoly. Poradním orgánem zastupitelstva je finanční a kontrolní výbor. [40] Funkci poradního orgánu v oblasti kultury a cestovního ruchu zastává ve Velkém Meziříčí Komise kulturní a CR. Její činnost spočívá v řešení otázek rozvoje v některých oblastech CR a kultury, které komise shledává jako aktuální či zanedbávané. Na základě rozhovoru s předsedkyní této komise jsem zjistila, že v posledním období se zaobírala následujícím: vítací tabule do vjezdu města, zřízení nového prostoru pro stálou expozici velkomeziříčské tragédie a propagační brožurou „Cesta padlých“, označením židovského hřbitova a novou propagační brožurou o křesťanských památkách ve Velkém Meziříčí a okolí.

43

6.4 Propagace města Propagace je jednou z nejdůležitějších částí marketingu. V dnešní době se produkt, či služba bez odpovídající propagace prakticky neobejde. Od roku 2010 má město nové webové stránky. Moderní design a lepší struktura umožňuje návštěvníkovi stránek přehledně nalézt všechny důležité informace. Stránky obsahují základní informace o městě a městských institucích, mapu, kontakty na pracovníky úřadu apod. Turisté jistě ocení sekci, která je věnovaná volnému času, sportu a turistice. Na stránkách je dále k dispozici virtuální prohlídka města, fotogalerie a sledování dění na Fajtově kopci a koupališti přes webkamery. Velkou předností stránek je jejich překlad do osmi jazyků, a sice angličtiny, francouzštiny, chorvatštiny, italštiny, španělštiny, němčiny, polštiny a švédštiny. Pravidelně každým rokem se Velké Meziříčí účastní prestižního mezinárodního veletrhu cestovního ruchu v České republice Regiontour a Go. Město se zde prezentuje u vlastního stánku, na kterém jsou k dispozici propagační materiály, brožury, mapy, upomínkové předměty města apod. U stánku se také nabízí místní specialita Velkomeziříčský Harrach – pivo vařené ve zdejším minipivovaru. [23] V turistickém informačním centru jsou k dispozici nově zpracované propagační materiály. Obsahují všechny důležité informace o městě včetně možností stravování, ubytování, tipů na výlety do města i okolí apod. Materiály mají pěknou grafiku a jsou přehledně zpracované. Dostupné jsou i informační brožury v cizích jazycích, a sice v němčině a angličtině. Dále jsou v informačním centru nabízeny vkusné upomínkové předměty ve formě zdobených talířů, hrnků, odznaků, triček, kšiltovek apod. V budoucnosti by měl Vysočinou projíždět vlak, propagující Velké Meziříčí. Reklama bude orientovaná na přilákání turistů do města, měla by poukazovat na hlavní dominanty města, turistické atraktivity a tradiční akce konané ve městě. Předpokládá se, že nový vlak by měl Vysočinou projíždět od září roku 2012. [46]

6.5 Přeshraniční a obecní spolupráce Přeshraniční spolupráce je důležitou formou integračních procesů. Spolupráce se zahraničními městy má celou řadu přínosů. Například v oblasti vzdělávání se naskytují nové možnosti v podobě stáží studentů, výměnných pobytů apod. Vzájemná spolupráce

44

rozšiřuje možnosti zviditelnění a propagace obou měst. K dalším pozitivním jevům patří odstraňování bariér mezi společnostmi nebo usnadnění přístupu obyvatel do partnerských měst. V současné době spolupracuje Velké Meziříčí se 3 zahraničními městy. Spolupráce s italským městem San Benedetto del Tronto začala nejdříve na zdejší hotelové škole, ze které již mnoho let jezdí studenti do tohoto italského města na stáže. Následně se rozvinula spolupráce i v jiných oblastech, konkrétně v oblasti kulturní, sportovní a ekonomické. Druhým partnerským městem je švédské Vansbro. Smlouva byla uzavřená v roce 2001, kdy se zastupitelé obou měst domluvili na spolupráci v rámci rozvoje obchodu a cestovního ruchu. V roce 2002 došlo k rozšíření spolupráce v oblasti vzájemné propagace, dopravní dostupnosti mezi partnerskými městy, kultury a sportu. Nové partnerství vzniklo začátkem ledna roku 2012 s chorvatským městem Tisno. Záměrem je opět vzájemná propagace, výměnné pobyty mládeže a seniorů, usnadnění přístupu obyvatel k městům, obchodní spolupráce místních zaměstnavatelů apod. [41] V rámci spolupráce s obcemi vznikl Mikroregion Velkomeziříčsko–Bítešsko jako dobrovolný svazek obcí, jehož hlavním cílem je regionální trvale udržitelný rozvoj. Svazek byl založen roku 2004 a sdružuje celkem 54 obcí. [42]

6.6 Bezpečnostní situace Bezpečnostní systém města je tvořen městskou policií, policií ČR, hasičským záchranným sborem a sborem dobrovolných hasičů. Bezpečnost je dále podpořena kamerovým systémem. Záchranný hasičský sbor města je součástí Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina. Jeho základním posláním je ochrana životů, zdraví obyvatel a majetku před požárem a jinými krizovými situacemi. Zasahuje při dopravních nehodách, požárech, provádí vyprošťování a evakuaci osob apod. [22] Městskou policii v současné době tvoří 6 strážníků. Strážníci zasahují jak u menších přestupků, tak u kriminálních činů. Kriminalita je na Velkomeziříčsku poměrně vysoká. V roce 2011 zde bylo prověřováno celkem 470 činů, ze kterých se policii podařilo objasnit 47,5%. Oproti roku 2010 kriminalita na Velkomeziříčsku vzrostla, nejvíce se zde vyskytují krádeže. [34]

45

6.7 SWOT analýza selektivních předpokladů Silné stránky:  relativně kvalitní životní prostředí  člen Národní sítě zdravých měst a Českého svazu ochránců přírody  kvalitní obsah oficiálních webových stránek  webové stránky v cizích jazycích  účast města na veletrzích CR  kvalitní propagační materiály  partnerská spolupráce se zahraničními městy Slabé stránky:  existence průmyslové zóny – narušení životního prostředí  poloha města u dálnice D1 – negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší  chybí pravidelná měření kvality podzemních a povrchových vod  vyšší kriminalita Příležitosti:  podpora investic do kvality vody  uplatňování environmentálního managementu v podnikatelských institucích  rozvoj mezinárodních vztahů a spolupráce s partnerskými městy  posílení environmentální výchovy místních obyvatel  rozvoj sociálních kontaktů Hrozby:  znečištění životního prostředí a růst produkce odpadů rozvojem CR  rozvoj dopravní sítě – vizuální znehodnocení krajiny a ekologické škody  rozšiřování průmyslových zón na úkor kvality životního prostředí  nezájem místních obyvatel podílet se na rozvoji města  růst turistické iritace místních obyvatel k návštěvníkům a rozvoji CR  zvyšování kriminality Tabulka 8: SWOT analýza selektivních předpokladů, [Zdroj: vlastní zpracování]

46

7 Výzkum Následující část práce se zabývá sběrem primárních dat v podobě dotazníkového šetření a řízených rozhovorů.

7.1 Dotazníkový průzkum s obyvateli města Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit názory místního obyvatelstva v oblasti poskytovaných služeb, životních podmínek a rozvoje cestovního ruchu ve městě. Místní obyvatelé dostali možnost ohodnotit úroveň města z hlediska jeho vybavenosti, dostupnosti, atraktivity apod. Dostali také možnost vyjádřit své návrhy, co by město mohlo udělat pro to, aby se počet příjezdů turistů zvýšil. Z výzkumu měly tedy vyplynout jak silné stránky města, tak překážky, které jeho rozvoji brání. Dotazování proběhlo v období měsíce března a dubna roku 2012 formou rozeslání dotazníků přes elektronickou poštu, rozdáním tištěných dotazníků a v některých případech také formou osobního dotazování. Rozdáno bylo celkem 200 dotazníků, z nichž se jich 142 vrátilo. Návratnost dotazníků tedy činí 71%.

7.1.1 Dotazník a zpracování dat Dotazník obsahuje celkem 18 otázek. Kombinuje otázky otevřené, uzavřené, polouzavřené a tzv. baterie otázek. Nejvíce jsou zastoupeny otázky uzavřené – dichotomické, trichotomické a polytomické. Polytomické otázky jsou většinou výběrové, jedna z nich je výčtová, která umožňuje respondentům označit více odpovědí. Baterie otázek v kombinaci s hodnotící škálou byla použita při zkoumání spokojenosti obyvatel s jednotlivými aspekty města. Poslední 4 otázky jsou identifikační a jejich cílem je charakterizovat respondenta. Zpracování získaných dat probíhalo ručně, tzv. čárkovací metodou. Výsledky byly přeneseny do tabulek programu Excel, poté následovalo vygenerování grafů, které jsou použity pro prezentaci vyhodnocených odpovědí. Grafům předchází tabulka, ve které jsou uvedeny výsledky jak v absolutním počtu, tak v relativním porovnání. Grafy jsou zpracované v relativním porovnání.

47

7.1.2 Prezentace a vyhodnocení zpracovaných dat 1. Jaký máte vztah k městu Velké Meziříčí? Vztah respondenta k městu absolutní četnost relativní četnost Mám zde trvalé bydliště 90 63,4% Mám zde rodinu a pravidelně dojíždím 12 8,5% Mám zde rekreační objekt a pravidelně dojíždím 8 5,6% Dojíždím do obce za prací, sportem, zábavou 32 22,5% Celkem 142 100% Tabulka 9: Vztah respondenta k městu, [Zdroj: vlastní šetření]

Mám zde trvalé bydliště

22,5% Mám zde rodinu a pravidelně dojíždím

5,6% 8,5%

Mám zde rekreační objekt a pravidelně dojíždím

63,4%

Dojíždím do obce za prací, sportem, zábavou…

Graf 1: Vztah respondenta k městu, [Zdroj: vlastní šetření]

63,4% respondentů má ve Velkém Meziříčí trvalé bydliště. Za prací, sportem či zábavou dojíždí do města celkem 22,5% respondentů, dalších 8,5% sem dojíždí za rodinou a zbylých 5,6% má ve Velkém Meziříčí rekreační objekt. 2. Jak dlouho zde žijete (trvale nebo přechodně)? Délka pobytu respondentů ve Velkém Meziříčí Do 1 roku 1–10 let 11–20 let Nad 20 let Celkem

absolutní četnost relativní četnost 6 4,2% 32 22,5% 34 24% 70 49,3% 142 100%

Tabulka 10: Délka pobytu respondentů ve Velkém Meziříčí, [Zdroj: vlastní šetření]

48

24,0% Do 1 roku 1 - 10 let

49,3%

11 - 20 let Nad 20 let

22,5% 4,2%

Graf 2: Délka pobytu respondentů ve Velkém Meziříčí, [Zdroj: vlastní šetření]

