VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti Bakalářská práce
Autor: Tereza Klumparová Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2012
Copyright © 2011 Tereza Klumparová
Abstrakt KLUMPAROVÁ, Tereza: Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2011
Bakalářská práce charakterizuje Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti a zabývá se jeho významem pro místní cestovní ruch. Popisuje jeho marketing a zahrnuje informace o návštěvnosti. Tato práce je složena ze dvou částí, z teoretické a z praktické. V teoretické části najdeme údaje o území Valašska a Rožnovska, charakteristiku folkloru, folklorních organizací a festivalů a jejich vliv na cestovní ruch. Dále jsou zde popsány Rožnovské slavnosti v jejich průběžném vývoji a v současné podobě, jejich organizace a program. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření návštěvníků a účastníků festivalu a analýzu jeho využitelnosti pro cestovní ruch.
Klíčová slova: folklor, festival, skanzen, Rožnov pod Radhoštěm, cestovní ruch, analýza, marketing
Abstract KLUMPAROVÁ, Tereza: International Folklore Festival Rožnovské slavnosti. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. The department of tourism. Supervisor: RNDr. Stanislava Pachrová, PhD. Specialist qualification: bachelor, Jihlava 2012
Bachelor thesis characterises the International Folklore Festival Rožnovské slavnosti and deals with its importance for local tourism. It describes festival‘s marketing and handles with information about its attendance. This work is divided into two parts, into the theoretical and into the practical part. We find the information about the Wallachian region, the characteristic of folklore, folklore organisations and festivals and their impact on the tourism in the theoretical part. Further it deals with the description of the Folklore festival Rožnovské slavnosti, it defines its history, current form, organisation and programme. The practical part includes a questionnaire survey of the festival’s visitors and participants and an analysis of its usability for tourism.
Key words: folklore, festival, open-air museum, Rožnov pod Radhoštěm, tourism, analysis, marketing
Předmluva Téma bakalářské práce s názvem Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti jsem si vybrala, poněvadž mám k městu Rožnovu pod Radhoštěm blízko a oslovuje mě atmosféra tamního skanzenu. Ve spojení s folklorním festivalem se jedná o jedinečnou příležitost vidět a slyšet něco pro život v dnešní době již celkem vzácného. V mém nejbližším okolí je to jediné takové muzeum. Touto prací bych chtěla čtenářům přiblížit nejen kouzlo valašského folkloru, ale i lidového umění obecně. Stávající i budoucí návštěvníci folklorních festivalů by měli mít o této problematice alespoň základní povědomí a doufám, že Mezinárodnímu folklornímu festivalu Rožnovské slavnosti toto jen prospěje. Cílem práce je představit Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti a zhodnotit jeho atraktivitu a význam pro kulturní a městský cestovní ruch. Její součástí je také profil návštěvníků a účinkujících získaný vlastním dotazníkovým šetřením přímo v místě konání slavností. Touto cestou budu moci prokázat způsob a míru přínosu festivalu pro rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci i jeho nedostatky a klady. Práce se bude dotýkat marketingu, cestovního ruchu, místopisu a kultury.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní RNDr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za poskytnuté odborné rady při tvorbě této práce. Dále děkuji zaměstnancům Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, organizátorům, návštěvníkům a účinkujícím Rožnovských slavností 2011 za jejich ochotu a snahu pomoci mi při studijním bádání.
Obsah 1. Úvod a cíle .............................................................................................................................. 14 Teoretická část ............................................................................................................................ 16 2. Charakteristika okresu Vsetín včetně místopisu Rožnova pod Radhoštěm a popis zdejší kultury ......................................................................................................................................... 16 2.1 Okres Vsetín...................................................................................................................... 16 2.2 Rožnov pod Radhoštěm .................................................................................................... 17 2.2.1 Valašské muzeum v přírodě ....................................................................................... 17 2.2.2 Další turistické atraktivity Rožnovska ....................................................................... 19 2.3 Destinační management oblasti Valašsko ......................................................................... 19 2.4 Valašská kultura a lidé ...................................................................................................... 20 2.4.1 Valaši ......................................................................................................................... 20 2.4.2 Odívání ....................................................................................................................... 21 2.4.3 Nářečí ......................................................................................................................... 21 2.4.4 Hudba ......................................................................................................................... 21 2.4.5 Tanec .......................................................................................................................... 22 3. Postavení folkloru a folklorních festivalů v kulturním cestovním ruchu ................................ 22 3.1 Kulturní cestovní ruch ....................................................................................................... 22 3.2 Folklor ............................................................................................................................... 23 3.2.1 Rozdělení folkloru...................................................................................................... 24 4. Mezinárodní a domácí organizace zabývající se problematikou folkloru ............................... 25 4.1 Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění (CIOFF) ............ 25 4.2 Mezinárodní organizace lidového umění (IOV) ............................................................... 26 4.3 Folklorní sdružení České republiky (FoS ČR) .................................................................. 26 5. Historie a současnost folkloru v České republice ................................................................... 27 5.1 Historie folklorních festivalů v Česku .............................................................................. 27 5.1.1 Historie folklorních festivalů v Rožnově pod Radhoštěm ......................................... 28 5.2 Národní ústav lidové kultury............................................................................................. 28 5.3 Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 až 2015......................................................................................................................................... 29 6. Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti ............................................................... 29 6.1 Vývoj Rožnovských slavností od jejich vzniku ................................................................ 29 6.1.1 Rok 1925 .................................................................................................................... 29 6.1.2 Rok 1935 .................................................................................................................... 30 6.1.3 Rok 1947 .................................................................................................................... 30 6.1.4 Šedesátá léta 20. století .............................................................................................. 31
6.1.5 Sedmdesátá léta 20. století ......................................................................................... 32 6.1.6 Osmdesátá léta 20. století ........................................................................................... 32 6.1.7 Devadesátá léta 20. století .......................................................................................... 33 6.1.8 Léta 2000–2009.......................................................................................................... 34 6.2 Rožnovské slavnosti 2011 ................................................................................................. 34 7. Organizace Rožnovských slavností......................................................................................... 36 7.1 Propagace Rožnovských slavností .................................................................................... 37 7.2 Návštěvnost Rožnovských slavností ................................................................................. 38 Praktická část .............................................................................................................................. 40 8. Dotazníkové šetření................................................................................................................. 40 8.1 Dotazník pro návštěvníka .................................................................................................. 40 8.2 Dotazník pro účinkujícího ................................................................................................. 50 8.3 Výsledky dotazníkového šetření ....................................................................................... 63 8.3.1 Profil návštěvníka....................................................................................................... 63 8.3.2 Profil účinkujícího...................................................................................................... 64 9. SWOT analýza ........................................................................................................................ 65 9.1 Silné stránky ...................................................................................................................... 65 9.2 Slabé stránky ..................................................................................................................... 67 9.3 Příležitosti ......................................................................................................................... 67 9.4 Hrozby............................................................................................................................... 68 10. Shrnutí ................................................................................................................................... 69 11. Návrhy pro zvýšení atraktivnosti Rožnovských slavností .................................................... 71 12. Závěr ..................................................................................................................................... 72 13. Seznam použitých informačních zdrojů ................................................................................ 73 Seznam příloh ............................................................................................................................. 80
Seznam ilustrací Seznam grafů Graf č. 1 : Změny počtu návštěvníků Rožnovských slavností v posledních 10 letech Dotazník pro návštěvníka Graf č. 2 : Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech? Graf č. 3 : Kde jste získal/a informace o tomto festivalu? Graf č. 4 : Kterých dnů festivalu se zúčastníte? Graf č. 5 : Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Graf č. 6 : Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil/a? Graf č. 7 : S kým jste přijel/a na festival? Graf č. 8 : Jaký dopravní prostředek jste použil/a? Graf č. 9 : Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí? Graf č. 10 : Co se Vám na festivalu naopak nelíbilo? Graf č. 11 : Odhadněte vzdálenost z místa bydliště do tohoto místa. Graf č. 12 : Pohlaví Graf č. 13 : Stát, ve kterém máte bydliště Graf č. 14 : Počet obyvatel bydliště Graf č. 15 : Věk Graf č. 16 : Vzdělání Graf č. 17 : Zaměstnání Dotazník pro účinkujícího Graf č. 18 : Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech? Graf č. 19 : Kde získal Váš soubor informace o tomto pořadu?
Graf č. 20 : Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a? Graf č. 21 : Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Graf č. 22 : Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil/a? Graf č. 23 : Na festival jste přijel/a se souborem sám/sama anebo Vás někdo doprovází? Graf č. 24 : Jaký dopravní prostředek jste použil/a? Graf č. 25 : Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí? Graf č. 26 : Co se Vám na festivalu naopak nelíbilo? Graf č. 27 : Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. Graf č. 28 : Pohlaví Graf č. 29 : Stát, ve kterém máte bydliště Graf č. 30 : Počet obyvatel bydliště Graf č. 31 : Věk Graf č. 32 : Vzdělání Graf č. 33 : Zaměstnání
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Návštěvnost Rožnovských slavností v posledních deseti letech Tabulka č. 2: Trvalé bydliště návštěvníků Rožnovských slavností Tabulka č. 3: Zahraniční soubory účinkující na Rožnovských slavnostech Tabulka č. 4: Domácí soubory účinkující na Rožnovských slavnostech Tabulka č. 5: Dětské soubory účinkující na Rožnovských slavnostech Tabulka č. 6: Cimbálové muziky účinkující na Rožnovských slavnostech
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Projekt Valašského muzea
Seznam zkratek CIOFF… Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění FoS ČR… Folklorní sdružení České republiky IOV… Mezinárodní organizace lidového umění MFF… Mezinárodní folklorní festival
1. Úvod a cíle Na úvod Vám krátce představím svou bakalářskou práci, řeknu Vám, proč jsem si zvolila dané téma, co je jejím obsahem a co si klade za cíl. Téma Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti jsem si vybrala z důvodu mého blízkého vztahu k Valašsku, které se rozprostírá hned za Moravskou bránou a pokrývají jej kopce nedalekých Hostýnsko-vsetínských vrchů, Moravskoslezských Beskyd, Javorníků, Bílých Karpat a Vizovické vrchoviny. Území Valašska můžeme určovat dvěma různými způsoby. Tím prvním je územní vymezení, druhé vymezení regionu je podle příslušníků, kteří se k němu hlásí. K valašské kultuře neodmyslitelně patří folklor a v místním skanzenu má člověk pocit, jako by se čas zastavil v době našich babiček a prababiček. O svátcích a na festivalech tu ožívají lidová řemesla, tance a písně, k vidění je množství barevných krojů, nikdy nechybí tradiční občerstvení a nápor dobré nálady. O akce takového typu by se mělo obzvlášť pečovat, poněvadž nám ukazují část naší minulosti a patří ke kulturnímu dědictví naší země. Skrze svou práci bych Vás chtěla obeznámit s folklorem jako takovým a poskytnout Vám možnost nahlédnout alespoň touto cestou do dění na folklorním festivalu. Díky tomu mohu probudit větší zájem v budoucích i stávajících návštěvnících a přispět tak ke zvýšení návštěvnosti nejen Rožnovských slavností, ale i Valašského muzea v přírodě anebo jiných folklorních festivalů zde konaných. Za svůj cíl si práce klade popis festivalu jako atraktivity dané destinace, zhodnocení jeho přínosu pro místní cestovní ruch a vyvození návrhů na zkvalitnění a zatraktivnění nynějších podmínek Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje festival jako kulturní atraktivitu cestovního ruchu a seznámí Vás s danou destinací. Dotýká se i valašské kultury, místních zvyků a historie. Pojednává
taktéž
o
folklorních
organizacích
Představuje Rožnovské slavnosti v jejich počátcích a
a
jejich
činnostech.
průběžném vývoji, jejich
14
organizaci a program převážně z roku 2011, kdy se uskutečnil jejich zatím poslední ročník. V praktické části se dozvíte o marketingové analýze vlivu festivalu na cestovní ruch v destinaci, pro jejíž realizaci jsem použila SWOT analýzu. O návštěvnosti festivalu a profilu účinkujících a návštěvníků pojednává dotazníkový průzkum. Dotazníkovým šetřením přímo na místě konání Rožnovských slavností 2011 budu zjišťovat, jak jsou návštěvníci a účinkující o akci informováni a jak dlouho se zde zdrží, jakého ubytování a dopravy využijí, zda navštíví i jiná místa v okolí, co se jim na festivalu líbí nebo naopak nelíbí, odkud přijedou a s kým.
