S
lavnost
požehnání
varhan
chórových Program
slavnosti
Liturgické texty
Historie hudby na Svaté Hoře
Popis
nástroje
Svatá Hora • 26. prosince 2007
Slavnost požehnání
chórových
varhan Svatá Hora 26. prosince 2007 16.30 hodin
Milý čtenáři, držíš v rukou útlou knížečku, která Tě má provázet slavností požehnání varhan na Svaté Hoře 26. prosince 2007. Varhany jsou velkým hudebním nástrojem schopným tolika způsoby vyjádřit dík a chvály Bohu i celou škálu tužeb a rozpoložení lidského srdce. Mám radost, že budu žehnat varhany v chóru, v presbytáři, baziliky na Svaté Hoře. Při této radostné události si určitě vzpomenu na své působení v nedalekém Rožmitále pod Třemšínem. Tam na přelomu 18. a 19. století žil skladatel a pedagog Jakub Jan Ryba, který hrál na varhany na rožmitálském kůru. Jeho jméno je s Vánocemi úzce spojené. Celý kůr – varhany, nástroje i zpěváci – se rozezvučely také o Vánocích v roce 1796, kdy poprvé zazněla jeho Česká mše vánoční „Hej, mistře!“, familiárně právě po něm nazývaná „Rybovka“. Ta patří neodmyslitelně k českým Vánocům a šíří slávu české hudebnosti a vytváří neodolatelnou atmosféru Vánoc. I já jsem ji na rožmitálském kůru se sborem zpíval. Podle dnešního chápání liturgie sice není zpěvem ke mši, ale do pokladu vánoční duchovní hudby bezesporu patří. Těším se z ní každý rok a těším se i letos – o to víc, že ji uslyším zahrát na nové svatohorské varhany. © Matice Svatohorská Příbram, 2007 Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Příbram – Svatá Hora 2007
Žehnám všem účastníkům slavnosti požehnání svatohorských chórových varhan, všem dárcům, díky nimž mohl nástroj vzniknout a přeji všem radost a pokoj v posvátném čase Vánoc… kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský
Milí přátelé, účastníci slavnosti požehnání varhan, dnešním dnem se splnil velký sen nejen mně a varhaníkům, ale nám všem, kteří máme na postavení chórových varhan na Svaté Hoře jakýkoli podíl. Varhany jsou v jistém smyslu i symbolem společenství církve. Je v nich mnoho součástek, malých i velkých, skrytých i postavených na odiv. Nedá se však snadno říci, co je a co není důležité. Identitu nástroje tvoří všechny součásti dohromady. Tak jsou tyto varhany rovněž obrazem našeho společného díla. Někdo dal obrovskou sumu peněz, někdo pár korun, někdo se jen zmínil nebo pomodlil. Všechny aktivity jsou však stejně důležité, protože jen společným úsilím se toto dílo podařilo. Varhany mlčí. Aby se rozezněly, potřebují vzduch a dovednost hudebníka. I v této skutečnosti je hluboký symbol tajemství vztahu mezi člověkem a Bohem. Jen spolupráce lidského umu a Božího dechu dokáže z našich srdcí vyloudit opravdovou chválu Boží a potěšit lidská srdce. Přeji nám všem, aby tyto varhany byly stálou připomínkou radostné skutečnosti, že jsme se byli schopni sjednotit na dobrém díle a že s Boží pomocí i s pomocí tohoto královského nástroje budeme moci chválit Boží krásu a dobrotu zase o krůček dokonaleji. Děkuji Vám a přeji Vám vše dobré! P. Stanislav Přibyl, CSsR farář 6a protektor Matice Svatohorské
Zdravím Svatou Horu, všechny domácí, přespolní i poutníky z daleka. Byl bych se rád už nyní býval dočkal velkých svatohorských varhan. Ale zaplať Bůh i za krásný dvojpositiv s pedálem. Velké varhany, doufám, přijdou později. Svatá Hora patří k místům, kde je mi moc dobře. Jezdím sem již řadu let. Za velký přínos pokládám, že nejen z basiliky, ale i z každého zákoutí kláštera na návštěvníka dýchá klid, duchovní povzbuzení i krása. Krása okamžiku, chvíle, věčnosti. Krása uměleckých děl, znějící hudby. Prostřednictvím Svaté Hory získávám dojem, že bohudík ne všude a ne vždy rezignuje v současnosti katolická církev na snahu o podporu živého umění, které bylo vždy v historii jedním z nejkrásnějších květů jejího působení na pozemském světě. Nový nástroj Vladimíra Šlajcha patří opět k osobnostem a drahokamům mezi varhanami. Přeji si, aby oblažoval svým zvukem každého z nás a posiloval v nás vědomí, že skrze hudbu k nám promlouvá Boží přítomnost. 7
Jaroslav Tůma
Slavnost požehnání
chórových
varhan
Před časem jsem si řekl, že jsem již dostatečně stár na to, abych plýtval svým již krátícím se časem na práce, které by se mi nelíbily, či nějak osobně nezaujaly. Vždy jsem si přál pracovat na místech, která mají pro mne silnější význam, na místech, která důvěrně znám a kam se budu stále rád vracet. Tuto ideu se mi dosti daří naplňovat, stavba varhan pro Svatou Horu je významným mezníkem na této cestě. Mám několik osobních dobrých důvodů, proč právě toto místo je pro mne tak důležité. Touto zakázkou jsem byl velice poctěn . Koncepce nástroje vznikala velice dlouho, s mnohými odbočkami. Konečná podoba je výsledkem dlouhých diskusí s P. Přibylem a regenschorim Pavlem Šmolíkem, vychází z potřeb hudební praxe na Svaté Hoře. Vznikl takto zcela netradiční nástroj, který ovšem vyžaduje od varhaníků též netradiční přístup. Vzhledem ke své stavební koncepci není zcela jednoduché na něj hrát a je proto třeba dosti pokory a píle ke zvládnutí techniky hry. Dále je třeba si uvědomit, že v žádném případě nemohou chórové varhany nahradit funkci hlavního nástroje na hudebním kůru. Doufejme, že v blízké budoucnosti se naplní i tento sen. Přeji sobě a všem, aby nový nástroj přinášel radost a se ctí se zařadil mezi svatohorský inventář. 8
Vladimír Šlajch
I. Zahájení slavnosti
Přivítání hostí P. Stanislav Přibyl, farář
Slovo na úvod slavnosti kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský
Poděkování dárcům a předání upomínek Věra Langová, předsedkyně Matice Svatohorské
Představení nového nástroje Vladimír Šlajch, varhanář
Projekce dokumentárního snímku o vzniku varhan
II. Nešpory
Kůr:
Pan kardinál:
Kůr:
Bože, pospěš mi na pomoc. Všichni:
Kůr:
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, Všichni:
a na věky věků. Amen.
dřív, než vzni - kl
tys
už
mo - ci.
4. Dnešní den to znovu hlásá...
6. Tvůj lid, tebou zachráněný...
110 (111)
Kůr předzpívá:
1. Kri - ste, svě - ta
vě
2. Záříš slávou Otce svého...
4 - ŽALM
3 - Hymnus
slá
Všichni: 7. Tobě, Ježíši, buď sláva, Bohu Otci, jenž Tě dává skrze lůno čisté Panny, plode Ducha požehnaný.
jako byla na počátku, i nyní i vždycky,
ve
Všichni: 5. Otce tvého nebe, země, moře, všechno živé plémě chválí jásotem a zpěvem za to, že tě poslal na zem.
Slyš naše volání.
Všichni:
ro - ven
Všichni: 3. Pamatuj, že ses nám cele podobným stal v lidském těle, když ses zrodil z čisté Panny, Dárce spásy, lidstvu daný.
1 - Intráda 2 - Bože, pospěš mi na pomoc
Kůr:
Spa - si - te - li,
ve - smír
zro - zen byl 10
a
ce - lý,
Ot - ci
O - de dne zro - ze - ní jsi Král a zá - říš sva - to - stí: ja - ko ro - su před ji - třen -kou jsem tě
Všichni opakují:
zplo - dil.
