Politika podpory cestovního ruchu ve Španělsku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Politika podpory cestovního ruchu ve Španělsku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jan Hodáč

Anna Pražáková

Brno 2012

Ráda bych tímto způsobem poděkovala především panu Mgr. Janu Hodáčovi za odborné vedení a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále paní Ing. Ivě Vajčnerové, Ph.D. za veškeré rady a poskytnutí odborných materiálů.

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje. V Brně dne 24. května 2012

__________________

Abstract Pražáková, A. Policy of support in Spanish tourism. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2012. This thesis focuses on the analysis of tourism policy in Spain. The main aim is to compare this tourism policy with the Czech Republic and to establish appropriate recommendations for our state. The first part describes basic theory of tourism. First of all, the current system of management is defined. Secondly, there is a general description of tourism and its conceptions. Characteristics of institutions and the administrative division of both countries are described there, because that is important for efficient resource allocation. The practical part examines the total situation in tourism, strong and weak aspects of tourism operations and the financing in the tourism sector. As a result of these findings, the appropriate recommendations are suggested. These approvals could be useful for better utility of Czech tourism in the future. Keywords Tourism, Public administration, Spain, Destination, GDP, European union, Structural funds, Czech Republic.

Abstrakt Pražáková, A . Politika podpory cestovního ruchu ve Španělsku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu politiky cestovního ruchu ve Španělsku. Cílem práce je komparace s Českou republikou a vytvoření příslušných doporučení. V první části je popsána základní teorie související s cestovním ruchem. Nejdříve jsou definovány možné existující formy řízení, poté základní specifikace cestovního ruchu, jeho subjektů a pojmů. Specifikovány jsou jednotlivé instituce a správní členění zemí, které je klíčové k efektivnímu rozdělování zdrojů. V praktické části je analyzována celková situace cestovního ruchu v obou zemích, silné a slabé stránky fungování turismu a financování cestovního ruchu. Na základě takto získaných poznatků jsou vytvořeny příslušné závěry a doporučení, které je možno použít do budoucna pro lepší fungování této oblasti v České republice. Klíčová slova Cestovní ruch, Veřejná správa, Španělsko, Destinace, HDP, Evropská unie, Strukturální fondy, Česká republika.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce a metodika ................................................................................10

Rešerše odborné literatury 2.1

11

Formy řízení ............................................................................................. 11

2.1.1

Soukromá správa ............................................................................. 11

2.1.2

Veřejná správa ................................................................................. 11

2.1.3

Samospráva ...................................................................................... 11

2.2

Pravomoc ................................................................................................. 11

2.3

Působnost................................................................................................. 12

2.3.1

Samostatná působnost ..................................................................... 12

2.3.2

Přenesená působnost ....................................................................... 12

2.4

Centralizace .............................................................................................. 12

2.5

Decentralizace .......................................................................................... 12

2.6

Politika cestovního ruchu ........................................................................ 13

2.6.1

Definice politiky cestovního ruchu .................................................. 13

2.6.2

Koncepty politiky cestovního ruchu ................................................ 14

2.6.3

Nositelé politiky cestovního ruchu .................................................. 15

2.6.4

Cíle politiky cestovního ruchu ......................................................... 16

2.7

Politika cestovního ruchu EU .................................................................. 16

2.7.1

Institucionální skladba .................................................................... 17

2.7.2

Nomenklatura územních statistických jednotek ............................. 17

2.7.3

Regionální politika Evropské unie...................................................18

2.7.4

Evropská unie a Španělsko ............................................................. 20

2.7.5

Evropská unie a Česká republika .................................................. 20

2.8

Cestovní ruch a základní pojmy s ním související ................................... 21

2.8.1

Cestovní ruch ................................................................................... 21

2.8.2

Význam cestovního ruchu ve Španělsku ........................................ 23

2.8.3

Význam cestovního ruchu v České republice ................................. 24

6

Obsah

2.8.4

Základní pojmy cestovního ruchu ...................................................24

2.8.5

Druhy cestovního ruchu: .................................................................25

2.8.6

Formy cestovního ruchu .................................................................. 27

2.8.7

Činitelé ovlivňující cestovní ruch ................................................... 28

2.8.8

Destinace......................................................................................... 30

2.8.9

Destinační management ................................................................. 30

2.8.10 Veřejná správa cestovního ruchu Španělska ................................... 31 2.8.11

Veřejná správa cestovního ruchu České republiky .........................32

2.8.12 Administrativně-správní členění Španělska ...................................34 2.8.13 Administrativně-správní členění České republiky ..........................34 3

Praktická část

36

3.1

Základní informace ..................................................................................36

3.2

Analýza celkové situace cestovního ruchu ve Španělsku ........................ 37

3.2.1

Analýza činitelů ovlivňujících cestovní ruch ................................... 37

3.2.2

Cestovní ruchu podle místa čerpání a realizace ............................. 38

3.2.3

Swot analýza ................................................................................... 44

3.2.4

Specifické problémy španělského turismu ......................................45

3.3

Analýza celkové situace cestovního ruchu v České republice ................ 46

3.3.1

Analýza činitelů ovlivňujících cestovní ruch .................................. 46

3.3.2

Cestovní ruch podle místa čerpání a realizace .............................. 47

3.3.3

Swot analýza .................................................................................... 51

3.3.4

Specifické problémy českého turismu ............................................. 52

3.4

Financování cestovního ruchu ................................................................ 53

3.4.1

Financování ve Španělsku ............................................................... 53

3.4.2

Financování v České republice ........................................................ 54

3.5

Financování Evropskou Unií ................................................................... 57

4

Výsledky a doporučení

60

5

Závěr

63

6

Literatura

64

Seznam příloh

71

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Postavení politiky cestovní ruchu v politickém systému

13

Obr. 2 Oblasti způsobilé pro cíl Konvergence a pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 19 Obr. 3

Schéma fungování multiplikačního efektu

22

Obr. 4 Komparace HDP z cestovního ruchu a celkového HDP, roční tempo růstu v %

23

Obr. 5

Schéma rozdělení druhů cestovního ruchu

26

Obr. 6

Turistické značky autonomních oblastí

32

Obr. 7

Autonomní oblasti Španělska

34

Obr. 8

Rozdělení celkový výdajů turistů 2010

41

Obr. 9

Národní cestovní ruch podle místa určení

43

Obr. 10 Rozdělení celkových výdajů českých návštěvníků v roce 2010 47 Obr. 11 Podíl zahraničních turistů na příjezdovém cestovním ruchu dle trvalého pobytu 2010

48

Obr. 12 Struktura výdajů zahraničních turistů v České republice v roce 2010 49 Obr. 13 Prostorové rozlišení a druhová skladba podpory cestovního ruchu 2007-2011

56

Obr. 14 Financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj 2007–2013

59

8

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Vymezení krajů a turistických regionů pro řízení cestovního ruchu v České republice 35 Tab. 2 Základní informace o zemích a jejich cestovním ruchu v roce 2010

36

Tab. 3

Cestování Španělů v rámci autonomních oblastí

39

Tab. 4

Mezinárodní turisté podle země původu 2009-2010 (tis.)40

Tab. 5

Počet realizovaných turistických cest v roce 2010

42

Tab. 6

SWOT analýza Španělska

44

Tab. 7 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízení dle krajů v roce 2010 50 Tab. 8

SWOT analýza České republiky

51

Tab. 9 Rozdělení podpory cestovního ruchu mezi jednotlivé programy

53

Tab. 10 Souhrnný přehled počtu projektů a financování za jednotlivé priority

54

Tab. 11 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013

58

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Cestovní ruch se v dnešní době stal velmi významným ekonomickým odvětvím. Pro mnoho lidí je cestování podstatnou a nezanedbatelnou součástí životního stylu. Důkazem je jistě fakt, že dle Světové organizace cestovního ruchu, jen mezinárodní cestovní ruch, tvoří 25-30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů lidí. Důvodů, proč tomu tak je, bychom našli mnoho. Jedním z hlavních, může být, mimo touhy po poznávání a objevování nových krajů, i dnešní hektický životní styl, který ve společnosti vyvolává zájem o materialismus, budování kariéry a úspěch ve společnosti. Každodenní shon, úsilí „ o dokonalost“, potřeba širokého společenského rozhledu a touha po nových zážitcích vede často k pocitu přepracovanosti a vyčerpání. Tito lidé pak rádi využijí služeb, jež jim nabízí cestovní ruch a vyhledají místa, kde mohou nejenom poznávat zajímavé kouty světa, gastronomii, odlišné životní styly, kultury, hodnoty, ale zároveň si odpočinout od každodenního stresu, načerpat energii a novou inspiraci. Tento prostor by jim měl poskytnout právě cestovní ruch. Po celém světě existuje nepřeberné množství zařízení, uskupení nebo organizací sloužící k těmto účelům. Tyto služby jsou různých úrovní a kvalit, dle druhů poskytovaných služeb a jejich poskytovatelů. Mnohdy se mezi poskytovateli najdou i méně zkušení jedinci, ale právě propojení těchto subjektů je velmi důležité pro správné fungování tohoto koloběhu. Turismus je neustálý vyvíjející se proces, který musí pružně reagovat na změny ve společnosti, které jsou ovlivňovány jednak politickými, ekonomickými a sociálními událostmi, ale také současnými trendy. V cestovním ruchu, který velmi flexibilně ovlivňuje světovou ekonomiku, je tedy nutno neustále sledovat, vyhodnocovat situaci, nepřetržitě vylepšovat a přizpůsobovat své služby aktuálním potřebám zákazníků. Toto téma jsem si vybrala nejen ze studijních, ale i z osobních důvodů. Španělsko jako jedna z evropských zemí oplývající bohatou kulturou a zkušenostmi v oblasti cestovního ruchu, jistě stojí za prozkoumání. Srovnáním turismu Španělského království s Českou republikou chci zjistit především to, kam a v jaké oblasti cestovního ruchu, by se naše země mohla nadále směrovat a zlepšovat. Mým cílem není srovnání Španělska a České republiky ve smyslu vyhodnocení lepší pozice na trhu, z hlediska poskytovaných služeb a nabídky v oblasti cestovního ruchu a oblíbenosti u turistů. Nehledě na to, že je velmi těžké srovnávat neporovnatelné. Obě země se pyšní jinými přírodními bohatstvími, mají velmi rozdílnou historii a i celkové podmínky pro rozvoj turismu. Mým úmyslem je naopak přijít na to, zda se lze systémem a fungováním cestovního ruchu ve Španělsku nechat pozitivně inspirovat a pokud ano, tak jakým způsobem.

10

Úvod a cíl práce

1.2 Cíl práce a metodika Tato práce komplexně popisuje politiku cestovního ruchu ve Španělsku. Rozebírá principy jejího fungování, kvality řízení této destinace, hloubkou spolupráce a celkové funkčnosti. Situace bude hodnocena z mnoha různých kriterií. Na základě zjištěných informací se tyto údaje budou porovnávat se současnou situací v České republice. Cílem je najít mezery nebo naopak silná místa, která lze za účelem porovnání, využít k vytvoření vhodných doporučení, přispívajících k efektivnějšímu řízení cestovního ruchu v České republice. V práci budou nejdříve popsány existující formy řízení. Dále bude následovat obecná teorie a definice cestovního ruchu, jeho postavení, subjektů, druhů a základních pojmů s ním souvisejících. V následující části bude popsáno řízení veřejné správy v obou zemích a také jejich administrativně-správní členění, které slouží nejen k získávání statistických dat, ale i k efektivnímu alokování prostředků. Praktická část bude zaměřena na analýzu celkové situace cestovního ruchu ve Španělsku a České republice, tak aby mohly být vytvořeny patřičné závěry. Nejdříve bude provedeno krátké zhodnocení činitelů ovlivňujících cestovní ruch, které poslouží k zjištění toho, jaké jsou v obou zemích podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Dále budou popsány druhy cestovního ruchu podle místa čerpání a realizace, na jejichž základě se zjistí, jaký podíl mají na celkových příjmech cestovního ruchu domácí či zahraniční turisté, které země mají největší podíl na počtu turistických příjezdů apod. Následovat bude SWOT analýza, která zhodnotí celkové silné a slabé stránky cestovního ruchu v obou zemích. Jako poslední bude popsán systém financování cestovního ruchu. Na základě všech uvedených informací se vytvoří doporučení pro Českou republiku, která by měla sloužit k lepšímu rozvoji zdejšího cestovního ruchu v budoucnosti.

Rešerše odborné literatury

11

2 Rešerše odborné literatury 2.1 Formy řízení Každý stát má od nepaměti určitou formu řízení. Toto řízení je důležité k tomu, aby mohl správě fungovat jako celek a tím plnit svou funkci. Jsou tedy vytvořena určitá pravidla, kterými se jeho občané musí řídit. Zároveň je určen příslušný rozsah, který udává, do jaké míry mají jeho občané volnost v rozhodování, a naopak do jaké míry musí poslouchat vyšší moc. V následujícím textu budou popsány právě existující způsoby řízení. 2.1.1

Soukromá správa

Jedná se o soukromoprávní vztahy mezi subjekty. Pro soukromou správu je charakteristické to, že k sobě může vázat pouze ty osoby, které s ní mají určitou dobrovolnou spojitost, např. členy určitého spolku či sdružení. Soukromá správa je řízena nejen právním řádem, ale také vlastními právními akty, jako jsou stanovy či organizační řády atd. (Eamos.cz, 2010) 2.1.2

Veřejná správa

Jedná se o určitý druh činnosti, jejichž cílem je řízení veřejných záležitostí ve státě tak, aby byly v souladu s veřejným zájmem. Tato správa je vykonávána pomocí příslušných institucí – organizací či úřadů. „V materiálním (funkčním) pojetí je veřejná správa činností státních nebo jiných veřejných institucí, která svým obsahem není ani činností zákonodárnou, ani soudní. Ve formálním (institucionálním, organizačním) pojetí je veřejná správa definována jako činnost orgánů označených jako správní úřady. Pojem veřejná správa je termínem nadřazeným a společným pro pojem státní správa, samospráva a ostatní veřejná správa.“ (Ministerstvo vnitra ČR, 2010) 2.1.3

Samospráva

Společenství lidí, které je organizované územně či jiným podobným způsobem. Řídí si své záležitosti samostatně a činí všechna rozhodnutí přímo nebo prostřednictvím volených orgánů. (Ministerstvo vnitra ČR, 2010)

2.2 Pravomoc Jedná se o všechny prostředky, které máme k dispozici k plnění nástrojů, kterými jsme byli pověřeni. Tedy oprávnění určitého orgánu vykonávat moc jemu svěřenou (pravomoc). Může se jednat o vydávání právních aktů nebo individuálních právních aktů, uzavíraní veřejnoprávních smluv, provádění dozoru či kontroly a v neposlední řade výkonu rozhodnutí.

12


Státní moc se realizuje v příslušné formě (normotvorné, individuálně rozhodovací atd. (Přenosil, 2008)

2.3 Působnost Je charakterizována jako okruh svěřených povinností, jenž může subjekt jako vykonavatel veřejné správy činit. Rozlišuje se přitom působnost věcná, územní a osobní. Z hlediska výkonu potom přenesená a samostatná. (Přenosil, 2008) 2.3.1

Samostatná působnost

Územní samosprávné celky (ÚSC), např. obce či kraje, mají právo spravovat záležitosti, jež se přímo týkají jejich zájmů či zájmů jejich občanů. ÚSC se při výkonu samostatné působnosti drží zákonů a jiných právních předpisů, které byly vydány taktéž na základě zákona. Své záležitosti vykonává svým jménem a na vlastní zodpovědnost. Stát a jeho orgány do této působnosti mají pověření zasáhnout pouze v případě, vyžaduje-li to ochrana zákona, a to pouze zákonem stanoveným způsobem. (Ministerstvo vnitra ČR, 2010) 2.3.2

Přenesená působnost

Příslušné územně samosprávné celky jsou zákonem pověřeny výkonem státní správy. Zajištění těchto úkolů je sice povinností státu, avšak prostřednictvím zákonů jsou přeneseny na ÚSC, které je musí vykonávat za podmínek a v rozsahu dle zvláštních zákonů. Spadají sem záležitosti týkající se veřejných zájmů celé společnosti. Nejvyšší orgán je orgán státu a všechny ostatní veřejné korporace jsou mu podřízeny. (Ministerstvo vnitra ČR, 2010)

2.4 Centralizace Výhradní právo rozhodování mají ústřední orgány. Nižší složky mají také určité právo rozhodovat, ale vždy se musí řídit podle regulí a směrnic. Většinou tedy pouze vykonávají pokyny. Výhodou centralizace je rychlé a jednotné rozhodování. Nevýhodou je především menší pružnost a snižování pocitu zodpovědnosti nižších orgánů. V cestovním ruchu je nevýhodou především nerespektování unikátních požadavků destinace. (Přenosil, 2008)

2.5 Decentralizace Přenesení pravomoci, působnosti i odpovědnosti za jejich výkon z vyšších úřadů na nižší složky. Ty se stávají samostatné a jsou pouze pod právním dohledem centra. (Přenosil, 2008)


13

V cestovním ruchu může tato změna vést ke vyšší efektivitě. Každý region je specifický, a proto musí mít i specifickou formu řízení. Centralizované vedení však není schopné tohoto řízení dosáhnout v žádoucí kvalitě.

