Vyšlo v květnu 2009
Z obsahu čísla Vše o dění v regionu Dvora Králové nad Labem
4. číslo / 1. ročník / Cena 7 Kč
Rozhovor s ThMgr. Janem Czekałou
Od tenisu k trávníkům
Články do zatáčky: Export
K
Názor z dálky: Stodvanáctka
rátké povídání s Milošem Jónem jsem zahájil dotazem, kde se narodil. Odpověděl jako výstřel z pistole: „Ve Dvoře Králové.“ Odpověď na otázku, kde jsi studoval, zněla trochu smutně: „V Trutnově.“ Otázka číslo tři: „Kde v současnosti pracuješ?“ Odpověď zněla jasně a hrdě: „V Jutě.“ Otázka na Miloše – co ho nejvíc v životě baví – byla skoro zbytečná. Jeho odpověď nemohla znít jinak než: „Vše, co se týká sportu.“ Sport je prostě jeho hobby. Je jen málo lidí ze Dvora, kteří by neznali Miloše Jóna. Každý, kdo hrál někdy tenis, si ho pamatuje z tenisových kurtů na Hrubých lukách, kde se od nepaměti pohyboval jako hráč a později jako funkcionář klubu. Mnozí si pamatují poslední velkou akci na otevřeném zimním stadionu v devadesátých letech, když moderoval utkání našich místních borců s veterány československé hokejové reprezentace.
Civilizace: Uklízet či neuklízet? Tip na výlet: Galerie Kuks 1 Dvoráci na cestách 2. díl Kulturní pozvánky Kalendář akcí na květen
Editorial
P
o roce dvatisíce se stal ředitelem nově zastřešeného zimního stadionu a zároveň vstoupil do krajské politiky za ODS. Jeho politická angažovanost v krajském zastupitelstvu trvala od roku 2000 do roku 2008. Celých osm let, tzn. dvě volební období, to byl jediný aktivní občan města, který zastupoval naše město v královéhradeckém parlamentu. Po celou tu dobu zastával pozici předsedy samostatného výboru pro sport a volnočasové aktivity. Dále byl členem školského výboru. Aktivní činnost v těchto výborech angažovala Miloše Jóna v roce 2003 za královéhradecký kraj do funkce místopředsedy komise ODM Českého olympijského výboru. Od dob architekta Jarolímka neznám jiného občana Dvora Králové nad Labem, který by zasedal ve vrcholném orgánu našich olympioniků. Už vůbec neznám, a nebo mně není známo, kdy naposledy byl někdo z našeho města vyznamenán členem exekutivy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) nějakou cenou. Miloš Jón obdržel na začátku letošního roku, přesně 14. ledna 2009, cenu MOV za sport a komunitu. Cenu mu předal jeden z našich nejúspěšnějších olympioniků všech dob Jan Železný. Mám pocit, že ti co navrhují a následně odměňují lidi jako je Miloš Jón vědí, co činí. Vždyť nebýt Miloše Jóna nebyla by možná realizace myšlenky pravidelně pořádat Olympiády dětí a mládeže České republiky. Měs-
to Dvůr Králové nad Labem by asi nepatřilo mezi města, která měla možnost hostit mladé olympijské naděje v roce 2006 při Zimní olympiádě dětí a mládeže, kterou organizoval královéhradecký kraj. Tato olympiáda byla mimo jiné vyhodnocena jako nejlepší akce pro děti a mládež v ČR za daný rok. Bohužel žádná politická reprezentace města z mého pohledu neuznala za vhodné, aby dlouholetou činnost Miloše Jóna nějakým hmatatelným způsobem ocenila. Tak už to bývá – doma není nikdo prorokem a každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, když ne jinak, tak aspoň nezájmem. Nikdo nemůže upřít Miloši Jónovi, že pomohl ze své funkce člena školského výboru zlepšit podmínky na místních středních školách. V oblasti volno časových aktivit mám pocit, že by každý starosta z malé vesnice v okolí Dvora Králové nad Labem nemohl říci na adresu Miloše nic špatného, právě naopak.
D
ost bylo chvály za roky minulé. Co asi dělá Miloš Jón dnes? Zastává nějaké funkce po tragické prohře ODS v krajských volbách? Nebo se
ztratil z politického života ve městě či v rámci kraje? Na tuto otázku lze lehce odpovědět. Žádné prohrané volby neměly vliv na jeho současné členství v Českém olympijském výboru. Tzn., že to asi nebyla „politická trafika“. Je zajímavé, že jeho jméno i nadále figuruje v projektech ČSTV. Asi stojí o jeho zkušenosti. Jako občan města Dvora Králové nad Labem je také v představenstvu akciové společnosti ZOO Dvůr Králové nad Labem. Z výše uvedených funkcí, ale žádné převratné peněžní toky nehrozí. Čím se dnes Miloš Jón živí – politikou, lobováním nebo pocti-
vou prací? Na tento dotaz jednoznačně odpovídá: „Pouze tvrdou prací na pozici obchodního zástupce firmy Juta.“ Zde má na starost prodej sportovních trávníků z nového závodu v Žirecké Podstráni. Úkol rozjet prodej syntetických trávníků pojal Miloš Jón stejně jako před lety úkol organizovat olympiády dětí a mládeže. Bez kompromisů a naplno. Intenzivně jedná s nejvyššími představiteli Českého tenisového svazu o novém umělém kurtu ve Dvoře Králové nad Labem. Celý den provádí po novém závodě špičky našeho fotbalového svazu včetně jednoho českého odborného kon-
www.kralovedvorsko.cz/km
zultanta z UEFA. Všichni nevěřícně kroutí hlavami, kde se vzal tak perfektní výrobek v České republice, naprosto srovnatelný s evropskou špičkou zabývající se výrobou fotbalových trávníků. Pouze zdlouhavá procedura certifikace může brzdit expanzi fotbalových trávníků ze Dvora Králové nad Labem do Evropy a do celého světa. Nejlépe jsou na tom arabští fotbaloví zákazníci. Ti už po juťáckém fotbalovém trávníku běhají. Snad se i dvorští fotbalisté dočkají celého fotbalového hřiště jako je třeba v Trutnově, když už i třeba v Moskvě v Českém domě se v současnosti pokládá umělý trávník ze Dvora Králové nad Labem. Já budu věřit tomu, že Miloš Jón opět nezklame a umělý fotbalový trávník pro místní fotbalisty zajistí a možná ho zajistí i za přispění nějakých třeba norských fondů nebo Evropské unie.
M
yslím, že mohu za všechny dvorské sportovce a sportovní nadšence popřát Miloši Jónovi, ať mu elán, nadšení a hlavně síly vydrží co nejdéle. Je to ku prospěchu všech. Nasik Kiriakovský
I
kostel sv. Jana Křtitele potřebuje reklamu. Je přeci nejstarší stavbou ve Dvoře Králové nad Labem. Pro věřící je svatostánkem, mohutné dveře má ale každému vždy otevřené, v létě je v něm příjemný chládek a z věže je úžasný výhled široko daleko. Stále se tu skrývá mnoho tajemství, která máme tu čest v příznivých dobách poodhalovat. Tak tomu bylo s rukopisem nebo pilířem z románského období. Náš kostel je poklad, na který jsem hrdý. Aleš Kubica
Omluva redakce
V
dubnovém čísle KM jsme nepublikovali u článku Rozhovor s ředitelem Městské nemocnice ve Dvoře Králové představení pana ředitele Ing. Miroslava Vávry CSc. Čtenářům i panu řediteli se touto cestou omlouváme. Aleš Kubica
1
Zpravodajství Městského úřadu ve Dvoře Králové nad Labem ! Město podalo žádost no poskytnutí dotace na Stezku lesního moudra. ! Město zavede systém IREDO (Integrovaný REgionální DOpravní systém) pro HMD. ! Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo nový grantový program na podporu zateplování a ekologické vytápění, ZELENÁ ÚSPORÁM. ! Zastupitelé města schválili Program prevence kriminality pro rok 2009. ! Finanční úřad oznamuje, že ode dne 10. 4. 2009 do 12. 5. 2009 bude k veřejnému nahlédnutí hromadný seznam o vyměření daně z nemovitosti na rok 2009. ! Město upozorňuje, že ve dnech 13. a 14. května proběhne zápis do mateřských škol Elišky Krásnohorské, Slunečná a Verdek.
Rozhovor
Čeká nás barevná budoucnost O
minulosti i budoucnosti kostela, o církevním životě ve Dvoře a o plánech místní římskokatolické farnosti jsem si povídal s panem farářem Janem Czekałou. Jak se polský farář může objevit ve Dvoře Králové nad Labem? Ve Dvoře Králové jsem se objevil náhodou, měl jsem zde dobrého kamaráda, před osmi lety zemřel a přijel jsem tedy do Dvora na pohřeb. Objevila se tu pro mě příležitost být tu a jít dále v kamarádových stopách. Bylo mi tenkrát skoro padesát let, ale řekl jsem si, to je poslední šance, kdy starý lidský strom může být ještě přesazen. Příležitost být ve Dvoře farářem jsem přijal rád. Co si myslíte o víře v našem městě? Velmi mě těší, že se lidé účastní církevního života stále ve větším počtu. I když se to nezdá, čísla církevních křtů a sňatků rostou. Například počet křtů od roku 2002 se ve Dvoře zdvojnásobil. Církevní slavnosti a bohoslužby také navštěvuje více lidí. Proč tomu tak je? NĚKDO nám lidi posílá. Mám z toho velikou radost.