„Ode dne zrození...“ 11
Kůr začíná:
Hospodin řekl
mému Pánu: „Seď po mé pravici, *
Dokončí pravá strana:
dokud nepoložím
tvé nepřátele za pod - nož tvým nohám!“
Levá strana: Žezlo moci ti podává Hospodin ze Siónu: * »Panuj uprostřed svých nepřátel!« Pravá strana: Ode dne zrození je ti určeno vládnout v posvátném lesku: * zplodil jsem tě jako rosu před jitřenkou. Levá strana: Hospodin přísahal a nebude toho litovat: * »Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova!« Pravá strana: Hospodin je po tvé pravici, * potře krále v den svého hněvu. Levá strana: Cestou se napije z potoka, * proto povznese hlavu.
Kůr předzpívá:
O
-
de dne zro - ze - ní jsi Král a
zá - říš sva - to - stí:
ja - ko ro - su
před ji - třen -kou jsem tě zplo - dil.
Všichni opakují:
5 - Žalm
„Ode dne zrození...“
130 (129)
Kůr předzpívá:
U Ho-spo -di - na je sli - to - vá - ní,
ho - jné je u ně -ho
Všichni opakují: Kůr začíná:
vy - kou - pe - ní.
„U Hospodina je slitování...“
Z hlubin volám k to bě
Dokončí pravá strana:
Pane,
vy
-
ospodine, *
slyš můj hlas!
Pravá strana: Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému,
Levá strana: Tvůj sluch ať je nakloněn * k mé snažné prosbě.
Levá strana: jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen.
Pravá strana: Budeš-li uchovávat viny v paměti, Hospodine, * Pane, kdo obstojí? 13
12
6 - KANTIKUM
Levá strana: Ale u tebe je odpuštění, * abychom ti mohli v úctě sloužit. -
Kol 1, 12-20
Kůr předzpívá:
Pravá strana: Doufám v Hospodina, * duše má doufá v jeho slovo,
Na po - čá - tku by - lo Slo- vo, a
Slo - vo byl Bůh.
Levá strana: má duše čeká na Pána * více než stráže na svítání. -
A dnes se nám
na - ro - di - lo ja - ko Spa -si - tel svě - ta.
Pravá strana: Více než stráže na svítání * ať čeká Izrael na Hospodina,
Všichni opakují: Kůr začíná:
Levá strana: neboť u Hospodina je slitování, * hojné je u něho vykoupení.
Radostně děkujme Pravá strana dokončí:
Kůr předzpívá:
U Ho-spo -di -na je sli - to - vá - ní,
„U Hospodina je slitování...“ 14
Bo - hu
Otci, *
Pravá strana: V něm máme vykoupení * a odpuštění hříchu.
Pravá strana: jako byla na počátku, i nyní i vždycky, * a na věky věků. Amen.
Všichni opakují:
že nás uschopnil k účasti na dědictví vě - ří - cích ve světle. Levá strana: On nás totiž vytrhl z moci temnosti * a převedl do království svého milovaného Syna.
Levá strana: Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
ho - jné je u ně -ho vy - kou - pe - ní.
„Na počátku bylo Slovo...“
Pravá strana: On vykoupí Izraele * ze všech jeho provinění.
to
Levá strana: On je věrný obraz neviditelného Boha, * dříve zrozený než celé tvorstvo. Pravá strana: V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, * svět viditelný i neviditelný: Levá strana: Ať jsou to andělé při trůnu, ať jsou to panstva, ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. * Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho. 15
7 - Krátké čtení (1 Jan 1,5b.7)
Pravá strana: Kristus je dříve než všechno ostatní * a všechno trvá v něm.
Bůh je světlo, a tma v něm vůbec není. Když žijeme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev jeho Syna Ježíše nás očišťuje od každého hříchu.
Levá strana: A on je hlava těla, * to je církve: Pravá strana: on je počátek, prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. * Tak má ve všem prvenství. Levá strana: Bůh totiž rozhodl, * aby se v něm usídlila veškerá plnost dokonalosti, Pravá strana: a že skrze něho usmíří se sebou všecko tvorstvo jak na nebi, tak na zemi * tím, že jeho krví prolitou na kříži zjedná pokoj. Levá strana: Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
Kůr předzpívá:
Slo - vo byl Bůh.
a
to
A dnes se nám
na - ro - di - lo ja - ko Spa-si - tel svě - ta. Všichni opakují:
„Na počátku bylo Slovo...” 16
Nejdůstojnější pane kardinále, Vaše Eminence, důstojní otcové, drahé sestry a bratři v Kristu, dnešní den si s nostalgií připomínám liturgický zvyk typický pro některé východní obřady; den po narození Páně je vyhrazen něžnému lidskému jednání: navštěvujeme Pannu Marii, abychom se s ní těšili z radostné události Ježíšova narození. Jedná se o obyčej, který se, a to právem, opakuje u každé matky. Ona s jásotem a hrdostí ukazuje své dítě: manželovi, příbuzným a přátelům, kteří přicházejí a obdivují novorozeně, navzájem si blahopřejí a přinášejí dárky. Je to pohled na rodinu, který naplňuje něhou. Dnes jsme také my přišli na Svatou Horu, do domu Panny Marie, abychom ji velebili, neboť největší dar daný Bohem lidem se naplnil skrze ni.
Pravá strana: jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen.
Na po - čá - tku by - lo Slo - vo,
8 - Kázání apoštolského nuncia, arcibiskupa Diega Causero (originál je v italštině)
Přicházíme jako pastýři a s úžasem hledíme na veliké tajemství Narození: „Když hluboké ticho všechno objímalo, a noc ve svém běhu k polovině došla, tvé všemocné slovo seskočilo z královského trůnu z nebe“ (Mdr 18,14) a „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ (Jan 1,14). Přicházíme jako pastýři, ale napodobujeme anděly, kteří zpívali u jesliček Pánu chvály. Evangelium říká, že „náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: ‘Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má (Bůh) zalíbení’“ (Lk 2,13-14). Betlémská událost je opravdu hodna chvály a vděčnosti, protože v ní se viditelně ukazuje, že „tak Bůh miloval svět, 17
že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3,16). Dnes máme pro Pannu Marii, pro Ježíška, pro celou Nejsvětější Trojici překvapení: náš zpěv díků, dnes i v časech budoucích, bude podpořen, posílen a okrášlen líbezným tónem nových varhan, které nejdůstojnější pan kardinál Miloslav Vlk za okamžik požehná. Varhany spojí svůj hlas s hlasem nás lidí, abychom zpívali Pánu píseň novou. Nevybral jsem tuto větu jen náhodou; jedná se o pozvání, které nám bylo předloženo při zpěvu žalmu při mši svaté o Svaté noci: „Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci (…) Jásejte Hospodinu, všechny země, radujte se, plesejte a hrejte! (…) Hrejte (…) s doprovodem zpěvu“ (Žl 97). Na tomto místě bych chtěl svěřit naše rozjímání vedení jednoho z učitelů církve, kterým říkáme Otcové, protože svým učením a svatostí živili v církvi víru v prvních stoletích jejího šíření. Jedná se o svatého Augustina, který vybízí ke zpěvu, ale zároveň varuje, když říká: existují dva způsoby zpěvu - jeden hlasem a hudebními nástroji a druhý životem. Poslouchejme: Byli jsme vybídnuti, abychom zpívali Hospodinu novou píseň. Zpěv je znamením radosti a uvážíme-li danou věc pozorněji, je také výrazem lásky. Ten, kdo ví, jak milovat život, který je nám dán v Ježíši, a Otcovo milosrdenství i něhu Panny Marie, ví jak zpívat chvály. Ó bratři, ó děti, ó křesťanský lide, ó svaté nebeské pokolení, ó znovuzrození v Kristu, ó stvoření nebeského světa, slyšte mě, spíše to, co je řečeno mým prostřednictvím: ‘Zpívejte Hospodinu píseň novou’. Ano, říkáš, zpívám! Zpíváš, určitě, slyším to, že zpíváš: ale dbej na to, že tvůj život nemá svědčit proti tvému hlasu. Zpívejte hlasem, zpívejte srdcem, zpívejte ústy, zpívejte vaším svatým způsobem života.
