ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ ŠTERNBERK

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ ŠTERNBERK Diplomová práce (bakalářská)

Autor: Libor Hejtman, Management volného času Vedoucí práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Olomouc 2011

Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Libor Hejtman Název diplomové práce: Analýza potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2011 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá analýzou potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk. Jejím cílem je analyzovat současný stav a moţnosti rozvoje cestovního ruchu v této destinaci, a to s vyuţitím sekundárních dat i primárních dat. Primární data jsou získána realizací dotazníkového šetření mezi návštěvníky města. Na základě výsledků je zpracována SWOT analýza, která je základem pro návrh opatření, která povedou k rozvoji cestovního ruchu ve Šternberku.

Klíčová slova: Cestovní ruch Potenciál cestovního ruchu Analýza sluţeb Šternberk SWOT analýza

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních sluţeb.

Bibliographical identification Author´s first name and surname: Libor Hejtman Title of the master thesis: Analysis of tourism potential in the town of Sternberk Department: Recreology Supervisor: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. The year of presentation: 2011 Abstract: The baccalaureate thesis deals with an analysis of the tourism potential of the town of Šternberk. It is aimed at analysing the current situation and the possibilities of tourism development at this destination, while utilising secondary as well as primary data. The primary data has been acquired through a questionnaire survey conducted on the visitors to the town. Based on the results, a SWOT analysis was compiled laying the foundation for proposing measures leading to the development and furtherance of tourism in Šternberk.

Keywords: Tourism Potential of tourism Analysis of services Šternberk SWOT analysis

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Haliny Kotíkové, Ph.D., uvedl všechny pouţité literární a odborné zdroje a dodrţoval zásady vědecké etiky. V Olomouci dne 13. března 2011

…………………………………

Děkuji Ing. Halině Kotíkové, Ph.D., zaměstnankyním Městského úřadu ve Šternberku Mgr. Ireně Černocké, Evě Špundové, kastelánce Státního hradu Šternberk Heleně Gottwaldové, pracovnici informačního centra Haně Tomáškové, tiskové mluvčí AMK Ecce Homo Šternberk Mileně Schärferové, majitelům a vedoucím ubytovacích zařízení, kde byl výzkum realizován, za pomoc a cenné rady, které mi poskytli při zpracování diplomové práce.

OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................................... 8

2

PŘEHLED POZNATKŮ ..................................................................................... 9 2.1

Definice pojmů ............................................................................................... 9

2.1.1 Cestovní ruch .......................................................................................... 9 2.1.2 Potenciál cestovního ruchu .................................................................. 10 2.1.3 Podmínky rozvoje cestovního ruchu .................................................... 12 2.1.4 Návštěvník cestovního ruchu ............................................................... 12 2.2

Typologie cestovního ruchu ........................................................................ 13

2.2.1 Druhy cestovního ruchu ....................................................................... 13 2.2.2 Formy cestovního ruchu....................................................................... 16 3

CÍL PRÁCE ....................................................................................................... 19 3.1

4

Dílčí cíle práce ............................................................................................ 19

METODIKA ...................................................................................................... 20 4.1

Metoda sekundární analýzy ........................................................................ 20

4.2

Metoda primární analýzy ............................................................................ 20

4.2.1 Anketa .................................................................................................. 20 4.2.2 Rozhovor .............................................................................................. 21 4.3 5

Metoda SWOT analýzy ............................................................................... 22

ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU VE ŠTERNBERKU .......................... 23 5.1

Charakteristika města .................................................................................. 23

5.1.1 Demografie........................................................................................... 23 5.2

Analýza primárního potenciálu ................................................................... 25

5.2.1 Přírodní atraktivity ............................................................................... 25 5.2.2 Antropogenní atraktivity ...................................................................... 25 5.2.2.1 Státní hrad Šternberk ..................................................................... 26 5.2.2.2 Bývalý Augustiniánský klášter ..................................................... 27 5.2.3 Nehmotné atraktivity............................................................................ 28 5.3

Analýza sekundárního potenciálu ............................................................... 30

5.3.1 Doprava a dopravní dostupnost............................................................ 30 5.3.2 Ubytovací sluţby.................................................................................. 31 5.3.3 Stravovací sluţby ................................................................................. 35 5.3.4 Doprovodné programy ......................................................................... 36

6

5.4

Analýza terciárního potenciálu ................................................................... 38

5.4.1 Organizace, řízení a marketing cestovního ruchu ................................ 38 5.4.2 Webové stránky.................................................................................... 38 5.4.3 Informační centrum .............................................................................. 40 5.4.4 Propagační materiály............................................................................ 41 5.5

Výsledky dotazníkového šetření ................................................................. 43

5.5.1 Diskuze................................................................................................. 51 5.6

SWOT analýza ............................................................................................ 52

6

NÁVRHY A DOPORUČENÍ ........................................................................... 55

7

ZÁVĚR ............................................................................................................... 57

8

SOUHRN ............................................................................................................ 58

9

SUMMARY........................................................................................................ 59

10 REFERENČNÍ SEZNAM ................................................................................ 60 11 PŘÍLOHY .......................................................................................................... 64

7

1 ÚVOD Jiţ čtvrtým rokem pracuji ve městě Šternberk a za tuto dobu jsem si Šternberk skutečně oblíbil. Zprvu jsem vůbec netušil, jak moc je město Šternberk turisty vyhledáváno a to nejen domácími, ale i zahraničními. Město Šternberk má návštěvníkům opravdu co nabídnout. Od historických památek v čele se Státním hradem Šternberk, budovou Expozicí času, přes mnohé kulturní a společenské akce, aţ po světoznámé sportovní závody Ecce Homo, které se konají jiţ přes 100 let. Kaţdý den jsem ve styku s občany, turisty a úředníky města a vidím, jak se den po dni zlepšuje místní cestovní ruch. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma analýzy potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk, abych tak přispěl k ještě většímu zkvalitnění a širšímu rozvoji cestovního ruchu města. V samotné práci se věnuji analýze infrastruktury, nabízených sluţeb, prezentaci regionu na internetu, propagačním materiálům. Do práce jsem zahrnul dotazníkové šetření, předkládané turistům, přijíţdějícím do Šternberka, ke zjištění jejich spokojenosti s cestovním ruchem ve Šternberku a dále ke zjištění názorů vedoucích ke zlepšení sluţeb. To vše směřuje k SWOT analýze a závěru zhodnocení cestovního ruchu ve Šternberku. Právě cestovní ruch přináší nejen finanční prostředky do státní pokladny a městského rozpočtu, ale má nezanedbatelný vliv i na sníţení nezaměstnanosti v regionu, udrţování tradic a kultury. Ovlivňuje místní dopravu, obchodní činnost, kulturu. Vţdyť cestovní ruch patří společně s ropným a automobilovým průmyslem mezi tři nejhlavnější odvětví světového hospodářství. „Cestovní ruch bývá často označován jako ´průmysl bez továrních komínů´. Jeho boom vedl k rozvoji sluţeb zajišťujících ubytování a stravování turistů, k rozvoji cestovních kanceláří, škol pro odborné pracovníky, orgánů řízení cestovního ruchu, informačních a reklamních sluţeb pro jeho potřeby, výroby suvenýrů apod.“ (Hrala, 1997, 7).

8

2 PŘEHLED POZNATKŮ Jedná se o teoretickou část, předcházející analýze potenciálu cestovního ruchu města Šternberk. V této kapitole budou definovány pojmy cestovního ruchu. 2.1 Definice pojmů Mezi základní pojmy jsem zahrnul cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, podmínky rozvoje cestovního ruchu, návštěvník cestovního ruchu. 2.1.1 Cestovní ruch Definice cestovního ruchu není jediná. Záleţí na pojetí autora. V zásadě se však autoři v definici cestovního ruchu nijak dramaticky neodlišují. Za oficiální definici cestovního ruchu je povaţována definice Světové organizace cestovního ruchu (UN WTO), která vymezuje cestovní ruch jako „aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle neţ jeden rok za účelem trávení volného času, podnikáním, či jiným účelem“ (Pásková & Zelenka, 2002, 45). Shaw & Williams (1996) definici WTO upřesňují, ţe jiným účelem se rozumí návštěvy přátel nebo příbuzných. Někteří autoři mylně povaţují pojem cestovní ruch a výraz cestování za totoţné. Pojem cestovní ruch je však daleko širší. Právě autorka Eva Francová nerozlišuje tyto dva pojmy a uvádí: Cestovní ruch, pokud jde o jeho původní význam, lze povaţovat za jiný výraz pro cestování. Cestovní ruch je spojován s vyuţitím volného času, poznáváním a rekreací. Zahrnuje aktivity osob, které cestují a pobývají v místech mimo jejich obvyklé prostředí (bydliště) po celou dobu nepřesahující jeden rok. V převáţné většině případů za účelem vyplnění volného času. Všeobecnými rysy cestovního ruchu jsou: změna místa, dostatečnost pobytu, nevýdělečná činnost v navštívené zemi (Francová, 2003, 12). I v další zahraniční literatuře se dočteme, ţe cestovní ruch zahrnuje aktivity osob cestujících s pobytem v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden rok za účelem trávení volného času, obchodních nebo jiných účelů, společně s organizací nebo osob, které usnadňují tyto aktivity. To zahrnuje sluţby, které umoţňují a podporují tyto činnosti a poskytovatele těchto sluţeb, veřejného i soukromého sektoru, ať jiţ dodané přímo cestujícím nebo přes prostředníky (Beaver, 2002).

9

Kiráľová (2003) uvádí, ţe cestovní ruch je ve větší míře závislý na geografickém prostředí. Podstatou cestovního ruchu je uspokojovat potřeby člověka, a to sluţbami různých činností, jako jsou ubytovací, stravovací, dopravní. V cestovním ruchu se projevuje nejen důsledek sezónnosti, ale i módnosti, tradic a dalšími nepředvídatelnými faktory, kolísavostí mezi poptávkou a nabídkou. Poptávka je ovlivňována příjmem potenciálních účastníků cestovního ruchu, ţivotním stylem, navyšováním volného času a v neposlední řadě cenovou hladinou nabízených sluţeb. Kopšo (1992) se zmiňuje, ţe v cestovním ruchu jde vţdy o specifickou formu osobní potřeby. Uspokojuje potřebu reprodukce fyzických a duševních sil člověka, ke které dochází mimo pracovní a trvalé bydliště za účelem vyuţití volného času různými činnostmi. „Rozšířené pojetí CR vychází z vnímání CR jako komplexního procesu, který zasahuje nejen jeho účastníky, ale taky poskytovatele sluţeb, destinace, v nichţ je cestovní ruchu realizován, a tranzitní destinace“ (Pásková & Zelenka, 2002, 45). Mnozí lidé nepovaţují cestovní ruch za samotné odvětví, ale za činnost, která je výsledkem sluţeb jiných odvětví, jako jsou ubytování, stravování a doprava. Jestliţe výslovně jde o nějaký průmysl cestovního ruchu, pravděpodobně se skládá ze sluţeb pořadatelů zájezdů, tj. cestovních kanceláří (touroperátorů), a cestovních agentur (prodejců) a neexistoval aţ do nástupu moderního cestovního ruchu zaloţeného na souhrnné nabídce více sluţeb (Horner & Swabrooke, 1996, 54). 2.1.2 Potenciál cestovního ruchu Pásková & Zelenka (2002) definují potenciál cestovního ruchu, jako souhrnnou hodnotu předpokladů cestovního ruchu ohodnocených na základě bodovací škály, sníţenou o negativní faktory rozvoje cestovního ruchu. Atraktivitami cestovního ruchu se rozumí zajímavé přírodní prostředí, sportovní, kulturní nebo jiná událost, přitahující návštěvníky cestovního ruchu. V zahraniční literatuře se píše o potenciálu cestovního ruchu jako o základním charakteru oblasti, např. atraktivní scenérií nebo garantovaným sluncem. Ne všichni experti jsou zajedno s terminologií potenciálu cestovního ruchu. Někteří uvádí, ţe se jedná o čistě fyzikální vlastnosti, zatímco jiní zde zahrnují i zajímavé kulturní památky nebo dokonce nízké ceny (Beaver, 2002). Kaţdá destinace cestovního ruchu potřebuje mít k dispozici určitý potenciál, a to znamená, ţe musí disponovat určitými předpoklady pro místní rozvoj cestovního ruchu. 10

Můţeme říci, ţe rozvoj cestovního ruchu je dán rozdílností podmínek rozvoje cestovního ruchu, především pak diverzifikací v oblasti atraktivit cestovního ruchu. Atraktivity cestovního ruchu představují tzv. primární potenciál cestovního ruchu. Dělí se na přírodní a antropogenní, tedy vytvořené člověkem, které můţeme dále členit na hmotné a nehmotné (Kotíková & Schwarthoffová 2008, 7). Přírodní potenciál:  geomorfologický  klimatický  hydrologický  biologický Antropogenní potenciál:  hmotný 

kulturně-historické památky



technické památky



památky lidové architektury



moderní stavby

 nehmotný 

historie, kultura



tradice, zvyky, obyčeje, mýty, legendy



gastronomie



akce a události

Kotíková & Schwarthoffová (2008)

Kiráľová (2003) dělí potenciál cestovního ruchu na přírodní, kulturně-historický a kulturně-společenský. Do přírodního potenciálu zahrnuje geomorfologické, klimatické, hydrologické podmínky, faunu, flóru i chráněné území přírody. Kulturně-historický potenciál obsahuje hrady a zámky, muzea, skanzeny, památky. Do kulturně-společenského potenciálu řadí veletrhy, výstavy, festivaly, sportovní akce, obchodní akce. Tyto tři základní potenciály zahrnuje do primárního hlediska. Uvádí i sekundární hledisko, které obnáší ubytování, stravování, dopravu, doprovodné sluţby. Důleţitou roli potenciálu cestovního ruchu hraje i organizace a řízení cestovního ruchu v daném místě. Jak přistupuje vedení obce, města k přijíţdějícím turistům. Jaké má webové stránky, propagační materiály, zda se v regionu nachází informační centrum. To vše můţeme 11

zařadit do terciárního potenciálu, který je neméně důleţitý jako primární a sekundární potenciál. 2.1.3 Podmínky rozvoje cestovního ruchu Pro samotný rozvoj cestovního ruchu je důleţité dodrţení určitých podmínek, o kterých se Francová (2003, 15-16) zmiňuje: Existenci, rozvoj, směry růstu, fungování nebo stagnaci cestovního ruchu ovlivňuje dodrţení těchto podmínek: a) Ekonomické - rozvoj výrobních sil, ţivotní úroveň, fond volného času, výše příjmů, úroveň cen b) Politické a bezpečnostní - mírové podmínky ţivota, ţádné války a konflikty, neexistence hrozby terorismu, bezpečí c) Ekologické - příznivé přírodní a ţivotní prostředí, čisté ovzduší, příznivé klima - atraktivní rekreační prostor, přírodní krásy d) Demografické - stav a sloţení obyvatelstva, věkové a rodinné sloţení e) Personální zabezpečení - dostatečný počet personálu s odpovídající kvalifikací f) Organizační - infrastruktura, ubytovací kapacity, stravovací zařízení, doprava, sportovně-rekreační zařízení g) Administrativní - víza, pasy, proclení, výměna peněz h) Zdravotní a bezpečnosti - neexistence hrozby nákazy, např. nemocí SARS, dodrţení hygienických podmínek 2.1.4 Návštěvník cestovního ruchu Jako návštěvník (visitor) se označuje kaţdá osoba cestující do jiného místa, v němţ nemá trvalé bydliště. Pokud přenocuje, stává se turistou (tourist). Bez přenocování se jedná o jednodenního návštěvníka povaţovaného za výletníka (excursionist, sameday visitor), který v novém místě pobyl méně neţ 24 hodin. Jestliţe jeho pobyt překročí 24 hodin a alespoň jednou přenocuje, stává se krátkodobě pobývajícím turistou (short-term 12

tourist). Při větším počtu dnů (3 a více přenocování) se jedná o turistu na dovolené (holidaymaker) (Foret & Foretová, 2001, 16). 2.2 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch lze členit dle druhů a forem cestovního ruchu. Uvádím dvě různá členění typologie cestovního ruchu. První členění dle autorů Vystoupil, Šauer, Holešinská a Metelková (2006) a druhé rozdělení dle Francové (2003). 2.2.1 Druhy cestovního ruchu Vystoupil, Šauer, Holešinská a Metelková (2006), člení druhy cestovního ruchu na základě vnějších faktorů. Cestovní ruch dělí dle původu účastníků, počtu účastníků, věku účastníků, délky trvání, dle převahy místa pobytu, dle ročního období, dle způsobu ubytování, dle vlivu na platební bilanci, dle způsobu cestování (organizace) a dle způsobu financování. Podle původu účastníků Podle původu se rozlišuje mezi domácím a zahraničním cestovním ruchem. Občané cestující za pobytem ke strávení volného času mimo jejich trvalý pobyt, aniţ by překročili hranice státu za účelem vyuţití volného času po dobu do jednoho roku, jsou domácí účastníci. Zahraničními účastníky jsou občané, kteří překročí hranice státu. Podle počtu účastníků Podle počtu účastníků jsou tři moţné druhy. První je individuální, týkající se jednotlivce nebo rodiny. Druhý je kolektivní, do níţ řadíme větší skupiny. Závěrečný třetí druh je masový cestovní ruch, týkající se masové účasti turistů. Podle věku účastníků Rozděluje se na mládeţnický a seniorský cestovní ruch. Do mládeţnického cestovního ruchu spadají lidé v rozmezí 15 – 24 let, kteří jezdí na dovolenou s rodiči. Ukončením pracovní aktivity se zařazují účastníci do seniorského cestovního ruchu. Podle délky trvání Jedná se o krátkodobý a dlouhodobý pobyt, kdy rozdíl mezi pobyty činí 4 přenocování. Do krátkodobého pobytu patří pasaţérský cestovní ruch tzv. projíţdění, obchodní, výletní bez přenocování a víkendový. Do dlouhodobého pobytu se zařazuje i lázeňský pobyt v obvyklé délce 3 týdnů. 13

Podle převahy místa pobytu Do tohoto druhu cestovního ruchu jsou zahrnuty pobyty s určitým zaměřením sluţeb. Patří sem venkovský cestovní ruch, městský cestovní ruch, horský cestovní ruch, přímořský cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch apod. Podle ročního období Je všeobecně známé, ţe cestovní ruch má sezónní charakter. Proto je rozlišení na letní cestovní ruch, zimní cestovní ruch, cestovní ruch v hlavní sezóně a mimosezónní cestovní ruch. Podle způsobu ubytování Podle rozhodnutí, jaké si účastník vybere ubytování, rozlišujeme hotelový cestovní ruch, kde jsou účastníci ubytováni v hromadném ubytovacím zařízení se zajištěnými stravovacími sluţbami a parahotelový cestovní ruch, tedy místa, kde jsou turisté ubytováni v kempech, chatkách, karavanu apod. Podle vlivu na platební bilanci Jedná se o ekonomické hledisko, které vstupuje do platební bilance státu. Mluvíme o mezinárodním cestovním ruchu a jeho přínosu pro stát. Jestliţe příjmy z cestovního ruchu zahraničních turistů jsou vyšší, neţ výdaje hovoříme o aktivním cestovním ruchu. Pokud ovšem výdaje cestovního ruchu převyšují příjmy, tedy kdy domácí obyvatelé odjíţdějí do zahraničí, hovoříme o pasivním cestovním ruchu. Podle způsobu cestování (organizace) Podle organizování cesty rozlišujeme cestovní ruch organizovaný a neorganizovaný. Jestliţe nám cestu s pobytem zajišťuje cestovní kancelář či cestovní agentura, hovoříme o organizovaném cestovním ruchu. Pokud si účastník cestovního ruchu zajišťuje jednotlivé sluţby sám, hovoříme o neorganizovaném cestovním ruchu. Podle způsobu financování Jestliţe si účastník hradí sám všechny výdaje spojené s cestovním ruchem, jedná se o komerční cestovní ruch. V případě, kdy dochází k částečné spoluúčasti výdajů, hovoříme o sociálním cestovním ruchu. Jedná se například o ozdravné pobyty, dětské tábory.