15
Teoretická část
2. Charakteristika okresu Vsetín včetně místopisu Rožnova pod Radhoštěm a popis zdejší kultury 2.1 Okres Vsetín Okres Vsetín (1 143,1 km2) leží na pomezí České a Slovenské republiky převážně v hornaté, horizontálně a vertikálně členité oblasti Vnějších Západních Karpat. [4, s. 9] Geologicky je toto místo z důvodu značného rozšíření tzv. flyše (tj. specifická geologická formace opakovaných sledů pískovce, vápence a jílovce) označováno také jako flyšové Karpaty. Oblast je poměrně chudá jak na minerální složení, tak i na ložiska nerostných surovin. Z paleontologického hlediska se jedná o zajímavé území s relativně bohatým množstvím různorodých fosilií. [4] Okres Vsetín je na Moravě jediným okresem, jehož správní území se téměř ztotožňuje s hranicemi povodí [1, s. 13], které náleží jediné řece, a to Bečvě. Za zmínku stojí kromě vodních toků též množství rybníků a několik umělých přehrad. Z celkové rozlohy okresu zabírá vodstvo necelé 1 %. [1] Zdejší fauna a flóra je přizpůsobena horskému a podhorskému charakteru krajiny Valašska. V květeně jsou zastoupeny rostlinné druhy, které jsou rozšířeny především v oblasti Karpat. [4, s. 49] K nalezení jsou zde rostliny, které jinde na území České republiky nerostou. V posledních letech má na výskyt fauny výrazný vliv kácení původních lesů nebo omezování vodních toků. Dříve se zde hojně objevovaly druhy, jejichž přítomnost dokazují i názvy některých místních částí (obec Zubří, osada Bobrky, údolí Losový). [4] Archeologické nálezy svědčí o známkách osídlení regionu již ve starší době kamenné. Ve středověku docházelo ke kolonizaci a postupně se formovaly další obce. Z tohoto období se dochovalo i několik tvrzí a hradů a jsou o nich dokladovány první písemné zmínky. Ve vládě nad krajem se prostřídalo několik šlechtických rodů, z nichž asi nejznámější jsou páni z Kravař, páni z Pernštejna nebo páni z Cimburka. V pozdějších dobách docházelo postupně k rozvoji zemědělství (velkostatky v Rožnově, ve Velkých 16
Karlovicích, v Krásně, …) a průmyslu (dřevařský, sklářský, papírenský, textilní, …). Za druhé světové války se zde utvářely četné partyzánské skupiny. [4]
2.2 Rožnov pod Radhoštěm Město, jež leží při úpatí dominantní hory Radhošť, bylo založeno pravděpodobně ve 14. století. Přesné určení není k dohledání, avšak první jistá písemná zmínka o městě Rožnově se dochovala z roku 1411. Svůj název městu dal středověký hrad Rožnov tyčící se západním směrem na kopci Hradisku. Přívlastek pod Radhoštěm je používán a uzákoněn od roku 1913. Při posledním sčítání lidu v roce 2011 vyšlo najevo, že zde žije necelých 17 000 obyvatel. [4] Od poloviny 19. století udávaly kroky kulturního života místní lázně. V souvislosti s úpadkem lázeňského ruchu poklesla i úroveň kulturního dění. K jeho oživení přispěl až rozvoj folklorismu a národopisných slavností Valašský rok a založení dnešního Valašského muzea v přírodě roku 1925. [4, s. 829] Rožnovský skanzen je největší nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě. Právě proto a díky své poloze uprostřed regionu je Rožnov pod Radhoštěm označován za srdce Valašska. [5]
2.2.1 Valašské muzeum v přírodě Muzea v přírodě neboli skanzeny (název odvozen od prvního zařízení toho typu, založeného ve Stockholmu na návrší zvaném Skansen v roce 1891) nabízejí výjimečné možnosti pro pořádání různých aktivit včetně uplatnění folkloru a lidových obyčejů či slavností. Lidové stavby, ať již opravené či rekonstruované, na původním místě anebo přenesené, se dvory a hospodářskými budovami, zahradami i vnitřním vybavením vytvářejí obraz života v určitém období. [9, s. 116] Za první iniciativy k založení Valašského muzea v přírodě můžeme považovat Národopisnou výstavu českoslovanskou prezentovanou v areálu pražského Výstaviště od 15. května do 23. října 1895, kde byla postavena kolekce lidových staveb z Valašska [5, s. 12] navržených Dušanem Jurkovičem, a studijní cestu Aloise Jaroňka do Skandinávie roku 1909. Tomu následně dopomohl i vznik Musejního spolku v roce 1911, který zpočátku zaštítil vznik muzea a národopisné slavnosti Valašský rok. Když v roce 1913 vystavil umělec Bohumír Jaroněk první projekt valašského muzea, těšil se velké oblibě. [1]
17
Tak se stalo, že roku 1925 byla z rožnovského náměstí do
městského
lázeňského
parku Hájnice přestěhována dřevěná radnice pocházející z druhé poloviny 18. století a měšťanská roubená chalupa, zvaná
Billova,
postavená
roku 1750. Tyto dvě stavby spolu se zdobeným včelínem
Obrázek č. 1: Projekt Valašského muzea [3]
ze Ženklavy a zvonicí z Dolní Bečvy tvořily základ dnešního Dřevěného městečka. Postupně přibývala další stavení, ať už originální nebo jejich věrné kopie a Dřevěné městečko se tak rozrostlo do dnešní podoby například o kostel sv. Anny, hostinec U Vašků, Vlčkovu palírnu, hospodu Na Posledním groši, fojtství z Velkých Karlovic, komorní amfiteátr, pozoruhodné klátové úly, Janíkovu stodolu a další zajímavé stavby. Zajímavostí je, že při kostelu sv. Anny najdeme tzv. Valašský Slavín. Jedná se o pohřebiště, kde jsou uloženy ostatky známých krajanů. Jsou zde vidět například náhrobky sourozenců Jaroňkových a dalších osobností spjatých s muzeem, nebo náhrobek běžce Emila Zátopka. [4, 11] Od počátku 60. let minulého století se muzeum rozšířilo o Valašskou dědinu. Jedná se o autentickou rekonstrukci modelu valašské vesnice, která čítá na čtyřicet objektů. K vidění ale nejsou jen stavby, ožívají zde sezónní zemědělské práce nebo chov dobytka, a to vše tak, jak se tradičním způsobem hospodařilo dříve. [11] Roku 1982 byla zpřístupněna zatím poslední část muzea, nazývající se Mlýnská dolina. K vidění jsou technologie prací mlynářských, pilařských, valchařských a hamernických, avšak celkově komplex zapadá do vesnického urbanismu. [11] Pod správu Valašského muzea v přírodě nově spadají od roku 1995 dva objekty na Pustevnách, Maměnka a Libušín. Po roku 1995 byla umožněna výstavba budovy „Sušáku“, který leží mezi třemi částmi muzea a kde jsou nyní umístěny centrální pokladny, toalety, obchůdky se suvenýry nebo výstavní sály. Sušák byl otevřen roku 2006. [11]
18
2.2.2 Další turistické atraktivity Rožnovska Díky své poloze v podhůří Moravskoslezských Beskyd je Rožnov pod Radhoštěm vyhledávanou turistickou destinací za účelem provozování zimních i letních sportů. Nejoblíbenějším horským střediskem jsou již zmiňované Pustevny. Nalézá se zde několik upravovaných lyžařských sjezdovek, běžkařských drah a v létě jsou Pustevny cílem výletníků, kteří se těší na jedinečnou podívanou z hory do údolí a kteří chtějí zhlédnout nejen kamennou sochu pohanského boha Radegasta ukrytou v lesích, ale i dřevěnou kapli zasvěcenou slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a stavby Maměnku a Libušín. Pro teplejší období slouží účelně zařízené cyklostezky, turistické trasy, venkovní koupaliště a jiná rekreační a sportovní zařízení. [2]
2.3 Destinační management oblasti Valašsko Destinační management oblasti Valašsko spravuje Centrála cestovního ruchu Východní Moravy. Jedná se o obecně prospěšnou společnost a snaží se o maximalizaci využití turistického potenciálu území regionu. Dále zajišťuje informační servis, propaguje a prezentuje Zlínský kraj a jeho cestovní ruch, připravuje a realizuje rozvojové projekty na podporu turistiky Zlínského kraje atd. [24] Centrála cestovního ruchu Východní Moravy si ve své marketingové strategii pro období 2009–2015 klade tyto hlavní cíle:
vytvořit silnou, atraktivní a žádanou značku: „Východní Morava“
definovat a rozvíjet atraktivity, akce a produkty v oblastech
aktivovat zájem a širokou spolupráci napříč subjekty a regiony
vytvořit trvalý vztah s lukrativní CS (a měnit se s ní)
zvýšit návštěvnost v regionu (cílem je šesté místo v rámci ČR) [24]
SWOT analýza oblasti Valašsko podle marketingové strategie Východní Moravy pro období 20092015:
silné stránky: o celoroční možnosti kvalitního vyžití pro více věkových skupin = možnost zisku klientely z více zájmových skupin celosezónně o silné mikroregiony, obce i soukromé subjekty v oblasti turismu = velmi dobrá připravenost realizovat rozvoj turismu v oblasti 19
o silná značka Valašsko na pozadí významného folklórního dědictví = vynikající předpoklad pro rozvoj, bezpečná investice
slabé stránky: o nevyužívání příležitostí v krajových specialitách a gastronomii o nespolupráce mezi subjekty a obecněji Rožnovskem a Hornovsackem o slabiny personálu pro kontakt s turisty – jazyky, ochota, znalost [24]
2.4 Valašská kultura a lidé 2.4.1 Valaši Drsnost místních přírodních podmínek dává původ tvrdé nátuře Valachů, kteří však na druhou stranu nepostrádají výjimečnou pohostinnost a přátelský přístup. Turistu, který nezná zdejší poměry, to mnohdy překvapí. V tomto kraji se narodila spousta výjimečných osobností, z nichž bych vyzvedla například botanika Jana Bubelu (18551889), který se aktivně věnoval rostlinám na Valašsku a který položil základ ke zkoumání květeny v kraji. Arnošt Dadák (18871939) je autorem známé valašskomeziříčské pražírny a balírny kávy a čaje. Z televize a rozhlasu známe Františka Hanuse (19161991), který je tvůrcem televizního cyklu Úsměvy valašského Slavína, ten pojednává o známých osobnostech Valašska. František Hlavica (18851952) byl výjimečný portrétista a proslavil se podobiznami T. G. Masaryka nebo Petra Bezruče. Snad nejdojemnější poezie o rodném kraji pochází z pera básníka a učitele Metoděje Jahna (18651942). Alois Jaroněk (18701944) a Bohumír Jaroněk (18661933) jsou považováni za zakladatele myšlenky Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Filmový tvůrce Vojtěch Jasný (19252001) spolupracoval s věhlasnými umělci a svou tvorbou se proslavil i za hranicemi, kde také jednu dobu působil. Film „Až přijde kocour“, ke kterému za pomoci Wericha a Brdečky sestavil scénář, zná určitě každý. Čeněk Kramoliš (18621949) se zasloužil o rožnovský archiv, kromě jiné činnosti též působil pár let jako kronikář města Rožnova pod Radhoštěm. Asi nejznámější valašský lidový hudebník Jan Pelár (18441907) se proslavil se svou kapelou mimo jiné i na Národopisné výstavě českoslovanské roku 1895 a přenesením jeho ostatků byl ve skanzenu založen Valašský Slavín. [4]
20
2.4.2 Odívání Valašský kroj se nevyznačuje takovou pestrostí, jako tomu je u jiných českých a moravských krojů. V jeho skladbě převažují odstíny bílé až krémové, modré a červené barvy. Dbali spíše na jeho upravenost, sladěnost a výsledný vzhled. Jeho podoba se vesnici od vesnice lišila, avšak základní skladba zůstala stejná. [5] Mužský tradiční oděv se skládal z košule, nohavic (kalhoty), bruncleku (vesta) a v zimě se nosily haleny, huně nebo kožuchy. Hlavy pokrývaly klobouky – širáně, baranice a soukenné nebo sametové čapky, na nohách se nosily krpce, čižmy (vysoké holínky) a huněné papuče. Do ruky patřil obušek (valaška) a samozřejmostí jsou doplňky jako kožené pásky, opasky, spony, hole atd. Rozlišoval se oděv sváteční a na všední den. Sváteční kroj byl zdobenější a z jemnějšího materiálu. [4, 5] Součástmi ženského tradičního oděvu byly rukávce, rubáč (předchůdce ženské košule), svrchní suknice, kordulka (živůtek), fěrtoch (zástěra), kasanka, punčochy, plachty (velké lněné šátky), obřadní kútnica (vyšívaný šátek) a na zimu kožuch. Hlavu ženy pokrývaly rúškou, čepcem nebo šátkem. Obuví jim byly stejně jako u mužů buď krpce anebo huněné papuče na zimu. Též se rozlišuje sváteční a všední oděv. [4, 5]
2.4.3 Nářečí Zemitá a jadrná mluva Valachů je rozdělena do čtyř valašských dialektů, do rožnovského, meziříčského, vsetínského a kelečského. Charakter tohoto nářečí je dán především jeho příbuzností s karpatskými jazyky. Mnohdy se říká, že valašská řeč je básnická. Jejímu kouzlu ve spojení s mírumilovnou a přívětivou povahou řečníka podlehne každý. [4, 5] Dnešní podoba valašského nářečí se odráží v tzv. krajovém interdialektu. To znamená, že hovorová čeština je místy promísena s nářečními prvky. [6]
2.4.4 Hudba Hudba k Valašsku jednomyslně patří a v průběhu vývoje doby se vyvíjela i ona. Prapůvodním valašským hudebním nástrojem jsou píšťaly a píšťalky. K nim se postupně přidávaly gajdy a smyčce, ať už housle, basy nebo cella. Od 18. století se svého postavení a hlavní role v lidové hudbě ujímá cimbál. V 19. století se přidávaly
21
další dechové nástroje (flétna, klarinet). Žesťové nástroje zde nikdy nefigurovaly v hlavní roli. [5] Po první světové válce nebyl dostatek cimbalistů, a proto zažila cimbálová muzika svou obrodu až po druhé světové válce. Utvářely se četné hudební soubory a některá města se pyšnila dokonce několika seskupeními. K výjimečným zpěvákům valašské hudby patří dodnes Jarmila Šuláková, avšak již zmiňovaný Jan Pelár je určitě nejvýraznější osobností v tomto odvětví. [5] Charakteristické písně této oblasti jsou tzv. hečené a odvíjí se od horského zemědělství. Náměty si lidé často brali ve svých každodenních činnostech nebo ve vztahu k přírodě. [4]
2.4.5 Tanec Typickým mužským tancem je rytmický a pohybově náročný odzemek. Sólový tanec projevuje sílu a obratnost muže. Při obuškovém odzemku má tanečník v ruce valašku. [5] V párových tancích se odrážela veselá část života Valachů. K nim patří točivá valasská z Rusavy, klobúcká vsacká, luženská točená nebo též zlínská gúlaná. Hlavní charakteristikou těchto tanců je dobyvačná povaha mužů a jejich nadřazenost, zatímco žena se jimi nechá obletovat a zaujímá submisivní postavení. Další tance jsou figurální a společenské. [5]
3. Postavení folkloru a folklorních festivalů v kulturním cestovním ruchu 3.1 Kulturní cestovní ruch Kultura je nedílnou součástí cestovního ruchu a tyto dvě části spolu vytváří kulturní cestovní ruch. Světová organizace cestovního ruchu (WTO) definuje kulturní cestovní ruch jako „pohyb osob především z kulturních důvodů: jako jsou studijní cesta, umělecké představení, kulturní zájezd, cestování na festival a další akce, návštěva památek a sídel, cesta za poznáváním přírody, folklórem, uměním či poutěmi.“ [10]
22
Kulturně-poznávací forma cestovního ruchu převládá v příjezdovém cestovním ruchu České republiky a v dnešní době je jeho jedním z nejrychleji rostoucích odvětví. Zaměřuje se především na poznání historie, kultury, tradic a zvyků svého nebo jiného národa. Vyznačuje se výchovně-vzdělávacím podtextem a pomáhá rozšiřovat kulturněspolečenský rozhled lidí. [10] S kulturním cestovním ruchem úzce souvisí též poskytování kulturně-společenských služeb, které pomáhají uspokojovat kulturní a společenské potřeby turistů. Objekty, které takovéto služby poskytují, jsou:
kulturně historické objekty (hrady, zámky, sakrální stavby a památky, památníky,
objekty
lidové
architektury,
skanzeny,
technické
památky,
archeologická naleziště),
kulturní a osvětová zařízení (divadla, kina, koncertní sály, hudební pavilóny, kulturní domy, letní amfiteátry, galerie, obrazárny, knihovny, čítárny, zoologické zahrady, botanické zahrady, parky, lunaparky, jeskyně),
společenská a zábavní zařízení (kavárny, espressa, libressa). [16]
3.2 Folklor Folklor je významnou součástí kulturního cestovního ruchu a pojednává o lidové kultuře, kterou nám na určitém území zanechávají naši předkové. Ti nám nejčastěji vypravováním z generace na generaci zanechali stopu po jejich každodenní všední i sváteční činnosti, a proto se nám do dnešní doby dochovala řada písní, zvyků, tradic, pohádek, dětských her atd. Typickým rysem folkloru je, že se šíří ústním tradováním a je zachována anonymita autora. K dalším znakům lidové kultury náleží kolektivnost, variabilita její tvorby a často se setkáváme s podobnými vstupními a závěrečnými formulemi (například „žili, byli…“, atd.). Plní funkce zábavní, mravně poučné a udržuje lidi v soudržnosti. [13] Důležitou roli zde hrají interpreti, autoři, místní znalci tradic a sběratelé nebo kronikáři, v případě hudebních nástrojů také jejich výrobci. [7, s. 15] V řadě míst postupně původní starý folklor zaniká a drží jej v paměti už pouze národopisné soubory. Přesto zde může folklor tvořit část lokální tradice a regionální identity. [7]
23
Součástí regionální či místní identity a slovesné kultury je také jazyk-dialekt, včetně některých ustálených rčení, přirovnání, přezdívek a archaismů. [7, s. 15] Na našem území má folklor hluboké kořeny a své zastoupení má především na území Moravy. V Čechách se zachoval v původní podobě především na Chodsku. Každé takové zákoutí České republiky vlastní své identické lidové kroje, hudební nástroje, stavby, výrobky nebo písně. Na folklor připadá většinou širší pomezí států, v naší republice jsou to například moravsko-slovensko-polské nebo česko-bavorsko-rakouské pomezí. [17] Po Sametové revoluci panovaly obavy, že folklor vymizí z hledáčku našich zájmů. Předpoklady etnologů se naštěstí nevyplnily a v devadesátých letech minulého století zažil folklor nebývalý rozvoj. Rostl zájem především ze strany mladých lidí a zakládaly se nové soubory, které pak do počtu nahradily a dokonce předčily původní rozpětí. [22]
3.2.1 Rozdělení folkloru Na folklorních festivalech a pódiích můžeme běžně vidět projevy tzv. folklorismu. Folklorismus je tzv. druhý život folkloru, kdy se určitá činnost (tanec, píseň, orba pole, tkaní na stavu,…) znovu nacvičí a předvede. To znamená, že dnes již nepozorujeme folklor, nýbrž folklorismus. To se týká i inspirace výrobků nebo staveb v původní lidové slovesnosti. [22] Základní rozdělení folkloru je podle jeho umístění:
Městský
K problematice městského folkloru se vyjádřil etnolog Petr Janeček v rozhovoru pro Radio Praha takto: „Určitě existuje městský folklor, existoval už v 19. století, nějaké staropražské písničky. Problém je, že městský folklor nikoho nezajímal. První větší sběry městského folkloru máme vlastně až z 20. a 30. let 20. století. Jak vypadal městský folklor třeba v roce 1880, o tom se můžeme jenom dohadovat. … Třeba anekdoty, vtipy a vůbec lidová slovesnost žije dnes spíš ve městech, než na venkově.“ [22]
Venkovský
Na vesnici je folklor více než ve městě vázán na dodržování tradic a zvyků v dobách různých svátků nebo tradičních prací. Dnes jsou toho důkazem například masopustní průvody, které vidíme většinou pouze na vesnicích. 24
Další rozdělení folkloru upřesňuje jeho obsahový rámec: •
Slovesný
Zde mluvíme o ústní slovesnosti. Ta se dělí na lidovou prózu a poezii a zahrnuje útvary epické, lyrické, dramatické a veršované nebo prozaické. [7] •
Hudební
Tato oblast zahrnuje organizovaná folklorní hnutí (tj. soubory a muziky) nebo projevy hudebního folkloru spojené s různými společenskými příležitostmi (zvyklostní – hody, kácení máje, dožínky; rodinné – svatby, narozeniny, pohřby; kulturní; podnikové atd.). Plní funkci zábavní, reprezentativní, obřadní, společensko-integrační. [7] •
Taneční
Do folklorních tanečních projevů řadíme jednak staré lidové tance a pohybové kreace, jednak i taneční projevy charakteristické až pro 20. století. Příklady obou jsou polka, verbuňk, odzemek, valčík, charleston, atd. [7]
4.