Jsme zde, rozjímáme nad jesličkami, společně se modlíme a zpíváme. Harmonie spojuje vjedno tóny, hlasy a srdce, aby z nás tak učinila před Pánem jeden jediný lid. Události Vánoc už od počátku předpokládají hudbu a dojetí, protože Bůh dal světu naději způsobem nejlidštějším a nejněžnějším, skrze dar Dítěte. Je to nevídaná událost: narozením Ježíše Krista má Bůh účast na událostech tohoto světa, protože vidí, že stvoření je krásné, a ví, že v každém člověku jsou skryty obrovské schopnosti. My i svět, v němž žijeme, máme před sebou budoucnost plnou naděje. Proto se probuďme, vždyť Bůh skrze svého Syna Ježíše spojil své síly s našimi, abychom společně obnovili tvář země. Spojme se s anděly z betlémské jeskyně a zpívejme – alespoň srdcem – naše krásné vánoční zpěvy. Nedejme si vzít jesličky a vánoční písně: jsou dědictvím dlouhé křesťanské tradice vytvořené vírou a géniem předešlých generací. Jsou cestou, která nám umožňuje vidět v Bohu něžné a otcovské srdce, plné milosrdenství a váhavé v hněvu. Na závěr bych vám chtěl doporučit dvě písně, které se nacházejí už v evangeliu: jsou to zpěvy vánoční, i když byly inspirovány Duchem svatým již před Ježíšovým narozením. Příchod Páně byl totiž inspirací pro hudbu a zpěv již od počátku. „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid,“ „z milosrdné lásky našeho Boha“ (Lk 1,68.78), tak mluví Zachariáš o narození Jana Křtitele, předchůdce Páně. A Panna Maria zpívá: „Velebí má duše Hospodina (…), neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici“ (Lk 1,46b.48a).
Můžete se ptát: Jak mohu vzdát důstojně Pánu chválu za přijatá dobrodiní? Co Pánu zpívám? Vy sami jste jeho chválou. A jak bude vypadat jeho chvála? Tak, že budete žít ve svatosti.
Ano, Bůh shlédl i na naši nepatrnost. Také my budeme nazváni blahoslavenými, protože v Ježíši se „projevila Boží dobrota všem lidem.“ „(On) vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků“ (Tit 2,14). Amen.
18
19
7 - Krátké čtení 8 - Promluva 9 - Zpěv po čtení
10 - Předání varhan
Kůr předzpívá:
Maticí Svatohorskou farnosti Svatá Hora – Věra Langová, předsedkyně Matice Svatohorské
Slo - vo se sta - lo
tě - lem. A -le -lu -
11 - Požehnání varhan Pan kardinál:
ja, a - le -lu - ja. Všichni opakují:
Slo - vo se
Kůr:
ja,
A -le -lu - ja,
Slá - va
tě - lem. A - le -lu -
a - le -lu - ja.
Pře - bý - va - lo Všichni:
Kůr:
sta - lo
me - zi
Žehnací modlitba
ná - mi.
a - le -lu - ja.
O - tci, slá - va
Drazí, hrou na varhany se stává slavení bohoslužby slavnostnější a krásnější. Úkolem posvátné hudby je oslavovat Boha a povznášet k němu mysl člověka. Hlas varhan připomíná, že máme vděčně a celým srdcem zpívat Bohu žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně, to znamená správně žít, ochotně konat Boží vůli a vzájemnou láskou naplňovat Boží zákon.
Sy - nu
i sva -
Bože, ty jsi od věků a věčně nová je tvá krása. Tvá moudrost řídí vesmír a krásné je všechno, co jsi stvořil. Chválí tě sbory andělů, velebí tě celý hvězdný svět, zachovávající tebou stanovený řád. O tvé svatosti vydávají společné svědectví všichni vykoupení a srdcem, ústy a celým životem tě radostně oslavují. Také my, tvůj svatý lid, připojujeme hlasy k tomuto společnému chvalozpěvu. Aby náš zpěv stoupal k tobě způsobem co nejdůstojnějším, požehnej nás a dej, ať za doprovodu těchto varhan † ti radostně zpíváme své chvály. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Odpověď: Amen. Pan kardinál okouří varhany kadidlem.Varhany se rozezní v plénu.
té - mu Du - chu. Všichni zakončí:
Slo - vo se
ja,
sta - lo
12 - Toccata při žehnání tě - lem. A - le -lu -
a - le -lu - ja.
20
21
10 - Toccata pri žehnání (bez zpěvu) 13 11 - Antifona k Magnificat magnificat
14 - Intonace Magnificat
Lid:
Pan kardinál:
(zvony)
Hó - di - e! (=dnes)
Kůr:
15 - Toccata při okuřování 16 - Magnificat
Dnes se Kri - stus na - ro - dil...
Lid:
Pravá strana:
(zvony)
Hó - di - e!
Kůr:
Ve - le - bí
má
du - še Hospodina
Levá strana:
...dnes se zje - vil Spa - si- tel... Lid: (zvony)
Hó - di - e!
Kůr:
...dnes na ze -mi zpí -va - jí an -dě - lé, ra - du -
jí
Lid:
se ar -chan dě - é,
dnes
já -sa - jí
(zvony)
spra -ve -dli - ví a vo - la - jí:
Slá - va Bo - hu na vý - so - stech!
Bo - hu na vý - so - stech!
A - le - lu - ja,
A - le - lu - ja,
A - le - lu - ja. 22
Slá - va
a
můj duch
v Bo
hu,
jásá *
ém Spasiteli,
Pravá strana: neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici.* Od této chvíle mne budou blahoslavit všechna pokolení, Levá strana: že mi učinil veliké věci ten, který je mocný.* Jeho jméno je svaté. Pravá strana: A jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení * k těm, kdo se ho bojí. Levá strana: Mocně zasáhl svým ramenem,* rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Pravá strana: Mocné sesadil z trůnu * a ponížené povýšil, 23
17 - Prosby
Levá strana: hladové nasytil dobrými věcmi * a bohaté propustil s prázdnou.
Chvalme a oslavujme všemohoucího Boha za nezměrné bohatství darů, jimiž nás ve své dobrotě zahrnuje, vzdávejme mu díky a z celého srdce volejme:
Pravá strana: Ujal se svého služebníka Izraele,* pamatoval na své milosrdenství,
15 - Přímluvy Kůr předzpívá:
Levá strana: jak slíbil našim předkům,* Abrahámovi a jeho potomkům navěky.
Ky-ri - e, ky -ri - e, e - lei - son. Všichni opakují a vkládají po každé prosbě:
Pravá strana: Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
Ky-ri - e,
Levá strana: jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen.
Všichni: - Bože, Králi, nebe a země, ty jsi pramen veškeré dokonalosti a původce krásy. Dej nám účast na svém životě. Ot če áš, jenž jsi na ne - be - sích,
Hó - di - e! Kůr: Dnes se Kristus narodil, Lid: Hódie! Kůr: Dnes se zjevil Spasitel, Lid: Hódie! Kůr: Dnes na zemi zpívají andělé, radují se archandělé, dnes jásají spravedliví a volají: Lid:
Bo - hu na vý - so - stech!
e - lei - son.