Články do zatáčky
Export Č
ím déle pobývám v Praze, tím častěji si vzpomenu na svoji rodnou vísku. Zdá se, že se tu ve mně probudila doposud skrytá vlastnost – určitá odrůda patriotismu. Z počátku jsem se ho pokoušela ignorovat, ale už to není možné, vyrostl do nečekaných výšin a zcela mě prostoupil. I když asi ani tento pocit nemá věčného trvání – jak jsem se sama přesvědčila. Naproti chrámu sv. Jakuba – pro usnadnění vaší orientace se pohybujeme nedaleko Týnského chrámu – se nachází hospoda spojená s hudebním klubem nesoucí jméno Chapeau Rouge. Neříkám, že patří mezi mé oblíbené, některý typ zábavy nevyhledávám, ale na druhou stranu má něco do sebe. Dává totiž příležitost mladým, začínajícím kapelám, aby se mohly prezentovat v našem hlavním městě, a vzhledem k tomu, že leží v centru a je vyhledávaný i ze stran turistů, dost často na tyto kapely zavítá mezinárodní publikum. Tuto možnost prezentace počítám mezi velké klady, ať už je ten klub takový nebo onaký. Hlavně byla pak potěšující zpráva, která ke mně doputovala skrze rychlé informační kanály, že se zde objeví kapela původem z mého rodného města. Happy free friends. Ta hrdost! Ale ani v tuto chvíli nebylo mé nadšení na konečném stupni. O necelý měsíc později zde totiž koncertovala další skupina ze Dvora – Groteska. Najednou jsem si uvědomila výšiny našeho maloměstského exportu. Už to nejsou jen nově narozená zvířátka v zoo a jejich křty v závěrečném bloku zpráv na jedné nejmenované televizní stanici. Už to nejsou jen neustále pro a proti kolem prokletých rukopisů. Už to nejsou jen barokní sochy z nedalekého Kuksu. Jsou to mladí a koncertují daleko za hranicemi našeho kraje. Pro většinu to možná není nic převratného, ale občas potěší i tohle. Třeba se město za chvíli spojí i s něčím současným a ne zvířecím... Stačilo pár týdnů a mé nadšení značně ochablo, když jsem takhle jednou večer sledovala zprávy. Poznala jsem ho hned na první pohled, ale i tak jsem se ještě musela ve své domněnce utvrdit na internetu. Patriotismus najednou značně ochabl. Hrdost si taky někam odběhla... Bývalý učitel angličtiny se pokusil vyloupil banku. Neúspěšně. Popis celé situace byl vážně ještě horší. Export je export. Měla bych se asi už naučit brát věci jako dvojaké. Nikdy přeci není jen v kladném slova smyslu. Vzpomenu si na Dvůr ráda, ale přiznávám se, že v tomhle případě jsem se tak trochu styděla. Do příštího shledání vám přeji, aby se vám všem vyhnuly finanční krize a setkali jste se jen s kladnými zmínkami o té naší rodné vísce. Barbora Čiháková
2
Máme opravený kostel sv. Jana Křtitele, co dalšího chystá farnost opravovat? Před dvěma roky jsme zrekonstruovali interiér kostela, oprava trvala zázračné čtyři měsíce i přes odpor památkářů. Nyní můžeme kostel i vytápět. Při této příležitosti jsme náhodou nalezli románský pilíř, který ve mně vzbudil naději, že náš kostel není postaven na základech malé románské rotundy, ale na starších základech románské baziliky (více se dočtete ve článku Jak starý máme kostel?, pozn. red.). Výzkum, který byl proveden jen částečně, otevřel diskuzi o tom, kdy spatřily světlo světa nejen základy kostela, ale i města Dvora Králové, tehdy Chvojna. Věřím, že se na základě tohoto nálezu potvrdí pověst zmíněná v knize Královny a jejich věnná města, že začátky Dvora Králové se spojují s knížetem
do budoucna tuto činnost vedlo občanské sdružení Klíč.
Co říkáte „modernímu“ společenskému životu ve Dvoře? Žije tu nějaká společenská kultura? Myslím, že lidé nechápou, co je Dvůr za poklad, a nejsou na něj dostatečně hrdí. Objevuje se tu hodně věcí, které se lidem nelíbí. Člověk však musí začít od sebe, nebát se něco nového, někdy i nepopulárního podniknout. Aby byla barevná budoucnost, musíme pamatovat na minulost, kde také nešlo vše jednoduše a hned.
Žádali jste Evropské fondy o dotaci na rekonstrukcí interiéru fary. Jak to dopadlo? Přesněji, žádalo občanské sdružení Klíč, které působí při farnosti ve Dvoře Králové. Hlavní myšlenka projektu byla udělat z části fary kompletní zázemí pro místní sdružení a spolky. Již jsme měli domluveno partnerství na projektu s dvěma desítkami sdružení. I město se do projektu zapojilo. Bohužel jsme s projektem neuspěli, a to z důvodů nadpoloviční nespoluúčasti státní sféry. Nově budeme žádat přes naše římskokatolické biskupství.
Jaké akce farnost v dohledné době pořádá? Chtěl bych naše spoluobčany pozvat na několik akcí, a to hlavně na Májové pobožnosti, které se budou konat u mnoha kapliček v našem regionu, mohu zmínit například kapli Panny Marie v Podharti, která proběhne 14. května v 18 hodin nebo mši svatou v překrásné kapličce v Záboří, Na Hoře, ta se bude konat 16. května v 16.30. V červnu, 20. a 21., budeme pořádat den otevřených dveří kostela sv. Jana Křtitele, pak pouť se slavnostním posezením na zahradě za farou. Text a foto Aleš Kubica
ThMgr. Jan Czekała (57 let), farář Narozen v Piekarach v Polsku. Roku 1978 vysvěcen na kněze v řádu Misionářů Svaté Rodiny. Od roku 2001 působí jako farář římskokatolické farnosti ve Dvoře Králové nad Labem.
Bořivojem (9. století), který zde byl zachráněn uhlířem, a proto mu svěřil dozorství při stavbě kaple. Dělníci prý svoje stánky stavěli z chvoje, a odtud místo jest Chvojno. Připravuje se další výzkum v kostele? Výzkum byl pozastaven, a to z důvodu nedostatku financí. Hledáme tedy sponzora, abychom v bádání po datu postavení kostela, respektive datu založení Dvora mohli pokračovat. Kdo se bude letos starat o zpřístupnění věže kostela pro turisty? Město? Zatím má prohlídku věže na starosti město a pokračují jednání, aby
Pochvala
J
sem turista a ohlížím se po krásném místu, kde bych si sedl venku na svačinku. Rušný střed města mně moc nevyhovuje. Náhodou jsem nalezl upravený malý park u dětské polikliniky. Je dobré, že taková místa se ve Dvoře aktivně udržují. Chválíme.
www.kralovedvorsko.cz/km
Výtka
L
ze navštívit budovu Městského muzea ve Dvoře Králové, posadit se před ní a rozjímat nad krásou renovované budovy zvané „Špejchar“? Tak to jen ve snu. Jaké zklamání vás ve skutečnosti potká. Nemáte si kam sednout a před sebou vidíte rezatý plot okolo kamenné kašny a parkující vůz. Chudák návštěvník muzea!
Názor
Názor z dálky
Změnilo se vůbec něco? B
lahé paměti jsem byl prohlášen tehdejším (a vlastně tím současným) místostarostou za člověka, který škodí městu. Privatizoval se tenkrát bytový fond města a vedení města nebylo schopno stanovit podmínky výběrové soutěže tak, aby to odpovídalo zákonu. Po vyhlášení soutěže jsem si dovolil napadnout její výsledky u úřadu pro hospodářskou soutěž a dvakrát jsem „vyhrál“. Byly to výhry samozřejmě iluzorní, neboť třetí výběrové řízení se již podařilo napasovat na předem vybraného vítěze, ale mě zůstala nálepka škůdce. Nelituji, neboť spolupráce s tehdejším vedením města stejně nebyla možná. Toliko historie a… můžeme srovnávat se současností. Přežil jsem a po 10 letech jsem se dostal znovu s Městem Dvůr Králové „do křížku“. Vzhledem k tomu, že celá kausa není ještě uzavřena, omezím se jenom na tvrdá konstatování. Pokud někdo bude pochybovat o tom, co si dále přečte, tak si dovolím upozornit, že každý občan má právo na informace a tudíž si může vše ověřit na naší radnici.
