Historie rockové hudby na Třebíčsku

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Ústav hudební vědy

Martin Pašek

Historie rockové hudby na Třebíčsku Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc. Brno 2013

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracoval Samostatně, pouze s využitím uvedených pramenů a literatury. Třebíč dne 9. května 2013

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce PhDr. Aleši Opekarovi, CSc. za cenné rady a odkazy na literaturu. Poděkování si dále zaslouží všichni, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli ke vzniku této práce: Pavel Hlaváč, Miroslav Zbožínek, Jiří Látal, Petr Malý, Jiří Smrž, Richard Pek, Karel Ošmera, Vladimír Sovák, Petr Kotlík, Jiří Novotný, Miroslav Uhlíř, Vladimír Mijovič, Helena Nosková i ti, o nichž bude psáno.

ÚVOD.....................................................................................................................................................6 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................8 1)

STAV BÁDÁNÍ ..............................................................................................................................9 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

2)

ČASOVÉ A MÍSTNÍ VYMEZENÍ OBSAHU PRÁCE ............................................................... 12 2.1 2.2 2.3

3)

KIDD & ROVERS ............................................................................................................................................ 19 ORION.............................................................................................................................................................. 19 PAVEL HLAVÁČ .............................................................................................................................................. 20 BABRANI A THIS FREE .................................................................................................................................. 20 ITA STRNAD .................................................................................................................................................... 21 P.LEA.S ........................................................................................................................................................... 21 DANA HOBZOVÁ ........................................................................................................................................... 22

VYBRANÉ BIOGRAFIE – SEDMDESÁTÁ LÉTA.................................................................... 23 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6

7)

KVALIFIKAČNÍ PŘEHRÁVKY ........................................................................................................................ 16 ZÁKLADNÍ VOJENSKÁ SLUŽBA.................................................................................................................... 16 ZÁKAZY ZE STRANY KULTURNÍCH KOMISÍ .............................................................................................. 17

VYBRANÉ BIOGRAFIE – ŠEDESÁTÁ LÉTA .......................................................................... 18 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

6)

VYSTOUPENÍ INTERPRETŮ NEPOCHÁZEJÍCÍCH Z TŘEBÍČSKA .............................................................. 15 RADIO LUXEMBOURG................................................................................................................................... 15 PROCES ZÍSKÁVÁNÍ REPERTOÁRU .............................................................................................................. 15

VYBRANÉ NEGATIVNÍ VLIVY NA HUDEBNÍ PRODUKCI ............................................... 16 4.1 4.2 4.3

5)

CHARAKTERISTIKA REGIONU ..................................................................................................................... 12 SÁLY A JINÁ KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ .............................................................................................................. 12 POLITICKO-KULTURNÍ ORGÁNY A ZŘIZOVATELÉ .................................................................................. 13

VYBRANÉ POZITIVNÍ VLIVY NA HUDEBNÍ PRODUKCI ................................................. 15 3.1 3.2 3.3

4)

LITERATURA O ROCKOVÉ HUDBĚ VŠEOBECNĚ ..........................................................................................9 LEXIKOLOGICKÁ LITERATURA O ROCKOVÉ HUDBĚ .............................................................................. 10 LITERATURA O REGIONÁLNÍ ROCKOVÉ HUDBĚ ..................................................................................... 11 PERIODIKA VĚNUJÍCÍ SE ROCKOVÉ HUDBĚ ............................................................................................. 11 PRAMENNÁ ZÁKLADNA K TŘEBÍČSKÉMU ROCKU ................................................................................... 11

ARTICULUS ...................................................................................................................................................... 23 MERKUR .......................................................................................................................................................... 24 MODUS............................................................................................................................................................. 25 PEKELNÍCI....................................................................................................................................................... 25 KOMETY 71 – NAUTILUS – PRIVILEGIUM – PULS.................................................................................... 25 MATADOR ....................................................................................................................................................... 26

VYBRANÉ BIOGRAFIE – OSMDESÁTÁ LÉTA ...................................................................... 27 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5

WATT 80 .......................................................................................................................................................... 27 SMARAGD ........................................................................................................................................................ 28 BAGR ................................................................................................................................................................ 28 CARMEN........................................................................................................................................................... 29 MORAVA .......................................................................................................................................................... 29

8)

VYBRANÉ BIOGRAFIE – NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU ............................................................ 31 8.1 8.2 8.3

9)

THE STINGS .................................................................................................................................................... 31 CROMMELIN.................................................................................................................................................... 31 RONÁTA........................................................................................................................................................... 33

VYBRANÉ BIOGRAFIE – MORAVSKÉ BUDĚJOVICE .......................................................... 34 9.1 9.2

10) 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9 11) 11.1 11.2 11.3

BEAMS OF SOUL – PAPRSKY......................................................................................................................... 34 GENESIS........................................................................................................................................................... 34 ČINNOST UVEDENÝCH PŘEDSTAVITELŮ PO ROCE 1989 .......................................... 35 PAVEL HLAVÁČ .............................................................................................................................................. 35 MIROSLAV ZBOŽÍNEK .................................................................................................................................. 35 PEKELNÍCI....................................................................................................................................................... 35 MIROSLAV UHLÍŘ........................................................................................................................................... 36 VÁCLAV BARTOŠ ............................................................................................................................................ 36 BAGR ................................................................................................................................................................ 36 CARMEN........................................................................................................................................................... 36 MORAVA .......................................................................................................................................................... 36 SETKÁNÍ ROCKOVÝCH SKUPIN ZE 70. A 80. LET MINULÉHO STOLETÍ ................................................ 37 HUDEBNÍ ANALÝZA VYBRANÝCH SKLADEB ................................................................ 38 BAGR: „QUASIMODO“ .................................................................................................................................. 38 CARMEN: „SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ“......................................................................................................... 39 MORAVA: „MORAVA“ ................................................................................................................................... 39

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 40 SUMMARY........................................................................................................................................... 41 POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA .......................................................................................... 42 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 45

ÚVOD Rocková hudba se řadí do oblasti nonartificiální hudby, jež za více než 50 let prošla bouřlivým dramatickým vývojem a oslovila několik generací posluchačů. Vzhledem k tomu, že o světové rockové hudbě a československé rockové hudbě v obecném slova smyslu bylo napsáno a vydáno množství nejrůznějších publikací (viz kapitolu 1.1), regionálním produkcím není věnována přílišná pozornost, což se pokusíme do jisté míry napravit. Cílem práce je zpracovat systematický a reprezentativní přehled o hudebním dění a hlavních představitelích v oblasti rocku a big beatu v Třebíči, a to od poloviny šedesátých let 20. století po Sametovou revoluci v roce 1989, s nástinem další činnosti uvedených osobností a uskupení. Práce se věnuje výhradně rockové a bigbeatové produkci. Pod pojmem big beat podle Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby rozumíme typicky české nepřesné označení pro rock’n’roll, což je hudební styl vznikající v polovině padesátých let 20. století v USA z blues a country & western music, jenž na počátku představoval Bill Halley a The Comets, později především Elvis Presley. Přeneseně se výrazu užívá i pro hudbu tzv. Mersey soundu, jehož hlavním představitelem jsou ve své rané tvorbě Beatles. Označení vzniklo podle řeky Mersey, která protéká Liverpoolem, a uvedený styl pronikl do celé Evropy, socialistického Československa nevyjímaje. Předmětem zájmu nebudou taneční a swingové orchestry, byť tvoří nezanedbatelnou část dobového hudebního života v Třebíči. Na prvním místě je třeba uvést Závodní orchestr ZGK pod vedením Rudolfa Syrového, později změněný na taneční orchestr s názvem Flowers. Dalším reprezentantem je orchestr Swing 73 s kapelníkem Bohumilem Janíkem, který zmiňujeme kvůli Janíkově předchozí činnosti, a v neposlední řadě Taneční orchestr Oldřicha Moulise, který zajišťoval hudební produkci na plesech a dalších oficiálních událostech ZK ZGK v osmdesátých letech. Folkové a country skupiny (Návrat, Lháři) v práci též neuvádíme. Stejně tak nebude věnován prostor neoficiální punkové a undergroundové scéně. Důvod je nasnadě – nepodařilo se shromáždit dostatečné množství relevantních informací, přestože bylo zjištěno, že Luboš Kressa působil ve skupinách Kmochovi sirotci (od konce osmdesátých let) a Mongolovy městské sady (1992). Nejvýznamnějším uskupením ovšem bylo Špinavý nádobí, které vzniklo příchodem Křižáka (Jiřího Kříže) z Příbrami a jistou dobu vystupovalo pod názvem Kdyby tisíc periskopů. Vlastní text je rozdělen do tří hlavních částí, z nichž první má charakter teoretického úvodu do problematiky. Budeme se zabývat stavem bádání v oblasti československého a třebíčského rocku, místně a časově vymezíme oblast zájmu výzkumu a dotkneme se vybraných typických jevů, které buď negativně, nebo pozitivně ovlivnily vývoj rockové hudby na Třebíčsku. Na tomto místě je třeba zmínit, že se nevěnujeme hudebním nástrojům a aparaturám, neboť takový výzkum by vydal na samostatnou práci. Těžiště práce spatřujeme ve druhé části, jež představuje formou slovníkových hesel osobnosti a uskupení, které mají svoje místo v historii rocku v Třebíči a okolí. Zde vycházíme ponejvíce z rozhovorů s přímými účastníky dobových událostí, stejně jako z kusých zpráv z tehdejšího tisku. Součástí práce je i několik hudebních rozborů či stručných hudebních analýz, jež mají sloužit jako prostředek k demonstrování třebíčské rockové tvorby a k vystižení hudebního charakteru vybraných 6

interpretů. Vzhledem k tomu, že z doby před rokem 1989 neexistují žádné dostupné nahrávky, vycházíme z pozdějších nahrávek skladeb, které před rokem 1989 vznikly. Terminologická poznámka: Jelikož bývají hudebníci v rockovém prostředí často označováni nejrůznějšími přezdívkami, budeme je v práci uvádět spolu se skutečnými jmény, zpravidla mezi křestním jménem a příjmením (např. Jiří Api Novotný). Nepodaří-li se zjistit skutečné jméno daného člověka, zůstaneme u přezdívky, na kterou upozorníme.

7

SEZNAM ZKRATEK ASUT – Armádní soutěž umělecké tvořivosti ČSM – Československý svaz mládeže ČSSR – Československá socialistická republika ČSTV – Československý svaz tělesné výchovy JE – Jaderná elektrárna JKP – Jednotný klub pracujících JZD – Jednotné zemědělské družstvo KD – Kulturní dům KSČ – Komunistická strana Československa KV – Krajský výbor KVZ – Kulturně-vzdělávací zařízení LŠU – Lidová škola umění MěstNV – Městský národní výbor MKS – Městské kulturní středisko MO – Místní organizace OKM – Okresní klub mládeže OKS – Okresní kulturní středisko ONV – Okresní národní výbor OV – Okresní výbor ROH – Revoluční odborové hnutí SSM – Socialistický svaz mládeže STM – Soutěž tvořivosti mládeže ZGK – Závody Gustava Klimenta ZK – Závodní klub ZO – Základní organizace ZUČ – Zájmová umělecká činnost ZV – Závodní výbor

8

1) STAV BÁDÁNÍ Jak již bylo zmíněno výše, rocková hudba je celosvětovým fenoménem a ovlivnila několik generací. Proto existuje nepřeberné množství zdrojů informací, od internetových stránek jednotlivých představitelů po ucelené lexikologické práce na vědeckém základu. V následujících odstavcích chceme stručně postihnout základní literaturu o rockové hudbě psanou v českém jazyce a přiblížit pramennou základnu použitou k vlastnímu výzkumu. 1.1 Literatura o rockové hudbě všeobecně Rocková hudba byla reflektována již v šedesátých letech. Za zmínku zde stojí např. publikace Poplach kolem Beatles manželů Černých1, která se věnuje tvorbě Beatles do natáčení filmu Help! (1965). Větší pozornost si však zaslouží knihy vydané v osmdesátých letech. Lubomír Dorůžka a Panoráma populární hudby 1918/19782 představuje vznik žánru a jeho vývoj přes jazz až k rocku. Kniha navíc obsahuje fotografie a tzv. tabulky slávy s přehledy výsledků Zlatého slavíka a dalšími žebříčky. Vydavatelství Panton v roce 1989 přineslo dva zajímavé knižní počiny. Jiří Černý se ve Hvězdách tehdejších hitparád3 věnuje hudebním osobnostem šedesátých a sedmdesátých let (Beatles, Bob Dylan, Rolling Sones, Frank Zappa, The Who, Cream, Jimi Hendrix) s přesahem do roku 1989 (podkapitoly „Cejch času“). Kniha je doplněna soupisem historických hudebních souvislostí, seznamem výsledků výroční čtenářské ankety NME4 1960–1970 a pěti žebříčky nejlepších alb rockové historie podle hudebních kritiků z časopisů či rozhlasu. Českou scénu a především tzv. novou vlnu mapují Aleš Opekar a Josef Vlček v publikaci s názvem Excentrici v přízemí5. Na 270 graficky neotřele provedených stranách je možné získat základní informace o skupinách Abraxas, Hudba Praha, Laura a její tygři, Pražský výběr, Precedens, Vítkovo kvarteto a 37 dalších. V devadesátých letech vznikl nespočet publikací věnujících se nejen rockové hudbě obecně, ale i biografiím domácích a zahraničních interpretů. Můžeme zde uvést zajímavou historicko-sociologickou studii Josefa Kotka O české populární hudbě a jejích posluchačích6 z roku 1990, která v první části zkoumá problematiku populární hudby od lidové písně přes oblibu dechovky, a to až do roku 1985. Druhá část knihy je věnována umělcům a souborům (pro rock je významná kapitola „Co s rockovými skupinami?“) a poslední třetina nese název „Publikum pod lupou sociologie“. Stejný autor spolu s Jaromírem Hořcem vydává v roce 1975 a 1990 dva svazky Kroniky české synkopy7 zaměřené na jazz. Pro československý rock, zejména pak pro jeho kořeny, je důležitější druhý díl (1939–1961) s kapitolou „Na prahu rockové éry“, kde jsou vysvětleny počátky činnosti Akord clubu a Jiřího Suchého v Redutě. Biograficky a vzpomínkově zaměřený Nárok na rock8 Jiřího Vejvody obsahuje (uvedeno i v podtitulu) dvacet vyznání československých pop/rockových hvězd, jmenovitě např. Michaela Kocába, 1

ČERNÝ, Jiří a Miroslava ČERNÁ. Poplach kolem Beatles. Praha: Panton, 1966. DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby. Praha: Mladá fronta, 1987. 3 ČERNÝ, Jiří. Hvězdy tehdejších hitparád. Praha: Panton, 1989. 4 New Musical Express 5 OPEKAR, Aleš a Josef VLČEK. Excentrici v přízemí. Praha: Panton, 1989. 6 KOTEK, Josef. O české populární hudbě a jejích posluchačích: Od historie k současnosti. Praha: Panton, 1990. 7 KOTEK, Josef a Jaromír HOŘEC. Kronika české synkopy: Půlstoletí českého jazzu a moderní populární hudby v obrazech a svědectví současníků. Praha: Editio Supraphon, 1975 a 1990. 8 VEJVODA, Jiří. Nárok na rock: dvacet vyznání československých pop/rockových hvězd.. Praha: Editio Supraphon, 1990. 2

