HISTORIE ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA KRNOVSKU

Svatopluk Bříza – Markéta Janáková / Historie archeologického bádání na Krnovsku

Svatopluk Bříza – Markéta Janáková

HISTORIE ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA KRNOVSKU

Krnov 2016 Kniha vychází v rámci udržitelnosti česko-polského projektu REGIO LITERA

1


2


O B S AH

OBSAH ...................................................................................................................................... 3 ÚVODEM .................................................................................................................................. 5 STRUČNÁ HISTORIE ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ ............................................... 7 JMENNÝ REJSTŘÍK ............................................................................................................ 45 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 62 PŘÍLOHA ............................................................................................................................... 63 ZKRATKY .............................................................................................................................. 64 PRAMENY ............................................................................................................................. 65 LITERATURA ....................................................................................................................... 67

3


4


Ú V O DE M

V roce 2017 můžeme vzpomenout dvousetletého výročí od prvních, díky publikaci F. Sartoriho (1818) známých nálezů archeologických artefaktů na území Krnovska. Tomuto výročí by autoři chtěli věnovat následující řádky1. Místopisně se tato práce snaží podchytit historii archeologického dění na území bývalého okresu Krnov, administrativně zaniklého dnem 30. 6. 1960 a ode dne následujícího začleněného do nově vzniklého „velkého“ okresu Bruntál 2 . Zde je nutno také zmínit, že v letech 1958–1959 došlo k úpravě státní hranice v úseku tzv. „krnovského předmostí“ 3 a od 1. 7. 1960 byly připojeny k okresu Opava obce Úblo a Brumovice4 – v našem přehledu zde je tedy neuvádíme. A ke změně další – pro popisy v archeologické i historické literatuře a také pro muzejní evidenci značně fatální – došlo roku 1966, kdy bylo odloučeno katastrální území Červený Dvůr od obce Úvalno a připojeno k obci Krnov5 – nyní je včleněno do katastrálního území Opavské Předměstí. Zatím poslední změnou bylo vytvoření Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2000, kdy některé obce okresu Bruntál přešly do Olomouckého kraje – ty zde rovněž neuvádíme. Vzhledem k tomu, že v této práci jsou velmi frekventovanými pojmy názvy muzeí v Krnově a v Opavě a tyto se často v průběhu jejich existence měnily, používáme pro jejich označení v této publikaci následující výrazy: krnovské muzeum (nyní Městské muzeum Krnov – organická součást Městského kulturního a informačního střediska Krnov)6 a opavské muzeum (nyní Slezské zemské muzeum Opava)7. Obdobná situace je i u dvou dalších institucí. V textu používáme zkratku „AÚ“ pro dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně 8 a dále „NPÚ“ pro Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava9.

Výchozím podkladem pro zpracování této publikace byla kapitola č. 4 „Prehistorie oblasti“ z magisterské diplomové práce spoluautorky – Pavelková 2011, str. 14-34. 2 Juchelková – Matyska 1985, passim. 3 O. c., str. 3 4 O. c., str. 4. 5 O. c., str. 6. 6 1882 Městské museum, 1895 Živnostenské museum (jako další souběžné); 1911 obě muzea sloučena; 1955 Okresní muzeum Krnov; 1963 začleněno do Vlastivědného ústavu (pozdějšího Okresního vlastivědného muzea) Bruntál; od 1993 jako Městské muzeum Krnov součástí MIKS Krnov (Kinzer 1928a, str. 61-69; Kostrhounová 1992, str. 1-5; Michl-Bernard 2014, str. 1-5). 7 1883-1918: (Kaiser Franz Joseph) Museum für Kunst und Gewerbe Troppau; (Schlesisches) Landesmuseum für Kunst und Gewerbe; Schlesisches Landesmuseum Troppau; Slezské zemské museum pro umění a živnosti; 1921-1938 (resp. 1939): Zemské museum Opava (Landesmuseum Troppau) – („V roce 1938 v Opavě fungovalo šest institucí muzejního charakteru, z nichž ovšem Muzeum Matice opavské již fakticky neexistovalo. Gymnazijní muzeum zůstalo pouze místem shromažďování exponátů. Slezské zemské muzeum za vedení českých muzejníků, stejně jako Čs. zemědělské muzeum spolu s Legionářským muzeem, dávalo prostor vyjádření tradic československého Slezska, zatímco Městské muzeum bylo platformou zdejší německé většiny.“ Kravar 2014, str. 286); 27. 9. 1939 – jaro 1945: Reichsgaumuseum Troppau - Říšské župní museum Opava; 1945-1949: Slezské muzeum v Opavě; od 1989: Slezské zemské muzeum v Opavě (Šopák 2014, str. 85-87). 8 Dříve: Státní archeologický ústav; Archeologický ústav Československé akademie věd. 9 Dříve: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody. 1

5


A ještě jednou k terminologii v textu – tentokrát místopisně. Pro Přední cvilínský kopec používáme termín „Burgberg“, pro Zadní cvilínský kopec „Schellenburg“ a pro Kostelecký vrch „Pfaffenberg“10.

Vlevo Schellenburg,vpravo Burgberg. Pohled od polských Branic. Foto: M. Janáková

Vzhledem k časovému rozpětí zde citované literatury se jedná o názvy nejfrekventovanější a polohopisně v dané situaci (pomineme-li zde možnost uvádění parcelních čísel katastru nemovitostí či údajů GPS) poměrně jednoznačné. Více viz: Bříza 2006, str. 2-3; Pavelková 2011, str. 8-12. 10

6


S T R U Č N Á H I S T O RI E A R C H E O L O G I C K É H O B ÁD Á NÍ

Za prvopočátky archeologie v naší oblasti (máme-li odvahu to takto definovat) bychom mohli pokládat rok 1817. Tehdy narazili dělníci při těžbě cihlářské hlíny u Červeného Dvora na hliněné nádoby (a průběžně je také ničili). Téměř současně nastala obdobná situace v nedalekých Holasovicích. Tato událost je doložena článkem F. Sartoriho, očitého svědka této události11. Následně byla příští rok (1819) tato událost znovu potvrzena anonymní zprávou v příloze pražského časopisu „Hesperus“, jejímž autorem byl snad rovněž F. Sartori nebo ještě pravděpodobněji F. Ens12.

Titulní list „Mahlerisches Taschenbuch …“ s článkem F. Sartoriho; ve středu vyobrazení džbán s žárovým pohřbem z Červeného Dvora AAO SZMO Pravděpodobně již od roku 1817 do roku 1822 (G. Stumpf sice na základě sdělení úvalenského faráře R. Schünkeho uvádí, že už od roku 1815 - to však vyvrací datování jak F. Sartorim, tak i A. Heinrichem) zachraňoval nálezy při těžbě u Červeného Dvora úvalenský rodák, student opavského gymnasia (a budoucí kanovník) A. Kuhn se svými spolužáky a odnášeli je do gymnasia13. Počet ničených nádob prý šel do tisíců kusů. Roku 1822 zde kopal Sartori 1818, str. 180–184; Jisl 1964, str. 122. Skutil 1935, str. 126; Jisl 1965, str. 7; Myška 2003, str. 21, 50; ostatně Ens se Sartorim znal (minimálně po stránce publikační) – o. c., str. 57. 13 Např. Jisl 1964, str. 122. 11 12

7


také K. J. Jurende, nálezy daroval Františkovu museu v Brně14. Když se na naleziště dostal v roce 1824 A. Heinrich 15 , „již »tisíce popelnic« byly dělníky, zaměstnanými v hliníku, zničeny, protože je rozbíjeli v naději, že v nich najdou poklad“16. Spolu s prof. Schwarzem vykopali několik set nádob, většinou ve velmi špatném stavu. Nálezy z následujícího roku předal do sbírek brněnského Františkova musea. Při publikování svých objevů – včetně detailního popisu jednoho z hrobů – označil tyto za germánské 17 . S tímto zatříděním polemizoval J. E. Vocel18. V roce 1825 byly v Bohušově nalezeny na jižním svahu nádoby s kostmi19. S největší pravděpodobností se zde jedná (stejně jako u v předchozích odstavcích uvedených nálezů z Červeného Dvora) o nálezy z doby trvání kulturního komplexu lužických popelnicových polí (dále jen „KLPP“). Rok 1832 je rokem snad nejznámějšího nálezu z území Krnovska. 30. listopadu 183220 byla „na poli pod Cvilínem“21 vyorána velká bronzová zápona, sloužící pravděpodobně jako pancíř 22. Tento nález lze považovat za unikátní v celoevropském měřítku23.

Bronzová zápona z Červeného Dvora (foto AAO SZMO) Na výzvu opavských novin „Troppauer Zeitung“ o podání zprávy o dění na pohřebišti v Červeném Dvoře zareagoval krnovský lékárník J. Spatzier a jeho odpověď byla

Jisl 1965, str. 7; Jurende 1822, str. 216. Karger 1922, str. 24; Skutil 1935, str. 125-130; Jisl 1964, str. 122. 16 Jisl 1965, str. 8. 17 Heinrich 1826, str. 216-239; Skutil 1935, str. 128-129. 18 Jisl 1964, str. 122; týž 1965, str. 8. 19 Jisl 1965, str. 4; Zapletal – Kubalec 1959, str. 99. 20 „Podle konzervátora gymnazijního muzea Antona Petera měla být nalezena v roce 1832, avšak podle zápisu v inventáři gymnazijního muzea se tak mělo stát až v roce 1872 …“ – Tymonová 2011, str. 214. 21 Zřejmě se jedná o Červený Dvůr nebo pole nad ním. 22 Karger 1922, str. 18–21; Podborský 1970, str. 54, 121-122; Štrof 1993, str. 327; Tymonová 2011, str. 214. 23 V současnosti je zápona vystavena v expozici opavského muzea, 14 15

8


v uvedených novinách otištěna v čísle 271 ročníku 1857 24 . Likvidování nálezů při těžbě cihlářské hlíny stále pokračovalo. V souvislosti s výstavbou Petrovické ulice v Krnově roku 1861 byl ničen a na stavební materiál rozebírán pravěký val na Burgbergu. Roku 1863 vydává vůbec nejstarší mapu moravských pravěkých lokalit A. V. Šembera – Červený Dvůr a Holasovice jsou zde označeny jako „žároviště pohanská“ 25 . V šedesátých a sedmdesátých letech předminulého století vzniká sbírka archeologických nálezů hostinského na Burgbergu A. Matzkeho, o níž bude ještě dále zmínka26. Z roku 1870 máme další zprávu o nálezech nádob s popelem a kůstkami z Bohušova27. Téhož roku publikuje nálezy z Červeného Dvora A. Peter28. Uvádí zde mimo jiné eneolitický žárový hrob v nádobě29; M. Tymonová tento nález řadí do kultury nálevkovitých pohárů, J. Pavelčík ho považuje za vůbec nejstarší nález kultury s kanelovanou keramikou na území naší republiky30. Tento nález však musel být učiněn již dříve – nejpozději roku 181831.

Eneolitický džbán s žárovým pohřbem z Červeného Dvora. Ex: Šopák & kol. 2011. A roku následujícího pokračuje ničení valu na Burgbergu, který je tentokrát rozebírán na budování náspu železniční trati do Opavy32. Tuto situaci komentuje J. Spatzier takto: „ … Jisl 1965, str. 9. Šembera 1863; Jisl 1964, str. 124; Dehnerová 2000, str. 24. 26 Schirmeisen 1936, str. 138. 27 Jisl 1957, str. 4; Zapletal – Kubalec 1959, str. 99. 28 Peter 1870, str. LXX-LXXX. 29 Jisl 1964, str. 123; týž 1965, str. 9; Pavelčík 1993a, str. 188; Tymonová 2011, str. 215. 30 Sartori 1818, titulní list; Pavelčík, l. c.; Tymonová, l. c. Podle M. Tymonové se jedná o nejstarší v opavském muzeu dochovaný nález. 31 Viz vyobrazení na obálce časopisu se Sartoriho článkem (Sartori 1818). Nález je v současnosti vystaven v expozici opavského muzea. 32 Jisl 1957, str. 4. 24 25

9


z hlouposti přidány kladiva, sekery, klíny a jiné podivné věci z dávnověku zhotovené z kamene, rohů a kostí … “33. Památkami Krnova a okolí se jako první z Krnováků vážně zabýval J. Spatzier (viz i již dříve vzpomenutý článek pro Troppauer Zeitung). Své poznatky také publikoval 34 – zmiňuje se i o archeologických nálezech, není však jasné, zda se jedná o Burgberg nebo Schellenburg35. Po demolici Zemského domu, patřícího k zámku a tvořícího součást městského opevnění, byly při následném výkopu základů pro reálku (1876–7) v hloubce cca 2 m nalezeny dvě kamenné reliéfní patky sloupů a jeden dřík sloupu s cibulovitým rozšířením spodní části a zdobením palmetami36.

Smetanovy sady – reliéfní patky sloupů. Ex: Kinzer 1929a. 3. 5. 1882 zakládá ředitel Josef Wünsch krnovské městské muzeum, roku 1885 je krnovským Živnostenským spolkem – na podnět Conwalla Spatziera – založeno vlastní

Šiffner 2007, str. 11. Spatzier 1880. 35 Šiffner 2007, str. 11. 36 Patky jsou dnes umístěny vedle sochy Neptuna v parčíku před Švédskou zdí. Kinzer 1929a, str. 1–2; Bříza – Kolář - Zezula 2015, str. 59-60. 33 34

10


spolkové muzeum. Postupem času (roku 1911) obě muzea splynula 37 . Přehled pracovníků muzea je uveden v příloze na konci této publikace. Roku 1886 vstupuje do zdejšího archeologického dění vídeňský právník R. Kulka svým článkem v MAGW, nálezy z Červeného Dvora však mylně lokalizuje na Burgberg38. Ve své další práci (1889) tento omyl opravuje39; zmiňuje se zde také o tom, že na Červeném Dvoře předchozího roku také sám kopal, nejspíše však sídlištní objekty, které stejně jako jeho předchůdci považoval za mohyly s dlážděním 40 . O zdejších lokalitách se opět zmiňuje ve svém článku z roku 189441. Z roku 1888 pochází první detailnější zaměření zříceniny hradu Schellenburg na akvarelovém výkresu Carla Padiaura (známe ještě o 10 let starší zobrazení půdorysu hradu na pozemkovém plánu Springerově, to je však velmi schematické).

Carl Padiaur: Situační plán Schellenburgu 1888. Ze sbírek Městského muzea Krnov.

Kinzer 1930a, str. 61-69; Kostrhounová 1992, str. 1-5; Michl Bernard 2014, str. 1-5; Zajícová – Michl Bernard 2014, str. 167-170. 38 Kulka 1886, str. 169-174. 39 Týž 1889, str. 1-11. 40 Jisl 1964, str. 124-125; týž 1965, str. 10. 41 Kulka 1894, str. 3-4. 37

11


Springer 1878 (výřez). AAO SZMO. Při zřizování přístupových cest pro návštěvníky hradu Schellenburg v roce 1891 byly nalezeny mimo jiné dvě měděné jehlice, železná podkova, hroty šípů a kopí42.

Turistická pohlednice s vyobrazením Schellenburgu. Archiv MěÚ Krnov.

42

Troppauer Zeitung č. 33, 1891.

12


Příspěvky o slezském (R. Kulka)43 a moravském (A. Makowski)44 pravěku vydávají oba autoři v souhrnné práci - ta vychází roku 189745. R. Kulka zde opět interpretuje sídlištní objekty jako dlážděné mohyly; pochybuje také o tom, zda val na Burgbergu souvisí s neolitickým osídlením a řadí ho do pozdního hallstattského stupně 46.

Burgberg - zbytky opevnění dle R. Kulky. Ex: Čižmář 2004. Z Osoblahy pocházejí z této doby nálezy kamenných broušených i štípaných nástrojů – r. 1896 nad kostelem sv. Mikuláše kamenný sekeromlat, r. 1897 u bývalé Novoměstské hradební věže vrtaný mlat a pazourkový hrot47. „Slezská prehistorika ve Františkově museu“ – takto publikuje roku 1898 A. Rzehak nálezy z Červeného Dvora uložené v brněnském muzeu48 . J. Pospíšil podává ve Věstníku Kulka 1897, str. 517-525. Makowski 1897, str. 53-67. 45 Die österr. – ungar. Monarchie im Wort und Bild 17. Mähren und Schlesien, Wien 1897. 46 Jisl 1965, str. 10; Šiffner 2007, str. 12. 47 Jisl 1957, str. 4. 48 Rzehak 1898, str. 76. 43 44

13


Matice opavské stručný přehled o pravěkých památkách ve Slezsku včetně úvah o jejich datování, ze zdejších lokalit se zabývá Cvilínem a jeho okolím49. Členové Vídeňské antropologické společnosti uspořádali v Opavě r. 1903 své výjezdní zasedání, které pokračovalo také v Krnově 50 . R. Kulka zde prezentoval své výzkumy na Krnovsku a zúčastnění provedli výkop na Schellenburgu „v blízkosti valu“51 – na tomto místě zřejmě kopali později i K. Schirmeisen a J. Pavelčík, povrchové sběry S. Bříza. V témže roce R. Kulka opět publikuje o své archeologické činnosti na Krnovsku, opět se zmiňuje o dlážděných mohylách52. Roku 1906 byl učiněn při výkopech základů stavby, hraničící s mlýnským náhonem a situované naproti minoritskému kostelu, v hloubce 2,5 m nález 350 mm dlouhé koňské kosti s provrty na obou koncích. H. Kinzer tento nález interpretuje jako sanici, popř. brusli a domnívá se, že je pravěkého stáří53.

Kostěná sanice (brusle). Ex: Kinzer 1927

Rekonstrukce pravěkých saní. Ex: Kinzer 1927

Pospíšil 1899, str. 6-8, 10; Jisl 1964, str. 124. Karger 1922, str. 7-8; Jisl 1964, str. 125. 51 Dehnerová 2000, str. 93; Skalická 2014, str. 119. 52 Kulka 1903, str. 93. 53 Kinzer 1927, str. 1–3; Bříza – Kolář – Zezula 2015, str. 60. Obdobný nález, ale bez provrtů, uvádí V. Burian z Olomouce a datuje buď do středověku, nebo baroka (Burian 1972, str. 111, 248). 49 50

14


Při stavbě lesní cesty na Schellenburgu byly r. 1912 54 zachyceny nálezy z období KLPP 55 , roku 1915 zpracovává první řádně zaměřený plán hradu Schellenburg Heinrich Horny.

