Historie cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 12. 2015 ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odborné vedení mé bakalářské práce a za cenné rady a připomínky. Dále děkuji pracovníkům Moravského zemského archivu - pracoviště ve Velkém Meziříčí a Městské knihovny Velké Meziříčí za poskytnutí potřebných materiálů a podkladů. Také velmi děkuji mé rodině za podporu při psaní bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Cestovní ruch
Historie cestovního ruchu v e Ve l k é m M e z i ř í č í bakalářská práce
Autor: Iva Robotková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2016
Copyright © 2015 Iva Robotková
Anotace ROBOTKOVÁ, Iva: Historie cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. Cílem bakalářské práce je na základě terénního průzkumu zjistit historii a současný stav cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí. Teoretická část práce se zabývá definováním cestovního ruchu, jeho historickým vývojem a charakteristikou oblasti Velkého Meziříčí. Praktická část je postavena na terénním výzkumu. Popisuje vývoj dopravy, turistiky, ubytovacích zařízení a rekreačních oblastí ve Velkém Meziříčí. Závěrečnou část práce tvoří shrnutí současného stavu cestovního ruchu v oblasti. Klíčová slova: Velké Meziříčí. Historie cestovního ruchu. Hotely. Stravovací zařízení. Rekreační oblasti. Doprava. Turistika.
7
Annotation ROBOTKOVÁ, Iva: History of Tourism in Velké Meziříčí. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2015. The aim of the bachelor thesis is to find out the history and current state of tourism in Velké Meziříčí based on a field survey. The theoretical part deals with the definition of tourism, its historical development and characteristics of Velké Meziříčí. The practical part is based on a field research. It describes the development of transport, tourism, accommodation, recreational areas in Velké Meziříčí. The final part consists of a summary of the current state of tourism in the area. Keywords: Velké Meziříčí. History of tourism. Hotels. Catering facilities. Transport. Tourism.
8
Obsah Seznam zkratek a symbolů ............................................................................................. 11 Úvod................................................................................................................................ 12 1
2
Charakteristika cestovního ruchu............................................................................ 13 1.1
Definice cestovního ruchu................................................................................ 13
1.2
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ............................................................ 13
1.3
Historický vývoj cestovního ruchu na území České republiky ........................ 14
1.3.1
Etapa mezi světovými válkami ................................................................. 14
1.3.2
Etapa po 2. světové válce do roku 1989 ................................................... 15
1.3.3
Etapa po roce 1989 ................................................................................... 15
Velké Meziříčí ........................................................................................................ 16 2.1
2
3
Vymezení oblasti .............................................................................................. 16
Velké Meziříčí ........................................................................................................ 17 2.2
Historie Velkého Meziříčí ................................................................................ 17
2.3
Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ..................................................... 19
2.3.1
Přírodní lokalizační předpoklady .............................................................. 19
2.3.2
Kulturní lokalizační předpoklady ............................................................. 22
2.4
Selektivní předpoklady..................................................................................... 26
2.5
Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu .......................................... 26
2.5.1
Materiálně-technická základna ................................................................. 26
2.5.2
Dopravní předpoklady .............................................................................. 28
Historie cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí ...................................................... 29 3.1
Historie dopravy ............................................................................................... 29
3.1.1
Komunikace .............................................................................................. 29
3.1.2
Autobusová doprava ................................................................................. 30
3.1.3
Železniční doprava .................................................................................... 30 9
3.2
Turistika ve Velkém Meziříčí .......................................................................... 31
3.2.1
TJ Sokol Velké Meziříčí ........................................................................... 31
3.2.2
Ostatní spolky ve Velkém Meziříčí .......................................................... 32
3.3
Ubytovací zařízení ........................................................................................... 33
3.3.1
Seznam ubytovacích zařízení ve Velkém Meziříčí ................................... 34
3.3.2
Hotely........................................................................................................ 35
3.4
Stravovací zařízení ........................................................................................... 38
3.5
Rekreační oblasti .............................................................................................. 39
3.6
Cestovní kanceláře ........................................................................................... 40
4. Současný stav .............................................................................................................. 41 Závěr ............................................................................................................................... 43 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 44 Přílohy............................................................................................................................. 47
10
Seznam zkratek a symbolů AHR ČR – Asociace hotelů a restaurací České republiky ATIC ČR – Asociace turistických informačních center České republiky CA – cestovní agentura CK – cestovní kancelář CR – cestovní ruch ČR – Česká republika ČEDOK – Československá dopravní kancelář CHKO – chráněná krajinná oblast KČT – Klub českých turistů KČST – Klub československých turistů MHD – městská hromadná doprava ROH – Revoluční odborové hnutí SKVM – Sportovní klub Velké Meziříčí TIC – Turistické informační centrum TJ – tělovýchovná jednota
11
Úvod Hlavním motivem k výběru tématu mé bakalářské práce „Historie cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí“ byl můj zájem o město Velké Meziříčí a jeho vývoj v dobách minulých i v současné době, a dále to že zde již od narození bydlím. Ve Velkém Meziříčí se nachází velké množství architektonických památek. Tato práce umožní nahlédnout do počátků cestování za krásami tohoto města. Cílem mé bakalářské práce je na základě terénního průzkumu zjistit historii a současný stav cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí. Při zpracování této práce budu vycházet především z dostupných materiálů Státního okresního archivu ve Velkém Meziříčí, historických dokumentů, kronik města, dobových tiskovin a dalších propagačních materiálů a informací získaných při terénním průzkumu. V teoretické části se budu zabývat definováním cestovního ruchu a jeho historickým vývojem na území České republiky a členěním předpokladů cestovního ruchu. V další kapitole budu charakterizovat samotné město Velké Meziříčí a jeho blízké okolí a aplikuji na ni metodu členění předpokladů cestovního ruchu podle Mariota. Praktická část bude postavena na základě terénního průzkumu, zejména tedy na bádání ve velkomeziříčském archivu. Budu zjišťovat, jaké kluby a spolky ve městě působily, jaká ubytovací a stravovací zařízení zde byla provozována, a jak se jejich počty měnily v průběhu let. Dále budu zjišťovat, kam se jezdilo na letní byty, kde vznikaly rekreační oblasti, a které cestovní kanceláře zde zprostředkovávaly zájezdy a další služby. V poslední kapitole se budu zabývat popisováním současného stavu cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí a jeho perspektivou.
12
1
Charakteristika cestovního ruchu
1.1
Definice cestovního ruchu
Jelikož si každý vysvětluje a chápe pojem cestovní ruch jiným způsobem, není jednotná definice pro cestovní ruch. Můžeme ho však definovat všeobecně uznávanými definicemi. Podle WTO (Světová organizace cestovního ruchu) můžeme definovat cestovní ruch jako „činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Gučík, 2010, s. 12) Další definice podle Mariana Gučíka: „Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku.“ (Gučík, 2010, s. 13)
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu
1.2
Základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu se podle ekonomického a geografického hlediska člení do 3 kategorií.
Lokalizační předpoklady
Realizační předpoklady
Selektivní předpoklady
Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady jsou omezeny daným územím a vytvářejí nabídku možností v oblasti a jsou děleny na přírodní předpoklady a kulturně-historické předpoklady. Mezi přírodní předpoklady můžeme zařadit: reliéf, klima, vodstvo, faunu a flóru, ráz krajiny. Kulturně-historické předpoklady vyplívají z činnosti člověka a členíme je na: kulturněhistorické památky, kulturní zařízení a také společenské akce.
13
Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují samotnou realizaci cestovního ruchu, tedy jaká je v oblasti úroveň služeb jako je ubytování a stravování, či jaká je v oblasti dopravní dostupnost a dopravní možnosti. Dělí se tedy na materiálně technické předpoklady a dopravní předpoklady. Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady se člení na objektivní a selektivní předpoklady. Stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Mezi objektivní předpoklady patří politická situace, ekonomická úroveň aj.. Selektivní předpoklady ovlivňují potencionální zájemce, zda se vůbec zúčastní cestovního ruchu. Záleží na sociální skupině, rodinných poměrech a jiných psychologických faktorech.
1.3
Historický vývoj cestovního ruchu na území České republiky
Vývoj cestovního ruchu v České republice se nejčastěji člení do tří etap: Mezi světovými válkami, od 2. světové války po rok 1989 a třetí etapou je vývoj po roce 1989.