Mimo to mohu vše, na požádání velmi jednoduše pomocí listin prokázat. Město Dvůr Králové mě chtělo prostřednictvím svého neschopného referenta okrást nejméně o 40 tisíc korun. Naštěstí jsem se nedal a v prvním odvolání bylo trapné Rozhodnutí města Dvůr Králové nad Labem okamžitě v plném rozsahu zrušeno. Nevěříte? Opravdu věřte! Až tento spor definitivně vyhraji, dám všem občanům návod, jak
se bránit aroganci a zpupnosti městských úředníků. Hlavně budu ale dávat pozor na to, abych ještě před tím neslyšel prohlášení radnice, že se jedná o selhání jednotlivce. Vždy, když toto slyším u vrcholových politiků, bere mě čert. Vždy si říkám: A kde je odpovědnost nadřízených? S jakým postojem nastupují tzv. uvolnění funkcionáři města do svých funkcí? Jakou odborností – mimo politickou jsou
vybaveni? Jak se k takovému problému postaví? Kolik jsou ochotni přiznat vlastního podílu na vzniklé situaci? Jsou vůbec schopni při tak velkém průšvihu vyvodit osobní odpovědnost? Jak funguje na úřadě personální politika? To bereme na úřad každého, kdo se přihlásí, jen aby byla naplněna směrná čísla a abychom místa doslova „zaplácli“? Tisíce otázek a jako obvykle je možno očekávat jenom vyhýbavé nebo spíš žádné odpovědi. Úředník tohoto kalibru je pro mě naprosto neschopný darmojed, a doufám, že vedení města k takovým excesům nebude nečinně přihlížet. Volení funkcionáři na radnici, to je především odpovědnost, služba občanům a pokora. To není výtah k vyšším funkcím ani k bezstarostnému ekonomickému polštáři. Ano, i k nim míří moje kritika, protože oni vytváří, společně se sborem zastupitelů, obraz města. A stále platí to české: Jaký pán, takový krám! Text Štěpán Harwot Ilustrace Lubomír Lichý
Názor
Alibismus Českých drah N
ěkde jsem nedávno zaslechl, že české dráhy mají podstatně méně zpoždění, než kdysi. Už jsem přišel na to proč! Jízdní řády jsou totiž nastaveny tak, že se zpožděním předem počítá. Neumím si jinak vysvětlit, že rychlík Liberec–Pardubice více stojí, než jede. Přijíždím ve Dvoře Králové na nádraží – sakra, jedu pozdě, vlak už tady stojí. Vyskočím z auta, splašeně
běžím k vlaku a zoufale očima hledám výpravčího, aby si mne všimnul a vlak ještě neodmávnul. O tom,
že nemám lístek a budu si jej muset koupit u průvodčího s přirážkou ani nemluvě. Nahrnu se do vlaku, sednu si, svléknu se, vyndám knížku a… stále nejedeme! Kouknu na hodinky a je to tak, má jet až za 3 minuty. Vlak totiž ve Dvoře čeká na rychlík v opačném směru. A nejen to, v klídku počká, až lidé z tohoto vlaku nastoupí a vystoupí a teprve potom se rozhoupe k odjezdu. To ale není všechno, v Jaroměři se to opaku-
je zase – 2, 3, 5, 8 minut, žádný čas, Hradec Králové to samé a pak ještě rychlík (!) pro mne nepochopitelně zastaví i na malé zastávce již v Pardubicích snad 300 metrů od hlavního nádraží. Výsledkem je, že trasa 60 km ze Dvora Králové do Pardubic trvá 1 hodinu a 2 minuty i když by to objektivně šlo za 50 minut. Text Jan Holan Foto Archiv redakce
Jak starý máme kostel
aneb Historie baziliky kostela sv. Jana Křtitele D ějiny osídlení oblasti Dvora Králové sahají dle archeologických nálezů hluboko do pravěku, počítat můžeme s mezolitem. Množství nástrojů neolitických, eneolitických umožňuje dovodit, že Královédvorsko patřilo k severním výběžkům staré sídelní komory úrodného Polabí. Přímo z katastru města jsou známy starší nálezy mincí z doby římské. Pověsti o našem kostele sahají až do doby 9. století, kdy prý kníže Bořivoj projížděl našim krajem. Vznik původního románského kostela je možné klást do období druhé čtvrtiny 13. století. Není však prozatím možné vznik konkrétně určit. Vybudování kostela může souviset s dobou vlády Václava I. (1230 až 1253), který začal roku 1241 budovat vnitřní infrastruktury okrajových oblastí českého státu. Nejstarší nepřímá zpráva o existenci dvorského románského kostela sv. Jana
Křtitele se váže k roku 1270, kdy se objevuje farář, plebán Gotfrid de Curia, jako svědek na listině řešící spor mezi miletínskou a hořickou farností. Stavba původního románského kostela zanikla kolem roku 1400, kdy proběhla jeho přestavba gotické stejnolodi, která spolu s výstavbou presbyteria (prostranství při hlavním oltáři) trvala až do sklonku 15. století a při níž byla postupně původní románská stavba rozebraná a jako stavební materiál dále použita. Z tohoto důvodu se dochovala jen část románského zdiva, která sloužila jako základ jižní patky raně gotického vítězného oblouku (dnešní „pilíř“). Stavba přetrvala s menšími obměnami až dodnes. Údaje byly čerpány ze stavebněhistorického průzkumu děkanského kostela sv. Jana Křtitele, kterou vytvořil Mgr. Marek Madaje. Text a foto Aleš Kubica
www.kralovedvorsko.cz/km
Stodvanáctka N
áš známý, zahradník, přijel na návštěvu a hlavně přijel seříznout jabloně. Odborně. Při práci nám vyprávěl příběh, o který se s vámi musím podělit. Tady to máte. Žije v malé vesničce, idylicky položené do mírumilovné české krajiny, kde opravuje starobylý statek. Při trhání dřevěné podlahy ve špejcharu objevil dva útočné granáty z války a nějakou munici. Do té doby pracoval s vervou a údery jeho kladiva byly velmi razantní. Po objevení granátů byla razance tatam a s vidinou nálezu dalších výbušnin, které by statek mohly srovnat se zemí, zavolal místní policii. Nikdo to nebral a ani na mobilním čísle nic. Tak se odhodlal vytočit 112 a začaly se dít věci. Nálezce: „Našel jsem granáty.“ Operátorka: „Opravdu granáty?… A není to nějaký fór?“ Nálezce: „Není, jsou to granáty.“ Operátorka: „Já vás spojím.“ A spojila ho s hasičským záchranným sborem. Hasiči: „Tak, copak se děje?“ Nálezce znovu popsal, jak našel granáty. Hasiči: „Dejte nám jméno, adresu. Dobře, kolik jich je? Dva? S ničím nehýbejte, hned jsme u vás. Spojíme vás s policií.“ Crrrr, crrrr… Nálezce: „To je policie? Já jsem našel granáty.“ Policie: „Už víme, kolik jich je?“ Nálezce: „Dva.“ Policie: „Kde jste je našel? A proč jste je našel? A co tím sledujete, že jste je našel? Přijedeme! S ničím nehýbat!“ Náš zahradník tedy s ničím nehýbal a čekal. Za hodinku se do poklidné vesničky, za kvílení sirén, přihnaly tři hasičské tatry, dvě dodávky a dva policejní vozy. Všechno to blikalo, vylezly jejich posádky, hasiči v plné zbroji, policie ve služebním a začali konat. „Okamžitě všichni pryč a ohraničit místo nálezu!“ vydal pokyn velitel zásahu. Sto metrů od nebezpečných granátů se tísnila celá vesnice, včetně domácích ze statku, kteří byli vyhnáni od oběda. Abyste pochopili situaci, jedná se o velmi ospalou vesničku, kde všeobecnou pozornost vzbudí osamělý chodec a krizové zasedání místní samosprávy může vyvolat zakousnutí slepice sousedovým psem. A teď tohle! Vrčící, blikající a houkající technika, páska zakazující všem možnost potěžkat si granáty, manévry mužů v plné polní a novináři. Ti se vzali kdoví odkud, fotili jako diví, páčili ze všech informace a viditelně litovali, že nic nevybouchlo. „Čtyřka volá jedničku, čtyřka volá jedničku… Kde je ten pyrotechnik?“ Příjem: „Jednička volá čtyřku. Ještě nepřijel? Prozvoním ho. Konec.“ Mezitím se policie pustila do výslechu nešťastného nálezce. „Nejsou to náhodou vaše granáty?“ „Nejsou.“ „Dobře. Jak to, že jsme se o tom dozvěděli až teď?!“ (Bylo 13 hodin) „Když jste je našel, tak bylo 10 hodin!“ Nešťastný nálezce vysvětloval, že volal místní policii, ale nebrali to ani na mobilním čísle. „Jó, pane, my jsme v terénu, my plníme úkoly!“ bránil se místní policista. „A mobil? Nejspíš slabý signál.“ „Dobrá, zatím neopouštějte místo, ještě vás vyslechneme“. Ve velmi teplém dnu čekali zpocení hasiči i policisté, vesničané i vrčící a blikající technika na příjezd pyrotechnika. „Nemůžete ty tatry vypnout? Nedá se tu dýchat.“ Ptal se nálezce hasičů. Ti se usmáli a odpověděli: „My jezdíme na bionaftu“. Nakonec pyrotechnik přijel, dokráčel k hlídkujícím záchranářům. „Tak, kde to máte?“ Byl odveden na místo nálezu, prohlédnul si granáty, které náš zahradník před zásahem velmi jemně oprášil smetáčkem. Potom je vzal do rukou, strčil si je do kapes a zeptal se. „To je všechno?“ Vy už to neprohlídnete? Nějakým přístrojem nebo tak nějak?“ Zavrčel a zašťoural klackem v sutinách. „Dobrý, nic tu není“. „To na tu munici nemáte aspoň nějakou speciální bednu?“ Pokračoval nálezce ve snaze omezit nebezpečí výbuchu na minimum. „Nemám“. „Ale takhle to nemůžete nést mezi těmi lidmi, co kdyby se něco tento…“ „Tak mi dejte tuhle papírovou krabici, já to tam schovám“. A bylo to. Náš známý získal zkušenost s předpisy, když se něco tento, ztratil pět hodin času a možná se stal místní celebritou, která může s klidem kandidovat ve volbách. A číslo 112? Hlavně žádnou paniku! Lubomír Lichý
3
Civilizace
Názor
V
Uklízet či neuklízet?