Heinrich Horny:Polohopisný plán Schellenburgu (1915) (kopíroval 1929 Heinrich Kinzer). Ze sbírek Městského muzea Krnov. Eneolitickými nálezy z Burgbergu se zabýval G. Kyrle a interpretoval je roku 1918 jako pozůstatky dílny na výrobu kamenných nástrojů 56 . Zmiňuje se zde rovněž o archeologické sbírce hostinského Tungla na Burgbergu; ten sbírku zdědil po svém předchůdci A. Matzkem57. Období po první světové válce se vyznačuje především tím, že roste zájem o archeologické nálezy přímo na Krnovsku. Přispělo k tomu mimo jiné i vydávání přílohy místních novin (Jägerndorfer Zeitung) „Jägerndorfer Ländchen“ (1926 – 1944)58 , která na svých stránkách seznamovala čtenářskou obec s děním v tomto oboru formou článků a zpráv ať už odborných či populárních.

V. Karger (1922, str. 16) oproti H. Schuligovi uvádí r. 1910. Schulig 1923, str. 197. 56 Kyrle 1918, str. 76-78. 57 Šiffner 2007, str. 12. 58 Redaktory byli postupně W. Huttarsch (do r. 1931), ročník 1932 nevychází, E. Kober (1933-1935), K. Rieger (1936 – 1944 – ročníky také 1938 – 1943 nevyšly). Viz též Kudlich 1937, str. 1-3. 54 55

15


Karl Larisch: Plán hradiště na Schellenburgu. Ex: Dohnal 1988. Hned roku 1919 ve svém rukopise o pravěku blízkého okolí Krnova uvádí K. Larisch první známou mapku valového opevnění na Schellenburgu59. Je zde nutno konstatovat, že se jedná o zakreslení poměrně (až na několik detailů) velmi přesné a všechny pozdější verze z něj v podstatě vycházejí60. Musíme však vzít na vědomí skutečnost, že kolem přelomu 19. a 20. století nebyl ještě Schellenburg zalesněn tak, jak ho známe dnes. Tato skutečnost je dobově doložena – např. vyobrazeními W. Roschecka z přelomu 19. a 20. století, H. Kinzera např. z roku 1901 (a mnoha dalšími jeho kresbami), také dobovými fotografiemi 61 a pohlednicemi z přelomu 19. a 20. století. Rozsáhlé kresebně dokumentační dílo H. Kinzera by zasloužilo samostatného zpracování. Roku následujícího zpracovává mapové zobrazení Burgbergu se zakreslením ploch s pravěkými nálezy H. Kinzer62. Téhož roku zpracovává Karl Larisch také zaměření hradů Fulštejn63 a Schellenburg. Dohnal 1988, část II, plán b 40. Např. H. Kinzer, G. A. Horny (či Ing. Laske?), Z. Gardavský, P. Kouřil, S. Bříza aj. 61 Např. Prix 2012, str. 142-144. 62 Kinzer 1934, str. 25-27. 63 Prix 2012, str. 177. 59 60

16


Karl Larisch: Plán hradní zříceniny Lobensteinu (Schellenburgu) u Krnova. AAO SZMO

W. Roscheck: Zřícenina Lobensteinu. Ze sbírek Městského muzea Krnov.

17


Heinrich Kinzer: Schellenburg 1901. Ze sbírek Městského muzea Krnov.

… a přibližně stejný pohled nyní … Foto S. Bříza

18


V roce svého odchodu z opavského muzea do polského Těšína publikuje V. Karger svou práci o archeologickém dění v českém Slezsku64; zde se zabývá i nálezy z Krnovska – mimo jiné i nedatovanými nálezy duté keramické býčí hlavičky z „okolí Cvilína“, kterou interpretuje jako plastickou ozdobu nějaké nádoby, a početnými bronzovými předměty z Branic (na české straně hranice)65.

Vyobrazení býčí hlavičky. AAO SZMO Roku 1923 vychází knižně vlastivěda okresů Krnov a Města Albrechtic z pera H. Schuliga včetně popisu a vyobrazení archeologických nálezů z dané oblasti66, obsáhlou studii o pravěkém textilnictví na Burgbergu i Schellenburgu vydává r. 1925 H. Kinzer 67 . Pravděpodobně v tuto dobu také vycházejí dějiny okresu Osoblaha od A. Christa – počínají od historických Keltů68.

Pravěké nálezy I. Ex: Schulig 1923 Karger 1922, str. 7-31. O. c., str. 16, 24-25. Bronzové předměty pocházejí podle něj z různých časových období doby bronzové. 66 Schulig 1923, str. 193-199. 67 Kinzer 1925; Huttarsch 1926, str. 15. 68 Christ sine. 64 65

19


Pravěké nálezy II. Ex: Schulig 1923. V dubnu 1926 byl při stavbě nádrže na benzin na nám. Minoritů odkryt zaklenutý sklepní prostor – H. Kinzer ho považuje za součást městského opevnění69. Do krnovského muzea předává roku 1927 stavitel Hartel mamutí stoličku, nalezenou v hloubce 3 m v jeho cihelně ve směru na dnešní Ciermięcice. Další mamutí stoličku, nalezenou v zimních měsících 1926/1927, předává do muzea stavitel Heinrich Kudlich. Tento nález, učiněný v hloubce 2 m, pochází z jeho pískovny a cihelny mezi Úvalnem a Skrochovicemi70. Ve stejném roce publikuje H. Kinzer spolu s E. Königerem dějiny bývalých krnovských městských bran (částečně na podkladu stavebních výkresů, nalezených G. Stumpfem v Opavě71. V roce 1927 také vznikl ve spolupráci V. Kargera a G. Stumpfa (na základě jimi zpracovaného soupisu archeologických nalezišť) první plán archeologických nalezišť Slezska72.

Kinzer 1926a, str. 40; Bříza – Kolář – Zezula 2015, str. 60. Kinzer 1927b, str. 78–79. 71 Kinzer – Königer 1927; tíž 1928, str. 15. 72 Skalická 2014, str. 214-217. 69 70

20


Ukázka ze soupisu archeologických nalezišť. Ex: Šíl & kol. 2014 Další mapové zdokumentování průběhu valového opevnění na Schellenburgu pochází z roku 1929 (opět z rukopisu) od H. Kinzera73; v článku E. Kobera v JL z r. 1933 je však shodné zakreslení s Kinzerovou signaturou z r. 1920 74 (uvedeno zde již na předchozích stránkách).

73 74

Kinzer 1929, str. 5 Kober 1933c, str. 81-84.

21


Heinrich Kinzer: Prehistorické sídliště v okolí Schellenburgu. Ex Kinzer 1929. Téhož roku při kopání vodovodní přípojky k hostinci F. Tungla došlo k nálezu sedmi bronzových náramků, datovaných do období KLPP. Tyto se všechny postupně sešly ve sbírkách krnovského muzea75.

Bývalá Tunglova hospoda na Burgbergu (dnes již zbořena). Ex: Špicovní kalendář 2014 Kinzer 1930, str. 5–7; Dohnal 1988, str. 9, 67, Salaš 2005, I: str. 92, 139, 149, 171, 173, 198-9, 204, 206-7, 221, 223, 236-7, 256, 258, 260, 435; II: 382. Někdy bývá tento nález považován za rozlámaný nápažník. 75

22


Soubor sedmi bronzových náramků z Burgbergu. Ze sbírek Městského muzea Krnov. Kresba S. Bříza. V letech 1929 - 1942 jsou prováděny výzkumné práce na objektu hradu Vartnova (postupně je vedli A. Frieben, E. Kuntscher a nakonec W. Titze)76; podle H. Kinzera zde však kopal již předchozího roku také R. Přihoda a podle L. Jisla také F. Schwach77. Ojedinělý nález železné halapartny, vykopané na hradě, předal do krnovského muzea r. 1928 M. Berg78. V průběhu 30. let se zabývá hrady Jesenicka (z Krnovska např. Krnov, Schellenburg, Zátor, Fulštejn, Liptaň, Dívčí Hrad) H. Weinelt. Své poznatky publikuje např. v JL, ale i jinde79. H. Kinzer v JL informuje o nálezech dvou kusů kamenných broušených nástrojů na poli na západní straně Burgbergu80. Od 1. 5. 1933 (až do r. 1941) provádí výzkum hradu Schellenburg krnovský stavitel G. A. Horny81 – zpočátku pod odborným vedením E. W. Brauna, ředitele opavského muzea82, a to až do jeho odchodu z muzea r. 1935. Od počátku bylo stanoveno, že všechny nálezy připadnou opavskému muzeu; některé však daroval i muzeu krnovskému83. Tak to fungovalo po první dva roky výzkumu, kdy v letech 1933 a 1934 byly nálezy v opavském muzeu zaevidovány R. Přihodou (ten v roce 1935 také odchází z muzea). V průběhu dalších let zůstávaly nálezy u G. A. Hornyho doma, kde je laboratorně zpracovávala především jeho manželka84. Po odtržení pohraničních oblastí se nové vedení opavského muzea snažilo tyto Prix 2012, str. 382. Kinzer 1931a, str. 48. 78 Kinzer 1928b, str. 78. 79 Např. Weinelt 1935, týž 1936, týž 1936a, týž 1936b. 80 Kinzer 1931b, str. 82. 81 Kober 1933a, str. 65-66; týž 1933c, str. 81-84; týž 1934, str. 24; týž 1934a, str. 33; týž 1934f, str. 71; týž 1934h, str. 88; týž 1935a, str. 20; týž 1935f, str. 68; týž 1936, str. 12; týž 1936a, str. 29-30; týž 1936f, str. 106. 82 Dehnerová 2000, str. 26. 83 Kober 1936, str. 12; týž 1936b, str. 30–31. 84 Kober 1936a, str. 29–30. 76 77

23


nálezy získat; částečně se to podařilo až roku 1942. Výjimkou mezi nálezy byl zlatý prsten ze středověkých vrstev85; ten je však od r. 1945 nezvěstný. Na základě poznatků, získaných v průběhu Hornyho vykopávek, zpracovává F. Würml kresebnou rekonstrukci hradu Schellenburg.

Rekonstrukce podoby hradu Schellenburg (15. stol.). Kresba F. Würml 1935. Ze sbírek Městského muzea Krnov.

Vykopávky Schellenburgu u Krnova – Lobenstein. Stávající stav ze dne 26. 4. 1933 – Gustav Adolf Horny. Ze sbírek Městského muzea Krnov. 85

Šikulová 1993, str. 14-15.

24


Pracovníci výzkumu na Schellenburgu r. 1934 (zcela vpravo G. A. Horny). Ze sbírek Městského muzea Krnov.

Vykopávky na Schellenburgu. Léto 1934, stavitel G. A. Horny Ze sbírek Městského muzea Krnov.

25


Schellenburg – ukázka z nálezů G. A. Hornyho. Ze sbírek Městského muzea Krnov. Kresba S. Bříza. V době průběhu výzkumu byl také zpracován další situační plán pravěkého hradiště kolem hradu.

Pravěké hradiště na Schellenburgu.86 Ze sbírek Městského muzea Krnov.

Na originálních tiscích této mapy se často objevuje podpis G. A. Horny. V AAO SZMO je však uložen částečný koncept této mapy se signaturou Ing. Laske …

86

26


Roku 1935 vykopal rovněž sondu pravěkým valem v blízkosti hradu87. Z prováděných výkopů jak na hradě, tak i pravěkém opevnění se bohužel nedochovala žádná nálezová dokumentace. O obou opevněných polohách (Burgberg a Schellenburg) pojednává v JL z r. 1934 J. Kienel . Tamtéž vychází (posmrtně) Kinzerův článek o pravěkém opevnění na Burgbergu89. 88

V letech 1934 – 1935 probíhá (na popud tehdejšího správce krnovského muzea E. Kobera) výzkum na Burgbergu, vedený K. Schirmeisenem. Bylo odkryto jedenáct jam – všechny s nálezy eneolitickými (kultura nálevkovitých pohárů – tehdy určeno jako kultura nordická). Valové opevnění datuje analogií se Schellenburgem do KLPP90.

7. 9. 1934 – ředitel Schirmeisen. Vykopávky na Burgbergu. Ze sbírek Městského muzea Krnov. Také na Schellenburgu byly kopány dvě sondy s nálezovým materiálem z období KLPP - jedna v místě již uvedené Hornyho sondy, druhá v místě výkopů R. Kulky z roku 190391 (také bylo již zmíněno dříve). Schirmeisen1936, str. 144-145. Kienel 1934, str. 1-3, 11-14, 21-23, 27-28. 89 Kinzer 1934, str. 25-27. 90 Schirmeisen 1935, str. 29-31, 41-43, 49-55; týž 1936, 138-147; Kober 1934e, str. 70-71; týž 1935g, str. 87; Dohnal 1988, str. 66. 91 Schirmeisen 1936, str. 144-147. 87 88

27


Ukázka prvotního výstavního uložení Schirmeisenových nálezů v krnovském muzeu. AAO SZMO.

Lobenstein, okr. Krnov. Dva profily valovým opevněním Schellenburgbergu. K. Schirmeisen. AAO SZMO. Ve stejném roce (1935) publikuje J. Skutil slovně i kresebně Heinrichovy nálezy (mimo jiné z Úvalna, Červeného Dvora, Schellenburgu a Burgbergu), uložené v brněnském

28


muzeu92, stavbyvedoucí fy Hartel J. May nachází při přestavbě někdejšího domu Oberring 13 (tzv. „Hirsenwinkel“ – dnes zastavěno obchodním domem Prior) v hloubce přes 4,5 m středověkou keramiku93. Roku 1936 přibývá do krnovských muzejních sbírek ojedinělý nález ploché měděné sekyrky z jižního svahu Burgbergu 94 . Téhož roku publikuje E. Kober v JL velmi stručný přehled historie Krnovska počínaje pravěkem95. V první polovině 40. let G. Raschke, správce opavského muzea, přebíral od laiků nálezový materiál z Burgbergu; nálezy chronologicky zařadil do kultury nálevkovitých pohárů 96. Význačnou osobností archeologického dění nejen na Krnovsku byl terenní technik opavského muzea W. Titze. Ten v 30. a počátkem 40. let mimo jiné objevil, povrchově prozkoumal a zmapoval hradiště ve Víně 97 , prokopal pět pravěkých jam v Osoblaze, zmapoval Pfaffenberg i Schellenburg, prováděl r. 1935 a 1940 průzkum hradu Luginslandu98, nalezl kamenné nástroje v Matějovicích atd. atd.

Polohopisný plán pravěkého hradiště na Schellenburgu. W. Titze 1940. AAO SZMO. Skutil 1935, str. 125–130. Kober 1935, str. 57; Kouřil 1982p, passim, Bříza – Kolář – Zezula 2015, str. 60. 94 Dnes již v muzejních sbírkách nefiguruje. Kober 1936d, str. 63; Stuchlík 2005, str. 96 (obr.8/16). Podle W. Kudlicha ji nalezl F. Tungl na nejvyšším bodu Burgbergu v hloubce cca 0,6 m mezi kamennými nástroji (Kudlich 1938, str. 172). 95 Kober 1936c, str. 40–42. 96 Šiffner 2007, str. 14. 97 Např. Král 1976p. 98 Jisl 1964, str. 128; Kouřil – Plaček 1985, str. 114 an. 92 93

29


Plán hradiště na Pfaffenbergu dle W. Titze. Ex: Čižmář 2004. Ke konci druhé světové války archeologické aktivity ve zdejší oblasti utichají. Jejich obnovení je snad možno spojovat s nástupem L. Jisla do opavského muzea v roce 1947 99. Po svém nástupu mimo jiné zachraňoval archeologické nálezy z muzeí severní Moravy a českého Slezska do opavského muzea100. Ve svých četných publikacích – ať už souhrnných či dílčích – se často zabývá nálezy z Krnovska101. Přímo v Krnově je toto období spjato se jménem správce krnovského muzea K. Dlouhého, který se této funkce ujímá rovněž v r. 1947. Věnuje pozornost náhodným nálezům a získává je pro krnovské muzeum, roku 1952 potom sjednocuje evidenci sbírek do nově založené inventární knihy102. Již dříve zpracovává B. Klíma dílčí inventární seznam štípané industrie a mineralogie, ostatní nálezy zpracovává někdy v tuto dobu B. Vyskočil 103 . A v tomto roce dochází ještě k jedné povšimnutí hodné události – zásluhou J. Skutila jsou Heinrichovy nálezy z pohřebiště u Červeného Dvora předány z muzea brněnského do muzea Dehnerová 2000, str. 27. Pavelčík in: BSSSM 5, 1998, str. 51-52. 101 Hlavně Jisl 1957; týž 1965; dále např. týž 1968; Jisl – Nemeškalová – Jiroudková 1971. 102 Zajícová – Michl-Bernard 2014, str. 170. Uložena je v krnovském muzeu. Dlouhého inventarizace: Toto je první poválečná inventarizace, zpracovaná přímo pracovníkem muzea Krnov. Prováděl ji Karel Dlouhý, správce muzea v letech 1947 - 1958 (nejen archeologii, ale všechno v jedné číselné řadě). Pečlivě zaznamenává veškeré dochované „předklímovské“ údaje, důsledně uvádí údaje Klímovy i Vyskočilovy s odkazem na výše uvedené seznamy. Klímovy kresby do inventární knihy překresluje a dále ji v obrovském rozsahu doplňuje kresbami svými. Svá čísla píše na artefakty formou zlomku za čísla Vyskočilova. 103 Klímova inventarizace: Je zpracována cca v roce 1947 a zahrnuje paleontologii, petrografický (převážně silicitový) materiál včetně neintencionálně oštípaných „eolithů“, trochu intencionální ŠI (něco řadí do paleolitu (aurignacien), něco do neolitu (přepálené artefakty), něco bez bližšího zařazení). Až na čestné výjimky pečlivě uvádí starší čísla a ostatní údaje. Předměty podle něj hodné pozoru přímo do seznamu kreslí. Vzhledem k tomu, že některé exempláře mají uvedena dvě rozlišná stará čísla, nabízejí se tu dvě varianty: buď po sloučení muzeí převzal jeden inventář „vůdčí roli“, nebo byl vytvořen další, souhrnný. Evidenční čísla podle tohoto Klímova seznamu jsou vždy předznačena signaturou „D“ (diluvium?). Vyskočilova inventarizace: Je zřejmě zpracována nedlouho poté, neobsahuje předměty, zpracované již Klímou. Jedná se pravděpodobně o inventarizaci, kterou používá AÚ Brno. Je to poměrně kumulativní a stručný soupis, staršími údaji se na rozdíl od Klímy vůbec nezabývá. 99