2.6 Politika cestovního ruchu 2.6.1

Definice politiky cestovního ruchu

Profesor Walter Freyer definuje politiku cestovního ruchu jako: „cílené, organizované plánování, ovlivňování reality a budoucnosti turismu prostřednictvím různých nositelů (státních, soukromých a nadnárodních)“. Politika turismu je částí politického procesu. Při tomto procesu jsou nejprve definovány hlavní cíle a následně se utváří určitý systém, podle něhož bude těchto cílů dosahováno. Tento systém musí být ve shodě se všemi nositeli této politiky, a to jak ze sféry veřejnoprávní, soukromé, tak i neziskové. V jednotlivých zemích se systém politiky velmi často liší. Záleží především na jejich politickém uspořádání a dalších podmínkách jako je fungování právního systému země, hospodářská úroveň, podmínky pro podnikání atd. Politika je tedy přímo závislá na tom, do jaké míry je konkrétní země rozvinutá. Pro úspěšné koncipování a uskutečnění politiky CR je důležitý předpokladem mezioborový přístup (zohlednění na ni navazujících odvětví). Jaké má politika cestovního ruchu postavení v politickém systému je možno vidět na následujícím obrázku.(Tittelbachová, 2012)

Obr. 1

Postavení politiky cestovní ruchu v politickém systému Zdroj:Tittelbachová (2012)

Při vytváření politiky převládá socioekonomické stanovisko. Z ekonomického pohledu se politika turismu řadí do politiky hospodářské a částečně i sociální. Dále působí i v oblasti politiky regionální a finanční.

14


Politika cestovního ruchu je odlišná od ostatních hospodářských odvětví především tím, že její nositelé jsou organizace veřejnoprávní či jiné organizace s jejich podstatným podílem. Další odlišností je to, že kvalita produktů cestovního ruchu je plně závislá na komplexnosti služeb a vzájemném propojení jednotlivých subjektů. Tudíž pro správné fungování je nesmírně důležité správné definování postavení jednotlivých organizací a určení přesných cílů této politiky. (Tittelbachová, 2011) 2.6.2

Koncepty politiky cestovního ruchu

Existuje velké množství konceptů např. Mundt rozlišuje mezi plánovacím a procesní politikou. Tento výčet pochází z členění autorů Biegera a Kellera, kteří koncepty dělí na: strukturální, liberální, pragmatickou, univerzálně-plánovací a koncepční politiku cestovního ruchu. 1.

Pragmatická politika Proces cestovního ruchu je ponechán zcela bez státního vedení. Stát zasahuje pouze při potřebě řešení určitých problémů, jejich řešení je tak rychlejší a přesnější. Tato politika se využívá hlavně v prvních fázích rozmachu cestovního ruchu.

2.

Liberální politika Stát podporuje turismus a usměrňuje jeho chod jen tehdy, pokud to vyžadují jiné oblasti státní politiky, např. sociální či životní prostředí. Utváří ekonomické, legislativní a společenské podmínky pro soukromou správu.

3.

Koncepční politika Vychází z konceptu, ve kterém jsou uvedeny určité strategické cíle, podmínky a předpoklady pro dosáhnutí těchto cílů. Určují se i kompetence jednotlivých subjektů. Stát má v této politice různě velkou roli, záleží na konkrétní situaci (například v koncepčně dogmatické politice je jeho účast velmi významná).

4.

Univerzálně-plánovací politika Tato politika se využívá především v méně rozvinutých zemích. Stát podporuje převážně školství, kapitálové investice, dopravní infrastrukturu, služby spojené s cestovním ruchem a výstavbu cestovních zařízení. Zaměřuje se převážně na marketingové skutky, mířící na světové trhy.

5.

Komplexní politika Zakládá se na: „uplatňování multidisciplinárního celostního a síťového přístupu s převažujícím ekonomickým hlediskem.“ Cílem je nalezení jednotlivých politik pro oblast cestovního ruchu. (Tittelbachová, 2011)


15

Konceptů politiky cestovního ruchu je tedy mnoho a neexistuje obecné pravidlo pro to, který koncept je nejvhodnější. Záleží na konkrétní rozvojové fázi turismu v dané zemi a mnoha dalších okolnostech. 2.6.3

Nositelé politiky cestovního ruchu

Nositelé jsou všichni jednotlivci i skupiny, které se účastní politiky cestovního ruchu – participují na definici jejich cílů, stanovení plánů k jejich dosažení a uvedení nástrojů k jejich realizaci do pohybu. Dle Tittelbachové se mohou dále dělit podle: 1. Územní hierarchie:

2.

3.

4.

1.1. světové (EU, UNWTO, OECD) 1.2. národní (ministerstva, centrály CR) 1.3. regionální (regionální svazy) Právní stránky: 2.1. veřejnoprávní instituce (Evropská Unie, stát, kraje) 2.2. soukromoprávní orgány (profesní organizace, zájmová sdružení) 2.3. zájmové skupiny Odborné příslušnosti: 3.1. cestovní agentury a kanceláře 3.2. organizace destinačního managementu 3.3. turistická informační centra 3.4. hoteliéři 3.5. dopravní zprostředkovatelé 3.6. restaurační zařízení Organizační úrovně: 4.1. nadpodnikové 4.2. mezipodnikové 4.3. organizace destinačního managementu a jiné spolupracující podniky v destinaci 4.4. řetězce a spolupracující organizace cestovních kanceláří 4.5. řetězce a spolupracující organizace hotelového zařízení 4.6. řetězce a kooperující organizace restaurací 4.7. spojené koncerny cestovních kanceláří 4.8. svazy dopravců

16


2.6.4

Cíle politiky cestovního ruchu

Tyto cíle vychází z politického uspořádání v zemi a jejího ekonomickopolitického rámce. Nejdříve se zvolí koncept politiky turismu a poté se stanoví vertikální i horizontální dílčí cíle včetně kompetencí jednotlivých subjektů. Všechny cíle musí být reálné, měřitelné a vždy v souladu s již definovaným globálním cílem.(Tittelbachová, 2011) Konkrétní cíle jsou často uvedeny v jednotlivých dokumentech, které schvaluje vláda na určitá období. Španělsko vychází z dokumentu z Plan del Turismo Español Horizonte 2020 (Plán španělského cestovního ruchu v horizontu roku 2020). Tento plán podepsali jednotliví zástupci všech autonomních oblastí. Je založen na myšlence spolupráce celého sektoru cestovního ruchu – všech orgánů od regionální a místní správy, přes podnikatelský sektor, sociální organizace až po společnost obecně. V dokumentu se nejdříve provádí zhodnocení současného stavu cestovního ruchu, poté se popisují jednotlivé cíle a strategie k jejich dosažení. Hlavním cílem plánu je zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti cestovního ruchu ve Španělsku do roku 2020 tak, aby bylo dosáhnuto maximálního možného společenského blahobytu.(Plan del Turismo,2007 Česká republika se řídí střednědobým strategickým dokumentem s názvem: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR v období 2007-2013. Mezi hlavní priority koncepce patří: 1. 2. 3. 4.

Konkurenceschopnost regionálních a národních produktů CR Zkvalitnění a rozšíření infrastruktury a služeb CR Marketing turismu a rozvoj lidských zdrojů Vytváření organizační struktury CR Jedním z nástrojů naplnění koncepce je tzv. Národní program podpory cestovního ruchu. Hlavní myšlenkou programu je rozvoj turismu tak, aby byl dostupný pro všechny. Jeho podprogram má název: Cestovní ruch pro všechny a soustřeďuje se především na tvorbu nových turistických produktů. (mmr.cz,2012)

2.7 Politika cestovního ruchu EU Evropská unie je politické a ekonomické uskupení 27 evropských států. Žije zde 495 000 000 obyvatel. V jejím prostoru existuje jednotný trh a některé země přijaly i jednotnou měnu euro. Mezi hlavní cíle patří podpora lidských práv, svobody, demokracie, rovnosti a právního státu. (euroskop.cz 2012) Hrubý domácí produkt EU v roce 2010 byl 12 268 887 000 000 €. Žije zde zhruba 6 % světové populace, ale reprezentuje 20 % světového vývozu a dovozu. Mezi členskými zeměmi se realizují až dvě třetiny celkového obchodu EU. Nezaměstnanost v EU je nyní přibližně 7,5 %. Klesá počet lidí zaměstnaných v průmyslu a zemědělství a stoupá počet pracujících ve službách, tedy i v cestovním ruchu. (Europa.eu, 2012)


17

Turismus má přímý vliv na HDP společenství více než 4 %, nepřímý vliv pak více než 12 %. Zaměstnáno je v této sféře více než 12 % lidí, což činí více než 24 000 000 pozic. (Tittelbachová, 2011) Zakládající smlouvy Společenství novelizuje Lisabonská smlouva. V této smlouvě je obsažen i úsek specializovaný na turismus, který definuje roli EU jako doplňkovou k členským státům především k účelu podpory konkurenceschopnosti činitelů cestovního ruchu. EU uvádí do souladu a formuluje činnosti členských států v oblasti cestovního ruchu. (Tittelbachová, 2011) 2.7.1

Institucionální skladba

EU má pět hlavních orgánů s názvem: Evropská rada, Rada Evropské unie, Evropská komise, Evropský parlament a Evropský soudní dvůr. Turismus a jeho problematiku má na starost Rada pro konkurenceschopnost, která patří do jednoho z úseků Rady Evropské unie . Tato rada v určitých případech přijímá rozhodnutí spolu s Evropským parlamentem. Dále existuje poradní výbor pro turismus (Tourism Advisory Committee – TAC), který se schází několikrát ročně. Členy jsou zástupci ministerstev či jiných orgánů odpovědných za cestovní ruch v jednotlivých státech. (Tittelbachová, 2011) Výkonným orgánem EU je Evropská komise. Na řešení problematiky cestovního ruchu má zde pravomoc Generálního ředitelství Podnikání a průmyslu a jeho oddělení pro turismus (Tourism Development Unit). Evropský parlament tvoří poslanci, kteří jsou voleni podle jejich poměrného zastoupení. Cestovní ruch zde spadá do kompetence Výboru pro dopravu a turismus (TRAN). (Tittelbachová, 2011) Mezi základní dlouhodobé strategické dokumenty, které definují dlouhodobý koncepční přístup EU, patří především téma Turismus a zaměstnanost, dále dokument Společná práce pro budoucnost turismu v Evropě. Tyto dokumenty identifikují jednotlivé cíle pro rozvoj cestovního ruchu ve Společenství. (Tittelbachová, 2011) 2.7.2

Nomenklatura územních statistických jednotek

Územní statistická jednotka NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistic) byla vytvořena v EU za účelem vyrovnání hospodářských, sociálních a dalších rozdílů mezi regiony. Klasifikace obsahuje 6 úrovní NUTS (NUTS O, NUTS I, NUTS II, NUTS III, NUTS IV a NUTS V). Vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. NUTS se využívá ke statistickému monitorování, k analýzám sociální a ekonomické situace v regionech a zejména pro úkoly spojené s čerpáním ze Strukturálních fondů EU. (Businessinfo.cz, 2009)

18


2.7.3

Regionální politika Evropské unie

Tato politika bývá taktéž nazývána politikou hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). Zakládá se na tzv. principu solidarity, kdy bohatší státy přispívají chudším zemím. Snaží se tak dosáhnout jejich rozvoje a zvyšování kvality prostředí pro život. Jeden z jejich hlavních cílů je: „podporovat harmonický a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, ochranu a zlepšování životního prostředí na území EU.“ Tato politika se uskutečňuje pomocí Strukturálních fondů (pro chudé a znevýhodněné regiony) a fondu soudržnosti (pro chudší státy). Pro etapu 2007-2013 jsou definovány 3 cíle, jimž je vymezeno 347 000 000 000 € ve fondu soudržnosti : (strukturální-fondy.cz, 2012)  Konvergence Finance, které jsou vyčleňovány pro tento cíl, slouží hlavně rozvíjejícím se zemím a regionům. Slouží k dosažení lepšího ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti, podpoře dopravní infrastruktury, inovacím, informačním technologiím atd. Tento program se zaměřuje na typy regionů kde: HDP na hlavu nestouplo na více jak 75 % průměru Evropské unie, HDP na hlavu je vyšší než 75 % průměru Společenství, HND je nižší než 90 % průměru EU, a nebo se jedná o nejvzdálenější region. (Europa.eu,2o12) Španělské autonomní oblasti, které spadají pod program Konvergence je možno vidět na následujícím obrázku č. 2. Jmenovitě to jsou: Andalusie, Asturské knížectví, Extramandura, Galicie, Kastilie-La Macha a Muricie. V České republice sem patří všechny regiony soudržnosti kromě Prahy, jmenovitě: Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko.(strukturální-fondy.cz)


19

Obr. 2 Oblasti způsobilé pro cíl Konvergence a pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Zdroj: Europa.eu, 2012

 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Tento cíl má za úkol podpořit konkurenceschopnost a atraktivnost regionů, avšak jen těch, které nejsou velkou mírou znevýhodněné. Dále má napomáhat podnikání, rozvoji trhu práce a inovacím. Tato podpora se týká regionů na území NUTS I a NUTS II, které přesahují určité limity a proto se nezařadili do cílu konvergence. (Europa.eu,2o12) V České republice pod tuto úroveň spadá hlavní město Praha. Ve Španělsku jsou to autonomní oblasti, které jsou znázorněny modrou barvou na obr. č. 2. a to: Aragonie, Baskitsko, Kantábrie, Kastilie a León, Katalánsko, Madrid, Navarra, Valencie, Rioja, Baleárské a Kanárské ostrovy. (Europa.eu,2012)  Evropská územní spolupráce Cílem je podpora meziregionální, přeshraniční a mezinárodní spolupráce. Součinnost zde probíhá především v oblastech vývoje, výzkumu, životního prostředí, informační společnosti a sjednoceného vodního hospodářství. Maximální výše finanční podpory je 75 % výdajů a mohou ji čerpat regiony na úrovni NUTS III.(Europa.eu,2o12) Ve Španělsku odpovídá této úrovni všech 52 provincií. V České republice jí odpovídají kraje, kterých je celkem 14. (nsb.uib.no, 2012)

20

2.7.4


Evropská unie a Španělsko

Španělsko je členem Evropské unie od 1. 1. 1986. Je jednou z nejlidnatějších zemí EU, proto zde má poměrně velký počet zástupců a tedy i vliv na instituce EU. Španělsko má v Evropském parlamentu 5o křesel a 27 hlasů v Radě EU. Strukturální fondy jsou pro zemi velmi významné, velkou mírou přispěly na rozvoj a ekonomický růst země, především na začátku členství. Tyto peníze byly použity prioritně na zlepšení dopravní infrastruktury a omezení nezaměstnanosti. Španělsko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu 15.7.2008. (Euroskop.cz, 2012) V období 2007-2005 zde získalo 377 000 obyvatel finanční podporu na samostatnou výdělečnou činnost a sociální hospodářství. Více než 2 500 000 lidí dále získalo podporu ve formě možnosti dlouhotrvajícího školení. (ec.europa.eu, 2012) V letech 1994–2004 bylo ze strukturálních fondů financováno více než 1200 km silnic a dálnic. Úspora času spojená s touto investicí se odhaduje na 1,2 milionu jízdních hodin za rok. Později v období 2000–2006 byla rozšířena vysokorychlostní železniční síť o 850 km. Celkově bylo v tomto období investováno 4 000 000 000 € na výzkum a vývoj, inovace a informační technologie. Následující období 2007–2013 bylo rozděleno více než 35 000 000 €. Španělsko má 45 programů v cíli konvergence. Oproti minulému období se počet regionů spadající pod program konvergence snížil z 59 % na 37 % a bylo jednoznačně více investováno do výzkumu a vývoje. Dále se programy zaměřují na odstranění zbývající mezery v dopravní infrastruktuře a problém s vysokou nezaměstnaností. (ec.europa.eu, 2012) Pro ekonomickou úspěšnost regionu je rovněž důležitá spolupráce s ostatními státy. Španělsko je nyní zapojeno do 6 programů územní spolupráce - 2 programy se týkají přeshraniční spolupráce s Francií a Portugalskem a 4 - mezinárodních programů spolupráce1 INTEREGIVC, INTERACT, URBACT II, EPSON/ORATE. (ec.europa.eu, 2012) Dále podle stránek interact-eu.net je Španělsko zapojeno i do Jihozápadního mezinárodního programu spolupráce. 2.7.5

Evropská unie a Česká republika

Česká republika vstoupila do Evropské unie později – 1. května 2004. V Evropském parlamentu má 22 křesel a 12 hlasů v radě EU. Lisabonská smlouva zde začala platit 1. 12. 2009. (euroskop.cz, 2012) V letech 2004-2006 EU investovala 2 600 000 000 €, tyto finanční prostředky byly zaměřeny na zlepšení tržního prostředí, dopravní infrastruktury a vyšší flexibilitu trhu práce. Díky těmto investicím se pomohlo vytvořit více než 30 000 pracovních míst a podpořit více jak 3000 malých a středních podnikatelů. V oblasti komunikačních a informačních technologií bylo realizováno více než 300 projektů. (ec.europa.eu, 2012) INTERREG IV C – slouží k výměně zkušeností a praxe z regionů, INTERACT – napomáhá plánům spolupráce v řízení podniků, URBACT (I-II.) – tématické městské sítě, EPSON/ORATE – pozorovací síť ve sféře vesmírných projektů 1