14

Vystoupil et al. uvádí, ţe výše popsané členění druhů cestovního ruchu není kompletní. Doplňují jej různé smíšené druhy, které nelze jednoznačně přiřadit k jednomu druhu. Poněkud odlišně rozděluje druhy cestovního ruchu Francová (2003), která člení druhy cestovního ruchu podle místa realizace, podle způsobu účasti a formy úhrady nákladů, podle způsobu a organizace zabezpečení průběhu, podle délky účasti. Podle místa realizace:  Domácí – nedochází k překračování území své země  Zahraniční – zahrnuje příjezdy a výjezdy účastníků příslušného státu a dále se člení na: 

Aktivní – příjezd a pobyt zahraničních turistů v domácí zemi



Pasivní – vycestování občanů do zahraničí



Tranzitní – průjezd státu bez pobytu



Mezinárodní – souhrn veškerého zahraničního cestovního ruchu

Podle způsobu účasti a formy úhrady nákladů:  Volný – účastník si sám hradí cestu a rozhoduje o jejím zabezpečení  Vázaný – za účastníka hradí cestu úplně nebo z části jiný subjekt, který takto rozhoduje Podle způsobu a organizace zabezpečení průběhu  Organizovaný – pobyt s cestou zajišťuje cestovní kancelář. Dále se dělí na: 

Individuální – účastník cestuje sám nebo s rodinou



Skupinový – cestuje celý kolektiv

 Neorganizovaný – účastník si cestování s pobytem a sluţbami zajišťuje sám, popř. zčásti vyuţívá sluţby cestovní kanceláře nebo agentury Podle délky účasti  Krátkodobý – pobyt do 3 dnů mimo místo trvalého bydliště  Dlouhodobý – pobyt delší neţ 3 dny, ne však delší neţ 6 měsíců

15

2.2.2 Formy cestovního ruchu Klíčovým slovem formy cestovního ruchu je motivace návštěvníka. Jedná se o motivy kulturní, sportovní, společenské a další, jejichţ cílem je uspokojit potřeby účastníka. Vystoupil, Šauer, Holešinská a Metelková (2006), rozdělují formy cestovního ruchu na rekreační, kulturní, společensky orientované, sportovní, ekonomicky orientované, a specificky orientované. Rekreační cestovní ruch Jedná se o nejstarší a nejrozšířenější formu cestovního ruchu. Cílem rekreační formy je fyzická a psychická regenerace. Do této formy zařazujeme příměstskou rekreaci, pobyty na dovolené a lázeňské pobyty. Příměstskou rekreací rozumíme rekreaci v zázemí měst a to vyhledáváním parků, lesů, vodních ploch, ale můţeme zde zařadit i víkendové chataření a chalupaření. Zpravidla v dosahu veřejné dopravy. Lázně jsou převáţně vyhledávány za účelem regenerace. Novým trendem jsou preventivně-zdravotní a kondiční pobyty. Kulturní cestovní ruch Hlavním cílem kulturního cestovního ruchu je poznávání jiných kultur, tradic, zvyků apod. Patří zde vzdělávací cestovní ruch, kde jsou účastníci motivováni ziskem znalostí navštívené destinace. Další formou kulturního cestovního ruchu je náboţenský cestovní ruch. Zahrnuje prohlídku religiózních památek, tedy kostelů, hřbitovů, katedrál apod. Společensky orientovaný cestovní ruch Mezi nejrozšířenější formu patří návštěva příbuzných a známých, kdy návštěvníci společně navštíví kulturní památku, zajdou na veletrh apod. Další společenskou formou je klubový cestovní ruch, který spojuje účastníky společnými zálibami, zájmy. Sportovní cestovní ruch Můţeme jej rozdělit na:  Aktivně orientovaný – zaměřen na pobyt se sportovní náplní s cílem posílení zdraví a prohloubení morální vlastnosti člověka, např. turistika, vodáctví apod.  Pasivně orientovaný – sportovní diváctví, návštěva sportovní akce mimo bydliště účastníka

16

Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Patří zde obchodní cestovní ruch, zahrnující obchodně zaměřené cesty za účelem jednání mezi organizacemi. Druhou formou ekonomicky orientovaného cestovního ruchu je kongresový cestovní ruch. Zahrnuje účast na seminářích, kongresech, s výsledkem výměny informací. Třetí formou je cestovní ruch veletrhů a výstav, kde jsou prezentovány produkty s cílem zaujmout účastníky, budoucí zákazníky. Čtvrtou formou je incentivní cestovní ruch, mnohdy nazýván jako motivační a je vyuţíván vedením firmy jako stimul k pracovnímu výkonu. Náklady spojené s incentivní formou převáţně hradí zaměstnavatel. Můţe se jednat např. o dovolenou pro nejlepší pracovníky, školící programy spojené s rekreačním programem apod. Specificky orientovaný cestovní ruch Jedná se o různá specifika vyhledávaná účastníky. Řadíme zde politický cestovní ruch, nákupní cestovní ruch apod. Politický cestovní ruch je představován diplomaty a cestovním ruchem v souvislosti s politickými akcemi, jako jsou shromáţdění, sjezdy, mítinky. Nákupní cestovní ruch uskutečňují účastníci na základě motivace záţitku a proţitků z nakupování zboţí v dané destinaci. Nákup je podpořen dobovou atmosférou apod. Francová (2003) při rozdělování forem cestovního ruchu vychází ze zaměření turismu na uspokojování konkrétních potřeb účastníka. Francová uvádí základní formy cestovního ruchu a specifické formy cestovního ruchu. Základní formy cestovního ruchu  Rekreační – nejrozšířenější forma vedoucí k obnově fyzických a psychických sil  Kulturně-poznávací – účastníci si zvyšují kulturní a odbornou znalost, cílem jsou památky, výstavy apod.  Sportovně-turistický  Lázeňsko-léčebný – cílem je relaxace a péče o zdraví Specifické formy cestovního ruchu Specifických forem cestování existuje jiţ v dnešní době celá řada, od těch klasických aţ po ty nejmodernější, jeţ jsou výsledkem nastupujících trendů a ţivotního stylu obyvatel. Jsou odvozeny od konkrétní činnosti, která je příčinou, proč se člověk rozhodne cestovat  CR mládeţe 17

 CR seniorů  Kongresový CR  Lovecký CR  Mototuristický CR  Cykloturistický CR  Venkovský CR neboli ekoagroturistika  Náboţenský CR neboli poutní turistika  Nákupní turistika  Dobrodruţný CR, spojený např. s adrenalinovými sporty  Incentivní CR, tzn. pobídkový CR, za odměnu  Veletrţní CR – účelem bývá návštěva výstavy, veletrhu  Erotický, potratový CR  Příhraniční CR  Povodňový CR – negativní jev společnosti  Dámský CR  Sázkový (hazardní) CR - cílem je návštěva dané země buďto za účelem vsazení si tiketu loterie nebo návštěvy herny, kasina

(Francová, 2003, 32-33)

V typologii cestovního ruchu, tedy v členění cestovního ruchu na druhy a formy se přikláním k teorii Vystoupila et al., kterou pouţiji v práci.

18

3 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je provést analýzu potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk, a to s vyuţitím sekundárních dat i primárních dat.

3.1 Dílčí cíle práce Pro dosaţení hlavního cíle práce jsem si určil tyto dílčí cíle: 1. Navázání kontaktu se subjekty zabývajícími se cestovním ruchem ve Šternberku 2. Provedení analýzy cestovního ruchu ve Šternberku obsahující analýzy primárního, sekundárního a terciárního potenciálu ve Šternberku 3. Provedení dotazníkového šetření přijíţdějících turistů 4. Provedení SWOT analýzy 5. Návrh opatření Ad 1. Navázání kontaktů s: -

zaměstnanci Městského úřadu Šternberk zabývajícími se rozvojem cestovního ruchu

-

zaměstnanci informačního centra Šternberk

-

zaměstnanci historických a kulturních památek

-

majiteli ubytovacích zařízení

Ad 2. Provedení analýzy cestovního ruchu ve Šternberku -

analýza primárního potenciálu

-

analýza dopravy a dopravní dostupnosti, ubytovacích, stravovacích a doprovodných sluţeb

-

analýza organizace a řízení cestovního ruchu ve Šternberku

Ad 3. Provedení dotazníkového šetření turistů -

příprava anketních dotazníků, realizování dotazníkového šetření

-

analýza získaných dat

Ad 4. Provedení SWOT analýzy -

analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb

Ad 5. Návrh opatření -

vedoucí k rozvoji cestovního ruchu ve Šternberku

19

4 METODIKA Pro zpracování bakalářské práce jsem zvolil metodu primární analýzy dat – dotazování, metodu sekundární analýzy a SWOT analýzu. Metodou „ … rozumíme určitý pracovní postup směřující k dosaţení stanoveného cíle“ (Čihovský, 2006, 10). Je to souhrn konkrétních technik. Jandourek (2001, 21) definuje analýzu jako „Postup zkoumání vztahů (např. závislostí), při kterém je celek rozloţen na jednotlivé prvky podle předmětu badatelova zájmu“. V případě mé bakalářské práce se jedná o celkovou analýzu potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk, která je rozloţena na jednotlivé analýzy: primární, sekundární a terciární. Analýza je podrobněji popsána v kapitole 5.

4.1 Metoda sekundární analýzy Metoda sekundární analýzy spočívá v analýze jiţ existujících dat, která byla sbírána pro potřebu jiných subjektů. „V rámci analýzy situace bychom měli nejprve hledat sekundární informace, abychom se přesvědčili, zda-by nebylo moţné problém vyřešit bez náročnějšího a draţšího shromaţďování informací primárních“ (Kozel, 2006, 77). Mezi nevýhody patří zastaralé, nespolehlivé a neaplikovatelné – příliš obecné informace. Metodu jsem vyuţil pro zjištění statistických čísel z broţur vydaných městem Šternberk a internetového portálu Českého statistického úřadu.

4.2 Metoda primární analýzy Jedná se o sběr informací uskutečněný poprvé, za vyuţití jiných metod oproti sekundární analýze (Kozel, 2006). Pouţil jsem metodu dotazování za pouţití technik anketa a rozhovor. „Hlavní třídu metod sběru dat v empirickém výzkumu představuje vyprávění, kladení otázek lidem nebo získávání jejich odpovědí na určitý stimul a zaznamenávání takto vznikajících informací. Dotazování zahrnuje obecně různé typy rozhovorů, dotazníků a pouţívání škál a testů“ (Hendl, 1999, 98).

4.2.1 Anketa Anketa je technika, která se příliš neodlišuje od techniky dotazník. Zich (1976, 184) o anketě píše „Anketa je zvláštním případem pouţití dotazníku pro potřeby sociologického výzkumu…. Setkáváme se s názorem, který … chápe anketu jako výzkumný prostředek, jímţ se badatel obrací na individuálně neurčené osoby. Z hlediska techniky chápeme, jako nástroj prvotního zjišťování dat není mezi anketou a dotazníkem podstatný rozdíl. Obě techniky

20

registrují data v podobě odpovědí na kladené otázky“. Zásadní rozdíl mezi anketou a dotazníkem je, ţe v případě dotazníku „… se obracíme na adresně určenou část populace (jmenovitě), zatímco anketou zasahujeme jen určitou část předem neidentifikovatelných lidí“ (Zich, 1976, 185). I Kahuda (1965, 43) se o anketě zmiňuje, ţe „je to taková písemná výzkumná technika, která uţívá zásad ostatních technik převáţně zásad platných pro standardizovaný dotazník, pokud jde o volbu, strukturu a zpracování otázek“. Z toho jsem při sestavování anketního dotazníku vycházel. Většina výhod dotazníku je shodná s výhodami ankety. Například výhody dotazníku a potaţmo ankety, které uvádí Disman (2002, 141) „ vysoce efektivní technika, která můţe postihnout veliký počet jedinců při relativně malých nákladech…v poměrně krátkém čase“. Jak dotazník, tak i anketa zaručuje respondentům anonymitu. Mezi nevýhody ankety patří neověřitelnost správnosti odpovědí respondentů, malá návratnost. Do anketního dotazníku jsem formuloval otázky uzavřené, otevřené a polozavřené, jak je tomu i při tvorbě dotazníku. Řezanková (2007) rozlišuje uzavřené otázky na alternativní, tedy nabízející dvě varianty, a otázky selektivní čili nabízející více neţ dvě varianty. U otevřených otázek dotazovaný zcela volně odpovídá. U polouzavřené otázky si respondent můţe vybrat odpověď z nabízených moţností nebo uvede svou odlišnou variantu. Základem pro sestavení dotazníku se stal jiţ vytvořený dotazník České centrály cestovního ruchu portálu http://www.czechtourism.cz, který jsem modifikoval. Anketní dotazník byl mimo češtiny zároveň přeloţen do angličtiny a němčiny. Anketní dotazníky jsem rozmístil do šesti míst: Hotel M***, penzion U Hradu, penzion Věţka, Autocamp Šternberk, a dále na Státní hrad Šternberk a informačního centra ve Šternberku. Dotazníky byly k dispozici od 1. srpna 2010 do 31. října 2010. Celkem jsem umístil 400 anketních dotazníků. Vyplněných dotazníků se mi vrátilo 132, kdy 108 bylo českých, 15 německých a 9 anglických. Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v samostatné kapitole Analýza spokojenosti turistů ve Šternberku a příloze č. 8.

4.2.2 Rozhovor „Výzkumný rozhovor je ucelená soustava ústního jednání mezi dotazovatelem a dotazovaným, v němţ výzkumník získává informace prostřednictvím otázek, směřujících k zjištění skutečností vztahujících se ke zkoumané společenské realitě“ (Schneider, 1990, 55). Vedl jsem nestandardizované rozhovory s pracovníky Města Šternberk, zabývajícími se rozvojem cestovního ruchu, evidencí obyvatel, zaměstnanci informačního centra Šternberk, dále odpovědnými osobami historických a kulturních památek, majiteli ubytovacích a

21

stravovacích zařízení. Čihovský (2006, 17) uvádí „Nestandardizovaný rozhovor představuje volnou rozpravu na dané (zkoumané) téma“ a Zich (1976, 176) doplňuje „Krajní formou nestandardizovaného rozhovoru je volný rozhovor, označující způsob rozhovoru zaloţený na vzájemném ´popovídání´ bez předem vymezeného programu“. Záznamy rozhovorů jsou uvedeny v přílohách č. 3 aţ č. 6.

4.3 Metoda SWOT analýzy Jedná se o souhrnnou analýzu vnitřních a vnějších předpokladů, nazývanou téţ analýzou marketingového prostředí (Foret & Foretová, 2001). SWOT analýza, název je odvozen z anglického Strenghts – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunities – příleţitosti a Threats – hrozby. Jedná se o metodu silných a slabých stránek města. Ukazuje na to, kde je město silné a kde naopak má slabiny. Mezi silné stránky patří pestrost nabídky, atraktivity, dobrá dopravní dostupnost, kvalitní sluţby. Naopak mezi slabé stránky patří špatná dopravní dostupnost, neodpovídající sluţby, vysoké ceny, zdevastovaná příroda, apod. Třetím bodem je příleţitost, která se nám naskytuje s rozvojem cestovního ruchu, objevení nového trţního segmentu, znovuzavedení tradic, apod. Čtvrtým bodem, který nesmíme opomenout, jsou hrozby, rizika, kterým musíme být připraveni čelit. Můţe nastat pokles návštěvnosti, přijít ekonomická krize či politický zásah. Analýzou SWOT se určí, v jakém stavu se město nachází. Na základě vyhodnocení začneme nejdříve posilovat silné stránky a vyuţívat příleţitostí, které se na trhu vytvářejí. Následně se snaţíme odstranit slabé stránky a bráníme se hrozbám (Čertík et al., 2001). Výsledky SWOT analýzy jsou prezentovány v samotné kapitole SWOT analýza.

