Potenciál cestovního ruchu na Bítovsku
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce, panu RNDr. Milanu Kameníkovi, za jeho ochotu, cenné rady a připomínky. Ráda bych poděkovala svým známým, kteří mi pomohli s dotazníkovým šetřením. A v neposlední řadě děkuji také respondentům, za jejich ochotu a trpělivost při vyplňování dotazníku.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu na Bítovsku bakalářská práce
Autor: Ludmila Pacalová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013
Copyright © 2013 Ludmila Pacalová
Abstrakt PACALOVÁ, Ludmila: Potenciál cestovního ruchu na Bítovsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 101 stran. Bakalářská práce se zabývá potenciálem cestovního ruchu na Bítovsku. V teoretické části nejprve Bítovsko vymezuje a blíže charakterizuje. Definuje, co je potenciál cestovního ruchu a rozděluje předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu do tří základních skupin. Dále analyzuje potenciál cestovního ruchu přímo na Bítovsku, tedy hodnotí a popisuje lokalizační, selektivní a realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Praktická část pomocí dotazníkového šetření hodnotí současný stav poskytovaných služeb cestovního ruchu na Bítovsku a vytváří SWOT analýzu Bítovska coby destinace cestovního ruchu. V závěru podává návrhy na zlepšení. Klíčová slova: cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, Bítovsko, Bítov, dotazníkové šetření, SWOT analýza.
Abstract PACALOVÁ, Ludmila: The potential of tourism in the area of Bítov. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor RNDr. Milan Kameník. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2013. 101 pages. This thesis deals with the tourism potential in Bítov. In the theoretical part it first defines and characterizes the Bítovsko area. It defines what is the potential for tourism and divides prerequisites for the development of tourism into three basic groups. It also analyzes the potential of tourism in Bítov, that evaluates and describes the location, selective and implementation assumptions for the development of tourism. The practical section assesses the current state of services of tourism in Bítov using a questionnaire survey and generates a SWOT analysis of the Bítovsko area as a tourist destination. The conclusion gives suggestions for improvement. Key words: tourism, tourism potential, Bítovsko, Bítov, questionnaires, SWOT analysis. 7
Předmluva Tématem mé bakalářské práce je Potenciál cestovního ruchu na Bítovsku. Že se ve své práci chci zabývat analýzou předpokladů pro cestovní ruch, jsem věděla hned. Těžší bylo vybrat oblast. Nakonec jsem zvolila Bítovsko a to především proto, že tam na dovolenou jezdím téměř každý rok už řadu let a tak tuto oblast dobře znám. Také si myslím, že se jedná o velmi atraktivní rekreační oblast, která svým turistům poskytuje celou řadu zajímavých možností, jak strávit dovolenou. Protože je Bítovsko pro mnoho lidí neznámé, myslím, že by si zasloužilo více připomenout a zviditelnit. Hlavním cílem mé práce bude v teoretické části analyzovat potenciál cestovního ruchu na Bítovsku, tedy zhodnotit lokalizační, selektivní a realizační předpoklady pro rozvoj cestovního
ruchu.
Pomocí
dotazníkového
šetření
zhodnotím
současný
stav
poskytovaných služeb cestovního ruchu, vytvořím SWOT analýzu Bítovska a navrhnu možnosti zlepšení. Po napsání a po úspěšné obhajobě této práce bych byla velmi ráda, kdyby se dostala k lidem, kteří mají na starosti rozvoj cestovního ruchu na Bítovsku a mohla tak být například podkladem pro budoucí marketingovou strategii oblasti. Měla by být jakousi inspirací pro poskytovatele služeb cestovního ruchu na Bítovsku, tedy pro provozovatele hotelů, penzionů, kempu, restaurací a dalších služeb cestovního ruchu. Práci bych chtěla předat do rukou starostům obcí Bítov, Oslnovice, Chvalatice a Vysočany. Užitečná by mohla být také pro Jihomoravský kraj a pro kraj Vysočinu, kam oblast Bítovska zasahuje. Dále bych chtěla, aby se teoretická část dala použít jako turistický průvodce s popisem přírodních a kulturních památek v oblasti Bítovska.
8
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Obsah ................................................................................................................................ 9 Seznam map .................................................................................................................... 11 Seznam obrázků .............................................................................................................. 11 Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 Seznam grafů .................................................................................................................. 12 Úvod................................................................................................................................ 14 1.
2.
3.
Všeobecná charakteristika Bítovska ........................................................................ 16 1.1.
Poloha a vymezení oblasti ................................................................................ 16
1.2.
Přírodní poměry ............................................................................................... 17
1.3.
Život obyvatel a služby .................................................................................... 20
1.4.
Historie Bítovska .............................................................................................. 20
Potenciál cestovního ruchu ...................................................................................... 22 2.1.
Lokalizační předpoklady pro cestovní ruch ..................................................... 22
2.2.
Selektivní předpoklady pro cestovní ruch ........................................................ 23
2.3.
Realizační předpoklady pro cestovní ruch ....................................................... 24
Analýza potenciálu cestovního ruchu v oblasti Bítovska ........................................ 25 3.1.
Lokalizační předpoklady pro cestovní ruch na Bítovsku ................................. 25
3.1.1.
Přírodní předpoklady ................................................................................ 25
3.1.2.
Kulturně-historické předpoklady .............................................................. 31
3.2.
Selektivní předpoklady pro cestovní ruch na Bítovsku.................................... 43
3.3.
Realizační předpoklady pro cestovní ruch na Bítovsku ................................... 44
3.3.1.
Komunikační předpoklady ........................................................................ 44
3.3.2.
Předpoklady materiálně technické základny............................................. 45 9
4.
Dotazníkové šetření ................................................................................................. 55 4.1.
Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 56
5.
SWOT analýza......................................................................................................... 81
6.
Shrnutí a doporučení................................................................................................ 83
Závěr ............................................................................................................................... 86 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 87 Seznam příloh ................................................................................................................. 94
10
Seznam map Mapa 1: Bítovsko na mapě České Republiky [64]
16
Mapa 2: Vymezení oblasti Bítovsko [52]
17
Mapa 3: PR U Doutné skály [34]
27
Mapa 4: PR Růžový vrch [35]
28
Mapa 5: PP Žleby [36]
29
Seznam obrázků Obr. 1: PhDr. Jiří Kuběna v pozadí s hradem Bítov [79]
32
Obr. 2: Červená kaplička [20]
33
Obr. 3: Kaplička sv. Jana [20]
33
Obr. 4: Hradní pramen – Bugquelle [20]
34
Obr. 5: Sousoší kněze s andělem [20]
35
Obr. 6: Mohyla předků [20]
36
Obr. 7: Jindřichovo odpočívadlo [49]
36
Obr. 8: Zřícenina hradu Cornštejna [32]
37
Obr. 9: Sportovní a rekreační areál Rumburak – rozhledna, socha krkavce [67]
39
Obr. 10: Tabulkový seznam hromadných ubytovacích zařízení na Bítovsku [41]
101
Seznam tabulek Tab. 1: Vstupné na jednotlivé okruhy hradu Bítov [54]
32
Tab. 2: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení obce Bítov [54]
49
Tab. 3: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení obce Oslnovice [54]
50
Tab. 4: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení obce Chvalatice [30]
51
Tab. 5: Ceník za ubytování v Campu Bítov [30]
52
Tab. 6: Ceník jednotlivých položek pro ubytování v Campu Bítov [30]
52
Tab. 7: Orientační ceny ubytování pro rok 2013 ve vybraných zařízeních [vlastní zpracování]
53
Tab. 8: Zhodnocení služeb poskytnutých dopravcem [vlastní zpracování]
72 11
Tab. 9: Zhodnocení služeb poskytnutých ubytovacím zařízením [vlastní zpracování] 74 Tab. 10: Zhodnocení služeb poskytnutých stravovacím zařízením [vlastní zpracování] 76 Tab. 11: Obecné zhodnocení jednotlivých služeb cestovního ruchu [vlastní zpracování] 77 Tab. 12: Nejčastější důvody, proč si respondenti v předchozí otázce zvolili právě Bítovsko nebo Vranovsko [vlastní zpracování]
78
Tab. 13: SWOT analýza Bítovska co by destinace cestovního ruchu [vlastní zpracování]
81
Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost ubytovacích zařízení v Bítově [vlastní zpracování]
49
Graf 2: Návštěvnost ubytovacích zařízení v Oslnovicích [vlastní zpracování]
50
Graf 3: Návštěvnost ubytovacích zařízení ve Chvalaticích [vlastní zpracování]
51
Graf 4: Věková kategorie respondentů [vlastní zpracování]
56
Graf 5: Okres, z něhož respondenti pochází [vlastní zpracování]
57
Graf 6: Dovolená respondentů na Bítovsku [vlastní zpracování]
58
Graf 7: Délka dovolené [vlastní zpracování]
59
Graf 8: S kým respondenti trávili dovolenou [vlastní zpracování]
60
Graf 9: Hlavní náplň dovolené [vlastní zpracování]
61
Graf 10: Typ dopravy zvolený k dopravě na místo dovolené [vlastní zpracování]
62
Graf 11: Jak Bítovsko působí [vlastní zpracování]
63
Graf 12: Co si respondenti vybaví, když se řekne Bítovsko [vlastní zpracování]
64
Graf 13: Má Bítovsko dostatek památek? [vlastní zpracování]
65
Graf 14: Má Bítovsko dostatek kulturních akcí? [vlastní zpracování]
66
Graf 15: Nabízí Bítovsko dostatek sportovního vyžití? [vlastní zpracování]
67
Graf 16: Je Bítovsko dostatečně propagováno? [vlastní zpracování]
68
Graf 17: Zdroj informací o Bítovsku [vlastní zpracování]
69
Graf 18: Je Bítovsko dobrým výchozím bodem? [vlastní zpracování]
70
Graf 19: Druh využité veřejné dopravy [vlastní zpracování]
71
Graf 20: Typ ubytování [vlastní zpracování] [vlastní zpracování]
73 12
Graf 21: Typ stravování respondentů [vlastní zpracování]
75
Graf 22: Možnost návštěvy Bítovska respondenty, co na Bítovsku dosud nebyli [vlastní zpracování]
79
Graf 23: Co by respondenty na Bítovsko lákalo [vlastní zpracování]
80
13
Úvod Má bakalářská práce se bude zabývat problematikou letního cestovního ruchu na Bítovsku. Bude analyzovat potenciál cestovního ruchu Bítovska, což je mikroregion na území Jihomoravského kraje a Vysočiny. Tato méně známá turistická oblast venkovského charakteru svým návštěvníkům nabízí kulturní i přírodní památky, možnosti sportovního vyžití či relaxace a širokou škálu ubytovacích a stravovacích služeb. Bítovsko má tedy návštěvníkům rozhodně co nabídnout a proto si myslím, že by si zasloužilo připomenout a zviditelnit. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si vybrala právě toto téma. Dále k mému výběru tématu přispěl fakt, že Bítovsko navštěvuji již řadu let a troufám si říci, že tuto oblast už poměrně dobře znám. V teoretické části bakalářské práce bych chtěla tuto oblast nejprve vymezit a blíže charakterizovat. Dále vymezím definici potenciálu cestovního ruchu a rozdělím předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu do tří základních skupin. Největší kapitolu teoretické části by měla tvořit analýza potenciálu cestovního ruchu na Bítovsku, kde zhodnotím lokalizační, selektivní i realizační předpoklady. Praktickou část bude tvořit dotazníkové šetření a SWOT analýza Bítovska. V dotaznících budou potenciál cestovního ruchu na Bítovsku, tedy stav poskytovaných služeb cestovního ruchu, hodnotit návštěvníci z Vysočiny. Výsledkem tohoto šetření a teoretické části bude SWOT analýza Bítovska jakožto destinace cestovního ruchu. Na závěr bych chtěla navrhnout řešení případných nedostatků a podat návrhy na zlepšení. V bakalářské práci budu využívat převážně knižní, tedy tištěnou literaturu a internetové zdroje, případně propagační materiály. Vycházet budu také z dotazníků. Mezi metody, kterými budu tuto práci zpracovávat, bych zařadila: práci s odbornou knižní literaturou, práci s internetovými zdroji, práci s kartografickými a statistickými materiály, práci s publikovanými fotografiemi, dotazníkové šetření, SWOT analýzu, osobní rozhovor s návštěvníky Bítovska. 14
Tato bakalářská práce by měla být přínosem především pro všechny poskytovatele služeb cestovního ruchu na Bítovsku, kteří si z ní mohou vzít ponaučení a inspiraci. Byla bych ráda, kdyby se tato bakalářská práce stala podkladem pro budoucí marketingovou strategii oblasti. Práci bych tedy ráda předala Jihomoravskému kraji a kraji Vysočina, dále starostům obcí Bítov, Oslnovice, Vysočany a Chvalatice. Jelikož v teoretické části budu popisovat přírodní a kulturně-historické předpoklady, práce může být také inspirací pro turisty. Stálo by tedy za to, z práce vyjmout tu část, kde budou tyto předpoklady popsány a vydat ji samostatně jako turistického průvodce.
15
1. Všeobecná charakteristika Bítovska První kapitola danou oblast nejprve obecně charakterizuje. Věnuje se v první řadě poloze a konkrétnímu vymezení oblasti Bítovska. Dále hodnotí přírodní poměry a podnebí, život obyvatel a stručně připomíná historii oblasti, která měla vliv nejen na život obyvatel, ale také na změnu okolní krajiny díky vzniku Vranovské přehrady.