21

V letech 2007-2013 zde bylo alokováno přibližně 26 700 000 000 € prostřednictvím 17 operačních programů. Nejvíce cca 10 000 000 000 € bylo věnováno na zlepšení životního prostředí, dopravu (7,7 mld. €) a podporu podnikání (cca1,5 mld. €). (ec.europa.eu, 2012) Česká republika se zapojuje do 9 programů spolupráce – 5 je přeshraniční spolupráce s Polskem, Rakouskem, Slovenskem a z Německa se jedná o Bavorsko a Sasko. Dále je zapojena do Středoevropského mezinárodního programu spolupráce a tří mezinárodních programů spolupráce- EPSON, INTERREG IVC, a INTERACT II. (ec.europa.eu, 2012)

2.8 Cestovní ruch a základní pojmy s ním související 2.8.1

Cestovní ruch

Může být označován také jako turismus či turistický průmysl. Jedná se o široký komplex činností, které provádí celá řada subjektů. V celém světě patří cestovní ruch mezi nejvýznačnější hospodářská odvětví. Význam tohoto sektoru můžeme pozorovat na ekonomických ukazatelích. Nejnovější zpráva světové organizace cestovního ruchu popisuje stav v roce 2011, kdy je toto odvětví přímo zodpovědné za 5 % světového hrubého domácího produktu. Na světovém vývozu se pak podílí šesti procenty. Zaměstnána je zde přitom každá dvanáctá osoba. (unwto.org, 2012) Mezinárodní turistické příjezdy v roce 2011 oproti roku 2010 vzrostly o 4,4 % na 980 000 000. Tento růst byl dosažen i přes stagnaci světového ekonomického růstu, která byla způsobena mimo jiné situací v Japonsku, na Blízkém východě a v Severní Africe. V ekonomicky vyspělých zemích byl zaznamenán růst o 5% oproti rozvojovým zemím, kde bylo pouze 3,8 %. (unwto.org,2012) V Evropě bylo v roce 2011 zaznamenáno 530 000 000 příjezdů. Můžeme z toho tedy vyvodit, že Evropa se podílí na celkovém počtu příjezdů rovnými 54 %.(unwto.org,2012) Mezi deseti nejlepšími turistickými destinacemi příjmy výrazně vzrostly v Hong Kongu (25 %), Spojených státech amerických (12 %), ve Španělsku (9 %) a ve Velké Británii (7 %). (unwto.org,2012) Existuje celá řada definic cestovního ruchu. Za mezník v definování CR lze považovat konferenci Světové organizace cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organization), která se konala v roce 1991. Došlo zde k vymezení většiny používaných pojmů z oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch je tedy podle UNWTO: „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“. Z této definice tedy vyplývá, že cestovní ruch je spojen s dočasným přemísťováním osob, a to za jiným účelem, než za prací či dlouhodobou migrací. (CzechTourism, 2011)

22


Další významná definice dle Mezinárodního sdružení vědeckých expertů cestovního ruchu AIEST je CR: „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání“. Mezi specifické rysy CR patří tzv. multiplikační efekt, který způsobuje, že každé jedno pracovní místo otevírá možnost vzniku v průměru dalším třem pracovním příležitostem z různých oborů činností. Může se jednat o kvalifikované profese nebo řemeslné či kulturně-umělecké činnosti atd.

Obr. 3

Schéma fungování multiplikačního efektu Zdroj: Vlastní práce, Geographyfileldwork.com (2012)

Jak je možno vidět z tohoto schématu, při vytvoření nového hotelu či jiného zařízení, sloužícího pro provoz CR, se současně utváří nové pracovní místa. Přilákání více turistů s sebou přinese i nároky na další doprovodné služby. Tyto služby však budou poskytovat i jiné jednotky něž toto zařízení, jako například různé podniky či společnosti. Firmy tak nepřímým způsobem (návazně na nové zařízení) vytvoří další pracovní místa v této lokalitě. To povede k celkovému nárůstu příjmů a investicí. Jedná se tedy o již zmiňovaný multiplikační efekt CR. Ve Španělsku, podle údajů z dokumentu Plan Turismo Español 2020, je tento efekt velmi silný hlavně ve strategických odvětvích – stavebnictví a životním prostředí, ale i v jiných souvisejících odvětvích. V České republice tento efekt působí taktéž v těchto odvětvích, ale ne tak výraznou měrou. Turistický průmysl je tedy průřezovým odvětvím a má přímý i nepřímý vliv na spoustu dalších odvětví jako je doprava, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování,turistické informační systémy a další služby CR. (Vajčnerová, 2011)


2.8.2

23

Význam cestovního ruchu ve Španělsku

V roce 2009 byl podíl odvětví cestovního ruchu na hrubém domácím produktu 9,9 %, což je suma 103 584 000 000 €. V roce 2010 španělský statistický úřad odhaduje jeho podíl na 10,2 % (106 735 000 000 €). (Ine.es, 2012) Nejvyšší podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu Španělska byl v roce 1999 celých 11,7 %, nad tento se již nezvedal a začal postupně klesat. Od roku 2007 je tento pokles velmi strmý a v roce 2009 klesl na jeho historické minimum 10,3 %. (expansion.com, 2010) Jak se vyvíjel hrubý domácí produkt a odvětví cestovního ruchu v průběhu let, můžete vidět na následujícím obrázku.

Obr. 4

Komparace HDP z cestovního ruchu a celkového HDP, roční tempo růstu v % Zdroj: Vlastní práce, Exceltur

Z obrázku je patrné, že tempo růstu HDP cestovního ruchu (syntetický index) od roku 2006 prudce klesalo. Nejvyšší pokles byl zaznamenán v roce 2009. Tato situace se odráží od celkového hrubého domácího produktu, který rovněž klesal a to mimo jiné ve spojení s ekonomickou krizí. Krize měla významný dopad na cestovní ruch, hlavně kvůli poklesu spotřeby turistických služeb. Podle výkonného víceprezidenta sdružení Exceltur2 José Luise Torera to, že již téměř 10 let roste odvětví cestovního ruchu méně než celkový HDP, znamená, že toto odvětví nemá problémy pouze v souvislosti s ekonomickou krizí. (expansion.com, 2010)

EXCELTUR je neziskové sdružení vytvořené v současnosti 24 nejvýznamnějšími skupinami španělského cestovního ruchu, např. odvětví letecké dopravy, silniční, železniční a námořní dopravy, cestovních kanceláří a agentur, zábavních parků atd. (exceltur.org,2012) 2

24

2.8.3


Význam cestovního ruchu v České republice

Hrubý domácí produkt cestovního ruchu v roce 2009 byl 100 523 000 000 Kč, což je přibližně 2,9 % celkového hrubého domácího produktu. V roce 2010 byl zjištěn pokles na 100 253 000 000 Kč. Procentuální podíl na hrubém domácím produktu činil 2,7 %. Celkově od roku 2004, kdy byl podíl 3,6 %, stále postupně klesá. Může to být způsobeno upadajícím zájmem turistů o naši zemi jako turistickou destinaci. (czso.cz, 2012) 2.8.4

Základní pojmy cestovního ruchu

Subjekty, jenž využívají služeb cestovního ruchu se dělí na turistu, návštěvníka, výletníka a rezidenta:  Výletník – v destinaci se zdrží pouze jeden den, aniž by využil služeb přenocování  Turista - je návštěvník, který zůstane v dané destinaci alespoň 24 hodin ne však déle než 1 rok. Účel jeho cesty není výkon placené práce.  Návštěvník – osoba cestující do místa, které není jejím trvalým bydlištěm na dobu, která nepřekračuje 12 měsíců a za účelem jiným, než je výdělečná činnost. V tomto smyslu jsou pojmy návštěvník a turista velmi podobné. Ovšem návštěvníkem může být i výletník.  Rezident – je to osoba, která v destinaci žije alespoň jeden rok. Pro účely domácího cestovního ruchu pak alespoň 6 měsíců. (Vajčnerová, 2011) Stejného členění využívá i španělský statistický úřad ve svých datových analýzách. Při sestavování služeb cestovního ruchu se využívá tzv. balíčku služeb cestovního ruchu. Tento produktový balíček se prodává v cestovních kancelářích nebo agenturách za jednotnou cenu, která zahrnuje 2 a více služeb (doprava, ubytování apod. (Vajčnerová 2011). Satelitní účet cestovního ruchu má za cíl zjišťovat vliv politiky na národní ekonomiku. Je tedy ekonomický účet, který má za cíl znázornit sociální a ekonomické aspekty cestovního ruchu. Účet je sestaven tak, že je možné porovnávat výkony jednotlivých odvětví. (Vajčnerová 2011). V roce 1999 dostala Česká Republika za úkol sestavit Satelitní účet cestovního ruchu (TSA). Všechny podmínky, které zahrnovaly i pravidelné šetření, byly splněny až v roce 2005. (Český statistický úřad, 2012) Metodika sestavení tohoto účtu byla ošetřena v roce 2000 pomocí manuálu TSA-RMF na kterém se dohodly organizace Eurostat, OECD, OSN a WTO. Tourism Satellite Account: Recommended Methodological je tedy základním návodem sloužícím k sjednocení metodiky pro jednodušší porovnávání vlivu cestovního ruchu v jednotlivých zemích. (Český statistický úřad, 2012)


25

Španělská vláda postupuje podle dokumentu: Spanish Tourism Satellite account: Methodological note pocházející z roku 2004. Sbírá a zpracovává informace přitom již od roku 1995. (Instituto Nacional de Estadística, 2012) Z účtu TSA bude vycházet i v pokračování práce. 2.8.5

Druhy cestovního ruchu:

Podle Vajčnerové 2011 se dělí cestovní ruch na níže uvedené: 1.

Podle místa čerpání služeb CR a vztahu k platební bilanci: 1.1. Domácí Osoby, které trvale sídlí uvnitř země a nepřekračující její hranice. Ve vztahu k platební bilanci můžeme domácí CR označit domácí spotřebu. 1.2. Zahraniční Při tomto druhu cestovního ruchu dochází k překročení hranic jednoho či více státu. Můžeme jej dále dělit na: 1.2.1. Aktivní (incoming) Zahraniční turisté přijíždí do země a čerpají služby, za které platí cizí měnou. Dochází k zvyšování devizových příjmů. Můžeme jej tedy označit rovněž za export služeb. 1.2.2. Pasivní (outcoming) Domácí turisté vyjíždí do zahraničí a zde utrácejí své prostředky. Dochází k devizovým výdajům. Jedná se import zahraničních služeb.

2.

Podle místa realizace služeb: 2.1. Vnitřní – patří sem domácí a aktivní CR (příjezdový). 2.2. Národní (national tourism) – můžeme zde zařadit domácí a pasivní CR (výjezdový) 2.3. Mezinárodní (international tourism) - jedná se o ty druhy CR, při kterých překračujeme hranice státu, tzn. aktivní a pasivní CR

26


Obr. 5

Schéma rozdělení druhů cestovního ruchu Zdroj:Czso.cz (2006)

3.

Podle způsobu financování: 3.1. Volný Účastník si hradí veškeré služby sám za cenu stanovenou dohodou, zařízení jsou volně přístupné. Při volném CR není účast ničím podmíněna. 3.2. Vázaný Oproti předchozímu je účast vázána např. členstvím v určitém klubu či organizaci. Účastníci většinou hradí jenom část této služby a druhou polovinu hradí z určitých společenských fondů.

4.

5.

Podle délky pobytu 4.1. Krátkodobý – méně než 3 přenocování 4.2. Dlouhodobý – více než 3 přenocování Podle počtu účastníků 5.1. Individuální – turista se účastní sám nebo maximálně s rodinou 5.2. Kolektivní – účastní se více osob, skupina či klub

6.

Podle způsobu zabezpečení cesty 6.1. Organizovaný Zajišťují jej cestovní kanceláře nebo jiní zprostředkovatelé. 6.2. Neorganizovaný Vše si zařizuje účastník sám, v současné době stále oblíbenější varianta.


2.8.6

27

Formy cestovního ruchu

Existuje nespočet oblastí, na které se můžou organizátoři cestovního ruchu zaměřit. Mezi základní formy(Vajčnerová, 2011) patří: 1. Rekreační Slouží k obnovení sil člověka. Nejčastěji bývá realizován v přírodě či jiném vhodném rekreačním prostředí. Může být doplněn jinými rekreačními aktivitami, jako jsou např. ne příliš náročné sportovní aktivity. V současné době při moderním způsobu života má stále větší význam. 2.

Sportovně-turistický

3.

Jedná se o vykonávání různých sportovních činností. Tyto aktivity účastníci buď přímo vykonávají - aktivní, anebo se jich účastní pasivně, například jako diváci. Často se přitom váže na roční období. Někdy je potřeba mít určitý stupeň fyzické kondice v závislosti na druhu sportu. Kulturně poznávací

4.

Je zacílený na poznávání jedinečného kulturního dědictví, jako jsou tradice, zvyky a historie. Konkrétně může mít formu návštěv různých galerií, výstav, divadelních festivalů, muzeí a jiných společenských akcí. Tato forma cestovního ruchu přispívá ke zvyšování odborné a kulturní úrovně lidí. Léčebný a lázeňský Je určený nemocným, ale i zdravým lidem za účelem nejen léčby, ale i regenerace a načerpání nových sil. Tato léčba probíhá v jejich volném čase a často bývá uskutečňována pod odborným lékařským dozorem. K největšímu rozmachu tohoto CR dochází na místech, kde se nachází přírodní léčivé zdroje. (Hesková, 2006)

5.

Ostatní specifické formy Forem cestovního ruchu je opravdu mnoho. Ve skutečnosti se však většina nevyskytuje samostatně, ale ve vzájemné kombinaci, kde jeden druh většinou převažuje. Můžeme zde dále zařadit například: gastronomický, pěší a cykloturistika, adrenalinová turistika, golfová turistika, rybolov, chatařský a chalupářský, kongresový, incentivní (motivační, organizován převážně firmami pro zaměstnance), mládežnický, seniorů, městský. V současné době je stále oblíbenější venkovský aneb „rurální cestovní ruch“. Ten se dělí na agroturistiku (CR spojený s pobytem na farmě) a ekoagroturistiku (jedná se o farmy, které hospodařící ekologicky v souladu s myšlenkou zachování rovnováhy v přírodě). Tento druh cestovního ruchu je populární především u rodin s malými dětmi. (Vajčnerová, 2011)

28


2.8.7

Činitelé ovlivňující cestovní ruch

Tyto faktory mají důležitou roli v hodnocení cestovního ruchu v dané zemi. Při jejich analýze se klade důraz především na ty, které mají dlouhodobou ekonomickou využitelnost. Hesková (2006) pro ně používá označení: „okolí systému cestovního ruchu“. Podle Vajčnerové (2012) se dělí do třech skupin a to na: lokalizační, realizační a selektivní. Dělení je však u obou zdrojů velmi podobné a tento výčet je sestaven jejich porovnáním. 5.1. Lokalizační faktory Jsou určeny územím, v kterém se určitý stát nachází. Tyto faktory jsou víceméně dané, a tudíž je není možné příliš měnit. Podle analýzy těchto faktorů je možné určit, jaký druh cestovního ruchu je pro dané území nejvhodnější. Ten se zde pravděpodobně bude nejvíce realizovat. Dále je možné rozpoznat i to, zda bude turismus ovlivněn sezónní složkou či nikoliv. Těmito faktory se ve skutečnosti popisuje to, co návštěvník na dané zemi chce vidět. Lokalizační faktory se dále dělí na: 5.1.1. Přírodní podmínky Hodnotí se zde klimatické poměry, charakteristiky terénu, přírodní atraktivity, fauna a flóra. Dále se přihlíží i na celkový estetický dojem z krajiny. Jeho určení je však spíše subjektivní. Cestovní ruch je přímo závislý na přírodních atraktivitách. Na každém území musí být udržována rovnováha všech prvků přírody v souladu s pravidly ekologicky šetrného zacházení. To je nezbytné pro zachování dlouhodobého udržitelného rozvoje území. 5.1.2. Společenské atraktivity Tyto atraktivity jsou vytvořeny především činností lidí. Jedná se o místní kulturní a historické památky, slavnosti, události, zvyky, gastronomii či uměle vytvořené atrakce. 5.2. Realizační faktory Faktory určují, zda a do jaké míry je daná oblast dosažitelná (doprava) a jakým způsobem lze využít její nabídky (infrastruktura služeb). Dalším označením, které se používá je materiálně-technická základna nebo technicko-technologické prostředí. Z pohledu návštěvníka zde hodnotíme, zda a jak bude moci využít příslušných služeb, pokud se k dané cestě rozhodne. 5.2.1. Doprava Zajišťuje spojení mezi výchozím místem účastníka a cílovou destinací. Měla by být co nejvíce bezpečná, rychlá a pohodlná. V dopravní infrastruktuře se analyzuje úroveň dopravy, existen-