1.3.1 Etapa mezi světovými válkami Na začátku 20. Století docházelo k rozvoji cestovního ruchu i infrastruktury důležité pro cestovní ruch, jako bylo ubytování, doprava. V roce 1920 byla založena první cestovní kancelář ČEDOK (Československá dopravní kancelář). Ta zaujala hlavní a prvotní místo na Československém trhu cestovního ruchu. Do cestovního ruchu se zapojovaly spíše majetnější vrstvy obyvatelstva, které měly i dostatek volného času. Nemalý význam měly i letní sportovní tábory pro děti různých sportovních organizací. Nemajetní nebo i dělníci preferovali tramping. Tramping byl začátkem rozvoje chataření v Československu.
14
1.3.2 Etapa po 2. světové válce do roku 1989 Rozvoj zahraničního cestovního ruchu značně ovlivnilo uzavření hranic republiky se západním světem. Na druhou stranu toto uzavření hranic posílilo domácí cestovní ruch a začalo se rozvíjet chataření, chalupaření a tramping. Lidé opět začali objevovat krásy Československa. Obyvatelé měst při éře chataření a chalupaření opouštěli své městské byty a hledali klid na venkově nebo v přírodě. Začaly se vytvářet chatařské oblasti na okrajích měst, u vodních toků. Také se začaly znovu osidlovat venkovská opuštěná stavení, která si měšťané přestavovali na letní sídla. Cesty do zahraničí byly uskutečňovány převážně jen jako služební cesty nebo jako podnikové rekreace. Bylo zřízeno ROH (Revoluční odborové hnutí), které organizovalo hromadné zájezdy. Z hlediska platební bilance cestovního ruchu Česká republika realizovala pouze (z 90%) pasivní zahraniční cestovní ruch. (Vystoupil, Šauer, 2006, s. 49)
1.3.3 Etapa po roce 1989 Po otevření hranic se západním světem se opět velmi rychle začal rozvíjet zahraniční cestovní ruch. Díky změnám v legislativně a politickém systému bylo založeno mnoho společností a organizací působících v cestovním ruchu, mnohé z nich ale nebyly příliš kvalitní a poctivé. Začala se rozvíjet materiálně-technická základna v cestovním ruchu a zákazníci začali porovnávat nabízené produkty a služby se zahraničím. Ti, kdo chtěli uspět v cestovním ruchu, museli zvýšit i kvalitu nabídky, aby se vyrovnali zahraničí.
15
2
Velké Meziříčí
2.1
Vymezení oblasti
Město Velké Meziříčí leží v okresu Žďár nad Sázavou, který se nachází v kraji Vysočina. Na západě sousedí s okresem Havlíčkův Brod, na jihozápadě s okresem Jihlava a na jihu s okresem Třebíč. Na jihovýchodě a východě sousedí s okresy Brnovenkov a Blansko. Na severu a severovýchodě sousedí s okresy Svitavy a Chrudim. Rozloha okresu Žďáru nad Sázavou je 1 579 km2.
Obrázek č. 1 : Vymezení okresu Žďár nad Sázavou (zdroj: wikipedia.org, 2015)
Okres Žďár nad Sázavou je tvořen 174 obcemi, z toho 6 městy: Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Svratka, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou a dále 10 městysi: Bobrová, Bohdalov, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nové Veselí, Ostrov nad Oslavou, Sněžné, Strážek, Štěpánov nad Svratkou, Vojnův Městec. Sídlem okresu a zároveň největším městem je Žďár nad Sázavou a při posledním sčítání občanů 1. 1. 2015 zde žilo 21 629 obyvatel. [1]
16
2
Velké Meziříčí
Město Velké Meziříčí leží v údolí v Českomoravské vysočině, mezi dvěma řekami Oslavou a Balinkou. Rozloha města činí 40,66 km2. Počet obyvatel k 1. 1. 2015 byl 11 641 obyvatel. [2]
2.2
Historie Velkého Meziříčí
Oblast kolem Velkého Meziříčí, také zvaná jako Velkomeziříčsko, byla řídce osídlena již v době kamenné. Velké Meziříčí vzniklo jako kupecká osada na křižovatce dvou významných středověkých cest. Jedna vedla od Třebíče do Žďáru nad Sázavou a druhá z Brna do Jihlavy. Nejstarší písemná zmínka o Meziříčí je z roku 1197. Tato listina je však Bočkovým falsem. První doložená písemná zmínka o Meziříčí je tedy až z roku 1281. V té době bylo Meziříčí osadou poddanou majitelům hradu, pánům z Lomnice. Tento rod zde sídlil až do konce 14. století a později se sem navrátili od roku 1447 do roku 1528. Páni z Lomnice dali městu i svůj znak: Bílé křídlo se sedmi péry v červeném poli. (Pišín, 1975)
Obrázek č. 2 : Znak města Velké Meziříčí (zdroj: mestovm.cz, 2015)
Město bylo během let přejmenováváno z Meziřič, Mezřič a Meziříčí nad řekou Oslavou až na současný název Velké Meziříčí. Roku 1377 bylo Meziříčí označováno jako městečko s hradem a panstvím, ke kterému náleželo dalších 14 obcí. Od roku 1385 začala být psána nejstarší městská kniha, která se dochovala dodnes. Podle zápisů z této knihy se dá odhadnout počet obyvatel obce v roce 1385 přibližně na 500 obyvatel. Městské právo získalo v roce 1408 od majitele panství Lacka z Kravař. (Kratochvíl, 1907)
17
Během husitských válek město podporovalo husity a bylo základnou pro husitská tažení. Roku 1450 bylo město vypáleno Uhry a zachránil se pouze zámek a kostel. Ke konci 15. století město dostalo povolení na výroční osmidenní trhy, které se konaly každoročně. Roku 1528 se mění majitel hradu a města z pánů z Lomnice na pány z Pernštejna a v polovině 16. Století udělil městu Ferdinand I. veškerá práva a privilegia jako mají královská města a povolil zde vaření piva. V druhé polovině 16. století se začalo město kulturně rozvíjet a vzkvétat. Začalo se s výstavbou radnice, luteránského gymnázia, tiskárny. Během třicetileté války bylo město osmkrát vydrancováno a vypáleno oběma vojsky, které přes město táhly do války. Největší škody několikrát napáchalo především švédské vojsko. Dále zde drancovali Poláci i Uhři a císařské vojsko. Během války město zasáhla i morová epidemie a na mor zemřelo přes 1000 obyvatel. Kvůli následkům této války ztratilo město mnoho ze svých privilegií a začalo upadat. Město během třicetileté války bylo majetkem Berků z Dubé a Lipého. (Pišín, 1975) Po konci třicetileté války město změnilo majitele na Hraběte Kounic. Ten zpustlé město a opuštěné domy obsadil svými německými poddanými. První záznam o přistěhovalých Židech je z roku 1636 a od té doby jejich počet ve městě narůstal. Roku 1723 město zasáhl rozsáhlý požár, při kterém vyhořela většina města i zámek. Roku 1787 byla dokončena císařská cesta, která vedla z Brna do Jihlavy. Již v roce 1571 byla označována silnicí císařskou. Byla tedy důležitým spojem mezi Moravou a Čechy. Díky této cestě bylo ve městě spousta hostinců, které neměly problém se uživit. (Muzejní a vlastivědná společnost, 2008) Díky Eleonoře Liechtenštejn, která byla dvorní dámou Josefa II., se město stalo v letech 1783 až 1794 městem krajským. Velké Meziříčí tedy bylo sídlem krajského úřadu Jihlavského kraje místo Jihlavy. Ve druhé polovině 18. století se dále rozvíjela řemeslná činnost. Další rozsáhlý požár město zachvátil v roce 1823. Mimo období prusko-rakouské války se město rozvíjelo, zvláště v průmyslovém odvětví. V průběhu 19. století zde bylo postaveno několik větších továren, například koželužna, klihárna, továrna na obuv a továrna na textil. 18
V roce 1886 byla do města zavedena železnice ze Studence, která zde ale končila, a proto se používala jen pro místní přepravu a železnice neměla velký vliv na rozvoj města. Nádraží bylo umístěno od tehdejšího centra města poměrně daleko. V 19. století se město snažilo i o rozvoj školství a vzniká a rozrůstá se Rolnická škola a Měšťanská škola. (Pišín, 1975) V první polovině 20. století roku 1907 byl do města postupně zaváděn elektrický proud. Také se pokračovalo v rozvoji školství a vzniká několik středních škol. Vzniká Zemská vyšší reálka, školy Světlá – pro výchovu dívek, a později přibývá i Učňovská škola pokračovací. Naopak se nedařilo rozvoji průmyslu a továren ve městě a mnoho z nich snižovalo výrobu nebo byly úplně uzavřeny během hospodářské krize. Výjimkou je koželužna, která prosperovala. [3] Během 2. světové války zanikla židovská obec. Ze 150 velkomeziříčských Židů se jich vrátilo pouze 7. Ke konci války se ve městě odehrála tzv. „Velkomeziříčská tragédie“, kdy bylo demonstračně postříleno na březích obou řek Oslavy a Balinky 56, převážně mladých členů revolučního výboru. Město utrpělo i velké ztráty při bombardování sovětskou armádou, které proběhlo na úplném konci války. Byl zničen starý hřbitov ve městě, a proto byl zařízen na okraji města nový a větší. Na tomto novém hřbitově byly pohřbeny všechny oběti tragédie. Tyto události město na dlouhé roky zasáhly. (Červený, 2015)
2.3
Lokalizační předpoklady cestovního ruchu
2.3.1 Přírodní lokalizační předpoklady V oblasti Velkomeziříčska je mnoho přírodních zajímavostí a památek, které se nacházejí v kopcovité krajině střídající se s hlubokými údolími Českomoravské vrchoviny.