9

Báry Basikové či Michala Pavlíčka. Práce několika autorů pod editorským vedením Petra Dorůžky Hudba na pomezí9 se dotýká okrajových žánrů populární hudby (progresivní rock, John Cage, minimalismus). Novou vlnu, punk, londýnskou scénu osmdesátých let, ale také world music a rap zpracovávají populárně naučnou formou Sondy do popu a rocku10 Ivana Poledňáka a Ivana Cafourka. Podobně laděná je i publikace autorského kolektivu Tomáše Weisse s názvem Beaty, bigbeaty, breakbeaty11. Z nejnovějších publikací uveďme kapitoly z vývoje československého rocku na základě rozboru písňových textů zpracovanou Lukášem Hejskem –a pak přišel bigbít12 a rozsáhlou biografickou práci Petra Jandy Olympic 5013, která mapuje půlstoletí nejznámější české rockové kapely a je doplněna množstvím obrazových příloh, mimo jiné též seznamem všech dohledatelných a doložených vystoupení skupiny. 1.2 Lexikologická literatura o rockové hudbě Za první slovník rockové hudby vydaný v Československu je považována třídílná publikace Josefa Vlčka Rock 200014, vydávaná jako příloha bulletinu Jazz v letech 1982, 1983 a 1984, věnující se výhradně světové scéně. Kritériem pro zařazení interpreta bylo natočení minimálně jedné dlouhohrající desky k 31. prosinci 1981. Ačkoliv je příručka rozsáhlá (obsahuje 2000 hesel), některé uváděné informace mohou být nepřesné, což je způsobeno nedostatečným kontaktem se západním světem. V úvodu autor jako zdroje zmiňuje zápisky ze sedmdesátých let a články ze západní (především německé) časopisecké produkce, což není dostačující pramenná základna pro absolutně relevantní a ověřitelné informace. Další, prozatím nejrozsáhlejší lexikologickou publikací postihující nonartificiální hudbu je čtyřsvazková Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby15 autorského kolektivu pod vedením Antonína Matznera, Ivana Poledňáka a Igora Wasserbergera. Encyklopedie je rozdělena na část věcnou, dva svazky části jmenné s osobnostmi světové scény a část jmennou věnovanou československé scéně. Všechny svazky obsahují četné notové a fotografické přílohy. Za zmínku stojí stručná příručka Rockové směry a styly16 Josefa Vlčka se 64 stranami charakteristik rockových a rocku příbuzných hudebních stylů. Ve Slovníku české hudební kultury17 je heslo „rock“ zpracováno terminologicky a historicky s přihlédnutím ke světovému i československému vývoji. Ani v jednom z těchto slovníků však neexistuje heslo, které by se významnějším způsobem vztahovalo k Třebíči. Výjimkou je pouze zmínka o zpěvačce Daně Hobzové v totožných Poledňákových heslech „Duba, Karel“ v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby18 a Českém hudebním slovníku osob a institucí19.

9

DORŮŽKA, Petr. Hudba na pomezí: [sborník]. Praha: Panton, 1991. POLEDŇÁK, Ivan a Ivan CAFOUREK. Sondy do popu a rocku. Praha: H&H, 1992. 11 WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty. Praha: Maťa, 1998. 12 HEJSEK, Lukáš. –a pak přišel bigbít. České Budějovice, 2012. 13 JANDA, Petr. Olympic 50. Praha: Knižní klub, 2012. 14 VLČEK, Josef. Rock 2000. Praha: Jazzová sekce Svazu hudebníků, 1982–1984. 15 MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK, Igor WASSERBERGER, et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Praha: Editio Supraphon, 1980, 1986, 1987, 1990. 16 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1988. 17 FUKAČ, Jiří, Jiří VYSLOUŽIL a Petr MACEK. Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997. 18 POLEDŇÁK, Ivan. Duba, Karel. In: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Praha: Editio Supraphon, 1990. 19 POLEDŇÁK, Ivan. Duba, Karel. In: Český hudební slovník osob a institucí [online]. 2003. 10

10

1.3 Literatura o regionální rockové hudbě Z nejnovějších prací zpracovávajících problematiku regionálního hudebního dění v oblasti rockové hudby na prvním místě uvádíme magisterskou práci Romana Vavříka Rocková hudba na Valašskomeziříčsku, která byla obhájena na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 2010. Oldřich Bašta rozebírá Pardubicko v útlé knížce Pardubice rockový20, již nespisovný, lidový, až hospodský jazyk spíše ubírá, než aby přidával na kvalitě jinak obsáhlého zpracování. 1.4 Periodika věnující se rockové hudbě Kromě běžně známých hudebních časopisů (Melodie, Hudební rozhledy, později Gramorevue) vyšly v Praze koncem šedesátých let dva ročníky časopisu Pop music expres, jenž mapoval světovou rockovou scénu (nové album Beatles, koncert Jimiho Hendrixe ve Vídni) a navíc představoval i československé interprety (Matadors, Petr Novák) a sledoval dění na domácí scéně. Třebíč je v uvedeném periodiku zmíněna dvakrát – jednou v souvislosti s koncertem Swinging Blue Jeans, podruhé v reportáži z festivalu Vysočiny, na kterém vystoupila třebíčská skupina P.LEA.S. Jiná periodika nejsou pro náš výzkum relevantní, neboť se o rocku na Třebíčsku nezmiňují. 1.5 Pramenná základna k třebíčskému rocku Kapitoly z dějin hudby v Třebíči sepsal a v kulturním zpravodaji v letech 1973–1978 vydal Otmar Urban. Obsáhlá a detailní práce sleduje hudební dění v Třebíči od dob benediktinského kláštera, přes činnost literátského bratrstva až k souborům v šedesátých letech 20. století. Nonartificiální hudba však není nikterak reflektována. Tento stav alespoň zčásti napravuje Karel Ošmera sepsáním a vydáním kroniky skupiny Bagr, jejíž dva svazky21 mají ale charakter biografie jednoho interpreta a zpracovávají pouze události od roku 1981 do roku 2000. O počátcích rocku v Třebíči pak píše Pavel Hlaváč do Třebíčského zpravodaje seriál s názvem Pravěk bigbítu v Třebíči. Opírá se o vlastní vzpomínky a rozhovory s dalšími pamětníky. Na tyto krátké články o rozsahu jedné strany formátu A4 se snažíme navázat a vycházet z Hlaváčovy použité metodologie, tedy rozhovorů s pamětníky. Spíše jako spolehlivý ověřovací nástroj než jako obsáhlý zdroj informací budeme k tomuto účelu využívat lokální tisk. Jedná se o týdeník Jiskra, závodní časopis ZGK Tep Boroviny22 a Zpravodaj města Třebíče23. Minimum informací čerpáme z polistopadových Horáckých novin24 a ze zpravodajů dalších měst (Náměšť nad Oslavou25, Moravské Budějovice26). 20

BAŠTA, Oldřich. Pardubice rockový: ale nejen Pardubice a nejen rockový. Pardubice: Autobox BMC, 2012. OŠMERA, Karel. Co se dělo a nedělo se skupinou Bagr 1. díl: Kronika z let 1980–1990. Třebíč: Arca JiMfa, 1999. OŠMERA, Karel. Co se dělo a nedělo se skupinou Bagr 2. díl: Kronika z let 1991–2000. Třebíč, 2000. 22 Tep Boroviny: List pracujících závodů Gustava Klimenta. Třebíč-Borovina, 1949–1992. 23 v různých letech pod různými názvy a institucemi: Kulturní komise MěstNV vydávala v letech 1969–1970 Kulturní kalendář města Třebíče, 1971–1973 Kulturní zpravodaj města Třebíče. Od roku 1974 měsíčník vydáván JKP: 1974–1976 Kulturní zpravodaj Třebíč, 1977–1990 Zpravodaj města Třebíče. Pro náš výzkum důležitý Třebíčský zpravodaj: Měsíčník třebíčské radnice od r. 2003 vydává město Třebíč. 24 Horácké noviny: List západní Moravy. Brno: P.S. Trace, 1990–2010. 25 Náměšťské listy. Náměšť nad Oslavou: Městský úřad, 2005. 21

11

2) ČASOVÉ A MÍSTNÍ VYMEZENÍ OBSAHU PRÁCE V této práci rozumíme pod pojmem Třebíčsko oblast totožnou s bývalým okresem Třebíč, především pak tři centra – Třebíč, Náměšť nad Oslavou a Moravské Budějovice, okrajově se dotýkáme vesnic Nová Ves a Koněšín. 2.1 Charakteristika regionu Okres Třebíč se rozprostírá na západní Moravě, v oblasti Českomoravské vrchoviny s nejvyšším bodem Mařenka (711 m n. m.). Mezi nejvýznamnější vodní toky patří Jihlava (Třebíč), Oslava (Náměšť n. O.) a Rokytná (Jaroměřice n. R.). Z hlediska dopravy je nejdůležitější silnice I/ 23 spojující Brno a Jindřichův Hradec a tzv. Císařská cesta I/38 původně spojující Prahu s Vídní, dnes Českou Lípu s hraničním přechodem Hatě-Kleinhaugsdorf. Železniční trať č. 240 (Jihlava–Brno) byla dokončena roku 1866. Ve stejném roce byla uvedena do provozu trať č. 252 ze Studence do Křižanova a o čtyři roky později projel první vlak po trati č. 241 (Okříšky-Znojmo). Třebíč byla díky řece Jihlavě odnepaměti městem s kožedělným průmyslem. V 19. století vybudoval podnikatel Budischowsky na břehu Stařečského potoka obuvnické závody, Carl Budischowsky & Söhne, které v roce 1931 koupil Baťa. Po znárodnění byly přejmenovány na Závody Gustava Klimenta. Tento podnik je pro třebíčskou kulturu důležitý existencí Závodního klubu ROH, jenž pořádal nesčetné koncerty, divadelní představení, ale i taneční zábavy. V osmdesátých letech 20. století došlo k ohromnému přílivu nových obyvatel27 z důvodu stavby JE Dukovany. Třebíčsko žilo vždy hudbou, což dokládá činnost benediktinského kláštera (1101), zřízení literátského bratrstva (1516) a zámecké kapely v Jaroměřicích nad Rokytnou (Jan Adam z Questenberka 1678–1752) a Náměšti nad Oslavou (Jindřich Vilém Haugwitz 1770–1842). Ve 20. a 30. letech 20. století Třebíčsko několikrát navštívil Vladimír Helfert, což souviselo s výzkumem činnosti jaroměřické kapely a muzikologickými přednáškami. Za nejvýznamnější hudební instituce v Třebíči od poloviny 20. století můžeme považovat Lidovou školu umění (založena 1949) a pěvecké sbory Hlahol (ženský sbor, založen 1913) a Janáček (mužský sbor, založen 1934)28. 2.2 Sály a jiná kulturní zařízení Před rokem 1960 v Třebíči fungovalo několik objektů sloužících kultuře. Jednotný klub pracujících na Gottwaldově náměstí29, který vznikl jako jeden z prvních v republice v roce 1963 sloučením závodních klubů z deseti podniků, nabízel kromě divadelních a hudebních představení i nejrůznější kurzy (jazykové, hudební a jiné). Klub Hájek, v němž sídlil do roku 1980 vyhlášený hostinec s hudební produkcí (plesy, koncerty), byl v roce 1980 přidělen SSM, hostinec vystěhován a z objektu se stal Klub mládeže. Další dva objekty, Střelnice a dřevěný sál Zemědělského výkupního podniku zvaný „výkupák“, jsou známé jako místa 26

Zpravodaj Moravské Budějovice. Moravské Budějovice: Městská osvětová beseda, 1976–1990. Počet vzrostl z 25 000 (1970) na 40 000 (1985). 28 SETTARI, Olga. Třebíč. In: Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997. 29 dnes Národní dům na Karlově náměstí 27

12

prvních rock’n’rollových zábav. V létě byly pořádány odpolední čaje na Polance pod lípou v hostinci U Uhlířů. Sporadicky byly hudební produkce provozovány v Dělnickém domě na Malinovského ulici30. Rok 1960 je v třebíčské kultuře přelomový díky otevření Závodního klubu ROH Závodů Gustava Klimenta v Borovině. Velký sál sloužil k divadelním představením, plesům a koncertům a současně byl využíván jako kino. V horním patře se nacházel malý sál, využívaný především maňáskovým souborem Plamínek. Ve stejné místnosti byly pořádány i odpolední čaje a taneční zábavy. Koncerty vážné hudby se konaly v Kamenném sále zámku. Již v šedesátých letech se však v tisku ozývají hlasy, že dosavadní objekty nedostačují kapacitou31 (např. pro divadelní představení) a je nutné vybudovat nové budovy. V osmdesátých letech v souvislosti s výstavbou JE Dukovany a tím i nových sídlišť v Třebíči došlo i k výstavbě kulturních zařízení. Pro sídliště domky to byl hotel, restaurace a kavárna Alfa, v Nových dvorech hotel Atom a KVZ MěstNV na Koněvově ulici32 a kulturní centrum v Borovině. Na sklonku osmdesátých let (1. ledna 1987) bylo otevřeno nové sídlo OV KSČ s velkým sálem, ovšem pouze pro politické účely. V roce 1990 tento objekt připadl LŠU a sál začal být postupně využíván pro koncerty a plesy. Z uvedených prostor jsou nejzajímavější klub Hájek a KVZ Koněvova, kde v druhé polovině osmdesátých let probíhaly rockové i heavymetalové koncerty a přednášková činnost v oblasti rockové hudby – Antidiskotéky Jiřího Černého. Hudební produkce mimo oficiální kulturní zařízení probíhaly rovněž v různých kavárnách a vinárnách. Zde zmiňme kavárny hotelů Zlatý kříž33, Alfa, Atom, kavárnu Don34 a Znojemskou vinárnu pod nádražím35. Jen pro úplnost uvádíme další kulturní zařízení, kina – v Borovině kino Klub, v centru města Sputnik (po roce 1989 Moravia), na Malinovského ulici Oko36 a letní kino v nezastřešeném zimním stadionu (do roku 1979). 2.3 Politicko-kulturní orgány a zřizovatelé Amatérské rockové kapely na Třebíčsku stejně jako ve všech okresech musely respektovat legislativní rozhodnutí. Každá ze skupin musela mít zřizovatele, který jí poskytoval zázemí, v některých případech i finanční prostředky na základní vybavení. K veřejným produkcím skupiny opravňovaly kvalifikační přehrávky. K přehrávkám se přihlašovaly prostřednictvím zřizovatele na Okresní kulturní středisko, které v tomto období bylo patronem veškeré zájmové činnosti. V přehrávkové činnosti toto středisko podléhalo odboru kultury ONV. Tento odbor dával konečný souhlas s produkcemi za úplaty a vystavoval oprávnění skupině k vystupování. Odbor se rovněž vyjadřoval k názvům skupin37, prováděl kontroly jejich produkcí včetně administrativních záležitostí a účetnictví. Pokud při produkcích bylo zjištěno, že výkon skupiny neodpovídá přiznané úrovni, byla skupina pozvána na další kvalifikační přehrávky. Na každou produkci byly pořadatelům vystaveny vedoucím skupiny stanovené účetní doklady. Před produkcí byl předkládán seznam

30

dnes ulice Smila Osovského Jiskra, 1966 roč. 48 č. 11 s. 5 32 dnes ulice Modřínová 33 Tento objekt je Třebíčany od nepaměti nazýván „Šedej“. 34 Koněvova, dnes Modřínová ulice 35 Dnes se v těchto prostorách nachází diskotéka Znojemka klub. 36 Od 90. let na tomto místě stojí obchodní dům. 37 Od počátku 70. let byly zakázány anglické názvy, proto např. Articulus zvolil název latinský. 31

13

uváděných skladeb. Ke kvalifikačním přehrávkám se skupiny přihlašovaly písemně a se souhlasem zřizovatele. Přehrávky byly organizovány několikrát ročně, termíny byly předem oznámeny. Hudební skupiny hodnotila přehrávková komise složená z hudebníků, zástupce odboru kultury a metodika okresního kulturního střediska. Pro objektivitu byli do komise zváni i hudebníci ze sousedních okresů. Pokud skupina nepodala muzikantský výkon na dobré úrovni, nebylo jí přiznáno oprávnění a byla v případě trvajícího zájmu o veřejné produkce pozvána na další termín přehrávek. Výkon členů skupin byl vždy po přehrávkách hodnocen v pohovoru. Okresní kulturní středisko pravidelně pořádalo přehlídky rockových kapel, vedlo evidenci všech skupin v okrese, pořádalo odborné semináře a poskytovalo vznikajícím skupinám metodickou pomoc, zapojovalo skupiny do akcí vhodných pro tento hudební žánr. Zřizovatelem prvních bigbeatových skupin v Třebíči byl ZK ZGK, což bylo umožněno v roce 1965, kdy se novou ředitelkou stala Lea Sedlářová38. Běžným zřizovatelem býval též SSM (Crommelin). Mimo kulturní instituce byly kapely zřizovány organizacemi jako JZD (Matador), hasiči (Privilegium) a různými podniky (např. Jihomoravské vodovody a kanalizace – Bagr).