1.1. Poloha a vymezení oblasti Oblast neboli mikroregion Bítovsko můžeme vymezit jako nejbližší okolí státního hradu Bítov a stejnojmenné vsi. Jedná se o území, jehož středem protéká střední část řeky Dyje a její levostranný přítok Želetavka. Celá oblast se nachází v tzv. Bítovské pahorkatině. Tato oblast zahrnuje pouze několik vesnic. Vedle obce Bítov to jsou Zblovice, Chvalatice, Zálesí, Oslnovice a Vysočany. Po celém toku Dyje pak najdeme celou řadu chatových oblastí. Administrativně spadá toto malé území do Jihomoravského kraje a nachází se v západním výběžku Znojemského okresu. Ze severu pak do oblasti zasahuje kraj Vysočina, konkrétně část okresu Třebíč. Umístění Bítovska v České republice a konkrétní vymezení této oblasti můžete vidět níže na mapách. [13]
Mapa 1: Označení Bítovska na mapě České republiky. [64] 16
Mapa 2: Vymezení oblasti Bítovska. [52]
1.2. Přírodní poměry Relief Celá oblast Bítovska se rozprostírá na Bítovské pahorkatině, která se nachází mezi Jemnickou a Jaroměřickou kotlinou. Údolí Dyje tuto pahorkatinu dělí na severní Dešovskou pahorkatinu a jižní Vranovskou plošinu. Uprostřed Dešovské pahorkatiny se tyčí nejvyšší vrch Bítovské oblasti, Suchá hora (571 m). [13] Vodstvo Hlavním vodním tokem oblasti je řeka Dyje. Pod hradem Bítov, v horní části nádrže Vranov, do Dyje z leva přitéká řeka Želetavka, která pramení nedaleko obce Lesná. Na území Bítovska Želetavka přibírá zprava Uherčici a zleva Bihanku. Dyje pak protéká celou oblastí Bítovska směrem na západ až po hráz nádrže Vranov a hluboké údolí této řeky vytváří typický krajinný ráz oblasti. [1, 13, 33] V oblasti Bítovska se nachází několik umělých nádrží, které byly vytvořeny lidskou činností. Jsou to rybníky a přehradní nádrž Vranov. Rybníky byly stavěny na místech dřívějších močálů, bažin a mokřin již v 16. století. Původně tyto rybníky sloužily pro 17
chov ryb, později se využívaly jako zdroje užitkové vody a dnes slouží například k rekreaci. Jmenovat můžeme například rybník Podošná nacházející se nedaleko Bítova. Dříve tento rybník sloužil k výrobě uhličitanu draselného, díky němuž se vyrábělo sklo a mýdlo. Údolní nádrž Vranov byla dostavěna v roce 1934 a jejím vznikem se výrazně změnila krajina oblasti. Voda v nádrži slouží pro energetické účely, zemědělství, ale také jako zdroj pitné vody. V období letních měsíců je využívaná k rekreaci u vody, tedy ke koupání, k provozování vodních sportů a k rybaření. [13, 17, 37] Geologické poměry Co se týče povrchu půdy a geologických poměrů, oblast Bítovska má složení prahorní. Téměř celá oblast se skládá z tzv. šedých rul. To jsou ruly, které obsahují bílý živec a světlou slídu. Vedle tohoto typu rul se zde vyskytuje rula dvojslídnatá nebo rula granátonosná. Velmi hojné je na Bítovsku amfibolitové kamení. Vyskytuje se zejména v okolí Bítova a Chvaletic. U Zblovic se k amfibolitům přidává ještě prahorní vápenec. Toto složení půdy v oblasti způsobuje vlnitou výšinu, kterou prodírá údolí Dyje. Díky amfibolitům a vápencům můžeme oblast Bítovska označit jako oblast plnou nerostů. V 19. století zde byla proslulá tuha, která se dobývala na panství Bítovském u Lubnice. Mezi další důležité naleziště nerostů patřily vápenné a mramorové lomy u Zblovic, tzv. Zblovské lomy. [1, 13] Podnebí Na Bítovsku je podnebí poměrně chladnější než na Znojemsku a Vranovsku. V nedalekém městečku Vranov nad Dyjí je průměrná teplota až o 1,5 °C vyšší. Zima je v této oblasti delší, chladnější a vlhčí. Také sníh se zde drží déle. Teplota v lednu dosahuje v průměru -4 až -5 °C. Léto bývá kratší a chladnější než v okolí. Průměrná teplota v letních měsících je 16 až 17 °C. Na jaře a na podzim dosahuje průměrná teplota 6 až 7 °C. Průměrná roční dešťová srážka dosahuje okolo 570 mm. Toto chladnější, ale vyrovnané podnebí na Bítovsko každoročně láká řadu turistů. [1, 13] Rostlinstvo Půda v této oblasti je poměrně chudá. Nejlépe se zde daří listnatým a jehličnatým lesům. Lesy na Bítovsku jsou významné nejen svou rozlehlostí, ale i krásou. Pozoruhodné jsou například lesy obklopující údolí Dyje. Nejvíce se zde vyskytuje smrk, borovice a modřín. Uprostřed těchto lesů se nacházejí malebné lesní louky, kde se hojně 18
vyskytuje pcháč zelinný (Cirsium oleraceum). Pcháč najdeme hojně i v jiných částech České republiky, ale pouze na Bítovsku roste na loukách takřka sám. Mezi další hojně se vyskytující rostliny na těchto loukách patří například věsenka nachová (Prenanthes purpurea), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) či brambořík (Cyclamen europaeum). V lesích, zvláště v údolí Dyje, se místy nachází hluboké a úzké rokle. Díky nedostatku světla a díky vlhku se zde rostlinám příliš nedaří. Hojné jsou zde ale kapradiny jako například hlasivka orličí (Pteris aquilina), slezinník severní (A. septentrionale), popratka samičí (Athyrium filic femina) a další. Jako botanickou zvláštnost Bítovska lze označit vzácnou prvosenku prostřední, která se vyskytuje pouze v okolí Dyje. Mezi další botanické zvláštnosti oblasti pak patří alpská chrpa chlumní, vraní oko nebo ocún vyskytující se u Chvaletic. Zajímavostí je, že na Bítovsku a sousedním Vranovsku se už nedaří vinné révě, okurkám, melounům, broskvím a dalším druhům zeleniny a ovoce, které jsou typické pro Znojemsko. [13] Živočišstvo Na Bítovsku najdeme stejné druhy zvířat, jako v dalších oblastech České republiky. Ovšem některé druhy jsou na Bítovsku početnější, než v okolí. Hojně se zde vyskytuje například zajíc, koroptev nebo špaček. Je to především proto, že v sousedním Znojemsku, kde je mnoho ovocných a zelných sadů, jsou tyto druhy vyháněny. Díky rozlehlým a málo zalidněným lesům, kde najdeme mnoho roklí a skrýší, zde žije velké množství lesní zvířeny. V lesích se můžeme setkat s jeleny, srnci, zajíci, jezevci, s liškami apod. Hojný je zde i datel černý. Ve skalách v okolí Dyje žijí výři. Na zdech hradu Bítov hnízdí kavky a vrány. U vod se vyskytuje rákosník říční, vodouš či ledňáček. Velmi hojné je na Bítovsku také zpěvné ptactvo. Často jsou slyšet slavíci nebo pěnice. Tak jako v jiných částech České republiky, lesům škodí různí lýkožrouti, moli a mšice. Hmyz se na Bítovsku vyskytuje v menším počtu, než například v sousedním Znojemsku. [13]
19
1.3. Život obyvatel a služby Jak je zmíněno výše, do mikroregionu Bítovsko patří obce Zblovice, Chvalatice, Zálesí, Bítov, Oslnovice a Vysočany. Všechny tyto obce mají ryze venkovský charakter. Obyvatelé Bítovska musí za prací dojíždět do větších měst v okolí. Nejvíce jezdí do Znojma nebo Moravských Budějovic. V menším množství využívají pracovní příležitosti v místních či okolních obcích. Počet pracovních míst zde kolísá v závislosti na sezóně v oblasti rekreace, zemědělství, lesnictví, ale i služeb. Stejně jako musí obyvatelé dojíždět za prací, musí většinou dojíždět i za službami. Jako menší středisko služeb a infrastruktury můžeme označit pouze Bítov. Sem v určitých dnech v týdnu dojíždí dětský a zubní lékař. Praktický lékař pro dospělé má ordinaci ve Vranově nad Dyjí. Dále se v Bítově nachází pošta, obchod se smíšeným zbožím, restaurace, penzion a hotel. Najdeme zde také benzinovou pumpu, autoservis a camp. Využít můžete také služeb místního kostela. Dříve byla v obci základní a mateřská škola, která je již zrušena. Zemědělství v oblasti pomalu upadá. V podstatě jediní soukromí zemědělci jsou dnes už jen v Zálesí. Ve Zblovicích se nachází soukromá vápenka a ve Chvalaticích je nově otevřena truhlářská dílna. Obce Zálesí a Oslnovice místním obyvatelům, ale i turistům, nabízejí možnost zapůjčení knih v místních knihovnách. Ostatní služby najdete mimo jiné ve Vranově nad Dyjí, Znojmě nebo Moravských Budějovicích. [20, 28, 37, 55]
1.4. Historie Bítovska Historie této oblasti je spojena s historií hradu Bítov a se vznikem Vranovské přehrady, díky které byl Starý Bítov zatopen a vznikl tzv. Nový Bítov. Vznik Vranovské přehrady tak zapříčinil velké změny v krajinném rázu Bítovské, ale i Vranovské oblasti. Dnes je ovšem oblast Bítovska turisty vyhledávaná především díky Vranovské přehradě. Historie Bítova je spojena s historií hradu Bítov. První písemná zmínka o hradu pochází z let 1061 – 1067. Původní dřevěný přemyslovský hrad byl ve dvacátých a třicátých letech 13. století přebudován pány z Lichtenburka na kamennou pevnost. Samotná obec patrně vznikla později než samotný hrad. Při větší rekonstrukci sídla ve 13. století bylo zapotřebí pracovních sil a hospodářského zázemí, což dalo příležitost k rozvoji osady Bítovce pod hradem na Želetavce. Není z té doby mnoho zpráv o životě poddaných v Bítovci a ostatních sídlech na panství, ale je jisté, že kraj měl zemědělský charakter 20
založený na robotě poddaných a odvodu peněžních dávek. Obci v podhradí se nevyhnuly ani živelní pohromy, jako požár v r. 1790, který osadu téměř zničil a mohutná povodeň v r. 1862. Poddaní v těch dobách neměli život právě snadný a tak se r. 1775 a potom r. 1821 zúčastnili robotních vzpour a v druhém případě se podrobili až pod sankcí hrdelních trestů a stanného práva. Pro obyvatele obce v podhradí znamenalo úlevu teprve zrušení roboty v polovině 19. století. Svou polohou však zůstal kraj vzdálen průmyslovému rozvoji, takže nezměnil svůj zemědělský charakter. Svou malebností však začal přitahovat turistický ruch a byl oblíben řadou umělců, zejména malířů, např. F. B. Zvěřiny a R. Havelky. Po vzniku samostatného československého státu byla v r. 1919 vyhlášena pozemková reforma a ta znamenala velké změny z hlediska velkostatku a tím i drobných zemědělců v bítovském okolí. Nedostatek volné půdy a průtahy v uskutečňování reformy, vyvolaly nespokojenost obyvatel. Dne 15. srpna 1926 se konal v Bítově tábor lidu z okolních obcí, na němž rolníci žádali parcelaci půdy dvorů bývalého velkostatku, k čemuž došlo v roce 1927. V témže roce však přichází rozhodnutí o stavbě přehrady na Dyji u Vranova, což znamená zatopení obce Bítova. Požadavek obyvatel na vystavění nové obce narážel na neochotu barona Haase, který však nakonec povolil postavit obec na místě bývalé obory nedaleko hradu, na cestě z Chvalatic do Vysočan. Původní ves starý Bítov byla zatopena při stavbě Vranovské přehrady. Současný Bítov byl vystavěn podle projektu architekta J. V. Říhy z Prahy. Stavba byla zahájena kácením stromů na vybraném staveništi v prvním květnovém týdnu 1932 a koncem října 1932 byly stavby domů dokončeny a předány novým majitelům. O rok později byla dostavěna škola a další rok kostel. Přehradní nádrž dosáhla maximální hladiny 24. dubna 1936. Obyvatelstvo převážně české obce s německou menšinou bylo většinou katolického vyznání. [19]
21
2. Potenciál cestovního ruchu Jak píše M. Pásková a J. Zelenka, potenciál cestovního ruchu vyjadřuje souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu. Tyto předpoklady jsou vyjádřeny pomocí bodovací stupnice (škály) a jsou sníženy o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu, což je například špatný stav životního prostředí. Potenciál cestovního ruchu, tedy souhrn všech předpokladů pro cestovní ruch, má pro oblast velký význam právě z hlediska cestovního ruchu. Díky cestovnímu ruchu do oblasti spolu s turisty plynou finanční prostředky. Oblast může získávat dotace z EU nebo z jiných finančních zdrojů. Podle toho, kolika a jakými předpoklady daný region disponuje, má význam pro cestovní ruch. Tyto předpoklady se podle P. Mariota dělí na: lokalizační, selektivní, realizační. [9, 11]
2.1. Lokalizační předpoklady pro cestovní ruch Pan Mariot lokalizační předpoklady hodnotí podle přirozeného potenciálu krajiny vhodného pro cestovní ruch, tedy pro rekreaci. Mariot tyto předpoklady rozděluje do dvou skupin, na přírodní předpoklady a kulturně-historické předpoklady. Přírodní předpoklady zahrnují typ reliéfu, klima, hydrosféru, biosféru (rostlinstvo a živočišstvo) a celkový krajinný ráz. Přírodní předpoklady jsou tvořeny přírodou a mají trvalý, neměnný charakter. Vyskytují se na plošně větších areálech. Mezi kulturně-historické předpoklady patří kulturní památky (architektonické, technické památky, užité umění, lidová architektura, památky výtvarného umění, památníky, pomníky), kulturní zařízení (muzea, galerie, divadla, operní domy), kulturní akce (divadelní představení, koncerty, festivaly, folklorní akce, náboženské slavnosti), sportovní a zábavní zařízení, zábavní parky. Kulturně-historické předpoklady vznikly převážně lidskou činností a jsou rozmístěny bodově. [9, 48]
22
2.2. Selektivní předpoklady pro cestovní ruch Jedná se o takové předpoklady, které nejrůznějšími způsoby ovlivňují účast obyvatelstva na cestovním ruchu. Selektivní faktory dělíme na objektivní a subjektivní. Mezi objektivní selektivní předpoklady pro cestovní ruch řadíme faktory demografické, urbanizační a ekonomické, sociálně-kulturní a sociálně-politické. Mezi subjektivní selektivní předpoklady pak patří řada psychologických pohnutek, které ovlivňují jedince či skupinu osob. [6, 9] Demografické faktory Demografické faktory rozdělují obyvatelstvo do různých skupin, které mají stejné nebo podobné nároky a očekávání od cestování. To znamená, že jiné požadavky mají například senioři a jiné mladí lidé nebo rodiny s dětmi. Každá oblast (destinace) by se pak měla zaměřit na jednu, případně několik takových skupin a poskytnout jim takové služby, které od cestovního ruchu žádají. [48] Urbanizační faktory Jedná se o faktory, které se zaměřují na charakter bydliště obyvatel. Podle charakteru bydliště můžeme vymezit dvě základní skupiny obyvatel, městské obyvatelstvo a venkovské obyvatelstvo. Každá skupina očekává od cestovního ruchu jiné služby. Městské obyvatelstvo dává ve výběru dovolené přednost venkovu, venkovské obyvatelstvo naopak vyhledává města. Každá z těchto skupin si pak bude také vybírat rozdílné typy ubytování v místě, kde tráví dovolenou. Největší požadavky na cestovní ruch mají velké městské aglomerace, kde jsou vyšší příjmové skupiny a kde je znehodnocené životní prostředí. [48] Ekonomické faktory Tím, že se začal značně rozvíjet průmysl, přírodní prvky v krajině byly vytlačeny a vznikla tak industriální krajina vytvořená člověkem. Díky tomu se začal rozvíjet i cestovní ruch, který tak získal dynamický a masový charakter. [48]
23
Sociálně-kulturní a sociálně-politické faktory Rozvoj cestovního ruchu výrazně podporuje politická situace v oblasti, hmotná a kulturní vyspělost obyvatelstva, životní úroveň, vzdělání společnosti a fond volného času. Čím více je společnost vyspělá, čím lepší je politická situace, tím více lidé cestují. [48]
2.3. Realizační předpoklady pro cestovní ruch Realizační předpoklady lze označit za konečnou fázi umožňující uskutečnění cestovního ruchu a rekreace. Díky realizačním předpokladům mohou turisté (účastníci cestovního ruchu) do dané oblasti dojet a využít ji, tedy využijí dopravní, ubytovací a stravovací služby, případně další (zábavní a sportovní) služby cestovního ruchu. Kdyby v oblasti neexistovaly realizační předpoklady, nemohli by turisté využít lokalizační předpoklady cestovního ruchu a cestovní ruch by tak nemohl být realizován. Realizační předpoklady většina autorů rozděluje na komunikační předpoklady a předpoklady materiálně technické základny. Komunikačními předpoklady se rozumí dopravní služby, tedy doprava železniční, automobilová a autobusová, letecká a vodní. Dopravní služby turisté využívají k přepravě do cílového místa a pohybu v destinaci. Do materiálně technické základny pak patří především služby ubytovací a stravovací, dále informační, zábavní a sportovní, obchodní, kulturně-společenské apod. [6, 48]
24
3. Analýza potenciálu cestovního ruchu v oblasti Bítovska Kapitola se zabývá konkrétním zhodnocením předpokladů cestovního ruchu ve vybrané oblasti. Hodnotí tedy lokalizační, selektivní i realizační předpoklady. Přestože Bítovsko je opravdu malá oblast, svým návštěvníkům má co nabídnout. Bítovsko láká turisty hlavně od jara do podzimu, přibližně od dubna do konce října. Nejvytíženější je oblast v době letních prázdnin, v červenci a srpnu. Během sezóny na Bítovsko zavítají tisíce turistů.
3.1. Lokalizační předpoklady pro cestovní ruch na Bítovsku Předmětem analýzy lokalizačních předpokladů je zhodnocení přírody a kulturněhistorických památek.
3.1.1. Přírodní předpoklady Vzhledem k tomu, že je Bítovsko oblíbenou destinací hlavně v létě, jeho nezničená příroda a venkovský ráz krajiny je jedním z největších lákadel. Této přírody si všimli i známí malíři, z nichž bych jmenovala například Romana Havelku nebo profesora Františka Zvěřinu, kteří se na Bítov každoročně vraceli, aby si dosyta užili procházek ve volné
přírodě.
Z básníků
pak
bítovskou
krajinu
obdivoval
například
pan Mudr. František Kubica a dodnes ji miluje pan Jiří Kuběna. Oblast Bítovska je více než ze dvou třetin pokryta lesy, které sem tam střídají lesní palouky, zemědělská pole a louky. Zejména pozoruhodné je zalesněné údolí řeky Dyje, v jehož okolí můžeme najít tajemná zákoutí s úzkými roklemi. Okolí Bítova oplývá volnou, člověkem takřka nedotčenou přírodou. Přírodním poměrům, tedy reliéfu, geologii, vodstvu, zvířeně a rostlinstvu se věnovala už první kapitola, tudíž nyní přejdeme rovnou k jednotlivým přírodním atraktivitám v oblasti. [13] Přímo na Bítovsku se nacházejí dvě přírodní rezervace (dále jen PR) a jedna přírodní památka (dále jen PP). Jsou to PR U Doutné skály, PR Růžový vrch a PP Žleby. Vedle přírodních rezervací a památek se zde nachází další pozoruhodné přírodní atraktivity, jako například Jezírko lásky nebo hradní studánku nacházející se na tzv. Hraběnčině 25
stezce, která vede rozsáhlým lesoparkem v okolí hradu Bítov. Celá oblast je přímo protkaná značenými trasami jak pro pěší turisty, tak pro cyklisty. K malému zastavení pak lákají časté vyhlídky. Největším turistickým lákadlem z přírodních krás je bezesporu Vranovská přehrada na řece Dyji, kde nejznámější a turisticky nejnavštěvovanější je zátoka Horka. Za zmínku a za návštěvu pak stojí také Hradní zahrada, do které se lze podívat při návštěvě hradu Bítov. Děti pak láká malá soukromá ZOO umístěná vedle hradního parkoviště. Také blízké okolí Bítovska nabízí turistům celou řadu přírodních atraktivit, z nichž nejznámější a nejnavštěvovanější je určitě Národní park Podyjí-Thayatal. Mezi další přírodní rezervace a památky v okolí patří PR Tisová stráň nedaleko Lančova, PR Bílý kříž u obce Stálky, PP Hamerské vrásy u Vranova nebo PP Uherčická louka u Uherčic, PR Suché skály, PR Podhratské skály a mnoho dalších. Za návštěvu stojí také blízké vinice Šobes.