22

5 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU VE ŠTERNBERKU Cílem této kapitoly je provést analýzu potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk. Jedná se o praktickou část bakalářské práce.

5.1 Charakteristika města Město Šternberk se rozkládá na střední Moravě, na úpatí Nízkého Jeseníku. Leţí severovýchodně od krajského města Olomouc, vzdáleného 17 km. Vznik města je spojen s postavením hradu Šternberk, který zde nechal postavit český šlechtic Zdeslav ze Šternberka v 50 letech 13. století. „Naše moravské listiny mají však první bezpečnou zprávu o hradě Šternberku aţ z r. 1269“ (Hrubý, 1947, 50). Kdy přesně město Šternberk bylo zaloţeno, se neví. Nedochovala se zakládací listina. Poprvé píše o městu nebo městečku Šternberku v zachované listině, která pochází z r. 1296. Můţeme pouze vyslovit pravděpodobnou myšlenku, ţe se jedná o rok 1296, kdy bylo město Šternberk zaloţeno (Hrubý, 1947). Město Šternberk není spojováno jenom s hradem Šternberk, ale je známé i sportem. Jiţ přes 100 let se zde jezdí závody automobilů do vrchu na trati s latinským názvem Ecce Homo (Ejhle člověk). Šternberk byl vţdy spojován s časem „Šternberk – město hodin“. Od roku 1947 byla na místě zrušené tabákové továrny zřízena továrna Chronotechna, která od roku 1949 zahájila výrobu mechanických hodin. Tato tradiční výroba hodin se i přes různé politické změny udrţela ve městě aţ do roku 2000. V prosinci 2009 bylo částečně zpřístupněno muzeum Expozice času, ve kterém se do prosince 2010 pořádaly nejrůznější výstavy. V lednu 2012 se plánuje oficiální otevření muzea Expozice času, v němţ návštěvníci naleznou jedinečný sbírkový soubor časomíry. Město Šternberk je nositelem prestiţního ocenění Historické město České republiky za rok 2008. (Sedlák, 2010).

5.1.1 Demografie Město Šternberk se nachází v Olomouckém kraji, ve výšce 268 m n. m.. Pod město Šternberk spadají městské části – obce Chabičov, Dalov, Krákořice, Těšíkov. V níţe uvedené tabulce je celkový počet obyvatel Šternberku a městských částí k datu 31.12.2010. Informace poskytla zaměstnankyně Městského úřadu, odbor vnitřních věcí, evidence obyvatel, paní Eva Špundová (telefonický rozhovor, 31.01.2011). Celý rozhovor je uveden v příloze č. 3.

23

Městská část Šternberk Chabičov Dalov Krakořice Těšíkov Celkem

Počet obyvatel 13 284 135 196 95 108 13 818

Muţi

Ţeny

6 698

7 120

Tab. 1 – počet obyvatel Šternberk k datu 31.12.2010. Zdroj: E. Špundová Oproti roku 2009 se počet obyvatel nijak dramaticky nezměnil. Český statistický úřad (dále ČSÚ) uvádí, ţe ke dni 31. 12. 2009 má Olomoucký kraj 642 041 obyvatel, z toho 13 745 je obyvatel Šternberku. (http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_k_31_12_v_obcich_olomouckeho_kraj e_(1990_2009)/$File/7100_stav.xls.) V další tabulce uvádím ze statistiky ČSÚ pohyb osob za rok 2009. (http://www.czso.cz/cz/obce_d/pohyb/cz0712.xls) Název obce

Šternberk

Počet obyvatel k 1.1. 2009

13 834

Přírůstek Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační celkový

153

151

171

262

2

-91

Tab. 2 – pohyb obyvatel Šternberk v roce 2009. Zdroj: ČSÚ

24

-89

Počet obyvatel k 31.12. 2009

13 745

5.2 Analýza primárního potenciálu Jedná se o atraktivity cestovního ruchu na základě přírodních, antropogenních a nehmotných hledisek.

5.2.1 Přírodní atraktivity Město Šternberk se nachází na přechodu roviny Hané a okraje Nízkého Jeseníku. Historické jádro leţí na levém břehu říčky Sitky, která městem protéká. Jiţ v severní části města nalezneme první kopce zvedající se k horám. Zde se nalézají Tyršovy sady. Park leţí ve svahu, a tudíţ procházkové chodníky vedou převáţně do kopce a z kopce. Samotný Šternberk obklopují smíšené lesy, které vybízejí jak k turistickým procházkám, tak k cykloturistickým projíţďkám. Díky členitosti území krajiny Šternberska je vhodné pokračovat ve výstavbě nových turistických tras jak pro pěší, tak pro cyklisty. Okolní terén a klimatické podmínky vybízí i k případnému vzniku lyţařského areálu s vyuţitím pro zimní rekreaci. Vzhledem ke geografické poloze má město připraveny projekty pro výstavbu rozhleden a vyhlídek. V blízkosti města u obce Těšíkov se nalézá prameniště minerální vody. Tento pramen slouţí jako zdroj ţelezité minerální vody a od roku 1669 je doloţen jako přírodní kyselka. Zhruba 8 km severně od Šternberka leţí obec Dalov. V jiţní části obce se nachází zatopený starý břidlicový lom s Dalovským jezírkem. Nedaleko odtud, v lese Pomezí, se nalézá místo, kde upalovali ţeny obviněné z čarodějnictví.

5.2.2 Antropogenní atraktivity Město Šternberk má spoustu kulturních a historických památek. Významnou dominantou města je Státní hrad Šternberk. Mezi další historickou památku patří chrám Zvěstování Panny Marie s objektem bývalého Augustiniánského kláštera, který se díky úsilí města Šternberk a především Handkeho občanského sdruţení podařilo obnovit a zpřístupnit návštěvníkům. Mezi další památky patří Mariánský sloup před radnicí, Špitální kostelík, soubor klasicistních domů. Ve městě je zřízena příspěvková organizace s názvem Městské kulturní zařízení, zkráceně MKZ. Organizace sdruţuje Městský klub, knihovnu, kino Oko a Městské informační centrum. MKZ vydává místní noviny Šternberské listy. Šternberk je bezpochyby spojován s časem. Od roku 1949 se v továrně Chronotechna začaly vyrábět budíky a hodiny. Vyráběly se zde aţ do roku 2000, kdy výroba skončila. V roce 1964 byla ve Šternberku otevřena expozice hodin. Díky obrovskému zájmu

25

návštěvníků bylo město Šternberk roku 1965 pojmenováno Šternberk = Město hodin. Od roku 1973 byla expozice přesunuta na státní hrad Šternberk, kde byly exponáty vystavovány aţ do roku 2000. Z důvodů organizačních změn správy státního hradu bylo muzeum hodin, i přes velké protesty občanů a vedení města, zrušeno. Exponáty byly převezeny do Vlastivědného muzea v Olomouci do depozitářů (http://time.sternberk.cz/Historie.php). V lednu r. 2012 je plánováno oficiální otevření nového muzea s názvem „Expozice času“, kde by exponáty měly být opět vráceny do Šternberka a vystaveny. Nově zrekonstruovaná budova, bývalý Dům osvěty, slouţila od prosince 2009 do prosince 2010 k různým výstavám. Expozice času bude nové moderní muzeum, které bude turisty jistě patřit vedle Státního hradu Šternberk mezi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější místa města.

5.2.2.1 Státní hrad Šternberk Hrad Šternberk zaloţil Zdeslav ze Šternberka v polovině 13. století. Po vymření rodu Šternberků, připadl hrad pánům z Kravař, dále Kostkům z Postupnic, Berkům z Dubé a Lipé, kníţatům z Minstrberku, Wűrttemberkům a od roku 1693 do roku 1945 patřil rodu Lichtenštejnů (http://www.hrad-sternberk.cz/historie-hradu.html). Hrad je návštěvníkům otevřen od dubna do října. Turisté si mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů. 1. trasa „Liechtensteinské sbírky“ 2. trasa „Zaniklá šlechtická sídla severní Moravy“ 3. trasa „Velký okruh“ – obsahuje prohlídku 1. a 2. trasy dohromady Návštěvníci zde mohou shlédnout malby děl, z nichţ některá jsou obdivována i ve světových galeriích. Hrad disponuje historickými interiéry s cennými zařízeními a sbírkami. „Jako jeden z mála hradů v České republice se můţe právě ten šternberský pochlubit technickou

novinkou,

kterou

je

´zvukový

průvodce´

zajišťující

výklad

v pěti

nejfrekventovanějších jazycích“ (Město Šternberk, 2008, 7). Na závěr prohlídky se mohou návštěvníci projít v zámeckém lesoparku. Hrad v průběhu roku pořádá různé aktivity – dětské dny, pohádkové večerní prohlídky, kostýmové prohlídky, jarmarky, rockový festival, víkendové projíţďky pro děti na koních v parku, apod…. Na hradě bývá kaţdoročně k vidění výstava více neţ stovky modelů nejznámějších hradů a zámků ČR. Hrad je rovněţ vyhledáván svatebními páry k uzavření manţelství.

26

Ze statistik Olomouckého kraje vyplývá, ţe do roku 2009 stoupá počet návštěvníků Státního hradu Šternberk. (http://www.kr-olomoucky.cz/NR/rdonlyres/C68CEB03-58904166-B4F9-DDCDBC7EBBF2/0/Návštěvnost_2009.xls) Uplynulý rok 2010 však zaznamenal pokles návštěvníků, coţ můţe být způsobeno úsporami rodin z důvodu ekonomické krize. Jak uvádí kastelánka hradu Helena Gottwaldová, hrad v roce 2010 navštívilo 40 598 turistů (telefonický rozhovor, 31.01.2011). Celý rozhovor je uveden v příloze č. 4.

Hrad Šternberk Počet návštěvníků

Návštěvnost Návštěvnost Návštěvnost Návštěvnost 2007 2008 2009 2010 36 674 38 076 57 984 40 598

Tab. 3 – počet návštěvníků hradu Šternberk v letech 2007 – 2010. Zdroj: Olomoucký kraj (2007-2009), H. Gottwaldová (2010)

5.2.2.2 Bývalý Augustiniánský klášter Bývalý augustiniánský klášter můţeme zařadit mezi nejvýznamnější památky města Šternberka. Společně s kostelem Zvěstování Panny Marie tvoří dominantu města a je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek. Augustiniáni přišli do českých zemí jiţ ve 13. století. Jejich posláním byla chórová modlitba, duchovní správa, charitativní a vědecká činnost. V roce 1371 zaloţil magdeburský biskup Albert II ze Šternberka augustiniánskou kanonii ve Šternberku. Roku 1376 byl postaven původní klášterní komplex. Probošt Patricius Vavřinec Lehmann se roku 1718 zasadil o barokní přestavbu kláštera, kdy byla přistavěna budova proboštství, dnešní fara. Následující probošt Patricius Jan Maixner uvaţoval o změně celkové koncepce stavby a nové stavbě konventu. Realizace nového konventu byla dle projektanta kníţete Antonia Nicota Beduzziho provedena v letech 1736 – 1783, zakončena stavbou monumentálního kostela. Na výzdobě klášterních budov se podíleli mimo jiné umělci malíř Jan Kryštof Handke a sochař Filip Sattler. Aţ do roku 1991 byly budovy konventu vyuţívány jako kasárna, škola, skladiště. Po roce 1991 začalo jednání o vydání této historické památky do vlastnictví Města Šternberk, coţ se v roce 1993 podařilo. Celý objekt je do roku 1999 v havarijním stavu. Téhoţ roku je klášter zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví, financovaného Ministerstvem kultury ČR a začínají stavební práce (Město Šternberk, 2010). Zrekonstruovaný klášter je díky společnému úsilí Města Šternberk a Handkeho občanského sdruţení přístupný široké veřejnosti.

27

„Rozsáhlý historický areál je přístupný návštěvníkům kaţdý den od 10 – 17 hodin. V rámci prohlídky se seznámíte s historií města i vlastního objektu, prohlédnete si gotické a barokní sklepy, včelařskou výstavu, nástropní malby od J. K. Handkeho a jeho obrazárnu, ukázka varhanní hudby a dochovaného barokního umění. Vstupné dospělí, studenti a důchodci 20 Kč, děti školou povinné 10 Kč“ (http://www.handke.cz/?q=byvalyaugustiniansky-klaster-ve-sternberku). V areálu se pořádají různé kulturní akce. Mezi nejvýznamnější patří Svatomartinské slavnosti, výstavy včelařů, umělecké výstavy, festival folkových skupin s názvem „předZahrada“, vystoupení amatérských divadelních sborů a Dny evropského dědictví. Novinkou pro cyklisty je moţnost vyuţít úschovny kol v prostorách bývalého augustiniánského kláštera.

5.2.3 Nehmotné atraktivity Město Šternberk v rámci cestovního ruchu pořádá spoustu akcí a událostí v regionu, ať jiţ samostatně nebo ve spolupráci s jiným subjektem. Jednou z nejvýznamnějších akcí, která Šternberk proslavuje je bezesporu sportovní závodění automobilů do vrchu na trati Ecce Homo. Tento samotný název pochází z latiny a v překladu znamená „Ejhle člověk“. Pojmenování je po dvou sousoších Jeţíše Krista. Jedno je umístěno pod kopcem a druhé na vrcholu stoupání. Více neţ 100 let se datují automobilové závody do vrchu. Závody Ecce Homo se jezdí dvakrát do roka. Na začátku června závodí současné vozy a v září se pořádají závody Ecce Homo Historic, kde můţete shlédnout soutěţení krásných auto a moto veteránů. Trať vede ze Šternberka směrem na Opavu na silnici č. I/46. Délka tratě, jíţ se účastní současné stroje, je 7800 m s výškovým rozdílem 307 m. Trať pro historická vozidla je dlouhá 4800 m s výškovým rozdílem 198 m. Pořadatelem akcí je AMK Ecce Homo Šternberk (http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista&kategorie_1=zajimavosti &kategorie_2=zavody-do-vrchu-ecce-homo&kategorie_3=&kategorie_4=). Právě 5. – 6. června 2010 se uskutečnil 30. ročník Mistrovství Evropy ZAV Ecce Homo. Tento jubilejní ročník doprovázel program Město v pohybu, které organizovalo Město Šternberk a TJ Sokol Šternberk. Vstupné činilo pro první den, kdy byly na programu tréninkové jízdy 80,-Kč a druhý den závodů 120,-Kč. Dne 10. – 12. září 2010 se uskutečnil další ročník Ecce Homo Historic, který doprovázel program Šternberské slavnosti. Závody uspořádal jako vţdy AMK Ecce Homo Šternberk ve spolupráci s Městem Šternberk. Na akci přispěl i Olomoucký kraj.

28

Mezi nejhlavnější sponzory patřil VOP 026, BMW, Invensys, Pivovar Litovel, WinSoft, Auto Hégr, Invest CZ, Meridian, Mapei, Generali a MJM Litovel (http://www.eccehomo.cz/amk/). Tisková mluvčí AMK Ecce Homo Šternberk paní Milena Schärferová (e-mailová odpověď na dotaz, 27. 1. 2011) k návštěvnosti uvádí „Návštěvnost při Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu Ecce Homo v červnu, je dosti vysoká, ovšem v dnešní době velmi upadá. Jeden důvod je ten, ţe je v tomto období nespočetně kulturních, zábavných a sportovních akcí, ţe má kaţdý člověk velkou škálu na výběr a druhý fakt je ten, ţe prestiţ kopcových závodů upadá. I přesto ale k poslednímu ročníku byla návštěvnost okolo 10 tisíc lidí. Kdyţ jsme jeli 25. mistrovství Evropy, návštěvníků bylo 25. tisíc, teď jsme jeli 30. mistrovství Evropy a lidí uţ nebylo tolik…. Ecce Homo Historic (září) - to je akce spíše pro vyhraněnou skupinu lidí, milovníků veteránů a historických automobilů a motocyklů. Tady to číslo nebude úplně přesně a to z toho důvodu, ţe velká část víkendu (výstava apod.) je zdarma, tudíţ počet nemůţeme odvodit od zakoupených vstupenek. Ale k poslednímu ročníku uvádíme 3.000 návštěvníků.“ Celý rozhovor je uveden v příloze č. 5. Mezi další kaţdoroční akce patří pořádání rockového festivalu s názvem Šternberský kopec, který se za poslední tři roky konal v zámeckém parku nad hradem. Festival pořádá agentura ARKS PLUS s.r.o. Olomouc. K poslechu hrají přední české kapely. Seznam nejvýznamnějších akcí pořádaných ve Šternberku v roce 2010 je uveden v příloze č. 1. Ve městě Šternberk ţijí výtvarníci zvučných jmen. Jedná se o akademického malíře Petra Zlámala, akademického sochaře Petra Kubu či akademického malíře a výtvarníka Libora Vojkůvku.