29

ce a vybavenost sítě dálničních tahů, železniční sítě, lodní přepravy, hustota letišť a frekvence všech těchto spojů. 5.2.2. Infrastruktura služeb Pro efektivní fungování CR musí mít území dostatečnou kapacitu a kvalitu nabízených služeb. Mezi tyto služby patří především ubytování, stravování a přeprava. Zjišťuje se například počet návštěvníků, lůžek, směnárenské a bankovní služby atd. 5.3. Selektivní faktory Můžeme je nazývat také faktory stimulační, protože podněcují vznik a rozmach turismu v dané destinaci. Určují nám, zda návštěvník vůbec na dané území dorazí a jaký druh návštěvníka to bude. 5.3.1. Objektivní stimulační faktory Dělí se na a demografické:

ekonomické,

politické,

administrativní

Do ekonomických faktorů patří například směnitelnost peněžní měny, míra investic do CR a příležitosti k čerpání dotací. Neméně významný je také podíl turismu na hrubém domácím produktu, výdaje obyvatelstva na cestovní ruch aj. Souhrn těchto hlavních ukazatelů je uveden v satelitním účtu cestovního ruchu. V politických faktorech se zkoumá především politické uspořádání v dané zemi, zda jsou zde mírové podmínky, volný pohyb osob, zboží apod. Návštěvníci nesmí být ohroženi na zdraví či majetku. Tato situace by mohla vést k nespokojenosti turistů a následkem toho i výrazným finančním ztrátám státu. Administrativní podmínky popisují zákony, vyhlášky a nařízení v zemi. Konkrétně se může jednat především o devizové a celní předpisy, pasové podmínky apod. Demografické skutečnosti sledují počet obyvatel, jejich ekonomickou aktivitu, střední délku života a také urbanizaci. 5.3.2. Subjektivní stimulační Jedná se především o psychologické faktory, které ovlivňují spotřebitelské chování. Důležitá je zde především image destinace, propagace a marketing. Za účelem dobrého renomé, dochází k propojování partnerů či utváření tzv. networkingu neboli síťování. (Vajčnerová, 2011)

30


2.8.8

Destinace

Pojem destinace byl definován mnoha subjekty. Podle výkladového slovníku cestovního ruchu Pasáková, Zelenka (2002) se jedná o: „cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. Jde v širším slova smyslu o země, regiony, lidská sídla a další oblasti, typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“ Destinace lze také vymezit čistě geograficky, jak ji definují Vystoupil a Šauera (2006) „územní celek, který se vyznačuje společným postupem při využívání potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, sdílenou kapacitu území pro tento rozvoj (únosnou mírou aktivace zmíněného potenciálu), společným životním cyklem cestovního ruchu a společnými procesy cestovního ruchu (destinační procesy)“. Jak již bylo naznačeno - destinace je určité vymezené území, které se vyznačuje společnými rysy. Vymezujeme jej za účelem co nejefektivnějšího řízení území, jeho správy a také např. získání konkurenční výhody atd. Každá destinace nabízí specifické služby v závislosti na svém potenciálu.(Vajčnerová, 2009) Aby destinace cestovního ruchu správně fungovala, musí disponovat: 1. 2.

3.

Atraktivitami CR (přírodními, historickými, kulturně-společenskými) Infrastrukturou 2.1. Všeobecnou (dopravní dostupnost a komunikace) 2.2. Cestovního ruchu (směnárny, turistické centra atd.) 2.3. Suprastrukturou CR (stravovací a ubytovací zařízení) Administrativně-organizační vybaveností Představují ji organizace veřejné a státní správy, profesní asociace či sdružení, podnikatelské subjekty a hospodářská komora. (Petříčková, Studnička, Vrcholová, 2012) 2.8.9

Destinační management

Každá destinace je určitým způsobem spravována. V souvislosti s tímto faktem existuje pojem destinační management. Jedná se o formu řízení určité oblasti (destinace) za účelem zvýšení efektivnosti aktivit spojených s cestovním ruchem a jeho udržitelným rozvojem. Cílem je organizování, vytváření spolupráce a plánů pro strategický rozvoj, využívání podpůrných fondů a koordinování činnosti jednotlivých zájmových skupin. Mezi tyto skupiny se může například řadit místní obyvatelstvo, poskytovatele služeb atd. To vše za účelem udržení konkurenceschopnosti na trhu. (Vajčnerová, 2009) Organizace destinačního managementu (Destination Management Organization – DMO) jsou jednotky, které se nachází v místě destinace. Zabývají se veškerou činností související s cestovním ruchem, ať už se jedná o zřizování zá-


31

jezdů, zajišťování vhodné infrastruktury, poskytování informací atd.(Travel Industry Dictionary, 2012) 2.8.10 Veřejná správa cestovního ruchu Španělska Ve Španělsku se turismem zabývá Ministerstvo průmyslu, turismu a obchodu. Tento orgán mimo jiné schvaluje naplánované výdaje do turistického ruchu, jejich rozdělování a zajišťování čerpání dotací z EU atd. (minetur.gob.es, 2012) Institut cestovního ruchu s názvem TURESPAÑA je hlavní správní jednotkou, která zastupuje centrální vládu. Má na starosti propagaci Španělska v zahraničí jako turistickou destinaci. Za tímto účelem vykonává především tyto aktivity:  Plánování, realizace a rozvoj všech aktivit zaměřených na podporu cestovního ruchu se zaměřením na mezinárodní trhy  Marketingovou podporu produktů CR ve spolupráci s regionálními a místními orgány a soukromým sektorem  Stanovení strategie, investicí a plán jednotlivých akcí Ke splnění těchto marketingových a propagačních cílů využívá svých 33 turistických kanceláří, které jsou rozmístěny v zahraničí jako součást španělským ambasád či konzulátů. Cíle na řízení marketingu jsou uvedeny v operačním plánu, který je sestavován jednou ročně.(tourspain.es,2012) Sběr, šetření a vyhodnocování všech faktorů ovlivňující cestovní ruch neboli v širším smyslu statistických dat provádí Institut pro studium cestovního ruchu (El Instituto de Estudios Turísticos). Institut pracuje pod záštitou ministerstva i španělského institutu cestovního ruchu. (tourspain.es,2011) Španělsko je rozděleno na části, které se nazývají autonomní oblasti. Označením se nazývají oblasti, které mají společné historické, kulturní či ekonomické vlastnosti a řídí své území samosprávně, formou autonomního společenství. To je možné pouze při dodržení určitých podmínek uvedených v zákoně. Každá autonomní oblast má své stanovy, ve kterých jsou uvedeny základní pravidla pro její fungování. Musí v nich být: 1. Název společenství a to tak, aby co nejvíce odpovídalo jeho historické roli 2. 3. 4.

Územní hranice tohoto společenství Název, způsob organizace a sídlo autonomních institucí Způsob převzetí iniciativy místních korporací Autonomní společenství neznamená žádné společenské či ekonomické výhody oproti jiným oblastem. Všichni Španělé totiž mají stejná práva a povinnosti v každé části svého území. (The Spanish Constitution, 1978) V zemi tedy existují různé centra legislativy. Jednotlivé autonomie mohou rozhodovat o řízení cestovního ruchu jen v jejich rámci. Rozsah pravomocí v jednotlivých oblastech se různí.

32


Stát nemá v tomto směru žádné výlučné pravomoce, ale to neznamená, že do rozhodování nemůže zasahovat. Stát přímo nebo nepřímo řídí:  Mezinárodní vztahy, ačkoliv autonomní oblasti jsou o vývoji informovány a přijímají příslušná opatření v rámci své působnosti  Utváří normy a předpisy, které autonomní oblasti dodržují  Určuje podmínky pro získání, vydání a uznání kvalifikací cestovního ruchu (Riánsares López Muñoz, 1999) Na autonomní oblasti jsou převedeny kompetence v oblasti cestovního ruchu a vznikají tak samostatné turistické produkty jako je Andalusie, Baleárské ostrovy a další jako samostatné „značky“. V každém regionu se více nebo méně odlišují jeho typičtí návštěvníci tzv. segment. Podle této segmentace vytváří autonomní oblasti své strategie v oblasti turismu, a proto se tyto strategie často v jednotlivých autonomiích vzájemně odlišují. Tato diferenciace probíhá za účelem vytvoření značky. (imagenturistica.wordpress.com, 2012)

Obr. 6

Turistické značky autonomních oblastí Zdroj: Imagenturistica.wordpress.com

2.8.11

Veřejná správa cestovního ruchu České republiky

Hlavním koordinačním a metodickým orgánem, který má ČR na starosti všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu, je Ministerstvo pro místní rozvoj. „Důležitým cílem ministerstva je využít legislativní nástroje při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, a pomocí jasných pravidel dosáhnout lepší ochrany spotřebitele a stanovit pravidla pro provoz cestovních kanceláří a agentur.“ Jako jeden z významných nástrojů pro činnost ministerstva slouží střednědobý strategický dokument: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. (Ministerstvo pro místní rozvoj,2012) Ministerstvo spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi CR a prezentuje naši zemi na veletrzích, odborných konferencích a jim podobných


33

akcích. Zároveň uskutečňuje množství projektů k rozvoji cestovního ruchu, financovaných ze strukturálních fondů EU. (Ministerstvo pro místní rozvoj,2012) Státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj ČR je česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Tato agentura byla zřízena v roce 1993 a jejím úkolem byla propagace České Republiky v zahraničí. Později, v roce 2003 se toto poslání rozšířilo a cílem je nyní i tuzemský trh. CzechTourism se zaměřuje především na podporu domácího a příjezdového cestovního ruchu. Využívá k tomu různé partnery, jako jsou města, obce, domácí turistické regiony a také podnikatelské subjekty. Jako jeden z příkladů může sloužit dlouhodobá propagace regionálních akcí, které centrála vybírá spolu se zástupci krajů. (CzechTourism, 2012) Mezi konkrétní oblasti CR, na které se agentura zaměřuje při propagaci, patří mimo jiné: lázeňství, kongresová a inscentivní turistika, gastronomie a golfová turistika. Nejnovějšími trendy jsou aktivní a zážitková dovolená a poznání bohatství naší historie. (CzechTourism, 2012) Z hlediska organizace a řízení mají nejvýznamnější pozici tyto 2 typy regionů: 1.

Administrativně správní regiony

2.

Jsou součástí většího správního území, většinou státu. Jejich hranice se určují obecně závazným rozhodnutím, které vydávají oficiální orgány státní správy. Této úrovni odpovídají kraje. Regiony cestovního ruchu Region CR je přirozený územní celek, který je využitelný pro turismus. Jedná se o specifické území. Má určité vlastnosti jako jsou: 2.1. homogenní geomorfologické a geografické území, které se liší od ostatního 2.2. disponuje kulturně historickým dědictvím 2.3. má prvky návazné vybavenosti místa 2.4. je v něm určitý životní styl, zvyky a historický vývoj Této úrovni v České republice odpovídají turistické regiony či turistické oblasti. (Petříčková, Studnička, Vrchotová, 2012)

34


2.8.12 Administrativně-správní členění Španělska Španělsko je členěno na 17 autonomních oblastí, tyto oblasti jsou znázorněny na obrázku pod textem.

Obr. 7

Autonomní oblasti Španělska Zdroj: librosvivos.net

Autonomní oblasti se dále dělí na 52 provincií (47 leží na Iberském ostrově, 1 na Baleárských ostrovech a 2 na Kanárských ostrovech) a 2 enklávy Ceuta a Melilla na marockém pobřeží, které mají statut autonomních měst. 2.8.13 Administrativně-správní členění České republiky 1.

Kraje Česká republika se od roku 2000 dělí na 14 krajů. Úkolem krajů je zajistit co nejlepší rozvoj svého území včetně rozvoje místního turismu.


2.

35

K tomuto úkolu jsou jim svěřeny veškeré potřebné kompetence, odpovědnost i zdroje, se kterými mohou zacházet. Regiony Turistických regionů je v ČR 17. Velmi často vznikají samovolně a nemají tudíž přesně určené hranice. Oproti krajům regiony nemají stanovenou řídící složku, pravomoci ani finanční zdroje. (Zdroj: Petříčková, Studnička, Vrcholová, 2012) Tab. 1

Vymezení krajů a turistických regionů pro řízení cestovního ruchu v České republice

Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Turistický region Praha Střední Čechy, Český ráj Jižní Čechy, Šumava Plzeňsko a Český les, Šumava Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj, Krkonoše a Podkrkonoší Krkonoše a Podkrkonoší, Královéhradecko, Český ráj Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Střední Čechy a Jeseníky Východní Morava Severní Morava a Slezko (Zdroj: Petříčková, Studnička, Vrcholová, 2012)

Jak je možno vidět v tabulce na území jednoho kraje se někdy vyskytují 2 turistické regiony. V Královéhradeckém jsou 4 a v Libereckém kraji je jich dokonce 5. Nebo naopak jeden turistický region leží na území až 3 krajů. Vzniká tedy na rozdíl od Španělska problém s nesourodostí hranic krajů a turistických regionů a tím i komplikované rozprostření finančních prostředků. 3. Turistické oblasti Regiony se dále dělí na turistické oblasti. Jejich celkový počet je v 42. (Tourism.cz, 2012)

36

Praktická část

3 Praktická část 3.1 Základní informace Tab. 2

Základní informace o zemích a jejich cestovním ruchu v roce 2010

Název Hlavní město Státní zřízení Rozloha Počet obyvatel Hrubý domácí produkt HDP turismu Podíl CR na HDP (%) Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet zaměstnanců CR Míra nezaměstnanosti

Španělské království Madrid Parlamentní konstituční monarchie 504 782 km2 47 190 493 1 051 342 000 000 € (26 577 952, 76 mil. Kč)3 106 735 000 000 € (2 698 260,8 mil. Kč) 10,2 %

Česká republika Praha Republika 78 867 km2 10 548 527 3 778 880 000 000 Kč 100 253 000 000 Kč 2,7 %

23 130 000

5 269 000

2 488 525 20.1 %

235 569 9,0 %

Zdroj: Vlastní práce, ine.es, cia.gov, czso.cz

Španělsko je na rozdíl od České republiky parlamentní konstituční monarchií v čele s králem Juanem Carlosem I. Je zde typická silná decentralizace moci, kromě národního parlamentu, existuje 19 autonomních parlamentů, které mají široké pravomoce. Podíl cestovního ruchu na celkovém HDP je zde více než 10 %. V České republice je tento podíl výrazně nižší jen 2,7 %, z čehož vyplývá, že je méně závislá na turistickém ruchu. Španělsko se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností. Ta může být ovlivněna i sezónou (v zimních měsících je zde málo práce). Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel zde více než 10 % pracuje v oblasti cestovního ruchu. V ČR pracuje v oblasti turismu 4,4% ekonomicky aktivního obyvatelstva.

3

Přepočítáno dle průměrného kurzu devizového trhu ČNB v roce 2010 – 25,28 EUR/CZK.

Praktická část

37

3.2 Analýza celkové situace cestovního ruchu ve Španělsku 3.2.1

Analýza činitelů ovlivňujících cestovní ruch

Jedná se o přímořský stát, jehož 88 % hranic je ohraničeno mořem. Má 3 typy podnebí: kontinentální, oceánské a středomořské. Kontinentální se vyznačuje značnými rozdíly teplot (ve dne, v noci a mezi ročními obdobími), je zde nejčastější. Jde o jednu z nejteplejších zemí, tomu nasvědčuje i 3000 hodin slunečního svitu za rok. (Spain.info,2012) Na území Španělska se nachází deset národních parků, 40 kulturních a 3 přírodní památky UNESCO4. Španělé jsou převážně katolického vyznání, proto se zde nachází velké množství kostelů a katedrál. Vidět lze i prvky muslimské kultury, mezi nepopulárnější patří palác Alhambra nad městem Granada. Turisticky velmi oblíbené jsou rovněž města jako je Barcelona, Valencia a Cordóba. (Spain.info,2012) Španělsko je kulturně velice bohatá země, pořádají se zde tzv. fiesty (svátky spojené s průvodem, karnevalem) a festivaly spojené s typickým tancem - flamengem. Zajímavostí jsou býčí zápasy. Je zde velká nabídka oper, kin a divadel. Země je členem Evropské unie. Turisté z EU mohou dočasně pobývat na základě platného cestovního dokladu či průkazu totožnosti na jejím území. Při pobytu delším než 3 měsíce je nutné se ohlásit u příslušného inspektorátu cizinecké policie. (Spain.info,2012) Španělské království je pro turisty jedna z nejbezpečnějších zemí Evropy. Oficiální měnou je euro. Celní kontroly zde prováděny sice nejsou, avšak dovoz určitého zboží je omezen na množství pro vlastní potřebu (maximálně 1 litr destilátu nebo lihovin, 2 litry vína, 200 cigaret a 50 doutníků). Dopravní dostupnost je dobrá. Rozšířená je autobusová doprava, která pokrývá všechny turistické destinace. Vlaková doprava není tak rozšířená jak autobusová, zato je luxusnější. Je zde velká řada letišť, v současné době je jejich počet 48. K dispozici je i lodní doprava, která spojuje Španělsko s Kanárskými a Baleárskými ostrovy. Využít ji jde i k různým turistickým výletům. (Spain.info,2012) Je zde nepřeberné množství ubytovacích zařízení všech druhů, které splňují evropské standardy. (García,2009)

UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) je jednou ze 14 mezinárodních odborných organizací při Organizaci spojených národů. V současnosti má sídlo v Paříži. Zaměřuje se na výchovu, vědu a kulturu. Výbor pro světové dědictví řídí a vydává prestižní Seznam světového dědictví. Základním principem výběru památek do seznamu je jejich mimořádná hodnota, autenticita, jedičnost a celistvost. (npu.cz,2012) 4

38

Praktická část

3.2.2

Cestovní ruchu podle místa čerpání a realizace

 Domácí cestovní ruch V roce 2010 obyvatelé Španělska podnikli 148 600 000 cest a využili 643 700 000 nabídek k přenocování. Průměrná délka pobytu byla 4,3 noci. Nejnavštěvovanějšími autonomními oblastmi byli Andalusie (17,19 %), Katalánsko (14,2 %), Kastilie a León (11,7 %). Pokryly tak více než polovinu celkového domácího cestovního ruchu. Zatímco všechny oblasti zaznamenaly meziroční pokles, Kastilie a León ne. Celkové výdaje turistů cestujících v rámci Španělska byly 22 097 200 000 €, což je o 6,4 % méně než minulý rok. Průměrné výdaje na osobu činily 148,7 €. Španělé jsou velmi spokojení s cestováním po své zemi, svědčí o tom i jejich ohodnocení, které je 8,4 z 10. Většinou (až z 89 %) se vrací na místa, která již předtím navštívili. Hlavím dopravním prostředkem při cestování je auto, které je používáno až v 81,2 %. Následuje autobus s 6,1 % a letadlo s 5,7 %. Mezi hlavní důvody cestování patří volný čas (53,9 %), návštěva rodiny nebo kamarádů(27,1 %) a taky práce(11,8 %). (tourspain.es,2011) Většina španělských turistů a to až 79, 9 % cestuje bez dřívější rezervace. Ze zbývajících 20 %, kteří provedou rezervaci předem si 17,9 % rezervuje dopravu či ubytování a pouze 2,1% balíček kompletních turistických služeb. Ubytování využívají nejčastěji u rodiny či kamarádů (36,2 %), využití domu formou vlastnictví, spoluvlastnictví či timesharingu (29 %) a hotelů a jim podobných zařízení 17,8 %. Placené ubytování v soukromí využívají 6,9 %, zbytek náleží ostatním formám. (tourspain.es,2011) V následující tabulce je uvedeno kam nejčastěji Španělé v rámci svého státu cestují.