Mezinárodní
a
domácí
organizace
zabývající
se
problematikou folkloru 4.1 Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění (CIOFF) Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění (dále jen CIOFF) byla založena jako kulturní nevládní organizace 10. srpna 1970. Zakládá se na spolupráci s mezinárodními organizacemi v oblasti hudby, tance, etnografie a příbuzných věd. [15] Činnost CIOFF se orientuje zejména na pomoc v uvádění a organizaci folklorních festivalů a jiných akcí, podporu a pomoc členům při výměnných a jiných pobytech v jiných hostitelských zemích. Stará se o distribuci informací o folklorních akcích a vydává kalendář s mezinárodními folklorními festivaly. Podporuje specialisty na danou problematiku a vydává o ní odborné publikace, shromažďuje a vysílá informace o lidovém umění. [15]
25
Za svůj cíl si CIOFF klade porozumění v oblasti lidového umění a kultury mezi svými členskými zeměmi i mimo ně. Přispívá tak k zachování míru a národy získávají povědomí o jiných národních kulturách, jejich tradicích a zvycích. Podporuje tak jejich folklor a lidové umělecké činnosti. Snaží se o kvalitnější umělecké a organizační činnosti mezinárodních folklorních festivalů a jiných akcí, jako sympózií, konferencí, seminářů apod., které i sama CIOFF pořádá. [15] Členství v CIOFF náleží 94 zemím světa, z toho 69 má vlastní národní sekce, 3 jsou přidružení členové a dalších 22 korespondujících členů. Národní sekce znamená, že země je řádný člen CIOFF. [14] Česká národní sekce byla založena 16. února 1993 a své sídlo má ve Strážnici při Národním ústavu lidové kultury. Jejím nejvyšším orgánem je valné shromáždění sekce a jemu odpovídá za svou činnost výbor sekce. Prezidentem české národní sekce CIOFF je pan PhDr. Jan Krist, ředitel Národního ústavu lidové kultury. [15]
4.2 Mezinárodní organizace lidového umění (IOV) Mezinárodní organizace lidového umění (dále jen IOV) byla založena v Belgii roku 1979 a sdružuje jednotlivce a instituce, festivaly a slavnosti ze 160 zemí světa, které působí v oblasti folkloru. [8] Klade si za svůj cíl zachovávat a podporovat hmotné i nehmotné formy lidového umění. Podporuje národní i mezinárodní folklorní festivaly, výměny umělců a výtvarníků, organizuje vědecká a pedagogická sympozia a semináře, přispívá na výzkum a vydávání odborných prací na téma lidových tradic a lidového umění. [8, s. 85] Prezidentem české sekce IOV je pan Ing. Vítězslav Koukal, CSc., který je zároveň ředitelem Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. [8]
4.3 Folklorní sdružení České republiky (FoS ČR) Vznik občanského sdružení Folklorního sdružení České republiky (dále jen FoS ČR) je datován v květnu roku 1990. Předseda FoS ČR, pan Zdeněk Pšenica, uvádí, že bezprostředním impulzem ke vzniku sdružení byla hroutící se síť zřizovatelů souborů, ke kterým patřily závodní kluby ROH, jednotná zemědělská družstva, kluby SSM, kulturní střediska a jiná zařízení, která ztrácela oporu v rozpadajícím se společenském systému. V této situaci začala citelně chybět instituce, která by sdružovala folklorní soubory, 26
přispívala k vytváření možností a podmínek činnosti kolektivů a skupin, hájila jejich zájmy vůči státním a zastupitelským orgánům a jiným organizacím. [8, s. 8] FoS ČR dnes sdružuje na 400 folklorních souborů ze 17 autonomních regionálních folklorních sdružení. Od počátku svého působení podporuje místní a regionální národopisné slavnosti a mezinárodní folklorní festivaly. Počet členských akcí již přesáhl číslo 60. [8] K vlastní činnosti sdružení patří pořádání Národního krojového plesu v Praze, Celostátní soutěže dětských zpěváků lidových písní Zpěváček ve Velkých Losinách, Mezinárodního folklorního festivalu Pražský jarmark, Mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem v Luhačovicích a koncertů Zpěváček – Slávik a Zpíváme pro radost v Praze. Podílí se na organizaci regionální přehlídky folklorních souborů Prameny a dalších přehlídek a soutěží. Mezi ediční činnosti FoS ČR se řadí vydávání časopisu Folklor, Kalendáře Folklorního sdružení ČR – Folklorní akce v České republice, informačního letáku Folklorní slavnosti a mezinárodní folklorní festivaly v České republice, digitálních multimediálních nosičů a jiných informačních publikací. Spolupořádá odborné kurzy a semináře pro vedoucí souborů, choreografy a tanečníky. [8] FoS ČR je jedním z aktivních členů Mezinárodní rady organizátorů folklorních festivalů a lidového umění, Mezinárodní unie folklorních sdružení a Mezinárodní organizace folklorního umění. [8]
5. Historie a současnost folkloru v České republice 5.1 Historie folklorních festivalů v Česku Folklorních festivalů a jiných akcí se v České republice koná celá řada. O většinu z nich se stará Folklorní sdružení České republiky. Za nejstarší folklorní festival u nás je považován Mezinárodní folklorní festival Strážnice. Ten se koná každoročně poslední víkend v červnu už od poválečného roku 1946. Dalo by se polemizovat, že nejstarší jsou Rožnovské slavnosti, ale ty byly dříve označovány jako Valašský rok. Z Valašského roku se postupně stal celoroční program a čítal více pravidelných festivalů a jiných akcí. Rožnovské slavnosti se tedy vyčlenily a říká se jim tak až od roku 1960. [19]
27
5.1.1 Historie folklorních festivalů v Rožnově pod Radhoštěm Vůbec prvním oficiálním ohlasem folklorismu v Rožnově pod Radhoštěm bylo založení Valašského muzea v přírodě a s tím související národopisné slavnosti Valašský rok roku 1925. Tyto dvě události otevřely dveře dalším akcím podobného rázu na Valašsku. Dnes se ve Valašském muzeu v přírodě a na ostatních společenských místech města Rožnova pod Radhoštěm koná řada folklorních akcí různého typu a hned čtyři pravidelné mezinárodní festivaly. Jsou to Mezinárodní folklorní festival Rožnovská valaška, Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti, Mezinárodní folklorní festival Romská píseň a Mezinárodní folklorní festival Jánošíkův dukát. [23] Rožnovská valaška je armádní folklorní festival, kde jsou k vidění ukázky historického šermu, rekonstrukce starých bitev, přehlídky armádních uniforem a nechybí zahraniční hosté a dětské programy. Do letošního roku proběhlo již 18 úspěšných ročníků. [23] Romská píseň pojednává o tradiční romské kultuře, jejich zvycích a řemeslech. Program zpestřuje možnost okusit romská jídla a hojnost tanečních a hudebních pořadů. Zahraniční hosté se těší na tomto festivalu oblibě. V roce 2012 proběhne už 18. ročník. [23] Festival o slovenském folkloru u nás se jmenuje Jánošíkův dukát. 13 ročníků už proběhlo a návštěvníci Valašského muzea v přírodě se jistě těší na další. Již 10 let je součástí programu též mistrovství Valašského království ve stloukání másla. Program festivalu je veden ve slovenském jazyce. [23]
5.2 Národní ústav lidové kultury Státní příspěvková organizace Národní ústav lidové kultury sídlí ve Strážnici a byl založen jako Ústav lidové kultury ve Strážnici dne 1. ledna 1991. Jeho zřizovatelem je přímo Ministerstvo kultury ČR. [21] Mezi jeho základní úlohy patří výzkumná činnost v oblasti kulturního dědictví v tradiční a lidové kultuře, práce spojená s folklorními a vzdělávacími akcemi, především jejich zpracování, zveřejňování a organizace, poskytování informací a poradenství pro všechny folklorní aktivity u nás. V oblasti lidové kultury a folkloru působí aktivně i na mezinárodní úrovni. [21]
28
V budově Národního ústavu lidové kultury sídlí také naše národní sekce CIOFF a podílí se na její činnosti a zprostředkovává tak kontakt s dalšími členskými zeměmi CIOFF. [21]
5.3 Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 až 2015 Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 až 2015 (dále jen Koncepce) přijala Vláda České republiky v lednu 2011. [20] Jejím cílem je podpora zachování existence tradiční lidové kultury a především její nehmotné složky pro následující generace. Toho chce dosáhnout vedením řady seznamů a dokumentací a doplňováním elektronické databáze zachycující folklor. Cíleně popularizuje a prezentuje folklor ve školách a jiných kulturně vzdělávacích institucích a zařízeních a médiích. K tomu chce dospět použitím efektivních nástrojů, kterými jsou grantové podpory tradiční lidové kultury, výzkum a vývoj, poskytování tvůrčích a studijních stipendií Ministerstva kultury v oblasti tradiční lidové kultury a udělování cen Ministerstva kultury v oblasti tradiční lidové kultury. [20]
6. Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti 6.1 Vývoj Rožnovských slavností od jejich vzniku 6.1.1 Rok 1925 Jak již bylo zmíněno v části zabývající se Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, impulz k uspořádání prvního Valašského ruku dala zejména Národopisná výstava českoslovanská, uspořádaná v roce 1895 v Praze na Výstavišti. František Kovář charakterizuje ve svém článku v Almanachu Valašského roku přípravy a plány na realizaci prvních slavností. Vyzvedává v něm lidi, kteří „s mravenčí pílí a nevšedním nadšením spolupůsobili na uskutečnění tohoto velikého podniku pro Valašsko, jenž bude důležitým mezníkem v dějinách jeho lidu, neboť znamenal jeho kmenovou obrodu. Byli to poctiví Valaši, kteří i v těch nejzapadlejších roztokách valašských budili u lidu zájem o podnik, konali přednášky, cvičili tance a zpěvy, pořizovali kroje, udělovali rady a pokyny, přinášeli oběti hmotné i fysické, vedeni jsouce 29
jedním cílem: uskutečniti Valašský Rok, obnoviti jím starý valašský ráz a jej udržeti. Vy všichni přijmětež srdečný dík. Byla to práce veliká a čestná. Jejím výsledkem jsou dny 18., 19. a 20. července 1925, které budou ve znamení Valašského Roku v Rožnově p. R.“ [3, s. 60] Rožnov pod Radhoštěm byl vybrán jako místo konání prvního Valašského roku díky své zachovalé podobě a přítomnosti jiných aspektů, které byly v jiných valašských městech kvůli industrializaci již značně vymýceny. Pro povzbuzení lidí bylo pořádáno přes 20 přednášek, propagační krojované zájezdy nebo „valašské bály“. O spolupráci a podporu byli požádáni valašští rodáci v Americe, dále různé úřady, spolky, sdružení, soukromé osoby, atd. Valaši si však museli vystačit sami. A výsledek této veliké práce? – „Valašské museum v přírodě“ jedinečný to podnik v republice, na který výtěžek ze slavnosti jest věnován. Valašské museum v přírodě bude nejkrásnější odměnou všem, kteří se prací na Valašském Roku súčastnili a tím vybudování jeho umožnili, a zároveň krásnou vzpomínkou na první Valašský Rok v Rožnově pod Radhoštěm. [3, s. 63]
6.1.2 Rok 1935 Druhý Valašský rok byl uspořádán deset let po prvním ročníku, v roce 1935. Jeho úkolem bylo pravdivě ukázat staré valašské obyčeje a zvyky, které v průběhu celého roku Valaši uznávali. I když mu příliš nepřálo počasí, objevilo se na něm kolem 15 000 návštěvníků. [5]
6.1.3 Rok 1947 První poválečné a celkově třetí pokračování Valašského roku se uskutečnilo ve dnech 26. až 27. července 1947. Programová skladba kopírovala předchozí dva ročníky a v parku rožnovského muzea se předvedly národopisné soubory z Valašska i ze Slovenska v soutěžích krojovaných skupin a také jednotlivců v tanci a zpěvu. Jeho hlavní snaha o povzbuzení a oživení valašské lidové kultury splnila pro radost organizátorů svůj účel. Nicméně zřejmý úpadek zpěvu na Valašsku jim působil vrásky na čele. [5] Pozoruhodné je, že pořadatelé se rozhodli použít pro propagaci plakát z roku 1935, kde pouze zamazali a přepsali data. Důvodů může být hodně, nejlogičtější je ale nedostatek financí nebo materiálu po druhé světové válce (viz příloha A).