29

5.3 Analýza sekundárního potenciálu Jedná se o analýzu infrastruktury cestovního ruchu, sluţeb a zařízení.

5.3.1 Doprava a dopravní dostupnost Doprava má velký význam pro rozvoj cestovního ruchu. Chceme-li turisty přilákat do našeho města, musíme jim k tomu vytvořit kvalitní dopravní dostupnost. Hovoříme o silniční a ţelezniční dopravě. Letecká a vodní doprava ve Šternberku není. Silniční doprava Hlavní silniční tah do Šternberka vede z krajského města Olomouc po silnici č.I/46, vedoucí do Opavy a dále do Polska. Denně touto komunikací projede několik tisíc automobilů. Tato komunikace je značně přetíţená a v současné době je rozpracován obchvat Olomouce, tzv. východní tangenta, který by měl posílit zmíněnou komunikaci ve směru do Šternberka. Do města vedou z dalších směrů silnice II. a III. tříd, spojující Šternberk s dalšími městy a obcemi. V centru města se nachází parkoviště, ale v blízkosti hradu ţádné záchytné parkování není. Do města jezdí pravidelná autobusová doprava, kterou z větší části poskytuje společnost Veolia Transport Morava, a.s. Přerov. Mimo tuto organizaci dále autobusovou dopravu zajišťují firmy TQM - holding s.r.o. Opava a Vojtila Trans s.r.o. Smrţice. Autobusová doprava zajišťuje jak spojení s přilehlými obcemi a městy, tak i s krajským městem Olomouc. Přes Šternberk jezdí i dálková autobusová doprava, která spojuje Šternberk s Opavou, Jeseníkem, Brnem, Ostravou. Šternberk má dvě autobusová nádraţí. První se nachází před vlakovým nádraţím, druhé poblíţ centra města, pod hradem. Seznam hlavních autobusových linek, zajišťujících dopravu města Šternberk s dalšími obcemi a městy v roce 2010 je uveden v příloze č. 2. Ve městě není zajištěna městská hromadná doprava. Osobní přepravu zajišťují taxisluţby. Ţelezniční doprava Ve Šternberku je vlakové nádraţí v těsné blízkosti autobusového nádraţí. Vlak zde přijíţdí ze dvou směrů, Šumperk a Olomouc. Vlakové spojení oběma směry je dostačující. Nejčastěji vyuţívají vlak lidé k dojíţdění do práce a dále návštěvníci, kteří do Šternberka přijíţdějí na jeden den, za určitým záměrem. Jelikoţ se vlakové nádraţí nachází na kraji města, a není ve městě MHD, jsou lidé nuceni jít do centra pěšky nebo vyuţít taxisluţeb.

30

Z tohoto důvodu cestující do Olomouce raději vyuţívají autobusovou dopravu, která má po městě více autobusových zastávek. Osobní vlaková linka: Olomouc – Hlušovice – Bohuňovice – Štarnov – Šternberk – Babice – Mladějovice – Újezd u Uničova – Uničov zastávka – Uničov – Troubelice – Nová Hradečná – Libina – Hraboším – Nový Malín - Šumperk Spěšný vlak: Sp 1632: Mikulovice – Jeseník – Hanušovice – Šumperk – Šternberk - Olomouc

5.3.2 Ubytovací sluţby „Ubytovací sluţby jsou významnou součástí sluţeb cestovního ruchu. Jsou nezbytným předpokladem jeho rozvoje. Ubytovací sluţby jsou sluţby spojené s poskytnutím přechodného ubytování pro osobu mimo místo jejího trvalého bydliště“ (Čertík et al., 2001, 87). Čertík se zmiňuje, ţe ubytovací sluţby jsou poskytovány v ubytovacích zařízeních různého druhu a kategorie. Šternberk nabízí ubytování v hotelu, penzionu a kempu. Hotel M *** Nachází se v centru města. Ubytování v jedno, dvou a třílůţkových pokojích pro 50 osob. Součástí hotelu je restaurace, bar, letní terasa, salonek. Moţné ubytování se psem. Cena pokoje na den

cena Kč cena Kč bez snídaně se snídaní

jednolůţkový dvoulůţkový menší dvoulůţkový větší třílůţkový přistýlka

640 940 1 200 1 260 300

740 1 140 1 400 1 560 400

Tab. 4 – cena ubytování Hotel M *** k datu 23.10.2010 Snídaně jsou formou švédských stolů. Sleva 10% je při pobytu nad 5 dnů a rovněţ při víkendovém pobytu. (http://www.hotelm.netsimple.cz/cenik) Webové stránky jsou i v angličtině a němčině.

31

Hotel Sport Nachází se v areálu zimního stadionu. Ubytování ve dvou a čtyřlůţkových pokojích pro 42 osob. Vedle hotelu je restaurace, letní terasa. Moţné ubytování se zvířaty. Vhodné pro méně náročné turisty a větší skupiny.

Cena pokoje na den dvoulůţkový čtyřlůţkový

cena Kč bez snídaně 500 720

Tab. 5 – cena ubytování Hotel Sport k datu 13.6.2010 (http://www.hctjstbk.cz/index.php?page=getpage.php&id=63) Pension U Hradu *** Nachází se nad hradem Šternberk, sousedící se zámeckou zahradou. Ubytování v jedno, dvou, tří a čtyřlůţkových pokojích s balkónem pro 43 osob. Součástí penzionu je restaurace s krbem, bar, letní terasa, salonek, venkovní bazén. Moţné ubytování se zvířaty. Parkování na soukromém parkovišti.

Cena pokoje na den jednolůţkový dvoulůţkový třílůţkový čtyřlůţkový přistýlka

cena Kč se snídaní 830 1 340 1 800 2 300 490

Tab. 6 – cena ubytování Pension U Hradu *** k datu 22.10.2010 Snídaně jsou formou švédských stolů. Při týdenním pobytu mají hosté závěrečnou večeři zdarma. (http://www.pension-uhradu.cz/387/cenik-ubytovani/) Webové stránky jsou i v angličtině a němčině.

32

Penzion Věţka Nachází se na kraji města u příjezdu od Uničova a Litovle. Ubytování v jedno, dvou, tří a čtyřlůţkových pokojích pro 54 osob. Součástí penzionu je restaurace, bar, letní terasa.

Cena pokoje na den jednolůţkový dvoulůţkový třílůţkový čtyřlůţkový

cena Kč cena Kč cena Kč bez snídaně se snídaní polopenze 350 445 555 700 890 1 110 1 050 1 335 1 665 1 400 1 780 2 220

Tab. 7 – cena ubytování Penzion Věţka k datu 23.10.2010 Při uspořádání svatební hostiny v restauraci, noc v apartmánu pro novomanţele zdarma. (http://www.pensionvezka.com/pension/cenik.php) Penzion Na Kiosku *** Nachází se na okraji lesa s krásným výhledem na město. Ubytování v jedno, dvou a třílůţkových pokojích pro 45 osob. Součástí hotelu je restaurace, bar, letní terasa, salonek. Parkování na soukromém parkovišti.

Cena pokoje na den jednolůţkový dvoulůţkový třílůţkový přistýlka

cena Kč cena Kč bez snídaně se snídaní 500 600 750 950 1 050 1 350 250 350

Tab. 8 – cena ubytování Penzion Na Kiosku *** k datu 12.10.2010 Při vícedenních pobytech po dohodě sleva. (http://www.penzionkiosk.cz/ubytovani.html)

33

Penzion U Zlatého Muflona *** Nachází se v obci Dolní Ţleb. Ubytování v jedno, dvou a třílůţkových pokojích pro 35 osob. Součástí hotelu je restaurace, bar, letní terasa, salonek. Parkování na soukromém parkovišti. Moţné ubytování se zvířaty.

Cena pokoje na den jednolůţkový dvoulůţkový třílůţkový čtyřlůţkový

cena Kč cena Kč bez snídaně se snídaní 599 699 800 998 885 1 185 1 180 1 580

Tab. 9 – cena ubytování Penzion U Zlatého Muflona *** k datu 22.9.2010 Při vícedenních pobytech po dohodě sleva. (http://www.zlatymuflon.cz/index.php?nid=4555&lid=CZ&oid=595637) Autocamp Šternberk Nachází se v obci Dolní Ţleb. Ubytování v chatkách odlišné dle vybavení, dále ubytování pro 30 karavanů a 30 stanů. Provoz je od 15.5. do 15.9. kalendářního roku. Ve vzdálenosti 1 km se nachází přírodní koupaliště. cena Kč na osobu

Cena ubytování na den

chatka bez sociálního zařízení 110 aţ 120 chatka se studenou vodou, wc 160 chatka s teplou vodou, wc, sprcha 200 chatka s teplou vodou, wc, sprcha, kuchyňka 280 karavan 80 automobil 45 autobus 110 motocykl 45 malý stan 45 velký stan 65

poznámka max. 4 os./chatka max. 4 os./chatka max. 7 os./chatka max. 3 os./chatka

Tab. 10 – cena ubytování Autocamp Šternberk k datu 13.7.2010. (http://www.campsternberk.cz/index.php?nid=3058&lid=CZ&oid=350844)

34

5.3.3 Stravovací sluţby Stravovací sluţby jsou rovněţ důleţitou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu. Ve Šternberku je řada subjektů nabízející tyto sluţby. Mezi nejznámější restaurace ve Šternberku, kde se připravují převáţně tradiční česká jídla, patří tyto provozovny: Název

Zaměření

Hotel M***

česká kuchyně

Pension U Hradu***

česká kuchyně

Penzion Na Kiosku***

česká kuchyně

Penzion U Zlatého Muflona*** česká kuchyně Kavárna Věţka

česká kuchyně

Restaurace Sport

česká kuchyně

Restaurace Knor

česká kuchyně

Restaurace Prim Restaurace Magic Restaurace Slovanský dům

česká kuchyně česká kuchyně česká kuchyně

Restaurace Na Koupališti

česká kuchyně

Restaurace Hungaria bar

česká kuchyně

Pizzerie Fortuna Pizzerie Milano Expedice Café bar - Pizzerie

česká a italská kuchyně česká a italská kuchyně česká kuchyně

Café bar City

česká a italská kuchyně, cukrářské výrobky

Cukrárna Terezka

cukrářské výrobky

Poznámka salonek, letní terasa, wifi připojení salonek, letní terasa a venkovní bazén salonek, letní terasa, úschovna kol nekuřácká, salonek, letní zahrádka, kulečník letní speciality, letní i zimní zahrada, wifi zdarma kulečník kuřácká i nekuřácká část, dvě venkovní zahrádky, wifi připojení velký výběr pizz salonek, bowling letní zahrádka letní zahrádka, letní speciality letní předzahrádka, wifi připojení letní zahrádka wifi připojení letní i zimní zahrada nekuřácká, letní zahrádka s dětským hřištěm, úschovna kol, wifi připojení letní předzahrádka, wifi připojení

Tab. 11 – stravovací sluţby. Zdroj: vlastní zpracování

35

5.3.4 Doprovodné sluţby Ve Šternberku se nachází městské koupaliště s nekrytým venkovním bazénem délky 25 m, dále dětské brouzdaliště, tobogan, skluzavky a sauna. V areálu koupaliště se nachází hřiště s umělým povrchem, dále antukové tenisové kurty, které jsou v zimě zastřešeny přetlakovou halou a provoz kurtů je zde celoroční. Krytý bazén se ve Šternberku nenachází. V městské části Dolní Ţleb se nachází rybník s moţností koupání. V blízkosti zimního stadionu je fotbalový stadion, kde lze pronajmout travnaté a škvárové hřiště. Zimní stadion je přes zimní sezónu zpřístupněn veřejnosti. Nejen domácí občané, ale i turisté mohou vyuţít hřiště na in-line sporty s U-rampou, které je umístěno na Olomoucké ulici, nedaleko vlakového nádraţí. Vedle in-line hřiště se nachází dopravní hřiště pro děti, kde i dospělí najdou zábavu po zapůjčení motokáry. V průběhu léta jsou veřejnosti zpřístupněny hřiště základních škol. Milovníci střílení mohou po dohodě s vedením Městské policie Šternberk, vyuţít střelnice Městské policie Šternberk. Ve Šternberku se nachází nová sportovní víceúčelová hala Ecce Homo, dvě fitcentra a čtyři nová dětská hřiště. V nočních hodinách mohou návštěvníci vyrazit na diskotéku Lidovka nebo diskotéku Pálava. Šternberk obklopuje les, který vybízí k procházce či projíţďce na kole. Byly zde vybudovány zajímavé turistické trasy a cyklostezky. Současné turistické trasy jsou rozděleny do tří kategorií podle obtíţnosti. První kategorie značí vycházkové okruhy pro rodiče s dětmi, kde výchozím bodem je Hlavní náměstí. V tomto okruhu jsou k výběru čtyři moţné varianty lišící se délkou, a to od 2,5 aţ po 3,5 km. Druhá kategorie je pro pokročilejší turisty, kde si mohou turisté vybrat ze šesti tras délek od 8,5 aţ po 23 km. Poslední, třetí kategorií, je turistická trasa pro náročné turisty, dlouhá 32 km. (http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista&kategorie_1=sport&kate gorie_2=pesi-trasy&kategorie_3=&kategorie_4=) Mezi turistické trasy můţeme zahrnout i naučnou stezku s názvem Prabába. Stezka vede z rozcestí u restaurace Na Kiosku k Zelené budce, odkud je krásný pohled na město a okolí. Naučná stezka má celkem devět zastavení, kde se dozvíte informace o historii města, ţivotě v lese a na poli. Pro cyklisty jsou v provozu čtyři značené trasy. První s názvem „Za krásami přírody“ je vhodná pro všechny věkové kategorie s mírným převýšením, délky 42 km. Druhá cyklotrasa se jmenuje „Za ţivou vodou“ je rovněţ vhodná pro všechny věkové kategorie s větším převýšením, délky 36 km. Třetí cyklotrasa se jmenuje „Do hlubin věků“ a je vhodnější pro

36

zdatnější cykloturisty, délky 30 km. Poslední trasa nese název „Horská“ a jak jiţ samotný název napovídá, je vhodná pro zdatné cykloturisty. Trasa vede horským terénem s velkým převýšením, délky 57 km (Město Šternberk, 2010). Šternberk usiluje o vybudování dalších cyklostezek, tras pro pěší, které by navazovaly na jiţ zbudované cyklostezky okolních měst a obcí.

37

5.4 Analýza terciárního potenciálu Jedná se o analýzu organizace a řízení cestovního ruchu včetně marketingu.

5.4.1 Organizace, řízení a marketing cestovního ruchu Vedoucí oddělení vnějších vztahů a tisková mluvčí Městského úřadu Šternberk paní Mgr. Irena Černocká (e-mailová odpověď na dotaz, 8. 10. 2010) uvádí „Oblast cestovního ruchu organizace Město Šternberk je na městském úřadě organizačně začleněna do odboru kancelář starosty - oddělení vnějších vztahů. Město Šternberk je členem sdruţení Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, Sdruţení obcí Střední Moravy, Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Národní sítě Zdravých měst ČR, Asociace turistických informačních center ČR, administruje volné sdruţení obcí Mikroregion Šternbersko.“ Celý rozhovor je uveden v příloze č. 6.

5.4.2 Webové stránky Šternberk vlastní na internetu doménu www.sternberk.eu. Kaţdý, kdo se chce o Šternberku dozvědět jakékoliv informace a nezná přesně portálovou adresu, ji bez větších problémů najde přes jakýkoliv vyhledávač, např. google.cz, centrum.cz, seznam.cz. Po zadání slova „Šternberk“ do vyhledávače se zobrazí odkaz na webové stránky Městského úřadu ve Šternberku. Zároveň se zobrazí spoustu dalších nabídek, např. odkaz na Státní hrad Šternberk nebo portál sternberk.org, který slouţí převáţně k diskuzím vztahujícím se k městu Šternberk. Rovněţ se zobrazí odkazy na Český Šternberk. Po zvolení oficiálních stránek města www.sternberk.eu se za pár vteřin doména otevře. Zobrazí se stránky s pozadím hradu se stručnou charakteristikou města. Stránky nabízejí moţnost prohlíţení v anglickém a německém jazyce. Zároveň jsou zobrazeny k dalšímu postupu dva odkazy. První nese název městský úřad a druhý turistické informace. Po zvolení odkazu na turisty, se zobrazí více moţností o informacích. V levé části se nachází navigační menu. Jsou zde ikony, poskytující spoustu uţitečných informací turistům. Nalezneme zde ikony: Kulturní, sportovní a společenské akce Historie Šternberské století 1909 – 2009 historický seriál Historie a současnost místních částí Šternberka Turistické zajímavosti

38

Sport, aktivní pohyb Kulturní zařízení Informační centrum Jízdní řády Panoramatické pohledy Radnice – historie a současnost On-line kamera Ubytování a stravování Propagační materiály Partnerská města Městský úřad Po kliknutí na zmíněné odkazy se zobrazí poţadované informace. V informacích jsou zpravidla dány další moţnosti odkazů či přesměrování na další webové stránky nabízející detailnější informace. V pravé části webových stránek města Šternberk se nachází rychlá navigace. Zde jsou ikony: Schéma Městského úřadu, Rezervační systém, Dotazy občanů, Volná pracovní místa, Vyhlášky a nařízení města, Kalendář akcí, Co Vám chybí na www? Opět po kliknutí na ikonu se zobrazí podrobnější informace. Pod navigačním menu se nachází další ikony na odkazy: czech-point, putování po historických městech Čech, Moravy a Slezka, Ecce Homo Šternberk, Najdete nás na Facebook. Následují odkazy na nejbliţší akce. V pravém spodním rohu internetových stránek jsou umístěny odkazy na další servery zabývající se cestovním ruchem. Nachází se zde odkaz na regionální informační portál czregion.cz, dále na portál mikroregion Šternbersko. Je zde dále odkaz na muzeum Expozice času. Rovněţ se zde nachází ikony partnerských měst Dobšiná, Lorsch, Kobior a Kungspacka. (http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista) Město Šternberk bylo v roce 2008 oceněno 2. místem v krajském kole soutěţe Zlatý erb v kategorii nejlepší webové stránky města (Sedlák, 2010). Od března 2010 se město Šternberk prezentuje i na celosvětové síti Facebook, pod odkazem Město Šternberk, kde se prezentují aktuality z komunální politiky města, kultury, sportu. Na otázku „Jak často dochází k aktualizaci webových stránek, pod jaký odbor spadá a kdo je má na starosti?“ I. Černocká (e-mailová odpověď na dotaz, 8. 10. 2010) odpovídá „Oblast aktualizace se provádí denně nebo dle potřeby, spadá pod odbor informatiky a 39

personalistiky, dále jednotliví pověření pracovníci dle kompetencí. Např. konkrétně já: aktuality, dotazy občanů, kulturní kalendář, historie, turistické stránky. Vše máme stanoveno ve směrnicích ISO.“ Webové stránky jsou z mého pohledu velmi zdařilé a propracované. Lidé, kteří se chystají do Šternberka nebo chtějí získat informace o městě Šternberk, jistě ocení mnoţství informací a přehlednost, které webové stránky města skýtají.