100

30


opavského. A tím ještě události roku 1947 nekončí. Dne 9. dubna při nakládání rumoviska z demolovaného domu č. p. 17 na Masarykově (dnes Hlavním) náměstí nalezli pracovníci stavební firmy cínovou konvici, obsahující 49 zlatých a přes 400 stříbrných mincí. Ukrytí nálezu je datováno do druhé poloviny 18. století104. Roku 1950 K. Dlouhý spolu s pp. Kuchařem a F. Žižkou zahajuje výkop sondy valem opevnění na Schelleburgu, nálezy ukládá do sbírek krnovského muzea 105 . Sondu však nedokopali, v roce 1955 ji pak dokončuje L. Jisl106. Téhož roku ještě sonduje na Pfaffenbergu – takto získaný nepočetný nálezový materiál je doposud asi jediný, který je možno použít pro datování lokality107. Roku následujícího pokračuje L. Jisl v sondážích na Schellenburgu – tentokrát na svahu vně opevnění směrem k Červenému Dvoru – a zjišťuje zde (alespoň dle našeho názoru) sídlištní nálezy, případně doklady žďáření lesa)108. V prvním čísle od roku 1957 nově vydávaného a vlastivědně zaměřeného „Krnovska“109 publikuje L. Jisl stručný přehled nejstaršího osídlení Krnovska – na dlouhou dobu souhrn jediný a následně často citovaný110. S. Zacherle prozkoumává severní pohraniční výběžek Krnova – Gemeindeberg111 (Obecní vrch); po úpravě státní hranice z r. 1958-9 (viz pozn. č. 3 zde) se tato naleziště nacházejí na polské straně. V městě Krnov při výstavbě nové tělocvičny u základní školy na Dvořákově okruhu narazili pracovníci stavby na pozůstatky městské hradby včetně okrouhlé bašty. Mezi nálezy byl i renezanční kachel s vyobrazením dívky v měšťanském šatu. Dle J. Krále byla výkopy zasažena i část zasypaného městského příkopu se střepništěm hrnčířského odpadu112.

Krnov – Dvořákův okruh. Kachel z 16. stol. Ze sbírek Městského muzea Krnov. Ex: Král 1971 Svobodová 1985, str. 128-150; Bříza – Kolář – Zezula 2015, str. 62. Podle ústního sdělení účastníka těchto sondáží V. Bluchy bylo těch sond zřejmě více. 106 Dehnerová 2000, str. 28. 107 Dohnal 1988, str. 49, 82 (tab. 8/1) 108 Jisl 1965, str. 10. 109 Vrťová 2011, str. 32-33 110 Jisl 1957, str. 1-5. 111 Zacherle 1957p, passim; týž, 1957pa, passim. 112 -ha- 1957, str. 13; Král 1971, str. 33; Bříza – Kolář – Zezula 2015, str. 60-62. 104 105

31


Následujícího roku narazili na Schellenburgu lesní dělníci při těžbě zeminy pro lesní školku na archeologické nálezy. Na základě jejich ohlášení zde provedl AÚ pod vedením J. Pavelčíka záchranný výzkum, kterým byly zjištěny sídlištní nálezy z mladolužické a slezské fáze KLPP113. S největší pravděpodobností se jedná o místo, kde již roku 1903 kopal R. Kulka a poté roku 1935 K. Schirmeisen; od roku 1997 povrchově sleduje S. Bříza. V témže roce odkrývá J. Král raně středověké nálezy (slovanské osídlení) v Úvalně 114 a také publikuje drobné nálezy KLPP z Burgbergu115. L. Zapletal a B. Kubalec vydávají r. 1959 publikaci o geografii okresu Krnov, ve které jsou podchyceny i archeologické nálezy z jednotlivých lokalit116. Před demolicí válkou poškozeného kostela v Osoblaze zde roku 1960 provedl zjišťovací výzkum J. Pavelčík117. J. Král zkoumá téhož roku slovanské hradiště (pokládané za jedno z nejstarších doposud objevených slovanských hradišť v naší republice) ve Víně118.

Ota Holas: Válkou zničená Osoblaha. Ze sbírek SZMO. Ex: Šíl & kol. 2014. V 60. letech prováděl povrchové sběry na Burgbergu J. Pavelčík119, roku 1977 pak společně s S. Břízou na poli mezi rozhlednou Strážiště a kostelem v Úvalně120.

Pavelčík 1958, str. 40; týž 1958pa, passim; týž 1958pb, passim; týž 1960, str. 16-22; týž 1960p, passim. Král 1958, str. 82–84; týž 1959p, passim; týž 1959, str. 82–100; týž 1965p, passim. 115 Král 1958a, str. 104. 116 Zapletal – Kubalec 1959. 117 Pavelčík 1960a, str. 16–17; týž 1960b, str. 139. 118 Kouřil 1994, str. 11-17; Král 1976p, passim. 119 Šiffner 2007, str. 14. 120 Janák 2000, str. 5. 113 114

32


Další plánografické zaměření Schellenburgu a tzv. Švédské šance zpracovává v roce 1961 Z. Gardavský. 30. dubna 1964 byla veřejnosti zpřístupněna v budově na Revoluční ulici muzejní expozice, jejímiž autory byli V. Weiser a Z. Máčel. Její archeologická část měla na svou dobu vynikající úroveň. Tato expozice postupně zaniká v polovině 80. let minulého století121. Nálezy z pohřebiště u Červeného Dvora souhrnně publikoval – včetně nálezů, deponovaných i v zahraničních muzeích - L. Jisl roku 1965122. Týž v souhrnné publikaci o pravěku a rané době dějinné Slezska a Ostravska pojednává v roce 1968 i Krnovsko123. V. Šikulová informuje o slovanském hradišti ve Víně r. 1966 v okresním týdeníku Vpřed124. Roku 1967 byly učiněny při výkopových pracích na křižovatce ul. Gottwaldovy (dnes Soukenické) a nám. K. Marxe (dnes Minoritů) – v blízkosti bývalé Opavské městské brány v hloubce 4 m nálezy keramiky, kachlů a skla 125 . Téhož roku byl pod vedením J. Krále proveden průzkum krypt v presbyteriu farního kostela sv. Martina v Krnově. Mimo jiné byly vyzvednuty dva stříbrné štítky z rakví126.

1

2

Krnov – kostel sv. Martina. Dva stříbrné štítky z rakví.127 Ex: Král 1971.

Kostrhounová 1992, str. 3. Jisl 1965, 7-20. 123 Jisl 1968, passim. 124 Šikulová 1966, str. 2. 125 Blucha 1967p, str. 58–59; Bříza – Kolář – Zezula 2015, str. 62. 126 Blucha 1967p, str. 37–38; Král 1971, str. 33; Bříza – Kolář – Zezula 2015, str. 60-62. 127 1: Štítek barokně honosný se stopami původního pozlacení a rytým latinským nápisem: Vysoce důstojný pán Josef Saliger, děkan krnovský, narozený 19. května 1712, zemřel 19. února 1775. 2: Štítek prostší, srdcovitého tvaru, ze stříbra dosti špatné kvality a značně poškozený korozí. Z dobového německého nápisu se dovídáme, že Josef Weidinger, císařský dědičný poštmistr, zemřel 19. dubna roku 1776. Král 1971, str. 33. 121 122

33


V roce 1969 vychází v rámci oslav 700. výročí města Krnova publikace V. Bluchy o historii Krnova, která ve své první části pojednává zdejší archeologické nálezy128. Počátkem 70. let provádějí S. Bříza a Z. Pilchová povrchové sběry ve vnitřním prostoru hradu Schellenburg129. V souvislosti s prováděnou rekonstrukcí bývalého kostela sv. Ducha s přilehlým špitálem na hudební síň zde provádí S. Bříza v letech 1976 - 1977 zjišťovací průzkum130; týž pak příštího roku také zjišťovací průzkum zámku Krnov 131. Kruhové opevnění na druhém vrcholu Schellenburgu (tzv. „švédskou šanci“) roku 1979 sonduje P. Kouřil132.

Krnov – býv. kostel sv. Ducha se špitálem. Půdorys odkrytých stavebních pozůstatků v prostoru špitálu. Kresba S. Bříza.

Blucha 1969, str. 9-11. Nálezy jsou uloženy v bruntálském muzeu. 130 Bříza 1977; Bříza – Kolář – Zezula 2015, str. 64; Prix – Kolář 2015, str. 194-201. Nálezy jsou rovněž uloženy v bruntálském muzeu. 131 Bříza – Kolář – Zezula 2015, str. 64. 132 Kouřil 1981, str. 47; Kouřil – Prix – Wihoda 2000, str. 45-46. 128 129

34


Zámek Krnov - výzkum 1978. Sondy v prostoru parkánu. Foto S. Bříza. V 80. letech prováděli povrchové sběry na Schellenburgu Z. Brachtl s M. Košútkem , povrchové sběry z okolí Úvalna z roku 1981 v rozpětí od pravěku po 15. stol. publikuje P. Kouřil 134 , týž provádí r. 1983 průzkum hradu Zátor 135 , r. 1983 – 1984 průzkum kostela v Pelhřimovech 136 a v roce 1984 spolu s M. Plačkem opevnění v Artmanově u Třemešné (souběžně také publikují souhrnně poznatky o hradu Luginsland)137. 133

V letech 1984 podniká P. Kouřil revizní průzkumy na hradech a hrádcích Luginsland, Fulštejn, Artmanov (Třemešná) a Lichnov 138 . Z. Brachtl ve spolupráci s geofyzikem J. Dohnalem zveřejňuje výsledky archeologicko-geofyzikálního průzkumu tvrziště v Heřmanovicích r. 1986139. V. Janák publikuje r. 1987 povrchové sběry ze Schellenburgu a datuje je do období KLPP140. V. Dohnal vydává r. 1988 souhrnné zpracování opevněných sídlišť z období popelnicových polí z Moravy a ze Slezska – pochopitelně včetně lokalit krnovských141. Roku 1988 a poté 1989 nachází B. Kuba v Linhartovech a v Krásných Loučkách eneolitickou kamennou industrii 142 ; v letech 1990–1991 provádí povrchové sběry ve Slezských Pavlovicích J. Knoz – nálezy z období eneolitu, KLPP a raného středověku publikuje Z. Brachtl143. Stěžejní úvahu o současných problémech a z toho vyplývajících úkolech archeologie v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě přinášejí r. 1991 v ČSZM V. Janák a P. Kouřil 144 . Ve vlastivědné publikaci „Slezsko“, vycházející následujícího roku, zpracovává kapitolu o pravěkém a raně středověkém osídlení P. Kouřil145. Dosud nezpracovaný pravěký i středověký nálezový materiál v krnovském muzeu. Kouřil 1983, str. 59. 135 Kouřil 1985, str. 68 136 Kouřil 1985p, passim. 137 Kouřil – Plaček 1985, str. 114-127; tíž, 1985a, str. 193–196. 138 Kouřil 1987, str. 45; týž 1987a, str. 56. 139 Brachtl – Dohnal 1986, str. 30-39. 140 Janák 1987, str. 32. 141 Dohnal 1988. 142 Pavelčík 1991, str. 18; týž 1993, str. 37. 143 Brachtl 1993, str. 79–83. 144 Janák – Kouřil 1991, str. 193-219. 145 Kouřil 1992, str. 29-40. 133 134

35


V letech 1992 – 93 realizuje v opavském muzeu V. Šikulová výstavu „Doklady ražby mincí na hradě Cvilíně“146. II. ediční řada časopisu „Krnovsko“ začíná vycházet r. 1992, po čtyřech číslech však již následujícího roku končí. Jako reprint zde vychází mimo jiné Jislův článek o nejstarším osídlení Krnovska z roku 1957. Roku 1994 publikuje P. Kouřil soubornou práci o slovanském osídlení českého Slezska. Zde mimo jiné vyslovuje oprávněné pochybnosti o existenci slovanského hradiště na Schellenburgu 147 . Téhož roku vychází v Německu posmrtně vlastivěda Krnovska, sepsaná bývalým dlouholetým redaktorem JL E. Koberem (obsahuje i pravěkou část, zpracovanou v duchu jeho někdejších „krnovských“ publikací)148. Významným mezníkem ve studiu středověkých hradů je vydání obsáhlé souhrnné publikace trojice autorů (P. Kouřil – D. Prix – M. Wihoda) roku 2000149.

Hrad Schellenburg. Pokus o kresebnou rekonstrukci. 1 – 13. stol.; 2 – 15./16. stol. Ex: Kouřil – Prix – Wihoda 2000 Obdobnou problematikou se zabývají další souborné práce – např. středověkými hrady M. Plaček, zaniklými hrady, zámky a tvrzemi potom týž s F. Musilem a J. Úlovcem150. Od roku 1997 průběžně sleduje povrchovými sběry lokalitu Schellenburg (včetně Červeného Dvora) S. Bříza151, od roku 2009 také P. Ulahel a M. Janáková152. P. Ulahel také Zezula 2013, str. 106. Kouřil 1994. 148 Kober 1994. 149 Kouřil – Prix – Wihoda 2000. 150 Musil – Plaček 2003; Musil – Plaček – Úlovec 2005. 151 Bříza 2004; týž 2008a, str. 310–311; týž 2009, str. 288–289. 146 147

36


od tohoto data systematicky sleduje pruh lokalit na pravém břehu řeky Opavy počínaje Červeným Dvorem a konče rozhraním Úvalna a Brumovic153.

Ukázka z nálezů P. Ulahela (Úvalensko). Kresba: S. Bříza Bříza – Pavelková – Ulahel 2012, str. 164-166, Bříza – Ulahel 2012, str. 146. Bříza – Ulahel 2010, str. 314; tíž 2010a, str. 330-331; tíž, 2010b, str. 339; tíž 2010c, str. 345-346; tíž 2012, str. 146; tíž 2015, str. 172-174; Bříza 2013, str. 176-177; Bříza – Šebela – Ulahel 2014, str. 190.

152 153

37


Tento výše zmíněný pruh lokalit, táhnoucí se po pravém břehu řeky Opavy nad silnicí Krnov – Opava přes k. ú. Opavské Předměstí a Úvalno (a do nedávna prakticky neznámý), se v poslední době jeví (jak při předstihových a záchranných výzkumech - např. T. Krasnokutská, P. Stabrava 154, tak i povrchových sběrech155) téměř jako „archeologické El Dorado“ zejména pro období eneolitu. Počty nálezů dosahují pěticiferného čísla.

Kolář – Prix – Zezula eds.: Krnov – historie, archeologie NPÚ Ostrava 2015 Kolem roku 2000 vstupuje na scénu archeologického dění na území Krnovska NPÚ a další nově vzniklé archeologické instituce. Činnost NPÚ na katastru města Krnova zde zcela pomíjíme, neboť je podrobně prezentována v právě vydané samostatné publikaci 156 ; zde alespoň připomínáme povrchovou prospekci trasy plánovaného obchvatu Krnova pod vedením M. Zezulové 157 . Z výzkumů, prováděných mimo katastr Krnova všemi různými archeologickými institucemi, uvádíme zde alespoň stručně výběr následujících (vesměs publikovaných158) akcí: Roku 1999 – záchranný výzkum Hynčice, kostel sv. Mikuláše se hřbitovem – středověk, novověk; ved. M. Zezula159. Např. Stabrava 2000p, passim; týž 2002, str. 90-94; (jas, zez) 2006, str. 3; Krasnokutská 2007, str. 370-371; táž 2007p, passim; táž 2008p, passim; Juchelka 2012, str. 157. Výzkum J. Juchelky na akci „Bioplyn“ zatím nebyl publikován. 155 Viz pozn. č. 153 zde. 156 Kolář – Prix – Zezula eds. 2015. 157 Zezulová 2004p, passim. 158 Uvádíme zde pouze základní zprávy o těchto výzkumech, publikované v PV. 159 Zezula 2001g, str. 208. 154

38


Povrchové sběry Bohušov – Ostrá Hora (u Dubského kopce), keramika mladší doby římské160. Záchranný výzkum Brantice, kostel Nanebevzetí P. Marie se hřbitovem - středověk, novověk; ve starších vrstvách nebo druhotně nálezy z mladší doby římské a doby hradištní; ved. M. Zezula161. V letech 1999 – 2000 záchranný výzkum Bohušov, kostel sv. Martina – středověk, novověk. Ve starších vrstvách nebo druhotně též neolit, mladší doba římská a doba hradištní; ved. M. Zezula162. Roku 2000 – Krnov, Opavská ulice, výkopy inženýrských sítí – jáma KLPP; ved. M. 163 Kiecoň . Roku 2002 – povrchové sběry Bohušov (poblíž Dubského mlýna) na místě středověkého hrádku164. Roku 2008 – záchranný výzkum – Býkov, kostel P. Marie Karmelské se hřbitovem – novověk; ved. F. Kolář165. Roku 2010 – průzkum zámku Brantice – středověk, novověk; ved. F. Kolář, P. Skalická166. - Další záchranný výzkum Bohušov, kostel sv. Martina, fara a hřbitov – středověk, novověk; ved. M. Zezula167. Roku 2011 – rozsáhlý výzkum v rámci celkové rekonstrukce kostela sv. archanděla Michaela – středověk, novověk; ved. F. Kolář, M. Zezula168. - Úvalno – v souvislosti s již dříve uvedenými pravěkými nálezy publikuje J. Juchelka ojedinělý nález bronzové rolničky z doby hradištní169. Roku 2013 – záchranný výzkum Rusín – sídlištní nálezy z období KLPP; ved. A. Hořínková, P. Rataj170. Roku 2014 – Osoblaha – doposud nepublikováno. Staré nálezy bronzových sekyr z Hlinky publikuje roku 2002 S. Stuchlík171, týž ve své souhrnné bilinguálně vydané práci o pravěku českého Slezska pojednává r. 2005 též nálezy z Krnovska172. Popularizující publikace o hradech Cvilín a Vartnov z pera R. Vojkovského vycházejí roku 2003 173 MIKS Krnov vydává r. 2006 přehled archeologických památek Krnovska, zpracovaný S. Břízou 174 . Souhrnně zpracovává koncem prvního desetiletí problematiku KLPP v naší oblasti J. Juchelka175. Roku 2010 pojednává o archeologických dokladech každodenního života obyvatel hradu Schellenburgu M. Tymonová 176 . Souhrnný