30
6.1.4 Šedesátá léta 20. století Roku 1960 bylo poprvé použito názvu „Rožnovské slavnosti“ a festival se vyčlenil z područí Valašského roku jako samostatná akce. Tehdy byly slavnosti zahájeny 27. července výstavou „Valašsko v práci a umění“. Od této doby se také oficiálně počítá začátek festivalu jako takového a konal se až do roku 1968 pravidelně každý rok v létě. Tradicí se v 60. letech staly krojované průvody městem, dětská vystoupení, večerní lidové veselice a koncerty valašské dechové hudby na rožnovském náměstí, které buďto zahajovaly nebo ukončovaly Rožnovské slavnosti. Slavnosti konané 29. a 30. července 1961 poprvé nesly název Krajský festival písní a tanců. Vystoupily na něm totiž soubory z celého tehdejšího Severomoravského kraje. Hlavní komise shledala v roce 1961 vadu organizace, a to absenci a špatné zajištění potřebných technických prostředků, které by poskytovaly lepší osvětlení a ozvučení. Roku 1962 organizátoři do programu zahrnuli festival cimbálových muzik a ten se konal i následující rok. Programy se nesly v družebním duchu a ze zahraničí k nám jezdily soubory převážně ze Slovenska, Maďarska nebo Polska. Z našich valašských souborů vynikali hlavně Jasénka, Vsacan, Radhošť nebo Ondráš. V roce 1963 vysílala hlavní pořad Rožnovských slavností „Nocturno“ Česká televize. Ročník 1964 se nesl ve znamení 20. výročí Slovenského národního povstání a jeho hlavní pořad se nezdařil podle očekávání. Slavnostem počínaje rokem 1963 chybí šmrnc a optimismus. V roce 1965 byla možnost připomenout si při Rožnovských slavnostech dvě významná výročí. To první, dvacetileté, znamenalo výročí konce druhé světové války. Druhé výročí se týkalo zejména Valašska a znamenalo 40 let od založení Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1967 se oslavovalo 700. výročí od založení města Rožnova pod Radhoštěm. Při této příležitosti byl také slavnostně otevřen nově vybudovaný velký amfiteátr Na Láni, pozdější letní kino, který čítal na 4 000 míst k sezení. Dokázal tak pojmout větší množství návštěvníků než Komorní amfiteátr v areálu muzea. Zavzpomínalo se též na 60. výročí od úmrtí hudebníka Jana Pelára. Devátý ročník Rožnovských slavností, konaný roku 1968, proběhl už na konci června. Jejich hlavní pořad byl věnovaný výročí vzniku Československa. Koncepce se tentokrát neorientovala pouze na Valašsko, ale zařadila do programu pořady zaměřené na folklor celého Československa. Také padl z finančních důvodů návrh na dvouletý cyklus pořádání Rožnovských slavností. [5]
31
6.1.5 Sedmdesátá léta 20. století Od roku 1970 do roku 1979 se podařilo uspořádat celkem sedm ročníků Rožnovských slavností. V roce 1970 se myslelo na 25. výročí osvobození země a na 75. výročí účasti Valašska na Národopisné výstavě Českoslovanské. 11. ročník konaný ve dnech 8., 10. a 11. července 1971 tak trochu připomínal vůbec první Valašský rok. Při této příležitosti došlo k otevření nové části muzea, vesnické expozice „Na Stráni“. Program 12. ročníku Rožnovských slavností konaného roku 1972 zel chudobou. Od tohoto roku se všechny pořady odehrávaly v areálu muzea, neboť velký amfiteátr na Láni byl přebudován na letní kino. Od roku 1973 se konají Rožnovské slavnosti každý druhý rok, jak předepsala programová komise a organizátoři již v roce 1968. Důvodem bylo zlepšení finančního zabezpečení slavností a zlepšení výběru účinkujících zahraničních souborů. Při příležitosti třináctého ročníku festivalu písní a tanců byly na Valašský Slavín uloženy ostatky valašského rodáka Metoděje Jahna. Ve dnech 12. a 13. července 1975 začal již 14. ročník Rožnovských slavností pietním aktem položením věnce na hrob spisovatele Jana Kobzáně. Zavzpomínalo se také na první ročník Valašského roku a založení Valašského muzea v přírodě. Od těchto událostí uběhlo již 50 let. 15. ročník byl uspořádán v roce 1977 a roku 1979 se slavnosti konaly u příležitosti Mezinárodního ruku dítěte a Mezinárodního družstevního dne. Kvůli počasí byl nedělní program posunut na pozdější hodinu a jeho část se nekonala vůbec. V 70. letech slavily svá jubilea valašské soubory Radhošť, Vsacan, Javořina a Jasénka. [5] V 60. a 70. letech stoupá význam městských folklorních souborů pro folklorní festivaly. Přibývá jich a vesnické soubory se snaží spíše o udržení tradic ve své obci a jejím okolí. Kromě jiných, už tradičních pořadů Rožnovských slavností, zdomácněly i tzv. klenotnické pořady, které představovaly medailon jubilujících souborů nebo osobností a představovaly výjimečnosti valašského kraje. Mimo to se staly tradicí také pořady znázorňující například rodinné a výroční zvyky, vystoupení zahraničních hostů a hlavní pořady programů. [12]
6.1.6 Osmdesátá léta 20. století 17. ročník Rožnovských slavností se znovu konal při příležitosti Mezinárodního družstevního dne, a to 4. a 5. července 1981. Pořad „Na Radhošti při salaši“ zval diváky do Komorního amfiteátru. Byl věnován 225. výročí narození lékaře a obroditele Josefa Heřmana Agapita Gallaše a obrazy ze života Valachů předvedly severomoravské 32
a valašské soubory. V roce 1981 slavila Javořina další jubileum, už 20. Roku 1983 se pořádal 18. ročník festivalu a jeho část byla věnována výročím souborů Radhošť a Vsacan. Při příležitosti 40. výročí od osvobození naší vlasti a k oslavám šedesátiletého působení Valašského muzea v přírodě byly uspořádány Rožnovské slavnosti ve dnech 5. až 7. července 1985. Pořad věnovaný 60. výročí založení Valašského muzea v přírodě nesl jméno „Živé muzeum“. Další pořad „Valašský rok“ připomínal první Valašský rok roku 1925. Své 40. narozeniny slavil také soubor Jasénka. Nová stavba programů na slavnostech přilákala řadu diváků ve dnech 4. až 5. července 1987. Tento rok se koná první ročník soutěže o nejlepšího valašského odzemkáře s názvem „Kdo vyskočí, ten je chlap“. Na 80. výročí smrti Jana Pelára poukazoval pořad „Staré dvacetníky“. Vzpomínkový pořad, který připomněl 150 let od narození zakladatele moravského národopisu Františka Bartoše, se zalíbil publiku svými báchorkami nebo písněmi. Počíná se stávat tradicí, že se Rožnovské slavnosti konají vždy o prvním víkendu v červenci. Soutěž o nejlepšího odzemkáře „Kdo vyskočí, ten je chlap“ nese od roku 1989 podtitul „Memoriál Dušana Růžičky“. Svá jubilea slavili toho roku Jarmila Šuláková a soubor Radhošť. [5] V 80. letech byl program Rožnovských slavností obohacen o soutěžní pořady. Výběr zahraničních souborů, které měly na slavnostech účinkovat, se počal přizpůsobovat tématu hlavního pořadu. [12]
6.1.7 Devadesátá léta 20. století V roce 1991 byl postaven projekt Janíkovy stodoly v areálu Dřevěného městečka. Nově vybudovaný sál s jevištěm tak konečně poskytuje dostatečné zázemí pro programy folklorních festivalů a jiných slavností za nepřízně počasí. Nevýhodou je však nízká kapacita hostů, kterou dokáže pojmout. První porevoluční Rožnovské slavnosti hostily mimo jiné také naše krajany dlící v zahraničí, především ve Spojených státech amerických, Švédsku nebo Rumunsku. V roce 1993 se memoriál Dušana Růžičky rozrostl o soutěž v obuškovém odzemku. Festival v roce 1995 se konal při příležitosti 70. výročí založení Valašského muzea v přírodě, zároveň také k výročí prvního Valašského roku a od roku 1895, kdy byla uspořádaná Národní výstava českoslovanská, uběhlo již sto let. Pořad „Rožnove, Rožnove, dřevěné městečko…“, uvedený roku 1997, byl věnován oslavě 730. výročí první písemné zmínky o Rožnově pod Radhoštěm. Rožnovské slavnosti v roce 1999 patřily vzpomínce na Dušana Jurkoviče, který před 33
100 lety započal s výstavbou Pusteven. Probíhaly od 3. do 6. července a patřily i všem starším lidem pro příležitost Mezinárodního roku seniorů. [5] Od roku 1991 organizuje a zaštiťuje Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti Valašské muzeum v přírodě. Do té doby spadalo zajištění festivalu pod odbor kultury Okresního národního výboru ve Vsetíně. Rožnovské slavnosti se také zařadily mezi festivaly FoS ČR a mezi akce organizací CIOFF a IOV. [12]
6.1.8 Léta 2000–2009 Od roku 2000 do roku 2005 se organizátoři slavností vrátili k jednoletému cyklu jejich konání. Opět se vzpomíná na výročí založení muzea, na výročí pořádání prvních slavností, na Národopisnou výstavu českoslovanskou a jiné mezníky důležité pro Valašské muzeum v přírodě a Valašsko celkově. Jak plynou léta, tak i pořadů v rámci festivalu přibývá. Od roku 2005 se opět přechází k dvouletému cyklu pořádání festivalu. Nedělní ranní mše, jarmarky v areálu muzea a odzemkářské soutěže jsou už stálými tradicemi. [23]
6.2 Rožnovské slavnosti 2011 35. ročník Rožnovských slavností se konal od 1. do 3. července 2011. Celý průběh slavností jsem osobně sledovala přímo v Rožnově pod Radhoštěm a program probíhal až na výjimky v areálu Dřevěného městečka. Počasí však slavnostem moc nepřálo. Páteční a sobotní program se stihl uskutečnit pod širým nebem, avšak v neděli byla představení přesunuta do Janíkovy stodoly, kde na návštěvníky ani na účinkující nepršelo. V pátek 1. července se v Komorním amfiteátru od 16 hodin představili absolventi tanečníci v pořadu „Škola mladých odzemkářů“. Zahajovací pořad „V dobrém zme sa zešli…“ otevíral Rožnovské slavnosti 2011 za účasti souboru Javořina a hostů z Polska, Turecka a Slovenska. Večerní program „Zahraj ně, muzigo, pěkně“ se nesl ve znamení lidové hudby. Následujícího dne se na Masarykově náměstí v Rožnově pod Radhoštěm Rožnovské slavnosti představily městu. V zápětí se soubory představily Dřevěnému městečku na Palouku. Současně s pořadem „Rožnovské slavnosti se představují v muzeu“ probíhala v Komorním amfiteátru od 10 hodin první část soutěže o nejlepšího odzemkáře „Kdo 34
vyskočí, ten je chlap!“. Po obědě se na témže místě shlukly soubory ze Slovenska, Běloruska, Polska, Venezuely, Belgie a Turecka, aby za spoluúčasti Břeclavanu vystoupily v pořadu „Hosté naši milí“. Ve 14.15 hodin proběhlo slavnostní zahájení festivalu, které svými slovy doprovodili organizátoři, a zavzpomínalo se na 100. výročí založení Muzejního spolku z Rožnova pod Radhoštěm. O čtvrt hodiny později již na pódiu tančili valašští muži odzemky a obuškové ve finálovém kole. V soutěži o nejlepšího odzemkáře se hodnotí zpěv a intonační čistota, provedení figur, technika, výraz a dodržení oděvu jednotlivých tanečníků. V 16 hodin začal pořad „Jubilanti“ věnovaný nedožitým 80. narozeninám dlouholetého ředitele a významné osobnosti Valašska, pana PhDr. Jaroslava Štiky, CSc., 80. narozeninám pana PhDr. Karla Pavlištíka, CSc. a 50. výročí založení souboru Javořina. Poté odstartoval hudební pořad a v 19. 30 hodin na mě udělal dojem pořad „Valašsko moje, zdrávo buď“. Pojednával o Valaších a Valašsku a původně byl předveden na MFF Strážnice. Večerní lidové veselice za doprovodu cimbálových muzik jsem se již nezúčastnila. Současně s pořady v Komorním amfiteátru probíhala řada dalších doprovodných programů na pódiích u Rybníčka a na Paloučku. V neděli ráno přilákalo muzeum návštěvníky na mši svatou v kostele sv. Anny a v 11 hodin zde byly uloženy ostatky pana Jaroslava Štiky na Valašský Slavín. Další program probíhal z důvodu špatného počasí v Janíkově stodole. Tam pronesly přední osobnosti folkloru a Valašského muzea v přírodě pár úvodních slov. Hned poté se reprízoval pořad „Hosté naši milí“ a v zápětí za nimi se po pódiu proháněly děti v dojemném pořadu „Děcka sa zháňajú“. Po 15. hodině se s mírným zpožděním představily ještě naposledy valašské a cizokrajné soubory v závěrečném pořadu „…v dobrém sa rozejdem“. Připravované doprovodné programy neměly šanci se předvést, ale i tak se Rožnovské slavnosti předvedly ve své největší kráse. Na mě osobně nejvíce zapůsobilo vystoupení odzemkářů s obušky. Jejich mužská průbojnost s valaškou v ruce ukázala své, při jejich představení s lesklými ostřími tuhla krev v žilách. Divadelní atmosféra v Janíkově stodole také měla své kouzlo. Projevily se však nevýhody spjaté s uzavřeným pódiem, kdy se soubory nemohly rozmístit tak, jak by to umožňovalo pódium venku. Mnohdy musel být upraven počet vystupujících anebo se ukázka musela obejít bez některých čísel. Největší strasti zažil belgický soubor, který nám chtěl ze svého folkloru ukázat žonglování s dvoumetrovými vlajkami. Ty nemohly být vyhozeny do výšky, jakou potřebovaly, a z původní skupiny 35
vystupujících se kvůli nedostatku místa předvedli jen dva účinkující. Číslo tak trochu ztratilo na napětí. Valašské tance a zpěvy při cimbálové muzice, temperamentní tance bratislavského souboru představující maďarský folklor a venezuelské vystoupení ve mně zanechaly stopu. Nelze jednoznačně říci, kdo byl nejlepší. Rožnovským slavnostem konaným v roce 2011 věnoval svůj čas také rožnovský Fotoklub R9, jehož členové v průběhu festivalu nafotili zajímavé snímky. Jejich úkolem bylo zachytit Rožnovské slavnosti z různých pohledů a ukázat tak jejich pestrost. Snímky jsou zveřejněny v prostorách rožnovské radnice na výstavě, která potrvá od 29. března do 2. července 2011. Také já jsem tuto výstavu navštívila a pár fotografií z ní je umístěno v této bakalářské práci (viz příloha E).
Financování Rožnovských slavností 2011 Rozpočet Rožnovských slavností 2011 byl stanoven na 830 000 Kč. Náklady na pořádání festivalu byly následující:
Ubytování účinkujících: 109 080 Kč
Stravování: 159 795 Kč
Doprava celkem: 107 818 Kč
Propagace: 25 036 Kč
Výlep plakátů: 8 255 Kč
Videozáznam: 30 105 Kč
Honoráře, smlouvy, dohody: 223 920 Kč
Suvenýry, rekvizity, květiny: 15 326 Kč
Ozvučení, revize, pronájem mikroportů: 37 074 Kč
Celkové náklady tedy dosahovaly výše přibližně 716 409 Kč, což je méně, než se předpokládalo v původním stanovení rozpočtu. Tržby ze vstupného na Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti činily 191 226 Kč. Zbytek je financován z grantů a příspěvků pro Valašské muzeum v přírodě. [18]
7. Organizace Rožnovských slavností Ředitelem mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti je vždy ředitel Valašského muzea v přírodě. Tím byl v roce 2011 pan Ing. Vítězslav Koukal, CSc. Ten 36
jmenuje programovou komisi slavností, která se na organizaci Rožnovských festivalu podílí. Programová komise má ve svém čele programového ředitele a společně s ním pak vytváří celkovou dramaturgii Rožnovských slavností, sestavuje jednotlivé programy a pořady, oslovuje režiséry a ostatní spolutvůrce, podává návrh na způsob propagace atd. [18] S komisí spolupracuje pověřený pracovník Valašského muzea v přírodě, který svolává programovou radu, domlouvá se se soubory a následně s nimi uzavírá smlouvy. Dále může zajišťovat ubytování, stravování, případně i dopravu, propagaci nebo suvenýry, diplomy, rekvizity, ozvučení atd. [18] Na tvorbě programu Rožnovských slavností se také podílí další lidé, jako jsou například zvukaři, pracovníci propagace, provozu a jiných oddělení Valašského muzea v přírodě. [18]
7.1 Propagace Rožnovských slavností Rožnovské slavnosti jsou propagovány různými způsoby. Ze svého vlastního postřehu mohu uvést třeba výlep plakátů v okolí Rožnova pod Radhoštěm a v jeho nejbližších městech. Kromě toho je mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti propagován informacemi a tiskovými zprávami v médiích, rozhovory v rozhlasech a televizích. Hlavním mediálním partnerem Rožnovských slavností je Česká televize Ostrava, dalšími partnery jsou například:
FoS ČR
CIOFF
IOV
televize NOE
Český rozhlas Ostrava
Literární noviny
Rádio Proglas
společnost KRAFT
společnost SYNOTtip
pivovar Radegast, atd.
37
Někdy Valašské muzeum v přírodě s televizí spolupracuje na takové úrovni, že živě vysílá z programu. Návštěvníci skanzenu si mohou také zakoupit propagační multimediální nosiče obsahující informace o festivalu nebo si mohou vzít propagační brožurky a letáčky. [18] 35. ročník konaný v roce 2011 byl krátce zpracován ve Folklorním magazínu, který pravidelně o víkendu vysílá naše veřejnoprávní televize. Slavnosti jsou v něm velice pěkně prezentovány. Podle mého názoru ale není tato propagace dostačující, protože se omezuje pouze na Zlínský kraj a jeho okolní kraje. Lidé pocházející ze vzdálenějších koutů naší republiky nemají šanci narazit na reklamu upozorňující na konání festivalu před jeho uskutečněním, pokud si někdo vyloženě cíleně nehledá informace o folklorních festivalech nebo o Valašském muzeu v přírodě.
7.2 Návštěvnost Rožnovských slavností Tabulka č. 2: Návštěvnost Rožnovských slavností v posledních deseti letech Rok
Počet návštěvníků
2011
3 007
2009
7 254
2007
4 652
2005
3 304
2004
6 661
2003
6 911
2002
9 967
V Tabulce č. 1 jsou uvedené údaje o návštěvnosti Rožnovských slavností za posledních 10 let. Na první pohled je zřejmé, že nejvyšší počet návštěvníků se zúčastnil Rožnovských slavností konaných v roce 2002. Následující ročník už vykazuje ztrátu 3 000 návštěvníků a tento počet se ustálil více méně i v dalším roce. V roce 2005 se přijela festivalem pokochat pouhá polovina publika v porovnání s předchozím ročníkem. Výrazná změna nenastala ani po znovuzavedení dvouleté frekvence pořádání slavností. Větší nárůst návštěvníků byl zaznamenán až v roce 2009, kdy na festival dorazilo 7 254 diváků. Rožnovských slavností v roce 2011 se zúčastnilo pouze 38
3 007 návštěvníků. Jednou z příčin tak nízkého počtu bylo špatné počasí, které však pořadatelé ovlivnit nemohou. [18] V následujícím Grafu č. 1 vidíme znázornění těchto změn návštěvnosti Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti v průběhu posledních 10 let. 12000,00 10000,00 8000,00 6000,00 4000,00 2000,00 0,00 2002
2003
2004
2005
2007
2009
2011
Graf č. 1: změny návštěvnosti Rožnovských slavností v posledních 10 letech
39
Praktická část
8. Dotazníkové šetření Praktickou část této bakalářské práce reprezentuje především vlastní dotazníkové šetření. Jeho cílem bylo vytvořit profil návštěvníka a účinkujícího a využitelnost festivalu pro cestovní ruch v dané destinaci. Z toho vyplývá hlavní důvod výzkumu, a tím je vytvoření návrhu na zvýšení atraktivity festivalu pro návštěvníky i účinkující. Výzkum jsem prováděla formou terénního šetření v průběhu konání festivalu a také pomocí internetu. Celkem se mi podařilo oslovit 120 návštěvníků festivalu a 120 účinkujících z přítomných 32 folklorních souborů.
8.1 Dotazník pro návštěvníka Dotazník pro návštěvníka se skládá celkem z 12 otázek, které se zaměřují na návštěvnost festivalu, ptají se, jaké ubytovací zařízení návštěvníci využili, co se jim líbilo a naopak nelíbilo, odkud a jakým dopravním prostředkem se dostavili. V závěru dotazníku jsou umístěny otázky o osobních údajích. 1. Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech?
15% 30% poprvé 15%
1 až 5 6 až 10 více než 10
40%
Graf č. 2: Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech?
Druhého nejvyššího počtu dotazovaných dosáhli návštěvníci, kteří se přijeli podívat na festival poprvé. Těch jsem se většinou ještě mimo dotazník zeptala, zda by se sem vrátili a všichni odpověděli kladně. Více než dvě třetiny dotázaných již festival zná a 40
někteří z nich se jej účastní pravidelně. Z toho je zřejmé, že návštěvníci se na festival vrací a téma folkloru je tedy láká. Z vlastního pohledu soudím, že si Rožnovské slavnosti nenechali ujít převážně mladší lidé. 2. Kde jste získal/a informace o tomto festivalu? 9% Vlastní zkušenost
9%
Známí 4%
Internet
4%
48%
4%
Tisk Rozhlas, TV Hotel jiný
22%
Graf č. 3: Kde jste získal/a informace o tomto festivalu?
