HISTORIE TENISU NA BŘECLAVSKU

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Oddělení sportů v přírodě - Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

HISTORIE TENISU NA BŘECLAVSKU Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Martin Vilím, Ph.D.

Yvonne Charvátová ASAK – TV + ZE

Brno, 2012

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.

V Brně, dne 26.4.2012

Yvonne Charvátová

Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martinovi Vilímovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady, které mi v průběhu zpracování této práce poskytl. Také děkuji vedení Slováckému tenisovému klubu v Břeclavi, které mi umoţnilo provádět výzkum v jejich areálu. Děkuji i všem zúčastněným nejen členům Slováckému tenisovému klubu v Břeclavi, ale i členům z okolních klubů na rozhovorech a pomocných materiálech a za jejich spolupráci.

OBSAH

ÚVOD ....................................................................................................................5 1

HISTORIE TENISU ..................................................................................7 1.1 1.2

2

Historie tenisu v České republice ............................................................. 10 Historie tenisu na Břeclavsku ................................................................... 13

VZNIK DALŠÍCH TENISOVÝCH AREÁLŮ NA BŘECLAVSKU .....18 2.1 Sokol Lanţhot ........................................................................................... 19 2.2 Tenisový oddíl Velké Bílovice .................................................................. 20 2.3 Slavoj Velké Pavlovice ............................................................................. 21

3

ZÁVODNÍ TENIS ...................................................................................22 3.1 Významní hráči ...............................................................................23 3.2 Soutěţe druţstev .............................................................................26

4

REKREAČNÍ TENIS ...............................................................................30

5

TURNAJE NA BŘECLAVSKU...............................................................34

6

DOTAZNÍKY ...........................................................................................36

7

ZÁVĚR .....................................................................................................39

SEZNAM POUŢITÝCH ZDOJŮ ........................................................................41 PŘÍLOHY RESUMÉ

ÚVOD Tenis je v dnešní době jedním z nejoblíbenějších sportů jak ve světě, tak i v ČR. Je mnoho lidí, kteří tento sport provozují přes děti mladšího školního věku aţ po starší generaci a to i ve velmi pokročilém důchodovém věku. Dříve tenisové kurty nebyly aţ tak rozšířené, jak je tomu dnes. Dnes je tenis téměř všude dostupný, tenisové kurty tak najdeme snad v kaţdém městě a nyní uţ i v menších vesnicích. V této době je tenis přístupný jak v letních, tak i v zimních dnech, jelikoţ jsou jiţ velmi rozšířeny i tenisové haly. Hodně lidí tento sport bere jako zábavu a o to je to lepší, protoţe sport by měl být i z části zábavný. Proto mnozí volí více zábavnou formu a méně fyzicky náročnou a to tenisovou čtyřhru. Tenis nepřímo učí děti i dospělé jak se chovat ve společnosti, jak zvládat emoce, taktickou hru proti soupeři a prohry, respektovat protihráče. Pokud se toto děti naučí zvládat odmalička (někdy to odnese pár raket), můţe se to v budoucnu hodit. Toto téma jsem si vybrala, jelikoţ jsem v tomto prostředí, dá se říct, vyrůstala. Je to taková moje srdeční záleţitost. Vše spojené s tenisem mě naplňuje nesmírným štěstím. Břeclavský klub je pro mě druhá rodina. A proto jsem si taky vybrala historii tenisu v našem městě a okolí, tudíţ na Břeclavsku. Chtěla bych se věnovat detailněji veškerým záleţitostem, které se tohoto tématu týkají. A to jak od představitelů vedení, přes hráče jak registrovaného hraní, tak neregistrovaného hraní, výstavby samostatných dvorců a zázemí, turnajů pořádaných na dvorcích, a to nejen v Břeclavi, ale na celém Břeclavsku. V mé práci bych ráda oslovila i významné osoby tohoto sportu v této oblasti, se kterýma udělám rozhovory a poprosím je o vyplnění dotazníku na toto téma. Cílem mojí Bakalářské práce je Vás seznámit s těmi nejdůleţitějšími poznatky, které by Vás měli aspoň trochu přiblíţit do této oblasti na Břeclavsku. Udělat si obrázek o oddílech a týmech v tomto kraji, o hráčích, o zázemí a všech potřebných záleţitostech týkajících se nejen vedení v rozlišných podmínkách a to nejen finančních, ale i samotném zájmu dětí a dospělých.

5

V mojí práci jsem se věnovala i nastínění vzhledu kurtů STK Břeclav a okolních areálů. Dosaţením co nejvíce nejpřesnějších informací jsem vyuţila metodu dotazníků, tzv. sběrnou metodu a to nejvýznamnějším představitelům tenisu na Břeclavsku. Z těchto dotazníků jsem pak vyhodnocovala dosaţené výsledky a mohla tak upřesnit historii klubu STK Břeclav co nejlépe a nejpřesněji. Za druhý nejvěrohodnější zdroj jsem vyuţila kroniky STK Břeclav.

6

1

HISTORIE TENISU Většina kapitol z historie tenisu začíná větou: ‚…uţ staří Římané…‘

Mohli bychom ji také pouţít, ale kořeny vzniku pozdějšího lan-tenisu sahají moţná i mimo Evropu. První historický „prapředek“ tenisu vznikl, podle dochovaných historických pramenů, pravděpodobně v dávnověku v Mexiku. Jiţ tito Římané měli také obdobnou hru, zvanou trigon. [10] Přesnější podoby her, za jejichţ nástupníka bychom mohli dnešní tenis určitě povaţovat, se dochovaly ze středověku. Ve 12. století se v Itálii potkáváme se hrou gioco della pallone, později vystřídanou gioco della corda. Ale také Francie se hrdě hlásí k tomu, ţe na jejím území vznikal pradědeček dnešního tenisu. Ta hra měla název jeu de la courte paume. A nesmíme zapomenout ani na (dodnes) tenisovou velmoc – Španělsko. Tam se od 14. století hraje populární pelota, která se postupně rozšířila na německé a holandské šlechtické dvory. Tedy nikoliv na dvory a dvorce, ale do tehdejších „hal“, tehdejších tzv. míčoven. Výše uvedené hry měly s dnešní tenisovou hrou ještě pramálo společného. Míček se v nich odpaloval nejprve holou, později bandáţovanou rukou. A protoţe se míček odpaloval o stěnu, mohli bychom je povaţovat také za předchůdce squashe. Bandáţe byly při těchto hrách nutností, jelikoţ míčky nebyly gumové, ale z tvrdého korku. [10] První zmínky o hře s názvem tenis jsou z přelomu 15. a 16. století. Hrála se v Anglii, ale slovo tennis je zřejmě odvozeno s francouzského výrazu ‚tenez‘ (sloveso ve významu „berte“, či ještě výstiţněji „chytejte“). Konkrétním předobrazem dnešního tenisu se stala hra sféristika, kterou si 16. března 1874 nechal patentovat anglický major Walter Clopton Wingfield. Sféristika se hrála na dvorcích, které byly v půlce vlastního pole zúţené a odtud mírněji stoupaly k síti. O rok později jiţ vznikla první pravidla tenisu, o která se zaslouţili funkcionáři Marylebone Cricet Clubu a roku 1886 dostal dnešní podobu i tenisový dvorec. [10] Od té doby se pravidla tenisu měnila minimálně. Roku 1903 a 1958 byla specifikována a upravena takzvaná „chyba nohou“ u podání, zvaná přešlap.

7

V roce 1975 dochází k poměrně revoluční změně – na přání televizních společností, které trpěly nekonečnými zápasy, se zavedlo zkrácené počítání v sedmnáctém, respektive třináctém gemu (nejprve za stavu 8:8 a později – dodnes – za stavu 6:6 rozhodujícího setu) – tie break. Postupně se tento rozhodující gem začal hrát v kaţdé sadě. [10] Historie světových soutěţí: První mistrovství se konalo v červenci roku 1877 ve Wimbledonu a další významné turnaje na sebe nenechaly dlouho čekat. Od roku 1881 je datováno US Open v New Yorku, od roku 1905 Australian Open v Melbourne a od roku 1925 French Open v Paříţi. Všechny tyto čtyři turnaje jsou označovány jako Grand Slamové a soutěţí se v nich ve dvouhrách a čtyřhrách (tzv. singl a debl). Počátek 19. století, přesněji rok 1905, je také ve znamení zavedení soutěţe druţstev. Jednalo se o soutěţ muţů a dodnes má název Davis Cup. Ţeny si na podobné klání musely počkat do roku 1963, kdy byl odehrán první Federation Cup, v roce 1995 přejmenován na Fed Cup. Tenis byl od roku 1896 také součástí olympijského programu, a to aţ do her v roce 1924. Poté byl vyřazen, aby se roku 1988 mezi olympijské sporty opět vrátil. [6] Historie tenisových organizací Mezinárodní tenisová federace byla zaloţena roku 1913 pod názvem International Lawn Tennis Federation. Od roku 1977 nese název ITF. Do roku 1968 platilo, ţe přejde-li tenista do profesionálního tenisu, nesmí jiţ nastoupit na turnaji amatérů. Od tohoto data přestala podmínka platit a grandslamových turnajů se mohou účastnit i hráči amatéři. Pro profesionály byla pak roku 1972 zaloţena Asociace profesionálních tenistů (Association of Tennis Professionals, ATP), která v dnešní době organizuje nebo zaštiťuje většinu mezinárodních turnajů v rámci ATP Tour a dohlíţí na sestavování ţebříčku tenistů. O rok později, v roce 1973, byla zaloţena Ţenská tenisová asociace (Women´s Tennis Association, WTA), coţ je zájmová organizace profesionálních tenistek [6]

8

Historie tenisu na vozíku ve světě Historie tohoto sportu začíná v roce 1976, kdy americký juniorský tenista Brad Parks usedl po nehodě na vozík a po šesti měsících rekonvalescence přemlouval své kamarády, aby s ním začali hrát tenis, i kdyţ je na vozíku. V roce 1980 vznikla v USA národní nadace ve prospěch tenisu na vozíku a v roce 1981 uţ vznikla Wheelchair Tennis Players Association, která reprezentovala mezinárodní tenis na vozíku, zatím za účasti amerických a francouzských hráčů. Do roku 1985 se přidalo mnoho nadšenců z dalších zemí, takţe v tomto roce vznikla International Wheelchair Tennis Association (IWTA), která začala vyjednávat s Mezinárodní tenisovou federací (ITF) o vzájemné spolupráci. Tato organizace působila samostatně do roku 1998, kdy se stala regulérní součástí ITF jako sekce Wheelchair Tennis, coţ v praxi znamená, ţe ITF garantuje vývoj tenisu na vozíku stejně jako vývoj tenisu běţného. Tenis na vozíku se zapojil i do paralympijského hnutí. To se poprvé stalo v roce 1988 na hrách v jihokorejském Soulu, kde se odehrála pouze exhibice, ale od roku 1992 (hry v Barceloně) se tenis na vozíku stal plnohodnotnou součástí paralympijských her. Historie mistrovství světa druţstev World Team Cup začala uţ v roce 1985, kdy se v USA zúčastnilo pouze 6 druţstev. Dnes je to kaţdoroční turnaj pro 32 muţských, 16 ţenských, 8 juniorských a 8 quad týmů z celého světa. [3] Světová historie je velmi rozmanitá a má širokou základnu, jelikoţ od tenisových počátků se tento sport rozšířil na všechny kontinenty a stal se oblíbených všech věkových kategorií.