19
Reliéf krajiny Povrch velkomeziříčské oblasti náleží k jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, jež je součástí České vysočiny. Tato oblast je též nazývána Žďárskou planinou. Nejvyšším bodem velkomeziříčské oblasti je Dědkova hora s 691 m n. m. v Dědkovské vrchovině. Nejnižší polohu s 429 m n. m. má střed města Velkého Meziříčí. Samo město je v hlubokém údolí zvlněného reliéfu nazývaném Velkomeziříčská kotlina. Nejvyšším bodem ve městě je Fajtův kopec 549 m n. m. (Pišín, 1975)
Vodstvo V okolí Velkého Meziříčí je vícero vodních toků, ve kterých je dostatečné množství vody. Protéká zde několik řek a potoků. Přímo městem protékají dvě řeky Balinka a Oslava, které mají soutok v centu města, a dále pokračuje řeka Oslava. Největší povodí má řeka Oslava, která má velkou vodní sílu a několikrát způsobila městu povodně. Její délka od pramene je 99,6 km a celkově je největším přítokem řeky Jihlavy, do které se vlévá v Ivančicích. Na řece Oslavě leží přehradní nádrž Mostiště, která reguluje vodní sílu řeky. Tato vodní nádrž je také zásobárnou pitné vody pro široké okolí Velkého Meziříčí, například pro Velké Meziříčí, Třebíč, Velkou Bíteš a mnoho dalších obcí. Na Velkomeziříčsku se nenacházejí žádná přírodní jezera, ale nalezneme zde mnoho rybníků. Největším rybníkem je Netínský Velký. Ve městě je rybník Jordánek. V blízkém okolí v chatařské oblasti Amerika nalezneme dva, které jsou označovány jako Lalůvky. V okolí jsou rybníky Palečkův, Klaudův a Jestřabec. (Pišín, 1975)
Podnebí Podnebí oblasti Velkomeziříčska je proměnlivé a nestálé, avšak není příliš drsné. V blízkém okolí Velkého Meziříčí je podnebí celkem vyrovnané a díky položení města v údolí je časté bezvětrné ovzduší. Podnebí je zde mírně chladné. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 až 10 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 17 °C a nejchladnějším měsícem bývá leden s průměrnou teplotou – 3,4 °C. Sněhová pokrývka zde trvá v průměru 60 dnů a dosahuje průměrné výšky 23 cm. (Pišín, 1975) 20
Fauna a flóra V okolí Velkého Meziříčí se vyskytují běžné živočišné a rostlinné druhy. Tato oblast má rozsáhlé lesní porosty, v nichž převládají jehličnaté stromy. Dále zde jsou časté travnaté lučiny. Volně žijící zvířena v okolí města má spíše charakter horské fauny. Nalezneme zde srnce, zajíce, lišky i divoká prasata. V této oblasti není vzácný ježek a naopak je vzácný jezevec. V oborách jsou chováni daňci. U vodních toků lze spatřit vydru říční. (Pišín, 1975)
Ochrana přírody a přírodní zajímavosti V okrese Žďár nad Sázavou je CHKO Žďárské vrchy. V tomto okrese je vyhlášeno celkem 67 zvláště chráněných území, z toho je 1 národní přírodní památkou a 3 národní přírodní rezervace. Dále je zde 50 přírodních památek a 12 přírodních rezervací. [4] V těsné blízkosti před Velkým Meziříčím je přírodní park Balinské údolí, kterým protéká řeka Balinka, vlévající se ve městě do řeky Oslavy. Za městem Nesměřské údolí, které kopíruje koryto řeky Oslavy s mohutnými balvany. V obou těchto údolích jsou naučné stezky a další naučná stezka tyto parky propojuje.
Obrázek č. 3: Naučné stezky Nesměřského a Balinského udolí (zdroj: naucnestezky.mestovm.cz, 2015)
21
2.3.2 Kulturní lokalizační předpoklady Kulturní památky ve Velkém Meziříčí Ve Velkém Meziříčí je velké množství architektonických památek. Historické centrum města bylo vyhlášeno roku 1990 městskou památkovou zónou. Náměstí: Radnice – Původně to byl dům rychtáře, který byl v roce 1528 přestavěn na radnici v renesančním slohu. Od té doby zde sídlí městská samospráva až dodnes. V přízemí je klenutý mazhaus s freskovou výzdobou na klenbách. V zasedací místnosti je instalován gotický dřevěný strop ze zbořené vedlejší hospody U Bílého anděla z roku 1440. V květnu roku 1945 se na radnici odehrálo protifašistické povstání. Jeho oběti mají pamětní desku ve vestibulu, kde je též umístěno TIC.
Obrázek č. 4: Fotografie radnice (zdroj: dedictvivysociny.cz, 2015)
Obecník – Tato budova je zdobena renesanční sgrafitovou výzdobou, která je mezi okny. Postavy znázorňují 5 lidských ctností. Již v 16. století se zde vařilo pivo, později zde bylo centrum klubu SOKOL až do poloviny 20. století. Nalézalo se zde kino, divadlo a pořádaly se bály. V současné době je v přízemí restaurace a ve slepě irský bar. Michkův palác – Patří mezi nejstarší a nejzachovalejší budovy ve městě. Do současné podoby byl přestavěn současně s radnicí. Pod omítkou jsou různé dekorační prvky a dochovalé střílny ve zdivu. V přízemí jsou vzácné sloupcové klenby.
22
Lékarna U Černého orla – na tomto místě dříve stávala také lékárna, která se ale musela zbourat kvůli rozšiřování ulice a byla postavena tato zaoblená budova. Pověst praví, že v původním domě lékárny přespali Cyril a Metoděj. Panský dům – Dům s renesanční sgrafitovou fasádou, ve které bývali ubytováni význační úředníci a hosté. Nad vchodem je patrný znak Heldtů z Kementu. Nyní je v něm papírnictví. Památník obětem velkomeziříčské tragédie – Památník za 60 popravených občanů na sklonku 2. světové války. Tento památník stojí na místě, kde byl pro výstrahu pověšen vůdce povstání Jindřich Nováček. Barokní kašna – Postavena již v roce 1595 a od roku 1731 zdobena sochou sv. Floriána – ochránce před ohněm, která byla v roce 1889 nahrazena sochou kovovou. Chrám sv. Mikuláše – První zmínky v roce 1317. V kostele je nejvzácnější movitá kulturní památka města, a to socha Madony Velkomeziříčské. Věž kostela je 64 metrů vysoká a je v letním období otevřená turistům. Je z ní krásný pohled na město a zdobí ji největší osvětlený ciferník v České republice. Ve věži je 6 zvonů a nejstarší pocházi z toku 1706. Luteránské gymnázium – Budova z roku 1578 postavená jako latinské luteránské gymnázium. Postaveno Alinou Medřickou z Lomnice a inspirací této stavby bylo Palazzo Pompei ve Veroně. Fasáda budovy je pokryta sgrafitem jednoduchého kvádrování. V polovině 17. století byla budova přestavěna na panský pivovar, který zde byl až do poloviny 20. století. Poté zde byla Lidová škola umění, a poté Městská knihovna. Nyní slouží jako tržnice.