M
ožná, až budete číst tyto řádky, tak už nebude po sněhu ani památky, ale téma je stále aktuální i v jiných ohledech. Konečně je tady ale to, co už mělo přijít dávno. Parlament se po téměř 20 letech možnosti svobodného rozhodování uráčil zrušit jeden starý paskvil. Dal do souladu se skutečností tu nejzákladnější věc. Totiž to, že za majetek je odpovědný jeho vlastník. Ano, pochopili jste správně. Je řeč o chodnících ve městě. Dosavadní neprůhledná právní úprava nařizovala úklid sněhu na chodníku a zajištění jeho schůdnosti, majiteli přilehlé nemovitosti, přestože vlastnicky přísluší chodníky, až na drobné výjimky, městu. Autor těchto řádků doufá, že schválení projde hladce i Senátem a i pan president potvrdí svůj konzervativní vztah k vlastnictví. Vlastně se ani nelze divit, že města právě nyní křičí: Na úklid chodníků nemáme kapacity ani finance. Když se ale jedná o zábor chodníku, tak to se k vlastnictví hrdě hlásí, vyhlášky vydávají a peníze pod sankcemi vyžadují. Ty uklízej a sem tam nám za náš chodník i něco zaplať! Peníze potřebujeme, abychom je jinde třeba „projedli“! Pokud se vybrané peníze za zábor veřejného prostranství budou směrovat právě na úklid chodníků, třeba to bude bolet o trochu méně. Jsou slyšet i hlasy – kupodivu vždy jen od městských úředníků nebo volených zastupitelů – budeme tedy vybírat za používání chodníků peníze. Tato zvolání samozřejmě hraničí se zdravým rozumem... A ihned odezva – město prý bude vybírat „chodníkovné“! Tak za tyto a podobné výrazy by měl jejich původce dostat nejméně ještě jeden lepanec. (Snad ještě pamatujete Julínkovné a Cikrtovné. Krajským darům se prý říká Ráthovné, aktuální je šrotovné a třískovné.) Nevím, možná se dá spousta peněz ušetřit i na hrůzách typu lokální „porcování medvěda“. Domnívám se však, že v této chvíli nejde ani tak o úklid vlastní, jakož spíše o princip „doposud jsme to nedělali, tak proč nyní ano“. Ono totiž jde ruku v ruce úklid s údržbou a tam bude asi ten zakopaný pes. Celoroční údržba chodníku, bude-li odpovědnost jasně vymezena, bude také náročné sousto. Uklízet stavebně neudržovaný chodník přináší další značné problémy. Ručně to majitelé přilehlých nemovitostí ještě zvládají, ale jak na to půjde město jenom pomocí mechanizace? To bude těžký oříšek. Dnes se samozřejmě naskýtají desítky volných rukou pro veřejně prospěšné práce, ale jako vždy jsou i zde asi největší reservy v organizaci. Mohl bych být podceňován v této úvaze z podjatosti. Lehce to však vyvrátím. Naše rodina vlastní ve městě několik nemovitostí, lemovaných doslova desítkami metrů chodníků. Vynakládáme nemalé náklady, abychom pravidelně uklízeli z chodníků sníh. Napadne – uklidíme. (Pravda, poslední léta ho zase nebylo tolik, ale letošní zima ukázala, že moje žertem míněná slova o „globálním ochlazení“ mohou mít i racionální základ.) Mnohdy pak ale stačí, aby jedenkrát projelo auto údržby silnic s radlicí a chodník je opět plný sněhu! Můžete začít znovu! Kdo to řeší? Jak se může vlastník přilehlé nemovitosti proti takovéto svévoli bránit? Mimo to máme v každé nemovitosti k dispozici dostatek posypového materiálu pro případ náledí. A aby nebylo pochyb, chodníky vlastně čistíme od nečistot a odpadků celoročně. Téma psí exkrementy by vydalo na samostatnou úvahu. Toto všechno děláme, protože protivit se některým slabomyslným zákonům této země se nevyplácí. Ano, uzavřeli jsme i řadu pojistek, které relativně chrání naši odpovědnost. Náklady na úklid i pojistky neseme pochopitelně ze svého a nejde o malé částky. A nyní se stane nehoda. Na uklizeném chodníku, který nám sice vlastnicky nenáleží, jeho úklid od sněhu však ano, přesto někdo upadne a způsobí si zranění. Kdo nyní rozhodne, zda si náhodný chodec beze svědků způsobil na chodníku zranění uklouznutím, vlastní neopatrností nebo pouhým náhodným zakopnutím. Jakpak se to asi řeší v Bruselu? V rámci objektivity je třeba konstatovat, že město Dvůr Králové, zejména v poslední době, odstraňuje sníh z řady frekventovaných chodníků u nemovitostí, které nejsou v jeho vlastnictví a v případě náledí provádí posyp inertními nebo jinými materiály. Odpovědnost za to, aby byl chodník schůdný, však stále leží na majitelích nemovitostí. Vystrčení cedule s nápisem „V zimě se komunikace neudržuje“ nebo „Vstup a chůze jen na vlastní nebezpečí“ je bolševismem zavánějící alibismus. A tak vzkaz všem občanům: Buďme zodpovědní především sami za sebe, chovejme se podle toho, i když padá sníh, neboť osobní odpovědnost je nezastupitelná! Vykročení města tímto směrem vítám. Věřím, že až nový předpis nabude platnost, budou deformované vztahy narovnány. Pak se jistě i naše město s touto novinkou důstojným způsobem vyrovná. Poslední zpráva: Pan president parafoval předpis, týkající se výše uvedené problematiky! Teď je aby město už konečně dokončilo úspěšně inventarizaci svého majetku, aby bylo jasné co je čí a kdo za co odpovídá. Přeji vám všem příjemnou chůzi po vždy schůdných a upravených chodnících! Text Štěpán Harwot / Foto Archiv redakce
4
březnovém čísle vyzýval bývalý občan našeho města pan Jiří Novák k diskusi nad problematikou přiblížení dálnice k našemu městu. Tak tedy zde reaguji jako občanka města a reaguji, stejně jako pan Novák z Prahy, zaujatě. Pan Novák, kterého podobné stavby patrně „živily“, nezaujatý pohled nemá a nemám ho ani já. Na oné zmiňované besedě jsem seděla vedle Martina Bursíka a většina lidí v sále byli lidé, které znám a vážím si jich. Byli to občané našeho města, ale také občané a v hojné míře i starostové a další zastupitelé okolních obcí. Starostové, kteří hájí zájmy svých občanů a záleží jim na kvalitě života v jejich vesnicích. A s tou se opravdu neslučuje mít „za humny“, a to místy necelých 100 m od nejbližších domů, megalomanskou stavbu 27 m širokou, vedoucí místy na desetimetrových pilotech. Stavbu, která svou plánovanou kapacitou přesáhne desetinásobně současnou potřebu. Výstavba R11 v plánovaném rozsahu totiž nemá být jen jakýmsi prodloužením plánované dálnice z Jaroměře, ale jejím pokračováním, kdy změna jména z dálnice na rychlostní komunikaci značí jen určité, pro běžného občana bezvýznamné parametry, jako je změna oblouku v zatáčkách apod. Kdo si představuje jen o něco širší běžnou silnici první třídy, je na velkém omylu. Tato stavba se stane při těchto parametrech koridorem Evropy, který stáhne průjezd kamionů naší republikou do této jediné komunikace. Mám toto město ráda a záleží mi na jeho rozvoji, mám však i ráda jeho okolí. I to si zaslouží pozornost. Máme zde krásnou zachovalou barokní krajinu Šporkova Kuksu. Vědí občané, že plánovaná R11 má zasáhnout i tuto oblast a plánované přemostění Kuksu je téměř ve výšce hospitalu? Současný most bude pod ním jako drobeček. Myslí někdo na lidi žijící v domcích pod ním? Myslí někdo na občany Choustníkova Hradiště a Kocbeře, kterým stavba „rozpůlí“ vesnici a ještě povede přes
R 11 jejich zdroje pitné vody? Zamysleli se autoři projektu i moudří tohoto kraje nad obyvateli Výšinky i dalších obcí ve směru na Trutnov, kteří budou sevřeni rovnou dvěmi komunikacemi – R11 a stávající silnicí? Já tedy přístup Martina Bursíka naopak oceňuji. Ano i takto jsem zaujatá. Žít na úkor jiných lidí i budoucích generací je prostě neslušné v Praze, ve Dvoře Králové i na vesnici. Někteří lidé už si to uvědomili. V našem městě se traduje moc pěkný příběh o neuskutečněné výstavbě železnice labským údolím,
kterou zhatili tehdejší dvorští radní, v jedné osobě podnikající v povoznictví. Přesto se (i s nádražím na kopci nad městem) stal Dvůr prosperujícím průmyslovým městem s přídomkem český Manchester. Ty časy se již nevrátí, i tak mám však pochyby o spojitosti průmyslového rozvoje s dálnicí co nejblíže k městu. Důkazem budiž krachující firmy na Českomoravské vysočině hned „pod“ D1. Spojitost dopravní obslužnosti a prosperity je dost diskutabilní obecně, těch faktorů, které ji ovlivňují je mnohem více. Vím, že dopravní obslužnost našeho kraje si zaslouží pozornost a situaci je třeba řešit. Abych nebyla staromilecký kritik – vím, že výstavba dálnice je skutečně nutná do Jaroměře, dál už by však mělo přijít
jiné řešení. Možností je třeba rozšíření a úprava s obchvaty obcí u obou silnic 1. třídy směrem do Polska, tedy jak na Trutnov, tak na Náchod. Tím spíš, že na polské straně se stále ještě nerozhodlo, kde by komunikace navazovaly. Aby celá naše slavná R11 nekončila v polích u Královce. Takový příklad už na Liberecku také máme. Pokud jste dočetli sem a pokud vás třeba můj dopis „nadzvedl“, jen dobře. To, že byl článek otištěn, svědčí nejen o velké odvaze redaktorů, ale i o tom, že to s demokracií v našem městě není tak špatné. Diskutujme a zajímejme se o věci kolem nás dřív, než se nás bytostně budou týkat a bude pozdě. Text Sofia Hladíková Foto www.ceskedalnice.cz
Kniha srdce Královédvoráků o naučné knihy nebo poezii. Do ankety České televize jsme tedy za naše město přispěli úctyhodnými 708 hlasy. Nejčastěji nominované tituly a počet hlasů: Literatura pro dospělé: 1. Němcová, B.: Babička 22 hlasů 2. Jirotka, Z.: Saturnin 12 hlasů 3. MacDonald, Betty: Vejce a já 10 hlasů
V
sobotu 4. dubna odstartovala Česká televize zábavnou anketu Kniha mého srdce. Do nedělní půlnoci 19. dubna mohli občané České republiky nominovat svou knihu srdce pomocí anketních lístků, které byly k dispozici v knihovnách, nebo prostřednictvím internetových stránek www.knihasrdce.cz. V rámci ankety vyhlásila Městská knihovna Slavoj tipovací soutěž na vítěznou