16 - Modlitba Páně
Opakuje se 13 - Antifona k Magnificat Lid:
Slá - va Bo - hu na vý - so - stech!
ky -ri - e,
Slá - va
- Pane Ježíši Kriste, odlesku slávy Otcovy, ty ses stal člověkem a přišel jsi mezi nás, odpusť nám naše hříchy. po svěť e jmé - no tvé, přijď - Pane Ježíši, pro svého mučedníka, jáhna Štěpána, který ti věrně vydával svědectví a raději podstoupil kráaby - lovtě- ství buď vůsvobodu - le tvá,dusmrt, než zapřel,tvé, dej nám pravou cha. - Náš Bože, pro své mučedníky, kteří vyznali víru až - kodej v ne - bi, tak a neporušenou i na ze - mi, k prolitíjakrve, nám pevnou víru. - Duchu svatý, ty přebýváš v lidských srdcích, vytvoř z nás jedno společenství. chléb náš ve - zdej - ší dej nám dnes - Jediný Bože v Trojici, ty jsi počátek a dovršení všeho. Tobě zpívají nebesa i země novou píseň. Přijmi i od nás dík a chválu. a od pusť ámna-še vi - ny, ja - ko
A - le - lu - ja, i my od - pou - ští - me na - šim vi - ní - kům,
a - le - lu - ja,
a - le - lu - ja. 24
25 a ne - u veď ás v po - ku - še - ní,
Ky-ri - e, ky -ri - e, e - lei - son. Všichni opakují a vkládají po každé prosbě:
18 - Modlitba Páně
svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pan kardinál: Ky-ri - e, příkazu ky -ri - e, e jeho - lei - son. učení Podle Spasitelova a podle božského
Odpověď: Amen.
odvažujeme se modlit: 16 - Modlitba Páně Všichni:
Ot če
po svěť
áš,
jenž jsi na ne - be - sích,
e jmé - no tvé,
krá - lov - ství
tvé,
přijď
20 - Žehnání vína „z největší píšťaly“ Jedná se o starobylou tradici. Žehná se takové množství vína, které by bylo možné nalít do největší píšťaly varhan. Tou je píšťala C pedálového rejstříku Principalbas. Její obsah je 78,2 l. – Shodou okolností oslavuje církev 27. prosince svátek sv. Jana Evangelisty, který rovněž obsahuje zvyk žehnat víno. Podle křesťanské tradice apoštol Jan kdysi požehnal nádobu s otráveným vínem a zbavil tím jed jeho účinku. Žehnání vína o jeho svátku připomíná tuto událost a zároveň zdůrazňuje i přikázání lásky zaznamenané v jeho spisech.
buď vů - le tvá, Žehnací modlitba
ja - ko v ne - bi, tak
chléb náš ve - zdej - ší
i
na ze - mi,
dej
a od pusť ámna-še vi - ny,
nám dnes
ja - ko
Pane, náš Bože, ty nám dáváš mnoho dobrých darů. Také víno je tvým darem. Je plodem země i lidské práce a tvůj Syn Ježíš Kristus si je zvolil jako znamení nové smlouvy ve své Krvi. Požehnej nás na přímluvu svého apoštola Jana a dej, ať toto víno † přijmeme jako dar tvé lásky k nám. Pomoz nám, ať stále zakoušíme, že jsi Bůh pravý, dobrý a věrný, který vlévá radost do lidských srdcí a upevňuje jejich společenství. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Odpověď: Amen.
i my od - pou - ští - me na - šim vi - ní - kům,
21 - Požehnání a ne - u veď ás v po - ku - še - ní,
a - le zbav nás od zlé - ho.
19 - Závěrečná modlitba: Prosíme tě, všemohoucí Bože, zbav nás tíživého otroctví hříchu, abychom žili ve svobodě, kterou nám přineslo narození tvého Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha 26
Pan kardinál: Pán s vámi. Odpověď: I s tebou. Pan kardinál: Ať je jméno Páně velebeno. Odpověď: Nyní i na věky. Pan kardinál: Naše pomoc je ve jménu Páně. Odpověď: Neboť on stvořil nebe i zemi. Pan kardinál: Požehnej vás všemohoucí Bůh † Otec † i Syn † i Duch svatý. Odpověď: Amen. Jáhen: Dobrořečme Pánu. Odpověď: Bohu díky. 27
22 - Závěr Všichni:
III. Koncert
1. Na-ro - dil se Kri-stus Pán,
se!
ve -sel-me
Z rů- že kví - tek vy - kvet nám, ra- duj -
me - se!
Z ži - vo - ta čis - té - ho, z ro- du
1 • Johann Gottfried Walther (1684-1748): Concerto Nr. 5 - A dur del Signr. Giorgio Gentili appropriato all’ Organo (Allegro) - Adagio - Allegro 2 • Johann Sebastian Bach (1685-1750): Chorální zpracování ze sbírky Varhanní knížka (výběr pěti chorálů ke svátkům Vánoc)
3 • Karel Blažej Kopřiva (1756-1785): Fuga pastorela C dur * Dvojpositiv s pedálem - Jaroslav Tůma* ***
krá -lov -ské - ho, nám, nám, na- ro - dil 2. Jenž prorokován jest, veselme se, ten na svět poslán jest, radujme se. Z života čistého... 3. Člověčenství naše, veselme se, ráčil vzíti na se, radujme se. Z života čistého... 4. Goliáš obloupen, veselme se, člověk jest vykoupen, radujme se. Z života čistého...
se.
4 • Rozdělení positivu na dva positivy * Svatohorská stěhovací skupina* *** 5 • Giuseppe Guami (1540-1611): Canzona in d pro dvoje varhany (1601) * Dva positivy současně - Pavel Šmolík a Jaroslav Tůma* *** 6 • Jakub Jan Ryba (1765-1815): Česká mše vánoční „Hej mistře!“
* sólisté, sbor, orchestr, varhanní sólo - P. Stanislav Přibyl (asistence Vladimír Šlajch a Jaroslav Tůma) řídí Pavel Šmolík *
23 - Conclusio
28
29
Varhany a varhaníci
na Svaté Hoře v průběhu staletí Pavel Šmolík
Počátky Svaté Hory První zmínka o varhanách ve svatohorské kapli pochází od Bohuslava Balbína. V jeho práci Diva Montis Sancti, historicky jedné z prvních knih o Svaté Hoře, se dočteme, že roku 1638 dal nejvyšší purkrabí Bernard Ignác hrabě Martinic mimo jiné pro svatohorskou kapli pořídit kazatelnu za 130 rýnských zlatých a varhany. Nic podrobnějšího však Balbín neuvádí. Zda se jednalo o první nástroj ve svatohorské bazilice, nevíme, jelikož nemáme žádné starší zprávy týkající se hudby ani účty, které by se o varhanách zmiňovaly. V každém případě je to zatím jediná známá zmínka o varhanách v době před příchodem jezuitů na Svatou Horu.
Jezuité na Svaté Hoře Prvotní popud k předání Svaté Hory do péče Tovaryšstva Ježíšova vzešel od Příbíka Jeníška z Újezda, zakladatele koleje sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského v Březnici. Ten se ujal iniciativy a obrátil se na hejtmany podbrdského kraje. Oslovení sepsali žádost a poslali ji Ferdinandu III. Císař pak po jistých průtazích vydal v Chebu dne 3. srpna 1647 dekret, kterým ukládal, aby členové Tovaryšstva byli co nejdříve uvedeni na Svatou Horu. Slavnostní předání se konalo v neděli 25. srpna 1647. Po příchodu jezuitů na Svatou Horu nastal prudký rozvoj. Došlo k významným stavebním úpravám a rozšíření areálu přibližně do dnešní podoby. Členové Tovaryšstva Ježíšova prosluli ale především svou vzdělaností a kvalitou výuky ve svých kolejích, kde poskytovali i fundace pro nemajetné. Zvláštní pozornost byla věnována hudbě, jak o tom svědčí i zápisy svatohorské. Další zpráva o varhanách ve svatohorské kapli pochází z roku 1654, kdy se 24. března o nešporách poprvé rozezněly nové varhany, pořízené nákladem kostelního jmění a z příspěvků darovaných poutníky. Staré varhany darované hrabětem Martinicem byly prý už velice sešlé. 30
Potřetí se zmiňuje o varhanách jezuitská denní kronika, kde je zaznamenáno, že varhany, ač sloužily teprve 13 let, byly již v havarijním stavu a hrozily spadnutím. Byly proto varhanářem Karlem Tillem 10. června 1667 rozebrány a složeny. Poté se zřejmě bohoslužby musely po dlouhou dobu obejít bez varhan (nebo jen s výpomocí nějakého positivu), neboť nové varhany z Rokycan byly na Svatou Horu dovezeny až 8. září 1670. Dárkyní byla Eleonora hraběnka Valdštejnová, což bylo zapsáno na štítku pod varhanami. Prvním zmíněným svatohorským varhaníkem byl snad příbramský měšťan a varhaník Antonín Morell, který se zavázal k pravidelnému doprovodu liturgie a odpoledních litanií. Všechny tři jmenované nástroje stály patrně na starém kůru, který byl postaven podél nyní již neexistující západní stěny původní kaple. Z dosud zmapovaných pramenů se nám zachovaly dva nákresy varhan, které v bazilice patrně stávaly, oba nedatované s velice podobným výtvarným řešením, snad dva různé nákresy stejného nástroje. Můžeme však jen hádat, kdy tento nástroj na Svaté Hoře stál, je to snad nástroj z roku 1654? K jednomu z nákresů je připojena dispozice nástroje: Hlavní stroj: Copula zinnová 8´ Prinzipal 4´ Quinta mayor 2 2/3´ Octava prinzipalu 2´ Sesquialtera 2x, 1 1/3´ Mixtura 5x, 1 1/3´
Positiv: Copula mayor (8´) Copula mynor (4´) Pedál: Subbass 16´ Octáva subbassu 8´
Po přestavbách baziliky bylo rozhodnuto postavit na novém západním kůru (stál na místě současného kůru až do začátku 20. století) nový nástroj. Stalo se tak roku 1752. Podrobnější informace nejsou známy.
