Tisková zpráva 5. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL LETNÍ SLAVNOSTI STARÉ HUDBY

Tisková zpráva

5. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL

LETNÍ SLAVNOSTI STARÉ HUDBY pod záštitou primátora hlavního m sta Prahy Pavla Béma a starosty M stské ásti Praha 1 Vladimíra Vihana

Praha, 9. ervence – 6. srpna 2004

echy a Evropa Od 9. ervence do 6. srpna 2004 se uskute ní 5. mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby, po ádaný kulturní a vzd lávací institucí Collegium Marianum – Týnskou vyšší odbornou školou. Spolupo adatelem festivalu je hlavní m sto Praha. Posláním Letních slavností staré hudby je obohacení kulturního života naší doby hudbou minulých staletí. Na repertoáru koncert se objevují kvalitní díla, která doposud z stávala poslucha m utajena a zní v novodobých premiérách. Snahou festivalu je rozší ení pov domí o evropské hudební historii prost ednictvím soubor historických nástroj . Jednou z oce ovaných p edností festivalu je umís ování koncert do unikátních pražských historických prostor. Zkušenost potvrdila, že takové prostory a jejich akustika napomáhají nezam nitelné atmosfé e, která vzniká p i provozování staré hudby na dobové nástroje. Návšt vnický ohlas v p edcházejících letech prokázal, že Letní slavnosti staré hudby se za krátkou dobu své existence staly neodmyslitelnou sou ástí pražské letní hudební scény a do jisté míry už i událostí s mezinárodním renomé, jež pomáhá adit hlavní m sto Prahu mezi významné kulturní metropole Evropy. V souvislosti s letošními oslavami eské hudby se dramaturgie festivalu zam uje p edevším na díla starých eských mistr , prezentovaná v evropském kontextu. Špi koví zahrani ní a eští um lci, d kladn obeznámení se zásadami dobové interpretace, uvedou tvorbu skladatel , jejichž výro í si letos p ipomínáme: J. D. Zelenky, F. I. T my, Fr. X. Richtera, H. I. F. Bibera a B. M. ernohorského. Jejich díla se p edstaví po boku skladeb významných evropských autor , kte í v echách p ímo p sobili nebo jejichž skladby k nám ve své dob pronikly a dnes jsou zastoupeny v eských archivech (A. Corelli, A. Lotti, A. Vivaldi, J. J. Fux ad.). V povaze festivalu se rovn ž odráží mnohonárodnostní charakter hudební Evropy minulých staletí. Proto bude mít publikum možnost porovnat, jak eskou hudbu vnímají eští a jak zahrani ní hudebníci, jak interpretují italskou hudbu Italové, jak Rakušané a podobn . Bude jist zajímavé sledovat, jak nám Belgi ané p edstaví „klenoty z krom ížského archivu„, jejichž autory jsou ech, N mec, Rakušan a Ital, nebo jaké pojetí zvolil Angli an pro