knihu a soutěž „Nejúspěšnější sběratel“, která spočívala ve sběru anketních hlasů. Jaké tituly tedy tipovali občané našeho města? Prostřednictvím anketních lístků zvolilo svoji nejmilejší knihu 165 čtenářů, na arších „sběratelů“ bylo odevzdáno 589 hlasů. Celkem jsme obdrželi 754 nominací, z nichž bylo 46 neplatných, protože se nejednalo o beletristickou literaturu, ale
www.kralovedvorsko.cz/km
Literatura pro děti: 1. Rowlingová, J. K.: Harry Potter 26 hlasů 2. Lindgrenová, A.: Děti z Bullerbynu 20 hlasů 3. Miler, Z.: Krtek a kalhoty 14 hlasů Podrobný seznam bude pro wvšechny zájemce k dispozici v knihovně. Zveřejnění TOP 100 proběhne v sobotu 9. května v druhém zábavním večeru České televize. Zároveň moderátor pořadu Jaroslav Dušek odstartuje
nové hlasování, které se však bude týkat pouze první stovky nominovaných titulů a bude se tak volit TOP 12. Výsledky soutěže „Nejúspěšnější sběratel“ Výše zmíněných 589 hlasů „nasbíralo“ do ankety 67 soutěžících. Certifikát a hlavní cenu, poukázku na knihu dle vlastního výběru v hodnotě 300 Kč, si vysbírala s počtem 37 platných hlasů Barbora Machková. Odměnu v podobě trička Městské knihovny Slavoj získávají Zdeněk Krejčí, Pavel Konrád, Lenka Dušková, Jan Kopp a Jan Novotný. Všem soutěžícím děkujeme a sběratelům gratulujeme k dosaženému úspěchu. Stále pokračuje tipovací soutěž na absolutního vítěze. Kdo má chuť odhadnout vítězný titul, může tak učinit do 30. června v jednotlivých odděleních knihovny, mailem na
[email protected] nebo sms zprávou na telefon 721 390 348. Ve hře je opět poukázka na knihu dle vlastního výběru v hodnotě 300 Kč. Marta Staníková
Dvoráci na cestách
Z Chicaga pláněmi až pod Skalisté hory / 2.díl V Cedar Rapids nás vítá cedule s českým nápisem Je teprve duben, a když jsme unášeni za slunného rána hustým provozem dálnice I 80 z Chicaga na západ, dochází mi, že šortky, uložené na dně zavazadla budou muset na nejbližším odpočívadle ven. Provoz na několikaproudové dálnici je plynulý a rychlý a trvá jen chvíli než přejedeme stát Illinois a odbočujeme do města Davenport. Leží přímo na řece Mississippi, jež tvoří hranici s Iowou. Mississippi má před sebou ještě dlouhou cestu, přesto je zde už dospělou řekou, poskytující dostatek prostoru velkým kolesovým plavidlům. Jarní atmosféra přilákala do nábřežního parku i skupinu svatebčanů a několik pivařů skrývajících své pivní potěšení v papírových sáčcích, aby vyhověli americkým zákonům. V zemědělské Iowě máme naplánovánu zastávku, na kterou jsme opravdu zvědavi – české městečko. Hned na vjezdu do města Cedar Rapids nás vítá cedule s českým
nápisem. Parkujeme a podnikáme podvečerní procházku poklidným městem, je totiž neděle. Obchůdky nesou nápisy „Sykora Bakery“, „Boženka’s Gift Shop“ apod., ale jsou v tuto dobu zavřené. Usedáme na chvíli v jednom z barů, a když přijde číšnice, naivně se jí ptám, zdali mluví česky. Když zakroutí hlavou, ptám se, zná-li někoho, kdo česky umí. Na pár vteřin zkamení, pak ji bleskne a povídá: „Stará paní M. uměla česky! Ale nevím, jestli ještě žije…“ Zklamáni odcházíme a pokračujeme v prohlídce. Procházíme Sokolským parkem, míjíme České a slovenské národní muzeum a knihovnu. Vztah ke staré vlasti se tu i po mnoha generacích udržuje.
Madisonské mosty To není jen název romantického filmu s Meryl Streepovou a Clintem Eastwoodem, ale jsou to i skutečné mosty. Nejsou takové jen ve Verdeku, ale i v okrese Madison v Iowě. Celodřevěné, zastřešené a přesně ty, co si ve filmu zahrály. Někte-
ré jsou jako památka, po jiných lze v místním provozu přejet.
Místo fotbalu sobotní rodeo Měli jsme poměrně velký cestovatelský plán a rozhodli se, že se v sousední Nebrasce nebudeme zdržovat a pojedeme přes noc, abychom trasu stihli. V podvečer se procházíme v malém městečku na konci Iowy a v letním oblečení vyrážíme vstříc noci. V nekonečných pláních, kterými musíme ujet do Denveru asi tisíc kilometrů, zažíváme v noci bouřkové peklo. Blesk stíhá blesk, chvílemi není v hustém lijáku vidět na krok, tak musíme zastavovat. Benzínové pumpy mají v noci často zavřeno. Když se rozednívá, přejíždíme hranici do Colorada. Poletující vločky sněhu houstnou s každou ujetou mílí a travnaté louky se začínají ztrácet pod vrstvou nečekaného sněhu. Když jsem na sebe pohleděl, zasmál jsem se, mé šortky a sandály byly odsouzeny k okamžitému návratu na své původní místo v zavazadle.
Ještě před Denverem nás poutač svádí z dálnice k muzeu či hale slávy americké speciality – profesionálního rodea. Obrovská výstavní budova je věnována všemu, co se tohoto drsného sportu – jízdy na divokých koních – týká. Tak, jako se v Čechách hrají i na vesnických hřištích o víkendech fotbalové zápasy, ve Státech patří k místí tradici právě vystoupení rodea. Právě legendám tohoto sportu patří ve výstavních síních dostatek místa. Velký motel na předměstí Denveru má dokonce tři podlaží. Stmívá se a já stojím opřen o zábradlí v teplé flísce a skrz hustě poletující vločky se snažím dohlédnout na osvícené mrakodrapy downtownu. Centru Denveru, města s krásnou polohou na úpatí východního hřebenu Skalnatých hor, dominuje, kromě typické budovy Kapitolu, nedávno zprovozněný tvarově výstřední komplex budov Muzea umění dle návrhu světově známého architekta Liebeskinda. Větší americká města mají většinou podobný ráz – dominuje jim hrstka mrakodrapů downtownu a zbytek sestává z nekonečné plochy převážně nízkopodlažní zástavby. Z okrajů měst je obvykle do centra na naše zvyklosti hodně daleko, ale dopravní tepny jsou kapacitní a doprava je oproti Evropě nesrovnatelně plynulá.
Boží zahrádka Podhorské Colorado Springs je velmi příjemným a úhledným městem. Při procházce objevujeme výstavu, kterou si nelze nechat ujít. Annie Leibovitz – American Music. Proslulá fotografka portrétů a světových osobností zde prezentuje tváře americké hudební scény. Příjemný zážitek. Po odjetí pár mil se rozprostírá přírodní ráj – Garden Of The Gods (Boží zahrádka). Zvlněný terén podhůří je ozdoben osaměle rozprostřenými dočervena zbarvenými pískovcovými skalami malých i obřích rozměrů. Kolem nich vedou po travnatých pláních nepravidelně posetých jehličnany pěší cesty. Ano, cítíme se jako v pohádce, podnikáme túru alespoň na půl dne a nechce se nám odtud odjet. Než však Colorado opustíme, zajíždíme serpentinami vysoko do kopců, abychom spatřili z hrubých bílých kamenů zbudovanou hrobku Buffalo Billa, všudypřítomné ikony amerického západu. (V příštím díle pojedeme zpět do Chicaga.) Text a foto Vladimír Kneissl
Tip na výlet
S
Den otevřených dveří na požární stanici ve Dvoře Králové I
v letošním roce pořádá Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje u příležitosti svátku sv. Floriána, patrona všech hasičů, tradiční „Dny otevřených dveří“ na stanicích Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje. Na stanici ve Dvoře Králové nad Labem proběhne tato osvětová akce ve dnech 3. a 4. května 2009. V neděli 3. května budou prostory požární stanice přístupny široké veřejnosti od 9 do 17 hodin. Následující den, v pondělí 4. května, bude stanice otevřena jak pro veřejnost, tak pro organizované skupiny školní, případně předškolní mládeže a zájmové kluby. Vedoucí těchto skupin žádáme o dohodnutí termínu návštěvy na telefonní lince 950 526 485. Po vzájemné dohodě lze stanovit termín návštěvy i na kterýkoliv jiný den. Jsme přesvědčeni, že tato akce je vhodnou příležitostí pro občany města a okolí, jak se mohou seznámit s technickým vybavením, s výcvikem a rozsahem práce příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. Touto cestou chceme také oslovit všechny obyvatele města Dvora Králové nad Labem, kteří mají zájem o požární ochranu, ochranu obyvatelstva a záchranářskou činnost, aby nás v těchto dnech kontaktovali. V současnosti probíhají přípravné práce směřující k ustanovení Jednotky požární ochrany města a každý občan starší osmnácti let, který má o tuto činnost zájem, bude vítán. Text Jaromír Brdička / Foto Jan Holan
Galerie Kuks 1 nad každý Dvorák zná hospitál Kuks – ojedinělou památku, kterou ročně navštíví tisíce turistů. Náš tip na výlet vás chce inspirovat a doplnit dvojici hospitál Kuks – Braunův betlém o Galerii Kuks 1. V domě s číslem popisným 1 vdechla život galerii paní Jana Jaklová. Keramika, šaty z přírodních materiálů, šperky. Kvalitní, originální a užitkové. Galerie je současně i dílnou a místem, kde se budou pořádat kurzy a workshopy práce s hlínou. Večery ožijí přednáškami na různá témata, jak říká paní Jaklová,
Pozvánka
kdo něco umí a bude chtít o tom vyprávět, rádi mu poskytneme prostor. V galerii bude vystavovat i mnoho dalších umělců s myšlenkou nabídnout kvalitu a výběr. Přijďte se podívat, dýchne na vás umění, tradiční řemeslo a genius loci tohoto místa. Provozní doba: v květnu, červnu, září a říjnu, od středy do neděle, 10–17 hodin; v červenci a srpnu, od úterka do neděle, 10–17 hodin. Text Irena Kubicová Foto Aleš Kubica
www.kralovedvorsko.cz/km
5
Jana Šrámková
Umění
Kulturní pozvánka
Festivalové dozvuky aneb Laco Dezci a Steve White
Jana Šrámková je začínající autorka. Původně vystudovala Evangelikální teologický seminář, nyní dokončuje studium tvůrčího psaní a redakční práce na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Věnuje se literatuře pro děti a kniha, kterou se zde snažím přiblížit, je jejím prozaickým debutem. Vyšla ve speciální edici nakladatelství Labyrint, která nese název „Fresh.“ Jsou zde publikované právě knihy mladých autorů. Nenechte se odradit, o kvalitě (a nejen o ní) svědčí už samotný fakt, že jen pár měsíců po vydání už má autorka nominaci na prestižní literární cenu Jiřího Ortena.