Zezula 2001b, str. 187. Zezula 2001c, str. 187; týž 2001e, str. 199. 162 Zezula 2001, str. 129; týž 2001a, str. 187; týž 2001d, str. 197-198. 163 Kiecoň 2001, str. 162. 164 Zezula 2006, str. 169. 165 Kolář 2009, str. 382-383. 166 Kolář – Skalická 2011, str. 104-105. 167 Zezula 2011, str. 100-102. 168 Kolář – Zezula 2013, str. 193-194. 169 Juchelka 2012a, str. 177. 170 Hořínková – Rataj 2014, str. 213. 171 Stuchlík 2002, str. 13-16. 172 Stuchlík 2005, str. 73–94. 173 Vojkovský 2003; týž 2003. 174 Bříza 2006. 175 Juchelka 2005, str. 1-3, týž 2006, str. 193-204, týž 2007, str. 1-3, týž 2008, str. 109-124, týž 2010, str. 109118. 176 Tymonová 2010, str. 63-79. 160 161

39


přehled pravěku Slezska (včetně Krnovska) vychází z pera V. Janáka r. 2012 177 . Nálezy z vyšších geografických poloh se ve svém článku roku 2015 zabývají V. Janák a P. Rataj178. Archeologické nálezy z Krnovska zpracovávají ve svých diplomových pracích: H. Dehnerová r. 2000 Schellenburg a Červený Dvůr (KLPP) 179 ; J. Šiffner r. 2007 Burgberg (eneolit)180 a M. Pavelková r. 2011 Krnovsko (KLPP)181. V rámci zpracovávání středověkých militárií se zabývá nálezy z krnovského muzea P. Žákovský. Rovně při komplexním zpracovávání kamenných silicidových nástrojů mladšího eneolitu se L. Šebela zaměřuje také na nálezy z krnovského muzea. Rokem 2006 dochází k obnovení prezentace archeologických poznatků širší veřejnosti formou expozic, výstav a přednášek. V letech 2006-2007 je otevřena expozice krnovského muzea „Střípky minulosti“, sestavená z nálezů ve sbírkách krnovského muzea182. Doplněna byla katalogem 183 a dvěma přednáškami. „Archeologické nálezy na Krnovsku“ je název výstavy, uspořádané v Městské knihovně Krnov od února do března 2009184. U příležitosti znovuotevření výstavních prostor ve Flemmichově vile byla v rámci prezentace muzejních sbírek instalována i archeologická část185. A opět v Městské knihovně probíhá od května do září 2013 výstava „Osídlení Zadního cvilínského kopce od pravěku po středověk“ 186 , doplněná přednáškou. Ve stejném roce (od dubna do listopadu) je ve výstavních prostorách úvalenské rozhledny „Strážiště“ instalována ze sbírek krnovského muzea miniexpozice „Archeologie Úvalenska“187. Od června 2014 doposud je na zámku ve Slezských Rudolticích péčí krnovského muzea zřízena dlouhodobá expozice pravěku Krnovska a Osoblažska188. V rámci zájezdu účastníků XIII. mezinárodní konference „Popelnicová pole a doba halštatská“189 do Krnova byla v květnu 2014 v budově MIKSu uspořádána přednáška S. Břízy na téma „Osídlení Zadního cvilínského kopce v období KLPP“. A na semináři „Archeologia technica“ v Technickém muzeu Brno svou přednáškou na téma „Olověné přesleny z Krnova“ prezentují v dubnu 2015 S. Bříza a M. Tymonová nové nálezy K. Kršňákové a L. Sosína, předané do sbírek krnovského muzea. Od roku 2008 zaznamenáváme příliv nových nálezů od amatérských sběratelů (často vybavených detektory kovů) do sbírek krnovského muzea; uvádíme zde alespoň výběr z těch, které byly publikovány (hlavně v PV) nebo zpracovány v nálezových zprávách: V prosinci r. 2008 nalezl na katastru obce Třemešná R. Herodek bronzovou sekerku s laloky a schůdkem – lužická fáze KLPP190.

Janák 2012. Janák – Rataj 2015, str. 1-20. 179 Dehnerová 2000. 180 Šiffner 2007. 181 Pavelková 2011. 182 Realizace S. Bříza, L. Marková a I. Zajícová. 183 Bříza 2006a. 184 Realizace S. Bříza. 185 Realizace S. Bříza a M. Pavelková. 186 Realizace S. Bříza. 187 Realizace S. Bříza. 188 Realizace S. Bříza. 189 Pořádající: AÚ AV ČR Brno a Ústav archeologie fpf SU Opava. 190 Stabrava 2009, str. 302. 177 178

40


Náhodný nález fragmentu hunského kotle z Lichnova odevzdává do krnovského muzea příštího roku J. Theuer191. Poněkud kuriozní nález z přelomu 80. a 90. let 20. stol. (eneolitický kamenný sekeromlat) předává do muzea r. 2013 K. Hřebíček – nalezen byl totiž při brigádě myslivců v třídičce brambor JZD Úvalno192. Téhož roku přibývá do muzejních sbírek další svým způsobem kuriozní nález od J. Frydrycha - silicitový předmět ve tvaru ploché štípané eneolitické sekyry, nalezený počátkem 70. let 20. stol. na cvilínských kopcích193.

Vlevo nález J. Frydrycha, vpravo K. Hřebíčka. Městské muzeum Krnov. Kresba S. Bříza. Roku 2014 věnuje R. Feilhauer muzeu oboustranný halíř Václava IV. z let 1384-1385, nalezený r. 2011 na svahu pod hradem Zátor; dále bronzovou sponu z doby římské, nalezenou v lesích kolem Býkova (1. čtvrtina 4. stol. n. l.)194 a následují další nálezy kamenných nástrojů a pravěké i středověké keramiky. Stříbrnou minci císaře Hadriana (117-138 n. l.), nalezenou r. 2014 na poli v obci Brantice, předává do muzea V. Dofek195. Od roku 2014 dodávají do muzea pravidelně své nálezy L. Sosín s K. Kršňákovou – mezi jinými např. bronzové jehlice z doby bronzové (Burgberg, Úvalno)196, bronzový prsten, olověné „přesleny“, bronzová miskovitá (lotová) závaží a další kamenné, bronzové, olověné a keramické nálezy z okolí Krnova. Z pravěkého hradiště KLPP na Schellenburgu pochází bronzový srp, který nalezl r. 2014 M. Legerski a následujícího roku ho předal do muzejních sbírek197. Bříza – Janáková 2010, str. 384; Janák 2012, str. 91, 93; Janák – Rataj 2015, str. 13-14. Tento nález je teprve druhým podobného charakteru z území ČR – ten první pochází z katastru Razové z r. 1907 (souhrnně Tejral 2000, str. 151-166). 192 Bříza 2013, str. 176-177. 193 Dle názoru pracovníků AÚ se jedná o přírodní výtvor. 194 Bříza – Feilhauer 2014, str. 229-230. 195 Bříza – Dofek 2015, str. 211. Staré zaznamenané nálezy (převážně antických) mincí viz in: Jisl – Nemeškalová Jiroudková 1971, str. 51-55. Nesmíme zde ovšem také opomenout „čerstvý“ hromadný nález antických mincí z nedalekých Milotic nad Opavou (Janák – Rataj 2015, str. 13). 196 Bříza – Sosín 2015, str. 182-183; tíž 2015a, str. 197-198. 197 Bříza, S. – Legerski, M. 2015, str. 183. 191

41


Téhož roku předává železné šipky z okolí hradu Schellenburgu M. Pejzl. A zatím posledním dárcovským přírůstkem muzejních sbírek je bronzový prsten, nalezený P. Řeháčkem mezi Schellenburgem a krnovským letištěm r. 2015.

Nové archeologické nálezy na Krnovsku. 1/ Stříbrná mince – císař Hadrianus (117 – 138 n. l.), Brantice, nal. V. Dofek; 2/ miskovité (lotové) závaží, středověk, Krnov; 3/ bronzová jehlice, KLPP, Úvalno;

42


4/ bronzová jehlice, KLPP, Burgberg, nal. K. Kršňáková – L. Sosín; 5/ bronzová spona, ml. d. římská, Býkov, nal. R. Feilhauer; 6/ bronzový prsten, středověk (?), Krnov, nal. P. Řeháček; 7/ fragment měděného hunského kotle, 5. stol. n. l., Lichnov, nal. J. Theuer; 8/ bronzový srp, KLPP, Schellenburg, nal. M. Legerski; 9/ železné hroty šípů, středověk, Schellenburg, nal. M. Pejzl; 10/ bronzová sekyrka, KLPP, Třemešná, nal.R. Herodek. 1 – 9 kresba: S. Bříza; 10 ex: Stabrava 2009, kresba: H. Juřenová. Průběžně obměňovaná výstavní prezentace těchto nálezů probíhá od září 2015 ve výstavních prostorách krnovského muzea ve Flemmichově vile na Hlubčické ul. č. 20. A nakonec – o výchovu „archeologického potěru“ se od září 2015 v rámci zájmového kroužku Střediska volného času Méďa v Krnově stará L. Malaníková.

43


44


J M E NN Ý R E J S T ŘÍ K O S O B , O N I C H Ž J E A U T O R ŮM ZN Á M O , ŽE MĚ L I ČI MAJ Í NĚ CO S PO L E Č NÉ H O S A RC H E O L O G I Í K R N O V S K A Autoři se tímto předem omlouvají všem níže uvedeným za možnou neúplnost v uvedení jejich titulů

Bartsch, Albert Stavitel. Prováděl průzkumy na Krnovsku v 70. – 90. letech 19. stol.; o nich podával drobné zprávy v tisku. Lit.: Schirmeisen 1936, str. 138; Sklenář 2005, str. 61 Berg, Max R. 1928 vykopal a předal do krnovského muzea železnou halapartnu z hradu Vartnova (v té době byl studentem techniky). Blucha, Vladimír Mgr. Učitel, vlastivědný pracovník a publicista. *6. 7. 1931 Mokré Lazce Ve svých publikacích (a také kronice města Krnova) se zabývá i archeologickými nálezy z Krnovska (včetně přednáškové činnosti). Zúčastnil se terenních akcí K. Dlouhého v 50. letech 20. stol. Lit.: Vrťová 2011, str. 32-33 Brachtl, Zdeněk Mgr. Muzejní pracovník, pedagog a archeolog. *21. 5. 1953 Leština u Zábřeha - +12. 4. 1999 Jeseník Pracovník muzea Jeseník. Od 80. let prováděl průzkumy a výzkumy na Jesenicku, Opavsku a Osoblažsku – m. j. také povrchové sběry s M. Košútkem na Schellenburgu, publikoval povrchové nálezy MVDr. J. Knoze ze Slezských Pavlovic. Lit.: Sklenář 2005, str. 88; Šopák - Dvořák 2014, str. 14 Braun, Edmund Wilhelm August Dr. phil. Historik umění, konzervátor památkové péče, vysokoškolský pedagog. *23. 1. 1870 Epfenbach, Něm. – 23. 9. 1957 Nürnberg, Něm. V letech 1897 – 1935 byl kustodem a později ředitelem Muzea pro umění a průmysl v Opavě, pozdějšího Slezského zemského muzea (dočasným ředitelem ještě 1939 – 40 a 1943 – 45). Zasloužil se zde o založení archeologického oddělení. V počátcích výzkumu G. A. Hornyho na Schellenburgu (1933 – 1935) byl garantem tohoto výzkumu. Lit.: Jisl 1964, str. 125; Šopák in: BSSSM 8, 1997, str. 21–22; Sklenář 2005, str. 89; Šopák 2014, str. 14-15 Bříza, Svatopluk Mgr. Archeolog, stavební památková údržba. *12. 2. 1951 Olomouc

45


Počátkem 70. let prováděl povrchové sběry na hradu Schellenburg (se Z. Pilchovou), r. 1977 povrchové sběry v Úvalně (s J. Pavelčíkem). V polovině 70. let vedl archeologický kroužek při Gymnaziu Krnov. V letech 1976 - 1977 realizuje zjišťovací výzkum býv. kostela sv. Ducha se špitálem, r. 1978 zjišťovací výzkum zámku Krnov. Od r. 1997 provádí systematický povrchový průzkum Schellenburgu a okolí, od roku 2005 výstavní, přednášková a publikační činnost na téma archeologie Krnovska (od téhož roku externí spolupráce s krnovským muzeem). Lit.: Sklenář 2005, str. 95; Hornišer 2007, str. 22–23; Michl Bernard 2014, str. 3. Břízová, Zuzana PhDr. Archeolog – historik. *24. 5. 1952 Frýdek Místek Počátkem 70. let prováděla povrchové sběry na hradu Schellenburg (s S. Břízou). Lit.: Sklenář 2005, str. 95–96 Candrová, Vladimíra – viz Kostrhounová, Vladimíra. Černohorský, Karel PhDr. Etnograf, muzejní pracovník *17. 9. 1896 Přerov; +23. 2. 1982 Brno V opavském muzeu působil v letech 1921 – 1938 (1935 – 1938 jako ředitel), 1945 – 1948 stál v čele muzea; od r. 1948 až do důchodu pracoval v AÚ. V padesátých letech min. stol. vypomáhal posudky K. Dlouhému při zpracovávání inventáře archeologických sbírek krnovského muzea. Lit.: Šefčík in: BSSSM 10, 1998, str. 50–52; Filip a kol. 1966, str. 216; Rychtářová 2014, str. 318; Sklenář 2005, str. 115; Šopák - Kaleta 2014, str. 19 Daňhelová Anna *21. 6. 1952 Bruntál; +8. 12. 2011 Krnov Spolupráce při záchraně nálezů na hradišti KLPP na Schellenburgu. Daňhelová Lenka *23. 1. 1973 Krnov Spolupráce při záchraně nálezů na hradišti KLPP na Schellenburgu. Dehnerová, Hana Mgr. Archeolog. *15. 6. 1975 Opava Jako diplomovou práci (2000) zpracovávala pravěké nálezy KLPP ze Schellenburgu, zejména nálezy uložené v opavském muzeu. Lit.: Sklenář 2005, str. 130 Dlouhý, Karel Muzejní a vlastivědný pracovník. V letech 1947 – 1958 správce krnovského muzea. Roku 1950 se svými spolupracovníky F. Žižkou a Kuchařem rozpracoval sondu pravěkým opevněním na Schellenburgu – tuto roku 1955 dokončil L. Jisl. Roku 1952 evidenčně zpracoval archeologické sbírky krnovského muzea. Lit.: Kostrhounová 1992, str. 5; Šopák 2014, str. 57

46


Dofek, Vladimír Amatérský sběratel. Do krnovského muzea předal nález mince císaře Hadriana z polí okolo Brantic. Dohnal, Vít PhDr., CSc. Archeolog. *25. 3. 1932 Krnov Zabýval se v rámci syntetických i dílčích prací i lokalitami KLPP na Krnovsku (Burgberg, Schellenburg, Pfaffenberg). Lit.: Filip a kol. 1966, str. 294; Sklenář 2005, str. 137–138; Dohnalová – Smékalová 2007, str. 5-10 Ens, Faustin prof. Středoškolský pedagog, topograf a historik. *15. 2. 182 Rottweil (Něm.); +5. 3. 1858 Bregenz (Rak.) V letech 1813 – 1844 působil jako profesor dějepisu a zeměpisu na gymnaziu v Opavě. R. 1814 inicioval a spoluzakládal Gymnasiální muzeum, v letech 1822 – 1844 ho vedl. Ve své topografii se zabývá i knížectvím krnovským. Věnoval se i archeologii, prováděl také vykopávky vč. zpráv o nálezech (např. Holasovice). Lit.: Jisl 1964, str. 122-123; Myška in: BSSSM 5, 1996, str. 30 – 31; Kravar 2014, str. 32; Myška 2003, passim; Sklenář 2005, str. 159; Šíl 2014, str. 34; Šopák 2014, str. 24-25 Feilhauer, Rudolf *13. 12. 1981 Krnov Amatérský sběratel. Předává do Městského muzea Krnov nálezy z povrchových sběrů od eneolitu po středověk nejen z katastru Krnova ale i širšího okolí (Býkov, Zátor – Loučky). Freising, Hans Ing., Dr. rer. nat. Stavební inženýr, geolog, archeolog *18. 1. 1905 Gmunden (Rak.); +8. 12. 1977 Stuttgart (Něm.) V letech 1939 – 1940 byl správcem archeologických sbírek opavského muzea. Lit.: Jisl 1964, str. 128; Šefčík in: BSSSM 4, 1995, str. 34– 35; Filip a kol. 1966, str. 376–377; Sklenář 2005, str. 174–175; Šopák 2014, str. 9, 30 Frieben, A. Starosta Úbla. Prováděl výzkumy hradu Vartnova. Lit.:Jisl 1964, str. 127; Prix 2012, str. 382 Frydrych, Jan Předal do krnovského muzea pseudoartefakt štípané silicitové sekyry z Cvilínských kopců. Gardavský, Zdeněk Ing. arch. Památkář. Působil v SÚRPMO Olomouc. R. 1961 zpracoval zaměření hradu Schellenburgu a tzv. Švédské šance. Gola, Jindřich Výtvarník, muzejní pracovník.