Téměř celá polovina (49,3%) respondentů žije ve městě (nebo sem pravidelně dojíždí) více než 20 let. Dalších 24% tvoří respondenti s délkou pobytu 11–20 let a 22,5% zde žije v rozmezí 1–10 let. Pouhá 4,2% dotazovaných zde pobývá méně než 1 rok. 3. Jak celkově hodnotíte Velké Meziříčí jako destinaci cestovního ruchu? Hodnocení Velkého Meziříčí jako destinace CR absolutní četnost relativní četnost Vysoce atraktivní dest. s možnostmi rozvoje CR 12 8,5% Atraktivní destinace s nevyužitým potenciálem 72 50,7% Nevýznamná destinace s možnostmi rozvoje CR 50 35,2% Nevýznamná destinace bez možností rozvoje CR 8 5,6% Celkem 142 100% Tabulka 11: Hodnocení Velkého Meziříčí jako destinace CR, [Zdroj: vlastní šetření]

8,5%

Vysoce atraktivní destinace s možnostmi rozvoje CR

5,6%

Atraktivní destinace s nevyužitým potenciálem pro CR

50,7% 35,2%

Nevýznamná destinace s možnostmi rozvoje CR Nevýznamná destinace bez možností rozvoje CR

Graf 3: Hodnocení Velkého Meziříčí jako destinace CR, [Zdroj: vlastní šetření]

49

Nadpoloviční většina dotazovaných hodnotí město Velké Meziříčí jako atraktivní destinaci s nevyužitým potenciálem pro cestovní ruch. Poměrně velké procento (35,2%) obyvatel se domnívá, že se jedná o nevýznamnou destinaci, ve které ovšem existují možnosti pro další rozvoj cestovního ruchu. Nepatrné množství dotazovaných (8,5%) hodnotí destinaci jako vysoce atraktivní s dalšími možnostmi rozvoje a zbylých 5,6% respondentů si myslí, že se jedná o nevýznamnou destinaci bez možností dalšího rozvoje. 4. Co na životě ve Velkém Meziříčí nejvíce oceňujete? Čeho si obyvatelé na životě ve městě nejvíce cení absolutní četnost relativní četnost Výhodná poloha města, dopravní dostupnost 38 22,4% Příroda a kvalitní životní prostředí 36 21,2% Sportovní, kulturní a společenské vyžití 32 18,8% Dobrá občanská vybavenost 20 11,8% Klidné prostředí 12 7% Neexistence romských komunit 12 7% Spojuje výhody města a venkova 10 5,9% Nic neoceňuji 10 5,9% Celkem 170 100% Tabulka 12: Čeho si obyvatelé na životě ve městě nejvíce cení, [Zdroj: vlastní šetření]

7,0%

Výhodná poloha města, dopravní dostupnost Příroda a kvalitní životní prostředí

5,9% 5,9%

7,0%

Sportovní, kulturní a společenské vyžití

22,4% 11,8%

18,8%

Dobrá občanská vybavenost Klidné prostředí

21,2%

Neexistence romských komunit Spojuje výhody města a venkova Nic neoceňuji

Graf 4: Čeho si obyvatelé na životě ve městě nejvíce cení, [Zdroj: vlastní šetření]

Otázka č. 4 je otevřená a nebyla limitována počtem odpovědí. Protože jsou započítány všechny odpovědi, jejich počet nesouhlasí s počtem respondentů. Vzhledem k širokému počtu odpovědí, byly vytvořeny okruhy, do kterých jsou jednotlivé odpovědi začleněny.

50

Odpovědi, které se v dotaznících objevily pouze jednou, nejsou do grafu zahrnuty. Z grafu je zřejmé, že silnou stránkou města je jeho poloha a snadná dopravní dostupnost. Tvoří celkem 22,4% všech odpovědí. Další 21,2% zastupují blízký dosah přírody a dobré životní prostředí. Kvalitní podmínky pro sportovní, kulturní a společenské vyžití tvoří 18,8% všech odpovědí. Obyvatelé dále oceňují dobrou občanskou vybavenost (11,8%), klidné prostředí (7%), absenci romských komunit (7%) a spojení výhod města a venkova (5,9%). Zbylých 5,9% neoceňuje nic. 5. Co je podle Vás největším nedostatkem města? Největší nedostatky města Stravovací a ubytovací zařízení Špatný stav dopravní infrastruktury Špatná dostupnost MHD Nedostatečná péče o turistické atraktivity Nedostatečné vybavení pro sportovní vyžití Nedostatek společensko– kulturních a zábavních center Nedostatek atrakcí a vybavení pro děti a mládež Jiné Celkem

absolutní četnost relativní četnost 22 8,6% 98 38,4% 48 18,8% 46 18,1% 3 1,2% 4 1,6% 14 20 255

5,5% 7,8% 100%

Tabulka 13: Největší nedostatky města, [Zdroj: vlastní šetření]

5,5% 1,6% 1,2%

Stravovací a ubytovací zařízení

7,8%

Špatný stav dopravní infrastruktury

8,6%

Špatná dostupnost MHD Nedostatečná péče o turistické atraktivity

18,1%

18,8%

38,4%

Nedostatečné vybavení pro sportovní vyžití, sportovní areály Nedostatek společensko–kulturních a zábavních center Nedostatek atrakcí a vybavení pro děti a mládež Jiné

Graf 5: Největší nedostatky města, [Zdroj: vlastní šetření]

Otázka č. 5 nabízí možnost výběru více odpovědí. Počet respondentů tedy opět nesouhlasí s počtem zaznamenaných odpovědí. Dle respondentů je největším nedostatkem města dopravní infrastruktura, tato možnost tvoří celkem 38,4% odpovědí. 51

Druhým největším nedostatkem byla označena dostupnost MHD (18,8%). V téměř stejném počtu (18,1%) byla označena péče o turistické atraktivity. Stravovací a ubytovací zařízení tvoří 8,6% odpovědí a 5,5% označuje nedostatek atrakcí a vybavení pro děti a mládež. Vybavení pro sportovní vyžití a společenská a zábavní centra nedosahují ani 2%. Respondenti měli dále možnost uvést svoji odpověď (kolonka „jiné“). V těchto odpovědích se nejvíce vyskytoval nedostatek pracovních příležitostí, hluk ve městě a absence krytého bazénu. 6. Ohodnoťte spokojenost s následujícími položkami dle bodové stupnice. Poloha města a dopravní dostupnost

1,41

Vybavení pro sport a rekreaci

1,97

Úroveň životního prostředí

2,03

Úroveň kulturního vyžití

2,07

Mezilidské vztahy

2,34

Pracovní příležitosti

3

Stav komunikací

3,12

Hluk ve městě

3,25

Parkovací kapacita

3,41 1

2

3

4

Graf 6: Hodnocení spokojenosti obyvatel I, [Zdroj: vlastní šetření]

Otázka č. 6 byla vytvořena jako baterie otázek. Respondent hodnotil služby dle následující stupnice: 1–velmi spokojen, 2–spíše spokojen, 3–spíše nespokojen, 4–velmi nespokojen, 0–nemohu posoudit. Z označených odpovědí byla spočítána průměrná hodnota, která je vyznačena v grafu. Respondenti jsou nejvíce spokojení s polohou města a dopravní dostupností, s vybavením města pro sport a rekreaci, úrovní životního a kulturního prostředí a s mezilidskými vztahy. Naopak nejvíce nespokojeni jsou s parkovací kapacitou a hlukem ve městě. Nespokojeni jsou dále se stavem místních komunikací a množstvím pracovních příležitostí ve městě.

52

7. Ohodnoťte úroveň služeb poskytovaných ve Velkém Meziříčí. Ubytovací služby

2,12

Záchranné a bezpečnostní instituce

2,23

Služby veřejné správy

2,38

Stravovací služby

2,54

Služby institucí CR

2,61

Dopravní služby

2,98

Úroveň personálu ve službách

3,15 1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Graf 7: Hodnocení spokojenosti obyvatel II, [Zdroj: vlastní šetření]

Otázka č. 7 byla opět vytvořená jako baterie otázek, vyhodnocena byla stejným způsobem jako otázka č. 6. Nejvíce spokojenosti vykazují respondenti s kvalitou ubytovacích služeb, dále se záchrannými a bezpečnostními institucemi a se službami veřejné správy. Největší nespokojenost vyjádřili respondenti s úrovní personálu ve službách a dopravními službami. Spíše nespokojeni jsou pak se službami institucí cestovního ruchu a stravovacími službami. 8. Souhlasíte s rozvojem cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí? Názory na rozvoj CR ve Velkém Meziříčí Ano Ne Je mi to jedno Celkem

absolutní četnost 76 14 52 142

relativní četnost 53,5% 9,9% 36,6% 100%

Tabulka 14: Názory na rozvoj CR ve Velkém Meziříčí, [Zdroj: vlastní šetření]

53

Ano

36,6%

Ne

53,5%

Je mi to jedno

9,9%

Graf 8: Názory na rozvoj CR ve Velkém Meziříčí, [Zdroj: vlastní šetření]

S rozvojem CR ve městě souhlasí 53,5% respondentů, jako nejčastější důvody byly uváděny: zvýšení pracovních příležitostí, více příjmů do místního rozpočtu, celkový rozvoj města a větší péče o památky. 9,9% respondentů s rozvojem CR ve městě nesouhlasí, nejčastějším odůvodněním bylo narušení klidného prostředí. Zbylých 36,6% respondentů označilo odpověď „Je mi to jedno“. 9. Potkáváte ve Velkém Meziříčí turisty? Frekvence setkávání respondentů s turisty Velmi často Často Občas Vůbec Celkem

absolutní četnost 0 16 110 16 142

relativní četnost 0% 11,3% 77,4% 11,3% 100%

Tabulka 15: Frekvence setkávání respondentů s turisty, [Zdroj: vlastní šetření]

54

Velmi často

11,3%

Často

77,4%

Občas

0,0% 11,3%

Vůbec

Graf 9: Frekvence setkávání respondentů s turisty, [Zdroj: vlastní šetření]

77,4% respondentů se setkává s turisty pouze občas, 11,3% často a dalších 11,3% vůbec. Odpověď „velmi často“ neoznačil žádný respondent. 10. Co, dle Vašeho názoru, přitahuje návštěvníky do Velkého Meziříčí nejvíce? Největší motivy návštěvy města, dle respondentů absolutní četnost relativní četnost Kulturní, historické a zábavní akce 46 32,4% Sportovní vyžití 28 19,7% Přírodní atraktivity a okolní krajina 20 14,1% Chataření, chalupaření 33 23,2% Jiné 15 10,6% Celkem

142

100%

Tabulka 16: Největší motivy návštěvy města, dle respondentů, [Zdroj: vlastní šetření]

Kulturní, historické a zábavní akce

10,6% 14,1%

32,4%

Chataření, chalupaření Sportovní vyžití

19,7%

Přírodní atraktivity a okolní krajina

23,2%

Jiné

Graf 10: Největší motivy návštěvy města, dle respondentů, [Zdroj: vlastní šetření]

55

32,4% respondentů se domnívá, že návštěvníci přijíždějí do města nejčastěji za kulturou a zábavou. Dalších 23,2% si myslí, že návštěvníky nejvíce přitahuje chataření a chalupaření. 19,7% respondentů označilo, že návštěvníci dojíždějí za sportem. Přírodní atraktivity a okolní krajinu označilo 14,1% respondentů. Zbylých 10,6% připsalo svoji odpověď. Nejčastěji se objevovaly tyto odpovědi: památky, minipivovar, sjezdovka Fajtův kopec a blízkost dálnice D1. 11. Máte nějaký návrh, jak zvýšit počet příjezdů turistů do Velkého Meziříčí? Návrhy respondentů na zvýšení příjezdů turistů Více se starat o propagaci města Pořádat více kulturních akcí Vybudovat krytý bazén Zkvalitnit služby Zpřístupnit památky turistům Vybudovat rozhlednu Nemám žádný návrh Celkem

absolutní četnost relativní četnost 25 18,7% 16 11,9% 12 9% 9 6,7% 7 5,2% 3 2,2% 62 46,3% 134

100%

Tabulka 17: Návrhy respondentů na zvýšení příjezdů turistů, [Zdroj: vlastní šetření]

5,2% 6,7%

2,2%

Více se starat o propagaci města Pořádat více kulturních akcí Vybudovat krytý bazén

9,0% 46,3% 11,9%

Zkvalitnit služby Zpřístupnit památky turistům

18,7%

Vybudovat rozhlednu Nemám žádný návrh

Graf 11: Návrhy respondentů na zvýšení příjezdů turistů, [Zdroj: vlastní šetření]

53,7% respondentů vyjádřilo svůj návrh. Mezi nejčastější odpovědi patřilo: zvýšení propagace města, zvýšení počtu konaných kulturních akcí, vybudování krytého bazénu, zkvalitnění služeb, zpřístupnění památek turistům a vybudování rozhledny. Odpovědi, které se vyskytly pouze jednou, nejsou do grafu zahrnuty. Zbylých 46,3% respondentů návrh nepodalo.

