Historie cestovního ruchu na Prostějovsku
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 24. 4. 2014 ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, Csc. za odborné vedení mé bakalářské práce a za cenné rady a připomínky. Dále děkuji pracovníkům Státního okresního archivu Prostějov a Městské knihovny Prostějov za poskytnutí potřebných materiálů a podkladů.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
H i s t o r i e c e s t o v n í h o ru c h u n a P ro s t ě j o v s ku bakalářská práce
Autor: Eva Vyškovská Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2014
Copyright © 2014 Eva Vyškovská
Anotace VYŠKOVSKÁ, Eva: Historie cestovního ruchu na Prostějovsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Cílem bakalářské práce je na základě terénního průzkumu zjistit historii a současný stav cestovního ruchu na Prostějovsku. Teoretická část práce se zabývá definováním cestovního ruchu, jeho historickým vývojem a charakteristikou oblasti Prostějovska. Praktická část je postavena na terénním výzkumu. Popisuje vývoj dopravy, turistiky, ubytovacích zařízení a rekreačních oblastí na Prostějovsku. Závěrečnou část práce tvoří shrnutí současného stavu cestovního ruchu v oblasti. Klíčová slova: Prostějovsko. Historie cestovního ruchu. Hotely. Rekreační oblasti. Doprava. Turistika.
Annotation VYŠKOVSKÁ, Eva: History of Tourism in the Prostějov Region. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014. The aim of this work is to find out the history and current state of tourism in Prostějov based on a field survey. The theoretical part deals with the definition of tourism, its historical development and characteristics of Prostějov area. The practical part is based on a field research. It describes the development of transport, tourism, accommodation facilities and recreational areas in Prostějov. The final part consists of a summary of the current state of tourism in the area. Keywords: Prostějovsko. History of tourism. Hotels. Recreation areas. Transport. Tourism.
7
Obsah Seznam zkratek a symbolů ..................................................................................................... 10 Úvod ......................................................................................................................................... 11 1
2
3
Charakteristika cestovní ruchu ...................................................................................... 12 1.1
Definování cestovního ruchu ...................................................................................... 12
1.2
Základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu ........................................................ 12
1.3
Historický vývoj cestovního ruchu na území České republiky .................................. 13
1.3.1
Etapa mezi světovými válkami ......................................................................... 14
1.3.2
Etapa po 2. světové válce do roku 1989 ............................................................ 14
1.3.3
Etapa po roce 1989 ............................................................................................ 15
Prostějovsko ..................................................................................................................... 16 2.1
Vymezení oblasti ........................................................................................................ 16
2.2
Historie Prostějova a okolí ......................................................................................... 17
2.3
Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu ................................................... 18
2.3.1
Přírodní lokalizační předpoklady ...................................................................... 18
2.3.2
Kulturní lokalizační předpoklady ...................................................................... 20
2.4
Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu ...................................................... 22
2.5
Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu ..................................................... 23
2.5.1
Materiálně-technická základna .......................................................................... 23
2.5.2
Dopravní předpoklady ....................................................................................... 24
Historie cestovního ruchu na Prostějovsku ................................................................... 25 3.1
Historie dopravy ......................................................................................................... 25
3.1.1
Komunikace ...................................................................................................... 25
3.1.2
Autobusová doprava .......................................................................................... 26
3.1.3
Železniční doprava ............................................................................................ 26
3.2
Lázeňství ..................................................................................................................... 28
3.3
Turistika na Prostějovsku ........................................................................................... 29
3.3.1
Klub československých turistů Prostějov .......................................................... 29 8
3.3.2
Klub českých turistů Kosíř ................................................................................ 30
3.3.3
Další odbory KČT na Prostějovsku ................................................................... 31
3.3.4
TJ OP Prostějov................................................................................................. 32
3.4
3.4.1
Seznam ubytovacích zařízení ve městě Prostějov ............................................. 33
3.4.2
Hotely ................................................................................................................ 35
3.4.3
Penziony ............................................................................................................ 42
3.4.4
Kempy ............................................................................................................... 42
3.5
Rekreační oblasti ........................................................................................................ 45
3.5.1
Rekreační oblast Mostkovice a Plumlovská přehrada ....................................... 45
3.5.2
Ostatní rekreační oblasti .................................................................................... 47
3.6 4
Ubytovací zařízení ...................................................................................................... 32
Cestovní kanceláře ...................................................................................................... 48
Současný stav cestovního ruchu na Prostějovsku a jeho perspektiva ........................ 50
Závěr ........................................................................................................................................ 52 Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 53 Přílohy ...................................................................................................................................... 58
9
Seznam zkratek a symbolů WTO – Světová obchodní organizace ČEDOK – Československá dopravní kancelář ROH – Revoluční odborové hnutí AHR ČR - Asociace hotelů a restaurací České republiky ATIC ČR - Asociace turistických informačních center České republiky CK – cestovní kancelář IDSOK - Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje KČT – Klub českých turistů KČST – Klub československých turistů ČOS – Česká obec sokolská CHKO – chráněná krajinná oblast
10
Úvod Hlavním motivem k výběru tématu mé bakalářské práce „Historie cestovního ruchu na Prostějovsku“ byla skutečnost, že zde žiji od narození, a také se zajímám o historii a celkové dění v oblasti. Oblast Prostějovska je bohatá nejen na přírodní krásy, ale díky pestré historii se zde nachází také velké množství kulturních památek. Přestože okres Prostějov v současné době nepatří mezi známé a navštěvované turistické lokality, dříve tomu bývalo jinak. Tato práce tak umožní nahlédnout do počátků cestování za krásami oblasti. Cílem mé bakalářské práce je na základě terénního průzkumu zjistit historii a současný stav cestovního ruchu na Prostějovsku. Při zpracování budu vycházet především z historických dokumentů, archiválií, rozhovorů, tiskovin a dalších materiálů a informací získaných při terénním průzkumu. V teoretické části se budu zabývat definováním cestovního ruchu a jeho historickým vývojem na území České republiky a členěním předpokladů cestovního ruchu. V další kapitole charakterizuji samotnou oblast Prostějovska a aplikuji na ni metodu členění předpokladů cestovního ruchu podle Mariota. Praktická část práce bude postavena na základě terénního průzkumu, především tedy na bádání v prostějovském archivu. Budu zjišťovat, jaké kluby a spolky v oblasti provozovaly a rozvíjely turistiku, jaká ubytovací zařízení zde působila a jak se jejich počty měnily v průběhu let, kam se jezdilo na letní byty, kde vznikaly rekreační oblasti a které cestovní kanceláře zde působily jako první. V poslední kapitole budu popisovat současný stav cestovního ruchu na Prostějovsku a jeho perspektivy.
11
1 Charakteristika cestovní ruchu 1.1
Definování cestovního ruchu
Vzhledem
k tomu,
že
charakteristickými
rysy
cestovního
ruchu
jsou
jeho
mnohooborovost a průřezovost, činí jeho jednotné definování problémy, a to jak z hlediska teorie, tak i praxe. Podle WTO (Světová obchodní organizace) definujeme cestovní ruch jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné prostředí, a to na dobu kratší než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců), přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“(Palatková, Zichová, 2011, s. 3) Pásková a Zelenka (2002, s. 45) definují cestovní ruch jako „komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity“
1.2 Základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu se z ekonomického a geografického hlediska dělí do 3 kategorií: a)
Lokalizační předpoklady
b)
Selektivní předpoklady
c)
Realizační předpoklady
Lokalizační předpoklady Vytvářejí možnosti pro lokalizaci cestovního ruchu v určité oblasti. Jsou to faktory, které jsou dány územím. Lokalizační předpoklady dělíme na přírodní a kulturní. Mezi přírodní předpoklady řadíme povrch, vodstvo, faunu atd. Kulturní předpoklady naopak vyplývají z výsledků lidské činnosti člověka a souvisejí s historickým vývojem území. Mezi kulturní předpoklady tedy patří hrady, zámky, muzea, technické památky aj. 12
(Drobná, Morávková, 2004) O využití lokalizačních předpokladů z hlediska cestovního ruchu dále rozhodují selektivní faktory a realizační předpoklady. (Vystoupil, Šauer, 2006) Selektivní předpoklady Stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Člení se na předpoklady objektivní a subjektivní. Mezi objektivní předpoklady patří bezpečnostní situace, ekonomická úroveň, politická situace apod. Subjektivní předpoklady ovlivňují potenciální zájemce při rozhodování o účasti na cestovním ruchu. (Drobná, Morávková, 2004) Realizační předpoklady Umožňují danou oblast cestovního ruchu dosáhnout a využít k pobytu, rekreaci a k dalším aktivitám. Člení se na předpoklady dopravní a materiálně-technické. U dopravních předpokladů hodnotíme možnost dopravního spojení nebo hustotu a kvalitu dopravní sítě. Materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu vyjadřují vybavení destinace ubytovacími, stravovacími, zábavními a dalšími zařízeními. (Drobná, Morávková, 2004)
1.3 Historický vývoj cestovního ruchu na území České republiky Existence a následný rozvoj cestovního ruchu jsou možné za předpokladu splnění základních podmínek: -
svoboda pohybu,
-
dostatek volných disponibilních prostředků,
-
existence volného času,
-
potenciál turismu a jemu odpovídající infrastruktura a suprastruktura.