Obrázek č. 5: Luteránské gymnázium (zdroj: vlastní fotografie)
23
Špitální kostel sv. Kříže - Také zvaný jako „Špítálek“ je původně gotická stavba. Ve středověku sloužil jako domov důchodců, poté byl vysvěcen. Je zde pohřben Zikmund Heldt z Kementu, a také sloužil jako pohřebiště pro pány z Lomnice a Meziříčí. Dolní brána - Jediná dochovaná původní brána ze tří městských bran. Součástí brány jsou dochované městské hradby s baštou. Původně bránu bránil padací most.
Okolí náměstí: Katovna – Umístěna za branami města. Jedná se o žlutý barokní dům, který je v původním stavu z 18. století. Poslední poprava byla provedena v roce 1730. Stará synagoga – Pochází z konce 17. století a je postavena v goticko-renesančním stylu. Zdobí ji kamenný portál v barokně-klasicistním stylu s kovanými dveřmi. Židovská obec byla za městskou branou a v polovině 19. století tvořila až třetinu obyvatel ve městě. Žilo zde přes 1100 židovských obyvatel, kteří se nemohli vejít do této synagogy, proto byla postavena nová a tato byla používána jako sklad. Od roku 1996 je v ní galerie. Nová synagoga – Postavena v roce 1870 v novogotickém slohu. Okna jsou zdobena barevnými vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy. Sloužila svému účelu do roku 1940 a od roku 1943 používána jako skladiště. Od 90. let je v ní městská tržnice. Židovský hřbitov – Má tvar pětiúhelníku a počátky sahají k roku 1650. Nachází se zde 1101 náhrobků a nejstarší z nich je z roku 1677. V rohu stojí malá obřadní síň z roku 1880. Klíč si lze zapůjčit na TIC nebo v Muzeu Velkého Meziříčí. Starý křesťanský hřbitov – Vznikl kvůli morové epidemii v roce 1553 a je také nazýván „na Moráni“. Z doby založení pocházejí tři nejstarší náhrobky v kostele. Po 2. světové válce vznikl nový hřbitov, protože tento byl vybombardován při ruských náletech, a už se zde nepohřbívá. Dochováno je zde 210 náhrobků. Na začátku hřbitova je kostel Nejsvětější Trojice. Zámek – Zmiňován již v roce 1236 a původně to byl hrad, u kterého je dosud částečně dochovaný hradní příkop. Nejstarší částí je palác na skále s malým nádvořím a hradním opevněním. Později byl přestavěn do nynější podoby v renesančním stylu.
24
V zámku sídlí Muzeum Velkého Meziříčí, a také Muzeum silnic a dálnic. Zámecký park s dřeveným krytým mostem je veřejnosti volně přístupný. Zámek je soukromým majetkem rodiny Podstatzkých-Lichtenstein. Dálniční most – Dálniční most Vysočina byl vybudován v letech 1972-1978. Jedná se o nejvyšší a druhý nejdelší most na dálnici D1. Je vysoký 77 metrů a dlouhý 425 metrů. Jsou to dva mosty vedle sebe vzdálené mezi sebou 175 cm, pro každý směr jeden. Tento most je jedním z hlavních symbolů města. (Kam ve Velkém Meziříčí – procházka městem, 2011) Rozhledna Fajtův kopec – Jedná se o moderní stavbu ve tvaru šroubovice DNA, která je v nočních hodinách barevně nasvícená. Ční nad dálnicí D1 na Fajtově kopci a je novou dominantou města. Je vysoká 36 metrů a na vrchol vede 175 schodů. Otevřena je od roku 2015 [5]
Obrázek č. 6: Pohled na město z rozhledny na Fajtově kopci (zdroj: vlastní fotografie)
Kulturní zařízení Jak již bylo zmíněno výše, ve Velkém Meziříčí se nachází Muzeum Velké Meziříčí, jež se nachází v prostorech místního zámku. Muzeum Města nabízí expozice: Oddělení pozemních komunikací, Přírodovědné, Kubismus, Ve znamení sedmi per. Zámek nabízí přístupné expozice: Sarajevský salonek, Orientální salonek, Taneční sál a Vestibul. [6] Co se týče dalších kulturních zařízení tak je zde kulturní středisko Jupiter Club na Náměstí, ve kterém se nachází kino, výstavní sál, velký sál a galerie. 25
Kulturní akce Během roku se ve městě pořádá velké množství kulturních, sportovních a hudebních akcí. Každoročně opakující a tradiční akce jsou následující. V červnu zde probíhá Evropský festival filosofie, přes léto je na náměstí pořádán program Velkomeziříčské kulturní léto, kam se mohou přihlásit místní zpěváci a kapely. V září se koná soutěž 4 klíče k velkomeziříčské bráně, kde soutěží mezi sebou v různých disciplínách 4 města: Velké Meziříčí, Velká Bíteš, Křižanov a Měřín. V záři je pořádána na Fajtově kopci Drakiáda. Dále je také pořádán Gastroden na hotelové škole Světlá, jako přehlídka dovedností studentů. V prosinci je organizováno tradiční rozsvěcování adventních světýlek. Dále se konají tři řemeslné trhy ročně na Náměstí. Tradičně jsou pořádány v květnu, červnu, když je pouť, a poté vánoční jarmark v prosinci. [7]
2.4
Selektivní předpoklady
Celkový počet obyvatel ve městě ke dni 1. 1. 2015 byl 11 641 obyvatel. Ekonomicky aktivních je 5831, tedy cca 50 %. Počet žen převyšuje muže přibližně o 3 %. Průměrný věk je 40,6 let. Nejvíce obyvatel je ve věkové skupině 15-64 let, a to 70,4 %. Podle náboženského vyznání převažují ateisté a věřící hlásící se k římskokatolické církvi. Podle nejvyššího dokončeného studia převažuje střední vzdělání (35,2 %), následuje střední úplné vzdělání (27,7 %) a základní (18 %). Vysokou školu dokončilo 11,9 % obyvatel.
2.5
Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu
2.5.1 Materiálně-technická základna Ubytovací zařízení Velké Meziříčí má dostatek ubytovacích kapacit. Využití ubytovacích kapacit je díky blízkosti D1 celoroční, ale v letním období jsou více obsazovány. Ve městě se nachází celkem 15 ubytovacích zařízení, z toho 5 hotelů převážně střední kategorie. Dále je k dispozici 1 motel, 4 ubytovny, 3 pensiony a 2 chaty.
26
Celkem 3 ubytovací zařízení jsou členy AHR ČR (Asociace hotelů a restaurací České republiky), a to hotely: Hotel Pod Zámkem, Hotel Jelínkova vila a Malostránský pivovar, a také hotel U Bílého koníčka. [8]
Stravovací zařízení Stravovacích zařízení je ve Velkém Meziříčí více než dostatek. Jen na náměstí nalezneme 6 restaurací. Stravovací zařízení nalezneme převážně v blízkosti centra města. Dále se zde nachází velké množství cukráren, kaváren, restaurací, pizzerií a rychlého občerstvení.
Sportovní zařízení Velké Meziříčí nabízí široké množství sportovních možnosti a zařízení. Ve městě je zimní stadion, fotbalový stadion, házenkářská hala, tenisové kurty, bowling, squash, volejbalové hřiště, horolezecká stěna, sjezdovka aj. Okolí Velkého Meziříčí je též vhodné na cykloturistiku a pěší turistiku. Přímo ve městě na Fajtově kopci je umístěn lyžařský areál se sjezdovkou s lanovkou. Lyžařský vlek je v provozu od roku 1979 a lyžařská chata s možností ubytování a restaurací byla vybudována až v roce 1987.
Školství Velké Meziříčí bylo nazýváno městem škol. Sídlily zde školy základní, střední i odborné. V jeden čas se zde nacházelo až 14 škol. Nejdůležitější odbornou školou byla dívčí škola Světlá. Roku 1923 byl vybudován moderní komplex škol s internátem a výuka tak byla přesunuta z náměstí do těchto prostor. V roce 1899 byla založena zemská vyšší reálka, později přetvořena gymnázium. Dále se ve městě nacházela Zemská hospodyňská škola, rolnická škola a škola živnostenská.
Ostatní zařízení Informační centrum – Ve městě je jedno informační centrum umístěno ve vestibulu radnice. TIC je členem A.T.I.C. (Asociace turistických informačních center České republiky) [9] Cestovní kanceláře a agentury – Nachází se zde 4 cestovní agentury.