Praktická část Tab. 3

39

Cestování Španělů v rámci autonomních oblastí

Zdroj: Vlastní práce, tourspain.es

Rok od roku se ve Španělsku zvyšuje trend cestování po vlastní autonomní oblasti. Obyvatelé Andalusie si pro své turistické cesty vyberou z více jak 80 % svou oblast, rovněž obyvatelé Kanárských ostrovů(82 %), Galicie(77,60 %) apod. Naopak obyvatelé enkláv Ceuta a Melilla, ležící na africkém kontinentě si pro své cesty z 99, 5 % vybírají region Andalusie. Také obyvatelé Madridu si pro své cestování volí převážně(89,60 %) jiné destinace. Jako první variantu si tedy Španělé volí většinou svoji oblast, druhá varianta souvisí často s geografickým umístěním autonomií (nachází se blízko původní). Výjimkou je Andalusie, jejichž obyvatelé preferují jako druhou destinaci Madrid a Katalánsko, které preferuje Andalusii. Podle tabulky je nejvíce vybíranou destinací (po vlastní oblasti) Madrid, poté Andalusie a Kastilie a León.  Příjezdový cestovní ruch Španělsko v roce 2010 přijalo téměř 93 728 732 návštěvníků, z toho 52 677 187 turistů a 41 051 545 výletníků. Využili přitom služeb bez turistického balíčku (70 %), jen 30 % si jej objednalo. Nejvíce turistů cestovalo do Katalánska (13 177 000), na Baleárské ostrovy(9 178 000), Kanárské ostrovy (8 611 000) a do Andalusie (7 437 000). V Katalánsku turisté vydali celkem 10 516 700 000 €, v Baleárech 8 749 900 000 €, na Kanárských ostrovech 8 947 800 000 € a v Andalusii 7 820,3 mil. €. Naopak autonomie s nejmenším počtem příjezdů byly La

40

Praktická část

Rioja (52 000) a Kastilie la Macha (152 000). V La Rioje turisté utratili jen 29 000 000 €. (tourspain.es,2011) Je tedy evidentní, že příjmy z cestovního ruchu se v jednotlivých oblastech výrazně liší. Ve srovnání s domácím cestovním ruchem je tedy u příjezdového nejpopulárnější autonomie Katalánsko, a ne Andalusie. Oproti roku 2009 byl největší pokles zaznamenán právě u oblasti Kastilie la Macha (-19,7 %) a Muricie (-19,6 %). Největší nárůst byl zjištěn v Baskitsku (12,6 %) a jím sousedícím Asturském knížectví (6 %). Nejvíce turisté přijížděli v měsících červenec a srpen (oba 13,3 %), září (10,2 %), červen (10 %). Naopak nejméně to bylo v lednu, kdy dorazilo jen 4,8 %. Až 45 % turistů je ve věku 25-44 let. Mezi 45-64 lety je jich celých 32 %. (tourspain.es,2011) Tab. 4

Mezinárodní turisté podle země původu 2009-2010 (tis.)


Celkově v roce 2009 do Španělska přicestovalo téměř 52 700 000 turistů, což bylo asi o 1 % více než minulý rok. Nejvíce turistů bylo jako každoročně z Velké Británie (12 430 000), jejich počet se však snížil o 6,5 %. Jejich průměrné výdaje byly 817 € na osobu. Dalším významným státem je Německo s počtem 8 814 000 turistů, jeho počet se zde také snížil o 1,4 %. Průměrný výdaj byl 963,6 € a snížil se o 1,2 oproti roku 2009. Naopak počet turistů z Francie jako 3. země, která nejvíce využívá Španělsko za účelem turistické rekreace, se zvýšil o 2,3 % na 8 136 000. Průměrné výdaje jednoho Francouze byly 609,4 €. Nejvíce se snížil počet turistů z Irska a to o celých 19,6 % a naopak zvýšil počet turistů

Praktická část

41

z ostatních států světa (25 %) a ostatních států Evropy (17,9 %). Z těchto dat můžeme usuzovat, že u států tradičně cestujících do Španělska se zaznamenává mírný pokles, naopak u jiných mírný vzestup. Návštěvníci zde celkově utratili 54 104 800 000 €, z toho 48 929 100 000 € turisté, 5 175 700 € krátkodobý výletníci. Turistické výdaje se dále dělí na výdaje, které byly vydány před cestou 22 179 000 000 € (45,3 %) a výdaje při návštěvě Španělska 26 749 900 000 € (54,7 %). Jak byly tyto útraty rozděleny je možno vidět na následujícím obrázku.

Obr. 8

Rozdělení celkový výdajů turistů 2010 Zdroj: Vlastní práce, tourspain.es

Celkově nejvíce utráceli turisté za dopravu (24,2 %). Nejčastěji přitom volili letadlo (41 776 000 €), silnice (5 691 500 000 €) a lodní přepravu (1 461 500 000 €). Dále utrácely za různé turistické balíčky (22,2 %). Nejméně naopak vydali za restaurační služby (14,6%). Výdaj za žádnou službu zde však zásadně nepřevažuje.  Výjezdový cestovní ruch V roce 2010 bylo podniknuto 13 600 000 cest do zahraničí, což bylo o 6,1 % více než minulý rok. Hlavním cílem španělských turistů byla Francie (20 %), Portugalsko (11,4 %) a Itálie (10,8 %). Nejvíce cestovaly obyvatelé Katalánska (28,3 % všech cest), poté Madrid a Andalusie. (tourspain.es,2011) Nejvíce využívaným dopravním prostředkem je na rozdíl od domácího cestovního ruchu letadlo, jako prostředek ho používá více než 57 % obyvatelů. Oproti domácímu cestovnímu ruchu se rovněž dělá více předchozích rezervací turistických služeb, v minulém roce byli použity v 60 % všech cest a 22, 3% turistů využilo kompletní balíček turistických služeb. Hlavním motivem cestování byl pro téměř polovinu volný čas, poté obchodní cesty a návštěvy příbuzných a známých. Nejvíce využívaným ubytovacím zařízením byl hotel.Nejčastější motiv turistických výprav, byly cesty za kulturou (až 79 % všech cest). (tourspain.es,2011)

42

Praktická část

 Národní cestovní ruch Tab. 5

Počet realizovaných turistických cest v roce 2010


V roce 2010 bylo ve Španělsku podniknuto celkem 157 856 547 turistických cest. Nejvíce Španělé cestovali v měsíci srpnu, kdy bylo uskutečněno 21 257 364 cest, v červenci (15 673 548) a dubnu (15 495 936). Velký počet cestovatelů v dubnu, je pravděpodobně zapříčiněn oslavou tzv. svatého týdne, který se ve Španělsku jmenuje Semana Santa. Svatý týden je křesťanskou oslavou Velikonoc, koná se od neděle po prvním jarním úplňku a končí týden poté na velikonoční neděli. Na tento svátek bylo v roce 2011 uskutečněno 5 394 291 turistických cest. (Jan Sochor, 2007) Dalším významným článkem cestovního ruchu jsou letní prázdniny. V tomto období bylo podniknuto více než 21 mil. cest, nejvíce v měsíci srpnu (11 445 477). Tento jev, má vliv na to, že celkově ve Španělsku nejvíc cestují domácí turisté v měsíci srpnu. Může to být podmíněno i tím, že tento národ má ve zvyku cestovat na dovolenou právě se svou rodinou. Dále v období Vánoc bylo podniknuto téměř 4 mil. cest a přes víkendy dokonce 80 173 543. Španělské označení puente znamená most. Jedná se cesty, které jsou podniknuty, pokud je v zemi nějaký státní svátek či oslavy a také pokud se nachází v okolí tohoto svátku svátek další, či je blízko víkendu, spojí se v jednu cestu. Španělé často dostanou volno ve školách nebo si vezmou volno v práci a užijí si tak prodloužený volný čas. V tyto dny se pak více podnikají různé turistické cesty. V loňském roce jich tak bylo uskutečněno v rámci puente celkem 5 308 523. Ukazatel "jiné" zahrnuje všechny ostatní důvody jsou je volno v práci, vzdělávání, cesty za zdravotním účelem, sportovní cesty, náboženské a další. Těchto cest bylo v roce 2011 podniknuto celkem 42 454 322. Letní prázdniny zde probíhají pro základní a střední školy 11 týdnů od konce června do poloviny září. Doba prázdnin je o přibližně 2 týdny delší než v České republice. Velikonoční prázdniny jsou přibližně o 3 dny delší a vánoční

Praktická část

43

o 6. Celkově tedy mají Španělé ročně o cca 23 dní více volna než čeští školáci a toto volno mohou využít k turistickým cestám.(schoolholiday.europe.eu,2010) Ve srovnání s rokem 2011, je rozložení cest v jednotlivých měsících v podstatě stejné. Počet celkových cest se však zvýšil o 2 897 800 cest, na číslo 160 754 347. Vzrůstá popularita cest přes svátek Semana Santa, a to o 701 576. Volno v rámci "puente" vzrostlo o 1 190 298, což je velký podíl celkového nárůstu. Můžeme z těchto dat odvodit, že nárůst cest má v jednotlivých letech stoupající tendenci a Španělé více využívají či si berou volno v rámci různých svátků. Tento jev může mít negativní dopad na ekonomickou situaci země. Na druhou stranu, pokud tráví volný čas cestováním, či využíváním jiných turistických a příbuzných služeb, vzrůstají i příjmy do státní kasy.

Obr. 9

Národní cestovní ruch podle místa určení

Na obrázku je možno vidět, že převažující část národního CR je domácí cestovní ruch, který je z celkového počtu zastoupen celých 91,60 procenty. Domácí cestovní ruch oproti roku 2009 vzrostl o 6,1 % a výjezdový CR stoupl o 6,4 %. Ačkoliv procento výjezdového cestovního ruchu v letech má stoupající tendenci. Při těchto výletech bylo za přenocování utraceno celkově 762 100 000 €, z toho 84,5 % (643 974 500 €) bylo vydáno ve Španělsku, zbytek 15,5 % (118 125 500 €) v ostatních zemích. Španělé tedy výrazně přispívají k rozvoji a příjmům v turistickém ruchu ve své zemi.

44

Praktická část

3.2.3

Swot analýza

Tab. 6

SWOT analýza Španělska

Silné stránky

Příležitosti

 Velké zkušenosti v řízení cestovního ruchu rekreačních plážových zařízení  Kvalita v infrastruktuře služeb  Velmi příznivé podnebí a počasí  Dobrá kvalita pláží a plážových zařízení

 Značný nárůst evropské poptávky po produktech kulturní, sportovní a městské turistiky  Nárůst individuální turistiky na úkor organizovaných zájezdů

 Široká nabídka, kapacita i rozsah ubytovacích a stravovacích služeb

 Zeměpisná a kulturní rozmanitost, která umožňuje přizpůsobit produkty všem turistickým potřebám

 Vysoké uznání Španělska jako turistické destinace, splňující evropské požadavky

 Již probíhající zlepšení dopravní infrastruktury (silnic, přístavů, letišť)

 Velké bohatství španělského kulturního dědictví

 Vývoj nových luxusních turistických produktů a jejich propagace

 Rozmanitost a kvalita doplňkových aktivit

plážových

 Využití internetu jako veřejně dostupného propagačního prostředku

 Dynamika malých a středních podniků v národním hospodářství

 Změna populační pyramidy a s tím související vznik nových segmentů s vysokou kupní silou a volným časem

 Dobrá dopravní infrastruktura  Vhodné místo pro podnikání služebních cest, setkání, motivačních cest, kongresů a veletrhů  Vnímání Španělska jako nabízející zábavu a rozptýlení

destinace

 Členství v EU a eurozóně: bezpečnost a stabilita  Dlouhotrvající a úzké vztahy mezi španělskými ubytovacími zařízeními a evropskými cestovními kancelářemi  Síla poptávky po domácím CR a nových produktech jako např. venkovského CR

 Zlepšení evropského vnímání Španělska jako kulturní destinace  Využití nové poptávky od států BRIC5 a východních států  Zlepšení informačních kanálů a mobility v Evropě: jednotný evropský trh  Zaměření na nové trendy v cestovním ruchu  Posílení městských oblastí

 Nabídka

produktu požadavkům zákazníka

 Pozitivní informování turistů

5

BRIC – pojem označující státy Brazílie, Rusko, Indii a Čínu

přizpůsobená

Praktická část

45

Slabé stránky  Vysoký sezónní vliv turistických zařízení

Hrozby využití

 Pokles průměrné délky pobytu a průměrných turistických výdajů

 Vysoké ceny v porovnání s nízkonákladovými destinacemi

 Pokles poptávky následkem ekonomické krize

 Nedostatečné řízení lidských zdrojů

 Nadměrná ve středomoří

na

 Demografický tlak na místech podél pobřeží  Vysoká závislost na počasí  Závislost na britské, a francouzské poptávce

německé

 Nutnost zlepšení koordinace propagačních činností mezi subjekty  Nízký výzkum a vývoj, využívání technologií  Nedostatečná pozornost kulturním zdrojům

nedostatečné věnovaná

 Vysoký počet mezinárodních turistických značek, produktů, destinací a segmentů  Špatné značení na turistických cestách  Nízká úroveň integrace mezi různými druhy dopravy

3.2.4

nabídka

ubytování

 Posílení konkurenčních trhů v jižním středomoří, Karibiku a východní Evropě.  Sociální tlak v pobřežních oblastech  Nedostatek vodních zdrojů z důvodu sezónnosti  Koncentrace mezinárodních leteckých tras na několika málo letištích  Zhoršení úrovně služeb nedostatkem kvalifikace  Růst nelegální služeb

nabídek

způsobený turistických

 Terorismus  Nadměrné zatěžování životního prostředí v důsledku turismu i migrace

Specifické problémy španělského turismu

Ve Španělsku probíhá rozsáhlá ekonomická krize, která má své počátky již v letech 2004-2005. Postupně klesají příjmy z cestovního ruchu a stoupá nezaměstnanost. V současné době je dle serveru eurostat již 24,1 %. Souvisí to i s tím, že je zde do velké míry práce ovlivněna sezónností. Přes podzim a zimu zde dochází k výraznému úbytku práce. V létě se lidé často stěhují za prací (až už dočasně nebo trvale) do autonomií, které jsou turisty nejvíce populární. Následkem těchto skutečností dochází také často ke změně zaměstnání, např.: spoustu pracovníků dělá jinou práci přes zimní období a jinou přes letní. Může to mít tak dopad na snižování odbornosti vykonávání určitých prací. (Eurostat,2012) Specifickým problémem jsou také tzv. španělské siesty (jedná se o přestávky, které bývají realizovány přibližně v čase od 14:00 – 18:00). Časy se však různí. Nejvíce hodin odpočinku bývá právě na jihu Španělska, kde se často přes léto odpolední teploty pohybují kolem 40˚C. Tyto přestávky přerušují pracovní do-