38

Matka Oldřicha a Leoše Sedlářových, její jméno se stalo inspirací pro název kapely P.LEA.S.

14

3) VYBRANÉ POZITIVNÍ VLIVY NA HUDEBNÍ PRODUKCI 3.1 Vystoupení interpretů nepocházejících z Třebíčska Od otevření ZK ZGK a JKP hostovalo v Třebíči množství populárních umělců. První zmínka v Tepu Boroviny v roce 1964 uvádí vystoupení známé pražské skupiny s programem „Hraje vám Big-beat brothers“. Ani program, ani interpreta se však nepodařilo dohledat. O rok později vystoupila v závodním klubu brněnská beatová skupina Synkopy 61. Následovaly koncerty Petra Nováka s George & Beatovens, Petra Spáleného s ApolloBeatem, Olympiku (poprvé 20. března 196839), Blue Effectu a dalších, kteří se do Třebíče mnohokrát vraceli. Za vrchol bigbeatové éry v Třebíči lze všeobecně považovat rok 1968, kdy došlo k největšímu uvolnění režimu a na zimním stadionu (tehdy ještě nezastřešeném) dokonce vystoupila britská kapela Swinging Blue Jeans40. 3.2 Radio Luxembourg Rádio Luxembourg lidově zvané „laxík“ představovalo pro poválečnou mládež cenný zdroj západní populární hudby. Komerční stanice vysílala i skladby amerických interpretů, kteří od poloviny padesátých let hráli novou hudbu – rock’n’roll. Československá oficiální politika se k pronikání úpadkové západní kultury stavěla dosti negativně, což demonstrovala instalacemi rušiček signálu. Vynalézaví posluchači dychtící po nové svěží hudbě však překonali i tyto problémy a získávali repertoár přímo z éteru. V praxi to znamenalo odposlouchání melodie a fonetický přepis textu. Poněvadž bylo v domácích podmínkách technicky nemožné jakkoliv zaznamenávat vysílání, často tito mladí nadšenci čekali, až se jimi žádaná nahrávka bude vysílat znovu. Hlaváč komentuje repertoár: „Pořád sice zpíval Elvis, ale už někdy hráli muziku, z které jsem byl naprosto odvázanej. ‚Surfi ng bird‘ kapely The Trashmen... třeba. Vzpomínám si, jak ve škole kolovala psaníčka: „...slyšels včera ptáka na vlnách?“. To už byl bigbít. A teď to přišlo! The Beatles! Poprvé jsem slyšel píseň „Please, please Me“.41 3.3 Proces získávání repertoáru Druhou možností, jak získat nahrávky, byl nákup dlouhohrajících desek v Maďarsku, které nemělo tak přísnou kulturní politiku jako tehdejší ČSSR. V tomto případě buď hudebník, nebo jeho známý dovezl nahrávku ze zahraničí, ta byla následně přetočena na magnetofonový pásek a v několika kopiích šířena mezi širokou bigbeatovou veřejnost. Odposlouchávání melodie a fonetický přepis textu zůstal zachován.42

39

JANDA, Petr. Olympic 50. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2012 s. 228. Hlaváč (HLAVÁČ, Pavel. Pravěk bigbítu v Třebíči – 1968. In: Třebíčský zpravodaj: Měsíčník třebíčské radnice. Třebíč, 2011 č. 9 s. 10) uvádí v rámci československého turné pouze tři koncerty – Praha, Třebíč, Ostrava. Pop music expres (1968, roč. 1 č. 6 s.7) naproti tomu v reportáži přidává též Chomutov, Litvínov, Karlovy Vary, Plzeň, Bratislavu a Trnavu. 41 HLAVÁČ, Pavel. Pravěk bigbítu v Třebíči – „LAXÍK“. In: Třebíčský zpravodaj: Měsíčník třebíčské radnice. Třebíč, 2011 č. 2 s. 10 42 Rozhovor s Petrem Malým. Třebíč 27. března 2013. 40

15

4) VYBRANÉ NEGATIVNÍ VLIVY NA HUDEBNÍ PRODUKCI 4.1 Kvalifikační přehrávky Všichni umělci museli pro to, aby mohli veřejně vystupovat, splnit přísná kritéria. Hovoříme-li o bigbeatových skupinách v Třebíči, nelze v žádném případě pomýšlet na profesionální umělce, představované např. skupinou Olympic. V našich třebíčských poměrech se vždy jednalo o hudebníky amatérské. Tyto kapely musely mít vždy zřizovatele, zaštiťující instituci, která je za skupinu zodpovědná a které se odvádějí procenta z honoráře, a splněné tzv. kvalifikační přehrávky. Přehrávky se konaly dvakrát ročně, pokud někdo neprošel, mohl je opakovat až za rok. Smysl této pro hudebníky dosti potupné a zbytečné záležitosti byla kontrola nad hudební produkcí ve vztahu k socialistické společnosti a její morálce. V šedesátých letech byly ještě trpěny anglické názvy kapel i anglicky zpívané skladby, s nástupem normalizace však došlo k radikálnímu zpřísnění podmínek, což vyvrcholilo v roce 1975 organizovanou likvidací bigbítu v Československu, připomínající svojí logikou politické procesy padesátých let nebo středověké hony na čarodějnice. Každá skupina předem připravila seznam písní, z nichž jednu vybrala odborná komise a druhou samotný interpret. Bývalo nepsaným pravidlem, že kapela nazkoušela právě dvě skladby a uvedla je v seznamu pod více názvy. Zbožínek vysvětluje, že se v takových případech užívaly názvy jako např. „Zalomenej šroubovák“.43 Jeden člen skupiny označený jako kapelník navíc skládal tzv. kapelnickou zkoušku z hudební nauky. Poté, co kapela dohrála, komise se poradila o výsledku a pozvala si zástupce skupiny k vyslechnutí verdiktu. Tam byly vznášeny různé připomínky ze strany poroty a především sděleno, v případě že kapela přehrávky splnila, procentuální hodnocení. Tato procenta, maximálně 75, vyjadřovala, o kolik lze základní hodinovou sazbu na jednoho hudebníka (tehdy 8 Kčs) navýšit. V praxi to znamenalo, že získala-li kapela 75%, každý z muzikantů dostal honorář ve výši 14 Kčs na hodinu. Zmíněné údaje platí pro okresní kvalifikační přehrávky, existovaly však i krajské, na nichž bylo možno získat až 100% navíc a k tomu další bonusy (např. desetiprocentní sólistické příplatky za obzvlášť kvalitní projev). Konkrétní případ ilustruje skupina Articulus, která na krajských přehrávkách získala zmíněných 100% se sólistickými příplatky, tedy 16,80 Kčs na hodinu a hudebníka. Kvůli pocitu věrohodnosti a spravedlivosti občas zasedali v přehrávkové komisi i mladí bigbeatoví hudebníci. Hlaváč absolvoval tímto způsobem tři přehrávky, vždy kapelu ohodnotil 75 procenty a nakonec byl odvolán s odůvodněním, že se jeho názory neslučují s morálkou socialistického člověka. 4.2 Základní vojenská služba Do roku 1990 činila délka základní vojenské služby dva roky. Hlaváč uvádí, že jedna bigbeatová generace se s touto dobou kryla44. Mnoho hudebníků odcházelo a další se vraceli. Někteří z nich (Strnad, Hlaváč, Uhlíř, Kotlík) se ovšem činili v ASUTu, čímž rozvíjeli svoji hudební aktivitu i po dobu vojenské služby.

43 44

Rozhovor s Miroslavem Zbožínkem a Pavlem Hlaváčem. Třebíč 27. února 2013. HLAVÁČ, Pavel. Pravěk bigbítu v Třebíči – Merkur. In: Třebíčský zpravodaj: Měsíčník třebíčské radnice. 2011 č. 10 s. 10

16

4.3 Zákazy ze strany kulturních komisí Pokud skupina jakýmkoliv způsobem porušila pravidla daná zřizovatelem či kontrolním orgánem, byla jí v krajním případě zakázána další umělecká činnost. Často se porušení pravidel ani zdaleka netýkalo kvality produkce, nýbrž délky vlasů, oděvu vystupujících, nadměrné popularity, rozbitých sklenic a rozlitého piva, zdemolovaných zastávek a v sedmdesátých letech především angličtiny v textech písní. To je také důvodem k tomu, že všechny české kapely hrávaly hudbu zahraničních interpretů s novým českým textem (např. Jiří Schelinger - „Šípková Růženka“, původně Deep Purple – „Soldier of Fortune“). Perzekuce se rozmáhaly nejvíce v polovině sedmdesátých let. Za oběť normalizace tehdy padla nadmíru populární skupina Articulus. Nejprve byla kapela pozvána na okresní přehrávky, ale protože hudebníci předtím splnili ty krajské, kde získali vysoké hodnocení, okresní komise nemohla činnost zakázat. Proto byla kapela znovu předvolána na krajské přehrávky. K údivu všech okresních kulturních činitelů ještě zvýšila hodnocení na maximálních 100% a k tomu získala dalších 10% jako sólistické přídavky. Nakonec se však kontrolním orgánům přece podařilo ukončit kapele činnost. Nejprve byly na OKS zasílány udavačské anonymy, např.: „Zpěvák má americký způsob vystupování.“, definitivní konec nastal po mírové slavnosti, na níž si kapela dovolila uvést dvě skladby zpívané anglicky. Ještě problematičtější situace zažívala skupina Puls. Když kapela začala, ještě pod názvem Komety, hrát na hojně navštěvovaných zábavách, kvůli rozbitým skleničkám a rvačkám v sále přišel první zákaz činnosti. Kapela tedy změnila název na Nautilus, což se setkalo s negativním přijetím okresního kulturního tajemníka, který si název spojoval s americkou atomovou ponorkou. Po několika dalších zákazech se kytarista Milan Blažek vydal na krajský výbor KSČ do Brna: „Přišel jsem do tý velký budovy a hned za kulturním tajemníkem. Vyděšená soudružka mi řekla, že tam zrovna je delegace soudruhů ze Sovětského svazu. Až odešli, vyvětrali ‚živé květy‘ a mě ten tajemník přijal. Jak je možný, že nám pořád zakazují hrát? Vždyť jsme nic neudělali, šel jsem do něj. Po kratší době jsem vycítil, že mezi OV a KV je nějaká vnitrostranická válka. Nakonec mi slíbil nápravu, uff! A to jsem mu ještě nakecal, že mám strejdu na ministerstvu kultury a že za ním půjdu…! No, a za týden jsme dostali z okresu dopis, že můžeme hrát… To teda smekám! To byla tenkrát odvaha…!“45

Kapela nakonec získala povolení a mohla vystupovat pod názvem Privilegium. Ne však na dlouho. Po dalším zákazu byl třeba i nový název. Miroslav Zbožínek nakonec vybral název Puls a skupina tak mohla od roku 1980 po 12 zákazech relativně bez problémů vystupovat. Daleko nejhorší podmínky měla skupina Bagr, které byla kvůli nadměrné popularitě a písni „Quasimodo“ (viz níže) činnost zakázána definitivně a toto nařízení platilo od 1. ledna 1987 až do pádu režimu v roce 1989.

45

HLAVÁČ, Pavel. Pravěk bigbítu v Třebíči – PULS. In: Třebíčský zpravodaj: Měsíčník třebíčské radnice. Třebíč, 2011 č. 10 s. 10

17

5) VYBRANÉ BIOGRAFIE – ŠEDESÁTÁ LÉTA Před nástupem big beatu vládly v prostředí tanečních sálů různé taneční orchestry. Tep Boroviny46 na počátku roku 1963 informuje, že plesy a jiné společenské událostí jsou charakterizovány novou taneční módou – twistem –, a dodává, že starší návštěvníci se na tuto novotu musí připravit a akceptovat ji. Tanec je označován jako módní, nikoliv moderní, a autor článku poukazuje i na to, že twist jistě všichni znají z televize. V třebíčském prostředí reprezentoval taneční scénu orchestr ZK ZGK s kapelníkem Rudolfem Syrovým. Ve stejné době se v Praze začíná formovat Olympic a Beatles v Londýně vydávají první dlouhohrající desku. Nový módní hudební a taneční směr na svoje prosazení v Třebíči nenechá dlouho čekat. V létě následujícího roku Tep Boroviny oznamuje, že závodní klub na podzim počítá s vystoupením bigbeatové skupiny a dodává, že jsou v jednání dvě vystoupení jedné z našich předních skupin47. K uskutečnění dvou koncertů s názvem „Hraje vám BIG-BEAT BROTHERS!“ došlo 14. listopadu.48 Ovšem již předtím byla v malém sále ZK otevřena tzv. Kavárna mladých.49 Tyto akce uskutečňované od 21. října 1964 ne příliš pravidelně pořádali ve středu odpoledne svazáci. Na jevišti vystoupila bigbeatová skupina,50 která se dočkala nadšeného přijetí, k pití se podávala limonáda, redakce však upozorňuje na nadměrné kouření mládeže a navrhuje, aby byly tyto kavárny do budoucna nekuřácké51. Na stejné stránce periodika je otištěna pozvánka na listopadové vystoupení Big-beat brothers s paradoxní poznámkou, že tento žánr zazní v závodním klubu vůbec poprvé, ačkoliv výše na stejné straně se noviny zmiňují o Kavárně mladých a vystoupení třebíčské bigbeatové skupiny. Kdo byl opravdu průkopníkem big beatu v Třebíči, dnes již zřejmě stoprocentně nezjistíme. Podle Hlaváče si primát nárokuje Luboš Myšák se svojí kapelou, avšak údajně neoprávněně. Jak uvádí v Třebíčském zpravodaji52, původně se domníval, že první kapelou zaměřenou tímto směrem bylo uskupení Kidd & Rovers, kapelník Bohumil Janík ho ale opravil a dodal, že první byla jistá kapela Teenagers se zpěvačkou Danou Hobzovou53. Nová móda se ale nerozvíjela jen v Třebíči a je docela možné, že první v celém okrese byla skupina The Stings z Náměště nad Oslavou, doložená již v roce 1964. Hlaváč se ovšem ještě zmiňuje o skupině Shooters, která hrávala typické rock’n’rolly padesátých let54. Ve skupině zpíval Luboš Myšák (přezdívaný rock’n’rollový král) a baskytaru obstarával Pavel Chrámecký. Ten pak okolo roku 1963/1964 založil první bigbeatovou skupinu. Sháněl bubeníka, oslovil Bohumila Janíka (Kidd) a skupina se začala jmenovat Kidd & Rovers.