Nejvíce návštěvníků dorazilo na festival z již předchozích zkušeností, většina z nich jsou místní občané. V Grafu č. 3 lze vidět, že propagace skrz multimédia není moc účinná nebo dokonce zcela chybí. Lidé si například na internetu vyhledávali informace cíleně. Nejednalo se tedy o náhodu, nebo že by je upoutala nějaká inzerce. Mezi jiné zdroje informací o festivalu uvedli návštěvníci například, že náhodou projížděli městem a zaujaly je poutače viděné ze silnice. Z uvedených odpovědí usuzuji, že propagace festivalu se omezuje zejména na nejbližší okolí Valašska. 3. Kterých dnů festivalu se zúčastníte? 10% 28% Pá + So + Ne Sobota So + Ne Neděle 10% 52%
Graf č. 4: Kterých dnů festivalu se zúčastníte?
41
Z Grafu č. 4 vyplývá, že pouze pátečního programu se nezúčastnil nikdo z dotázaných. Sobotní program měl největší úspěšnost, podle mého názoru především díky jeho nejbohatší skladbě. V neděli nepřálo počasí a program probíhal pouze do odpoledne, a proto se ukázalo méně diváků. Překvapující je nízký počet vícedenních návštěvníků, což je škoda. Rožnov pod Radhoštěm nabízí množství ubytovacích kapacit všeho druhu, takže v tomto bodě překážka neexistuje. 4. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? 8%
10% Penzion 16%
Hotel Soukromí
4%
Chata Nenocuje
51% 11%
Jinak
Graf č. 5: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
Nadpoloviční většina dotázaných návštěvníků Rožnovských slavností využije vlastního ubytování doma a neubytuje se v žádném zařízení ve městě. I z tohoto výsledku lze usuzovat majoritní podíl místních obyvatel na účasti. Turistů, kteří se ubytovali v hotelu, nebo penzionu bylo asi 26 %. Ubytování v soukromí dalo přednost 5 respondentů, využili rezervace apartmánů nebo pokojů v soukromých rodinných domech. Bez možnosti ubytování přijelo do Rožnova pod Radhoštěm 8 % dotázaných, kteří jsou vidět v kategorii „jinak“.
42
5. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil/a? 12% Jen festival
5%
Areál muzea 10% 58% 15%
Rožnov p. R. a okolí (Pustevny, Frenštát p. R.) Vše nabízené Jiné + kombinace předešlých
Graf č. 6: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil/a?
Z Grafu č. 6 je zřejmé, že nejvíce diváků se přišlo nebo přijelo podívat pouze na festival. Ostatní kombinovali návštěvu festivalu buď s prohlídkou Valašského muzea v přírodě, nebo s procházkou městem a cestou do okolí. Všech tří možností, tj. návštěva jak festivalu, tak muzea i města, využil jen zlomek respondentů. Jako jiné cíle své cesty dotazovaní často uváděli město Štramberk, které figurovalo v pěti odpovědích. Dále zde byl jmenován Zlín, park a zámek v Lešné u Valašského Meziříčí, Kroměříž, Kopřivnice a Luhačovice. Čím větší vzdálenost museli turisté do Rožnova pod Radhoštěm urazit, tím se zvětšovalo množství jimi navštívených objektů. 6. S kým jste přijel/a na festival? 5%
3%
10% sám/sama Rodina
14%
Kamarádi Partner/ka Zájezd 68%
Graf č. 7: S kým jste přijel/a na festival?
Téměř tři čtvrtě dotázaných uvedlo, že se na slavnosti přijeli podívat spolu s rodinou, ať už jen s jedním nebo s více rodinnými příslušníky. Téměř všichni návštěvníci přijeli
43
nebo přišli ve společnosti minimálně jedné osoby. Četnost zájezdových skupin není zřejmá, což má určitě také vliv na návštěvnost Rožnovských slavností. 7. Jaký dopravní prostředek jste použil/a? 3% 5%
Automobil Pěšky 34%
Jízdní kolo
58%
Autobus
Graf č. 8: Jaký dopravní prostředek jste použil/a?
Nadpoloviční většina diváků se dostavila do místa konání Rožnovských slavností vlastním automobilem, což je trendem dnešní doby. Toho bylo důkazem i přilehlé parkoviště, kde bylo vidět jen pár autobusů, jinak samá auta. Hned za motoristy následuje skupina, která přišla pěšky, tito lidé byli místní z města Rožnova pod Radhoštěm. Přes špatné počasí někteří dorazili na jízdním kole, a to především v pátek a sobotu, protože v neděli hustě pršelo po celý den. Služeb autobusu využilo 5 % návštěvníků. 8. Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí? 4% 16% 33%
Muzika a vystoupení Odzemky Atmosféra
10%
Občerstvení Vše Klid
12% 25%
Graf č. 9: Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí?
44
Rožnovské slavnosti se těší všeobecné oblibě. Je potěšující, že více než polovina respondentů z řad návštěvníků hodnotila kladně především program festivalu. Z jejich odpovědí však lze usuzovat, že se jedná především o laiky, tedy ne o lidi, kteří se folkloru věnují profesionálně. Jiní si sem přijeli odpočinout z hluku velkoměsta a uvedli, že je to zde pro ně balzám na duši. 10 % dotázaných hodnotilo příznivě možnost ochutnat valašské speciality a občerstvení v několika zařízeních, která jsou v areálu muzea plně k dispozici. 9. Co se Vám na festivalu naopak nelíbilo?
1% 4%
8% Počasí Vše je v pořádku
55% 32%
Vstupné na dětský kolotoč Monotónnost, stereotyp Málo lidí
Graf č. 10: Co se Vám na festivalu naopak nelíbilo?
Dalším potěšujícím faktorem je, že v grafu neoblíbenosti se neobjevují části programu. Nadpoloviční většina nebyla spokojena s počasím. Tato odpověď se dala očekávat, neboť již v pátek bylo zamračeno a poměrně chladno a větrno. Další velká skupina neshledala na festivalu žádný problém. Některým rodičům vadilo vstupné na dětský kolotoč, který byl pro děti po dobu festivalu v provozu. Především Slovákům vadila monotónní skladba převážně občerstvení a stereotyp v programech. Hodnotili vzhledem k minulým uskutečněným ročníkům.
45
10. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten/ochotna uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? Tabulka č. 2: Trvalé bydliště návštěvníků Rožnovských slavností Trvalé bydliště návštěvníků Procentuální podíl Rožnov pod Radhoštěm
43 %
Frenštát pod Radhoštěm
12 %
Zubří
8%
Hutisko-Solanec
7%
Trnava
3%
Ostrava
13 %
Brno
3%
Tábor
2%
Hradec Králové
1%
Bratislava
3%
Považská Bystrica
2%
Žilina
3%
Největší podíl dotázaných návštěvníků pocházel z Rožnova pod Radhoštěm a okolních měst či vesnic. Z Ostravy dorazilo 13 % a z Brna 3 % respondentů. Své minimální zastoupení zde však měla i města jako Tábor nebo Hradec Králové. Očekávala jsem původně větší rozsah míst a menší počet návštěvníků z nich. Ze zahraničí sem přijeli podle dotazníku pouze slovenští občané, a to hlavně díky blízké poloze města ke státním hranicím. Překvapením pro mne bylo zjištění, že jsem nenarazila na žádného Poláka, neboť jejich folklorní soubory jsou zde na festivalu vždy přítomny.
46
11. Odhadněte vzdálenost z místa bydliště do tohoto místa. 4%
5%
13%
0 až 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km
16%
62%
201 až 400 km
Graf č. 11: Odhadněte vzdálenost z místa bydliště do tohoto místa.
Údaje poskytnuté návštěvníky festivalu jsem si porovnala se skutečnými vzdálenostmi. Všichni se do možností trefili, pouze tři dotázaní odpověděli špatně, ale spletli se řádově o desítky kilometrů. Největší část grafu patří opět místním obyvatelům. Z toho lze usuzovat, že ač přijeli lidé i z větších dálek, převaha domácích je hodně viditelná. 12. Statistické údaje Pohlaví
45%
Muži 55%
Ženy
Graf č. 12: Pohlaví
Nadpoloviční většina dotázaných byli muži. Jednalo se o náhodný výběr, neřídila jsem se podle pohlaví, takže je možno říci, že celá skladba návštěvníků festivalu s ohledem na pohlaví byla téměř ve stejném poměru.
47
Stát, ve kterém máte bydliště 11%
Česká republika Slovenská republika
89%
Graf č. 13: Stát, ve kterém máte bydliště
11 % respondentů přijelo do Rožnova pod Radhoštěm ze Slovenska, ostatní pocházeli z České Republiky. Počet obyvatel bydliště 12%
16%
8% 7%
Do 3 tis. 3 až 10 tis. 10 až 50 tis. 50 až 100 tis. 100 tis. až 1 mil.
57%
Graf č. 14: Počet obyvatel bydliště
Tento výsledný stav jsem porovnala se skutečností a vyšlo najevo, že ne všichni respondenti odhadli počet obyvatel svého bydliště správně. Úplně všechny výsledky se liší od skutečnosti minimálně jedním bodem, nejvíce se však mýlila skupina respondentů odpovídající „50 až 100 tis.“, těch bylo ve skutečnosti o 7 více. Nicméně z Grafu č. 14 i ze správných výsledků vyplývá, že největší četnosti dosahují návštěvníci z malých až středně velkých měst. Druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé z velkých měst, kde průměrný počet obyvatel je přibližně 300 000.
48
Věk
15% 29% 5%
18 až 25 let 26 až 35 let 36 až 45 let 46 až 55 let 56 a více
16%
35%
Graf č. 15: Věk
Graf věkové skladby návštěvníků napovídá, že festivaly se těší oblibě především u mladších lidí do 45 let věku. Podotýkám, že jsem opět vybírala respondenty náhodně, ať už u pódií, u stánků nebo procházející kolem. Dalo by se zde očekávat více seniorů, možný důvod jejich nepřítomnosti je také vliv nepříznivého počasí. Vzdělání 6%
Základní/vyučen 49%
Střední 45%
Vysokoškolské
Graf č. 16: Vzdělání
Zde by se skoro dali respondenti rozdělit do dvou táborů, a to vysokoškoláků a maturantů. Základní vzdělání nebo vyučení v oboru uvedlo pouhých 5 % dotázaných. Existují zde dva možné faktory. Ten první je, že se lidé možná styděli uvést své vzdělání. Za druhý faktor ovlivňující tento výsledek pokládám trendy dnešní doby, kdy je téměř nemyslitelné nestudovat vysokou školu a kdy upadají učňovské obory. Je tedy patrné, že o festival jeví zájem lidé s vyšším vzděláním.
49
Zaměstnání 10% 24% 15%
7%
Zaměstnanec veřejného sektoru Zaměstnanec soukromého sektoru Živnostník Student Důchodce
44%
Graf č. 17: Zaměstnání
Na 44 % respondentů je zaměstnáno v soukromém sektoru a za nimi je další větší skupina zaměstnanců veřejného sektoru. Žádný dotazovaný neuvedl, že je nezaměstnaný nebo v domácnosti či na mateřské dovolené. Nejmenší podíl na Grafu č. 17 mají se svými 7 % podnikatelé.
8.2 Dotazník pro účinkujícího Dotazník pro účinkujícího se skládá ze 14 otázek týkajících se festivalu i osobních údajů. Prvních 12 otázek se ptá na festival a jeho organizaci, na soubor a údaje o něm, jak se účinkující do místa konání festivalu dopravili, jaké ubytování využili, zda navštíví i jiné atraktivity regionu atd. Druhá část dotazníku se skládá z otázek na osobu respondenta. Zajímalo mě, odkud pochází, jaké má vzdělání a zaměstnání, je-li muž či žena a kolik má let. Podařilo se mi oslovit celkem 120 vystupujících jednotlivců. Z celkového počtu 36 účinkujících souborů se mi dostalo odpovědi od 32 souborů.
50
1. Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech?
17%
19%
poprvé 7%
1 až 5 6 až 10 10 a více
57%
Graf č. 18: Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech?
Na první otázku odpověděla více než polovina účinkujících, že jsou přítomni na festivalu minimálně již podruhé. Poprvé zde vystupovali především zahraniční hosté z dálky anebo mladší členové souborů. Potěšující je, že téměř pětina dotazovaných se vrací na Rožnovské slavnosti pravidelně a byli zde již více než desetkrát. Zahraniční soubory, především z Turecka a Venezuely, si užívaly neznámý valašský folklor a malebné prostředí a nejradši by účinkovaly v Rožnově pod Radhoštěm pravidelně. 2. Kde získal Váš soubor informace o tomto pořadu? 4% 10% Pozvání pořadatelů Vlastní zkušenosti
16%
47%
Dopručení známých Internet V souboru
23%
Graf č. 19: Kde získal Váš soubor informace o tomto pořadu?
Již tradiční a domácí folklorní soubory získaly informaci o konání dalšího ročníku slavností především od jejich pořadatelů nebo z předešlé zkušenosti. Mladší členové těchto souborů se pak dozvěděli o festivalu od svých kolegů. Na internetu si vyhledávaly informace hlavně zahraniční soubory. Každý ročník se na účast hlásí
51
pravidelně velké množství folklorních skupin, ze kterých musí pořadatelé vybrat ty, které se jim hodí do programové skladby slavností i tematicky. 3. Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a?
21% Pá + So + Ne Pá + So
49%
10%
So + Ne Sobota
20%
Graf č. 20: Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a?
Účinkujících pouze na sobotním programu je převážná většina. Jedná se hlavně o ty soubory, které sem přijely skupinově jako zájezd znedaleka a zúčastnily se pouze programu, kde samy vystupovaly a bez přenocování jely zpátky domů. Od pátku do neděle většinou zůstávali členové zahraničních souborů a pak pokračovali dále ve svém turné. Následující skupina jsou víkendoví účinkující a nejmenší počet, tj. 10 %, se zúčastnilo pátečního a sobotního programu. 4. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
18% Hotel Penzion 6% 8%
58%
Motel Kemp Internát
3%
Nenocuje
7%
Graf č. 21: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
58 % odpovědí se setkalo s tvrzením, že zde soubor buďto nenocuje a vrací se zpět domů, nebo že zde nenocují, protože místo konání festivalu a jeho okolí je také jejich 52
bydlištěm. Ubytovacích zařízení, jako je hotel, motel nebo penzion, využili především zahraniční hosté. Někteří jednotlivci uvedli, že se soubory nenocují hromadně nebo že se s nimi nevracejí a zařídili si sami ubytování v místním kempu. Služeb internátu využilo 7 % a to byli především členové větších souborů. 5. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil/a?
Jen festival 37% Skanzen 53%
Pustevny Vše a město Rožnov pod Radhoštěm
3% 7%
Graf č. 22: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil/a?
Z výzkumu vyplývá, že 53 % respondentů nehodlá v Rožnově pod Radhoštěm a jeho okolí navštívit nic jiného kromě festivalu. Buď je jim už skanzen, město a okolí známé nebo se plně soustředí jen na slavnosti. Druhá velká skupina zahrnuje účinkující, kteří naopak chtějí poznat co nejvíce z okolí. Do této skupiny se řadí hlavně jednotlivci, kteří jsou ve městě ubytovaní a ve svém volném čase plánují navštívit jak celý areál skanzenu, tak i město Rožnov pod Radhoštěm a jeho atraktivity a nedaleké Pustevny. 6. Na festival jste přijel/a se souborem sám/sama anebo Vás někdo doprovází? 10% 10%
Se souborem S kamarády S partnerem/partnerkou 80%
Graf č. 23: Na festival jste přijel/a se souborem sám/sama anebo Vás někdo doprovází?
53
Téměř všichni účinkující přijeli do města pouze za doprovodu svého národopisného souboru, je jich 80 %. Počet těch, co se dostavili za přítomnosti kamarádů nebo partnerů, je podobný. Této možnosti využili respondenti z blízkého okolí. 7. Jaký dopravní prostředek jste použil/a?
4%
6%
17%
Autobus Automobil Vlak Pěšky 73%
Graf č. 24: Jaký dopravní prostředek jste použil/a?
Z poskytnutých údajů jasně vyplývá, že skoro tři čtvrtě dotázaných přijely hromadně se svými soubory autobusem. Za použití vlastního automobilu se dostavilo 17 % účinkujících. Tito nejeli dále než 50 km. Pěšky přišli vystupující Rožnovjané, kteří nevážili dlouhou cestu. Vlak použilo 6 % respondentů. Mezi nimi jsou i ti, kteří museli do Česka přiletět z Venezuely a Turecka, a pak použili vlaku, aby se dostavili do Rožnova pod Radhoštěm. 8. Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí? 7%
Celková atmosféra a folklor
18%
31%
Kultura a prostředí skanzenu Organizace, program Vystupující soubory
13%
11%
20%
Odzemek
Graf č. 25: Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí?