46

Praktická část

bu, která pokračuje po jejím ukončení až do večerních hodin. Siesty nejsou ošetřeny v zákoně, většinou je vyjednají odbory nebo je stanoví zaměstnavatel. Během této doby jsou většinou zavřené všechny obchody a většina restaurací. Ačkoliv Španělé jsou na tento zvyk již navyklý a neberou jej jako problém, pro turisty je tato situace o dost komplikovanější. Často nejsou navyklí na to, že si např. odpoledne nemohou dát jídlo nebo koupit zboží, které potřebují, protože jsou restaurace a obchody zavřené. Siesta však často neplatí u velkých obchodních center. Španělsko zaznamenává tlak od ekonomů a Evropské unie na zavedení tradiční americké pracovní doby, která probíhá do 9:00 do 17:00 hodin. Některé vztahy mezi jednotlivými autonomními oblastmi jsou do jisté míry komplikované, nejvíce výrazné jsou autonomie Baskicko a Katalánsko. Obyvatelé těchto autonomií mají odlišnou historii (původ), kulturu a svůj vlastní jazyk, který preferují před španělštinou. Tato odlišnost způsobuje to, že často odmítají spolupracovat s centrální vládou a vztahují požadavky k svému osamostatnění. Typickým příkladem je nepoužívání španělských značení a nápisů, či jejich ničení atd., což může mít dopad na špatnou orientaci pro turisty. V Baskitsku vznikla i teroristická organizace ETA , která měla v minulosti na svědomí několik atentátů. To mělo, značný dopad na turistickou návštěvnost. Podle údajů internetového serveru economist ETA vyhlásila v říjnu roku 2011 trvalé příměří. V současnosti se tedy situace uklidnila a turismus by měl v této oblasti mírně stoupat. Španělé však stále vůči chovají organizaci nedůvěru.(The economist,2011)

3.3 Analýza celkové situace cestovního ruchu v České republice 3.3.1

Analýza činitelů ovlivňujících cestovní ruch

Česká republika je vnitrozemským státem, má strategickou polohu ve středu Evropy. Jsou zde 4 národní parky a 12 kulturních památek UNESCO. Mezi turisticky nejpopulárnější patří hlavní město Praha. V celé republice se nachází velké množství církevních památek, hradů a zámků. Dlouhou tradici má lázeňství. ČR je členem Evropské unie. Občané EU mohou dočasně pobývat na základě platného cestovního dokladu či průkazu totožnosti na jejím území. Při pobytu delším než 3 měsíce je nutné se ohlásit u inspektorátu cizinecké policie. Celní kontroly jsou pouze na mezinárodních letištích. Osvobozeno od cla je zboží do částky 300 € na osobu, v letecké dopravě 430 € a pro cestující do 15 let 200 € na osobu. Oficiální měnou je česká koruna. Dopravní dostupnost je dobrá. Mezi hlavní letiště patří pražská Ruzyně. Je zde jedna z nejhustějších železničních sítí v Evropě. ČR patří mezi bezpečné země, turisté si však musí dávat pozor na kapsáře a nepoctivé taxikáře. Ubytování odpovídá evropským standardům. Nachází se zde všechny běžné typy ubytování. Speciální nabídkou je ubytování v některých hradech a zámcích. (Czechtourism,2012)

Praktická část

3.3.2

47

Cestovní ruch podle místa čerpání a realizace

 Domácí cestovní ruch V roce 2010 bylo celkem podniknuto 21 246 000 cest. Cesty v české republice byly většinou realizovány právě formou kratších cest (14 918 000). Delších cest - s délkou přenocování 4 noci a více - bylo 5 866 000 a zbytek z celkového počtu obsadily cesty služební s počtem 1 183 000. Celkové výdaje Čechů v roce 2010 činily 100 536 000 000 Kč. Strukturu jednotlivých výdajů je možno vidět na následujícím obrázku. (mmr,2011)

16%

Ubytovací služby Stravovací služby

33%

Služby osobní dopravy

20%

Rekreační a ostatní zábavní služby Různé služby cestovního ruchu Související produkty

1% 2% 5% 6%

Obr. 10

Služby cestovní kanceláře a agentury Kulturní služby

17%

Rozdělení celkových výdajů českých návštěvníků v roce 2010 Zdroj: Vlastní práce, mmr.cz

Nejvíce (33 %) bylo vynaloženo na tzv. související produkty, což jsou všechny produkty, u nichž by byl bez existence cestovního ruchu byl zaznamenán jejich pokles. Z charakteristických produktů cestovního ruchu bylo učiněno nejvíce výdajů za stravovací služby (20 %) a ubytovací služby (16 %).  Příjezdový cestovní ruch Do hromadných ubytovacích zařízení6 v České republice v roce 2010 přijelo 6 300 000 turistů. Největší nárůst (o 22,6%) byl zaznamenán u turistů z Ruska. Mezi hlavní motivy návštěvy ČR v roce 2010 převažovaly rekreace, volný čas, dovolená a poznávání (57,9 %), návštěva příbuzných a známých (14,9 %) a obchodní cesty (12,5 %). Hromadné ubytovací zařízení má minimálně 5 pokojů nebo 10 lůžek a slouží k účelům cestovního ruchu. Mezi toto zařízení se řadí hotely, botely, motely, ubytovny, kempy, chatové osady a další ubytovací zařízení jako školící střediska, lázeňské zařízení a jiné. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011) 6

48

Praktická část

Dle formy organizace pobytu návštěvníci nejčastěji volili individuální cesty (77,5 % ), dále pracovní se služební cestou (10,7 % ) a přes zahraniční CK (10,4 %). České cestovní kanceláře pro pobyt využívali jen v 1,3 procentech všech cest. Nejčastějším zvoleným typem ubytování byl hotel, motel či penzion. Mezi turisty nejčastěji navštěvované místa byla převážně Praha (69 %), jiná krajská města, lázně a Český Krumlov, 44 % z nich navštívilo Českou republiku poprvé. Strukturu jednotlivých zahraničních turistů je možno vidět na následujícím obrázku.

Obr. 11

Podíl zahraničních turistů na příjezdovém cestovním ruchu dle trvalého pobytu 2010 Zdroj: Vlastní práce, mmr.cz, STEM/MARK

Nejvíce turistů do České republiky jako každoročně přijelo z Německa, a to především z Bavorska a Saska. Jejich počet se však oproti minulému roku snížil o 1,3 %. Příjezdy v jednotlivých čtvrtletích roku byly téměř rovnoměrné. Naopak u Velké Británie jsou jejich příjezdy více ovlivněny sezónností. Z ostatních států EU zde turisté nevíce cestovali v 3. čtvrtletí roku. Nemalý je i podíl ostatních států světa, přijíždí zde turisté např. z Andory, Severní Koree i Singapuru. Návštěvníci před (ve své zemi) a během pobytu v České republice celkem vydali 113 497 000 000 Kč. Jak byly jednolité výdaje rozděleny je možno vidět na následujícím obrázku.

Praktická část

49

Ubytovací služby

20%

Stravovací služby 38% Služby osobní dopravy Kulturní služby 17% Rekreační a ostatní zábavní služby 1%

Související produkty 2% 22%

Obr. 12

Struktura výdajů zahraničních turistů v České republice v roce 2010 Zdroj: Vlastní práce, mmr.cz

Turisté nejvíce peněž vydali za související produkty (38 %), ubytovací služby (2O %) a služby osobní dopravy(22 %). Naopak služeb cestovních agentur a kanceláří téměř nebylo využito. Zahraniční turisté zde utratili průměrně 2445 Kč za osobu na den. Jednodenní návštěvníci 1554 Kč na den.  Výjezdový cestovní ruch V roce 2010 bylo celkem podniknuto 6 429 000 cest českými turisty do zahraničí. Nejvíce bylo delších cest 4 323 000, zbytek byly krátké cesty 1 348 000 a služební cesty, kterých bylo uskutečněno do zahraničí 757 000. Průměrná délka přenocování byla 6,7 nocí. Celkově bylo vydáno 67 624 000 000 Kč a to převážně za ubytování, stravování a dopravu. Mezi nejoblíbenější destinace patří Chorvatsko (16 %), Slovensko a Itálie (14 %), Řecko (8 %) a Egypt (7 %). Motivací je převážně rekreace, dovolená a volný čas. Nejvíce cestují obyvatelé Středočeského a Královéhradeckého kraje.  Národní cestovní ruch Z celkového počtu 27 675 000 cest bylo 21 246 000 podniknuto v rámci České republiky a jen 6 429 000 do zahraničí. Celkově bylo nejvíce kratších cest (15 464 000), delších cest (10 189 000) a jen zlomek z toho počtu byly služební cesty 1 940 000. Celková průměrná délka přenocování byla 4,4 noci. Hlavním účelem delších cest byla převážně (80 %) rekreace, dovolená a volný čas, návštěvy příbuzných a známých (16 %), zdravotní cesty a ostatní důvody. K přemísťování cestujících je používán především automobil (65 %), letadlo (15 %) a autobus (16 %). Typ ubytování, které si návštěvníci zvolí, bývá nejčastěji hotel a podobné zařízení (40 %), dá-

50

Praktická část

le ubytování u příbuzných a známých (20 %). Mezi formami organizace cesty výrazně převažuje vlastní (72 %), dále pak pomocí cestovních kanceláří či agentur(22 %). U kratších cest byla hlavním účelem rekreace, dovolená a volný čas a téměř stejnou mírou návštěva příbuzných a známých, kde bývá většina návštěvníků i ubytována 47 %. Oproti delším cestám jsou zde ve vetší míře využívány vlastní rekreační zařízení (32%). Automobil se používá ve většině cest (82 %). Forma organizace je v drtivé většině individuální (97 %). Služeb cestovních kanceláří se tedy pro cesty téměř vůbec nevyužívá. Celkově v roce 2010 návštěvníci vydali 214 061 000 000 Kč. Nejvíce (35 %) na související produkty, služby osobní dopravy(30 %), stravovací služby (18,5 %) a ubytovací služby (18 %). Podíl domácích a zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízení je možné vidět na následujícím obrázku. Tab. 7

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízení dle krajů v roce 2010

Zdroj: Vlastní práce, mmr.cz

Nejvíce hostů (38,84 %) bylo ubytováno v kraji Praha. Byl zde i výrazně vyšší podíl zahraničních hostů (86,8 %). Naopak v ostatních krajích byli převážně domácí návštěvníci. Jedinou výjimkou je Karlovarský kraj, kde je počet zahraničních hostů vyšší o 68,8 %. Kromě Prahy je druhou nejoblíbenější destinací Jihomoravský kraj a Jihočeský kraj.

Praktická část

51

3.3.3

Swot analýza

Tab. 8

SWOT analýza České republiky

Silné stránky  Výhodná Evropy

turistická

poloha

Příležitosti v centru

 Velký počet historických a kulturních památek  Památky UNESCO, geoparky  Rozmanité kulturní dědictví  Praha jako uznávaný turistický cíl  Velký počet turistických informačních center  Velmi dobře značená síť turistických tras pro cyklistiku i pěší  Dlouholetá tradice lázeňství  Vhodné místo pro podnikání služebních cest, setkání, motivačních cest, kongresů a veletrhů  Členství v EU

Slabé stránky  Špatná kvalita služeb (neprofesionálnost pracovníků)  Špatná jazyková vybavenost  Nedostatečná dopravní infrastruktura  Špatná spolupráce mezi soukromou a veřejnou správou cestovního ruchu  Nedostatek marketingových studií  Nedostatečná pozornost věnovaná ochraně a rekonstrukci památek  Pozornost věnovaná hlavně turistické oblasti Praha  Nedostatečná vybavenost ubytovacích zařízení

 Zlepšení propagace v ČR i zahraničí jako atraktivní a finančně dobře dostupná turistická destinace  Provádění marketingových výzkumů  Zpřístupnění dalších a historických památek

kulturních

 Zlepšení dopravní infrastruktury, stavu silnic, dálnic  Investice do ostatních oblastí kromě Prahy

turistických

 Větší orientace na domácí cestovní ruch  Pořádání kongresů, veletrhů  Zaměření na nové trendy v cestovním ruchu  Rozšíření přeshraniční spolupráce

 Vzdělávání a školení pracovníků Hrozby  Pokles průměrné délky pobytu a průměrných turistických výdajů  Špatná image ČR jako destinace (četné krádeže)  Zanedbání ochrany životního prostředí  Nedostatečná orgánů

koordinace

místních

 Malá vzdělanost a připravenost subjektů působících v CR  Nedostatečné destinace

dopravní

 Zhoršení úrovně služeb nedostatkem kvalifikace

propojení způsobené

52

3.3.4

Praktická část

Specifické problémy českého turismu

Podle knihy Organizace cestovního ruchu v krajích a turistických regionech České republiky od agentury CzechTourism je jeden z největších problémů to, že cestovní ruch „není jednoznačně legislativně upraven ani na celostátní ani na regionální a lokální úrovni a je závislý na rozhodnutí příslušných orgánů (ministerstvo, krajský úřad, magistrát, městský úřad, úřad městyse, obecní úřad).“ Pro řešení toho problému dalo Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2010 podmět k vypracování návrhu věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu. V současné době probíhá vypořádání se s připomínkami z meziresortního připomínkového řízení. Připomínek je nyní celkem 8, z toho je 1 nevyřešena. Jedná se o připomínku od Ministerstva financí ohledně zavádění nových finančních toků a nároků na státní rozpočet. Předpokládaná účinnost zákona je od 1.1. 2014. Přijetím tohoto zákona by měly vyřešit především tyto nedostatky:  Provázanosti politiky CR na všech teritoriálních úrovních  Financování  Přesnější definování kompetencí organizací CR  Nejednotnost v managementu a marketingu destinací  Malé motivace soukromého a veřejného sektoru na rozvoj tohoto odvětví (Studnička, 2012) Další věcí, která souvisí s uváděnou špatnou legislativou jsou organizace cestovního ruchu v jednotlivých krajích. V každém turistickém regionu existují organizace cestovního ruchu. Jak je již uvedeno počet těchto regionů se v jednotlivých krajích liší, a tím se liší i počet organizací zde působících. Také hranice turistických regionů často neshodují s hranicemi krajů. To vše má často dopad na rozdílné fungování a jistý neucelený systém řízení. Navíc podpora cestovního ruchu se často překrývá nebo je neefektivně organizována. Další problémem, je častá neochota a neodbornost pracovníků služeb cestovního ruchu. Není zde tak velké povědomí o důležitosti cestovního ruchu a zákazníků samotných jako v zemích s rozvinutějším cestovním ruchem. Problém špatné jazykové vybavenosti se projevuje spíše v mimopražských regionech.

Praktická část

53

3.4 Financování cestovního ruchu 3.4.1

Financování ve Španělsku

Celkový rozpočet pro cestovní ruch v roce 2011 byl 636 000 000 €. Rozdělení rozpočtu mezi jednotlivé programy je zobrazeno v následující tabulce. Tab. 9

Rozdělení podpory cestovního ruchu mezi jednotlivé programy

Program Plan FuturE FOMIT Turespaña Mezinárodní kampaň Celkem

Částka 300 000 000 € (7 380 000 000 Kč)7 145 000 000 € (3 567 000 000 Kč) 152 000 000 € (3 739 200 000 Kč) 39 000 000 € (959 400 000 Kč) 636 000 000 € (15 645 600 000 Kč) Zdroj: Vlastní práce, hostelur.com

Z celkového množství 636 000 000 € bylo nejvíce (300 000 000 €) dáno do tzv. Plan FuturE (budoucí plán) – hlavním cílem tohoto programu je řídit aktuální cestovní ruch tak, aby byl udržitelný a ekologický a Španělsko si tak dále upevňovalo pozici jedné z vedoucích zemí cestovního ruchu v Evropě. Financování investic to turismu má docílit energeticky účinnějších turistických zařízení, úspory energie a vody, zavádění nových technologií a systému jakosti. Pro rok 2009 byl tento rozpočet 400 mil. €. Zúčastněné strany mohou požádat až o 2 mil. € pro jeden nebo více projektů. Příjemci jsou firmy, které vlastní nebo využívají hotely, apartmány a kempy, venkovské ubytování, stravování, cestovní kanceláře a jiné doplňkové turistické zařízení. (minetur.gob.es, 2012) FOMIT (Fondo Financiero del Estado para la Modernización de las Infraestructuras Turísticas) neboli státní finanční fond na modernizaci infrastruktury cestovního ruchu vydal v roce 2011 částku 145 000 000 €. Hlavním cílem fondu je financování měst a obcí za účelem zlepšení destinace formou obnovy zařízení, městského a přírodního prostředí. Ministerstvo průmyslu, turismu a obchodu poskytlo na výzvu v roce 2008 celkem 157, 29 mil. € do 65 obcí v 11 autonomních oblastech.( minetur.gob.es,2012) Pro institut cestovního ruchu Turespaña bylo vymezeno celkem 152 000 000 €. Tento institut se zabývá, jak již bylo zmíněno, převážně marketingovou podporou produktů ve spolupráci s regionálními a místními orgány. Dále strategií, plánováním, realizací jednotlivých akcí zaměřených na podporu cestovního ruchu na zahraničních trzích. Vývojem, koordinací a vzděláváním v oblasti turismu. Pro mezinárodní kampaň na podporu španělského CR bylo použito 39 000 000 €, tato kampaň měla heslo "I need Spain"(potřebuji Španělsko). 7