56

12. Co by pro Vás bylo největším přínosem z rozvoje cestovního ruchu ve městě? Přínosy respondentům z rozvoje CR Zkvalitnění a rozvoj služeb ve městě Poznávání nových lidí, navázání kontaktů Více pracovních příležitostí Zvýšení životní úrovně Pro mě osobně žádný Celkem

absolutní četnost relativní četnost 62 43,7% 8 5,6% 46 32,4% 22 15,5% 4 2,8% 142

100%

Tabulka 18: Přínosy respondentům z rozvoje CR, [Zdroj: vlastní šetření]

5,6% 2,8% Zkvalitnění a rozvoj služeb ve městě Více pracovních příležitostí

15,5%

43,7%

32,4%

Zvýšení životní úrovně Poznávání nových lidí, navázání nových kontaktů Pro mě osobně žádný

Graf 12: Přínosy respondentům z rozvoje CR, [Zdroj: vlastní šetření]

Pro 43,7% respondentů by rozvoj CR ve městě znamenal zkvalitnění služeb a pro 32,4% více pracovních příležitostí. 15,5% respondentů označilo odpověď „zvýšení životní úrovně a 5,6% poznání nových lidí. Pro 2,8% respondentů by rozvoj CR neznamenal žádný přínos. 13. Jaký je Váš názor na současné využití kulturní památky Nové synagogy? Názory na současné využití Nové synagogy Současné využití je vhodné Současní využití je nevhodné a mělo by se řešit Je mi jedno, jak je budova využívaná Celkem

absolutní četnost relativní četnost 10 7% 104 73,3% 28 19,7% 142

100%

Tabulka 19: Názory na současné využití Nové synagogy, [Zdroj: vlastní šetření]

57

7,0% Současné využití je nevhodné a mělo by se řešit

19,7%

Je mi jedno, jak je budova využívaná

73,3%

Současné využití je vhodné

Graf 13: Názory na současné využití Nové synagogy, [Zdroj: vlastní šetření]

73,3% respondentů považuje současné využití budovy za nevhodné, pro 19,7% není její využití významné a 7% respondentů se domnívá, že využití je vhodné. 14. Máte nějaké návrhy, jak by se dala tato budova využít? Návrhy na využití Nové synagogy Kulturně–společenské vyžití Zpřístupnit turistům Využít jako městskou knihovnu Nemám žádný návrh

absolutní četnost relativní četnost 41 28,9% 14 9,9% 5 3,5% 82 57,7%

Celkem

142

100%

Tabulka 20: Návrhy na využití Nové synagogy, [Zdroj: vlastní šetření]

3,5% 9,9%

Kulturně–společenské vyžití Zpřístupnit turistům

28,9%

57,7%

Využít jako městskou knihovnu Nemám žádný návrh

Graf 14: Návrhy na využití Nové synagogy, [Zdroj: vlastní šetření]

58

42,3% respondentů vyjádřilo svůj návrh, dalších 57,7% návrh nemělo. Mezi nejčastějšími návrhy bylo využít budovu ke kulturně–společenskému vyžití (muzeum, divadlo, taneční sál apod.). Dále se vyskytly návrhy na zrekonstruování budovy do původního stavu a za poplatek ji zpřístupnit turistům jako židovskou památku. Charakteristika respondentů

Pohlaví

Věková kategorie

Vzdělání

Pracovní zařazení

Identifikační znaky žena muž méně než 20 let 20–30 let 31–40 let 41–50 let 51 a více let základní vyučen/a střední vyšší odborné vysokoškolské zaměstnaný/á nezaměstnaný/á soukromý podnikatel/ka mateřská dovolená, v domácnosti student/ka v důchodu

absolutní četnost 72 70 14 36 34 34 24 10 22 60 8 42 76 8 20 8 16 14

relativní četnost 50,70% 49,30% 9,90% 25,40% 23,90% 23,90% 16,90% 7% 15,50% 42,30% 5,60% 29,60% 54% 5,60% 14,10% 5,60% 11,30% 9,90%

Tabulka 21: Charakteristika respondentů, [Zdroj: vlastní šetření]

50,7% dotazovaných tvoří ženy a 49,3% muži. Poměr mužů a žen je tedy téměř vyrovnaný. Nejčastěji byli osloveni respondenti ve věkové kategorii 20–30 let (25,4%) a dále respondenti patřící do kategorie 31–40 let a 41–50 let (23,9%). Věkovou kategorii 51 a více let zastupuje 16,9% respondentů. Nejmenší počet dotazovaných (9,9%) tvoří respondenti mladší 20 let. Vzdělanostní strukturu respondentů tvoří nejvíce střední vzdělání (42,3%). 29,6% dotazovaných má vysokoškolské vzdělání, 15,5% je vyučeno, 7% má základní vzdělání a 5,6% tvoří respondenti s vyšším odborným vzděláním. Více jak polovinu respondentů (54%) tvoří zaměstnanci, za nimi následují soukromí podnikatelé (14,1%), studenti (11,3%) a respondenti v důchodu (9,9%). Další 11,2% tvoří ženy na mateřské dovolené, či v domácnosti (5,6%) a nezaměstnaní (5,6%).

59

7.1.3 Diskuse Záměrem dotazníkového šetření bylo zjistit názory místních obyvatel a pravidelných návštěvníků města na jeho celkové předpoklady a životní podmínky. Vzhledem k tomu, že nejvíce respondentů zde žije již dlouhou dobu a jistě tak město dobře znají, jejich názory by měly být brány v potaz. Většina respondentů charakterizovala Velké Meziříčí jako destinaci, jejíž potenciál není dostatečně využitý a stále zde existují možnosti dalšího rozvoje. Respondenti potvrdili, že velmi silnou stránkou města je jeho poloha a výborná dopravní dostupnost. Oceňují také okolní krajinu, přírodu a dostatek možností pro kulturní a sportovní vyžití. Ačkoli jsou to silné stránky města, dále by se jim měla věnovat zvýšená pozornost a dále by se měly zlepšovat a rozvíjet. Především dopravní infrastruktura a hluk způsobený dopravou byli většinou označovány jako nevyhovující (špatný technický stav, nedostatek parkovacích ploch apod.). Nepříliš kladné hodnocení má současná úroveň poskytovaných služeb a personálu ve službách. Zkvalitnění a rozvoj služeb ve městě proto bylo nejčastější odpovědí na otázku, která zjišťovala, co by bylo pro respondenty největším osobním přínosem z rozvoje CR. Většina respondentů uvedla, že rozvoj CR ve městě, by byl jistě přínosem, avšak když bylo respondentovi umožněno vyjádřit jeho názor a návrh na to, jak zvýšit počet příjezdů turistů, mnoho z nich žádný návrh nepodalo. Stejná situace nastala i v případě otázky na využití Nové synagogy. Většina obyvatel hodnotí její současné využití jako nevhodné, ovšem následně neměli žádný návrh na lepší využití. Z toho lze usuzovat, že místní obyvatelé jsou svým postojem k rozvoji města spíše apatičtí a nechtějí se do rozhodování příliš zapojovat. Z šetření vyplynulo, že tato skutečnost se týká především respondentů mladší generace. Jestliže současná mladá generace je základem naší budoucnosti, je zapotřebí v nich probouzet větší zájem a iniciativu podílet se na celkovém rozvoji města. Proto také doufám, že dotazování přimělo respondenty alespoň na chvíli zauvažovat nad problematikou rozvoje města a že pro některé se stalo impulsem k tomu, aby se o ně začal více zajímat. Jak o jeho celkovou prosperitu, tak o jeho historii a památky. Výsledky dotazníkového šetření byly zohledněny při tvorbě návrhů na rozvoj města, uvedených v kapitole 8.

60

7.2 Řízený rozhovor V případě rozhovoru byly osloveny 2 osoby. První rozhovor byl učiněn s paní JUDr. Dianou Kutnerovou, manažerkou pro mikroregion Velkomeziříčsko–Bítešsko. Paní Kutnerová dále působí v Komisi regenerace městské památkové zóny. Druhý rozhovor proběhl s panem Mgr. Radomilem Frolkem, který se zabývá regionální historií, tvorbou dokumentárních filmů a přispívá svými články do místních novin a časopisů. V roce 2011 vydal svoji knihu s názvem Křížem krážem Vysočinou, kde píše o obcích a městech Vysočiny. Část knihy věnoval také Velkému Meziříčí.

7.2.1 Rozhovor s paní JUDr. Dianou Kutnerovou Cílem rozhovoru bylo získat informace v oblasti využívání prostředků z fondů Evropské unie, propagace a činnosti města v rámci jeho rozvoje a cestovního ruchu. 1. Co je náplní Vaší práce jako manažerky pro mikroregion Velkomeziříčsko– Bítešsko? Moje činnost spočívá v poradenství obcím, zpracovávám žádosti o dotace a poskytuji pomoc při výběrových řízeních. 2. Co je obsahem spolupráce obcí sdružených v mikroregionu Velkomeziříčsko– Bítešsko? Jedná se o čerpání dotací z evropských a národních zdrojů, vzdělávání zastupitelů jednotlivých obcí a naplňování plánu regionálního rozvoje. 3. Jak hodnotíte současnou situaci města z hlediska turismu? Domníváte se, že má dostatečný potenciál pro jeho rozvoj? Potenciál pro rozvoj turismu zcela jistě má. Je to dobré výchozí místo a cíl pěších a cyklovýletů. 4. Realizujete v současné době nějaký projekt související s rozvojem CR ve městě? Ano, v současné době realizujeme projekt „Propagace Naučné stezky Balinské údolí a Naučné stezky Nesměřské údolí“. Dále se chystáme na doplnění mini projektu, a sice

61

vytvořit cyklomapy v českém, anglickém a německém jazyce. Do jednotlivých obcí pak chceme instalovat informační tabule, které vítají návštěvníky při vjezdu do obce. 5. Využíváte dotací z fondů Evropské unie? Pokud ano, na jaké projekty v oblasti CR byly peněžní prostředky využity? Ano, je jich hned několik. Z ROP JV financujeme již zmíněný projekt „Propagace Naučné stezky Balinské údolí a Naučné stezky Nesměřské údolí“ a cyklomapy. Dále využíváme finanční prostředky z programu LEADER na rozvojové plány obcí a místní rozvojové strategie. V rámci toho vznikají například nová dětská hřiště nebo se nakupují nové stroje a technika na údržbu obcí. 6. Podporujete nějakým způsobem malé a střední podnikatele v obci? Malým a středním podnikatelům z členských obcí zdarma zpracováváme žádosti o dotace ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Když dostanou dotace, zpracujeme výběrové řízení a pomáháme při realizaci projektu. 7. Co může město samotné udělat pro zkvalitnění služeb turistům, respektive, co může město udělat pro to, aby se stalo pro turisty atraktivnějším? Je zapotřebí, aby město vstoupilo do povědomí co největšího počtu návštěvníků. Za tímto účelem byly vytvořeny kvalitní webové stránky a informační tabule, které vítají návštěvníky při vjezdu do města. Samotné služby a jejich kvalita jsou věcí podnikatelů. 8. Probíhá tedy nějaká forma spolupráce mezi veřejnou a soukromou sférou? Ano, soukromí podnikatelé předávají městu informace, které jsou následně zveřejňovány na webu města a dalších informačních zdrojích. 9. Jakým způsobem propagujete město? Účastníte se nějakých veletrhů v ČR? Ano, pravidelně se prezentujeme na veletrzích Regiontour a GO. Na posledním veletrhu GO jsme se zúčastnili soutěže publikací pro turistiku a cestování TOURMAP, do které si její organizátoři vybrali naši cyklomapu. Vyhodnocení soutěže očekáváme v květnu tohoto roku.