(Palatková, Zichová, 2011) Ačkoliv je myšlenka cestování stará jako lidstvo samo, až 19. století může být z pohledu cestovního ruchu označované jako přechod od cestování k cestovnímu ruchu, tedy počátkem novodobého cestovního ruchu. Významný vliv na motivy cestování měla průmyslová revoluce. Novodobý vývoj cestovního ruchu na území dnešní České republiky můžeme rozdělit do tří skupin. První etapa probíhala v období mezi dvěma světovými válkami, 13
následovala etapa od 2. světové války do roku 1989 a poslední etapa po roce 1989. (Vystoupil, Šauer, 2006)
1.3.1 Etapa mezi světovými válkami Tak jako i jinde ve světě, bylo 20. století i na území České republiky ve znamení rozvoje organizovaného cestovního ruchu. (Vystoupil, Šauer, 2006) Ubytovací infrastruktura byla již tehdy velice pestrá. Kromě hotelů vyšších kategorií do ní patřily i malé hotely, ubytovací hostince či ubytování v soukromí. (Palatková, Zichová, 2011) V roce 1920 byl založen ČEDOK (Československá dopravní kancelář). Ten zaujal prioritní postavení v oblasti cestovního ruchu nejen v tehdejším Československu, ale zařadil se i mezi největší cestovní kanceláře na světě. Jeho činnost ve zprostředkování služeb zahrnovala síť cestovních kanceláří v tuzemsku i zahraničí, zajišťování dopravních služeb vlastními dopravními prostředky a poskytování ubytování a stravování pomocí sítě řízených hotelů. V tomto období ještě nebyly vytvořeny podmínky pro soustavnou výchovu odborných pracovníků. Příprava těchto pracovníků probíhala mimo školské instituce, na úrovni učňovských zařízení. (Hesková aj., 2006) Rozvoj zaznamenala také letecká doprava, vznikla první civilní linka Praha - Paříž a v roce 1923 byly založeny Československé aerolinie. Roku 1937 začalo svůj provoz ruzyňské letiště. (Palatková, Zichová, 2011) Převládajícím trendem v cestovním ruchu byl tramping. Jednalo se o formu spíše individuálního cestovního ruchu zaměřenou na pobyt v přírodě. Tramping lze z hlediska forem cestovního ruchu zařadit do tzv. venkovského cestovního ruchu. Dalšími typy venkovské turistiky byla v této době vodní turistika, horolezectví, vysokohorská turistika či jeskyňářství. (Vystoupil, Šauer, 2006)
1.3.2 Etapa po 2. světové válce do roku 1989 Toto období bývá označováno za období tzv. studené války a výrazně se podepsalo i na vývoji cestovního ruchu. Uzavření hranic České republiky směrem na západ mělo za následek utlumení zahraničního turismu, avšak na druhou stranu přineslo mimořádné
14
posílení domácího cestovního ruchu, jehož podíl je v této době odhadován asi na 95 % celkového objemu turismu. (Palatková, Zichová, 2011) V 50. letech u nás začala éra chataření a chalupaření, kdy obyvatelé měst opouštěli na víkend své byty a odjížděli na venkov. (Vystoupil, Šauer, 2006) Kromě volného cestovního ruchu, který byl uskutečňován především služebními cestami, se začal rozvíjet i vázaný cestovní ruch ve formě podnikové rekreace pracujících v rámci odborových organizací, léčebných a zdravotních pobytů pracujících a mládeže. (Hesková aj., 2006) Organizovaly se hromadné zájezdy typu závodní rekreace či rekreace ROH (Revoluční odborové hnutí). Tento vysoký podíl vázaného cestovního ruchu s sebou přinesl rozsáhlou výstavbu velkých rekreačních komplexů umístěných do atraktivních přírodních lokalit. (Vystoupil, Šauer, 2006) Vývoj aktivního turismu byl negativně ovlivněn silnou korunou, administrativními a politickými opatřeními, ale i nedostatečnou infrastrukturou a kvalitou poskytovaných služeb. Protože občané tehdejšího Československa mohli vycestovat pouze do tzv. spřátelených zemí, byl československý turismus exportně orientován zejména na země tehdejšího socialistického bloku. (Palatková, Zichová, 2011) Z hlediska platební bilance tak byl v České republice z 90 % realizován pasivní cestovní ruch. (Vystoupil, Šauer, 2006)
1.3.3 Etapa po roce 1989 Politické a společenské změny po roce 1989 měly výrazný dopad i na cestovní ruch. Jednou z hlavních změn bylo otevření hranic celému světu. Byla tak zrušena vízová povinnost a byl uzavřen bezdevizový styk. Další změnou byla privatizace a liberalizace trhu, což mělo za následek zakládání soukromých společností působících v oblasti cestovního ruchu. Došlo k navýšení počtu ubytovacích zařízení a cestovních kanceláří. Navzdory růstu materiálně-technické základny cestovního ruchu však kvalita poskytovaných služeb nerostla. Náročnější požadavky zákazníků a zvyšující se konkurence i ze zahraničí postupem času vyvolaly snížení počtu soukromých poskytovatelů služeb cestovního ruchu. Ti poskytovatelé,
15
kteří se na trhu udrželi, museli zvýšit kvalitu svých služeb na úroveň odpovídající zahraničnímu standardu. (Vystoupil, Šauer, 2006)
2 Prostějovsko 2.1 Vymezení oblasti Prostějovskem je nazýváno území dnešního okresu Prostějov, jehož hranice byly vymezeny v roce 1960. Okres Prostějov leží ve středu Moravy, na jihozápadě Olomouckého kraje. Prostějovsko sousedí na severu a východě s okresy Olomouc a Přerov, na severozápadě se Svitavskem, na jihu s okresy Kroměříž a Vyškov a na západě s Blanenskem. Jeho rozloha činí 770 km2. (Kvapil, 1995)
Obr. 1: Vymezení okresu Prostějov (zdroj: zemepis.com, 2014)
Prostějovsko je v současné době tvořeno 97 obcemi, z toho 5 městy (Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Plumlov, Prostějov) a 6 městysi (Brodek u Prostějova, Drahany, Kralice na Hané, Nezamyslice, Protivanov a Tištín). [1] Největším městem okresu je Prostějov, kde k 1. 1. 2013 žilo 44 330 obyvatel. [5]
16
2.2 Historie Prostějova a okolí Osídlení kraje je zaznamenáno od mladší doby kamenné neboli neolitu. První historická zmínka o vesnici Prostějovice pochází z roku 1141 a od roku 1213 již vesnice nese název Prostějov. (Filip, 1994) V poslední třetině 14. století koupili Prostějov páni z Kravař a připojili jej k plumlovskému panství. Na přelomu 13. a 14. století byl Prostějov uváděn jako trhová ves, vybavená týdenním trhem a právem mýta, a v roce 1390 jej markrabě Jošt povýšil na město. Roku 1431 nechal markrabě Albrecht město vyplenit a vypálit jako odvetu za aktivní účast v akcích proti Olomouci. (Grůzová aj., 2000). Ve druhé polovině 15. století začali přicházet do Prostějova Židé, kteří byli vyháněni z královských měst a hledali útočiště. Po roce 1450 tak došlo k rozvoji židovské obce. (Grůzová aj., 2000) V letech 1495-1599 náleželo plumlovské panství spolu s městem Prostějovem pánům z Pernštejna. V tomto období se život ve městě mnohostranně rozvíjel. Koncem 16. století město koupil rod Lichtenštejnů, což mělo naopak za následek úpadek města. (Filip, 1994) Během třicetileté války byl Prostějov zasažen nejvíce ve své historii. Město pustošila jak vojska, tak i morová epidemie, která jej postihla v roce 1623. V 17. století poznamenalo Prostějov hned několik živelných pohrom. Na jeho počátku bylo město zasaženo povodní, v roce 1690 jej postihlo zemětřesení a v roce 1697 vypukl požár, jenž pohltil téměř celé město. (Grůzová aj., 2000) V roce 1728 došlo ke stavbě zemské císařské silnice, díky níž mohli dojíždět na prostějovské trhy i cizí obchodníci. V 18. století hrálo důležitou roli v hospodářském životě města pálení kořalky a vaření piva. Od konce 18. po celou polovinu 19. století se město začalo hospodářsky rozvíjet. V prvních desetiletích 19. století byl Prostějov hlavním sídlem výroby moravské pálenky, zvláště režné. Také zde byl založen cukrovar. (Grůzová aj., 2000) Téměř po celé 19. století bylo nejvlivnějším výrobním oborem ve městě tkalcovství. V roce 1858 Mořic Mandl spolu se svým bratrem založili továrnu na výrobu oděvů. Díky tomu začali do města přijíždět nejen podnikatelé a obchodníci, ale také lidé z okolních vesnic, kteří se zapojovali do textilní výroby. Do roku 1890 bylo 17
v Prostějově založeno 18 továren. Dalšími významnými obory v této době bylo sladovnictví, pivovarnictví, obuvnictví a peněžnictví. (Bartoš aj., 1999) Na počátku 20. století byla hlavním průmyslovým odvětvím oděvní výroba. Naopak kdysi kvetoucí prostějovské tkalcovství se nacházelo v hlubokém úpadku. Rok 1917 je spojen s tragickými dubnovými hladovými bouřemi, jež byly ohlasem na ruskou únorovou revoluci. Nedostatečné zásobování obyvatelstva tenkrát vyhnalo ženy do ulic demonstrovat za zlepšení situace, v dubnu došlo k tragickému vyústění událostí a střelbou přišlo o život přes 20 osob. (Bartoš aj., 1999) Po roce 1918 pokračoval ekonomický i kulturní rozvoj města. Ten však netrval příliš dlouho a byl později ochromen nacistickou okupací a komunistickou totalitní vládou. (Filip, 1994) Za 2. světové války byla rozpuštěna a zrušena židovská náboženská obec v Prostějově. V červnu a červenci 1942 byli zdejší židé odvezeni do Terezína, celkem bylo za války zabito 1227 židů z Prostějovska. (Bartoš aj., 1999)
2.3 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu 2.3.1 Přírodní lokalizační předpoklady Oblast Prostějovska je bohatá na přírodní památky a zajímavosti, které se vyskytují především v kopcovitých a skalnatých oblastech Drahanské vrchoviny. Reliéf krajiny Území okresu zasahuje do obou základních geologických a fyziogeografických jednotek našeho státu, jimiž jsou Česká vysočina a Západní Karpaty. „Horopisně náleží západní část k Drahanské a Zábřežské vrchovině a východní část k Hornomoravskému úvalu a Litenčické pahorkatině“. (Kvapil, 1995, str. 4) Povrch okresu Prostějov je tvořen dvěma přírodními oblastmi, které mají odlišné půdní a klimatické poměry. Jedná se o Drahanskou vrchovinu a nížinnou oblast Hané. Nejvyšším bodem okresu jsou Skalky u Protivanova s nadmořskou výškou 734 m, naopak nejnižší bod se nachází 198 m. n. m. u obce Ivaň. (Kvapil, 1995)
18
Vodstvo Na území Prostějovska je vodních toků málo a jsou chudé na vodu. Protékají tudy jen menší řeky a potoky. Největší povodí má řeka Valová, kterou tvoří soutok řeky Hloučely a Romže. Její tok od pramene měří 53 km a u Kojetína se dále vlévá do Moravy. Na říčce Hloučele leží vodní nádrž Plumlov, jež má za úkol regulovat vodní stavy říčky. V okrese se nevyskytují přírodní jezera, po celém území jsou však rozsety rybníky. Největší a nejznámější jsou Podhradský u Plumlova, Drozdovický v Prostějově a rybník v Rozstání. (Kvapil, 1995) Podnebí Podnebí okresu je rozlišeno dvěma rozdílnými horopisnými poměry. Západní vrchovinná část patří do oblasti mírně teplé, východní část okresu patří do oblasti teplé s mírnou zimou. Průměrná roční teplota na území okresu se pohybuje mezi 6 až 8 °C. Zima v nížinné části bývá mírná, suchá a bez sněhu, na Drahanské vrchovině naopak podstatně tužší, s větším množstvím sněhu, který se na severních zastíněných svazích drží dlouho do jara. (Kvapil, 1995) Fauna a flóra Složení rostlinstva a živočišstva v okresu je ovlivňováno geologickým složením, geografickou polohou i stupněm ovlivnění lidskou činností. Zatímco západní část okresu má dosud nejrozsáhlejší lesní porosty, území v prostoru Vyškovské brány a západního okraje Hornomoravského úvalu jsou téměř bezlesé. Na území okresu se vyskytují především běžné druhy rostlin a živočichů. V lesích je místy dosud hojný srnec, na Drahanské vrchovině i jelen. Na Prostějovsku přežívá ve zbytkové populaci sysel obecný, na několika místech byl vysazen muflon. (Kvapil, 1995) Ochrana přírody a přírodní zajímavosti V prostějovském okrese je vyhlášeno celkem 48 zvláště chráněných území, z toho jsou 3 národní přírodní památky, 31 přírodních památek a 14 přírodních rezervací. [14] 19
Severozápadně od města Prostějov leží Velký Kosíř, nejvyšší bod Hané. Tento masiv (442 m) převyšuje okolní krajinu o 220 m a bývá s nadsázkou nazýván jako „Hanácký Mont Blanc“. Podle geologů každá tuna horniny, která tvoří masiv kopce, obsahuje šest miligramů zlata. V roce 1992 byl Velký Kosíř vyhlášen přírodním parkem. Na jeho území je 5 maloplošných chráněných území, která poskytují domov mnoha druhům chráněných a ohrožených druhů rostlin. (David a Soukup, 2010) Na úpatí Velkého Kosíře leží národní přírodní památka Růžičkův lom. Ten je unikátní díky tzv. „červeným korálovým vrstvám“, které se vyskytují po celém obvodu lomu a jsou bohaté na fosilie zástupců prvohorní mořské fauny. V rámci soustavy Natura 2000 je Národní přírodní památka Růžičkův lom součástí Evropsky významné lokality Kosíř – Lomy. [15] Dalším chráněným územím v okrese je přírodní park Kladecko. Park vyniká druhovou pestrostí fauny a flóry a vede jím naučná stezka. Neobvyklý charakter zdejší krajiny dodávají ostrůvky zkrasovatělého devonského vápence. (Podhorský, 2008)
2.3.2 Kulturní lokalizační předpoklady Umístění kulturních památek v oblasti Prostějovska vyplývá ze sídelní a geografické charakteristiky. Kulturní památky jsou ve větším počtu koncentrovány pouze v Prostějově, zbylé pamětihodnosti jsou rozmístěny po vesnicích a městečkách celého okresu, a tvoří je především světské stavby, jako jsou kostely, sochy, kříže apod. [3] Kulturní památky ve městě Prostějov Město Prostějov nabízí návštěvníkům nemálo historických památek. Většina jich je soustředěna v historickém jádru města, které bylo roku 1990 prohlášeno za městskou památkovou zónu, počet chráněných památek se blíží téměř k šesti desítkám. Dominantou prostějovského náměstí T. G. Masaryka je budova nové radnice se 66 m vysokou věží a orlojem. Na náměstí se nachází také stará radnice, v současné době sloužící jako výstavní sál Muzea Prostějovska. Chloubou města je secesní Národní dům, jehož plány vytvořil architekt Jan Kotěra. V Národním domě dnes sídlí Městské divadlo a je místem konání různých společenských akcí. (Podhorský, 2008) Dalšími pamětihodnostmi jsou renesanční zámek, rodný dům Jiřího Wolkera, pozůstatky někdejšího židovského města, morový sloup a další. Co se týče církevních památek, 20
nachází se zde kostel Povýšení sv. Kříže, komplex budov kláštera milosrdných bratří s kostelem sv. Jana Nepomuckého, jenž se řadí k vrcholným dílům barokního umění na Moravě nebo kostel sv. Petra a Pavla. (David a Soukup, 2010) Turistickým lákadlem jsou také zbytky starého opevnění města, které od roku 2012 zdobí unikátní malby. Tyto malby znázorňují bývalé domky ghetta, jež v těchto místech dříve stávaly. [9] Kulturní památky na Prostějovsku Jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v okrese je město Plumlov. To je známé především díky přehradě a zámku, stojícím na skalnatém ostrohu na místě původního hradu. V obci Čechy pod Kosířem se nachází empírový zámek, na němž pobýval malíř Josef Mánes. Jeho působení zde připomíná pamětní deska a plastika Karla Otáhala v Mánesově pavilonu a v hlavním sále zámku je pamětní síň, kde jsou vystavena některá z jeho děl. Zámek je obklopen parkem, ve kterém roste na 300 druhů dřevin, díky nimž patří z botanického hlediska mezi nejhodnotnější na Moravě. Zámek i park jsou chráněny jako kulturní památka. Další zámky se nachází např. v obcích Brodek u Prostějova, Nezamyslice, Mořice, Jesenec, Konice. (Podhorský, 2008) Kulturní zařízení Jak již bylo zmíněno výše, v Prostějově se nachází Muzeum Prostějovska, jehož výstavní sál je umístěn v budově bývalé radnice. Jeho expozice jsou věnovány archeologii, geologii, paleontologii, prostějovskému rodákovi Jiřímu Wolkerovi a měření času. V Čechách pod Kosířem je hasičské muzeum, které popisuje vývoj hasičské techniky od nejjednodušších ručně poháněných strojů přes stříkačky tažené koňským spřežením až po moderní výkonné stroje. V obci se nachází i Muzeum historických kočárů, jehož sbírka čítá na 50 kočárů a k vidění je také největší sbírka kočárových luceren ve střední Evropě. (David, Soukup, 2010) V okrese jsou další dvě hasičská muzea, a to v Brodku u Prostějova a v Olšanech u Prostějova.
