Analýza cestovního ruchu na Mikulovsku
Ráda bych poděkovala mé vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské práce a také vedoucímu Správy chráněné krajinné oblasti Pálava RNDr. Jiřímu Matuškovi za poskytnuté materiály o CHKO a za zdarma poskytované ubytování přímo v budově Správy CHKO v termínech, kdy jsem prováděla dotazníkové šetření.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Analýza cestovního ruchu na Mikulovsku Bakalářská práce
Autor: Zdeňka Kočková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2012
COPYRIGHT © 2011 Zdeňka Kočková
Abstrakt KOČKOVÁ, Zdeňka: Analýza cestovního ruchu na Mikulovsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 92 stran. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit cestovní ruch na Mikulovsku. Teoretická část se zabývá lokalizačními, selektivními i realizačními předpoklady pro cestovní ruch v této oblasti. V praktické části jsou vyhodnoceny dotazníky, jejichž respondenti byli turisté Mikulovska. Výsledky jsou zhodnoceny v závěrečné části, kde jsou i navrhnuta řešení některých problémů. Součástí praktické části je také SWOT analýza oblasti a porovnání současného stavu cestovního ruchu v oblasti s rokem 2000.
Abstract KOČKOVÁ, Zdeňka: Analysis of Tourism in Mikulovsko. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of Turist trade. Supervisor RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Scale qualification: bachelor. Jihlava 2011. 92 pages. The bachelor thesis has as its tasks to evaluate tourism in Mikulovsko. Theoretical part deals with localization, selective and realization possibilities of tourism in Mikulovsko. In the practical part are interpreted questionnaires for tourists of Mikulovsko. The results are evaluated in the final part of this work. The solutions of some problems are suggested there as well. Part of practical part is SWOT analysis of this area and comparison my analysis with SWOT analysis of Petra Kurialová from year 2000.
Klíčová slova Cestovní ruch. Chráněná krajinná oblast. Pálava. SWOT analýza.
Keywords Tourism. The protected landscape area. Pálava. SWOT analysis.
Předmluva Tématem mé bakalářské práce je Analýza cestovního ruchu města Mikulova, chráněné krajinné oblasti Pálava a Novomlýnských nádrží.
Cílem práce je za pomoci dotazníkového průzkumu získat profil návštěvníka, zjistit důvody příjezdu, zjistit spokojenost či nespokojenost návštěvníka s jednotlivými službami a navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení služeb turistům v turistické oblasti Pálava, Mikulov a Novomlýnské nádrže. Dalším cílem je vytvořit SWOT analýzu oblasti a porovnat ji se SWOT analýzou z roku 2000.
Výsledky dotazníkového šetření budou k dispozici vedoucímu Správy chráněné krajinné oblasti Pálava RNDr. Jiřímu Matuškovi, který s nimi může naložit dle vlastního uvážení.
Při tvorbě bakalářské práce budu pracovat jak s tištěnou literaturou, tak i s internetem.
Obsah OBSAH ............................................................................................................................ 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 11 1. ÚVOD ......................................................................................................................... 12 2. LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ........................... 13 2.1 Přírodní předpoklady ............................................................................................. 13 2.1.1 Charakteristika ................................................................................................... 13 2.1.2 Ochrana přírody ................................................................................................. 15 2.2 Kulturně municipální předpoklady ...................................................................... 20 2.2.1 Historie ............................................................................................................... 20 2.2.2 Kulturní památky ............................................................................................... 20 2.2.3 Kulturní zařízení a akce ..................................................................................... 24 2.2.4 Naučná zařízení a akce ....................................................................................... 26 2.2.5 Sportovní a zábavní zařízení a akce ................................................................... 27 3. SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ................................ 29 3.1 Objektivní předpoklady ......................................................................................... 29 3.2 Subjektivní předpoklady ........................................................................................ 30 4. REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ............................... 30 4.1 Materiálně-technické předpoklady ....................................................................... 31 4.1.1 Ubytování ......................................................................................................... 31 4.1.2 Stravování ........................................................................................................ 31 4.1.3 Ostatní .............................................................................................................. 31 5. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ ............................................................................ 32 5.1 Informace o dotazníkovém šetření ........................................................................ 32 5.2 Grafy a popisy ......................................................................................................... 33 5.3 Vyhodnocení profilu návštěvníka .......................................................................... 45 6. NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................. 46
7. SWOT ANALÝZA .................................................................................................... 54 7.1 SWOT analýza CR na Mikulovsku k roku 2011 ................................................. 55 7.1.1 SWOT analýza obecných předpokladů pro cestovní ruch ................................. 55 7.1.2 SWOT analýza cestovního ruchu města Mikulova ............................................ 57 7.1.3 SWOT analýza cestovního ruchu CHKO Pálava ............................................... 61 7.1.4 SWOT analýza cestovního ruchu Novomlýnských nádrží ................................ 64 7.1.5 SW0T analýza cestovního ruchu obcí patřících do CHKO Pálava .................... 66 7.2 Srovnání SWOT analýzy z roku 2000 se současným stavem CR ....................... 69 7.3 Vyhodnocení SWOT analýzy ................................................................................. 78 8. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 79 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................. 80 SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ ............................................................................... 84 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK.......................................................................... 85 PŘÍLOHA ...................................................................................................................... 86 Mapa .............................................................................................................................. 86 Dotazník v českém znění .............................................................................................. 87 Dotazník v anglickém znění ......................................................................................... 89 Dotazník v německém znění......................................................................................... 91
Seznam použitých zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
BR
Biosferická rezervace
CK
Cestovní kancelář
CR
Cestovní ruch
ČR
Česká republika
ČSR
Československá republika
CHKO
Chráněná krajinná oblast
IC
Informační centrum
IDS
Integrovaný dopravní systém
KČT
Klub českých turistů
LVA
Lednicko – Valtický areál
MTZ
Materiálně-technická základna
MZCHÚ
Maloplošné zvláště chráněné území
NPP
Národní přírodní památka
NPR
Národní přírodní rezervace
NS
Naučná stezka
PP
Přírodní památka
PR
Přírodní rezervace
TIC
Turistické informační centrum
ŽP
Životní prostředí
11
1.
Úvod
Téma mé bakalářské práce „Analýza cestovního ruchu na Mikulovsku“ jsem si vybrala, protože jsem tam strávila jednu z nejhezčích dovolených, oblast se mi zalíbila a měla jsem touhu ji hlouběji poznat a zabývat se problematikou cestovního ruchu v této oblasti.
Bakalářská práce se bude skládat z teoretické a praktické části. V teoretické části popíši lokalizační, selektivní a realizační předpoklady pro cestovní ruch na Mikulovsku.
V praktické části vyhodnotím dotazníky, jejichž respondenti budou náhodně vybraní turisté Mikulovska. Cílem dotazníkového šetření je vyhodnotit profil návštěvníka Mikulovska a zhodnotit spokojenost turistů s jednotlivými službami cestovního ruchu. Výsledky dotazníkového šetření budou znázorněny graficky. Na základě zjištěných problémů navrhnu řešení pro zlepšení služeb cestovního ruchu.
Další částí praktické části práce bude SWOT analýza současného stavu cestovního ruchu města Mikulova, CHKO Pálava a Novomlýnských nádrží. Poslední částí práce bude srovnání SWOT analýzy z roku 2000 se současností. Podkladem pro informace z roku 2000 mi bude diplomová práce Petry Kurialové, která se také zabývala problematikou cestovního ruchu na Mikulovsku.
Záměrem práce je její využitelnost pro Správu Chráněné krajinné oblasti Pálava v Mikulově.
12
2. Lokalizační předpoklady cestovního ruchu 2.1 Přírodní předpoklady 2.1.1 Charakteristika Vymezení oblasti Pálava, oficiálně Pavlovské vrchy, leží v nejjižnější části Jižní Moravy při státní hranici s Rakouskem v okrese Břeclav. Hranice CHKO prochází obcemi Sedlec, Mikulov, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Pavlov, Milovice a Bulhary. Uvnitř oblasti se dále nachází Bavory, Perná a Klentnice. (10; s. 3)
Reliéf Pavlovské vrchy jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Vápencový hřbet se táhne 20 km od obce Pavlov na jih okolo Mikulova až k hranicím s Rakouskem a skládá se z několika výrazných vrchů. Nejmohutnějším vápencovým vrchem je Svatý Kopeček (363 m) na východním okraji Mikulova. Dále Pálava pokračuje kopcem Turold (385 m), směrem ke Klentnici stojí menší skalní výchoz Kočičí skála (350 m) a výrazná Tabulová hora (458 m). Nad Klentnicí se tyčí Růžový vrch (436 m) se zříceninou Sirotčího hrádku. Severní
část
Pavlovských
vrchů
tvoří
NPR
Děvín-Kotel-Soutěska
s dalšími
významnými vápencovými bradly. Vápencová bradla nad Horními Věstonicemi ukončují vrch Obora a dělí se na 4 části zvané Martinka, Obří kámen, Trůn a Vzývající. Na západ pak pokračuje hluboká Soutěska, která dělí severní část Pavlovských vrchů na jihozápadní a severovýchodní část. V jihozápadní části stojí vrchol Pálava (462 m) a Obora (483 m), v severovýchodní části se nad soutěskou zvedá nejvyšší bod Pavlovských vrchů Děvín (554 m n. m.). Na nejsevernějším výběžku vápencového bradla Pálavy stojí strmá skála se zříceninou hradu Děvičky (424 m). Pavlovské vrchy v porovnání s jinými českými horami nedosahují takových výšek, ovšem okolní krajina je nížinná, takže jsou Pavlovské vrchy výraznou dominantou Jižní Moravy. Nejnižším bodem je hladina řeky Dyje u Dolních Věstonic (390 m n. m.). Pro Pavlovské vrchy se vžily také názvy Pálavské vrchy nebo Pálava. (3; s. 196-199), (4; s. 179-181) 13
Klima Pálava leží v severovýchodním výběžku Panonské nížiny, která je nejteplejší a téměř nejsušší oblastí České republiky. Průměrná roční teplota vzduchu se v CHKO pohybuje okolo 9,2 – 9,6 ˚C. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy průměrná teplota dosahuje teploty vzduchu 19 - 20˚C. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou od -2 do -3 ˚C. Nejvíce srážek je v červenci, nejméně v lednu. Za celý rok naprší v průměru 571 mm. Sníh dosahuje maximálně 15 – 25 cm a vyskytuje se zde průměrně 40 dní za rok. (10; s. 6-7), [14]
Hydrosféra Chráněnou krajinnou oblast Pálavu charakterizuje nedostatek povrchových i podzemních vod (2 % území). Výjimku tvoří pouze severovýchod oblasti, kde hranici CHKO tvoří řeka Dyje a kde se nachází NPR Křivé jezero. Na zbylém území CHKO jsou vodní plochy málo početné a malého rozsahu. Jedná se o potoky Dunajovický, Klentnický, Včelínek, Mušlovský nebo rybníky Šibeník, Nový, Sedlecký, Mušlovský horní i dolní nebo jezero v lomu Janičův vrch. (10; s. 7-8), [15]
Za severní hranicí CHKO se nachází tři vodní nádrže Nové Mlýny, vybudovány v letech 1975 – 1989 na ploše 3 226 ha, čímž se staly největší vodní plochou na Moravě. Jsou tvořeny třemi nádržemi – Mušovskou (Horní), Věstonickou (Střední) a Novomlýnskou (Dolní). Původně byly postaveny k zavlažování okolních polí a zadržování velké vody, ale dnes slouží Mušovská a Novomlýnská nádrž k rekreaci, vodním sportům a sportovnímu rybaření. Prostřední Věstonická nádrž, která je zčásti obklopena lužními lesy, slouží pro chov ryb, je ornitologickou rezervací a součástí soustavy NATURA 2000. Výstavba Novomlýnských nádrží přinesla i své tmavé stránky – byly zničeny jedinečné lužní lesy (1 200 ha), louky, mokřady a celkově změněn charakter krajiny. Také byla zatopena obec Mušov, kterou dnes připomíná pouze kostelík sv. Linharta vystupující z velké vodní pláně Střední Novomlýnské nádrže. (4; s. 168), (7; s. 182), (9; s. 139), [18]
Biosféra Díky teplému a suchému podnebí se pod Pavlovskými vrchy pěstuje vinná réva, ale také zde rostou různé vzácné rostliny a žijí druhy živočichů, které se vyskytují pouze v této 14
oblasti. Mezi vzácnou a ojedinělou květenu patří písečnice velkokvětá, ovsíř stepní nebo šalvěj etiopská. Mezi živočichy se jedná např. o roháče velkého, tesaříka obrovského, otakárka ovocného i fenyklového, různé druhy netopýrů, mezi ptáky jde o strakapouda jižního, orla mořského nebo drozda skalního, hojně je zde zastoupen také hmyz a to chráněnou kudlankou nábožnou, kobylkou ságou, ze zajímavých plazů můžeme spatřit ještěrku zelenou, užovku hladkou a spoustu dalších. (10; s. 9 – 21)
2.1.2 Ochrana přírody Pavlovské vrchy, spolu s částí lužních lesů pod Dolní Novomlýnskou nádrží, byly vyhlášeny výnosem Ministerstva kultury ČSR 19. března 1976 chráněnou krajinnou oblastí, jejíž rozloha činí 8 332 hektarů.