62

10. Zapojování místních obyvatel do projednávání rozvojových aktivit je velmi důležité. Jakým způsobem zapojujete místní obyvatele do rozhodování o rozvoji a budoucnosti města? Existují komise, složené z místních občanů, kteří plní funkci poradního orgánu. Já sama jsem členkou Komise regenerace městské památkové zóny. 11. Jaký máte názor na současné využití Nové synagogy? Myslím si, že by měla sloužit k původnímu účelu – náboženství. Domnívám se, že město má z oblasti židovské kultury co nabídnout a líbí se mi myšlenka zpracování nějakého programu, jehož cílem by bylo židovskou kulturu ve městě představit turistům. Problémem jsou finance. 12. Má město zpracovanou strategii rozvoje cestovního ruchu? Samostatně ne, ale je součástí integrovaného plánu rozvoje města.

7.2.2 Rozhovor s panem Mgr. Radomilem Frolkem 1. Jaký máte vztah k Velkému Meziříčí? „Veskrze kladný. Nejsem rodákem, pocházím odjinud a toto místo jsem si vybral dobrovolně, souhrou neuvěřitelných náhod jsem se sem přestěhoval z Brna.“ 2. Ve své knize Křížem krážem Vysočinou píšete, že se zabýváte regionální historií. Jak dlouho se tím již zabýváte? „Regionální historií se zabývám dlouho. Jen jsem se zajímal o jiné regiony, až jsem se dopracoval k velkomeziříčskému. Zajímám se o zdejší kraj. Proč, no protože zde žiju a zajímá mě minulost. Méně již budoucnost. U většiny lidí je tomu naopak. No a taky se tím do jisté míry živím. Píšu o obcích a tam je kus historie, tu si nelze vymyslet, kdyby mně právě zdejší historie nezajímala, asi bych nemohl psát tak, jak píšu. Publikuji svoje články v ledasjakých periodicích či občasnících, tady v regionu, je to Infoexpres. Má náklad 20.000 výtisků co čtrnáct dní. 19.600 jich jde do světa distribuční cestou. Dalo by se říct, že mám tedy potenciálních 19.600 čtenářů. To není špatné… na region.“

63

3. Zjistil jste za tu dobu něco zajímavého o Velkém Meziříčí, něco, čím je město výjimečné? „O výjimečnosti, tedy nejkladnějším, co zde je, jest fakt, že se zde nevyskytují v rozšířených klanech cikáni. To je myslím veliká devíza tohoto městečka. No, dalo by se vyjmenovat pár věcí: nekulturnost místních obyvatel, dálniční most… S tou nekulturností je to tak: Převážná část obyvatelstva nemá o kulturu zájem a to ani v případě, že jim člověk trochu toho kumštu naservíruje až pod nos a zadarmo. Vím, o čem mluvím. Jsem, mimo jiné, taky muzikant a zabývám se hudebním stylem zvaným bluegrass a s ním odvozenou, všeobecně řečeno, country. Jsou místnosti, tedy hospody, kde bude narváno (to je U Beranů), lidi jsou nadšeni a navíc je vystoupení celkem dobře honorováno. Sejdeme dolů z kopce a pravý opak je pravdou. Někde je hudba (podotýkám, že na profesionální úrovni) dokonce některým lidem na obtíž. O pár kilometrů jižněji či naopak severněji, je tomu zcela jinak. Po sedmnácté hodině nepotkáte na náměstí živou duši. To je taky zvláštní.“ 4. Kromě psaní, natáčíte také dokumentární filmy o obcích a městech. Natočil jste již něco o Velkém Meziříčí? „Kdysi dávno s režisérem Vladimírem Kavčiakem natočil jsem zde jeden díl pořadu Český atlas, to bylo v devadesátých letech, v době, kdy se Prima Tv jmenovala ještě Premiera Tv. Poté byly určité pokusy, ale zkrachovalo to na penězích. Jinak jsem natočil 490 krátkometrážních filmů. Krátká metráž má svůj určitý limit. Délka snímku je do 60ti minut.“ 5. Čím je podle Vás město nejvíce atraktivní? Co by mohlo přilákat více turistů? „Kamna jsou známa dostatečně. Tedy zámek. Já této stavbě říkám kamna, protože od východu mně připomínají kachláky. Jinak je toho tady dost, co jinde není. Židovská čtvrt je sice v podstatě fádní, ale člověk otupí, to beru z hlediska dnešního. Když jsem kdysi jezdil pouze jednou týdně z Tasova na nákupy, připadalo mně to zde velice romantické svojí atmosférou. Zámek, uličky, židovský hřbitov a staré kříže na tom moráňském, pohled z poříčí na zadní trakt židovské čtvrti, Reichova čepovaná zmrzlina, obchůdky, hospody, pivo Harrach, hostinec U Kozů… Myslím, že turista se má kam podívat. Spíše se kde porozhlédnout.“

64

6. Co podle Vás městu naopak schází? „Dvacet stran bych napsal. Jako o každém městě. Co je asi nejdůležitější, tak jsou obchvaty, aby se městečko osvobodilo od předimenzované dopravy, na kterou není stavěno. Ale kudy? Jeden byl vybudován a celkem k ničemu. Jinde místo nebylo, tak se to postavilo tam, ale provoz je zde, oproti Třebíčské ulici, vedoucí stejným směrem, nízký. Také se mi nelíbí vyřešení parkování v centru města v místě bývalého Svitu. Co schází, to byla původní otázka. Taky ještě něčeho přebývá. Semaforů, které značně brzdí dopravu. Ale ty už jsou, tak se s tím nedá nic dělat. Zakázal bych průjezd náklaďáků a kamionů, krom zásobování. A přísně na to dohlížet.“ 7. Jaký je Váš názor na současné využití Nové synagogy? Popř. máte nějaký návrh na její lepší využití? „Nemám slov. Ale zase na druhé straně, je to jenom barák a v podstatě bezcenný, ale aspoň tam něco je, než aby se tam proháněly jenom myši a duše zemřelých. Zbytečně se tím zabývat je zbytečné. Nijak se mě to nedotýká, přestože jsem židovského původu. Na ten pohled, což je asi ostuda města, jsem si zvykl. Ale, jak říkám, stačilo by upravit okolí. Co je uvnitř, je jedno. Stará synagoga, ta má cenu. A je tam výstavní plocha. A dobře udržovaný židovský hřbitov. Tak si myslím, že je to tímto vyrovnáno. Návrhů na její využití by bylo na sto stran, ale! Svému původnímu účelu už nikdy sloužit nebude, takže je to jedno.“

65

8 Návrhy a doporučení v oblasti rozvoje CR V této části práce jsou uvedeny a stručně popsány oblasti, které by mohly podpořit rozvoj cestovního ruchu v řešeném území. Na základě těchto opatření může město Velké Meziříčí posílit svoji pozici na trhu cestovního ruchu a stát se tak na tomto trhu konkurenceschopnějším. Návrhy jsou uvedeny na základě zhodnocení jednotlivých předpokladů města pro CR, provedeného výzkumu formou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů a na základě prostudování odborné literatury, která se podrobně věnuje problematice rozvoje cestovního ruchu v destinaci: Palatková [2006], Palatková [2011] a Foret; Foretová [2001].

8.1 Zkvalitnění a rozvoj nabídky atraktivit CR Vzhledem ke stále rostoucím požadavkům dnešní společnosti na kvalitní služby je tato oblast velmi důležitá. Společnost se stále vyvíjí, tím pádem musí i město přizpůsobovat a rozšiřovat svoji nabídku tak, aby byla pro turisty i místní obyvatele vždy atraktivní a v souladu se současnými trendy. Je tedy zapotřebí vymýšlet stále nové možnosti jak přilákat návštěvníka do města, udržet ho zde co nejdelší dobu a stimulovat ho k tomu, aby se sem pravidelně a rád vracel. Tomu by mohla napomoci následující opatření.

8.1.1 Tvorba balíčků – packaging Tvorbou balíčků rozumíme sestavení služeb, které se vzájemně doplňují a tvoří komplexní nabídku. Tento komplex služeb je pak nabízen za jednotnou cenu. [Palatková, 2006, str. 134] Balíček přináší návštěvníkům jednak pohodlí, kdy nemusí samostatně vyhledávat atraktivity a služby a také stimuluje návštěvníka k tomu, aby navštívil místa a využil služby, které by jinak osobně nevyužil. Takto přispívají balíčky ke zvyšování návštěvnosti turistických atraktivit a využívání doprovodných služeb. Pokud balíček splňuje podmínky zájezdu, pak oprávnění prodávat ho, má pouze cestovní kancelář. Pokud by tyto podmínky nesplňoval, mohla by ho nabízet i cestovní agentura. Nabídka služeb by však byla velmi omezená a zcela jistě by nesplňovala požadavky na kvalitu ani komplexnost služeb. Ze strany vedení města by tedy bylo dobré zahájit spolupráci s cestovní kanceláří, která by tyto balíčky služeb, „šité na míru“ návštěvníka Velkého Meziříčí, sestavila a nabízela. Při vytváření ucelených balíčků je nutné vždy respektovat několik pravidel a brát zřetel na to, aby byly originální,

66

konkurenceschopné, typické pro dané území a splňovaly veškeré požadavky dnešní společnosti. Nabídku služeb je zapotřebí pravidelně aktualizovat a přizpůsobovat trendům. To znamená, že je důležité neustále monitorovat a reagovat na poptávku na trhu cestovního ruchu. V neposlední řadě je při sestavování balíčků nutné určit cílové skupiny uživatelů, které je budou využívat. Město Velké Meziříčí by se mohlo konkrétněji zaměřit na následující skupiny: rodiny s dětmi, studenti, turisté se zájmem o kulturu, turisté se zájmem o sport, zahraniční turisté, turisté se zájmem o rekreaci ve „zdravém“ životním prostředí a přírodě apod. Správně vytvořené balíčky by mohly částečně zvýšit poptávku i v období mimo hlavní sezónu.