46

Tep Boroviny, 1963, roč. 15, č. 3, s. 3. Tep Boroviny, 1964, roč. 16, č. 30, s. 2. 48 Ibid. roč. 16, č. 43, s. 2. 49 Ibid. roč. 16, č. 44, s. 2. 50 název není uveden 51 Tep Boroviny, 164, roč. 16, č. 45, s. 2. 52 HLAVÁČ, Pavel. Pravěk bigbítu v Třebíči – KIDD&ROVERS. In: Třebíčský zpravodaj: Měsíčník třebíčské radnice. Třebíč, 2011 č. 3 s. 10 53 podle Hlaváče napů dixieland a rock’n‘roll 54 Rozhovor s Pavlem Hlaváčem. Třebíč 5. května 2013. 47

18

5.1 Kidd & Rovers Kidd & Rovers (nesprávně též Kidd en Rovers, Kiden Rovers, apod.) byla jedna z prvních bigbeatových skupin v Třebíči, kterou je možné označit výrazem Mersey sound. Sestava vzešla z dixielandové skupiny a Shooters. V původní sestavě se kromě Pavla Chrámeckého a Kidda Janíka sešli kytaristé Josef Dufek, student střední pedagogické školy, a Jan Veselý (střední zemědělská škola). Prvními skladbami v repertoáru, sestávajícím ryze z převzatých skladeb, byly instrumentální kusy od Shadows, z českých pak „Monika“ od Oty Jahna z Mefista. Skupina brzy zjistila, že čistě instrumentální repertoár nestačí, proto Dufek přivedl spolužáka Josefa Špidlu, který obsadil post zpěváka. Hudební možnosti byly tím pádem rozšířeny a k posluchačům se dostaly skladby např. od Beach Boys. Skupina, kterou později doplnila zpěvačka Dana Vodňanská, překračovala svojí aktivitou a popularitou okres Třebíč (Luční bouda, Velké Losiny, apod.). Na konci šedesátých let se Československem prohnala vlna hippies. Kidd & Rovers se tímto proudem nechali inspirovat, vystupovali v květovaných košilích a do repertoáru zařadili např. „Massachusetts“ od Bee Gees či „San Francisco“, kterou proslavil Scott McKenzie. V této době v kapele občas hostoval Eda Charvát s lesním rohem. V druhé polovině roku 1968, po příjezdu vojsk Varšavské smlouvy, se aktivizovala také katolická církev. Aby získala co nejvíce mladých lidí, začaly se v některých československých městech pořádat tzv. beatové mše. Tyto probíhaly podle ustáleného a předepsaného formuláře, hudebně však byly doplněny lehčí a tišší variantou big beatu. Takovéto mše byly slouženy od konce roku 1968 i v třebíčské bazilice sv. Prokopa. Hlaváč konstatuje, že na parkovišti stály automobily se státními poznávacími značkami ze všech koutů republiky a bazilika byla plně obsazená především mladými a nevěřícími lidmi. K těmto příležitostem zkomponoval Charvát několik skladeb a kapela na mších hrála přinejmenším do února 196955. V létě 1969 proběhly další změny sestavy zapříčiněné především odchodem hudebníků z Třebíče po složení maturity. Po příchodu zpěváka Miloše Mikundy a hráče na elektronické klávesy Jaroslava Švarce se skupina začala postupně měnit na budoucí Janíkův taneční orchestr Swing 7356. Ovšem ještě než se tak stalo, Jiskra informovala o chystané zpěvohře s názvem Josef Špidla jsem já. „Tak se jmenuje zpěvohra o dvou dějstvích, kterou pořádá zítra 25. září Jednotný kloub pracujících ROH v Třebíči v sále JKP v 19 hodin. Mluví M. Nejedlý, zpívají D. Vodňanská, V. Korcová, M. Mikunda, na bicí hraje B. Janík, na elektrofonické varhany J. Švarc, na elektrickou bas-kytaru P. Chrámecký, na elektrickou kytaru, na lesní roh a na pozoun hraje E. Charvát, v hlavní roli vystupuje Josef Špidla.“57

Bližší informace o autorství či hudebním charakteru uvedené zpěvohry se nepodařilo zjistit. 5.2 Orion Orion byla bigbeatová skupina založená v polovině šedesátých let bratry Sedlářovými v Borovině. První oficiální zmínka o skupině pochází z 10. srpna 196658, tisk se však o big beatu v Borovině zmiňuje již

55

Jiskra. 1969, roč. 51 č. 8 s. Do roku 1973 působila většina budoucích členů Swingu ve skupině Articulus. 57 Jiskra 1969, roč. 51 č. 37 s. 3 58 Tep Boroviny 1966, roč. 18 č. 32 s. 2 56

19

o dva roky dříve a není jasné, kterou skupinu měli redaktoři na mysli. Impuls k založení kapely dal Oldřich Sedlář. Studoval v Gottwaldově, žil big beatem a do Třebíče dovezl vizi, že zde založí bigbeatovou skupinu. Stalo se tak v roce 1966. Původní sestavu tvořili Oldřich a Leoš Sedlářovi (kytary), Icek Prokop (baskytara), Stanislav Koukal (bicí) a Jaroslav Nejedlý (zpěv, foukací harmonika, okarína), brzy však Oldřicha Sedláře vystřídal Bohumil Rebeka. Stylově a výběrem repertoáru byl Orion pravým opakem Kidd & Rovers. Tak jako se západní hudební svět tehdy dělil mezi příznivce Beatles a Rolling Stones, tak bylo publikum rozdělené v Třebíči. Orion představoval tvrdší polovinu skladbami Rolling Stones, Kinks, Animals, Jimiho Hendrixe a kapela produkci vždy zahajovala písní „Keep on Running“ od Spencer Davis Group. Skupina hrávala především tzv. odpolední čaje v ZK ZGK v Borovině, na něž chodívali mladí lidé z celého města. Kromě čajů kapela vystupovala na různých dalších akcích pro mladé, např. Majáles 1968, Kavárna mladých, atd. V roce 1968 obsadil nakrátko místo doprovodného kytaristy Pavel Hlaváč, jedna z největších postav třebíčského big beatu. Orion ale neměl delšího trvání, neboť Leoš Sedlář a Stanislav Koukal nastoupili 1. srpna 1968 na základní vojenskou službu. Aparaturu přenechali v ZK nově vznikající skupině P.LEA.S. 5.3 Pavel Hlaváč Pavel Hlaváč (narozen 28. března 1951 v Třebíči) je třebíčský kytarista, baskytarista, textař, zpěvák, malíř a bigbeatový historik. K hudbě měl vždy blízko. Nejprve poslouchal trampské písničky a od šedesátých let začal pronikat do big beatu. Účastnil se koncertů skupin Kidd & Rovers a Orion a kvůli pozornosti děvčat začal hrát na kytaru. 5.4 Babrani a This Free Svoji první skupinu založil Hlaváč (sólová kytara) společně s Miroslavem Brátkou (foukací harmonika), Radkem Lisým (baskytara), Karlem „Sobolem“ Sobotkou (bicí), Michalem Drobílkem (doprovodná kytara). Název skupiny – Babrani – vznikl podle toho, že ze začátku všechno zbabrali. Kapela musela brzy vyměnit bubeníka, protože Sobol bubnování příliš nezvládal. Na jeho místo přešel Radek Lisý a basu převzal Karel Bednář. Prvním vystoupením Babranů bylo účinkování na večírku devátých tříd jedenáctiletky a zpívali anglicky. Následoval koncert na Střelnici. Na plakáty tehdy napsali: „Kdo je lepší – Kidd & Rovers, Orion nebo Babrani?“ Takový čin byl ze strany zbylých dvou zmíněných skupin chápán jako velká drzost, zároveň však dokládá, které skupiny byly v Třebíči uznávané. Z Babranů pak vyšla kapela This Free. Hráli ve třech po vzoru britských Cream. Po absolvování přehrávek, na nichž sice kapela získala nejnižší možné hodnocení, oslovil Hlaváče Ita Strnad, tehdy pojem mezi třebíčskými hudebníky, a pochválil ho za výkon, který právě vyslechl. Hlaváč Strnadovi troufale nabídl místo ve své kapele a Strnad souhlasil s podmínkou, že půjde zpívat Luboš Myšák. Ten souhlasil a vznikla nová skupina P.LEA.S. 20

5.5 Ita Strnad Ita Strnad (vlastním jménem Jiří), třebíčský baskytarista, saxofonista, aranžér a vůdčí hudební osobnost big beatu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Od mládí nadějný muzikant, studoval Vyšší hudební školu v Kroměříži59, obor violoncello. Shodou okolností se při studiích potkal s asi o tři roky starším spolužákem Felixem Slováčkem, který ve Strnadovi vzbudil zájem o saxofon. Během základní vojenské služby v letech 1966–1968 hrál v Ostravě s vojenskou bigbeatovou kapelou The Pilots a ke dvěma výše přidaným nástrojům rozšířil své hráčské schopnosti o baskytaru. Ve stejné kapele tehdy působil bubeník z bratislavské skupiny Beatmen Deža Ursinyho. Po návratu do Třebíče se o Strnada zajímaly všechny taneční orchestry, ale nakonec ho do své kapely získal Pavel Hlaváč. Nejprve šlo o skupinu P.LEA.S., později se Ita stal uměleckým vedoucím skupiny Articulus. Strnad, absolutní sluchař, aranžoval skladby a rozepisoval všechny party pro dechovou sekci této skupiny. Nakonec obohatil instrumentář o příčnou flétnu, kterou mu poslal bratr, emigrant, z USA. V polovině sedmdesátých let se Articulus zúčastnil soutěže Prizma60 a Ita vyhrál cenu v kategorii nejlepší instrumentalista. 5.6 P.LEA.S P.LEA.S. (též Pleas) byla třebíčská bigbeatová skupina působící od dubna 1968 do března 1971. Název je slovní hříčka ze sousloví Paní Lea Sedlářová, což byla ředitelka ZK ROH ZGK a kapela od tohoto kroku očekávala pomoc při koupi aparatury a počáteční finanční podporu. Nutno poznamenat, že název svůj účel splnil. Původní sestavu tvořili: Ita Strnad (baskytara a umělecký vedoucí), Pavel Hlaváč (sólová kytara), Bohumil Rebeka (doprovodná kytara), Pavel Mašek (bicí) a Luboš Myšák (zpěv). Později Rebeku nahradil Ivo Caha. P.LEA.S. byla první třebíčská kapela, která prokazatelně hrála i vlastní skladby. Zbytek repertoáru byl zastoupen představiteli tvrdší poloviny bigbeatového spektra – Rolling Stones, Jimi Hendrixem a především Cream (např. „White Room“61). Nejvíce vystoupení skupina odehrála v podobě odpoledních čajů v ZK ZGK, ale stejně jako Kidd & Rovers vystupovala i za hranicemi okresu. Umožňovalo to politické uvolnění konce šedesátých let a nejrůznější nově vznikající beatové festivaly. O 1. Beat festivalu Vysočiny v Pelhřimově v roce 1969, kterého se účastnily kapely nejen z Vysočiny (Karlovy Vary, Tábor, Karviná), se zmiňuje časopis Pop Music Expres: „Třebíčská skupina Pleas, opírající se o dobrého sólového kytaristu Pavla Hlaváče, působila vcelku vyrovnaným dojmem, který však v některých skladbách kazila jakoby ‚opilá‘ rytmika. V možnostech skupiny Pleas, hrající převážně skladby od Cream, je rozhodně víc, než v Pelhřimově předvedla.“62 Hlaváč vysvětluje, že na třídenní víkendové akci měli P.LEA.S. hrát až v sobotu. Hudebníci tedy nerušeně popíjeli až do chvíle, kdy byli pořadateli obeznámeni o skutečnosti, že se mnoho kapel nedostavilo. Pořadatelé rovněž nabízeli

59

dnes Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž soutěž kapel, které na přehrávkách dostaly k základní sazbě 100% navíc 61 Ve skladbě je u kytary původně používán efekt zvaný kvákadlo. U nás nebyl k dostání, Hlaváč proto imitoval jeho zvuk potenciometrem na kytaře. 62 MARŠÍK, Luboš. 1. Beat festival Vysočiny. In: Pop Music Expres 1969 roč. 2 č. 12 s. 6 60

21

náhradní termín vystoupení (ve stejný den za několik hodin), s nímž kapela souhlasila. A výsledek? Skupina P.LEA.S. obdržela celkové páté místo a Myšák navíc zvláštní uznání poroty za zpěv.63 Ukončení činnosti skupiny bylo zapříčiněno odchodem Haváče na základní vojenskou službu. 5.7 Dana Hobzová Dana Hobzová, zpěvačka, rodačka z Boroviny, začala už jako dítě hrát divadlo, neboť V ZK ROH ZGK tehdy fungoval výborný ochotnický spolek64 s téměř profesionálním režisérem Milošem Wasserbauerem. Hobzová rovněž zpívala, získala angažmá v kapele Teenagers a poté se dostala do Prahy k Orchestru Karla Duby (Josef Laufer, Karel Vágner a další). Orchestr hrál ranou kytarovou bigbeatovou hudbu a Hobzová zpívala takovým hlasem, že je na nahrávce lehce zaměnitelná s Martou Kubišovou. Ta tehdy ovšem ještě nenatáčela. Hobzová se provdala za Otu Jahna ze skupiny Mefisto. V létě 1968 jel Orchestr Karla Duby na turné po SSSR a Mongolsku. Autobus s kapelou sjel 21. srpna 1968 ze skály a nikdo kromě trumpetisty Jelínka a baskytaristy Vágnera nehodu nepřežil. Jedinou existující nahrávkou Dany Hobzové je duet s Josefem Lauferem „Kousek tebe“ (původně Sony & Cher – „I Got You Babe“) vydaný jako singl v Supraphonu roku 1967.

63 64

MARŠÍK, Luboš. 1. Beat festival Vysočiny. In: Pop Music Expres 1969 roč. 2 č. 12 s. 6 V šedesátých letech na stejné scéně působil také další známý třebíčský rodák Jiří Pecha.