Jednotný kurz měny v kurzovním lístku ČNB za rok 2011 je 1€ = 24,60 Kč

54

Praktická část

Propagační kampaň je cílena na různé segmenty, speciálně byla zamířena např. na asijský trh, ale také na rodiny s dětmi, mladé lidi a starší dvojice. Tato kampaň má posílit a upevnit pozici Španělska ve 40 zemích světa. (ellibrepensador.com,2010) Při schvalování rozpočtu na rok 2012 vláda snížila rozpočet o 18% pro Ministerstvo průmyslu, turismu a obchodu. Účel byl snížení deficitu z 8,5 % (2011) na 5,3 %, který byl dojednán s Evropskou unií. Ministerstvo má tak snížit svůj rozpočet o 1 091 000 000 € z částky 6 065 000 €, která byla použita před rokem. Dále byl vytvořen plán mezinárodní propagace kulturního turismu (Plan del promocion internacionál del turismo cultural 2010-2012). Tento plán se zaměřuje na 7 oblastí činnosti. Prvních pět oblastí je zahrnuto do programu s názvem Speciální pozornost cestovnímu ruchu a dělí se na oblasti: muzea, jevištní umění, kulturní trasy, světové kulturní dědictví a jazyk cestovního ruchu. Další oblast se zaměřuje na filmové natáčení a reklamní spoty za účelem propagace. Poslední oblastí je obecná propagace, šíření kultury a španělského životního stylu. V roce 2009 byly provedeny analýzy a v letech 2010 – 2012 budou přijaty konkrétní opatření za spolupráce všech autonomních oblastí, obcí, provincií a sdružení CR. Přesný rozpočet pro všechny jednotlivé části zatím není vyčíslen, jelikož některé procesy stále probíhají. ( minetur.gob.es,2012) 3.4.2

Financování v České republice

Ministerstvo pro místní rozvoj má roli koordinátora realizace schválených opatření Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období let 2007 – 2013. Koncepce má 4 základní priority, dále 13 opatření a 71 aktivit. Ministerstvo rovněž stanovilo prováděcí dokument ke koncepci, kde je uveden harmonogram jednotlivých činností. Jak již bylo popsáno v úvodní části práce, zmíněné 4 priority jsou: konkurenceschopnost regionálních a národních produktů CR, zkvalitnění a rozšíření infrastruktury a služeb CR. Dále marketing turismu a rozvoj lidských zdrojů a vytváření organizační struktury CR. Od roku 2007 bylo využito na podporu finančních aktivit celkem 39 699 090 000 Kč. Jejich rozdělení mezi jednotlivé aktivity je v následující tabulce. Tab. 10

Souhrnný přehled počtu projektů a financování za jednotlivé priority

Nástroje podpory CR Priorita1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Celkem

Počet projektů Finanční dotace v mil. Kč 2007- 7/2009- 200720077/200920076/2009 6/2011 6/2011 6/2009 6/2011 6/2011 102 191 293 274,66 449,05 723,71 886 1 351 2 237 12 112,31 22 180,78 34 293,09 116 285 401 1 320,12 2747,29 4 067,46 8 35 43 144,56 440,26 584,82 1112 1862 2 974 13 851,70 25 817,39 39 669,09 Zdroj: Vlastní práce, Ministerstvo pro místní rozvoj

Praktická část

55

Pro první prioritu: konkurenceschopnost regionálních a národních produktů cestovního ruchu bylo rozděleno celkem 1 447 420 000 Kč. Naplňování jednotlivých aktivit a opatření probíhá dle předem stanoveného harmonogramu. Druhá priorita: zkvalitnění a rozšiřování infrastruktury služeb byla financována částkou 68 586 280 000 Kč. Její vyčíslení je tedy výrazně vyšší než u ostatních priorit. Slouží především ke zkvalitňování infrastruktury služeb CR, ale také k obnově historických památek a uchování přírodních lokalit. Na marketing turismu, rozvoj lidských zdrojů a vytváření organizační struktury bylo přiděleno 8 134 870 000 Kč. S tímto cílem souvisí i aktivity týkající se výzkumu a vývoje. Na prioritu č. 4 – Vytváření organizační struktury CR bylo alokováno celkem 1 169 640 000 Kč. Jako hlavní cíl této priority je co nejprovázanější spolupráce všech subjektů CR, podle zprávy o plnění politiky cestovního ruchu se spolupráce mezi subjekty zlepšila, stále však není dostatečná. Jak byla podpora cestovního ruchu rozdělena mezi jednotlivé území ČR je znázorněno na dalším obrázku.

56

Obr. 13

Praktická část

Prostorové rozlišení a druhová skladba podpory cestovního ruchu 2007-2011 Zdroj: Vlastní práce, Ministerstvo pro místní rozvoj

Nejvíce jsou podporovány kulturně historické památky a přírodní lokality, které jsou v grafu označeny červenou barvou. Tyto investice jsou především v místech, které jsou turisticky populární. Vysoký podíl mají rovněž investice do základní a doprovodné infrastruktury. Na statistiku a informace o CR se zaměřuje především město Praha a Ostrava. Finanční podporu na vzdělání využívá především Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary a také menší subjekty cestovního ruchu. Opět nejvíce v okolí Prahy. Prostředky na cíl spolupráce jsou zde využity minimálně. V České republice podobně jako ve Španělsku existují programy podpory cestovního ruchu. Národní program podpory cestovního ruchu je jeden z nástrojů implementace koncepce státní politiky cestovního ruchu. Realizací tohoto programu dojde k naplnění dílčích cílů koncepce (vytváření regionálních produktů, propagace ČR na všech úrovních, spolupráce s veřejným a podnikatelským sektorem). Hlavním cílem je vytvořit takový nástroj, který

Praktická část

57

přispěje k rozvoji domácího CR pro všechny.Plánovaná doba realizace je v období 2010 – 2015. Dalším programem je Podprogram cestovní ruch pro všechny, který se zaměřuje na zachování zaměstnanosti v oblasti CR, podporu nových produktů domácího cestovního ruchu a začlenění nových skupin. Program je určen dětem, mládeži a rodinám s dětmi, mající nízké příjmy. Dále zdravotně handicapovaným a seniorům. V roce 2010 byly čerpány dotace 38 žadateli, v celkové výši 64 318 000 Kč. Operační programy spolufinancovanými ze zdrojů EU jsou IOP a ROP. Integrovaný operační program je zacílen na rozvoj cestovního ruchu na nadnárodní úrovni (zlepšení podmínek pro podnikání, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Celková činí 75 512 112 €. Regionální operační program je zaměřen na podporu sociálního a hospodářského rozmachu méně vyspělých regionů. Celkově je v ROP alokováno přibližně 981 900 000 €. U programů příhraniční spolupráce, které již byly popisovány dříve je takto částka 190 000 000 €. V rámci tzv. programu rozvoje venkova je celková částka 1 444 800 000 €.(mmr,2010)

3.5 Financování Evropskou Unií Evropská Unie v rámci její politiky hospodářské a sociální soudržnosti celkem rozdělila z vlastních fondů v období 2007 - 2013 částku 347 000 000 000 €. Výše uvedenou částku, je možno při orientačním kurzu 1 € = 28,20 Kč8 přepočítat na částku 9,7854 bilionu Kč. (strukturální-fondy.cz,2012). Přitom celý 81,54 % prostředků bylo vynaloženo na cíl Konvergence (283 mld. €), přibližně 16 % na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (54,96 mld. €) a přibližně 3 % zdrojů bylo použito na cíl Evropská územní spolupráce. (strukturální-fondy.cz, 2012) Jak byly rozděleny tyto finanční prostředky konkrétních zemí – Španělska a České republiky - je možno vidět v následující tabulce.

Kurz je používán na webových stránkách strukturální-fondy.cz pro přepočet ukazatelů financování ze strukturálních fondů pro období 2007-2013 8

58 Tab. 11

Praktická část Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013

Cíl Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Celkem

Fondy pro Španělsko Fondy pro ČR 26,2 mld. € 22,88 mld. € (730 72,22 % 96,98 % (738,8 mld. Kč) mld. Kč) 8,5 mld. € (239,7 mld Kč) 559 mil. € (15,8 mld Kč) 35, 26 mld. € (994, 3 mld Kč)

25,01 % 2,77 % 100 %

419,09 mil. € (11,73 mld. Kč) 398,05 mil. € (10,79 mld. Kč) 26,69 mld. € (725,70 mld. Kč)

1,56 % 1,46 % 100 %

Zdroj: Vlastní práce, strukturální fondy.cz, europa.eu

V Španělském království bylo rozděleno více než 35 000 000 000 € (994 300 000 000 Kč). Nejvíce, a to 72 % pro cíl konvergence, který jak se uvádělo již dříve, slouží hlavně rozvíjejícím se regionům. Počet těchto regionů se ve srovnání s předchozím obdobím snížil právě díky investicím. Tato situace by se měla dále zlepšovat. Nyní se tyto regiony nachází převážně na jihu a západu Španělska. Ekonomicky silnějším regionům, které se nachází na severu a východě země, se podařilo alokovat 8 500 000 000 €, což je zhruba 25 % celku, z program konkurenceschopnost a zaměstnanost. Nejméně cca 559 000 000 € bylo investováno do jednotlivých provincií. V České republice bylo ve stejném období alokováno 26 690 000 000 € (730 000 000 000 Kč). Oproti Španělsku je drtivá většina finančních prostředků tedy až 97 % (22 880 000 000 €) z programu konvergence. Jak již bylo zmíněno v předchozí části, nachází se zde převážně rozvíjející se regiony. Jediným regionem, který se tomuto označení vymyká je Praha, kde se v této etapě alokovalo 419 090 000 000 €. Na rozvoj krajů bylo rozmístěno 26 690 000 000 €. Na obrázku č. 14 Financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj je možno vidět, mezi jaké sektory a v jakém poměru se finanční prostředky rozdělovaly.

Praktická část

Obr. 14

59

Financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj 2007–2013 Zdroj: Vlastní práce, europa.eu

Nejvíce (30 % všech finančních prostředků) bylo ve Španělsku použito na výzkum, vývoj a inovace v podnikání. Dále na zlepšení dopravní infrastruktury (27,9 %), do které bylo investováno i v České republice. Zde má tato složka největší podíl - 33, 4 %. Další významnou složkou je ochrana životního prostředí. Přímo do turistického ruchu se ve Španělsku investovalo pouze 1,8 % všech zdrojů, v České republice o něco více, tj. 3,1 %. Co se týká rozvoje venkova a měst, bylo investováno téměř stejně ve Španělsku (4,1 %) a v ČR (3,8 %). Nutno podotknout, že všechno složky mají nepopiratelný význam právě na rozvoj turismu, jak stav silnic a dálnic, tak životní prostředí. I kultura destinace vytváří její celkový dojem, a tedy i přímo ovlivňuje její návštěvnost.

60


4 Výsledky a doporučení Systém španělského cestovního ruchu funguje trochu na jiném principu než v České republice. Stát je rozdělen do autonomních oblastí, a na tyto oblasti jsou převedeny pravomoci v řízení cestovního ruchu. V každé oblasti je míra těchto pravomocí jiná, ale je přesně definována v jednotlivých autonomních statusech společenství. Zatímco Česká republika uplatňuje především koncepční politiku turismu, kdy jsou stanoveny strategické cíle a kompetence. Centrální vláda má celkově v řízení cestovního ruchu poměrně důležitou roli. Obě země se řídí určitými strategickými dokumenty. Tyto dokumenty nastolují plán na řízení a směrování cestovního ruchu v budoucnosti. Rozdíl je ale ten, že ve Španělském království jsou s těmito dokumenty obeznámeny všechny subjekty cestovního ruchu, od vlády až po subjekty soukromé správy. Je to tím, že jsou vypracovávány společně s celým sektorem. Každá autonomní část podepisuje tento záměr a její kroky z něj musí vycházet. Autonomie obeznamuje subjekty ve své oblasti. Španělská vláda klade velký důraz na provázanost jednotlivých subjektů v cestovním ruchu. V České republice je (i když je snaha o zlepšení) zatím propojenost a spolupráce subjektu stále nedostačující. Nevýhodou španělského hospodářství je především to, že je silně závislé na turistickém ruchu. Svědčí o tom i to, že 10,2 % jeho HDP pochází přímo z cestovního ruchu. Další velmi významná částka pochází z odvětví, které přímo nebo nepřímo na cestovní ruch navazují. Cestovní ruch zde má silný multiplikační účinek. V České republice je tento podíl na HDP 2,7 %, není tedy tak výrazný, ale rok od roku se zvyšuje. Na rozdíl od Španělska však na využití turistických služeb nemá zde tak velký vliv sezónnost či vhodné počasí. Je to tím, že jsou navštěvovány především kulturní památky a lázeňské zařízení. Stěžejním problém České republiky je to, že zde v současné době neexistuje žádný zákon, který by jednoznačně definoval kompetence a odpovědnosti jednotlivých řízení cestovního ruchu. Přesto, že návrh záměru věcného zákona již vznikl, stále probíhá vypořádání se s připomínkami. Důsledkem tohoto stavu dochází k neefektivnímu vedení a vynakládání prostředků. Co se týká financování, španělská vláda má vytvořené určité programy, které slouží pro rozvoj cestovního ruchu v zemi i propagaci mimo ni. Stará se tak o propagaci Španělska na mezinárodních trzích a zároveň podporu autonomních oblastí. Autonomie mimo to, že využívají této podpory, hospodaří i se svými vlastními prostředky samostatně. Každá má vlastní parlament i vládu a rozhoduje tak o rozdělení svých prostředků. Autonomie tak mají větší odpovědnost za své rozhodování. Všechny provincie zde patří pod určitou autonomii, která má tento systém na starost. V České republice se systém financování liší. Jsou zde taktéž různé programy, na jejichž základě vláda rozděluje jednotlivé prostředky mezi subjekty cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že zde ale nejsou shodné hranice turistických regionů a krajů (např. 1 turistický region leží na území až 3 krajů), často se stává, že jsou tyto peníze neefektivně alokovány. Existuje zde rovněž mnoho druhů


61

různých destinačních organizací. Možnost sledování zpětné vazby na úrovni vlády je zde tedy značně omezená. Finanční prostředky zde jdou především do nejvíce populárních destinací, jak je ostatně vidět i na předchozí mapě. Málo prostředků jde v tomto směru na vzdělávání. Ve Španělsku se investuje více finančních prostředků na výzkum a vývoj. V České republice zcela chybí spolupráce s výzkumnou základnou na vysokých školách. Pro své cestování si 91,6 % Španělů vybírá lokality ve své zemi, nejčastěji ve stejné oblasti. Je to dáno charakterem lokalizace a taky velkou spokojeností s cestováním a turistickými službami, kterou Španělé hodnotí 8,4 body z 10. V České republice je to 76,76 %, návštěvníci si pro dovolenou vybírají častěji jiné oblasti než jejich domácí kraj. Spokojenost se službami cestovního ruchu je zde kladná, avšak ne v takové míře. Celkově je zde slabé povědomí o nabídkách, které skýtá naše země. Pro výjezdový cestovní ruch si Španělé na 60 % všech cest objednávají předem balíček turistických služeb. Naopak obyvatelé České republiky volí více individuální formu organizace cest. Na tuto informaci by měly vhodně reagovat cestovní kanceláře. Například tak, že nabídnou individuální služby šité na míru, či přinejmenším doplňkové služby. Do České republiky přijíždí podobně jako do Španělska převážně návštěvníci z Velké Británie a Německa. Oblíbená destinace je ČR také pro Rusko. Celkově v zahraničí není image České republiky stále ideální, potenciální turisté často nevědí, jaké jsou zde možnosti. Kvalita služeb cestovního ruchu je dostatečná, mnohdy až výborná. Záleží na destinaci. Problémem někdy bývá neprofesionálnost subjektů pracujících v cestovním ruchu – často se stává, že je daná osoba nepříjemná či neochotná. Není zde vždy dostatečná jazyková vybavenost. Naopak Španělé jsou obecně více přátelští a ochotní k cizincům. Tato vlastnost se pak projevuje v celkovém dojmu turisty z cesty. Je důležité pracovníky cestovního ruchu vzdělávat a zvyšovat povědomí o důležitosti kvality těchto služeb. Z uvedených výsledků nastiňuji tyto doporučení:  Urychlení legislativního procesu přijetí zákona o cestovním ruchu Tento zákon je nezbytný, protože z hlediska správného fungování cestovního ruchu, musí být všechny kompetence jednotlivých subjektů správně definovány. Zákon rovněž definuje systém financování cestovního ruchu pomocí jednotlivých organizačních struktur. Dojde tak ke zprůhlednění dosud nepřehledného financování a větší efektivnosti vynaložených prostředků  Větší důraz na provázanost jednotlivých subjektů cestovního ruchu Pro správné fungování cestovního ruchu je nezbytná spolupráce všech subjektů. Ty by měly být co nejvíce zapojovány a seznámeny s obecnými strategiemi a cíly. Mělo by být více přihlíženo i jejich případným návrhům či připomínkám. Soukromníci podnikající v CR a jiné soukromé subjekty, totiž

62


mohou mít jiné zkušenosti o žádoucích cílech a přáních návštěvníků, než veřejné subjekty řídící cestovní ruch.  Rozsáhlejší investice do výzkumu a vývoje Potřeba větších investic nejen do výzkumu a vývoje jako takového, ale i upevnění spolupráce se všemi subjekty, které shromažďují a hodnotí data o cestovním ruchu. Např. vysokými školami a jiné instituce.  Vetší propagace turismu na domácím trhu Ačkoliv již v ČR byla prováděna kampaň na podporu domácího cestovního ruchu, spousta obyvatelů stále nemá velké povědomí o všech možnostech a nabídkách trávení dovolené v České republice. Přispět k zlepšení této situace by měl pravděpodobně i Národní program podpory cestovního ruchu.  Směřování finanční podpory i na slabší destinace Investice do cestovního ruchu většinou putují do turisticky nejvyhledávanějších destinací, jako je právě Praha, jižní Morava či lázeňské města. Mělo by být více investováno i do méně rozvinutých destinací v rámci zkvalitňování jejich služeb.  Vzdělávání a výchova pracovníků Pracovníci všech oblastí cestovního ruchu by měli být průběžně vzděláváni. Rovněž by měla být zlepšena jejich základní jazyková vybavenost, tak aby i v méně rozvinutých destinacích, ovládali alespoň základní světový jazyk (angličtinu). Důležitou složkou je také správné vedení v přístupu k návštěvníkům. Všechny tyto dílčí složky přispívají k žádoucímu rozvoji cestovního ruchu v kraji či zemi. Je nutné si uvědomit, že cestovní ruch má za cíl hlavně návštěvníkovu spokojenost. Pokud bude návštěvník spokojený, bude se na toto místo dále vracet, a tím přispívat k jeho rozvoji. Návštěvníci si mezi sebou často šíří tzv. ústní doporučení. Při špatné pověsti destinace, tak mnohdy nepomůžou ani sebepropracovanější reklamní kampaně. Spolupráce všech subjektů je důležitá především proto, že každý návštěvník může mít individuální požadavky. Právě provázanost nabídky, tak může vyvolat nejen jejich celkové uspokojení, ale efektivní využití všech zdrojů, které jsou v destinaci k dispozici. Vybavenost pokojů a co největší nabídka služeb je jistě velmi podstatná, dle mého názoru, ale velmi podstatnou roli hraje právě lidský faktor. Návštěvník vždy nevyžaduje perfektní vybavenost, zato profesionálnost, ochota při plnění veškerých požadavků a celková vstřícnost je jistě velmi žádoucí.