27
2.5.2 Dopravní předpoklady Silniční doprava Kolem Velkého Meziříčí je vybudována hustá komunikační síť a převažuje zde silniční doprava. Město má výhodnou dopravní polohu u dálnice D1, která protíná okrajové části města. Do města směřuje dále 7 silnic II. a III. třídy, které dříve byly středověkými cestami. (Makovský, 2007) Nejdůležitější dopravní tepnou vedoucí přes město je silnice II. třídy silnice II/602 Brno – Jihlava – Pelhřimov. Další důležitou silnicí města je silnice II. třídy II/360 spojující města Letohrad – Ústí nad Orlicí – Litomyšl – Polička – Nové Město na Moravě – Velké Meziříčí – Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou. [10] Autobusovou linkovou dopravu mezi Velkým Meziříčím a okolními obcemi zajišťuje několik dopravních společností, např. ICOM transport, a.s. ZDAR a.s. nebo TREDOS, spol. s.r.o. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje firma ZDAR, a.s. MHD ve Velkém Meziříčí má 3 linky.
Železniční doprava Hlavní železniční trať vede mezi Křižanovem a Studencem, což jsou přestupní stanice na trase Brno – Jihlava a Brno – Praha. Hlavní vlakové nádraží je umístěno v blízkosti autobusového nádraží přibližně 500 metrů od centra města. Nad centrem města je i jedna vlaková zastávka. (Makovský, 2007)
Letecká doprava Ve Velkém Meziříčí se nenachází žádné letiště. Nejbližší letiště je u městyse Křižanov. Jedná se vnitrostátní neveřejné letiště s leteckou školou pro piloty, provádí se zde i vyhlídkové lety. Nejbližší mezistátní letiště je v Brně.
28
3
Historie cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí
3.1
Historie dopravy
Současný stav komunikací prošel historickým vývojem až po dnešní podobu. Cestovní ruch v oblasti Velkomeziříčska významně ovlivnily procházející cesty, silnice a rozvoj dopravy.
3.1.1 Komunikace Již od nepaměti vedou přes Velké Meziříčí důležité obchodní cesty, které ve městě tvoří významnou křižovatku cest. Tyto cesty zde byly již při založení osady ke konci roku 1281 ve 13. století. Jedna obchodní cesta vedla od Třebíče do Žďáru nad Sázavou. Druhá, důležitější vedla z Brna do Jihlavy, a propojovala tak Moravu s Čechy. Tato cesta kopírovala tok řeky Oslavy. Se stavbou císařské cesty Vídeň – Brno – Jihlava, která vedla přes Velké Meziříčí, se u města začalo v roce 1756 a úplně dokončena byla roku 1782. V roce 1783 bylo ve Velkomeziříčském okrese 168 km silnic, z toho 26 km měla právě císařská cesta. (Kratochvíl, 1907) Rozvoj železniční dopravy silniční dopravu příliš neovlivnil, a tak dále probíhalo rozšiřování komunikačních sítí i do okolí. Na začátku 20. století nebyl stav vozovek ve městě dobrý, takže se začalo s opravami a rozšiřováním komunikací, i díky císařským manévrům v roce 1909, a později před návštěvou prezidenta T.G.Masaryka v roce 1928. Velké úpravy komunikací se děly i v roce 1942, kdy byl rozšířen vjezd na náměstí, aby se usnadnily průjezdní podmínky zejména pro nákladní a autobusovou dopravu. Ve Velkém Meziříčí vždy převažovala silniční doprava nad železniční. Nejvíce vytížené dopravou bylo náměstí, přes které vedla státní silnice z Brna do Prahy. (Pišín, 1975) Nejdůležitější pro novodobou silniční dopravu a rozvoj cestovního ruchu je jistě stavba dálnice D1, která vede těsně kolem města, a byla dokončena roku 1976. Provoz byl zahájen až roku 1978, při otevření dálničního mostu Vysočina, který je i lákadlem pro turisty a jedním z hlavních symbolů města.
29
3.1.2 Autobusová doprava Budování dopravní sítě autobusů začalo již ve 20. letech minulého století. V roce 1920 byla zahájena autobusová linka Jihlava – Velké Meziříčí – Brno a později roku 1922 byla zahájena autobusová linka Jihlava – Měřín – Velké Meziříčí – Velká Bíteš. Spojení s Brnem zajišťovalo více dopravců a postupně město získalo spojení i s okolními městy: Třebíč, Žďár nad Sázavou, Tišnov a Polná. Ve 30. letech přijížděly několikrát denně i autobusy z přilehlých okolních obcí. Hlavní autobusové nádraží bylo umístěno přímo na náměstí, až do roku 1953, kdy bylo přesídleno na nově vybudované nádraží na kraji města blízko hlavnímu vlakovému nádraží. Jelikož tato nádraží byla poměrně daleko vzdálena od centra města, byly zřízeny autobusové zastávky na ulici Novosady ve středu města. Nové nádraží našlo využití až v roce 2000, kdy sem bylo přesunuto hlavní autobusové nádraží a sídlí zde dodnes. Zahájení MHD bylo 1. září 2001 na dvou linkách. (V zrcadle dějin, 2008)
3.1.3 Železniční doprava Železniční spojení zde začalo fungovat roku 1886 spojením Znojmo – Jihlava přes Studenec a Velké Meziříčí. Vlak jezdil oboustranně sedmkrát denně. Díky železničnímu spojení došlo k rozvoji průmyslu ve městě. Nádraží bylo ale postaveno vysoko nad městem, tak bylo nutno náklad překládat a rozvážet do cílových míst a továren pomocí koňských povozů. Město se dlouho snažilo o lepší napojení na železniční síť, protože dosavadní lokální spojení do Studence nestačilo. Proto se více využívala silniční nákladní i osobní doprava. V roce 1939 se zahájila výstavba železnice do Křižanova. Na té byl spuštěn provoz až v roce 1953. Hlavní nádraží bylo přesunuto na jinou trať a do jiné budovy, blízko autobusového nádraží v roce 1950, a v roce 1957 byla postavena ještě zastávka v západní části města, kvůli lepší dostupnosti pro osobní přepravu. (V zrcadle dějin, 2008)
30
3.2
Turistika ve Velkém Meziříčí
Zásadní význam pro rozvoj turistického ruchu ve Velkém Meziříčí měly i spolky, které byly v hojném počtu zakládány zejména v druhé polovině 19. století. Hlavním spolkem, který zde působil, byl Sokol. První velkomeziříčští vlastenci se scházeli v hostinci U bílého koně na Hornoměstské ulici, kdežto střediskem německy mluvící společnosti bývalo kasino u Černého orla (dnes hotel Horácko). Později se stal střediskem vlastenců bývalý městský pivovar v Obecním domě (Obecník). (Pišín, 1975) V roce 1927 se v místních novinách Velkomeziříčsko uvádí více než 50 činných spolků. V adresáři Karela Černého v roku 1931 vyjmenovává dokonce 74 činných spolků. (V zrcadle dějin, 2008)
3.2.1 TJ Sokol Velké Meziříčí Zásluhou Antonína Vorla byla založena první tělocvičná jednota Sokol ve Velkém Meziříčí už v roce 1868. V této době měl SOKOL 40 členů. Po čtyřech letech však zanikla. Obnovení se zdařilo v roce 1889. Starostou Sokola se stal Vladimír Čech. Po obnovení měl spolek 78 členů. Hlavní náplní Sokola ve městě byla tělovýchova. V zimním období se cvičilo v tělocvičně na Obecníku a v létě přímo na náměstí. Velkou tradici získalo i skupinové cvičení na tržišti. Jednota také pořádala hudební večírky, přednášky, divadelní představení. Snem meziříčských sokolů bylo postavení sokolovny. Významnou událostí bylo zřízení veřejného koupaliště roku 1895 v Balinském údolí. Již od roku 1882 ve městě fungovala veřejná knihovna, pro kterou Sokol zřídil čítárnu v roce 1897. Na přelomu 19. a 20. století čítala Sokolská jednota 85 členů. Roku 1908 byl založen ženský odbor Sokola, ve kterém bylo 52 členek, a předsedkyní byla Marie Večeřová. Tento ženský odbor byl však v roce 1913 zrušen a členky se mohly zařadit do jednoty Sokol společně s muži. V roce 1918 bylo v jednotě 95 mužů a 65 žen. V roce 1919 získal Sokol nové cvičiště, který mu věnoval F. Harrach. Jednalo se o Rudolfův park pod zámkem, kde vzniklo hřiště. Během války nebyl Sokol příliš aktivní.