8.1.2 Rozšíření nabídky kulturních, společenských a sportovních akcí Kultura je velmi častým motivem pro rekreaci návštěvníků ve městě. Kulturní, společenské a sportovní události dotvářejí celkovou nabídku pro tuto formu CR. Vzhledem k tomu, že existence stálých kulturních a historických památek v území je méně ovlivnitelná, doporučuji zaměřit se na rozvoj akcí kulturního, společenského a sportovního významu. Důraz by měl být kladen na to, aby byly významné nejen regionálně, ale i celorepublikově. Ať už se jedná o jednorázové nebo pravidelně konané akce, vždy přilákají do města nové návštěvníky. Při realizaci je důležité brát zřetel nejen na akci samotnou, ale také na zajištění kvalitních doprovodných služeb a zázemí pro návštěvníky (ubytování, stravování, vzhled města, společenské vyžití, zážitek apod.), které mohou ovlivnit jejich celkový dojem z města a vzbudit v nich zájem o další návštěvu. Veškeré události konané ve městě se totiž podílejí na vytváření celkového image města. Při vhodném naplánování těchto aktivit je možné alespoň z části odbourat sezónnost, která se v oblasti cestovního ruchu vyskytuje téměř ve všech destinacích. Pokud to tedy povaha akce umožňuje, je dobré naplánovat ji na období mimo hlavní sezónu.

8.1.3 Zlepšení vzhledu města Stejně tak, jako jednotlivé události, se na vytváření image města podílí i jeho vzhled a prostředí. Zde je důležité, aby se zapojilo nejen město, ale také místní obyvatelé. Od nich se v první řadě vyžaduje udržování pořádku na veřejných i soukromých prostranstvích. V rámci zapojení občanů do udržování čistého a vzhledného města může vedení pořádat různé soutěže, například o nejhezčí výzdobu domu, květinovou výzdobu

67

apod. Vedení města by mohlo podpořit úpravu veřejných prostranství například výsadbou další zeleně a květin, úpravou parků, úpravou náměstí a historických domů na něm, vybudováním oddechových zón apod.

8.1.4 Najít lepší využití Nové synagogy a budovy luteránského gymnázia Mezi místními obyvateli je současné využití Nové synagogy často diskutovanou otázkou. V rámci rozhovoru s paní JUDr. Kutnerovou (manažerkou pro mikroregion Velkomeziříčsko–Bítešsko) jsem zjistila, že Židovská obec v Brně, která budovu vlastní, ji nesmí podle židovského zákona prodat. Řešením by mohlo být dlouhodobé pronajmutí synagogy od židovské obce, provést celkovou rekonstrukci a využít její potenciál pro kulturní účely, kterých by mohli využívat turisté i místní občané. S ohledem na to, že se jedná o židovskou památku, by bylo adekvátní využít ji jako muzeum věnované židovské obci a židovské kultuře. Ovšem vzhledem k tomu, že expozice věnovaná židovskému osídlení již existuje ve Staré synagoze, doporučuji využít prostory Nové synagogy například pro divadlo, koncertní sál nebo výstavní galerii. Dalším návrhem je vytvořit zde expozici, která by informovala turisty i místní obyvatele o zajímavostech města, historii, přírodě, zvýšila povědomí o ochraně přírody a v tomto směru šířila osvětu. Expozice by mohla být doplněna zvukovými a světelnými efekty, které by zpestřily zážitek z návštěvy. Budova bývalého luteránského gymnázia by měla sloužit původnímu účelu, tedy výuce (kurzy, školení apod.). Arkádové nádvoří, které disponuje dobrou akustikou, může být vhodným prostorem pro různá vystoupení, koncerty nebo besedy.

8.2 Podpora kvality a rozšíření služeb Význam kvalitních služeb se odráží ve všech směrech. Můžeme sestavit výborný komplexní balíček, ale přesto nemusí být úspěšný, pokud veškeré služby v něm obsažené nebudou dokonalé. Návštěvník vždy vnímá svůj dojem z určitého území jako celek. Proto musí být každá jednotlivá služba co nejkvalitnější. Význam služeb je velký. Nejsou využívány pouze turisty, ale také místními obyvateli. Přispívají tak i ke zvyšování životní úrovně ve městě.

68

8.2.1 Kontrola kvality poskytovaných služeb Kontrola soukromých podnikatelů ze strany města může být komplikovanější, proto je důležité, aby se do tohoto opatření zapojili i samotní soukromníci. Ti by měli zajistit, aby jimi poskytované služby splňovaly určité standardy. Důslední by měli být již při výběru svých zaměstnanců, kteří ve velké míře kvalitu služeb ovlivňují. Je zapotřebí zaměstnance neustále proškolovat a kontrolovat. Veřejný sektor by měl kontrolovat dodržování norem a hygienických pravidel a dále pořádat kurzy pro soukromé podnikatele, kteří často nemají dostatečné informace o tom, jaký význam má kvalita služeb v cestovním ruchu. Kurzy by je měly v neposlední řadě informovat také o významu cestovního ruchu pro určité území. V rámci motivace soukromého sektoru v oblasti poskytování služeb může město učinit několik kroků. Jedním z motivačních faktorů může být pravidelné vyhodnocování nejlepších podniků ve městě a publikování těchto výsledků veřejnosti. Zúčastněné subjekty se tak budou snažit zvyšovat svoji úroveň s cílem převýšit okolní konkurenci. Pozitivním přínosem je také určitá míra zviditelnění. Dalším významným motivačním faktorem může být finanční podpora od města, v případě plnění a dodržovaní stanovených podmínek.

8.2.2 Rozvoj služeb pro návštěvníky V zájmu poskytování co nejkvalitnějších služeb by bylo vhodné zamyslet se také nad tím, co ve Velkém Meziříčí schází nebo není na dostatečné úrovni. V oblasti rozvoje služeb doporučuji následující opatření:  Poskytnout návštěvníkům města dostatek informací o památkách, atraktivitách apod. nejen prostřednictvím propagačních materiálů a internetových stránek, ale také prostřednictvím informačních tabulí rozmístěných po městě. U každé památky by měla být informační tabule s popisem daného objektu.  Zajistit, aby se informační a propagační materiály města, které poskytují informace o památkách, konaných akcích atd., dostaly do ubytovacích, stravovacích a dalších zařízení, kde se vyskytují turisté.  Rozšířit činnost turistického informačního centra, poskytováním profesionálních průvodcovských služeb v několika světových jazycích, prováděním statistik a monitoringem návštěvnosti. K dalším činnostem by měl patřit sběr informací

69

a zpětné vazby od návštěvníků města, na základě kterých by bylo možné stanovit další strategie pro rozvoj cestovního ruchu.  Připravit organizované okružní prohlídky města s průvodcem a profesionálním výkladem o památkách a historii města. Prohlídky se mohou uplatnit především u studentů na školních výletech, dětí, pobývajících na táborech v Nesměři, seniorů apod. Prohlídky se mohou připravit také pro žáky místních škol v rámci výuky. Došlo by tak k jejich větší informovanosti a znalosti města, ve kterém pobývají.  Zřídit samostatnou a dobře viditelnou prodejnu suvenýrů, dárkových předmětů, map a publikací o městě. Popřípadě více zviditelnit turistické informační centrum, ve kterém se tyto produkty prodávají.  V informačních materiálech poukázat i na možnosti placeného či neplaceného parkování. Vybudovat parkovací plochy také pro autobusy.  Zkvalitnit služby a infrastrukturu pro cyklisty, pěší turisty, lyžaře, jezdce na koních apod. vybudováním odpočívadel na trasách, zřízením nových značených tras, zřízením půjčoven sportovního vybavení a institucí zajišťující servis a opravy.  Podporovat rozvoj hromadné dopravy, vybudovat v jejich blízkosti záchytná parkoviště, čímž dojde k omezení individuální automobilové dopravy.  Podporovat rozvoj ubytovacích a stravovacích zařízení, kvality veřejných toalet.  Vybudovat rozhlednu, nejlépe v oblasti Fajtova kopce, která by se stala další dominantou města a přilákala více turistů. Orientace na Fajtově kopci je výhodná i z hlediska viditelnosti z dálnice D1.  Využít prostory zimního stadionu i v letní sezóně. Například pořádáním kulturních a sportovních akcí nebo upravením povrchu pro in-line bruslení.  Zkvalitnit stav všech zařízení pro turistické a volnočasové aktivity. Zřízení relaxačního centra obsahující veškeré moderní služby v oblasti wellness (sauna, masáže, krytý bazén, vířivka, solárium, relaxační koupele, zábaly apod.). Při tvorbě předešlých návrhů byly brány v úvahu i názory místních obyvatel, kteří dostali příležitost vyjádřit své návrhy v rámci dotazníkového šetření, jehož výsledky jsou uvedeny v kapitole 7.

8.2.3 Péče o dopravní infrastrukturu a dostupnost města Doprava je důležitým faktorem cestovního ruchu. Jak již bylo zmíněno, Velké Meziříčí má výbornou dopravní dostupnost. Cílem města by mělo být především udržování

70

místních komunikací na dobré úrovni, vybudování dalšího obchvatu a odklonění silnice č. II/602 z centra města. Toto opatření by bylo řešením pro snížení intenzity dopravy v centru, snížení hluku, prašnosti a zvýšení bezpečnosti místních obyvatel. Z průzkumu u místních obyvatel vyplývá, že je ve Velkém Meziříčí nedostatek parkovacích ploch. Mělo by se tedy počítat s jejich rozšířením. Dalšími úpravami by měly projít některé chodníky, autobusové a vlakové čekárny včetně informačních tabulí s časy odjezdů apod.

8.3 Marketing, management a propagace Marketing a propagace plní důležitou úlohu při pronikání destinace na trh cestovního ruchu. V dnešní době je dobře zvládnutý marketing a management základem úspěchu. Nestačí však mít pouze dobře zpracované propagační materiály nebo webové stránky, nýbrž se jedná o dlouhodobou a náročnou práci, která od svých vykonavatelů vyžaduje kvalitní znalosti v oboru. Každá turistická destinace tak potřebuje určitý způsob řízení ve formě kvalitního managementu. I přesto, že mnoho lidí chápe důležitost rozvoje cestovního ruchu v regionu, ne vždy je mu věnovaná dostatečná pozornost.