22

6) VYBRANÉ BIOGRAFIE – SEDMDESÁTÁ LÉTA Do sedmdesátých let probíhalo hlavní rockové dění pouze ve městech. S nástupem normalizace a zhoršením podpory ze strany oficiálních institucí vznikaly nové kapely snadněji na venkově (např. Pekelníci v Koněšíně). Je třeba zmínit, že z výše uvedených důvodů vzniklo v tomto období množství těles s krátkým trváním (např. Blues in Clasic, Prezence, Meteor). V sedmdesátých letech se v Československu kapely pořád označovaly jako beatové, v tuto chvíli je však přesnější nazývat je rockovými. 6.1 Articulus Articulus byla třebíčská soulová skupina činná v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Pavel Hlaváč odešel v roce 1971 na vojnu, odkud se naopak vraceli bývalí členové Orionu – Leoš Sedlář (kytara), Stanislav Koukal (bicí) a Jaroslav Nejedlý (zpěv). K nim se přidal zbytek skupiny P.LEA.S. – Ita Strnad (baskytara) a Luboš Myšák (klávesy). Nové uskupení s názvem Blues in Clasic začalo hrát blues (např. skladby Johna Mayalla). Skupina hrála na vysoké technické úrovni, kvůli nastupující normalizaci ale k údivu všech nesprošla přehrávkami. Učitel a kapelník valečské dechovky Pleva napsal do Tepu Boroviny: „Zvuk Blues in Clasic se podobal zvuku lokotraktoru... a to přece naši mládež nemůže zajímat!“65 Kidd & Rovers se zastaralým repertoárem se potýkali s odlivem posluchačů směrem k nově vznikajícím skupinám (např. Merkur), proto Miloše Mikundu napadlo spojit Kidd & Rovers a Blues in Clasic. Tímto skloubením (kloub – latinsky articulus) vznikla skupina Articulus. Latinský název nikomu u přehrávek nevadil, kapela tedy mohla vystupovat. Zřizovatelem skupiny byl ZK ROH ZGK. Skupina Articulus hrála soul, což bylo v době Cream a Jimiho Hendrixe minimálně odvážné. V Československu soul hráli pouze Framus Five, Soulmen a Plameňáci (Flamengo) s Marií Rottrovou. Repertoár byl převzat od mistrů soulu – Otise Reddinga, Wilsona Picketta, Raye Charlese, ale i Ikea & Tiny Turnerových. Sestavu

třebíčské

kapely

tvořila

rytmická

sekce

(Koukal

–

bicí,

Sedlář

–

kytara,

Chrámecký – baskytara, Myšák – klávesy), dechová sekce (Strnad – altsaxofon, Janík – tenorsaxofon, Charvát – pozoun) a dva zpěváci Mikunda a Nejedlý. Uměleckým šéfem kapely byl Ita Strnad, který rozepisoval noty a měl velké požadavky především na dechaře. Kapela měla k dispozici zcela zdarma závodní klub a této výhody plně nevyužívala. Srovnání s dnešními nájmy za pouhou garáž sloužící ke zkoušení je tedy zcela tristní.66 V každé skupině dochází k personálním změnám a v devítičlenném ansámblu o to více. Nejvýznamnější změnou byl nástup Pavla Hlaváče, hráče na baskytaru, v roce 197367. Přestože Articulus nehrál populární big beat, ale náročnější oduševnělý soul, soudě podle návštěv rockového publika na tanečních zábavách měla kapela úspěch a koncerty navštěvovalo publikum z Brna, Žďáru, Prahy, Ostravy a jiných měst. Na festivalu v Lounech roku. 1972 skupina překvapila redaktora Melodie

65

HLAVÁČ, Pavel. Pravěk bigbítu v Třebíči – ARTICULUS, 2011 č. 7-8 s. 10 Rozhovor s Pavlem Hlaváčem. Třebíč 5. května 2013. 67 Až do vojny hrál Hlaváč na kytaru, během služby v Chebu začal hrát na baskytaru. 66

23

a velkého příznivce soulu Jaroslava Tůmu, který nevěřil, že na Třebíčsku na takovou hudbu chodí tolik lidí a styl skupiny označil za „trochu akademický“68. V polovině sedmdesátých let zažívala skupina vrchol slávy a kromě odpoledních čajů hrávala v ZK také větší akce (Májová veselice, Velikonoční veselice, Silvestr, Všedělnický ples). Přílišná popularita však byla trnem v oku kulturní komisi ONV. Došlo tedy k likvidaci skupiny69 a především zpěváka Nejedlého, který chvíli pokračoval se skupinou Merkur, ale nakonec se pod tíhou neustálých zákazů oběsil na vodítku svého psa. Ostatní členové skupiny Articulus si po zákazu mohli vybrat mezi přechodem do undergroundu a kavárenskými produkcemi. Podle Hlaváče si vybrali horší variantu a přijali angažmá v kavárně hotelu Zlatý Kříž, kde hrávali středy, pátky a soboty. Došlo též k zeštíhlení sestavy: Strnad, Koukal, Sedlář, Bartl, Hlaváč. Zpěváci Nejedlý a Mikunda hrát přestali. Nejedlý dostal naprostý zákaz veřejného vystupování a Mikundu nahradil Ivoš Caha. Při každém vystoupení byla kavárna plně obsazená. V „Šedým“ kapela vydržela až do jeho uzavření v roce1981, poté střídala další třebíčské lokály: Don, Slavie, Znojemská vinárna a Alfa. Tento stav pokračoval až do roku 1989. Stále hráli pod názvem Articulus, ale repertoár byl popový. 6.2 Merkur Merkur je třebíčská rocková skupina působící v sedmdesátých letech 20. století. Miroslav Zbožínek (zpěv, kytara) se s big beatem setkal poprvé na studiích v Gottwaldově, po návratu do Třebíče v roce 1970 založil s Dolfou Dolínkem (baskytara) skupinu Trilobit70. Neměli kde zkoušet a zjistili, že ve strojní průmyslové škole zkouší kapela Five (Vlastimil Houdek, Ivan Suchý, Vladimír Nováček, Milan Vejmělek). Všichni, kromě Houdka (bicí), odešli na vojnu. Bubeník se přidal ke dvěma předchozím, ale kapela potřebovala ještě sólového kytaristu. Tím se stal Petr Malý ze skupiny The Polanx, která zkoušela na Polance. Nová skupina Merkur získala záhy angažmá v Dělnickém domě. Situaci přibližuje Houdek: „Já jsem se znal s panem Hávou, který byl vedoucím Dělnického domu. Byl to výbornej chlapík, takovej trošku kapitalista v socialismu a kulturní mecenáš. A ten navrhl, abychom hráli u něj v ‚dělňáku‘ čaje [...] Oni v tom ‚dělňáku‘ hráli před náma Kidd & Rovers, ale Háva nějak vycítil, že to chce novou krev a tak jsme tam začali hrát tak trochu tvrdší bigbít. Creedence Clearwater Revival, Deep Purple, Rolling Stones, Cream a tak.“71

Merkur měl i několik vlastních písní, ty však nebyly pro obecenstvo takovým lákadlem. Skupina byla hudebně dosti vytížená. Ve středu a neděli hrávali odpolední čaje, v pátek a v sobotu pak taneční zábavy. Oba druhy vystoupení bývaly hojně navštěvovány nejen posluchači, ale i policejními kontrolami. Příslušníci přijížděli s antonem a kontrolovali občanské průkazy. Návštěvníci zábav před takovýmito zásahy nezřídka utíkali ze sálu okny. Vrcholem kariéry skupiny bylo vystoupení na zimním stadionu v Jihlavě (1971 nebo 1972), kam přijeli na pozvání místní kapely Kováci

68

TŮMA, Jaroslav. Beatový minifestival. In: Melodie 1972 roč. 10 č. 8 s. 230–231 viz kapitolu 4.3 70 V módě tehdy byly názvy, v nichž se skrývalo slovo „beat“. 71 HLAVÁČ, Pavel. Pravěk bigbítu v Třebíči – MERKUR. 2011 č. 10 s. 10 69

24

Aktivní činnost Merkuru začala upadat v roce 1973, kdy většina sestavy odešla na vojnu. Zbytek kapely pokračoval se zpěvákem Nejedlým, tato aktivita však kvůli zákazům neměla dlouhého trvání. K obnovení kapely došlo v roce 1999, kdy začala ve Starči tradice setkání rockových skupin. 6.3 Modus Modus byla rocková kapela hudebníků z Nové Vsi a Heraltic činná v sedmdesátých letech 20. století. Založili ji bratři Durdovi (František a Leoš) a Novákovi (František a Dušan). Později se ke skupině připojili Petr Malý a Miroslav Zbožínek. Kapela hrála výhradně převzaté skladby a Articulus je několikrát jako hosty pozval do Boroviny na odpolední čaje. 6.4 Pekelníci Pekelníci (do roku 1972 též Heartles nebo Satanic) jsou rocková skupina původem z Koněšína a na třebíčské hudební scéně působí od sedmdesátých let 20. století. První úvahy o založení hudební skupiny se objevily v průběhu roku 1969, vlastní založení proběhlo v roce 1970 a zakladateli byla čtveřice: Miroslav Oborný, Stanislav Šibůrek, Rudolf Řezáč a Stanislav Kopuletý, který se tehdy stal také vedoucím kapely. V průběhu dalších let se složení několikrát změnilo, především kvůli povinnosti plnění základní vojenské služby. Skupina nejprve vystupovala na odpoledních čajích v Koněšíně a Studenci, později rozšířila svoji aktivitu na taneční zábavy v celém okrese, nejvíce v Mohelně, kde byl dostatek posluchačů z důvodu stavby Dalešické přehrady a JE Dukovany. V repertoáru kapely se od jejího vzniku nacházejí pouze převzaté skladby, převážně od skupin Creedence Clearwater Revival a Smokie. 6.5 Komety 71 – Nautilus – Privilegium – Puls Puls (dříve též Komety, Komety 71, Nautilus a Privilegium) je třebíčská bigbeatová kapela působící od sedmdesátých let 20. století. V roce 1971 vznikla z popudu bratrů Blažkových (Milan – kytara, zpěv a Jan – bicí) a zvukaře Kučírka nová skupina. Místo baskytaristy obsadil Vladimír Obršlík. Skupina nejprve hrála převážně písně od Olympiku pro několik známých, později získala zřizovatele (SSM Kožichovice) a díky herci Oldřichu Navrátilovi, který v Borovině pořádal diskotéky, se propracovala do ZK ZGK. Po sérii úspěšných a hojně navštěvovaných tanečních zábav v Borovině přišel z OV SSM první zákaz činnosti. Aby mohla kapela dále existovat, změnila si název na Nautilus (okolo roku 1972). Nový název se nesetkal s pochopením okresního kulturního tajemníka, který zaměnil ponorku kapitána Nema s americkou atomovou ponorkou. Výsledkem byl další zákaz činnosti. Tehdy do kapely přišli Vladimír Mijovič (klávesy) a Miroslav Uhlíř (kytara) a proběhla další změna názvu, tentokrát na Privilegium. Koncem sedmdesátých let působil ve skupině zpěvák a klávesista Jaromír Heralecký. V této sestavě se skupina s písní „Dům bez oken“ zúčastnila soutěže Politická píseň v Jihlavě, kterou vyhrála, a postoupila do dalšího kola do Brna. Tam došlo 25

k incidentu. Náhodný kolemjdoucí shodil z pódia při vykládání aparatury efekt echo a Heraleckým byl nekompromisně okřiknutý. Ukázalo se, že nešikovným kolemjdoucím byl dirigent Brněnského estrádního rozhlasového orchestru a předseda poroty Erik Knircsh. Bylo tedy více než jasné, že Privilegium nezíská kladné hodnocení.72 Následovaly další změny sestavy a zákazy činnosti. Poté, co na místo kytaristy přišel Petr Malý a zpěvu se ujal Miroslav Zbožínek, bylo opět třeba změnit název. Zbožínek předstoupil před schvalovací komisi, v níž seděl i redaktor Tepu Boroviny a v rychlosti vymyslel název Puls, pod nímž kapela vystupuje dodnes. Repertoár skupiny se od počátku skládal spíše z populárních převzatých písní, mimo to však existují autorské skladby („Dáša“, „Matka“, „Včela“), které si publikum žádá i po letech. V polovině osmdesátých let proběhly snahy o propracovanější hudbu (Rainbow), kvůli hráčské úrovni členů skupiny však zůstalo u komerčnějšího repertoáru. To ovšem pomohlo návštěvnosti odpoledních čajů a zábav, která se standardně pohybovala okolo 600 platících. Skupina v době největší slávy odehrála 100 akcí ročně. 6.6 Matador Matador je třebíčská rocková kapela založená v roce 1973. Skupinu založili Miroslav Bob Caha (kytara, zpěv), Jiří Žák (baskytara) a Milan Walda Navrkal (bicí). Podle zkušebny v kravínu si trojice začala říkat Matador. V sedmdesátých letech skupina hrála na tanečních zábavách a odpoledních čajích. V roce 1976 přišel nový kytarista Hynek Matůšek a vystřídal Cahu. Ten zůstal jako zpěvák v kapele až do roku 1983. Z kapely Watt 80 přišel nový baskytarista Leoš Outrata a v letech 1984–1986 zaznamenal Matador zlatou éru. V kapele tehdy účinkovali dva zpěváci a zároveň bubeníci Václav Bartoš a Pavel Mahy Machát (také z Wattu 80). Vystoupení skupiny probíhala tak, že jeden zpíval, druhý bubnoval a na následující sérii se vyměnili. Toto období se neslo převážně ve znamení převzatých skladeb od Deep Purple, Uriah Heep, Led Zeppelin73, apod., ale díky Bartošovi začala skupina hrát i vlastní písně (např. „Agrese“, „Kantýnská“, „Kopali zedníci jámu“). V roce 1987 Matůška vystřídal Petr Sedlák z Bagru a o rok později se ke skupině připojil také stávající kytarista Petr Ošmera, díky němuž skupina přitvrdila styl. V této sestavě pak Matador fungoval až do roku 1989. Základ tehdejší sestavy (Machát, Ošmera, Outrata) hraje ve skupině dodnes.