Biberovy R žencové sonáty napsané v Salcburku. Prezentace mnohonárodnostní hudební Evropy v dob baroka vyvrcholí záv re ným koncertem, na n mž Barokní orchestr Evropské unie p ednese skladby echa, dvou N mc , Francouze a pon m eného Francouze. *** Úvodní koncert 9. ervence v Zámku Troja p edstaví sv ží árie ze sv tských kantát a oper benátského „rudého kn ze„ Antonia Vivaldiho, ur ené mužskému vysokému hlasu – tehdy kastrát m, nyní kontratenorist m. Virtuózního partu se ujme vycházející p vecká hv zda, francouzský kontratenorista Philipp Jaroussky se souborem l´Artaserse. Jedinecný zážitek slibuje koncert Grandi maestri 11. cervence ve Dvo ákov síni Rudolfina. Hv zdou koncertu s mezinárodním zastoupením skladatel i interpret bude bezesporu vynikající holandský basista Peter Kooij, specialista na vokální dílo Johanna Sebastiana Bacha a jeho soucasník . Práv ty si vybral i pro sv j pražský ve er: dráž anského skladatele chrámové hudby a jednoho z nejslavn jších eských hudebník své doby Jana Dismase Zelenku, mistra instrumentálního koncertu i vokální hudby Antonia Vivaldiho a dalšího Benátcana Antonia Lottiho, kterého po dva roky pojilo se Zelenkou angažmá v Dráž anech. Vrcholem ve era bude provedení Bachovy duchovní kantáty „Ich habe genung„, ve které vedle Petera Kooije p edstaví své um ní sv toznámý barokní hobojista Martin Stadler. Nastudování koncertu se souborem Collegium Marianum se ujal významný n mecký houslista Anton Steck. V letošním roce slavíme t ísté výro í úmrtí Heinricha Ignaze Franze Bibera (1644 – 1704), rodáka ze Stráže pod Ralskem. Biber byl jedním z nejlepších houslist 17. století a výrazným skladatelem – p edevším autorem technicky náro ných a improviza n vynalézavých houslových sonát, které jsou dodnes kmenovou sou ástí repertoáru špi kových houslist . P sobil postupn ve službách krom ížského biskupa a salcburského arcibiskupa a díky znamenitému houslovému um ní jej císa Leopold I. povýšil do šlechtického stavu a ud lil mu p ídomek „von„. Biberovy „R žencové sonáty„ zahraje 12. ervence renomovaný britský houslista Andrew Manzee s cembalistou Richardem Egarrem v Tereziánském sále B evnovského kláštera. Itálie byla v 17. a 18. století nevy erpatelnou pokladnicí hudebních styl i repertoáru a ovliv ovala hudební vývoj v celé Evrop . Nejinak tomu bylo i v eských zemích, které p es Víde , aristokracii a církevní ády m ly s italskými zdroji spojení. Mnozí aristokraté udržovali styky s Italy zam stnanými u císa ského dvora, ale také zvali osobnosti z Itálie na návšt vy do ech (nap . Tartini, Tessarini, Albrici, Lotti i Vivaldi). Program koncertu La Suave Melodia sestavený ze skladeb nejznám jších i pozapomenutých italských autor 17. a 18. století nabízí reprezentativní pr ez italským vokálním i instrumentálním repertoárem. Zárove nám auto i jednotlivých skladeb p edstaví všechna nejd ležit jší tehdejší italská hudební centra: Vivaldi Benátky, Corelli a Kapsberger ím, Rossi, Cazzati a Scarani Mantovu, Falconieri a Ortiz Neapol, Storace Messinu a Ucellini Parmu. Poslucha i se mohou 13. ervence na nádvo í Nosticova paláce t šit na strhující intepreta ní projev rakouského souboru Oman Consort. R znorodost basové sekce (cembalo, viola da gamba, colascione, barokní kytara a teorba) dává vyniknout specifickému zvuku zobcové flétny, kterou bravurn ovládá um lecký vedoucí Michael Oman. Milovník m st edov ké hudby je ur en koncert Hudba král , který p edstaví špan lskou hudbu na evropských dvorech od st edov ku po renesanci. Zazní písn trubad r , tradi ní andaluská hudba, balady a romance. Špan lský soubor Mudéjar hraje na unikátní st edov ké nástroje, rekonstruované na základ dlouholetého výzkumu v Evrop i