Posláním CHKO je ochrana kulturní
zemědělské krajiny, která je ovlivňována lidmi nepřetržitě od starší doby kamenné. 16. 6. 1986 se CHKO Pálava stala biosferickou rezervací UNESCO a v roce 2004 byla rozšířena o Lednicko, Valticko a nivu řek Moravy a Dyje a při této příležitosti byla přejmenována na biosferickou rezervaci Dolní Morava. Jedna z NPR v CHKO (NPR Křivé jezero) tvoří součást Mokřadů Dolního Podyjí, které byly vyhlášeny v roce 1993 a jsou chráněny Ramsarskou konvencí. CHKO obsahuje 4 národní přírodní rezervace, 1 národní přírodní památku, 5 přírodních rezervací a 4 přírodní památky. (10; s. 2)
Národní přírodní rezervace NPR Děvín-Kotel-Soutěska Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska je nejnavštěvovanější území v CHKO Pálava. Skládá se z nejvyšší hory Pavlovských vrchů Děvínu (554 m n. m.), Kotle (483 m n. m.), a hluboké soutěsky, která oba tyto vrcholy spojuje. Celková rozloha rezervace je 380 ha. Tato významná geologická lokalita se vzácnou přírodou a romantickou zříceninou středověkého hradu Děvičky byla vyhlášena národní přírodní rezervací již v roce 1946. O 30 let později se stala součástí CHKO Pálava. Mezi květinami zde najdeme velké množství druhů, protože velká členitost terénu a různá orientace svahů umožňují zastoupení různých vegetačních typů. NPR je jedinou lokalitou písečnice velkokvěté a violky nejmenší v ČR. Dále zde roste například tařice skalní, kosatec nízký a vyskytují se zde různé druhy trávníků a chráněných hub. NPR Děvín–Kotel–Soutěska představuje také jednu z nejvýznamnějších zoologických lokalit 15
v České republice. Tato oblast hostí stovky druhů bezobratlých živočichů i obratlovců. Mezi velmi vzácné zde žijící živočichy patří kobylka sága, křižák strakatý, zedníček skalní a netopýr pestrý. Skalní biotopy nejsou přístupné veřejnosti, protože jsou velice citlivé na porušení. (2; s. 2 – 18), (4; s. 179-181), (10; s. 27-30)
NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen Tabulová, neboli Stolová hora nese své jméno díky vrcholu, který je plochý a může připomínat tabuli nebo stůl. Její vrchol je tvořen zvětralými ernstbrunnskými vápenci. Na úpatí Tabulové hory ve výšce 458 m n. m. se nachází drnová lesostep, kde rostou vzácné rostliny, mezi nimiž se objevuje i velmi vzácná šalvěj etiopská. Kočičí kámen je vápencový útes mezi Mikulovem a Klentnicí, na kterém roste teplomilná flóra. V minulosti zde byly sbírány zkameněliny – ulity mořských měkkýšů a také otisky mořských hlavonožců a korálů. Růžový vrch je tvořen ernstbrunnskými vápenci, které jsou silně zkrasovatělé a nalézají se zde různé krasové jevy jako závrty nebo vyvětralá krasová okna. Vyskytuje se zde cca 370 rostlin, které postupně od jara rozkvétají. Mezi zvířectvem jsou hojně zastoupeni bezobratlí. Na Růžovém vrchu stojí zřícenina Sirotčího hrádku, která dominuje národní přírodní rezervaci. (3; s. 196-199), (10; s. 40-41, 48-49), [20]
NPR Slanisko u Nesytu NPR Slanisko u Nesytu je nejcennější moravskou lokalitou slanomilné flóry a zvířeny, z nichž někteří jsou zvláště chráněni. Rezervace je vyhlášena na území na západním břehu rybníku Nesytu mezi železnicí, silnicí a potokem Včelínkem. (10; s. 42-43), [20]
NPR Křivé jezero NPR Křivé jezero byla vyhlášena již v roce 1973 a dnes je součástí i mezinárodně významného mokřadu podle Ramsarské úmluvy Mokřady dolního Podyjí. Jedná se o odříznutý meandr řeky Dyje. Křivé jezero je významným hnízdištěm ptactva, ale také místem výskytu velkého počtu obojživelníků, orla mořského, netopýrů a v posledních letech také bobra evropského. Květena rezervace čítá 406 druhů a poddruhů rostlin, z nichž 13 je zvláště chráněno. Bledule letní má v NPR Křivé jezero největší populaci v celé České republice. (10; s. 34-35) 16
Přírodní rezervace PR Liščí vrch Přírodní rezervace Liščí vrch leží v Milovické pahorkatině asi 1,3 km severně od Sedlce. Je pokryta stepními trávníky a křovinnými porosty s výskytem mnoha zvláště chráněných teplomilných a suchomilných druhů. Jedná se také o místo s největším výskytem lnu chlupatého v České republice. (10; s. 36), [20] PR Milovická stráň Západní svah a plošina vrchu Špičák v Milovické pahorkatině byly vyhlášeny přírodní rezervací v roce 1994. Od jara do podzimu se zde objevuje až 370 druhů rostlin, z nichž 26 je zvláště chráněných druhů. Mezi zvířectvem se hojně vyskytují bezobratlí živočichové. [20]
PR Svatý Kopeček Výraznou přírodní dominantou Mikulova je Svatý Kopeček, který byl již od roku 1946 díky výskytu chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů vyhlášen botanickou rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací. Tyčí se do výšky 363 m n. m. Celý povrch Svatého Kopečku je porostlý lesem nebo trávníky se vzácnými květinami. Mezi zvířenou jsou zde hojně zastoupeni nejrůznější brouci a pavouci, z nichž někteří se vyskytují v celé České Republice pouze zde. Svatý Kopeček je známý i díky svým kulturně-historickým stavbám a křížové cestě. (10; s. 44-45), [21] PR Šibeničník Šibeničník (238 m n. m.) je jedním z vápencových útesů Pavlovských vrchů, který tvoří zajímavou geologickou a botanickou lokalitu. Šibeniční vrch je pokryt suchými trávníky a skalkami s výskytem chráněných druhů květin a ptáků. (10; s. 47), [20]
PR Turold PR Turold se nachází na severní straně Mikulova a jedná se o významné geologické, paleontologické a archeologické naleziště. Velká část Turoldu byla v minulosti zničena těžbou kamene, ale i přesto zde bylo spočítáno 26 zvláště chráněných květin. 17
Mezi zvířectvem tvoří nejpočetnější skupinu netopýři, kteří zimují v jeskyni Na Turoldu. (Dříve zde stávala tzv. Turoldova jeskyně, která byla od paleolitu několikrát obydlena lidmi, nyní však již neexistuje.) V roce 2004 byla jeskyně Na Turoldu zpřístupněna a stala se vyhledávaným cílem turistů. V srpnu 2011 byla veřejnosti zpřístupněna další atraktivita jeskyně, kterou je Jezerní dóm se smaragdově zbarveným jezírkem. PR Turold je hojně navštěvována i díky geoparku, který je otevřený od roku 2006 a ve kterém si může turista prohlédnout horniny z různých částí naší republiky. Kromě geoparku vede přírodní rezervací naučná stezka Turold. (10; s. 51-52), [20], [35]
Národní přírodní památky NPP Kalendář věků Kalendář věků se nachází u Dolních Věstonic na severním úpatí Pavlovských vrchů v místě bývalé cihelny. Národní přírodní památkou byl vyhlášen v roce 2005. Jedná se o světoznámou geologickou lokalitu, protože na 30 metrů vysoké stěně jsou vápnité vrstvy spraše s původními horizonty z poslední doby ledové. V blízkém okolí cihelny proběhl v roce 2000 speleologický průzkum, při kterém byla mimo jiného zmapována podzemní prostora nazvaná Netopýří jeskyně o délce 70 metrů a hloubce 20 metrů. Bývalá cihelna dokumentuje paleontologické osídlení z doby před 29 000 – 25 000 lety. (4; s. 70), [20]
Přírodní památky PP Kočičí skála Kočičí skála je malá vápencová skála (362 m n. m.), která leží asi 2 km severně od Mikulova. Vyskytuje se zde 11 zvláště chráněných rostlin. Zvláštní zoologický význam díky své malé rozloze nemá. (10; s. 33), [20]
PP Kienberg PP Kienberg, vrch pokrytý spraší v nadmořské výšce 210 – 244 m, je vyhlášen PP od roku 1995, neboť se jedná o jedno z paleontologických nalezišť. V písčitých sedimentech byly nalezeny druhohorní fosilie mořských mlžů, plžů, dírkonošů, 18
lasturnatek, žraločí zuby atp. PP Kienberg je také místem výskytu chráněných rostlin, pavouků a hnízdivých ptáků. (4, s. 109-110), (10; s. 31), [20]
PP Růžový kopec Růžový kopec, vyhlášen přírodní památkou v roce 1986, stojí asi 1 km jižně od obce Bavory. Návrší Růžového kopce tvoří horniny ždánicko-hustopečského souvrství, z nichž na vrcholu vystupuje vápencová skalka. Na tomto malém území (4,03 ha) bylo napočítáno téměř 180 druhů rostlin. (10; s. 39)
PP Anenský vrch Anenský vrch (268 m) leží 1 km jihozápadně od Bavor. Jeho vrchol a severní svahy jsou od roku 1986 vyhlášeny přírodní památkou díky výskytu chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (4; s. 9), (10; s. 26)
19
2.2 Kulturně municipální předpoklady 2.2.1 Historie Historie území Pavlovských vrchů Historie území kolem Pavlovských vrchů spadá až do období před 30 000 - 25 000 lety, kdy zde sídlili lovci mamutů. Dlouhodobou historii dokládá řada předmětů, které byly nalezeny mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem v letech 1924 – 1938. Nejznámější je soška ženy z pálené hlíny, označovaná jako Věstonická Venuše. V době Velkomoravské říše se v oblasti Dolních Věstonic usadili staří Slované, což dokládají četné nálezy rozsáhlého pohřebiště. Po zániku Velkomoravské říše zde stávalo malé hradisko. Od konce 12. století až do poloviny 17. století byl správním centrem kraje hrad Děvičky. Poté se správním centrem kraje stalo město Mikulov. (3; s. 196 – 199)
Historie města Mikulov V roce 1082 zvítězil kníže Vratislav II. v boji nad rakouskými Babenberky a připojil k Moravě Mikulovsko. Nejdůležitějším bodem nově získaného území se stalo hradiště, pod nímž se začala rozvíjet trhová osada. Od roku 1249 sídlili v Mikulově Lichtenštejnové, kteří získali hradiště od krále Přemysla Otakara II. V roce 1362 se trhová osada stala městečkem a následně v roce 1414 byla povýšena na město. Dalším velkým rodem byli Dietrichšteinové, kteří zde vládli od roku 1575 až do roku 1945 a nejvíce se zasloužili o hospodářský a kulturní rozvoj města. Od roku 1525 také výrazně přispívali k rozkvětu města novokřtěnci (habáni). Koncem 16. století se Mikulov stal významným židovským střediskem. Po tři staletí byl Mikulov sídlem moravských zemských rabínů. Dnes má Mikulov necelých 8 000 obyvatel a je od roku 1982 vyhlášen městskou památkovou rezervací. (7, s. 157 – 163)
2.2.2 Kulturní památky Architektonické památky v Mikulově Na poměrně malém území Mikulovska se dochovalo hned několik cenných a turisticky atraktivních historických staveb.
20
Zámek Dominantu Mikulova tvoří barokní zámek (původně hrad). Hrad měli od roku 1249 v držení Lichtenštejnové a od roku 1575 Dietrichsteinové, kteří ho přestavěli v renesanční zámek. Po požáru v r. 1718 dostal zámek barokní podobu, kterou má dodnes. Mikulovský zámek se pyšní bohatou historií, spojenou také s Marií Terezií, Napoleonem nebo olomouckým biskupem Františkem Dietrichsteinem, který měl velké zásluhy o rozvoj města Mikulova. Největší ránu zámek utrpěl na konci druhé světové války, kdy ho ustupující německá vojska zapálila. Bez poškození zůstala pouze zámecká knihovna s velkým množstvím knih a obrazů Dietrichsteinů. Po roce 1947 byly zámecké budovy rekonstruovány. V dnešní době je zámek sídlem Regionálního muzea, ve kterém se konají prohlídkové okruhy s průvodcem. Kuriozitou muzea je největší a nejstarší desátkový sud ve střední Evropě z roku 1634 o objemu 1014 hl a délce 621 cm. (4; s. 148 – 150), (6; s. 37), (8; s. 50 -51), (9; s. 154), (12; s. 37)
Dietrichsteinská hrobka K mikulovskému historickému náměstí patří bezesporu Dietrichsteinská hrobka. Původně zde však stála od roku 1623 loretánská kaple, kopie italské Santy Casy v Loretu. Nad ní byl vystaven a vysvěcen Kostel sv. Anny. Roku 1669 byla v kostele vybudována rodinná hrobka, ovšem v roce 1784 celý areál zničil požár. Až v letech 1845-1852 nechal ruiny kostela přestavět František Josef Dietrichstein v hrobní kostel Dietrichsteinů. Na bočních stranách kostela je dnes vystaveno 45 rakví, ve kterých leží zůstatky těl Dietrichsteinů. (5; s. 189-190), (6; s. 38)
Svatý Kopeček Dalšími architektonickými památkami jsou stavby na Svatém Kopečku. Na vrchol kopce vede barokní křížová cesta se 14 zastaveními postavená v letech 1626 – 1723. Z 1. poloviny 17. století pochází i barokní poutní kostel sv. Šebestiána, který nechal vystavit kardinál Dietrichstein v italském stylu. Na vrcholu Svatého Kopečku dále stojí zvonice z roku 1631 a kaple Božího hrobu. Původní stavby byly však mnohokrát přestavěny, jelikož do nich uhodil blesk a vyhořely. (6; s. 37 – 39), (12; s. 53), [21]
21
Další památky v Mikulově Na náměstí stojí řada měšťanských a kanovnických domů z období renesance a baroka, mezi nimiž vyniká renesanční dům U Rytířů, který je zdobený sgrafitem. Náměstí oživuje monumentální barokní sloup Nejsvětější trojice a kašna z přelomu 17. a 18. století. Mezi další významné stavby patří gotický kostel sv. Václava a barokní kostel sv. Jana Křtitele. Mimořádně cenné jsou mikulovské židovské památky, zejména Horní synagoga pocházející z 16. století. Dnes synagoga slouží jako koncertní a výstavní síň zaměřená na dějiny a kulturu židovské obce. (7; s. 157 – 163) Na jedné z vápencových skal stojí hranolová věž zvaná Kozí hrádek pocházející ze 14. století. Kozí hrádek tvořil obranný bod hradu a byly odtud kdysi kontrolovány cesty spojující Brno a Vídeň. Na vrcholu Kozího hrádku byla již v 15. století postavena dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem a střílnami. Nyní se jedná o volně přístupné odpočinkové místo. (5; s. 189 – 190), [22]
Architektonické památky v CHKO Pálava a okolí Dolní Věstonice Dolní Věstonice jsou ukázkou lidové architektury. Náměstí Dolních Věstonic je obestavěné habánskými vinnými sklepy. V městečku stojí goticko-renesanční kostel sv. Michala a několik cenných renesančních a barokních domů. Jádro městečka je navrženo na vesnickou památkovou zónu. Dolní Věstonice proslavily zejména archeologické nálezy, které je možné si prohlédnout v místním Regionálním muzeu. V obci se pořádá i několik akcí – Velikonoční košt dolnověstonických vín, Hody, Den otevřených sklepů nebo Burčákové dny. (7; s. 165) Pavlov Dominantou Pavlova je raně barokní kostel sv. Barbory a barokní hřbitov z 1. poloviny 18. století. Pavlov je proslulý hlavně svou lidovou architekturou. Na návsi stojí řada domků s barokními, klasicistními nebo novobarokními štíty, stejně jako řada vinných sklepů a koná se zde během celého roku několik akcí spojených s vínem (Výstava vín, Léto otevřených sklepů, Krojované hody, Den otevřených sklepů, Svatomartinské svěcení vína). (7; s. 167) 22
Nad obcí Pavlov se na strmé skále tyčí zřícenina hradu Děvičky, který vznikl pravděpodobně už počátkem 13. století jako královský. Sídlil tu postupně předek rodu Pernštejnů Štěpán z Medlova, Lichtenštejnové a Dietrichštejnové. Po staletí byl hrad přestavován a rozšiřován. V roce 1645 hrad vydrancovali a vypálili Švédové. Poté už byl jenom částečně opraven a kolem roku 1750 opuštěn. Do dnešní doby se dochovaly mohutné zříceniny paláce s velkou valeně zaklenutou místností, obvodové hradby, zbytky zdiva předhradí a předsunutá renesanční dělová bašta se střílnami. (3; s. 196 – 199), (4; s. 65, 182) Bavory Bavory leží 3,3 km od Mikulova a jsou vinařskou obcí. Najdeme zde řadu vinných sklepů a lisoven. O svátcích velikonočních se zde koná Vinný košt a výstava vín. Obcí Bavory prochází Vinařská naučná stezka Mikulov. Ve vsi stojí barokní kostel sv. Kateřiny a několik památek lidové architektury. (7; s. 163) Bulhary V Bulharech stojí pozdně barokní kostel sv. Jiljí a hřbitovní brána. Raritou Bulhar je márnice, která připomíná vinný sklep. (7; s. 168) Klentnice Ve vsi stojí kostel sv. Jiří a barokní sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Nad Klentnicí na skalnatých útesech stojí jedna z nejhezčích zřícenin v České republice Sirotčí hrádek. Hrad byl založen na konci 13. století členy rodu Wehingenů neboli Sirotků (odtud název). Roku 1645 byl rozbořen Švédy a od té doby je pustý. (3; s. 196 – 199), (7; s. 163), (10; s. 41) Perná Perné dominuje pozdně gotický kostel sv. Mikuláše, novoklasicistní kašna a několik barokních soch světců. V roce 1946 zde byla zřízena šlechtitelská stanice, ve které byla v roce 1979 vypěstována nová odrůda bílého vína nazvaná Pálava a o 4 později Aurelius. Ve vsi je velký počet vinných sklepů, z nichž některé pochází už z konce 18. století. (7; s. 164)
23
Horní Věstonice V Horních Věstonicích stojí pozdně gotický barokní kostel sv. Rozálie, fara s barokním štítem a několik cenných lidových staveb s prvky zlidovělého baroka. K obci patří také pozůstatky málo známého Nového hradu (Neuhausu). (7; s. 165) Sedlec V obci stojí původně gotický, později barokně upravený kostel sv. Víta. Už ve 14. století se zde objevil sirný pramen, jehož léčivé účinky využívali později hlavně novokřtěnci. Od roku 1669 zde stávaly lázně, využívané až do roku 1966, kdy byl jejich provoz kvůli slabé vydatnosti pramene uzavřen. Pozdně barokní lázeňská budova dnes slouží jako obecní úřad. (7; s. 171)
Archeologické lokality Poblíž Dolních Věstonic se nachází známé archeologické naleziště lovců mamutů ze starší doby kamenné (tj. před 30 000 – 25 000 lety). Výzkumy zde ve 20. - 30. letech 20. století prováděl Karel Absolon. Jeho nejslavnějším nálezem je 11 cm vysoká soška z pálené hlíny Věstonická Venuše. Mezi další nálezy patří mamutí kosti, kamenné nástroje, nástroje z kostí a mamutoviny, umělecké předměty atd. V Dolních Věstonicích se v dnešní době nachází muzeum, kde se návštěvník dozví více o vědeckých výzkumech a může si zde prohlédnout i model paleolitického obydlí. V muzeu je i menší expozice věnovaná slovanskému hradišti Vysoká zahrada, kde sídlili lidé v 10. - 13. století a dále expozice věnovaná nedalekému velkomoravskému pohřebišti. Dalšími nalezišti je pravěké naleziště u Pavlova a archeologická naleziště z pozdní doby bronzové v okolí Klentnice. (1), (4; s. 70), (8; s. 47 -48), (12; s. 34)
2.2.3 Kulturní zařízení a akce Mikulov je bezesporu kulturním městem. Během celého roku se zde střídá velký počet nejrůznějších akcí. Mezi nejvýznamnější se řadí bezesporu i vinobraní.