9

1.1 HISTORIE V ČESKÉ REPUBLICE Více neţ 250 000 lidí hraje v současné době v České republice tenis. Soutěţní tenis v ČR začal koncem 18. století turnajem konaným v Chocni. Celé století jsme byli v popředí světového tenisu. Na začátku století to byli bratři Ţemlové, po první světové válce sourozenci Kuţeluhové. [21] Protoţe minulý reţim tenisu příliš nepřál (zvláště v polovině 20. století), není náhodou, ţe jedny z největších postav nejen naší, ale i světové historie tenisu, dosáhly svých nejvýznamnějších úspěchů aţ v politické emigraci jako reprezentanti jiných států. To se týká prvního českého vítěze Wimbledonu Jaroslava Drobného, jedné z největších tenistek 20. století, fenomenální Martiny Navrátilové, ale i asketického šampiona Ivana Lendla, který v roce 1980 výrazně pomohl získat Davisův pohár pro tým Československa, později však jiţ sbíral tituly a dlouho se pohyboval na pozici světové jedničky jako občan USA. Stejnou úctu si však zaslouţí i ti, kteří naši vlast reprezentovali téměř po celou kariéru. Trojnásobný profesionální světový šampion meziválečného období (1929, 1932, 1937) Karel Koţeluh, wimbledonský vítěz ve dvouhře Jan Kodeš, jeho pozdější wimbledonský ţenský protějšek Jana Novotná, olympijský vítěz ze Soulu Miloslav Mečíř, světový šampion ve čtyřhře a vítěz Poháru národů Tomáš Šmíd, dlouholetá ţenská stálice Hana Mandlíková, „srdcař“ a velký bojovník v týmových soutěţích Jiří Hřebec, jeho předchůdce Jiří Javorský a v neposlední řadě i (zatím) poslední tenisová světová jednička a vítěz velkého grandslamového turnaje ve dvouhře Petr Korda. [10] Aţ na Austrálii, Španělsko a Spojené státy americké se nám v tomto směru nemůţe nikdo rovnat. [21] Československá tenisová škola měla odjakţiva ve světě velmi dobrý zvuk. To potvrzuje nakonec i to, ţe v sedmdesátých letech minulého století si čeští odborníci patentovali průpravnou hru na malých kurtech – pálkový tenis. V současné době je jeho nástupcem tzv. minitenis, který se opírá o nejnovější tenisové poznatky ve výchově malých hráčů. O dobrém tréninkovém vedení mladých tenistů v naší vlasti svědčí i řada týmových úspěchů chlapců v Galeově

10

poháru, dívek v poháru Ann Soisbaultové a obou kategoriích v individuálních soutěţích Orange Bowle. Ze starších Mládeţnických úspěchů je třeba vyzdvihnout wimbledonskou juniorskou vítězku Andreu Strnadovou i její velmi talentované kolegyně a kolegy Barboru Strýcovou, Nicole Vaidišovou, Ivetu Benešovou, dvojčata Plíškovy, Kláru Zakopalovou, Jana Hernycha a dřívějšího hráče Jiřího Nováka. [10] Mezi největší české nynější tenistky patří vítězka čtyř WTA turnajů a letošní vítězka Fed Cupu Lucie Šafářová, za zmínění stojí vítězky French Open ve čtyřhře r. 2011 Lucie Hradecká (vítězka 2011 Fed Cupu) a Andrea Hlaváčková. Nejlepší českou deblistkou a letošní vítězkou Wimbledonu a Fed Cupu s českým týmem a světovou jedničkou r. 2011 je Květa Peschke. Ze stávajících muţských tenistů je to Radek Štěpánek a Jiří Veselý (vítěz juniorského Australian Open r. 2011). Největší tenisti však jsou Petra Kvitová a Tomáš Berdych. Petra Kvitová dosáhla v roce 2011 velkých úspěchů. Vyhrála Wimbledon, taktéţ Fed Cup s českým týmem, turnaj mistriň a stala se světovou dvojkou. Byla zvolena nejlepší hráčkou roku 2011 a hráčkou s největším zlepšením, dostala cenu Karen Krantzckeové za sportovní chování, a dostala cenu fanoušků za největší pokrok v roce 2011 vše v rámci WTA. Tomáš Berdych byl ve finále v r. 2010 ve Wimbledonu, kde nestačil na Rafaela Nadala. Na Turnaji mistrů 2011 se probojoval do semifinále, kde prohrál s Jo-Wilfriedem Tsongou. Rok 2011 zakončuje na 7. místě v ATP. Historie tenisu na vozíku v ČR Vznik tenisu na vozíku v ČR je spojen se sportovním klubem Ligy za práva vozíčkářů – SK HOBIT Brno. V roce 1995 působilo v jeho řadách několik prvních nadšenců tohoto sportu, kteří se v témţe roce odtrhli a zaloţili autonomní Český tenisový svaz vozíčkářů (ČTSV). To je dodnes občanské sdruţení s vlastní právní subjektivitou, které se nesmazatelně zapsalo do povědomí domácích příznivců vozíčkářského tenisu i do povědomí mezinárodní tenisové asociace ITF. Od roku 1995 je ČTSV členem IWTA (dnes přímo ITF – sekce IWTA) za Českou republiku a kolektivním členem Českého tenisového

11

svazu. Tenis na vozíku je od roku 2002 plnohodnotným členem českého paralympijského hnutí s moţností nominovat své hráče na paralympijské hry, pokud splní nominační kritéria Českého paralympijského výboru. Od roku 2003 je tenis na vozíku také členem Českého svazu tělesně postiţených sportovců, v jeho strukturách vznikla v témţe roce STK tenisu na vozíku. V současné době má ČTSV zhruba 50 členů a jeho aktivní hráči, působí v Centrech tenisu na vozíku v Brně, Praze a Karviné, nebo se připravují pod dohledem svých trenérů v místě bydliště. ČTSV spolupracuje od roku 1999 s marketingovou a reklamní agenturou ARS Production a.s., která zajišťuje jeho finančně i materiálově náročnou tenisovou činnost i propagaci podporovatelů tohoto atraktivního sportu. ČTSV kaţdoročně financuje hráčům uţšího i širšího reprezentačního výběru účast na aţ devíti zahraničních turnajích a start pětičlenného druţstva na mistrovství světa druţstev. Doposud bojovali čeští hráči na mistrovstvích světa druţstev v Holandsku, Austrálii, Anglii, Španělsku, USA, Francii, Švýcarsku, Itálii, Polsku, Novém Zélandu, Holandsku a Brazílii. V posledních letech se většinou umístil vţdy do první desítky v konkurenci 32 účastníků. ČTSV kaţdoročně pořádá domácí okruh turnajů – ČTSV Tour, na kterém mají právo bezplatné účasti všichni jeho členové. Body, získané na ČTSV Tour, jsou od roku 2003 sčítány a nejúspěšnější hráči získávají tituly mistrů České republiky ve dvouhře i čtyřhře. ČTSV je i organizátorem pravidelného náborového soustředění pro nové hráče, kde nabízí bezplatnou moţnost všem, kteří chtějí začít s tímto sportem. Soustředění se kaţdoročně odehrává během programu turnaje Brno Open a je vedeno ústředním trenérem ČTSV Jakubem Vurmem. Významnou aktivitou ČTSV je i organizace tří mezinárodních turnajů v Prostějově, Brně a Průhonicích. [3] Tenis v České republice má jednu z nejlepších základen sportu v České republice od vzniku naší republiky a to i za dob ještě Československa. Měli jsme, máme a i mít budeme dle mého názoru výborné tenisty v České republice.

12

1.2 HISTORIE TENISU NA BŘECLAVSKU V této kapitole začneme slovem nejvýznamnější osoby STK Břeclav, bez které by se neuskutečnil vznik tenisového klubu a následovné jeho osamostatnění a to slovem pana Jana Stejskala. Jan Stejskal (první předseda klubu): „Slovácký tenisový klub vznikl v roce 1992 z bývalého oddílu Tělovýchovné jednoty Slovanu Břeclav a působí ve sportovním areálu zvaném Nad splavem na Haškově ulici. Naše tenisová tradice sahá aţ do let první republiky, kdy tenis byl součástí Slováckého veslařského klubu. Po revoluci v roce 1989 se bohuţel nepodařilo spojit obě tradice – veslařskou a tenisovou – a tak vznikly dva kluby, které působí samostatně. [22] I přes poměrně krátkou dobu ţivota našeho klubu se můţeme pochlubit pěkným kusem vykonané práce. Vybudovali jsme nové sociální zařízení, klubovnu i šatny. Ve značné míře je také opraveno oplocení kurtů. Kvalitní povrch dvorců po celou sezónu je samozřejmostí, kterou jiţ hráči ani nevnímají, tak jako čistotu a pořádek v celém tenisovém areálu. Toto všechno přispívá k dobré pohodě a spokojenosti členů i hostů našeho klubu. Příjemné posezení po hře v klubovně či altánu před ní s moţností občerstvení dovršuje pak dobrou pohodu a ani nevadí, ţe hra nebyla někdy vítězná.“ [22] První začátky tenisu na dnešním okrese Břeclav sahají aţ do let před první světovou válkou. Jiţ v roce 1902 se hrál tenis na území města Břeclavi za zámkem u pivovaru, který tehdy patřil Lichtensteinům. Byly to dva dvorce s pískovým povrchem, později zpevňovaným na způsob kuţelkářských drah. Další dvorec byl vybudován o sedm let později u břeclavské pily, která tehdy také patřila k panství Lichtensteinů. [8] První zmínka o dvorcích na místě dnešního areálu Slováckého tenisového klubu se objevila jiţ v roce 1928. V tehdejším Slováckém veslařském klubu, jehoţ součástí byl i tenisový odbor, byly postaveny první dva