26
PR U Doutné skály Tuto přírodní rezervaci najdeme přibližně 1 km severozápadně od obce Bítov, na pravém údolním svahu řeky Želetavky v místech, kde vtéká do Dyje. Území s rozlohou 24,4 ha bylo vyhlášeno za přírodní rezervaci v roce 1999 a to pro strmé a skalnaté srázy, přirozené lesní porosty s výskytem jedle. Najdeme zde vzácné druhy rostlin jako lýkovec vonný, dřín obecný, nebo brambořík nachový. Rezervace je domovem pro řadu ohrožených druhů zvířat, především brouků a ptáků. Potkat můžeme strakapoudy, sýkory i datla černého. [71]
Mapa 3: PR U Doutné skály. [34]
27
PR Růžový vrch Přírodní rezervaci Růžový vrch najdeme asi 1 km jižně od Chvalatic na levém skalnatém svahu řeky Dyje. Jako chráněné bylo toto území vyhlášeno roku 1996. Jeho rozloha je 11,88 ha. Jedná se o území, kde se nachází přirozená lesní i nelesní společenstva. Jde taky o jednu ze šesti existujících lokalit endemita jihozápadní Moravy hvozdíku moravského. Mezi bylinami zde roste brambořík nachový, strdivka jednokvětá, lilie zlatohlávek, žije zde tesařík broskvoňový nebo lejsek. [63]
Mapa 4: PR Růžový vrch. [35]
28
PP Žleby Nachází se 1,5 kilometru severně od Zálesí. Jedná se o nivu potoka Doubravky v trati Nedbalův žleb navazující na zátopu rybníka Vyrazil v Dešovské pahorkatině. Území bylo vyhlášeno roku 2002 na celkové výměře 1,55 hektaru plochy. Najdeme zde mokřadní ostřicové společenstvo s výskytem upolínu nejvyššího, který na Znojemsku už téměř není. Mezi vlhkomilnými rostlinami se taky vyskytují ocún jesenní, pcháč šedý, starček potoční a přeslička poříční. Rybník hostí čolky, ropuchy, rosničky nebo skokany. [62]
Mapa 5: PP Žleby – niva potoka Doubravka u rybníka Vyrazil. [36]
29
Lesopark Hrabata Daunové v okolí hradu Bítov vybudovali rozsáhlý lesopark, kde se nachází řada malých romantických staveb, tzv. saletů určených k odpočinku. Dále je zde velké množství vyhlídek na hrad a na soutok řeky Želetavky s Dyjí. Lesopark má hvězdicový půdorys. Vzniká v těsné blízkosti hradu a na východě zasahuje až k hradnímu hospodářskému dvoru jménem Vranč. Končí nedaleko obce Zblovice u Jezírka lásky s altánem uprostřed vody. V těsné blízkosti hradu můžete najít hradní studánku zvanou Burgquelle, jenž turisty láká k odpočinku a k osvěžení se čistou studenou vodou. Z dob Daunů (1755 – 1904) pochází také různé cizokrajné druhy stromů a dřevin, které jsou v lesoparku vysázeny. [49] Hradní zahrada a ZOO Velká hradní zahrada zvaná Burggarden je umístěna v dolní části hradu v místech, kde stával původní dřevěný hrad (11. století). Ve 14. století na tomto místě byla vybudována hospodářská část hradu, kde se chovalo domácí zvířectvo. Později zahrada sloužila jako odpočinková. Poslední majitel hradu, baron Jiří Haas (1914 – 1945) nechal do zahrady umístit mnoho voliér a výběhů, ve kterých začal chovat různá i cizokrajná zvířata. V té době to byla jedna z největších ZOO u nás. V roce 1998 tuto ZOO obnovila soukromá firma a na hradě jste ji mohli navštívit až do roku 2010. Od roku 2011 je zoologická zahrada umístěna vedle hradního parkoviště nad hradem. [49] Řeka Dyje a Vranovská přehrada Dyje (německy Thaya) vzniká soutokem Moravské a Rakouské Dyje u města Raabs v Rakousku. Do ČR přitéká jižně od Uherčic. Celková délka jejího toku je 287 km. Nedaleko Bítovska, u Podhradí nad Dyjí se řeka začíná vzdouvat díky Vranovské přehradě. Její tok je širší a hlubší. Už na Bítovsku má řeka typický kaňonovitý charakter s hlubokým zalesněným údolím plným skalních útvarů. Vytváří zde mnoho meandrů a zátok. Stejné a mnohdy ještě hezčí panorama řeka vytváří mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem, kde protéká v délce 42 km. Toto území bylo v roce 1991 vyhlášeno jako Národní park Podyjí, jenž navazuje na Národní park Thayatal v Rakousku. Asi 15 km pod Břeclaví, u Lanžhota Dyje končí tím, že vtéká do Moravy. Značené trasy okolím Dyje jsou velice oblíbené jak pro pěší, tak pro cyklisty. Voda v letních měsících láká k vodním radovánkám nebo sportům. Častý a oblíbený je rybolov. [33] 30
3.1.2. Kulturně-historické předpoklady Na Bítovsku lze navštívit celou škálu kulturně-historických památek, z nichž si jistě každý turista vybere ty, které ho zajímají nejvíce. Hrad Bítov Mezi nejvýznamnější kulturně historické památky Bítovska patří neodmyslitelně hrad Bítov a malé romantické stavby v jeho okolí. Jeden z našich nejstarších hradů, Bítov, stojí na ostrohu nad soutokem řeky Želetavky s Dyjí. Původní dřevěný hrad zde stál již v 11. století a jeho funkce byla především obranná. Hrad byl mnohokrát přestavován. Nejrozsáhlejší byla přestavba v 19. století za hrabat Daunů. Ti Bítov přestavěli na romantické novogotické sídlo s původními interiéry, vymalovanými jedinečnou kolekcí iluzivních maleb A. Schüllera. V této podobě se hrad dochoval až do dnešní doby. Na hradě se vystřídalo mnoho majitelů. Prvními majiteli hradu byli Přemyslovci, kteří jej nechali vystavět jako opěrný bod. Hrad byl v té době pod správou knížete Konráda Oty (1185), později (1222) ho spravoval Přemysl Otakar I. Po vymření Přemyslovců po meči hrad získal rod Lichtenburků (1307). Lichtenburkové ve 14. století vystavěli také blízký hrad Cornštejn. Jelikož se Bítov stal hlavním sídlem Lichtenburků, začali si říkat
Bítovští
z Lichtenburka. Roku 1576
prodali
hrad
Wolfu Streinovy
ze Švarcenavy, hejtmanovy znojemského hradu. V roce 1612 hrad koupili Jankovští z Vlašimi. Maxmilián II. Jankovský z Vlašimi se ve Vídni setkal s rodem Daunů a jako jejich blízký přítel získal titul hrabě. Po dlouhém dědickém sporu hrad v roce 1755 dostal Maxmiliánův synovec František hrabě Daun. Daunové pak na hradě žili až do roku 1890, kdy hrad zdědili Haugwitzové. Od nich hrad v roce 1906 koupil Jan I. hrabě Zamojski. Zamojští byli na Bítově pouze 2 roky a pak hrad přešel do držení knížat Radziwillů. V roce 1912 hrad prodali Jiřímu Karlu staršímu baronu Haasovi z Haasenfelsu. Z tohoto rodu pochází i poslední majitel hradu baron Jiří Haas, po němž na hradě zbyla jedna z největších sbírek na světě, sbírka vycpaných psů. 4 roky po baronově smrti v roce 1949 hrad získal stát a zpřístupnil ho veřejnosti. Podrobnou historii hradu si lze přečíst na oficiálních webových stránkách hradu Bítov. Dnes si návštěvníci mohou vybrat ze čtyř prohlídkových okruhů, mezi které patří reprezentační prostory se sbírkou vycpaných zvířat, zbrojnice, hladomorna a mučírna a nádvoří hradu včetně návštěvy kaple, hradní zahrady, vinného sklípku nebo sklepení 31
se strašidly. Vedle klasických prohlídkových okruhů se na hradě konají nejrůznější výstavy a akce. Hrad ročně navštíví až 80 tisíc turistů. V tabulce 1 je uvedeno vstupné na jednotlivé hradní okruhy. [39] Tab. 1: Vstupné na jednotlivé okruhy hradu Bítov. Zdroj: vlastní zpracování dle [39] Vstupné Prohlídkový okruh
Plné
Snížené
Rodinné
Palác - okruh I. Zbrojnice - okruh II. Hladomorna, mučírna - okruh III. Vstup do hradu - okruh IV.
120 Kč 120 Kč
80 Kč 80 Kč
320 Kč 320 Kč
100 Kč
80 Kč
280 Kč
70 Kč
70 Kč
/
S hradem Bítov a v podstatě s celým Bítovskem je v dnešní době spojen PhDr. Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert (1936). Patří k nejvýznamnějším moravským básníkům České Republiky. Mezi jeho nejznámější básnická díla patří Audience u papeže (1966), Krev ve víno (1995) nebo Paměť básníka – Z mého orloje (2006). Báseň inspirovanou Bítovskem (Narcisův sonet na Želetavku) lze najít na webu idnes.cz. Hrad Bítov si Kuběna oblíbil už v mládí, kdy zde provázel návštěvníky (1955). Mezi lety 1994 - 2006 byl kastelánem hradu Bítov. Kuběna na hradě žije dodnes, a jak sám říká, právě Bítov z něj udělal básníka. Zasloužil se o podobu dnešních sbírek. Jeho dílem je například vzhled dnešní zbrojnice Mikuláše Zrinského. Kuběna na hradě dodnes pořádá pravidelná setkání básníků a výstavy dnešních výtvarníků. Vystavuje také svá díla, která mohou návštěvníci hradu spatřit na 14 panelech v 9 vitrínách. [18]
Obr. 1: PhDr. Jiří Kuběna v pozadí s hradem Bítov. [79] 32
Červená kaplička Červená kaplička (viz obr. 2) byla vybudována v 19. století za hrabat Daunů jako jedna z malých staveb v hradním lesoparku. Postavena je z řezných pálených cihel v novogotickém stylu. Uvnitř kaple je reliéf s motivem Korunování Panny Marie. Kaple je umístěna nedaleko hradu na lesní cestě směrem do kempu v zátoce Horka. [20, 49]
Obr. 2: Červená kaplička. [20]
Kaplička sv. Jana Kaplička se nachází na rozcestí Bítov, hrad Bítov, Zblovice. 6. června 2004 do ní byla umístěna sádrová kopie krásné sochy sv. Jana Nepomuckého. Dříve zde byla originální socha, ale z obavy před zloději byla raději vyměněna. Kapličku sv. Jana si lze prohlédnout na obrázku č. 3. [20]
Obr. 3: Kaplička sv. Jana. [20]
33
Hradní pramen – Burgquelle Jedná se o hradní studánku nacházející se v blízkosti hradu na tzv. Hraběnčině stezce. Je známá jako Burgquelle nebo také „Lurdsko-Bítovská studánka“ Studánka pochází z dob Daunů, tedy z 19. století a do strmého svahu byla postavena pomocí dobového kamenného zdiva. Pramen v té době nesloužil jako zásoba pitné vody, ale pouze k osvěžení poutníků. Ke stejnému účelu slouží i dnes. Viz obr. 4. [20, 49]
Obr. 4: Hradní pramen – Bugquelle. [20]
Slaměný most Jeden z nejstarších kamenných mostů u nás. Název Slaměný má z dob válek, kdy byl krytý slaměnou střechou, kterou šlo zapálit, aby se nepřítel do hradu nedostal. Most byl původně románský, až Dounové ho v 19. století přebudovali. Mezi románské pilíře vložili lomený oblouk. Dnes je most majetkem Lesů ČR a v roce 2010 byl opraven. [49] Pomník u Jezírka lásky Jedná se o tzv. Alfrédův kříž. Nachází se v lese v těsné blízkosti Jezírka lásky. Je na něm nápis „Ihrem Allfred die Trauerende Mutter“. [20] Pomník v parku v Bítově Kamenný pomník vybudovaný jako vzpomínka na 10. výročí samostatnosti ČR byl přenesen z původního Starého Bítova. Zřetelný je seznam padlých během 1. světové války. [20]
34
Rotunda V lesoparku na návrší před hradem lze spatřit pozůstatky klasicistní rotundy z roku 1830. Rotunda sloužila jako altán, kde se každoročně slavily dožínky. Rolníci z okolních vesnic se zde scházeli a popíjeli pivo nebo víno. [49] Morový oltář Jde o malý oltář vsazený do hradeb tyčících se nad soutokem Želetavky a Dyje. Spatřit ho lze, sestoupíme-li asi 50 m dolů po staré cestě vedoucí kolem hradu. Tato cesta dříve vedla do Starého Bítova. Oltář zde byl vestavěn z důvodu obavy vrchnosti před morem. Poddaní tedy slavili mše zde a věřící se scházeli na protějším kopci. Součástí oltáře byla socha Panny Marie a Máří Magdaleny, která je dnes v hradním depozitáři. [20, 49] Sousoší kněze s andělem Sousoší se nachází asi 100 m níže od Morového oltáře. Jedná se o sousoší, kde je vyobrazen anděl zachraňující padajícího kněze (obr. 5). Zajímavostí je, že tato socha byla vytvořena na základě skutečnosti. Pověst vypráví, že se tudy kdysi vracel jeden kněz z hradní hostiny. Koně se mu splašili a celý povoz se zřítil ze srázu do Želetavky. Koně se zabili, ale farář přežil téměř bez zranění. Jako poděkování pak nechal strážnému andělovi postavit toto sousoší. [20, 49]
Obr. 5: Sousoší kněze s andělem. [20]
35
Sloup s Marií Socha Panny Marie se nachází na dnešní příjezdové cestě ke hradu v místech, kde se alej protíná s lesní cestou vedoucí ze vsi Bítov. [49] Mohyla předků Mohyla předků, zvaná též Citadella (obr. 6), pochází z období, kdy Daunové rozšiřovali hrobku pod kaplí na nádvoří hradu. Mohylu postavili na nejvyšším místě v lesoparku nad hradem a přemístili sem ostatky dřívějších majitelů hradu. [20, 49]
Obr. 6: Mohyla předků. [20]
Jindřichovo odpočívadlo Jednalo se o kamenný lovecký altán v Oboře (obr. 7). Dnes se na místě nalézá pouze torzo tohoto novogotického objektu pocházejícího zřejmě z doby Jindřicha hraběte Dauna (1836 – 1890). Altán v té době nesl název Heinrichsruhe. [49]
Obr. 7: Jindřichovo odpočívadlo. [49] 36
Cornštejn Další významnou dominantu Bítovské krajiny tvoří zřícenina hradu Cornštejn (viz obr. 8) vypínající se přímo nad hladinou přehrady. Cornštejn je jednou z nejrozsáhlejších moravských hradních zřícenin vypínající se nad hladinou Vranovské přehrady. Hrad založili Lichtenburkové ve 14. století, pak byl několikrát rozšiřován a od 16. století byl opuštěn a chátral. Mezi lety 1973 – 1979 byl opravován, poté se ale bohužel opravy přerušily. Zříceniny Cornštejna jsou veřejnosti zpřístupněny od roku 1998. V letních měsících se na tomto bývalém hradě konají prohlídky s průvodcem a různé kulturní akce, jako například již tradiční šermířské boje nebo noční ohňová vystoupení. Otevírací doba je během července a v srpnu denně od 9 do 17 hodin. Plné vstupné je 40 Kč, snížené 20 Kč a vlastníci rodinného pasu mohou získat slevu 50 %. [32, 40]
Obr. 8: Zřícenina hradu Cornštejna. [32]
Býkovec Jedná se o zaniklý hrad jihovýchodně od Oslnovic. Podle terénních náznaků se nacházel 100 m od silničky vedoucí do chatové osady Farářka na klesajícím výběžku masivu Býkovec. Jelikož masiv prudce klesá, jádro hrádku muselo být níže, než náhorní planina, čímž se tento hrádek podobá nedalekému hrádku Budeč. Zajímavostí je, že o tomto místě nejsou žádné historické zmínky. O tom, kdo zde žil a komu hrádek patřil, se tedy můžeme jen domnívat. Ovšem i dnes zde můžete vidět jeho náznaky. Přibližně 1,5 km od tohoto místa se také nachází lokalita jevišovské kultury z pozdní doby kamenné. [58] 37
Palliardiho hradisko V oblasti se nachází jedna archeologická lokalita, tzv. Palliardiho hradisko. Najdeme ho na ostrohu nad řekou Želetavkou, 2 km severozápadně od hradu Bítov. Hradisko bylo osídlováno v době kamenné, halštatské a slovanské. Na místě, které je obklopené dvěma skalisky, jsou dosud vidět vykopané příkopy. Hradisko nese jméno po archeologovi Jaroslavu Palliardim, který místo objevil. [75] Vodní mlýny Velice zajímavý je na Bítovsku výlet podél toku Želetavky, kde najdeme celou řadu bývalých, dnes již přebudovaných, ale krásných vodních mlýnů. Jsou to například Koberův mlýn, Mácův mlýn, Svobodův mlýn, Peksův a Kláskův mlýn. Většina těchto mlýnů dnes slouží převážně k ubytování nebo k pořádání letních dětských táborů. Zároveň jsou tyto mlýny zajímavé z hlediska architektury a umístěním v přírodě u vody, což k nim každoročně láká nespočet turistů. Kaple, kostely, boží muka Kromě Morového oltáře, Červené kapličky a kapličky sv. Jana, o kterých se už zmiňuji výše, na Bítovsku najdeme mnoho dalších kaplí, kostelů i božích muk, tedy sakrálních staveb. Navštívit lze například hradní kapli Nanebevzetí Panny Marie na nádvoří hradu Bítov, pod níž se nachází hrobka majitelů hradu. V kapli můžeme spatřit zachovalou gotickou dřevořezbu Madony s dítětem ze 14. století. Na náměstí ve vsi Bítov stojí kostel sv. Václava, který mohou věřící a turisté navštívit během konání bohoslužeb, vždy každou neděli v 10:30. Před kostelem se tyčí kříž s nápisem „Sv. MISSIE 1914“ a „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus 1911“. V obci Chvalatice se nachází kostel Nalezení svatého Kříže a přilehlý hřbitov s památníkem obětem války. Kostel pochází z roku 1750. Dále v obci najdeme boží muka a ve dvoře domu č. p. 59 památku poklony Panny Marie Lurdské. Kaple z roku 1927 je dominantou Zblovic. Zajímavostí je, že kaple má dnes dva zvony. Ten původní musel být v roce 1942 odevzdán Němcům, a tak se místní složili a koupili zvon nový. Ovšem po válce se původní zvon našel a byl do kaple navrácen. Oltářní obraz v kapli je dílem Gustava Böhrna.