5.4.3 Informační centrum Městské informační centrum a Městské evropské informační středisko sídlí v centru města Šternberk na ulici Československé armády č. 19 v přízemí muzea Expozice času a je součástí Městských kulturních zařízení. Turistům je otevřeno po celý rok v pondělí, úterý a čtvrtek v době od 8.00 – 12.00 hod., 13.00 – 16.00 hod.. Ve středu od 8.00 – 12.00 hod., 13.00 – 17.00 hod.. V pátek od 8.00 – 12.00 hod., 13.00 – 15.00 hod.. V červenci a srpnu je informační centrum otevřeno v pondělí – pátek od 8.00 – 12.00 hod., 13.00 – 17.00 hod.. V sobotu a neděli od 9.00 – 18.00 hod. Městské informační centrum poskytuje: -

Informace o sportovních, kulturních a společenských akcí ve městě i v regionu

-

Informace o historii a městských památkách

-

Informace o firmách, institucích a úřadech

-

Přehled ubytovacích a stravovacích moţností ve městě

-

Informace o činnosti a sluţbách městského úřadu

Městské informační centrum nabízí tyto sluţby: -

Vyhledávání spojů vlakové i autobusové dopravy

-

Prodej Šternberských listů

-

Předprodej a rezervaci vstupenek na kulturní akce v regionu

-

Prodej pohlednic, map, turistických známek a dalšího propagačního materiálu

-

Kopírování formátu A3, A4

-

Veřejný internet zdarma

-

Prodej ţákovských průkazek na dopravu

-

Prodej Olomouc region Card

40

Městské evropské informační středisko -

Nabídka tištěného materiálu o EU pro veřejnost

-

Vyhledávání informací a kontaktů o EU

-

Spolupráce s EUROPE DIRECT – Evropské informační centrum

-

Informace o evropských vzdělávacích projektech

http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista&kategorie_1=infocentrum Městské informační centrum nabízí prostřednictvím sítě Ticketportal prodej vstupenek na sportovní, kulturní a společenské akce v republice.

5.4.4 Propagační materiály Město Šternberk láká návštěvníky především svými webovými stránkami. Internet v současné době patří k nejrychleji se rozvíjejícím a pouţívaným médiím. Čím dál častěji lidé pouţívají internet ke shánění podrobnějších informací o místech, kam se chystají odcestovat, ať jiţ pracovně, nebo na výlet či dovolenou. Šternberk rovněţ sází na propagaci významných akcí, mezi něţ patří Ecce Homo, Šternberský kopec, aj., která probíhá nejen formou letáků, billboardů, ale především se k lidem dostanou informace masovými médii, jako je televize a rozhlas. Jiţ při příjezdu do Šternberka Vás vítá městský billboard, který Vás informuje o nejaktuálnějším kulturním či sportovním dění ve městě. K další venkovní reklamě města patří unikátní Šternberské klikotoče. Jedná se celkem o originální informační systém. Stačí přistoupit ke klikotoči, zatočit klikou, čímţ dojde k výrobě elektřiny, zvolit jazyk a uslyšíte zhruba tříminutový výklad. Celkem je po Šternberku umístěno devět klikotočů. Dozvíte se téměř vše o historii města. Na jednom klikotoči se dozvíte informace o vzniku města, na dalším perličky o Hlavním náměstí, zajímavosti o lidech, kteří dali městu současnou tvář, o cechu šternberských tkalců a o zboţí, které neslo známku Made in Sternberg, atd… (Město Šternberk, 2010). Šternberk k propagaci pouţívá vlastní propagační materiály, inzeruje v regionálních tiskovinách, v kulturním měsíčníku Kdy-kde-co, TIM, Kam po česku, atd…, vydává vlastní měsíčník Šternberské listy. Propagační materiály jsou umístěny v informačních centrech ve Šternberku, Olomouci, Uničově a Litovli. Dále jsou letáky rozesílány do dalších informačních centrech po celé republice – členům ATIC. Prostřednictvím městského informačního centra distribuují turistické mapy, pohlednice, turistické známky. Jak I. Černocká (e-mailová

41

odpověď na dotaz, 8. 10. 2010) uvádí „Propagační materiály se obnovují dle potřeby cca 1 – 3 roky.“ Šternberk v roce 2009 vydal limitovanou sérii 300 ks sběratelských karet ve spolupráci s Klubem českých turistů, čímţ se zapojil do sběratelské hry „Cesty ke hvězdám“ k hledání pokladu. V roce 2010 vydalo tři druhy magnetek Šternberk. Město se neúčastní větších veletrhů se zaměřením na cestovní ruch, ale prezentuje se v rámci veletrhů Olomouckého kraje. S prezentací města se můţete setkat v Infobusu Olomouckého kraje. Jedná se o informační autobus, který jezdí po celé naší republice a návštěvníci infobusu se zde dozví spoustu zajímavých informací o turistických místech v Olomouckém kraji, která stojí za navštívení.

42

5.5 Výsledky dotazníkového šetření Prostřednictvím anketních dotazníků jsem provedl analýzu spokojenosti turistů přijíţdějících do Šternberka. Bliţší informace týkající se anketních dotazníků jsou popsány v samostatné podkapitole Metoda primární analýzy - Anketa, patřící do kapitoly Metodika. V této části jsou popsány a graficky znázorněny výsledky vyplývající z vyplněných dotazníků. V příloze č. 8 jsou uvedeny výsledky v tabulkách, se znázorněním, jak odpovídali domácí a zahraniční respondenti. Přílohu č. 7 tvoří dotazník. Graf č. 1: Pouţitý dopravní prostředek Pouţitý dopravní prostředek

Dopravní prostředek

95 Auto (příp. motocykl)

21

Vlak

6

Autobus zájezdový

5

Kolo Autobus linkový

4

Pěšky

1 0

20

40

60

80

100

Absolutní počet respondentů

Téměř 3/5 dotázaných se dopravilo do Šternberka autem. Vozidlo je nejpouţívanějším dopravním prostředek respondentů. Druhým nejpouţívanějším dopravním prostředkem je vlak, kterým přicestovala téměř 1/5 dotázaných. Zbývající 1/5 respondentů volila pro dopravu autobus, kolo a v jednom případě se respondent dopravil pěšky. Graf č. 2: Podnět k návštěvě Šternberka Doporučení známých, příbuzných

Podnět k návštěvě Šternberka

Podnět k návštěvě

Vlastní zkušenost

51 35

Reklama - tisk, internet

30 Jiné - neupřesněné

8 3

Jiné - putování po Moravě

2 2

Nabídka cestovní kanceláře

1 Jiné - sdruţení cest. ruchu 0

10

20

30

40

Absolutní počet respondentů

43

50

60 Jiné - prohlídka hradu

Nejčastěji přijíţdějí turisté na návštěvu Šternberka na doporučení známých a příbuzných. Tento podnět uvedly 2/5 respondentů. Následuje s více neţ ¼ vlastní zkušenost a necelou ¼ reklama – tisk, internet. Graf č. 3: Zdroj informací o Šternberku Zdroj informací o Šternberku

Zdroj informací

60

Internet

54

Přátelé, spolupracovníci

23

Časopisy, odborná literatura

11

Jiné - rodina, příbuzní

10

Sdělovací prostředky (rozhlas)

4

Jiné - neupřesněné

2

Cestovní kancelář

2

Jiné - sdruţení cest. ruchu

1 0

Jiné - vlastní zkušenost 20

40

60

80

Absolutní počet respondentů

Respondenti mohli označit více odpovědí, coţ znamená, ţe počet odpovědí je více neţ respondentů. Mezi nejvýznamnější zdroje informací patří internet s více neţ 1/3 odpovědí a přátelé, spolupracovníci s necelou 1/3. Graf č. 4: Dřívější návštěva respondentů ve Šternberku Dřívější návštěva respondentů ve Šternberku

20% Ne Ano, 1 aţ 3 krát 55%

Ano, vícekrát

25%

Více neţ polovina respondentů odpověděla, ţe ve Šternberku nikdy nebyli. Jednou aţ třikrát Šternberk dříve navštívilo 25% dotázaných a 20% odpovědělo, ţe ve Šternberku bylo vícekrát.

44

Graf č. 5: Délka pobytu respondentů ve Šternberku Délka pobytu respondentů ve Šternberku

1% 30%

35%

jednodenní - bez noclehu 3 aţ 7 noclehů 1 aţ 2 noclehy delší

34%

Z šetření vyplynulo, ţe turisté navštíví Šternberk na jeden den bez noclehu, nebo se zdrţí na 3 aţ 7 noclehů. Rozdíl mezi oběmi skupinami je pouhé 1%. Početnou skupinou jsou také se 30% turisté, kteří zůstanou ve Šternberku na 1 aţ 2 noclehy. Pouhý jeden respondent označil odpověď, ţe se ve městě zdrţí déle neţ týden. Graf č. 6: Ubytování Ubytování Bez ubytování

Volba ubytování

45 Penzion

29 28

Kemp, tábořiště

15 Hotel

11 2

U známých, příbuzných

2 Pronajatý pokoj, chata 0

10

20

30

40

Absolutní počet respondentů

50 Jiné ubytovací zařízení (ubytovna, hostel)

Přibliţně 1/3 respondentů odpověděla, ţe se ve Šternberku neubytovávají. Napovídá tomu předchozí graf č. 5, ve kterém respondenti odpověděli, ţe navštíví Šternberk na jeden den bez noclehu. Pokud se turisté ubytují, pak volí nejčastěji penzion nebo kemp. Necelá 1/4 volí penzion, další 1/4 volí kemp.

45

Graf č. 7: Stravování v restauračních zařízeních Stravování Stravování 74 Částečně - jak kdy 45

Ano - téměř vţdy Ne - téměř nikdy

13

0

20

40

60

80

Absolutní počet respondentů

Více neţ polovina dotázaných odpověděla, ţe se stravuje v restauračních zařízeních jak kdy. Téměř vţdy se v restauracích stravuje 1/3 turistů. Vůbec nebo téměř nikdy se nestravuje malá skupina 1/10 dotázaných. Graf č. 8: Převaţující důvod návštěvy Šternberka Poznání (návštěvy turist. atraktivit, historie, kultura)

Důvod návštěvy Šternberka

Důvod návštěvy

Relaxace (rekreace, pobyt v přírodě, procházky)

70

Návštěvy příbuzných, známých

14 12

Práce (sluţební cesta, školení)

11 10

Zábava (společenské aktivity s přáteli, hry, noční ţivot)

9 3

Turistika a sport (pěší túry, cykloturistika)

2 1 0

Nákupy 20

40

60

Absolutní počet respondentů

80

Tranzit (jen tudy projíţdím) Zdraví (lázně, rehabilitace)

Nejčastěji turisté jezdí do Šternberka za poznáním turistických atraktivit, historie a kultury. Tuto odpověď označila více neţ polovina respondentů. Zhruba kaţdý devátý respondent uvedl jiný důvod neţ poznání a to relaxaci, návštěvu příbuzných, práci, zábavu a turistiku.

46

Graf č. 9: Co se Vám vybaví při vyslovení „Šternberk“ Vybavení při vyslovení "Šternberk" Známost Hrad, šlechtický rod

48 16

Ecce Homo

10 9 8 7

Rodiště, dětství Historie, historické město Hodiny, hodinky

5 4 4 3 3

Psychiatrická léčebna Příroda, turistika Přívětivost, laskavost Dobré ubytování

1 0

10

20

30

40

50

60

Absolutní počet respondentů

Německý Šternberk Dovolená, prázdniny Černí baroni

Na kladenou otázku „Co se Vám vybaví při vyslovení Šternberk“ odpovědělo jen 118 respondentů, coţ znamená, ţe kaţdému jedenáctému turistovi se na danou otázku nic nevybavilo. Více neţ 1/3 turistů si pod pojmem Šternberk nejčastěji vybaví hrad a šlechtický rod. Následuje Ecce Homo, které označila 1/8 dotázaných. Jedna odpověď zněla „Černí baroni“. Graf č. 10: Nejlákavější aktivity ve Šternberku Nejlákavější aktivity ve Šternberku

Aktivity

Poznávací turistika

85

Pěší turistika

29

Společenský ţivot, zábava

26

Cykloturistika

24 21

Návštěvy kulturních akcí

21

Návštěvy sportovních akcí Církevní turistika

11

0

7

Péče o fyz. a duševní kondici

6

Koupání, vodní sporty 20

40

60

80

100

Absolutní počet respondentů

Respondenti mohli označit více odpovědí. Celkem označili 230 odpovědí. Nejvíce láká turisty poznávací turistika a to celých 37% respondentů. Pěší turistiku vyhledává ve Šternberku 1/8 dotázaných. Nejméně láká turisty koupání a vodní sporty.

47

Graf č. 11: Hodnocení spokojenosti sluţeb – od 1 (výborně) do 5 (vůbec nespokojen/a) Hodnocení spokojenosti sluţeb

Druh sluţby

1,77 1,80 1,85 1,86 1,99 2,16 2,24 2,41 2,55 2,62 0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

Hodnotící známka

Ubytování Stravování Sluţby info centra Čistota a pořádek ve městě Zpřístupnění památek Dopravní dostupnost Zábavní vyţití (diskotéky,...) Další sluţby (obchody,...) 3,00

Kulturní vyţití (koncerty,...) Sportovní vyţití (hřiště,…)

Respondenti měli moţnost ohodnotit nabízené sluţby. Ne všichni dotázaní vyuţili všech sluţeb, a tudíţ hodnotili jen sluţby, které vyuţili. Nejkladněji hodnotili turisté ubytování a to známkou 1,77. Následuje stravování, sluţby informačního centra, čistota a pořádek ve městě, zpřístupnění památek. Nejméně spokojeni byli se sportovním vyţitím, coţ ohodnotili známkou 2,62.

Graf č. 12: Chybějící sluţby ve Šternberku Chybějící sluţby ve Šternberku Chybějící sluţby

Krytý bazén s atrakcemi Zimní areál (lyţařský svah, běţecké trasy)

53

Větší počet parkovacích míst

46 46

Větší počet cyklotras, cyklostezek

46 45

Větší počet pěších tras, stezek

44 Půjčovny kol

40 39

Městská hromadná doprava

32 0

20

40

60

Absolutní počet respondentů

Pěší okruhy po památkách s průvodcem Adrenalinový zábavný park

Na danou otázku „chybějící sluţby ve Šternberku“ odpovědělo 105 respondentů. Tato skupina se jednotlivě vyjádřila k devíti nabízeným sluţbám. Kaţdý pátý respondent neodpověděl. Nejvíce turistům ve Šternberku schází krytý bazén. Následuje zimní areál společně s větším počtem parkovacích míst a větším počtem cyklotras, cyklostezek. Nejméně schází turistům Šternberka adrenalinový zábavný park. 48

Graf č. 13: Zváţení opakované návštěvy Šternberka Opakovaná návštěva Šternberka

6% 37%

27%

Ano - ale někdy později Ano - v brzké době (do1/2 roku) Nevím, nedokáţi říci Spíše ne

30%

Celých 67% respondentů odpovědělo, ţe se do Šternberka vrátí. Z toho 37% se vrátí někdy později a 30% přijede v brzké době do ½ roku. Graf č. 14: Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů

44% Ţena Muţ 56%

Více neţ polovinu respondentů tvořily ţeny. Graf č. 15: Věk respondentů Věk respondentů

8% 29%

13%

Do 25 let 26 - 34 let 35 - 49 let 50 - 59 let 60 a více let

24% 26%

Nejpočetnější skupinou respondentů byli lidé do 25 let s 29%. Následují respondenti ve věku 26 aţ 34 let s 26%, lidé ve věku 35 aţ 49 let s 24%. 49

Graf č. 16: Vzdělání respondentů Vzdělání respondentů

20% S maturitou Bez maturity 56%

Vysokoškolské

24%

Více neţ polovina respondentů má středoškolské vzdělání s maturitou. Graf č. 17: Počet tuzemských a zahraničních respondentů Počet tuzemských a zahraničních respondentů

18% Tuzemští Zahraniční 82%

Šetření se zúčastnilo 82% tuzemských a 18 zahraničních respondentů. Graf č. 18: Bydliště tuzemských respondentů Bydliště tuzemských respondentů

Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj

5%

4%

3% 2% 2%

Praha

2% 2% 1% 1%

Zlínský kraj

36%

Ústecký kraj Jihočeský kraj

6%

Středočeský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj

7%

Královehradecký kraj

10%

19%

Vysočina Liberecký kraj Karlovarský kraj

Celých 36% respondentů bydlí v Olomouckém kraji. Následují s 19% respondenti Moravskoslezského kraje.

50

Graf č. 19: Bydliště zahraničních respondentů

4% 4%

4%

Německo Anglie Francie

25% 63%

Nizozemí Slovensko

Anketního šetření se ze zahraničních turistů zúčastnilo 63% německých státních příslušníků. Následuje 25% anglických turistů. Šetření se zúčastnilo minimum zahraničních respondentů, takţe výsledky jsou pouze orientační.