8.3.1 Nové formy propagace města Propagace města Velké Meziříčí se neustále vyvíjí a v současné době je na poměrně dobré úrovni. Vznikly nové webové stránky, propagační materiály atd. Přesto je nutné podnikat stále nové kroky, které město zviditelní a zajistí mu průnik nejen na český trh, ale i na ten zahraniční. Nabízí se hned několik možností. Město by se mělo soustředit na aktivity, které dosud nerealizovalo. Například vytvořením uceleného obrazu o městě ve formě televizního dokumentu nebo reklamního spotu, reklamou v rádiu a jiných médiích. Méně finančně náročnou, přesto často perspektivnější formou propagace je public relations (dálen jen PR). PR obsahuje mnoho aktivit od komunikace s novináři, pořádání akcí pro veřejnost, pořádání seminářů a mnoho dalších. Známé a efektivní jsou tzv. press tripy, které jsou pořádány cestovní kanceláří pro zaměstnance v médiích. Těmto zaměstnancům je zdarma nabídnuta cesta do destinace a seznámení s jejími produkty cestovního ruchu. Na základě této návštěvy pak pozvaní mediální pracovníci zveřejní informace

71

o destinaci ve formě článku, televizní prezentace apod. Dalšími pozitivy PR je oslovení širokého okruhu cílových skupin a daleko větší důvěra ze strany veřejnosti. Každá forma propagace musí být nejdříve dobře promyšlena. Všechny aktivity v rámci propagace by měly být v souladu se stylem města a tvořit tak jednotný image. Také je nutné vždy vědět, jakou cílovou skupinu chceme oslovit a co chceme sdělit. Reklama musí umět informovat, přesvědčit a neustále se připomínat. Velké Meziříčí by si mělo nejdříve uvědomit, co je jeho silnou stránkou a co může v propagaci vyzdvihnout. V případě Velkého Meziříčí se může jednat o kvalitní životní prostředí, krásnou a bohatou přírodu, možnosti chataření, cykloturistiky, myslivost, rybaření a další možnosti realizace šetrných forem cestovního ruchu.

8.3.2 Branding Pod slovem branding si můžeme představit budování značky destinace. „Jde o proces (strategii) tvorby značky (brand) a identity značky destinace, kdy jsou s destinací spojovány nehmatatelné, ale reálné hodnoty slovní, grafické či symbolické. Cílem brandingu je tvorba povědomí o destinaci v mysli klienta, diferenciace destinace a zapamatování si destinace klientem podle vytvořené značky a její identity.“ [Palatková, 2006, str. 63] Branding napomáhá destinaci podpořit prodej a lépe se prosadit na trhu. Základem budování značky je vytvoření loga, které bude vyjadřovat typické rysy města a bude ho odlišovat od konkurenčních měst či destinací. Logo by mělo v návštěvníkovi probudit touhu poznat danou destinaci a vyjadřovat jistý příslib zážitku a vysoké kvality. Budování značky je opět dlouhodobou záležitostí. Samotné logo nestačí. Dalším krokem je reklama, ve které je logo umísťováno a dostává se tak do povědomí. Reklama spolu s logem musí být vytvořeny opět tak, aby vyjadřovali jednotný image města.

8.3.3 Prodloužení délky pobytu návštěvníků Na základě tabulky 3 uvedené níže jsme se mohli přesvědčit, že délka pobytu návštěvníků ve Velkém Meziříčí je velmi krátká. Je tedy zapotřebí hledat nové příležitosti a způsoby, které délku pobytu návštěvníků prodlouží. To by samozřejmě zajistilo další příjmy z většího počtu poskytnutých služeb. Jedním z řešení takovéto situace by mohl být tzv. systém karet destinace. Tyto karty jsou nástrojem podpory

72

prodeje a fungují takovým způsobem, že návštěvníkovi nabídnou čerpání řady dalších turistických služeb s určitou slevou. Jedná se tedy o stimul pro návštěvníka, aby nabízených slev využil a prodloužil tak svůj pobyt. Karty mohou být zacíleny na jednotlivé skupiny, například na studenty, seniory, rodiny s dětmi apod. Z toho vyplývá, že jedním z kritérií, ovlivňující délku či opakovanost pobytu, je objem, pestrost a kvalita sekundární nabídky služeb, které je již věnovaná kapitola níže.

8.3.4 Rozvoj partnerství Cílem partnerství je spojení různých subjektů, které mají společné cíle a záměry. Význam partnerství spočívá ve využívání silných stránek a předností jednoho partnera druhým partnerem a naopak. Vzniká tak mnohem silnější destinace s výhodnější pozicí na trhu. Partnerství přináší mnoho výhod, z nichž můžeme jmenovat úsporu finančních prostředků, lepší uspokojení potřeb návštěvníka, vyšší standard služeb, snadnější přístup k finančním prostředkům v rámci dotací, grantů apod. Jednou z forem partnerství je spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Jejich společným zájmem by mělo být spoluvytváření celkového image, společné propagace, vytváření kvalitních řetězců služeb a rozvíjet město takovým způsobem, aby se stalo konkurenceschopným. Město se dále může spojit s okolními obcemi (Třebíč, Žďár nad Sázavou, Jihlava) a využít jejich turistického potenciálu pro vytvoření společné nabídky a propagace. Spolupráce by se měla dále rozšířit s organizacemi, které zajišťují rozvoj CR v České republice (Vysočina Tourism, CzechTourism apod.).

8.3.5 Tvorba strategie rozvoje cestovního ruchu Existence strategického dokumentu je základem řízení a rozvoje cestovního ruchu v území, jelikož pouze při kvalitním plánování dokáže toto území zhodnotit a využít svůj potenciál. Strategie určuje postup, jakým způsobem dosáhnout splnění vize a cílů daného území. Velkému Meziříčí strategie rozvoje cestovního ruchu stále chybí. Jestliže se má potenciál města využívat adekvátně, je zapotřebí zpracovat komplexní koncepci, obsahující analytickou, rozvojovou a realizační část. Při vytváření strategického dokumentu je dobré vnímat produkt cestovního ruchu očima návštěvníka, který je pro úspěšnou realizaci turismu v destinaci stěžejní. Východiskem pro zpracování dokumentu by měl být územní plán obce, na který musí navazovat. [29]

73

8.4 Podpora rozvoje vhodných forem CR Rozvoj cestovního ruchu je vázán na existenci vhodného potenciálu území. Na základě zhodnocení veškerých předpokladů Velkého Meziříčí pro rozvoj cestovního ruchu navrhuji podpořit následující formy turistiky:

8.4.1 Venkovská turistika Venkovská turistika může být jednou z hlavních příležitostí rozvoje cestovního ruchu v daném území. Tento druh CR je provozován v prostředí venkova a přírody, navíc respektuje a chrání přírodu. Cílovou skupinou jsou zejména občané z větších měst České republiky, kteří mají zájem o pohodovou a relativně levnou dovolenou v klidném prostředí. Předpoklady má město zejména pro chataření a chalupaření v okrajových částech, především v údolí Nesměř a několika chatových osadách. Tato území dále nabízí řadu možností aktivního využití volného času, a sice houbaření, pěší turistiku, cykloturistiku apod.

8.4.2 Sportovní turistika Velké Meziříčí má dobré podmínky pro pořádání sportovních soutěží, soustředění, pro lyžování, cyklistiku, sportovní rybolov, myslivost, pěší turistiku, nebo fitness. Sport má ve městě více jak stoletou tradici a to zejména fotbal, hokej a lyžování. Podpořit by se mohl rozvoj tzv. rekreačního a relaxačního sportovního CR, kdy se během dovolené provozují různé rekreační sporty. Sport tak může být jistým multiplikátorem, který posílí a doplní zážitek z dovolené. Pro aktivní sportovní CR jsou cílovou skupinou spíše mladší věkové skupiny, avšak pro pasivní sportovní CR jsou cílové všechny věkové skupiny. Podmínkou pro rozvoj sportovní turistiky je kvalitní úroveň sportovních areálů, středisek, a služeb s tím spojených.

8.4.3 Pivní turistika České pivo je velmi oblíbené jak u Čechů, tak u zahraničních návštěvníků. Český svaz malých nezávislých pivovarů vypracoval projekt Pivních cest, jehož cílem je seznámit veřejnost s historií a českými pivovary. [Foret, Foretová, 2001, str. 31] „V rámci projektu Pivní cesty pivovary nabízejí prohlídky výrobních prostor, ochutnávky piva

74

a doplňující služby, jako jsou ubytování, vepřové hody, kulturní programy i výlety na atraktivní místa svého regionu.“ [Foret, Foretová, 2001, str. 31] Město by mohlo využít věhlasu českého pivovarnictví a zahájit spolupráci s místním minipivovarem. Minipivovar Velkomeziříčský Harrach může využít existence dalších větších a známějších pivovarů, spojit se s nimi a společně zahájit projekt, jehož hlavní náplní by bylo putování po pivovarech Vysočiny. Jedná se o pivovary Ježek v Jihlavě, Rebel v Havlíčkově Brodě a Bernard v Humpolci. Turista by měl během putování za pivem možnost seznámit se s výrobním procesem piva formou exkurzí, nechyběla by ani ochutnávka a poskytnutí dalších doplňkových služeb včetně ubytování a stravování, které podnikům zajistí další příjmy. Projekt Pivní cesty vychází z fenoménu pivního lokálního patriotizmu, který využívají malé pivovary jako obranu před expanzí velkých pivovarů. Pivní lokální patriotizmus znamená, že místní spotřebitelé piva dávají přednost místní značce piva a je u nich více oblíbené než světově známé pivo. „Malé místní pivovary totiž stále vaří pivo tradičními technologiemi z obvyklých surovin, čímž dosahují specifické, nezaměnitelné chuti a kvality. Pro návštěvníky a turisty potom malé místní pivovary představují významnou místní atrakci – objevují zde totiž pro ně dosud neznámou jedinečnost a zvláštnost evropské kultury, neboť s těmito značkami piva se obvykle mohou málokdy setkat v obchodech a restauračních zařízeních, která běžně navštěvují.“ [Foret, Foretová, 2001, str. 31]

8.4.4 Kulturně – poznávací turistika Poznávání je častým motivem pro cestování. Kulturně – poznávací CR plní vzdělávací funkci a zároveň rozšiřuje znalosti obyvatelstva o jejich městě. V této oblasti je možné učinit několik opatření, které mohou kulturně – poznávací turistiku ve městě posílit. Jedná se například o rozšíření nebo vytvoření nových expozic, zaměřených na kulturní, přírodní a technické atraktivity, dále již zmíněná podpora a rozvoj kulturních a společenských akcí nebo vytvoření produktu ve spolupráci s okolními kulturně – historickými městy. Například město Třebíč nabízí hned několik památek zapsaných na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

75

8.4.5 Kongresová a incentivní turistika Velké Meziříčí má ideální polohu a snadnou dopravní dostupnost. Proto by mohlo být vyhledávanou destinací právě pro tuto formu cestovního ruchu. Kongresová a incentivní

turistika prožívá v posledních letech velký růst a

s velkou

pravděpodobností se bude dále rozvíjet. Vysoké nároky jsou však kladeny na ubytovací, stravovací a doprovodné služby. Existence konferenčních prostor s adekvátním vybavením je samozřejmostí. Nejvhodnější prostory jsou v místním Jupiter Clubu. I několik hotelů ve Velkém Meziříčí je vybaveno konferenčními místnostmi s kapacitou do 100 osob. Bylo by dobré konferenční prostory nadále budovat a rozšiřovat tak, aby zde bylo možné pořádat i větší akce. Vhodným místem pro jejich realizaci by mohla být, za předpokladu úprav, budova bývalého luteránského gymnázia.