54
Účinkující dokázali ocenit z velké části především prostředí, kde jim bylo umožněno vystupovat, organizaci a své účinkující kolegy. Z organizační stránky tedy nelze z pohledu účinkujících nic vytknout. Program se všem líbil a i jednotlivá vystoupení sklidila u konkurentů úspěch. Jednu odpověď mladíka ze souboru Kašava jsem do grafu nezařadila, poněvadž uvedl, že se mu líbily „pěkné cérky“. To byla odpověď tak atypická, že ji uvádím pouze pod grafem. Podobně kuriózně se vyjádřil také k otázce číslo 9. 9. Co se Vám na festivalu naopak nelíbilo? 6%
3% 25%
12%
Vše v pořádku Počasí Nemožnost generálek Ozvučení Technický stav WC
54%
Graf č. 26: Co se Vám na festivalu naopak nelíbilo?
Z výzkumu je jasné, že jedna čtvrtina účinkujících neshledala na festivalu žádný závažný problém a vše se jim líbilo. Více jak polovina nebyla spokojena s deštivým počasím, neboť v pátek a v sobotu se vystupovalo pod širým nebem. Museli dávat pozor na pódiu, aby neuklouzli a také jejich šat trochu trpěl. 12 % se nelíbila nemožnost generálních zkoušek, aby mohli dopilovat poslední detaily. Vystupovalo se venku, takže jediné místo, kde by se daly tyto generální zkoušky uskutečnit, je Janíkova stodola za předpokladu, že tam neprobíhá žádný jiný program. Co se týče technické stránky zajištění festivalu, s ozvučením nebylo spokojeno 6 % respondentů. Dokonalého ozvučení nelze venku dosáhnout, ale ani technika v Janíkově stodole neodpovídala představám hlavně členů hudebních souborů, kteří se obávali o výsledný projev své práce. O technickém stavu toalet by se také dalo polemizovat a nejen o něm. Celkově jich bylo na festivalu málo a čisté se udržely snad jen v restauračních zařízeních. Opět se vyskytly atypické odpovědi, které jsem do grafu neuváděla. Jedna byla od již výše zmiňovaného mladíka, tem uvedl, že se mu na festivalu nelíbí „škaredé cérky“. Polský
55
mladík ze souboru Sykowni, zřejmě už posilněný alkoholem, uvedl, že se mu na festivalu nebude líbit jeho kocovina následujícího dne. 10. Zúčastňuje se Váš soubor dalších festivalů, pokud ano, kterých? 11. Můžete uvést název Vašeho souboru a jeho sídlo? 12. Kolik členů má přibližně Váš soubor? Pro otázky 10 až 12 jsem si připravila přehled vystupujících folklorních souborů, kterých se dotazníkové šetření týkalo. Přehled je seřazen podle čísel otázek v pořadí 11, 12, 10 a první jsou uvedeny zahraniční soubory, pak naše soubory, dětské soubory a cimbálové muziky. Tabulka č. 3: Zahraniční soubory účinkující na Rožnovských slavnostech Počet Název a sídlo souboru Festivaly v ČR Festivaly v zahraničí členů MLADOSŤ Považská Bystrica,
cca 50
Hrachovec, Rožnov pod Radhoštěm, Brno, Jihlava
Slovensko SWITANAK Minsk, Bělorusko SYKOWNI Załuczne,
20
cca 30
Polsko KFS SZÖTTES – Bratislava, Slovensko
20
TIJL UYLENSPIEGEL – Sint-Katelijne-Waver,
60
Belgie TIERRA DE ENCANTO – Caracas, Venezuela
TUBIL – Ankara, Turecko
Slovinsko, Francie Bělorusko, Itálie, Polsko,
Radhoštěm
Rusko, Německo, Srbsko
Brno, Rožnov pod Radhoštěm
Polsko, Slovensko
Brno, Rožnov pod
Slovensko, Maďarsko,
Radhoštěm, Strážnice,
Itálie, Portugalsko,
Náchod
Německo
Bystřice pod Hostýnem, Rožnov pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm, Plzeň, Strážnice, Praha Rožnov pod Radhoštěm,
30
Rakousko, Ukrajina,
Brno, Rožnov pod
Bystřice pod Hostýnem, 25
Slovensko, Polsko,
Bystřice pod Hostýnem, Brno
Belgie, Německo, Nizozemí
Venezuela, Spojené státy americké Turecko, Německo, Nizozemí, Singapur, Albánie, Rakousko, Francie, Indie, Malta
56
Tabulka č. 4: Domácí soubory účinkující na Rožnovských slavnostech Počet Název a sídlo souboru Festivaly v ČR Festivaly v zahraničí členů Praha, Rožnov pod BŘECLAVAN – Břeclav
30
Radhoštěm, Bystřice pod
Turecko, Rakousko,
Hostýnem, Brno,
Slovensko, Francie, Polsko
Strážnice, Šumperk Brno, Rožnov pod JASÉNKA – Vsetín
28
Radhoštěm, Bystřice pod Hostýnem Brno, Rožnov pod
JAVOŘINA – Rožnov pod Radhoštěm
21
Radhoštěm, Liptál, Bělohrad, Bystřice pod Hostýnem Brno, Rožnov pod
KAŠAVA – Zlín
45
Radhoštěm, Strážnice, Pardubice, Hradec Králové
Ženský pěvecký sbor POLAJKA – Rožnov
6
pod Radhoštěm RADHOŠŤ – Rožnov pod Radhoštěm RUSAVA – Bystřice pod Hostýnem SEDMIKVÍTEK – Frenštát pod Radhoštěm SOLÁŇ – Rožnov pod Radhoštěm SVĚTLOVAN – Bojkovice
25
Rakousko, Německo, Polsko, Maďarsko, Lotyško, Švédsko
Ukrajina, Slovensko, Polsko, Belgii, Portugalsko, Velká Británie, Švédsko
Spojené státy americké
Rožnov pod Radhoštěm, Strážnice
Bystřice pod Hostýnem, Rožnov pod Radhoštěm, Strážnice, Praha
Strážnice, Šumperk, Soláň
35
Švýcarsko, Irsko
Strážnice
Rožnov pod Radhoštěm, 25
Itálie, Portugalsko,
Slovensko, Kanada,
Praha cca 60
Peking, Německo, Francie,
Rožnov pod Radhoštěm,
Rožnov pod Radhoštěm, 50
Španělsko, Velká Británie,
Maďarsko, Slovensko, Polsko, Itálie, Spojené státy americké Německo, Belgie, Holandsko, Španělsko Itálie, Německo Maďarsko, Polsko, Slovensko, Německo, Řecko, Španělsko, Velká Británie
Rožnov pod Radhoštěm,
Francie, Řecko, Německo,
Strážnice, Karlovy Vary
Rakousko, Slovinsko
57
ŠEVČÍK – Ostrava
25
VALAŠSKÝ
40
VOJVODA – Kozlovice
Rožnov pod Radhoštěm,
Rakousko, Polsko,
Strážnice, Ostrava
Slovensko, Německo
Rožnov pod Radhoštěm,
Francie, Jordánsko, Rusko,
Strážnice
Turecko, Japonsko
Rožnov pod Radhoštěm, VSACAN – Vsetín
Strážnice, Bělohrad,
32
Čína, Itálie, Maďarsko
Karlovy Vary, Soláň Tabulka č. 5: Dětské soubory účinkující na Rožnovských slavnostech Počet Název a sídlo souboru Festivaly v ČR Festivaly v zahraničí členů BARTOŠŮV DĚTSKÝ
Rožnov pod Radhoštěm,
FOLKLORNÍ SOUBOR –
Luhačovice, Jihlava,
50
Zlín
Rusko, Slovensko
Chropyně
KAŠAVJÁNEK – Kašava MALÝ RADHOŠŤ – Rožnov pod Radhoštěm PODSKALÁČEK – Rožnov pod Radhoštěm
12
cca 100
28
Rožnov pod Radhoštěm,
Slovensko, Polsko,
Strážnice
Německo
Rožnov pod Radhoštěm, Jihlava, Strážnice Rožnov pod Radhoštěm, Soláň Rožnov pod Radhoštěm,
SOLÁNĚK – Hutisko-
40
Solanec
Strážnice, Veselí nad Moravou
TROJÁČEK – Valašská
30
Bystřice VSACÁNEK – Vsetín
25
Rožnov pod Radhoštěm, Strážnice Rožnov pod Radhoštěm, Velké Karlovice, Kyjov
Maďarsko
Polsko
Bosna a Hercegovina, Německo
Slovensko Makedonie, Francie, Řecko, Kypr, Bulharsko
Tabulka č. 6: Cimbálové muziky účinkující na Rožnovských slavnostech Název a sídlo Počet Festivaly v ČR Festivaly v zahraničí souboru členů GAJDOŠI – Kopanice
5
JAVOŘINA – Rožnov pod Radhoštěm
10
Rožnov pod Radhoštěm, Strakonice, Praha Rožnov pod Radhoštěm, Strážnice, Brno, Bělohrad
Německo, Polsko, Slovensko
Lotyšsko, Polsko, Německo
58
Rožnov pod Radhoštěm,
KORDULKA –
Jihlava, Strážnice, Brno,
7
Vsetín
Praha
KOTÁR – Rožnov
8
pod Radhoštěm RADEGAST – Frenštát pod
4
Radhoštěm
Německo Polsko, Rakousko, Maďarsko
Rožnov pod Radhoštěm,
Řecko, Chorvatsko,
Soláň, Strážnice
Německo, Maďarsko
Rožnov pod Radhoštěm,
Slovensko, Maďarsko,
Strážnice, Frenštát pod
Francie, Německo, Spojené
Radhoštěm
státy americké
13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. 1% 5%
10%
10%
0 až 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km
17%
30%
101 až 200 km 201 až 400 km 801 až 1200 km 1201 a více km
27%
Graf č. 27: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa.
Skupina účinkujících pocházející z nejbližšího okolí města spolu se skupinou bydlících v okruhu do 50 km tvoří více než polovinu respondentů. Tady lze vidět, že o valašský folklor má zájem dostatečné množství lidí a že Rožnovské slavnosti jsou opravdu Mekkou Valachů. Z větší vzdálenosti přijely pochopitelně soubory z jižní Moravy. Vzdálenosti od 200 km už patří hlavně zahraničním souborům, kterých působilo na Rožnovských slavnostech 2011 velké množství.
59
14. Statistické údaje Pohlaví
37% Muži Ženy 63%
Graf č. 28: Pohlaví
Mezi účinkujícími se vyskytuje více mužů než žen. Podle mě za to můžou třeba odzemky, což je pouze mužská výhrada. I muzikanti byli především muži. Skladba ostatních souborů se zdála být vyrovnaná. Stát, ve kterém máte bydliště 2% 2%1%2% 4%
Česká republika
7%
Slovenská republika Polsko Bělorusko Belgie Turecko 82%
Venezuela
Graf č. 29: Stát, ve kterém máte bydliště
Z výzkumu je patrné, že nejvíce účinkujících pochází z České republiky. Ostatních 18 % pochází ze Slovenska, Polska, Běloruska, Belgie, Turecka a Venezuely.
60
Počet obyvatel bydliště 7% 7%
23% Do 3 tis. 3 až 10 tis. 11 až 50 tis.
20%
51 až 100 tis. 101 až 1 mil. 20%
Nad 1 mil.
23%
Graf č. 30: Počet obyvatel bydliště
Stejně jako respondenti z řad návštěvníků, ani účinkující neodhadli přesně počet obyvatel svého bydliště. Rozdíly mezi skutečným stavem a jejich odhadem však nejsou markantní. Z grafu lze číst, že téměř stejný podíl na účasti mají účinkující pocházející z nejmenších obcí, obcí do 10 000 obyvatel, obyvatelé měst do počtu obyvatel 50 000 a 100 000. Z větších měst přijelo do Rožnova méně účinkujících. Věk 10%
14%
3% Do 17 let 18 až 25 let 26 až 35 let
26%
36 až 45 let 46 až 55 let 47%
Graf č. 31: Věk
Z tohoto Grafu č. 31 usuzuji zájem o folklor zejména u mladých lidí a lidí v produktivním věku. Členů souborů ve věku od 18 do 25 let je téměř polovina, tj. 47 %. Věková skupina do 17 let by byla obsáhlejší, kdyby se mi podařilo dotázat více dětí z dětských souborů. Ty byly ostýchavé, a proto jsem oslovila maximálně dva členy jednotlivých souborů. Zájem mládeže o folklor je chvályhodný a lze předpokládat, že
61
jen tak nevymizí a bude přenášen také na další generace. Starší lidé byli členové spíše pěveckých souborů a tradičních muzik i díky menší fyzické náročnosti těchto odvětví. Vzdělání 13%
40%
Základní/vyučen Střední Vysokoškolské 47%
Graf č. 32: Vzdělání
K základnímu vzdělání nebo k výučnímu listu se přihlásilo 17 % respondentů, což představuje více lidí než u návštěvníků. Důvodem je jednak věk účinkujících, kteří mnohdy ještě navštěvují základní školu, nebo jednotlivci, kteří provozují živnost na základě vyučení v oboru. Největší podíl však mají středoškoláci, i zde je hlavním důvodem věk respondentů. Vysokoškolskému vzdělání odpovídalo 40 % dotázaných, jejich převážná většina uvedla, že jsou stále studenty. Zaměstnání
27% Veřejný sektor Soukromý sektor
47%
Živnostník Student 13% 13%
Graf č. 33: Zaměstnání
62
Na první pohled je zřejmé zastoupení studentů a žáků, je jich skoro polovina. Ve veřejném sektoru pracuje 27 % respondentů a po 13 % mají účinkující zaměstnaní v soukromém sektoru a podnikatelé.
8.3 Výsledky dotazníkového šetření Výsledky vlastního dotazníkového šetření jsem měla možnost porovnat s obdobnými počiny, které na půdě Valašského muzea v přírodě proběhly již v minulých letech. Tyto dřívější analýzy se podobají mým zjištěním, i když se jednalo o rozdílné akce.
8.3.1 Profil návštěvníka Z výzkumu vyplývá, že návštěvník Folklorního festivalu Rožnovské slavnosti je člověk, který:
Navštívil již 2-5 předchozích ročníků Rožnovských slavností
Na festival se vrací na základě předchozích vlastních zkušeností
Účastnil se především pořadů konaných v sobotu, protože sobota nabízela nejbohatší program ze všech tří dnů
Nenocoval zde
Hodlal v regionu navštívit pouze Rožnovské slavnosti
Přijel se svou rodinou
Dopravil se vlastním automobilem
Nejvíce se mu na festivalu líbila muzika a jednotlivá vystoupení
Nelíbilo se mu hlavně počasí, protože bylo zamračeno, dost foukalo a pršelo
Pocházel z Rožnova pod Radhoštěm a nejbližšího okolí
Byl to muž bydlící v České republice v obci o počtu obyvatel mezi 11 a 50 000, měl 36 až 45 let, vysokoškolské vzdělání a byl zaměstnaný v soukromém sektoru
Většina návštěvníků pochází z kraje, kde se koná festival anebo ze sousedních krajů. Návaznost na zbytek republiky již není zřejmá a jedná se pouze o ojedinělé případy. Důvodem je podle mého názoru nedostatečná propagace mimo region. Bylo by potřeba více se zaměřit na propagaci mimo kraj a jeho nejbližší okolí a Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti zviditelnit i pro ostatní. Myslím si, že s tímto souvisí také jednodenní návštěvy Rožnovských slavností. Jen málo návštěvníků se hodlalo podívat 63
na více než jeden den festivalu. Na druhou stránku je fakt, že průměrná návštěvnost Rožnovských slavností není nijak enormně nízká. Je však škoda, že se slavnost nedostane do povědomí lidem ve vzdálenějších oblastech a potenciálním vícedenním turistům. Je sice potěšující, že se návštěvníci Rožnovských slavností vrací, ale větší příliv nových návštěvníků zde chybí. Slavnosti se těší zájmu především mladých rodin s dětmi, kterých bylo vidět nejvíce.