Období proboštů Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byla Svatá Hora postupně spravována čtyřmi probošty. První probošt svatohorský Jáchym hrabě Čejka z Olbramovic (1721-1814) působil ve své funkci v letech 1773 až 1814. Pod jeho dozorem pracovali jako kaplani a učitelé ještě bývalí jezuité, naráželi však na nejrůznější problémy. Z tohoto období máme díky Čejkovým denním zápisům, kterými navazoval na jezuitskou tradici, doklad o opravách varhan. Roku 31
1774 byly varhany prý již velmi chatrné, probošt je tedy dal opravit za 60 zlatých. Znovu byly opravovány roku 1798, kdy práce vykonal hořovický františkánský superior P. Volfgang Schwertling. Další oprava a čištění se konaly roku 1801, provedl je za 100 zlatých Jan Hoch, varhanář a měšťan březnický. Třetí probošt František Xaver Jedina (1779-1847) byl do funkce jmenován na jaře roku 1834 a působil zde do konce svého života. Byl mimo jiné i velmi plodným spisovatelem. Vydal tři knihy kázání, napsal knihu o dějinách Svaté Hory (1842). Je též autorem „instrukcí pro varhaníky“ (psané německy), která je velice poutavá. • Týž bude požívati posud obvyklých příjmů z kostelní pokladny a od poutníků. Za příbytek, dokud se neožení, bude mu vykázána učební síň (museum) kůrových zpěváků, aby na ně i na ministranty dohlížel a s nimi zde obvyklé ranní a večerní modlitby konal. • Není mu dovoleno, ano přísně se mu zapovídá, v hostincích konati hudbu, půjčovati tam kostelní hudební nástroje, ať smyčcové neb dechové, poněvadž tyto výslovně jsou určeny k oslavě služeb Božích. • Týž je povinen, předepsaný, ohlášený a zde obvyklý pořádek služeb Božích přesně ku vzdělání věřících zachovávati. • Jelikož pro osamělou polohu Svaté Hory brána proboštství denně s nastávajícím soumrakem se zamyká, nelze proto ani učitelem žádnou výjimku činiti. • Na vyučování zpěváků a ministrantů má sobě s přesným zachováváním předepsaného a v museu vyvěšeného rozvrhu hodin horlivě a neúnavně nejen v předmětech učebných, nýbrž i v hudbě a zpěvu dáti si záležeti, poněvadž jest nutno pro kůr způsobilé subjekty stále vzdělávati a zároveň schopných zpěváků ne tak snadno a jen zřídka lze nalézti. Jen od cizích (tj. externích žáků), k našemu ústavu nenáležejících, může požadovati platu. • Týž má bdíti nad mravností a zbožností domácí mládeže ve škole i mimo školu a ji podporovati. Každému trestu má předcházeti výstraha a napomenutí. Svévolnost a rozpustilost nelze naprosto trpěti. Kde ani výstraha ani trest nepomáhá, učiniti jest oznámení proboštovi. K tomuto dohledu na mládež patří též péče, aby chlapci ke zpěvu v kostele a k ministrování dle předpisu se dostavovali. • V posluhování při stole nesmí učitel zpěvákům žádným způsobem brániti; ku svým posílkám do města nebo jinak jich užívati nesmí. • Poněvadž učitel bydlí v budově proboštské, ukládá se mu za 32
povinnost: zdvořilost a snášenlivost, avšak i vyhýbání se jakékoli důvěrnosti, z níž jen příliš často přicházejí nepokoje. • Chtěl-li by dříve nebo později zdejší službu opustiti, má službu dle pořádku vypověděti. Nemůže však před příchodem svého nástupce odtud odejíti a musí všecky kostelu náležející nástroje, hudebniny, zpěvníky jemu dle stávajícího a řádně vedeného inventáře v přítomnosti osoby k tomu splnomocněné odevzdati. Za sobě svěřený kostelní majetek, záležející v nástrojích hudebních atd., činí se zodpovědným a k náhradě povinným. Z tohoto období jsou nám již známa i jména některých varhaníků působících na Svaté Hoře: Svoboda, působící do roku 1834, Šejvánek, od roku 1835, dle zápisů nedbalý svého povolání, Klement Dvořáček od roku 1836, „horlivý to shromažďovatel notového materiálu“ a konečně Václav Přibík od roku 1850. Pokud se týká zmínek o varhanách, další z nich pochází až z roku 1850, kdy třetí probošt Jedina dal za 100 zlatých vyzdobit varhany. Patrně se nejednalo o nástroj z roku 1752, ale o neupřesněný nástroj pozdější.
Redemptoristé na Svaté Hoře Již poslední probošt se snažil, aby se znovuobnovený řád Tovaryšstva Ježíšova vrátil na Svatou Horu. I po jeho smrti přetrvávající boj o jezuitskou přítomnost nakonec ale vyústil v zcela odlišné řešení: na Svatou Horu nastoupili lidoví misionáři Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, redemptoristé. Světské odevzdání správy se konalo 30. září 1861, církevní pak 6. října téhož roku. Vzhledem k žalostnému technickému stavu stávajícího nástroje (a možná i pro jeho „zvukovou zastaralost“) bylo rozhodnuto o stavbě nástroje nového. Smlouva byla podepsána roku 1877 s tachovským varhanářem Ferdinandem Helfertem. Nástroj měl mít jeden manuál s pedálem, 10 rejstříků a zásuvkovou vzdušnici s mechanickou trakturou. Dodán byl o rok později, a to za 2200 zlatých, ozdoby a úprava kůru pak navíc 300 zlatých. Varhany posvětil biskup Průcha 23. června 1878. Nástroj však dlouho nesloužil, neboť již roku 1885 byl čištěn, ale práce byla prý zbytečná, neboť bylo potřeba celkové rekonstrukce. Ta proběhla o rok později a provedl ji stavitel varhan za „pouhých“ 300 zlatých. Následují další časté opravy v letech 1889, 1892 a 1894. Při opravě v roce 1898 byly vyměněny dva rejstříky a dán nový měch. 33
Jak je zřejmé, varhany nejspíš nevyhovovaly svatohorským nárokům jak po technické, tak po zvukové stránce. Proto byly roku 1903 při rekonstrukci vnitřního prostoru baziliky odstraněny i spolu s kůrem a přestěhovány do kostela v Obořišti. Jejich současná rejstříková dispozice je deformována přestavbou ze 40. let 20. století, při které byl doplněn pneumatický 2. manuál. Dispozice: 1. manuál
2. manuál
(C – f3, mechanická kuželka, původní)
(C – f3, nefunkční pneumatická kuželka)
Kvintadena 16´ Principál 8´ Flétna dutá 8´ Fugara 8´ Oktáva 4´ Flétna 4´ Kvinta 2 2/3´ Superoktáva 2´ Mixtura
Kryt 8´ Salicionál 8´ Flétna 4´ II/II 16´ II/II 4´ Pedál (C – c1, mechanická kuželka)
Subbas 18´ Violon 8´ I/P
V roce 1905 byla svatohorská poutní kaple poctěna jako první v Rakousko-Uhersku titulem „basilica minor“. Jak bylo již zmíněno, při úpravách interiéru v souvislosti se získáním tohoto čestného titulu a přípravami na oslavu 200. výročí Korunovace roku 1932 byl v prvním desetiletí 20. století odstraněn starý kůr. Zpěvákům bylo pak vyhrazeno místo na oratoři po epištolní straně, kde bylo umístěno harmonium. Druhé harmonium pak bylo postaveno v prostoru baziliky. Brzy se ukázalo, že toto řešení není výhodné, a tak byl dle návrhu architekta Němce v roce 1908 postaven nový „stylový“ kosodélníkový kůr na místě kůru starého. Již od počátku byl tento kůr chválen po estetické stránce a kritizován pro jeho nepostačující velikost. Na novém kůru se poprvé zpívalo na půlnoční mši téhož roku.