47


*1940 - +2012 Krnov Spolupracoval s S. Břízou na dokumentaci a publikování archeologických výzkumů. Lit.: Šopák 2014, str. 34 Hartel Stavitel. Předal r. 1927 do krnovského muzea mamutí stoličku, nalezenou ve vlastní cihelně. Stavbyvedoucí jeho firmy May předal krnovskému muzeu středověké nálezy z Krnova – Hirsenwinkelu. Lit.: Kinzer 1927b, str. 78-79 Hartl, Pavel Spolupráce při záchraně nálezů na hradišti KLPP na Schellenburgu. Hartlová, Stanislava Spolupráce při záchraně nálezů na hradišti KLPP na Schellenburgu. Heinrich, Albin prof. Geolog, mineralog, muzejní a vlastivědný pracovník. *1. 3. 1785 Břidličná - +5. 4. 1864 Brno Bývá označován jako „první archeolog“ dnešní části českého Slezska. Prováděl vykopávky (spolu s prof Schwarzem) a publikoval nálezy (Červený Dvůr 1824). Lit.: Skutil 1935, str. 125-130; Jisl 1964, str. 122-123; týž 1965, str. 8; Myška in: BSSSM 8, 1997 str. 49–50; týž 2003, str. 49, pozn. 2 na str. 59; Sklenář 2005, str. 212; Juchelka 2007, str. 1; Skalická 2014, str. 37-38; Šíl – Skalická 2014, str. 36-37; Šopák 2014, str. 8, 37 Herodek, René Amatérský sběratel. Nalezl bronzovou sekyrku z období KLPP na katastru Třemešné (2008) a předal ji do AÚ. Lit.: Stabrava 2009, str. 302 Horny, Gustav Adolf Stavitel, archeolog. *6. 5. 1985; +? Působil v Krnově jako stavitel a svůj další zájem – archeologii – soustředil na hrady v jeho okolí (Schellenburg, Vartnov). Zajímal se především o hradní architekturu a podnikal na hradech výzkumy. Podle K. Sklenáře byl „prvním archeologem středověku ve Slezsku“. Od 1. 5. 1933 do roku 1941 prováděl výzkumy hradu Schellenburg, zpočátku pod vedením E. W. Brauna, ředitele opavského muzea (až do jeho odchodu z muzea r. 1935). Bylo stanoveno, že všechny nálezy připadnou opavskému muzeu (některé však daroval i muzeu krnovskému). Tak to fungovalo po první dva roky výzkumu, kdy v letech 1933 a 1934 byly nálezy v opavském muzeu zaevidovány R. Přihodou (v roce 1935 také odchází z muzea). V dalších letech pak nálezy zůstávaly u G. A. H. („laboratorně“ je zpracovávala jeho manželka). Po odtržení pohraničních oblastí se nové vedení opavského muzea (od roku 1939 „Říšské župní museum“) snažilo získat tyto nálezy; částečně se to uskutečnilo až v roce 1942. Po 2. sv. v. byl G. A. H. odsunut, zbytek nálezového materiálu z jeho výzkumů získal pro opavské muzeum až roku 1950 L. Jisl. Lit.: Dehnerová 2000, str. 26–27; Jisl 1957, str. 3; týž 1964, str. 127; Kouřil – Prix – Wihoda 2000, str. 48–49, 65,366, 377; Sklenář 2005, str. 227; Šikulová 1993, str. 14

48


Horny, Heinrich Ing. Zemědělský inženýr. *?; +1942 nebo před tímto datem Spolupracovník a bratr G. A. Hornyho. Spolupracoval s ním při výzkumu Schellenburgu (zejména měřické a plánografické práce – první zaměřený půdorys 1915), sám pak projevoval zájem především o hrad Vartnov – rukopis na toto téma uložen v krnovském muzeu. Lit.: AAO SZMO č. 616 ze dne 19. 03. 1942 (W. Titze); Sklenář 2005, str. 227 Hořínková, Andrea Mgr. Archeolog. *18. 4. 1986 Ostrava Společně s P. Ratajem prováděla r. 2013 výzkum v Rusíně (KLPP). Hřebíček, Karel MVDr. Veterinář. *26. 11. 1945 Olomouc Náhodný nález eneolitického sekyromlatu v Úvalně. Huttarsch, Wilhelm prof. Středoškolský pedagog. Byl prvním redaktorem Jägerndorfer Ländchen (v letech 1926-1931). Lit.: Šopák 2014, str. 44 Christ, Adolf Učitel ve Frývaldově (Jeseník), okresní školní inspektor. Prováděl archeologický průzkum Osoblažska v 20. a 30. letech 20. stol.; sledoval také Burgberg a Schellenburg. Publikoval dějiny okresu Osoblaha; další své poznatky také v regionálním tisku. Lit.: Schirmeisen 1936, str. 144; Sklenář 2005, str. 249 Janák, Vratislav doc. PhDr., CSc. Archeolog, vysokoškolský pedagog. *28. 2. 1951 Ostrava V letech 1982 - 1991 působil v AÚ – expozituře Opava; od r. 1991 je vysokoškolským pedagogem na Slezské univerzitě v Opavě, nyní vedoucím ústavu archeologie filozoficko přírodovědecké fakulty. V dílčích i syntetických pracích publikuje nálezy z Krnovska. Lit.: Sklenář 2005, str. 252-253 Janáková, Markéta Mgr. (28. 8. 2010 – 16. 4. 2013 Pavelková) * 11. 7. 1984 Krnov Jako diplomovou práci na SU Opava (2011) zpracovala KLPP na Krnovsku včetně aktuálních nálezů ze Schellenburgu. Průběžně spoluautorství na publikování nových nálezů v PV, na nálezových zprávách z Krnovska a na výstavní presentaci nálezů. Jisl, Lumír PhDr., CSc. Archeolog, orientalista. *18. 4. 1921 Svijanský Újezd (okr. Liberec); +22. 11. 1969 Praha V letech1947 – 1955 byl vedoucím archeologického oddělení opavského muzea (1948 – 1950 zástupce ředitele, 1952 – 1954 ředitel); 1955 -1956 vedoucím expositury AÚ v Opavě. Na Krnovsku prováděl následující výzkumy: Schellenburg (1955), Červený Dvůr (1956),

49


Pfaffenberg (1956). Publikoval práce obecného i specielně na Krnovsko zaměřeného charakteru. Lit.: Bakala 1970, passim; Blucha 1992, str. 5; Pavelčík in: BSSSM 5, 1998, str. 51–52; Filip a kol. 1966, str. 559; Skalická – Šíl 2014, str. 323; Sklenář 2005, str. 268; Šopák 2014, str. 10, 50, 75; Vrťová 2011, str. 33 Juchelka, Jiří PhDr., PhD. Archeolog. *1. 1. 1978 Opava Pracoval v NPÚ, nyní působí v AÚ. Naposledy vedl v našem regionu výzkum eneolitických lokalit Úvalno – den Braven a Úvalno – Bioplyn. Publikuje nálezy z Krnovska v souhrnných i dílčích článcích. Lit.: Sklenář 2005, str. 270 Jurende, Karl Joseph (Josef) Publicista, pedagog. *24. 4. 1780 Leskovec; +10. 1. 1842 Brno Roku 1822 vykopal v Úvalně (Červený Dvůr?) tři nádoby a další předměty, které odevzdal Františkovu museu v Brně. Nálezy z Úvalna a Holasovi publikoval (Jurende 1822) Lit.: Pleskot in: BSSSM 6, 1996, str. 55 – 56; Jisl 1965, str. 7, 9; Juchelka 2006, str. 196 Karger, Viktor Ing. Stavební inženýr, muzejní pracovník. *3. 11. 1880 Těšín - +18. 2. 1976 Cieszyn (Polsko) Roku 1913 nastupuje do opavského muzea; 1921 (Skalická 2014 – r. 1922) končí kvůli přijetí polského státního občanství. Zavedl inventarizaci numismatických a archeologických sbírek. Spolu s G. Stumpfem realizovali archeologickou exposici a vypracovali soupis archeologických nalezišť spolu s první mapou archeologických nalezišť českého Slezska. Podnikal i drobné archeologické výzkumy – m. j. Krnov – Cvilín; publikoval r. 1923 v časopise Freudenthaler Ländchen kotel z Razové. Lit.:Jisl 1964, str. 126; Šefčík in: BSSSM 6, 1996, str. 61–63; Poloczkowa 1977, str. 184–188; Skalická 2014, str. 214-217; Sklenář 2005, str. 279; Šopák 2014, str. 9, 51 Kiecoň, Marek Mgr. Archeolog. *24. 4. 1973 Opava Od roku 1992 je pracovníkem NPÚ. Prováděl výzkum Krnov, Opavská ul. 161/63 (KLPP). Lit.: Sklenář 2005, str. 284 Kienel, Johann V JL publikoval rozsáhlý článek o opevněních na Burgbergu a Schellenburgu. Kinzer, Johann Heinrich prof. Ing. Ředitel Odborné tkalcovské školy, muzejní a vlastivědný pracovník. *30. 1. 1867 Krnov - +3. 8. 1932 Krnov (Sklenář, BSSSM); 3. 4. 1932 (Kostrhounová 1992a) Od r. 1899 byl členem krnovského muzejního výboru, od r. 1902 do smrti jeho předsedou a ředitelem krnovského muzea. Zajímal se zejména o výzkumy jak hradu Schellenburg, tak i pravěkých hradišť na Burgbergu a Schellenburgu. Své poznatky publikoval hlavně v JL, kterých byl od jejich založení r. 1926 až do své smrti stálým dopisovatelem; dále např.

50


v časopise Sudetendeutsche Heimatgau, Anzeiger des Schles. Landes-Museums in Troppau (zde obsáhlá studie o přadláctví a tkalcovství na Burgbergu a Schellenburgu) aj. Je také autorem velmi početných kreseb a maleb dokumentačního charakteru. Lit.: Pavelčík in: BSSSM 7, 1996, str. 54 – 55; Kober 1933, str. 1-3; Kostrhounová 1992, str. 1-2; táž 1992a, str. 16–17; Sklenář 2005, str. 285; Šopák 2014, str. 57; Šopák – Lepařová 2014, str. 53 Klíma, Bohuslav doc. RNDr. DrSc. Archeolog – geolog. *26. 3. 1925 Drahotuše - +6. 2. 2000 Brno V roce 1947 zpracoval inventář petrografie, pleistocenní osteologie a části kamenné štípané industrie krnovského muzea. Ve svých publikacích o pravěku Ostravska uváděl i oblast Krnovska. Lit.: Filip a kol. 1966, str. 608; Sklenář 2005, str. 290–292 Knoz, J. MVDr. Amatérský sběratel. V letech 1990 – 1991 prováděl povrchové sběry ve Slezských Pavlovicích, nálezy publikoval Z. Brachtl. Lit.: Brachtl 1993, str. 80 Kober, Ernst prof. Středoškolský pedagog. *1885 Libina - +1963 Ansbach (?), Něm. Správce městského archivu, od roku 1933 ředitel krnovského muzea, iniciátor výzkumů K. Schirmeisena na Burgbergu a Schellenburgu. Redaktor JL. Lit.: Kostrhounová 1992, str. 5; Šopák 2014, str. 54, 57 Kolář, František Mgr. Archeolog. *14. 10. 1977 Praha Od r. 2003 je pracovníkem NPÚ. Vedl záchranné a zjišťovací výzkumy Krnov, ul. U Fortny – U Požárníků – Purkyňova – Sv. Ducha 2010, Hlavní náměstí 2012, kostel sv. Martina 2014, Soukenická ul. 2014 - 2015 aj. Lit.: Sklenář 2005, str. 298 Königer, Ernst prof. Dr. *21. 9. 1880 Hennersdorf – 15. 8. 1931 Krnov Je spoluautorem (s H. Kinzerem) publikace „Die Jägerndorfer Stadttore und ihre Geschichte“. Lit.: Huttarsch 1931, str. 65-69 Kostrhounová, Vladimíra (roz. Candrová) Muzejní pracovník. *20. 11. 1952 Opava V letech 1972 – 1992 zajišťovala mimo jiné externí inventarizaci archeologických sbírek krnovského muzea, publikovala dějiny muzea. Lit.: Šopák 2014, str. 57 Košútek, Martin PhDr. Středoškolský pedagog, historik, vlastivědný pracovník.

51


*26. 8.1948 Opava – +8. 2. 1990 Ostrava Prováděl mimo jiné povrchové sběry na Schellenburgu (se Z. Brachtlem). Intenzivní spolupracovník krnovského muzea. Lit.: Šefčík in: BSSSM 9, 1997, str. 59; Janeček 1992, str. 24 Kouřil, Pavel doc. PhDr. CSc. Archeolog, vysokoškolský pedagog. *14. 2. 1950 Kyjov Od roku 1979 působí v AÚ, v současnosti jako ředitel AÚ Brno. Prováděl středověké výzkumy i na Krnovsku – např. Úvalno, Lugsland, Pelhřimovy, Schellenburg – předsunuté opevnění. Zpracovával inventární karty nálezového materiálu (převážně středověk) v krnovském muzeu. O archeologii Krnovska pojednává jak v dílčích článcích, tak i v syntetických pracích. Lit.: Sklenář 2005, str. 312; Janák 2010, str. 42-44 Král, Jaroslav PhDr. Archeolog – středověk. *15. 11. 1921 Brno – Královo Pole - +2011 Opava Od roku 1956 do r. 1971 byl vedoucím expozitury AÚ v Opavě, 1971 – 1982 odborným pracovníkem tamtéž. Mimo jiné prováděl výzkumy na Burgbergu, v Úvalně a na hradišti ve Víně. Lit.: Sklenář 2005, str. 317 – 318; Šopák 2014, str. 75 Krasnokutská, Tereza Mgr. Archeolog. *1979 Opava Vedla výzkum Úvalno – den Braven (skladištní haly) v roce 2006. Kršňáková, Kristýna Amatérský sběratel. *1. 12. 1979 Krnov Spolu s L. Sosínem získává početné nálezy pravěké i středo- a novověké, předávané do krnovského muzea. Kuba, Bohumil Ing. Geolog. Prováděl povrchové sběry severozápadního okolí Krnova a předával nálezy do krnovského muzea; publikoval je J. Pavelčík. Kubalec, Bohuslav, Ing. Vlastivědný pracovník. *9. 12. 1913 Mniší - +23. 3. 1966 Je spoluautorem Geografie okresu Krnov z r. 1959 (s L. Zapletalem) – zde uvedeny i archeologické lokality a nálezy. Lit.: Kramplová 1992, str. 25-26 Kudlich, Heinrich Stavitel. Do krnovského muzea předal r. 1927 nález mamutí stoličky z vlastní pískovny a cihelny mezi Úvalnem a Skrochovicemi.

52


Lit.: Kinzer 1927b, str. 79 Kudlich, Werner Dr. Historik, historik umění, klasický archeolog, muzejník. *19. 11. 1903 Opava – +13. 4. 1945 Kulmbach (Německo) Od konce roku 1928 do odchodu na frontu pracoval v opavském muzeu, spravoval i archeologickou sbírku. Publikoval nález měděné sekyry (F. Tungl) z temena Burgbergu. Lit.:Jisl 1964, str. 127-128; Šefčík in BSSSM 8, str. 69; Šíl & kolektiv 2014, str. 277 Kuhn, A. (dle Jisla 1964: Kulm, Anton) *? Úvalno Kanovník. Jako student opavského gymnasia se spolužáky zachraňoval v letech 1817-1822 nálezy z Červeného Dvora (dle G. Stumpfa na základě sdělení úvalenského faráře R. Schünkeho v letech 1815 – 1822; podle F. Sartoriho a A. Heinricha však první nálezy až r. 1817). Lit.: Jisl 1964, str. 123; týž 1965, str. 7 Kuchař Spolupracovník K. Dlouhého při sondážích na Schellenburgu r. 1950. Kulka, Richard JUDr. Právník, archeolog. *14. 3. 1863 Lipník nad Bečvou (podle K. Sklenáře, BSSSM) – Krnov (podle L. Jisla) - +7. 12. 1931 Vídeň Prováděl výzkum v Červeném Dvoře r. 1888 (na popud vídeňského muzea). Souběžně se zajímal i nálezy z Burgbergu a Schellenburgu. Roku 1903 vedl v rámci zasedání Vídeňské anthropologické společnosti v Opavě sondáže na Burgbergu i Schellenburgu. Zpracovával četné časopisecké publikace těchto nálezů, r. 1897 také první souhrnnou publikaci o slezském pravěku (spolu s A. Makowskim – ten zpracovával Moravu). Lit.: Pavelčík in: BSSSM 8, 1997, str. 69–70; Jisl 1964, str. 124-125; týž 1965, str. 10; Sklenář 2005, str. 333; Šopák 2014, str. 9 Kuntscher, E. Nadučitel. Prováděl výzkumy na hradu Vartnov. Lit.: Jisl 1964, str. 127; Prix 2012, str. 382 Kyrle, Georg Dr. Speleolog a pravěký archeolog. *1887 – 1937 Publikoval r. 1918 nálezy z Burgbergu; zdejší naleziště označil jako dílnu na výrobu kamenných nástrojů. Lit.: Filip a kol. 1966, str. 664; Karger 1922, str. 8 Larisch, Karl Rukopisně zpracoval pravěk nejbližšího okolí Krnova (zejména Schellenburgu – včetně první mapy opevnění KLPP na této lokalitě. Zpracoval rovněž zaměření hradů Fulštejn a Schellenburg. Laske Ing.