21
Co se týče dalších kulturních zařízení, na Prostějovsku jsou celkem 3 kina, a to v Prostějově, Konici a Mostkovicích, divadla jsou zde pouze 2, obě ve městě Prostějov. Společenské akce V Prostějově se každoročně v září konají Prostějovské hanácké slavnosti. Jedná se o tradiční folklorní festival, který se koná u příležitosti tradičních prostějovských hodů. Doprovází jej bohatý řemeslnický jarmark s doprovodným programem, včetně vystoupení folklorních tanečních a pěveckých souborů. Další akcí, která se ve městě každým rokem pořádá, je Wolkerův Prostějov. Jde o celostátní festival poezie, který byl založen v roce 1957 a je pojmenován podle prostějovského rodáka Jiřího Wolkera. (Olomoucký kraj, 2007) Významnou sportovní akcí v Prostějově je Unicredit Czech Open, mezinárodní tenisový turnaj mužů. V Plumlově se koná mezinárodní hudební festival Keltská noc. Je provázen doprovodným programem v podobě ukázek keltských řemesel.
2.4 Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu Co se demografie týče, hustota zalidnění činí 142 obyv./km2, celkový počet obyvatel v okrese je zhruba 109 tisíc (stav k 1. 1. 2013). [16] Z toho 51 tisíc, tedy cca 47 % je ekonomicky aktivních. Více než 68 % obyvatelstva tvoří lidé ve věkové skupině 15-64 let. Počet žen mírně převažuje nad počtem mužů, zhruba o 3 %, průměrný věk obyvatel činí 41,5 roku. Více než polovina obyvatel (53 %) žije ve městech. Podle náboženského vyznání převažují ateisté a katolíci. Z hlediska dokončeného vzdělání převažuje střední vzdělání (32,5 %), následují úplné střední (22,7 %) a základní (14,9 %). Nejvíce procent zaměstnaných obyvatel pracuje v průmyslu (27,5 %), následují velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (10,3 %) a stavebnictví (7,6 %). [4]
22
2.5 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu 2.5.1 Materiálně-technická základna Ubytovací zařízení Okres Prostějov má k dispozici dostatečný počet hromadných ubytovacích zařízení, celkem se jich zde nachází 43. Využití ubytovacích kapacit je vázáno hlavně na letní sezónu a konání společenských a sportovních akcí. Ve městě Prostějově se nachází celkem 19 ubytovacích zařízení, z toho 5 hotelů, převážně střední a nižší kategorie, s celkovou kapacitou 368 lůžek. Zbylá ubytovací zařízení tvoří penziony, turistické ubytovny a motely. V okolí Prostějova převažují penziony, kempy a chaty. [13] Celkem 3 ubytovací zařízení v okrese jsou členy AHR ČR (Asociace hotelů a restaurací České republiky), a to Hotel Avion v Prostějově, Hotel Tennis Club v Prostějově a Penzion „Ve Mlýně“ v Plumlově. [12] Stravovací zařízení Stravovacích zařízení v okrese a především ve městě Prostějov je více než dostatek, mimo města se většinou jedná o menší hostince, soustředěné především do turisticky atraktivních míst. V Prostějově se nachází mnoho restaurací, pivnic a pizzerií, cukráren a rychlých občerstvení. Sportovní zařízení Prostějovsko nabízí široké spektrum sportovních zařízení. Ve městě Prostějov se nachází zimní stadion, fotbalový stadion, městské lázně s bazénem, aquapark, hřiště na volejbal, minigolf, horolezecká stěna, sportovní letiště, víceúčelová hala s bowlingem a tenisovými kurty aj. Prostějovsko je vzhledem k velké rozmanitosti terénu také ideálním místem pro cykloturistiku, prochází tudy i mezinárodní cyklotrasa „Jantarová stezka“. Okres nabízí menší lyžařské areály v obcích Kladky a Malé Hradisko, v Kostelci na Hané je vybudován golfový areál. (David, Soukup, 2010)
23
Ostatní zařízení Informační centra – Na území okresu se nacházejí 4 turistická informační centra, která jsou členy A.T.I.C. (Asociace turistických informačních center České republiky). Jedná se o informační centra v Prostějově, Plumlově, Němčicích nad Hanou a Konici. [11] Cestovní kanceláře a agentury – Většina cestovních kanceláří a agentur se nachází v Prostějově. Mezi největší patří CK HELLAS TOUR, ČEDOK nebo CK FTL.
2.5.2 Dopravní předpoklady Silniční doprava V dopravě převažuje silniční doprava. V okrese je vybudována poměrně hustá silniční síť. Územím Prostějovska prochází rychlostní silnice R46, která je důležitou spojnicí mezi Olomoucí a Vyškovem a navazuje na dálnici D1. Dalšími důležitými silničními tahy jsou silnice II. třídy: II/150 Rokycany – Prostějov – Bumbálka, II/377 Tišnov – Prostějov, II/449 Rýmařov – Prostějov. [2] Autobusové spojení mezi Prostějovem a okolními obcemi zajišťuje několik dopravců, např. AUTOBUSY- KONEČNÝ, s. r. o. nebo FTL – First Transport Lines, a. s. Společnost FTL kromě linkové dopravy také provozuje městskou hromadnou dopravu v Prostějově, která tvoří 15 linek. Okres Prostějov je součástí Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (IDSOK), což cestování výrazně zjednodušuje, např. využitím jedné jízdenky u více dopravců nebo možností přestupů včetně přestupu na MHD. [10] Železniční doprava Pro Prostějovsko je důležitá i železniční doprava. Nejdůležitější spojení je mezi Nezamyslicemi a Olomoucí, dále se jedná o tratě Brno – Přerov, Prostějov – Chornice a Červenka – Prostějov. Letecká doprava Ve městě Prostějov též leží neveřejné vnitrostátní letiště, jež je z větší části využíváno armádou ČR, menší jižní část slouží k civilnímu létání. Návštěvníci mají možnost výuky plachtění, skoků padákem apod., kterou nabízí Aeroklub Josefa Františka. [6] 24
3 Historie cestovního ruchu na Prostějovsku 3.1 Historie dopravy Rozvoj dopravy měl nepochybně velký vliv na cestovní ruch. Okres Prostějov leží zčásti v oblasti nížinné Hané, zdejší povrch tak neskýtal téměř žádné terénní překážky v budování dopravní sítě. Vznik dnešních komunikací prošel vývojovým postupem, od prvotních primitivních forem, přes formy doby historické až po současný stav.
3.1.1 Komunikace Podle nalezených římských mincí lze usuzovat, že v prostějovském okrese byl za římské doby provozován obchod a musela tu tedy existovat obchodní cesta. Ta měla podle všeho vést od římského Melioduna, dnešního Brna, na dnešní Vyškov a v okrese Prostějov od Brodku u Prostějova podél řeky Romže na Kostelec na Hané a Malé Hradisko, kde podle nálezů bývalo kdysi bohaté průmyslové město. Ve 14. století byla vydána nařízení, podle kterých cizinci, kteří jeli obchodovat na Moravu, museli navštívit Brno. Privilegiem markraběte Jana byla pak polskému obchodu přikázána cesta na Olomouc. Doprava z Polska do západní Evropy tedy musela procházet linií Olomouc - Brno. To bylo pro Prostějovsko, které leží na spojnici mezi těmito obchodními centry, velmi výhodné. V roce 1728 byla postavena „Císařská“ silnice Brno – Prostějov - Olomouc. Tato cesta patřila svého času k nejfrekventovanějším v okrese. Počátkem 19. století už byl okres protkán několika důležitými silnicemi, které z Prostějova učinily důležitý komunikační uzel. Kolem roku 1827 se ke staré mezinárodní tepně přidružily další linky. Byly to cesta uherská, která vedla do Kroměříže, cesta polská končila v Lipníku, cesta slezská v Litovli a cesta česká vedla do Boskovic. Silniční spojení města s jeho nejbližším okolím bylo dokončeno do poloviny 19. století. (Černý, 1933) S pozdějším rozvojem železniční dopravy ztratila silniční síť v okrese na svém dřívějším významu, komunikace byly využívány především jako přípojky k železničním stanicím. Nestavěly se tak již silnice dálkové, ale spíše krátké spojovací. Na počátku 20. století býval stav místních silnic velmi dobrý. Po první světové válce však byly 25
komunikace v tak špatném stavu, že pro mnohé byl příjezd do oblasti vykoupením. (Hlasy z Hané, 1920)
3.1.2 Autobusová doprava Od přelomu 19. a 20. století, kdy se díky zvýšené péči zlepšil technický stav silnic, zajišťovala dopravu v okrese rozvětvená autobusová síť. Jako první autobusy pro osobní přepravu sloužily upravené nákladní automobily potištěné velkými reklamami. Provoz první autobusové státní linky Přerov – Prostějov – Plumlov byl zahájen v prosinci roku 1920. Později byla doprava v úseku Prostějov – Přerov pro svou nevýnosnost zastavena a prodloužena až do Drahan. (Janoušek, 1938) V roce 1925 začal státní autobus jezdit na trase Prostějov – Určice – Myslejovice. V roce 1932 autobusové linky spojovaly město Prostějov s většinou okolních obcí, autobus jezdil i do Brna. Kromě státních autobusů zajišťovaly dopravu i soukromí dopravci. Obce, které v té době neměly autobusové spojení, ležely buď blízko železniční trati, nebo měly blízko k nádraží. (Státní okresní archiv Prostějov) Ve městě Prostějov fungovala ve 30. letech i městská pouliční autobusová doprava se stanovištěm u hlavní pošty. Ta jezdila k nádraží, městskému hřbitovu a v neděli, ve svátky a v letní sezóně na Plumlovskou přehradu. Po druhé světové válce bylo nutno opravit rozbité komunikace. V rámci obnovy místní dopravy se uvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy v Prostějově. Tento plán však, jako mnoho dalších, nebyl nikdy uskutečněn. (Cydlík, 2009)
3.1.3 Železniční doprava Již od vzniku výhradně privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda čekalo město Prostějov, a tedy i celý prostějovský okres, na železniční připojení. Jedna z variant projektovaných tras totiž měla vést z Vídně přes Brno, Prostějov až do Krakova. Společnost však nakonec zvolila jinou trasu, a tak město zůstalo bez železničního spojení na řadu dalších let. Do té doby měla pro okres význam dráha z Prahy do Olomouce, s níž byl Prostějov spojen dostavníkem, který jezdil každý den z hlavního náměstí ke dráze do Olomouce. Cesta z Prostějova do Olomouce však trvala tři a půl hodiny. Tyto okolnosti podněcovaly snahu Prostějova, který se začal rozvíjet v důležité 26
průmyslové a obchodní středisko kraje, aby měl vlastní železniční spojení s dalším světem. (Černý, 1933) První dráha na Prostějovsku byla otevřena v roce 1870 a její délka dosahovala 17 km. Byla nazývána „Moravsko-slezská severní dráha císaře Ferdinanda“ a vedla z Brna do Šternberku. Stavba trati znamenala pro Prostějov jak možnost výdělků a spojení s okolními městy, tak i obrovský význam pro rozvoj místního průmyslu. Ze začátku jezdily vlaky velmi sporadicky, a to dvakrát denně v obou směrech. (Londin, 1989) Ihned po otevření Moravskoslezské severní dráhy se začala plánovat stavba železnice z Prostějova směrem na západ. Navrženo bylo několik projektů, nicméně všem plánům učinil konec krach na vídeňské burze v roce 1873. Roku 1888 byla zřízena akciová společnost „Moravské západní dráhy“. (Londin, 1989) Dne 1. září 1889 byla otevřena Moravská západní dráha, které vedla z Prostějova do Třebovic s odbočkou z Kostelce na Hané do Čelechovic na Hané. (Londin, 1989) Železniční doprava byla z počátku využívána především pro přepravu nákladu a pošty, obyčejní lidé služeb železnice nejdříve moc nevyužívali. Hlavním důvodem byl nedostatek peněz. Postupem času se však železnice v okrese staly jedněmi z nejfrekventovanějších na Moravě, a to díky rozvíjejícímu se prostějovskému průmyslu. V roce 1933 již přes Prostějov projíždělo denně 28 osobních vlaků, 4 rychlíky a 6 nákladních vlaků. Ve 20. letech 19. století koupil kontrolní balík akcií Moravské západní dráhy Tomáš Baťa, jež plánoval vybudovat v okrese hustou železniční síť (viz Příloha č. 1). Projekt provázela velká propaganda. Od roku 1934 začali cestující na železnici ubývat. Prostějov byl vyřazen z dálkové dopravy a cestující, aby neztráceli čas čekáním, jezdili na hlavní trať do Olomouce autem. Cestující se také snažili vyhnout nepohodlnému a zchátralému prostějovskému nádraží, a proto využívali spíše autobusovou dopravu. Obyvatelé celého okresu se tak upnuli na Baťův plán, podle něhož měla být zavedena přímá trať z Púchova na Váhu přes Zlín, Prostějov až do Třebové. Tato trať měla mít ohromný obchodní a strategický význam. (Hlasy z Hané, 1935) K uskutečnění však nikdy nedošlo.