24
Pálavské vinobraní Každý rok se začátkem září koná v Mikulově třídenní vinobraní, které zahajuje vinařům tu nejkrásnější část práce ve vinohradu – sběr hroznů a jeho lisování. K této události se váže připomínka významné historické události, která se v Mikulově odehrála. Na podzim roku 1403 jednotka těžkooděnců z mikulovského zámku vysvobodila z vídeňského zajetí Václava IV. Na počest této události každý rok při vinobraní vyrazí v pátečních večerních hodinách průvod těžkooděnců z náměstí, který má znázorňovat pochod do Vídně za záchranou Václava IV. V sobotu v poledne je další historický průvod, kdy těžkooděnci Václava IV. přivedou a lidé ho vítězně vítají. Na tento historický průvod navazuje asi čtyřsetčlenný krojovaný průvod, ve kterém nechybí ani Bůh vína Bakchus. Mikulovské náměstí se během vinobraní promění v historickou tržnici, na zámku se koná výstava obrazů, v zámeckém parku je řemeslnické tržiště a v zámeckém sklepě se ochutnávají vzorky vín. Na Pálavském vinobraní se nenudí ani děti, protože jsou pro ně připravené různé soutěže. Vyvrcholením vinobraní bývá ohňostroj. (12; s. 104), [23] Další akce Každý březen v roce se koná dětská soutěžní přehlídka Mikulovský zpěváček, v červnu se uskutečňují promenádní koncerty v zámeckém parku a také přehlídka dětských a mládežnických dechových hudeb. V červenci se koná Festival národů Podyjí, mezinárodní hudební Kytarový festival. Na srpen připadá rockový festival sborového zpěvu Kampanilla. Začátkem září se konává Mariánská pouť na Svatý Kopeček. V říjnu jsou Mikulovské hudební slavnosti, v listopadu Martinský křest vín nebo Přehlídka dětských cimbálových muzik a v prosinci bývají na mikulovském náměstí adventní trhy. Během celého roku se v Mikulově konají různé vinařské akce. Jedná se o výstavy vín, různé ochutnávky, vinné trhy, Dny otevřených sklepů v Mikulově, festivaly, svěcení vína, Tour de burčák, Martinský křest vín, Mikulášská ochutnávka a další. (4; s. 149), (7; s. 163), [23]
25
2.2.4 Naučná zařízení a akce Naučná stezka Děvín Naučná stezka prochází NPR Děvín-Kotel-Soutěska a tvoří ji tři vzájemně propojené okruhy. Je dlouhá 11 km a obsahuje celkem 3 orientační mapy a 15 zastavení u informačních panelů, ze kterých se turisté mohou více dozvědět o zdejší vegetaci, ochraně přírody a krajiny, geologické stavbě Pálavy, historii hradu Děvičky, hospodářské a zemědělské problematice atd. Informační panely na sebe vzájemně nenavazují, proto mohou turisté na naučnou stezku nastoupit z více výchozích míst – Dolní Věstonice, Pavlov nebo silnice mezi Pavlovem a Klentnicí. [24] Naučná stezka Turold Na severním okraji Mikulova se nachází NS Turold, kde se návštěvník na 8 panelech může seznámit s paleontologickými a archeologickými nálezy. NS měří sice jenom 300 metrů, ale znázorňuje stovky milionů let vývoje Země. Součástí NS Turold je Geopark. Jedná se o 17 různých hornin svezených z celé ČR, kde u každého druhu horniny je tabulka s popisem, mapkou výskytu a mikroskopickým řezem. Mezi vystavené horniny patří žula, čedič, křemen, rula a další. (3; s. 197), (11; s. 16-21) Naučná stezka Věstonická nádrž Naučná stezka vede kolem střední Novomlýnské nádrže v přírodní rezervaci Věstonická nádrž a skládá se ze šesti zastavení s informačními panely, které seznamují turistu s vodním dílem Nové Mlýny, se zaniklou obcí Mušov, s lužní krajinou pod Pálavou, s ptactvem Věstonické nádrže, s rybami v Novomlýnských nádržích apod. [38] Naučná stezka židovskou čtvrtí Mikulov se stal po vypovězení Židů z Rakouska (1421) a následném vyhnání z moravských královských měst centrem moravských Židů. Do poloviny 19. století byl vůbec nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě, což dodnes připomíná barokní synagoga, která slouží jako židovské muzeum, 45 domů a rozsáhlý hřbitov, který se svými 4 000 náhrobky patří k nejvýznamnějším památkám tohoto druhu u nás. Mikulovem vede naučná stezka se 13 zastaveními, která vede mimo jiné i k této synagoze a hřbitovu. (12; s. 67) 26
Archeostezka v Dolních Věstonicích Mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem se nachází archeostezka s 8 informačními panely, z nichž některé představují světoznámé lokality z doby lovců mamutů, kteří žili na svazích Pálavy před více než 20 000 lety. Další tabule se věnují památkám z doby římské a období Velkomoravské říše. [36]
2.2.5 Sportovní a zábavní zařízení a akce Zasportovat si a zároveň se pobavit může turista na Novomlýnských nádržích, zejména na Mušovské, která je využívána pro koupání a různé vodní sporty. Možností provozovat na Pálavě letní sporty je hodně. Rekreační areál Merkur u Pasohlávek nabízí půjčovny pramic a plachetnic, školu a půjčovnu windsurfingu, půjčovnu kol a sportovních potřeb. Jsou zde i hřiště pro volejbal, nohejbal, tenisové kurty, tobogán, dětské hřiště, golfové hřiště, letní kino a další. Pálavu protínají vyznačené turistické cesty, což láká milovníky pěší chůze v kombinaci s obdivováním krásné přírody. V hojném počtu sem přijíždí i cyklisté, neboť Pálava je vybavena i sítí cyklostezek. Novomlýnské nádrže jsou také cílem rybářů z celé republiky. V Mikulově si mohou turisté také vybrat z široké nabídky sportovního vyžití a pobavení se. Vedle koupaliště Riviéra je v Mikulově k dispozici bowling, jezdecký klub, střelecký klub, tenisové kurty, fitness centra a další. (12; s. 122), [17], [33] Víno a vinařství Jižní Morava má největší rozlohu vinic v České republice, neboť réva se zde pěstuje na celkové ploše 13 000 hektarů. K největším oblastem patří i Mikulovská vinařská podoblast. První vinice pod Pavlovskými vrchy založily římské legie již ve 3. století. K velkému rozmachu pěstování vinné révy došlo v době Velkomoravské říše. Ve 13. století už patřil obchod s vínem k největším zdrojům šlechty a měšťanů. Již od středověku až do dnešní doby patří Mikulov a jeho okolí k tradičním vinařským centrům. Po celém území Mikulovska se rozprostírají úrodné vinice, vede zde několik vinařských naučných stezek a v obcích stojí nespočet vinných sklípků, vinoték i vináren. I toto je důvod návštěvy Pálavy mnohých turistů. K pěstování vinné révy přispívá poloha, klima a různorodost půd. Do vinařské Mikulovské podoblasti spadají kromě Mikulova také Valtice, Dolní Dunajovice, Novosedly, Perná, Sedlec, Pavlov,
27
Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Nový Přerov, Brod nad Dyjí a Březí. (9; s. 123 – 125) Odrůdy vín Nejlépe se zde daří bílým odrůdám vín, které zabírají 80 % zdejších vinic. Mezi nejrozšířenější odrůdy patří Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Chardonnay, kterým se velmi dobře daří díky vyššímu obsahu vápníku v půdě. Významné odrůdy jsou také Pálava a Aurelius, které byly vyšlechtěny v Perné. Na štěrkovitých půdách se pro změnu daří modrým odrůdám, ze kterých se vyrábí červené víno. Nejrozšířenějším z nich je Svatovavřinecké, Frankovka a Modrý Portugal. (9; s. 123 – 125) Vinařské naučné stezky Územím Pálavy prochází také několik vinařských naučných stezek. Mikulovem prochází tzv. Moravská vinná stezka, která je dlouhá celkem 280 km, spojuje Znojmo s Uherským Hradištěm a protíná 70 vinařských obcí. Další z naučných stezek je Mikulovská vinařská stezka (82 km), která začíná i končí v Mikulově a vede přes Valtice, Lednici, Dolní Věstonice, Pasohlávky a další vesnice. Velice atraktivní a o poznání kratší je 20 km dlouhá Vinařská naučná stezka Mikulov, která je využívána cyklisty a pěšími turisty. Je vybavena informačními panely a seznamuje návštěvníky s vinařskou historií kraje pod Pálavou. Tato trasa začíná v Mikulově a pokračuje přes Bavory, Pernou, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Pavlov, Klentnici a končí opět v Mikulově. [23]
28
3. Selektivní předpoklady cestovního ruchu 3.1 Objektivní předpoklady Město Mikulov má 7 450 obyvatel (k 1. 1. 2010), z toho 3 589 mužů a 3 861 žen. V produktivním věku je celkem 5 374 občanů, což činí 72,13 % z celkového počtu občanů. Orgánem Mikulova je zastupitelstvo města, které se skládá z 25 členů. Radu města Mikulova tvoří 7 členů v čele se starostou Rostislavem Koštialem. Ve městě je Policie ČR, Městská policie, G-centrum (nabízející domov pro seniory a pečovatelskou službu), Městská knihovna, 2 mateřské školky, 3 základní školy, 1 střední odborné učiliště, 1 gymnázium, 1 základní umělecká škola a další vzdělávací instituce jako je Centrum ekologické výchovy nebo Dům dětí a mládeže. V Mikulově nechybí ani pošta, Dům zdraví, Turistické informační centrum, Správa CHKO, finanční úřad a další úřady a instituce. [30] Počet obyvatel v jednotlivých obcích patřících do regionu Mikulovsko a do CHKO Pálava se pohybuje od 250 do 800 obyvatel. K 1. 1. 2010 mají Bavory 391 obyvatel, Bulhary 795 ob., Dolní Věstonice 298 ob., Horní Věstonice 433 ob., Klentnice 560 ob., Milovice 284 ob., Pavlov 536 ob., Perná 754 ob. a Sedlec 800 ob. Zastupitelstvo každé obce tvoří 7 členů, včetně starosty. Obce jsou většinou vybaveny poštou, obecní knihovnou, mateřskými školkami, obchody a ubytovacími a stravovacími zařízeními. V některých obcích se nachází také základní školy, zdravotnické zařízení, kulturní dům, požární zbrojnice a další. [41] Mikulovsko má díky svému příznivému klimatu výborné podmínky pro zemědělskou výrobu. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře území je přes 60 %. Zemědělskou výrobou a činnostmi na ni navazujícími (obchodní činnost, zpracování produkce) se zabývá na Mikulovsku kolem 20 % ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž přímo v Mikulově je to přibližně 15 % a v dalších obcích 30 – 35 %. Dominantním oborem je vinohradnictví a vinařství. [42] Průmyslová výroba na Mikulovsku se zaměřuje na zpracování potravin, strojírenství, stavební činnost, obchod a především služby související s cestovním ruchem. Téměř ve všech obcích je alespoň základní infrastruktura (ubytování, stravování). 29
Mikulovsko má velmi příznivé podmínky pro svůj ekonomický růst. Jednotlivé obce mají k dispozici vhodné lokality pro rozvoj ekonomických aktivit. K roku 2004 je na Mikulovsku 1017 podnikatelských subjektů v oboru „Obchod, pohostinství a ubytování“. V oboru zemědělství pak 669, v průmyslu 497, ve stavebnictví 460, v dopravě 122, v ostatních službách 421, ve školství a zdravotnictví 99 podnikatelských subjektů. [42]
3.2 Subjektivní předpoklady Mikulovsko má díky své atraktivitě obrovský potenciál pro cestovní ruch. Na relativně malém území se nachází řada příležitostí jak zde strávit dovolenou nebo výlet. Dominantním cílem Mikulovska jsou Pavlovské vrchy, které nabízí hustou síť turisticky značených stezek. Mikulovsko nabízí také řadu kulturně-historických památek (zámek, zříceniny hradů, Dietrichštejnská hrobka). Dalším předpokladem pro cestovní ruch je image destinace jako vinařské oblasti. Na Mikulovsko přijíždí řada turistů za poznáním vína a návštěvou vinných sklípků. Během celého roku se na Mikulovsku koná velký počet kulturních akcí, často spojených s vínem. Dalším předpokladem pro cestovní ruch jsou Novomlýnské nádrže, které slouží pro rekreaci, vodní sporty a rybaření.
4. Realizační předpoklady cestovního ruchu Město Mikulov leží na státní hranici s Rakouskem na mezinárodní silnici E461, která vede z Brna do Vídně. Tato silnice je udržována a je v dobrém stavu. Silnice druhých a třetích tříd mezi jednotlivými obcemi jsou vzhledem k velké koncentraci řidičů a cyklistů v nevyhovujícím stavu. Komunikace jsou často příliš úzké a mají nezpevněné krajnice. Do Mikulova je dobré autobusové i vlakové spojení. Městskou autobusovou dopravu tvoří jedna linka, kterou provozuje Bors Břeclav, a.s. v rámci IDS Jihomoravského kraje. V oblasti je provozována i lodní doprava, a to na horní Mušovské nádrži a dolní Novomlýnské nádrži. Na prvně zmiňované jezdí loď Věstonická Venuše, která má přístav v kempu Merkur a vykonává vyhlídkovou plavbu přes Pasohlávky až do Brodu nad Dyjí a zpět do kempu Merkur. Na dolní Novomlýnské nádrži jezdí loď Pálava, která 30
má přístav v Yachtclubu Pavlov a pluje přes Kemp Mars Šakvice, Strachotín a Dolní Věstonice zpět do Pavlova. Jedná se sice o okružní plavbu, ale turisté mohou v jakémkoliv přístavu nastupovat nebo vystupovat. [34]
4.1
Materiálně-technické předpoklady
4.1.1 Ubytování Nabídka ubytování na Mikulovsku je široká. Nachází se zde velké množství hotelů, penzionů, ubytování v soukromí i autokempů. Dostatek míst k ubytování je i v nedaleké Klentnici, Dolních Věstonicích, Horních Věstonicích, Pavlově, Perné, Bavorech, Pasohlávkách a dalších obcích. Mezi autokempy je nejvyužívanější Autokemp Merkur s kapacitou 277 lůžek v bungalovech, 900 míst pro stany a karavany, 92 lůžek v obytných buňkách a množství restaurací, stánků, grilů atd. Mezi další kempy v okolí patří Ranč kemp Pálava v Nových Mlýnech, Kemp u Zapeců v Pasohlávkách, BAJCamp v Pasohlávkách atd. [27]
4.1.2 Stravování Mikulovsko má širokou nabídku stravování. Zejména ve městě Mikulově je velký počet restaurací, ale také pizzerie a cukrárna. V téměř každé obci je také možnost stravování v restauracích nebo motorestech. Autokempy nabízí také restaurace a stánky s rychlým občerstvením.
4.1.3 Ostatní V oblasti se nachází 2 informační centra. Prvním z nich je IC v Mikulově přímo na náměstí, které je otevřeno po celý rok. Druhé informační centrum v Pasohlávkách je otevřené pouze během sezóny. Možností směnit peníze mají turisté také několik. Kromě čtyř směnáren poskytuje směnárenské služby jedna CK a 3 hotely v Mikulově. Ke sportování slouží v Mikulově také bowlingové centrum, tenisové kurty, koupaliště nebo 2 fitcentra. V Mikulově nechybí ani kulturně-společenská zařízení, neboť se zde nachází kino, několik muzeí a galerií, ale také Divadelní spolek. [25]
31
5.
Vyhodnocení dotazníků
5.1 Informace o dotazníkovém šetření Dotazníkové šetření jsem prováděla v měsících duben - září roku 2011. Dotazník jsem se snažila sestavit srozumitelně a přehledně. Nepoužívala jsem žádné odborné nebo cizí výrazy, aby dotazníku rozuměly všechny skupiny respondentů. Dotazník byl vypracován také v anglickém a německém jazyce. Při tvorbě otázek jsem se inspirovala dotazníkem na webových stránkách CzechTourismu, kterým byl v minulých letech monitorován profil návštěvníka ve všech turistických regionech České republiky. Za celé období jsem celkem získala 290 dotazníků, přičemž v dubnu 47, v květnu 49, v červnu 30, v červenci 89, v srpnu 64 a v září 11 dotazníků. Jako metodu výzkumu jsem zvolila osobní dotazování. Cílovými osobami se stali náhodně vybraní návštěvníci CHKO nebo města Mikulova. Turistům jsem se vždy představila, vysvětlila jim účel mého výzkumu a požádala je o vyplnění dotazníku. Někteří bez udání důvodu odmítli, ale naprostá většina dotázaných (cca 90 %) dotazník ochotně vyplnilo. Dotazníkové šetření probíhalo v NPR Děvín-Kotel-Soutěska (57 %), NPR Svatý Kopeček (28 %), PR Turold (10 %) a na Mikulovském náměstí (5%). Dotazník obsahoval celkem 17 otázek. Prvních pět mělo za cíl podat informace o profilu návštěvníka, tzn. o pohlaví, věku, vzdělání a bydlišti. Další otázky se zabývaly důvodem návštěvy Pálavy, délkou pobytu, typem ubytování, způsobem dopravy, navštívenými místy, zdrojem informací apod. V pořadí 15. otázka byla rozdělena na dvanáct dalších podotázek souvisejících s úrovní a dostupností služeb v oblasti, kde respondenti zařazovali do škál svoje subjektivní hodnocení jednotlivých služeb (velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně, velmi špatně, neumí posoudit). V dotazníku byly použity převážně otázky uzavřené či polouzavřené. Poslední otázka byla otevřená a respondenti v ní mohli vyjádřit další přání, návrhy, nedostatky apod. U některých otázek byla možná pouze jedna odpověď, ale u většiny mohli respondenti zaškrtnout i více odpovědí, na což byli upozorněni v zadání. U některých otázek figurovala také možnost: jiné, jinak apod., aby respondenti nebyli nuceni zakroužkovat jednu z možností, i když přesně nevystihovala jejich situaci. Grafy jsem zpracovala samostatně na základě informací získaných od respondentů.