53


Zaměřoval (v rámci Hornyho výzkumu?) pravěké opevnění na Schellenburgu. Legerski, Miroslav Amatérský sběratel. Nález bronzového srpu ze Schellenburgu předal do sbírek krnovského muzea. Makowski, Alexander univ. prof. dr. Mineralog, geolog a paleontolog. * 16. 12. 1833 Svitavy, + 30. 11. 1908 Brno Vydává r. 1897 (společně s R. Kulkou) první soubornou práci o pravěku Moravy a Slezska (moravskou část). Lit.: Sklenář 2005, str. 356 Malaníková, Lucie Mgr. Archeolog. *16. 10. 1988 Přerov Od září 2015 pracuje jako PR ve Středisku volného času Méďa Krnov, kde vede kroužek mladých archeologů „Archeologův svět“. Matzke, A. Hospodský na (budoucí) Tunglově hospodě. Jeho archeologickou sbírku podědil F. Tungl. Lit.: Šiffner 2007, str. 12 May, Josef Stavbyvedoucí. Zachránil při stavebních pracích na krnovském náměstí r. 1935 středověké nálezy a předal je do krnovského muzea. Lit.: Bříza – Kolář - Zezula 2015; Kober 1935, str. 57; Kouřil 1982p, passim; Michl-Bernard, Alexandr Mgr. Historik, muzejník. *11. 9. 1981 Praha Od r. 2008 působí v krnovském muzeu. Zpracovává mimo jiné dějiny krnovského muzejnictví, při pracích na dějinách Krnova sleduje i archeologické výzkumy v této oblasti. Nekvasil, Jindra PhDr., CSc. Archeolog. *8. 7. 1926 Praha – +2009 Brno Pracovník AÜ. Neuznával ve svých publikacích i diskuzích existenci pravěkého opevnění na Schellenburgu. Lit: Filip a kol. 1969, str. 891; Sklenář 2005, str. 397-398 Padiaur, Carl Zpracoval formou akvarelu stavební půdorys hradu Schellenburg z roku 1888 (prakticky jediný doklad „nedotčené“ lokality – uloženo ve sbírkách krnovského muzea). Pavelčík, Jiří PhDr, CSc. Archeolog, etnograf, soudní znalec v oboru archeologie a etnografie *11. 3. 1934 Brno

54


V letech 1957 – 1992 působil v AÚ (1971 – 1990 jako vedoucí expozitury Opava); v letech1992 – 1995 potom v NPÚ. Publikoval archeologické nálezy z Krnovska v četných dílčích i syntetických pracích. Výzkumy např. Schellenburg 1958, Osoblaha 1960, Brumovice. Zpracovával inventární karty nálezového materiálu v krnovském muzeu. Lit.: Filip a kol. 1969, str. 1006–1007; Sklenář 2005, str. 425–426; Šopák 2014, str. 75 Pavelková, Markéta – viz Janáková, Markéta Pejzl, Miloš Amatérský sběratel. *10. 6. 1950 Rumburk Své nálezy z povrchových sběrů předává do Městského muzea Krnov. Peter, Anton Muzejní konzervátor, pedagog a vlastivědný spisovatel. *12. 4. 1831 Jánský vrch u Javorníka - +19. 1. 1898 Těšín Působil na gymnáziu v Opavě, též jako konzervátor muzea – do r. 1873 (tehdy odešel do Těšína). V roce 1870 publikuje nálezy z Červeného Dvora. Lit.: Filip in: BSSSM 12, 1999, str. 45–46; Jisl 1964, str. 123; týž 1965, str. 9 Pilchová, Zuzana – viz: Břízová, Zuzana Plaček, Miroslav doc. Ing. PhDr. Stavební inženýr, archeolog. *19. 9. 1943 Svobodín Ve svých publikacích se zabývá na základě terénního průzkumu i hrady a tvrzemi Krnovska. Lit.: Sklenář 2005, str. 441-442 Podborský, Vladimír univ. prof. PhDr. DrSc. Archeolog, vysokoškolský pedagog. *10. 9. 1932 Malhostovice u Tišnova Ve svých pracích o době bronzové a starší době železné se zabývá i pravěkými lokalitami Krnovska. Lit.: Filip 1969, str. 1051; Sklenář 2005, str. 449-451 Pospíšil, Josef R. 1899 publikuje krátký přehled slezských pravěkých památek. Lit.: Jisl 1964, str. 124 Prix, Dalibor, PhDr. Historik umění, vysokoškolský pedagog. *31. 7. 1961 V současnosti (2000) Ústav dějin umění AV ČR, přednáší na SU Opava. V návaznosti na archeologické výzkumy zpracovává středověké stavební památky (zejména sakrální) na Krnovsku; spoluautor souborné publikace Hrady českého Slezska. Lit.: Kouřil – Prix – Wihoda 2000, tirage; Jirásek ed. 2012, přebal Přihoda (též Prihoda) Rudolf Voják, muzejní pracovník. *23. 3. 1894 Česká Lípa - +30. 5. 1956 NDR

55


V letech1925 – 1935 byl správcem archeologických sbírek opavského muzea. Prováděl též povrchové sběry na Schellenburgu. Lit.: Šefčík in: BSSSM 8, 1997, str. 95; Jisl 1957, str. 3; týž 1964, str. 127; Sklenář 2005, str. 468; Šopák 2014, str. 9, 99. Raschke, Georg PhDr. Archeolog, muzejní pracovník, *13. 2. 1903 Kreuzberg / Kluczbork (Německo, dnes Polsko) - +19. 7. 1973 Nürnberk (Německo) 1929 – 1943 vedl muzeum v Ratiboři, současně byl 1941 – 1943 správcem pravěkého oddělení opavského muzea (zde nově pořádal sbírky); po odchodu na frontu r. 1943 ho v této funkci zastupovala jeho manželka Gertruda. Lit.:Jisl 1964, str. 128; Pavelčík in: BSSSM 5, 1998, str. 98, Filip a kol. 1969, str. 1122; Sklenář 2005, str. 474 – 475; Šopák 2014, str100 Raschke, Gertruda Archeolog. Viz: Raschke, Georg. Rataj, Petr Mgr. Archeolog. *18. 9. 1987 Opava Společně s A. Hořínkovou prováděl r. 2013 výzkum v Rusíně (KLPP). Rieger, Karl Nakladatel, vydavatel, tiskař. V letech 1936, 1937 a 1944 byl redaktorem JL. Roscheck, W. Autor akvarelu – pohled na Schellenburg z přelomu 19. a 20. století (sbírky krnovského muzea). Rzehak, Anton prof. dr. Učitel, geolog a archeolog. *26. 5. 1855 Želechovice – Nový Dvůr - +31. 3. 1923 Brno R. 1888 zpracoval archeologickou mapu Moravy i s lokalitami Krnovska (neuveřejněno). Publikoval m. j. nálezy z Červeného Dvora, uložené ve Františkově museu v Brně. Lit.: Jisl 1965, str. 9; Sklenář 2005, str. 486 Řeháček, Pavel Amatérský sběratel. Své nálezy z povrchových sběrů předává do krnovského muzea. Sartori, Franz Lékař, publicista a novinář. *1782 - +1832 Jako první publikoval časopisecky roku 1818 nálezy z Červeného Dvora (a také z blízkých Holasovic). Lit.: Jisl 1964, str. 122; Myška 2003, str. 57; Šopák 2014, str. 8, 103

56


Schirmeisen, Karl Přírodovědec, archeolog. *13. 12. 1868 Žamberk – +11. 8. 1958 Ahrsweiler bei Koblenz (Německo) V letech 1901 – 1917 byl vedoucím mineralogického oddělení brněnského muzea, od r. 1918 ředitelem městské školy v Uničově; potom od r. 1940 zaměstnanec německého archeologického ústavu v Brně. Prováděl výzkumy na Burgbergu a Schellenburgu (na popud ředitele krnovského muzea E. Kobera) v letech 1934 – 1935. Lit.: Pavelčík in: BSSSM 8, 1997, str. 100; Filip a kol. 1969, str. 1228; Sklenář 2005, str. 499 Schulig, Heinrich Učitel, vlastivědný pracovník. *6. 8. 1849 Suchdol (okr. Nový Jičín) - +29. 7. 1930 Tatenice (okr. Ústí nad Orlicí) 1881 – 1912 učitel měšťanské školy v Krnově. Ve vlastivědě okresů Krnov a Město Albrechtice uvádí i archeologické nálezy. Lit.: Klos 1923, str. 683; Myška in: BSSSM 7, 1996, str. 105; Proksch 1930, str. 65-68 Schwach, F. Lesník. Prováděl vykopávky na hradě Vartnov. Lit.: Jisl 1964, str. 127 Schwarz prof. Spolupracoval s A. Heinrichem při vykopávání popelnic na Červeném Dvoře (1824). Lit.: Jisl 1965, str. 8 Skalická, Pavla Mgr. Archeolog. Působí v archeologickém oddělení opavského muzea. Podílela se na výzkumu v Branticích. Zpracovala archeologická hesla v publikaci Šíl & kol.: Země a její muzeum. Skutil, Josef univ. prof. PhDr. CSc. Archeolog – historik. *7. 3. 1904 Zbýšov u Brna - +18. 9. 1965 Warszawa Publikoval r. 1935 i s vyobrazeními Heinrichovy nálezy, uložené ve Františkově museu v Brně. Lit.:Filip 1969, str. 1308; Jisl 1965, str. 9; Sklenář 2005, str. 511–513 Sosín, Ludvík Amatérský sběratel. *25. 5. 1978 Krnov Soustavné povrchové sběry předává (společně s K. Kršňákovou) do krnovského muzea, spolupracuje na zpracování nálezových zpráv a drobných článcích, prezentujících tyto nálezy. Spatzier, Johann Nepomuk Florian PhMr. Lékárník, vlastivědný pracovník. *16. 5. 1806 Krnov - +30. 1. 1883 Krnov Zkoumal a publikoval historické a archeologické nálezy ze Cvilína a okolí Krnova, předával je do muzeí (včetně krnovského). Lit.: Fukala in: BSSSM 8, 1997, str. 104 – 106; Sklenář 2005, str. 530; Šopák 2014, str. 8, 57-58, 109

57


Spatzier, Konwall (Conwall) Leonhard Johann Dr. (Klos 1923: Spazier) Lékárník, vlastivědný pracovník. *6. 1. 1847 Krnov – 21. 5. 1903 Dlouhá Voda - Valštejn Druhorozený syn Johanna. V letech 1895 – 1897 byl ředitelem krnovského muzea. Lit.:Klos 1923, str. 684; Jisl 1964, str. 124; Fukala in: BSSSM 8, 1997, str. 106; Šopák 2014, str. 57 Stabrava, Pavel Mgr. Archeolog. Pracoval v NPÚ; později v AÚ - detašovaném pracovišti v Opavě – nyní novojičínské muzeum. Prováděl výzkum Úvalno – den Braven 2000. Stuchlík, Stanislav univ. prof. PhDr. CSc. Archeolog, vysokoškolský pedagog. *27. 1. 1945 Zlín Pracovník AÚ, od r. 1997 působí v Ústavu archeologie SU v Opavě. Publikuje nálezy z Krnovska jednotlivě i v souhrnných pracích. Lit.: Sklenář 2005, str. 543-545 Stumpf, Gustav Ing. Stavební inženýr, muzejní pracovník. *5. 3. 1880 Nový Jičín - +7. 8. 1962 Fulda (Německo) V letech1921 – 1929 (Skalická 2014: od r. 1922) vykonával bezplatně funkci kustoda archeologicko – numismatických sbírek opavského muzea. V muzejní práci navázal na svého předchůdce Viktora Kargera. Společně vytvořili soupis archeologických nalezišť a mapu archeologických nalezišť českého Slezska. Také povrchové sběry na Schellenburgu a v Úvalně. Lit.: Jisl 1964, str. 126-127 Šefčík in: BSSSM 3, 1995, str. 112; Skalická 2014, str. 214-217; Sklenář 2005, str. 546; Šopák 2014, str. 9, 110 Šebela, Lubomír PhDr., CSc. Archeolog. *20. 2. 1953 Od r. 1981 působí v AÚ. Zpracovává zejména nálezy kamenných nástrojů kultur se šňůrovou keramikou a zvoncovými poháry (i z Krnovska). Lit.: Sklenář 2005, str. 556–557 Šembera, Alois Vojtěch univ. prof. dr. Filolog a historik. *21. 3. 1807 Vysoké Mýto - +23. 3. 1882 Wien (Rak.) Zpracoval r. 1863 nejstarší mapu moravských pravěkých lokalit (včetně Červeného Dvora a Holasovic). Lit.:Jisl 1964, str. 124; Svoboda in: BSSSM 8, 1997, str. 111; Dehnerová 2000, str. 24; Sklenář 2005, str. 558-559 Šiffner, Jiří Mgr. Archeolog, učitel. *20. 5. 1982 Krnov Z roku 2007 pochází jeho diplomová práce, pojednávající o eneolitickém osídlení Burgbergu.

58


Šikulová, Vlasta PhDr. Archeoložka. *11. 1. 1933 Černvír V letech 1958 – 2001 vedoucí archeologického pracoviště opavského muzea. R. 1992 – 1993 zde uspořádala výstavu „Doklady ražby mincí na hradě Cvilíně“. Publikuje i nálezy z Krnovska. Lit.: Jisl 1964, str. 129; Sklenář 2005, str. 560; Šopák 2014, str. 10, 75; Zezula, 2013, str. 101-106 Teryngerová, Hana PhDr. Archeolog. *19. 5. 1953 Pracovala v AÚ – expozituře Opava v letech 1986 – 1988, později přešla do NPÚ. Zpracovávala inventární karty archeologických sbírek Městského muzea Krnov. Lit.: Sklenář 2005, str. 584 Titze, Willfried Terenní technik, laborant. V 30. a 40. letech 20. stol. pracoval jako laborant pravěkého oddělení opavského muzea. Objevil a zaměřil hradisko ve Víně (včetně povrchových sběrů 1935 – 1940), zkoumal pravěké jámy v Osoblaze, zaměřil hradiště na Pffaffenbergu, prováděl výzkum Lugslandu a Vartnova, nalezl kamenné štípané nástroje v Matějovicích atd. Lit.: Jisl 1957, str. 2; týž 1964, str. 128; Kouřil 1994, str. 11; Král 1976p; Prix 2012, str. 382; Sklenář 2005, str. 589 Tungl, Franz Hospodský na Burgbergu. Převzal archeologickou sbírku po svém předchůdci A. Matzkem. Při kopání vodovodní přípojky k jeho hospodě byl nalezen depot sedmi bronzových náramků KLPP. V květnu 1936 nalezl (také na Burgbergu) měděnou sekyrku. Šiffner 2007, str. 12; Kudlich 1938, str. 172 Theuer, Josef Ing. Amatérský sběratel. Nález fragmentu hunského kotle a další náhodné nálezy z povrchových sběrů, předává do krnovského muzea. Lit.: Bříza – Janáková 2010p, tíž 2010, str. 384 Tymonová Markéta PhDr. et. PhDr., PhD. Archeolog, historik, muzejník, vysokoškolský pedagog. *15. 12. 1960 Frýdek Místek Pracovala od r. 2001v opavském muzeu jako vedoucí archeologického pracoviště, nyní působí na Ústavu archeologie FPF SU Opava jako vědecká tajemnice. Roku 2010 publikuje studii o životě na hradu Schellenburg. Dále publikuje i nálezy z Krnovska včetně jejich přednáškové prezentace. Lit.: Sklenář 2005, str. 599–600 Uhtenvoldt, H. Publikoval a porovnával r. 1939 nálezy z Burgbergu a Schellenburgu (považoval je za illyrské).

59


Ulahel, Petr Ing. Geolog. *25. 7. 1958 Teplice (v Čechách) Od r. 2009 provádí systematické povrchové sběry – zejména Úvalno, Červený Dvůr, Schellenburg. Geologická sondáž pravěkého opevnění na Schellenburgu, spoluautorství nálezových zpráv a příspěvků do PV. Vocel (Wocel), Jan Erazim univ. prof., dr. h. c. Básník a spisovatel, archeolog a historik umění. *23. 8. 1802 (24. 8. 1803 BSSSM) Kutná Hora - +16. 9. 1871 Praha Polemizoval s Heinrichovým zatříděním hrobů z Červeného Dvora jako germánských. Lit.: Jisl 1964, str. 123-124; Svoboda in: BSSSM 8, 1997, str. 120–121; Filip 1969, str. 1598; Sklenář 2005, str. 625-626 Vyskočil, B. Důstojník, pracovník AÚ Brno. *22. 02. 1888 Letovice Kolem roku 1950 zpracoval inventář archeologické sbírky krnovského muzea (AÚ ho používá dodnes). Lit.: Skutil 1965, str. 210; Škrdla – Přichystal 2003, str. 177 Weinelt, Herbert doc. PhDr. Medievalista. *10. 10. 1910 Jeseník – +23. 2. 1943 v bojích o Charkov (Ukrajina) Prováděl průzkumy středověkých lokalit - zejména hradů – na Jesenicku (včetně Krnovska – např. i Schellenburg, Krnov, Zátor, Osoblažsko). Své poznatky publikoval mimo jiné i v JL. Lit.: Kober 1944, str. 1; Pavelčík in: BSSSM 5, 1998, str. 135 Wihoda, Martin PhDr., PhD. Historik. *14. 2. 1967 Opava Spoluautor publikace o hradech českého Slezska. Lit.: Kouřil – Prix – Wihoda 2000, tirage Wocel, Jan Erazim – viz: Vocel, Jan Erazim Wünsch, Josef Ředitel reálky. *1843 Albrechtice v Jizerských horách - + 1900 Litoměřice 3. 5. 1882 založil krnovské městské muzeum. Lit.: Šopák 2014, str. 57–59 Zacherle, Stanislav Ing. Muzejní pracovník - kustod pravěkých sbírek MM Brno. V roce 1957 prováděl průzkum lokality Krnov - Gemeindeberg (Obecní vrch – dnes v Polsku). Zajícová, Ivana Mgr. Muzejník. *25. 3. 1980 Bruntál

60


Od r. 2006 vedoucí krnovského muzea. Spolupodílí se na instalaci výstav a expozic s archeologickou tematikou. Zapletal, Ladislav PhDr. Vlastivědný pracovník. Je spoluautorem Geografie okresu Krnov z r. 1959 (s B. Kubalcem) – zde uvedeny i archeologické lokality a nálezy. Zezula, Michal Mgr. Archeolog – středověk. *15. 10. 1971 Brno Od 1997 působí v NPÚ, nyní jako ředitel. Prováděl výzkumy Úvalno – Den Braven, kostel nanebevzetí P. M. v Branticích, kostel sv. Martina v Bohušově, kostel sv. Benedikta v Krnově – Kostelci, kostel sv. Martina v Krnově atd. Lit.: Sklenář 2005, str. 652 Zezulová, Michaela Bc. Archeoložka. *6. 1. 1975 Zlín Od roku 2000 působí jako archeolog v NPÚ. Roku 2006 vedla zjišťovací průzkum na trase plánovaného silničního obchvatu Krnova. Lit.: Sklenář 2005, str. 652 Žákovský, Petr Mgr., PhD. Archeolog. Pracuje v Ústavu archeologie a muzeologie MU Brno. V rámci zpracovávání militárií zpracovává i nálezy z krnovského muzea. Žižka, František Učitel, ředitel školy. *3. 12. 1912 Ostrava – 23. 3. 1977 Krnov Spolupracovník K. Dlouhého při sondážích na Schellenburgu r. 1950.