27
Po druhé světové válce bylo železniční nádraží v Prostějově zničeno, vlaková ani autobusová doprava nefungovala. (Cydlík, 2009)
3.2 Lázeňství V dnešním prostějovském okrese vyvěrají minerální vody na několika místech, a to poblíž Ochozu a v oblasti Kralice na Hané – Výšovice – Skalka. Kralice na Hané byly dříve v okolí známy jako sirnato-železité lázně. Nacházel se zde slabě minerální pramen, při kterém byly v letech 1825-1933 provozovány lázně. Součástí areálu byl hostinec, společenský sál a kuželna. (Státní okresní archiv Prostějov) V letech 19601971 fungovaly jako lázně očistné. Pro hosty zde nebyly žádné ubytovací kapacity a po roce 1970 lázeňství v obci definitivně zaniklo. V minulosti fungovaly krátkou chvíli i lázně v Přemyslovicích, kde byl v první polovině 19. století využit slabý sirný pramen. (Cydlík, 2009) Lázně Skalka Obec Skalka je od Prostějova vzdálena 12 km. V místě, kde kdysi býval rybník Bařisko, napájený dvěma prameny minerální vody, byly roku 1928 postaveny Vilémem Sonevendem z Prostějova lázně. Lázeňská budova poskytovala vanové koupele, ubytování a stravování. K léčebným účelům sloužily zdejší sirnato-alkalické radioaktivní prameny, jejichž složení je zcela unikátní. Zdejší minerální vody jsou obohaceny zejména o sodík, draslík, lithium, vápník, hořčík, mangan, železo a amoniak, který dodává pramenům charakteristickou vůni. V roce 1938 prováděl doktor Schanbal průzkum pramenů a objevil artézský pramen minerální vody o teplotě 23 °C, který tryskal do výše 3 metrů. (Informační tabule v obci Skalka, 2014) Během německé okupace plánoval Akciový pivovar v Prostějově, tehdejší vlastník lázní, pomocí vrtů nalézt léčivou vodu s větší teplotou a obsahem soli a vybudovat větší lázně. Z těchto plánů ovšem sešlo, po roce 1945 se majitelé lázní často střídali, a to nemělo na jejich rozvoj dobrý vliv. Roku 1961 převzal lázně Okresní ústav národního zdraví v Prostějově. (Státní okresní archiv Prostějov) V současné době zdejší sirnaté prameny vyvěrají v místním parku, další byly uměle navrtány. Každý z nich je svým složením jiný, a to i přesto, že jsou umístěny blízko 28
sebe. Prameny Cyril – Metoděj a Svatopluk byly Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 290/1998 Sb. ze dne 26. 11. 1998 prohlášeny za přírodní léčivé zdroje. Dalšími prameny jsou Jan a Julinka. V roce 2004 došlo k rekonstrukci celého objektu lázní. Přibylo 16 nových, prostornějších van na koupele a ruční masáže, dvě hydromasážní vany, solárium a sauna. Součástí rekonstrukce byla také modernizace a rozšíření ubytovacího zařízení. K deseti pokojům s celkem sedmnácti lůžky přibyly i dva dvoulůžkové apartmány pro náročnější klienty. Celý objekt je nyní bezbariérový, s výtahem pro imobilní pacienty. Vodu lze užívat k pitným kúrám a hlavně ke koupelím. Koupele slouží k léčbě pohybového ústrojí a chorob revmatického charakteru. Voda má blahodárný účinek i na kožní choroby, zejména na onemocnění lupenkou, lze tedy říci, že zdejší minerální vody působí především protizánětlivě. Ačkoliv Skalka ani zdaleka nedosahuje věhlasu a kapacity velkých lázeňských center, je i tak schopna nabídnout velmi kvalitní služby. (Informační tabule v obci Skalka, 2014)
3.3 Turistika na Prostějovsku Okres poskytoval díky svému povrchu výborné podmínky pro rozvoj turistiky. Zásadní vliv na rozvoj turistiky v celé České republice měl bezpochyby Klub českých turistů, který byl založen v roce 1888. Okres Prostějov si na svůj odbor KČT musel několik let počkat, do té doby zde působil hlavně SOKOL a kroužek československých turistů v Prostějově, který zahájil činnost v roce 1919.
3.3.1 Klub československých turistů Prostějov Prostějovský odbor KČST byl založen roku 1924. Zásluhu na založení měl bývalý školní inspektor Vojtěch Ptáček, první předseda odboru, který svolal první schůzi a propagoval nutnost zřízení odboru. Cílem bylo přiblížit mládeži Kosíř a Drahanskou vrchovinu, která zůstávala turisticky opomenuta. (Hlasy z Hané, 1924) Již u 1. valné hromady bylo přítomno 79 členů, hlavním bodem programu bylo označení turistických cest na Kosíř. V roce 1925 byly označkovány trati o celkové délce 37 km a umístěny 4 orientační tabule, klub měl 109 členů. Byl zřízen lyžařský kroužek. (Simon, Jarolímek, 1933) 29
V roce 1926-1932 se valné hromady konaly pravidelně a z jejích zápisů je patrné, že členská základna rostla a rychle přibývaly kilometry značených turistických cest v okolí Prostějova (viz Příloha č. 2). V roce 1926 vzrostl počet členů na 233, byla zřízena prázdninová noclehárna s kapacitou 8 lůžek „Na Vápenici“ a bylo získáno povolení obnovit rozhlednu na Kosíři. Rozhledna byla slavnostně otevřena v červnu 1928. Odbor přispěl mimo jiné na výstavbu turistické chaty na Macoše, kde si zajistil jeden pokoj se jménem odboru Prostějov. Počet členů byl 365, konaly se polodenní, celodenní a dvoudenní vycházky a jeden sedmidenní výlet. Roku 1930 klub založil knihovnu, která obsahovala 35 průvodců, 15 map a 11 dalších turistických publikací a spisů. Klub měl také celkem 89 km značených cest a vydal svým nákladem propagační brožuru „O krásách přírody a turistice československé“. Členů bylo 542. (Janoušek, 1938) V roce 1933 měl klub 548 členů a vyznačených 165 km turistických cest. Rozrůstala se i klubová knihovna, téhož roku čítala 70 průvodců, 14 turistických spisů a 37 map. Tohoto roku slavil klub desetileté výročí své činnosti a vydal brožuru „Prostějov a okolí“. Odbor zřídil cestovní stipendia pro prázdniny studentstvu. Klub se dělil do několika odborů, a to lyžařský, značkovací, vůdcovský, zábavní a přednáškový odbor. Každý z nich obstarával určitý druh práce, kterou si členové rozdělili mezi sebe. (Simon, Jarolímek, 1933) Klub svou desetiletou činnost završil zřízením koupaliště na Plumlovské přehradě. Události z roku 1939 se projevily i v činnosti klubu. Podle nařízení zemského prezídia v Brně se název KČST změnil na Klub českých turistů (KČT). Německá okupace znamenala pro československé turisty konec svobodné činnosti. Práce znemožňovalo okleštění území a pozdější válečné operace. V roce 1948 se konala poslední valná hromady KČT v Prostějově, poté byl klub zrušen a sloučen s ostatními sportovními organizacemi v ČOS (Česká obec sokolská). (Štafeta, 1988, č. 2)
3.3.2 Klub českých turistů Kosíř Odbor KČT Kosíř Prostějov vznikl roku 1950. V té době se v Prostějově zabývalo turistikou celkem 6 odborů, odbor KČT Kosíř byl založen při TJ Železárny. Členové již 30
od počátku pořádali spoustu akcí. Nezabývali se pouze pěší turistikou, ale i horolezectvím. Lezlo se hlavně ve Vysokých Tatrách, přičemž vyvrcholením této činnosti byla v roce 1967 expedice na Kavkaz. V roce 1965 začal odbor jako první v Prostějově pořádat dálkové pochody. První pochod měřil 100 km, časem se trasy ustálily od 15 do 50 km. Odbor také jako první začal s orientačním během. Týmy byly dvou až tříčlenné, každý člen měl navíc na zádech batoh se zátěží, na kontrolních stanovištích se odpovídalo na otázky. V 70. letech se odbor zaměřoval především na turistické oddíly mládeže, čímž stoupl počet členů z 10 na 50. V té době se také začaly pořádat vodácké putovní tábory na řeky po celé republice. Vrcholu odbor dosáhl na začátku 80. let, kdy se podařilo předsedovi odboru získat nové členy a také turistický dům na Husově náměstí. Počet členů v té době přesáhl stovku. Ačkoliv počet členů stoupl, počet účastníků pochodů začal klesat. Bylo proto nutné zařadit nové trasy a rozšířit nabídku délky tras. Dnes má odbor KČT Kosíř 75 členů a je rozdělen na dva oddíly, a to oddíl vodáků a turistický oddíl. Vodácký oddíl sjíždí kromě českých také zahraniční řeky, např. Dunajec či rakouskou Salzu. Každoročně jsou také pořádány dvoudenní výlety především v rámci republiky. Kromě pochodů v rámci města a okresu je jednou za 5 let pořádán pochod z Prostějova na Praděd. (Kotyza, 2014)
3.3.3 Další odbory KČT na Prostějovsku Odbory KČT v prostějovském okrese spadají do oblasti 112 – KČT oblast Olomoucký kraj. Kromě odboru Kosíř zde působí další 4 odbory. KČT OP Prostějov byl založen již roku 1938, dnes má však pouze 12 členů. KČT Senior 2000 Prostějov vznikl v roce 2000 a členy jsou především lidé důchodového věku, jichž je celkem 45. Dalšími odbory jsou KČT Konice a KČT Smržice. Odbor KČT Smržice vznik v roce 1996, patří tedy k těm nejmladším, avšak brzy se stal největším turistickým spolkem v regionu. Proslul pořádáním „Prostějovského vandru“, který se řadil mezi deset nejdůležitějších akcí svého druhu v republice. V roce 2002 měl 75 členů. (Kotyza, 2014)
31
3.3.4 TJ OP Prostějov Dalším spolkem, který vedl turistický oddíl, byl TJ OP Prostějov. Původně byl oddíl lyžařsko-turistický, v roce 1958 došlo k rozdělení na dva samostatné oddíly – lyžařský a turistický. Po tomto rozdělení vzrostla členská základna ze 40 na 93 členů. Spolek pořádal spoustu výletů a akcí. Jezdilo se na týdenní zájezdy, např. do Vysokých Tater a Jeseníků. Také se pořádaly jednodenní výlety v rámci okresu i mimo něj. Členové se účastnili závodní turistické činnosti, dosahovali dobrého umístění v krajském nočním orientačním závodě na Stražisku v kategorii tříčlenných hlídek mužů. Členové také značkovali nové turistické cesty a obnovovali zastaralé turistické značení. Spolek se také staral o propagaci turistiky a výletů, ať už se jednalo o fotografie ve vývěsních skříňkách nebo promítání na besedách a přednáškách. Díky tomu počet členů oddílu a počet účastníků na výletech stále rostl. Tak jako u ostatních klubů a spolků i členové TJ OP Prostějov měli určité výhody za zakoupenou turistickou známku. Mohli využívat slev na dráze, turistických chatách a lanovkách a mnoho dalších. V rámci zájezdů se jezdilo i do ciziny, např. na Kavkaz, do Německa, Rumunska či Bulharska. (Státní okresní archiv Prostějov)
3.4 Ubytovací zařízení Počet hotelů a ubytovacích zařízení ve městě Prostějov byl v minulosti vzhledem k nízkému přílivu cizinců dostačující. Prostějov v té době neležel na středisku drah a každý cestující, který přijel, se snažil město co nejdříve opustit kvůli špatnému železničnímu spojení. O udělování hotelových koncesí rozhodovalo Společenstvo hostinských a výčepních berního okresu Prostějov. Vzhledem k tomu, že zájem cizinců o ubytování ve městě byl velmi malý, posuzovaly se žádosti o hotelové koncese velmi důkladně a většině nebylo vyhověno. V roce 1920 bylo vydáno prohlášení, že v hotelích směli být hosté ubytováni nanejvýš 3 dny, aby se zabránilo zneužívání hotelových pokojů k pokoutnímu obchodu a jiným nekalým jednáním. Prohlášením se také mělo docílit toho, aby v hotelích přespávali pouze cizinci. V roce 1926 bylo v Prostějově celkem 9 majitelů koncesí k přechovávání cizinců, z toho 2 hotely moderně vybavené dle předpisu Svazu Hoteliérů a instruktora pro hoteliérství, ostatní byly vybaveny pro střední a nemajetnější cestující. Tito majitelé 32
dohromady poskytovali 113 pokojů se 160 postelemi. Průměrná denní obsazenost byla v té době 45 osob. Roku 1935 se Svaz hoteliérů a velkorestauratérů dohodl s odborovými organizacemi obchodních cestujících o slevách při přechodném ubytování, které činily 10-25 % z normálních cen pokojů. V 50. letech to majitelé hostinských koncesí neměli jednoduché. Okresní národní výbor v Prostějově odebral několika majitelům oprávnění k provozu hostinské a výčepnické koncese s odůvodněním, že v hostinských místnostech podporují opilství, což mělo vést k řečem zaměřeným proti lidově-demokratickému zřízení. (Státní okresní archiv Prostějov) V roce 1983 se v celém prostějovském okrese nacházelo 16 ubytovacích zařízení, s celkovým počtem 601 stálých lůžek. Do ubytovacích zařízení patřily 3 hotely typu B, dva hotely C, motel, turistická ubytovna A, 2 turistické ubytovny B a 5 ubytovacích hostinců. (Stráž lidu, 1983, č. 38)
3.4.1 Seznam ubytovacích zařízení ve městě Prostějov Rok 1909 -
U Tří králů, Frant. Jos. nám. 35,
-
U Tří mouřenínů, Žerotínovo nám. 19,
-
Foltin František, Rudolfovo nám. 7,
-
Hliňák Robert, Svatoplukova tř. 7,
-
Litovelská pivnice, Frant. Jos. nám. 33,
-
Národní dům, Smetanovo nám. 1,
-
Scholler Jan, Pernštýnské nám. 11,
-
Zapletal Ignác, Žerotínovo nám. 14,
-
Zedník František, Žerotínovo nám. 12.