13

tenisové kurty. Do roku 1931 se jejich počet zvýšil na pět. Jiţ v roce 1934 byl uspořádán turnaj s účastí všech tenisových klubů v Břeclavi, kterých bylo v té době pět – počet klubů můţeme dnes jen závidět. V tomtéţ roce se naši tenisté probojovali na 3. místo Západomoravské ţupy. [22] V poválečném období se na rozvoji tenisu v Břeclavi výrazným způsobem zapsal JUDr. Karel Kallab, zdejší notář, a to nejen svým tenisovým uměním, ale i nemalou hmotnou podporou závodní činnosti klubu. V soutěţích tehdy startovala dvě druţstva dospělých, druţstvo dorostu a tým ţáků. Z této doby k nejlepším hráčům patřili na našich dvorcích – bratři Jankovičové, Josef Pospíšil, Antonín Lacka, Jaroslav Horák, Boţena Jankovičová, Vlasta Konečná, Ludmila Pěšíková, Oldřich Rác, Karel Sauer, Vlaďka Dobešová a další. [22] V době sjednocené tělovýchovy – po únoru 1948 – byl tenisový oddíl součástí tělovýchovné jednoty SLAVOJ a později TJ SLAVOJ. V padesátých a šedesátých letech byla činnost v oddílu značně chaotická. Hráči si udrţovali dvorce sami, prostředky na údrţbu a činnost se získávali sporadicky, pouze z dotací ČSTV. Především však v oddíle chyběla vůdčí osobnost. Ta se objevila aţ s příchodem JUDr. Jaroslava Jankoviče do funkce předsedy oddílu v roce 1967. Od té doby byla činnost tenisového oddílu organizována voleným výborem, který se více či méně staral v průběhu celého roku o dvorce, areál i samostatné hráče. JUDr. Jankovič byl mimořádnou osobností v celé historii břeclavského tenisu. Obětoval mu všechen volný čas, dovolenou, na kurtech byl většinou od rána do soumraku. Organizoval turnaje, soutěţe ale i pracovní brigády, kterých se zcela samozřejmě zúčastňoval i jako brigádník. Léta pracoval i ve výboru Jihomoravského tenisového svazu v Brně. Je jen škoda, ţe se nedoţil svobodného sportu po roce 1989. [22] V šedesátých a především v sedmdesátých letech na našich dvorcích vyrostli velmi dobří tenisté jako například Jaroslav Machovský, Jaroslav Jankovič ml., Jiří Lašek, Ing. Pavel Dominik, bratři Svobodové, Ing. Pavel Jankovič. V ţenách v té době dominovala Marie Stejskalová a jí sekundovala Helena Jankovičová – Lašková a později i Jitka Buchlovská – Valášková. [22] O vytvoření samostatného tenisového klubu rozhodla valná hromada tenisového oddílu TJ Slovan Břeclav dne 9. února 1992. Byl ustanoven

14

přípravný výbor ve sloţení Ing. Stejskal, Sulovský, Ing. Palička, Lašek, Ing. Dominik a Vyslouţil Jaroslav st. Zájemci o členství v klubu podepsali hromadnou přihlášku. Celkem tak bylo 54 zakládajících členů. O právní subjektivitu se zaslouţil Ing. Jan Stejskal, který vypracoval při zakládání klubu jeho stanovy, které byly podmínkou pro registraci na MV ČR. Později zajistil jejich doplnění o organizační a jednací řád. Všechny tyto materiály byly po schválení na valné hromadě dne 17. března 1995 vydány tiskem. Odloučení od TJ Slovan Břeclav bylo ukončeno bezúplatným předáním majetku dne 13. srpna 1993. [22] Prvním předsedou byl na valné hromadě 29. dubna 1993 zvolen Ing. Zdeněk Průša, pozdějším předsedou byl i Ing. Jan Stejskal. V roce 1996 po dobrých zkušenostech z předešlého roku byly poloţeny umělé čáry na všechny dvorce. A začala přestavba i sociálního zařízení, šaten a klubovny. [22] Pro ţivot tenisového klubu nejsou důleţité jen jeho sportovní výsledky, ale v neposlední řadě i dobrá pohoda a spokojenost při hře a také příjemné chvíle odpočinku strávené v tomto tenisovém areálu. Úpravy provedené v posledních letech hodně pomohly k vytvoření takového prostředí, ţe posezení před klubovnou je vyhledávaným místem odpočinku po hře, ale i střediskem klubového ţivota při nejrůznějších příleţitostech, místem mnohých debat a diskuzí. Samozřejmostí se jiţ stal bohatě zásobený bufet i moţnost grilování. [24] Tradičně se zde uskutečňují společenské akce jak v průběhu roku, tak i na ukončení sezóny. Na valné hromadě v únoru 2004 vyvstal poţadavek na prověření moţnosti vybudování osvětlení kurtů. V říjnu byly zahájeny výkopové práce a jiţ 4. listopadu jsme přebírali hotové dílo, kolaudace proběhla 7. ledna 2005. Při debatách o budování osvětlení se objevily názory, ţe větším problémem klubu je stav šaten a sociálního zařízení. Stavební práce byly zahájeny koncem září, 30. listopadu jsme stavbu přebírali a 8. prosince 2005 proběhlo kolaudační řízení. Celá přístavba je řešena bezbariérově, pánské i dámské sprchy a záchody jsou přizpůsobeny pro vozíčkáře, celá plocha před klubovnou a mezi šatnami je zpevněna zámkovou dlaţbou a zvednuta na úroveň vstupů do objektů. Realizací

15

této akce byl odstraněn z hlediska provozního, hygienického i estetického nevyhovující stav a podstatně se zlepšil i vzhled areálu, který nyní umoţňuje i účast osob s omezenou schopností pohybu na akcích pořádaných našim klubem. V roce 2006 se podařilo realizovat nejvýznamnější a nejnákladnější akci – rekonstrukci tenisových kurtů. [24] Při provozu tohoto areálu se často projevovaly potíţe vyplývající z nedostatečné kvality povrchu dvorců. I kdyţ klub věnoval pravidelné údrţbě dvorců velkou pozornost, nedokázal ovlivnit schopnost dvorců pojmout větší mnoţství vody. Dvorce byly vybudovány zčásti v padesátých a zčásti v osmdesátých letech svépomoci, jejich kvalita jiţ nevyhovovala, a i po běţném dešti zůstávaly dvorce dlouho pod vodou. [24] Výbor se v průběhu roku 2005 intenzivně zabýval prověřováním moţností zlepšení stavu našich kurtů. Po konzultaci s odbornou firmou se výbor rozhodl pro radikální, finančně náročné řešení, které přineslo podstatné zlepšení kvality dvorců hlavně v souvislosti s většími dešťovými sráţkami. Byl zvolen technologický postup firmy Sibera. Celý systém výstavby je zaloţen na přesné ruční práci, která zajišťuje úpravu sklonu dvorce tak, aby byl zajištěn odtok sráţkové vody do odvodňovacích ţlábků. Hlavní předností tohoto systému je téměř okamţitá způsobilost dvorce ke hře po silnějším dešti, coţ zapříčiní jednak vyspárování kurtů a také velká sací schopnost patentové desky. Součástí rekonstrukce byla rovněţ dodávka a osazení nových sloupků včetně wimbledonů, nové lajny a odvodňovací ţlábky. [24] Nejsloţitějším problémem však bylo vyřešení financování akce, coţ byl problém zásadní, protoţe bylo jasné, ţe toto dílo v hodnotě přes 2 mil. korun z prostředků klubu nelze realizovat. Proto se kontaktoval břeclavský poslanec v parlamentu České republiky Ing. Strnad. Tato akce se s jeho přičiněním dostala do státního rozpočtu pro rok 2006, takţe bylo moţno pokračovat v přípravě akce. Práce byly zahájeny 1. června, a dvorce č. 6-8 byly připraveny ke hře jiţ 24. června, celá rekonstrukce byla dokončena a předána 20. července 2006. [24]

16

Rekonstrukcí se podstatně zvýšila kvalita kurtů a také počet hodin, kdy je moţno kurty vyuţívat. Jiţ první deště jasně ukázaly, ţe kurty byly po pár minutách bez vody a připravené ke hře. Mezi zdařilé akce pořádané STK Břeclav je bezpochyby moţné zařadit, dnes uţ tradiční, příměstský tenisový tábor, kde se učí nebo zdokonaluje po celý týden padesát dětí. Od devíti do čtrnácti hodin od pondělí do pátku se mladí adepti zdokonalují v tenisu. Tábora se účastní jednat děti z tenisové školy a jednak členové jednotlivých mládeţnických druţstev, kteří absolvují tábor formou soustředění. V rámci tohoto tábora jsou i různé besedy s významnými lidmi, a to nejen z oblasti tenisu, ale sportu celkově. Významná návštěva na našich kurtech byl nejlepší český vozíčkář p. Brychta, který v roce 2006 navštívil Břeclavské tenisové kurty, které sám okusil svojí hrou. Proti tomuto výbornému tenistovi si mohlo pár jedinců zkusit zahrát. Měla jsem tu moţnost a mohu říct, ţe bylo velmi náročné vyhrát. Je to velmi kvalitní hráč, který je obdivuhodný. (obr. 1)

Obr. 1. Pan Brychta (vlevo) v STK Břeclav s Vítězslavem Strakou. [29]

17

2.