61


ZÁ V Ě R

Na tomto místě musíme vyjádřit své poděkování za vstřícnou pomoc v průběhu zpracovávání publikace pracovníkům MIKSu – Městského muzea Krnov I. Zajícové a A. Michl-Bernardovi. Nedocenitelná byla také pomoc pracovníků Městské knihovny Krnov – zejména G. Čeparové a V. Jančíkové – při zajišťování potřebné literatury. A za pomoc se starší literaturou též pracovníkům SOKA Krnov. A konečně – náš velký dík patří R. Balnerovi z Městského úřadu Krnov za formální a technické vedení při realizaci publikace a za to, že se nejvyšší možnou mírou zasloužil o její vydání. Poznámka úplně závěrem: Jako autoři této práce si v žádném případě nečiníme nárok na přesvědčení, že tato postihuje své thema vyčerpávajícím způsobem. Budeme proto velmi vděčni za každou připomínku, doplnění i opravu námi případně zde uvedených omylů.

62


P ŘÍ L O H A

Vzhledem k tomu, že zde presentovaný nálezový materiál je z velké části uložen v krnovském muzeu, uvádíme zde pro stručnou orientaci alespoň následující:

Správcové, vedoucí a pracovníci krnovského muzea Josef Wünsch ……………………………………. 1882 Conwall Spatzier ………………………………… 1895 – 1897 Ernst Latzel ……………………………………… 1897 – 1899 Robert Frenzel …………………………………... 1899 – 1902 Heinrich Kinzer …………………………………. 1902 – 1932 Ernst Kober ……………………………………… 1933 - ? Julius Raida ……………………………………… ? - 1941 Hubert Tichý …………………………………….. 1945 – 1947 Karel Dlouhý …………………………………….. 1947 – 1958 Karel Sedláček …………………………………… 1958 František Mach …………………………………... 1958 – 1959 Věra Sekaninová – Házová ………………………. 1958 – 1959 Jan Kummer ……………………………………… 1959 – 1966 Karel Strobach …………………………………… 1960 – 1963 Marie Novotná …………………………………… 1960 Oldřich Ruml …………………………………….. 1966 – 1972 Vladimíra Candrová – Kostrhounová ……………. 1972 – 1992 (po dobu MD zastupovali M. Schönhöffer a A. Vlachovský) Petr Teplárek ……………………………………... 1993 – 1995 Bohumil Králík …………………………………… 1996 - 2007 Ludmila Marková ……………………………….... 1997 – 2006 Svatopluk Bříza (externí spolupráce) …………… 2005 – doposud Ivana Zajícová ……………………………………. 2006 - doposud Alexandr Michl – Bernard ……………………….. 2008 – 2012, 2013 - doposud Stanislav Klívar …………………………………... 2010 – 2012 Převzato a doplněno podle: Kostrhounová 1992, str. 5.

63


ZK R A T K Y

AAO SZMO – archiv Archeologického oddělení Slezského zemského muzea Opava aj. – a jiné an. – a následující atd. – a tak dále AÚ – Archeologický ústav AV ČR – Akademie věd České republiky BSSSM – Biografický slovník Slezska a severní Moravy býv. – bývalý cca – circum (okolo, asi) č. – číslo č. p. – číslo popisné ČSM – B – Časopis Slezského muzea – série B ČSZM – B – Časopis Slezského zemského muzea – série B ed. – editor (vydavatel) eds. – editoři (vydavatelé) fpf – filozoficko přírodovědecká fakulta JL – Jägerndorfer Ländchen JZD – jednotné zemědělské družstvo KLPP – kulturní komplex lužických popelnicových polí kol. - kolektiv l. c. – locus citati (citované místo) Lit. – literatura MAGW – Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien (Wien) MD – mateřská dovolená MIKS – Městské informační a kulturní středisko min. - minulý m. j. – mimo jiné MěÚ – městský úřad MM – Moravské muzeum MU – Masarykova univerzita nal. – nalezl, nalezli nám. - náměstí

např. – například Něm. – Německo NLN – Nakladatelství Lidové noviny n. l. – našeho letopočtu NPÚ – Národní památkový ústav o. c. – opus citati (citované dílo) okr. – okres ONV – okresní národní výbor österr. – österreichisch (rakouský) OV KSČ – Okresní výbor Komunistické strany Československa passim – průběžně popř. – popřípadě pp. – pánové PV – Přehled výzkumů AÚ AV ČR (dříve ČSAV) Brno r. – roku rkp. - rukopis Rak. – Rakousko SOKA – Státní okresní archiv stol. - století str. – strana SU – Slezská univerzita sv. – svatý sv. v. – světová válka SÚRPMO – Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů SZMO – Slezské zemské muzeum Opava tzv. – takzvaný ul. - ulice ungar. – ungarisch (maďarský) vč. – včetně ved. – vedoucí VK – vědecká knihovna VL – Vlastivědné listy WPZ – Wiener prähistorische Zeitschrift (Wien)

64


P R A ME N Y

AAO SZMO – písemnosti a obrazový materiál, uložený v archivu Archeologického oddělení SZMO Blucha, V. 1968p: Kronika města Krnova 1967. Krnov 1968 Bříza, S. – Janáková, M. 2010p: Lichnov. Náhodný nález 2009. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno 2772/10) Špicovní kalendář 2014: Interní tisk „Hospody Na špici“, Krnov 2013 Kouřil, P. 1982p: Pohár se třemi výlevkami – středověk. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. j. 1322/82) Kouřil, P. 1985p: Pelhřimovy. Středověký kostel. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. j. 1349/85) Král, J. 1959p: Úvalno. Slovanské nehrazené sídliště z konce VIII. a z průběhu IX. století. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. j. 3717/59) Král, J. 1965p: Úvalno. Středověk – 12. a 13. století. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. j. 1494/65) Král, J. 1976p: Víno. Slovanské opevněné útočištné hradisko. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. j. 450/76) Krasnokutská, T. 2007p: Úvalno – Den Braven (okr. Bruntál). Číslo akce (NPÚ): 2/06. Nálezová zpráva. Krasnokutská, T. 2008p: Areál fy. Den Braven. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. j.4143/08) Pavelčík, J. 1958pa: Úvalno – slezské sídliště. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. 1312/58) Pavelčík, J. 1958pb: Úvalno, okr. Krnov. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. j. 1311/58) Pavelčík, J. 1960p: Zachraňovací výzkum lužického a slezského sídliště. Úvalno. Nálezová zpráva. Opava. (SZM Opava, č. j. 1734) Stabrava, P. 2000p: Úvalno. Den Braven. Záchranný výzkum 15/99. Hlášení o výzkumu. (AÚ AV Brno č. j. 712/00) Zacherle, S. 1957p: Zpráva o nálezu jámy s volutovou keramikou v Krnově. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. j. 1806/60)

65


Zacherle, S. 1957pa: Zpráva o nálezu neolitických rohovcových nástrojů a odštěpků na vrchu „Gemeindeberg“ u Krnova. Nálezová zpráva. (AÚ AV Brno č. j. 1807/60) Zezulová, M. 2004p: Krnov severovýchodní obchvat. Číslo akce: 15/04. Nálezová zpráva z povrchové prospekce.

66


L I T E RA T U R A

Bakala, J. 1970: Lumír Jisl a vědecké bádání ve Slezsku. ČSM B XIX. 1, str. 1–8, příl. Blucha, V. 1969: Historie města Krnova, Krnov Blucha, V. 1992: PhDr. Lumír Jisl (1921 – 1969), Krnovsko, II. ediční řada, 2. část, str. 5 Brachtl, Z. 1993: Povrchové sběry v katastru Slezských Pavlovic (okr. Bruntál),

PV

35

(1990), str. 113 Bříza, S. 1977: Archeologický výzkum bývalého městského špitálu s kostelem sv. Ducha v Krnově, Zpravodaj města Krnova, červen 1977 Bříza, S. 2004: Schellenburg. Vývraty 1. 1997 – 2001. Rozmn. rkp. Krnov Bříza, S. 2006: Pravěké památky Krnovska, Krnov Bříza, S. 2006a: Archeologické nálezy ze sbírek Městského muzea Krnov. Průvodní text k expozici „Střípky minulosti“. Krnov Bříza, S. 2008a: Krnov (okr. Bruntál), PV 49, str. 310-311 Bříza, S. 2009: Krnov (okr. Bruntál), PV 50, str. 288–289 Bříza, S. 2013: Úvalno (okr. Bruntál), PV 54-1, str. 176–177 Bříza, S. – Dofek, V. 2015: Brantice (okr. Bruntál), PV 56-1, 211 Bříza, S. – Feilhauer, R. 2014: Býkov – Láryšov (k. ú. Býkov, okr. Bruntál), PV 55-1, str. 229-230 Bříza, S. – Janáková, M. 2010: Lichnov (okr. Bruntál), PV 51, str. 384 Bříza, S. – Kolář, F. – Zezula, M. 2015: Krnov a jeho archeologický výzkum. In: Kolář, F. – Prix, D. – Zezula, M. eds. 2015, str. 58-67 Bříza, S. – Legerski, M. 2015: Krnov (k. ú. Opavské Předměstí), PV 56-1, 183 Bříza, S. – Pavelková, M. – Ulahel, P. 2012: Krnov (k. ú. Opavské předměstí, okr. Bruntál), PV 53-1, str. 164 – 166 Bříza, S. – Sosín, L. 2015: Krnov (k. ú. Opavské Předměstí, okr. Bruntál), PV 56-1, 182183 Bříza, S. – Šebela, L. – Ulahel, P. 2014: Úvalno (okr. Bruntál), PV 55-1, str. 190 Bříza, S. – Ulahel, P. 2010: Krnov (Opavské předměstí, okr. Bruntál), PV 51, str. 314 Bříza, S. – Ulahel, P. 2010a: Krnov (Opavské předměstí, okr. Bruntál), PV 51, str. 330-331

67


Bříza, S. - Ulahel, P. 2010b: Krnov (Opavské předměstí, okr. Bruntál), PV 51, str. 345-346 Bříza, S. – Ulahel, P. 2010c: Úvalno (okr. Bruntál), PV 51, str. 339 Bříza, S. – Ulahel, P. 2012: Krnov (k. ú. Opavské předměstí, okr. Bruntál), PV 53-1, str. 146 Bříza, S. – Ulahel, P. 2015: Úvalno (okr. Bruntál), PV 56-1, 172-174 Burian, V. 1972: Nález kostěné brusle v Olomouci (okr. Olomouc), PV 16 (1971), str. 111, 248 Dehnerová, H. 2000: Osídlení lokality Úvalno – Cvilín v období lužické kultury. Brno. Rkp diplomové práce. (MU Brno) Dohnal, V. 1988: Opevněná sídliště z doby popelnicových polí na Moravě I, II, Kroměříž Dohnalová, E. – Smékalová, N. 2007: PhDr. Vít Dohnal, CSc. Personální bibliografie 1955 – 2006, Olomouc (VK) Filip, J. a kol. 1966: Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas 1. [a - k], Brno -ha- 1957: Zbytky městských hradeb v Krnově, Krnovsko 1, str. 13 Heinrich, A. 1826: Germanische Alterthümer aus dem Heidenthume, Aufgefunden in k. k. Schlesien. In: Wolny, G. 1826, Taschenbuch für die Geschichte Mährens und Schlesiens I., str. 216–239, Brno Hornišer, I. 2007: Archeologické sbírky Muzea v Bruntále, Sborník bruntálského muzea 2007, str. 22–24 Hořínková, A. – Rataj, P. 2014: Rusín (okr. Bruntál), PV 55-1, str. 213 Huttarsch, W. 1926: „Studie über vorgeschichtliches Spinnen und Weben auf den beiden Burgbergen bei Jägerndorf“, JL 1, str. 15 Huttarsch, W. 1931 : Nachruf für Prof. Dr. Ernst Königer, JL 6, str. 65-69 Christ, A. sine: Geschichte des Bezirkes Hotzenplotz. (Mährische Enklave), Würbenthal Janák, V. 1987: Keramik der Urnenfelderkultur aus Krnov – Cvilín (Bez. Bruntál), PV 29 (1984), str. 32 Janák, V. 2000: Prehistorické kamenné artefakty v bruntálském muzeu a počátky osídlení severozápadní části Nízkého Jeseníku, Sborník bruntálského muzea 2000, str. 5 – 14 Janák, V. 2010: Docent Pavel Kouřil šedesátiletý, VL 36, č. 2, str. 42– 44 Janák, V. 2012: Slezsko v pravěku. In: Jirásek ed. 2012, str. 17-94, 438-489 Janák, V. – Kouřil, P. 1991: Problémy a úkoly archeologie v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě, ČSM – B 40, str. 193–219 68


Janák, V. – Rataj, P. 2015: Pravěká minulost Bruntálu a jeho horského okolí. ČSZM – B 64, str. 1-20 Janáková, M.: viz Bříza, S. – Janáková, M. Janeček, B. 1992: PhDr. Martin Košútek (1948 – 1990), Krnovsko, II. ediční řada, 1. část, duben 1992, str. 24 (jas, zez) 2006: Archeology čeká práce, Region. Krnovské noviny, roč. 15, č. 12, str. 3 Jirásek Z. ed. 2012: Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490, Praha (NLN s. r. o.) Jisl, L. 1957: K nejstaršímu osídlení krnovského okresu, Krnovsko č. 1, str. 1–5 r e p r i n t : Krnovsko, II. ediční řada 1992, 2. část, str. 5–9 Jisl, L. 1964: Počátky archeologického bádání ve Slezsku a opavská muzea, Ostrava, str. 121-129 Jisl, L. 1965: Žárové pohřebiště lidu popelnicových polí v Úvalně u Krnova, ČSM – B, roč. XIV, str. 7–20 Jisl, L. 1968: Slezsko a Ostravsko v pravěku a rané době dějinné. In: Ostravsko do roku 1848, Ostrava, str. 10–29 Jisl, L. – Nemeškalová–Jiroudková Z. 1971: Addenda et corrigenda k soupisu antických mincí ve Slezsku, ČSM – B XX, str. 42-56, tab. I-III Juchelka, J. 2005: Doba bronzová a doba železná v českém Slezsku, VL roč. 31, č. 1, str. 1–3 Juchelka, J. 2006: Souhrn lokalit s nálezy předmětů kultury lidu lužických popelnicových polí v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě, ČSZM – B, roč. 55, str. 193-204 Juchelka, J. 2007: Doklady náboženství a kultu lužické kultury v archeologických nálezech z českého Slezska. VL 1/2007, roč. 33, str. 1–3 Juchelka, J. 2008: Závěr vývoje lužické kultury na Opavsku, PV roč. 49, str. 109–124 Juchelka, J. 2010: Bronzové a železné náramky, nápažníky a nánožníky lužické kultury v českém Slezsku, PV roč. 51, str. 109-118 Juchelka, J. 2012: Úvalno (okr. Bruntál), PV roč. 53-1, str. 157 Juchelka, J. 2012a: Úvalno (okr. Bruntál), PV roč. 53-2, str. 177 Juchelková, L. – Matyska J. 1985: Změny hranic obcí okresu Bruntál od roku 1945, VL roč. 11, č. 2, str. 1–7

69


Jurende, K. 1922: Alterthümer bei Lobenstein und Kreuzendorf in k. k. Schlesien, Mittheilungen der k. k. Mährisch – Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn, 1822 Kaleta, J.: viz: Šopák, P. – Kaleta, J. Karger, V. 1922: Předhistorické bádání ve Slezsku a výstava před- a prvohistorických starožitností v Zem. museu slezském, Věstník Slezského zemského musea v Opavě 1, 1922, str. 7–31 Kiecoň, M. 2001: Krnov (okr. Bruntál), PV 42, str. 162 Kienel, J. 1934: Die Schellenburg und der Burgberg sowie ihre vorgeschichtlichen Umwallungen, JL roč. 8, str. ll–14, 21–23, 27–28 Kinzer, H. 1925: Studie über vorgeschichtliches Spinnen und Weben auf den beiden Burgbergen bei Jägerndorf. Separat-Abdruck aus dem Anzeiger des Schles. Landes-Museums in Troppau, II. Jahrg. 1923/24 Kinzer 1926a: Aufdeckung eines unterirdischen Gewölbes in Jägerndorf, JL 1, str. 40 Kinzer, H. 1927: Eine vorzeitliche Schlittenkufe aus Jägerndorf, JL roč. 2, str. 1-3 Kinzer, H. 1927b: Diluvialerfund Fund aus der zweiten Eiszeit in Jägerndorf. Ein zweiter Mamut- oder Elefantenbackenzahn der Vorzeit, JL roč. 2, str. 78-79 Kinzer, H. 1928: Museumsbericht für das Jahr 1927, JL 3, str. 11-12 Kinzer, H. 1928a: Die Geschichte des Jägerndorfer Museums, JL 3, str. 61-69 Kinzer, H. 1928b: Fund von der Ruine Warthenau, JL 3, str. 78 Kinzer, H. 1929: Die Schellenburg bei Jägerndorf. Bau, Geschichte und Sage derselben, Jägerndorf (kopie nepublikovaného rukopisu) Kinzer, H. 1929a: Die beiden Steinsockel vor der Schwedenmauer i Jägerndorf, JL 4/1, str. 1–2 Kinzer 1930: Eine Kupferne Armspirale aus der ältesten Bronzezeit (2100 bis 1800 v. Chr.) vom Burgberge bei Jägerndorf, JL roč. 5, str. 5–7 Kinzer, H. 1930a: Museumsbericht für das Jahr 1929, JL 5, str. 20-22 Kinzer, H. 1931: Museumsbericht für das Jahr 1930, JL 6, str. 22-23 Kinzer, H. 1931a: Ruine Warthenau, JL 6, str. 48 Kinzer, H. 1934: Die prähistorische Wallanlage auf dem Burgberge, JL roč. 8, str. 25-27 Kinzer, H. – Königer, E. 1927: Die Jägerndorfer Stadttore und ihre Geschichte, Jägerndorf (Heimatsverlag Fritz Freissler) Kinzer, H. – Königer, E. 1928: Zu dem Werke „Die Jägerndorfer Stadttore und ihre Geschichte“ von Dir. H. Kinzer und Dr. E. Königer, JL 3, str. 15 70