32
5.2 Grafy a popisy Pohlaví, věk a vzdělání respondentů
126 43%
164 57%
a) muž b) žena
Graf č.. 1: Pohlaví respondentů respondent (zdroj: vlastní astní dotazníkový průzkum) prů
počet respondentů
150
89
108
100
57 26
10
50 0
a) do 18 b) 19 let 29 let
c) 30 45 let
d) 46 59 let
e) nad 60 let
věk
Graf č.. 2: Věk Vě respondentů (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum) ůzkum)
a) základní
101 35% 125 43%
b) vyučen en v oboru
5 2%
52 18% 7 2%
c) středoškol. student d) SŠ s maturitou e) VOŠ, VŠ
Graf č.. 3: Vzdělání Vzdě respondenta (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum) prů
Mezi respondenty bylo dotázáno 164 žen (57 %) a 126 mužů muž (43 %). Nejvíce respondentů (108) patřilo do věkové v skupiny 30 – 45 let a do věkové ěkové skupiny 19 – 29 let (89). 57 respondentů bylo ve věku 46 – 59 let. K věkové kové kategorii „nad 60 let“ se hlásilo silo 26 respondentů. Nejmenší podíl tvoří tvo občané ané do 18 let věku vě s pouhými 10 respondenty. 43 % dotázaných označilo ilo jako svoje nejvyšší dosažené vzdělání vzd střední školu s maturitou. Druhý největší nejv podíl činí respondenti, kteříí dosáhli vysokoškolského nebo vyššího ššího odborného vzdělání vzd (35 %). 18 % respondentůů je vyučeno vyu v oboru. 33
Nejmenší skupiny tvoří ří středoškolští st studenti a lidé idé se základním vzděláním. vzdě Vzhledem k tomu, že celkem 78 % respondentů má minimálně střední školu s maturitou, usuzuji, že dotazníkové šetření ení má dobrou vypovídací úroveň.
Poměr ěr českých a zahraničních návštěvníků vníků
268 92%
a) ano 22 8%
b) ne
Graf č. 4: Poměr českých a zahrani zahraničních návštěvníků (zdroj: vl. dotazníkový průzkum) pr
Mezi dotázanými bylo 92 % Čechů (268 osob) a 8 % zahraničních čních návštěvníků návšt (22 osob)
Kraj, ze kterého přijeli p občané ČR a) Jihočeský 7 3%
26 10%
13 5%
16 6%
b) Jihomoravský c) Karlovarský
19 7%
d) Královéhradecký
104 39%
15 6%
e) Liberecký f) Moravskoslezský g) Olomoucký
9 3%
h) Pardubický 9 3%
11 4%
16 6%
8 3%
i) Plzeňský
11 4%
j) Praha k) Středočeský l) Ústecký 4 1%
m) Vysočina n) Zlínský
Graf č.. 5: Kraj, ze kterého přijeli p občané ČR R (zdroj: vlastní dotazníkový pr průzkum)
Mezi dotázanými Čechy echy byla většina v (39 %) z Jihomoravského kraje. kraje Dalšími kraji, odkud turisté nejvíce jezdí, jez jsou Kraj Vysočina (10 %), Praha (7 %), Moravskoslezský kraj (6 %), Jihočeský eský kraj (6 %) a Středočeský St eský kraj (6 %), Zlínský kraj (5 %). Další kraje, které činí 3-4% 4% podíl příjezdů, p , jsou kraje Královéhradecký, Liberecký, 34
Olomoucký, oucký, Pardubický, Plzeňský, Plze Ústecký. Nejméně turistů přijelo řijelo z Karlovarského kraje (1 %).
Stát, ze kterého přijeli cizinci 4 18%
Slovensko
11 50% 1 5%
1 4%
1 5%
2 9%
Rakousko
2 9%
Maďarsko
Německo
Holandsko Brazílie Canada
Graf č.. 6: Stát, ze kterého přijeli p ijeli cizinci (zdroj: vlastní dotazníkový pr průzkum)
V dotazníkovém šetření ření bylo zaznamenáno 7 zahraničních zahrani států, ů, ze kterých přijeli p turisté na Pálavu. Přesnou řesnou polovinu (50 %) návštěvníků návšt tvoří ří Slováci (11 osob). 18 % zahraničních ních turistů turist přijelo z Rakouska. O dalších 18 % se dělí d Německo a Maďarsko. o. Jeden turista přijel p z Holandska. Dotazníkového šetření ření se zúčastnili zú i dva turisté ze vzdálených zemí – 1 Kanaďan a 1 Brazilka. Od zahraničních zahranič návštěvníků jsem získala pouze 22 dotazníků dotazník (8 % z celkového počtu), tu), proto nemusí být reprezentativní vzorek dostatečný. dostate
Způsob dopravy a) os. automobilem/motocyklem b) linkovým autobusem
222 77%
14 5%
c) zájezdovým autobusem
19 7 7 7% 2% 2%
21 7%
d) vlakem e) na kole f) pěšky g) jinak
Graf č. 7: Způsob Zp dopravy (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum) ůzkum)
Většina turistů (77 %) přijela p na Pálavu osobním automobilem tomobilem nebo na motocyklu. 21 % turistů se do oblasti dopravilo linkovým autobusem a 19 % turistů turist dalo přednost vlaku. 2 % lidí přijela řijela na kole a další 2 % obyvatel přišla p išla pěšky. Celkem 5 %
35
respondentů přijelo do oblasti jiným způsobem. zp To většinou tšinou znamená, že kombinovali výše uvedené druhy dopravy.
Doprovod respondentů a) sám/sama
105 36%
b) s přáteli, se známými
84 29%
60 21%
8 3%
26 9%
c) s rodinou
7 2%
d) s partnerem/kou, manželem/kou e) se spolužáky (školní výlet) f) jinak
Graf č.. 8: Doprovod respondentů respondent (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum) prů
Na Pálavu přijelo ijelo 36 % respondentů respondent se svou rodinou. Druhý největší ětší podíl činí ti, kteří do této oblasti vyrazili se svým partnerem, partnerkou, manželem či manželkou (celkem 29 %). O něco méněě turistů turist (21 %) přijelo se svými přáteli áteli nebo známými. 3 % lidí přijela do oblasti sama bez doprovodu. 2 % osob poznávala Pálavu v rámci školního výletu se svými spolužáky. 9 % osob uvedlo možnost „jinak“. Pod Pod touto odpovědí odpov jsou kombinace výše uvedených možností (např. (nap s rodinou a přáteli, s partnerem a rodinou apod.
Délka pobytu
a) 1 den (bez noclehu)
94 32% 82 28% 97 34%
17 6%
b) 2 - 3 dny c) 4 - 7 dní d) delší než 7 dní
Graf č. 9: Délka pobytu (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum) průzkum)
Celkově můžeme žeme délku pobytu zhodnotit tak, že nejvíce turistů turist přijelo řijelo pouze na 1 den bez noclehu (34 %) nebo přijeli p na 2 – 3 dny (32 %). Na 4 – 7 dní přijelo př 28 % osob a déle než 7 dní se zde zdrželo 6 % osob. 36
Délka pobytu ovšem velmi záleží na sezónním období. období Mimo imo sezónu (tzn. měsíce m duben, květen, červen, erven, září) zá převažuje délka pobytu na 2-33 dny (40 %) a délka pobytu na 1 den (38 %). Během ěhem sezóny (červenec, ( srpen) převažuje délka pobytu na 4 – 7 dní (38 %). Na jeden den přijíždí př 29 % respondentů a na 2 – 3 dny 26 % respondentů. respondent Pouhých 7 % přijíždí ijíždí na delší dobu. Délku pobytu v celém období pak velice ovlivňuje ovliv velký lký počet po respondentů z Jihomoravského kraje, který přijíždí p ijíždí ze 73 % pouze na jeden den bez noclehu. V 17 % přijíždí na 2 – 3 dny. Turisté z ostatních krajů přijíždí převážn řevážně na 2-3 dny (42 %) nebo na 4 – 7 dní (39 %). Pouhých 12 % přijíždí ijíždí na jeden den bez noclehu a 7 % turistů zůstává v oblasti déle než týden.
Typ ubytování
20 7%
95 33% 8 3%
17 6%
a) v hotelu
75 26%
b) v penzionu c) v autokempu
25 8%
d) u příbuzných/známých
50 17%
e) vlastní chata/chalupa f) nejsem zde ubytován/a g) jinde
Graf č. 10: 10 Typ ubytování (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum) ůzkum)
Nejoblíbenější jší formou ubytování byl penzion, ve kterém se celkem ubytovalo 26 % všech dotázaných. V hlavní sezóně sezón dominuje ubytování v autokempech, autokempech které tvoří během hem celé sezóny celkem 17 %. 8 % lidí bylo ubytováno u svých příbuzných p nebo známých. Hotely otely posloužily celkem 6 % turistů. turist 3 % lidí trávila noci na svých vlastních chatách a chalupách. 7 % lidí se ubytovalo někde n jinde – a to ve vinném sklípku, v autě nebo ve stanovém městečku mě v Mikulově během hem Pálavského vinobraní. Někteří N respondenti přiznali, iznali, že nocovali přímo p v NPR, ať už pod stanem nebo pod širákem. Největší tší podíl (33 %) tvoří tvoř ti, co se v oblasti neubytovali vůbec.
37
Účel příjezdu 170
180 160 Počet respondentů
140 120
130 106 101
100 74
80 60
50 34
40 10
20
11 4
28 2
2
1
3
0
Účel příjezdu, provozované aktivity
Graf č. 11: 11 Účel příjezdu (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum) ůzkum)
Z grafu vyplývá, že nejoblíbenější nejoblíben aktivitou v oblasti je pěší turistika,, které se zúčastnilo zú 170 osob. Dalšími důležitými ůležitými účely ú příjezdu je poznávání přírody řírody (130), návštěva návšt kulturně-historických historických památek (106) a poznávání vína včetně v návštěvy vinných sklípků sklípk (101). Pro 74 respondentů respondent byl jedním z hlavních cílů návštěvy ěvy Pálavy relaxace, odpočinek, koupání a opalování. 50 lidí přijelo p za účelem elem cykloturistiky, 34 lidí za zábavou a 28 lidí idí navštívilo různé r kulturní akce. Menší podíly tvoří ří příjezdy př za sportem (10 osob) b) nebo za návštěvou návště příbuzných a známých (11 osob). Jen nepatrná část turistů uvedla jako hlavní důvod návštěvy návšt Pálavy rybaření, ení, pracovní cestu, venkovskou turistiku nebo církevní rkevní turistiku.
38
Už jste někdy n v minulosti byl(a) na Pálavě? Pálavě
105 36%
a) ne, jsem tu poprvé
81 28% b) ano, už 1 až 3krát
104 36% c) ano, už vícekrát
Graf č. 12:: Už jste někdy v minulosti byli na Pálavě? (zdroj: vl. dotazníkový průzkum) pr
Odpovědi di u této otázky jsou rozděleny rozd téměř na stejné třetiny. etiny. 36 % osob bylo v oblasti už 1-3krát a dalších 36 % bylo na Pálavě více než třikrát.. 28 % turistů turist přiznalo, že v minulosti Pálavu nenavštívilo a jedná se o jejich první návštěvu. návšt
Uvažujete o další návštěvě návšt této oblasti?
16 6%
155 53%
43 15% 76 26%
a) ano, v brzké době b) ano, ale někdy později c) ne d) nevím
Graf č. 13:: Uvažujete o další návštěvě návšt této oblasti? (zdroj: vl. dotazníkový průzkum) pr
Následující graf ukazuje, že turistům turist se na Pálavě líbí a přemýšlí emýšlí o další návštěvě. 26 % lidí plánuje další příjezd př v brzké době (do půl roku). Nejpočetně četnější skupina (53 %) uvažuje o další návštěvě ěvě Pálavy, ale až někdy později. 15 % respondentů respondent zatím neví, zda-li Pálavu znovu navštíví. navštíví 6 % lidí momentálně o další návštěvěě Pálavy neuvažuje.
39
Počet návštěvníků
Navštěvované lokality 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
196
184
107 97 49 15
9
9
12
24
59 6
19
6
4
Lokalita
Graf č. 14:: Navštěvované Navšt vované lokality (zdroj: vlastní dotazníkový prů průzkum)
Z grafu vyplývá, že nejnavštěvovanější nejnavšt přírodní rezervací v CHKO Pálava je NPR Děvín-Kotel-Soutěska, ska, kterou navštívilo 196 respondentů. respondent . Druhou nejnavštěvovanější nejnavšt lokalitou je PR Svatý Kopeček Kope (celkem 184 respondentů). 107 lidí navštívilo PR Turold a o 10 méně turistůů zavítalo do NPR Tabulová, Růžový R žový vrch a Kočičí Ko kámen. Na Anenský vrch se podívalo 59 respondentů respondent a dalších 49 respondentů respondent mohlo obdivovat Kočičíí skálu. Ostatní přírodní p památky byly navštěvovány ěvovány méně. mén NPP Kalendář věků navštívilo 24 osob, PP Růžový R kopec 19 turistů,, NPR Slanisko u Nesytu 15 osob, PR Šibeničník čník 12 osob. PR Liščí Liš í vrch a PR Milovická stráň byla navštívena 9 lidmi. Pouhých 6 turistů navštívilo PP Kienberg a NPR Křivé ivé jezero. 4 lidi nenavštívili žádnou z těchto chto rezervací ani památek.
40
Zdroj informací 140 140 120 100 80 60 40 20 0
125 93 44
41 19
6
1
Graf č. 15:: Zdroj informací (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum) průzkum)
Nejvyužívanějším jším zdrojem informací se stal internet. V letošním roce z něj čerpalo informace ce 140 lidí (to je téměř tém 50 % všech dotázaných). Ve 125 případech př mají lidé vlastní zkušenost a v 93 případech p si nechali poradit od svých příbuzných říbuzných a známých. Z propagačních ních materiálů, materiál různých průvodců a prospektůů ččerpalo informace 44 respondentů.. Zhruba každý sedmý občan o an (celkem 41 turistů) turist využil služeb turistických informačních čních center. 19 lidí čerpalo některé které informace z médií, jako jsou články v tisku, rozhlas nebo televize. Jeden člověk si nechal hal poradit v CK. 6 osob využívalo jiné zdroje informací (knihy, mapy a další). další
41
Hodnocení služeb
a) ubytování
102
b) stravování
69
74
c) doprava
10 2
94
63
20 6
f) vyb. pro sport
21 7
56
31 40
23 5
80
h) vyb. pro děti i) památky
42
j) bezpečnost
11
l) úroveň cen
velmi dobře
25
54
50
75
spíše dobře
100
47 125
spíše špatně
31
30 31
65
121
35 0
31
124
62
79
144
101
87
k) čistota
27 4
131
67
24 7 8
129
100 54
39
38
117
93
g) vyb. pro záb.
27 80
171
e) cykl.značení
96
55
107
d) tur. značení
107
150
175
22 200
velmi špatně
225
17 34
5
65 250
275
300
neumím posoudit
Graf č. 16:: Hodnocení služeb (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
(Na otázku o cyklistickém značení zna neodpovědělo lo všech 290 dotázaných, neboť nebo byla tato otázka přidána idána do dotazníku až od měsíce m května) Tento graf znázorňuje ňuje spokojenost lidí s různými znými službami nabízenými v oblasti. Obecně lze říci, že lidé idé jsou se všemi službami spokojeni. U všech typů typ služeb převažují odpovědi „velmi dobře“ ře“ a „spíše dobře“ dob nad odpověďmi mi „spíše špatně“ špatn a „velmi špatně“. “. Nejvíce jsou lidé spokojeni s turistickým značením. ením. Naopak nejméně nejmén jsou lidé spokojeni s pořádkem ádkem a čistotou č v rezervaci, s bezpečností ností a se stavem památek.