VZNIK

DALŠÍCH

TENISOVÝCH

AREÁLŮ NA BŘECLAVSKU Vzestup popularity tenisu na okrese Břeclav demonstruje i skutečnost, ţe v roce 1994 zde byly pouze 4 tenisové oddíly, v dnešní době je jich více neţ 10. Aktivita oddílu z Břeclavi se nutně promítla i v rámci okresu. Došlo k vybudování dalších tenisových oddílů, z nichţ dnes udrţují závodní činnost v Hustopečích, Velkých Bílovicích, Mikulově (obr. 2), Lanţhotě, členem ČTS je i tenisový oddíl v Pohořelicích a Velkých Pavlovicích. V okolí ale můţeme naleznout uţ kurty snad všude. Jeden z nejstarších se nalézá ve Valtickém parku pod zámkem. Okolní oddíly vznikaly postupně po roce 1980.

Obr .2. Tenisové kurty v Mikulově. [33]

18

2.1 SOKOL LANŽHOT Jeden z největších okolních klubů, a to Sokol Lanţhot, vznikl po roce 1981. Kdy se při hledání peněz s největší podporou setkali při jednání s Tělovýchovnou jednotou Sokol Lanţhot, vedenou panem ing. Deziderem Kováčem. Prvním předsedou byl zvolen ing. Jiří Ciprys. Dočasně byly pro potřeby tenisového oddílu zprovozněny tři kurty na betonové ploše areálu. Jiţ od počátku existence tenisového oddílu se jeho členové začali věnovat práci s dětmi. V následujícím roce byla zahájena výstavba dvou kurtů. Tyto práce, které financoval TJ Sokol Lanţhot, probíhaly brigádní formou v tzv. akci Z, za výrazné pomoci členů výboru TJ a členů ostatních oddílů. Současně dostal tenisový oddíl k dispozici některé místnosti v budově stojící v blízkosti tenisových kurtů, dočasně vyuţívané k pronájmu. [9] V roce 1984 tenisový oddíl pokračuje v úpravě okolí tenisových kurtů. Probíhá vybudování odrazové zdi. Do soutěţí druţstev je přihlášeno také druţstvo ţáků pod vedením a trénováním pana Františka Bartoše. Na výboru TJ probíhají první debaty o vybudování sportovní haly v areálu Sokolského stadionu. Pořádán je zde i tenisový tábor (obr. 3) pro zdejší hráče. [9]

Obr. 3. Tenisti Sokolu Lanţhot. [35]

19

2.2 TENISOVÝ ODDÍL VELKÉ BÍLOVICE Dalším tenisovým oddílem v okolí je tenisový oddíl Velké Bílovice. Zaloţilo jej v roce 1993 dvanáct tenisových nadšenců, kterým se o rok později ve spolupráci s městem podařilo vybudovat dva tenisové kurty (obr. 4). Jiţ při výstavbě se k tomuto sportu začali hlásit další zájemci z řad dětí i dospělých a proto bylo o čtyři roky později rozhodnuto dále investovat a zlepšovat podmínky pro rozvoj sportu ve Velkých Bílovicích. [34] Z prostředků obecního rozpočtu se postavila tenisová tréninková zeď a kvalitní sociální zázemí pro tenis a fotbal. Aby tento tenisový areál splňoval podmínky pro pořádání turnajů a soutěţí, byl vybudován třetí kurt, na který výrazně finančně přispěli všichni členové oddílu. O tenisový areál se stará 16 členů tenisového klubu, kteří ročně odpracují desítky hodin při jarní, sezónní a posezónní údrţbě. [34]

Obr. 4. Tenisové kurty Velké Bílovice. [32]

20

2.3 SLAVOJ VELKÉ PAVLOVICE Dalším významným oddílem je oddíl ve Velkých Pavlovicích. Jiţ v roce 1929 byl zaloţen Všesportovní klub (VSK) ve Velkých Pavlovicích. Ustavující valná hromada, která se konala v místním hostinci naproti sokolovny (majitel Stanislav Kocmánek), zvolila správní výbor VSK. Zřízeny byly oddíly fotbalový, cyklistický, turistický, tenisový, hudební a společenský. Trvale pracoval oddíl fotbalový a tenisový. V roce 1930 se podařilo získat od obce pozemek „Za Svodnicí“, kde oddíl vybudoval fotbalové hřiště. Nadšeným úsilím všech členů postupovaly práce tak rychle, ţe ještě v červnu téhoţ roku bylo hřiště slavnostně otevřeno. Příští rok byl dobudován tenisový kurt, sousedící s jiţní stranou hřiště (obr. 5). Tenis se provozoval zřejmě jako zájmový sport, protoţe není zápisů o soutěţích. Po skončení okupace se rozběhla činnost VSK s velkým elánem, avšak nástupem totality byly zrušeny veškeré sportovní a tělovýchovné jednoty. Nové sportovní a tělovýchovné organizace byly povolovány pod hlavičkou ROH. Tak ve Velkých Pavlovicích roku 1953 byla zaloţena TJ Slavoj a Dynamo, které se v krátkém času sloučily v jedinou organizaci TJ Slavoj. Dnešním vedoucím tenisu v tomto městě je Dalibor Šefránek. [12]

Obr. 5. Tenisové kurty Velké Pavlovice. [7]

21

3

ZÁVODNÍ TENIS V případě úspěchů v tréninku Vám moţná někdo nabídne moţnost

závodního hraní, tedy oficiální tenisovou registraci (coţ obnáší i registrační průkaz od Českého tenisového svazu). Na základě tohoto průkazu se můţete zúčastňovat individuálních turnajů, ale i hrát soutěţní (oddílová) utkání smíšených druţstev. Je více kategorií, ve kterých se v dnešní době hraje: Baby tenis Mini tenis Mladší ţáci Starší ţáci Dorost Dospělí Je pořádáno mnoho turnajů ve všech kategoriích, přebory měst a krajů a soutěţe druţstev. V rámci závodního hraní sbírají jednotliví hráči body do ţebříčku, který je vymezen v rámci kraje, republiky, ale i pro vyšší výkonnostní hráče v rámci celého světa. V roce 1980 vedl závodní tenisový oddíl Slovanu Břeclav uznávaný organizátor a rozhodčí v celé republice pan JUDr. Jaroslav Jankovič. V tomto roce se hrála v Břeclavi kvalifikace o postup do extraligy Inter Bratislava - LTC Houšťka. Závodní druţstvo dospělých hrálo krajský přebor, dorost a ţáci přebory okresní. Nejvýznamnějšími trenéry, kteří se zaslouţili v těchto letech o vzestup břeclavského tenisu, byli Jaroslav Vyslouţil st. a Jaroslav Kallab. Zásluhou některých rodičů a hlavně Jaroslava Vyslouţila byla zde vybudována po dlouhé době ţákovská základna, na které se dalo stavět. [22]

22

3.1 VÝZNAMNÍ HRÁČI V rámci Břeclavského regionu se mnoho hráčů uplatnilo v rámci regionu, několik málo v rámci republiky, ale pouze jeden hráč mezinárodně. V této době se na mezinárodní úroveň dostává i jedna břeclavská mladá juniorská tenistka, která trénuje na tenisové akademii ve Španělsku a to Linda Dubská (obr. 6). Uţ sbírá první zkušenosti na okruhu ITF a má i první dva body do WTA. V rámci kraje vyhrála jihomoravský přebor ve dvouhře a i ve čtyrhře do 14 let. Dokázala jiţ porazit mistryni Španělska do 16 let. Největším jejím úspěchem však můţeme povaţovat finále na turnaji ITF v Černé Hoře ve dvouhře a semifinále ve čtyřhře.

Obr .6. Linda Dubská [4]

Nejlepším hráčem a odchovancem Břeclavského tenisového klubu je zajisté František Čermák mladší (obr. 7). Člen Břeclavského tenisového klubu odstartoval svou úspěšnou kariéru v Břeclavi, poté přešel do Moravské Slavie Brno, později do Přerova, Prostějova, Frýdlantu a v současné době je hráčem

23

ČLTK Praha. Na okruhu ATP vybojoval celkem 13 titulů a 7 finálových umístění. Sezóna 2002 byla pro tohoto tenistu dle jeho představ. V extralize dokázal jako jeden z mála porazit Bohdana Ulihracha i Jiřího Nováka. Dařilo se mu i na světových turnajích, a to především v deblu, kde zvítězil spolu s Otou Fukárkem na mezinárodních turnajích v Praze, Prostějově, s Rakušanem Knowlem v Umagu, s Leošem Friedlem v Sopotech a s Jaroslavem Levinskym v Petrohradě. K vynikajícímu úspěchu v deblu bezesporu patří účast ve třetím kole turnaje Roland Garros, kde společně s Otou Fukárkem podlehli třetímu nasazenému páru turnaje Bhupathi - Mirnyi ve třech setech. Nezaostal ani v singlu. Podařilo se mu dvakrát zvítězit na turnajích v Alţíru, vyhrál na turnaji v Mostě a ve Frýdlantu. Nejlépe byl na 14 místě ve světovém ţebříčku v deblu a na 201 v singlu. V současné době se věnuje uţ jen deblům a nachází se na 22. místě světového ţebříčku. [23] V letošním roce 2012 reprezentoval jiţ dvakrát Českou republiku v soutěţi Davis Cup.

Obr. 7. František Čermák [25]

24

Dalšími hráči, které budeme zmiňovat, ale uţ nemají mezinárodní úspěchy, jen v rámci republiky nebo regionu. Ale ani tyto úspěchy nejsou zanedbatelné. Tomáš Bartoš byl nejnadanějším tenistou v osmdesátých letech v rámci STK Břeclav, vyhrával turnaje a umisťoval se na předních místech, ale dodnes nejsou nikomu známé důvody, proč přestal hrát tenis na vrcholové úrovni, coţ byla velká škoda. S jeho talentem, by měl velkou šanci se dostat mnohem dál. Dnes uţ trénuje mládeţ v Lanţhotě a občas si za tento klub zahraje závodně v nejniţší tenisové třídě kraje pro zpestření. V těchto letech byl velmi kvalitním hráčem Vyslouţil Jaroslav ml., který začínal v Břeclavi, ale po delší době přešel hrát za Zetor Brno. Jeho největším úspěchem můţeme povaţovat postup mezi 16 nejlepších hráčů do 16 let na přeboru republiky. S druţstvem ţáků postoupil do nejvyšší soutěţe. Později se vrátil hrát zpět do Břeclavi. Za jeho velký úspěch se můţe povaţovat reprezentace ČD na evropské, ale i světové úrovni. V osmdesátých letech velmi dobrým hráčem byl Straka Vítězslav, který vyhrál i turnaj v Břeclavi ne jednou a také byl velmi vysoko na ţebříčku v rámci kraje, ale v dospívání toho zanechal a v dnešní době se věnuje trénování mládeţe v Břeclavi a je jedním z nejlepších trenérů zde. Do loňského roku hrával pro radost ještě chvílemi za Břeclavský klub závodně v druhé nejniţší třídě kraje. Z nejmladších nadějí v dnešní době povaţujeme hráče baby tenisu a mladší ţáky. A to především Martina Magulu, Marka Magulu a Tomáše Melichara. Tito mladí tenisté uţ slavili první úspěchy ve své kategorii. V okolních klubech můţeme jmenovat velmi úspěšné duo Dominik Kunický a Lukáš Kynický, kteří působí v klubu Slavoj Velké Pavlovice, tito tenisté uţ vyhráli několik turnajů ve své dorostenecké kategorii a jsou povaţováni za velké talenty. Z klubu Lanţhot můţeme zmínit Hanu Kováčovou, která si zahrála jiţ přebor České republiky. V loňském roce ale přestoupila do Brna a v Lanţhotě bohuţel uţ nepůsobí.