38
Také Oslnovice se mohou pochlubit sakrálními stavbami. Dominantu obce tvoří secesní kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. I s malbami Jana Köhlera byla do Oslnovic převezena z Brna a v letech 1993 – 1996 byla opět postavena. Na návsi se nachází ještě kaple Panny Marie a u silnice do Vysočan stojí krásná boží muka. Rajmund z Lichtenburka na počátku 14. století založil v údolí pod Cornštejnem poutní kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici. Původně byl středověkého původu, později upravován. Kostel byl zatopen Vranovskou přehradou a v dnešní době lze jeho základy vidět jen, když je stav vody nižší. [28, 56, 57, 76] Rozhledna Rumburak a socha krkavce Rozhledna Rumburak se může pyšnit titulem jediné rozhledny na Znojemsku a zároveň nejmladší zděné rozhledny v České Republice. V letech 2008 – 2009 ji nechali postavit manželé Pyskovi, kteří vlastní celý sportovně-rekreační areál, v němž se rozhledna nachází. O samotnou stavbu rozhledny se postarala firma STABO MB Moravské Budějovice. Rozhledna je postavena ve výšce 474 m nad mořem. Celková výška rozhledny je 30 m. Abyste se dostali do výšky 504 m nad mořem, tedy na vrchol rozhledny, musíte vystoupat 146 schodů. Z rozhledny je impozantní výhled na celou oblast Bítovska a za jasného počasí lze vidět i vzdálené rakouské Alpy. Rozhledna je otevřena od května do září, denně od 10 do 18 hodin. Vstupné je 30 Kč. V areálu sportovně-rekreačního centra Rumburak se nachází také jedna z mnoha betonových soch Michala Olšiaka, jehož sochy jsou známy po celé ČR, nejvíce však v okolí Žďáru nad Sázavou, odkud sochař, malíř a cestovatel pochází. Jelikož se areál jmenuje Rumburak, je samozřejmé, že zde najdeme sochu krkavce. Foto rozhledny i krkavce si lze prohlédnout na obrázku 9. [67]
Obr. 9: Sportovní a rekreační areál Rumburak – rozhledna, socha krkavce. [67]
39
Veteran museum Bítov Museum se nachází v Bítově na náměstí v prostorné hale vedle zrušeného hostince. Jsou zde vystaveny staré automobily převážně značky Tatra, ale také například Citroen. Nalezneme zde předměty související se životem Járy Cimrmana a další starobylé předměty jako třeba kočárek typu multi, do něhož se vešlo až šest nemluvňat i s otepí sena. Toto museum mají v oblibě nejen milovníci staré techniky, ale i děti a ženy, jelikož výstava je doplněna, mnohdy smutnými, životními příběhy. [4, 10] Venkovská lidová architektura Téměř celou oblast Bítovska můžeme považovat za ukázku venkovské lidové architektury. Všechny obce nacházející se na Bítovsku si alespoň z části zachovaly svůj původní, ničím nezměněný charakter. V obcích nalezneme nespočet typických venkovských stavení a statků. Jmenovat lze například statek Vranč umístěný na příjezdové cestě k hradu Bítov. Při průjezdu těmito obcemi má občas každý turista pocit, že se vrátil v čase o několik let nazpátek. Kulturní a společenské akce Co se týče kulturních a společenských akcí, není na tom Bítovsko zrovna nejlépe. Moc akcí, které by byly významné pro cestovní ruch, se zde nekoná. Pořádání takovýchto akcí považuji asi nejslabší stránkou této rekreační oblasti. Mimo hlavní letní sezónu musí místní nebo turisté za zábavou jezdit do okolních měst nebo vsí. Pouze ve Zblovicích a v Oslnovicích je kulturní dům, kde se občas konají taneční zábavy pro mladé nebo plesy v zimním období. Během sezóny se majitelé ubytovacích a stravovacích zařízení snaží turisty nalákat alespoň na posezení s živou hudbou, kde si lze i zatancovat. Na Bítovsku se nenachází žádné divadlo ani kino, tudíž i za tímto druhem zábavy musí dojíždět. Stejně tak je tomu s festivaly nebo koncerty, které se konají nejvíce ve Znojmě. Během roku se v obcích pořádají tradiční kulturní akce jako je den dětí, pálení čarodějnic, posvícení, pouť, Boží tělo nebo Tři králové. To jsou ovšem akce, které jsou běžné po celé ČR. I přesto, že jsou to záležitosti zajímavé, moc turistů nepřitáhnou. Přesto bych zde zmínila například tradiční Zblovické Pačoky, což je oslava posvícení. Koná se každoročně v září. Místní a chalupáři si na tuto oslavu připraví různá komická vystoupení, někdy se pozvou i divadelní spolky z okolí. Součástí je nabídka občerstvení 40
a ochutnávky různých vzorů slivovic. Další pěknou akcí je Lucerničková mše svatá. Akce se účastní téměř celá obec Bítov a dojíždí i lidé z okolí bez ohledu na to, zda jsou věřící. Všichni se sejdou nad hradem Bítov a průvodem s lucerničkami sejdou k Červené kapličce, kde se koná večerní mše. [28, 76] Především pro turisty jsou pořádány kulturní akce na hradě Bítov, na Cornštejně a v Campu Bítov – v zátoce Horka. Na hradě Bítov se můžete 30. a 31. 3. zúčastnit zahájení sezóny při speciální prohlídce hradu, kdy se v závěru koná ochutnávka staročeské kuchyně připravované v hradní kuchyni. V dubnu v době Mezinárodních dnů památek se bude konat speciální kostýmovaná prohlídka mučírny a hladomorny. Během léta se na hradě vystřídá několik výstav. O prázdninách prohlídku hradu zpestří historická hudba, pořádané budou i noční prohlídky hradu a v den Noci kostelů bude v noci zdarma otevřena hradní kaple. Na Cornštejně se v sezóně konají večerní ohňová představení, rytířské souboje a v neděli kolem 30. července se zde můžete zúčastnit mše svaté. V Campu Bítov bývají pro turisty překvapením večery s hudbou a tancem, případně se soutěžemi. Děti mají radost z dětského odpoledne pod vedením zkušených animátorů, kde mohou například soutěžit o malé dárečky. [30, 39, 40] Sportovní a zábavní zařízení Sportovní a relaxační vyžití nabízí sportovně-relaxační areál Rumburak nacházející se na kopci nad hradem Bítov. Ze sportovního zařízení zde najdete tenisové a víceúčelové hřiště s umělým povrchem, moderně vybavené fitness, zastřešený vyhřívaný bazén, stolní fotbal, kulečník a dvě bowlingové dráhy. Každoročně se zde v dubnu pořádá RUMBURAK BOWLING CUP o pohár Rumburaka. Dále areál nabízí hydromasážní vanu a infrasaunu pro dvě osoby a masážní křeslo. Pro děti se v areálu nachází velké moderní hřiště s trampolínou. Přímo v areálu můžete také využít úschovnu jízdních kol a po domluvě areál zajistí i zapůjčení kol. [67] V Campu Bítov je možné koupání buď v přírodní zátoce řeky Dyje, nebo v nově vybudovaném koupališti vybaveném dvěma bazény s dětskými skluzavkami a brouzdalištěm. V campu si můžete zahrát plážový volejbal nebo venkovní stolní tenis. K dispozici je půjčovna různých sportovních potřeb od šlapadel, loděk, jízdních kol až po tenisové rakety, pingpongové pálky a míče. Pro děti je zde pískoviště, trampolína a několik prolézaček. [30] Ve Chvalaticích se nachází fotbalové a volejbalové hřiště. Sportovní hřiště najdete také v Zálesí. 41
Celá oblast Bítovska je ideální krajinou pro pěší turistiku a cykloturistiku. Oblastí prochází celá řada značených tras jak pro pěší, tak pro cyklisty, z nichž si vybere jak zkušený sportovec, tak začátečník. Novodobým zpestřením turistiky je i na Bítovsku geocaching, což je hra, při které se pomocí GPS a zeměpisných souřadnic hledají skryté schránky, tzv. keše. Na Bítovsko také každoročně zavítá mnoho nadšenců rybaření, pro které je Dyje velice vhodná. [27, 56, 76] Památky v okolí Bítovska Bítovsko je díky vhodné poloze ideální základnou pro návštěvu vzdálenějších památek v České republice, ale i v Rakousku. Z těch nejbližších na území České Republiky nelze nenavštívit zříceninu hradu Frejštejn nacházející se u rekreačního městečka na začátku Vranovské přehrady, u Podhradí nad Dyjí. Tam lze zavítat také na expozici slavného umělce Luba Kristka. Dále samozřejmě nejde vynechat návštěva města Vranov nad Dyjí se stejnojmenným zámkem a blízkou Vranovskou hrází. Pozoruhodný a co by kamenem dohodil, je zámek v Uherčicích nebo v Jaroměřicích nad Rokytnou. V nedalekých Jevišovicích najdeme pravěké naleziště Jevišovické kultury. Nachází se tam tzv. Starý a Nový zámek a také jedna z nejstarších kamenných přehrad u nás. Mezi další zajímavá místa patří města Moravský Krumlov a Znojmo. V Moravském Krumlově se nachází slavná sbírka obrazů Slovanská epopej od Alfonse Muchy a Znojmo skýtá řadu kulturních i historických památek, jmenovat lze například
rotundu
Sv.
Kateřiny
či slavné
Znojemské
podzemí.
Přibližně
7 km od Znojma se nachází Šatov, centrum vinohradnictví, kde najdeme unikátní Malovaný sklep, Moravský sklípek a areál československého opevnění „Zahrada“. Krásný výhled na meandry řeky Dyje nabízí zřícenina hradu Nový Hrádek nacházející se v NP Podyjí. Z technických památek pak lze navštívit renesanční vodní mlýn z 16. století zvaný Slup nebo větrný mlýn v Lesné, dnes sloužící jako restaurace. Mnozí návštěvníci Bítovska často nezapomenou na návštěvu nejmenšího rakouského města s pohraničním hradem Hardegg. O pouhých pár kilometrů dál v NP Thayatal se nachází zřícenina středověkého hradu Kaja. Pro milovníky vína je pozoruhodná návštěva historického rakouského města Retz s několika patrovými vinnými sklepy. Oblíbeným místem pro nákupy a zábavu jsou Hatě přímo na hranicích, což je mimo jiné velmi oblíbený zábavní park pro děti. [4, 10, 31, 46]
42
3.2. Selektivní předpoklady pro cestovní ruch na Bítovsku Selektivní předpoklady dělíme na objektivní a subjektivní. Vzhledem k tomu, že subjektivní předpoklady vyjadřují pocity jedince, zaměřím se pouze na objektivní předpoklady, do kterých se řadí faktory demografické, urbanizační, ekonomické, sociálně-kulturní a sociálně-politické. Nedá se říci pro jakou demografickou skupinu lidí je Bítovsko jako středisko cestovního ruchu ideální. Své si zde najdou jak rodiny s dětmi či senioři, tak mladí a sportovně založení lidé. Bítovsko turistům nabízí dostatek sportovního vyžití, možnosti relaxace i řadu památek. Vybrat si tedy může opravdu každý, ať už preferuje jakýkoliv styl dovolené. Oblast Bítovska má typický venkovský charakter. Nachází se zde pouze malé vesničky do pětiset obyvatel se základními službami a všude kam se podíváte, je jen příroda. Rozhodně se nejedná o rušnou přelidněnou oblast. Z toho logicky vyplývá, že do této oblasti jezdí především lidé z větších měst, kteří si chtějí odpočinout od smogu, hluku, každodenního shonu a chtějí si užít pobytu v čisté přírodě. Podle toho, kde je jejich trvalé bydliště si také budou vybírat místo ubytování. Bydlí-li tedy ve městech, budou vyhledávat spíše chalupy, chaty, campy nebo malé penziony, kterých je na Bítovsku dostatek. Je nutné ovšem podotknout, že nejvýraznější vliv na rozhodování je subjektivní názor. Mohou se tedy najít i lidé, kteří jsou zvyklí na své pohodlí ve městě a budou tedy hledat stejný komfort i v ubytování na dovolené, tedy velký moderní hotel. V dnešní době se velice rozmohl masový cestovní ruch. Lidé cestují hromadně ve velkých skupinách. Velice oblíbené jsou poznávací i pobytové zájezdy. Vzhledem k tomu, že Češi masově cestují spíše do zahraničí a Bítovsko je rekreační oblast národního (lokálního) charakteru, tedy není tolik známá v zahraničí, není masový cestovní ruch na Bítovsku příliš častým jevem. Stále převládají dovolené rodin, párů nebo menších skupinek přátel. Co se týče sociálně-kulturních a sociálně-politických faktorů, politická situace, kulturní a životní úroveň místních obyvatel je na stejné úrovni jako v celé ČR. Turisté se tedy nemusí z jakýchkoli důvodů bát do oblasti jezdit.
43
3.3. Realizační předpoklady pro cestovní ruch na Bítovsku Jak už je zmíněno výše, realizační předpoklady jsou klíčovým zakončením všech lokalizačních a selektivních předpokladů. Tedy ani Bítovsko, jakožto rekreační oblast, se bez nich neobejde. Realizační předpoklady se dělí na komunikační předpoklady a předpoklady materiálně technické základny.
3.3.1. Komunikační předpoklady Komunikačními předpoklady jsou myšleny všechny služby dopravní, z nichž přímo na Bítovsku je zastoupena především veřejná doprava autobusová a v době letních prázdnin doprava lodní na řece Dyji. Dopravní dostupnost je pro rozvoj cestovního ruchu velice důležitá, neboť právě díky dopravě lze cestovní ruch v dané oblasti realizovat. Oblast Bítovska je, co se veřejné dopravy týče, dostupná pouze autobusovou dopravou. Na Bítovsko se autobusem dostanete takřka z každé části České republiky, i když mnohdy s řadou přestupů. Nejčastějšími přestupními místy jsou větší města jako Znojmo, Jihlava nebo Moravské Budějovice. Autobusové zastávky se na Bítovsku nachází v každé obci i na mnoha rozcestích. Za ústřední zastávku oblasti je považována zastávka v Bítově na Náměstí. Autobusovou dopravu po Bítovsku a zároveň v celém okresu Znojmo zajišťuje Znojemská dopravní společnost - PSOTA, s. r. o. Počet zastávek i časové rozložení spojů by měl být podle Znojemské dopravní společnosti pro místní i pro turisty dostačující. I přestože samotným Bítovskem prochází jen silnice II. a III. třídy, je jich dostatek a jsou přímo napojeny na silnice I. tříd. Silnice jsou v poměrně zachovalém stavu. Co se silniční dopravy týká, Bítovsko je velmi dobře dostupné. Vlakem se lze dostat pouze do okolí Bítovska. Nejbližší vlakové nádraží či zastávky najdeme v Moravských Budějovicích, Blížkovicích nebo v Šumné. Podrobný jízdní řád autobusů i vlaků naleznete například na internetových stránkách www.jizdnirady.idnes.cz. [47, 78]
44
V době letních prázdnin lze na Bítovsku využít služeb lodní dopravy, kterou na Vranovské přehradě provozuje společnost Lodní doprava Vranov, s. r. o. Společnost nabízí linkové plavby mezi Vranovskou pláží a hradem Bítov, vyhlídkové plavby a speciální plavby. Projet se můžete dvěma loděmi, Valentinou nebo Viktorií. Jízdní řád i ceník plaveb naleznete na webových stránkách společnosti. [51]
3.3.2. Předpoklady materiálně technické základny Mezi předpoklady materiálně technické základny patří služby ubytovací, stravovací a informační, kterými se bude tato kapitola zabývat. Ubytovací služby Oblast Bítovska nabízí rozmanité možnosti ubytování, z nichž si jistě každý vybere. Jsou to především menší hotely, penziony, chaty a chalupy. Seznam hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích Bítovska podle Českého statistického úřadu se nachází v příloze této práce. Za centrální rekreační oblast je považována zátoka Horka, kde se nachází podstatná část ubytovacích zařízení. Mimo jiné je zde umístěn Camp Bítov a další menší ubytovací zařízení jako jsou Apartmány Bítov, Chata Vysočina nebo Chata Lucka. Největší ubytovací kapacitu v oblasti má známý Hotel Bítov, který se nachází ve stejnojmenné obci. Tamtéž najdeme také Penzion U Tesařů. Nedaleko Bítova při cestě do zátoky Horka je v lese nad Dyjí umístěna Chata U Rybáře. Na kopci nad hradem Bítov se tyčí Restaurant a penzion Rumburak a nedaleko něj Statek Vranč, který nabízí hlavně ubytování pro rodiny s dětmi. Ve Chvalaticích najdeme Penzion Nova. Na opačné straně Dyje pod hradem Cornštejnem v rekreační osadě zvané Chmelnice nalezneme kromě celé řady chat a chalup Hotel Modrá Laguna nebo Penzion Pod Hradem. Po celém toku Dyje v celé oblasti Bítovska jsou rozmístěny větší i menší soukromé chalupy a chaty k pronájmu. [41] Hotel Bítov provozuje mladá společnost ALKAR TRADING s. r. o. Hotel se nachází na začátku obce Bítov, asi 350 m nad Bítovskou zátokou zvanou Horka. Hotel disponuje třemi hvězdičkami a svým hostům nabízí 35 pokojů s 92 lůžky, restauraci s příjemnou letní terasou, několik salonků, vinárnu, tělocvičnu, fitness, stolní tenis, venkovní vyhřívaný bazén s brouzdalištěm pro děti a dětské přírodní hřiště. Pokoje mají kompletní sociální zařízení a barevný televizor se satelitem. [38] 45