Rok 1926 -
Grand-Hotel, Palackého 3,
-
Hotel Paříž, Kravařova 9,
-
U Tří králů, Rašínova brána 5,
-
U modré hvězdy, Pernštýnské náměstí 11, 33
-
Hotel Haná, U templu 6,
-
Domluvil Jar., Husovo nám. 28,
-
Národní dům, Smetanovo nám. 1,
-
U Frischů, Svatoplukova 19,
-
Skácel Josef, Rudolfovo nám. 7.
(Státní okresní archiv Prostějov) Rok 1939 -
Avion, Wilsonovo nám. 15,
-
Dittrich Rob., Vrahovská 28,
-
Domluvil Jar., Husovo nám. 28,
-
Grandhotel, Palackého tř. 3,
-
Haná, U templu 6,
-
Paříž, Kravařova 9,
-
U Tří králů, Rašínova brána 5.
(Mucha, 1939) Rok 1970 -
Hotel Avion,
-
Hotel U Spartaku, Přemyslovská 31,
-
Grandhotel, Palackého tř. 3,
-
Hotel Hlavní nádraží, Janáčkova 2,
-
Hotel U Tří králů, Dukelská brána 5.
(Státní okresní archiv Prostějov) Rok 2014 (duben) Hotely GRANDHOTEL***, Hotel Avion***, Hotel Tennis Club***, Hotel Gól**, Hotel Hlavní nádraží**.
34
Penziony Penzion Alberta, Penzion a restaurace U Jelínka, Penzion H CLUB, Penzion restaurant Kubíček, Penzion U Chmelů, Penzion U Koníčka, Penzion U Paroháče, Penzion Na splávku, Penzion U Antoníčka. Ubytovny Ubytovna Letecká kasárna, Domov Mládeže, Domov Mládeže, Restaurace a ubytování U Dittrichů, Školící a ubytovací centrum, Ubytovací zařízení Schola Servis, Ubytování U parku. [13]
3.4.2 Hotely V minulosti byly hotely stavěny především ve městě Prostějov, v okolí převažovaly hostince s možností ubytování a ubytovny. Prostějovské hotely byly zpočátku stavěny pouze na náměstí a v jeho blízkém okolí. Po otevření železniční dráhy začaly vznikat i v těsné blízkosti hlavního nádraží. V 60. letech se všechny prostějovské hotely staly majetkem národního podniku Restaurace a Jídelny. (Státní okresní archiv Prostějov) Grandhotel Prostějovský Grandhotel byl otevřen 16. listopadu roku 1912, a jeho stavbou byla pověřena firma Konečný & Nedělník. V té době trpělo město Prostějov velkým nedostatkem pohostinských pokojů, kvůli kterému návštěvníci neměli nikdy jistotu, že se budou mít kde ubytovat. Hotel měl navíc výhodnou polohu ve středu města vedle hlavní pošty a původně se měl jmenovat „Hotel Pošta“ nebo „Hotel Garni“. Prvním hostem v hotelu byl cestovatel Svojsík, který v Prostějově přednášel o svých cestách. Na svém počátku hotel nabízel 54 pokojů, v té době vybavené nejmodernějším zařízením. Hotel měl vlastní prádelnu a žehlírnu. Hostům byla k dispozici teplá i studená voda ve všech pokojích, ústřední topení, osobní výtah, lázně, telefon, autogaráže, písárna a salon, který sloužil k podávání snídaní. Hotel také nabízel dopravu osob a zavazadel dostavníkem k nádraží a zpět. (Hlasy z Hané, 1912, č. 24) Později hotel koupil restauratér a hoteliér Štěpán Trnka. Po první světové válce došlo k hospodářskému vzestupu města Prostějova a tím také k dalšímu zvelebení Grandhotelu. V té době nastala jeho slavná éra, hotel byl nejrozsáhlejším a nejmodernějším hotelem ve městě. Počet pokojů byl rozšířen na 60. V roce 1935 byl 35
v hotelu otevřen bar. Bar byl podle slov majitele intimní a elegantní a měl být dostaveníčkem nejlepší společnosti. (Hlasy z Hané, 1935, č. 20)
Obr. 2: Reklama hotelu Grandhotel (zdroj: Hlasy z Hané, 1935, č. 20)
Po smrti pana Trnky však došlo k ústupu ze slávy podniku. Na jeho chodu se podepsala hospodářská krize a roku 1937 byl hotel prodán v dražbě panu Bohuslavu Novákovi, za jehož vedení se každý čtvrtek, sobotu a neděli pořádaly ve vinárně koncerty. (Hlasy z Hané, 1937, č. 8) Roku 1939 podnik koupil továrník Arnošt Rolný a rozhodl se jej moderně zrekonstruovat na hotel velkoměstského rázu. Po své rekonstrukci byl hotel zařazen mezi hotely typu A, jichž bylo v republice celkem 50, a tím bylo majiteli povoleno užívat pro hotelové účely znak města. (Hlasy z Hané, 1939, č. 40) Patřil k nejlepším na Moravě a byl vyhlášen jedním z nejkrásnějších hotelů. Součástí hotelu byly např. telefonní centrála, šatna, uzavřená písárna, lovecký salon, vinárna, restaurace, hotelová knihovna, klubovna či prádelna. V nižších patrech byly pokoje větší a lépe vybavené. Kromě jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů byly k dispozici apartmány o třech až čtyřech místnostech s koupelnou. Ceny pokojů se podle velikosti a zařízení pohybovaly od 20 do 80 Kč. V každém pokoji byl telefon, teplá a studená voda a psací potřeby. Každý pokoj byl vybaven jiným lustrem, jinak vymalován, na stěně byl jiný obraz. (Hlasy z Hané, 1940, č. 19) 36
V lednu 1948 byl hotel znárodněn a rodině Rolných se vrátil až v roce 1991. Rok poté byla opět zahájena rozsáhlá rekonstrukce, při které se používaly tradiční materiály, které v maximální možné míře zachovaly původní charakter objektu. (Belšík aj., 2009) Hotel Paříž Hotel byl situován v centru města Prostějov a měl reální právo k výčepu piva, vína a pálení lihovin. Původním nájemcem byl pan Jan Losman a hotel se jmenoval „U Zvonu“. V roce 1920 byla udělena koncese k provozování živnosti panu Zaťkovi a název byl změněn na Hotel Paříž. V prvním patře domu, který také plnil funkci veřejného domu, hostům sloužilo 8 pokojů se 14 lůžky, jednalo se hlavně o levné cizinecké pokoje. Dále byla nabízena výborná domácí kuchyně, dobře vyleželá piva a přírodní vína. (Státní okresní archiv Prostějov)
Obr. 3: Reklama Hotelu Paříž (zdroj: Mucha, 1933, s. 32)
Hotel Vysloužil Budova hotelu původně sloužila pro výrobu sladu a piva. Na konci 19. století tu býval proslulý kabaret a poté se budova změnila na Hotel Haná. Hotel lákal na cizinecké pokoje, výbornou domácí kuchyni a zaleželá vína. V srpnu roku 1940 bylo vydáno prohlášení, podle kterého byl hotel přístupný pouze árijským hostům, židovské části obyvatelstva byla návštěva zakázána. Později byl podnik přejmenován na Hotel Vysloužil. (Státní okresní archiv Prostějov) Pokoje v horních patrech měly pověst hodinovou, nacházely se zde 4 pokoje o celkové kapacitě 8 lůžek. Restaurace v přízemí zase byla považována za druhořadou a sloužila především pro štamgasty, kteří se zde scházeli kvůli karetním partiím. Po druhé světové válce byla v domě umístěna Vojenská správa. (Vincenec, 2009)
37
U Tří mouřenínů Budova původně sloužila jako právovárečný dům a v období baroka byla přestavěna na hotel. Před hotelem bývala zastávka dostavníků. Nájemce hotelu, pan Ferdinand Roček, získal roku 1898 koncesi k dopravě osob a zavazadel z dráhy do města a zpět. Hotel nabízel 15 pokojů a patřil tak ve své době ke třem největším v Prostějově. Kromě ubytování hotel nabízel také prodej vína ze sklepů knížete Jiřího z Lobkovic na Mělníku. V 19. století se v hotelu hrávaly loutkové hry a setkávala se zde Měšťanská beseda. (Státní okresní archiv Prostějov) Restaurace a hotel U Dittrichů Podnik byl situován blízko hlavního nádraží, majitelem byl pan Robert Dittrich. Ten v roce 1909 získal koncesi k hostinské a výčepnické živnosti. Roku 1933 byla budova přistavena o patro a začala sloužit i jako hotel. (Vincenec, 2009) Podle inzerce v místních novinách podnik nabízel čisté pokoje s ústředním topením a domácí kuchyni.