25

3.2 SOUTĚŽE DRUŽSTEV Závodní hraní v Břeclavi hrálo celá dlouhá léta krajskou soutěţ, později krajský přebor. V roce 1993 bylo přihlášeno do soutěţe pouze druţstvo ţáků. V roce 1995 byl po několika letech opět sestaven tým dospělých (obr. 8) a byl přihlášen do meziokresní soutěţe, pod které spadala Břeclav a Hodonín a to pod vedením nehrajícího kapitána Františka Straky. V roce 1996 druţstvo vyhrálo meziokresní přebor a vítězství v kvalifikaci postoupilo do vyšší soutěţe a to do krajské soutěţe II. třídy. V sestavě byli nejúspěšnějšími hráči: Vítězslav Straka, Tomáš Bartoš, Jaroslav Vyslouţil ml., Helena Lašková ml., důleţité je zde zmínit trenéra, který tento tým připravil do takové kondice a to pana Jaroslava Vyslouţila staršího. Rok na to opět druţstvo dospělých zvítězilo a postoupilo do krajské soutěţe I. třídy. V roce 2000 druţstvo dospělých prošlo bez poráţky krajským přeborem a postoupilo do divize. Zajistilo tak po mnoha letech návrat břeclavského tenisu do nejvyšší soutěţe Jihomoravského tenisového svazu. Velkou zásluhu mají nehrající kapitán František Straka a trenér pan Jaroslav Jankovič. Nejlepšími hráči byli: Vítězslav Straka, Tomáš Bartoš, Ladislav Burian, Jaroslav Vyslouţil ml., MUDr. Petr Lašek, Renata Toušková. [22] V roce 2002 startovala čtyři druţstva v různých kategoriích. V divizi druţstvo dospělých, které bylo v zimním období posíleno o mladé hráče z Jihlavy. Toto druţstvo se umístilo na sedmém místě, a tak zůstalo v divizi i pro další sezónu. Druţstvo podávalo po celou dobu vyrovnaný výkon, jednou vyhrálo, dva zápasy prohrálo 4:5 a ostatní 3:6. V krajské soutěţi 1 startovalo druţstvo dorostu. Tato soutěţ byla nad síly břeclavského druţstva, nedokázali totiţ zvítězit ani v jediném utkání. Starší ţáci startovali v 2 krajské soutěţi a vedli si velmi dobře, i kdyţ byli oslabení o hráče, kteří přešli do dorostu, dokázali se umístit na krásné čtvrté příčce. Oporou byli hráči Zima, Záhradník a Skoupil. V krajské soutěţi 2 hrálo rovněţ druţstvo mladších ţáků. V tomto druţstvu byla spousta nováčků a bohuţel nevyhráli ani jeden zápas, ale někteří hráči si okusili chuť vítězství. [23]

26

V roce 2003 startovalo 5 druţstev Slováckého tenisového klubu Břeclav v různých věkových kategoriích. V divizi startovalo A druţstvo dospělých. Druţstvo se umístilo na sedmém místě a tak setrvalo v soutěţi i na další sezónu. Nově bylo vytvořeno druţstvo dospělých B, které startovalo v nejniţší soutěţi 4. třídy JTS. Toto druţstvo mělo za úkol postoupit do vyšší soutěţe, coţ také splnilo. Všechna svá utkání vyhrálo s absolutní převahou a bez poráţky postoupilo do vyšší třídy 3. třídy JTS. Druţstvo dorostu se udrţelo v 2. třídě JTS a skončilo na 6. místě. Starší ţáci hráli o postup do vyšší třídy, ale bohuţel v rozhodujícím zápase podlehlo soupeři 4:5. Mladší ţáci v tomto roce obsadili 4. místo v 2. třídě JTS. [26] I v roce 2004 mělo závodní hraní Břeclavi v soutěţích pět druţstev. Dospělé A druţstvo bylo oslabeno odchodem Tomáše Bartoše. Bohuţel dospělí vyhráli jen jedno utkání, coţ jim nestačilo na udrţení v divizi a tak sestoupilo. Druţstvo dospělých B startovalo ve III. třídě JTS a umístilo se na čtvrtém místě. Druţstvo dorostu spadlo z II. třídy JTS a druţstvo starších ţáků taktéţ. V roce 2005 startovala čtyři druţstva. Dospělí v I. třídě JTS a obsadili páté místo, druţstva dorostu a starších ţáků startovala v II. třídě JTS a obsadila obě druhé místo, mladší ţáci v II. třídě JTS obsadili třetí místo. V roce 2006 nastala změna, kdyţ se přihlásila dvě druţstva dorostu. Muţstvo A dorostu mělo velkou šanci postoupit, ale bohuţel mu to uniklo o pár míčů. Druţstvo dospělých se umístilo na třetím místě v I. třídě JTS, starší ţáci obsadili druhé místo a postup jim taktéţ unikl o pár míčů. [24] V sezóně 2009/2010 v posledním utkání druţstvo A porazilo LTC Veselí 8:1 a vyhrálo svou soutěţ se stoprocentním bodovým ziskem bez poráţky a postoupilo do vyšší soutěţe. Celému druţstvu patří pochvala za pěkné výkony a přání, aby v příštím roce obstáli i ve vyšší soutěţi. Poděkování si zaslouţí i vedoucí druţstva paní Jitka Zháňalová. [31] V soutěţích smíšených druţstev registrovaných hráčů se Slovácký tenisový klub v roce 2009 zúčastnil se 6 druţstvy. Dospělí „A“, hrálo v krajské soutěţi II. třídy, kde hrálo 8 týmů. STK Břeclav druţstvo 4 utkání vyhrálo, 3 prohrálo a skončilo na čtvrtém místě, kdyţ od třetí příčky je dělilo jen horší skóre. Výsledky druţstva byly značně ovlivněny především tím, ţe často

27

nehrálo v nejsilnější sestavě. Tato skutečnost byla obzvláště patrná u ţen, jejichţ úspěšnost byla jen 24% (u muţů 57 %). Nejlepších výsledků dosáhl Petr Lašek (10 výher) a Jaroslav Vyslouţil ml. (7 výher). Dospělí „B“ hrálo v krajské soutěţi III. třídy, zatím je odehráno 5 kol, v září se ještě dohrávají 2 zápasy. V druţstvu sbírají zkušenosti hlavně dorostenci a tak je druţstvo zatím bez vítězství, i kdyţ prohraná utkání skončila většinou nejtěsnějším rozdílem 4:5. Nejlépe si vedly Yvonne Charvátová a Veronika Martincová. [31] Dorost „A“ a „B“ hráli ve stejné skupině krajské soutěţe III. třídy, kde se rovněţ dohrávají 2 zápasy v září. Druţstvo „A“ je dosud bez poráţky, jasně vede tabulku, kdyţ zatím ztratilo jen 5 zápasů ze 45. Starší ţáci skončili na šestém místě a tak se v soutěţi udrţeli i pro další rok. K oporám patřili Milan Bukovský, Lukáš Hykl a Radim Boháč. Mladším ţákům se bohuţel nepodařilo udrţet soutěţ mladších ţáků. Druţstvo bylo sloţeno převáţně z nováčků a tak zápasy ve II. třídě byly nad jejich síly. Nejlepších výsledků dosáhla Iva Severová, která zvítězila ve většině utkání, její výkony jsou příslibem do budoucna. [31] Po dlouhých letech úspěšného vedení prvního druţstva dospělých se letos vzdal funkce nehrajícího kapitána František Straka, kterému tímto děkujeme za velký přínos celému břeclavskému tenisu. [31] V sezóně 2010/2011 druţstva STK po slabších výkonech neudrţela postavení ve II. třídě v kategorii dospělých a starších ţáků. Pochvalu zaslouţí „A“ druţstvo dorostu, které po vítězstvích nad Startem Brno a nad Bystřicí p. Hostýnem zůstává i nadále ve II. třídě. [31] V sezóně 2011/2012 druţstva nepodala očekávané výsledky. Dospělí s jedinou výhrou sestupují a bohuţel budou hrát nejniţší soutěţ, dorost pro malý počet hráčů odstoupil ze soutěţe a nadcházející sezónu se toto druţstvo přihlašovat nebude, rovněţ starší ţáci neuspěli. Lepší výkony podali mladší ţáci, kteří se ve své soutěţi umístili na třetím místě. Oporou muţstva byl Martin Magula, který vyhrál většinu utkání a dobře si vede i na turnajích. Nejúspěšnější bylo druţstvo „baby tenisu“, tj. kategorie 8 - 9 let. Tato soutěţ se hrála formou tří turnajů, ze kterých pak vzešlo konečné pořadí. STK Břeclav druţstvo se

28

umístilo na 12 místě ze 42 účastníků. Nejlepšími našimi hráči byli Marek Magula, Martin Magula a Tomáš Melichar. [31] Všechny domácí zápasy byly odehrány na kurtech STK Břeclav (obr. 9).