72 73

Rozhovor s Miroslavem Uhlířem Třebíč 24. dubna 2013. VÁVRA, Robert. Zlomené srdce MATADORU: Comeback v Den vítězství. In: Horácké noviny, 1992 roč. 3 č. 39 s. 6

26

7) VYBRANÉ BIOGRAFIE – OSMDESÁTÁ LÉTA Osmdesátá léta pokračovala v normalizačním trendu předchozí dekády. Pro Třebíč je nejvýznamnější výstavba JE Dukovany, díky níž enormně vzrostl počet obyvatel. Vznikala nová sídliště a také prostory určené kultuře (KVZ Koněvova, hotely Atom a Alfa). V roce 1980 byl založen Okresní klub mládeže, jenž především na Hájku a Koněvově pořádal množství hudebních produkcí. Do Třebíče tehdy jezdily účinkovat takové kapely jako Elán, Citron a ve Znojemské vinárně pravidelně hrávala pražská rocková skupina Markýz John. Z množství třebíčských skupin uvádíme pouze výběr těch nejvýznamnějších a opomíjíme tak např. kavárenskou skupinu Vega ze Stříteže a třebíčské skupiny Bambus a Admirál. 7.1 Watt 80 Watt 80 je třebíčská rocková kapela činná zejména v osmdesátých letech 20. století. V prosinci 1979 ukončila svoji činnost kapela Prezence, protože se dva její členové (Jaromír Heralecký a Miloslav Dočkal) připravovali na maturitu. Další člen této zaniklé kapely Jiří Hnízdil (kytara, zpěv) chtěl v hudbě pokračovat, proto se domluvil s Dočkalem (bicí), Jiřím Tomanem (kytara), Leošem Outratou (baskytara) a Vladimírem Mijovičem (klávesy) a na jaře roku 1980 založili novou kapelu s náročnějším repertoárem. Post zpěváka obsadil Pavel Machát. První zkušebnu měla kapela ve společenské místnosti bytového družstva na náměstí Osvobození74. Mezitím Dočkal onemocněl zápalem plic, byl hospitalizován a společně s maturitou se prodloužila doba uvedení kapely na veřejnost. Členové kapely zajistili novou zkušebnu v KD v Ptáčově, ale zároveň probíhala jednání o přemístění na Hájek. Zřizovatelem skupiny, která si mezitím vymyslela název Watt 80, byl Oblastní podnik služeb v Třebíči a kapela jej získala díky víkendové brigádě na stavbě domu ředitele podniku. V srpnu 1980 se vrátil z vojny Todor Čolakov, s nímž kapela počítala jako s bubeníkem. I když měl k dispozici demonahrávky repertoáru, před přehrávkami zůstal na bubenickém postu Miloš Dočkal. První kvalifikační přehrávky kapela absolvovala 17. září 1980 v JKP na Gottwaldově náměstí. Komise tehdy zasedala ve složení: Vladimír Mijovič st., Helena Nosková, Bohumil Janík a někteří členové skupiny Articulus. Spolu s Wattem přehrávaly i kapely Matador, BDD a jedna dechovka. Po přehrání skladeb „Víme“, „Moudrý muž“ a „Silný vítr“ Watt získal 50%, což představovalo zhruba 100 Kčs na osobu za jednu taneční zábavu. Veřejně kapela vystoupila poprvé v Trnavě, která byla považována za ideální místo pro začínající skupiny. Podobně jako Watt 80 se tam tehdy proslavila i Prezence a Meteor. Následovaly čtyři roky zábav, odpoledních čajů i plesů. Kapela hrávala téměř každý týden, mnohdy s různými technickými problémy (špatná doprava, vyhořelé zesilovače). Vše je detailně zdokumentováno na webových stránkách skupiny.75 Obnovený Watt 80 debutoval v roce 2002 v klubu Béčko. V létě následujícího roku se kapela poprvé představila na setkání rockových skupin ve Starči a od té doby je na programu každoročně.

74 75

dnes Václavské náměstí http:// watt80.webnode.cz/

27

7.2 Smaragd Smaragd byla třebíčská rocková skupina působící v letech 1981–1983. Skupinu, kterou tvořili převážně studenti třebíčského gymnázia, založili Karel Ošmera (bicí), Petr Sedlák (kytara) a Jaroslav Sláma (baskytara). Ke kapele se přidal klávesista Aleš Sušický a zvukař Pavel Nahodil, který v případě potřeby i zpíval. Po splnění přehrávek 3. října 1981 začala kapela s pořadovým číslem 10176existovat. První zábavu odehrála čtveřice v Kamenné. Vstupné bylo 10 Kčs, na zábavy chodilo kolem 160 platících a muzikanti si dohromady vydělali 600 Kčs (včetně dopravy). Snahu o úspory představovala doprava domů po svých v délce osm kilometrů, přespání před KD, apod. Sestavu později doplnila zpěvačka Dana Nováčková. Na začátku roku 1983 kapela odehrála místo skupiny Vega dva večery v kavárně hotelu Zlatý kříž. Zvukař Nahodil mezitím odešel na vojnu a přivedl za sebe Václava Holečka. Po zbytek roku ale začalo ubývat nabídek k vystoupení, naopak přibývaly neshody a navíc chyběl zpěvák. Dovršením neštěstí bylo nesplnění požadavků přehrávek na podzim téhož roku. Alespoň v osobním životě se všem dařilo, neboť byli přijati na vysoké školy. Tam také Ošmera poznal Petra Kapinuse. Nováčková a Sušický kvůli neshodám skupinu opustili, zbytek kapely chtěl začít znovu od začátku. Hudebníci měli našetřených 60 000 Kčs na aparaturu a také přemýšleli o změně názvu. Nakonec vybrali název Bagr. 7.3 Bagr Bagr je třebíčská rocková skupina založená v roce 1983. Kromě tříletého zákazu vystupování v letech 1987–1990 funguje nepřetržitě dodnes. Skupina vznikla z torza skupiny Smaragd ve chvíli, kdy původní třebíčské trio doplnil zpěvák a spolužák Karla Ošmery z Pedagogické fakulty UJEP v Brně Petr Kapinus. Ten se kromě zpěvu chopil i doprovodné kytary a zobcové flétny. Od začátku se kapela potýkala s problémy ze strany kulturní komise. Nejprve bylo potřeba najít si zřizovatele, jímž se nakonec staly Jihomoravské vodovody a kanalizace. Následovaly kvalifikační přehrávky, kde skupina musela zdůvodnit a obhájit svůj název. Název Bagr (tedy stroj, který dělá rámus,) vyjadřoval tvrdou hlasitou hudbu, již čtveřice hrála. Komisi se název nepozdával a navrhovala Čtyřlístek („Jste přece v kapele čtyři muzikanti.“). Nakonec se ale podařilo uhájit původní název s odůvodněním, že bagr je stroj, který dělá práci. A práce šlechtí. Navíc tím kapela vzdává hold svému zřizovateli. Komunistický režim západní úpadkové rockové hudbě nepřál, což se promítalo i na chodu kapely. Už od prvních vystoupení se vyskytovaly problémy kvůli rozbitým čekárnám, rvačkám a jiným výtržnostem po vystoupeních. Jednou dokonce snaživá fanynka vyrobila plakáty, na které nakreslila americkou vlajku, což mělo za následek zrušení domluvené zábavy. V roce 1985 musela kapela kvůli povinnému studijnímu zájezdu Ošmery a Kapinuse do SSSR dočasně přerušit činnost. Když se oba jmenovaní po půl roce vrátili, vrátil se i úspěch Bagru. Skupina se ovšem čím dál více dostávala do hledáčku Veřejné bezpečnosti a dalších kontrolních orgánů, což ji pronásledovalo po zbytek desetiletí. Policejní kontroly na zábavách bývaly na 76

Tolik skupin bylo tehdy na okrese registrováno.

28

„denním pořádku“ a kapela byla obviňována, že provokuje k výtržnostem a schvaluje podávání alkoholu mladistvým. Dalším trnem v oku tehdejším zástupcům moci byla píseň „Olovo na lidi“77, podle nich výzva k rebelii a revoluci, ve skutečnosti zpracování námětu Victora Huga. Vše se stupňovalo a vyvrcholilo v roce 1986, kdy do kapely mimo jiné přišel kytarista Petr Kotlík. Bagr se spolu s kapelami Matador, Puls a Bambus mimo jiné zúčastnil soutěžní rockové přehlídky v Mikulovicích. Výsledky určovalo hlasování poroty a posluchačů. U posluchačů Bagr vyhrál, u poroty získal diametrálně odlišné hodnocení. Poté co na konci zábavy přidali zakázané „Olovo na lidi“, osud skupiny byl zpečetěn. Od 1. ledna 1987 až do Sametové revoluce měl Bagr zakázanou činnost. V tomto období někteří členové přešli do jiných kapel (Sedlák), zatímco jiní vykonali základní vojenskou službu (Kotlík) či rigorózní řízení (Kapinus). 7.4 Carmen Carmen je třebíčská rocková skupina založená v roce 1986. Skupinu založil Luboš Denner (kytara), Pavel Kissi Veselý (bicí) a Dušan Němec. Jméno Carmen vzniklo podle opery Georgese Bizeta ještě před prvním vystoupením, poté co přehrávková komise nebyla spokojená s původním návrhem. Ve skupině se v té době střídá několik muzikantů a po několika týdnech přichází zpívat Vlasta Zahrádka. Kromě dvou autorských skladeb „Když Ti ostříhaj Tvý vlásky“ a „Slavím jen tak“ přináší do skupiny směr převzatých skladeb od Deep Purple, Whitesnake a do té doby pro Třebíčsko zcela neznámých U2. Skupina se brzy dostává do povědomí třebíčských posluchačů a také pořadatelů. Tři následující roky jsou ve znamení už pravidelného vystupování, ale také dlouhých měsíčních pauz z důvodu častých změn v obsazení skupiny. V roce 1989 odešel Vlasta Zahrádka z kapely a ta se následně na půl roku rozpadla. Schází se opět na polistopadovém koncertu třebíčských skupin. 7.5 Morava Morava je třebíčská rocková skupina založená v roce 1987. Původní sestavu tvořili převážně hudebníci z Karviné (Jiří Api Novotný – kytara, František Fany Petričko – zpěv, kytara a Milan Fugas Pintér – baskytara). Zmínění spolu hráli již v Karviné v kapelách Vermona a Laser. Novotný si navíc prošel několikaletým účinkováním v kavárně karvinského hotelu Jelen, kde si osvojil různé techniky, ovlivnili ho Slade, Gary Moore, Jimi Hendrix. Stal se jedním z nejlepších kytaristů v Karviné a později i v Třebíči. V roce 1987 se trojice přestěhovala do Třebíče, která je uchvátila přírodou, již v Karviné neznali. Jako poctu novému působišti napsali píseň „Morava“ a Morava se stala i názvem skupiny. Za bicí usedl Třebíčan Vladimír Čupřina Sovák. Již od počátku se Morava vyznačovala především vlastním repertoárem, heavymetalovým image a strhujícím světelným parkem. Prvním úspěchem skupiny bylo vítězství na přehlídce rockových skupin v Ocmanicích. Skladby vznikaly následujícím způsobem: „Fany napsal romantickou zamilovanou písničku a já

77

viz kapitolu 11.1

29

jsem ji pak upravil, aby zněla rockově.“78 Ještě v osmdesátých letech Morava vystupovala takřka po celé republice, což se ještě více umocnilo po roce 1989. Zajímavostí je, že se v roce 1989 skupina rozhodla natočit singl „Morava“. Jelikož kapela neměla ve své sestavě klávesistu, tento part nahrával Michal David, který celou nahrávku produkoval. Původní termín prvních nahrávacích sekvencí byl stanoven na 17. listopad 1989. Kvůli politickým událostem však bylo natáčení odloženo a skladba byla vydána až na prvním LP skupiny v roce 1992.

78

Rozhovor s Jiřím Novotným. Opatov 15. dubna 2013

30

8) VYBRANÉ BIOGRAFIE – NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU Informace o skupinách působících v Náměšti nad Oslavou poskytl především Jiří Látal, který je též autorem článku „Průkopníci big beatu v Náměšti nad Oslavou: Z historie vzniku náměšťské rockové scény“ v Náměšťských listech79. 8.1 The Stings The Stings byla bigbeatová skupina z Náměště nad Oslavou působící v letech 1964–1969. První bigbeatová kapela v Náměšti vznikla spojením dvou skupin, které zprvu hrály v Základní škole na Husově ulici. Úspěchem bylo obsazení prvního a druhého místa v okresní soutěži STM v oboru kytarových skupin v roce 1965, tehdy ještě s vlastnoručně vyrobenými kytarami a zesilovači. Poté, co se ustálila sestava, ujal se i název The Stings. Sestavu skupiny tvořili: Ladislav Široký – sólová kytara, zpěv, Vlastimil Ustohal – zpěv, Vít Svoboda – basová kytara, Petr Klíma – bicí, František Burian – kytara, zpěv. Vzhledem k období relativního politického uvolnění mohla skupina vcelku bez problémů vystupovat a hrát nejen české (Olympic, George & Beatovens, ApolloBeat), ale i zahraniční (Beatles) skladby a tím si získávat stále větší popularitu. Od příležitostných vystoupení v Domě pionýrů a mládeže na Třebíčské ulici skupina pokračovala pořádáním odpoledních čajů v Kavoklubu.80 Ještě dokonalejší zázemí později skupina získala u Městské osvětové besedy, navíc získala lepší vybavení a zkušebnu v přízemí staré radnice. Do Třebíče a jiných částí okresu se kapela nedostala především kvůli tomu, že pořádání zábav s bigbeatovými kapelami ještě nebylo obvyklé. Na druhou stranu se The Stings setkávali pravidelně s nadšeným přijetím u mladé generace. Za vrchol slávy lze považovat ples v náměšťské sokolovně, kde se big beat měl střídat se zavedenou úspěšnou dechovkou závodu Velamos. Po první sérii The Stings už návštěvníci plesu na pódium dechovku nepustili a večer zcela ovládl big beat. Tím začala vznikat rocková tradice náměšťské sokolovny.81 Skupina svoji aktivitu ukončila v roce 1969, kdy většina členů odešla na vojnu, po srpnovém vpádu spřátelených armád byla zrušena organizace ČSM a Kavoklub byl přeměněn na sklad ruských chat Nataša. Průkopnický význam kapely je nesporný a její členové se dodnes scházejí. Hrají jen tak pro sebe, především trampskou hudbu, najde se i čas na nostalgii a staré hity z šedesátých let. 8.2 Crommelin Crommelin je rocková kapela z Náměště nad Oslavou činná především v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Kapela vznikla začátkem roku 1972 a zakladateli byli Miloslav Malčík (kytara) a Jiří Látal (kytara). Chtěli navázat na úspěšnou skupinu The Stings a pokusit se tak o oživení náměšťské kulturní scény. Záhy se k nim připojil Robert Soukup s basovou kytarou. První zkušebnou se kapele za souhlasu kastelána 79

LÁTAL, Jiří. Průkopníci bigbítu v Náměšti nad Oslavou: Z historie vzniku náměšťské rockové scény. In: Náměšťské listy, 2011 č. 5 s. 16–21 80 Objekt v prostoru zámecké konírny, který tehdy patřil místní organizaci ČSM. 81 Rozhovor s Jiřím Látalem. Třebíč 27. března 2013.