Obr. 4: Reklama hotelu U Dittrichů (zdroj: Mucha, 1933, s. 30)
Hotel U Modré Hvězdy Hotel a restaurace byly umístěny v právovárečném domě, podnik provozovali Jan a Gabriela Schollerovi. Jednalo se o hotel nižší kategorie, který cestujícím nabízel především pokoje k přenocování za levnou cenu. Hotel poskytoval celkem 8 postelí. (Státní okresní archiv Prostějov) Ke svému účelu podnik sloužil do konce 20. let, po rekonstrukci majitelé otevřeli ve spodních místnostech obchod s látkami a prádlem. (Vincenec, 2009)
38
Hotel Avion Hotel byl Janem Tesařem, zkušeným restauratérem, postaven v roce 1934 na místě původního zájezdního hostince „U Hélů“. Ke slavnostnímu otevření došlo 15. prosince. V tehdejší době to byl moderní hotel střední cenové kategorie, vybudován a opatřen veškerými moderními potřebami a zařízením. V přízemí se nacházela restaurace, kavárna, mramorový taneční parket, herny a kulečník. V hotelu se pravidelně konaly koncerty, v létě byla otevřena restaurační zahrádka. Nechyběla ani klubovna pro schůze a uzavřenou společnost. Pro hosty bylo zařízeno 17 pokojů a apartmánů, celkem tedy 41 lůžek. Apartmány měly soukromou koupelnu s teplou a studenou vodou, obyčejné pokoje měly společné sociální zařízení na chodbě. Všechny místnosti byly vytápěny ústředním topením, součástí hotelu byla i telefonní ústředna, sloužící ke spojení místních i meziměstských hovorů. K zaparkování a uschování aut sloužily garáže ve dvoře. Stavba hotelu byla projektována a postavena prostějovskými architekty a staviteli, veškeré další práce byly také provedeny místními živnostníky. (Hlasy z Hané, 1934, č. 50) Po skončení druhé světové války byl podnik pod správou národního podniku Restaurace a jídelny. Mimo to byl také základnou štábu party zvané „Bundesvér“ a místem pro pololegální karban. V roce 1991 byl hotel navrácen v restituci původním majitelům. Ti provedli rozsáhlou rekonstrukci a zvýšili ubytovací kapacitu o 14 lůžek v 10 pokojích. (Vincenec, 2009) Hotel U Tří králů Název hotelu byl odvozen od kovového domovního znaku, na kterém byly barevně namalovány tři královské postavy, jež označovaly biblické krále, kteří se přišli poklonit nově narozenému Ježíši. Původně byly v budově dva velké pokoje ke společnému přenocování a také zde byl provozován hostinec. Podle prostějovského historika Jana Kühndela se právovárečná výsada domu datuje nejméně od roku 1392, kdy byla založena nejstarší městská kniha. Od roku 1610 měli majitelé povolení pálit kořalku. Hotel byl svého času nejslavnějším podnikem ve městě, a to také díky své výhodné poloze v místech náměstí Františka Josefa, dnešní Dukelské brány, kde byl dříve živý dopravní ruch. (Prostějovský týden, 1995, č. 51) 39
Hotel poskytoval ubytovaným hostům periodickou dopravu dostavníkem k nádraží. Roku 1905 jej zasáhl požár, při kterém zahynuli dva lidé, a musel být přestaven. Přestavba ve stylu české renesance skončila rok poté, a malíř Jano Köhler provedl na čelní fasádě freskovou a sgrafitovou výzdobu s motivem tří králů. K dispozici bylo 50 pokojů a celkem 78 lůžek. Průměrně bylo k roku 1926 obsazeno 11 lůžek. V roce 1937 byl rozšířen o moderní kavárnu, kde se denně pořádaly koncerty. Kavárna byla barevně sladěná, nabízela pohodlné posezení, dámské oddělení i hernu, každý svátek se zde navíc konaly čaje o páté. Otevření kavárny znamenalo v té době pro obyvatele města velkou slávu, neboť do té doby zde žádné podobné zařízení nebylo. Majitelkou podniku byla v té době Emilie Zlámalová. Kromě ubytování a kavárny podnik nabízel restauraci, bufet, vinárnu a cukrárnu. Každoroční událostí, která se v hotelu konala, byl domácí ples, jehož se účastnila vybraná společnost.
Obr. 5: Reklama hotelu U Tří králů (zdroj: Mucha, 1939, s. 55)
V polovině 70. let byla budova označena jako památkově chráněný objekt a díky tomu byly v roce 1979 opraveny omítky a sgrafity. Roku 1983 byl hotel pro stavební závady uzavřen a 5 let nato zbourán. (Státní okresní archiv Prostějov) Hotel Tennis Club Důležitým hotelem novodobé historie je Hotel Tennis Club ve městě Prostějov. V roce 1994 se marketingová firma Tenis Komerc rozhodla postavit hotel. Byl dokončen 1. dubna 1995 a k jeho slavnostnímu otevření došlo v červnu téhož roku. V průběhu roku také začalo fungovat v hotelu sportovní centrum, které nabízelo bowling, tenis a squash a sám hotel byl součástí velkého tenisového areálu. Využitelná kapacita činila 40
120 lůžek v 51 dvoulůžkových pokojích a 9 apartmánech. Součástí hotelu byla restaurace a Lobby bar, k dispozici byla již od počátku široká škála dalších služeb patřících do standardu tříhvězdičkového hotelu. Mezi tyto služby patřily například prádelna, hlídané parkoviště atd. V roce 1996 hotel koupila firma Micos, která jej vlastní doposud. V roce 2000 bylo ke Sportcentru dostavěno rehabilitační centrum s fitness centrem, bazénem, saunou, párou a soláriem. O dva roky později následovala další fáze výstavby, kdy se přestavěla vstupní hala, byla přemístěna recepce a především byl dokončen kongresový sál, který nabízí prostory vhodné k pracovním meetingům, kongresům a konferencím v počtu do 130 osob. K větším kongresovým akcím slouží prostory sportovní haly s kapacitou až 500 osob. (Pospíšil, 2014) Hotel Zlechov Hotel byl situován poblíž Plumlovské přehrady, svého času byl velmi vyhledávaným místem. Na jeho místě stála původně výletní hospoda, která se stala útočištěm rybářů a cílem výletů obyvatel Prostějova a okolí. V době okupace objekt sloužil potřebám Hitler-Jugend. V roce 1942 budova vyhořela a roku 1948 zde již stál hotel, který dal postavit Robert Víšek. Od začátku provozu hostům sloužilo 11 dvoulůžkových pokojů, výčep, kavárna, vinárna, jídelna a taneční sál. Provoz byl celoroční. V letech 1949-1950 byl hotel začleněn do národního podniku Československé hotely a od června 1950 byl zapojen do Vzletu, sokolského družstvo služeb. V roce 1956 došlo ke znárodnění, a hotel převzala Jednota Prostějov. Během 60. let se hotel začal potýkat s problémy, kdy chyběl schopný vedoucí. Do hotelu jezdil značný počet návštěvníků, zájezdů i cizinců, které lákal především na klidné ubytování daleko od chatové zástavby. (Státní okresní archiv Prostějov) Jednota hotel vlastnila do roku 1992. Poté se o hotel přihlásili dědicové prvního majitele, Ivo a Richard Víškovi, kteří jej pronajímali až do roku 1999, poté se rozhodli jej prodat. (Prostějovský večerník, 2005, č. 50)
41
3.4.3 Penziony Penzion Mánes Penzion Mánes byl postaven v srpnu 1995 v Čechách pod Kosířem. Ačkoliv obec patří k nejnavštěvovanějším v okrese, do té doby zde žádný penzion nebyl. Penzion byl pojmenován podle malíře Josefa Mánesa, který v obci část svého života pobýval. Od svého otevření hostům nabízel kromě ubytování i možnost využití bazénu s teplou vodou, masáží a protiproudem, později byl sportovní areál rozšířen o tenisový antukový kurt. (Prostějovský večerník, 1997, č. 16) Penzion Sport Penzion se nachází ve městě Kostelec na Hané. Byl postaven roku 2004 jako součást zdejšího sportovního areálu. Majitelem a provozovatelem penzionu byl HK Sokol Kostelec na Hané. Myšlenkou bylo co možná nejvyšší využití pro sport, penzion tedy nabízel především sportovním oddílům možnost pořádání výcvikových táborů, ubytování a stravování při jednotlivých utkáních. K dispozici byly pokoje na velice dobré úrovni s vlastním sociálním zařízením a televizí. Celkem bylo poskytováno 24 lůžek ve dvoulůžkových, třílůžkových a čtyřlůžkových pokojích. (Prostějovský večerník, 2004, č. 3)
3.4.4 Kempy Kempy měly v minulosti velký podíl na počtu ubytovaných hostů v okrese. To bylo dáno především jejich umístěním v rekreačních oblastech a velkou ubytovací kapacitou. Mezi další výhody patřily výhodné ceny a spousta doprovodných služeb, jako jsou dětská hřiště, restaurace, grilování atd. Autokemp a stanový tábor Přehrada Mostkovice Autokemp je situován nad hrází Plumlovské přehrady. Byl postaven koncem 50. let a ze začátku si návštěvníci museli nosit vlastní stany, jelikož kemp jimi nebyl vybaven. Zřízení autokempinku bylo nutné vzhledem k naprostému nedostatku lůžkové kapacity na přehradě. Ještě na počátku 60. let byl autokemp neupravený, bez vody a bez hygienického zařízení, tzn. bez záchodů a umýváren. V roce 1964 byla v kempu zavedena pitná voda. Kemp poskytoval dostatek lůžek v chatkách a stanech, elektrické 42
osvětlení, teplou a studenou vodu, hřiště, parkování u chatky, možnost postavení vlastních stanů a přívěsů. Až roku 1967 byl stanový tábor vybudován jako organizovaná jednotka s předepsaným vybavením a s kapacitou 220 stanů. Býval obsazován především mládeží, ať už organizovanými pobyty škol, podniků a organizací nebo jednotlivci. Postupně bylo vybudováno více chat, aby ubytování mohlo sloužit nejen v hlavní sezoně, ale i po zbytek roku. Návštěvnost tábora v průběhu let kolísala, viz následující graf. 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
ubytováno osob celkem
z toho cizinců
Graf 1: Vývoj návštěvnosti Autokempu Přehrada v letech 1967-1987 (zdroj: vlastní zpracování)
Vliv na návštěvnost kempu mělo několik faktorů. Srpnové události v roce 1968 měly za následek zastavení veškerého rekreačního ruchu na přehradě. Vypuštění přehrady v roce 1969 způsobilo mírný pokles návštěvnosti v roce dalším. Špatné počasí zapříčinilo malou návštěvnost v roce 1974. Roku 1975 kemp evidoval nejvyšší tržby od svého otevření, stoupl počet cizinců. Vliv na to mělo jak pohodlnější vybavení chat a rozšíření ubytovacího prostoru, tak i péče o rekreanty. Pro návštěvníky byly pořádány besedy, organizované vycházky, sportovní akce, exkurze a zájezdy. Další pokles návštěvnosti 43
v roce 1976 byl dán zvýšenou náročností rekreantů, kteří pomalu opouštěli méně pohodlné stanování a dožadovali se umístění v chatkách. V roce 1980 bylo dobudováno komplexní sociální zařízení, což přispělo ke zlepšení služeb a rozšíření volného cestovního ruchu. Pokles návštěvnosti v roce 1982 byl dán snížením počtu zájezdů v důsledku palivové situace. (Státní okresní archiv Prostějov) V současnosti kemp nabízí kapacitu 360 míst, z toho 125 míst v chatkách. Chatky jsou 2-5 lůžkové. Autokempink Žralok Plumlov Autokempink „Žralok“ byl postaven roku 1963 jako samostatné zařízení Svazarmu Plumlov a byl zařazen do mezinárodní autokempinkové mapy. Nachází se u břehu Podhradského rybníka v Plumlově, pod Plumlovským zámkem. Kemp byl zařízen jednoduše, ubytování nabízel v chatkách a stanech. Byla zde zařízena půjčovna lehátek, spacích pytlů, matrací a jiných tábornických věcí. (Stráž lidu, 1966, č. 30) Tábor ležel v pěkné krajině, byl udržován a poskytoval dostatek prostoru pro stany i vozidla návštěvníků. Součástí kempu byl i prodejní domek Jednoty s hostinskou místností. Byl vyhledáván hlavně cizinci, kteří zde trávili větší počet dní, domácí návštěvníci pouze přespávali. Mezi nejčastější návštěvníky z cizích zemí patřili Nizozemci, Finové, Dánové, Němci a Angličané. Již od svého vzniku kemp dobře plnil svoje poslání a každoročně zkvalitňoval provoz. V roce 1967 autokempink navštívilo celkem 5 761 osob, z toho 771 cizinců, a nabízel celkovou ubytovací kapacitu 68 lůžek. Roku 1968 byly 4 stany vyměněny za nové chaty a do umýváren byla zavedena teplá voda. Součástí areálu bylo 7 ubytovacích chat, 10 stanů, hřiště na odbíjenou a dostatečný prostor pro vlastní stany návštěvníků. V roce 1969 zřejmě vlivem politických událostí klesl počet ubytovaných cizinců o 87 %, což ovlivnilo i celkový provoz kempu. Roku 1971 návštěvníků bylo již 10 643, z toho 224 cizinců, a to za pouhé 3 měsíce provozu. Kemp rozšířil svou ubytovací kapacitu postavením dvou nových chat. (Státní okresní archiv Prostějov)