76

Závěr Hlavním záměrem práce bylo zhodnotit předpoklady města pro cestovní ruch a poukázat na možnosti jeho dalšího rozvoje. V tomto ohledu byl komplexně zpracován přehled lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů. Závěry a poznatky byly pro přehlednost zakomponovány do SWOT analýz. Dalším krokem ke splnění cíle bylo dotazníkové šetření mezi občany města, které poukázalo na přednosti či nedostatky města a zároveň umožnilo místním obyvatelům vyjádřit své návrhy a myšlenky. Výzkum byl podpořen řízeným rozhovorem se dvěma osobami. Tyto posloužily pro doplnění informací a zjištění názorů na rozvoj a turistický potenciál města ze dvou úhlů pohledu. První rozhovor byl proveden s paní JUDr. Dianou Kutnerovou, od které byly získány informace z oblasti organizace cestovního ruchu z hlediska vedení města. Druhý rozhovor byl zaměřen na osobu, která se zajímá o město jako o historickou, přírodní a kulturní destinaci. Protože pan Mgr. Radomil Frolek má o Velkém Meziříčí hluboké znalosti, považuji jeho názory a myšlenky za důležité. Veškeré informace zjištěné zmíněnými výzkumy se staly základem pro zpracování návrhů a doporučení v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Provedené analýzy a výzkumy naznačují, že Velké Meziříčí může být pro turisty atraktivním místem pro strávení volného času. Přestože město nedisponuje ničím zvláště výjimečným, stále zde existují otevřené možnosti rozvoje turismu do budoucna. Je tedy zapotřebí využívat a rozvíjet turistický potenciál, který zde existuje a má určitou perspektivu. To vše v maximální míře a k maximálnímu užitku. Jedná se především o to, uměle vytvořit příležitosti, které sem návštěvníky přilákají a stanou se určitou motivací k návštěvě města. To znamená například nabídnout řadu akcí, poskytujících nové nevšední zážitky jak místním obyvatelům, tak turistům. Budování a rozvoj města by se měl realizovat takovým způsobem, aby bylo místem, které uspokojuje nároky dnešní společnosti a zároveň si zachovalo svůj osobitý charakter, kvalitní životní prostředí, přírodu a tradice. Lze předpokládat, že rozvojový potenciál má Velké Meziříčí především v oblasti venkovské turistiky, která se v posledních letech stává žádanou formou cestovního ruchu. Z hlediska zvýšené pozornosti v oblasti udržitelného rozvoje je pravděpodobné, že se tato forma turistiky bude rozvíjet i nadále. Určitý potenciál lze vidět i v poznávací, sportovní a kongresové turistice. Další silnou stránku města vidím v existenci minipivovaru, kterého se dá využít pro realizaci tzv. pivní

77

turistiky. Pokud přihlédneme k tomu, že české pivo je oblíbené a své tradice a uznání má nejen mezi českými obyvateli, nýbrž v celém světě, je dobré tohoto využít. Na celkový rozvoj obce má velký vliv především místní veřejná správa, která má tu moc koordinovat jednotlivé aktivity nejen v rámci cestovního ruchu. Cílem města by mělo být v první řadě sestavení strategie rozvoje CR, která komplexně shrne a poukáže na veškeré rozvojové možnosti. Základem a inspirací pro její vytvoření se může stát tato práce. Město by se mělo dále důrazně zaměřit na neustálé zkvalitňování služeb, profesionální propagaci, budování dopravní a turistické infrastruktury, podporu tvorby turistických balíčků na míru a na zvyšování konkurenceschopnosti na trhu cestovního ruchu. Veškeré tyto faktory jsou základním předpokladem úspěšné realizace CR. To vše ve spolupráci se soukromým sektorem, který zde může sehrát velkou roli. Velké Meziříčí je místem spojujícím výhody, které přináší městský život a výhody života na venkově. Je nejen místem, které stojí za návštěvu, ale je zároveň domovem pro více než 11000 občanů, kteří na něj mohou být právem hrdí. „…Kdyby mi jen oči pro pláč zbyly, já se tam vrátím, já se tam i poslepu vrátím.“ [Halas, 2008]

78

Seznam použité literatury DVOŘÁK, Antonín. Velké Meziříčí na dobových pohlednicích I. 1897-1922. 1. vydání. Velké Meziříčí, 1999. 137 s. FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. FRANCOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 119 s. ISBN 80-244-0719-1. FROLEK, Radomil. Křížem krážem Vysočinou: 1. netradiční průvodce prostorem a časem. Velké Meziříčí: INFOEXPRES, 2011. 202 s. HALAS, František. Já se tam vrátím … . Havlíčkův Brod: Krajský úřad kraje Vysočina, 2008. HAMARNEHOVÁ, Iveta. Geografie cestovního ruchu: Evropa. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 271 s. ISBN 978-80-7380-093-2. Kam ve Velkém Meziříčí. Procházka městem. Vydalo město Velké Meziříčí, 2011. Propagační materiál města. KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Velkého Meziříčí. 1. vydání. Muzeum silnic a dálnic ve Velkém Meziříčí a Židovská obec v Brně, 1997. 57 s. KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská:II. Místopis Moravy. Velkomeziříčský okres. 1. vydání. Brno: Garn, 2007. 472 s. ISBN 978-80-86347-71-4. KŘIVAN, Václav. Propagační materiál města. Teplomilná flóra a fauna v okolí Velkého Meziříčí. Vydalo město Velké Meziříčí ve spolupráci s ČSOP Kněžice a Střediskem ekologické výchovy Ostrůvek. MAKOVSKÝ, Vladimír. Velké Meziříčí: historické a jiné zajímavosti. Velké Meziříčí: Město Velké Meziříčí, 2007. 55 s. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, spol. s.r.o., 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5. PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). 2. vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2007. 81 s. ISBN 978-80-87071-44-1.

79

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. Stravování. Město Velké Meziříčí. Vydalo Turistické informační centrum Velké Meziříčí, 2011. Propagační materiál města. Ubytování. Město Velké Meziříčí. Vydalo Turistické informační centrum Velké Meziříčí, 2012. Propagační materiál města.

Elektronické zdroje [1] – Aktron/Wikimedia Commons [online]. © 2008 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . [2] – Atlas Česka [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: < http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/zidovsky-hrbitov-velke-mezirici/>. [3] – BARTŮŇKOVÁ, Andrea. iDnes [online]. © 2011 [cit. 2012-03-01]. Nejlepší lyžování je na fajtově kopci. Dostupné z: . [4] - BÍNA, Jan. Ústav územního rozvoje [online]. © 2001-2012 [cit. 2012-02-20]. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Dostupné z: . [5] – BRANDOS, Otakar. Treking [online]. © 2010 [cit. 2012-02-20]. Křižanovská vrchovina, geomorfologické členění na podcelky a okrsky. Dostupné z: . [6] – BRŮŽA, Michal. Hrady [online]. ©2003 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: . [7] –BUKÁČEK, Miloš. GIS výuka Vysočina [online]. © 2011[cit. 2012-03-10]. Životní prostředí a ochrana přírody v kraji Vysočina. Dostupné z: .

80

[8] - Concentus Moraviae [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . [9] – CzechTourism [online]. © 2005-2012 [cit. 2012-02-20]. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku . Dostupné z: . [10] - CzechTourism [online]. © 2005-2012 [cit. 2012-02-20]. Podstata cestovního ruchu jako společensko-ekonomického fenoménu. Dostupné z: . [11] - CzechTourism [online]. © 2005-2012 [cit. 2012-02-20]. Vytváření organizací cestovního ruchu (OCR) v turistických regionech. Dostupné z: . [12] - Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2012-02-21]. Průměrné měsíční teploty. Dostupné z: [13] – Český statistický úřad [online ]. [cit. 2012-03-10]. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území. Dostupné z: . [14] - Český statistický úřad [online ]. [cit. 2012-03-10]. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2011. Dostupné z: . [15]- Český statistický úřad [online ]. [cit. 2012-03-10]. Stěhování ve vybraném území. Dostupné z: .

81

[16] – Český svaz ochránců přírody [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: . [17] – Dědictví Vysočiny [online]. [cit. 2012-03-01]. Most dřevěný, Velké Meziříčí. Dostupné z: . [18] – Dědictví Vysočiny [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . [19] - Dědictví Vysočiny [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . [20] – Ekovysočina [online]. [cit. 2012-02-25]. NS Balinské údolí, Velké Meziříčí. Dostupné z: . [21] – Free top [Online]. © 2007–2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . [22] – Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [23] – HORKÁ, Iva. Město Velké Meziříčí [online]. © 2010. [cit. 2012-03-11]. Aktuality. Dostupné z: . [24] – HOLTANOVÁ, Eva; SKALÁK, Petr. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2012-02-21]. Roční úhrn srážek v roce 2010. Dostupné z: . [25] – HOLTANOVÁ, Eva; SKALÁK, Petr. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2012-02-21]. Průměrný roční úhrn srážek 1961-1990. Dostupné z: . [26] – Chaloupky [online]. [cit. 2012-03-10]. Pracoviště Velké Meziříčí. Dostupné z: . [27] - Infočesko [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: .

82

[28] - Infočesko [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: < http://hradyzamky.infocesko.cz/content/vysocina-historicke-zajimavosti-zamek-velkemezirici.aspx>. [29] – JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Cestovní ruch [online]. © 2011 [cit. 2012-03-20]. Marketingový management turistické destinace. Dostupné z: . [30] – Jupiter Club Velké Meziříčí [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: . [31] – KASPI.VM. Foto, mapy [online]. © 2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . [32] – Lesy a rybářství Velké Meziříčí [online]. © 2011 [cit. 2012-02-25]. Polesí obora. Dostupné z: . [33] – Mapy [Online]. ©2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: . [34] – MARTINCOVÁ, Jana. Policie ČR [online]. ©2012 [cit. 2012-03-15]. Zpravodajství. Dostupné z: . [35] - Město Velké Meziříčí [online]. © 2010. [cit. 2012-02-19]. Základní informace. Dostupné z: . [36] –Město Velké Meziříčí [online]. © 2010 [cit. 2012-02-22]. Velkomeziříčská tragédie r. 1945. Dotupné z: . [37] – Město Velké Meziříčí [online]. © 2010 [cit. 2012-02-25]. Zdravé město Velké Meziříčí. Dostupné z: . [38] – Město Velké Meziříčí [online]. © 2010. [cit. 2012-03-05]. Informační centrum. Dostupné z: . [39] – Město Velké Meziříčí [online]. © 2010. [cit. 2012-03-10]. Školství. Dostupné z: .

83

[40] – Město Velké Meziříčí [online]. © 2010. [cit. 2012-03-12]. Rada města a zastupitelstvo. Dostupné z: [41] – Město Velké Meziříčí [online]. © 2010. [cit. 2012-03-15]. Partnerská města. Dostupné z: . [42] – Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko [online]. © 2006 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [43] – Muzeum Velké Meziříčí [online]. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: . [44] – Muzikanti dětem [online]. © 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: . [45] – Nemocnice svaté Zdislavy [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: . [46] – NovinyVM [online]. © 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: . [47] – PILAŘ, Milan. Vysočina-news [online]. © 2007 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . [48] – Realit [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: < http://www.realit.cz/aktualita/velke-mezirici-ziska-novy-domov-duchodcu-postavi-hokraj>. [49] – Rekreační střediska [online]. [cit. 2012-02-26]. Rekreační středisko Nesměř. Dostupné z: . [50] – Rybářství Velké Meziříčí. [online]. [cit. 2012-02-25]. Chov ryb v rybnících. Dostupné z: . [51] – Ski klub Velké Meziříčí [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: .