Penzion U Tesařů je rodinný penzion v Bítově. Penzion nabízí 14 pokojů s 35 lůžky. Všechny pokoje mají vlastní sociální zařízení. Hosté mají k dispozici restauraci s menší letní zahrádkou a hřištěm pro děti. K dispozici je také uzamykatelné parkoviště přímo u penzionu. Od roku 2012 pronajímají majitelé tohoto penzionu také 2 plně vybavené dvojchaty v Bítovské zátoce Horka. Jednotlivé ubytovací jednotky mají ložnici, obývací pokoj s kuchyňskou linkou, koupelnu a prostornou terasu. Chaty jsou umístěny necelých 100 m od vody a mají jedinečný výhled na Cornštejn. [72] Restaurant a penzion Rumburak je umístěn na příjezdové cestě ke hradu Bítov v osamocené klidné lokalitě. Disponuje celkem 56 lůžky. Pokoje jsou vybaveny koupelnou se sprchovým koutem a toaletou, televizí a Wi-Fi. Pro hosty je zajištěno parkoviště, úschovna kol, krytý vyhřívaný bazén, kuřácká a nekuřácká restaurace s terasou na údolí Vranovské přehrady. Penzion byl oceněn Certifikátem Klasifikačního znaku Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky pro kategorii Penzion - třídu ***SUPERIOR. Stal se Penzionem roku 2012 a umístil se na výborném 50. místě. [67] Statek Vranč nabízí ubytování v soukromí a to především pro rodiny. Kapacita tohoto venkovského statku je až 16 osob. Nachází se na samotě u lesa asi 1 km od Bítova a 1 km od stejnojmenného hradu. [69] Chata U Rybáře se nachází v chatové osadě nedaleko Bítova asi 90 m od vody. Jedná se o účelně zařízený penzion nabízející ubytování v sedmi čtyřlůžkových pokojích. Ty jsou vybaveny sociálním zařízením se sprchovým koutem, kuchyňkou a balkonem s výhledem na vodu. Samozřejmostí je parkování u penzionu a úschovna kol. V penzionu je umístěna speciální restaurace s venkovní terasou, která nabízí především rybí speciality. [43] Penzion Nova je umístěn v obci Chvalatice nad místní zátokou Vranovské přehrady. Ubytování ve 2-3 lůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, TV na pokojích. Penzion má vlastní recepci, stylovou restauraci s venkovní terasou a krbem. Příjemnou atmosféru dotváří okrasné jezírko. Ve druhé polovině se nachází bazén 3 x 6 metrů. K dispozici je parkoviště, dětské hřiště, které je možno využít na míčové hry, ohniště
s posezením. Penzion je vhodný pro rodiny s dětmi, školy v přírodě, firemní akce, pro milovníky pěší turistiky a cykloturistiky, možnost úschovny kol.[59]
46
Apartmány Bítov nabízí v lokalitě Bítovska tři chaty. Chatu OMICRON a HOLIDAY v zátoce Horka a chatu MARINE v chatové oblasti zvané Kopaninky. Všechny chaty jsou umístěny několik metrů od vstupu do vody. V apartmánech se během léta může ubytovat až 51 osob najednou. K dispozici jsou 2, 4 a 8 lůžkové apartmány vybavené kuchyňským koutem, vlastním sociálním zařízením, rozkládací válendou a televizí se satelitem. V některých apartmánech je klimatizace a topení. Jako bonus získají hosté Wi-Fi, možnost půjčování čtyřmístných veslic a 2 hodiny půjčení elektrické lodi zdarma. [74] Chata Vysočina se nachází v Bítovské zátoce Horka asi 80 m od vody. Chata je vhodná zejména pro rodinnou nebo skupinovou rekreaci v období od jara do podzimu. Kapacita chaty je až 30 lůžek rozdělených v 8 pokojích, které si lze rezervovat všechny nebo jednotlivě. V chatě je umístěna společná kuchyně, společenská místnost, sociální zařízení a veranda. K dispozici je také oddělený 4 lůžkový apartmán s vlastní kuchyní, sociálním zařízením a terasou. [44] Chata Lucka je umístěna u písečné pláže v Bítovské zátoce Horka. Nabízí ubytování ve 2 a 4 lůžkových pokojích se společným sociálním zařízením na chodbě a ve čtyřech pokojích s vlastním sociálním zařízením, televizorem a chladničkou. Hosté mají k dispozici společenskou místnost, restauraci se zahrádkou a barem, půjčovnu lodí a kánoí, úschovnu kol, ohniště a udírnu. Chatová osada Bítov** neboli Vojenská zotavovna Dyje – Bítov se nachází v Bítovské zátoce Horka. Chatová osada je ideální pro dovolenou s dětmi. Areál je oplocený, chatky jsou rozmístěné tak, aby měl každý soukromí. V areálu se nachází dětské hřiště a klubovna. Vojenská zotavovna Dyje – Bítov je velice oblíbená pro pořádání menších firemních či společenských akcí. Celková kapacita osady je 162 lůžek ve 40 čtyřlůžkových chatách a v 1 dvoulůžkovém pokoji. Každá chata je vybavena dvěma pokoji se dvěma lůžky, sociálním zařízením, chladničkou, telefonem a terasou. V areálu je pro hosty dostupná nekuřácká restaurace a kavárna. [45] Camp Bítov leží ve 100m hlubokém údolí Bítovské zátoky Horka. V campu si lze vybrat z několika typů ubytování. Je možné se ubytovat ve 4 lůžkových bungalovech s možností přistýlky, které jsou vybaveny kuchyní, sociálním zařízením a televizí. Za příplatek si lze i přitápět a parkuje se přímo u bungalovu. Dále camp nabízí ubytování celkem v 34 chatkách s kapacitou 125 osob. Chaty se dělí na 2, 3 a 4 lůžkové a jsou vybaveny polštáři, dekami, lednicí, případně vařičem a základním bílým 47
nádobím. Za příplatek si lze v chatkách přitápět. Parkovací místo je zajištěno vedle chaty. Samozřejmostí je možnost ubytování ve vlastních stanech a karavanech, pro něž je vymezený prostor o rozloze 1 000 m2 na slunné travnaté louce s dostatkem elektrických přípojek. Speciálně pro karavany je vymezeno 13 samostatných živým plotem ohraničených stání s přípojkou vody, elektřiny a rozvodem TV. V campu jsou umístěna dvě bezbariérová sociální zařízení s teplou vodou ve sprchách na mincovníky za 20 Kč nebo v solárních sprchách zdarma. K dispozici je přebalovací pult, sanit box, výlevka, prostory pro praní s umyvadly, pračka, žehlička, kuchyňky s vařiči, mikrovlnkou a dřezy. V campu si lze zapůjčit nejrůznější sportovní potřeby, lodičky, šlapadla nebo horská kola. Zavítat lze do restaurace, cukrárny, pizzerie, coctail baru. V campu najdeme obchůdky se zbožím všeho druhu (potraviny, trafika, tabák, prodej medoviny, suvenýrů), dětské hřiště, dětský koutek a od roku 2012 také vodní park. Camp Bítov se v roce 2012 umístil mezi TOP 10 kempů z celé České Republiky v anketě Kemp roku 2012. [30] Hotel Modrá laguna je umístěn v chatové osadě Chmelnice nedaleko Oslnovic, asi 50 m od pláže. Hotel se skládá ze dvou od sebe 30 m vzdálených budov, restaurace a ubytovací budovy. K dispozici je 20 dvoulůžkových a čtyřlůžkových pokojů s vlastní sprchou a toaletou. Čtyřlůžkové pokoje mají navíc kuchyňku a ledničku. Parkování je možné přímo u hotelu. [66] Penzion Pod hradem Cornštejn se nachází na levém břehu Dyje pod hradem Cornštejnem hned u vody. Penzion nabízí ubytování v 7 pokojích s dvěma až pěti lůžky. Každý pokoj má vlastní kuchyňskou linku s potřebným nádobím, vařičem, varnou konvicí a mikrovlnkou. Na pokojích nechybí ani vlastní sociální zařízení a televize. Pět pokojů má balkon s výhledem na hrad Cornštejn. Ubytovaní si mohou zapůjčit lodičky nebo lehátka a slunečníky. Parkování je možné před hotelem a je poskytováno zdarma. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích Bítovska si lze prohlédnout v tabulkách 2, 3 a 4. [60]
48
Tab. 2: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení obce Bítov. [54]
Graf 1: Návštěvnost ubytovacích zařízení v Bítově. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
49
Tab. 3: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení obce Oslnovice. [54]
Graf 2: Návštěvnost ubytovacích zařízení v Oslnovicích. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
50
Tab. 4: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení obce Chvalatice. [54]
Graf 3: Zdroj: vlastní zpracování, 2013
51
Z těchto statistik vyplývá, že zájem o ubytovací služby na Bítovsku v letech 2000 2011 výrazně kolísal, převážně klesal. Tato situace mohla být způsobena hned několika důvody. Turisté vybírající si místo pro svou dovolenou v ČR již jednou Bítovsko navštívili, tudíž v dalších letech si vybrali jiná nová místa v zemi. Turisté mohli být s místními službami nespokojeni, proto v dalších letech dali přednost jiným lokalitám. Pokles mohl být dán také špatnou ekonomickou situací obyvatel v jednotlivých letech. Důvod poklesu návštěvnosti nelze jednoznačně určit a je dán mnoha faktory, které turisty ovlivňují. V následujících tabulkách 5 a 6 je ceník ubytování v Campu Bítov. V tabulce 7 je orientační ceník ubytování ve vybraných ubytovacích zařízeních Bítovska. Tab. 5: Ceník za ubytování v Campu Bítov. Zdroj: vlastní zpracování dle [30] Typ ubytování
Sezóna
Mimosezóna
Chata 2-lůžková (lednice) Chata 2-lůžková (lednice + vařič) Chata 3-lůžková (lednice) Chata 4-lůžková (lednice) Chata 4-lůžková (lednice + vařič)
3.220,- /týden 3.360,- /týden 4.830,- /týden 5.740,- /týden 6.300,- /týden
190,- /osoba/noc 200,- /osoba/noc 190,- /osoba/noc 175,- /osoba/noc 205,- /osoba/noc
Bungalov 4-lůžkový
11.200,- /týden
350,- /lůžko
Tab. 6: Ceník jednotlivých položek pro ubytování v Campu Bítov. [30] Položka ubytování
Cena za den
Stan Karavan Autokaravan Auto Motorka, vozík Altán, přístřešek Elektrický proud, přímotop Box (místo s přípojkou vody) Televize Osoba Dítě do 13 let Pes
70 Kč 105 Kč 150 Kč 60 Kč 45 Kč 30 Kč 70 Kč 80 Kč 70 Kč 75 Kč 30 Kč 70 Kč
52
Tab. 7: Orientační ceny ubytování pro rok 2013 ve vybraných zařízeních. [30]
Název
Počet pokojů
Hotel Bítov Penzion U Tesařů Rumburak, s. r. o. Chata U Rybáře Penzion Nova Chata Omicron Chata Holiday Chata Marine Chata Vysočina
35 14 21 7 neuv. 2 1 1 8
Chata Lucka Hotel Modrá Laguna Penzion Pod Hradem
neuv.
Orientační ceny pokojů na letní sezónu 2013 1 2 3 4 8 lůžkový/noc lůžkový/noc lůžkový/noc lůžkový/noc lůžkový/noc neuvedeno 425 Kč 640 Kč / / / 500 Kč 800 Kč 1 200 Kč 1 520 Kč / 390 Kč 660 Kč 990 Kč 1 160 Kč / 1 003 Kč 1 446 Kč 2 169 Kč / / / 1 050 Kč / 1 400 Kč / / / / / 2 666 Kč / / / / 2 000 Kč / 540 Kč / 1 080 Kč / 500 až 640 1000 až / Kč / 1280 Kč /
20 - 30
/
600 Kč
/
1 360 Kč
/
7
350 Kč
700 Kč
1 050 Kč
1 400 Kč
/
53
Stravovací služby Na Bítovsku najdeme širokou škálu stravovacích zařízení. Stravovací služby nabízí téměř všechna zařízení s ubytovacími službami. Další většinou sezónní restaurace, hospůdky a možnosti rychlého občerstvení se nachází především v centrální turistické oblasti v Bítovské zátoce Horka nebo v dalších chatových osadách. Kvalitní restauraci najdeme například hned nad hradem Bítov ve Sportovně-rekreačním areálu Rumburak. Tato restaurace získala od portálu dopenzionu.cz, který vyhodnocuje nejlepší penziony a restaurace, ocenění Skvělá kuchyně. Velice oblíbenou restaurací je restaurace v Penzionu U Tesařů v Bítově, která nabízí pravou domácí kuchyni. V Bítově se pak lze dobře najíst také v restauraci v Hotelu Bítov, kde je možné posedět na terase u bazénu. Pro milovníky rybích specialit je připravena restaurace s terasou v Penzionu U Rybáře nedaleko Bítova. Několik sezónních restaurací se nachází v Bítovské zátoce Horka. Možnost stravování tam nabízí Chata Lucka nebo Chatová osada Bítov**. Dobře a levně se lze také najíst v Restauraci Panelovka, která se nachází v těsné blízkosti Campu Bítov. Stravovací služby nabízí také Restaurace Na Špici, která se nachází na špici Bítovské zátoky. Kvalitní restaurace nabízející místa až pro 170 hostů je umístěna přímo v areálu Campu Bítov, kde se nachází ještě pizzerie, cukrárna a stánky s rychlým občerstvením. Stylová restaurace až pro 50 osob je umístěna v Penzionu Nova ve Chvalaticích. Na levém břehu Vranovské přehrady v chatové osadě Chmelnice je možné se najíst v restauraci Pod Cornštejnem v Hotelu Modrá Laguna. Návštěvníci hradu Bítov se mohou občerstvit přímo na nádvoří hradu v malé hradní restauraci, která má nabídku rychlého občerstvení, ale i cukrárenských lahůdek. Informační služby Nejbližší informační centrum je umístěno na náměstí ve Vranově nad Dyjí. Tam poskytují informace o celé oblasti v okolí Vranovské přehrady. Najdete zde informace o ubytování, stravování, autobusových spojích, společenských a kulturních akcích i o jednotlivých památkách v oblasti a v okolí. Zakoupit si lze turistické průvodce, turistické a cyklo mapy nebo turistické známky. Otevřeno je každý den v týdnu (pondělí až sobota od 9:00 do 17:00, neděle od 9:00 do 15:00). Přímo na Bítovsku lze informační služby o oblasti získat od zaměstnanců ubytovacích i stravovacích zařízení nebo na turistických tabulích a rozcestnících. [39] 54
4. Dotazníkové šetření Obsahem praktické části této bakalářské práce je dotazníkové šetření. Cílem dotazování bylo zhodnocení Bítovska jako destinace cestovního ruchu, tedy zhodnocení všech služeb cestovního ruchu, které Bítovsko svým návštěvníkům nabízí. Dotazník byl určen lidem žijícím na Vysočině a to především těm, co již Bítovsko navštívili. Při tomto výzkumu tedy nehrálo roli, v jakém roce respondenti danou oblast navštívili, ale že ji navštívili a mohli tak hodnotit. Dotazníky byly k dispozici v tištěné i elektronické podobě. Díky známým se mi podařilo získat dotazníky od 120 respondentů všech věkových kategorií ze všech okresů Vysočiny. Dotazníkové šetření probíhalo od ledna do začátku března 2013. Celkově dotazník obsahoval 31 otázek. Respondent ale odpovídal maximálně na 28 otázek. 25 otázek bylo uzavřených, 1 polootevřená, 1 otevřená a 4 otázky měly škálové podotázky, kdy respondenti danou situaci hodnotili známkami 1 až 5 jako ve škole. Dotazníkové šetření bude spolu s teoretickou částí práce sloužit jako podklad pro vytvoření SWOT analýzy Bítovska. Celý dotazník je vyobrazen v příloze.
55
4.1. Vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č. 1: Jakého jste pohlaví? Z celkového počtu 120 respondentů odpovídalo 76 žen (63,3 %) a 44 mužů (36,7 %). Ženy tvoří téměř dvě třetiny respondentů, z čehož vyplývá, že dotazníky vyplňovaly ochotněji než muži. Otázka č. 2: Do jaké věkové skupiny patříte?
Graf 4: Věková kategorie respondentů. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
54 % respondentů, tedy více než polovina, spadá do kategorie 19 – 30 let. Do této věkové kategorie patří mladí lidé, často ještě studenti nebo páry zakládající rodiny. Tito lidé mohou a rádi cestují, proto je jejich podíl největší. 23 % respondentů tvoří lidé spadající do kategorie 31 – 50 let. Jedná se především o rodiny s dětmi. V kategorii 51 až 70 let se nachází 10 % odpovídajících. Jsou to převážně důchodci hledající levnou dovolenou pro relaxaci. 8 % respondentů tvoří kategorie do 18 let, tedy velmi mladí lidé s omezenými možnostmi pro cestování. Nejmenší věkovou skupinu vytváří lidé starší 71 let. Tito lidé už cestují jen velmi málo.
56
Otázka č. 3: Z jakého okresu Vysočiny pocházíte?
Graf 5: Okres, z něhož respondenti pochází. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Na dotazník odpovídali lidé z Vysočiny. Největší podíl respondentů (25 %) pochází z okresu Havlíčkův Brod. Stejný počet respondentů (21 %) je z okresu Jihlava a Žďár nad Sázavou. Z Třebíčského okresu pochází 17 % odpovídajících a 16 % tvoří respondenti z okresu Pelhřimov. Lze tedy říci, že struktura návštěvníků podle okresu, z něhož pochází, je rovnoměrná.
57
Otázka č. 4: Byl/a jste někdy na dovolené na Bítovsku?
Graf 6: Dovolená respondentů na Bítovsku. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
24 % všech respondentů Bítovsko navštívilo pouze jedenkrát. 29 % bylo na Bítovsku několikrát, nebo tam jezdí opakovaně. Téměř celá polovina (47 %) odpovídajících na Bítovsku nikdy nebyla. Důvodem může být například nízká informovanost o této oblasti, respondenti si tedy pro svoji dovolenou vybírají jiné známější oblasti. Mohou mít oblíbenou jinou destinaci v České republice, nebo mohou preferovat dovolené v zahraničí.
58
Otázka č. 5: Jak dlouhá byla Vaše dovolená na Bítovsku?
Graf 7: Délka dovolené. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Délka dovolených na Bítovsku je poměrně vyrovnaná. Nejčastěji zde lidé tráví více jak pět dní (23 %). Téměř stejné procento respondentů (22 %) bývá na Bítovsku 3 dny. 16 % oslovených se zde zdrželo pouze 1 den.
2 dny na Bítovsku strávilo 14 %
respondentů. Stejně tak 14 % odpovídajíchích na Bítově trávilo 4 dny. Jen 11 % respondentů bylo na Bítově 5 dní. Dá se tedy říci, že na Bítovsko jezdí lidé buď na kratší dovolenou (přibližně do 3 dnů), nebo se zdržují dlouhodoběji (déle než 5 dní).
59
Otázka č. 6: S kým jste tuto dovolenou trávil/a?
Graf 8: S kým respondenti trávili dovolenou. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Téměř celá polovina respondentů (48 %) trávila dovolenou na Bítovsku s rodinou. 28 % odpovídajících zde bylo s přáteli. Pouze s přítelem nebo přítelkyní na Bítovsko zavítalo 19 %. 3 % respondentů navštívila Bítovsko s kolegy z práce a pouze 2 % odpovídajících cestovala sama.
60
Otázka č. 7: Co bylo hlavní náplní Vaší dovolené?