8.3.2 Profil účinkujícího Výsledky průzkumu ukazují, že účinkující Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti je člověk, který:
V předchozích letech se zúčastnil alespoň 2 až 5 ročníků festivalu
Přijel účinkovat na slavnostech na základě pozvání pořadatelů
Vystupoval hlavně na sobotním programu
Nenocoval v Rožnově pod Radhoštěm
Z ostatních atraktivit regionu navštívil nic, pouze festival
Přijel pouze za doprovodu svého souboru
Z dopravních prostředků využil autobusu
Na slavnostech se mu nejvíce líbila celková atmosféra a hlavně folklor
Nelíbilo se mu nepříznivé počasí
Bydlel v obci vzdálené od místa konání festivalu do 10 km
Byl to muž pocházející z České republiky, žijící trvale v obci o počtu obyvatel do 3 000 nebo od 11 000 do 50 000, byl ve věku 18 až 25 let, středoškolského vzdělání a byl studentem
Soubory účinkující na Rožnovských slavnostech z převážné většiny ukazují valašský folklor, a proto není divu, že účinkující pocházejí hlavně z oblasti Valašska, tzn. z nejbližšího okolí Rožnova pod Radhoštěm. Nejčastější dopravní prostředek je tedy autobus. Jedná se o odborníky v oblasti folkloru a to se odráželo i v jejich odpovědích. Viditelná převaha mladých lidí napovídá stávající aktivní zájem o lidové umění.
64
9. SWOT analýza SWOT analýza je jednou z marketingových analýz a hledá silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení zkoumaného objektu.
9.1 Silné stránky Dlouholetá tradice festivalu Historie mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti sahá až do roku 1925 a řadí se tak k nejstarším festivalům na našem území. Tehdy se nekonal pravidelně, ale jednalo se o přehlídku valašského folkloru zvanou Valašský rok. Ten se pak konal také v letech 1935 a 1947. Postupem času ale přibývalo programů a pořadů, a proto se organizátoři v šedesátých letech rozhodli, že festival nadále ponese jméno Rožnovské slavnosti a Valašský rok bude přehlídkou celého folklorního dění v areálu Valašského muzea v přírodě. Od roku 1960 se tedy počítají ročníky Rožnovských slavností a nabírají na mezinárodním charakteru. Zprvu se festival konal každý rok, pak se přešlo k dvouletému cyklu a poté se znovu vracelo k jednoletým a dvouletým opakováním. Pestrost programu Dnes se program Rožnovských slavností neorientuje pouze na valašský folklor, ale ukazuje nám jej stále z velké většiny. Další části programu patří domácím i zahraničním hostům, které se samy na festival hlásí nebo je oslovují organizátoři. Pořady a vystoupení souborů jsou vybírány tak, aby na sebe navazovaly a tvořily spolu plánovaný program. Dříve docházelo ke kolizím, když byl účinkujícím vymezen určitý čas, ve kterém mohli ze své činnosti ukázat libovolné vystoupení. Pak se stávalo, že pořady začaly být monotónní a některé ukázky se opakovaly v podání jiných souborů. Dnes se tomu organizátoři snaží zabránit. Mezinárodní charakter Na mezinárodní úrovni jsou Rožnovské slavnosti už od roku 1960. Za éry komunismu se festival nesl v duchu družby se spřátelenými zeměmi a probíhala dlouhodobá spolupráce s nimi. Postupem času se na festivalu předváděly i soubory pocházející ze zemí mimo Východní blok a po roce 1989 se k programu přidali také valašští rodáci bydlící v zahraničí. 35. ročníku se zúčastnily zahraniční folklorní soubory z Maďarska, 65
Polska, Venezuely, Turecka, Bulharska, Belgie a ze Slovenska. Maďarsko, Polsko a Slovensko patří k zemím, které své soubory představují na Rožnovských slavnostech pravidelně a Valašské muzeum v přírodě s nimi vede spolupráci i při jiných příležitostech. Množství místních folklorních souborů Zalíbení ve vlastním folkloru nalézá hodně mladých lidí z Valašska. Některé folklorní soubory mají dlouholetou tradici a některé byly založeny teprve nedávno. Soubor valašských písní a tanců Vsacan je jeden z nejstarších sdružení v České republice a byl založen už v roce 1043. Pod občanské sdružení Vsacan dnes patří kromě souboru valašských písní a tanců též cimbálová muzika a taneční skupiny seniorů. Soubor Jasénka ze Vsetína letos slaví už 68 let svého působení. Jasénka seskupuje muziky i taneční soubory starších, mladších a i těch nejmenších a jejími složkami jsou Soubor valašských písní a tanců Jasénka, cimbálová muzika Jasénka, Soubor valašských písní a tanců Malá Jasénka, cimbálová muzika Malá Jasénka, cimbálová muzika Mladá Jasénka, cimbálová muzika Jasan, ženský pěvecký sbor Jasénčanky a cimbálová muzika µJasénka. Mezi nejstarší valašská národopisná seskupení patří také rožnovský Radhošť. Pod jeho křídly tvoří tanečníci a muzikanti již dlouhých 60 let. Radhošť má dnes svou vlastí taneční skupinu, cimbálovou muziku a dětský soubor. Mladší, ale také tradiční je soubor písní a tanců Javořina a pochází také z Rožnova pod Radhoštěm. Pod jménem Javořina vystupuje jak taneční soubor, tak i cimbálová muzika. Soutěže v odzemku Memoriál Dušana Růžičky je velice oblíbená disciplína Rožnovských slavností. Jedná se o soutěž mužů v tradičním valašském tanci, odzemku. Pořad nese název „Kdo vyskočí, ten je chlap!“ a už se stal tradiční součástí programu Rožnovských slavností. Nejen soutěžící, ale i diváci si tuto podívanou užívají. Bezbariérový přístup Valašské muzeum v přírodě nezůstává pozadu a jeho veškeré exteriéry jsou bezbariérově přístupné. Z důvodu zachování původních historických staveb nejsou bohužel interiéry budov vybaveny rampami a nájezdy, ale s pomocí lze překonat vyvýšené prahy a prohlédnout si alespoň přízemí. Hlavní budova Sušák je vybavena výtahem a je plně přístupná bez omezení včetně toalet a dalších prostor. 66
9.2 Slabé stránky Vzdálenost dějiště od kulturního centra republiky Město Rožnov pod Radhoštěm leží na východě České republiky, nedaleko státních hranic se Slovenskou republikou. Tato okrajová poloha je nevýhodná z toho důvodu, že je daleko od centra kulturního dění ve státě. Už od pradávna se jednalo o jeden z nejchudších krajů republiky, který se musel spolehnout sám a sebe. Technické zabezpečení Rožnovské slavnosti provází nespokojenost s technickým stavem vybavení Valašského muzea v přírodě. Stížnosti se šířily na straně vystupujících i na straně návštěvníků. Jedním z největších problémů je ozvučení. Dobrého a čistého zvuku je v terénu těžké dosáhnout, protože je rušen i jinými aspekty než vadami techniky. V uzavřeném sále se ale počítá s lepšími podmínkami. Další potíže se vyskytly s osvětlením. Hodně návštěvníků si stěžovalo na technický stav toalet a jejich nedostatek mimo dotazníkové šetření. Pro příležitosti, jako jsou Rožnovské slavnosti, je jejich kapacita nedostačující a tvoří se u nich dlouhé fronty. Návštěvníci pak nemají šanci plně se věnovat programu. Udržování pořádku a čistoty Na folklorním festivalu není příjemné pozorovat přeplněné odpadkové koše a odpadky válející se kolem nic. Na některých místech Dřevěného městečka k takovým skutečnostem opravdu došlo a zůstalo tak až do večera. Stačilo by rozestavět více odpadkových košů po areálu a upozornit na ně hosty. Čistota na toaletách by měla být samozřejmostí spolu s dostatkem běžných toaletních potřeb, které by měly být nepřetržitě k dispozici. Na vině samozřejmě nejsou jen zodpovědné osoby, ale i ti, co toalety používají.
9.3 Příležitosti Příjemné a autentické prostředí skanzenu Prostředí Valašského muzea v přírodě navozuje atmosféru valašského městečka z 18. století a člověk se tam tak opravdu cítí. Kroje nosí nejen účinkující, ale můžeme v nich vidět některé zaměstnance Valašského muzea v přírodě, prodavačky a prodavače
67
ve stáncích nebo i hrdé Valachy, co se přišli na slavnosti podívat. I personál v místních hospodách se snaží být oděn tradičně a dotváří tak celkový dojem a vzhled skanzenu. Jedinečná atmosféra doplněná tradičními pokrmy, pitím, jazykem, suvenýry, … Atmosféra skanzenu a slavností je spojena s prodejem tradičních výrobků. Návštěvníci si zde mohou koupit ubrus s valašskou krajkou, kameninové a dřevěné nádobí, hrnečky a jinou keramiku s tradičními motivy, dětské hračky a další tovary. K tradičním pochutinám vyskytujícím se u stánků patří medovina, slivovice, frgály (pecáky), preclíky, špekové a škvarkové pagáčky atd. V areálu skanzenu se nachází dvě hospody nabízející tradiční valašskou kuchyni a jedno venkovní posezení, kde se často grilují nebo udí masné výrobky a maso. Zájem lidí o folklor Na Valašsku je o folklor velký zájem. Dalo by se říct, že se zde ještě nestal tak zapomenutým jako jinde. Dodnes tvoří součást života zdejších lidí určité činnosti a praktiky, které jiní považují za staromódní. Děti jsou v národopisných kroužcích seznamovány s folklorem už odmalička a i výše uvedený marketingový průzkum dokazuje zájem mladých lidí o lidové umění. Zvýhodněné vstupné pro celý festival Na mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti je stanoveno individuální vstupné. Za jednorázový základní vstup na festival v roce 2011 zaplatil návštěvník 100 Kč. Držitelé průkazu ZTP, důchodci a studenti zaplatili snížené vstupné 90 Kč a děti 50 Kč. Třídenní vstupné na celý program Rožnovských slavností pak stálo 200 Kč, což je velmi výhodné vzhledem k jednodenní vstupence.
9.4 Hrozby Nedostatek parkovacích míst Pro návštěvníky Valašského muzea v přírodě slouží parkoviště na Palackého ulici, které se nachází asi 50 metrů od areálu Dřevěného městečka. Cena parkovného pro osobní automobil zde činí 70 Kč, pro autobus 250 Kč. Kapacita tohoto parkoviště je 170 automobilů a 11 autobusů. Pakliže je toto parkoviště plné, musí návštěvníci parkovat na jiných parkovištích ve městě, případně u nedalekého hotelu nebo u supermarketů. Toto je poměrně komplikované pro člověka, který se ve městě nevyzná. 68
Dopravní dostupnost Většina návštěvníků Rožnovských slavností zvolila k dopravení na místo konání festivalu automobil. Město Rožnov pod Radhoštěm neleží v blízkosti žádné dálnice, nejkratší cesta z dálnice D1, která je nyní prodloužená až do Ostravy, je přes výjezd do města Hranice a pak po silnici 1. třídy č. 35 přes Valašské Meziříčí. Tato silnice vede až na Slovensko, takže je jediným důležitým spojovníkem mezi Rožnovem pod Radhoštěm a okolím. Silniční síť na tomto území není hustá, ale místo je propojené s důležitými městy v okolí a se Slovenskou republikou. Kdo se rozhodne pro cestu vlakem, toho čeká řada přesedání a čekání na návazné spoje. Autobusová doprava do města je zdlouhavější. Z vlakového i autobusového nádraží trvá cesta do skanzenu přibližně 10 minut a je dobře značená. Jednodenní návštěvy Ve spojení s Valašským muzeem v přírodě a Rožnovskými slavnostmi přijíždí návštěvníci do Rožnova pod Radhoštěm zejména na jednodenní výlety. Město má k dispozici dostatek ubytovacích kapacit, atraktivní možnosti náplně volného času, ale toho hosté skanzenu příliš nevyužívají. Areál muzea totiž lze projít za jediný den, a co se festivalu týká, nejsou návštěvníci ochotní dělat ústupky ani tady. Nízká kapacita prostor Každý festival, a nejen folklorní, nejlépe splní svůj účel, dostaví-li se na něj co nejvíce lidí. Valašské muzeum v přírodě disponuje útulnými, ale nízkokapacitními prostory. Komorní amfiteátr nabízí 500 míst k sezení a Janíkova stodola, kam je program přesouván za špatného počasí, pojme 260 diváků. To je vzhledem k návštěvnosti festivalu Rožnovské slavnosti velice nízký počet.
10. Shrnutí Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti je jedním z nejstarších festivalů konaných na území České republiky. Za svá léta působení si získal množství návštěvníků, kteří se rádi vrací. Ty si snaží udržet a samozřejmě láká i nové hosty na své atraktivní programy.
69
Pořady v rámci programů oplývají pestrostí a nejsou jednotvárné. Obrovskou výhodou festivalu je jeho mezinárodní charakter. Každoročně se programu účastní řada zahraničních souborů a ty pak na pódiích předvádí svou tradiční kulturu. K vidění jsou rozmanité národní tance, k poslechu písně a celkovou atmosféru dotváří také ochutnávky z tradiční kuchyně hostů. Také jim se na Valašsku líbí a rádi okusí něco z našeho folkloru. Monotónnost programů a občerstvení vnímaná turisty ze Slovenska tedy určitě není na místě. Tradiční pokrmy výrazně ozvláštňovat nelze a stejně tak i folklorní ráz festivalu, pokud obsahuje pár stálých pořadů. K příležitostem rozvoje festivalu náleží autentické prostředí jeho konání, a to ve valašském skanzenu. Toto zázemí dodává celé akci svébytný ráz a nikdo pak nepochybuje o jejím účelu. Podpora folkloru na Valašsku není jen uměle vyvolanou činností. Zájem o lidové umění je zde přirozený a to se pak projeví i v pojetí vystoupení na slavnostech. Mezi divácky nejoblíbenější pořady Rožnovských slavností patří soutěž v tanci odzemek. Jedná se o tradiční mužský valašský tanec, který má za úkol zdůraznit sílu a průbojnost muže. Každé podání tance je individuální záležitostí tanečníka a to publikum baví. Jako velice kladný bod pro Valašské muzeum v přírodě lze ocenit bezbariérový přístup, který je ve všech exteriérech areálů muzea. Kromě toho je bezbariérová i hlavní budova a některé další prostory skanzenu. Tak, jako každá jiná kulturní akce, se i Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti potýká s některými drobnějšími problémy, které však nebrání jeho hladnému průběhu. Celkově můžeme Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti hodnotit jako úspěšnou akci, která nabízí bohatý program a dobře zvládnutou organizaci. O tom svědčí v první řadě množství spokojených návštěvníků, kteří se sem rádi vrací a i díky festivalu se do Zlínského kraje navrací spokojení turisté.
70
11. Návrhy pro zvýšení atraktivnosti Rožnovských slavností Pořadatelé Rožnovských slavností by se měli snažit o udržení stávající úrovně festivalu. Dobrým důvodem pro to jsou spokojení návštěvníci. Ti se na něj rádi vrací díky svým dobrým zkušenostem z minulých let. Valašské muzeum v přírodě by mohlo pro zvýšení atraktivnosti festivalu oslovit některé cestovní kanceláře a agentury, aby sestavily zájezd na festival. Tím by muzeum zajistilo větší povědomí o festivalu u širší vrstvy lidí. Zájezd na festival by mohl být spojen s prohlídkou celého
areálu
skanzenu,
města, s
pobytem v pivních lázních,
s cykloturistikou atd. Možností návrhů je velké množství. Pro zviditelnění festivalu lze využít i mediální partnery. Muzeum je může například oslovit s nabídkou soutěží o volné lístky na festival. V dnešní době nabírají na popularitě různé slevové portály. Možnost zvýšit popularitu slavností se nabízí umístěním omezeného počtu vstupenek za zvýhodněnou cenu také tam. Diváci se rádi podílí na průběhu festivalu a vyvstává zde možnost zapojit je aktivně do programu. Do nabízených pořadů by se mohl včlenit třeba takový, který by měl podobu taneční lekce pro publikum. Věřím, že takový pořad by se setkal s kladnou odezvou. Čistota okolí se považuje u podobných kulturních akcí za samozřejmost. Pro zajištění lepšího stavu pro příští léta by stačilo zajistit více odpadkových košů a pověřit odpovědné osoby, které by na pořádek prostředí dohlížely v průběhu celé akce. Samotnou kapitolou jsou toalety. Bylo by jich potřeba více, pravidelně je udržovat a zamezit jejich znečištění. Na festival přichází velký počet mladších lidí nebo mladých rodin. Neuškodila by orientace festivalu právě na tuto cílovou skupinu nebo se naopak zaměřit na ostatní skupiny a vytvořit si tak širší okruh zájemců.