31
Mnoho členů Sokola bylo i v jiných spolcích. Ve Velkém Meziříčí fungoval od začátku 20. století ochotnický spolek Dalimil, který byl později sloučen se Sokolem. Členové hráli nejen klasická divadelní představení, ale i s loutkovým divadlem. Roku 1920 bylo zřízeno kino Sokol. (Vašíčková, 2000) V roce 1940 bylo ve spolku 400 členů. V květnu tohoto roku byl Sokol zakázán, a tak tedy zanikl. Obnova Sokola začala po 2. světové válce, avšak byla pod důkladnou kontrolou komunistů. V roce 1947 čítal Sokol 417 členů. Roku 1951 byla celostátně zlikvidována TJ Sokol. Obnoven byl až roku 1991. V roce 1993 měl ve městě 510 členů a roku 1997 měl 527 členů. Sokol v novodobé podobě se soustředí na házenou, karate a lehkou atletiku. (Vašíčková, 2000)
3.2.2 Ostatní spolky ve Velkém Meziříčí Ve stejném roce jako obnovený Sokol, tedy v roce 1889 byl ve Velkém Meziříčí založen Klub velocipédistů, později cyklistiky. Od něj se odvíjely i další sporty jako kopaná, lední hokej, které dosáhly velmi dobré úrovně a ještě před válkou se účastnily pravidelných soutěží. Brzy po válce se sport znovu rozvinul. Vznikla mužstva, která se vyrovnala předním sportovním oddílům na Moravě. (Dvořák, 1999). Sportovní klub Velké Meziříčí (SKVM) měl již od roku 1906 tři pevné odbory – fotbalový, cyklistický a lyžařský. Poté se rozrostl o další různé oddíly - hokeje, lyžování, házené, cyklistiky a plavání. Už od konce 19. století bylo ve Velkém Meziříčí populární lyžování a od roku 1924 se zde konaly běžecké závody na běžkách. Dále zde během let působily spolky: tělovýchovný spolek Orel, Hlahol – hudební a pěvecký spolek, Jas – sportovní klub od roku 1931, jako konkurence SKVM. Založil jej továrník A. Jelínek, za účelem přivést své zaměstnance koželužny ke sportovním aktivitám a zviditelnit tak i svou továrnu. Roku 1928 byl založen odbor klubu československých turistů. V provozu byl i skautský oddíl od roku 1936, kdy členové byli především studenti gymnázia. Byl zde i střelecký spolek od roku 1869 a ve své době byl jediným spolkem tohoto typu na Moravě. (V zrcadle dějin, 2008) V roce 1948 došlo ke sloučení tělovýchovných spolků – Sokola, Orla, Sportovního klubu a Klubu českých turistů v jednotnou organizaci Sokol. (Pišín, 1975) 32
Muzeum V prvních letech republiky se zformovalo velkomeziříčské muzeum. Zásluhu na tom měl hlavně ředitel berního úřadu a významný muzejní pracovník Josef František Svoboda, který do Velkého Meziříčí přišel v roce 1912 z Nového Města na Moravě. Muzejní sbírky byly tehdy provizorně uloženy v budově zemské vyšší reálky. Svoboda se zasloužil o to, že v roce 1916 je převzalo do správy město a o rok později z nich zřídilo veřejný ústav s názvem Krajinské muzeum ve Velkém Meziříčí. Následně bylo muzeum přemístěno do budovy radnice a otevřeno bylo pouze o svátcích a nedělích, přesto jej navštívilo přibližně 3500 návštěvníků za sezonu. K muzeu byl přidružen krajinský archiv. (V zrcadle dějin, 2008)
3.3
Ubytovací zařízení
I přes velký počet projíždějících cizinců a návštěvníků města bylo dostatek ubytovacích kapacit. Většina cestujících přes město jen projížděla a přenocovali tu, jen když věděli, že ten den už jinam dojet nestihnou, nebo kvůli obchodu ve městě. Uvnitř města byly hostince, na předměstích levnější zájezdní hospody s možností noclehování. Již v 16. století jsou zmínky o hostincích, ve kterých se dalo přespat. V roce 1522 bylo ve Velkém Meziříčí 15 zájezdních hostinců. Jeden takový byl na dolní straně náměstí č. 17 Hostinec U Černého Orla. Většina hostinců byla umístěna na náměstí města. V roce 1889 bylo v celém Velkomeziříčském okrese 99 hostinců. (Kratochvíl, 1907) V roce 1909 bylo 7 hotelů a hostinců. Dva z nich - hotel M. Krškové a K. Špinara měly po pěti pokojích, ostatní po jednom pokoji, celkem tedy 15 pokojů. V roce 1975 bylo přibližně dvakrát více pokojů. Počátkem 20. století bylo ve městě 15 hostinců a jedna kavárna. Roku 1944 se uvádí 17 hostinských provozoven. Roku 1961 je ve městě 6 ubytovacích zařízení. (Pišín, 1975)
33
3.3.1 Seznam ubytovacích zařízení ve Velkém Meziříčí Rok 1885 -
Na Obecníku
-
U Zlatého lva
-
U Černého orla
-
U Bílého anděla
-
U Koníčků
-
U Císařů
-
U Slunce
(Dočkal,1947) Rok 1935 -
Hotel Mottl
-
Hotel Pavelka
-
Hotel Pohlodek
-
Drdlův hotel
-
Pension Letná
-
Studentská noclehárna
(Hiršberk, 1935) Rok 2015 (prosinec) Hotely Hotel Jelínkova vila***, Hotel U Bílého koníčka***, Hotel Pod Zámkem***, Hotel Amerika***, Hotel PANORAMA***. Penziony Penzion Letná, Penzion U Beranů. Ubytovny SPIN ubytovna, ubytovna Karlov, ubytovna PARAMONT.
34
Název ubytovacího zařízení
Typ ubytovacího zařízení
Počet lůžek
Hotel Amerika
hotel***
78
Hotel Jelínkova vila
hotel***
50
Hotel U Bílého koníčka
hotel***
31
Hotel Pod Zámkem
hotel***
36
Hotel PANORAMA
hotel***
24
Penzion u Beranů
Penzion
42
Motel Jestřabec
motel***
37
SPIN ubytovna
Ubytovna
20
Turistická chata Letná
Chata
4
Turistická chata Na Liškovce
Chata
60
Rekreační středisko Nesměř
rekreační středisko
250
Počet lůžek celkem
632
Tabulka 1: Ubytovací zařízení ve Velkém Meziříčí (Zdroj: Ubytovaní. Propagační materiál města, vlastní zpracování)
3.3.2 Hotely Ve Velkém Meziříčí se hotely stavěly a zřizovaly přímo na náměstí nebo v jeho bezprostřední blízkosti, či těsně u hradeb města. Až v posledních letech bylo zřízeno pár hotelů mimo centrum města. U Bílého koníčka – hostinec zde byl již od roku 1562. Od roku 1607 zde byl zájezdní hostinec s ubytováním. Hostům nabízel stáje ve dvoře pro koně. Údajně se zde tajně scházíval císař Josef II. s majitelkou zámku Eleonorou Lichtenstein. V roce 1850 zde přenocoval Karel Havlíček Borovský. Do tohoto domu chodívali radní i vrchnost ze zámku. V první polovině 19. století se hotel přejmenoval na hotel Pohlodek. V 60. letech byl hotel znárodněn a přejmenován na Hotel Sport. V roce 1990 byl prodán novým majitelům, kteří v přízemí vybudovali restauraci a pizzerii. Během let hotel rozšířili z původních osmi pokojů na třicet jedna pokojů. Nynější majitelé vrátili hotelu název U Bílého koníčka. U Zlatého lva – Již 27. srpna 1667 jsou zmínky o tomto domě jako o hostinci. Střídalo se zde mnoho majitelů, avšak dům vždy sloužil pro ubytovací a stravovací účely. V polovině 18. století byl hostinec centrem německých živlů z města. Do roku 1909 se jednalo o přízemní stavbu, která byla navýšena v ten rok o jedno patro. 35
Roku 1924 byla budova navýšena o další patro, ve kterém byly ubytovací prostory. V roce 1959 byl hotel znárodněn a byly zde kancelářské prostory a až do roku 1992 hostinec U lva. Po revoluci jsou v budově opět už jen kancelářské prostory. Dům č. 17 – Hostinec U Černého orla zde byl v 17. století. Zájezdní hostinec zde byl až do roku 1793, kdy se budova stala poštou. V 19. století se budova začala využívat ke kulturním účelům. V současné době se v těchto prostorách nachází kulturní středisko Jupiter Club s restaurací, velkým sálem a kinem. U Černého orla – toto ubytovací zařízení sídlilo na náměstí vedle radnice. Hostinec zde byl v 19. Století a práva zájezdního hostince majitelé domu získali v roce 1853. Hotel jako takový se zřídil na začátku 20. století. V roce 1961 byl hotel znárodněn ve prospěch Restaurací a jídelen. Po revoluci byl v budově provozován hotel Horácko.