Graf 9: Hlavní náplň dovolené. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
U této otázky mohli respondenti vybírat více možností. Jednoznačně nejvíce zastoupená byla odpověď „Návštěva blízkých i vzdálených památek“. Tuto odpověď zvolilo 21 respondentů. 16 respondentů zatrhlo odpověď „Kombinace několika předchozích“, tudíž náplň jejich dovolené zahrnovala mnohé z uvedených možností. Vícekrát zastoupená byla ještě pěší turistika, kterou zvolilo 8 respondentů. Ostatní možnosti jsou v podstatě vyrovnané. Nejmenší zastoupení má sport a vodní zábava, tu zatrhli pouze 3 lidé.
61
Otázka č. 8: Jaký typ dopravy jste zvolil/a, abyste se dostal/a na místo dovolené?
Graf 10: Typ dopravy zvolený k dopravě na místo dovolené. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Celých 70 % všech respondentů zvolilo jako dopravní prostředek na místo dovolené, tedy na Bítovsko, vlastní automobil. Jen 13 % pak zvolilo autobusovou dopravu a 6 % se dopravovalo pomocí vlakové dopravy. 11 % respondentů použilo jak autobus, tak vlak. Použití vlastní dopravy je v dnešní době velmi časté a oblíbené, neboť se jedná o pohodlný typ dopravy. Bítovsko je navíc destinace v České republice, blízko Vysočiny, tudíž se pro více lidí nevyplatí využít hromadnou dopravu.
62
Otázka č. 9: Jak na Vás oblast Bítovska působila?
Graf 11: Jak Bítovsko působí. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Na celých 51 % respondentů Bítovsko působí jako kraj plný přírody a památek. 36 % odpovídajících si myslí, že Bítovsko je klidné a tiché místo. Pro 11 % je Bítovsko klasický venkov v České republice. Jen 2 % uvedla, že na ně Bítovsko působí jako nudná oblast na venkově.
63
Otázka č. 10: Co se Vám vybaví, když se řekne Bítovsko (Bítov)?
Graf 12: Co si respondenti vybaví, když se řekne Bítovsko. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
V této otázce respondenti opět vybírali více možností. 48 respondentů uvedlo, že si při představě Bítovska vybaví hrad Bítov. 22 respondentům se vybaví Vranovská přehrada. Camp Bítov si při vyřčení slova Bítovsko vybaví 12 lidí. Ostatní možnosti jsou téměř vyrovnané. Zajímavostí je, že na jednu z hlavních dominant Bítovska, Cornštejn, si vzpomněli jen 2 lidé.
64
Otázka č. 11: Myslíte si, že Bítovsko nabízí dostatečné množství kulturních, historických a přírodních památek? (Hrady, zámky, zříceniny, muzea, galerie, vyhlídky,…)
Graf 13: Má Bítovsko dostatek památek? Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Většina respondentů na tuto otázku odpověděla kladně. 45 % odpovědělo spíše ano, 38 % řeklo určitě ano. Spíše ne byla odpověď pouze 6 % respondentů. Určitě ne neodpověděl nikdo. 11 % respondentů nevědělo.
65
Otázka č. 12: Myslíte si, že Bítovsko nabízí dostatečné množství kulturních a společenských zařízení a akcí? (Kina, divadla, diskotéky, hudební zábavy, posezení s hudbou, festivaly, soutěžní odpoledne pro děti,…)
Graf 14: Má Bítovsko dostatek kulturních akcí? Zdroj: vlastní zpracování, 2013
U této otázky jsem očekávala spíše záporné odpovědi, nicméně jsou poměrně vyrovnané a větší převahu mají ty kladné. 28 % lidí odpovědělo, že kulturních akcí je spíše dostatek. 22 % respondentů uvedlo, že těchto akcí je spíše málo. Celých 26 % na tuto otázku nedokázalo odpovědět a zvolilo odpověď nevím. Určitě ano zvolilo 16 % a určitě ne vybralo jen 8 % respondentů. Mnozí návštěvníci Bítovska, se kterými jsem mluvila osobně, mi sdělili, že Bítovsko má kulturních či společenských akcí a zařízení málo, proto je výsledek dotazníkového šetření překvapivý. Výsledek bych odůvodnila tím, že na Bítovsko jezdí lidé, kteří takové akce příliš nevyhledávají.
66
Otázka č. 13: Na Bítovsku si můžete zahrát bowling, tenis, volejbal, fotbal nebo třeba stolní tenis. Můžete navštívit plavecký bazén, koupaliště, fitcentrum a další. Myslíte, že Bítovsko nabízí dostatek sportovního vyžití?
Graf 15: Nabízí Bítovsko dostatek sportovního vyžití? Zdroj: vlastní zpracování, 2013
V této otázce dominují zejména kladné odpovědi. 31 % respondentů odpovědělo spíše ano. Více než polovina respondentů, celých 52 % uvedlo, že Bítovsko určitě nabízí dostatečné množství sportovního vyžití. Pouze 5 % odpovídajících zvolilo spíše ne. Určitě ne neuvedl nikdo a 12 % nedokázalo na otázku odpovědět a zvolilo nevím.
67
Otázka č. 14: Je podle Vás Bítovsko (a jeho atraktivity) dobře a dostatečně propagováno (reklama v TV, v rádiu, internetové stránky, plakáty, letáky, billboardy, časopisy,…)?
Graf 16: Je Bítovsko dostatečně propagováno? Zdroj: vlastní zpracování, 2013
V otázce převládají negativní odpovědi. Celých 41 % uvedlo, že propagace Bítovska a jeho atraktivit je spíše nedostatečná. 17 % respondentů zatrhlo určitě ne, tedy Bítovsko je podle nich špatně propagováno. 28 % odpovídajících odpovědělo nevím. Lze tedy konstatovat, že si žádnou reklamu na Bítovsko nevybavili. Pouze 11 % zatrhlo spíše ano, tedy, že Bítovsko je propagováno spíše dostatečně. Pouhá 3 % řekla určitě ano, Bítovsko je dostatečně propagováno.
68
Otázka č. 15: Jak jste se Vy dozvěděl/a o Bítovsku?
Graf 17: Zdroj informací o Bítovsku. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
34 respondentů, více než polovina, se o Bítovsku dozvědělo od přátel nebo od rodiny. 12 odpovídajících získalo informace ve škole nebo v práci. Ostatních 18 respondentů z dalších uvedených možností. Z tohoto výsledku tedy vyplývá, že více jak polovina návštěvníků Bítovska o této oblasti ví jen díky vyprávění známých. Propagace Bítovska je tedy velmi slabá.
69
Otázka č. 16: Myslíte si, že je Bítovsko dobrým výchozím bodem k dalším vzdálenějším turistickým atrakcím? (Moravské Budějovice, Znojmo, Vranov nad Dyjí, Hatě, Rakousko,…)
Graf 18: Je Bítovsko dobrým výchozím bodem? Zdroj: vlastní zdroj, 2013
Taktéž v této otázce dominují zejména kladné odpovědi. Celé dvě třetiny respondentů odpověděly kladně, že Bítovsko je určitě nebo spíše dobrým výchozím bodem ke vzdálenějším památkám a místům. 17 % odpovídajících označilo za svoji odpověď nevím, pravděpodobně tedy z Bítova nikam nevyjížděli. Pouhých 8 % označilo odpověď spíše ne. Určitě ne nezatrhl nikdo.
70
Otázka č. 19: Jaký druh veřejné dopravy jste během dovolené využil/a?
Graf 19: Druh využité veřejné dopravy. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Více než polovina respondentů (52 %) během dovolené žádnou veřejnou dopravu nevyužila. Tento jev je zcela pochopitelný, neboť většina návštěvníků jezdí na Bítovsko vlastním automobilem, služby veřejné dopravy nemusí využívat. 23 % respondentů pak využilo autobusovou dopravu, 17 % odpovídajících využilo služeb lodní dopravy a jen 8 % během dovolené použilo vlakovou dopravu.
71
Otázka č. 18: Prosím ohodnoťte jako ve škole (1 – výborně, 5 – nedostatečně), jak jste byl/a spokojen/a s jednotlivými oblastmi služeb poskytnutými dopravcem. Tab. 8: Zhodnocení služeb poskytnutých dopravcem. Zdroj: vlastní zpracování 2013 Oblast služeb
Průměrná známka
Čistota a pořádek v dopravním prostředku Dostatek nástupních a výstupních míst Návaznost na ostatní dopravu Dostatečné množství turnusů Cena v závislosti na kvalitě Ochota a vstřícnost personálu Únosný počet cestujících
2,614 2,046 2,932 2,318 2,750 2,046 2,728
Celkem
2,491
Tabulka hodnotí služby všech dopravců, tedy služby autobusové, vlakové i lodní dopravy. Celkově byly dopravní služby ohodnoceny známkou 2-, což je poměrně dobrý výsledek. Průměrné známky v jednotlivých oblastech služeb znázorňuje tabulka. Známkou 2 byly ohodnoceny oblasti: dostatek nástupních a výstupních míst, dostatečné množství turnusů, ochota a vstřícnost personálu. Ostatní oblasti byly po zaokrouhlení ohodnoceny známkou 3. I když je tedy výsledek dobrý, jistě mají co zlepšovat.
72
Otázka č. 19: Myslíte si, že oblast Bítovska poskytuje turistům dostatečné množství ubytovacích zařízení? V této odpovědi mohli respondenti vybírat pouze ze dvou variant, ano nebo ne. 83 % všech respondentů odpovědělo ano, pouhých 17 % uvedlo ne. Otázka č. 20: Jaký typ ubytování jste během dovolené využil/a?
Graf 20: Typ ubytování. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Téměř polovina dotázaných (49 %) si jako ubytování vybrala Kemp nabízející ubytování ve stanech, karavanech, v chatkách nebo v bungalovech. 23 % respondentů bylo ubytovaných v chatách či chalupách v soukromí. V Hotelech bydlelo pouze 9 % dotázaných a v penzionech jen 8 %. Taktéž 8 % respondentů zvolilo odpověď jiný. Ti bydleli ve vlastních chatách, nebo ubytování vůbec nepotřebovali, protože jejich dovolená trvala pouze 1 den. Z grafu tedy vyplývá, že lidé dávají přednost spíše ubytování v soukromí a v ubytovacích zařízeních typu stan, karavan či chatička. O hotely a penziony je zájem menší. Důvodem je to, že na Bítovsko jezdí mnoho lidí z měst, kteří bydlí v panelácích a na dovolené si proto chtějí užít více soukromí a přírody. Je třeba také podotknout, že z grafu nevyplývá, že o ubytování v hotelech není zájem. Hotely a penziony bývají během sezóny také plně obsazeny. Nicméně o ubytování v menších zařízeních je zájem větší. Bítovsko tedy v blízké době neplánuje stavbu větších hotelů, ale pouze chat a bungalovů, kde se lidé ubytovávají raději. 73
Otázka č. 21: Prosím ohodnoťte jako ve škole (1 – výborně, 5 – nedostatečně), jak jste byl/a spokojen/a s jednotlivými oblastmi ubytovacích služeb. Tab. 9: Zhodnocení služeb poskytnutých ubytovacím zařízením. Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Oblast služeb
Průměrná známka
Čistota a pořádek ubytovacího zařízení Čistota a stav sociálního zařízení (sprcha, wc) Vyhovující doba pro příjezd a odjezd Vytíženost ubytovacího zařízení Cena v závislosti na kvalitě Ochota a vstřícnost personálu Dostupnost k ostatním službám CR
2,500
Celkem
2,183
2,628 1,873 1,979 2,532 1,883 1,883
Tabulka hodnotí souhrnně všechna ubytovací zařízení, která byla využita respondenty. Celkově byly ubytovací služby ohodnoceny známkou 2, tedy chvalitebně. Co se týče jednotlivých oblastí služeb, většina z nich byla ohodnocena lepší 2. Pouze oblasti týkající se čistoty ubytovacího zařízení a ceny v závislosti na kvalitě získaly po zaokrouhlení známku 2-. Známkou 3 byla ohodnocena oblast čistoty a stavu sociálního zařízení. Otázka č. 22: Myslíte si, že Bítovsko svým turistům nabízí dostatečné množství stravovacích zařízení? V této otázce respondenti odpovídali buď ano, nebo ne. 78 % respondentů zvolilo odpověď ano, Bítovsko nabízí dostatek stravovacích zařízení. 22 % respondentů odpovědělo ne, Bítovsko nenabízí dostatečné množství stravovacích zařízení.
74
Otázka č. 23: Jak jste se stravoval/a během Vaší dovolené na Bítovsku?
Graf 21: Typ stravování respondentů. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Největší počet respondentů, celkem 21, během dovolené kombinoval různé typy stravovacích zařízení. 19 návštěvníků Bítovska se stravovalo výhradně v restauracích a 14 turistů navštěvovalo spíše menší hospůdky. 5 lidí si vařilo samo. Ostatní se stravovali
v zařízeních
s rychlým
občerstvením,
nakoupenými
potravinami
v obchodech nebo měli vlastní svačinu z domu.
75
Otázka č. 24: Prosím ohodnoťte jako ve škole (1 – výborně, 5 – nedostatečně), jak jste byl/a spokojen/a s jednotlivými oblastmi stravovacích služeb. Tab. 10: Zhodnocení služeb poskytnutých stravovacím zařízením. Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Oblast služeb
Průměrná známka
Otevírací doba Dostatečná kapacita míst Ochota a vstřícnost personálu Čistota a pořádek stravovacího zařízení Dostupnost z místa ubytování Cena v závislosti na kvalitě jídla Kvalita jídla
2,053 1,968 2,011 2,511 1,936 2,617 2,532
Celkem
2,233
Tabulka hodnotí souhrnně všechna stravovací zařízení, která byla využita respondenty. Celkově byla stravovací zařízení ohodnocena známkou 2, chvalitebně. Hodnocení jednotlivých oblastí lze vidět v tabulce. Všechny oblasti jsou po zaokrouhlení hodnoceny známkou 2, pouze oblast týkající se ceny v závislosti na kvalitě jídla má lepší 3 a známkou 2- jsou ohodnoceny oblasti, které se týkají čistoty a pořádku stravovacího zařízení a kvality jídla. Podle výsledků jsou tedy stravovací zařízení na chvalitebné, dobré úrovni, nicméně mají co zlepšovat.
76
Otázka č. 25: Prosím ohodnoťte jako ve škole (1 – výborně, 5 – nedostatečně), jak jste obecně spokojen/a s nabídkou jednotlivých oblastí služeb Bítovska. Tab. 11: Obecné zhodnocení jednotlivých služeb cestovního ruchu. Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Oblast služeb
Průměrná známka
Kulturní památky Přírodní atraktivity Možnost sportovního vyžití Možnost relaxace Kulturní a společenské zařízení a akce Možnost zapůjčení sportovních a jiných potřeb Ubytovací služby Stravovací služby Dopravní služby Informační služby
1,159 1,266 1,936 1,766 2,692
Celkem
1,982
2,500 1,926 1,968 2,064 2,542
Tabulka č. 11 hodnotí jednotlivé lokalizační a realizační předpoklady pro cestovní ruch. Po zaokrouhlení bylo Bítovsko jako destinace cestovního ruchu ohodnoceno známkou 2. To je výsledek, který se dal podle předchozích otázek v dotazníku očekávat. Lze tedy říci, že Bítovsko (jako turistická oblast) je celkem oblíbené. Na Bítovsku lidé nenašli nic katastrofálního, ale ani oslnivého. Stálo by tedy za to zlepšit některé nedostatky, na které ještě více upozorním v následujících kapitolách. Oblasti kulturních a přírodních památek byly ohodnoceny známkou 1, výborně. Možnosti sportovního vyžití, možnosti relaxace a ubytovací, stravovací a dopravní služby získali známku 2, tedy chvalitebně. Známku 2- dostali oblasti týkajících se možností zapůjčení sportovních a jiných potřeb a informačních služeb. Pouze oblast kulturních a společenských zařízení a akcí byla ohodnocena známkou 3, dobře.
77
Otázka č. 26: Je na Bítovsku něco, co by se mělo zlepšit? Pokud ano, můžete uvést co. Tato otázka byla polootevřená. Respondenti vybírali ze dvou možností, ano či ne. Pokud zvolili ano, mohli vlastními slovy uvést svůj názor. Odpověď ne zvolilo 44 respondentů, což je 69 %. Odpověď ano pak zvolilo 20 respondentů, tedy 31 %. Podle respondentů by se na Bítovsku měla zlepšit především propagace oblasti, informační služby, kulturní a společenské akce (hlavně zábavy, diskotéky pro mladé), možnosti pro děti (dětské hřiště) a dopravní obslužnost, Dále by Bítovsko podle respondentů mělo zlepšit kvalitu restaurací a obchodů, kvalitu vody v zátoce a řízení kempu. Otázka č. 27: Nedaleko Bítovska se nachází podobná rekreační oblast Vranovsko (Vranov nad Dyjí, Vranovská přehrada). Kdybyste si teď měl/a vybrat dovolenou, kam byste jel/a? V této otázce respondenti volili mezi Bítovskem a Vranovskem. Výsledek byl překvapivý a naprosto vyrovnaný. Bítovsko zvolilo 32 respondentů a stejně tak 32 respondentů zvolilo Vranovsko. Jak Bítovsko, tak Vranovsko tedy získalo 50 %. Otázka č. 28: Zdůvodněte, proč jste si v předchozí otázce vybral/a právě tuto oblast. V čem je lepší? Tab. 12: Nejčastější důvody, proč si respondenti v předchozí otázce zvolili právě Bítovsko nebo Vranovsko. Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Bítovsko Klidnější oblast Čistší oblast Méně hluku Méně lidí Příjemnější prostředí Kvalita služeb na vyšší úrovni Dětství a vzpomínky Hezčí příroda Hrad Bítov Venkovský ráz
Vranovsko Známější oblast, více propagovaná Větší kulturní vyžití - kino Více stezek pro pěší turistiku Lepší spojení s NP Podyjí Možnost koupání v přehradě Kvalitnější voda v přehradě Více možností pro mladé - diskotéky, zábavy Zvyk a vzpomínky Zámek Vranov nad Dyjí Městský charakter, větší možnosti
78
Otázka č. 29: Chtěl/a byste Bítovsko někdy navštívit?
Graf 22: Možnost návštěvy Bítovska respondenty, co na Bítovsku dosud nebyli. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Na tuto otázku odpovídali ti respondenti, kteří Bítovsko ještě nenavštívili. 50 % z nich by v budoucnu Bítovsku navštívilo. 41 % respondentů by na Bítovsko možná zavítala. Pouhých 9 % nemá o návštěvu Bítovska zájem.