5.5.1 Diskuze Na základě zjištěných údajů, sesbíraných prostřednictvím anketních dotazníků vyplývá, ţe domácí turisté tvoří největší podíl cestovního ruchu ve Šternberku. Největší podíl mezi zahraničními návštěvníky tvoří Němci. Z anketního šetření vyplývá, ţe nejčastěji se do Šternberka dopravují návštěvníci autem. Hlavním podnětem, který vede turisty k návštěvě Šternberka je doporučení známých a příbuzných. Znamená to, ţe návštěvníkům města doporučují lidé, kteří o Šternberku slyšeli nebo jej jiţ navštívili. Samotní turisté uvádí, ţe do Šternberka opět zavítají. Informace o městě zjišťují nejvíce na internetu a od přátel. Hlavní důvod, proč turisté navštěvují Šternberk, je touha po poznání turistických atraktivit, historie a kultury. Vţdyť při vyslovení „Šternberk“ si turisté téměř vţdy vybaví hrad a šlechtický rod. Za nejlákavější aktivitu návštěvníci označili poznávací turistiku. Nejčastěji přijíţdějí návštěvníci do Šternberka na jeden den, a to pouze za určitým záměrem. Na druhé straně je i velká část turistů, která se ubytuje na tři aţ sedm nocí. V ubytování dávají přednost penzionům a v letním období kempu. Turisté vyhledávají restaurační zařízení za účelem stravování jak kdy. Většina návštěvníků města vyuţívá sluţeb stravovacích zařízení. Jen malá skupina se stravuje z vlastních zdrojů a nenavštěvuje restaurace vůbec. Turisté hodnotili také spokojenost nabízených sluţeb ve Šternberku. Nejspokojenější byli s ubytováním, stravováním, sluţbami informačního centra, čistotou a pořádkem ve městě. Hůře byly hodnoceny sluţby: dopravní dostupnost, zábavní vyţití, kulturní vyţití (koncerty, kino, atd.), a nejhůře ohodnotili sportovní vyţití. S tím souvisí největší přání turistů, zřízení krytého plaveckého bazénu a zimního lyţařského areálu. Rovněţ by rádi přivítali větší počet cyklotras a cyklostezek, pěších tras a stezek, půjčoven kol. Turistům jen v menší míře chybí městská hromadná doprava. Raději se pohybují vozidlem, kterým do Šternberka přijedou. Z tohoto důvodu vyţadují více parkovacích míst. 51

5.6 SWOT analýza Při vypracování SWOT analýzy jsem vycházel z výsledků anketního dotazníkového šetření a rozhovorů. S / Strenghts – Silné stránky  Primární potenciál  Atraktivní poloha města – přírodní prostředí, historické památky  Státní hrad Šternberk  Augustiniánský klášter  Město spojováno s hodinami – Expozice času  Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu - Ecce Homo  Rockový festival Šternberský kopec  Sekundární potenciál  Dostatečná dopravní dostupnost  Autokemp Šternberk  Kvalitní ubytovací sluţby  Kvalitní stravovací sluţby  Taxisluţba  Zajímavé cyklotrasy a turistické stezky  Nízká kriminalita  Čistota a pořádek ve městě  Terciární potenciál  Klikotoče – dostupné informace o historii města Šternberk  Kvalitní webové stránky  Prezentace města na portále Facebook  Spolupráce města s Olomouckým krajem  Spolupráce města s podnikatelskými subjekty  Sluţby Městského informačního centra

52

W / Weaknesses – Slabé stránky  Primární potenciál  Nevýrazné nebo ţádné označení historických památek  Málo sportovního a kulturního vyţití  Nízký počet společenských akcí na náměstí, tradic  Sekundární potenciál  Přetíţený příjezd po komunikaci z Krajského města Olomouc  Chybějící přeprava osob z vlakového nádraţí do centra  Malý počet parkovacích míst  Chybějící krytý bazén s atrakcemi  Chybějící zimní areál  Málo vyuţívaný chátrající zimní stadion  Malý počet cyklostezek  Terciární potenciál  Webové stránky a letáky nejsou přeloţeny do polštiny  Krátká otevírací doba Informačního centra

O / Opportunities – Příleţitosti  Primární potenciál  Členitý přírodní terén vhodný pro turistické vyuţití i v zimním období  Zavedení vánočních trhů na náměstí, tradic, společenských akcí  Nabídnout návštěvníkům Ecce Homo další doprovodný program, sluţby, např. součástí vstupenky bude zlevněný vstup na hrad, koupaliště, apod.  Zavedení pěších okruhů po památkách města se zvukovým průvodcem  Výstavba rozhleden  Sekundární potenciál  Zavedení cyklobusových linek  Vybudování plaveckého krytého bazénu 53

 Vybudování zimního lyţařského areálu  Vybudování nových cyklotras, cyklostezek, turistických tras a stezek  Vybudování zázemí odpočinkových míst cyklotras a pěších tras – lavičky, odpadkové koše, informační tabule s mapami, přístřešky, ohniště, moţná místa pro stanování  Zřízení půjčoven kol, in-line bruslí, stanů  Výstavba nových zábavných sportovišť, in-line stezek  Vyuţít park Tyršovy sady – zřízení odpočinkové zóny, dětská hřiště, občerstvení, doprovodné sluţby  Vyuţít přírodní okolí koupaliště v Dolním Ţlebu – lanové aktivity, zorbing, hřiště na pláţový volejbal  Vyuţít tankodrom – jízda na čtyřkolkách, horských kolech, v zimě jízda na lyţích taţených motorkou  Vytvoření balíčků pro cílové skupiny – seniory, rodiny s dětmi, školy  Terciární potenciál  Zacílení propagace města  Sníţení nezaměstnanosti – vytvoření nových míst díky rozvoji cestovního ruchu

T / Threats – Hrozby  Primární potenciál  Odliv turistů do konkurenčních měst a regionů  Sekundární potenciál  Nízká úroveň sluţeb  Ekonomická krize  Navýšení kriminality  Terciární potenciál  Politický zásah v případě změny reţimu  Negativní postoj domácích občanů k turistům 54

6 NÁVRHY A DOPORUČENÍ Turisté nejčastěji vyhledávají Šternberk za účelem poznání turistických atraktivit, historie a kultury. Z tohoto důvodu navrhuji pořádání více společenských akcí, tradic, zavedení vánočních trhů na náměstí. Doporučuji vytvořit informační tabulky v různých jazycích (němčina, angličtina) umístěných na historické památky. Tyto cedule by obsahovaly, mimo pojmenování památky, její krátký popis. Za důleţitý úkol povaţuji vyřešení silničního příjezdu do Šternberka. Nejzatíţenější komunikací je silnice č. I/46 z Olomouce a Opavy, kterou denně projedou tisíce vozidel. Turisté vyuţívají silniční dopravu nejčastěji a mnohdy jsou právě komplikovaným příjezdem do Šternberka znechuceni. To se můţe negativně odrazit v opětovné návštěvě. Nechal bych zavést značení příjezdu ke všem parkovištím. Turisté si stěţují na malý počet parkovacích míst a přitom nově zřízené parkoviště u multifunkční haly Ecce Homo, vzdálené jen pět minut chůzí do centra města, je nevyuţité. Doporučuji navázat spolupráci s cestovními kancelářemi, se kterými bych společně vytvořil balíčky převáţně pro rodiny s dětmi a seniory. Navrhuji vytvořit dvoudenní a víkendové balíčky. Tyto balíčky by zahrnovaly provázanost nabízených sluţeb, např. při návštěvě hradu, sleva v kině, na ubytování, apod.. Za důleţité pokládám výstavbu plaveckého bazénu, který si turisté velmi ţádají. Dále vytvoření nových cyklistických a pěších tras a stezek. Šternberk a okolí má velice příznivé podmínky pro cyklistiku. Navrhuji, současně s rozšířením cyklistických tras a stezek, zřídit půjčovny kol a in-line bruslí. Pro přitáhnutí turistů v zimním období, navrhuji vystavět lyţařský areál, zřízení běţeckých lyţařských tras. Zimní areál si návštěvníci hodně ţádají. Dále návštěvníci postrádají ve městě dostatek sportovního vyţití. Pro zvýšení atraktivity návštěvnosti města doporučuji zřídit lanové centrum, adrenalinový zábavní park. Za tímto účelem navrhuji vyuţít přírodní koupaliště v Dolním Ţlebu, které je zasazeno do krásné přírody, nacházející se v blízkosti lesa. Bylo by vhodné zde vystavět zázemí přírodnímu koupališti, od parkoviště, přes stravovací sluţby, aţ po zábavní vyţití. Postavit dětská a multifunkční hřiště pro tenis, pláţový volejbal, a další sportovní činnosti. Jezírko je mimo plavání moţné vyuţít pro vyjíţďky na loďkách, šlapadlech, pro aquazorbing, a další aktivity. V přilehlém lese by bylo moţné zřídit lanové centrum. Přínosem pro zvýšení atraktivity cestovního ruchu ve Šternberku by jistě byly i sportovní aktivity v areálu tankodromu, jako jízda v terénu, sjezd, apod., s vyuţitím zapůjčení horských kol, koloběţek, motocyklů či čtyřkolek. Dále doporučuji vyuţít prostory parku Tyršovy sady. Zřídit zde dětská hřiště,

55

odpočinkové zóny, občerstvení a doprovodné sluţby, aby zde našli vyţití všechny věkové kategorie. V blízkosti horní části parku se nachází start v době pořádání závodů Ecce Homo. Tisíce návštěvníků by jistě tyto sluţby v parku přivítali. Doporučuji zvýšit spolupráci s krajským městem Olomouc. Turisté vyhledávají město Olomouc právě pro její historické památky a Šternberk má rovněţ zajímavé historické památky. S tím souvisí i zavedení průvodcovské sluţby. Navrhuji zřídit půjčovnu audioprůvodců o městě (historii, památkách, akcích, apod.). Turisté by si zvukové průvodce mohli, za vratnou zálohu, zapůjčit v městském informačním centru. Nezbytné jsou kvalitní webové stránky města. Nejvíce návštěvníků zjišťuje informace o místě dovolené na internetu. Doporučuji rozšířit umístění odkazu webových stránek města na internetové stránky vyhledávané turisty.

56

7 ZÁVĚR Má bakalářská práce pojednává o analýze potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk. Pomocí metod primární a sekundární analýzy a dále SWOT analýzy jsem zjistil, ţe Šternberk patří mezi ta města a obce s velikým potenciálem cestovního ruchu. Šternberk, který stojí na úpatí Nízkého Jeseníku, má krásně členité okolí. Tato okolní příroda, je vyuţívána pro vyhlídkové pěší a cyklistické projíţďky. Největší návštěvnost města je v létě a míří k návštěvě kulturních památek, sportovních a společenských akcí. Z kulturních památek turisté nejčastěji navštěvují Státní hrad Šternberk. Největší společenskou akcí je Šternberský kopec a nejnavštěvovanější sportovní akcí jsou závody do vrchu pod názvem Ecce Homo. Ze stran města je důleţité tyto akce podporovat. V lednu 2012 má být pro veřejnost zpřístupněno muzeum Expozice času, které bude jistě patřit mezi nejvyhledávanější. Dopravní dostupnost města není nejlepší. Autobusová a vlaková doprava je vyhovující. Turisté ovšem převáţně volí pro přepravu do Šternberka individuální dopravu osobním vozidlem, kdy příjezd do města je špatný. Nejvíce turistů přijíţdí do Šternberka po přeplněné pozemní komunikaci č. I/46. Tento komplikovaný příjezd můţe odradit potenciální návštěvníky. Je třeba tuto situaci řešit. Hodně návštěvníků jezdí do Šternberka za sportovními aktivitami. Pokud chce město Šternberk přilákat více turistů, je nezbytné, aby vybudovalo nové cyklotrasy, pěší a cyklistické stezky. Z anketního dotazníku vyplynulo, ţe účastníkům nejvíce schází krytý plavecký bazén a lyţařský areál. Vybudování zimního areálu by přivítali místní podnikatelé nabízející ubytovací a stravovací sluţby, kterým se v zimním období nedaří naplnit své kapacitní moţnosti. Zatraktivnit koupání v přírodním koupališti Dolní Ţleb. Zvětšit zde stávající parkoviště a vybudovat zázemí koupaliště. Nabídnout turistům mimo vodního i zábavní vyţití, stravovací sluţby. Zřídit půjčovny loděk, šlapadel. Vystavět lanové centrum, hřiště pro pláţový volejbal, nohejbal. Správným krokem je nabídnout turistům, ve spolupráci s cestovními kancelářemi a agenturami, dvoudenní a víkendové balíčky. Zaměřit se na rodiny s dětmi a aktivní seniory. Rodičům s dětmi nabídnout prohlídku hradu se zapůjčením kostýmů, v podhradí uskutečnit soutěţní klání, předvedení rytířských soubojů apod. aktivity. Současná pozice města Šternberk v cestovním ruchu je dobrá. Pokud bude město pokračovat v nastavené strategii rozvoje cestovního ruchu, bude v budoucnu jistě patřit mezi nejvyhledávanější lokality.

57

8 SOUHRN Cílem bakalářské práce bylo provést analýzu potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk. Provedl jsem analýzy primárního, sekundárního a terciárního potenciálu cestovního ruchu ve Šternberku. Na základě těchto analýz a za pomoci získaných informací z dotazníkového šetření přijíţdějících turistů do Šternberka jsem vypracoval SWOT analýzu. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje základní pojmy a definici klíčových slov týkajících se cestovního ruchu, členění cestovního ruchu. Praktická část navazuje na teoretickou a věnuje se současnému stavu cestovního ruchu ve Šternberku. Jsou zde uvedeny výsledky anketního dotazníkového šetření. Na základě zjištěných informací, navrhuji opatření vedoucí k rozvoji cestovního ruchu ve Šternberku. Dané řešení jsem popsal na konci praktické části v kapitole návrhy a doporučení. V závěru práce hodnotím celkový současný stav cestovního ruchu ve Šternberku s výhledem do budoucna. Součástí práce jsou přílohy, které se nachází na konci bakalářské práce.

58

9 SUMMARY The aim of this baccalaureate thesis is to perform an analysis of the tourism potential of the town of Šternberk. I carried out analyses of the primary, secondary and tertiary tourism potential of Šternberk. Based on these analyses, and with the aid of information acquired from a questionnaire survey of the tourists to Šternberk, I elaborated a SWOT analysis. The thesis consists of theoretical and practical parts. The theoretical part includes basic terminology and definitions of keywords pertaining to tourism, and the division of tourism. The practical part builds on the theoretical part and is devoted to the current situation in tourism for Šternberk. The questionnaire survey results are also stated there. Based on the acquired information, I proposed measures that would lead to further development of tourism in Šternberk. I described the given solution at the end of the practical part, in the chapter Proposals and Recommendations. In the conclusion part of my thesis, I assessed the overall current situation of tourism in Šternberk, with an outlook for the future. This baccalaureate thesis also contains appendixes, which are enclosed at the end.

59

10 REFERENČNÍ SEZNAM Odborná literatura: Beaver, A. (2002). A dictionary of travel and tourism terminology. Wallingford; New York: CABI Publishing. Čertík, M., Attl, P., Sysel, J., & Vitáková, M. (2001). Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, s.r.o. Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. Olomouc: Univerzita Palackého. Disman, M. (2002). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum Univerzita Karlova. Foret, M., & Foretová, V. (2001). Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing. Francová, E. (2003). Cestovní ruch. Olomouc: Univerzita Palackého. Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého. Hendl, J. (1999). Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum Univerzita Karlova. Horner, S., & Swabrooke, J. (2003). Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času (J. Rezek, Trans.). Praha: Grada Publishing. (Originál vydán 1996) Hrala, V. (1997). Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea servis. Hrubý, J. (1947). Severní Morava v dějinách. Brno: Druţstvo Moravského kola spisovatelů. Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál. Kahuda, F. (1965). Výzkumné metody v sociologii. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

60

Kopšo, E., Gúčik, M., Mazúrek, J., Baran, V., & Hrala, P. (1992). Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo. Kiráľová, A. (2003). Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress. Kotíková, H., & Schwartzhoffová, E. (2008). Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Kozel, R., a kol. (2006). Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing. Pásková, M., & Zelenka, J. (2002). Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Řezanková, H. (2007). Analýza dat z dotazníkových šetření. Praha: Professional Publishing. Shaw, G., & Williams, A. M. (1996). Critical issues in tourism: a geographical perspective. Oxford: Blackwell. Schneider, M. (1990). Úvod do základů sociologického výzkumu. Olomouc: Univerzita Palackého. Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská, A., & Metelková, P. (2006). Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita. Zich, F. (1976). Sociologický výzkum. Praha: Svoboda.