U
ž samotný název novely Hruškadöttir je poněkud složitější. Jak i sama autorka naznačila, má určitou zálibu v zemích ležících v severní Evropě, hlavně pak k jednomu vzdálenému ostrovu – Islandu. Zde mají stále tradici v pojmenovávání dětí, kdy jméno rodiče přechází na děti a je pouze přidána koncovka podle pohlaví. Hlavní hrdinka je tedy dcerou Hrušky. A ne náhodou, motiv hrušky je pro Hanele velmi důležitý. Oklikou se tak dostávám k tomu, proč je na přebalu to tajemné dvojsloví „islandská“ novela. I hrdinka má zálibu v severských kulturách, dokonce je i studuje. Její uvedení na scénu však s jejím momentálním studiem nemá moc co dočinění. Kniha od první věty totiž zaujme něčím zcela odlišným. Zcela osobitou poetikou a stylizací. Používá krátké a důrazné věty, které plynou velmi snadno, i když se nad jejich významem člověk nejednou pozastaví. Stejně jako ho okouzlí i práce s obrazností – nutí čtenáře si představovat, popisuje jednoduše, ale přitom důsledně. Nepokouším se o protimluv, jen vyjadřuji určitý typ textu, kde člověk zároveň se čtením sleduje jednotlivé obrazy. Zachycuje příběh neobyčejné lásky, ačkoli to slovo samotné ani jedinkrát nepoužije. Ano, cítíme ten podtext, jak se děj odvíjí, ale s určitou jistotou to nejsme schopni konkretizovat. Pod tímhle dojmem se totiž skrývá mnohem zamotanější labyrint a několik dalších narativních linií odvíjejících se na různých místech a časech. Dva prvky v celém časoprostoru příběhu jsou však hlavní – doba před tragédií a doba po ní. Náhlé odlišné vnímání hlavní hrdinky je očekávatelné, ale i tak je popsané s intenzivním prožitkem a nenechá nikoho knihu zavřít. Sama autorka chtěla parafrázovat velký příběh – Joba. Což může leckoho vyděsit, ale kolikrát se už potvrdilo, že inspirace něčím takovým neznamená nutně starobylost a nečitelnost.
Ukázka: „Ale pak si vzpomenu na to, jak jsem se kdysi rozhodla studovat islandštinu – před stovkami let, ještě na základce, během vteřiny, když jsem se v nějakém článku dočetla, že k tomu všemu, co mě na tom jazyku fascinuje, se osamocený, bez pomoci řekne sám v lodi. Vzpomenu si na ledový záchvěv okamžiku, kdy jsem zjistila, že na Islandu dodnes nejsou příjmení a krom křestního jména člověk nosí už jen jméno svého otce, za kterého přidá buď -son, syn, nebo -döttir, dcera. Čím bych se od ostatních Veronik světa lišila já? Co bych měla za jménem? Hruškadöttir? Byla bych bezejmenná? Sama v lodi?“ In Jana Šrámková. Hruškadöttir. Praha: Labyrint, 2008, s. 64.
15.
Ctnosti a Neřesti K
do zná správnou míru? Kdo právo soudit má? Kdo překročil svou víru? Kdo bere a nic nedává? Kdo určuje, co ctností jest? Co marnost s neřestí? Kdo vymyslel tu zvláštní lest, zda hřeším, či zda nehřeším?
Jsem hříšník a kdo to řekl? Otec, král, či slavný rek? Kdo je tady a kdo tam? Koho se to vlastně ptám? Kudy a kam…
Zřím teď PÝCHU - vilnou děvu, s sebou nese náruč HNĚVU.
TRPĚLIVOST sází růže, chvat a spěch ti nepomůže.
LAKOMSTVÍ je další hřích, LENOST dřímá u dveří.
Zdobí CUDNOST tvoje líce? UPŘÍMNOSTI ponejvíce.
ZÁVIST to je konec světa, slota, bída, LSTIVOST, veta.
SPRAVEDLNOST mlýny boží, VÍRA řád vesmíru tvoří.
Mezi další neřesti, počítá se OBŽERSTVÍ.
Kdo za otázky MOUDROST dává? Kdo ŠTĚDRÝ jest, ni bohatství a sláva?
Bára Čiháková SMILSTVO je též k zostuzení, ZOUFALSTVÍ však nad bol není. Čeho už mám zrovna dost, je tvoje LEHKOMYSLNOST. POMLUVA ta šedá myš, popichuje, však to víš…
Koho zdobí velká ctnost, co nese jméno STATEČNOST?
Kdo PÍLI má a vytrvá, u toho NADĚJE zůstává… Kdo však LÁSKU má, ten vyhrává. Kdo lásku má, toho LÁSKA má… Irena Kubicová Foto Archiv redakce
Kulturní pozvánka
Pozvání na večer sborového zpěvu V
rámci koncertů Kruhu přátel hudby se koná v květnu již tradiční jarní koncert Pěveckého sboru Záboj. Tentokrát se o program podělí se sborem Sonitus z Písku, který projevil zájem o spolupráci. Zazní skladby jubilujících autorů Georga Fridricha Händela, Bohuslava Martinů, Petra Ebena, také sbory Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a samozřejmě úpravy lidových písní.
Sonitus Pěvecký sbor Sonitus byl založen v roce 1977 sbormistrem Jiřím Švecem. Tehdy byl sbor mohutným
6
pěveckým tělesem i s doprovodným orchestrem. V jeho repertoáru byly většinou písně lidové i umělé z jihočeského regionu. V roce 1985 převzal vedení sboru Mgr. Josef Hrdý, tehdejší ředitel LŠU v Písku a program rozšířil o skladby starých českých mistrů i světových autorů. V letošním roce 2008 převzal symbolickou taktovku mladý dirigent Václav Kraus. Zveme všechny hudbymilovné královédvorské občany na tento koncert, který se koná v Hankově domě v pátek 15. května v 19 hodin. Jana Růžičková
www.kralovedvorsko.cz/km
ročník Dnů R. A. Dvorského byl především swingový. Ve festivalových dozvucích si však na své přijdou především milovníci jazzu a blues. V pátek 8. května vystoupí v Hankově domě Steve White, Laco Deczi a Celula New York. Steve White je bluesman žijící poblíž San Diega v Kalifornii. Ve své tvorbě je ovlivněn zvuky a styly regionu, ve kterém žije. Vystupuje sám. Jeho hra vzbuzuje dojem hry celé kapely. Odtud také The OneMan-Blues-Orchestra. Steve zpívá, hraje virtuózně na kytaru, harmoniku a vlastnoručně zhotovené perkuse ovládané nohami. Při hře na kytaru s nízkým laděním používá mistrně techniku finger picking, slapu a slidu bottle neckem. Při své perkusivní hře se spoléhá na dokonale ozvučenou kytaru elektronikou AER a komba AER Domino a Compact 60. Nožní pedál je důmyslně zhotoven pro rytmizování poklepem nohami. Výsledkem je zvuk velmi podobný zvuku bicích. Na kotníku má zavěšený náramek z mnoha mušlí, které třením a narážením na sebe vyluzují zajímavé perkusivní zvuky. To vše umocňuje podmanivý chraplavý Stevův hlas. Steve Whita vystřídá jazzrocková legenda Laco Deczi se skupinou Celula New York. Ve Spojených státech žijící slovenský trumpetista Laco Déczi patří mezi nejvýraznější osobnosti bývalého česko-
slovenského jazzu. Narodil se roku 1938 v Bernolákově. V letech 1957 až 1962 hrával amatérsky v Bratislavě. V šedesátých letech byl (již v Praze) členem legendárního souboru SHQ Karla Velebného, jímž prošla většina naší jazzové špičky. Později založil vlastní sexteto Jazz Celula, které vydalo několik pozoruhodných alb. V průběhu několika let se v Jazz Celule objevilo mnoho skvělých českých a slovenských hudebníků – Laco Tropp, Svatopluk Košvanec, Josef Vejvoda, Karel Růžička, nebo Petr Král. Od roku 1985 žije Déczi v USA, kde sestavil s převážně americkými muzikanty soubor Celula New York. Svérázný recesista Déczi ve své hudbě klade hlavní důraz na bezprostřednost a pohotovou improvizaci. Přichází s množstvím původních skladeb, ale neméně zajímavá bývají i jeho provedení klasických jazzových standardů. Déczi nic nepředstírá a vždycky se snaží být sám sebou. Ve své tvorbě se oprošťuje od všeho nedůležitého přikrášlování a rád si dělá legraci z uhlazených, navoněných a napomádovaných komerčních zpěváků a hudebníků. Vstupenky na tento mimořádný večer jsou k dostání v předprodeji vstupenek Hankova domu, telefon 499320110. Text Zuzana Čermáková Foto Hankův dům
Bojovností k výhře 1. HK Dvůr Králové–TJ Košutka 30:27 (15:14)
D
Silniční běh Safari slavil 25. výročí V
sobotu 4. dubna 2009 v 11 hodin odstartoval ve Dvoře Králové nad Labem již 25. ročník silničního závodu běhu Safari. V letošním roce byl závod uspořádán již podruhé pod záštitou ZOO Dvůr Králové a pořadatelské automobilové pomoci firmy Subaru AC Boom a začínal v areálu ZOO. Za krásného, skoro letního počasí odstartoval závod v bráně ZOO Safari hejtman královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Závod se v letošním roce běžel podruhé na nově vytvořené trati, kdy začátek vede areálem ZOO safari (na snímku vidíte, že zaujal i surikaty), a i přesto, že se jedná o těžký závod v členitém terénu, získává si své příznivce. Závod je náročný především v úvodní části, kde je značné převý-
šení v bývalém údolíčku. Po absolvování této části závodníci opouštějí areál ZOO a čeká je další táhlé stoupání na Serbouskův kopec. Následující rovinka do Nových Lesů a trochu vlnitý terén přes Bílou Třemešnou přivedou závodníky na přehradu Les Království. Pak je malý výběh na Verdeckou silnici, kde si závodníci odpočinou přes Verdek, a potom ještě táhlé stoupání ve Vorlechu. Pak už jen seběh Karlovem a po rovince s posledními silami na atletický stadion. V letošním roce bylo zřejmě velmi příznivé počasí, neboť vítěz zlepšil o více jak dvě minuty loňský traťový rekord. Je vidět, že když je kvalitní běžec, závod není zase tak obtížný. Závodu se zúčastnilo 54 mužů a 12 žen.