79
Otázka č. 30: Co Vás na Bítovsko láká?
Graf 23: Co by respondenty na Bítovsko lákalo. Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Na tuto otázku opět odpovídali pouze ti, co ještě na Bítovsku nebyli a mohli vybírat více možností. Nejvíce respondentů (28) odpovědělo, že je na Bítovsko láká hrad Bítov a Cornštějn. 14 respondentů láká Vranovská přehrada, 10 odpovídajících láká řeka Dyje a Želetavka. Dalších 6 respondentů by Bítovsko navštívilo kvůli Campu Bítov. Otázka č. 31: Proč byste Bítovsko nechtěl/a navštívit? Na tuto poslední otázku v dotazníku odpovídalo pouze 5 respondentů, kteří řekli, že by Bítovsko navštívit nechtěli. 3 lidé uvedli, že dávají přednost dovoleným v zahraničí. Ostatní preferují jiná místa v České republice nebo mají jiné osobní důvody proč Bítovsko nenavštívit.
80
5. SWOT analýza SWOT analýza hodnotí vnitřní a vnější faktory daného území nebo podniku za účelem dalšího rozvoje. V případě Bítovska se jedná o faktrory mající vliv na rozvoj cestovního ruchu. Mezi vnitřní faktory patří silné (strengths) a slabé (weaknesses) stránky. Do vnějších faktorů řadíme příležitosti (opportunities) a hrozby (threats). Vnitřní stránky jsou přímo v kompetenci daného území a lze je poměrně snadno měnit, zatímco vnější prostředí měnit nelze. Díky SWOT analýze lze celkově vyhodnotit fungování oblasti, nalézt nové možnosti rozvoje, nebo zamezit případným problémům. [70] Tab. 13: SWOT analýza Bítovska co by destinace cestovního ruchu. Zdroj: vlastní zjištění, 2013 Silné stránky Poloha Bítovska blízko hranic s Rakouskem - příliv zahraničních turistů Jedna z nejteplejších oblastí v ČR
Zachovaný venkovský ráz oblasti
Vnitřní prostředí
Slabé stránky
Sezónnost - hlavně letní sezóna Velmi špatná propagace oblasti a jejich atraktivit - mnoho lidí o Bítovsku ani neví Nedostatek kulturního vyžití a společenských akcí - zejména pro mladé
Nezničená atraktivní příroda
Nedostatek vyžití pro děti - dětské hřiště, akce pro děti
Dostatečné množství kulturních a přírodních památek
Špatná dostupnost oblasti vlakovou dopravou
Dobrá dopravní dostupnost z celé ČR (silniční doprava)
Nekvalitní silniční síť
Nepřelidněná turistická oblast
Nedostatek informačních služeb – návštěvníci nejsou dostatečně informovaní o službách a památkách v oblasti
Dostatek ubytovacích zařízení
Špatná kvalita vody v Bítovské zátoce, v létě se nedoporučuje koupat
Dostatek stravovacích zařízení Přijatelné ceny 81
Zajímavé trasy pro pěší a pro cyklisty Přívětivé místní obyvatelstvo a pracovníci ve službách CR Dobrý výchozí bod ke vzdálenějším místům a památkám Klidná, tichá oblast vhodná pro odpočinek Příležitosti
Hrozby
Propojení Bítovska s Vranovskem – získání dalších návštěvníků
Omezení oblasti pouze na letní sezónu
Lodní doprava na Vranovské přehradě
Vranovsko co by blízká rekreační oblast - konkurence
Budování nových cyklotras a tras pro pěší
Neinformovanost návštěvníků o službách a atraktivitách v oblasti
Půjčovna sportovních potřeb
Malá propagace oblasti
Propagace oblasti v ČR i v zahraničí
Společenské akce a kulturní zařízení v okolí Bítovska - odliv návštěvníků
Lepší značení atraktivit v oblasti, větší informovanost návštěvníků
Vnější prostředí
Získání turistů ze zahraničí - z příhraničního Rakouska
Jazyková bariéra mezi poskytovateli služeb a návštěvníky ze zahraničí (Rakousko) Zastaralost některých zařízení pro turisty (sociální zařízení v kempu, dětské hřiště)
Ideální místo pro dovolenou rodin s dětmi nebo seniorů
Zvyšování cen za ubytování a za vstupy do kulturních památek
Ideální pro turisty z větších měst
Kvalita vody v přehradě
Ekonomická krize - větší návštěvnost turistických oblastí v ČR Nově vybudovaný aquapark - i pro místní obyvatelé Pořádání společenských a kulturních akcí Lepší vyžití pro děti - nové dětské hřiště, kino, animované odpoledne pro děti Zlepšení kvality vody v přehradě 82
6. Shrnutí a doporučení Oblast Bítovska byla v dotazníkovém šetření ohodnocena známkou 2. Svým turistům nabízí jak velké množství kulturně-historických památek tak mnoho přírodních atraktivit. Největším lákadlem je jednoznačně hrad Bítov s hradní zahradou a zalesněné, skalnaté údolí řeky Dyje a Želetavky. Turisty láká také síť cyklotras a tras pro pěší. Podle respondentů Bítovsko nabízí dostatečné možnosti sportovního vyžití i relaxace. Turisté si mohou vybrat ze široké škály ubytovacích zařízení. Ubytovat se lze jak v hotelu, penzionu, tak v chatách, karavanech a ve stanech. Také stravovacích zařízení je dostatek. Najdeme zde moderní restaurace i tradiční hospůdky s českou lokální kuchyní. Dle dotazníkového šetření jsou ubytovací i stravovací služby na velmi dobré úrovni. Bítovsko je, co se dopravních služeb týče, dostupné z celé České republiky. Velký význam má především silniční doprava. Vlakem se lze dostat pouze do okolních měst, nutná je tedy alespoň kombinace vlakové a autobusové (případně vlastní) dopravy. Očekávání návštěvníků zklamaly jen informační služby, možnosti zapůjčení sportovních a jiných potřeb, kulturní zařízení a společenské akce. Z vyhodnocení dotazníků vyplynulo, že oblast Bítovska navštěvují nejvíce mladí lidé do 30 let nebo dospělí v produktivním věku do 50 let. Většina respondentů trávila dovolenou s rodinou nebo s přáteli a na místo dovolené se dopravovali vlastním automobilem. Očekávala jsem, že délka dovolených bude kratší, maximálně 3 dny, nicméně výsledek byl překvapivý a vyrovnaný. Na Bítovsku se lidé zdržují 1 až 5 a více dnů. Hlavní náplní jejich dovolených bývá návštěva blízkých i vzdálenějších památek, pěší turistika, relaxace a aktivity v areálu ubytovacího zařízení. Byla bych velmi ráda, kdyby se tato práce dostala do rukou těm, kteří mají rozvoj Bítovska co by destinace cestovního ruchu na starost a mohla jim tak pomoci při tvorbě budoucí marketingové strategie. Ráda bych ji předala Jihomoravskému kraji a kraji Vysočina, starostům obcí Bítov, Oslnovice, Vysočany a Chvalatice a všem poskytovatelům služeb cestovního ruchu na Bítovsku. Dovoluji si jim tedy podat několik doporučení a návrhů na zlepšení: Vzhledem k tomu, že oblast navštěvují především rodiny s dětmi, při tvorbě nové strategie bych vycházela zejména z jejich požadavků. Dle respondentů mohu již nyní říci, že v oblasti chybí dětské hřiště s prolézačkami, pískovištěm a lavičkami pro rodiče. Dále by mnoho respondentů uvítalo více animovaných 83
akcí pro děti, jako například dětské odpoledne plné her a soutěží, dětská diskotéka apod. Dětmi hodně oblíbená by byla jistě i místnost s hračkami a televizí s pohádkami. Zajímavé by byly například i speciální dětské prohlídky hradu Bítov a zříceniny Cornštejn. V letních měsících (především červenec, srpen) by měly obce či poskytovatelé služeb cestovního ruchu pořádat více kulturních a společenských akcí nejen pro mladé, například hudební zábavy, případně festivaly, posezení s hudbou. Zajímavé by byly sportovní akce, například závody v pádlování, volejbalový turnaj apod. Pořádání všech zmíněných akcí (i akcí pro děti) by měla mít na starost minimálně jedna osoba, která by pod sebou měla tým zkušených animátorů. Na Bítovsko by tak přijelo více turistů a zároveň by se v dnešní době plné nezaměstnanosti našly nové pracovní příležitosti pro místní obyvatelé. Nejen rodiny s dětmi by uvítali lepší kvalitu vody v přehradě. Uprostřed léta, kdy bývá největší horko, se už v zátoce nedoporučuje koupat. Nevím, jestli je možné vodu nějak zlepšit, nicméně je to jedna z hlavních příčit odlivu návštěvníků, kteří proto dávají přednost například blízkému Vranovsku. Doporučila bych tedy konzultaci s odborníkem. Zlepšení kvality vody by jistě dopomohlo větší oblíbenosti oblasti. Opravit by se měli některé silnice, které jsou ve velmi havarijním stavu a na nichž se tím pádem špatně jezdí na kole a už vůbec na nich nelze používat kolečkové brusle. I z tohoto důvodu by za úvahu stála také výstavba nové cyklostezky. Dále turistům na Bítovsku chybí půjčovna sportovních a jiných potřeb (jízdních kol, kolečkových bruslí, lodiček, ale také míčů, různých pálek, atd). Menší nespokojenost jsem zaznamenala také s Campem Bítov. Ubytovaní, s kterými jsem mluvila osobně, byli nespokojeni s řízením kempu. Kemp by podle nich měl být více kontrolován a chráněn. Do kempu a z kempu se totiž podle nich mohl dostat každý i bez zaplacení, neboť to nikdo nekontroloval a kontrola by ani nebyla možná, protože kromě dokladu o zaplacení (který se dá mimochodem lehce ztratit) nikdo nic nedostal. Vzhledem k špatné evidenci ubytovaných byl kemp často přeplněn a lidé, kteří si zaplatili, jen těžko nacházeli místo pro stany nebo karavany. Navrhovala bych tedy, aby stany i karavany, stejně jako dopravní prostředky byly označeny visačkou s číslem a 84
termínem pobytu a aby byly řádně evidovány. Všechna místa pro stany a karavany by se měla spočítat a při příjezdu hostů by se měla tato kapacita kontrolovat a nepřekračovat. Celý kemp by pak měl být oplocen, brána a závora by měla být uzavřena. Ubytovaní by se pak prokazovali například interaktivní ubytovací kartou, která by je do kempu vždy pustila. Rekonstrukci by potřebovalo i sociální zařízení v kempu, které často silně zapáchá. Aby na Bítovsko přijelo více turistů a aby tam zůstali déle je potřeba zlepšit propagaci oblasti, která je v současnosti téměř nulová. Kromě webových stránek hradu Bítov a některých obcí a reportáží v některých cestovatelských pořadech, jsem se nesetkala s žádnou. Účinná by podle mne byla například tištěná reklama v časopisech a novinách nebo reklama na internetových sociálních sítích. Zlepšit by se měly také informační služby přímo na Bítovsku. Turisté často ani nevědí, jaké služby v oblasti mohou využít a jaké památky v okolí mohou navštívit. Určitě by stálo za to někde v Bítovské zátoce Horka otevřít malé informační centrum, kde by se turisti dozvěděli vše ohledně památek, ubytování, stravování a dopravy a kde by si mohli zakoupit mapky, plánky, turistické průvodce a také pohlednice a jiné suvenýry. Po celé oblasti Bítovska bych umístila
více
informačních
tabulí
a
rozcestníků.
Některé
památky
by si zasloužily lepší značení. Jak se zmiňuji už v předmluvě a v úvodu, potěšilo by mě, kdyby se z práce vyjmula část, kde popisuji přírodní a kulturní zajímavosti. Myslím, že by se po menších úpravách dala použít jako turistický průvodce pro návštěvníky Bítovska.
85
Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat potenciál cestovního ruchu na Bítovsku, pomocí dotazníkového šetření zhodnotit současný stav služeb cestovního ruchu v této oblasti a navrhnout možnosti řešení. Myslím si, že se mi tyto cíle podařilo dosáhnout. V teoretické části jsem podrobněji popsala, o jakou oblast se jedná a vyznačila jsem ji na mapách. Zhodnotila jsem přírodní poměry, tedy reliéf, vodstvo, geologii, podnebí, rostlinstvo i živočišstvo oblasti. Popsala jsem život místních obyvatel a jaké služby Bítovsko nabízí. Krátce jsem se věnovala také historii Bítovska, která měla velký vliv na dnešní podobu oblasti. Další kapitola pak obsahuje definici potenciálu cestovního ruchu a rozděluje předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu do tří základních skupin, které podrobněji popisuje. Poslední, nejdelší kapitola teoretické části se věnuje analýze potenciálu cestovního ruchu na Bítovsku. Hodnotí předpoklady lokalizační (přírodní a kulturně-historické památky), selektivní (demografické, urbanizační, ekonomické, sociálně-kulturní a sociálně-politické faktory) a realizační (komunikační předpoklady, předpoklady materiálně technické základny). Praktická část obsahuje dotazníkové šetření a SWOT analýzu. Prostřednictvím dotazníkového šetření se mi podařilo zhodnotit současnou úroveň poskytovaných služeb cestovního ruchu. Dotazník byl určen obyvatelům Vysočiny a to především těm, co Bítovsko navštívili a mohli tak tyto služby zhodnotit. Na základě výsledků dotazníkového šetření a na základě teoretické části jsem sestavila SWOT analýzu Bítovska jakožto destinace cestovního ruchu. Vytyčila jsem tedy silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby této rekreační oblasti. Troufám si říci, že zlepšení nedostatků uvedených v předchozí kapitole dokáže na Bítovsko přilákat nové návštěvníky a stávající v oblasti udržet déle. Na druhou stranu je Bítovsko oblíbené a jedinečné právě pro nepřelidněnost, klid a venkovský ráz. Mohlo by se tedy stát, že více turistů by oblasti mohlo spíše uškodit. Proto bych se snažila dělat vše pro spokojenost stávajících návštěvníků a řídila bych se větou: „Ano, přilákat nové návštěvníky, ale nepřekračovat kapacitu oblasti.“
86
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: [1]
AUTORSKÝ A LEKTORSKÝ KOLEKTIV. Podyjí: Turistický průvodce ČSSR. Praha: Olympia, 1988. svazek 33. ISBN není.
[2]
BARTUŠEK, Antonín. Bítov: Státní hrad a okolí. 2. vyd. Praha: Státní tělovýchovné nakladatelství, 1956. ISBN není.
[3]
BÍNA, J.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Brno: Ústav územního rozvoje, 2001. ISBN není.
[4]
DANĚK, Antonín a Jiří GLET. Jižní Morava. Praha: JAN VAŠUT s. r. o., 2005. ISBN 80-7236-379-4.
[5]
DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. A KOLEKTIV. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku: Podyjí - Znojemsko. 1. vyd. Praha: Soukup a David, 1998. svazek 16. ISBN 80-86050-14-9.
[6]
HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002. 173 s. ISBN 80-8597036-8.
[7]
KOONTZ, H., WEIRICH, H. Management. 1. Vydání. Praha: Victoria Bublishing, 1993. 659 s. ISBN 80-85605-45-7.
[8]
KOS, Jan a Michal SCHNEIDER. Podyjí: Turistický průvodce. 1. vyd. Praha: freytag a berndt, 2001. ISBN 80-7316-004-8.
[9]
MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. ISBN není
[10]
OBŮRKOVÁ, Eva. Kam na jižní Moravě. Brno: Computer Press, a. s., 2007. ISBN 978-80-251-1594-7.
[11]
PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Cestovní ruch: Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002 ISBN není.
[12]
PAUKERT, Jiří. Bítov. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1964. ISBN není.
87
[13]
PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská: Vranovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. ISBN není.
[14]
ŠKRÁŠEK, Petr. Vranov nad Dyjí. Xantypa. 2012, roč. 17, č. 47, s. 4.
[15]
URBAN, Vítek. Kam na víkend: Jižní Morava. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007. ISBN 978-80-251-1566-4.
[16]
VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. ISBN 80-239-7256-1.
[17]
ZAPLETALOVÁ, J. A KOL. Vranov nad Dyjí/Jemnice: region v transformaci. Brno 2000.