První polovina 20. století Hotel Pavelka – byl situován na dolní straně náměstí v první polovině 20. století. Nabízel 24 pokojů s kapacitou 60 lůžek. Za noc se platilo 25,- Kč. Nabízel tekoucí teplou i studenou vodu, ústřední topení, 10 garáží, Byl stanicí Klubu československých turistů. Později byl hotel přejmenován na Horácko. V dnešní době je v budově rehabilitační zařízení a obchodní prostory.
Obrázek č. 7: Reklama Hotelu Pavelka z roku 1935 (zdroj: Hiršberg, 1935)
36
Hotel Mottl – situován na horní straně náměstí. Měl 22 pokojů se 30ti lůžky. Hostům nabízel vlastní automobilovou dopravu, ústřední topení. Poté přejmenován opět na hotel U Zlatého lva.
Obrázek č. 8: Reklama Hotelu Mottl (zdroj: Hiršberg, 1935)
Hotel Pohlodek – Byl umístěn na Hornoměstské ulici. Kapacita byla 8 pokojů s dvanácti lůžky. Později byl opět přejmenován na jeho tradiční název U Bílého koníčka. Drdlův hotel – nacházel se u Dolní brány města. Disponoval deseti lůžky v šesti pokojích. Pension Letná – jedná se o vilu se sedmi pokoji zařízenými na letní obývání, která není umístěna přímo ve městě, ale v klidné přírodě u řeky Oslavy 2 km od města. Za noc požadovali 20,- Kč. Byla zde zařízena i restaurace s noclehárnou pro turisty. Tato vila funguje dodnes, ovšem jen s kapacitou 4 lůžek. V letním období je možné kapacitu navýšit o 4 lůžka ve vedlejší letní chatce.
Obrázek č. 9: Reklama pensionu Letná (zdroj: Hiršberg, 1935)
37
50. léta 20. století První dva uvedené hotely byly umístěny na náměstí, třetí uvedený byl situován na Hornoměstské ulici. Hotel Horácko – nabízel 38 lůžek, restauraci II. cenové kategorie, kde bylo 98 míst a také salonek s třiceti třemi místy. Hotel Zlatý lev – tento hotel nabízel 36 lůžek, samoobslužnou jídelnu III. cenové skupiny a salonek s 22 místy. Hostinec Sport – hostinec IV. cenové kategorie nabízel i 20 lůžek pro hosty. (Státní okresní archiv Velké Meziříčí)
Druhá polovina 20. století – 2010 Hotel Pod Zámkem – hotel je v provozu od roku 2000 a nabízí ubytování v šestnácti pokojích. Hotel Jelínkova vila – dříve v budově z roku 1588 sídlil mlýn. Od roku 1904 byla v budově vodní elektrárna. Hotel je zde zřízen od roku 2004 a restaurace se zaměřuje na rybí speciality. V budově je i malostránský pivovar, kde se vaří výhradně kvasnicové pivo Velkomeziříčský Harrach. Hotel nabízí i kongresové sály, vnitřní bazén a saunu.
3.4
Stravovací zařízení
Ve Velkém Meziříčí bylo a stále je díky četnému pohybu osob a husté komunikační síti mnoho stravovacích zařízení, restaurací, hostinců, hospod a náleven. Mezi nejznámější a nejstarší patří hospoda U Kozů, která je v provozu již od roku 1845. Další známé hospody z historických záznamů, které již nejsou v provozu, byly: U Tří císařů, U Slunce, U Černého orla, U Vaverků, U Smrčků a mnoho dalších. V provozu jsou oblíbené restaurace: U Wachtlů, Jelínkova vila a Malostranský pivovar, Restaurace Nový Svit, Passage restaurant, Restaurace Na Obecníku, Jupiter Club, U Bílého koníčka, Hotel Pod Zámkem a mnoho dalších.
38
3.5
Rekreační oblasti
Velké Meziříčí má nádherné okolí, bohaté na lesy a údolí s vodními toky. To předurčuje oblast k rekreaci a podél obou řek Balinky i Oslavy se nachází rekreační oblast s cyklotrasou. Nesměř Nedaleko města se nachází v údolí Nesměř rekreační tábor s chatkami, jídelnou a správcovskou budovou. Kapacita tohoto tábora je 250 osob. Kolem tábora je postaveno mnoho rekreačních soukromých chat, které jsou rozmístěny v blízkosti řeky Oslavy. Dříve se na pokraji Nesměře nacházelo městské koupaliště a výletiště Letná. Bohužel později s rostoucím znečištěním řek místním průmyslem toto koupaliště zaniklo. Balinské údolí Po toku řeky Balinky se nachází přírodní park Balinské údolí. V počátku 30. let se ve městě na řece Balince zřídilo rozsáhlé koupaliště Riviéra, která přes léto sloužila jako plovárna s lázněmi, turistickou ubytovnou, hřištěm. Byly zde vodopády, sprchy, vodní vřídlo, loďky, vor, skluzavka, dětský koutek s dvěma dětskými bazény a houpačky. Během zimy sloužila plocha jako kluziště. Časem areál zanikl. (Dvořák, 2011) Na kraji Balinské údolí bylo v roce 1963 otevřeno nové, moderní koupaliště Palouky, které je v provozu dodnes. Amerika Nedaleko od města je umístěna rekreační chatařská oblast Amerika, která zde byla vybudována ve 20. letech 19. století. V této oblasti je soustava rekreačních rybníků, kterým se říká Lalůvky. A v roce 1885 zde bylo koupaliště Jestřabec. Fajtův kopec Fajtův kopec je umístěn 1 km nad městem. Je poset chatkami a na jeho vrcholu se nachází ski areál se sjezdovkou dlouhou 350 m a lyžařským vlekem. Je zde i lyžařská chata Na Liškovce, která nabízí ubytování až pro 60 osob, a také restauraci a suvenýry. Na vrcholu kopce stojí nová rozhledna.
39
3.6
Cestovní kanceláře
Ve Velkém Meziříčí není dochováno mnoho zmínek o cestovních kancelářích nebo agenturách. Roku 1993 je v městském zpravodaji uváděna cestovní kancelář Jupiter Club, která pořádala různé zájezdy a byla umístěna v kulturním domě na náměstí.
Obrázek č. 10: Reklama CK Jupiter Club (zdroj: Zpravodaj Velkého Meziříčí, 1993)
Dále ve městě působila cestovní agentura NEKO TOUR, která byla umístěna v budově s nábytkem na náměstí. Tato CA je v provozu dodnes. Další cestovní agenturou je CA Hana Babáková, Poříčí 11, která je v provozu dodnes. Nejnovější cestovní agenturou ve městě je pobočka CA Invia Velké Meziříčí, která se nachází na Náměstí 80. Všechny tyto cestovní agentury se zabývají prodejem pobytových, poznávacích a dalších typů zájezdů po České republice i do zahraničí. Také zajišťují prodej letenek a vstupenek na různé kulturní akce. CA NEKO TOUR je schopna zajistit i autobusovou dopravu.
40
4. Současný stav Město Velké Meziříčí má svým návštěvníkům co nabídnout. Má velmi dobrou dopravní dostupnost a velké množství architektonických památek. Nejčastějším typem návštěvníků jsou jednodenní návštěvníci. Město se v posledních letech velmi zaměřilo na rozvoj cestovního ruchu a na pořádání různých akcí i s doprovodným programem. Propagace města je důležitá pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Ta nejvíce probíhá prostřednictvím zcela nových webových stránek, které byly spuštěny na začátku prosince tohoto roku. Větší návštěvnost památek i města a ubytovacích zařízení je přes letní období. Díky sjezdovce na Fajtově kopci cestovní ruch neutichá ani v zimních měsících. Svah má délku 330 m a k vytažení nahoru je užíván vlek typu kotva. Parkoviště nabízí až 200 parkovacích míst. V lyžařské chatě je možnost ubytování pro 60 osob. Většina návštěvníků města je z blízkého okolí a převažuje česká národnost. Výhodné umístění města u dálnice D1 zajišťuje hotelům dostatečné množství návštěvníků, kteří se zde setkávají k pracovním schůzkám nebo pro kongresové účely. Nejvíce ubytovacích zařízení je umístěno na náměstí města nebo v jeho blízkém okolí. Nejnovějším ubytovacím zařízením je hotel PANORAMA, který nabízí nádherný výhled ze všech svých, převážně prosklených, pokojů na celé město.