V závodě mužů zvítězil Jan Havlíček (ASK Slavia Praha) s časem 1.00:27. V kategorii nad 40 let vyhrál Aleš Horník ze Dvora Králové nad Labem s výkonem 1.12:33. V kategorii nad 50 let Jan Razým (ČTBK ISCAREX Česká Třebová) s časem 1.14:53 V kategorii nad 60 let Jiří Libra (LBC Nové Město nad Metují), který zaběhl čas 1.21:32. V kategorii žen vyhrála Táňa Metelková (SK Týniště nad Orlicí), čas 1.13:12, druhá byla Michaela Mannová ze Dvora Králové nad Labem s výkonem 1.17:55. Text a foto Václav Bartoška
ůležitý zápas čekal házenkáře Dvora v sobotu 25.dubna. Jestliže chtěli pomýšlet na vítězství v soutěži a na baráž o extraligu, pak museli bezpodmínečně porazit Košutku. Tým z Plzně byl v tabulce pouze o bod pozadu, a tak se čekala velká bitva. Tyto předpoklady se ve sportovní hale ve Strži naplnily a plné ochozy si přišly na své. Už v úvodu utkání bylo na obou soupeřích patrné obrovské nasazení. Dvůr začal výborně. Diváky dostal do varu dvěma proměněnými trháky Groh, který využil skvělou práci obrany. První poločas byl ale neustále vyrovnaný. Dvoráci si sice udržovali neustále mírný náskok, hosté se ale nemínili vzdát a drželi krok. Košutka trestala každou chybu a poněkud netradiční hrou na dva pivoty dělala domácím v obraně problémy. Dvůr měl naštěstí v brance Babčaníka, který se rozchy-
Pozvánka
Otevírání turistické sezony na Zvičině S
družení Podzvičinsko zve všechny příznivce turistiky a cykloturistiky na Slavnostní otevírání turistické sezony na Zvičině, které se koná v pátek 8. května na vrchu Zvičina od 11.00 hodin. Jako předešlé roky se můžete zúčastnit hvězdicové jízdy cyklistů a starostů obcí Podzvičinska. Z náměstí T. G. M ve Dvoře Králove nad Labem se vyráží v 8.30. Aleš Kubica
Sportovní pozvánka
tal k parádnímu výkonu. Útok držel nad vodou svými brankami Fiedor a v pohodě hrající Groh. Do šaten se odcházelo za potlesku fanoušků za stavu 15:14. Jestliže se v první půli hrála skvělá házená, tak v druhé půli ještě obě mužstva přidala. Domácí borci se do svého soupeře opravdu zakousli. Prvních deset minut jakoby vyrostla v obraně zeď, která střely vůbec nepropouštěla a získané míče posílala ihned do rychlého protiútoku. Tato výborná pasáž hry se ukázala jako rozhodující v celém zápa-
se. Dvůr získal vedení 20:15 a skvělá atmosféra v hale nenechávala hráče odpočinout. Tleskalo se průnikům Kulhánka, z pivota se prosadil dvakrát Zelinka. Picha potvrdil, že se sedmimetrovými hody si umí poradit na jedničku. Ve chvílích, kdy se hosté nadechovali k náporu, naráželi na brankáře Babčaníka, který svůj tým několikrát podržel. Za neustálého povzbuzování Dvůr dovedl utkání k výhře 30:27 a mohl se radovat z důležité výhry. Diváků přišlo 300. Za parádní kulisu všem fanouškům děkujeme! Branky: Fiedor 8/1, Groh 6, Kulhánek 5, Kotík 3, Zelinka 2, Picha D. 2/2, Jůza 1/1, Hracha, Kastner, Cvejn 1 Příští zápas venku: neděle 3. 5. na hřišti VŠ Plzeň. Příští zápas doma: sobota 9. 5. v 17.00 proti HCB OKD Karviná Radim Kulhánek
Seznam prodejních míst Královédvorského magazínu: Ve Dvoře Králové nad Labem – trafika na Denisově náměstí, stánek na autobusovém nádraží, trafika v Penny, trafika Na Slovanech, Jednota TIP u autobusového nádraží, TUTY Podharť, TUTY Poděbradova ul., ZOO hotel U lemura, Městské informační centrum, stánek pěší zóna, trafika Podharť, potraviny Radová Podharť, trafika ul. 28.října, stánek Strž, stánek U pošty, knihkupectví U Veselých, tabák Cerman, stánek Aleš Souček, Papoil, trafika u Šindelářské věže, stánek Poděbradova ul. Jednota Kocléřov, Jednota Třebihošť, Jednota Nemojov, Jednota Bílá Třemešná, Jednota Dubenec, řeznictví Kocléřov, Victory ČS PH Horní Dehtov, potraviny Dubenec, potraviny a hospoda Maršík Choustníkovo Hradiště, pekařství Roland Kohoutov, trafika Nové Lesy, potraviny Starobucké Debrné
Připravujeme ! BIO Svět ! Vyhlášení výsledků ankety: NEJ pohostinství na Královédvorsku ! Fotoreportáž: Spanilá jízda na kolečkových bruslích ! Tip na výlet: Za tajemstvím Choustníkova Hradiště
Tiráž Měsíčník KRÁLOVÉDVORSKÝ MAGAZÍN vše o dění v regionu Dvora Králové nad Labem Vydavatel: EPOS CZ, spol. s r. o., Dvůr Králové nad Labem, IČ: 25251066 Šéfredaktor: Ing. Aleš Kubica, tel.: 736 224 222, e-mail:
[email protected] Jazyková korektura: Roman Winter Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Distribuce: trafiky, knihkupectví a obchody a ve Dvoře Králové nad Labem a zdarma do vybraných restaurací, hospod a kaváren ve Dvoře Králové nad Labem a okolí. Nová distribuční místa vítána. Inzerce:
[email protected], tel.: 499 621 176 Inzerce Kalendář akcí na 8. straně:
[email protected], tel.: 777 956 222 Adresa redakce: Raisova 699, Dvůr Králové nad Labem Uzávěrka příštího čísla: 22. května 2009 Fotografický servis: Václav Bartoška Grafické zpracování: K REPRO, Pražská 142, Hradec Králové Tisk: RK TISK, Hradecká 1130, Jičín Registrace: MK ČR 18647 Internetová verze: www.kralovedvorsko.cz/km
Karate Do přivezlo cenné kovy V
severočeském Novém Boru se v sobotu 11. 4. 2009 konal 15. ročník soutěže karatistických nadějí pořadatelsky zajištěný Sportovním centrem Josefa Poláka. Celkem 250 závodníků z 37 českých klubů soutěžilo o medaile, skleněné vázy a další sponzorské ceny v kategoriích pro začínající karatisty a v kategoriích mladšího a staršího žactva. Součástí soutěže byly rovněž nominační kategorie na Mistrovství ČR pro dorost a juniory. Dvůr Králové reprezentovalo 7 členů oddílu Karate Do. V disciplíně kata získala Nikola Glosová stříbrnou medaili a společně s Martinou Janečkovou a Simonou Šedivou i bronz v týmech. V mladších žácích získal Luděk Hrnčíř pro svůj klub bronzovou medaili ve váze nad 41 kg. Další bronz, ve starších žákyních, vybojovala Martina Janečková. Obě její kolegyně z kata týmu Nikola Glosová a Simona Šedivá se probojovaly až do finále, kde shodně obsadily stříbrné pozice v dorostenkách (Šedivá) a v juniorkách (Glosová). V juniorech do 68 kg nastoupili Ondřej Brodský a Lukáš Vaňatka. Ondra v repasáži získal bronzovou medaili. Text a foto Petr Kocmánek
www.kralovedvorsko.cz/km
7
Kalendář akcí Královédvorsko na květen