Internetové zdroje: [18]
Básník a historik je duší Bítova. Cestování: iDnes.cz [online]. © Copyright 1999 – 2013, 17. září 2001 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/basnik-a-historik-je-dusi-bitova-dnh-/pocesku.aspx?c=A010917_102439_brno_serial_jih
[19]
Bítov - Krajina. Turistik [online]. © Copyright 2000 - 2013 HOTEL. CZ a.s [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravskykraj/okres-znojmo/bitov-okres-znojmo/kategorie/krajina/
[20]
Bítov [online]. 2000, 2009 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://bitov.czweb.org/uvod.html
[21]
Bítov [online]. 2000, 2009 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://bitov.czweb.org/4_1/p01.html
[22]
Bítov [online]. 2000, 2009 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://bitov.czweb.org/4_1/p03.html
[23]
Bítov [online]. 2000, 2009 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://bitov.czweb.org/4_1/p02.html
[24]
Bítov [online]. 2000, 2009 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://bitov.czweb.org/4_1/p05.html
[25]
Bítov [online]. 2000, 2009 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://bitov.czweb.org/4_1/p10.html 88
[26]
Bítov. Místopisný průvodce po České Republice [online]. PROXIMA Bohemia s.r.o. © 2009 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/bitov_7589.html
[27]
Bitov. Geocaching [online]. Groundspeak, Inc., © 2000-2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=1b53f3b0-ad74469b-8b91-a03743af5fd1
[28]
Bítov: Oficiální stránky obce [online]. Galileo Corporation s.r.o., © 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.obec-bitov.cz/titulni-strana/
[29]
Camp Bítov - Vranovská přehrada. DOKEMPU.CZ [online]. © 2004-2013 Dokempu.cz [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.dokempu.cz/kempy/cr/jihomoravsky-kraj/bitov/kemp-camp-bitovvranovska-prehrada-175/
[30]
Camp Bítov: To pravé pro rodiny s dětmi [online]. Bednadesign.cz, © 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.camp-bitov.cz/
[31]
Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava [online]. TrigramStudio, © 2008 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/
[32]
Cornštejn. Vseovinu.cz [online]. Jiří Vachta [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://vseovinu.vachta.cz/index.php?lan=cs&right=karta&action=detail&id=318 076
[33]
Dyje. Turistika.cz: Pro větší zážitek z cesty i výletu [online]. Turistika.cz s.r.o., © 2007-2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/dyje--1
[34]
Google [online]. Mapy Google, ©2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl
[35]
Google [online]. Mapy Google, ©2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl
[36]
Google [online]. Mapy Google, ©2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl
[37]
HOSOVÁ, IVETA: Historie a současnost regionu Bítov ve výuce Prvouky na 1.stupni základní školy, diplomová práce. Brno MU 2008, s. 77 89
[38]
Hotel Bítov: Vranovská přehrada [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.hotelbitov.cz/
[39]
Hrad Bítov: národní kulturní památka [online]. Galileo Corporation s.r.o., © 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.hradbitov.cz/
[40]
Hrad Cornštejn [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.znojmuz.cz/corn.htm
[41]
Hromadná ubytovací zařízení České republiky. Český statistický úřad [online]. © Český statistický úřad, 2008 - 2013, 11. 03. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/uz?openform&:593753
[42]
Chata Lucka [online]. © 2013 Michaela Ellingerová [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.chatalucka.cz/
[43]
Chata u Rybáře: Vranovská přehrada - Bítov [online]. © 2012 Chata U Rybáře [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.urybare.cz/
[44]
Chata Vysočina [online]. © 2008 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.ubytovani-vranov.cz/
[45]
Chatová osada Bítov**. Vojenská lázenská a rekreační zařízení [online]. VLRZ Praha [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.volareza.cz/www/index.php?&z=7
[46]
Jihomoravský kraj [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/
[47]
Jizdnirady.idnes.cz [online]. Mafra, a. s. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/
[48]
KOHLOVÁ, Lenka. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro obec Čenkovice. Olomouc, 2012. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2012-rg/2012_Kohlova.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.
[49]
Lesopark. Státní hrad Bítov: národní kulturní památka [online]. Galileo Corporation s.r.o, © 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.hradbitov.cz/historie/lesopark-a-hradni-zahrady/ 90
[50]
Letní dětský tábor Peksův mlýn [online]. Občanské sdružení PEKSŮV MLÝN [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.peksuvmlyn.cz/
[51]
Lodní doprava Vranov, s. r. o. [online]. Tvorba webu, © 2011 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.lodnidopravavranov.cz/
[52]
Mapy.cz [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#x=15.740062&y=48.927821&z=11&d=muni_6002_1
[53]
Místopisný průvodce po České Republice [online]. PROXIMA Bohemia s.r.o., © 2009 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/
[54]
Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území (CRU9010CU). Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. © Český statistický úřad [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?childsel0=8&cislotab=CRU9010CU&ka pitola_id=654&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=8&druh_1_18=51&pro_ 5_29=1233
[55]
Obec Bítov [online]. © 2012 eStránky.cz [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.obecbitov.estranky.cz/
[56]
Obec Chvalatice [online]. Galileo Corporation s.r.o., © 2013, 28. 2. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.obecchvalatice.cz/
[57]
Obec Oslnovice [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.obecoslnovice.cz/
[58]
Oslnovice, Býkovec. Hrady.cz: cestujte s přehledem [online]. Hrady.cz (Jiří Čížek), © Copyright 1995-2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=6854
[59]
Penzion Nova [online]. © 2011 Pear s.r.o. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.penzionnova.cz/
[60]
Penzion Pod hradem Cornštejn [online]. ReSyst.cz, © 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.cornstejn.cz/
[61]
Pětasedmdesátiny básníka Jiřího Kuběny připomíná jeho milovaný Bítov. IDnes.cz: Kultura [online]. © 1999 – 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: 91
http://kultura.idnes.cz/petasedmdesatiny-basnika-jiriho-kubeny-pripomina-jehomilovany-bitov-1za-/literatura.aspx?c=A110530_093401_literatura_ob [62]
PP Žleby. Vyletnik.cz [online]. © Paseo 2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/jizni-morava/podyji/9099-zleby/
[63]
PR Růžový vrch. Vyletnik.cz [online]. © Paseo 2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/jizni-morava/podyji/9050-ruzovyvrch/
[64]
Regionální uspořádání a regiony soudržnosti v ČR. Businessinfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. CzechTrade, © 1997-2013 [cit. 2013-0220]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/regionalni-usporadani-aregiony-1862.html
[65]
Rekreační areál Rumburak - Fotogalerie. Restaurant Rumburak [online]. © 2011-2013 restaurantrumburak.cz [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.restaurantrumburak.cz/fotogalerie/1/rekreacni-areal-rumburak/
[66]
Rekreační komplex Modrá Laguna: Restaurace pod Cornštejnem s ubytováním [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.modralaguna.com/index.php
[67]
Restaurant Rumburak [online]. © 2011-2013 restaurantrumburak.cz [cit. 201303-13]. Dostupné z: http://www.restaurantrumburak.cz/
[68]
Rozhledna jižní Morava Rumburak. Restaurant Rumburak [online]. restaurantrumburak.cz, © 2011-2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.restaurantrumburak.cz/rozhledna-jizni-morava/
[69]
Statek Vranč [online]. Portal 70 - tvorba webových stránek Znojmo, © 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.statekvranc.cz/
[70]
SWOT analýza. Ipodnikatel.cz [online]. iPodnikatel.cz, ©2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Marketing/swot-analyza-odhalipravdivou-tvar-vasi-firmy-a-pomuze-vam-nahlednout-do-budoucnosti.html
[71]
U Doutné skály. Vyletnik.cz [online]. © Paseo 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/jizni-morava/podyji/9064-udoutne-skaly/
92
[72]
U Tesařů: restaurace a penzion [online]. Restaurace a penzion U Tesařů, © 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.utesaru.cz/index.php?s=uvod
[73]
Ubytování Bítov. Penziony.cz [online]. © Penziony.cz [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.penziony.cz/ubytovani/bitov/
[74]
Ubytování Vranovská přehrada, apartmány Bítov. Apartmány, půjčovna elektrolodí [online]. Market Express [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.ubytovani-prehrada.cz/ubytovani
[75]
Vysočany - Palliardiho hradisko. Jizni-morava.cz [online]. Jihomoravský kraj, © 2010 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.jiznimorava.cz/?id=1885&typ=1&tpl=42
[76]
Zálesí: oficiální stránky obce [online]. Galileo Corporation s.r.o., © 2013, 25. 2. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.obec-zalesi.cz/
[77]
Zblovice [online]. Karel Šimoník, 2008, 24. 4. 2011 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.obeczblovice.wcw.cz/
[78]
Znojemská dopravní společnost - PSOTA, s.r.o. [online]. Znojemská dopravní společnost - PSOTA, s.r.o. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.zdspsota.cz/
[79]
Zpověď: Jiří Kuběna, kastelán. Českatelevize.cz [online]. Česká televize, © 1996–2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095878885-zpoved/200323232450017jiri-kubena-kastelan/
93
Seznam příloh A Dotazník B Seznam hromadných ubytovacích zařízení podle Českého statistického úřadu 2013
94
Příloha A
Dotazník – Zhodnocení Bítovska jako destinace CR Dobrý den, jmenuji se Ludmila Pacalová a jsem studentkou oboru cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění anonymního dotazníku na téma „Zhodnocení Bítovska jako destinace cestovního ruchu“, který bude sloužit jako podklad k napsání mé bakalářské práce. Předem děkuji, že jste si udělal/a čas. 1) Jste: a) Muž b) Žena 2) Do jaké věkové skupiny patříte? a) Do 18 let b) 19 – 30 let c) 31 – 50 let d) 51 – 70 let e) 71 a více let 3) Z jakého okresu Vysočiny pocházíte? a) Pelhřimov b) Jihlava c) Havlíčkův Brod d) Žďár nad Sázavou e) Třebíč 4) Byl/a jste někdy na dovolené na Bítovsku? Pokud ne, přejděte na otázku č. 29. a) Ano, jednou b) Ano, několikrát c) Ne 5) Jak dlouhá byla vaše dovolená na Bítovsku? a) 1 den b) 2 dny c) 3 dny d) 4 dny e) 5 dní f) Více dní 6) S kým jste tuto dovolenou trávil/a? a) S rodinou b) S přáteli c) S přítelem/přítelkyní d) S kolegy z práce e) Sám/a
95
7) Co bylo hlavní náplní Vaší dovolené? Můžete vybrat více možností. a) Návštěva blízkých i vzdálenějších kulturních památek (hrady, zámky, města,…) b) Procházky přírodou c) Pěší turistika d) Cykloturistika e) Sport (tenis, fotbal, pink ponk, volejbal,…) f) Vodní sporty a zábava (bazén i přehrada) g) Aktivity a odpočinek v areálu ubytovacího zařízení h) Výlety do okolí (autem nebo hromadnou dopravou) i) Pasivní odpočinek - nicnedělání j) Kombinace několika předchozích možností k) Jiné: _______________________________________ 8) Jaký typ dopravy jste zvolil/a, abyste se dostal/a na místo Vaší dovolené? a) Vlastní b) Autobusovou dopravu c) Vlakovou dopravu d) Kombinace autobusové a vlakové dopravy e) Jiné - ______________________________ 9) Jak na Vás oblast Bítovska působila? a) Klidné, tiché místo b) Chaotické, rušné místo c) Oblast plná přírody, památek a dalších možností, jak trávit čas d) Klasický venkov v ČR e) Nudná oblast na venkově f) Jinak - __________________________ 10) Co se Vám vybaví, když se řekne Bítovsko (Bítov)? Můžete vybrat více možností. a) Hrad Bítov b) Cornštejn c) Vesnice Bítov d) Sportovně-rekreační středisko Rumburak e) Rozhledna Rumburak f) Camp Bítov g) Řeka Dyje a Želetavka h) Vranovská přehrada i) Příroda j) Jiné - __________________ 11) Myslíte si, že Bítovsko nabízí dostatečné množství kulturních, historických a přírodních památek? (Hrady, zámky, zříceniny, muzea, galerie, přírodní parky, vyhlídky,…) a) Určitě ano b) Spíše ano c) Nevím d) Spíše ne e) Určitě ne
96
12) Myslíte si, že Bítovsko nabízí dostatečné množství kulturních a společenských zařízení a akcí? (Kina, divadla, diskotéky, hudební zábavy, posezení s hudbou, festivaly, soutěžní odpoledne nejen pro děti,…) a) Určitě ano b) Spíše ano c) Nevím d) Spíše ne e) Určitě ne 13) Na Bítovsku si můžete zahrát bowling, tenis, volejbal, fotbal nebo třeba stolní tenis. Můžete navštívit plavecký bazén, koupaliště, fitcentrum a další. Myslíte, že Bítovsko nabízí dostatek sportovního vyžití? a) Určitě ano b) Spíše ano c) Nevím d) Spíše ne e) Určitě ne 14) Je podle Vás Bítovsko (a jeho atraktivity) dobře a dostatečně propagováno (reklama v TV, v rádiu, internetové stránky, plakáty, letáky, billboardy, časopisy,…)? a) Určitě ano b) Spíše ano c) Nevím d) Spíše ne e) Určitě ne 15) Jak jste se Vy dozvěděl/a o Bítovsku? a) Z internetu b) Z informačního centra c) Od přátel či rodiny d) Ze sdělovacích prostředků (TV, rádio, časopisy, noviny, reklamní plochy) e) Z turistického průvodce, map, atlasů f) Z veletrhu cestovního ruchu g) Ze školy, práce h) Od jinud - ______________________________________ 16) Myslíte si, že je Bítovsko dobrým výchozím bodem k dalším vzdálenějším turistickým atraktivitám? (Moravské Budějovice, Znojmo, Vranov nad Dyjí, Hatě, Rakousko,…) a) Určitě ano b) Spíše ano c) Nevím d) Spíše ne e) Určitě ne 17) Jaký druh veřejné dopravy jste během dovolené využil/a? V případě, že Vaše odpověď je „žádná“, přejděte k otázce č. 19. a) Autobusová doprava b) Vlaková doprava c) Lodní doprava d) Žádná
97
18) V závislosti na odpovědi v předchozí otázce, prosím ohodnoťte, jak jste byl/a spokojen/a s jednotlivými oblastmi služeb poskytnutými dopravcem. Ohodnoťte jako ve škole (1 – výborně, 5 – nedostatečně). a) Čistota a pořádek v dopravním prostředku 1, 2, 3, 4, 5 b) Dostatek nástupních a výstupních míst 1, 2, 3, 4, 5 c) Návaznost na ostatní dopravu 1, 2, 3, 4, 5 d) Dostatečné množství turnusů 1, 2, 3, 4, 5 e) Cena v závislosti na kvalitě 1, 2, 3, 4, 5 f) Ochota a vstřícnost personálu 1, 2, 3, 4, 5 g) Únosný počet cestujících 1, 2, 3, 4, 5 19) Myslíte si, že oblast Bítovska poskytuje turistům dostatečné množství ubytovacích zařízení? a) Ano b) Ne 20) Jaký typ ubytování jste během dovolené na Bítovsku využil/a? a) Hotel b) Penzion c) Chata, chalupa v soukromí d) Kemp (stan, karavan, chatička) e) Bungalov v kempu f) Jiný - ___________________ 21) V závislosti na odpovědi v předchozí otázce, prosím ohodnoťte, jak jste byl/a spokojen/a s jednotlivými oblastmi ubytovacích služeb. Ohodnoťte jako ve škole (1 – výborně, 5 – nedostatečně). a) Čistota a pořádek ubytovacího zařízení 1, 2, 3, 4, 5 b) Čistota a stav sociálního zařízení (sprcha, wc) 1, 2, 3, 4, 5 c) Vyhovující doba pro příjezd a odjezd 1, 2, 3, 4, 5 d) Vytíženost ubytovacího zařízení 1, 2, 3, 4, 5 e) Cena v závislosti na kvalitě služeb 1, 2, 3, 4, 5 f) Ochota a vstřícnost personálu 1, 2, 3, 4, 5 g) Dostupnost k ostatním službám CR (stravování, doprava,…) 1, 2, 3, 4, 5 22) Myslíte si, že Bítovsko svým turistům nabízí dostatečné množství stravovacích zařízení? a) Ano b) Ne 23) Jak jste se stravoval/a během Vaší dovolené na Bítovsku? a) V restauracích b) V menších hospůdkách c) V zařízeních s rychlým občerstvením d) Pouze nakoupenými potravinami z obchodů e) Vařil/a jsem sám/a f) Jak kdy (kombinace všech možností) g) Jinak - ____________________________
98
24) V závislosti na odpovědi v předchozí otázce, prosím ohodnoťte, jak jste byl/a spokojen/a s jednotlivými oblastmi stravovacích služeb. Ohodnoťte jako ve škole (1 – výborně, 5 – nedostatečně). a) Otevírací doba 1, 2, 3, 4, 5 b) Dostatečná kapacita míst 1, 2, 3, 4, 5 c) Ochota a vstřícnost personálu 1, 2, 3, 4, 5 d) Čistota a pořádek stravovacího zařízení 1, 2, 3, 4, 5 e) Dostupnost z místa ubytování 1, 2, 3, 4, 5 f) Cena v závislosti na kvalitě jídla 1, 2, 3, 4, 5 g) Kvalita jídla 1, 2, 3, 4, 5 25) Prosím, ohodnoťte jako ve škole, jak jste obecně spokojen/a s nabídkou jednotlivých oblastí služeb Bítovska. (1 – výborně, 5 – nedostatečně) a) Kulturní památky 1, 2, 3, 4, 5 b) Přírodní atraktivity 1, 2, 3, 4, 5 c) Možnost sportovního vyžití 1, 2, 3, 4, 5 d) Možnost relaxace 1, 2, 3, 4, 5 e) Kulturní a společenské zařízení a akce 1, 2, 3, 4, 5 f) Možnost vypůjčení sportovních a jiných potřeb (kola, šlapadla, lodičky, míče,…) 1, 2, 3, 4, 5 g) Ubytovací služby 1, 2, 3, 4, 5 h) Stravovací služby 1, 2, 3, 4, 5 i) Dopravní služby 1, 2, 3, 4, 5 j) Informační služby 1, 2, 3, 4, 5 26) Je na Bítovsku něco, co by se podle Vás mělo zlepšit? Pokud ano, můžete uvést co. a) Ne b) Ano - ___________________________________ 27) Nedaleko Bítovska se nachází podobná rekreační oblast Vranovsko (Vranov nad Dyjí, Vranovská přehrada). Kdybyste si teď měl/a vybrat dovolenou, kam byste jel/a? a) Bítovsko b) Vranovsko 28) Zdůvodněte, proč jste si v předchozí otázce vybral/a právě tuto oblast. V čem je lepší? _____________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________ __________
Další otázky vyplňte, jen pokud jste na dovolené na Bítovsku nikdy nebyl/a.
29) Chtěl/a byste Bítovsko někdy navštívit? Pokud ne, přejděte na otázku č. 31. a) Ano b) Možná c) Ne
99
30) Co Vás na Bítovsko láká? a) Hrad Bítov, Cornštejn b) Vesnice Bítov c) Sportovně-rekreační středisko a rozhledna Rumburak d) Camp Bítov e) Řeka Dyje a Želetavka f) Vranovská přehrada g) Příroda h) Klidné prostředí i) Možnost sportovního vyžití j) Jiné - __________________ 31) Proč byste Bítovsko nechtěl/a navštívit? a) Preferuji dovolené v zahraničí b) Preferuji jiná místa v ČR c) Preferuji Vranov nad Dyjí nebo Vranovskou přehradu d) Jiné - ______________________
Děkuji Vám za ochotu a čas, který jste si udělal/a na vyplnění tohoto dotazníku.
100
Příloha B
Obr. 10: Tabulkový seznam hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích Bítov, Oslnovice, Chvalatice a Vysočany podle Českého statistického úřadu z roku 2013. [41]
101