Obr. 8. Druţstvo dospělých v r.1995 [27]

Obr. 9. Tenisový areál Břeclav [25]

29

4

REKREAČNÍ TENIS V celé dlouhé historii tenisu v Břeclavi se setkávali také hráči, kteří se

nezúčastnili a nezúčastní oficiálních mistrovských soutěţí tenisového svazu, těmto lidem říkáme „rekreanti“. Kromě přátelských zápasů se postupně prosazovali i soutěţe jednotlivců na úrovni oddílu či klubu, později za účasti hráčů celého okresu Břeclav a přilehlého okolí. [22] Z organizátorů je třeba pochválit činnost autora myšlenky pořádání turnajů JUDr. Jankoviče Jaroslava a jeho následovníků Ing. Kallaba Jaroslava, Straky Františka a především Ing. Průša Zdeněk, který převzal otěţe soutěţí v roce 1987 a vede je doposud. [22] Soutěţe jednotlivců v STK Břeclav mají dlouholetou tradici. Tyto soutěţe probíhaly v klubu jiţ kolem roku 1979. Ale bohuţel se z těchto let nedochovaly ţádné zmínky, jak to probíhalo, kdo byl velmi úspěšný nebo jakou podobu tyto soutěţe měly. Jediné co víme, ţe se o tyto soutěţe zaslouţilo vedení klubu STK Břeclav a ţe se zde hráli první housle. Z dotazníků, které byly sepsány je zřejmé, ţe v tomto období se hodně prosazovali hráči jako: Jankovič Jaroslav, Ing. Průša Zdeněk, Vyslouţil Jaroslav st., Čermák František st., Ing. Dominik Pavel aj. V roce 2002 se konal jiţ 24. ročník tradičních a mezi rekreanty nejen z STK Břeclav velmi populárních soutěţí pořádaných Ing. Zdeňkem Průšou (soutěţe jednotlivců). [23] Soutěţe jednotlivců byla jiţ potřetí rozdělena do dvou termínů. Poslední víkend v červnu se konal turnaj čtyřher a v polovině srpna bojovali účastníci o prvenství ve dvouhrách. Soutěţe muţů ve dvouhrách byly rozděleny na tři věkové kategorie, ţeny hrály všechny společně a čtyřhry byly pořádány bez rozdílu věku, či pohlaví. Celkem startovalo 86 hráčů a hráček. [23] V roce 2003 se soutěţe jednotlivců zúčastnilo celkem 96 hráčů a hráček, tudíţ o něco málo více neţ v předešlém roce.

30

Kaţdým rokem se těchto soutěţí zúčastňují stejní hráči, ale také zde můţeme vidět nové. Jsou to velmi oblíbené soutěţe, při kterých je nejen boj, ale také zábava. Jedná se hlavně o atmosféru, která při těchto utkáních vládne. Soutěţ druţstev byla poprvé pořádána (tehdejší Okresní odborovou radou v Břeclavi) v roce 1979. Ve sportovní komisi OOR řídil zpočátku tenis neregistrovaných JUDr. Jaroslav Jankovič, později Ing. Jaroslav Kallab za pomoci dalších nadšenců včetně Ing. Zdeňka Průši, který v roce 1987 převzal odpovědnost za vedení tenisových soutěţí v rámci OOR. Od roku 1990 je pořádá a organizuje zcela samostatně (turnaje druţstev i jednotlivců). Bohuţel z prehistorie soutěţe druţstev (z let 1979-1981) nejsou zachovány výsledky, takţe všechny historické přehledy začínají aţ 4. ročníkem pořádaným v roce 1982. [14] Novodobá historie se začala psát v roce 1986, kdy se ustálila struktura soutěţe a byla utvořena I. liga s deseti druţstvy. Ta byla poté zachována po celou dobu let 1986-2005, ač celkový počet startujících týmů kolísal (proto také v některých ročnících byla organizována pouze I. a II. liga a v jiných I. - III. liga). V další části si můţete prohlédnout tabulky I. ligy z let 1982 – 2006 a celkový přehled druţstev podle úspěšnosti. [14] V roce 1979 byl uspořádán první ročník dlouhodobého turnaje druţstev, který se udrţel aţ dodnes. V nejlepších týmech soutěţe druţstev 2000 (celkem jich startovalo 30) se prosadili členové STK Břeclav. Ve vítězném týmu startovali Ing. Pavel Dominik, MUDr. Petr Dominik a Petr Toušek, ve stříbrném druţstvu Lokomotivního depa Břeclav Jaroslav Vyslouţil st., Ivo Juřík a Ing. Zdeněk Průša a v druţstvu KTK Valtice, které obsadilo třetí místo, František Čermák st. [22] V roce 2002 byl v soutěţi druţstev utvořen historický rekord v počtu zúčastněných týmů, ve třech výkonnostně rozlišených soutěţí (I. - III. liga) startovalo celkem 35 druţstev. [23] V nejvyšší soutěţi (I. lize) po roční přestávce opět zvítězil tým VHS Břeclav, ve sloţení Ing. Pavel Dominik st., Ing. Pavel Dominik ml., MUDr. Petr

31

Dominik a Petr Toušek. Tento tým zvítězil nad nováčkem této soutěţe Tenisovými raritami Břeclav ve sloţení Ing. Zdeněk Urban, Otto Malčic, Jan Nešpor) a nad týmem, který obhajoval prvenství z předešlého roku druţstvem KTK Valtice ve sloţení: František Čermák st., Daniel Blaţek, Rostislav Zapletal, Pavel Zapletal a Václav Zechmeister. [23] Z I. ligy sestoupilo druţstvo BM Team Břeclav po prohře o udrţení s týmem Tenis Pohořelice, které se tak radovalo s postupu do I. ligy. Z dalšího postupu se radoval tým GUMOTEX Břeclav, který o postup hráli s týmem Bobíci Starovice a po výhře 3:0 vybojoval postup. [23] V roce 2003 obhájilo prvenství VHS Břeclav ve stejném sloţení jako v předešlém roce. Do první ligy postoupilo druţstvo Bacily Břeclav. Všechny tyto zápasy byly odehrány převáţně na Břeclavských kurtech (obr. 10), kde působí a má základu velká část přihlášených týmů.

Obr. 10. Břeclavské kurty [25]

32

Významnými hráči v rekreačním hraní v nejstarší kategorii byli a jsou Vyslouţil Jaroslav st., který vyhrál nejeden turnaj a byl úspěšný i v týmovém kolektivu. Dominik Pavel st., který začínal jako závodní hráč a v dnešní době je ve své věkové kategorii nejlepším tenistou spolu s panem Jaroslavem Jankovičem (obr. 11), který taktéţ byl závodním hráčem v mládí, a taky s Františkem Čermákem st., který vyhrává většinu turnajů, jeho velkým konkurentem byl a stále je Ing. Zdeněk Průša (obr. 11), který je i organizátorem těchto turnajů. S mladší kategorie stojí za zmínku Miroslav Kopunec a David Karlín (obr. 11), který v dřívější době jezdili po republice a měli mnoho úspěchů jako deblový pár v rekreačním hraní. K nim můţeme řadit na regionální úroveň Ottu Malčice (obr. 11) a Aleše Bedřicha, kteří jsou v nejmladší kategorii (do 50let) nejvýraznějšími tenisty s nejméně prohrami.

Obr. 10. Zleva: Ing. Z. Průša, F. Čermák st., D. Karlín, O. Malčic [16]

33

5

TURNAJE NA BŘECLAVSKU Je pořádáno mnoho turnajů ve všech kategoriích, přebory měst a krajů a

soutěţe druţstev. V minulosti byl organizován výborem oddílu tenisu Slovanu Břeclav ţebříčkový turnaj jednotlivců, který v osmdesátých letech zanikl a byl obnoven aţ v roce 1992. Prvním vítězem novodobé historie se stal Jaroslav Vyslouţil ml., který se stával vítězem pravidelně aţ do roku 1998. V roce 1999 se stal vítězem Vítězslav Straka a svůj post i další rok obhájil. V roce 1996 se poprvé uskutečnil tento turnaj i ve čtyřhrách a vítězi se stali Ladislav Burian a Milan Svoboda ml. [22] V roce 1993 byla obnovena tradice klubových turnajů na závěr tenisové sezóny, ve kterých proti sobě nastupují hráči a hráčky všech věkových kategorií bez rozdílu, zda jsou či nejsou registrováni. Tato soutěţ získala velkou popularitu především svou formou, kaţdý zápas se hraje na dvě zkrácené hry (na dva tie breaky). [22] V dnešní době se v Břeclavi pořádá spousta turnajů pro neregistrované hráče. Na Bors klubu v Břeclavi jsou pořádané především zimní turnaje pod vedením pana Ing. Zdeňka Průši, ale i pár letních turnajů. Tyto turnaje mají dvě části. První se nazývá Bors Club Cup a patří sem turnaje: Mikulášský Novoroční Masters Pohár republiky Druhý pak nese název Bors Indoor Cup a patří sem turnaje: Podzimní Vánoční Lednový Únorový Březnový

34

Na kurtech Nad Splavem, tedy STK Břeclav je pořádáno taktéţ spousta turnajů pro neregistrované hráče první turnaje nesoucí název Sport team Cup a Bali Cup Open se přejmenovali a uţ pod tímto názvem uţ nefigurují. Nejvýznamnější je okruh Grand Cup, pod který spadají čtyři turnaje nesoucí název Summer Cup Open a dva turnaje Steng Cup. Druhým nejvýznamnějším okruhem turnajů, který na STK Břeclav bývá pořádán, je Slovácký okruh, pod který spadají čtyři hlavní turnaje, dva z nich se hrají přímo na kurtech STK Břeclav, ale zbylé dva se hrají v Lanţhotě a Velkých Bílovicích. V Břeclavi dále bývá pořádán Pohár Podluţí, Velikonoční turnaj, klubový Tie-breakový turnaj, turnaj neregistrovaných hráčů, klubový turnaj ve čtyrhrách, noční turnaj mixů a spousta deblových turnajů převáţně. V okolních

klubech

jsou

významnými

turnaji

v Lanţhotě

Cyrilometodějský turnaj. V Mikulově to je Fišerův memoriál. Ve Velkých Bílovicích Pohár města a Noční turnaj Velkých Bílovic. Velkým organizátorem turnajů jsou i Velké Pavlovice, které na svých kurtech pořádají v roce čtyři velké deblové turnaje a jeden singlový. Co se týče závodního hraní, tak mnoho turnajů zde pořádáno nebývá. V dřívějších letech byl v Břeclavi významný turnaj dospělých s názvem Memoriál Dr. Jankoviče, který se pro malou účast hráčů zrušil v roce 2010. Místo tohoto turnaje v Břeclavi se pořádá od roku 2010 turnaj dorostu, který nese stejný název Memoriál Dr. Jankoviče. Dále tenisové kurty STK Břeclav pořádají kaţdým rokem turnaj mladších ţáků, který bývá hojně zastoupen hráči z celého okolí. V okolí pak pro závodní hráče pořádá turnaj jen Lanţhot a to v kategorii baby tenis, mladší ţáci a ţákyně a dorost. Velmi ţádanými a oblíbenými turnaji v celém okolí jsou turnaje mixů, které bývají při různých akcích, např.: hodovní turnaj v Lanţhotě nebo Burčákové turnaje v celém okolí. V těchto turnajích hrají jak závodní, tak rekreační tenisté, jelikoţ dvojice jsou losovány, aby síly byly vyrovnané, jde v těchto turnajích hlavně o zábavu a příjemné potěšení ze hry.