44
3.5 Rekreační oblasti V důsledku růstu příjmů obyvatelstva a jeho životní úrovně, velkého rozvoje motorismu, využívání volných sobot a rozšiřování styků mezi státy, docházelo k rozšiřování rekreace pracujících a k růstu cestovního ruchu. Tyto změny v životním stylu si vynutily, mimo jiné, i vytváření rekreačních oblastí. Také neustále rostly kladené požadavky na jejich vybavení, rozšiřování a zkvalitňování poskytovaných služeb. Proto bylo nutné položit základy k vybudování vhodných rekreačních prostor i v okrese Prostějov. Rekreační oblasti byly vyhlašovány především v místech, kde bylo soustředěno větší množství rekreačních chat. Do těchto oblastí také zpravidla jezdili lidé na letní byty. Výstavby chat, stejně jako v celé republice, začaly i v okrese Prostějov od 50. let. Objekty byly stavěny především v oblastech v blízkosti vody, tedy u rybníka, přehrady či koupaliště. Chatových oblastí bylo na Prostějovsku několik, vyhledávána byla hlavně místa, která byla vzdálenější od větších sídlišť. Do dnešní doby v některých oblastech chataři několikanásobně přesahují počet místních obyvatel. (Státní okresní archiv Prostějov)
3.5.1 Rekreační oblast Mostkovice a Plumlovská přehrada Hlavní rekreační oblastí byla oblast Mostkovic a Plumlovské přehrady. Stavba údolní přehrady na řece Hloučele mezi Mostkovicemi a Plumlovem byla zahájena již v roce 1911. V důsledku válečných událostí byla stavba přerušena a uvedena do provozu až v roce 1933. Budováním a správou oblasti byla pověřena Správa rekreační oblasti Mostkovice. Byla postavena pro snížení velkých vod a kumulaci vody a pro zlepšení průtoku v suchých letech a rekreaci. (Informační tabule na Plumlovské přehradě, 2014) Chataření V roce 1934 si zde postavil rekreační chatu továrník Rolný. Po jeho příkladu si zde začali stavět vily i ostatní prostějovští podnikatelé a majetní obyvatelé, kteří začali kolem chat vysazovat zahrady, a vznikla zde nová rekreační oblast. V roce 1945 již bylo 31 soukromých chat na katastru Stichovic, 7 chat na katastru Plumlov a 2 chaty na katastru Ohrozim. 45
Hlavní rozvoj nastal po roce 1948, kdy chaty továrníků byly znárodněny a dány do správy závodním výborům větších podniků. Oba břehy přehrady byly zastavovány soukromými i podnikovými chatami. Postupně zde vyrostla rozsáhlá rekreační oblast, zasahující do katastrů Mostkovice, Plumlov a Ohrozim. Chataření se stalo základem rekreační oblasti. V roce 1965 bylo v oblasti 300 chat a chataři tak byli základem v rekreační oblasti. V roce 1967 byla zřízena „Správa rekreační oblasti Mostkovice“, která měla za úkol budování komunikací a další činnosti spojené s chodem oblasti. V témže roce již bylo v oblasti 518 chat, z toho 454 soukromých a 64 podnikových. Začátkem 70. let se rekreace ve větší míře začala přenášet do podnikových chat. Ačkoliv byla již v roce 1970, kdy byl počet soukromých chat 453, podle zastavovacích plánů kapacita přehrady naplněna a ke stavbě nových soukromých chat mělo docházet jen výjimečně, přesto v roce 1971 počet stoupl a rekreantům sloužilo 486 soukromých a 135 podnikových chat. Tento nárůst však měl však špatný vliv na okolí, ať už v podobě znečišťování odpadky či špatné dopravní situace. Bylo proto nutné provést určitá opatření, především rozšíření a vybudování parkovišť nebo uzavření hráze pro auta. Dále se muselo řešit připojení pitné vody, WC, komunikace, odvoz smetí a odpadků, dodržování nočního klidu a řádu rekreační oblasti atd. (Státní okresní archiv Prostějov) Ubytovací zařízení Kromě výše uvedeného Hotelu Zlechov a Autokempinku Přehrada zde byly další ubytovací zařízení. Vyhlášený byl Hotel Valášek, který sloužil do roku 1945. Poté byl zabrán a bylo v něm zřízeno rekreační středisko pro bývalé vězně. Dalším hromadným ubytovacím zařízením byla Ubytovna mládeže, která nabízela 60 lůžek v chatě a možnost stravování. Možnost ubytování nabízelo i koupaliště TJ OP Prostějov, kde byly k dispozici ubytovací kabiny na jednu noc. (Státní okresní archiv Prostějov) Vybavení a služby pro rekreanty Návštěvnost oblasti se podstatně zvýšila stavbou veřejného koupaliště v roce 1933, kterou měl na starost Klub českých turistů. Koupaliště bylo středem celé rekreační oblasti a patřilo TJ OP Prostějov. Součástí koupaliště byly šatny, kanoe, pramičky, 46
šlapací kola, houpačky, WC, hřiště na odbíjenou a další. Roční počet návštěvníků se pohyboval okolo 40 000. Roku 1970 byla zahájena stavba letního kina. Stavba byla rozdělena do tří etap, čímž bylo umožněno okamžité a nepřerušené promítání v každé sezoně. V kině se každoročně konala přehlídka festivalových filmů. Další služby a zařízení: kyvadlová doprava z Prostějova za snížené jízdné, poštovní novinová služba, restaurace, prodejní stánky, minigolf, parkoviště aj. (Státní okresní archiv Prostějov)
3.5.2 Ostatní rekreační oblasti Bělecký Mlýn Jednou z původních rekreačních oblastí byl Bělecký Mlýn, část obce Zdětín. Název oblasti byl dán tehdejším mlýnem. Bylo to známé letovisko s vazbou na moravskou západní dráhu z Prostějova do Třebovic v Čechách, železniční zastávka Bělecký mlýn byla otevřena roku 1873. Díky železnici a železniční zastávce v obci byl očekáván příliv výletníků a rozvoj cestovního ruchu, a proto bylo nutné otevřít v obci hostinec. Roku 1873 byla udělena koncese k nálevu piva a vína, podávání pokrmů a teplých nápojů a přechovávání cizinců panu Františku Pospíšilovi. Cestovní ruch se zde začal více rozvíjet od roku 1924, kdy byla ke mlýnu postavena silnice. Roku 1928 mlýn vyhořel a na jeho místě byla postavena restaurace a hotel pana Bedřicha Fučíka. Poté podnik koupil pan Havránek, který jej přebudoval na prvotřídní výletní podnik. Během druhé světové války a na počátku 50. let byl majitelem hotelu továrník Jan Pyrolt, který na Běleckém Mlýně vybudoval hřebčín. Hotel mu byl však znárodněn a předán do užívání družstvu Jednota v Prostějově. Tím však provoz začal upadat, až byl nakonec uzavřen. (Státní okresní archiv Prostějov) Současní majitelé hotelu vsadili na podporu a rozvoj cestovního ruchu a na zpestření pobytů rekreantů i chatařů např. vybudováním zoo koutku pro děti. V areálu je také moštárna a pěstitelská pálenice. (Prostějovský týden, 2005, č. 47) Letovisko se stalo vyhledávaným místem výletníků a postupně se zde začala vytvářet chatová oblast. Již v roce 1920 zde vznikla osada Racek, tehdejší základ zdejší chatové 47
oblasti. Podle sčítání v roce 1972 bylo v oblasti 142 rekreačních chat, dnes jich je okolo 300. V současné době jsou v katastru obce Zdětín kromě oblasti Běleckého Mlýna další dvě větší chatové lokality, a to Mokřiny a Blata. (Státní okresní archiv Prostějov) Stražisko Další z původních rekreačních oblastí pro okres Prostějov, kam prostějovští občané a továrníci již za první republiky jezdili na letní byty, bylo Stražisko. Vyrostla zde řada vil, kam se bohatí měšťané jezdili rekreovat. V roce 1967 začala výstavba koupaliště na řece Romži. Roku 1969 se v oblasti nacházelo přibližně 200 rekreačních chat. Oblast nabízela blízkost lesa, snadné napojení na elektrickou síť, dostatečný zdroj pitné vody, dosah nádraží či koupaliště. (Státní okresní archiv Prostějov) Rozstání Významnou rekreační oblastí bylo také Rozstání, kde byly stavěny letní byty. Ačkoliv zde již od 40. let panoval čilý turistický ruch, v oblasti nebyla žádná turistická noclehárna či jiná ubytovací zařízení pro turisty. V roce 1963 byla podána žádost o stanovení rekreační oblasti u „Panského mlýna“ pro stavbu rekreačních chat. Po vyhovění žádosti začal v 60. letech narůstat počet žádostí o povolení stavby rekreačních chat v oblasti. Od roku 1959 byl v oblasti každoročně pořádán pionýrský tábor. Roku 1972 však byl podán návrh na zahrnutí katastru obce do CHKO Moravský Kras, výstavba rekreačních chat proto byla na nějakou dobu zakázána. (Státní okresní archiv Prostějov)
3.6 Cestovní kanceláře První zmínka o cestovní kanceláři v Prostějově je z roku 1933, kdy zde pan Ignác Wolf působil jako zástupce cestovní kanceláře ČEDOK. Ten zde od roku 1935 v letní sezoně pořádal každých 14 dní zájezdy zvláštním vlakem na Jadran (viz Příloha č. 3). Cesta 3. třídou stála 410 Kč, součástí byly zábavní plavby parníkem. Také prodával společné výlety na výstavy do Bruselu, Francie a Ruska. Další cestovní kanceláří ve městě byla Cestovní kancelář Touring, jejíž činnost je známá od roku 1937, kdy začala inzerovat v místních novinách. CK Touring pořádala autokarové poznávací zájezdy do Vídně, Bratislavy či Budapeště. 48
Obr. 6: Reklama CK Touring (zdroj: Hlasy z Hané, 1937)
Další příklady některých autokarových zájezdů pořádaných cestovní kanceláří Touring v roce 1937: -
velikonoční zájezd do Vídně s bohatým programem, jízdné 85 Kč, se zaopatřením 325 Kč,
-
zájezd do Paříže na výstavu přes Salzburg – Mnichov – Strassbourg – Remeš – Verdun – Mety – Saarsko – Norimberk. Komplet 11 dní 1390 Kč,
-
zájezd Grossglockner – Dolomity – Gardské jezero – bojiště na Soči – Gorice. 10 dní komplet 1190 Kč,
-
zájezd do Paříže, 11 dní s celým zaopatřením 1390 Kč.
(Hlasy z Hané, 1937, č. 40) K hromadnému zakládání cestovních kanceláří v Prostějově však došlo až po roce 1990 a v roce 2001 bylo v Prostějově okolo 30 cestovních kanceláří a agentur.
49
4 Současný stav cestovního ruchu na Prostějovsku a jeho perspektiva Samotné město Prostějov i přes velmi dobrou dopravní dostupnost a poměrně velké množství památek nepatří k příliš vyhledávaným turistickým destinacím, o čemž svědčí malé množství turistů a malá návštěvnost památkových objektů. Většina návštěvníků Prostějova jsou jednodenní návštěvníci. Cestovní ruch města je proto soustředěn na pořádání akcí s doprovodným programem. Celý prostějovský okres je navštěvován především v létě, z hlediska národnosti převažují Češi a většina návštěvníků se do oblasti vypravuje z blízkého okolí. Přestože tedy samotný okres nepatří mezi hlavní turistické cíle, může těžit z cestovního ruchu okolních měst, např. města Olomouce nebo Brna. Mezi nejvyhledávanější turistické cíle v okrese dlouhodobě patří město Plumlov a obce Čechy pod Kosířem, Mostkovice a Skalka. [2] V posledních letech se však kvalita vody v Plumlovské přehradě markantně zhoršila a rekreační využití přehrady tak bylo utlumeno. V roce 2009 tedy začalo vypouštění Plumlovské přehrady v důsledku revitalizace. To mělo za následek téměř nulový cestovní ruch v oblasti a velký dopad na cestovní ruch v celém okrese, jelikož se zde nachází značné množství rekreačních objektů a sportovně rekreačních zařízení, a využití zdejších ubytovacích kapacit je vázáno hlavně na letní období. Původně měla být přehrada bez vody pouze jednu sezonu, revitalizace se však protáhla, a tak někteří podnikatelé své živnosti úplně uzavřeli. K opětovnému napuštění došlo v letošním roce, a očekává se, že dojde k oživení cestovního ruchu. Okolí Prostějova i v současné době sází na turistiku. Oblast Prostějovska nabízí poměrně hustou síť značených turistických cest a cyklotras.