84

[52] – SAMUEL, Pavel. Turistika [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . [53] – Turistický webový portál města Velké Meziříčí [online]. © 2011[cit. 2012-02-24]. Kostel sv. Kříže. Dostupné z: . [54] – VILLERTOVÁ, Zuzana. Město Velké Meziříčí [online]. © 2011 [cit. 2012-0229]. Oficiální zprávy. Dostupné z: . [55] – VILLERTOVÁ, Zuzana. Město Velké Meziříčí [online]. © 2011 [cit. 2012-0417]. Dostupné z: < http://www.mestovm.cz/cs/mestsky-urad/oficialni-zpravy/4698projekt-propagace-naucne-stezky-balinske-udoli-a-naucne-stezky-nesmerske-udoli>. [56] – Wikipedie [online]. [cit. 2012-02-24]. Oslava. Dostupné z: . [57] - Wikipedie [online]. [cit. 2012-02-24]. Balinka. Dostupné z: . [58] - Wikipedie [online]. [cit. 2012-02-24]. Vodní nádrž Mostiště. Dostupné z: . [59] - Wikipedie [online]. [cit. 2012-02-24]. Most Vysočina. Dostupné z: .

85

Seznam tabulek Tabulka 1: SWOT analýza lokalizačních předpokladů .................................................. 34 Tabulka 2: Ubytovací zařízení ve Velkém Meziříčí ....................................................... 36 Tabulka 3: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Velkém Meziříčí .......... 37 Tabulka 4: Seznam stravovacích zařízení ve Velkém Meziříčí ...................................... 38 Tabulka 5: SWOT analýza realizačních předpokladů .................................................... 41 Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel ve Velkém Meziříčí .................................................. 42 Tabulka 7: Migrace obyvatel ve Velkém Meziříčí ......................................................... 42 Tabulka 8: SWOT analýza selektivních předpokladů .................................................... 46 Tabulka 9: Vztah respondenta k městu ........................................................................... 48 Tabulka 10: Délka pobytu respondentů ve Velkém Meziříčí ......................................... 48 Tabulka 11: Hodnocení Velkého Meziříčí jako destinace CR ....................................... 49 Tabulka 12: Čeho si obyvatelé na životě ve městě nejvíce cení ..................................... 50 Tabulka 13: Největší nedostatky města .......................................................................... 51 Tabulka 14: Názory na rozvoj CR ve Velkém Meziříčí ................................................. 53 Tabulka 15: Frekvence setkávání respondentů s turisty ................................................. 54 Tabulka 16: Největší motivy návštěvy města, dle respondentů...................................... 55 Tabulka 17: Návrhy respondentů na zvýšení příjezdů turistů ........................................ 56 Tabulka 18: Přínosy respondentům z rozvoje CR .......................................................... 57 Tabulka 19: Názory na současné využití Nové synagogy .............................................. 57 Tabulka 20: Návrhy na využití Nové synagogy ............................................................. 58 Tabulka 21: Charakteristika respondentů ....................................................................... 59

86

Seznam grafů Graf 1: Vztah respondenta k městu................................................................................. 48 Graf 2: Délka pobytu respondentů ve Velkém Meziříčí ................................................. 49 Graf 3: Hodnocení Velkého Meziříčí jako destinace CR ............................................... 49 Graf 4: Čeho si obyvatelé na životě ve městě nejvíce cení ............................................ 50 Graf 5: Největší nedostatky města .................................................................................. 51 Graf 6: Hodnocení spokojenosti obyvatel I .................................................................... 52 Graf 7: Hodnocení spokojenosti obyvatel II ................................................................... 53 Graf 8: Názory na rozvoj CR ve Velkém Meziříčí ......................................................... 54 Graf 9: Frekvence setkávání respondentů s turisty ......................................................... 55 Graf 10: Největší motivy návštěvy města, dle respondentů, .......................................... 55 Graf 11: Návrhy respondentů na zvýšení příjezdů turistů .............................................. 56 Graf 12: Přínosy respondentům z rozvoje CR ................................................................ 57 Graf 13: Názory na současné využití Nové synagogy .................................................... 58 Graf 14: Návrhy na využití Nové synagogy ................................................................... 58

Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha Velkého Meziříčí v rámci České republiky ..................................... 19 Obrázek 2: Průměrný roční úhrn srážek 1961–1990 (mm) ............................................ 20 Obrázek 3: Roční úhrn srážek v roce 2010 (mm) ........................................................... 20

Seznam příloh Příloha A: Fotodokumentace Příloha B: Mapa - vedení okruhů naučných stezek Příloha C: Dotazník

87

Příloha A

Fotodokumentace

Obrázek 4: Pohled na Velké Meziříčí [1]

Obrázek 5: Balinské údolí [47]

Obrázek 6: Nesměřské údolí, řeka Oslava [31]

Obrázek 7: Budova městské radnice [1]

Obrázek 8: Budova „Obecník“ [27]

Obrázek 9: Kostel sv. Mikuláše [8]

Obrázek 11: Dálniční most „Vysočina“ [18]

Obrázek 10: Ulička s prampouchy [1]

Obrázek 12: Galerie synagoga [19]

Obrázek 13: Současná podoba Nové synagogy [Zdroj: fotografie autorky]

Obrázek 14: Židovský hřbitov [2]

Obrázek 15: Budova bývalého luteránského gymnázia [Zdroj: fotografie autorky]

Obrázek 16: Zámek [28]

Obrázek 17: Bývalá katovna [8]

Obrázek 18: Dolní brána s baštou [Zdroj: fotografie autorky]

Obrázek 19: Rodný dům Františky Stránecké [Zdroj: fotografie autorky]

Obrázek 20: Dřevěný most v zámeckém parku [Zdroj: fotografie autorky]

Obrázek 21: Kostel Nejsvětější Trojice [52]

Obrázek 22: Velkomeziříčské náměstí [48]

Příloha B

Mapa – vedení okruhů naučných stezek

Legenda: malý okruh NS Balinské údolí velký okruh NS Balinské údolí malý okruh NS Nesměřské údolí velký okruh NS Nesměřské údolí spojovací okruh

Obrázek 23: Mapa vedení okruhů naučných stezek [55]

Příloha C

Dotazník

Hodnocení a názory obyvatel města Velkého Meziříčí na rozvoj cestovního ruchu ve městě Vážená slečno/paní, vážený pane, jmenuji se Andrea Pospíšilová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce shromažďuji data, jejichž účelem je zhodnotit postoj a názory obyvatel Velkého Meziříčí na služby, životní podmínky a rozvoj cestovního ruchu v tomto městě. Tímto Vás žádám o vyplnění níže uvedených otázek, jejichž vyplnění Vám zabere asi 10 minut. Vaše názory jsou pro mě velmi důležité, proto Vám předem děkuji za ochotu vyplnit následující dotazník, který je zcela anonymní a slouží pouze pro účely bakalářské práce. Vaše odpovědi u otázek s výběrem zakroužkujte, na otevřené otázky stručně odpovězte. 1. Jaký máte vztah k městu Velké Meziříčí a) mám zde trvalé bydliště b) mám zde rodinu a pravidelně sem dojíždím c) mám zde rekreační objekt a pravidelně sem dojíždím d) dojíždím do obce za prací, sportem, zábavou… 2. Jak dlouho zde žijete (trvale nebo přechodně)? a) do 1 roku b) 1 – 10 let c) 11 - 20 let d) nad 20 let 3. Jak celkově hodnotíte Velké Meziříčí jako destinaci cestovního ruchu? a) vysoce atraktivní destinace s dalšími možnostmi rozvoje CR b) atraktivní destinace s nevyužitým potenciálem c) nevýznamná destinace s možnostmi rozvoje CR d) nevýznamná destinace bez možností rozvoje CR 4. Co na životě ve Velkém Meziříčí nejvíce oceňujete? ............................................................................................................................................

5. Co je podle Vás největším nedostatkem města? (vyberte max. 3 odpovědi) a) stravovací a ubytovací zařízení b) špatný stav dopravní infrastruktury (parkoviště, silnice …) c) špatná dostupnost městské hromadné dopravy d) nedostatečná péče o turistické atraktivity, přírodní a kulturní památky e) nedostatečné vybavení pro sportovní vyžití, sportovní střediska f) nedostatek společensko–kulturních a zábavních center g) nedostatek atrakcí a vybavení pro děti a mládež h) jiné: 6. Ohodnoťte spokojenost s následujícími položkami dle bodové stupnice

poloha města a dopravní dostupnost úroveň životního prostředí pracovní příležitosti mezilidské vztahy hluk ve městě parkovací kapacita stav komunikací vybavení pro sport a rekreaci úroveň kulturního vyžití

Velmi spokojen 1

Spíše spokojen 2

Spíše nespokojen 3

Velmi Nemohu nespokojen posoudit 4 0

1

2

3

4

0

1

2

3

4

0

1 1 1 1 1

2 2 2 2 2

3 3 3 3 3

4 4 4 4 4

0 0 0 0 0

1

2

3

4

0

7. Ohodnoťte úroveň služeb poskytovaných ve městě dle bodové stupnice.

ubytovací služby stravovací služby dopravní služby úroveň personálu ve službách služby veřejné správy záchranné a bezpečnostní instituce služby institucí CR

Velmi spokojen 1 1 1 1

Spíše spokojen 2 2 2 2

Spíše nespokojen 3 3 3 3

Velmi nespokojen 4 4 4 4

Nemohu posoudit 0 0 0 0

1 1

2 2

3 3

4 4

0 0

1

2

3

4

0

8. Souhlasíte s rozvojem CR ve Velkém Meziříčí? a) ano, uveďte důvod .................................................................................................. b) ne, uveďte důvod .................................................................................................... c) je mi to jedno 9. Potkáváte ve Velkém Meziříčí turisty? a) velmi často b) často c) občas d) vůbec 10. Co, dle Vašeho názoru, přitahuje návštěvníky do Velkého Meziříčí nejvíce? a) kulturní, historické a zábavní akce b) sportovní vyžití c) přírodní atraktivity a okolní krajina d) chataření, chalupaření e) jiné, uveďte ............................................................................................................ 11. Máte nějaký návrh, jak zvýšit počet příjezdů turistů do Velkého Meziříčí? a) ne b) ano, jaký? ................................................................................................................ 12. Co by pro Vás bylo největším přínosem z rozvoje cestovního ruchu ve městě? a) zkvalitnění a rozvoj služeb ve městě b) poznávání nových lidí, navázání nových kontaktů c) více pracovních příležitostí d) zvýšení životní úrovně e) pro mě osobně žádný 13. Jaký je Váš názor na současné využití kulturní památky Nové synagogy? a) současné využití je vhodné b) současné využití je nevhodné a mělo by se řešit c) je mi jedno, jak je budova využívaná

14. Máte nějaké návrhy, jak by se dala tato budova využít? a) ne b) ano, jaké? ................................................................................................................ Statistické údaje: 15. Pohlaví a) žena b) muž 16. Věková kategorie: a) méně než 20 let b) 20-30 let c) 31-40 let d) 41-50 let e) 51 a více let 17. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) základní b) vyučen/a c) střední d) vyšší odborné e) vysokoškolské 18. Pracovní zařazení: a) zaměstnaný/á b) nezaměstnaný/á c) soukromý podnikatel/ka d) na mateřské dovolené, v domácnosti e) student/ka f) v důchodu

Děkuji za Vaši spolupráci a čas, který jste mi věnoval/a vyplněním tohoto dotazníku!