31

náměšťského zámku Vladimíra Holého stala nejvyšší místnost v kruhové hradební věži zámku, zvaná důvěrně „Daliborka“. Po odchodu prvního bubeníka Jiřího Fialy z kapely, nastoupil na jeho pozici Zdeněk Šild. Brzy si kapely začala všímat také konkurence, bratři Trautmanové, jádro další vznikající kapely Ronáta. Během dalších let se konkurence rozrostla o další kapely jako Rimm, Cardinal či Radiátor. Význam kapely Crommelin spočívá především v tom, že jako první dokázali navázat na odkaz The Stings. Další rozvoj skupiny byl umožněn díky členství v SSM, čímž kapela získala zřizovatele, zbytky aparatury po The Stings a především zkušebnu. Sídlem skupiny se na tři roky stal také bývalý Kavoklub ČSM. Rovněž byl na místo klávesisty přijat Vladimír Herfert. První kvalifikační zkoušky složila skupina Crommelin v květnu 1972. V době normalizace si nově vznikající kapely často nemohly zvolit úderný název (především anglický). Slovo Crommelin lze nalézt v matematicko-fyzikálních tabulkách a jedná se o kometu. Mezinárodní název astronomického tělesa kulturní komise nezpochybnila. Základem repertoáru Crommelinu se staly skladby českých rockových kapel Olympic, ApolloBeat, Synkopy61 či George & Beatovens, zároveň se ale snažili posluchačům přiblížit i tvorbu zahraničních interpretů jako Animals, Beach Boys, Uriah Heep aj. Ve skupině došlo k řadě změn v obsazení. V roce 1973 po rozpadu BeatQuartet přišli do Crommelinu Ivan Nováček (sólová kytara, zpěv) a Zdeněk Svoboda (basová kytara). Dále byl do skupiny přizván Jan Ondrášek (bonga, tamburina). Repertoár byl dále obohacen o skladby Black Sabbath, Deep Purple, Nazareth, Carlose Santany, Bachman Turner Overdrive Bee Gees, aj. Většina skladeb byla opatřena českými texty dvojící Nováček/Látal Roku 1975 Malčík odešel na vojnu a proběhla i změna zřizovatele kapely. Po rozporech s MO SSM se novým zřizovatelem skupiny stala TJ Náměšť. Skupina tak z Kavoklubu přesídlila do sokolovny TJ Náměšť a zde působila až do svého zániku. Podmínkou bylo členství v ČSTV, spolupráce však byla oboustranně výhodná. Dříve odmítaný rock’n‘roll byl tolerován, neboť se stal prostředkem získávání financí pro sportovní oddíly. V roce 1976 odešel na vojnu další ze členů kapely, Zdeněk Šild. Nahradil jej Svojmír Sázavský, čímž se rozšířily výrazové možnosti skupiny („Fools“ od Deep Purple). Herfert a Ondrášek založili vlastní skupinu Doktor Faust, později Verze II (Koněšín). Po krátkou dobu v Crommelinu působil klávesista Ivan Petrů, kterého poté nahradil Rudolf Čech (klavír). Zakoupení klavíru, který byl převážen společně se zvukovou aparaturou, mělo zásadní vliv na zvuk a charakter kapely. Díky výběru skladeb od Airport, Commodores, Queen, Petera Framptona, Randy Newmana a Diany Ross se kapela stala nezaměnitelnou, jelikož tyto interprety na Třebíčsku nikdo nehrál. Pod Nováčkovým vedením a s přispěním kvalitního bubeníka získala skupina roku 1977 jako jedna z prvních rockových skupin působících na třebíčském okrese nejvyšší kvalifikační stupeň. Před nimi měla takový úspěch pouze skupina Articulus z Třebíče. Na koncerty kapely se sjížděli fanoušci také z okolních okresů, Crommelin hrál na Žďársku, kde měl také následně kvůli nadměrné popularitě zakázáno půl vystupovat. 32

V roce1979 odešel na vojnu také Látal a do kapely přišli tři členové rozpadlé kapely Rimm (Hrbáček, Hapal, Krejčí). Posledního vrcholu dosáhla skupina při vystoupení v brněnském klubu Semilasso, poté odešli další členové (Svoboda, Čech, Nováček). Ze sestavy zůstal pouze bubeník Sázavský, kapelníkem se stal Hrbáček a toto zcela přestavěné složení pokračovalo až do léta 1988. 8.3 Ronáta Ronáta je rocková skupina z Náměště nad Oslavou, která vznikla v roce 1976. Skupinu založili bratři Zdenek (kytara) a Miloš Trautmannovi z náměšťské skupiny The Vampyrs, Jiří Smrž a František Ženíšek z Pekelníků a Jiří Soural z The Satanic. Název se skládá ze tří zeměpisných názvů podle původu jednotlivých členů: Rosice u Brna, Náměšť nad Oslavou a Tábor. Kapela hrála náročný jazzrock a skladby Vladimíra Mišíka, Blue Effectu, Leška Semelky, atd. Na prvních přehrávkách skupina získala nejvyšší možné hodnocení. Krátce poté odešel Ženíšek na profesionální dráhu do Rakouska, nahradila ho zpěvačka Milada Kladivová a Ronáta začala hrát střední proud (např. ABBA). V roce 1980, po odchodu kytaristy Zdenka Trautmana, přišel ze skupiny Cardinal zpěvák a kytarista Richard Pek. Kladivová kapelu naopak opustila. Repertoár je tehdy založen na skupinách Electic Light Orchestra, Queen, Deep Purple, Asia, TOTO. V letech 1985–1986 nahrazuje po dobu základní vojenské služby zpěváka Peka dvojice brněnských hudebníků – Jiří Sekerák (zpěv) a Eda Odstrčil (kytara). Skupina se tak vrací do osvědčeného hard rocku. Oba pak po Pekově návratu odcházejí a krátce po nich i klávesista Jiří Soural. Toho v roce 1987 nahrazuje zpěvák a multiinstrumentalista Jiří Dymáček. Do roku 1989 ještě proběhla jedna změna sestavy, kdy Richard Pek krátce zpíval v třebíčském Matadoru.

33

9) VYBRANÉ BIOGRAFIE – MORAVSKÉ BUDĚJOVICE 9.1 Beams of Soul – Paprsky Paprsky (původně Beams of Soul) je skupina z Moravských Budějovic založená v roce 1967. Na podzim roku 1967 Antonín Bulička (bicí) a Miroslav Kulhánek (sólová kytara, zpěv) založili skupinu s názvem Beams of Soul. Zřizovatelem nové kapely se stal ZV ROH při moravskobudějovickém závodě Královopolské strojírny, který skupinu zaštiťoval až do roku 1989. Sestavu do roku 1972 tvořili Bulička, Kulhánek, Bohumil Vobůrka (baskytara, zpěv), Karel Makovička (klávesy, zpěv). Ve skupině se dále vyměnilo 21 osob, včetně čtyř zpěvaček, a repertoár tvořily zahraniční hity s českými texty i autorské skladby. 9.2 Genesis Genesis byla skupina z Moravských Budějovic činná v sedmdesátých letech 20. století. O skupině existuje pouze krátká zmínka v Tepu Boroviny82: „Mladá skupina Genesis z Moravských Budějovic zaujala posluchače odvážným repertoárem s hodně prvky vážné hudby, z řady důvodů se jim však mnoho nedařilo.“

82

Tep Boroviny, 1972 roč. 24 č. 24 s. 4

34

10) ČINNOST UVEDENÝCH PŘEDSTAVITELŮ PO ROCE 1989 V této kapitole v krátkosti naznačíme pokračování aktivit výše zmíněných představitelů třebíčské rockové scény po roce 1989. 10.1 Pavel Hlaváč Po ukončení činnosti skupiny Articulus Hlaváč založil skupinu EKG, po jejímž rozpadu začal hrát s Václavem Bartošem v kapele Sewer. Této kapely si všiml David Koller z Lucie, její tvorbou byl nadšen a přislíbil spolupráci na produkci alba. Z několika návrhů byla vybrána živá nahrávka v klubu Bunkr. Pod tlakem veřejnosti však došlo ke zrušení Bunkru i ke zrušení spolupráce s Kollerem. Od poloviny devadesátých let Hlaváč hraje se svou kapelou Hlaváč & CO blues. 10.2 Miroslav Zbožínek Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byl Zbožínek bez angažmá a věnoval se rodině. Na počátku roku 1990 byl osloven Karlem Ošmerou a přijal jeho nabídku postu zpěváka Bagru. Následující tři roky byly sice vyčerpávající, ale zpěváka naplňovaly. Říká: „Mám nízko položený hlas, takže jsme museli s kapelama transponovat. Kolikrát to potom nejde tak dobře zahrát, ale získali jsme tím jedinečný zvuk83. V Bagru vyžadovali tóninu. Dost jsem se trápil a po zábavách chraptěl, ale rád jsem to vytrpěl a ty roky jsem si užil. Hrál jsem s výbornými muzikanty.“84 Zbožínek také účinkoval na prvním albu Pro princeznu, na něž natočil jako sólový zpěvák dvě písně a k další nazpíval vokály. Od roku 1992 se aktivně hudbě nevěnuje, výjimkou jsou příležitostná vystoupení Merkuru a Pulsu na setkání rockových kapel ve Starči. 10.3 Pekelníci Po obnovení činnosti koncem devadesátých let se uskutečnilo první vystoupení na setkání rockových kapel v Třebíči v Klubu Borovina85. Od té doby se Pekelníci každoročně zúčastňovali pokračování této akce ve Starči. Poslední změnou byl odchod dvou členů (Zdeněk Kašpar Filip – zpěv a Milan Jazzman Míča – kytara), kteří založili skupinu Pekelníci revival. Do původních Pekelníků se vrátil zpěvák František Ženíšek, občan Rakouska, jenž má bohaté hudební zkušenosti, neboť hudba je i jeho celoživotní zdroj obživy. Od roku 2009 kapela hraje ve složení: Stanislav Ďábel Šibůrek – sólová kytara, saxofon, Miroslav Miky Oborný – bicí, Stanislav Štuka Kopuletý – kytara, zpěv, Jan Nojge Neugebauer – klávesy, zpěv, Petr Bob Bouzek – basová kytara, František Frankie Ženíšek – kytara, sólový zpěv.

83

Zbožínek má na mysli skupinu Puls. Rozhovor s Miroslavem Zbožínkem. Třebíč 27. února 2013. 85 bývalý ZK ZGK 84

35

10.4 Miroslav Uhlíř Po ukončení činnosti skupiny Puls v roce 1986 Uhlíř spolu s dalšími bývalými členy založil skupinu Select, později Select 2. Složení skupiny i repertoár byl víceméně totožný s Pulsem, skupina však namísto tanečních zábav hrávala v kavárnách. V roce 1992 se Uhlíř kvůli úpadku návštěvnosti zábav a přílivu posluchačů na diskotéky rozhodl ukončit hudební činnost, na začátku nového tisíciletí však začal znovu hrát. Dodnes je aktivní ve skupinách kavárenského typu (Čisté ruce, Bergamons, Čertovi švagři), nově spolupracuje s punkovou skupinou Undersphere. 10.5 Václav Bartoš V devadesátých letech se Bartoš začal orientovat na klubovou scénu, nejprve s kapelami Kmochovi sirotci a Sewer, od roku 2000 pak Fru Fru, jejíž popularita sahá po celé republice. Bartoš také provozuje třebíčský hudební klub „B“, který založil Petr Bouzek. 10.6 Bagr Od roku 1990 funguje Bagr nepřetržitě dodnes. Za 23 let se ve skupině vystřídaly desítky hudebníků, důležité jsou roky 1992, kdy se vrátil původní zpěvák Kapinus, a 2000, kdy definitivně skupinu opustil. Na pódium se pak vrátil v roce 2004 vzpomínkovým koncertem na zimním stadionu v Třebíči a v letech 2008, 2009 a 2010 při stejné příležitosti v Trnavě. V letošním roce Bagr oslaví 30 let existence. Vydal 16 alb (zpěvák navíc dvě autorská s folkovými písněmi) a pravidelně se v anketě Zlatý slavík umisťuje mezi padesátým a stým místem. Karel Ošmera sepsal historii skupiny do dvoudílné kroniky Co se dělo a nedělo se skupinou Bagr, k příležitosti dvacátého výročí založení skupiny vyšel sborník textů všech písní, které Bagr hrál, Bagr od A do Z86. 10.7 Carmen Pro Carmen jsou nejdůležitější devadesátá léta. Skupina natočila tři alba a dostala se i do vysílání celostátních rádiových stanic. Za celou svoji historii absolvovala okolo 1 300 vystoupení a vytvořila rekord v návštěvnosti kulturních sálů na více než sedmdesáti místech. V roce 1998 zemřel po autonehodě bubeník Veselý a na jeho místo nastoupil multiinstrumentalista Petr Bende. Po odchodu Zahrádky v následujícím roce přešel na post zpěváka. Od roku 2002 skupina vystupuje pouze jednou ročně na vzpomínkových koncertech ve Výčapech. 10.8 Morava Po Sametové revoluci zažila Morava období největší slávy. Na místo bubeníka přišel Jiří Jelda Jelínek a skupina hrála po celé republice spolu s kapelami Markýz John, Tublatanka, Arakain a Turbo. V polovině devadesátých let bylo založeno Rádio Vysočina, pro které Novotný natočil veškeré znělky. Baskytarista Fugas 86

Bagr od A do Z: Kompletní sborník – 181 textů 1983–2003. Třebíč: Bagr, 2003. 191 s.

36

se stal moderátorem uvedeného rádia. Od té doby probíhají různé změny sestavy, z níž dnes zůstali pouze Novotný a Jelínek. Skupina má na svém kontě deset alb a DVD se záznamem koncertu z Boroviny z roku 1992, který je doplněn řadou videoklipů. 10.9 Setkání rockových skupin ze 70. a 80. let minulého století V roce 1999 bývalí členové skupin ze sedmdesátých a osmdesátých let vymysleli festival, na kterém by účinkovali. První ročník se konal v borovinském Klubu, další pak ve Starči Na Nivě. Od roku 2010 setkání, jež pořádají stařečtí dobrovolní hasiči, probíhá na fotbalovém hřišti. Mezi stálými účinkujícími jsou Merkur, Puls, Watt 80, Matador a Pekelníci, sporadicky vystupovaly kapely Paprsky, Crommelin a Ronáta. Na jednom ročníku pod názvem Matador 73 zahrála původní sestava Matadoru. Setkání se každoročně účastní také známá rocková legenda (Synkopy 61, Karel Kahovec).

37

11) HUDEBNÍ ANALÝZA VYBRANÝCH SKLADEB 11.1 Bagr: „Quasimodo“ „Quasimodo“, též „Zvoník od Matky Boží“ či „Olovo na lidi“, je původně píseň neznámého autora hraná u táborových ohňů, na Třebíčsku známá jako neoficiální hymna skupiny Bagr. Do Třebíče skladbu zřejmě přinesl Petr Kapinus, který také připsal třetí strofu, a skupina Bagr ji hraje téměř 30 let. Textově vychází z románu Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži, kulturní činitelé v Třebíči si však text a především úderné rockové hudební zpracování vykládali jako burcování davu k veřejnému protestu proti establishmentu. Scestný výklad navíc koncem roku 1986 dovršil dlouhodobou snahu kontrolních orgánů o likvidaci skupiny. Od roku 1990 ale Bagr opět hraje a svojí neoficiální hymnu hraje na začátku, nebo na konci produkce. Původní interpretace zahrnovala úvodní dlouhé kytarové sólo a chraplavý zpěvákův hlas. Po Kapinusově odchodu všichni další zpěváci zpívali pouze přirozeným hlasem a od éry Jarka Filgase do instrumentace přibyly klávesy se zvukem kostelních varhan a vokály v refrénu. Rozbor skladby vychází z nahrávky z alba Zvoník od Matky Boží z roku 1995, která vznikla v obsazení: Petr Kapinus – zpěv, Pavel Vašíček – kytara, Marian Kolařík – kytara, Jaroslav Sláma – baskytara, Vladimír Čupřina Sovák – bicí. Nahrávka začíná kytarovým preludiem v tónině e moll na způsob barokní toccaty, čímž je přiblížena atmosféra živých produkcí z osmdesátých let. Teprve po necelé minutě je kytarovým riffem uvedena samotná píseň. Skladba je nahrána v tónině e moll a v šestiosminovém taktu. Zmíněný kytarový riff (viz příklad) ve

čtvrtém taktu postupuje charakteristickou kadencí a k docílení heavymetalové atmosféry využívá tritonu. V této chvíli se přidávají i ostatní nástroje a zopakované čtyřtaktí předznamenává strofu. Jednoduchá zpěvní linka nad akordy e C D e připomíná spíše deklamaci a působí více svojí barvou než melodickou invencí. Na konci strofy působivě přitvrzují bicí užitím dvou basových bubnů. Sled akordů i jednoduchost melodické linky se opakuje i v refrénu, což dokazuje trampský původ písně. Po druhé sloce následuje kytarové sólo akordicky a strukturně kopírující strofu. Na živých produkcích bývalo zvykem, že každý z dvojice kytaristů hrál jednu polovinu, od roku 2010 hraje pouze jediný kytarista. Třetí strofu připsanou Kapinusem kapela po zpěvákově odchodu živě neuvádí.