42
Útrata turistů za služby CR za 1 den (doprava, ubytování, vstupy..)
71 24%
29 10%
0 0% 101 35%
89 31%
a) do 300 Kč b) 301 - 600 Kč c) 601 - 1 000 Kč d) 1001 - 2 000 Kč e) nad 2 000 Kč
Graf č. 17:: Útrata turistů turist za služby CR za 1 den (zdroj: vl. dotazníkový průzkum) pr
Nejpočetnější jší skupina (35 %) v oblasti utratí do 300 Kč/os./den. /os./den. Další početnou po skupinou (31 %) jsou turisté, kteří kte v oblasti utratí 301 – 600 Kč. č. 24 % respondentů respondent utratí 601 – 1 000 Kč. č.. Nejmenší skupina (10 %) utratí na osobu a den částku v rozmezí 1 001 - 2 000 Kč. Žádný z respondentů respondent neutratil při svém pobytu nad 2 000 Kč. K
43
Připomínky turistů 35 35
Počet respondentů
30 25 20 15
15 13
13
12
10
11
9
8
8
5 0
Problém
Graf č. 18:: Připomínky Př turistů (zdroj: vlastní dotazníkový prů průzkum)
Do tohoto grafu byly zahrnuty připomínky, p ipomínky, které se nezávisle na sobě sob objevily minimálně v 8 případech. ípadech. Nejvíce dotázaných (35 osob) si postěžovalo ěžovalo na nepořádek nepo v CHKO, konkrétně v NPR Děvín-Kotel-Soutěska, ska, NPR Tabulová, Růžový R vrch a Kočičí kámen a také v NPR Svatý Kopeček. Celkem 15 lidí uvedlo do dotazníků, dotazník že narazili na rozbité nebo chybějící chyb jící zábradlí. 13 lidí by uvítalo zlepšení celkového celk informačního ního systému v oblasti. Dalších 13 lidí si postěžovalo žovalo na nedostatek odpočívadel a míst k sezení v rezervacích. 12 respondentů zmínilo stav památek křížové k cesty na Sv. Kopečku. ku. 11ti osobám vadí, že NPR projíždí i přes přes zákaz cyklisté, kteří kte vystavují pěší ší turisty nebezpečí nebezpe a zároveň ničí přírodu. írodu. 9 lidí mělo m problémy se zaparkováním v okolí národních přírodních p rezervací. 8 lidí idí tvrdilo, že úsek mezi obcemi Klentnice a Pavlov je nebezpečný nebezpe ý pro turisty i cyklisty. 8 turistů turist by uvítalo zlepšení turistického značení znač (např. směrovky k jeskyni Na Turoldu..)
44
5. 3 Vyhodnocení profilu návštěvníka Na Mikulovsko přijíždí téměř stejný počet žen a mužů a to především ve věku 19 - 45 let. Jejich dokončené vzdělání je nejčastěji střední škola s maturitou a vyšší či vysokoškolské. Respondenti pochází z 92 % z České republiky a to převážně z Jihomoravského kraje a dále z Kraje Vysočina nebo z Prahy.
Ze zahraničních návštěvníků byli nejvíce
zastoupeni Slováci. Typický návštěvník Mikulovska nejčastěji přijíždí do oblasti osobním automobilem, a to s rodinou nebo se svým partnerem/kou, manželem/kou. Respondenti do oblasti přijíždí rovnoměrně jak na jednodenní výlety, tak také na vícedenní pobyty. Nejčastěji se v oblasti neubytovávají a utratí méně než 300 Kč na osobu a den. Respondenti, kteří tráví v oblasti více dní, využívají nejčastěji penziony nebo autokempy. Nejčastějším důvodem návštěvy je pěší turistika spojená s poznáváním přírody a návštěva kulturně-historických památek a víno. Mezi respondenty byli rovnoměrně zastoupeni ti, kteří přijeli do oblasti poprvé a ti, kteří již na Mikulovsku byli vícekrát. Více než ¾ respondentů mají v úmyslu dříve nebo později na Pálavu opět přijet. Nejnavštěvovanějšími místy CHKO je NPR Děvín-Kotel-Soutěska a PR Svatý Kopeček. Nejvíce respondentů čerpá informace z internetu nebo již má vlastní zkušenost. Respondenti jsou více či méně spokojeni se všemi službami. Nejvíce respondentů hodnotilo kladně turistické značení a záporně péči o čistotu a pořádek v rezervacích, kterou také nejčastěji znovu připomněli v poslední otevřené otázce.
45
6.
Návrhová část
Popis hlavního problému dle mého názoru a návrhy opatření Dle mého názoru je největším problémem chování turistů v chráněné krajinné oblasti a jejich neuvědomělost o potřebě přírodu naopak chránit. Cedule před vstupem do NPR zakazují pohyb mimo značené turistické trasy, trhání a jiné ničení rostlin, odchyt a rušení živočichů, vjezd do NPR s jízdními koly a motorovými vozidly, provozování padákového létání, táboření, rozdělávání ohně a odhazování odpadků. Na základě mého pozorování chování turistů a vzhledem k tomu, co jsem se od turistů během dotazníkového šetření dozvěděla, si dovoluji tvrdit, že více než polovina těchto zákazů je více či méně porušována. Turisté často chodí z různých důvodů mimo vyznačené trasy, cyklisté i přes zákaz vjíždí do NPR a občas přírodou projede i čtyřkolka. Někteří turisté v otázce o ubytování přiznali, že stanovali přímo v rezervaci. V soutěsce jsou také zbytky od ohniště. S odhazováním odpadků do rezervací si velká část turistů neláme hlavu. Tímto chováním však hrozí ztráta jedinečné přírody, která by měla být naopak zachována. Stále se zvětšující pohyb turistů přírodě škodí. Dle vedoucího Správy CHKO RNDr. Jiřího Matušky v roce 2007 NPR Děvín-KotelSoutěska navštívilo cca 85 000 turistů. Domnívám se, že řešením by bylo regulovat počet turistů v CHKO Pálava a soustředit je do dalších turisticky atraktivních míst, kterými je město Mikulov a Novomlýnské nádrže. Toho by se částečně dosáhlo větší propagací Mikulova a Novomlýnských nádrží. Ovšem zakázat lidem vstup do CHKO je nemožné, proto navrhuji alespoň jistá opatření, která by zmírnila negativní dopady turismu na chráněnou přírodu. Tímto opatřením by byly prohlídky NPR se zkušeným průvodcem, který by do jisté míry mohl dohlédnout na chování turistů, poskytnout profesionální výklad a zároveň vštěpovat turistům, proč je důležité přírodu chránit. Průvodcované prohlídky by byly zpoplatněny a díky tomu by Správa CHKO získala finance na údržbu zábradlí, laviček, informačních cedulí apod. Ovšem zůstává otázkou, zda-li by lidé byli ochotni za tuto službu platit.
46
Popisy problémů, návrhy řešení a vyjádření Správy CHKO Nepořádek v rezervacích Popis problému: V NPR je nepořádek, který je tvořen především sáčky od svačin, obaly od sušenek, zmačkanými pet-lahvemi apod. Nepořádek zde tvoří turisté, kteří vidí problém v tom, že v NPR nejsou umístěny odpadkové koše. Turisté si ovšem sami vytvoří jakýsi „odpadkový kout“ – stačí, aby jeden z turistů odhodil do rohu odpadek, a tím odstartuje vlnu dalších, kteří přihodí i své odpadky často s domněním, že se jedná o místo určené pro uložení odpadu. V současné době se z NPR odpadky vyváží dvakrát do měsíce. Malý experiment: Během dvou po sobě následujících dnů jsem v NPR Děvín-KotelSoutěska vyzkoušela experiment založený na pozorování chování turistů. Během jednoho dne jsem v soutěsce nechala nepořádek, jaký tam byl. Ze všech lidí, kteří se nasvačili, 40 % k pytlům přihodilo i svůj odpadek. Druhý den jsem v soutěsce uklidila a znovu pozorovala chování lidí. Turisté se rozhlíželi, kam sáčky a obaly od svačiny vyhodit, ale jelikož neviděli žádné místo k tomu určené, tak je uložili do batohu. Svůj odpadek si celkem odneslo 95 % lidí. Z tohoto experimentu jsem usoudila, že řešením problému s nepořádkem by nebylo rozmístění odpadkových košů do rezervací (koše by se naplnily a další lidé by házeli odpad vedle něj), ale fakt, že když lidé vidí kolem sebe uklizeno a čisto, mají větší tendenci zde pořádek zachovat. Návrh řešení: Problém s nepořádkem v přírodě by mohl být do jisté míry vyřešen častějším vývozem odpadu. V rezervacích by bylo častěji uklizeno a lidé by častěji schovali odpadek do batohu, než aby ho pohodili do přírody. Tomuto problému by mohly pomoci i cedulky rozmístěné u odpočívadel, které by apelovaly na udržování čistoty a pořádku. Ovšem z velké části bude záležet opět na lidech, na jejich chování a na tom, kdy se naučí po sobě uklízet.
Vyjádření RNDr. Matušky: Správa CHKO Pálava po předchozích letitých zkušenostech vede návštěvníky MZCHÚ k tomu, aby v jejich území odpadky neodhazovali a proto vůbec neuvažuje o umísťování nějakých zařízení (koše, pytle, kontejnery) na sběr odpadků. Vše s čím do MZCHÚ turista vstoupí, tedy plastové láhve s pitím, sáčky s jídlem a podobně, by tedy měl v odlehčené podobě z území zase odnést a 47
odložit až na místech k tomu určených, tedy v nejbližších obcích, a nebo ještě lépe po návratu ve svých bydlištích. Přesně jak je zde popsáno, se ale na některých místech tyto odpadky lavinovitě hromadí a pak je jediným řešením co nejrychleji takovou záležitost řešit, odpadky posbírat a odvézt k legální likvidaci. Posláním Správy CHKO Pálava je v tomto případě spíše preventivně působit správně poskytnutými informacemi (panel NS, sdělení strážců v terénu) a nebýt firmou suplující svoz odpadků. Proto uvedený experiment považuji za správně vyhodnocený. Rozbité nebo chybějící zábradlí Popis problému: Problémy s rozbitým zábradlím se vyskytují v NPR Děvín-KotelSoutěska a v NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. V některých místech mohou rozbitá zábradlí ohrozit zdraví nebo i život turisty. Konkrétně: Zábradlí na 13. zastavení NS Děvín je rozbité, ale není to na první pohled znatelné. V momentě, kdy by se o zábradlí plnou vahou turista opřel, mohl by pádem ze skály utrpět vážná zranění. V NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen je nebezpečný úsek na zřícenině Sirotčího hrádku, kde turista stoupá po kluzkých kamenech a k přidržení zde slouží řetězy. Ovšem skoby, které řetěz drží, jsou na několika místech vytržené. Návrh řešení: Správci CHKO, kteří chodí na pochůzky NPR, by měli pravidelně kontrolovat stav zábradlí a při zjištění problému je co nejdříve opravit. Sami turisté, kteří objeví zničené zábradlí nebo nebezpečný úsek, by měli mít možnost kontaktovat Správu CHKO a upozornit je na problém. O této možnosti a kontakt by se turisté dozvěděli z informačních tabulí, které jsou umístěny před vstupem do NPR. Vyjádření RNDr. Matušky: Správa CHKO převzala již při svém zřízení (r. 1976) soustavu vymezených turistických tras, které postupně vybavuje další turistickou infrastrukturou (NS, infopanely, schody, zábrany, zábradlí, odpočívky, vodící řetěz). Pracovníci Správy CHKO, a nebo její strážci se průběžně v uvedených úsecích pohybují a je jim znám aktuální stav těchto zařízení. Bohužel v současné době (snižování provozních prostředků a počtu pracovníků, neoperativnost) není vůbec jednoduché rychlými a kvalifikovanými opatřeními reagovat na poškození. Například oprava řetězu se provedla ve dvojím sledu a až ta poslední je asi kvalifikovaně provedena. Stejně tak veřejnost může reagovat na zjištěná poškození (přes e-mail, mobil, osobně), prakticky se 48
to ale neděje. Průběžně vkládáme ročně několik desítek tisíc korun na opravy nebo na budování nových opatření, přesto je to ale málo. Nyní máme navíc situaci zhoršenou tím, že nemáme pracovníka pro tuto praktickou a operativní údržbu a jsme odkázáni pouze na smluvní vztahy, které nejsou jednoduché (neoperativnost, kvalita, nesnadnost). Informační systém Popis problému: Tento problém se skládá ze tří částí. 1.
Na cedulích u vstupu do NPR chybí turistům (dle dotazníků) informace o náročnosti trasy, o schůdnosti cesty s kočárkem, o časové délce apod.
2.
V NPR jsou všechny informační cedule pouze v českém jazyce.
3.
V NPR Svatý Kopeček chybí u jednotlivých staveb křížové cesty, u kostela nebo u zvonice informace o původu křížové cesty, o jejich staviteli, o historii nebo vysvětlení, co výjevy znamenají.
Návrh řešení: 1. Na cedulích by mohly být uvedené i výše zmiňované informace. 2. V NPR by měly být zřízeny další menší doprovodné informační tabulky alespoň v anglickém a německém jazyce, kde by bylo obsaženo to nejdůležitější, co by měl turista vědět. Zejména informační tabulky před vstupy do NPR, které upozorňují turisty na zákazy, by měly být uvedeny i v cizích jazycích. 3. Stavby sv. Kopečku jsou nyní v rekonstrukci, ovšem až budou upravené, mohly by být opatřeny těmito tabulkami. Vyjádření RNDr. Matušky: Domnívám se, že určité informace tohoto druhu jsou na jednom typu panelu naučné stezky (NPR Děvín), a nebo ve k ní vydané tiskovině (Průvodce). Jinak ale k ostatním trasám tyto informace neposkytujeme. Jistě ale podobnou
informaci
v
případě
obnovy
informačního
systému
do
sdělení
zakomponujeme, například do uvažované nové NS Svatý kopeček. Jazykové mutace terénního informačního systému jsme prozatím neřešili, jednak z ekonomického hlediska, jednak z přesvědčení, že zahraničních turistů je zde opravdu minimum. A pokud se sem vypraví, předpokládáme, že se vybaví tištěnými cizojazyčnými materiály zejména v mikulovském TIC. Jak již bylo zmíněno, pro PR Svatý kopeček se nyní aktuálně připravuje projekt navazující na "adopčně" opravované kaple křížové cesty, z něhož by se měly opravit 49
největší stavby (kaple Sv. Šebestiána, zvonice) a všechny objekty by měly být vybaveny stručnými popisnými tabulkami. Stejně tak by zde měla být zřízena nová naučná stezka. Celý projekt by měl být řešen v jazykových mutacích (panely, tiskoviny). Nedostatek odpočívadel a laviček Popis problému: V NPR Děvín-Kotel-Soutěska se nachází jedno větší odpočívadlo v soutěsce, kde stojí dva stoly a celkem 6 laviček, které tvoří celkem zhruba 20 míst k sezení. Tato kapacita se dle turistů zdá být nedostatečná. Na zbylém území NPR se nachází jen malé množství laviček, na většině zastavení naučné stezky není žádná. Stejný problém je i na Svatém Kopečku, na jehož vrcholu jsou 3 lavičky. Jelikož se tu lidé rádi zdrží díky krásnému výhledu na město Mikulov, je kapacita míst k sezení také nedostatečná. Lavičky chybí i v NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen, zejména pak u Sirotčího hrádku. Návrh řešení: Zavedení více odpočívadel a laviček do NPR by vedlo k většímu pohybu turistů v rezervacích a tím také k většímu nepořádku a ničení přírody. Cílem mé práce je však snížit počtu turistů v NPR, proto bych žádná další odpočívadla ani žádné lavičky do rezervací nepřidávala. Jedinou výjimkou by mohla být PR Svatý Kopeček, kde by mohly být umístěny lavičky na vrcholu kopce i u některých zastavení křížové cesty. Domnívám se totiž, že Svatý Kopeček je díky svému umístění uprostřed města Mikulova natolik turisticky atraktivní, že nemá smysl usilovat o snížení pohybu turistů v této lokalitě. Vyjádření RNDr. Matušky: Uvedený odpočivný prostor u studánky v soutěsce vznikl z původního mysliveckého zařízení a není jeho cílem zřídit zde maximální rozsah. Stejně tak další definované odpočivné prostory mají sloužit pouze ke krátkodobému odpočinku a hlavně k orientaci pro další cestu. Zájmem ochrany přírody zde není prodlužovat klidový pobyt návštěvníků. V případě PR Svatý kopeček jsou již některé původní betonovodřevěné lavičky opraveny. Další je možno opravit, ale nese to s sebou to, že nejbližší okolí těchto laviček bude sešlapem a odhazováním odpadků, zde se více zdržujících návštěvníků, více zatíženo.