1. manuál (C – f3) Principál 8´ Kryt 8´ Gamba 8´ Dolce 8´ Oktáva 4´ Mixtura 2 2/3´
Pedál (C – d1) Subbass 16´ Oktavbass 8´ Spoj. Ped. - I Spoj. Ped. - II Spoj. Okt. I - 16´II Spoj. Okt. I - 4´II Spoj. Okt. I - 4´I Spoj. man. I - II
2. manuál (C – f3) Principál flétový 8´ Kryt jemný 8´ Salicionál 8´ Aeoline 8´ Voix celeste 8´ Fleta 4´
Kolektivy: P, MF, F, PL, Spoj. reg., Anulátor
Na varhany se dá i v současné době hrát. Půdorys skříně 3 x 2,5 metru ponechával pro zpěváky žalostně málo prostoru, vlastně jen jakousi „uličku“ kolem zábradlí kůru. V důsledku takto stísněného umístění všech dílů varhan, kdy bylo potřeba rozebrat polovinu nástroje, aby se mohla opravit drobná závada, a těchto závad vinou nespolehlivé pneumatické traktury ve vlhkém prostředí přibývalo, byla postupem času naplánována stavba nových varhan. Tento úkol byl svěřen firmě Rieger a Kloss, která však právě procházela existenčními problémy, jejichž důsledkem bylo rozštěpení závodu. I proto se stavba táhla, hrozilo navýšení nákladů, ale přes všechny peripetie se nakonec podařilo nástroj postavit. Varhany měly tuto dispozici inspirovanou, stejně jako jejich technické řešení, prof. Františkem Forstem, synem bývalého ředitele kůru Jana Nepomuka Forsta:
Na této nové kruchtě postavila roku 1910 firma Bratři Paštikové ze Žižkova dvoumanuálové varhany s pneumatickou výpustkovou trakturou. Skříň zhotovil příbramský řezbář Jan Vejvoda podle návrhů pražského řezbáře Mráze. Varhany stály 4345 korun, skříň 1200 korun. Svěcení se konalo 18. prosince 1910. V současnosti jsou tyto varhany umístěny v nedalekém Bohutíně, v novogotickém kostele sv. Maří Magdaleny. Dispozice varhan je: 34
35
1. manuál nad kůrem
Pedál k 1. manuálu
(C – c5, 61 klávesa, 73 tóny)
(C – g1, 32 tóny)
1. Bourdon 16´ 2. Principál 8´ 3. Flétna dutá 8´ 4. Gamba 8´ 5. Salycionál (smykový) 8´ 6. Flétna rourková 4´ 7. Oktáva 4´ 8. Supreoktáva 2´ 9. Mixtura, 4x 2´ 10. Trompeta 8´
11. Subbas 16´ 12. Bourdonbas 16´ 13. Oktávbas 8´ 14. Pozoun 16´
2. manuál na pravé straně
Pedál k 2. manuálu
(C – c5, 61 klávesa, 73 tóny)
(C – g1, 32 tóny)
15. Principál houslový 8´ 16. Kvintadéna 8´ 17. Kryt 8´ 18. Violino 8´ 19. Vox coelestis 8´ 20. Roh kamzičí 4´ 21. Nasard krytý 2 2/3´ 22. Piccola 2´ 23. Flétna terciová 1 3/5´ 24. Klarinet 8´
25. Krytá flétna 16´ 26. Violoncello 8´
3. manuál na levé straně
Pedál k 3. manuálu
(C – c5, 61 klávesa, 73 tóny)
(C – g1, 32 tóny)
27. Kvintadéna 16´ 28. Rohový principál 8´ 29. Kryt jemný 8´ 30. Unda maris 1-2x 8´ 31. Flétna lesní 4´ 32. Nasát 2 2/3´ 33. Flageolet 2´ 34. Cimbál 3x 1´ 35. Hoboj 8´
36. Bas tichý 16´ 37. Kamzičí roh 8´ 38. Fagot 16´
v půdních prostorech nad těmito kaplemi. Toto technické řešení, které bylo podmíněno použitím elektropneumatické traktury, zajistilo možnost stavby obrovského nástroje v malém prostoru, přičemž na kůru byl umístěn pouze hrací stůl. Kolaudace nových varhan se konala 8. května 1948. Kolaudační komise shledala, že nástroj je po zvukové i technické stránce odpovídající, jen je nutno doplnit z Francie nezaslaný Klarinet 8´ nejlépe labiálním rejstříkem. Den nato se konalo slavnostní požehnání varhan – varhany požehnal J. M. Dr. Josef Vlasák, velmistr křižovníků s červenou hvězdou – poté nástroj předvedl jeho navrhovatel prof. František Forst.
Varhany byly rozvrženy jako tři nezávislé stroje: jeden zavěšený na konzolách nad kůrem v jeho plné rozloze. Kůr se tak stal jakousi velmi prostornou nízkou místností se stropem, akusticky však nepříliš vhodnou pro zpěv sboru. Další dva stroje byly umístěny v nových prostorách, které vznikly probouráním oken ve zdech po stranách kůru nad bočními kaplemi a vystavěním „místností“
Varhany sloužily až do konce 60. let 20. století, kdy byly postupně přestaveny P. Karlem Břízou a jeho pomocníky. Nástroj byl zmenšen a bylo zaměněno umístění dvou strojů: dispozičně značně zeštíhlený 2. manuál byl přesunut nad kůr, zatímco stroj prvního manuálu se přestěhoval do výklenku vpravo nad kůrem. Dosáhlo se tak úspory místa nad kůrem a výrazného zlepšení prostorové dispozice kůru s ohledem na sbor, který již nebyl „utopen“ pod masivní varhanní skříní. Spolu s tím došlo i ke změnám dispozice. Po vzhledové stránce nebyla část varhan nad kůrem již nikdy dořešena, a skýtá nám tak nyní dosti nevábný pohled. V současné podobě mají varhany takovéto hlasové vybavení:
36
37
Žaluzie pro II. a III. manuál. Dále všechny oktávové, křížové i generální spojky a pomocná zařízení, atd.