38

11.2 Carmen: „Smrt krásných srnců“ Jedna ze stěžejních skladeb skupiny vznikla těsně na konci osmdesátých let. Nahrávka z roku 1998 pochází z alba A co já?, je napsána v tónině d moll a celém taktu. Píseň začíná klávesovou introdukcí, po níž se spustí přímočarý kytarový riff. Následuje strofa, v níž je zajímavý zejména stoupající chromatický postup nástrojů, čímž je docíleno akordu A, přestože v melodii zpěváka zní tón c. Tato disonance působí ve skladbě napětí, samotná malá sekunda je však téměř nepostřehnutelná. Po strofě následuje mezihra vystavěná na sekvenčním pohybu, podobně jako v barokní hudbě, (viz příklad). Následuje druhá strofa, refrén a stejná

mezihra, která v závěru skladby zazní s diminuovanými bicími a připomíná spíše lidovou píseň. V úplném závěru přichází několikrát opakovaná kadence s příznačným rytmickým motivem. 11.3 Morava: „Morava“ „Morava“ je titulní písní stejnojmenného alba i skupiny. Hudbu napsal kytarista Api, text zpěvák Fany a píseň vznikla krátce poté, co se oba přestěhovali z Karviné do Třebíče. Ohromeni do té doby nezkaženou přírodou západní Moravy a konfrontováni s životním prostředím v oblasti ostravsko-karvinských dolů, chtěli autoři vzdát hold krásné zemi, kterou v Třebíči našli. Skladba je napsána v tónině G dur a celém taktu. Z hlediska formy můžeme skladbu rozdělit na tři hlavní části: strofu, intermezzo a refrén. Za zmínku stojí klavír, který v původní demoverzi natáčel Michal David, neméně zajímavá je propracovaná basová linka, jež neplní jen čistě harmonickou funkci. Kytara je zpěvná s heavymetalovým zvukem a dlouhým tónem, který navíc ještě násobí efekty. V refrénu vyniká především vícehlasá úprava zpěvu a melodičnost, tolik charakteristická pro tvorbu kapely (viz příklad).

39

ZÁVĚR Bakalářská práce mapuje vznik a vývoj rockové hudby v okrese Třebíč, především pak v Třebíči, Náměšti nad Oslavou a Moravských Budějovicích. V úvodu práce je nastíněn stav bádání a uvedena základní literatura o rockové hudbě v Československu. Poté, co je časově a místně vymezen rozsah bádání, představujeme metodu výzkumu. Informace jsou získávány na základě rozhovorů s pamětníky a studiem dobového tisku. Úvodní teoretickou část zakončují kapitoly o charakteristice okresu Třebíč, kulturním pozadí města a také o vlivech, které měly pozitivní či negativní vliv na vývoj třebíčské rockové scény. Vlastní výzkum je pak strukturován do slovníkových hesel (dostupná i na webu http://cs.slovniktrebicskeho-bigbitu.wikia.com/wiki/), v nichž představujeme nejvýznamnější představitele rocku a big beatu v Třebíči a okolí. Tato část je rozdělena podle dekád a dále podle místa působení uvedených osobností a uskupení. Aktuálnost práce je docílena hrubým popisem další činnosti zkoumaných představitelů. Je třeba především upozornit na každoroční setkání kapel ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století ve Starči. Biografické popisy doplňuje u tří vybraných interpretů hudební charakteristika na základě krátkých hudebních analýz s notovými ukázkami. Příloha obsahuje nahrávky a texty těchto skladeb. Vlastní tvorba je u skupin regionálního významu jevem spíše ojedinělým, neboť posluchači na koncertech slyší raději známé zahraniční melodie opatřené českým textem. Tento stav je započatý v sedmdesátých letech 20. století, kdy bylo zakázáno veřejně zpívat původní anglické texty. Výjimku v hlavním rockovém proudu představuje pouze skupina Morava, která se zaměřuje téměř výhradně na autorské skladby. U menšinových žánrů (blues, underground, punk) převládá původní tvorba, tito interpreti však nejsou předmětem zájmu práce. Z ukázek je patrno, že většina skupin preferuje jednoduchou, údernou a snadno zapamatovatelnou hudbu, jíž dávají kvůli obecenstvu přednost před vlastním tvůrčím rozvojem. Morava se opět svými propracovanými aranžemi a technickou zdatností hudebníků vymyká tomuto průměru.

40

SUMMARY The bachelor thesis maps the origin and evolution of rock music in the Třebíč region, primarily in Třebíč, Náměšť nad Oslavou and Moravské Budějovice. In the beginning, the state of research and basic literature on rock music in Czechoslovakia are introduced. The research field of time and space is defined and the method is explained. The data are acquired from interviews with witnesses of the events researched and from the local press. The introductory theoretical part is concluded with chapters on the characteristics of the Třebíč region, cultural background of the town and influences that affected or effected rock music in Třebíč. The main part consists of dictionary entries (accessible on web http://cs.slovnik-trebicskehobigbitu.wikia.com/wiki/) written upon the research in which the most important representatives of rock music are introduced. This part is divided according to decades and also according to the places in which listed musicians operated. To be up-to-date, the thesis is complemented with a rough description of activities of these persons and groups. Meetings of rock bands from the 1970’s and 1980’s in Stařeč should be noted. Biographical descriptions are provided with characteristics of the musical style of three chosen bands based on short musical analyses with notation examples. In the appendix, there are the recordings and lyrics of those songs. Concerning regional bands and singers, music written by the bands or singers themselves is a very rare phenomenon. Audiences at local concerts prefer known foreign melodies provided with Czech lyrics. This situation began in the 1970’s because of the prohibition on performing songs with English lyrics in public. There is only one exception represented by the band Morava, the music of whom is based predominantly on their own music. When considering minority genres (blues, underground, punk) self-penned songs predominate but these artists are not a subject of research in this thesis. It can be noticeable from the records and analyses that most of the bands prefer simple catchy music which is due to the audience preferring this over the bands´ creative development. As an exception to the average, the music of Morava is full of sophisticated arrangements and the technical skills of the musicians.

41

POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA Literatura BAŠTA, Oldřich. Pardubice rockový: ale nejen Pardubice a nejen rockový. Pardubice: Autobox BMC, 2012.114 s. ISBN 978-80-260-3614-2 ČERNÝ, Jiří. Hvězdy tehdejších hitparád. Praha: Panton, 1989. 384 s. ČERNÝ, Jiří a Miroslava ČERNÁ. Poplach kolem Beatles. Praha: Panton, 1966. 156 s. DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918-1978: Nevšední písničkáři všedních dní. Praha: Mladá fronta, 1987. 288 s. DORŮŽKA, Petr. Hudba na pomezí: [sborník]. 1. vyd. Praha: Panton, 1991. FUKAČ, Jiří, Jiří VYSLOUŽIL a Petr MACEK. Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997. 1035 s. ISBN 80-7058-462-9. HEJSEK, Lukáš. –a pak přišel bigbít. České Budějovice: Nová Forma, 2012, 110 s. ISBN 978-80-7453-185-9. JANDA, Petr. Olympic 50. Praha: Knižní klub, 2012, 205 s. ISBN 978-80-242-3737-4. KOTEK, Josef. O české populární hudbě a jejích posluchačích: Od historie k současnosti. Praha: Panton, 1990. 515 s. ISBN 80-7039-037-9. KOTEK, Josef a Jaromír HOŘEC. Kronika české synkopy: Půlstoletí českého jazzu a moderní populární hudby v obrazech a svědectví současníků 2 1939–1961. Praha: Editio Supraphon 1990. 256 s. ISBN 80-7058-180-8 MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK, Igor WASSERBERGER, et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I: Část věcná. Praha: Editio Supraphon, 1983, 415 s. MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK, Igor WASSERBERGER, et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby III: Část jmenná, Československá scéna – osobnosti a soubory. Praha: Editio Supraphon, 1990. 652 s. ISBN 80-7058-210-3. OPEKAR, Aleš a Josef VLČEK. Excentrici v přízemí. Praha: Panton, 1989. 270 s. OŠMERA, Karel. Co se dělo a nedělo se skupinou Bagr 1. díl: Kronika z let 1980—1990. Třebíč: Arca JiMfa, 1999. 164 s. ISBN 80-7221-028-9 OŠMERA, Karel. Co se dělo a nedělo se skupinou Bagr 2. díl: Kronika z let 1991—2000. Třebíč: Karel Ošmera, 2000. 302 s. ISBN 80-238-5819-X POLEDŇÁK, Ivan a Ivan CAFOUREK. Sondy do popu a rocku. Praha: H&H, 1992. 175 s. ISBN 80-85467-14-3 VEJVODA, Jiří. Nárok na rock: Dvacet vyznání československých pop/rockových hvězd. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1990. 230 s. ISBN 80-705-8222-7. VLČEK, Josef. Rock 2000. Praha: Jazzová sekce Svazu hudebníků, 1982–1984. VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1988. 64 s. WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty. Praha: Maťa, 1998. 330 s. ISBN 80-86013-41-3.

42

Periodika Horácké noviny: List západní Moravy. Brno: P.S. Trace, 1990–2010. Jiskra: Orgán OV KSČ a rady ONV v Třebíči. Třebíč: Okresní výbor KSČ a rada ONV, 1960–1990 Kulturní kalendář města Třebíče. Třebíč: Kulturní komise MěstNV, 1969–1970 Kulturní zpravodaj města Třebíče. Třebíč: Kulturní komise MěstNV, 1971–1973 Kulturní zpravodaj Třebíč. Třebíč: Jednotný klub pracujících, 1974–1976 Melodie: Měsíčník pro hudbu a společnost. Praha: GOJA, agentura Gott-Janeček, 1972. Náměšťské listy. Náměšť nad Oslavou: Městský úřad, 2005. Pop Music Expres: bulletin spojených pražských klubů. Praha: Agentura Spektrum, 1968–1969. Tep Boroviny: List pracujících závodů Gustava Klimenta. Třebíč-Borovina, 1960–1990. Třebíčský zpravodaj: Měsíčník třebíčské radnice. Třebíč: město Třebíč, 2011. Dostupné z http://www.trebic.cz/archiv-trebicskehozpravodaje/ds-1113 Zpravodaj města Třebíče. Třebíč: Jednotný klub pracujících, 1977–1990 Zpravodaj Moravské Budějovice. Moravské Budějovice: Městská osvětová beseda, 1976–1990.

Elektronické zdroje Biografie. In: Carmen [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.carmentrebic.cz/cze/index.php?action=biografie Kronika. In: Watt 80 [online]. 2011 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://watt80.webnode.cz/kronika/ Pekelníci (original). In: Facebook [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: https://www.facebook.com/pages/Pekelnícioriginal/174625022565716 Ronáta. In: Facebook [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/pages/Ronáta/444783505565926?sk=info

Další zdroje Rozhovor s Miroslavem Zbožínkem a Pavlem Hlaváčem. Třebíč 27. února 2013. Rozhovor s Karlem Ošmerou, Petrem Kotlíkem a Vladimírem Sovákem. Třebíč 2. března 2013. Rozhovor s Jiřím Látalem. Třebíč 27. března 2013. Rozhovor s Petrem Malým. Třebíč 27. března 2013. Rozhovor s Jiřím Novotným. Opatov 15. dubna 2013. Rozhovor s Jiřím Smržem a Richardem Pekem. Třebíč 18. dubna 2013. Rozhovor s Miroslavem Uhlířem. Třebíč 24. dubna 2013. Rozhovor s Vladimírem Mijovičem. Třebíč 26. dubna 2013. Rozhovor s Helenou Noskovou. Třebíč 3. května 2013.

43

Rozhovor s Pavlem Hlaváčem. Třebíč 5. května 2013.

44

SEZNAM PŘÍLOH 1. Text skladby „Quasimodo“ 2. Text skladby „Smrt krásných srnců“ 3. Text skladby „Morava“ 4. CD s nahrávkami uvedených skladeb

45

PŘÍLOHA 1 – TEXT SKLADBY „QUASIMODO“ autor hudby: neznámý autor textu: neznámý, Petr Kapinus (třetí strofa) Nahoře na věži houpá se zvon a pod ním stojí právě on. Je zvoníkem z povolání a má jen jedno veliké přání: Olovo na lidi, olovo na lidi dám, já Quasimodo z Notre Dame. Trámy a kamení, trámy a kamení jen teď dolů ven na lidi dám. Každý den lano do ruky brával, aby ty zvony rozhoupal. Zvony – ty krásně zněly, které on tolik miloval. Olovo na lidi, olovo na lidi dám, já Quasimodo z Notre Dame. Trámy a kamení, trámy a kamení jen teď dolů ven na lidi dám. Miloval zvony, miloval krásku, lidi se smáli – šílení. Zabili dívku, zabili lásku, naposled zvony v dálce zní. Olovo na lidi, olovo na lidi dám, já Quasimodo z Notre Dame. Trámy a kamení, trámy a kamení jen teď dolů ven na lidi dám.

PŘÍLOHA 2 – TEXT SKLADBY „SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ“ autor hudby: Vlasta Zahrádka autor textu: Vlasta Zahrádka Zvláštní stav mám, sám sebe nevnímám, co když právě umírám? Každý jsme sám, duch můj i z masa chrám, závodím s časem, prohrávám. Závodím s časem, prohrávám. Chladnou zemí smuteční chóry zní, svět můj jsou zvony kostelní. Zvláštní stav mám, sám sebe proklínám, smrt krásných srnců prožívám. Smrt krásných srnců prožívám. Umírám.

PŘÍLOHA 3 – TEXT SKLADBY „MORAVA“ autor hudby: Jiří Api Novotný, František Fany Petričko autor textu: František Fany Petričko Slunce a stín, vinná réva a sníh, bílý sníh. Živou vodu, voňavých strání rány zacelíš Lesní tůň hádá osud z dlaní. Bílý kůň už vítá nás. Moravo má, daruj nám to své štěstí, jak ho znáš. Moravo má, pojď blíž k nám i my lidé půjdem blíž. Moravo má, jsi půvab krásných žen. Nejen já, jsem tvou lásku chtěl. S láskou nás vítáš, náruč křídel ptáků otvíráš. Žít tak hrdá, právem let minulých pěsti v dlaních máš. Vyznání přijmi jako můj dík, že tu jsi, že patříš k nám. Moravo má, daruj nám to své štěstí, jak ho znáš. Moravo má, pojď blíž k nám i my lidé půjdem blíž.