V celém okrese je
vyznačeno celkem 7 naučných stezek. Nejznámější z nich, naučná stezka Velký Kosíř, měří 10 km, vede po lesní asfaltové cestě na vrchol Velkého Kosíře a má 12 zastávek. (Informační tabule) Okres Prostějov nabízí vzhledem k nízkému počtu návštěvníků dostatečnou ubytovací infrastrukturu. Nejvíce rekreačních objektů je koncentrováno v centru města Prostějova 50
a jeho blízkém okolí, zejména v Plumlově a Mostkovicích. Tyto ubytovací kapacity jsou využívány převážně v letním období a v období konání společenských a sportovních akcí. Také dopravní infrastruktura je dostačující. Oblast je protkána hustou komunikační sítí, výborná jsou i spojení s ostatními okresy a většími městy. Kromě výše uvedeného nabízí okres možnosti hipoturistiky, venkovské turistiky, agroturistiky, adrenalinové turistiky (seskoky padákem, lanové centrum Baldovec), golfové turistiky (Kostelec na Hané), kongresové a incentivní turistiky (Hotel Tennis Club Prostějov, Centrum Baldovec, Národní dům Prostějov, Hotel Avion Prostějov). Vzhledem k dobře rozvinuté infrastruktuře cestovního ruchu a možnostem využití volného času má oblast Prostějovska určité základy pro další rozvoj cestovního ruchu a jeho perspektiva je tak velice příznivá.
51
Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo na základě terénního průzkumu zjistit historii cestovního ruchu na Prostějovsku. Ačkoliv v současné době okres Prostějov nepatří mezi příliš navštěvované turistické cíle, dříve tomu bylo jinak a oblast byla vyhledávaná turisty jak z tuzemska, tak i z okolních evropských zemí. Historie ubytovacích zařízení sahá nejméně do 14. století, kdy byla napsána první městská kniha. Tehdy se jednalo hlavně o zájezdní hostince. K rozvoji cestovního ruchu v oblasti začalo docházet až na počátku 20. století, kdy byla vybudována železniční síť, a
dalším
důležitým
faktorem
bylo
založení
prostějovského
odboru
Klubu
československých turistů. Klub se mimo jiné staral také o propagaci okresu vydáváním turistických průvodců. Svůj podíl na zvýšení počtu turistů měla i výstavba lázní v obci Skalka, která doposud patří mezi nejnavštěvovanější obce v okrese. V období první republiky si ve venkovských oblastech začali bohatí měšťané stavět letní byty, kam se jezdili rekreovat. Tyto oblasti začaly být prohlašovány jako rekreační a v pozdější éře chataření sem hlavně v letní sezoně jezdili turisté z celé republiky i blízkých evropských zemí. Při zpracování jsem vycházela především z materiálů poskytnutých Státním okresním archivem v Prostějově, kde jsem strávila desítky hodin bádáním. Čerpala jsem z dobových novin, inzerce, seznamů živnostníků, zápisů ze schůzí, žádostí o koncese a dalších historických dokumentů a archiválií. Dále jsem si půjčila mnoho knih, novin a propagačních materiálů z regionálního oddělení Městské knihovny v Prostějově. Jelikož doposud nebylo téma historie cestovního ruchu na Prostějovsku popsáno, mohla by práce sloužit dalším studentům, badatelům či Státnímu okresnímu archivu v Prostějově.
52
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje BARTOŠ, Josef, KOLÁŘ, Václav aj. Prostějov: Dějiny města II. Prostějov: Město Prostějov, 1999. 236 s. ISBN 80-238-4511-X. BELŠÍK, Ondřej aj. Slavné stavby Prostějova. 1. vyd. Praha: Foibos, 2009. 232 s. ISBN 978-80-87073-21-6. CYDLÍK, Tomáš. Požár v hotelu U tří králů. Prostějovský týden, 2005, roč. 15, č. 51, s. 4. CYDLÍK, Tomáš. Historie a současnost podnikání na Prostějovsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2009. 255 s. ISBN 978-80-86699-56-1. ČERNÝ, Bohumil Julius. Vývoj dopravnictví na Prostějovsku. Prostějov: Bohumil Černý, 1933. 31 s. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Olomoucký kraj. Praha: S & D, spol. s r. o., 2010. 320 s. ISBN 978-80-242-2735-1. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. Praha: Fortuna, 2007. 208 s. ISBN 80-7168-901-7. FILIP, Aleš. Prostějov: procházka městem. Prostějov: Městský úřad, 1994, 23 s. Grandhotel. Hlasy z Hané. 1937, roč. 55, č. 8, s. 5. Grandhotel do nových rukou. Hlasy z Hané. 1939, roč. 57, č. 20, s. 5. GRŮZOVÁ, Ludmila, Pavel MAREK a Alena PRUDKÁ aj. Prostějov: Dějiny města I. Prostějov: Město Prostějov, 2000. 280 s. ISBN 80-238-6241-3. HESKOVÁ, Marie aj. Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. JANOUŠEK, Vojtěch. Dějiny Prostějova. Prostějovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1938. 392 s. KOŠTÁL, Jiří. Máme tady "Žraloka". Stráž lidu, 1966, roč. 14, č. 30, s. 1. 53
KOZÁK, Petr. V Kostelci na Hané otevřen Penzion "Sport": klub se může pyšnit také novým moderním zázemím. Prostějovský večerník, 2004, roč. 8, č. 3, s. 17. KVAPIL, Miloš. Klub československých turistů na Prostějovsku. Štafeta, 1988, č. 2, s. 26-29. KVAPIL, Miloš. Turistické zajímavosti okresu Prostějov. Prostějov: AqUAREL, 1995. 84 s. ISBN 80-900710-4-X. LONDIN, Vladimír. 100 let Moravské západní dráhy. Prostějov: ČSD Střední dráha, 1989. 76 s. Moravské silnice. Hlasy z Hané. 1920., roč. 38, č. 62, s. 5. MUCHA, Jaroslav. Adresář města Prostějova a politického okresu. Prostějov: J. Vrla, 1933. 428 s. MUCHA, Jaroslav. Adresář města Prostějova a politického okresu. Prostějov: Městská rada, 1939. 549 s. Olomoucký kraj: města a obce Olomouckého kraje. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima, 2007. 291 s. OPLETAL, Ivo. Prostějov: Průvodce městem a okolím. Město Prostějov, 2006. 54 s. Osudný požár v hotelu "U tří králů". Hlasy z Hané. 1905, roč. 23, č. 12, s. 4. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3748-5. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. Penzion Mánes. Prostějovský večerník. 1997, roč. 1, č. 16, s. 9. PODHORSKÝ, Marek. Olomoucký kraj. Praha: freytag & berndt, 2008. 184 s. ISBN 978-80-7316-145-3. POSPÍŠILOVÁ, Jarmila. Vsadili na rekreaci a rozvoj cestovního ruchu. Prostějovský týden, 2005, roč. 15, č. 47, s. 4. 54
Pro lepší spojení Prostějova se světem!. Hlasy z Hané. 1935, roč. 51, č. 20, s. 4 Prostějov bude míti moderní hotel. Hlasy z Hané. 1934, roč. 52, č. 50, s. 4. Prostějovský Grand-Hotel zahajuje činnost. Hlasy z Hané. 1940, roč. 58, č. 19, s. 5-6. Přestavba Grandhotelu. Hlasy z Hané. 1939, roč. 57, č. 40, s. 6. SIMON, Josef a Josef JAROLÍMEK. Turistický průvodce po Prostějovsku, Plumlovsku a vysočině Drahanské. Prostějov: Klub československých turistů, 1933. 127 s. Smutná historie hotelu Zlechov. Prostějovský večerník, 2005, roč. 9, č. 50, s. 7. Stavba nového hotelu v Prostějově. Hlasy z Hané. 1912, roč. 30, č. 24., s. 3. Turistika na Prostějovsku. Hlasy z Hané. 1924, roč. 42, č. 19. VINCENEC, Tomáš aj. Místopis prostějovských hostinců a spolkových domů: 19002000. 2. vyd.: Adnoc Europe Trading, 2009. 188, 34 s. ISBN 978-80-254-5802-2. VYSTOUPIL,
Jiří,
Martin
ŠAUER,
Andrea
HOLEŠINSKÁ
a
Petra
METELKOVÁ. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 120 s. ISBN 80-210-4167-6. Využití ubytovacích zařízení v okrese. Stráž lidu, 1983, roč. 31 č. 38, s. 2.
Elektronické zdroje [1] Charakteristika okresu Prostějov. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-0210].
Dostupné
z:http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/528afda77 32b644dc1256f08002e28ef/$FILE/okres_%20Prost%C4%9Bjov.pdf [2] Profil města Prostějova. Město Prostějov: Informace o městě a okolí, Magistrát města
Prostějov [online].
2011
[cit.
2014-03-20].
Dostupné
z:
https://www.mestopv.cz/files/2011_ruzne/profil-prostejov-2011.doc [3] Střední Morava: Haná - Prostějovsko. Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z:http://www.vyletnik.cz/turistickeoblasti/stredni-morava/hana-prostejovsko/ 55
[4] Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB 2011 - ČR, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce: Prostějov. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13 [5] Prostějov. RISY.cz: Portál Regionálních Informačních Servisů [online]. 2012-2014 [cit.
Dostupné
2014-04-19].
z:http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=589250 [6] Letiště - Prostějov (letiště). Krásné Česko - turistický průvodce s rozsáhlou databází ubytování, restaurací, památek a sportovišť. [online]. 2003-2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/34983-letiste-prostejov-letiste.html [7] Prostějovsko: popis regionu. TRASOVNÍK - tipy na výlety po ČR [online]. 2008 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z:http://www.trasovnik.cz/k_olom/prostej/prostej.asp [8] Akce v roce 2014. Město Prostějov: Informace o městě a okolí, Magistrát města Prostějov [online].
2014
[cit.
Dostupné
2014-03-19].
z: http://www.prostejov.eu/cz/obcan/magistrat/struktura-magistratu/odbor-skolstvikultury/duha/akce-roce/akce-roce-2014-2.html [9] Městské hradby. Hrady a zámky České republiky - Hrady.cz, cestujte s přehledem [online].
2012
[cit.
Dostupné
2014-02-25].
z: http://www.hrady.cz/?OID=4325 [10] Autobusová doprava. FTL: Autobusová, kamiónová doprava [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z:http://www.ftl.cz/stranky/2/autobusova-doprava/ [11]
Olomoucký
kraj:
Asociace
turistických
informačních
center
České
republiky. Asociace turistických informačních center České republiky [online]. 2012 [cit.
Dostupné
2014-03-10].
z: http://www.aticcr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200039&id_u=1008 [12] Členové. Asociace hotelů a restaurací ČR [online]. 2010-2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z:http://www.ahrcr.cz/cz/clenove?task=result&kraj[]=22 [13] Hromadná ubytovací zařízení České republiky: okres Prostějov. Český statistický úřad [online].
2008-2014
[cit.
2014-03-11].
Dostupné
z: http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0713 56
[14] Souhrnný přehled: Přehled k dnešnímu dni za okres Prostějov. AOPK - Agentura ochrany
přírody
a
krajiny [online].
2014
[cit.
2014-02-27].
Dostupné
z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/index.php?frame [15] Národní přírodní památka Růžičkův lom. Ochrana přírody a krajiny v České republice [online].
2014
[cit.
2014-03-21].
Dostupné
z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_ruzickuv_lom_cz [16] Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2013. Český
statistický
úřad [online].
2013
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/50002DF528/$File/13011301.pdf [17] Slepá mapa okresů ČR. Zeměpis.com [online]. 2002-2011 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:http://www.zemepis.com/smokresy.php
Další zdroje Informační tabule, Lázně Skalka, 4. 4. 2014 Informační tabule, Naučná stezka Kosíř, 22. 3. 2014 Informační tabule, Plumlovská přehrada, 11. 4. 2014 Osobní rozhovor s Pavlem Pospíšilem, vedoucím provozu firmy Hotel Tennis Club, Prostějov, 16. 4. 2014 Osobní rozhovor s Karlem Kotyzou, kronikářem odboru KČT Kosíř, Prostějov, 24. 3. 2014
57
Přílohy Příloha č. 1: Baťův plán centrální železnice Příloha č. 2: Mapa turistického značení KČST Prostějov Příloha č. 3: Reklama CK ČEDOK z roku 1935 Příloha č. 4: Oznámení o otevření Grandhotelu Prostějov
58
Příloha č. 1: Baťův plán centrální železnice
(zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
59
Příloha č. 2: Mapa turistického značení KČST Prostějov
(zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
60
Příloha č. 3: Reklama CK ČEDOK z roku 1935
(zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
61
Příloha č. 4: Oznámení o otevření Grandhotelu Prostějov
(zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
62