35

6

DOTAZNÍKY V této práci jsem pouţila formu zjišťování nejen z internetových zdrojů

nebo kniţních publikací, ale byly vytvořeny dotazníky přímo pro jednotlivé významné osobnosti tenisu na Břeclavsku. Byly pouţity dotazníky vlastní konstrukce. Vybrané osobnosti byli: Vyslouţil Jaroslav ml., který byl jedním z nejúspěšnějších závodních tenistů dřívější doby. Tento tenista bohuţel svoji aktivní tenisovou kariéru zakončil v předešlém roce (2011) a nadále se bude věnovat rozvoji malých tenistů a závodním hráčům jako trenér, má licenci třetí kategorie. Bude trénovat v tenisovém oddílu Velké Bílovice. Pan Vyslouţil Jaroslav st. je jednou z nejvýznamnějších osobností Břeclavského tenisu od začátku jeho zaloţení aţ po současnost. Byl velmi dobrým trenérem, díky kterému hráči všech věkových kategorií postupovali do vyšších soutěţí a také měli velmi dobrou bilanci na turnajích. Byl členem prvního zvoleného výboru a taky nejlepším správcem tenisových dvorců v Břeclavi. V dnešní době trénuje vybrané hráče. Pan Jankovič je dnešním vedoucím závodního tenisu v Břeclavi, ale v mládí byl jedním z nejlepších závodních hráčů tohoto oddílu, společně s panem Ing. Pavlem Dominikem, který je v dnešní době předsedou STK Břeclav oddílu. Pan Ing. Zdeněk Průša je jedním z nejlepších hráčů rekreačního tenisu ve své věkové kategorii. Vyhrál mnoho turnajů a ocenění. Je taktéţ vlastníkem tenisové licence rozhodčí a to té nejvyšší. Pan Průša je velmi významnou osobností rekreačního hraní, jelikoţ sám pořádá turnaje, organizuje soutěţe a vše kolem co je zapotřebí. Dubskou Lindu jsme zařadili mezi významné osobnosti kvůli jejím nynějším výkonům. Celoročně trénuje v JC Ferrero - Equelite Tennis Academy ve Španělsku, je to jedna z nejlepších světových tenisových akademií pro začínající tenisty. Jezdí všude po světě a uţ má první úspěchy.

36

Poslední významnou osobností je Dalibor Šefránek předseda tenisového oddílu ve Velkých Pavlovicích. Je to zakladatel jednoho z nejmladších tenisových oddílů na Břeclavsku a to jak v závodním, tak rekreačním tenise. Díky němu se v této oblasti rozvinula dobrá základna pro mladé tenisty a hned zpočátku jsou zde velmi talentovaní hráči. Sám je dobrým rekreačním tenistou, který vyhrál několik turnajů. Podílí se i na trénování zdejších mladých tenistů. Nejmladší oslovený byl ve věku 15 a nejstarší ve věku 72, tudíţ dotazníky měly velké věkové rozpětí. Většina dotazovaných začala hrát tenis jiţ v brzkých letech kolem 12 let. Druhá část začala aţ v pozdějším věku přibliţně po 30. letech. Z dosaţených výsledků můţeme vidět, ţe 80 % začalo hrát tenis v rámci vlivu rodičů a zbylých 20 % přes známost nebo pro velké sympatie k tomuto sportu. Kaţdý povaţuje za největší úspěch nejlepší dosaţený titul, který mohl vyhrát. V neregistrovaném hraní např.: vyhraný turnaj nebo vítězství nad lepším hráčem. V závodním hraní jsou tomu vyhrané krajské nebo republikové přebory. Jiní mohli slavit postupy a to jak v závodním, tak rekreačním hraní. V závodním hraní se dostali nejdále dva tenisté z Břeclavska, kteří mají největší úspěchy v rámci mezinárodního ţebříčku a světových turnajů. Všichni se shodli, ţe dřívější závodní hraní v Břeclavském klubu bylo na vyšší úrovni, neţ je dnes, a ţe v dnešní době je v tomto klubu spíše úpadek, ale věří, ţe se to bude postupem času zlepšovat a ţe se opět dosáhne nejvyšších soutěţí, jelikoţ je v tomto klubu dobrá základna nejmenších tenistů a proto doufají, ţe u tohoto sportu zůstanou i nadále. Co se týče rekreačního hraní, názor je celistvý, ţe je v tomto tenisovém areálu dobrá základna a krásné zázemí. Rekreantů přibývá a to i druţstev v tomto tenisovém kruhu. Je tedy na vzestupu. Za největší pokrok a úspěch v rámci celého klubu je povaţováno v dřívějších letech vybudování zbylých kurtů, jelikoţ málo oddílů má 8 dvorců. Druhým nejvýznamnějším krokem bylo zrekonstruování sociálního zařízení a šaten. V blízkých letech byl velkým úspěchem zrekonstruování všech kurtů

37

v rámci odvodňování kurtů po dešti a také zabudování osvětlení na dvou dvorcích tohoto areálu, které umoţňuje delší hraní a noční turnaje. Většina dotázaných je názoru, ţe by se měl změnit celý systém vedení závodního hraní a nastolit nový řád, jelikoţ je v tomto ohledu velký nedostatek. Do budoucna to vedení povaţuje jako prioritu. Nemělo by z větší části brán ohled na finance, ale na předání co nejvíce znalostí nejmladším tenistům v tomto oddíle. Celkově na Břeclavsku však o tento sport není narůstající zájem, spíše dochází ke stagnaci. Pro některé lidi to není levný sport, a proto volí jiné, ale většina dotázaných věří a pevně doufá, ţe v blízkých letech dojde k nárostu zájmu o tento sport v této oblasti, protoţe jsou zde dobré poměry v klubu a velmi kvalitní vedení a krásné zázemí. Všichni chtějí u tenisu zůstat co nejdéle a co nejdéle i tento sport povaţovat. Někteří své schopnosti a dovednosti předávají dále, ale někteří se zdokonalují ještě stále sami. Na čem se 100 % shodnou je, ţe je tento sport krásný a mají ho rádi.

38

ZÁVĚR Cíl této práce byl splněn, a cílem této práce bylo poskytnutí důleţitých informací o historii tenisu na Břeclavsku a okolních klubů a to jak jeho zaloţení, vybudování, tak i významných osob. Můţeme říct, ţe co se týče historie tenisu na Břeclavsku, je velmi rozmanitá a sahá do dob první světové války. I v této těţké době byli lidé, kteří usilovali o zaloţení tohoto klubu a dosáhli toho. Velmi pozitivní reakcí na zaloţení Břeclavského tenisového klubu bylo to, ţe začali vznikat později i okolní tenisové kluby, které se později dostaly na stejnou, ba i na větší úroveň neţ je STK Břeclav. V prvních letech vzniku tohoto klubu byly největší úspěchy hlavně v závodním hraní, které se hned zpočátku vyšplhalo na nejvyšší úroveň, a hrály se zde nejvyšší soutěţe smíšených druţstev. V tomto období se zde zrodil největší tenisový talent a to František Čermák ml. Postupně, jak se zvyšovala kvalita závodních hráčů, začal se ve zdejším klubu rozvíjet i rekreační tenis, který je v dnešní době na nejvyšší úrovni. Nejvýznamnějšími událostmi bylo celkové zrekonstruování tenisového areálu i veškerých dvorců, mimo jiné i vybudování odrazové stěny a osvětlení na dvou dvorcích. V dnešní době závodní hraní pokleslo na nejniţší úroveň, ale rodí se zde malé tenisové naděje v nejmladší věkové kategorii. Za největší úspěch máme i to, ţe jedna ze zdejších odchovankyň trénuje v jedné z nejlepších tenisových akademií ve Španělsku. Pro velký počet tenistů v této oblasti je pořádáno mnoho turnajů ve všech věkových kategorií. Je mnoho turnajů pořádaných pro zábavu. Během letní sezóny je v okolí i málo turnajů pro závodní hráče. Velká část odchovanců tohoto klubu zde působí i nadále, i kdyţ jsou v pokročilém věku. Jsou jimi trenéři nebo členové výboru, kteří se starají o chod tenisového areálu.

39

K velikému pozitivu STK Břeclav patří i to, ţe sousedí s veslařským klubem, který byl na počátku součástí tenisového klubu pod jednotným názvem. Jsou zde pořádány společné akce a panuje mezi těmito kluby velké přátelství. STK Břeclav se snaţí v mnoha směrech podpořit rozvoj mládeţe, a proto se spojuje i s jinými kluby a s mnoha v dnešní době dlouhodobě spolupracuje. Také je důleţitý pořádek a zachování poměrů, ke kterým v mnoha letech došlo. O tento pořádek a rozvoj klubu se starají jak členové výboru, tak všichni členové klubu. V této oblasti je to nejrozšířenější sport, který je povaţovaný pro mnoho lidí jako odpočinek a příjemné odreagování od všedních starostí.

40

SEZNAM POUŽITÝCH ZDOJŮ: [1]

Asociace profesionálních tenistů: ATP. In: Wikipedia: the free

encyclopedia [online]. 1. vyd. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-,

18.3.2012

[cit.

2012-03-25].

Dostupné

z:

cs.wikipedia.org/wiki/Asociace_profesionálních_tenistů [2]

ATP World Tour Finals: Turnaj mistrů. In: Wikipedia: the free

encyclopedia [online]. 1. vyd. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-,

1.3.2012

[cit.