Webové stránky: AMK Ecce Homo Šternberk. Informace o závodech Ecce Homo a Ecce Homo Historic. Retreived 1. 12. 2010 from http://www.eccehomo.cz/amk/ Autocamp Šternberk. Ceník ubytování. Retreived 13. 7. 2010 from http://www.campsternberk.cz/index.php?nid=3058&lid=CZ&oid=350844

61

Czechtourism. Dotazník pro návštěvníky regionu. Retreived 21. 6. 2010 from http://www.czechtourism.cz/files/regiony/dotaznik_cz.doc Český statistický úřad. Počet obyvatel Olomouckého kraje. Retreived 22. 10. 2010 from http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_k_31_12_v_obcich_olomouckeho_kraje _(1990_2009)/$File/7100_stav.xls Český statistický úřad. Pohyb obyvatel Šternberk. Retreived 22. 10. 2010 from http://www.czso.cz/cz/obce_d/pohyb/cz0712.xls Expozice času. Historie muzea hodin ve Šternberku. Retreived 16. 8. 2010 from http://time.sternberk.cz/Historie.php Handkeho občanské sdruţení. Bývalý augustiniánský klášter. Retreived 13. 1. 2011 from http://www.handke.cz/?q=byvaly-augustiniansky-klaster-ve-sternberku Hotel M***. Ceník ubytování. Retreived 23. 10. 2010 from http://www.hotelm.netsimple.cz/cenik Hotel Sport. Ceník ubytování. Retreived 13. 6. 2010 from http://www.hctjstbk.cz/index.php?page=getpage.php&id=63 Jízdní řády. Autobusová doprava. Retreived 7. 9. 2010 from http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/ Město Šternberk. Informační centrum. Retreived 23. 10. 2010 from http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista&kategorie_1=infocentrum Město Šternberk. Sekce turista. Retreived 23. 10. 2010 from http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista Město Šternberk. Turistické trasy. Retreived 12. 6. 2010 from http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista&kategorie_1=sport&katego rie_2=pesi-trasy&kategorie_3=&kategorie_4= 62

Město Šternberk. Úvodní stránka. Retreived 12. 6. 2010 from http://www.sternberk.eu/ Město Šternberk. Závody do vrchu Ecce Homo. Retreived 12. 6. 2010 from http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista&kategorie_1=zajimavosti& kategorie_2=zavody-do-vrchu-ecce-homo&kategorie_3=&kategorie_4= Olomoucký kraj. Počet návštěvníků hradu Šternberk. Retreived 12. 1. 2011 from http://www.kr-olomoucky.cz/NR/rdonlyres/C68CEB03-5890-4166-B4F9DDCDBC7EBBF2/0/Návštěvnost_2009.xls Pension U Hradu***. Ceník ubytování. Retreived 22. 10. 2010 from http://www.pension-uhradu.cz/387/cenik-ubytovani/ Penzion Na Kiosku***. Ceník ubytování. Retreived 12. 10. 2010 from http://www.penzionkiosk.cz/ubytovani.html Penzion U Zlatého muflona***. Ceník ubytování. Retreived 22. 9. 2010 from http://www.zlatymuflon.cz/index.php?nid=4555&lid=CZ&oid=595637 Penzion Věţka. Služby penzionu. Retreived 23. 10. 2010 http://www.pensionvezka.com/pension/cenik.php Státní hrad Šternberk. Historie hradu Šternberk. Retreived 6.7. 2010 from http://www.hrad-sternberk.cz/historie-hradu.html Jiné zdroje: Město Šternberk. (2008). Šternberk. Šternberk: m-ARK. Město Šternberk. (2010). Bývalý augustiniánský klášter. Šternberk: Město Šternberk. Město Šternberk. (2010). Šternberk zážitky za každého počasí. Šternberk: m-ARK. Sedlák, J. (2010). Zpráva starosty o stavu a rozvoji města Šternberka za období let 20062010. Šternberk: Město Šternberk

63

11 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1 – Nejvýznamnější akce v roce 2010 ...................................................... ………65 Příloha č. 2 – Autobusová doprava ........................................................................... ………67 Příloha č. 3 – Rozhovor s Evou Špundovou (MěÚ Šternberk - evidence obyvatel) . ………68 Příloha č. 4 – Rozhovor s Helenou Gottwaldovou (kastelánka Státního hradu Šternberk)…69 Příloha č. 5 – Rozhovor s Milenou Schärferovou (mluvčí AMK Ecce Homo Šternberk)… 70 Příloha č. 6 – Rozhovor s Irenou Černockou (mluvčí MěÚ Šternberk) .................... ………71 Příloha č. 7 – Dotazník .............................................................................................. ………75 Příloha č. 8 – Výsledky z dotazníkového šetření ...................................................... ………77

64

PŘÍLOHA č. 1 NEJVÝZNAMĚJŠÍ AKCE V ROCE 2010 Ve Šternberku se v roce 2010 pořádaly tyto nejvýznamnější akce: leden – duben – v Expozici času výstava historických kočárků 7. 2. – na Fotbalovém stadionu Motoskijoring (motokrosové závody na sněhu) 13. 2. - v kině OKO přehlídka začínajících hudebních kapel 18. 2. - v Městském klubu Šternberk koncert – Sisa Sklovská 4.2. – 12.3.- v Galerii Šternberk výstava kreseb RE-ROMANTIC II, kurátor Jan Zálešák 20. 3. - v kině OKO přehlídka začínajících hudebních kapel 25. 3. - v Městském klubu Šternberk koncert skupiny Katapult 3. 4. – 4. 4. - na Státním hradě Šternberk – velikonoční jarmark 10. 4. - v kině OKO přehlídka začínajících hudebních kapel 30. 4. - na Státním hradě Šternberk – čarodějnická noc pro dospělé 6. 5. - v kině OKO divadelní představení – komedie „Aby bylo jasno“ 8. 5. – na Hlavním náměstí květinový jarmark 15. 5. - v kině OKO přehlídka začínajících hudebních kapel 5. 6. – 6. 6. – Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu - Ecce Homo 5. 6. – 6. 6. - v centru města – Město v pohybu květen – září v Expozici času trojgenerační výstava malířů Zlámalových 12. 6. - v kině OKO přehlídka začínajících hudebních kapel 12. 6. – na tankodromu – Šternberská strţ – motokros 14. 6. - v Expozici času setkání s Livií Klausovou 18. 6. – v areálu Státního hradu Šternberk – koncert Jaroslav Hutka 18. 6. – 19. 6. – Léčebné slavnosti 24. 6. – v areálu Státního hradu Šternberk – koncert Jaromír Nohavica 25. 6. – Lom Lipina – Bike and Water 25. 6. – 27. 6. – v areálu bývalých kasáren – Pivní maraton 4. 7. – na Státním hradě Šternberk – Hrabě Monte Christo – šermířské představení 17. 7. – na Státním hradě Šternberk - večerní pohádkové prohlídky 25. 7. – v areálu Státního hradu Šternberk – zábavné odpoledne pro děti 30. 7. – na Hlavním náměstí zahájení VII. ročníku Šternberský kopec – finále hudebních kapel 31. 7. – v areálu Státního hradu Šternberk VII. Ročník Šternberský kopec 14. 8. – 15. 8. – v areálu Státního hradu Šternberk – víkend v historických kostýmech 65

10. 9. – 12. 9. – Šternberské slavnosti – Ekojarmark, Dny evropského dědictví 11. 9. – 12. 9. – závody Ecce Homo Historic 18. 9. – Vlakové nádraţí Šternberk – oslavy 140. výročí zahájení provozu na trati Šternberk – Nezamyslice 28. 9. v areálu Státního hradu Šternberk – Benefiční koncert Charity Šternberk 5. 10. – v kině OKO přednáška Radima Uzla „sex a víno“ 8. 10. – 9. 10. – AZ pneu Rallye Jeseníky 16. 10. – na louce pod Těšíkovem Drakiáda 28. 10. – na Státním hradě Šternberk – Hrabě Monte Christo – šermířské představení 16. 11. – 17. 11 – na Státním hradě Šternberk – Dny rodu Šternberků 28. 11. – na Hlavním náměstí rozsvícení vánočního stromu 5. 12. – 25. 12 – na Státním hradě Šternberk – Vánoce na hradě

66

PŘÍLOHA č. 2 AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Hlavní autobusové linky zajišťující dopravu města Šternberk s dalšími obcemi a městy: 890716 1

Olomouc - Šternberk

890711 1

Olomouc – Šternberk - Bruntál

950104 22

Přerov – Šternberk - Jeseník

890711 5

Olomouc – Šternberk

890716 3

Olomouc – Šternberk - Opava

850875 18

Olomouc – Šternberk – Rýmařov

890716 19

Olomouc – Šternberk – Moravský Beroun

890711 25

Olomouc – Šternberk – Huzová

950104 26

Přerov – Šternberk - Jeseník

900269 2

Olomouc – Šternberk – Opava

850868 2

Olomouc – Šternberk – Bruntál

890711 313

Olomouc – Šternberk – Rýmařov

850813 4

Olomouc – Šternberk – Krnov

950104 4

Přerov – Šternberk – Jeseník

890716 7

Olomouc – Šternberk – Opava

890711 21

Olomouc – Šternberk – Břidličná

890789 314

Štěpánov – Šternberk

890793 310

Samotíšky – Šternberk

950104 12

Přerov – Šternberk - Jeseník

850129 46

Brno – Šternberk – Krnov

850875 22

Olomouc – Šternberk – Rýmařov

900269 4

Olomouc – Šternberk – Opava

890711 31

Olomouc – Šternberk – Huzová

890802 1

Litovel – Šternberk

930455 11

Mohelnice – Šternberk - Ostrava

890802 3

Litovel – Šternberk

(zajišťuje firma Vojtila)

890802 7

Litovel – Šternberk

(zajišťuje firma Vojtila)

890802 11

Litovel – Šternberk

(zajišťuje firma Vojtila)

890755 1

Uničov – Šternberk

850883 1

Rýmařov - Šternberk

890796 11

Paseka – Šternberk

(zajišťuje firma TQM – holding)

(zajišťuje firma TQM – holding) (zajišťuje firma Vojtila)

(http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/) 67

PŘÍLOHA č. 3 ROZHOVOR S EVOU ŠPUNDOVOU (Zaměstnankyně Městského úřadu Šternberk, odbor vnitřních věcí, evidence obyvatel) Telefonický rozhovor ze dne 31. 01. 2011. Otázka: Kolik má město Šternberk obyvatel? Odpověď: Celkový počet obyvatel Šternberka a městských částí k datu 31.12.2010 je 13 818 občanů. Otázka: Kolik z toho je muţů a ţen? Odpověď: Muţů je 6 698 a ţen 7 120. Otázka: Můţete mi říci, kolik obyvatel bydlí v jednotlivých městských částech? Odpověď: K datu 31.12.2010 ţije v městské části Chabičov 135 obyvatel, Dalov 196, Krákoříce 95, Těšíkov 108 a Šternberk 13 284 obyvatel.

68

PŘÍLOHA č. 4 ROZHOVOR S HELENOU GOTTWALDOVOU (Kastelánka Státního hradu Šternberk) Telefonický rozhovor ze dne 31. 01. 2011. Otázka: Kolik turistů v roce 2010 navštívilo Státní hrad Šternberk? Odpověď: Celkem na hrad v roce 2010 přijelo 40 598 návštěvníků. Otázka: Všichni tito návštěvníci si prohlédli prostory hradu? Odpověď: Ne všichni přijeli na prohlídku hradu. Do návštěvnosti zahrnujeme i návštěvníky, kteří přijedou do areálu hradu na nějakou akci pořádanou v areálu hradu, například na koncert, festival, jarmark apod..

69

PŘÍLOHA č. 5 ROZHOVOR S MILENOU SCHÄRFEROVOU (Tisková mluvčí AMK Ecce Homo Šternberk) E-mailové odpovědi na otázky ze dne 27. 01. 2011. Otázka: Jaký byl počet návštěvníků 30. ročníku závodů Mistrovství Evropy - Ecce homo, pořádaných dne 5. - 6. červen 2010? Odpověď: Návštěvnost při Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu Ecce Homo v červnu, je dosti vysoká, ovšem v dnešní době velmi upadá. Jeden důvod je ten, ţe je v tomto období nespočetně kulturních, zábavných a sportovních akcí, ţe má kaţdý člověk velkou škálu na výběr a druhý fakt je ten, ţe prestiţ kopcových závodů upadá. I přesto ale k poslednímu ročníku byla návštěvnost okolo 10 tisíc lidí. Kdyţ jsme jeli 25. mistrovství Evropy, návštěvníků bylo 25. tisíc, teď jsme jeli 30. mistrovství Evropy a lidí uţ nebylo tolik. I tak je ale návštěvnost vysoká, dle mého názoru. Otázka: Jaký byl počet návštěvníků Ecce homo historic, pořádaných dne 10. – 12. září 2010? Odpověď: Ecce Homo Historic (září) - to je akce spíše pro vyhraněnou skupinu lidí, milovníků veteránů a historických automobilů a motocyklů. Tady to číslo nebude úplně přesně a to z toho důvodu, ţe velká část víkendu (výstava apod.) je zdarma, tudíţ počet nemůţeme odvodit od zakoupených vstupenek. Ale k poslednímu ročníku uvádíme 3.000 návštěvníků. V posledních pár letech Ecce Homo Historic spojujeme s akcí Města Šternberk (Národní kulturní dědictví, Dny rodu Šternberků apod.), tudíţ se návštěvníci střídají a navzájem si je na tyto akce přivádíme. Někteří přijedou na městskou akci, někteří na závody a rázem je město zaplněné.

70

PŘÍLOHA č. 6 ROZHOVOR S MGR. IRENOU ČERNOCKOU (Vedoucí oddělení vnějších vztahů a tisková mluvčí Městského úřadu Šternberk) E-mailové odpovědi na otázky ze dne 8. 10. 2010. Otázka: Jaká je organizace řízení cestovního ruchu (dále jen „CR“) ve Šternberku? (ve vazbě na řízení na krajské úrovni, příp. na destinační management daného regionu nebo jiná sdruţení) Odpověď: Oblast cestovního ruchu organizace Město Šternberk je na městském úřadě organizačně začleněna do odboru kancelář starosty - oddělení vnějších vztahů. Město Šternberk je členem sdruţení Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, Sdruţení obcí Střední Moravy, Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Národní sítě Zdravých měst ČR, Asociace turistických informačních center ČR, administruje volné sdruţení obcí Mikroregion Šternbersko. Otázka: Kdo má na starosti CR ve Šternberku? Odpověď: Samospráva -

viz výše, Městské informační centrum a Městské evropské

informační středisko (ČSA 19 Expozice času) je součástí Městských kulturních zařízení, p.o. Masarykova 20, Šternberk od 04/2010. Otázka: Kdo má na starosti marketing, jaké marketingové nástroje pouţíváte? Odpověď: Viz otázka 1. Dále setkávání se s občany, internet (na našich webových stránkách najdete vše, co potřebujete vědět - historii, osobnosti, vyhlášky, směrnice, ocenění, aktuality, kalendář akcí…, odkaz Co Vám chybí na www? , Dotazy občanů, od března letošního roku se Šternberk prezentuje i na celosvětové síti Facebook, najdete nás pod odkazem Šternberk. Vyuţíváme registrovaných emailů

Město

rozesílaných kaţdý týden radnicí a do

emailových schránek příjemců, měsíčník Šternberské listy, ankety, dotazníky. Dále městský billboard na příjezdu do Šternberka, plakátovací plochy, reklama, inzerce, setkání se seniory, sportovci, členy nejrůznějších spolků a organizací, podnikateli a ţivnostníky, pedagogy, dárci krve - všemi, kteří se podílejí na ţivotě Šternberka. Setkání se starostou na téma „Vy se ptáte, já odpovídám“. V roce 2009 byl Městský úřad Šternberk vyhlášen druhým nejlépe komunikujícím úřadem roku a to dokonce v evropském srovnání a šternberským komunikačním projektům bylo uděleno čestné uznání. Obě tato významná ocenění za komunikaci s veřejností byla Šternberku udělena 2. dubna 2009 na výročním udílení cen společnosti Westminster 71

v Rezidenci primátora hlavního města Prahy. Šternberk byl oceněn zejména za projekt informování veřejnosti prostřednictvím „registrovaných emailů“, za komunikaci s občany prostřednictví anket na webu, dále za objektivnost a nestrannost poskytovaných informací a za informační otevřenost. Porota vyzdvihla kreativitu radnice v oblasti poskytování informací návštěvníkům. Otázka: Kdo má na starosti reklamu, propagaci, městské informační centrum - MIS (pod jaký odbor spadá MIS)? Odpověď: Městské informační centrum - MIC, viz odpovědi k otázkám 1 a 2. Otázka: Jaké máte propagační materiály, jak často se obnovují? Odpověď: Doporučuji nejlépe se přesvědčit osobně v MIC a vzít si je k prostudování, obnovují se dle potřeby cca 1 – 3 roky. Jinak v rámci spolupráce s Olomouckým krajem se prezentujeme v materiálech kraje – k dispozici rovněţ v MIC.

Otázka: Kde všude inzerujete (časopisy, noviny, knihy, broţury, MHD Olomouc, internet,...)? Odpověď: Vlastní propagační materiály, regionální tiskoviny (Cesty městy), Kdy, kde, co (Olomouc), TIM, Kam po česku, atd…. Otázka: Máte v jiném městě (Olomouc,...) infostánek, letáky? Odpověď: Máme materiály v infocentru v Olomouci, Uničově a Litovli; dále rozesíláme letáky po infocentrech v republice – členům ATIC. Otázka: Účastníte se cestovních veletrhů (jakých)? Odpověď: Individuálně ne, prezentujeme se v rámci veletrhů Olomouckého kraje. Otázka: S kým spolupracujete na internetu (kudy z nudy,…), kde všude máte na internetu odkazy na stránky Šternberka? Odpověď: Viz otázka na inzerci, dále doporučuji zadat do vyhledávače a uvidíte sám.