1. manuál
3. manuál (žaluziový stroj)
Manuál
Pedál
1. Kvintadéna 16´ 2. Principál 8´ 3. Flétna dutá 8´ 4. Salicionál 8´ 5. Oktáva 4´ 6. Flétna rourková 4´(není osazena) 7. Kvinta 2 2/3´ 8. Superoktáva 2´ 9. Mixtura 4x 10.Trompéta 8´ 11. II/I 8´ 12. III/I 8´ 13. II/I 16´ 14. III/I 16´ 15. II/I 4´ 16. III/I 4´
28. Kvintadéna 8´ 29. Kryt 8´ 30. Vox Celeste 8´ 31. Principál it. 4´ 32. Roh kamzičí 4´ 33. Nassand krytý 2 2/3´ 34. Picolo 2´(ve skutečnosti 1´) 35. Tercie 1 3/5´ 36. Acuta 4x 1´ 37. Hoboj (labiální) 8´ 38. Tremolo
Principal 8´ Bourdon 8´ Viola da Gamba 8´ Octav 4´ Flauta 4´ Cornett 3x, 2 2/3´
Subbass 16´ Violonbass 8´ Spojka Ped., kombinace PL
Pedál 39. Subbas 16´ 40. Kvintadena 16´(nefunkční transmise) 41. Bas tichý 16´ 42. Oktávbas 8´ 43. Roh kamzičí 8´ 44. Chorálbas 4´ 45. Mixtura 4x 2 2/3´ 46. Bombardon 16´ (transmise Trompéty s hlubokou oktávou průrazných píšťal Fagotu) 47. I/P 8´ 48. II/P 8´ 49. III/P 8´ 50. III/P 4´ 51. Vypínač. ruč. reg.
2. manuál (bez žaluzie) 17. Kryt 8´ 18. Copula 4´ 19. Principál 2´ 20. Kvinta 1 1/3´(neosazena) 21. Flétna syčivá 1´(neosazena) 22. Tercián 2x 2/5-1/3´ 23. Cymbál 3x 1/3´ 24. Klarinet 4´(neosazen) 25. prázdná sklopka 26. III/II 8´ 27. Tremolo
Prostor letního kůru však měl na varhany zničující vliv. Kolísání teplot a vlhkosti mezi letním a zimním obdobím způsoboval, že varhany musely být prakticky nepřetržitě opravovány, takže na počátku devadesátých let 20. století byly nahrazeny nástrojem elektronickým. V roce 1993 byly varhanářem Petrem Nožinou rekonstruovány a přeneseny do kostela sv. Karla Boromejského na Malé Straně v Praze. Od roku 2002 se pro nedělní a poutní mše u Korunovačního oltáře používal především positiv z dílny Vladimíra Šlajcha, zapůjčený doc. Jaroslavem Tůmou. Mobilní dvoudílný nástroj pochází z roku 1989: Manuál (C – d3)
Copula 8´ (dub, C-H v postamentu) Copula 4´ (dub) Principál 2´ (hamrovaný cín, částečně v prospektu) Quinta 1 1/3´
Pomocné rejstříky: Tři volné kombinace, kolektivy F, FF, PL, Generál. spoj., Vypínač jaz., Anul. ped., Vypínač 16´spoj., Vypínač 4´spoj., Piano ped., Crescendový válec (nefunkční), Vypínač cr., Žaluzie pro III. manuál.
Kromě vnitřního prostoru baziliky je, zvláště v letním období, využíván i druhý, vnější liturgický prostor u Korunovačního oltáře. Hudba při těchto bohoslužbách byla zajišťována z tzv. letního kůru. Letní kůr je vlastně původní šlechtická oratoř, vystavěná nad východním ambitem ze zadní strany Pražské brány, jejíž střední část se nyní otevírá třemi velkými okny ke Korunovačnímu oltáři. Poslední píšťalové varhany zde stály od roku 1968, kdy sem byly přeneseny pražským varhanářem Karlem Weissem, a to z kaple sv. Rocha v Praze – Hradčanech. Nástroj pocházel z varhanářské dílny Karla Schiffnera, postaven byl roku 1882. Měl mechanickou kuželkovou soustavu a tuto dispozici: 38
39
• Při příchodu redemptoristů na Svatou Horu byl ředitelem kůru a učitelem Václav Přibík. Po jeho odchodu do Mělníka v roce 1875 na jeho místo nastoupil Václav Fišer, učitel na obecné škole v Těchniči. • Po varhaníku Václavu Fišerovi nastoupil roku 1887 na svatohorský kůr a jako učitel jeho syn Bohumil Fišer, který se vzdal funkce v roce 1890. Dalším kantorem byl Vojtěch Schöpf, ten však již 15. července 1893 zemřel na následky zápalu plic. Místo bylo provizorně svěřeno P. Janu Kvasničkovi. Po něm ještě téhož roku nastupuje jedna z nejzajímavějších osobností svatohorské hudby, Jan Nepomuk Forst (1859 –1946). Za své zásluhy byl při příležitosti pětadvacetiletého působení na Svaté Hoře oceněn papežským vyznamenáním – křížem „Pro Ecclesia et Pontificae“. Kromě svého učitelského povolání byl též zapáleným a uznávaným včelařem. • Jeho nástupcem na kůru se stal varhaník a sbormistr svatohorského sboru Hynek Mayer, pokladník na poště, který vedl s pomocí učitele a příležitostného svatohorského dirigenta Karla Marka hudbu na Svaté Hoře v letech 1946 až 1969. Dalším svatohorským varhaníkem byl František Plaček, na Svaté Hoře působil od roku 1945 do roku 1954. Služební byt však obýval až do roku 1982. Od roku 1968 na Svaté Hoře poprvé působil P. Karel Bříza (1926 – 2001), snad nejvýznamnější zdejší soudobá osobnost. Po několika letech přítomnosti redemptoristů na Svaté Hoře nastoupili do duchovní správy v roce 1972 diecézní kněží a řád sester „de Notre-Dame“, mezi nimi i některé, věnující se po P. Karlu Břízovi hře na varhany (sestry Serafína, Lubomíra, Irma). Ty vystřídaly roku 1984 sestry Vincentky, působící zde až do roku 2001. Jako varhanice se uplatnila zvláště sestra Bellarmína. Paralelně s řádovými sestrami zde střídavě působily varhanice vedené P. Břízou – Ludmila Štefaniková a Marie Hlaváčková a rovněž významná osobnost příbramského hudebního dění, sbormistr, sólový basista a výtečný hudebník Zdeněk Fous.
varhany, ale též stavbu a opravy varhan, samozřejmě poznamenanou možnostmi a dobovou situací. Břízova varhanářská činnost zanechala na Svaté Hoře plody mimo jiné v podobě dvoumanuálového cvičného nástroje s mechanickou hrací i rejstříkovou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí, umístěného na proboštství ve zkušebně Svatohorského chrámového sboru. 1. manuál
Pedál
(C – a3)
(C – f1)
Kryt 8´ Principál 4´ Salicet 4´ Kvinta (od g) 2 2/3´ Flétna zobcová 2´ Mixtura 3x 1´
Subbas 16´ Salicetbas 8´ Kryt 4´ (neosazen) spojky: II/I, I/P, II/P ruční žaluzie pro 2. manuál tremolo pro 2. manuál
2. manuál (C – a3)
Kvintadena 8´ Flétna trubicová 4´ Principál 2´ Tercie diskant.(od h) 1 3/5´ Cymbál 3x 1/2´
Společně s P. Karlem Břízou na Svaté Hoře i v porevolučním období působily z velké části jím vedené varhanice: Marie Hlaváčková, Jana Hlaváčková, Jana Krmášková, Ivana Krmášková, Jana Hovorková, Vladimíra Benešová, Marie Šochová a mnoho dalších. Většina z nich zde působí i nadále. V krátkém období své civilní služby (1999 – 2001) zde působil i Pavel Kočí, synovec P. Karla Břízy. V srpnu 2001 přišli na Svatou Horu zpočátku jako brigádníci varhaníci Pavel Šmolík a Miloslava Šmolíková (Fuchsová). Pavel Šmolík byl o měsíc později jmenován ředitelem kůru svatohorské baziliky.