Závěr

63

5 Závěr Zajímavostí na fungování španělského turismu je jistě jeho silná decentralizace, a přesto schopnost jisté provázanosti a spolupráce všech subjektů působících v tomto odvětví. Tento model dokazuje, že i přesto, že jsou pravomoce rozděleny na více míst, může být výsledná spolupráce spíše přínosem, než nevýhodou. Každá autonomní oblast zná nejlépe svůj potenciál a ví, co může trhu nabídnout. Umí tedy nejlépe a nejúčelněji propagovat svůj kraj, jeho historii, tradice, kulturní a přírodní bohatství. Zejména protože nabízí něco svébytného, osobitého, to co je jí vlastní (co je pro rozvoj destinace nejvíce vhodné dokáže většinou nejlépe posoudit ten, který se zde pohybuje a zná její specifika či potřeby) a takové produkty se prodávají nejlépe. Jak již bylo naznačeno, tímto systémem se více respektují unikátní specifické vlastnosti každé destinace a zároveň se převádí více odpovědnosti na jejich účet. Ačkoliv v České republice není tento systém zcela možný, může se jím inspirovat alespoň tím, že poskytne jednotlivým krajům a oblastem více pravomocí a možnosti rozhodování v rámci jejich cestovního ruchu. To všechno ovšem za dodržení určitých podmínek a průběžné kontroly. Nejdříve je potřeba nastavení jasných a zřetelných kompetencí a pravomocí pro všechny subjekty a určení jejich úkolů. K tomuto kroku by měl dopomoci nový zákon o cestovním ruchu. V jednotlivých regionech by se tak měli zaměřit na propagaci toho, co je zde unikátní a čím se liší od ostatních lokalit (velmi dobře funguje např. vinná turistika na jižní Moravě, konkrétně Kraví hora v Bořeticích nebo sousední spolek Modré hory. Zde se vinaři dokázali spojit a vytvořit jednak originální sdružení, příběh a také specifické služby vyhledávané dnes širokou veřejností).Zároveň však tak, aby se spoluprácí s krajem, tato nabídka tvořila jeden funkční celek, který respektuje zásady národní strategie. Španělsko jako jedna z evropských zemí, která patří mezi jednu z nejvyhledávanějších turistických destinací vůbec, má jiné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. To ale není v tomto případě překážkou, jelikož obecný systém fungování cestovního ruchu v této zemi je pro naši zemi určitě velmi inspirující a obohacující. Česká republika by se měla pokusit vytěžit z těchto přínosných informací maximum. Zároveň však respektovat a zachovat svoji unikátní svébytnost (jedinečnost) a stavět na tomto cíli nejen svoji propagaci, ale i celkový postoj ve světě tak, aby budovala svou image. Naším nejvyšším cílem by měla být snaha o to, aby byla Česká republika vnímána a uznávána jako destinace, která má nejenom svá kulturní, historická a přírodní specifika, ale je zapsána v širším povědomí turistů především kvalitou a rozmanitostí poskytovaných služeb. Jde o to, aby byla vnímána jako místo, kam se zahraniční i domácí návštěvníci vždy rádi vrací.

64

Literatura

6 Literatura AECIT. La actividad turística española en 2009. Madrid: Editorial centro de estudios Ramón areces, s.a., 2010. ISBN 978-84-9961-015-3. DESTINAČNÍ MANAGEMENT. Brno: Ediční středisko MZLU, 2009. ISBN 97880-7375-333-7. GARCÍA, J. R.; Estructura y Coyuntura del Mercado Turístico Español. Španělsko: Septem Ediciones, 2009. ISBN 978-84-92536-37-5. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: Pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Fortuna: Praha, 2006. ISBN 80-7168-948-3. PETŘÍČKOVÁ, L.; STUDNIČKA P.; VRCHOTOVÁ M;. Organizace cestovního ruchu: v krajích a turistických regionech České republiky. Praha: Czech Tourism, 2012. ISBN 978-80-87560-01-3. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Cestovní ruch v České republice 2010. 2011. RYGLOVÁ, K.; BURIAN, M.; VAJČNEROVÁ, I.; Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Grada, 2011. 216 s. ISBN 978-80-2474039-3 TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. Praha: Grada publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3842-0. VOLEK, P. A J. PŘENOSIL. Veřejná správa. 2. dopl. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. ISBN 978-80-7157-847-5 Elektronické zdroje: Ayudas relativas a: Turismo. Ministerio de Industria, Energía y Turismo [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.minetur.gob.es/PortalAyudas/Paginas/AyudasSeccion.aspx?se ccion=Turismo Balance del turismo. Instituto de Estudios Turísticos [online]. 2012 [cit. 201205-24]. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/eses/estadisticas/analisisturistico/balantur/anuales/balance%20del%20turis mo%20en%20españa.%20año%202011.pdf Cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2012 [cit. 2012-0404]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch

Literatura

65

Cuenta satélite del turismo de España. Base 2008. Serie contable 2008-2010. Instituto Nacional de Estadística [online]. © INE 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.ine.es/jaxi/menu.do?type=pcaxis&path=/t35/p011/2010/&file =pcaxis CzechTourism. CzechTourism [online]. © Copyright 2005-2012 [cit. 2012-0404]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz Data by country. European election database. [online]. © 2012 [cit. 2012-0503]. Dostupné z: http://www.nsd.uib.no/european_election_database/country/ Destination Management Company. Travel Industry Dictionary [online]. © 1999-2007 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.travel-industrydictionary.com/destination-management-company.htm DISTRIBUCIÓN DE COMPETENCIAS ENTRE EL ESTADO Y LAS COMUNIDADES AUTÓNOMAS EN MATERIA DE TURISMO. Ipbeja [online]. 1999 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.estig.ipbeja.pt/~ac_direito/distri.pdf Dovolená v České republice. Czechtourism [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.com/holiday.aspx El Ministerio de Industria, Energía y Turismo tendrá que asumir un recorte del 18%. Hosteltur [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.hosteltur.com/175480_ministerio-industria-energia-turismotendra-asumir-recorte-18.html Evropská komise: Regionální politika - Inforegio. Od A až do Z [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/glossary/index_cs.htm Evropská politika soudržnosti ve Španělsku. Europa [online]. 2012 [cit. 201205-05]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/country2 009/es_en.pdf Fondo Financiero del Estado para la Modernización de las Infraestructuras Turísticas (FOMIT). El Ministerio de Industria, Energía y Turismo [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.minetur.gob.es/turismo/eses/sostenibilidad/destinosmaduros/fomit/paginas/prestamosfomit.aspx

66

Literatura

Fondy evropské unie. Regionální politika EU [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondechEU/Regionalni-politika-EU Harmonised unemployment rate by sex. Eurostat [online]. 2012 [cit. 2012-0524]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&p code=teilm020&tableSelection=1&plugin=1 Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. © 2005-2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-avyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ Imagen Turistica España. Imagenturistica.wordpress [online]. 2012 [cit. 201205-06]. Dostupné z: http://imagenturistica.wordpress.com/comunidadesautonomas/ International tourism to reach one billion in 2012. World Tourism Organization UNWTO [online]. 16.1.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://media.unwto.org/en/press-release/2012-01-16/internationaltourism-reach-one-billion-2012 KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2007. vyd. [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9436a891-44cd-426a88b9-373e4ce4900a Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statnipolitiky-cestovniho-ruchu-v-CR-naKrize možná připraví Španěly o tradiční siestu. E15 [online]. 2011 [cit. 2012-0521]. Dostupné z: http://magazin.e15.cz/lifestyle/krize-mozna-pripravispanely-o-tradicni-siestu-717692 La aportación del turismo al PIB cae a su mínimo histórico. Expansión [online]. 2010 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.expansion.com/2010/02/18/empresas/1266495717.html La campaña de promoción turística internacional ‘I need Spain’ se presenta en Hong Kong. El Librepensador [online]. 2010 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.ellibrepensador.com/2010/09/03/la-campana-de-promocionturistica-internacional-‘i-need-spain’-se-presenta-en-hong-kong/

Literatura

67

LES COMMUNAUTES AUTONOMES D'ESPAGNE. Doc-Espagne [online]. 2008 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://doc-espagne.com/dossiersthematiques/27-dossiers-thematiques/5487-espagne-communautesautonomes-communautes-autonomes-espagne-doc-espagne Metodika. Český statistický úřad [online]. © 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu_cestovnih o_ruchu Ministerio de industria,energía y turismo. Minetour.gob.es [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.minetur.gob.es/esES/Organizacion/FuncionesCompetencias/Funciones%20y%20Competenc ias/4.%20Delegación%20de%20competencias%20del%20Ministerio%20d e%20Industria,%20Energía%20y%20Turismo/IET5562012DeleCompeMI NETUR.pdf Model zaměstanosti cestovního ruchu. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/modul_zamestnanosti_cestovniho_ ruchu MOVIMIENTOS TURÍSTICOS DE LOS ESPAÑOLES (FAMILITUR). Instituto de Estudios Turísticos [online]. © DATATUR 2010 - [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/WebPartInformes/paginas/rsvisor.aspx?ruta= %2fFamilitur%2fEstructura%2fAnual%2fN%u00famero+de+viajes+por+m eses+seg%u00fan+tipo+de+viaje.+-+Ref.1833&par=1&idioma=enUS&anio=2011 Nomenklatura územních statistických jednotek NUTS, Businessinfo. [online]. 2009-11-05 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z . Número de viajes por meses, según tipo de viaje. Tourspain [online]. © 2010 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/WebPartInformes/paginas/rsvisor.aspx?ruta= %2fFamilitur%2fEstructura%2fAnual%2fN%u00famero+de+viajes+por+m eses+seg%u00fan+tipo+de+viaje.+-+Ref.1833&par=1&idioma=enUS&anio=2011 Obyvatelstvo České republiky. Kompas [online]. © 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.kompas.estranky.cz/clanky/ucebnice-

68

Literatura

zemepisu/obyvatelstvo-ceske-republiky-zakladni-udaje-2010-2011-petrdaubner.html PLAN DE PROMOCIÓN INTERNACIONAL DEL TURISMO CULTURAL 20102012. Ministerio de Industria, Energía y Turismo [online]. 2009 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.minetur.gob.es/eses/gabineteprensa/notasprensa/documents/planpromocionturismointern. pdf Plan de Turismo español Horizonte 2020/Plan 2008-2012. Gobierno de Espana [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.lamoncloa.gob.es/ActualidadHome/081107enlaceturismo.htm Plan del Turismo Español. Ministerio de industria, Turismo y Comercio. [online]. Španělsko, 2007 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.turisme2015bcn.cat/files/7931-56arxiuCAT/PLAN%20TURISMO%20ESPAÑOL%202020.%20DOCUMENTO%2 0EJECUTIVO.pdf Plan FuturE. Ministerio de Industria, Energía y Turismo [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.minetur.gob.es/turismo/esES/Sostenibilidad/medioambiente/Paginas/FuturE.aspx Población por comunidades y ciudades autónomas y sexo. Instituto Nacionál de Estatdística [online]. © 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.ine.es/jaxi/tabla.do Regionální politika EU. Fondy evropské unie. [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondechEU/Regionalni-politika-EU School Holidays Spain. School Holidays Europe [online]. 2010 [cit. 2012-0507]. Dostupné z: http://www.schoolholidayseurope.eu/spain.html Správa, veřejná správa a samospráva. Eamos [online]. [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/ksb/externi/ksb_7434/1.htm Statistiky cestovního ruchu 2010. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Cestovniruch/Statistiky-Analyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu-2010 Španělsko a EU. Euroskop: Věcně o Evropě. [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/558/sekce/spanelsko/

Literatura

69

Španělsko. THE SPANISH CONSTITUTION. In: http://legislationline.org/download/action/download/id/2325/file/Spain_ Const_1978_eng.pdf. 1978. Španělsko: Základní informace o teritoriu. Businessinfo [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spanelsko-zakladni-informace-oteritoriu/1/1000541/#sec1 Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu. Český statistický úřad [online]. © 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu_cestovnih o_ruchu The world factbook. Central intelligence agency [online]. 2012 [cit. 2012-0424]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/index.html Tourism Satellite Account of Spain. Instituto Nacional de Estadística [online]. © 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.ine.es/jaxi/menu.do?type=pcaxis&path=%2Ft35/p011&file=in ebase&L=1 Transnational programmes. Interact [online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.interact-eu.net/transnational_programmes/110 Turistické regiony. Turistické regiony ČR [online]. 1998-2012 © [cit. 2012-0415]. Dostupné z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/seznam.phtml?typ=317&lng=2 Veřejná správa. Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/slovnik-nejcasteji-pouzivanychpojmu-ve-verejne-sprave.aspx Vláda ve Španělsku. Spanelske kralovstvi [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.spanelskekralovstvi.cz/vláda Who we are and what we do. Instituto Nacional de Administración Pública [online]. 2011 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: http://www.inap.es/web/guest/inap Fakta o EU. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. © 2005-12 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8/sekce/fakta-o-eu/

70

Literatura

The end of ETA?. The Economist [online]. 21.10.2011 [cit. 2012-01-29]. Dostupné z: http://www.economist.com/blogs/newsbook/2011/10/terrorismspain Baskové. Český rozhlas [online]. 16.05.2001 [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/baskove-jsou-na-svoji-historii-a-kulturu-velmihrdi-fhq-/zahranicni.aspx?c=A000809200039zahranicni_jpl Generalitat de Catalunya. Gencat [online]. 2006 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z: http://www.gencat.cat/generalitat/eng/estatut/titol_preliminar.htm#a1 Život v EU. Evropská unie. [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/facts-figures/living/index_cs.htm About us. Tourspain [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. http://www.tourspain.es/en/TURESPANA/Organismo/

Dostupné

z:

Semana Santa. Jansochor [online]. 2007 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.jansochor.com/reportaz/semana-santa.html Que es Exceltur?. Exceltur [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.exceltur.org/excel01/contenido/portal/conozca_que_es.aspx Empleo. Iet.tourspain [online]. 2011 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/otrasestadisticas/empleoturistico/encuestapoblacion/Infor mes/Informe%20anual%20de%20la%20EPA%20en%20el%20sector%20t urístico.%20Año%202010.pdf Europe. Cia [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html Spain. Spain [online]. http://www.spain.info/

2012

[cit.

2012-05-24].

Dostupné

z:

UNESCO. Národní památkový ústav [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkovapece/zakony-mezinarodni-dokumenty/mezinarodni-dokumenty/unesco/

Seznam příloh

Seznam příloh Příloha č. 1: Turistické logo Španělska a jeho zahraniční kampaně Příloha č. 2: Typická turistická nabídka Španělského království Příloha č. 3: Turistické logo České republiky Příloha č. 4: Typická turistická nabídka České republiky Příloha č. 5: Autonomní oblasti Španělska Příloha č. 6: Baskicko a ETA Příloha č. 7: Druhy a označení destinačních organizací v ČR Příloha č. 8: Rozdělení odpovědnosti subjektů za plnění opatření koncepce

71

Politika podpory cestovního ruchu ve Španělsku

Recommend Documents