50
Cyklisté v NPR Popis problému: V národní přírodní rezervaci jezdí i přes zákaz cyklisté na kole. Kromě toho, že zde ničí přírodu a způsobí erozi, tak také ohrožují na zdraví pěší turisty. Návrh řešení: Správci CHKO by měli chodit častěji na pochůzky NPR a upozorňovat cyklisty na zákaz jízdy na kole a hrozit i pokutou v určité výši. Při opakovaném porušení tohoto pravidla by jim měli danou pokutu vypsat. Před vstupy do NPR a na parkovištích by měly být umístěné stojánky na kolo pro ty cyklisty, kteří se o zákazu dozví až z cedule u NPR, a jsou ochotni toto pravidlo respektovat, ovšem nemají kam kolo odložit. O zákazu jízdy cyklistů na kole do NPR by mohly informovat už i informační cedule v okolních obcích a u poskytovatelů ubytování. Vyjádření RNDr. Matušky: Ideální pro uvedené MZCHÚ by jistě byla pravidelná přítomnost strážců (zaměstnanec Správy, dobrovolník) žádoucí, v současnosti ale není možná. Maximem jsou víkendové služby pracovníků a dobrovolníků v atraktivních termínech, stejně pak jde ale o bodovou záležitost pro rozsáhlost turistických tras. Navíc aktuálně proběhla opakovaná redukce počtu pracovníků Správy a pozice strážce není zřízena a nevynutitelnost povinností u dobrovolníků také tuto situaci nezlepší. Když se k tomu přidá ještě arogantnost a agresivnost terénních cykloturistů, kteří nerespektují zákonný zákaz jízdy nebo piktogramovou informaci na vstupech v NPR, je to zase neřešitelné. Chtít do tohoto procesu začlenit například okolní ubytovatele je nereálné. Málo parkovacích míst Popis problému: V obcích, které jsou výchozím místem turistů pro vstup do NPR (Klentnice, Pavlov, Dolní Věstonice) není dle turistů dostatek parkovacích míst. Když jsou parkoviště plně obsazená, řidiči nechávají své automobily zastavené podél silnice, čímž omezují plynulý provoz nebo je zaparkují do pole, čímž ničí úrodu. Návrh řešení: Obecně by se měl všude zvýšit počet parkovacích míst. Přesto, že propaguji spíše pokles turistů v CHKO, měla by být parkoviště vystavena, aby turisté neodstavovali své automobily, kdekoliv se jim zlíbí. Aby se obci vrátila investice do výstavby parkovišť, mohla by být parkoviště placená. Ve všech obcích by mohla 51
fungovat parkoviště jako v Klentnici, kde na parkovišti stojí kiosek s občerstvením prodávající i parkovací lístky. Stání na místech mimo parkovací plochy by mělo být pokutované. Vyjádření RNDr. Matušky: Opakovaně se snažíme vést samosprávu obcí okolo Pálavy k přesvědčení, že servis pro návštěvníky, i formou vhodných parkovacích ploch, je výhodný i pro rozvoj obcí. Některé obce se tímto zabývají a postupně tyto služby zkvalitňují, naráží to ale na chování řidičů, kteří mnohdy tato parkoviště nerespektují a parkují zcela mimo ně. Vystavují se tak zvýšenému riziku vykradení vozidla. Policie navíc situaci s parkováním mimo parkoviště preventivně neřeší, řeší pouze nahlášené krádeže. Nebezpečí na silnici Popis problému: Na úseku mezi Mikulovem a Pavlovem vzniká kvůli úzké vozovce nebezpečí dopravní nehody. Po silnici jezdí z obou stran automobily, cyklisté a podél silnice (nebo i přes silnici) chodí i pěší turisté a to v nepřehledném úseku hned za zatáčkou. Návrh řešení: Podél silnice by měla být vybudována cesta, která by sloužila jako cyklostezka a pěší stezka. Vybudovaná cyklostezka podél silnice by mohla odklonit pohyb cyklistů z NPR. Kdyby výstavba cyklostezky nebyla momentálně možná, měly by být silnice opatřeny dopravními značkami omezujícími rychlost a varujícími před pohybem pěších turistů a cyklistů. Na úseku mezi Klentnicí a Pavlovem, kde je z jedné strany parkoviště a z druhé strany vstup do NPR, by mohl být zřízen přechod pro chodce, protože tu lidé přechází ze strany na stranu v místě hned za zatáčkou. Vyjádření RNDr. Matušky: Kolize cyklistů a motoristů na trase mezi Mikulovem a Pavlovem lze předpokládat a také existují, i když naštěstí prozatím bez zranění. Vzhledem k aktuálnímu využívání pozemků podél silnice je možné pěší a cyklistickou trasu vést mimo silnici pouze v části trasy, zbytek je vázán na silniční těleso. Další vybavení trasy dopravními značkami je v kompetenci obcí a myslím, že je dnes nereálné (organizačně, finančně), stejně jako značení přechodů.
52
Stav památek křížové cesty Popis problému: Stavby křížové cesty, kostelík a zvonice na Sv. Kopečku jsou v dezolátním stavu. Návrh řešení: K tomuto problému nenavrhuji sama řešení, protože již nyní rekonstrukce kapliček probíhá. Místní podnikatelé si „adoptovali“ kapličky a nyní se finančně podílí na jejich opravách. Tento nápad vznikl z toho důvodu, že církev nemá na opravu staveb peníze a město Mikulov nedostalo dotaci z Evropské unie. Vyjádření RNDr. Matušky: Jak již bylo zmíněno, objekty Křížové cesty, ve vlastnictví církve, jsou nyní z iniciativy Města Mikulov předmětem již realizovaných "adopčních" oprav. Na největší objekty je připravován přeshraniční projekt pro získání prostředků na zásadní opravu. Správa CHKO Pálava se zde zúčastňuje pouze jako příslušný orgán ochrany přírody (PR), a nebo zastupující vlastník dotčených sousedních pozemků (AOPK ČR).
53
7.
SWOT analýza
Další kapitolou praktické části mé bakalářské práce je SWOT analýza. Jedná se o metodu, pomocí které jsem identifikovala silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby cestovního ruchu na Mikulovsku. Zkratka SWOT je převzata z anglického jazyka a skládá se z počátečních písmen slov Strenghts (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). [43] Při zpracování SWOT analýzy jsem využívala internetových zdrojů, tištěné literatury, výsledků z dotazníkového šetření, ale také jsem často vycházela z mých osobních zkušeností, názorů a poznatků, tudíž SWOT analýza nemusí být zcela objektivní. Celkem jsem zpracovala 5 SWOT analýz. První z nich analyzuje obecné předpoklady pro cestovní ruch v oblasti města Mikulova, Chráněné krajinné oblasti Pálava a Novomlýnských nádrží. Poté jsem zpracovala zvlášť SWOT analýzu pro každou z těchto oblastí a přidala ještě SWOT analýzu jednotlivých obcí, které patří do CHKO Pálava.
54
7.1 SWOT analýza CR na Mikulovsku k roku 2011 7.1.1 SWOT analýza obecných předpokladů pro cestovní ruch (v oblasti Mikulov, CHKO Pálava a Novomlýnské nádrže)
Téma
Poloha
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Velký počet atraktivit na relativně malém území (příroda, kulturní památky a akce, víno, koupání)
34 % respondentů patří mezi jednodenní návštěvníky
Přeměna jednodenních návštěvníků v turisty
Sezónnost cestovního ruchu s převahou letní turistiky
Nalákání turistů i mimo sezónu (kulturní akce, víno, kongres. turistika). TIC nabízí nově zimní průvodc. prohlídky města s šálkem svařeného vína
V dotazníkovém šetření zaznamenáno pouhých 8 % zahraničních turistů
Zvýšení zahraniční pobytové návštěvnosti
Blízkost dalších turistických Méně atraktivní atraktivit: turistický cíl Lednicko(pro někoho) Valtický areál, vedle LednickoValtického NP Podyjí, CHKO areálu Moravský kras
Vzájemná propagace LednickoValtického areálu a Mikulovska
Výhodná geografická poloha při hranici s Rakouskem
55
Hrozby
Jazyková bariéra - nízká jazyková vybavenost poskytovatelů služeb CR
Podnebí
Nejteplejší a nejsušší oblast České republiky
Nevhodnost oblasti pro provozování zimních sportů
Přilákání turistů na počasí jihoevropského rázu
Znečišťování prostředí stále větším provozem motorových vozidel
Relativně čisté životní prostředí
Doprava
Dlouhodobější sucha mohou způsobit odumírání chráněných druhů rostlin
Dobrá dopravní Špatný stav dostupnost os. silnic 2. a 3. tříd automobily
Opravy silničních komunikací
Nedostatečné množství parkovacích ploch
Vybudování dalších parkovišť, zejména v Klentnici, Pavlově a Dolních Věstonicích
Více parkovišť znamená více turistů v CHKO a tím i větší hrozba ztráty přírodních krás masovým CR
Nedostatečná dopravní dostupnost mezi obcemi veřejnou hrom. dopravou
Častější frekvence autobusových spojů v hlavní sezóně
Zbytečné plýtvání penězi a zatěžování ŽP v případě neobsazení
Téměř žádné Mikulovem vlakové spojení prochází mezi obcemi železniční trať č. (kromě 246 Břeclav Mikulova a Znojmo Sedlce) Tab. č. 1: SWOT analýza obecných předpokladů pro CR, zdroj: (4; s. 148), [14], [31]
56
7.1.2 SWOT analýza cestovního ruchu města Mikulova
Téma
Silné stránky
Slabé stránky
Ubytování
Vysoký počet poskytovatelů ubytovacích služeb v Mikulově
Přesun Malá kapacita Výstavba levnějších jednoduššího a některých hostů ubytovacích z dražších levnějšího typu ubytování nebo zařízení v hotelů do Mikulově (tj. do poskytování levnějších typů 300 Kč/os/den) slev ubytování
Stravování
Vysoký počet poskytovatelů stravovacích služeb v Mikulově
Poměrně vysoké ceny v Přilákání hostů restauracích na na speciality a mikulovském kvalitní víno náměstí
Příležitosti
Hrozby
Celoročně Turistické informační otevřené TIC v centrum centru Mikulova
Kulturněhistorické památky
Velký počet kulturněhistorických památek
Zanedbanost některých kulturněhistorických památek
Rekonstrukce kapliček Sv. Kopečku (nyní probíhá)
Existence zámku v Mikulově
Méně bohatý zámek na výzdobu a cenné předměty zničeno požárem v roce 1945
Zpestřit a prodloužit prohlídkový okruh "Vinařství". (Nyní trvá cca 15 minut)
Malá kapacita Častější nočních frekvence prohlídek nočních zámku a prohlídek obou Dietrichštejnské objektů hrobky 57
Opětovné zničení obnovených památek vandaly a klimatickými podmínkami
Další turistické cíle
Atraktivní turistický cíl Jeskyně Na Turoldu
Existující geopark umístěný u jeskyně
Vinařská turistika
Chybějící krápníková výzdoba na rozdíl od jiných jeskyní
Zpřístupnění druhého turistického okruhu v Jeskyni Na Turoldu
Při zvýšení hladiny jezírka v Jezerním dómu uzavření druhého turistického okruhu
Nezájem části lidí o geologii
Spojení průvodcované prohlídky jeskyně s prohlídkou geoparku nebo umístění zvukové inf. tabule
Vyrušování výkladu průvodce ostatními turisty nepatřícími ke skupině
Mikulovsko má image oblíbené vinařské destinace
Propagace Mikulovska jako vinařské oblasti, využití vína pro přilákání více turistů
Množství vinných sklípků, síť vinařských naučných stezek
Tvorba "zájezdů za vínem" pro Nezájem o skupiny hromadné autobusové (doprava, exkurze, zájezdy v rámci ochutnávky, ČR nocleh)
Na Mikulovsku jsou vyráběna velice kvalitní vína
Ne každý umí poznat a ocenit kvalitní víno
Kulturní akce spojené s vínem, především tradiční Pálavské vinobraní
Nedostatečné ubytovací kapacity na Pálavském vinobraní
58
Nedostatek ubytovacích kapacit je řešen formou stanových městeček
Přeplněnost města turisty
Návštěva kulturních akcí
Příjezd lidí Velké množství pouze z regionu pořádaných Využití bez využití kulturních akcí Nedostatečná kulturních akcí ubytovacích (koncerty, propagace pro přilákání služeb. festivaly, kulturních akcí turistů do města Nezájem lidí ze slavnosti, křty vzdálenějších vín...) oblastí
Mikulov se stává Malé město v oblíbeným porovnání s Kongresová kongresovým ostatními (např. turistika místem na Jižní Brno) Moravě
Koupání, plavání
Koupaliště Riviera
Pestrá nabídka doprovodných programů
Provoz koupaliště Výstavba krytého bazénu ovlivněn pro případ sezónou a počasím. Pouze špatného počasí venkovní část
Jezdecký klub s Nedostatečná venkovními i propagace krytými Větší propagace Hipoterapie, možnosti prostory a a další rozvoj hipoturistihipoterapie a možností hipoturistiky ka hipoturistiky v hipoterapie a Mikulově hipoturistiky
Sport a relaxace
Nabídka příležitostí ke sportu (krytá i venkovní sportoviště pro míčové hry, fitness, střelnice ..)
Chybějící squashové Plánovaná centrum a výstavba golfové hřiště lanového centra (dle dotazníků)
59
Při zvyšujícím se zájmu o kongresy v Mikulově může dojít k nedostatku kongresových prostor.
Nedostatek financí na výstavbu bazénu
Existence solné jeskyně, whirlpoolu, bylinných lázní, masáží
Zábava a noční život
Zveřejnit na Množství Žádné webových str. vináren, pivnic, informace na města Mikulova klubů, webových str. také příležitosti diskoték… města Mikulova pro zábavu a noční život
Tab. č. 2: SWOT analýza CR města Mikulova, zdroj: (7; s. 157 – 163), (12), [23], [26], [32], [33], [35], [37]
60
7.1.3 SWOT analýza cestovního ruchu CHKO Pálava
Téma
Příroda
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Pozorování těchto ojedinělých druhů rostlin a živočichů
Ztráta chráněných druhů rostlin a živočichů nešetrným turismem
Oblast je vyhlášena CHKO, biosf. Omezený pohyb rezervací turistů v CHKO UNESCO a biosf. rezervací Dolní Morava
Výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů
NPR DěvínKotel-Soutěska a NPR Národní Tabulová, přírodní Růžový vrch a rezervace Kočičí kámen jsou atraktivním cílem turistů
V přírodních rezervacích vznikly kvůli vyviklanému zábradlí nebezpečné úseky
Pravidelná kontrola a Nebezpečí úrazu údržba zábradlí správci CHKO
Romantické Přeplněnost Odklon turistů z zříceniny hradů rezervací turisty, NPR do města uprostřed krásné zejména v okolí Mikulova a k přírody zříceniny hradu Novomlýnským (Děvičky, Děvičky nádržím Sirotčí hrádek)
Bezplatný vstup do národních přírodních rezervací
Nedostatek financí Správy CHKO na údržbu NPR
61
Zavedení vstupného do NPR
Nepořádek v rezervacích zanechaný turisty
Problém, jak zabránit vstupu do NPR z jiných výchozích míst. Vysoké náklady.
Pěší turistika
Cykloturistika
Hustá síť Zakázaný vstup výborně do rezervací značených mimo turistické turistických cest označené cesty v NPR
Otevírání nových Nedodržování turistických zákazu. Ničení stezek (2011 přírodních krás. otevřena nová Ztráta toho, díky stezka v NPR čemu je oblast Tabulová, chráněna. Růžový vrch a Kočičí kámen)
Naučné stezky s informačními panely
Instalace dalších tabulí s Informační informacemi v panely pouze v anglickém a českém jazyce německém jazyce
Zničení informačních tabulí vandaly
Hustá síť cyklotras a cyklostezek
Špatný povrch některých Úprava povrchů cyklostezek (např. kolem některých Novomlýnských cyklostezek nádrží - hrubý asfalt)
Nedostatek financí na úpravu cyklostezek
Atraktivní cyklostezky podél vinic s informačními tabulemi
Častější Jízda cyklistů v kontroly Zákaz vjezdů prováděné NPR způsobuje cyklistů do NPR správci CHKO a erozi a ohrožuje případné pěší turisty pokutování Na úseku Mikulov Pavlov je cyklostezka značena po silnici
62
Hrozba nehod na úseku Výstavba Mikulov cyklostezky na Pavlov (po úzké úseku Mikulov - vozovce pohyb Pavlov automobilů, cyklistů i pěších turistů)
Příležitost pro Horolezectví je horolezectví na povoleno jen v Horolezectví skále Martinka termínu od 1. 9. v NPR Děvíndo 31.12. Kotel-Soutěska
Ničení jedinečné přírody při horolezectví mimo povolený termín
Pro rok 2011 bylo povoleno Není znám vliv Adrenalinové provozování paraglidingu na paraglidingu sporty faunu a flóru přímo v CHKO Pálava
Při prokázání negativního vlivu na faunu a flóru bude paragliding opětovně zakázán
Opětovné povolení paraglidingu pro rok 2012
Tab. č. 3: SWOT analýza CR CHKO Pálava, zdroj: [16], [17]
63
7.1.4 SWOT analýza cestovního ruchu Novomlýnských nádrží
Silné stránky
Slabé stránky
Velká rozloha vodních ploch pro rekreační využití
Ztráta jedinečných lužních lesů a ornitologických lokalit výstavbou nádrží. Zánik obce Mušov.