v arabském sv t – nap . psalterium, quanún, arabská loutna, viheula da arco i viuela de mano. Um lecká vedoucí Bego a Olavide získala mezinárodní uznání jako virtuos ve h e na psalterium. Koncert se uskute ní 17. ervence v kostele sv. Martina ve Zdi na Starém M st . eské zem nem ly v 18. a 19. století výrazné centrum ani velké šlechtické dvory, které by zaru ily místním hudebník m kvalitní zam stnání. Mnohé církevní ády jim poskytly vynikající hudební vzd lání, které však museli uplatnit jinde. ada výrazných hudebník proto hledala št stí ve Vídni nebo za hranicemi rakouské monarchie. eskou hudbu tak proslavili i Leopold Koželuh a Vojt ch Jírovec ve Vídni, František Benda v Berlín a Postupimi, František Xaver Richter v Mannheimu a Jan Ladislav Dusík v celé Evrop od Anglie až po Rusko. Díla t chto eských mistr p ednese 20. ervence klasicistní klavírní trio Capella Apollinis. Ideální spojení tance, pantomimy a mluveného slova p edstaví poslucha m „Šachy„ významného polského básníka Jana Kochanowského. Báse o šachách se stala skv lým podkladem pro vytvo ení originálního p edstavení. Specifický charakter dvorského baletu ukazuje scény v dobové konvenci s využitím techniky renesan ního tance s p vodními choreografiemi 16. století v italském a francouzském stylu. Expresivní scény ze šachové partie, které dotvá í fantaskní kostýmy a masky, uvedou diváka do pohádkového sv ta šach. P ítomnost mluveného slova v recitovaných pasážích, stejn jako dobová hudba, oživí podívanou zobrazující Kochanowského práci ve všech formách um ní. P edstavení uvede 21. ervence vynikající polský tane ní soubor Ardente Sole v režii Pawla Winsczyka a choreografii Romany Agnel na otev ené scén na nádvo í Nosticova paláce. Poslední velkou slavností barokních ech byla oslava kanonizace sv. Jana Nepomuckého v roce 1729, jejíž 275. výro í si letos p ipomínáme. Celý sv t mohl Praze a eskému národu závid t jeho postavení spjaté s úctou k novému svatému, který se stal národním i nadnárodním symbolem. Jedine ná slavnost byla korunována mnohými ádovými hrami s nepomucenskou tematikou. ást hry z roku 1729 „Fama Sancta„ s dramatickými výstupy alegorických postav, doprovázená hlaholem trubek, procesními písn mi, nepomucenským kázáním a hudbou Šimona Brixiho bude v režii Blaženy Hon arivové provedena 25. ervence na nádvo í a v kostele sv. Jana Nepomuckého na Hrad anech. V tšina skladatel programu Harmonia caelestis byla svým p vodem i kariérou spjata se st edoevropským regionem, jehož v tšinu pokrývala v 17. a 18. století habsburská monarchie. Její hlavní centra jsou zde reprezentována J. J. Fuxem, A. Caldarou, F. I. A. T mou (Víde ) a J. Brentnerem (Praha), uherskou ást monarchie zastupuje kníže Pál Esterházy. Blízko hranicím monarchie a velkou pokladnicí repertoáru byly saské Dráž any, které nám p edstaví hudba J. A. Hasseho a J. D. Zelenky. Výraznou osobností byl rovn ž z habsburské monarchie pocházející, avšak v Itálii se uplatnivší ech B. M. ernohorský. Duchovní tvorbu t chto mistr p edstaví 28. ervence ma arští um lci – sopranistka Noémi Kiss a soubor Affetti Musicali. Program koncertu Bohemia mediaevalis se zam uje na repertoár, v n mž se zra í identita domácí tradice liturgického zp vu. Schola Gregoriana Pragensis s um leckým vedoucím Davidem Ebenem p ednese zp vy k eským svatým, sv. Václavu, sv. Vojt chu a sv. Ludmile a dalším sv tc m v echách zvlášt uctívaným, dále repertoár spojený s mariánským kultem, který se ve 14. století rozší il i do ech. K velkým mariánským ctitel m pat il i král Karel IV. nebo arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Pozdn st edov kou tradici