Ve Velkém
Meziříčí se nachází vice než 35 stravovacích a zábavních zařízení. Dopravní infrastruktura je dostačující. Jsou zde častá spojení s okolními obcemi. Nevýhodou umístění u dálnice D1 jsou časté dopravní zácpy, které zablokovávají každodenně město. Několikahodinové kolony se u města tvoří při nehodě na dálnici a řidiči se snaží objet úsek již tak dopravně vytíženým městem. V posledních letech také bylo označeno a upraveno několik cyklotras a naučných stezek kolem města, a na toto téma byly vydány i propagační materiály s mapkami těchto tras. Kromě výše zmíněného Velké Meziříčí nabízí možnost hipoturistiky (možnost u hotelu Amerika), kongresové a incentivní turistiky (hotel Jelínkova Vila, hotel PANORAMA). Nalezneme zde i velké množství stravovacích zařízení, jako jsou restaurace, pizzerie, bary, vinárny a cukrárny. Mnoho restaurací nabízí polední menu. 41
Perspektiva rozvoje cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí a okolí je velmi příznivá. Díky dobře rozvinuté infrastruktuře cestovního ruchu a možnostem využití volného času má město dobré základy pro rozvoj cestovního ruchu v dalších letech.
42
Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo na základě terénního průzkumu zjistit historii cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí. Při zpracování jsem vycházela především v literatury věnované Velkému Meziříčí a poskytnutých materiálů Státního okresního archivu ve Velkém Meziříčí, ve kterém jsem strávila bádáním desítky hodin. Informace jsem získala z dobového tisku, městských kronik, archiválií a dalších historických dokumentů. Také jsem čerpala z četných propagačních materiálů Velkého Meziříčí, které mi byly poskytnuty na informačním centru. První historické zmínky o ubytovacích zařízeních jsou z 16. století, ale díky umístění města u hlavních obchodních cest se předpokládá ještě starší historie ubytovacích a stravovacích zařízení. Velkou výhodou města bylo dozajista výstavba císařské silnice v 18. století, a dále umístění sídla kraje ve městě. Rozvoj cestovního ruchu Velké Meziříčí zaznamenalo koncem 19. století, kdy se v okolí začala budovat železnice, opravovaly se cesty a také se začaly více zařizovat hotely a rekreační oblasti. Rozhodujícím faktorem pro další rozvoj cestovního ruchu je od 70. let 20. století vybudování klíčové dálnice D1 při samém okraji města. Vzhledem k tomu, že téma historie cestovního ruchu ve Velkém Meziříčí prozatím nebylo zpracováno, nabízí se zde využití pro další studenty, badatele a odbornou veřejnost, zajímající se o historii. Velké Meziříčí je městem, které určitě stojí za návštěvu, nejen kvůli svým architektonickým památkám, ale i krásné přírodě, kterou je obklopeno.
43
Seznam použitých zdrojů Literatura ČERVENÝ, Ondřej. Mnoho sirotků a vdov: revoluční události května 1945 ve Velkém Meziříčí. 1. vydání Velké Meziříčí: Město Velké Meziříčí, 2015, 254 s. ISBN 978-80-905830-1-6. DVOŘÁK, Antonín. Velké Meziříčí na dobových pohlednicích I. 1897-1922. 1. vydání. Velké Meziříčí, 1999. 137 s. DVOŘÁK, Antonín. Velké Meziříčí na dobových pohlednicích II.: 1923-1938. 1. vydání Velké Meziříčí: Dvořák, 2011, 295 s. ISBN 978-80-260-0634-3. FROLEK, Radomil. Křížem krážem Vysočinou: 1. netradiční průvodce prostorem a časem. Velké Meziříčí: INFOEXPRES, 2011. 202 s. GÚČÍK, Marian. Cestovný ruch: Úvod do štúdia. 1. vydání Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, 2010, 308 s. ISBN 978-80-89090-80-8. HIRŠBERG, Vilém. Průvodce po Velkém Meziříčí a okolí. Ve Velkém Meziříčí: Odbor KČST, 1935, 116 s. HODEČEK, Dalibor. Velké Meziříčí v zrcadle dějin. 1. Vydání Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2008, 479 s. ISBN 978-80-7275-075-7. Kam ve Velkém Meziříčí. Procházka městem. Vydalo město Velké Meziříčí, 2011. 20 s. Propagační materiál města. KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská II.: Místopis Moravy,. Díl IV.: Jihlavský kraj., Velkomeziříčský okres. 1. vydání Brno: Gran, 2007. 472 s. ISBN 978-80-86347-71-4. KOTÍK, Jaromír. Velké Meziříčí: procházka jedním městem Vysočiny. Velké Meziříčí: Městský národní výbor, 1967, 122 s. MAKOVSKÝ, Vladimír. Velké Meziříčí: historické a jiné zajímavosti. Velké Meziříčí: Město Velké Meziříčí, 2007. 55 s.
44
PIŠÍN, Libor. Velké Meziříčí: historie a současnost. Velké Meziříčí: Městský národní výbor, 1975, 81 s. RUX, Jaromír. Dějiny turismu: vysokoškolská skripta. 1. vydání Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2014. 74 s. ISBN 978-80-87035-92-4. Stravování. Město Velké Meziříčí. Vydalo Turistické informační centrum Velké Meziříčí, 2011. Propagační materiál města. Ubytování. Město Velké Meziříčí. Vydalo Turistické informační centrum Velké Meziříčí, 2012. Propagační materiál města. VAŠÍČKOVÁ, Šárka. Dějiny sokolského hnutí ve Velkém Meziříčí. Vyd. 1. Velké Meziříčí: Muzeum silnic a dálnic ČR, 2000, 48 s. VYSTOUPIL, Jiří, Martin ŠAUER, Andrea HOLEŠÍNSKÁ a Petra METELKOVÁ. Základy
cestovního
ruchu.
Brno:
Masarykova
univerzita,
2006.
120
s.
ISBN 80-210-4167-6. Zpravodaj města Velké Meziříčí. Velké Meziříčí: město Velké Meziříčí, 1993
Elektronické zdroje [1] Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou [online]. [cit. 2015-1002]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mesto-zdar/zakladni-informace [2] Počet obyvatel ve Velkém Meziříčí. Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-1002]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20556287/1300721503.pdf [3] Velké Meziříčí: Historie. Velké Meziříčí [online]. [cit. 2015-10-7]. Dostupné z: http://www.turistikavm.cz/o-meste/historie/historie-mesta/17-20-stoleti [4] Souhrnný přehled ochrany přírody: Velké Meziříčí. AOPK - Agentura ochrany přírody
a
krajiny
[online].
[cit.
2015-11.26].
Dostupné
z:
http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/index.php?frame [5] Rozhledna Fajtův kopec. Velké Meziříčí [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: http://www.turistikavm.cz/kam-ve-meste/nej-ve-meste/rozhledna-fajtuv-kopec
45
[6] Velké Meziříčí: Muzeum a zámek. Velké Meziříčí [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: http://www.muzeumvm.cz/index.php/zamek-a-muzeum [7] Velké Meziříčí: Tradiční akce. Velké Meziříčí [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: http://www.mestovm.cz/cs/volny-cas-sport-turistika/tradicni-akce-ve-meste [8] Členové. Asociace hotelů a restaurací ČR [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/pro-cleny/ [online] [9] Velké Meziříčí: TIC. Velké Meziříčí [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: http://www.turistikavm.cz/turisticke-informacni-centrum [10] Silnice II/360. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://doprava.kr-vysocina.cz/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Silnice_II/360 [11] Slepá mapa okresů ČR. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2015-1002].
Dostupné
z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_%C5%BD%C4%8F%C3%A1r_nad_S%C3%A1za vou [12] Velké Meziříčí: Znak města. Velké Meziříčí [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://www.mestovm.cz/cs/o-meste/symboly-mesta [13] Naučné stezky. Velké Meziříčí [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://naucnestezky.mestovm.cz/ [14] Velké Meziříčí: Radnice. Dědictví Vysočiny [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=645
46
Přílohy
Obrázek č. 11: Pohled na zámek a dálniční most Vysočina (zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek č. 12: Celkový pohled na náměstí (zdroj: vlastní fotografie)
47
Obrázek č. 13: Obecník (zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek č. 14: Kostel sv. Mikuláše (zdroj: vlastní fotografie)
48
Obrázek č. 15: Rozhledna na Fajtově kopci (zdroj: vlastní fotografie)
49