Koupání, plavání
2 vybudované laguny vhodné pro koupání
Vodní sporty
Téma
Rybaření
Příležitosti
Hrozby
Přeplněnost rekreanty v letní sezóně
Vybudování dalších lagun v nádržích vhodných ke koupání
Zhoršující se kvalita vody
Již nabízené vodní sporty (škola windsurfingu, půjčovna šlapadel, pramic, plachetnic)
Závislost na sezóně a počasí
Rozšířit nabídku vodních sportů (vodní lyžování)
Oblíbený cíl rybářů
Vzájemné vyrušování rybářů, rekreantů a potápěčů
Rozšíření služeb pro rybáře (obchody, půjčovny s rybářskými potřebami)
Možnost potápění v lagunách Potápění Novomlýnských nádrží
Malá hloubka
64
Velké množství rybářů způsobuje nástrahy pro potápěče.
Informace o možnosti potápění na webových stránkách
Nováčci mohou zvířit jemné bahno, která sedá cca 1 hodinu
Zastaralost některých autokempů a málo nabízených služeb (neplatí pro Merkur)
Modernizace některých autokempů a vyšší počet poskytovaných služeb
Zvýšení cen po modernizaci kempů a tím i ztráta některých hostů
Personál recepce podává nedostatečné informace (např. kam lze stan postavit, která část campu je klidnější atp.)
Zlepšit informovanost hostů
Ztráta jedinečné přírody výstavbou dalších autokempů
Znečištěná voda Relativně čistá mimo voda v lagunách vybudované laguny
Možnost ubytování v kempech u Ubytování Novomlýnských nádrží
Velice dobře vybavený autokemp Merkur
Lodní doprava
Lodní doprava Využití je ovlivněna rekreační plavby přírodními vlivy s možností (stav hladiny, vystoupit a povětrnostní nastoupit v podmínky, jakémkoliv povodňový přístavu stupeň)
Existující lodní doprava na Mušovské a Novomlýnské nádrži
Tab. č. 4: SWOT analýza CR Novomlýnských nádrží, zdroj: [18], [34], [40]
65
7.1.5 SW0T analýza cestovního ruchu obcí patřících do CHKO Pálava
Obec
Silné stránky
Slabé stránky
Všeobecně známé město Dolní díky Věstonice archeologickým nálezům Existence regionálního muzea s archeologickými nálezy Naučná stezka (archeostezka) mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem
Chybějící informační centrum
Zřízení malého informačního centra v regionálním muzeu
Propagace naučné stezky v Malé povědomí Regionálním o této naučné muzeu a na stezce webových stránkách města
Jádro městečka navrženo na vesnickou památkovou zónu
Pavlov
Hrozby
Propagace obce jako atraktivního turistického cíle
Obecná nevědomost lidí Kulturní akce o kulturních spojené s vínem akcích v Dolních Věstonicích
Proslulost Pavlova díky lidové architektuře
Příležitosti
Propagace kulturních akcí v tisku a na internetu
Zvýšení atraktivity městečka po případném vyhlášení
Méně atraktivní cíl pro turisty vedle Mikulova
66
Příjezd turistů pouze z regionu bez využití ubytovacích služeb. Nezájem lidí ze vzdálenějších míst.
Velké množství poskytovaných služeb, vinných sklepů a kulturních akcí
Nedostatečná propagace kulturních akcí v Pavlově
V Pavlově byla nalezena pravěká naleziště obdobná lokalitám v Dolních Věstonicích
Bavory
Vinařská obec se sklepy a lisovnami
Bulhary
Strategické místo - jedno z Klentnice výchozích bodů do NPR DěvínKotel-Soutěska
Propagace obce jako vinařské oblasti
Využití tohoto faktu pro přilákání turistů (např. zřízení muzea)
Nezájem turistů o obec s ubytovacími kapacitami, ale bez možnosti stravování
Chybějící možnost stravování
Výstavba restaurace
Neatraktivnost obce
Rozvoj vinařské turistiky
Nedostatečné využití potenciálu pro cestovní ruch
Zvýšení ubytovacích a stravovacích služeb
Mimo sezónu nevyužití ubytovacích ani stravovacích služeb
Placený vstup do rezervace Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen
Problém, jak zabránit vstupu do NPR z jiných výchozích míst. Vysoké náklady.
Vyznačení přechodu pro chodce
Nebezpečí dopravní nehody
Nad obcí stojí Obec Klentnice turisticky nemá žádné atraktivní příjmy z vysoké zřícenina hradu návštěvnosti Sirotčí hrádek Sirotčího hrádku Neexistující přechod pro chodce u Klentnice (spojující parkoviště a vstup do NPR 67
Milovice
Perná
Možnost ubytování i stravování
Neatraktivnost obce
Velký počet Žádné jiné vinných sklepů atraktivity, které v obci. by přilákaly Šlechtitelská turisty stanice
Kulturní akce Horní Věstonice spojené s vínem
Řada hodnotných venkovských staveb s prvky lidového baroka
Využití šlechtitelské stanice pro rozvoj CR v obci - exkurze
Nevědomost o těchto vinařských akcích
Propagace Horních Věstonic jako vinařské obce
Nezájem o akce spojené s vínem pro turisty ze vzdálenějších míst
Neatraktivní turistický cíl vedle známějších Dolních Věstonic
Propagace Horních Věstonic jako malebného města se zajímavou architekturou
Nezájem některých lidí o architekturu. Neschopnost ocenit stavební slohy.
Téměř Pozůstatky zapomenutý a hradu Neuhausu těžko přístupný hrad
Sedlec
Nevyužití Existence sirného pramene sirného pramene kvůli jeho slabé vydatnosti
Tab. č. 5: SWOT analýza CR obcí patřících do CHKO Pálava, zdroj: (4; s. 70, 88, 182), (7; s. 163 – 167), (12), [36], [41]
68
7.2 Srovnání SWOT analýzy z roku 2000 se současným stavem CR Druhou částí SWOT analýzy je porovnání současného stavu cestovního ruchu a služeb na Mikulovsku se stavem z roku 2000. Podkladem pro informace z roku 2000 mi byla SWOT analýza, kterou zpracovala Petra Kurialová v rámci své diplomové práce při studiu na Vyšší odborné škole Jihlava. V tabulce jsou vždy ocitovány silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby Petry Kurialové. Pod tabulky jsem slovně zhodnotila, co se změnilo k roku 2011.
Jeskyně Na Turoldu Silné stránky
Rok 2000
Jeskyně Na Turoldu: atraktivní prvek
Slabé stránky
Nepřístupnost veřejnosti
Příležitosti
Hrozby
Narušení rovnováhy Při zpřístupnění životního možný bod prostředí vysokého zájmu netopýrů žijících návštěvníků v těchto jeskyních
Tab. č. 6: Jeskyně Na Turoldu, zdroj:(13; s. 34)
Rok 2011: Jeskyně Na Turoldu byla zpřístupněna veřejnosti v červnu roku 2004. Stala se skutečně středem vysokého zájmu, neboť ji ročně navštíví kolem 30 000 návštěvníků. Vzácní netopýři ohrožováni nejsou, protože zde pouze přezimují, zatímco prohlídky jeskyně se konají od měsíce dubna do října. V srpnu roku 2011 byla zpřístupněna další atraktivita jeskyně, kterou je Jezerní dóm se smaragdově zbarveným jezírkem. Podle jeskyňářů by v případě poklesu jezírka mohla být zpřístupněna nová chodba, díky které by vznikl nový turistický okruh. Tento fakt by mohl přilákat další návštěvníky. [35]
69
Ochrana přírody Silné stránky Vysoká ekologická a Rok 2000 přírodovědná hodnota krajiny
Slabé stránky Neřízená návštěvnost
Příležitosti
Hrozby
Rozvoj turistiky
Škody způsobené masovým turismem
Tab. č. 7: Ochrana přírody, zdroj:(13; s. 34)
Rok 2011: Situace ochrany přírody je po 11 letech téměř stejná, ovšem rozvoj turistiky bych zařadila kvůli neohleduplnému chování turistů spíše do hrozeb. Příležitostí do dalších let by byla regulace turistů z CHKO Pálava do města Mikulova a k Novomlýnským nádržím. Další příležitostí jsou prohlídky národních přírodních rezervací s průvodcem, který by do jisté míry ohlídal chování turistů a připomínal jim, jak se v přírodě chovat. Díky průvodcovaným prohlídkám by Správa CHKO získala finance, které by mohla využít k odvrácení škod způsobených masovým turismem a k údržbě přírodních rezervací.
Kulturní bohatství Silné stránky Dlouhodobé osídlení oblasti Rok 2000 zprostředkovává hluboké kulturní tradice
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Některá fakta jsou nedostatečně zviditelněna
Zvýraznit nejen přírodní, ale i kulturněhistorický význam oblasti
Roztříštění zájmů, přílišná odbornost
Tab. č. 8: Kulturní bohatství, zdroj:(13; s. 36)
Rok 2011: Mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem vede od roku 2007 naučná stezka (archeostezka), která seznamuje návštěvníky se slavnými archeologickými lokalitami z doby paleolitu i Velkomoravské říše. Archeologické nálezy jsou zobrazeny na 8 informačních tabulích. Ve skutečnosti si je může návštěvník prohlédnout v archeologickém muzeu v Dolních Věstonicích.
70
Památky Silné stránky Množství památek a dobrá Rok 2000 přístupnost k nim
Slabé stránky
Příležitosti
Nedostatečné využití
Tvorba jednotného informačního systému pro návštěvníky
Hrozby
Tab. č. 9: Památky, zdroj:(13; s. 36)
Rok 2011: Pro rok 2011 zůstává silnou stránkou velké množství památek, ovšem dobrá přístupnost k nim neplatí pro všechny památky. Zříceniny hradů na území CHKO a stavby Sv. Kopečku jsou dobře přístupné pouze fyzicky zdravým turistům. Terén je velmi těžko přístupný pro jízdu s kočárkem. Informační systém v oblasti již není příležitostí, ale silnou stránkou. Ve městě Mikulově funguje informační centrum poskytující informace nejen o Mikulově, ale také o CHKO a Novomlýnských nádržích. V obcích i rezervacích jsou umístěny informační tabule poskytující různé informace. Slabou stránkou však je, že většina informačních tabulí neobsahuje informace v cizích jazycích.
Pálavské vinobraní Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Zviditelněním Již zavedené těchto akcí tradiční Malá propagace zajištění přílivu Rok 2000 vinobraní a mimo region návštěvníků i ochutnávky vína pro další vinařské aktivity Tab. č. 10: Pálavské vinobraní, zdroj: (13, s. 36)
Rok 2011: Propagace Pálavského vinobraní se výrazně zlepšila. V roce 2011 jsem zaznamenala propagaci této významné vinařské akce na webových stránkách města Mikulova, v rádiu, na sociální síti facebook, ale i v novinách jiných regionů (např. Jihlavské listy). Ostatní vinařské akce jsou propagovány méně.
71
Kulturní akce Silné stránky
Rok 2000
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Tradice Vytvoření uznávaných Malá propagace, jednotné společenskoněkdy databáze kulturních akcí nekoordinovanost společenskovýznamných akcí kulturních akcí pro rozvoj CR
Tab. č. 11: Kulturní akce, zdroj: (13, s. 37)
Rok 2011: Příležitost z roku 2000 byla přeměněna v silnou stránku. Na webových stránkách města Mikulova přehledný kulturní kalendář informuje o veškerých kulturních, sportovních i jiných akcích na Mikulovsku minimálně s měsíčním až dvouměsíčním předstihem.
Turistika Silné stránky
Rok 2000
Existence turistických stezek
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Neukázněnost návštěvníků
Usměrněný pohyb návštěvníků
Masovou návštěvností zničení okolí stezek
Tab. č. 12: Turistika, zdroj: (13; s. 38)
Rok 2011: Situace se po 11 letech prakticky nezměnila. Napříč CHKO je hustá síť turistických stezek, ovšem neukáznění turisté chodí i mimo turistické stezky, čímž ničí přírodní krásy. Turisté zde také vyhazují odpadky, rozdělávají oheň, stanují. Příležitostí i po 11 letech zůstává usměrnit pohyb návštěvníků v rámci CHKO a nasměrovat je spíše do města Mikulova a k Novomlýnským nádržím.
72
NS Děvín a NS Turold
Rok 2000
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Naučné stezky na Turoldu a Děvínu
Devastace naučných stezek a zastaralost informací
Kvalifikovaná obnova
Potíže s financováním
Tab. č. 13: NS Děvín a NS Turold, zdroj: (13; s. 38)
Rok 2011: NS Turold byla zrekonstruována v roce 2000 a opatřena 8 informačními panely. Obnova naučné stezky Děvín proběhla v roce 2005 a byla opatřena 15 novými informačními panely a 3 mapami. NS Turold i NS Děvín zůstávají k roku 2011 zachovalé. Dle dotazníkového šetření by však mohly být do těchto naučných stezek nainstalovány menší informační tabule v cizích jazycích.
Volný čas Silné stránky
Rok 2000
Slabé stránky
Příležitosti
Absence nabídky pro špatné počasí
Zajištění programů pro různé cílové skupiny
Hrozby
Tab. č. 14: Volný čas, zdroj (13; s. 38)
Rok 2011: Turisté mají možnost během špatného počasí navštívit galerie nebo se přijít pobavit do městského kina, kde se konají po celý rok různé kulturně-společenské akce. V Mikulově nechybí ani možnost si zasportovat, k dispozici je bowling, fitcentra a další kryté sportovní areály. Ovšem nabídka volnočasových aktivit pro špatné počasí by se mohla nadále rozšiřovat. Chybí zde např. krytý plavecký bazén.
73
Sport
Rok 2000
Silné stránky
Slabé stránky
Přitažlivost terénu pro adrenalinové sporty
Lokální neslučitelnost s ochranou přírody
Příležitosti
Hrozby
Tab. č. 15: Sport, zdroj (13; s. 38)
Rok 2011: Provozování adrenalinových sportů je v CHKO zakázané, ovšem pro rok 2011 byla udělena výjimka a bylo zde povoleno provozování paraglidingu. Pokud se prokáže, že paragliding nemá negativní vliv na faunu a flóru, bude možná do dalších let povolen. V CHKO je také povoleno horolezectví, ovšem jenom na určitých skalách a v určitých termínech. Do budoucna je příležitostí sloučit provozování adrenalinových sportů s ochranou přírody.
Ubytovací služby
Rok 2000
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Četní poskytovatelé služeb v CR
Absence většího hotelu (min.50 lůžek) jako předpoklad pro organizovaný CR a kongresovou turistiku
Zlepšování a návaznost poskytovaných služeb
Hrozby
Tab. č. 16: Ubytovací služby, zdroj: (13; s. 40)
Rok 2011: Za posledních 11 let na Mikulovsku přibyl velký počet dalších ubytovacích zařízení, z nichž některé nabízí větší kapacitu lůžek a také prostory pro kongresy, konference, pracovní semináře apod. Např. Hotel Galant (287 lůžek, prostory pro kongresy a konference), Hotel golf garni (76 lůžek, místností pro firemní akce a semináře), Hotel Eliška (112 lůžek), Hotel Iris Pavlov (64 lůžek, místnost pro firemní akce), Penzion Aurelius Pavlov (94 lůžek, salónek k pořádání pracovních seminářů). Mikulov nabízí příležitosti ke kongresové turistice a stává se oblíbeným kongresovým městem. [39]
74
Pavlov Silné stránky Dobré zázemí a vysoký počet poskytovatelů Rok 2000 služeb, hlavně v oblasti stravování a ubytování
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Malé množství kulturních akcí
Tab. č. 17: Pavlov, zdroj: (13; s. 40)
Rok 2011: Vysoký počet poskytovatelů služeb přetrvává i v roce 2011. Slabou stránkou v roce 2000 bylo dle Kurialové „Malé množství kulturních akcí“. To dle mého názoru pro rok 2011 neplatí, neboť se v obci koná velký počet kulturních akcí. Mezi nimi je např. Výstava vín, Léto otevřených sklepů, Krojované hody, Den otevřených sklepů, Svatomartinské svěcení vína a další. Slabou stránkou však je nedostatečná propagace těchto kulturních akcí. (12)
Dolní Věstonice Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Centrum obce jako PR, stále se Slabá síť služeb Rok 2000 zlepšující vzhled obce Tab. č. 18: Dolní Věstonice, zdroj: (13; s. 41)
Rok 2011: Za posledních 11 let se síť služeb rozšířila a zlepšila. V městečku je dostatečné množství ubytovacích i stravovacích služeb. Také je zde archeologické muzeum a prochází tudy naučné stezky a cyklostezky. V Dolních Věstonicích ovšem chybí informační centrum. Zřízení malého IC (např. v budově muzea) je příležitostí do dalších let. [41]
75
Perná Silné stránky Strategická poloha, blízkost Rok 2000 silničního tahu E 461
Slabé stránky
Příležitosti
Malá nabídka služeb CR (chybí teplá kuchyně)
Možnost vybudování motorestu
Hrozby
Tab. č. 19: Perná, zdroj: (13; s. 41)
Rok 2011: K roku 2011 stále chybí možnost stravování v obci Perná. Vzhledem k její strategické poloze u navštěvované NPR Děvín-Kotel-Soutěska zde stravovací zařízení opravdu chybí a výstavba restaurace nebo zmiňovaného motorestu zůstává příležitostí.