Současnost Po změně politického režimu se mohl konečně vrátit na Svatou Horu redemptorista P. Karel Bříza, to bylo v roce 1991. Zde pak působil až do září 2001. Břízova svatohorská činnost byla značně rozsáhlá. Nezahrnovala jen oblast interpretace a kompozice hudby, spartace a rekonstrukce množství svatohorských skladeb, vyučování hře na 40
41
Chórové varhany
pro svatohorskou baziliku P. Stanislav Přibyl Svatá Hora je krásný areál. Je to však provozně velmi komplikované místo, protože se skládá z mnoha malých prostorů. Tato skutečnost umožňuje několika skupinám poutníků najednou mít svůj program, nezávislý na druhých. V poutní sezóně se využívají k liturgickým potřebám zvláště dva prostory – bazilika a Korunovační oltář naproti hlavnímu vstupu do areálu. Oba prostory potřebují varhany. Až dosud sloužily v bazilice varhany z roku 1948, které jsou na pokraji životnosti. Při bohoslužbách venku u Korunovačního oltáře se využívaly elektronické varhany, které po deseti letech provozu přestávají po technické stránce sloužit, a díky vstřícnosti doc. Jaroslava Tůmy se také používal jeho positiv. Je tedy jasné, že Svatá Hora potřebuje dva nástroje. Ten pro venkovní použití musí být mobilní, především z toho důvodu, že musí být chráněn před nepříznivými vlivy počasí. Tak vznikl jeden projekt, počítající se dvěma nástroji. Protože celková pořizovací hodnota obou varhan se odhaduje na 18.000.000,- Kč, rozhodla se Matice Svatohorská začít se stavbou menšího mobilního nástroje, který by pokryl potřeby na obou místech, kde se v poutní sezóně odehrává liturgický život. Snadnější cenová dostupnost znamená bližší termín dokončení, který může povzbudit dárce k financování druhé etapy, která bude mnohem náročnější. Pro stavbu nástrojů byl Maticí Svatohorskou vybrán renomovaný český varhanář Vladimír Šlajch z Borovan. Jeho dílna má bohaté zkušenosti jak s restaurováním a rekonstrukcí historických nástrojů, tak i s novostavbami. Šlajchovy nástroje najdeme nejen v České republice, ale také v Rakousku, Německu, ve Spojených státech, v Japonsku a jinde. Z jeho děl v České republice zmiňme alespoň restaurování varhan na Loretě v Praze, v Doksech či v Plasích nebo novostavby v Českých Budějovicích, v kostele sv. Bartoloměje a v katedrále sv. Víta v Praze. V Německu se můžeme setkat s velkým nástrojem v Bruchsalu u Karlsruhe či zbrusu novými varhanami ve Freisingu. 42
Filosofií práce Šlajchovy varhanářské dílny je zachování osvědčených historických postupů a ruční práce při použití nejmodernějších technologií a nejlepších materiálů. To se samozřejmě projevuje nejen na kvalitě a životnosti, ale i na ceně. Chórové varhany, které dnes žehnáme, mají unikátní technické řešení. Pro potřebu již zmíněného náročného provozu jsme se nakonec rozhodli k postavení jedenáctirejstříkového nástroje, který se skládá ze dvou na sebe položených positivů a pedálu. Daní za toto ojedinělé řešení je nestandardní vzdálenost mezi manuály, na kterou si však varhaník po chvíli zvykne. Varhany je tak možno používat buď jako dvoumanuálový nástroj s pedálem nebo jako dva jednomanuálové nástroje, z nichž ten dolní je s pedálem. Skříň varhan je vyrobena z dubu, je částečně zlacena a ozdobena lipovými řezbami, tónovanými dočervena. Klávesnice jsou vyrobeny z lipového a smrkového dřeva a jsou obloženy ebenovým dřevem a kostí. Pro snadnější transport jednotlivých dílů nástroje jsou určeny kované a pocínované železné závěsy. Specialitou píšťalového fondu varhan je prospektový principál. Při jeho výrobě bylo použito 85% slitiny cínu s 1% přídavkem mědi. Tento postup používal významný český barokní varhanář Abraham Starck a můžeme se s ním setkat například ve varhanách v Plasích. Při restaurování plaského nástroje se také Vladimír Šlajch tímto složením inspiroval a rozhodl se jej aplikovat na svatohorské novostavbě. Dispozice nového nástroje je následující: Horní positiv Copula maior 8´ Principal 4´ spektu Nassat 3´ Octava 2´ Mixtura 1´3 fach
dub, krytá cín 82,5% s přídavkem mědi, od G v procín 75%, krytý cín 75% cín 75%
Spodní positiv Copula maior 8´ Quintadena 8´ Copula minor 4´ Flauta 2´ Quinta minor 1 1/3´
smrk, dub, krytá cín 75%, krytá dub, krytá cín 75%, kónická cín 75%
Pedál Principalbas 8´
borovice, otevřený
43
Poděkování
Rozsah: Manuály: C-d´´´ bez Cis Pedál: C-c1
(stav k 10. prosinci 2007)
Traktura: mechanická, zásuvkové vzdušnice Ladění: a´ – 440 Hz při 18 C Ladící temperatura lehce nerovnoměrná - Valotti
Cena nástroje: Záruka: Zahájení stavby: Dodání nástroje:
3.439.100,- Kč včetně DPH doživotní září 2006 18. prosince 2007
Poděkování patří dárcům i všem podporovatelům stavby varhan…
• 100.000,- Kč a více darovali: Johannes Lobkowicz, Drahenice Město Příbram Ravak, a.s., Příbram Společnost pro duchovní hudbu, Praha Petr Šikoš, Dobřichovice
• 50.000,- Kč a více darovali: Václav Klán, Příbram Jiří Homola, Praha
• 10.000,- Kč a více darovali: Mons. Jan Machač, Praha Mrazírny Plzeň – Dýšina a. s., Plzeň – Dýšina Josef Šíma, Jablonec nad Nisou Školské sestry Notre Dame, Praha Advokátní kancelář Janák, Příbram Jiří Hlaváč, Příbram DC Ravak Jih a. s., Příbram, Kozárovice
a mnoho drobných dárců, kteří dali, co mohli. Za dobrodince je sloužena mše svatá každý pátek v 7.00 hodin. Bezprostředně na sbírku na stavbu chórových varhan navazuje sbírka na stavbu velkých varhan. Ty by měly mít tři manuály, 27 rejstříků a spolu se statickým zabezpečením kůru a všemi navazujícími pracemi by měly stát 15.000.000,- Kč. Chceme opět, aby je stavěl Vladimír Šlajch. Své dary můžete posílat na č. ú. 19-523967309/0800.
Děkujeme!
44
45
Matice Svatohorská
Pamětní medaile Za účelem podpory stavby nových varhan pro baziliku na Svaté Hoře byla vydána pamětní medaile. Na aversu medaile jsou stylizované varhany s opisem „Stavba nových varhan“. Na reversu je zobrazena ústřední část Stříbrného oltáře, v horní části nápis „Svatá Hora“, ve spodní části letopočet. Grafický návrh je dílem Jana Čáky, sádrový model vyrobil medailér Štefan Novotný. Ražbu provedl Castax Slovakia Trenčín. Z ryzího stříbra kvality 999/1000 bylo raženo 20 číslovaných kusů. Tyto stříbrné medaile jsou výrazem poděkování za dar na stavbu varhan převyšující částku 50.000,- Kč. Bronzových medailí bylo raženo 100 kusů. Výnos z prodeje těchto bronzových medailí je určen na financování varhan.
Slavnost požehnání chórových varhan na Svaté Hoře 26. prosince 2007 Program slavnosti Liturgické texty Popis nástroje Historie hudby na Svaté Hoře Vydala Matice Svatohorská v prosinci 2007 Fotografie v textu a na obálce: Stanislav Přibyl, Vladimír Šlajch, Jan Traxler, Miroslav Zelenka Zhudebnění nešpor: Pavel Šmolík Obálka, grafická úprava a sazba: Miroslav Zelenka Tisk: Tiskárna Prima, s. r. o.
Váš dar na stavbu nových varhan můžete zaslat na adresu Matice Svatohorská, Svatá Hora 591, 261 80 Příbram, poukázat na účet číslo 19-523967309/0800 nebo osobně složit v sakristii na Svaté Hoře. 46
neprodejné