72

Otázka: Jak často dochází k aktualizaci webových stránek, pod jaký odbor spadá a kdo je má na starosti? Odpověď: Aktualizace denně nebo dle potřeby, spadá pod odbor informatiky a personalistiky, dále jednotliví pověření pracovníci dle kompetencí. Např. konkrétně já: aktuality, dotazy občanů, kulturní kalendář, historie, turistické stránky. Vše máme stanoveno ve směrnicích ISO. Otázka: Provádíte si průzkum, event. vedete si statistiky týkající se CR (příjezdů návštěvníků,…)? Odpověď: Vede se statistika návštěvnosti MIC, hradu, kláštera, dále dle poplatku z ubytovací kapacity, jinak statistický úřad. Otázka: Spolupracujete v oblasti CR s Olomouckým krajem, příp. Mag. Města Olomouce, jak? Odpověď: Ano - propagační materiály, veletrhy, koncepce, … Otázka: Ţádáte o nějakou dotaci, grant vztahující se k CR, z jakých fondů? Odpověď: Ano, např. na projekt Marketingová podpora turistických atraktivit střední Moravy SROP, výměna partnerských měst a mládeţe Visegrádský fond, Expozice času (EU), cyklostezky, v minulosti propag. mat., atd.. Otázka: V souvislosti k předcházející otázce, kolik peněz jste čerpali za r. 2008,2009, výhled 2010? Odpověď: Viz rozpočet a výroční zprávy. Otázka: Připravujete nové projekty, aktivity, sluţby, akce, tradice ve Šternberku? Odpověď: Expozice času, cyklostezky, aktivity v prostorách bývalého august. kláštera. Otázka: Co rozhledny – připravuje se nějaký projekt, termín realizace? Odpověď: K dispozici je zpracovaná studie, čeká se na vhodný dotační titul. Otázka: Co vyuţití tankodromu - připravuje se nějaký projekt, termín realizace? Odpověď: Ne

73

Otázka: Co cyklobusová doprava - připravuje se, termín realizace? Odpověď: Ne Otázka: Chystá se výstavba krytého bazénu, termín realizace? Odpověď: Místo je známo, čeká se na vhodný dotační titul Otázka: Co vybudování lyţařského areálu v Lipině - připravuje se nějaký projekt, termín realizace? Odpověď: Ne Otázka: Chystá se vybudování parkoviště u Hradu, termín realizace? Odpověď: K dispozici je parkoviště pro více neţ 120 aut + autobusy na Dvorské u sportovní haly (bez poplatku) Otázka: Co Vás nejvíce pálí v souvislosti s CR (peníze,…)? Odpověď: Nedostatek vhodných dotačních titulů, málo investorů -

proč by mělo vše

financovat město, finanční krize, apod… Otázka: Máte zpracovanou dokumentaci týkající se CR, a jak se Vám daří plnit? Odpověď: Ano, odkaz viz Strategie cestovního ruchu Otázka: Je zřízeno pracovní místo „manaţer CR pro koordinaci aktivit CR ve Šternberku“ a kdo je tím manaţerem? Odpověď: Viz informace na začátku - struktura a zařazení. Otázka: Spolupracujete s cestovními kancelářemi, jakými? Odpověď: Ne

74

PŘÍLOHA č. 7 DOTAZNÍK DOTAZNÍK

ČESKY

Dobrý den, jmenuji se Libor Hejtman, a studuji obor management volného času Univerzity Palackého v Olomouci. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku, který je součástí bakalářské práce, jejíž cílem je analyzovat potenciál cestovního ruchu ve Šternberku a přispět k jeho rozvoji. Odpovědi značte kříţkem – budou anonymní.

1. Jak jste přicestoval/a do Šternberka? (uveďte pouze 1 převaţující způsob dopravy)  autem (příp. na motocyklu)  na kole  vlakem  pěšky  autobusem - linkovým  jinak:_____________  autobusem – se zájezdem 2. Pro návštěvu jste se rozhodl/a na základě (uveďte pouze 1 převaţující rozhodnutí)  vlastní zkušenosti  reklamy z letáků, novin, rozhlasu, internetu  doporučení známých, příbuzných  jiné ………………………..  nabídky cestovní kanceláře 3. Kde jste získal/a informace o Šternberku? (můţete označit více odpovědí)  z internetu  ze sdělovacích prostředků (rozhlas, TV)  v cestovní kanceláři  od přátel, spolupracovníků  z časopisů, odborné literatury  jiné ……………………….. 4. Uţ jste někdy navštívil/a Šternberk?  ne, jsem tu poprvé  ano, byl/a jsem zde 1 aţ 3 krát  ano, byl/a jsem zde uţ vícekrát 6. Kde jste ubytován/a?  hotel  penzion  kemp / tábořiště (stan, chatka, karavan)  jiné ubytovací zařízení (ubytovna, hostel)

5. Jak dlouhý bude Váš pobyt zde?  jednodenní – bez noclehu  1 aţ 2 noclehy (např. víkendový)  3 aţ 7 noclehů (např. týdenní)  delší  pronajatý pokoj, apartmán, chata, apod.  u známých / příbuzných  nejsem zde ubytován/a

7. Stravujete se zde v restauračních zařízeních?  ano – téměř vţdy  částečně – jak kdy  ne – téměř nikdy 8. Převaţujícím důvodem Vaší návštěvy ve Šternberku je? (vyberte pouze 1 odpověď)  poznání – návštěvy turist. atraktivit, historie, architektura, kultura, folklór apod.  relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky apod.  turistika a sport – pěší túry, cykloturistika, vodáctví, tenis, lyţování apod.  zdraví – lázně, rehabilitace, léčení apod.  práce – sluţební cesta, školení, konference, obchod apod.  zábava – společenské aktivity s přáteli, hry, noční ţivot, dobré jídlo, pití apod.  nákupy  návštěva příbuzných nebo známých  tranzit (pouze tudy projíţdím)

75

9. Co se Vám vybaví při vyslovení „Šternberk“? .................................................................................................................................................................... 10. Které aktivity jsou ve Šternberku pro Vás nejlákavější? (vyberte max. 3 odpovědi)  pěší turistika  cykloturistika, horská cyklistika  koupání, vodní sporty  péče o fyzickou a duševní kondici (fitness, posilování, sauna, rehabilitace apod.)  poznávací turistika (návštěvy hradů, zámků, památek, muzeí, galerií apod.)  církevní turistika (církevní památky, poutě, náboţenské aktivity apod.)  návštěvy kulturních akcí (festivaly, slavnosti, koncerty apod.)  návštěvy sportovních akcí (závody, utkání, přebory apod.)  společenský ţivot a zábava 11. Jak jste spokojen/a? Označte u kaţdé poloţky 1- výborně, 5- vůbec nespokojen/a  kvalita a sluţby ubytování 1 2 3  kvalita a obsluha stravování 1 2 3  kvalita nabízených sluţeb (kadeřnictví, obchody, ...) 1 2 3  kulturní vyţití (koncerty, kino, akce, ...) 1 2 3  sportovní vyţití (hřiště, koupání, …) 1 2 3  zábavní vyţití (diskotéky, kavárny,…) 1 2 3  zpřístupnění památek, otevírací doby 1 2 3  sluţby městského informačního centra 1 2 3  čistota a pořádek ve městě 1 2 3  dopravní dostupnost 1 2 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

12. Co Vám ve Šternberku nejvíce schází, co Vám vadí? Označte u kaţdé poloţky městská hromadná doprava ano  ne  krytý bazén s atrakcemi ano  ne  pěší okruhy po památkách města s průvodcem ano  ne  adrenalinový zábavný park ano  ne  větší počet cyklistických tras, cyklostezek ano  ne  půjčovny kol ano  ne  větší počet pěších tras, stezek ano  ne  větší počet parkovacích míst ano  ne  zimní areál (lyţařský svah, běţecké trasy,…) ano  ne  jiné ………………………………………………………………………….. 13. Uvaţujete o opakované návštěvě Šternberka?  ano – v brzké době (do ½ roku)  spíše ne  ano – ale někdy později  nevím, nedokáţu říci 14. Jste  ţena  muţ  

 

 

 

15. Váš věk  do 25 let  26 – 34 let  35 – 49 let  50 – 59 let  60 a více let

16. Vaše vzdělání  bez maturity  s maturitou  vysokoškolské

17. Vaše bydliště (město, kraj, u zahraničních příslušníků stát) ……………………………………………………………………………................................................ Děkuji za Váš čas věnovaný vyplnění dotazníku a zároveň Vám přeji hezký pobyt ve Šternberku.

76

PŘÍLOHA č. 8 VÝSLEDKY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Tabulka č. 1 - Pouţitý dopravní prostředek Dopravní prostředek Auto (příp. motocykl) Vlak Autobus linkový Autobus zájezdový Kolo Pěšky Celkem

Čeština 76 16 4 6 5 1 108

Celkem Procenta odpovědí 5 95 72,0 4 21 15,9 4 3,0 6 4,5 5 3,8 1 0,8 9 132 100,0

Němčina Angličtina 14 1

15

Pořadí 1 2 5 3 4 6

Tabulka č. 2 - Podnět k návštěvě Šternberka Podnět k návštěvě Vlastní zkušenost Doporučení známých, příbuzných Nabídka cestovní kanceláře Reklama - tisk, internet Jiné - prohlídka hradu Jiné - putování po Moravě Jiné - sdruţení cest. ruchu Jiné - neupřesněné Celkem

Čeština

Němčina Angličtina

34

1

37

11

2 22 1 3 2 7 108

3

3

5

0

0 1 9

15

Celkem Procenta odpovědí 35 26,5

Pořadí 2

51

38,6

1

2 30 1 3 2 8 132

1,5 22,7 0,8 2,3 1,5 6,1 100,0

6-7 3 8 5 6-7 4

Tabulka č. 3 - Zdroj informací o Šternberku Zdroj informací Internet Cestovní kancelář Časopisy, odborná literatura Sdělovací prostředky (rozhlas) Přátelé, spolupracovníci Jiné - rodina, příbuzní Jiné - vlastní zkušenost Jiné - sdruţení cest. ruchu Jiné - neupřesněné Celkem

Čeština 54 1

2

20

2

8 47 2 1 2 4 139

Celkem Procenta odpovědí 4 60 35,9 1 2 1,2

Němčina Angličtina

1 7-8

1

23

13,8

3

2

10 54 11 1 2 4 167

6,0 32,3 6,6 0,6 1,2 2,4 100,0

5 2 4 9 7-8 6

7 6

3

17

11

77

Pořadí

Tabulka č. 4 - Dřívější návštěva respondentů ve Šternberku Dřívější návštěva Ne Ano, 1 aţ 3 krát Ano, vícekrát Celkem

Čeština 54 30 24 108

Celkem Procenta odpovědí 9 73 55,3 33 25,0 26 19,7 9 132 100,0

Němčina Angličtina 10 3 2 15

Pořadí 1 2 3

Tabulka č. 5 - Délka pobytu respondentů ve Šternberku Délka pobytu jednodenní - bez noclehu 3 aţ 7 noclehů 1 aţ 2 noclehy delší Celkem

Čeština 47 29 31 1 108

Celkem Procenta odpovědí 47 35,6 3 45 34,1 6 39 29,5 1 0,8 9 132 100,0

Němčina Angličtina 13 2 15

Pořadí 1 2 3 4

Tabulka č. 6 – Ubytování Ubytování Hotel Penzion Kemp, tábořiště Jiné ubytovací zařízení (ubytovna, hostel) Pronajatý pokoj, chata U známých, příbuzných Bez ubytování Celkem

Čeština 6 23 20 2 2 10 45 108

Celkem Procenta odpovědí 3 15 11,4 1 29 22,0 5 28 21,2

Němčina Angličtina 6 5 3

1 15

9

2 2 11 45 132

1,5 1,5 8,3 34,1 100,0

Pořadí 4 2 3 6-7 6-7 5 1

Tabulka č. 7 - Stravování v restauračních zařízení Stravování v restauracích Ano - téměř vţdy Částečně - jak kdy Ne - téměř nikdy Celkem

Čeština 32 63 13 108

Celkem Procenta odpovědí 2 45 34,1 7 74 56,1 13 9,8 9 132 100,0

Němčina Angličtina 11 4 15

78

Pořadí 2 1 3

Tabulka č. 8 - Převaţující důvod návštěvy Šternberka Důvod návštěvy Poznání (návštěvy turist. atraktivit, historie, kultura) Relaxace (rekreace, pobyt v přírodě, procházky) Turistika a sport (pěší túry, cykloturistika) Zdraví (lázně, rehabilitace) Práce (sluţební cesta, školení) Zábava (společenské aktivity s přáteli, hry, noční ţivot) Nákupy Návštěvy příbuzných, známých Tranzit (jen tudy projíţdím) Celkem

Čeština

Němčina Angličtina

Celkem Procenta odpovědí

Pořadí

57

9

4

70

53,0

1

11

1

2

14

10,6

2

1

9

6,8

6

1

1

0,8

9

11

11

8,3

4

10 3

10 3

7,6 2,3

5 7

8

5

5

2

12

9,1

3

2 108

9

2 132

1,5 100,0

8

15

Tabulka č. 9 - Co se vybaví při vyslovení "Šternberk" Známost Šternberka Hrad, šlechtický rod Psychiatrická léčebna Černí baroni Příroda, turistika Hodiny, hodinky Německý Šternberk Historie, historické město Ecce Homo Rodiště, dětství Dobré ubytování Přívětivost, laskavost Dovolená, prázdniny Celkem

Čeština 45 7 1 5 8 7 14 5 4 3 99

Němčina Angličtina 2

1

3 1 1 5

1 1

2

2

14

5

79

Celkem Procenta odpovědí 48 40,7 7 5,9 1 0,8 5 4,2 8 6,8 3 2,5 9 7,6 16 13,6 10 8,5 4 3,4 4 3,4 3 2,5 118 100,0

Pořadí 1 6 12 7 5 10 - 11 4 2 3 8-9 8-9 10 - 11

Tabulka č. 10 - Nejlákavější aktivity ve Šternberku Nejlákavější aktivity

Čeština

Pěší turistika Cykloturistika Koupání, vodní sporty Péče o fyz. a duševní kondici Poznávací turistika Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sportovních akcí Společenský ţivot, zábava Celkem

Celkem Procenta odpovědí 2 29 12,6 2 24 10,4 6 2,6

Němčina Angličtina

20 20 6

7 2

7 67 7 18 18 20 183

12 4 1 1 3 30

7 85 11 21 21 26 230

6 2 2 3 17

3,0 37,0 4,8 9,1 9,1 11,3 100,0

Pořadí 2 4 9 8 1 7 5-6 5-6 3

Tabulka č. 11 - Hodnocení spokojenosti sluţeb - od 1 (výborně) do 5 (vůbec nespokojen)

Hodnotící známka

Druh sluţeb

1

2

3

4

Mezisoučet celkového hodnocení

Celkem odpovědí

Průměrná hodnotící známka

Pořadí

5

Ubytování

45 45 39

78 15 45

2

8 1

5

181

102

1,77

1

Stravování

47 47 48

96 15 45

3 12 1

5

205

114

1,80

2

Další sluţby (obchody,...) Kulturní vyţití (koncerty,...) Sportovní vyţití (hřiště,…) Zábavní vyţití (diskotéky,...)

15 15 39

78 26 78

9 36 3

15

222

92

2,41

8

11 11 39

78 28 84 13 52 3

15

240

94

2,55

9

80 25 75 16 64 2

10

236

90

2,62

10

21 21 36

72 25 75

6 24 2

10

202

90

2,24

7

Zpřístupnění památek

38 38 49

98 17 51

4 16 4

20

223

112

1,99

5

Sluţby info centra Čistota a pořádek ve městě

46 46 42

84 14 42

5 20 2

10

202

109

1,85

3

39 39 60 120 14 42

3 12 1

5

218

117

1,86

4

Dopravní dostupnost

33 33 46

92 20 60 11 44 3

15

244

113

2,16

6

7

7 40

80

Tabulka č. 12 - Chybějící sluţby ve Šternberku Chybějící sluţby

Ano

Městská hromadná doprava Krytý bazén s atrakcemi Pěší okruhy po památkách s průvodcem Adrenalinový zábavný park Větší počet cyklotras, cyklostezek Půjčovny kol Větší počet pěších tras, stezek Větší počet parkovacích míst Zimní areál (lyţařský svah, běţecké trasy)

Celkem Procenta Procenta odpovědí Ano Ne

Ne

Pořadí

40 53

65 52

105 105

38,1 50,5

61,9 49,5

7 1

39

66

105

37,1

62,9

8

32

73

105

30,5

69,5

9

46 44

59 61

105 105

43,8 41,9

56,2 58,1

2-4 6

45

60

105

42,9

57,1

5

46

59

105

43,8

56,2

2-4

46

59

105

43,8

56,2

2-4

Tabulka č. 13 - Zváţení opakované návštěvy Šternberka Opakovaná návštěva

Čeština

Ano - ale někdy později

Celkem Procenta odpovědí 4 49 37,1

Němčina Angličtina

38

7

39 25 6 108

1 6 1 15

Pořadí 1

1

Ano - v brzké době (do /2 roku) Nevím, nedokáţu říci Spíše ne Celkem

4 1 9

40 35 8 132

30,3 26,5 6,1 100,0

2 3 4

Tabulka č. 14 - Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Ţena Muţ Celkem

Čeština 59 49 108

Celkem Procenta odpovědí 7 74 56,1 2 58 43,9 9 132 100,0

Němčina Angličtina 8 7 15

Pořadí 1 2

Tabulka č. 15 - Věk respondentů Věk respondentů Do 25 let 26 - 34 let 35 - 49 let 50 - 59 let 60 a více let Celkem

Čeština 33 31 29 10 5 108

Němčina Angličtina 1 1 3 4 6 15

81

4 2 3 9

Celkem Procenta odpovědí 38 28,8 34 25,8 32 24,2 17 12,9 11 8,3 132 100,0

Pořadí 1 2 3 4 5

Tabulka č. 16 - Vzdělání respondentů Vzdělání respondentů S maturitou Bez maturity Vysokoškolské Celkem

Čeština 61 23 24 108

Celkem Procenta odpovědí 6 73 55,3 32 24,2 3 27 20,5 9 132 100,0

Němčina Angličtina 6 9 15

Tabulka č. 17 - Počet tuzemských a zahraničních respondentů Respondenti Tuzemští Zahraniční Celkem

Počet Relevantní respondentů četnost v % 108 81,8 24 18,2 132 100

Tabulka č. 18 - Bydliště tuzemských respondentů Bydliště tuzemských respondentů dle krajů Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Praha Zlínský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Královehradecký kraj Vysočina Liberecký kraj Karlovarský kraj Celkem

Počet Relevantní respondentů četnost v % 39 36,1 21 19,4 11 10,2 8 7,4 7 6,5 5 4,6 4 3,7 3 2,8 2 1,9 2 1,9 2 1,9 2 1,9 1 0,9 1 0,9 108 100

Tabulka č. 19 - Bydliště zahraničních respondentů Bydliště zahraničních respondentů dle státu Německo Anglie Francie Nizozemí Slovensko Celkem

Počet Relevantní respondentů četnost v % 15 62,5 6 25,0 1 4,2 1 4,2 1 4,2 24 100

82

Pořadí 1 2 3