Sedlec Silné stránky
Slabé stránky
Existence Malá výdajnost Rok 2000 sirných pramenů pramene
Příležitosti
Hrozby
Vypracován projekt na obnovu sirných lázní
Tab. č. 20: Sedlec, zdroj: (13; s. 42)
Rok 2011: Obnova sirných lázní se prozatím nekoná. Podle webových stránek obce Sedlce lázně čekají na svého nového zakladatele.
Pobyt turistů Silné stránky 35 % návštěvníků Rok 2000 přijíždí ze vzdálených míst
Slabé stránky
Příležitosti
Vysoký počet jednodenních návštěvníků nevyužití ubytovacích služeb
Možnost zvýšit poptávku po ubytování
Hrozby
Tab. č. 21: Pobyt turistů, zdroj: (13; s. 44)
Rok 2011: Poptávka po ubytování se za posledních 11 let zvýšila. V roce 2011 dle mého dotazníkového šetření přijelo na Pálavu 61 % turistů z jiného kraje než
76
z Jihomoravského. Celkem se na Mikulovsku ubytovalo 66 % turistů. Zbylých 34 % patřilo mezi jednodenní návštěvníky.
Rozšíření území Silné stránky
Rok 2000
Slabé stránky
Plánované rozšíření BR Pálava o další území LVA a soutok Moravy a Dyje
Příležitosti
Hrozby
Šance vytvořit region vysoké přitažlivosti
Tab. č. 22: Rozšíření území, zdroj: (13; s. 44)
Rok 2011: BR Pálava byla rozšířena o Lednicko-Valtický areál a soutok řek Moravy a Dyje v roce 2004 a přejmenována na Biosferickou rezervaci Dolní Morava. [16]
Marketing a propagace
Rok 2000
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Snaha vytvořit sdružení pro rozvoj CR
Problémy při vytváření mikroregionu (nejednotnost zájmů)
Spojení aktivit v rámci projektu Zahrada Evropy
Hrozby
Tab. č. 23: Marketing a propagace, zdroj: (13; s. 47)
Rok 2011: 14. 1. 2011 bylo založeno zájmové sdružení právnických osob „Mikulovsko – destinační společnost“. Tato společnost zabezpečuje vhodné podmínky pro komplexní a systematický rozvoj cestovního ruchu na území destinace Mikulovsko. O 5 let dříve vznikla společnost Mikulovská rozvojová, s. r.o., která pořádá kulturní a sportovní akce, zabezpečuje průvodcovskou činnost v Dietrichšteinské hrobce, provozuje městské galerie, propaguje město Mikulov atp. [28], [29]
77
7.3
Vyhodnocení SWOT analýzy
Ze SWOT analýzy plyne, že Mikulovsko je velice atraktivním cílem mnoha turistů, které má i díky své geografické poloze, příznivému klimatu a dopravní dostupnosti vysoký potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu. Slabými stránkami je malá návštěvnost zahraničních turistů, vysoký počet pouze jednodenních návštěvníků a sezónnost CR. Ovšem o odstranění těchto slabých stránek se město snaží rozvojem kongresové turistiky a zavedením zimních průvodcovaných prohlídek města. Příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu na Mikulovsku by mohly být také skupinové zájezdy za vínem (doprava, exkurze, ochutnávky, nocleh). V Mikulově je dobře rozvinutá materiálně technická základna, ovšem ceny ubytování a stravování se zdají být některým turistům příliš vysoké. Řešením by mohly být různé poskytované slevy a přilákání na speciality a kvalitní víno. Potenciál pro rozvoj CR dotváří velký počet kulturních akcí, možnost hipoturistiky, dalších sportů a nočního života, ovšem často chybí propagace těchto služeb.
Slabými stránkami Mikulovska je špatný stav silničních komunikací 2. a 3. tříd, stejně jako malý počet parkovacích ploch. Výstavbou parkovacích ploch však hrozí stále se zvětšující masový turismus v NPR a tím ztráta jedinečné přírody. CHKO je ohrožena také
bezohledným
chováním
Příležitostí
turistů.
pro
CHKO
je
zavedení
průvodcovaných prohlídek NPR a také odklon turistů z CHKO do Mikulova a k Novomlýnským nádržím. Silnými stránkami Novomlýnských nádrží jsou vybudované laguny vhodné pro koupání, písečné pláže, možnost rybaření a provozování různých vodních sportů, které je zde ale možné na úkor jedinečných lužních lesů a obce Mušova. K rozvoji cestovního ruchu na Mikulovsku přispívají svou lidovou architekturou, stavebními památkami, vinnými sklípky a kulturními akcemi i menší obce patřící k CHKO Pálava, ovšem některé z obcí nemají dostatečně vybavenou materiálnětechnickou základnu, jsou nedostatečně propagovány nebo jsou méně atraktivní v porovnání s ostatními turistickými cíly. V porovnání současného stavu CR v oblasti se SWOT analýzou z roku 2000 je vidět zvýšení počtu ubytovacích i jiných služeb, lepší propagace a celkové zatraktivnění oblasti. 78
8.
Závěr
V teoretické části jsem zhodnotila lokalizační, selektivní a realizační předpoklady pro cestovní ruch v oblasti. Z této části práce vyplynulo, že město Mikulov, Pavlovské vrchy a Novomlýnské nádrže tvoří oblast s velkým potenciálem pro cestovní ruch. V praktické části jsem zpracovala dotazníkový průzkum do grafů, vyhodnotila jsem profil návštěvníka a jejich spokojenost či nespokojenost s jednotlivými službami a následně jsem navrhla řešení pro zlepšení těchto služeb. Mé návrhy řešení byly odeslány vedoucímu Správy CHKO Pálava RNDr. Jiřímu Matuškovi, který je se svými kolegy zhodnotil víceméně kladně, ovšem podotkl, že řešení některých problémů momentálně není možné kvůli finanční stránce věci. Zároveň však přislíbil, že výsledky mého dotazníkového šetření uveřejní také turistickému informačnímu centru a jednotlivým obcím CHKO Pálava a společně budou usilovat o odstranění nedostatků. Dalším bodem praktické části byla SWOT analýza, kterou jsem zpracovala na základě vypracovaných dotazníků, vlastních názorů a zkušeností, ale také tištěné literatury a internetových zdrojů. Ve SWOT analýze jsem představila všechny silné, ale také slabé stránky. Navrhla jsem příležitosti k dalšímu rozvoji CR a poukázala jsem na různá ohrožení, která by mohla rozvoj CR ovlivnit. Poslední částí mé práce bylo srovnat moji SWOT analýzu se SWOT analýzou Petry Kurialové z roku 2000. Z porovnání vyplynulo, že se za posledních 11 let hodně zlepšila infrastruktura oblasti, propagace apod. Závěrem si mohu jenom přát, aby se situace CR na Mikulovsku nadále zlepšovala. Aby bylo město Mikulov a Novomlýnské nádrže stále oblíbeným cílem turistů, které přináší městu příjmy, aby turisté byli spokojeni v oblasti služeb a rádi se sem vraceli a zejména také, aby čím dál více lidí mělo povědomí o ochraně přírody a oblast mohla být v nezměněném stavu se svými přírodními atraktivitami zanechána i dalším generacím.
79
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: 1. DANĚK, Antonín; GLET, Jiří. Jižní Morava. 1.vyd. Praha : Jan Vašut s. r.o., 2005. 112 s. ISBN 80-7236-379-4.
2. DANIHELKA, Jiří; CHYTIL, Josef; KORDIOVSKÝ, Emil. Národní přírodní rezervace DĚVÍN - KOTEL - SOUTĚSKA. Mikulov : Adonis, 2004. 13 s. ISBN 80-239-3480-5.
3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír; THOMA, Zdeněk. Skvosty skal a skalních měst. Praha : Euromedia Group, k.s., 2010. 208 s. ISBN 978-80-242-2734-4
4. DAVID,
Petr;
SOUKUP,
Vladimír.
Velká
turistická
encyklopedie
:
Jihomoravský kraj. 1.vyd. Praha : Soukup & David, nakladatelství a vykladatelství, s. r. o., 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7.
5. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. 1.vyd. Praha : Euromedia Group, k. s., 1999. 388 s. ISBN 80-2421083-6.
6. DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezsku. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Olympia, a. s., 2005. 112 s. ISBN 80-7033-875-X.
7. DUDÁK, Vladislav. Putování vinařským krajem : Průvodce Moravskou vinařskou oblastí. Praha : Práh, 2011. 247 s. ISBN 978-80-7252-324-5.
8. KNÁPEK, Zdeněk. Průvodce po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska: 2.díl Morava a Slezsko. Olomouc : Rubico, 2002. 167 s. ISBN 8085839-76-8.
9. KOVÁŘ, Ladislav. Toulky Moravou. Brno : Šimon Ryšavý, 1997. 374 s. ISBN 80-902143-9-X.
80
10. MACKOVČIN, Peter, et al. Pálava Chráněná území ČR : Brněnsko. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2007. 56 s.
11. MOUČKOVÁ, Miroslava. Po naučných stezkách. Praha : Daryl, 2008. 217 s. ISBN 978-80-901430-8-1.
12. OBŮRKOVÁ, Eva. Kam na Jižní Moravě. Brno : Computer Press, 2005. 140 s. ISBN 80-251-0740-X.
Vědecké práce 13. KURIALOVÁ, Petra. Chráněná krajinná oblast Pálava a cestovní ruch. Telč, 2000. Diplomová práce. Vyšší odborná škola Jihlava.
Internetové zdroje 14. Palava.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2011-06-27]. Klimatologie. Dostupné z WWW:
.
15. Palava.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2011-06-27]. Hydrologie. Dostupné z WWW: . 16. Palava.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2011-06-13]. AOPK CR. Dostupné z WWW: .
17. Palava.ochranaprirody.cz [online]. 2. 6. 2011 [cit. 2011-10-14]. Sport a turistika. Dostupné z WWW:
18. Pasohlavky.cz [online]. [cit. 2011-06-27]. Novomlýnské nádrže. Dostupné z WWW: . 19. Pasohlavky.cz [online]. [cit. 2011-06-13]. Pasohlávky. Dostupné z WWW: http://www.pasohlavky.cz.
81
20. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Přírodní rezervace. Dostupné z WWW: . 21. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Svatý Kopeček. Dostupné z WWW: .
22. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Kozí hrádek. Dostupné z WWW: . 23. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Víno a vinařství. Dostupné z WWW: http://www.mikulov.cz/turistika/vino-a-vinarstvi
24. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Naučná stezka Děvín. Dostupné z WWW:
stezky/detail/?contentId=80884>.
25. Mikulov.cz [online]. c2008 [cit. 2011-06-13]. Pěší turistika. Dostupné z WWW: http://www.mikulov.cz/turistika/aktivni-pobyt/pesi-turistika/. 26. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-14]. Kongresy a konference. Dostupné z WWW: . 27. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Ubytování. Dostupné z WWW: . 28. Mikulov.cz [online]. 2011 [cit. 2011-10-20]. Mikulovsko - destinační společnost. Dostupné z WWW: .
82
29. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-20]. Mikulovská rozvojová, s.r.o. Dostupné z WWW: http://www.mikulov.cz/mesto-mikulov/urady-ainstituce/organizace-a-spolecnosti-zalozene-mestem/mikulovska-rozvojova-s.r.o./ 30. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-24]. Město Mikulov. Dostupné z WWW: . 31. Mikulov.cz [online]. 21. 10. 2011 [cit. 2011-10-25]. Novinky a aktuality. Dostupné z WWW: . 32. Mikulov.cz [online]. 2011 [cit. 2011-10-25]. Záchrana kapliček na Svatém Kopečku. Dostupné z WWW: . 33. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-25]. Sportovní areály. Dostupné z WWW: . 34. Lodní doprava [online]. 2011 [cit. 2011-09-10]. Lodní doprava Břeclav. Dostupné z WWW: http://www.lodnidoprava.com/trasa-4/ 35. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka . Český rozhlas [online]. 27. 8. 2011 [cit. 2011-10-06]. Jeskyně Na Turoldu nabízí přírodní atrakci - Jezerní dóm. Dostupné z WWW: . 36. Jižní Morava.cz [online]. 2010 [cit. 2011-10-25]. Archeostezka v Dolních Věstonicích. Dostupné z WWW: . 37. Penziony.cz [online]. [cit. 2011-10-14]. Ubytování Mikulov. Dostupné z WWW: . 38. Centrum ekologické výchovy Pálava [online]. Mikulov : 2007 [cit. 2011-10-20]. NS Věstonická nádrž. Dostupné z WWW: . 39. Hotel-ubytování [online]. [cit. 2011-10-20]. Ubytování Mikulov. Dostupné z WWW: . 40. Stranypotapecske.cz [online]. 25. 7. 2001 [cit. 2011-10-22]. Novomlýnská horní nádrž Velká laguna Mušov. Dostupné z WWW: 83
. 41. Mikulovsko region [online]. [cit. 2011-10-25]. Města a obce Mikulovska. Dostupné z WWW: . 42. Mikulovsko region [online]. 2004 [cit. 2011-10-25]. Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko. Dostupné z WWW: . 43. Finance-managament.cz [online]. 2009 [cit. 2011-10-26]. SWOT analýza. Dostupné z WWW: . 44. Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-12]. Mikulov. Dostupné z WWW: . 45. CzechTourism [online]. 2007 [cit. 2011-11-25]. Profil návštěvníků v turistických regionech ČR. Dostupné z WWW: .
Seznam použitých grafů Graf č. 1:
Pohlaví respondenta
Graf č. 2:
Věk respondenta
Graf č. 3:
Vzdělání respondenta
Graf č. 4:
Poměr českých a zahraničních návštěvníků
Graf č. 5:
Kraj, ze kterého přijeli občané ČR
Graf č. 6:
Stát, ze kterého přijeli cizinci
Graf č. 7:
Způsob dopravy
Graf č. 8:
Doprovod respondenta
Graf č. 9:
Délka pobytu
Graf č. 10:
Typ ubytování
Graf č. 11:
Účel příjezdu
Graf č. 12:
Už jste někdy v minulosti byli na Pálavě?
Graf č. 13:
Uvažujete o další návštěvě této oblasti?
Graf č. 14:
Navštěvované lokality
Graf č. 15:
Zdroj informací 84
Graf č. 16:
Hodnocení služeb
Graf č. 17:
Útrata turistů za služby CR za 1 den
Graf č. 18:
Připomínky turistů
Seznam použitých tabulek Tab. č. 1:
SWOT analýza obecných předpokladů pro CR
Tab. č. 2:
SWOT analýza CR města Mikulova
Tab. č. 3:
SWOT analýza CR CHKO Pálava
Tab. č. 4:
SWOT analýza CR Novomlýnských nádrží
Tab. č. 5:
SWOT analýza CR obcí patřících do CHKO Pálava
Tab. č. 6:
Jeskyně na Turoldu
Tab. č. 7:
Ochrana přírody
Tab. č. 8:
Kulturní bohatství
Tab. č. 9:
Památky
Tab. č. 10:
Pálavské vinobraní
Tab. č. 11:
Kulturní akce
Tab. č. 12:
Turistika
Tab. č. 13:
NS Děvín a NS Turold
Tab. č. 14:
Volný čas
Tab. č. 15:
Sport
Tab. č. 16:
Ubytovací služby
Tab. č. 17:
Pavlov
Tab. č. 18:
Dolní Věstonice
Tab. č. 19:
Perná
Tab. č. 20:
Sedlec
Tab. č. 21:
Pobyt turistů
Tab. č. 22:
Rozšíření území
Tab. č. 23:
Marketing a propagace
85
Příloha Mapa
[44]
1 : 190 000
86
Dotazník v českém znění
[45]
87
[45]
88
Dotazník v anglickém znění
[45]
89
[45]
90
Dotazník v německém znění
[45]
91
[45]
92