71
12. Závěr Mnou zvoleným tématem bakalářské práce se stal Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti. Celou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zaobírala problematikou folkloru a oblasti Valašska, popsala jsem historii, vývoj, zajištění a propagaci Rožnovských slavností. K vypracování teorie jsem použila odbornou literaturu, internet a rozhovory s odborníky. Teorie rozšířila obzor znalostí čtenáře a uvedla jej do problematiky folkloru na Valašsku. Praktická část obsahuje vlastní dotazníkový průzkum, pomocí kterého jsem dokázala sestavit profil návštěvníka a účinkujícího. Kromě toho jsem vytvořila SWOT analýzu festivalu, díky které jsem zvážila jeho atraktivnost pro návštěvníky i účinkující. Tato část práce přinesla užitek nejen organizátorům folklorních akcí, ale i návštěvníkům folklorních festivalů. Organizátoři se mohou zaměřit na odstranění slabých stránek a ohrožení a posílit nebo minimálně udržet silné stránky a příležitosti festivalů. Návštěvníci pak tato opatření uvítají. Cílem této práce byl popis festivalu jako atraktivity dané destinace, zhodnocení jeho přínosu pro místní cestovní ruch a vyvození návrhů na zkvalitnění a zatraktivnění stávajících podmínek Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti. Cestovní ruch Valašska se orientuje především na folklor, a proto zde hrají národopisné akce obrovskou roli. Návrhy na zlepšení podmínek festivalu tedy mohou do budoucna podpořit většinu cestovního ruchu v dané destinaci. Vytvořené profily návštěvníka a účinkujícího Rožnovských slavností přispěly k identifikaci cílových skupin festivalu. Na závěr bych ráda dodala, že organizování podobné akce stojí mnoho sil a financí. Je nutno vytvořit správnou strategii její tvorby a nové nápady jsou nezbytností, která zamezí monotónnímu rázu festivalu.
72
13. Seznam použitých informačních zdrojů Seznam citací Tištěné publikace [1] BALETKA, Ladislav, ZAPLETAL, Ladislav. Okres Vsetín. Ostrava : Profil, 1987. 255 stran. OC 505/21/85.8 48–031–87 [2] ČEŠKOVÁ, Veronika. Tradiční lidová kultura jako prostředek příjmů turistického ruchu (Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm). Praha : Vysoká škola ekonomická, 2010. Bakalářská práce. 63 stran [3] KRAMOLIŠ, Čeněk. Almanach Valašského Roku. Rožnov pod Radhoštěm : pořadatelstvo Valašského Roku, 1925. 63 stran [4] NEKUDA, Vladimír a kol. Okres Vsetín : Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. Valašské Meziříčí, Brno : Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Okresní úřad Vsetín, 2002. 964 stran. Hvězdárna Valašské Meziříčí ISBN 80-86298-09-4, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ISBN 80-7275-024-0 [5] PECÁROVÁ, Marta. Rožnovské slavnosti. Banská Bystrica : Univerzita Mateja Bela, 1994. Diplomová práce. 83 stran [6] SMOLKOVÁ, Lucie. Folklórní festivaly v Rožnově pod Radhoštěm. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2008. Bakalářská práce. 62 stran [7] STRAKOVÁ, Lucie. MFF Strážnice. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011. Bakalářská práce. 76 stran [8] SYNEK, František, JÁNOŠKA, Kazimír. Folklorní sdružení české republiky 19902010 : Ohlédnutí v čase…. Praha : Folklorní sdružení České republiky, 2011. 138 stran. ISBN 978-80-904937-0-4 [9] VONDRUŠKOVÁ, Alena a kol. Od folkloru k folklorismu: Slovník folklorního hnutí v Čechách. Strážnice : Ústav lidové kultury, 2000. 172 stran. ISBN 80-86156-35-4
73
Elektronické dokumenty [10] KESNER, Ladislav a kol. Management kulturního cestovního ruchu. [flashdisk] Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 184 stran [11] KLUMPAROVÁ, Tereza. Valašské muzeum v přírodě. [flashdisk]. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. Seminární práce. 12 stran Příspěvek ve sborníku [12] TICHÁ, Jana. Rožnovské slavnosti ve Valašském muzeu v přírodě. In: KOUKAL, Vítězslav. Museum vivum. ročník 2. Rožnov pod Radhoštěm : Valašské muzeum v přírodě, 2006. s. 63-67. 304 stran. ISBN 978-80-239-8984-7 Online zdroje [13] Cesky-jazyk.cz [online]. 2003-12 [cit. 2012-03-08]. Ústní lidová slovesnost. Dostupné z WWW: http://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/ustni-lidovaslovesnost/ [14] Cioff.org [online]. 1998-2012 [cit. 2012-04-02]. Činnost CIOFF. Dostupné z WWW: http://www.cioff.org/about-intro.cfm [15] Cioff.cz [online]. 2006-07 [cit. 2012-04-02]. Stanovy CIOFF. Dostupné z WWW: http://www.cioff.cz/Informace.aspx?sid=76 [16] CzechTourism.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Česká centrála cestovního ruchu.
Dostupné
z WWW:
http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-
charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [17] Folklornisdruzeni.cz [online]. 1998-2012 [cit. 2012-03-15]. Folklor a lidové tradice v České
republice.
Dostupné
z WWW:
http://archiv.fos.cz/tema/tema.phtml?id=763&lng= [18] KVAPILOVÁ, Jaroslava. [e-mail] 2012 [cit. 2012-04-19]. Návštěvnost, propagace a organizace Rožnovských slavností [19] Lidovakultura.cz [online]. 2008-02-12 [cit. 2012-03-30]. Folklorní festivaly. Dostupné z WWW: http://www.lidovakultura.cz/directory.aspx?rsid=1
74
[20] mkcr.cz [online]. 2007 [cit. 2012-04-07]. Koncepce a jiné ustavujíc dokumenty. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostnikultura/koncepce-a-jine-ustavujici-dokumenty/koncepce-ucinnejsi-pece-o-tradicnilidovou-kulturu-v-cr-na-leta-2011-az-2015-82426/ [21] Nulk.cz [online]. 2008-02-12 [cit. 2012-04-06]. Národní ústav lidové kultury. Dostupné z WWW: http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=1&em=1 [22] Radio.cz [online]. 1996-2012 [cit. 2012-03-09]. Folklor nezanikne, dokud budou lidé
komunikovat,
říká
etnolog
Petr
Janeček.
Dostupné
z WWW:
http://www.radio.cz/cz/rubrika/folklor/folklor-nezanikne-dokud-budou-lidekomunikovat-rika-etnolog-petr-janecek [23] vmp.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-05]. Archiv . Dostupné z WWW: http://www.vmp.cz/cs/programy-a-vystavy/archiv-akci/ [24] Vychodni-morava.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Centrála cestovního ruchu Východní
Moravy.
Dostupné
z WWW:
http://www.vychodni-
morava.cz/centrala/11687/
Seznam použitých zdrojů Tištěné publikace BALETKA, Ladislav, ZAPLETAL, Ladislav. Okres Vsetín. Ostrava : Profil, 1987. 255 stran. OC 505/21/85.8 48–031–87 ČEŠKOVÁ, Veronika. Tradiční lidová kultura jako prostředek příjmů turistického ruchu (Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm). Praha : Vysoká škola ekonomická, 2010. Bakalářská práce. 63 stran KRAMOLIŠ, Čeněk. Almanach Valašského Roku. Rožnov pod Radhoštěm : pořadatelstvo Valašského Roku, 1925. 63 stran NEKUDA, Vladimír a kol. Okres Vsetín : Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. Valašské Meziříčí, Brno : Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Okresní úřad Vsetín, 2002. 964 stran. Hvězdárna Valašské Meziříčí ISBN 80-86298-09-4, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ISBN 80-7275-024-0
75
PECÁROVÁ, Marta. Rožnovské slavnosti. Banská Bystrica : Univerzita Mateja Bela, 1994. Diplomová práce. 83 stran SMAHEL, R. Valašské muzeum v přírodě. Ostrava : Profil, 1982. 160 stran. ISBN 70060-82 SMOLKOVÁ, Lucie. Folklórní festivaly v Rožnově pod Radhoštěm. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2008. Bakalářská práce. 62 stran STRAKOVÁ, Lucie. MFF Strážnice. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011. Bakalářská práce. 76 stran SYNEK, František, JÁNOŠKA, Kazimír. Folklorní sdružení české republiky 1990-2010 : Ohlédnutí v čase…. Praha : Folklorní sdružení České republiky, 2011. 138 stran. ISBN 978-80-904937-0-4 VONDRUŠKOVÁ, Alena a kol. Od folkloru k folklorismu : Slovník folklorního hnutí v Čechách. Strážnice : Ústav lidové kultury, 2000. 172 stran. ISBN 80-86156-35-4 Elektronické dokumenty KESNER, Ladislav a kol. Management kulturního cestovního ruchu. [flashdisk] Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 184 stran KLUMPAROVÁ, Tereza. Valašské muzeum v přírodě. [flashdisk] Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. Seminární práce. 12 stran NOVOSADOVÁ, Eliška. Analýza cestovního ruchu ve městě Rožnov pod Radhoštěm a okolí. [flashdisk] Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2010. Bakalářská práce. 92 stran RŮŽIČKOVÁ, Veronika. Proměny folklorismu ve vývoji Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 1925 – 2006. [flashdisk] Brno : Masarykova univerzita, 2007. Bakalářská práce. 42 stran Příspěvek ve sborníku TICHÁ, Jana. Rožnovské slavnosti ve Valašském muzeu v přírodě. In: KOUKAL, Vítězslav. Museum vivum. ročník 2. Rožnov pod Radhoštěm : Valašské muzeum v přírodě, 2006. s. 63-67. 304 stran. ISBN 978-80-239-8984-7
76
Periodika BLAŽKOVÁ, H.: Rožnovské slavnosti 1964. Národopisné aktuality. 1965, číslo 1-2. strana 99. Q-06*51188 Informační leták Rožnovské slavnosti 1997 Informační leták Rožnovské slavnosti 1999 Informační leták Rožnovské slavnosti 2001 Informační leták Rožnovské slavnosti 2011 Informační leták Valašský rok 1995 NOVÁK, Petr: Zamyšlení nad festivaly. Národopisné aktuality. ročník XVI/1979. číslo 4. strany 281-286. RM – 8 E/25 ONDRA, Z.: Národopisné slavnosti „Valašský rok“ v Rožnově pod Radh. Dolina Urgatina – Vlastivědný časopis horního Vsacka. 1947, číslo 4. strana 95. I-A-4-23700146 ROUSOVÁ, Jiřina: Rožnovské slavnosti 1966. Národopisné aktuality. 1966, číslo 3-4. strany 71-71. Q-06*61548 Rožnovský zpravodaj, programový měsíčník města Rožnova pod Radhoštěm. 1964, číslo 4. T-10*41454 Rožnovský zpravodaj, programový měsíčník města Rožnova p. R. 1965, číslo 7. T04*51912 Rožnovský zpravodaj, programový měsíčník města Rožnova p. R. 1965, číslo 9. T04*52397 Rožnovský zpravodaj, programový měsíčník města Rožnova p. R. 1968, číslo 9. RM 1 TOMEŠ, Josef: Rožnovské slavnosti 1971. Národopisné aktuality. ročník VIII/1971, číslo 4. strany 428-430. RM – 8 E/25 TOMEŠ, Josef: Rožnovské dny valašských písní a tanců. Národopisné aktuality. ročník IX/1972, číslo 4. strany 323-325. RM – 8 E/25
77
VLACH, Dušan: Rožnovské slavnosti 1967. Národopisné aktuality. 1967, číslo 3-4. strany 78-80. Q-06*71540 ŽALUD, Václav: Rožnovské slavnosti okouzlily krajanským folklorem ze zámoří. Folklor. ročník XV/2004, číslo 5. strana 332. ISSN 1210-7972 Online zdroje Cesky-jazyk.cz [online]. 2003-12 [cit. 2012-03-08]. Ústní lidová slovesnost. Dostupné z WWW: http://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/ustni-lidova-slovesnost/ Cioff.cz [online]. 2006-07 [cit. 2012-04-02]. Stanovy CIOFF. Dostupné z WWW: http://www.cioff.cz/Informace.aspx?sid=76 Cioff.org [online]. 1998-2012 [cit. 2012-04-02]. Činnost CIOFF. Dostupné z WWW: http://www.cioff.org/about-intro.cfm CzechTourism.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Česká centrála cestovního ruchu. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristikaa-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ Folklornisdruzeni.cz [online]. 1998-2012 [cit. 2012-03-15]. Folklor a lidové tradice v České republice. Dostupné z WWW: http://archiv.fos.cz/tema/tema.phtml?id=763&ln g= Jasenka.com [online]. 2005 [cit. 2012-04-07]. Občanské sdružení Jasénka. Dostupné z WWW: http://www.jasenka.com/ Javorina-roznov.cz [online]. 2008-2012 [cit. 2012-04-07]. Soubor písní a tanců Javořina. Dostupné z WWW: http://www.javorina-roznov.cz/ KVAPILOVÁ, Jaroslava. [e-mail] 2012 [cit. 2012-04-19]. Návštěvnost, propagace a organizace Rožnovských slavností Lidovakultura.cz [online]. 2008-02-12 [cit. 2012-03-30]. Folklorní festivaly. Dostupné z WWW: http://www.lidovakultura.cz/directory.aspx?rsid=1 Mkcr.cz [online]. 2007 [cit. 2012-04-07]. Koncepce a jiné ustavujíc dokumenty. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-
78
kultura/koncepce-a-jine-ustavujici-dokumenty/koncepce-ucinnejsi-pece-o-tradicnilidovou-kulturu-v-cr-na-leta-2011-az-2015-82426/ Nulk.cz [online]. 2008-02-12 [cit. 2012-04-06]. Národní ústav lidové kultury. Dostupné z WWW: http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=1&em=1 Radhost.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Valašský soubor písní a tanců Radhošť. Dostupné z WWW: http://www.radhost.cz/index.php Radio.cz [online]. 1996-2012 [cit. 2012-03-09]. Folklor nezanikne, dokud budou lidé komunikovat,
říká
etnolog
Petr
Janeček.
Dostupné
z WWW:
http://www.radio.cz/cz/rubrika/folklor/folklor-nezanikne-dokud-budou-lidekomunikovat-rika-etnolog-petr-janecek Ulozto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Folklorní magazín. Dostupné z WWW: http://www.ulozto.cz/hledej/?q=Ro%C5%BEnovsk%C3%A9+slavnosti+folklorn%C3% AD+magaz%C3%ADn Vmp.cz
[online].
2010
[cit.
2012-04-05].
Archiv.
Dostupné
z WWW:
http://www.vmp.cz/cs/programy-a-vystavy/archiv-akci/ Vmp.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-05]. Rožnovské slavnosti 2011. Dostupné z WWW: http://www.vmp.cz/cs/programy-a-vystavy/valassky-rok-2012/programy-ktereprobehly/roznovske-slavnosti-2011.html Vsacan.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Soubor valašských písní a tanců Vsacan. Dostupné z WWW: http://www.vsacan.cz/profil.html Vychodni-morava.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Centrála cestovního ruchu Východní
Moravy.
Dostupné
z WWW:
http://www.vychodni-
morava.cz/centrala/11687/
79
Seznam příloh Příloha A: Plakáty Rožnovských slavností Příloha B: Dotazník pro návštěvníka Příloha C: Dotazník pro účinkujícího Příloha D: Fotografie z Rožnovských slavností 2011 Příloha E: Fotografie z výstavy Fotoklubu R9
80
Příloha A: Plakáty Rožnovských slavností
Obrázek č. 1: Plakát Rožnovských slavností 1925 (zdroj: archiv Valašského muzea v přírodě)
Obrázek č. 2: Plakát Rožnovských slavností 1935 (zdroj: archiv Valašského muzea v přírodě)
Obrázek č. 3: Plakát Rožnovských slavností 1947 (zdroj: archiv Valašského muzea v přírodě)
Obrázek č. 4: Plakát Rožnovských slavností 1989 (zdroj: archiv Valašského muzea v přírodě)
Příloha B: Dotazník pro návštěvníka
Obrázek č. 5: Dotazník pro návštěvníka (zdroj: upraveno dle doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc.)
Příloha C: Dotazník pro účinkujícího
Obrázek č. 6: Dotazník pro účinkujícího (zdroj: upraveno dle doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc.)
Příloha D: Fotografie z Rožnovských slavností 2011
Obrázek č. 7: Oficiální zahájení Rožnovských slavností 2011 (zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek č. 8: Obuškový odzemek (zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek č. 9: vystoupení v Komorním amfiteátru (zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek č. 10: Návštěvníci Rožnovských slavností 2011 (zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek č. 11: Návštěvníci Rožnovských slavností 2011 (zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek č. 12: Valašské tance (zdroj: archiv Valašského muzea v přírodě)
Obrázek č. 13: Turecký folklor (zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek č. 14: Polský folklor (zdroj: vlastní fotografie)
Příloha E: Fotografie z výstavy Fotoklubu R9
Obrázek č. 15: Plakát Rožnovských slavností 2011 (zdroj: výstava Fotoklubu R9)
Obrázek č. 16: Pozvánka na výstavu (zdroj: výstava Fotoklubu R9)
Obrázek č. 17: Výstava Fotoklubu R9 (zdroj: výstava Fotoklubu R9)
Obrázek č. 18: Hodnocení odzemků (zdroj: výstava Fotoklubu R9)
Obrázek č. 19: Valašský odzemek (zdroj: výstava Fotoklubu R9)
Obrázek č. 20: Pietní akt uložení ostatků PhDr. J. Štiky, CSc. (zdroj: výstava Fotoklubu R9)