oživí zp vy svátku Božího t la, jehož hlavním tématem je úcta k eucharistii. Koncert se uskute ní 29. ervence v bazilice sv. Ji í na Pražském hrad . Koncert 31. ervence nás zavede do Krom íže za éry biskupa Karla LiechtensteinaCastelcorna (1664 – 1695). Ten zde vybudoval kapelu, jejíž kvality a repertoár nemají v 17. století v echách obdoby. Soubor zformoval truba a jezuitský žák Pavel Josef Vejvanovský, dva roky v n m p sobil i vynikající houslista a skladatel Heinrich Ignaz Franz Biber. Sbírka skladeb z repertoáru kapely se dochovala dodnes a je jedine ným a reprezentativním zdrojem obsahujícím p edevším skladby italských a víde ských autor v etn Schmelzera a Bertaliho. Dokladem vysoké úrovn skladeb, dochovaných v krom ížském archivu, je neutuchající zájem nejen eských, ale i zahrani ních muzikolog a interpret o jejich znovuoživení. Proto bude jist zajímavé poznat dosud skryté poklady v interpretaci zahrani ních um lc . Poslucha i se mohou t šit na špi kové výkony belgického vokálního souboru Currende a holandského instrumentálního souboru In Stil Moderno pod vedením Erika Van Nevela v kostele sv. Šimona a Judy. Evropský charakter záv re ného koncertu Harmonie národ bude prezentován mezinárodním složením jak Barokního orchestru Evropské unie pod taktovkou vynikajícího dirigenta Larse Ulrika Mortensena, tak repertoáru. Ten tvo í díla skladatel eské, n mecké a francouzské národnosti, jejichž životopisy a kariéra zahrnují evropanství v dnešním slova smyslu. Každý z nich totiž vyst ídal n kolik p sobiš , která dohromady zahrnují tém celý evropský region. J. D. Zelenka odešel z Prahy do Dráž an, G. F. Händel strávil mládí v Itálii a poté odešel z Hannoveru do Londýna, hudební styl G. Ph. Telemanna v sob mísí prvky italské i francouzské, do Pa íže ze svých n meckých p sobiš zajížd l. Francouz M. A. Charpentier studoval v ím a italská hudba jej velmi ovlivnila, G. Muffat p sobil v rodném N mecku, v Pa íži a Salcburku. Slavnostní koncert se uskute ní 6. srpna v Rytí ském sále Valdštejnského paláce. *** 5. ro ník festivalu se uskute ní za laskavé podpory Ministerstva kultury eské republiky, esko-n meckého fondu budoucnosti, Vlámské vlády, Velvyslanectví nizozemského království, Ministerstva školství, kultury a sportu Špan lska, Špan lského velvyslanectví, The British Council, Francouzského institutu v Praze, Festivalu Sablé, Polského institutu v Praze, Rakouského kulturního fóra v Praze, Ma arského kulturního st ediska, ízení letového provozu R, s.p., Italského kulturního institutu v Praze, Nadace eský hudební fond, Škoda Auto, a.s., Raiffeisen stavební spo itelny, Tiskárny Calamarus, Tiskárny Sprint Servis, Holiday Inn Prague Congress Centre, Mövenpick Hotel, Grand Hotel Bohemia Praha, Hilton Hotel. Mediálními partnery festivalu jsou: eský rozhlas 3 VLTAVA, MEZZO – classic, jazz TV, Harmonie – asopis pro klasickou hudbu, jazz a world music, Respekt, Prague Post, Postgraduální medicína – odborný asopis pro léka e, V ci ve ejné a P ehled kulturních po ad v Praze. Vstupné na koncerty je 200 K , na akce 25.7. a 6.8. je vstup zdarma, slevy jsou poskytovány student m a držitel m karet ZTP a ZTP-P. Podrobné informace o festivalu Vám poskytnou: PhDr. Markéta Semerádová, editelka festivalu (604208244) Mgr. Daniela Furthnerová, vedoucí produkce (606466131) e-mail: [email protected]

www.tynska.cuni.cz Jediný festival staré hudby v Praze

Tiskový servis programu eská hudba 2004: Martina Reková - [email protected] Pavlína Fechterová - [email protected] www.ceskahudba2004.cz Informa n -koordina ní centrum Koordinátorka programu: Lenka Dohnalová Tel.: + 420 224 809 195 [email protected]