KULTURA .................. HANKŮV DŮM, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.hankuv-dum.cz 6. 5. 18.30 BALI, cestopisná přednáška Petra Česenka 14. 5. 19.30 KRÁSA Z MOULIN ROUGE, hra v předplatném, uvádí Divadelní společnost Františka Kreuzmanna 15. 5. 19.00 JARNÍ KONCERT, 475. koncert KPH, účinkuje Pěvecký sbor ZÁBOJ a SONITUS z Písku 17. 5. 15.00 MAJDA S FRANTIŠKEM NA CESTÁCH, uvádí PRAGOKONCERT Praha 21. 5. 10.15 AKADEMIE ZŠ SCHULZOVY SADY 23. 5. 8.30 OTEVÍRÁNÍ SEZONY, pořádá KLUB KAKTUSÁŘŮ Dvůr Králové n. Labem 26. 5. 19.30 POCTA ZUZANĚ NAVAROVÉ, koncert skupiny NEŘEŽ KINO SVĚT, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 5. 5. 19.00 REKVIEM ZA SEN, drama 6. 5. 17.30 PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA, romantické, drama 7. 5. 20.00 PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA 9. 5. 15.30 NA PŮDĚ ANEB KDO MÁ DNESKA NAROZENINY?, animovaná pohádka 9. 5. 17.30 ZAKÁZANÉ KRÁLOVSTVÍ, fantastická, akční, komedie 10. 5. 17.30 NA PŮDĚ ANEB KDO MÁ DNESKA NAROZENINY?, animovaná pohádka 20.00 ZAKÁZANÉ KRÁLOVSTVÍ, fantastická, akční, komedie 11. 5. 19.00 S FOTOAPARÁTEM KE STROMOVÝM LIDEM, multimediální diashow Daniela Balcara 12. 5. 19.00 FARMA ZVÍŘAT, animovaný film 13. 5. 17.30 SEX DRIVE, komedie 14. 5. 20.00 SEX DRIVE, komedie 16. 5. 15.00 MONSTRA VS. VETŘELCI, 3-D animovaná pohádka 17.30 SPIRIT, akční 17. 5. 17.30 MONSTRA VS. VETŘELCI, 20.00 SPIRIT, akční 19. 5. 19.00 NOSFERATU – FANTOM NOCI, horor 20. 5. 17.30 S.S.D. – SPOJENÍ NENAVÁZÁNO, thriller, horor
21. 5. 20.00 S.S.D. – SPOJENÍ NENAVÁZÁNO, thriller, horor 23. 5. 15.30 CRAZY GANG A ZÁHADA STŘÍBRNÉHO DOLU, rodinná komedie 23. 5. 17.30 RŮŽOVÝ PANTER 2, komedie 24. 5. 17.30 CRAZY GANG A ZÁHADA STŘÍBRNÉHO DOLU, rodinná komedie 24. 5. 20.00 RŮŽOVÝ PANTER 2, komedie 26. 5. 19.00 SEDM SAMURAJŮ, akční, drama 27. 5. 17.30 MILIONÁŘ Z CHATRČE, drama 28. 5. 20.00 MILIONÁŘ Z CHATRČE, drama 30. 5. 15.30 PŘÍBĚH O ZOUFÁLKOVI, animovaná, rodinná, dobrodružná pohádka 30. 5. 17.30 POCHYBY, drama 31. 5. 17.30 PŘÍBĚH O ZOUFÁLKOVI, animovaná, rodinná, dobrodružná pohádka KNIHOVNA SLAVOJ, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.slavoj.cz 6. 5. 18.00 AUSTRÁLIE OČIMA EVY KVASNIČKOVÉ, přednáška 20. 5. 17.00 BABKA ŤAPKA NA KRAJI SVĚTA ANEB NOVÝ ZÉLAND OČIMA ČESKÉ BABIČKY, beseda a autorské čtení 27. 5. 18.00 BESEDA K ZÁCHRANĚ BRAUNOVA BETLÉMU, beseda provázena videoprojekcí MĚSTSKÉ MUZEUM, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.muzeumdk.cz 14. 5. 18.00 DIVADELNÍ PODVEČER V MUZEU, dramatický odbor ZUŠ ve Dvoře Králové n. Labem 28. 5. 18.00 ABSOLVENTSKÝ KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ VÝSTAVNÍ SÍŇ STARÁ RADNICE, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 13. 5.–28. 5. RENATA GREINER, výstava obrazů MĚSTKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO, JAROMĚŘ 12. 5. 19.00 VĚRA BINAROVÁ A MIRIAM RODRIGUEZ BRÜLLOVÁ, Malý sál, 323. abonentní koncert KPH 17. 5. 13.30 KAŠPÁREK A PRINCEZNA, Boučkovo loutkové divadlo 29. 5. 19.00 PÍSNIČKY NAŠÍ BABIČKY, hudební představení Zdeňka Černohouze a Mirka Krahulce
SÁL RADNICE, HOŘICE 4. 5. 17.00 KONCERT ČESKÉ A ITALSKÉ ŠKOLY, ZŠ Na Habru + škola Bonifaco z Anagni 5. 5. 18.00 ZÁHADNÁ MÍSTA SVĚTA, cestopisná přednáška s digitální projekcí 6. 5. 19.30 OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA, soubor J. K. Tyl, odložené představení ze 14. 4. 2009 25. 5. 18.00 PÍSNIČKY NAŠÍ BABIČKY, písničkový pořad (nejen) pro pamětníky MUZEUM BOŽENY NĚMCOVÉ ČESKÁ SKALICE 31. 5. 19.00 BYLA KRÁSNÁ AŽ TO K VÍŘE NENÍ… STÁTNÍ ZÁMEK RATIBOŘICE ČESKÁ SKALICE 8. 5.–10. 5. KVĚTINY NA PROSTŘENÝ STŮL, ukázka stolování
HUDBA ..................... MUSIC HALL ZÁLABÍ, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.zczalabi.com 8. 5. 21.00 RUMOVÁ SPÁŘKA JACKA SPARROWA, rumovou vánici podpoří svým uměním D.J. Láďa 9. 5. 21.00 ČESKOSLOVENSKÁ DISKOTÉKA, a opět akce v naší řeči se slovenskou příchutí 15. 5. 21.00 POLAR PARTY – ICE ICE BABY, cool ceny za pár panáků Poláru 16. 5. 21.00 SKA – SESSION, skupiny: FAST FOOD ORCHESTRA, GROTESKA a SKAPOLLO 22. 5. 21.00 HUDEBNÍ GULÁŠEK RADIA ČERNÁ HORA, klasická hudební party radia Černá hora 23. 5. 21.00 VAŤÁK A ČESKOSLOVENSKÁ DISKOTÉKA, firma DAROS profil pořádá bezva akci 29. 5. 21.00 NEMIROV BRUSINKOVÁ PARTY, dárečky od firmy NEMIROV 30. 5. 21.00 ČESKOSLOVENSKÁ DISKOTÉKA, hezky česky a po slovensky tiež ZIMNÍ STADION, JAROMĚŘ 7. 5. 18.00 EWA FARNA, koncert DŮM KULTURY KORUNA, HOŘICE 8. 5. 20.00 NEJENROCK, COOLERS, KILLERPANDA, METRO
Pohøební sluba Bìlohoubek
Dvùr Králové n. L.
I bez státního pøíspìvku zaøídíte dùstojné smuteèní rozlouèení Vašich blízkých u naší Pohøební sluby Tímto si Vám dovolujeme nabídnout od 1. ledna 2009 slevu 2.000,- Kè pøi kadé sjednané objednávce.
stálá sluba 605 966 328, 603 416 213
UL. 5. KVÌTNA 2643 544 01 DVÙR KRÁLOVÉ N. L. CZECH REPUBLIC TELEFON: 499 620 910, FAX: 499 622 358 E-MAIL:
[email protected]
NABÍZÍME PRONÁJEM SKLADU - 602 448 956
LOM U SVATÉHO JOSEFA, HOŘICE 22. 5. 18.00 HRADIŠŤAN – zahájení Hořických hudebních slavností 2009, setkání pěveckých sborů 27. 5. 19.30 JAROSLAV NEPILÝ, Hořické hudební slavnosti 2009 SOUSEDSKÝ DŮM , MILETÍN 17.5. 19.00 VARHANNÍ KONCERT, hraje Jana Havlíčková LÁZNĚ BĚLOHRAD 7. 5. 19.00 VARHANNÍ KONCERT, hraje Jana Havlíčková
SPORT ...................... FOTBALOVÝ STADION POD HANKOVÝM DOMEM DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 3. 5. 17.00 DVŮR KRÁLOVÉ–FC VELIM, divize C 17. 5. 17.00 DVŮR KRÁLOVÉ–BOHEMIANS „B“, divize C 31. 5. 17.00 DVŮR KRÁLOVÉ–OVČÁRY, divize C HALA ZŠ STRŽ, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 9. 5. 17.00 I. HK DVŮR KRÁLOVÉ N. L. vs. HCB OKD KARVINÁ JUN., 21. kolo 1. ligy házené mužů ŽIRECKÁ PODSTRÁŇ, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 16. 5. 14.00 IN-LINE ODPOLEDNE VE DVOŘE KRÁLOVÉ, závody o nejrychlejšího bruslaře Dvorska a spanilá jízda Královédvorskem
JINÉ .......................... NÁMĚSTÍ T. G. MASARYKA, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 30. 5.–31. 5. KRÁLOVÉDVORSKÝ OKRUH O CENU FRANTIŠKA ŠŤASTNÉHO, závod historických závodních motocyklů veteránů ZOOLOGICKÁ ZAHRADA, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 1. 5.–31. 5. LETNÍ SEZÓNA, otevřeny všechny letní výběhy, Africké safari