Klos, O. 1923: Ehrenblatt. In: Schulig 1923, str. 682-694 Kober, E. 1993: Direktor Ing. Heinrich Kinzer †, JL 7, str. 1-3 Kober, E. 1933a: Die Schellenburg, JL 7, str. 65-66 Kober, E. 1933c: Die Schellenburg, JL 7, str. 81-84 Kober, E. 1934: Schellenburg, JL 8, str. 24 Kober, E. 1934a: Schellenburg, JL 8, str. 33 Kober, E. 1934b: Wartenau, JL 8, str. 37 an. Kober, E. 1934h: Schellenburg, JL 8, str. 88 Kober, E. 1935a: Freilegung der Schellenburg, JL 9, str. 20 Kober, E. 1935f: Schellenburg, JL 9, str. 68 Kober, E. 1935g: Burgberg, JL 9, str. 69 Kober, E. 1935h: Jungsteinzeitliche Siedlung vor 4000 bis 5000 Jahren auf den beiden Burgbergen, JL 9, str. 87 Kober E. 1936: Fundgegensände von der Schellenburg, JL 10, str. 12 Kober, E. 1936a: Die Schellenburg, JL 10, str. 29-30 Kober, E. 1936b: Tätigkeitsbericht des Jägerndorfer Museums für das Jahr 1935, JL 10, str. 30-31 Kober, E. 1936c: Unsere Schlesische Heimat, JL 10, str. 40-42 Kober, E. 1936d: Ein wichtiger Fund aus der Kupferzeit. (3000 bis 4000 alt). JL 10, str. 63 Kober, E. 1936f: Die Schellenburg, JL 10, str. 106 Kober, E. 1944: †Dozent Dr. Herbert Weinelt, JL 12, str. 1 Kober, E. 1994: Heimatbuch für den Kreis Jägerndorf , Ostsudetenland, Grettstadt Kolář, F. 2009: Býkov (okr. Bruntál), PV 50, str. 382-383 Kolář, F. – Prix, D. – Zezula, M. eds. 2015: Krnov – historie, archeologie, Ostrava (NPÚ) Kolář, F. – Skalická, P. 2011: Brantice (okr. Bruntál), PV 52-2, str. 104–106 Kolář, F. – Zezula, M. 2013: Hrozová (okr. Bruntál), PV 54-2, 193-194 Kolář, F.: viz: Bříza, S. – Kolář, F. – Zezula, M. Kolář, F.: viz: Prix, D. – Kolář, F. Kostrhounová, V. 1992: 110 let krnovského muzea, Krnovsko, II. ediční řada, 2. část, str. 1–5 Kostrhounová, V. 1992a: Profesor ing. Heinrich Kinzer, Krnovsko, II. ediční řada, 3. část, str. 16-17 Kouřil, P. 1981: Hrad Cvilín – předsunuté opevnění (okr. Bruntál), PV 24 (1979), str. 47 71


Kouřil, P. 1983: Lesefunde bei Úvalno, PV 26 (1981), str. 59 Kouřil, P. 1985: Archäologische Feststellung auf dem Burg Zator, PV 28 (1983), str. 68 Kouřil, P. 1987: Revsionsuntersuchung der Burgen um Bruntál und Šumperk und zwei unbekannte mittelalterliche Fortifikationen (Bez. Bruntál, Bez. Šumperk, PV 29 (1984), str. 45 Kouřil, P. 1987a: Revisionsuntersuchung von Burgen im Opava, Bruntál und Šumperk Raum, PV 30 (1985), str. 56 Kouřil, P. 1992: Pravěké a raně středověké osídlení. In: Slezsko, Opava, str. 29–40 (Matice Slezská) Kouřil, P. 1994: Slovanské osídlení českého Slezska, Brno – Český Těšín Kouřil, P. – Plaček, M. 1985: Hrad Luginsland a jeho úloha v kolonizaci Krnovska,

ČSM

– B, roč 34, str. 114–127 Kouřil, P. – Plaček, M. 1985a: Dvě neznámé drobné středověké fortifikace na Bruntálsku, ČSM – B, roč. 34, str. 193-199 Kouřil, P. – Prix, D. – Wihoda, M. 2000: Hrady českého Slezska, Brno – Opava Král, J. 1958: Eine vorläufige Mitteilung über di slavische Besiedlung in der Gemeinde Úvalno, Bez. Krnov, PV 3 (1958), Brno 1958, str. 82–84 Král, J. 1958a: Zpráva o drobných zachraňovacích akcích expositury v Opavě, PV 3 (1958), Brno 1958, str. 104 Král, J. 1959: Slovanská osada z 9. století v Úvalně, okr. Krnov, ČSM – B, roč. VIII, str. 82–100 Král, J. 1971: Tři drobné nálezy z minulosti Krnova, Slezsko roč. III, str. 33 Kramplová, J. 1992: Ing. Bohuslav Kubalec, Krnovsko – II. ediční řada, 3. část, str. 25 -26 Krasnokutská, T. 2007: Úvalno (okr. Bruntál), PV 48, str. 370-371 Kravar, Z. 2014: hesla in: Šíl, J. & kolektiv 2014 Kubalec: viz Zapletal – Kubalec Kudlich, W. 1937: Zehn Jahre „Jägerndorfer Ländchen“, JL 11, str. 1-3 Kudlich, W. 1938: Drei schlesische Kupferflachbeile, Altschlesische Blätter 13, str. 172 -178 Kulka, R. 1886: Der Burgberg bei Jägerndorf in Schlesien, MAGW XVI, (nové řady sv. VI), str. 169–174 Kulka, R. 1889: Beiträge zur Vorgeschichte Oesterreichisch – Schlesiens, MAGW, sv. XIX (nové řady sv. IX), str. 1–11 72


Kulka, R. 1894: Vorgeschichtliche Funde aus Oesterreichisch – Schlesiens, MAGW, XXIV (nové řady sv. XIV), [3-4] Kulka, R. 1897: Vorgeschichte Schlesiens. In: Oest. – ung. Monarchie im Wort und Bild 17. Mähren und Schlesien, Wien 1897, str. 517-525 Kulka, R. 1903: Überblick über die Vorgeschichte Österrr. – Schlesiens, MAGW 33, Sitzber., str. 90–95 Kyrle, G. 1918: Ein neolithischer Werkzeugatelier am Burgberg bei Jägerndorf, WPZ, V. roč. 1918, str. 76–78 Larisch,

K. 1919:

Prähistorisches aus der näheren Umgebung von Jägerndorf

(Schellenburg). Jägerndorf. Rkp. uložený v AAO SZMO Lepařová, E.: viz: Šopák, P. – Lepařová, E. Makowski, A. 1897: Zur Vorgeschichte Mährens. In: Die österr. – ungar. Monarchie im Wort und Bild 17. Mähren und Schlesien, Wien, str. 53-67 Matyska, J.: viz Juchelková, L. – Matyska, J. Michl Bernard, A. 2014: Stručná historie Městského muzea v Krnově, VL roč. 40, č. 2, str. 1 -5 Musil, F. – Plaček, M. 2003: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska. Praha Musil, F. – Plaček, M. – Úlovec, J. 2005: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Praha Myška, M. 2003: Faustin Ens, Ostrava Pavelčík, J. 1958: Sídliště lidu se slezskou kulturou v Úvalně, okr. Krnov, PV 3 (1958), Brno 1958, str. 40 Pavelčík, J. 1960: Nález hallstattských plodin v Úvalně (okres Bruntál), ČSM – B, roč. IX, str. 16–22 Pavelčík, J. 1960a: Průzkum kostelní kaple v Osoblaze. Krnovsko č. 9, str. 16–17 Pavelčík, J. 1960b: Průzkum kostelní kaple v Osoblaze, PV 3 (1959), str. 139 Pavelčík, J. 1991: Sekeromlat lidu se šňůrovou keramikou z Linhartov (okr. Bruntál), PV 33 (1988), str. 18 Pavelčík, J. 1993: Fund eines steinernen Klopfers in Krásná Loučka (Bez. Bruntál), PV 34 (1989), str. 39 Pavelčík, J. 1993b: Bošácká kulturní skupina. In: Podborský a kol. 1993, str. 200–204 Pavelková, M. 2011: Archeologické nálezy z období lužických popelnicových polí na Krnovsku, Opava. Rkp dipl. práce. (SU Opava) Pavelková, M. – viz také: Bříza, S. – Pavelková, M. – Ulahel, P. 73


Peter A. 1870: Heidnische Grabalterthümer in Schlesien, Mitteilungen der k. k. Central Comission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmäler in Wien XV, str. LXX – LXXX Plaček, M. 1999: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha Plaček, M.: viz: Kouřil, P. – Plaček, M. Plaček, M.: viz: Musil, F. – Plaček, M.; Plaček, M.: viz: Musil, F. – Plaček, M. – Úlovec, J. Podborský, V. 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit, Brno Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy, Brno Poloczkowa, B. 1977: Inž. Wiktor Karger (In memoriam), ČSM – B 26, str. 184-188 Pospíšil, J. 1899: Krátký přehled předhistorických památek slezských, Věstník „Matice opavské“ 1899, č. 8, str. 1-11 Prix, D. 2012: hesla in: Šopák, P. & kolektiv 2012 Prix, D. – Kolář, F. 2015: Gotický špitál s kostelem sv. Ducha. In: Kolář, F. – Prix, D. – Zezula, M. eds. 2015, str. 194-201 Prix, D.: viz: Kolář, F. – Prix, D. – Zezula, M. 2015 Prix, D.: viz Kouřil, P. – Prix, D. - Wihoda, M. 2000 Proksch, J. 1930: Heinrich Schulig†. 1849-1930. JL 5, str. 65-68 Přichystal, A.: viz: Škrdla, P. – Přichystal, A. Rataj, P.: viz: Hořínková, A. – Rataj, P. Rataj, P.: viz: Janák, V. – Rataj, P. Rzehak A. 1898/9: Die prähistorische Sammlung des Franzens – Museum, Museum Francisceum Annales, 53–90 Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku, I. Text, II. Tabulky, Brno (MM) Sartori, F. 1818: Urnen im Fürstenthume Jägerndorf gefunden, Mahlerisches Taschenbuch für Freunde interessanter Gegenden, Natur- und Kunst Merkwürdigkeiten der Österreichischen Monarchie 6, str. 180–184 Schirmeisen, K. 1935: Jungsteinzeitliche Siedlungen auf dem Burgberg bei Jägerndorf, JL roč. 9, str. 29–31, 41–43, 49–55 Schirmeisen, K. 1936: Neuere Vorgeschichtsfunde auf dem Burg- und dem Schellenburgberg bei Jägerndorf, Verhandlungen des Naturforschenden Vereins, 67. Band für das Jahr 1935, str.138–147 74


Schirmeisen, K. 1938: Die vorgeschichtlichen Rätsel des Burg- und des Schellenburgbergs bei Jägerndorf, Tagesbote 19. November 1938 Schulig, H. 1923: Ein Heimatbuch für die Bezirke Jägerndorf und Olbersdorf, Troppau Skalická, P. 2014: hesla in: Šíl, J. & kolektiv 2014. Skalická, P. – Šíl, J. 2014: hesla in: Šíl, J. & kolektiv 2014 Skalická, P.: viz: Kolář, F. – Skalická, P. Skalická, P.: viz Šíl, J. – Skalická, P. Sklenář K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů, Praha Skutil, J. 1935: Heinrichovy prehistorické nálezy z Úvalna, Věstník Matice opavské, XXXX – 1935, str. 125–130 Skutil, J. 1965: Bibliografie moravského pleistocenu 1850 – 1950, Brno Smékalová, N.: viz: Dohnalová, E. – Smékalová, N. Spatzier J. 1880: Beiträge für die Geschichte des Burgberges, der Umgebung und der Stadt Jägerndorf, Krnov Stabrava, P. 2002: Výsledky záchranného archeologického výzkumu na parcele č. 2415/24 v Úvalně, okres Bruntál. Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i zemiach pogranicznych w latach 1999 – 2000, str. 90-94 Stabrava, P. 2009: Třemešná (okr. Bruntál), PV 50, str. 302 Stuchlík, S. 2002: Bronzová sekera z Hlinky. Sborník bruntálského muzea 2002, str. 13 16 Stuchlík, S. 2005: Pravěké a časně historické osídlení českého Slezska. In: Wspólne korzenie, wspólna Europa, Kietrz, str. 73–94 Šebela, L.: viz: Bříza, S. – Šebela, L. – Ulahel, P. Šembera, A. V. 1863: Mapa země moravské, místní a národopisná, 1. vyd. 1863 Šiffner, J. 2007: Výšinné sídliště na Předním cvilínském kopci u Krnova v kontextu osídlení kultury nálevkovitých pohárů v horním Poodří. Opava. Rkp diplomové práce (SU Opava) Šikulová, V. 1966: Hradisko ve Víně, Vpřed – orgán OV KSČ a ONV v Bruntále, 25/6, 1966, str. 2 Šikulová, V. 1993: Vysvětlení ke středověkému prstenu z Holasovic (okr. Opava), ČSZM - B 42, str. 13–16 + příl. Šíl, J. 2014: hesla in: Šíl, J. & kolektiv 2014

75


Šíl, J. & kolektiv 2014: Země a její muzeum. Slezské zemské muzeum a muzejní tradice českého Slezska, Opava (SZMO) Šíl, J. – Skalická, P. 2014: hesla in: Šíl, J, & kolektiv 2014 Šíl, J.: viz: Skalická, P. – Šíl, J. 2014 Škrdla, P. – Přichystal, A. 2003: Boršice u Buchlovic (okr. Uh. Hradiště), PV 44, str. 177187 Šopák, P. & kolektiv 2011: Paměť Slezska. Památky a paměťové instituce českého Slezska v 16. až 19. století, Opava (SZMO) Šopák, P. 2014: hesla in: Šopák, P. & kolektiv 2014. Šopák, P. & kolektiv 2014: Muzea českého Slezska. Slovníkové příručka. Opava (SU) Šopák, P. – Dvořák, F. 2014: hesla in: Šopák, P. & kolektiv 2014 Šopák, P. – Kaleta, J. 2014: hesla in: Šopák, P. & kolektiv 2014 Šopák, P. – Lepařová, E. 2014: hesla in: Šopák, P. & kolektiv 2014 Štrof, A. 1993: Kultura lužických popelnicových polí. In: Podborský a kol. 1993, str. 301 -328 Tejral, J. 2000: Nové poznatky k nálezu „hunského“ kotle z Razové, Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis, 5, str. 151–166 Tymonová, M. 2010: Archeologické doklady každodenního života obyvatel hradu Cvilína v období středověku a raného novověku, Archaeologia historica 35/2010/1-2, str. 63-79 Tymonová, M. 2011: hesla in: Šopák & kolektiv 2011 Vojkovský, R. 2003: Cvilín, Dobrá Vojkovský, R. 2003a: Vartnov, Dobrá Vrťová, D. 2011: Vlastivědný zpravodaj Krnovsko, VL roč. 37, č. ě, str. 32–33 Weinelt H. 1935: Schlesische Burgen. Burg Zator und Feste Seifersdorf, JL 9, str. 89, 91-93 Weinelt, H. 1936: Schlesische Burgen . Schloss Jägerndorf. JL 10, str. 1–2 Weinelt, H. 1936a: Schlesische Burgen. Die Schellenburg und ihre Bedeutung für die Frühgeschichte, JL 10, str. 10–12, 18, 27–28 Weinelt, H. 1936b:Schlesische Burgen. Zur Burgenkunde und Siedlungsgeschichte der Hohenplotzer Enklave, JL 10, str. 89-93 Zajícová, I. – Michl-Bernard, A. 2014: hesla in: Šíl, J. & kolektiv 2014 Zapletal – Kubalec 1959: Geografie okresu Krnov, Krnov Zezula, M. 2001: Bohušov (okr. Bruntál), PV 42, str. 129 76


Zezula, M. 2001a: Bohušov (okr. Bruntál), PV 42, str. 187 Zezula, M. 2001b: Bohušov (k. ú. Ostrá Hora, okr. Bruntál), PV 42, str. 187 Zezula, M. 2001c: Brantice (okr. Bruntál), PV 42, str. 187 Zezula, M. 2001d: Bohušov (okr. Bruntál), PV 42, str. 197-198 Zezula, M. 2001e: Brantice (okr. Bruntál), PV 42, str. 199 Zezula, M. 2001g: Hynčice (okr. Bruntál), PV 42, str. 208 Zezula, M. 2006: Bohušov (okr. Bruntál), PV 47, str. 169 Zezula, M. 2011: Bohušov (okr. Bruntál), PV 52-2, str. 100 – 102 Zezula, M. 2013: K životnímu a pracovnímu jubileu Vlasty Šikulové, ČSZM – B, roč. 62, č. 2–3, str. 101–106 Zezula, M.: viz: Bříza, S. – Kolář, F. – Zezula, M. Zezula, M.: viz: Kolář, F. – Zezula, M. Zezula, M.: viz: Kolář, F. – Prix, D. – Zezula, M.

77


Copyright © Mgr. Svatopluk Bříza, Mgr. Markéta Janáková, 2016 Vydal: Město Krnov, Hlavní náměstí 1, Krnov 794 01 Vydání: první, 2016 Tisk: Město Krnov, Hlavní náměstí 1, Krnov 794 01 Vazba: Město Krnov, Hlavní náměstí 1, Krnov 794 01

Kniha vychází v rámci udržitelnosti česko-polského projektu REGIO LITERA

ISBN 978-80-87826-12-6

78

HISTORIE ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA KRNOVSKU

Recommend Documents