2012-03-25].

Dostupné

z:

cs.wikipedia.org/wiki/Masters_Cup [3]

ČESKÝ SVAZ TĚLESNĚ POSTIŢENÝCH SPORTOVCŮ. HISTORIE:

Historie tenisu na vozíku [online]. 1. vyd. Praha: Joomla, 2011, 2012 [cit. 201203-25]. Dostupné z: http://www.cstps.cz/tenis-vozickaru/historie [4]

DANEŠ, Martin. Břeclavský deník: Dubská sbírá první body mezi

juniorkami. ATS PODLUŢÍ. Břeclavský deník.cz: Dubská Linda [online]. 1. vyd.

Břeclav,

2.6.2011,

2012

[cit.

2012-04-01].

Dostupné

z:

http://breclavsky.denik.cz/ostatni_region/dubska-sbira-prvni-body-mezijuniorkami20110602.html [5]

DOUGLAS, Paul. Tenis. [z anglického originálu ... přeloţil Vladimír

Šafařík]. Vyd. 1.. Praha : Ikar, 1999. 71 s. ISBN 80-7202-344-6. [6]

HORÁK, Aleš. Moţnosti začlenění tenisu do volnočasových aktivit dětí

mladšího školního věku na brněnských ZŠ. Brno, 7.6.2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/156148/fsps_m_a3/?id=116351.

Diplomová

Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Oldřich Racek.

41

práce.

[7]

ITras: beta verze. ITAS. Beta Verze váš spolehlivý průvodce na

cestách: Antukové tenisové kurty ve sportovním areálu TJ Slavoj [online]. 1. vyd.

Velké

Pavlovice,

2009,

2012

[cit.

2012-04-15].

Dostupné

z:

http://www.tenismikulov.cz/fotogalerie/photogallerycbm_422479/12/ [8]

JIHOMORAVSKÝ

TENISOVÝ

SVAZ.

HISTORIE

A

VÝVOJ

JIHOMORAVSKÉHO TENISU: Břeclavsko [online]. 2. vyd. Praha: Copyright, říjen 2001, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://jts.cztenis.cz/historie [9]

KOVÁČ, Dalibor. TENISOVÝ ODDÍL SOKOL LANŢHOT. “Tennis is

our life”: Historie oddílu [online]. 1. vyd. Lanţhot, 2011, 2012 [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://www.tenislanzhot.cz/?page_id=9 [10]

LANGEROVÁ, Martina a Blanka HEŘMANOVÁ. Tenis a děti. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN 80-247-1256-3. [11]

LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. 1. vyd.. Praha : Olympia ;

Bratislava : Šport, 1985. 382 s. [12]

MĚSTO VELKÉ PAVLOVICE. Tělovýchovná jednota Slavoj Velké

Pavlovice: Z historie i ze současnosti [online]. 1. vyd. Velké Pavlovice, 2011, 2012

[cit.

2012-03-25].

Dostupné

z:

http://www.velke-

pavlovice.cz/Article.asp?nArticleID=64&nLanguageID=1 [13]

Pavlovický Open: Tenisový klub Velké Pavlovice. TJ SLAVOJ VELKÉ

PAVLOVICE. Fotogalerie [online]. 1. vyd. Velké Pavlovice, 2009, 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.pavlovickyopen.cz/

42

[14]

PRŮŠA, Ing.Zdeněk. ATS Podluţí: HISTORICKÉ TABULKY SOUTĚŢÍ

DRUŢSTEV NEREGISTROVANÝCH TENISTŮ. ATS PODLUŢÍ. ATS Podluţí: HISTORICKÉ TABULKY SOUTĚŢÍ DRUŢSTEV NEREGISTROVANÝCH TENISTŮ [online]. 1. vyd. Břeclav, 2004, 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.tenisbreclav.cz/tenis/vysledky_81_05.htm [15]

PRŮŠA, Ing.Zdeněk. ATS Podluţí: „Pohár města Velké Bílovice“. ATS

PODLUŢÍ. Pohár města Velké Bílovice [online]. 1. vyd. Břeclav, 2010, 2012 [cit.

2012-04-01].

Dostupné

z:

http://www.tenisbreclav.cz/tenis/turnaje/pohar_velke_bilovice10.htm [16]

PRŮŠA, Ing.Zdeněk. ATS Podluţí: turnaj MASTERS BORS CLUB CUP

2008/2009 - BORS Club Břeclav – 7.3.2009. ATS PODLUŢÍ. MASTERS Série: BORS CLUB CUP 2008/2009 [online]. 1. vyd. Břeclav, 2009, 2012 [cit. 201204-01].

Dostupné

z:

http://www.tenisbreclav.cz/tenis/turnaje/BC_master_09.htm [17]

PRŮŠA, Ing.Zdeněk. ATS Podluţí: VÝSLEDKY STENG CUP 2008 -

16.8. - 17.8.2008. ATS PODLUŢÍ. Amatérské tenisové sdruţení Podluţí o.s.: STENG CUP 2008 [online]. 1. vyd. Břeclav, 2008, 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.tenisbreclav.cz/tenis/turnaje/Steng_Cup_08.htm [18]

PRŮŠA, Ing. Zdeněk.

ATS

Podluţí:

XXVIII. ročník turnaje

neregistrovaných tenistů ve dvouhrách. ATS Podluţí: STENG CUP 2006 [online]. 1. vyd. Břeclav, 2006, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.tenisbreclav.cz/tenis/turnaje/Steng_Cup_06.htm [19]

Rekordy WTA Tour. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 1.

vyd. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.11.2011 [cit. 201203-25]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Rekordy_WTA_Tour

43

[20]

Rekordy ATP Tour. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 1.

vyd. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 20.3.2012 [cit. 201203-25]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Rekordy_ATP_Tour [21]

SCHOLL, Peter. Tenis: Průvodce sportem. 1. vyd. České Budějovice:

KOPP, 2000. ISBN 80-7232-169-2. [22]

SLOVÁCKÝ TENISOVÝ KLUB BŘECLAV. Kronika: 2000. 1. vyd.

Břeclav, 2000. [23]

SLOVÁCKÝ TENISOVÝ KLUB BŘECLAV. Kronika: 2002. 1. vyd.

Břeclav, 2002. [24]

SLOVÁCKÝ TENISOVÝ KLUB BŘECLAV. Kronika: 2003-2006. 1.

vyd. Břeclav, 2006. [25]

Slovácký tenisový klub Břeclav: Kronika 2003 - 2006. SLOVÁCKÝ

TENISOVÝ KLUB BŘECLAV. STK Břeclav: Slovácký tenisový klub Břeclav měl zastoupení v Davis cupu ! [online]. 1. vyd. Břeclav, 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.tenisklub-breclav.cz/onas2.htm [26]

SLOVÁCKÝ TENISOVÝ KLUB BŘECLAV. Kronika Slováckého

tenisového klubu Břeclav: 2003. 1. vyd. Břeclav, 2003. [27]

Slovácký tenisový klub Břeclav: STK Břeclav. SLOVÁCKÝ TENISOVÝ

KLUB BŘECLAV. Kronika 2003 - 2006: Závodní hraní 2004 [online]. 1. vyd. Břeclav, 2004, 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.tenisklubbreclav.cz/onas2.htm [28]

Slovácký tenisový klub Břeclav: STK Břeclav. STK BŘECLAV. Kronika

2003 - 2006: r. 2004 [online]. 1. vyd. Břeclav, 2006, 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.tenisklub-breclav.cz/onas2.htm

44

[29]

STK Břeclav: Slovácký tenisový klub. STK BŘECLAV. Tenisový tábor:

Brychta [online]. 1. vyd. Břeclav: Břeclav, 2006, 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.tenisklub-breclav.cz/onas2.htm [30]

Slovácký tenisový klub Břeclav: Závodní tenis. SLOVÁCKÝ TENISOVÝ

KLUB BŘECLAV. STK Břeclav: Úspěchy nejmladších tenistů [online]. 1. vyd. Břeclav,

2011

[cit.

2012-03-25].

Dostupné

z:

http://www.tenisklub-

breclav.cz/zavod_1.htm [31]

Slovácký tenisový klub Břeclav: Závodní tenis. SLOVÁCKÝ TENISOVÝ

KLUB BŘECLAV. STK Břeclav: Závodní tenis [online]. 1. vyd. Břeclav, 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.tenisklub-breclav.cz/zavod_1.htm [32]

Tenis klub Velké Bílovice. TENIS VELKÉ BÍLOVICE. Fotogalerie:

DetskyTurnaj_2009 [online]. 1. vyd. Velké Bílovice, 2009, 2012 [cit. 2012-0401].

Dostupné

z:

http://www.tenis-

klub.info/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=13:detskyt urnaj2009&Itemid=11 [33]

TENISOVÝ ODDÍL MIKULOV: bílý sport je krásný. TENISOVÝ

ODDÍL MIKULOV. Bílý sport je krásný:fotogalerie [online]. 1. vyd. Mikulov, 2010

[cit.

2012-04-15].

Dostupné

z:

http://www.tenismikulov.cz/fotogalerie/photogallerycbm_422479/12/ [34]

TENISOVÝ ODDÍL VELKÉ BÍLOVICE. Tenis klub Velké Bílovice:

Historie klubu [online]. 1. vyd. Velké Bílovice, 20.8.2009, 2012 [cit. 2012-0325].

Dostupné

z:

www.tenis-

klub.info/index.php?option=com_content&view=article&id=3:historieklubu&catid=8:obecne&Itemid=14

45

[35]

Tenisový oddíl Sokol Lanţhot: “Tennis is our life”. TENIS LANŢHOT.

Soustředění_f1 [online]. 1. vyd. Lanţhot, 5.12.2010, 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.tenislanzhot.cz/?attachment_id=1001 [36]

WTA: Ţenská tenisová asociace. In: Wikipedia: the free encyclopedia

[online]. 1. vyd. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2.3.2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/WTA [37]

WTA Tour Championships: Turnaj mistryň. In: Wikipedia: the free

encyclopedia [online]. 1. vyd. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-,

13.11.2011

[cit.

2012-03-25].

http://cs.wikipedia.org/wiki/WTA_Tour_Championships

46

Dostupné

z: