Zhodnocení finan ní výkonnosti specializovaných bank p sobících na eském trhu

Mendelova univerzita v Brn Provozn ekonomická fakulta

Zhodnocení finan ní výkonnosti specializovaných bank p sobících na eském trhu Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Vlasta Kašparovská, Ph.D.

Brno 2013

Bc. Alena Jakubková

Ráda bych touto cestou pod kovala vedoucí mé diplomové práce, doc. Ing. Vlast Kašparovské, Ph.D., za odborné vedení a metodické p ipomínky poskytované p i tvorb této diplomové práce a dále také svým blízkým za podporu a motivaci v pr hu jejího zpracování.


Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Zhodnocení finan ní výkonnosti specializovaných bank p sobících na eském trhu“ zpracovala samostatn s použitím výhradn t ch zdroj , které jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brn dne 4. ledna 2013.


Seznam použitých zkratek CB EB MHB R SOB ÚP ECB EGAP EMU EU FSI HDP IAS/IFRS IMU MF R MMF MMR MPI MPO MSP NKÚ OECD OTC PMR RBCZ ROAA ROAE SFP

Centrální banka eská exportní banka, a.s. eskomoravská hypote ní banka, a.s. eská republika eskoslovenská obchodní banka, a.s. eské ú etní p edpisy Evropská centrální banka Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a.s. Evropská m nová unie Evropská unie Indikátory finan ního zdraví MMF Hrubý domácí produkt Mezinárodní standardy ú etního výkaznictví Systém dorovnávání úrokových rozdíl p i poskytování exportních úv sazby Ministerstvo financí eské republiky Mezinárodní m nový fond Ministerstvo pro místní rozvoj Makroobez etnostní indikátory ECB Ministerstvo pr myslu a obchodu Malé a st ední podniky Nejvyšší kontrolní ú ad Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Mimoburzovní trh Povinné minimální rezervy Raiffeisenbank eská republika, a.s. Rentabilita pr rných bankovních aktiv Rentabilita vlastního kapitálu Státní finan ní podpora

za fixní

Abstract JAKUBKOVÁ, A. The evaluation of the financial efficiency of specialized banks operating on the Czech market. Brno: MENDELU, 2013. The diploma thesis focuses on the evaluation of the financial efficiency of banks operating in the Czech market. The indicators of profitability of chosen banks in the years 2001-2010 are observed in order to evaluate the financial performance. The banks are deliberately chosen to characterise differences in segments of specialized and universal banks. The individual components of profitability are specified according to Schierenbeck model and Du Pont model. Depending on the research question is formed the risk index and the volatility indicator. The diploma thesis comprises also the comparison of the performance of the evaluated banks and the identification of the factors that influence the detected indicators' values. Keywords Financial efficiency, profitability, income and costs margins, volatility, universal banks, specialized banks, economy.

Abstrakt JAKUBKOVÁ, A. Zhodnocení finan ní výkonnosti specializovaných bank p sobících na eském trhu. Brno: MENDELU, 2013. Diplomová práce se zam uje na oblast hodnocení finan ní výkonnosti bank sobících na eském trhu. Za ú elem posouzení finan ní výkonnosti zvolených bank jsou sledovány ukazatele rentability v asové ad let 2001 až 2010. Banky jsou zám rn vybrány tak, aby bylo možné charakterizovat p ípadné rozdíly ve skupin bank specializovaných a univerzálních. Jednotlivé složky rentabilit jsou specifikovány dle Schierenbeckova a Du Pontova modelu. V závislosti na výzkumné otázce je tvo en rizikový index a ukazatel volatility. Sou ástí diplomové práce je rovn ž komparace výkonnosti posuzovaných bank a identifikace faktor , jež ovliv ují zjišt né hodnoty ukazatel . Klí ová slova Finan ní výkonnost, rentabilita, výnosové a nákladové marže, volatilita, univerzální banky, specializované banky, hospodá ství.

Obsah

9

Obsah Seznam použitých zkratek ...................................................................................................7 1

Úvod ............................................................................................................................. 11

2

Cíl práce ....................................................................................................................... 13

3

Metodika ...................................................................................................................... 14

4

Hodnocení finan ní výkonnosti bank ..................................................................... 20 4.1

Ukazatele rentability ........................................................................................... 25

4.2

etní výkazy jako zdroje dat pro analýzu ....................................................... 28

4.3

Implementace IAS/IFRS a jejich zm ny ............................................................ 31

5

Charakteristika zvolených bankovních institucí .................................................... 33

6

Aplikace zvolených zp sob posuzování finan ní výkonnosti ........................... 35

7

6.1

Posouzení výkonnosti eské exportní banky ................................................... 35

6.2

Posouzení výkonnosti Hypote ní banky ........................................................... 44

6.3

Posouzení výkonnosti GE Money Bank ............................................................ 52

6.4

Posouzení výkonnosti Raiffeisenbank ............................................................... 59

6.5

Komparace výkonnosti bank a její volatility ..................................................... 66

Diskuse a záv ry ......................................................................................................... 74

Seznam literatury ................................................................................................................ 83 Seznam grafických prací .................................................................................................... 90 ílohy .................................................................................................................................. 91

Úvod

11

1 Úvod Banky jako finan ní zprost edkovatelé a jejich služby jsou nedílnou sou ástí finan ního trhu. Tyto podnikatelské subjekty p sobí na ziskovém principu, kdy se v dlouhodobém horizontu snaží o maximalizaci tržní hodnoty a zisku a to na takové úrovni, která zajistí samotnou existenci banky, ale také její další rozvoj. Základní formou jejich innosti je realizace toku finan ních prost edk mezi ekonomickými subjekty, které se uskute uje p ijímáním vklad a následnou alokací ve form bankovních úv . Banky ovšem vykonávají i další finan ní služby jako obchodování s cennými papíry, poskytování finan ního poradenství a bankovních záruk klient m, zajiš ování realizaci platebního styku, nebo provád ní depotních obchod . Vlivem nep eberného množství bankovních inností se do styku s jejími službami dostává velké množství ekonomických subjekt . Každý z t chto klient má specifické požadavky na poskytované informace o jejich innostech, službách a stabilit . Aby byla poptávka po t chto informacích uspokojena, jsou banky dle zákona . 21/1992 Sb., o bankách, povinny uve ej ovat informace uvedené v §11a tohoto zákona. Zve ejn ním t chto informací ve výro ních a tvrtletních zprávách ovšem získávají ekonomické subjekty, v etn laické ve ejnosti, velmi mnoho údaj o celkovém hospoda ení banky. Z toho d vodu se provádí analýzy, které mají svými výsledky dané informace p iblížit a objasnit, aby subjekty byly schopny hodnocení. Mezi asté metody pat í finan ní analýza, která je standardizovaným souborem metod sloužících k posouzení finan ní situace podniku a umož uje porovnávat analyzované podniky vzájemn mezi sebou. Její výsledky potom rozdíln slouží r zným skupinám uživatel , kterými jsou nap íklad bankovní manaže i, klienti bank, konkurence, i práv regula ní orgán ur ující formu a obsah sd lovaných informací. Uvedeným zákonem dozor í orgán, eská národní banka, také monitoruje hospoda ení bank z d vodu zachování stability a regulaci bankovního sektoru. Pro pot eby regulátora se vypo ítává a hodnotí široké spektrum ukazatel vypovídající o mnoha stránkách hospoda ení bank – p es ziskovost, efektivnost, likvidu až po obez etnost. D vodem k analýze finan ní situace bank jsou i vývojové trendy v bankovnictví jako je univerzalizace i restrukturalizace bank a bankovních systém , kdy by v situaci neuváženého zost ení konkurence, globalizace i fúze mohlo dojít k destabilizaci banky a nejistot ohledn jejího budoucího vývoje. Dopady hospoda ení bank jsou totiž širokosáhlé a viditelné nejenom v sektoru bankovním, ale i firemním a národním hospodá ství. Zejména v návaznosti na globalizaci se Ministerstvo financí R primárn snaží harmonizovat eský ú etní systém s ú etními sm rnicemi EU, ímž sou asn v tšina zm n vede i k p iblížení k Mezinárodním standard m ú etního výkaznictví (IFRS). Sjednocování ú etních postup zjednodušuje porovnání finan ní situace jednotlivých bank a vede ke snadn jšímu odhalení p ípadných nejistot v rámci

12

Úvod

jejich dalšího p sobení. Zvyšuje také vypovídací schopnost srovnávacích analýz nap bankovními sektory r zných region . Zve ej ování informací ve výro ních zprávách bank, které jsou sestavovány za stejných podmínek, využívá tato diplomová práce, která podává komparaci výkonnosti specializovaných a univerzálních bank p sobících na eském bankovním trhu. Totožný právní základ, ale r zné zam ení zvolených bank odhalí skute nosti, které p sobí na jednotlivé banky v pr hu jejich p sobnosti na trhu.

Cíl práce

13

2 Cíl práce Cílem práce je na základ vybraných ukazatel posoudit výkonnost vybraných specializovaných finan ních institucí p sobících na eském trhu a identifikace faktor , které ovliv ují tuto výkonnost. K hodnocení bude použita komparace finan ní výkonnosti zvolených univerzálních finan ních institucí p sobících na eském území. Se zám rem dosažení uvedeného cíle byly vyty eny tyto díl í cíle: Zvolení vhodné metodiky a jednotlivých ukazatel , prost ednictvím kterých bude výkonnost posuzována, zvolení analyzovaného období a analyzovaných bank. Analýza hospoda ení zvolených bank ve sledovaném období v souvislosti s ekonomickou situací na eském i zahrani ním finan ním trhu s p ihlédnutím k odlišnostem mezi jednotlivými bankami. Komparace výkonnosti všech bank a identifikace faktor , které ovliv ují zm ny ve výkonnosti jednotlivých bank, volatilita výkonnosti bank. V souvislosti s cílem je stanovena výzkumná otázka ve zn ní: „Specializované banky vykazují volatiln jší ukazatele finan ní výkonnosti.“ Otázka staví na p edpokladu, že univerzální banky mohou více diverzifikovat portfolio, ímž se nevystavují takovému riziku z koncentrace svých aktivit jako banky specializované. Z tohoto d vodu je pravd podobné, že volatilita výsledk u univerzálních bank nebude dosahovat v tších hodnot než u subjekt , u kterých je p edm t innosti znateln specializován. V záv ru práce autorka zaujme názor ke stanovené výzkumné otázce.

14

Metodika

3 Metodika Za ú elem dosažení stanovených cíl je pot eba zvolit vhodnou metodu pro posouzení hospoda ení finan ních institucí, v etn provedení výb ru a obsahového vymezení jednotlivých ukazatel výkonnosti, které reflektují toto hospoda ení. V oblasti finan ní výkonnosti bývá k její specifikaci zpravidla využívána finan ní analýza, která klasifikuje ukazatele pomocí pom rových ukazatel . Tato metoda bývá využívána i vzhledem k dostupnosti pot ebných dat. Finan ní analýza je typem pom rové analýzy, jejímž cílem je zhodnotit hospoda ení banky a to z finan ních údaj jejího minulého vývoje a využít zjišt né záv ry pro budoucí finan ní plánování. V rámci diplomové práce byla aplikována finan ní analýza externí, která vychází z ve ejn dostupných informací – p edevším z internetových zdroj , dostupných na oficiálních webových stránkách jednotlivých bank. Jedná se zejména o výro ní zprávy hospoda ení bank v daném roce a zprávy o stabilit eského finan ního systému zvoleného období. Vlastní práce využívá níže uvedených pom rový ukazatel . Aplikace pom rových ukazatel eliminuje vliv inflace na zjišt né výsledky, použitá data tedy nebyla infla o išt na. V souvislosti s vypovídající schopností hodnot pom rových ukazatel je nutné pracovat s delší asovou adou hodnot pom rových ukazatel a sledovat jejich vývoj ve zvolených obdobích. Objektivní zhodnocení v závislosti na výzkumné otázce vyžaduje navíc srovnání s hodnotami ukazatel dalších bankovních institucí, a proto byla analýza dopln na metodou komparace hodnocení výkonnosti bank odlišného zam ení. Pot ebná data budou zjiš ována s ro ní periodicitou, a to bu k poslednímu dni roku, i jako pr rná hodnota za daný rok. Relevantními ukazateli pro ov ení stanovené výzkumné otázky jsou zejména ukazatele rentability, v etn jejich díl ích ukazatel . Zvolené rentability jsou vybrány jako velmi d ležité ukazatele výkonnosti banky, které jsou v dnešní dob neodmysliteln s touto problematikou spjaty. Za p ední ukazatele výkonnosti jsou v souvislosti se zam ením práce a se stanovenou výzkumnou otázkou zvoleny rentabilita pr rných bankovních aktiv (return on average assets, ROAA) a rentabilita pr rného vlastního kapitálu (return on average equity, ROAE). Pro ú ely této práce jsou definovány tyto ukazatele dle vztahu: ROAA = ( istý zisk po zdan ní / pr ROAE = ( istý zisk po zdan ní / pr

rný stav aktiv) * 100 [v %], rný vlastní kapitál) * 100 [v %].

Jsou to vrcholové ukazatele v Schierenbeckov a Du Pontov pyramidálním rozkladu, prost ednictvím kterých jsou zachyceny vlivy jejich jednotlivých složek. Tyto ukazatele

Metodika

15

pat í mezi klí ové ukazatele finan ní analýzy. Oba modely byly využity z toho d vodu, aby bylo možné zachytit vliv makroekonomických a mikroekonomických faktor p sobících na hospoda ení bank. Z Schierenbeckova modelu bude výpo tem jednotlivých marží dosaženo identifikace faktor , které na n mají nejv tší vliv, a bude analyzována provázanost jednotlivých marží. Z Du Pontova modelu lze analyzovat schopnost banky v ízení náklad , generování prost edk ze zdroj , které má banka k dispozici a rizikovost bankovního podnikání. Ve vlastní práci je využit pouze neúplný Du Pont model z d vodu eliminace nevýhod, které s sebou analýza komplexní ekonomické aktivity bank pomocí pom rových ukazatel p ináší. Mezi nejzásadn jší pat í velké množství indikátor , které by mohly p inášet protich dné záv ry. V této souvislosti je proto nutné omezit široké spektrum nabízených ukazatel úplného Du Pont modelu a zajistit tak akceptovatelné množství finálních výsledk umož ující jednozna nou interpretaci. Rentabilita aktiv je ukazatel syntetického typu, což znamená, že v sob zahrnuje vliv dalších ukazatel , a proto byl pro zajišt ní co nejp esn jší interpretace dále rozložen pyramidovým rozkladem na díl í ukazatele prost ednictvím výše zmi ovaného modelu, který je uveden v Obr. 1. Výhodou rozkladu je fakt, že je na jeho základ možné zjiš ovat p iny daného stavu.

Obr. 1 Znázorn ní vztah ukazatel v ROA analýze Zdroj: Schierenbeck (2001), upraveno

Za ú elem co nejp esn jší interpretace p in vývoje indikátor rentability, je v rámci vlastní práce nejprve sledován vliv výnosových a nákladových marží na rentabilitu pr rných aktiv. Jednotlivé marže dle Kašparovské (2006) vznikají jako podíl íslušných absolutních hodnot složek hospodá ského výsledku a pr rné hodnoty bilan ní sumy. Tyto relativní ukazatele navíc umož ují efektivn jší srovnávání hospodá ského výsledku bankovních institucí, proto je možné je brát do úvahy p i vyhodnocování výsledku hospoda ení v této práci.

16

Metodika

Výpo et jednotlivých marží je následující: Úroková marže = ( isté úrokové výnosy / pr

rný stav aktiv) * 100 [v %],

kde jsou isté úrokové výnosy tvo eny rozdílem mezi výnosy z úrok a podobnými výnosy a náklady na úroky a podobnými náklady bankovních obchod . Provizní marže = ( isté poplatky a provize / pr

rná aktiva) * 100 [v %],

kde je položka istých poplatk a provizí tvo ena rozdílem mezi výnosy a náklady z poplatk a provizí. Za provize se považují i bankovní poplatky a mohou se vyskytovat v souvislosti prakticky se všemi bankovními obchody. Marže z fin. operací = ( istý zisk (ztráta)z fin. operací / pr


kde je istý zisk z finan ních operací tvo en díky zisk m (ztrátám) vyplývajícím z operací s cennými papíry ur enými k obchodování, s finan ními deriváty, ale také ze zisk (ztrát) z devizových operací a zisk (ztrát) z akcií a podíl , které banka drží v jiných spole nostech. Marže ostatních výnos = (ostatní isté výnosy / pr


kde jsou ostatní isté výnosy tvo eny rozdílem ostatních provozních výnos a ostatních provozních náklad , které nebyly za azeny do p edchozích skupin a které souvisí s obchodní inností banky. Marže personálních náklad = (personální náklady / pr


kde personální náklady zahrnují mzdy, platy, odm ny zam stnanc sociální a zdravotní pojišt ní a d chodové zabezpe ení. Marže ostatních náklad = (v cné + ostatní správní náklady / pr

a p ísp vky na

rná aktiva) * 100 [v %],

kde do v cných náklad pat í odpisy, rezervy a opravné položky na DHM a DNM; ostatní správní náklady tvo í náklady na marketing a reprezentaci, spot ebu energie, náklady IT podpory, poštovné. Riziková marže = (rizikové náklady / pr


kde rizikovými náklady jsou isté hodnoty opravných položek a odpis k bankovním pohledávkám. Ostatní marže jsou tvo eny dle obrázku, sou ty i rozdíly jimi pod ízených marží. V analýze je dále použit Du Pont model. Do jaké míry bude tento ukazatel rozebírán, je uvedeno v Obr. 2. Výpo et jednotlivých složek Du Pontova modelu je následující:

Metodika

17

Zisková marže = ( istý zisk po zdan ní / tržby) * 100 [v %], demonstrující kolik procent z tržeb p ipadá na istý zisk, známá pod pojmem ( istá) rentabilita tržeb. Dle Polou ka (2006) v sob zrcadlí úsp šnost ízení náklad banky a snahy o jejich minimalizaci spole s cenovou politikou banky p i oce ování produkt a služeb. Obrat aktiv = (tržby / celková aktiva) * 100 [v %], ozna ující efektivnost využívání celkových aktiv. U jmenovatele je vhodné použít p i výpo tu pr r z aktiv na konci a na za átku roku. Do itatele se udává sou et tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb.

Obr. 2 Znázorn ní vztah ukazatel v ROE analýze Zdroj: Landa (2008), upraveno

V p ípad banky do tržeb spadají výnosy z úrok , výnosy z akcií a majetkových podíl , výnosy z poplatk a provizí, výnosy z finan ních operací a ostatní provozní výnosy. P esn podle tohoto vý tu se postupovalo v této práci. Dále bude analyzován kapitálový multiplikátor: Kapitálový multiplikátor = (celková aktiva / pr

rný vlastní kapitál) * 100 [v %].

Tento pokud je v tší než jedna, pak má zvyšování podílu cizích zdroj ve finan ní struktu e podniku pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Uvedený p ípad nastává u bank vždy a to z toho d vodu, že vystupují jako finan ní zprost edkovatelé, a tak jejich cizí kapitál vždy p evyšuje ten vlastní, mnohdy se jedná i o ádové rozdíly. Dle Polou ka (2006) navíc ilustruje, jak citlivá je výnosnost na zp sob financování aktiv. Dále dopl uje, že i banka s nízkým ROAA m že dosáhnout vysoké hodnoty ROAE díky rozsáhlému využití cizích zdroj a dluhového financování a nízké hodnot kapitálu.

18

Metodika

Za ú elem dosažení stanovené výzkumné otázky diplomové práce je nutné dále zvolit vhodnou charakteristiku volatility finan ní výkonnosti zvolených finan ních institucí. Základem analýzy volatility je vytvo ení ukazatele, který zaznamená fluktuaci jednotlivých hodnot zvolených ukazatel za sledované období. K hodnotám vrcholových ukazatel bude nejprve vypo ítán aritmetický pr ru : x=

1 * n

n

xi , i=1

kde n je rozsah souboru a x hodnoty íselného znaku X. Ten bude dále použit do výpo tu sm rodatné odchylky sx: sx =

1 n

*

n i=1

2

xi - x .

Sm rodatná odchylka bude využita do vzorce rizikového indexu RI, který zohlední výši sm rodatné odchylky, resp. volatilitu hodnot ukazatel : RI = Ø ROAA (1+sx (ROAA) ) , resp. RI = Ø ROAE (1+sx (ROAE) ).

Po vyjád ení bude vyhodnoceno, na které banky m la volatilita nejv tší vliv, a uvedeno, jakých o išt ných hodnot rentability po zohledn ní volatility dosáhly. Bude tak zodpov zena výzkumná otázka diplomové práce, která p edpokládá volatiln jší ukazatele ukazatel u specializovaných bank. Dopl kem k hodnocení volatility dle rizikového indexu RI bude i charakteristika variability vyjád ená standardní odchylkou jako její podíl na pr ru (pokud tento nedosáhne hodnoty nula). Tato charakteristika se nazývá varia ní koeficient vx: vx =

sx x

* 100 [v %], .

ím vyšší íslo, tím jsou hodnoty zvoleného ukazatele volatiln jší. V diplomové práci bude varia ní koeficient vx vypo ítán k hodnotám rentabilit. ležitým požadavkem v rámci analýzy je dle Hindlse (2000) také srovnatelnost údaj . Ješt p ed zahájením práce musí být tedy spln na: cná srovnatelnost – v p ípad finan ního vyhodnocení bank se jedná o srovnatelnost jimi vykazovaných finan ních údaj . Období deseti posuzovaných let je tak rozd leno do dvou fází, kdy do roku 2004 banky uvád jí finan ní výkazy dle zákona o ú etnictví, postup ú tování pro banky a vyhlášek vydanými MF R. Naproti tomu dle PWC (2009) od 1. ledna 2005 eské spole nosti, které vydaly dlužné nebo majetkové cenné papíry obchodované na

Metodika

19

regulovaných ve ejných trzích, musí použít IFRS místo eských ú etních p edpis pro sestavení svých konsolidovaných i nekonsolidovaných ú etních záv rek. Ostatní podniky mohou používat IFRS místo eských ú etních p edpis pro sestavení konsolidovaných ú etních záv rek. Raiffeisenbanka, EB a Hypote ní banka nové postupy stanovené IFRS dodržují, poslední banka GE Money Bank dodržuje pravidla eského trhu. P esto byla zahrnuta do analyzovaných bank, protože dle PWC (2009) mezi t mito ú etními postupy sice existuje mnoho rozdíl , jsou však nepatrné, proto je možné vykazované údaje srovnávat. Navíc v oblasti vlastního vykazování výro ních zpráv je již dnes dosaženo vysokého stupn harmonizace, finan ní instituce se musí ídit ve velkém množství p ípad postupem blízkým IFRS. Všechny finan ní instituce mají také specifický formát vykazování položek, který je v souladu s p íslušnou sm rnicí EU. Více o tomto je pojednáno v podkapitole 4.3. Prostorová srovnatelnost – nejlépe je porovnávat údaje vztahující se k jednomu geografickému území i analyzovat údaje srovnatelných celk – spole ností shodné právní formy. V práci je vyhodnocováno hospoda ení bank p sobících na eském trhu, tyto mají srovnateln formu a.s. asová srovnatelnost – jak už bylo uvedeno, analýza prob hne za desetileté období, ve kterém banky musely elit shodným podmínkám na trhu, a proto je spln na i tato podmínka. Zhodnocení vývoje ukazatel finan ní výkonnosti bude provedeno pro roky 2001-2010 s d razem na p iny vývoje. Analýza bude provedena za deset let. Díky délce tohoto období již totiž bude možné konstatovat existenci trendu, který se v konkrétní bance objevuje a bude tak patrný dlouhodobý vývoj jednotlivých bank. Zpracovávaná data jsou erpána vždy z nekonsolidovaných bankovních výkaz , ili nejsou brány v potaz finan ní výsledky dce iných ani p idružených spole ností. Dané ukazatele budou analyzovány pro eskou exportní banku, Hypote ní banku, GE Money banku a Raiffeisenbanku. Banky byly vybrány zám rn v návaznosti na výzkumnou otázku, aby bylo možné porovnat ukazatele finan ní výkonnosti u bank specializovaných (reprezentované eskou exportní bankou a Hypote ní bankou) a bank univerzálních (reprezentované GE Money Bank a Raiffeisenbank). Tyto banky jsou také v p evažující ásti analyzovaného období bankami st ední velikosti.

20

Hodnocení finan ní výkonnosti bank

4 Hodnocení finan ní výkonnosti bank Pojem výkonnost se již stal b žn používanou sou ástí naší mluvy, používá se v r znorodých souvislostech bez ohledu na odborné zam ení ník . Nicmén je ležité si pojetí tohoto slova p ipomenout a to už z toho d vodu, že r zní auto i k n mu p istupují odlišn . Obecn bychom proto mohli dle Wagnera (2009) výkonnost chápat jako „charakteristiku, která popisuje zp sob, jakým zkoumaný subjekt vykonává ur itou innost, na základ podobnosti s referen ním zp sobem pr hu této innosti.“ K tomu autor dodává, že chování subjektu je orientováno na dosažení ur ité úrovn i kvality výkonnosti a je si p itom v dom, že „výkonnost“ není zcela objektivním zp sobem uchopitelná. Z toho plyne, že je nutné si uv domit co má subjekt vytvá et za innost, co je p i ní hlavní cílem a jaké charakteristiky tohoto cíle se budou hodnotit. Vzhledem k tomu, že „subjekt“ sám o sob není jednou osobou, v našem p ípad se jedná o celou instituci, která je hierarchicky uspo ádána, je vodné se domnívat, že jednotlivé složky tohoto subjektu budou mít na mysli odlišnou úrove zmi ované úrovn i kvality. Nejvyšší p edstavitelé banky se budou zajímat o vývoj ceny akcií na trhu, st ední management budou zajímat ta kritéria, na jejichž spln ní jsou závislé jeho bonusy, odm ny, podíly na zisku a podobn . Dále uvedený autor dopl uje, že k principu výkonnosti p ipadá i její chápání jako cesty k dosažení ur itého prosp chu, je ale op t d ležité tento prosp ch vymezit, stanovit žádoucí vývoj parametr tohoto prosp chu a o ekávaného budoucího milníku, který vyty í k jakému termínu je zvyšování vlastního užitku relevantní. Nezbytným se v tomto kontextu jeví i samotný zp sob, kterým bude subjekt kvantifikovat pokrok p i dosahování stanoveného cíle. Výkonný subjekt musí navíc um t svoji innost zm it, tedy p adit hodnotu ur ité charakteristice zkoumaného objektu a um t ji interpretovat. Krom toho tak musíme init v porovnání s definovanou, tzv. cílovou hodnotou výsledku. Naproti tomu Nenadál (2004) jednoduše vysv tluje výkonnost jako míru dosahovaných výsledk jedinci v organizaci i jejími procesy. Dle Lesákové (2004) je navíc d ležitých požadovaných efekt i výstup dosahovat v m itelných jednotkách. ECB (2010) charakterizuje výkonnost banky jako schopnost dosahovat trvale udržitelné ziskovosti. Staikouras a Wood (2004) rozlišují interní a externí faktory bankovní produktivity. Za interní faktory považují kvalitu manažerského ízení a provozní cíle banky, stejn jako koncentraci úv rového portfolia. Jako externí uvedení auto i zvolili makroekonomický vývoj a konkurence na trhu. V rámci provedené analýzy vývoje bankovního trhu 1994 až 1998 však zd raz ují, že oba typy faktor tvo í d ležité indikátory výkonnosti banky. V této práci je na výkonnost instituce nahlíženo jako na míru dosahovaných výsledk hodnocených zvolenými ukazateli rentabilit.


21

Od poloviny 20. století v oblasti m ení finan ní výkonnosti došlo k rozvoji mnoha metod a p ístup . Od myšlenek a p ístup uplat ovaných v tomto období se dle Wagnera (2009) dále odvíjí koncepce výkonnosti západního sv ta až do sou asnosti. Jejich konkrétní volba se však vždy odvíjí p edevším od dostupnosti dat a cíl , které jsou analytikem stanoveny. Metody sou asných hodnocení výkonnosti bankovních institucí lze monitorovat nap íklad ze zpráv, které vykazují dohledové instituce. V regionu eské republiky se jedná o dokumenty NB jako Zprávy o výkonu dohledu nad finan ním trhem a Zprávy o finan ní stabilit . Pro hodnocení stability finan ního systému se v analytické praxi dle Geršla a He mánka (2007) využívá široká škála nástroj se zastoupením kvantitativních ukazatel zdraví a stability finan ního systému v etn provád ní zát žových test . Z pohledu nadnárodních institucí je pak ležité, aby tyto ukazatele a indikátory byly mezinárodn srovnatelné. Z tohoto vodu byl diskutován a v roce 2006 zve ejn n Mezinárodním m novým fondem (MMF) souhrn základních a doporu ených indikátor finan ního zdraví (Financial Soundness Indicators, FSI), kde první skupinu tvo í indikátory vztahující se k bankovnímu sektoru, zatímco do druhé skupiny pat í dle MMF (2006) doporu ené indikátory z bankovního sektoru, ale i ukazatele z oblasti nebankovních finan ních institucí, nefinan ních podnik , domácností, finan ních trh a trh nemovitostí. ehled indikátor finan ního zdraví pro bankovní instituce je specifikován v P íloze 1 této práce. Zahrnutí indikátor z nebankovního sektoru do FSI odráží propojení finan ního a reálného sektoru, který zp tn ovliv uje úv rové portfolio a finan ní stabilitu bank. Základní indikátory FSI odpovídají p ti základním oblastem relevantních z hlediska rizik bankovního podnikání a jsou dle uvád ných autor kompatibilní s tzv. CAMELS metodologií pro hodnocení zdraví jednotlivých finan ních institucí (Capital adequacy, Asset quality, Management soundness, Earnings, Liquidity, Sensitivity to market risk). Tato metoda bývá azena mezi ratingové hodnocení výkonnosti, která slouží samotným bankám k výb ru p ípadných partnerských bank v zahrani í. Jako nevýhoda hodnocení tímto systémem bývá dle Dvo áka (2010) uvád na ur itá míra subjektivity a také nákladnost na sb r informací. Do tohoto projektu se s ur itými modifikacemi zapojila i NB (2012b), která poskytuje všechny údaje týkající se bankovního sektoru ve tvrtletní periodicit . Avšak dle analýzy mezní d ležitost složek ízení eských bank Dervize a Podpiery (2004) lze usuzovat, že hodnocení kvality ízení je možné vysv tlit i pomocí n kolika pom rových ukazatel , jako jsou ROAA, ROAE i kapitálová p im enost. Výše vlastního kapitálu pak také dle Dietricha a Wanzenrieda (2010) odráží rizikovost bankovního podnikání, stabilitu a d ryhodnost banky i b hem finan ní krize. Banky lépe kapitálov vybavené jsou výnosn jší. Svoje tvrzení doložili ve studii, v rámci které posuzovali vliv finan ní krize na stovky obchodních švýcarských bank v letech 1999 až 2008. Geršl a He mánek (2007) dopl ují, že monitoringu finan ního zdraví bankovního sektoru a sb ru makroobez etnostních indikátor (macro-prudential indicators, MPI) se od roku 1999 v nuje i ECB spole s národními centrálními bankami. Stejn jako

22


FSI se MPI snaží zachytit vývoj rizik zejména bankovního sektoru, proto áste dochází ke ztotož ování ukazatel . I p esto však není schopen pouze jeden soubor indikátor obsáhnout komplexní monitoring finan ní stability, proto je dle Mörttinena a kol. (2005) vhodné kombinovat ob sady indikátor . Sada makroobez etnostních indikátor ur ená ECB je uvedena v P íloze 2 této diplomové práce. sledn sledovanou oblastí zejména v období po finan ní krizi je dle Novotného (2010) oblast hodnocení kvality aktiv, resp. podstupované kreditní riziko bank v závislosti na kvalit dlužníka. K nejpoužívan jším indikátor m kreditního rizika pat í non performing loans ratio (NPLs) vyjad ující míru úv v selhání, provisioning rate zaznamenávající míru znehodnocení úv rového portfolia a coverage ratio odrážející schopnost banky krýt špatné úv ry. Tyto ukazatele jsou ve velké mí e využívány práv mezinárodními finan ními institucemi. Cox v model pom rného rizika byl využit p i analýze vztahu náklad neefektivního ízení a rizikem bankovního selhání Podpierovými (2005) bankovního sektoru v letech 1994 až 2002. Bylo zjišt no, že riziko bankovního selhání úzce koreluje s nákladovou neefektivním ízením. Za ú elem posouzení nákladovosti v bankovním sektoru využívají nadnárodní dohledové instituce (ECB) ukazatel cost-to-income ratio, kterým vyjad ují efektivnost bankovního podnikání. NB potom za ú elem posouzení bankovní efektivnosti sleduje správní náklady v pom ru k po tu zam stnanc . Ukazatele, které jsou spíše v pozadí p i hodnocení výkonnosti, jsou ukazatele bankovní produktivity, kdy se hodnotí istý zisk na zam stnance, a likvidity jako podíl rychle likvidních aktiv k celkovým aktiv m. Pozornost je v rámci hodnocení výkonnosti bankovních sektor nována jak celkové kapitálové p im enosti, tak také kapitálové p im enosti složky Tier 1. Na základ výsledk studie determinant vysoké návratnosti z obchodu s akciemi Beltratti a Stulze (2009) je možné tvrdit, že banky s vyšším Tier 1, vyšším objemem vklad a úv dosahovaly vyšších výnos . Lepších výsledk docílily i banky v zemích s vyšším kapitálovým dohledem. ECB (2010) uvádí i tržn orientované p ístupy, které odrážejí zp sob, jakým kapitálové trhy hodnotí aktivitu banky v porovnání s odhadovanou ú etní i ekonomickou hodnotou: price-earnings ratio P/E (pom r tržní ceny akcie k zisku na akcii). Wagner (2009) ovšem zd raz uje omezení t chto tržn orientovaných p ístup , a to v d sledku toho, že odrážejí emocionáln podmín nou citlivost investor . V rámci ekonomických p ístup je možné z dokument ECB (2010) zmínit ukazatel Economic Value Added, který bere v úvahu náklady p íležitosti pro akcioná e a tedy sleduje, zda spole nost vytvá í ekonomický výnos vyšší, než jsou náklady investovaného kapitálu. Výkonnost obchodních jednotek je možné hodnotit i z pohledu rizikov o išt ných výsledk (risk adjusted performance measurement), to znamená pomocí pom ru mezi ziskem a pot ebným kapitálem na pokrytí rizik (nap . RAROC risk adjusted return on capital). Tento ukazatel preferuje i ECB. Poslední dv zmi ované metody jsou ovšem dle ECB (2010) náro né na pot ebná data a jen velmi obtížn je lze kalkulovat bez ístupu do interního informa ního systému. Z tohoto d vodu nejsou dohledovými institucemi v praxi využívány. Ze stejného d vodu nelze aplikovat metody vyžadující


23

nefinan ní indikátory balanced scorecard a benchmarking, které byly od 50. let 20. století dopl kem k finan ním ukazatel m výkonnosti podniku. esv ili jsme se, že v sou asnosti existuje mnoho metod, které si m že uživatel zvolit pro shromaž ování, analýzu a hodnocení informací o bance. Finan ní ukazatele jsou ovšem pro hodnocení výkonnosti nepostradatelné, a proto byly využity i p i hodnocení v této diplomové práci. K výb ru této metody p isp la i skute nost, že banky mají v rámci své ú etní záv rky povinnost poskytovat informace ve výro ních zprávách, odkud je možné získat pot ebné informace k analýze. Zásadním nedostatkem finan ních ukazatel ovšem je, že finan ní informace odrážejí d sledky ídících rozhodnutí minulého období. Finan ní analýza pat í mezi klasické p ístupy využívající finan ní ukazatele, je typem pom rové analýzy a podle Hole kové (2008) poskytuje informace o celkovém hospoda ení, majetkové a finan ní situaci banky, podle kterých m že bankovní management zavést r zná opat ení pro ízení a rozhodování. Kone ný (2006) dopl uje, že kvalitní finan ní ízení se v dnešní dob bez finan ní analýzy neobejde. Podle zmi ovaného autora je hlavním cílem finan ní analýzy neustálé hodnocení finan ní situace banky, pop ípad jejího vývoje. V neposlední ad je d ležité i poznání in této situace. Snahou banky by m lo být také zam ení se do budoucna, tvorba a vyhodnocování predik ních možností stav banky, zajišt ní prosperity banky a zejména zkvalitn ní rozhodovacích proces . Hole ková (2008) dodává, že je finan ní analýza úzce spojena s ú etnictvím a finan ním ízením, tyto dva nástroje podnikového ízení propojuje, ímž vzniká systém, kdy ú etnictví poskytuje informace ležité práv pro ekonomické rozhodování. Mezi základní stanovené požadavky pat í komplexnost, poukazující na nutnost propojeni všech faktor podílejících se na hospodá ském procesu, a soustavnost, vyjad ující nutnost provád ní analýzy v pravidelných asových intervalech. Podle Zieglera (2006) je nezbytné podotknout, že tyto analýzy je pot eba propracovat ze t í úhl pohled . T mi jsou statický a dynamický pohled a pohled využívající srovnání s konkurencí. Statický pohled vychází z informací, které má uživatel možnost objevit ve výkazech podniku, v našem p ípad banky, a to zejména v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Tyto statické analýzy jsou d ležité, protože poskytují podklad pro ostatní typy analýz. Dynamický pohled hodnotí analýzy v r zných asových bodech a snaží se v nich nalézt trend, jenž m že signalizovat problém v budoucím zajiš ování bankovních obchod . Pohled srovnávání s konkurencí je nezbytný z toho d vodu, že je schopen zjišt né informace porovnat regionáln a oborov , a tak data po ízená ve statických a dynamických analýzách uvádí do souvislosti. Finan ní analýza podává obraz o finan ní situaci podniku, a pro toto hodnocení pot ebuje informace z finan ního ú etnictví, které se tak stává jazykem financí. Klasifikování situace podniku není ovšem dle Hole kové (2008) prost ednictví metod finan ní analýzy kodifikováno, legislativn žádnými právními p edpisy upraveno a to

24


ani všeobecn uznávanými jednotnými standardy jako nap íklad finan ní ú etnictví i da ová problematika. A koliv dosud nedošlo k žádnému sjednocení a mnohdy se azuje ke stejným pojm m r zný obsah, vyvinuly se všeobecn p ijímané analytické postupy a p ístupy. Tyto podávají stejn jako ú etnictví v rný obraz o majetkové, finan ní a d chodové situaci jak externím uživatel m, tak manažer m podniku. Ke sjednocování v sou asné dob p ispívá i snaha Ministerstva pr myslu a obchodu, které na svých internetových stránkách uve ej uje jednotné metodické prvky p i provád ní národohospodá ských analýz jednotlivých odv tví. Tyto všeobecn p ijímané analytické postupy a p ístupy jsou uvedeny v Tab. 1. V sou asné dob se zpravidla jako základ a nutnost berou elementární metody a pom rové ukazatele, které tím, že jsou aplikovány tém u každého podniku, který se rozhodne analyzovat svoji situaci, dávají podklad pro mezipodnikové a mezioborové srovnání. Tab. 1

Metody finan ní analýzy a jejich len ní Metoda finan ní analýzy Elementární metody (absolutní analýza) Pom rové ukazatele

Soustavy ukazatel

Vyšší metody Zdroj: R

len ní Horizontální analýza (analýza vývojových trend ) Vertikální analýza Rozdílová analýza Ukazatele struktury majetku a kapitálu, ukazatele tvorby výsledku hospoda ení, ukazatele na bázi pen žního toku Pyramidové soustavy (Schierenbeck, Du Pont) Bonitní modely (Tamariho model, Kralick v Quicktest) Bankrotní modely (Altman v model, Model IN1, Taffler v model) Paralelní soustavy Matematicko-statistické modely Nestatistické metody

ková (2010), Kone ný (2006), Kubí ková (2006), MPO (2009)

Jsou využívány i z d vodu jednodušších postup než se využívají u soustav ukazatel a vyšších metod, kde jsou jejich výpo ty delšího rozsahu. V souvislosti s cílem diplomové práce jsou dále rozebírány pom rové ukazatele, zejména ukazatele rentability.

1

N kte í auto i, nap . Ma ík (2005), adí tento ukazatel mezi hodnotová m ítka nové generace.


25

4.1 Ukazatele rentability Vyjad ují schopnost banky dosahovat zisku, zajiš ovat p ír stek majetku a zhodnocovat vložený kapitál. Tvo í základ finan ní analýzy a vypovídají o vztahu mezi výsledky hospoda ení a vloženými vlastními zdroji i aktivy. Jako pom rový typ ukazatel jsou nejvíce využívaným zp sobem hodnocení finan ní výkonnosti v praxi, který erpá podklady ze sestavovaných ú etních výkaz (rozvahy a výkazu zisku a ztrát uvád né v podkapitole 4.2). Každý ze zvolených ukazatel vypovídá o jiných aspektech ziskovosti a také jsou sledovány jinými subjekty. Z asového pohledu m žeme rozd lit smysl finan ní analýzy do dvou rovin. První rovinu využíváme, když chceme zhodnotit, jak se banka vyvíjela až do sou asnosti. Druhá rovina slouží jako základ pro finan ní plánování jak krátkodobé, aby byl zajišt n b žný chod samotné banky, tak dlouhodobé, aby bylo možné vytvo it strategii pro dlouhodobý rozvoj banky a ex ante pak zkoumat finan ní perspektivy banky. Finan ní analýzu m žeme chápat i jako ást SWOT analýzy, kdy lze identifikovat slabé stránky ve finan ním zdraví banky a silné stránky související s možným budoucím zhodnocením majetku banky. Rentabilita je dle Grünwalda (2006) komplexním syntetickým ukazatelem efektivnosti, který zahrnuje mnoho dalších vliv . Pro zhodnocení finan ní výkonnosti proto nesta í pouze ur ení t chto ukazatel samostatných, ale je nutné zam it se i na jejich rozklad a tím na identifikaci faktor , které se na vývoji podílely. Nej ast ji využívaným systémem rozkladu je pyramidový rozklad, ve kterém vystupuje rentabilita jako ukazatel vrcholový a pomoci aditivních, pop ípad multiplikativních, vazeb jsou sledované díl í vlivy. Rentabilita aktiv (ROAA) vypovídá o vztahu mezi výsledky hospoda ení banky a jejími aktivy, ili má schopnost hodnotit celkovou návratnost aktiv a schopnost managementu využít tato aktiva k tvorb zisku. Dle Polou ka (2006) zahrnuje jak výsledky všech typ bankovních operací, tak strukturu aktiv a pasiv, ízení náklad a zejména reakce managementu na zm nu vn jšího prost edí a tržních podmínek. ROAA tedy nezávisí na struktu e kapitálu ani na tom, z jakých zdroj byly aktivity financovány, ale na efektivní alokaci kapitálu do výnosového majetku a na jeho hospodárném využívání. Existuje mnoho podob výpo tu ukazatele ROAA, nicmén v této práci je použito zisku po zdan ní EAT, protože se jedná o srovnatelné podniky s podobnou finan ní strukturou – banky mají mnohonásobn vyšší cizí kapitál než ten vlastní, s tak výrazným pom rem se u jiných spole ností nesetkáváme – ve kterých se aktiva financují obdobn , což je dle Hole kové (2008) podmínka pro relevantnost jeho využití ve výpo tu. Ukazatel m í, jak efektivn jsou aktiva využívána k vytvo ení zisku, ili kolik vyd lá pr rná jednotka aktiv. Za mezinárodní standard se dle Zieglera (2006) považuje hodnota 1 %, nicmén záleží na oboru p sobnosti podniku a podmínkách na

26


trhu v daném období. Vztah mezi hodnotou ROAA a návratností aktiv ukazuje následující Tab. 2. Tab. 2

Vztah mezi hodnotou ROAA a návratností aktiv Hodnoty ROAA (v %)

Návratnost aktiv

< 0,75

slabá

0,75 – 1,00

pod standardem

1,00 – 1,25

dobrá

1,25 – 1,75

velmi dobrá

> 1,75

excelentní

Zdroj: Ziegler (2006)

Ukazatel ROAA není ovlivn ný zadlužeností banky a je porovnatelný i mezi bankami sobícími na diametráln odlišných trzích. ROAA bude v této práci analyzováno dle Schierenbeckova modelu, který poukazuje na to, že je vrcholový ukazatele ovlivn n n kolika základními faktory: strukturou výnos , strukturou náklad , marží hrubého zisku: Marže hrubého zisku = výnosová marže-nákladová marže, kvalitou bankovních aktiv, jež je vyjád ena rizikovou marží. Rentabilita vlastního kapitálu (ROAE) zastupuje pohled managementu banky, který hodnotí výkonnost veškerého (celkového) kapitálu fungujícího v bance bez ohledu na jeho p vod. Jedná se tedy o podíl zisku po zdan ní a celkového kapitálu banky. Klí ovým je zde pohled p es majetkovou bázi a schopnost podniku ji efektivn využít. Zajímá tedy p edevším tyto akcioná e, avšak je nemén d ležitý pro vedení banky, které je za efektivní spravování majetku t chto akcioná zodpov dné. Hodnota vlastního kapitálu je brána z rozvahy jako souhrn položek splacený základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, ostatní fondy tvo ené ze zisku a nerozd lený zisk minulých let a b žného období. Velikost ROAE by m la být v tší než ziskovost celkových aktiv a také v tší než by bylo možné získat investicí bez rizika. Vlastníci banky o ekávají, že vložením kapitálu do ní získají vyšší výnos, než kdyby stejný kapitál investovali jiným zp sobem (nap . investováním do státních dluhopis ). Vkladem kapitálu do banky vlastníci nesou ale riziko, že p ijdou o jimi požadovaný výnos z tohoto vkladu (p ípadn o celý vklad). Vlastní kapitál tedy bývá dražší než cizí kapitál, a aby byli vlastnící dostate kompenzováni, usilují o maximalizaci ziskovosti kapitálu. Tento ukazatel není vhodné porovnávat v odlišných ekonomických prost edích, nebo požadovaná výše vlastního kapitálu se dle Zieglera (2006) v závislosti na odv tví


27

a ekonomickém prost edí výrazn liší. V rámci této práce je ovšem relevantní, protože analyzovaná výkonnost zvolených podnik je vždy z odv tví finan ních zprost edkovatel . Hodnota ROAE m že být dle Hole kové (2006) navyšována pomocí: zvýšením vytvo eného podnikatelských rizik),

zisku

banky

(nap .

za

cenu

nep im ených

snížením podílu vlastního kapitálu (ke kterému je zisk vztažen) na celkovém objemu zdroj (zde se projevuje role finan ní páky – možnost zvýšení ziskovosti vlastního jm ní p ipojením cizích zdroj k vlastnímu jm ní), nebo kombinací p edchozích p

in.

Polou ek (2006) dopl uje, že oba uvedené zp soby nebo jejich kombinace jsou dlouhodob neudržitelné, protože by mohlo dojít k podkapitalizování banky. Tomuto stavu se snaží zabránit reguláto i, kte í stanovují požadavky na kapitálovou im enost bank prost ednictvím dostate ného kapitálu vzhledem k rizikovosti a objemu bankovních aktiv. V dnešní dob je regulátorem požadovaná hranice 8 %. Tento kapitál p ípadn slouží ke krytí neo ekávaných ztrát a má za úkol zabránit tak jejich p enosu na bankovní v itele. Analýzu ROAE je tedy nutné provád t vždy v souvislosti s vývojem kapitálového multiplikátoru. Snížení hodnoty ROAE m že být naopak d sledkem vývoje uvedených p in v opa ných sm rech. Naproti tomu podle Kubí kové (2006) chybnou investi ní politikou banky charakterizuje potenciální snížení hodnoty ROAE nap . proto, že se zvyšuje podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích banky a to tím, že dochází ke kumulaci nerozd leného zisku a zárove ke kumulaci pen žních prost edk . V tomto ípad se volné pen žní prost edky nepodílejí na zvyšování zisku a nep inášejí ani jiný efekt. I kdyby se jednalo o kumulaci prost edk na budoucí investici je vhodné tyto prost edky alespo krátkodob využít nebo pop . uvažovat o využití cizích zdroj . ROAE m že také klesat v d sledku zvýšení základního kapitálu vlivem nové emise akcií, které není doprovázeno zvýšenou tvorbou zisku. i posuzování efektivnosti podnikání na základ analýzy ROAE m že banka zvolit n kolik p ístup . Je možné posoudit získané hodnoty ukazatel s pr rnými hodnotami v odv tví, je t eba si uv domit, že p ípadné odchylky mohou jen vyjad ovat ur itá specifika podnikání dané banky. Zde by se pravd podobn projevilo zam ení bank analyzovaných v této práci – hypoteticky by m lo dojít k v tším odchylkám od odv tvového pr ru u specializovaných bank EB a Hypote ní banky. Za druhé je možné p istoupit ke komparaci s jinou srovnatelnou bankou. etím p ístupem je posuzování výkonnosti na základ analýzy trend ve vývoji ukazatel , p edpokladem je dlouhá asová ada vykazovaných ukazatel . V rámci této práce bude využito druhé a t etí metody, kdy se budou vyhodnocovat srovnatelné banky za období deseti let.

28


i interpretaci ukazatele ROAE m žeme ale dle Kašparovské (2006) narazit na mnohá omezení. Ukazatel ROAE vychází totiž z ro ního zisku, je schopen tedy zaznamenat pouze krátkodobé zm ny, nap . výrazné zvýšení náklad , v bance. Toto enormní zvýšení náklad m že ovšem znamenat zavád ní nových technologií v bance, jejichž dopady budou moci být pocít ny až za delší období. Nicmén v roce zavád ní sledkem toho hodnota ROAE poklesne. Bylo by proto chybné toto interpretovat jako snížení finan ní výkonnosti banky. Dalším problémem je to, že ukazatel v sob nezahrnuje rizika podnikatelské innosti. Dále je d ležité podle Mejst íka (2008) zmínit, že vysoké ROAE neznamená nutn vždy dobrou situaci banky. Je totiž možné, že za vysokou hodnotou ROAE stojí vysoká zadluženost, což není primárn v po ádku.

4.2

etní výkazy jako zdroje dat pro analýzu

Z hlediska srovnatelnosti provád ných analýz je d ležité vycházet ze standardizovaných zdroj , které zajistí možnost porovnávání hodnot zvolených ukazatel nap bankovním sektorem. Tímto zdrojem a právním standardem ve vedení ú etnictví všech jednotek v eské republice (tedy i bank) je zákon . 563/1991 Sb., o ú etnictví ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon stanovuje v souladu s právem Evropských spole enství rozsah a zp sob vedení ú etnictví i požadavky na jeho pr kaznost. Pro banky je dále platná vyhláška Ministerstva financi . 501/2002 Sb. o ú etnictví pro ú etní jednotky, které jsou bankami a jinými finan ními institucemi. Vyhláškou je stanoveno uspo ádání, ozna ování a obsahové vymezení položek etní záv rky b žné i konsolidované. P ehled dokument ú etní záv rky je následující: rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty, íloha k ú etní záv rce, která dopl uje a vysv tluje informace uvád né ve výkazech pod písmeny a), b), ehled o pen žních tocích, ehled o zm nách vlastního kapitálu. První t i jsou vyžadovány ze zákona, další dva jsou volitelné a i tyto se zahrnují do etní záv rky. Sestavují je ú etní jednotky vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprost edn p edcházející ú etní období splní ob kritéria pro ov ování ú etní záv rky auditorem uvedená v § 20 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2 zákona o ú etnictví. Toto se týká i finan ních institucí. Fakt, že jsou banky akciovými spole nostmi a jejich ú etní záv rka podléhá auditu, jim ukládá povinnost sestavovat výro ní zprávu. Tuto povinnost jim ukládá § 21 zákona o ú etnictví. Výro ní zpráva zachycuje podrobn jší informace týkající se bankovních innosti minulých a sou asných a celkového hospodá ského postavení.


29

vová (2008) dopl uje, že výro ní zpráva poté slouží jako podstatný zdroj informací i hodnocení finan ní výkonnosti. Uvedeného využívá zvolená metoda finan ní analýzy, jejíž podklady vycházejí z povinn poskytovaných informací. Dále musí obsahovat finan ní i nefinan ní informace o p edpokládaném vývoji innosti ú etní jednotky, o skute nostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné, o cílech a metodách ízení rizik, v etn politiky pro zajišt ní hlavních transakcí. Zákon dále stanoví, že banky mají povinnost zve ej ovat ú etní záv rku i výro ní zprávu po ov ení auditorem a po schválení p íslušných orgán podle právních edpis ve lh do 30 dn od spln ní t chto podmínek, pokud zvláštní p edpisy nestanoví jinak. Ú etní jednotky jsou povinny zve ejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zve ej ované ú etní záznamy jím nebyly p ípadn schváleny. Rozvaha finan ní instituce, jako zákonná složka ú etní záv rky, zachycuje majetkovou strukturu banky, na stran aktiv stav majetku a na stran pasiv zdroje jeho krytí ke zvolenému ur itému datu. Uspo ádání a ozna ování jednotlivých položek bankovní bilance je zachyceno v p íloze . 1 vyhlášky MF R . 501/2002 Sb. Rozvaha finan ních institucí vykazuje v n kolika bodech oproti rozvaze sestavované ú etními jednotkami, které jsou podnikateli a ú tují podle vyhlášky . 500/2002 Sb., specifické rysy, tyto ur uje Synek (2006): velké množství aktiv má finan ní povahu, p poskytované klient m,

emž p evažující složkou jsou úv ry

z hlediska zajišt ni likvidity banky je podstatná ást aktiv tvo ena vysoce likvidními instrumenty; nejlikvidn jší aktiva jsou zachycována jako první, z d vodu tvorby povinných minimálních rezerv existuje pro všechny bankovní subjekty povinnost udržovat ást aktiv ve form vkladu u CB, nejd íve jsou zachycované cizí zdroje pasiv, až poté zdroje vlastní. Jak se p esv íme v této práci, pro banky je typicky vysoký podíl cizích zdroj na celkových zdrojích krytí majetku. S rostoucím podílem cizích zdroj dochází ke zvyšování rentability kapitálu. Druhým dokumentem ú etní záv rky je výkaz zisku a ztráty, jehož stavebními prvky jsou výnosy a náklady. Jeho struktura je zachycena ve 2. p íloze vyhlášky MF R . 501/2002 Sb. Z tohoto zdroje jsou využívány informace k analýze podniku pomocí pom rových ukazatel . Údaje jsou zde tokového rázu, kdy odpovídají celému etnímu období, naproti tomu v rozvaze se setkáváme se stavovými veli inami k ur itému datu, proto nevypovídají o skute nostech, které nastaly v pr hu roku. Práv z této ásti ú etní záv rky získáváme informaci o hrubém zisku banky za dané období, který vzniká rozdílem celkových výnos a celkových náklad . Po vymezení dan z p íjm získáme istý zisk jako hlavní indikátor a výsledek hospoda ení banky. Specifika bankovního podnikání se promítají i do struktury

30


výnos a náklad , a proto se výkaz zisku a ztráty bankovních institucí v mnohém liší od výkazu zisku a ztrát jiných druh spole ností. Tento výkaz je velmi spjat s rozvahou, protože se zde dle Polou ka (2006) promítají výnosy aktiv banky a náklady, které jsou d sledkem zdroj krytí majetku. U obchodních bank tomu jsou zejména poskytnuté úv ry, investice do cenných papír i likvidní aktiva v podob rezerv nebo vklad na mezibankovním trhu a p ijatá depozita, dlužnické emitované cenné papíry nebo výp ky od ostatních bankovních institucí generující úrokové výnosy a náklady. Autor dopl uje, že na míru a objem výnos a úrokových sazeb má zna ný vliv i externí ekonomické prost edí národního hospodá ství – hodnoty HDP, míry inflace, výše úrokových sazeb, struktura finan ního sektoru, koncentrace a konkurence na trhu a sklon obyvatelstva k úsporám. Je proto d vodné p edpokládat, že situace národního hospodá ství se promítne do hospoda ení bank analyzovaných bank i v této diplomové práci. Zmi ovaný eský zákon o ú etnictví . 563/1991 Sb. ( ást IV) ur uje také požadavky na oce ování jednotlivých kategorií aktiv a závazk . Základní oce ovací báze podle eských p edpis jsou: po izovací cena – cena po ízení majetku a další náklady související s po ízením, vlastní náklady – náklady, které jsou vynaloženy na získání majetku vlastní inností, reproduk ní po izovací cena – cena po ízení majetku v dob zaú tování, reálná hodnota (p i ocen ní k rozvahovému dni) – jedná se o ocen ní tržní hodnotou, nebo hodnotou stanovenou posudkem znalce. Naproti tomu zvoleným zp sobem oce ování IFRS se stanovuje pen žní ástka, ve které je položka zaú tována v ú etním výkazu. Možnosti ocen ní jsou uvedeny dle Ernst&Young (2012) v Koncep ním rámci, který vymezuje ty i základní oce ovací báze: historická cena – v praxi nejvíce užívaná oce ovací báze. Aktiva se oce ují na úrovni náklad vynaložených p i jejich po ízení; závazky na úrovni prost edk pot ebných na jejich úhradu, reproduk ní cena – aktiva oce ována ve výši prost edk , které by bylo nutné vynaložit v sou asnosti na jejich po ízení; závazky jsou uvád ny v nediskontované ástce pot ebné pro jejich uhrazení v sou asnosti, realiza ní hodnota – aktiva ocen na ástkou, která by byla získána p i jejich prodeji v sou asnosti za obvyklých podmínek; závazky v nediskontované ástce nutné k jejich vypo ádání v sou asnosti, sou asná hodnota – aktivum je ocen no v diskontované ástce budoucích pen žních íjm , které v budoucnosti p inese; závazek je ocen n diskontovanými budoucími výdaji, které bude nutné vynaložit na jeho úhradu.


31

V praxi se asto vyskytuje ocen ní prost ednictvím tzv. reálné hodnoty (Fair Value). Jedná se o ástku, za kterou je možné sm nit aktivum, resp. vypo ádat závazek mezi informovanými partnery ochotnými podstoupit tuto transakci. Lze tedy konstatovat, že Koncep ní rámec pro IFRS i eský Zákon o ú etnictví používají podobné oce ovací báze. Výjimku tvo í sou asná hodnota, která v eské legislativ definována není. Dalším rozdílem vzhledem k eské úprav je fakt, že jsou zp soby oce ování uvád né v Koncep ním rámci relativn obecné a žádný z nich není up ednost ován. Detailn ji se totiž oce ování jednotlivých prvk ú etní záv rky dle IFRS v nují až p íslušné standardy. Princip historických cen je však hlavní ú etní konvencí jak u IFRS, tak v rámci ÚP. P i oce ování historickou cenou se aktiva oce ují na úrovni náklad vynaložených p i jejich po ízení, závazky na úrovni prost edk pot ebných na jejich úhradu. IFRS ovšem p ipoušt jí p ecen ní u dlouhodobého majetku (tj. dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek, investice do nemovitostí). IFRS také požadují, aby n které typy finan ních nástroj a biologických aktiv byly oce ovány práv reálnou hodnotou. Princip historických cen je uplat ován pro v tšinu složek aktiv a závazk i v ÚP. Pouze vybrané cenné papíry, deriváty, finan ní umíst ní a technické rezervy pojiš oven, majetek a závazky u n kterých p em n spole ností nebo družstev a deriváty zajišt ná ást aktiv a závazk se oce ují reálnou hodnotou. Reálná hodnota je také základem ocen ní pro pohledávky k obchodování a veškeré závazky, s nimiž se obchoduje podobn jako v IFRS. Podle IFRS se tržby vykazují v reálné hodnot úhrady, která byla nebo má být obdržena. Jedná se obvykle o ástku v hotovosti nebo hotovostních ekvivalentech, která již byla nebo má být obdržena. V praxi je postup podle ÚP asto konzistentní s IFRS. Pro ú ely diplomové práce jsou z ukazatel bilance využita aktiva, z ukazatel výkazu zisku a ztrát výnosové, nákladové položky a zisk. Mezi roky 2001-2004, kdy jsou ú etní výkazy sestavovány podle eských pravidel, a mezi roky 2005-2010, kdy jsou výkazy podle IFRS, není z hlediska oce ování rozdíl.

4.3 Implementace IAS/IFRS a jejich zm ny V souvislosti s vývojovými trendy v bankovnictví, jako je nap . globalizace, MF R primárn harmonizovalo eský ú etní systém s ú etními sm rnicemi EU. Sou asn tšina zm n vedla i k p iblížení k Mezinárodním standard m ú etního výkaznictví (IFRS). Stále však podle PWC (2009) mezi t mito ú etními rámci p etrvává mnoho nepatrných rozdíl . eské spole nosti, které vydaly dlužné nebo majetkové cenné papíry obchodované na regulovaných ve ejných trzích, musí použít IFRS místo eských ú etních p edpis pro sestavení svých konsolidovaných i individuálních etních záv rek. eský da ový základ je však stále založen na eských ú etních edpisech ( ÚP) bez ohledu na to, které ú etní standardy spole nosti používají pro sestavení svých ú etních záv rek.

32


V porovnání se sestavovanými ú etními výkazy podle eské legislativy standardy IFRS nekladou povinnost dodržovat p esný formát výkaz , ale jedná se pouze o minimální požadavky a forma je vymezována rámcov . Všechny ú etní jednotky sestavující ú etní výkazy podle IFRS musí tuto skute nost zve ej ovat. K zavedení nového ú etního výkaznictví došlo v polovin analyzovaného období, toto znamenalo n kolik zm n, které áste zt žují analytickou práci a vypovídací schopnost asových ad n kterých ukazatel . Od 1. ledna 2005 za alo být v R aplikováno Na ízení Evropského parlamentu a Rady . 1606/2002, o uplat ování výše zmi ovaných mezinárodních ú etních standard . R využila možnosti dané tímto Na ízením a rozší ila aplikaci IAS/IFRS také na individuální ú etní záv rky. Od uvedeného data všechny banky tuzemského bankovního sektoru, které jsou emitenty registrovaných cenných papír , sestavují své ú etní záv rky v souladu s IAS/IFRS, emž rovn ž jejich výkaznictví pro NB je postaveno na t chto standardech. Samotná tato zm na však p íliš velkou komplikací není, protože již od 1. ledna 2002 etní postupy tuzemských bank v zásad odpovídají postup m IFRS. Významn jší dopad do srovnatelnosti asových ad n kterých hodnot a ukazatel mají dle Zprávy o bankovním dohledu NB z roku 2005 zm ny samotných mezinárodních ú etních standard , zejména pak IAS 39, ú inné rovn ž od 1. ledna 2005, které se také promítly do eských ú etních p edpis . Revidovaný IAS 39 zejména nov vymezil jednotlivé kategorie finan ních nástroj , jejich obsah a zp sob vykazování. Srovnatelnost údaj mezi roky 2004 a 2005 byla nejvíce ovlivn na v oblasti objemu a struktury klientských úv a cenných papír , a to z d vodu nového vymezení kategorie „úv ry a pohledávky“, do kterých od roku 2005 již nejsou zahrnovány dluhopisy po ízené na primárním trhu obchodované na ve ejném trhu. Struktura zisku z finan ní innosti byla pak ovlivn na zm nou ve vykazování cenných papír oce ovaných reálnou hodnotou proti ú m náklad nebo výnos , u kterých již není nutné odd lovat nab hlé úroky. Úrokový výnos z t chto cenných papír tak již nemusí být zahrnován do úrokového zisku, nýbrž m že být sou ástí zisku z cenných papír k obchodování (v oblasti zisku z finan ních operací).

Charakteristika zvolených bankovních institucí

33

5 Charakteristika zvolených bankovních institucí Banky byly vybrány tak, aby analýza ukazatel jejich finan ní výkonnosti dokázala vyvodit záv r ke stanovené výzkumné otázce, z toho d vodu byly vybrány dva zástupci bank specializovaných a dva univerzálních.

eská exportní banka edstavuje nástroj státu ur ený k podpo e vývozu. Tato specializovaná bankovní instituce vznikla v roce 1995 a sídlí v Praze. Je d ležitým prvkem státní proexportní politiky, prost ednictvím kterého dochází k poskytování a financování vývozních úv a dalších služeb s vývozem souvisejících. eská exportní banka tak dopl uje služby nabízené domácí bankovní soustavou o financování vývozních operací vyžadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosažitelné. eští vývozci tak vstupují do sout že na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s t mi, které využívá jejich hlavní zahrani ní konkurence. eská exportní banka je bankou vlastn nou z 80 % státem a z 20 % Exportní garan ní a pojiš ovací spole ností, a.s. (EGAP), ve které je stát jedinou ovládající osobou. Za nejsiln jší stránku innosti eské exportní banky je považováno její p ímé a nep ímé vlastn ní státem a státní záruka za závazky ze splácení získaných finan ních zdroj a za závazky z ostatních operací na finan ních trzích, transparentní pravidla pro poskytování státní podpory vývozu, pojišt ní vývozních úv rových rizik EGAP s minimálním reziduálním rizikem vyús ující v dobrou kvalitu aktiv a její dlouhodob stabilní finan ní situaci.

Hypote ní banka Je specialistou na poskytování hypote ních úv fyzickým osobám a již více než dva roky je lídrem hypote ního trhu v oblasti nov poskytnutých hypote ních úv pro ob any. Banka vznikla v roce 1991 a p vodn p sobila jako univerzální obchodní banka regionálního charakteru. Specialistou na poskytování hypote ních úv se stala díky získání oprávn ní k vydávání hypote ních zástavních list roku 1995. Tím se stala první bankou v eské republice specializovanou na hypote ní úv ry. V roce 2000 se majoritním vlastníkem banky stala eskoslovenská obchodní banka, a.s. ( SOB), ímž pronikla do silné finan ní Skupiny SOB. Krom sít pobo ek nabízí Hypote ní banka své služby také prost ednictvím strategických partner ( SOB, Poštovní spo itelny a eskomoravské stavební spo itelny).

34

Charakteristika zvolených bankovních institucí

GE Money Bank Je univerzální bankou, která sm uje své služby na ob any a také na malé a st ední podniky. V roce 1998 byla založena po áte ním vkladem ze strany GE Capital International Holding ve výši 2 mld. K . Za tento po áte ní kapitál nakoupila banka vybraná aktiva a pasíva Agrobanky, banky, která se nacházela pod nucenou správou NB. V roce 2005 byla banka p ejmenována z GE Capital Bank na GE Money Bank. Její velkou výhodou je, že je sou ástí jedné z nejsiln jších a nejv tších spole ností na sv , nadnárodní korporace General Electrics. Zajímavostí je, že jako první celou bankomatovou sí vybavila ipovou technologií. Banka nejvíce spolupracuje se svými sesterskými spole nostmi v rámci spole nosti GE, které vzájemn využívají své distribu ní sít pro poskytování svých produkt .

Raiffeisenbank Poskytuje od roku 1993 v eské republice široké spektrum bankovních služeb soukromé i podnikové klientele. Banka je sou ástí rakouské finan ní skupiny Raiffeisen, která v eské republice nabízí produkty a služby rovn ž v oblasti stavebního spo ení (Raiffeisen stavební spo itelna), pojišt ní (UNIQA pojiš ovna) a leasingu (Raiffeisen-Leasing a Raiffeisen-Leasing Real Estate). V roce 2008 Raiffeisenbank (RBCZ) úsp šn ukon ila fúzi s bývalou eBankou, která p sobila na eském trhu od roku 1998 a od po átku kladla d raz na kvalitní služby s využitím ímého bankovnictví. Majoritním akcioná em banky je rakouská finan ní instituce Raiffeisen Bank International AG. Poskytuje hypote ní úv ry, k nimž také sjednává státní finan ní podporu.

Aplikace zvolených zp sob posuzování finan ní výkonnosti

35

6 Aplikace zvolených zp sob posuzování finan ní výkonnosti Pro posouzení výkonnosti bankovních institucí byla vzhledem k dostupnosti dat zvolena metoda finan ní analýzy. Relevantními ukazateli vzhledem ke stanovenému cíli práce jsou ukazatele rentability, v záv ru kapitoly je pak výkonnosti analyzována v souvislosti se zvoleným ukazatelem volatility. U finan ních institucí je ve vymezeném období let 2001 až 2010 zvolena jednotná metodika výpo tu rentability bankovních aktiv i rentability vlastního kapitálu, díky emuž je zajišt na srovnatelnost. Uvád né hodnoty rentabilit jsou již uvád ny ve zdan né verzi.

6.1 Posouzení výkonnosti eské exportní banky Vypo tené hodnoty ukazatele ROAA pro eskou exportní banku ( EB) nep esahují v žádném ze sledovaných let hranici 0,75 %, což zna í velice slabou návratnost aktiv. Graf 1 prezentuje vývoj t chto hodnot ROAA ve zvolených letech 2001 až 2010. Banka zárove s nízkými hodnotami ROAA vykazuje i ur itou míru volatility tohoto ukazatele, jejíž velikost bude kvantifikována dle zvolené metodiky. V pr hu období meziro dochází ke kolísání hodnot zvolené rentability. K výrazným výkyv m docházelo zejména v letech 2002 a 2005. A koliv v prvním zmi ovaném roce došlo k poklesu objemu podpo eného financování v d sledku utlumení zahrani ního obchodu R, který byl doprovázen oslabováním ekonomického stu v souvislosti s p etrvávající silnou apreciací kurzu eské koruny, klesající poptávkou po investi ním zboží a souvisejícím výrazným zpomalením r stu investic, hodnota ROAA se zvýšila. K uvedenému p isp lo zvýšení zejména provizní marže v d sledku navýšení státní dotace, výnos z poplatk ze záruk a z mezibankovních a klientských operací a marže ostatních výnos . Tuto situaci demonstruje Graf 2. Zmi ované dotace získává EB na úhradu ztráty z provozování zvýhodn ného financování vždy, když vznikne ztráta z provozování podpo eného financování a to v souladu se zákonem . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou. Cílem této dotace je podpora eských vývozc a náhrada ásti náklad , nikoliv podpora vlastního kapitálu banky. Výnos z ní se vykazuje v období, kdy ztráta nastane. Tento zákon dále uvádí, že zdroje pro podpo ené financování získává EB edevším na finan ních trzích. Náklady spojené s provozováním podpo eného financování hradí EB p edevším z ásti úrokových výnos , které ji z stávají k dispozici v ástce rovnající se fixní p irážce z úrokové sazby užité p i poskytování podpo eného financování.

36 Graf 1.

Aplikace zvolených zp sob posuzování finan ní výkonnosti Vývoj ROAA v eské exportní bance (v %) 0,5 0,4

0,43 0,24 0,28

0,3

0,27

0,2 0,1 0,0 -0,1 -0,2 %

0,32 0,24

0,16

0,17 0,08

-0,09

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Rok

Zdroj: vlastní zpracování dle výro ní zprávy EB 2001-2010

V roce 2005 došlo k propadu hodnoty rentability aktiv, když byla vykázána nejnižší hodnota ROAA za celé sledované období, a to v d sledku snížení marže ostatních výnos . Výrazn jší snížení marže bylo utlumeno v d sledku poklesu hodnoty aktiv pohledávkami za bankami, ehož bylo dosaženo v d sledku uskute ných procesních zm n provedených s cílem zm nit orientaci EB na banku klientsky orientovanou. V souvislosti se stálými hospodá skými výsledky z devizových a derivátových operací se stabilizovala marže z finan ních operací. Výjimkou byl rok 2009, kdy došlo k nár stu výnos z derivátových operací, které slouží k zajišt ní úrokového a m nového rizika. K výnos m z t chto m nových operací došlo v souvislosti s výkyvy kurzu koruny v i sv tovým m nám. V roce 2008 EB vykázala vyšší hodnotu rentability aktiv oproti p edchozímu roku, p estože byl zahrani ní makroekonomický vývoj zásadn ovlivn n p ímými i nep ímými dopady finan ní krize. V d sledku silného poklesu poptávky sv tová ekonomika za ala postupn upadat do recese. Na pozadí tohoto vývoje docházelo k prudkým výkyv m cen aktiv, úrokových sazeb a m nových kurz a zejména kurzu koruny. Exporté i se nejistot a nep ímým dopad m krize na eském území ve zvýšené mí e bránili erpáním úv v cizích m nách. Poptávka po úv rech poskytovaných EB vzrostla navzdory celosv tové finan ní a hospodá ské krizi. Jeden z možných d vod tohoto vývoje lze spat ovat jak ve výše uvedených p inách, tak i ve vysoké konkurenceschopnosti produkt eských exportér na zahrani ních trzích. Tuto myšlenku dokumentuje i vývoj eského exportu, který byl tém na úrovni edešlého roku a kterému státní podpora exportu pomohla udržet objem vývozu NB 2002-2006). Snížení poptávky po úv rech bylo naopak zaznamenáno u komer ních bank v souvislosti s jejich obez etnostní politikou. Tímto vznikly EB nové možnosti podpory vývozu, kterých díky státní podpo e využila a dosáhla tak nejvyšších istých úrokových výnos , resp. úrokové marže za celé sledované období. Ve struktu e výnosových marží zastávala specifickou roli úroková marže. Tato byla avšak ve sledovaném období velice volatilní, za celé období byla záporná hned tkrát. Z hlediska struktury jednotlivých zp sob zvýhodn ného financování,


37

projevující se v úrokové marži, zaujímá rozhodující podíl financování vývozních úv . Graf 2.

Vývoj marží ukazatele ROAA v eské exportní bance (v %)

1,8

úroková marže

1,3

provizní marže

0,8

marže z fin. operací

0,3

marže ost. výnos

-0,3

marže personálních náklad marže ostatních náklad riziková marže

-0,8 -1,3 -1,8 %

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok


Z výro ních zpráv EB bylo zjišt no, že v pr hu období docházelo ke snižování podílu objemu podepsaných smluv na financování výroby pro samotný vývoz, což nazna uje, že roste dynamika podílu vývozu kapitálu – investic eských firem v zahrani í, a už vstupem do konkuren ních struktur nebo privatizace a vybudování nových vlastních výrobních kapacit. V roce 2001 se na výši úrokové marže rozhodující rou podílelo úsp šné dokon ení jednání o zp sobu financování dostavby tepelné elektrárny v ínské lidové republice ( EB, 2001). Ve druhém sledovaném roce došlo k prudkému propadu objemu podpo eného financování z d vodu silné apreciace koruny a klesající poptávkou po zboží. Pokles objemu podpo eného financování v roce 2002 korespondoval také s vývojem v oblasti zahrani ního obchodu R, kdy objem vývozu dle NB (2002-2006) meziro poklesl. Z hlediska teritoriální struktury sm ovala p evážná ást úv poskytovaných EB (2002) do rozvojových ekonomik (Filipíny, Írán, Alžírsko), p echodových ekonomik (Srbsko, erná Hora, Slovensko) a do zemí bývalé Ruské federace. V roce 2003 byla vykázána záporná hodnota této marže z d vodu proklamované obchodní politiky EB, kdy byly vývozc m poskytovány úv rové zdroje za sazby nižší, než jsou získávány EB na finan ních trzích. V následujícím roce s rostoucí dynamikou exportu rostl i meziro ní stav poskytnutých úv EB. Z hlediska teritoriálního šlo o financování projekt v zemích SNS a zemí s vysp lými ekonomikami mimo EU, p emž objem podepsaných smluv

38


na podporu vývozu do zemí stojících mimo zem EU a do zemí s p echodovou ekonomikou p edstavoval na celkovém objemu podepsaných smluv podíl pouze 51 % (v roce p edcházejícím to bylo 80 %; EB, 2003). Vyšší stupe rizika, který EB na sebe v následujících letech postupn p ebírala, dokládá i skute nost, že zatímco p ed p ti lety tvo ily v jejím klientském portfoliu více než 85 % banky jednotlivých podnik v tuzemsku i v zahrani í, v roce 2004 byla t etina úv a dalších produkt poskytována p ímo jednotlivým podnik m ( EB, 2004). Za významný faktor charakterizující innost EB v roce 2005 je pot eba ozna it skute nost ur ité zm ny struktury, nebo vývozci v porovnání s rokem 2004 požadovali mnohem více financování jejich vývozu do zemí, které z jakýchkoli d vod nejsou na p edních místech v seznamu zemí, kam v tšina eského vývozu mí í. Mezi cílové zem s nejv tším podílem na vývozech eských vývozc , které byly financovány EB, se adí Turecko, ínská lidová republika a zem bývalé Ruské federace, kam se zvýšilo financování exportu oproti roku 2004 p ibližn šestkrát ( NB, 2005). Poklesu úrokové marže bylo dosaženo v roce 2006 v d sledku další apreciace koruny ( NB, 2002-2006) i hlavním m nám, ve kterých EB poskytuje úv ry (EUR a USD). V této souvislosti došlo ke snížení nominální hodnoty úv . Sv j podíl na tom m la i skute nost, že se v roce 2006 americký dolar podílel na celkovém stavu úv 59 %, a tak bylo výrazné posilování koruny v i dolaru citelné. Tento rok je také významný z pohledu struktury úv rového portfolia, poprvé v historii innosti EB v úv rovém portfoliu totiž evážily klientské úv ry nad úv ry bankám. V následujících dvou letech došlo k r stu úrokové marže v souvislosti s r stem úv rového portfolia a vyšším inkasem úrok z úv rových obchod . Na vyšším objemu úrokových výnos se podílí i lepší zhodnocení prost edk umís ovaných na finan ním a kapitálovém trhu v d sledku vývoje úrokových sazeb. Nejvíce je v podmínkách EB používána pevná úroková sazba CIRR2 nebo pevná úroková sazba odvozená od CIRR. Ke konci roku 2007 se hodnota úrokových sazeb CIRR snížila, a proto došlo ke zmín nému nár stu objemu úv a v této souvislosti i se zna ným nár stem úrok z nich. Požadavky eských exportér sm ovaly od druhé poloviny sledovaného období k p íprav strukturovan jších a sofistikovan jších operací a obchod . To souviselo se stabilizací podnikatelské a bankovní sféry v cílových zemích vývozu i s rostoucí mezinárodní konkurencí. Výrazn meziro vzrostl i podíl úv poskytnutých nebankovním subjekt m, ímž EB potvrdila svoje klientské zam ení. Významné obchody byly financovány v Turecku a ín , Bulharsku, erné Ho e, Gruzii, Pákistánu i Mongolsku. V p ípad , že porovnáme hospodá ský vývoj EB s vývojem bankovního sektoru zjistíme, že rok 2008, byl úsp šným obdobím pro tvorbu zisku pro celý bankovní sektor ( NB, 2004-2011). Pro v tšinu bank byly hlavním zdrojem zisk isté úrokové výnosy a isté výnosy z poplatk a provizí stejn jako u EB. Sazby CIRR se odvozují od výnos státních dluhopis základu se p ipo ítává marže 1%. Zdroj: MPO (2009). 2

na trhu v p íslušné m

. K tomuto


39

V roce 2009 došlo stejn jako ke snížení exportu eské ekonomiky i ke snížení úrokových výnos EB. K poklesu úrokové marže p isp l i nár st úrokových náklad o t etinu. Tento vývoj byl zp soben nár stem objemu získaných prost edk a zvyšováním cen, za které lze tyto zdroje získat. Z hlediska externího prost edí eské ekonomiky byla nep íznivým faktorem recese nejen v N mecku a dalších vysp lých zemích EU, ale i ne ekan prudký pokles produkce v regionu st ední a východní Evropy, který v p edcházejících letech naopak dynamicky rostl ( NB, 2008-2009). Výrazn jšímu propadu HDP zabránilo ke konci roku áste né oživení zahrani ní poptávky, které bylo podpo eno také zavedením tzv. šrotovného na automobily. S oživením zahrani ní poptávky vzrostla i poptávka po financování vývozu. Navíc v souvislosti s depreciací eské koruny vzrostla hodnota poskytovaných úv v porovnání s jeho stavem roku 2008. Tento fakt vystupuje do pop edí i v porovnání s vývojem stavu poskytnutých úv komer ním bankovním sektorem korporátní klientele ( NB, 2008-2009). Lze tedy s ur itou mírou nadsázky íci, že má innost EB proticyklický charakter, kdy význam její innosti stoupá práv v etap hospodá ských problém . Dalším d vodem nár stu úv bylo rozší ení innosti EB o nové programy pro segment malého a st edního podnikání (MSP). Skupiny MSP se totiž na vývozy do rizikov jších a vzdálen jších teritorií neorientují a také d íve financování vývozu u MSP z cizích zdroj nebylo zcela obvyklé. Produkty financování vývozu EB umož ují, aby MSP mohli využít i oblast financování st edn dobých a dlouhodobých vývozních úv poskytovaných se státní dotací. Podpora tohoto segmentu byla sou ástí protikrizového plánu vlády. Potenciál MSP ve vývozu roste, v d sledku krize však mnozí z nich mají problém se získáváním úv , nebo komer ní banky jsou v jejich poskytování obez etn jší. Proto EB v této oblasti posílala svoje aktivity a p ijala opat ení k zajišt ní dostate ných zdroj pro krytí úv rových pot eb vývozc . Jako velmi d ležitým p ijatým protikrizovým opat ením na podporu vývozu v podmínkách finan ní krize významn podporujícím další rozvoj obchodních aktivit EB bylo také rozhodnutí o posilování kapitálové struktury EB. V následujících dvou letech došlo k navýšení vlastního kapitálu EB o tém 2 mld. K , což m lo d sledek i do vývoje hodnot rentability vlastního kapitálu, který poklesl z d vodu vyšší míry stu vlastního kapitálu než míry r stu istého zisku, jak dokumentuje Graf 3, a vývoje kapitálového multiplikátoru (Graf 5), když aktiva nevykazovala takovou míru r stu jako vlastní kapitál. Za rok 2010 došlo k r stu istých úrokových výnos , což se projevilo v úrokové marži (Graf 2). Na jejich tvorb se nejvyšším objemem podílí úroky z úv a jiných pohledávek, a to zejména z úv poskytnutých op t nebankovním klient m. V posledním sledovaném roce došlo i k významnému p ínosu EB ve form uspokojení poptávky po financování vývozu v zemích, která jsou pokládány díky své velikosti a potenciálu odbytu eského zboží za velmi perspektivní. Jedná se zejména o vysp lejší zem mimo EU. Z pohledu vývoje struktury objemu podepsaných smluv lze konstatovat, že došlo k absolutnímu nár stu objemu u všech nabízených produkt . Od poloviny sledovaného období se stávala d ležitou i provizní marže, a to zvlášt z d vodu stabilního vývoje výnos z poplatk a provizí z platebního styku.

40


Naproti tomu v letech 2003 a 2004, jak dokládá Graf 2, došlo k prudkému snížení hodnoty provizní marže, a to v závislosti na nulové výši ( i velmi nízké hodnot ) státní dotace, která byla v tomto období zahrnována práv do výnos z poplatk a provizí (Graf 4; EB, 2003, 2004). Obdobn jako provizní marže se u EB ve druhé polovin období stabilizovala i marže z finan ních operací. K nejv tšímu nár stu došlo v roce 2009, a to v d sledku navýšení výnos z derivátových operací. Je d ležité zmínit, že strategií EB není dosažení zisku prost ednictvím obchodování s finan ními nástroji za ú elem zisku ze zm n úrokových sazeb a kurz . EB proto netvo í obchodní portfolio, deriváty jsou sjednávány výhradn za ú elem ízení tržních rizik a likvidity. Kurzové rozdíly z devizových operací, zahrnující zisky a ztráty z p epo tu cizích m n, klientských konverzí a spotových operací a výkyv dosahují v závislosti na vývoji kurzu koruny i USD a EUR. Ve srovnání se zmi ovanými výnosovými maržemi jsou nákladové marže zna stabilní (Graf 2), nejvíce toto tvrzení platí u marže ostatních náklad . V rámci marže personálních náklad toho bylo dosahováno v d sledku navýšení po tu zam stnanc za celé sledované období pouze o 15 %. Stabilních hodnot této marže bylo dosaženo nár stem aktivních položek úv ry a jiné pohledávky a hotovost a vklady u CB, které vstupují do výpo tu. S ohledem na obez etnostní politiku EB omezuje svou angažovanost v i jednomu dlužníkovi nebo jedné ekonomicky spjaté skupin a za období proto vykazovala ustálený vývoj i rizikové marže (Graf 2). EB p esto tvo ila opravné položky s ohledem p ípadného negativního dopadu globálního ekonomického vývoje na teritoria podstatná z hlediska rozložení svého úv rového portfolia. Dokladem toho m že být diverzifikaci z hlediska velikosti obchodních ípad . P ed rokem 2007 docházelo k situaci, kdy asto t i jednotlivé smlouvy reprezentovaly více než polovinu celkového objemu úv rových pohledávek, v roce 2007 bylo naproti tomu 60 % objemu rozloženo na 12 smluv ( EB, 2007). Z hlediska maximální obez etnosti p i poskytování zvýhodn ného financování je d ležitým prvkem také povinné pojišt ní úv rových rizik u EGAP, které výrazn p ispívá ke snížení úv rového rizika innosti EB. Z porovnání výnosových a nákladových marží (Graf 2) je patrné, že EB klade raz na ízení náklad , které se projevuje stabilním vývojem nákladových marží. Výnosové marže jsou zna ovlivn ny externími vlivy. Nejvýznamn jšími vlivy na innost EB a na poptávku po financování vývozu byly pokles spot ebitelské poptávky ve vysp lých zemích a významný nár st nezam stnanosti s dopadem na poptávku po eském zboží, útlum investi ní aktivity v zemích krizí nejvíce zasažených a zhoršení schopnosti firem a n kterých stát dostát finan ním závazk m s dopadem na zhoršování jejich ratingu a rizikové klasifikace zve ej ované OECD. Již zmi ovaný nár st kapitálové struktury ovlivnil objem podpory vývozu v podmínkách finan ní krize a tím rentability vlastního kapitálu, jehož vývoj je zachycen v Grafu 3. V rostoucí fázi hodnoty vlastního kapitálu byl pouze výjimkou rok


41

2008, kdy došlo k poklesu vlastního kapitálu vlivem záporných oce ovacích rozdíl . Zárove v tomto roce došlo k výraznému navýšení zisku (v d sledku navýšení úrokových a provozních výnos a státní dotace, která p evýšila pr rnou výši dotace za celé sledované období), ímž se hodnota ROAE více jak zdvojnásobila. K výrazným výkyv m hodnot ROAE došlo také v letech 2002 a 2005. Graf 3.

Vývoj ROAE v eské exportní bance (v %) 10 8

9,38

7,36 4,63

6

3,97

4 2 0 -2 %

2,52

4,80

3,85

3,18 1,81

-1,22

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


V roce 2002 vlivem ztrojnásobení istého zisku, na kterém se podílel zejména nár st výnos z poplatk a provizí se státní dotací (Graf 4). Tyto byly p inou obdobného zvýšení ROAA. Nejvýznamn jší složkou tržeb za celé sledované období byly úrokové výnosy. Ve smyslu relativního zastoupení v tržbách se jejich podíl dokonce zvyšoval, což dokládá Graf 4. V roce 2002 došlo vlivem apreciace eské koruny v i zahrani ním nám a zpomalení ekonomického r stu k poklesu objemu vývozních úv . Klesl tak objem tržeb, a to zejména prost ednictvím úrokových výnos (Graf 2). Navýšení zisku isp la tvorba mimo ádných výnos . Hodnotu rentability vlastního kapitálu roku 2005 ovlivnila ztráta hospoda ení EB, i p esto, že EB erpala dotaci ze státního rozpo tu. V meziro ním srovnání došlo ke snížení úrokových výnos , a to jak z poskytnutých úv v d sledku jejich nižšího stavu, tak nižšími výnosy z investování vlastního kapitálu a do asn volných finan ních prost edk v d sledku snižující se úrovn úrokových sazeb na mezibankovním trhu ( EB, 2005). Na stran náklad došlo ke zvýšení náklad na poplatky a provize a ke ztrát ze snížení hodnoty úv . Vykázaná ztráta3 je odrazem dosavadního systému finan ního hospoda ení, kdy veškeré provozní náklady spojené s poskytováním státní podpory vývozu jsou hrazeny pouze z výnos , které byly Podle tohoto zákona ztrátu tvo í zejména rozdíly mezi úrokovými výnosy získanými z poskytnutých úv bankovním i nebankovním subjekt m a náklady vynaloženými na získání zdroj na finan ním trhu a dále náklady na dodate nou tvorbu opravných položek k vybraným úv rovým pohledávkám. Podrobný popis tvorby ztráty je uveden v § 6 odst. 4 zákona . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou. 3

42


vygenerovány mimo tento systém. To byl i jeden z d vod iniciovaných legislativních zm n, jež vyústily v novelu zákona . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou, jež stanovuje nová pravidla financování náklad spojených s provozováním státní podpory vývozu a umožnila EB p sobit na standardní podnikatelské bázi. Z tohoto pohledu lze považovat dosaženou ztrátu v roce 2005 za jednorázový výkyv v hospoda ení EB daný systémovými d vody, nikoliv negativním vývojem finan ní situace EB. Graf 4.

Vývoj složek tržeb v eské exportní bance (v tis. K ) ostatní provozní výnosy

3 000 000

výnosy z finan ních operací

2 500 000 2 000 000

výnosy z poplatk a provizí

1 500 000

výnosy z úrok

1 000 000

dotace

500 000 0 tis. K

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Rok


S ohledem na zisk z finan ních operací a získání výhodných dlouhodobých zdroj v roce 2003 nebyla vykázána ztráta z provozování podpo eného financování a EB tudíž ne erpala žádnou dotaci ze státního rozpo tu. K poklesu hodnoty ROAE v letech 2003 a 2004 p isp lo však snížení úrokových výnos zejména z mezibankovních obchod vlivem poklesu úrokových sazeb a nižšími p ijatými poplatky než v roce 2002, kdy byly uzav eny n které významné obchodní p ípady ( EB 2003,2004). Vývoj zisku byl p ízniv ovlivn n i postupným rozpušt ním zmi ované všeobecné bankovní rezervy v kontextu ustanovení zákona . 593/1992 Sb. o rezervách pro zjišt ní základu dan z p íjmu. V souvislosti se zm nou orientace EB na kone né klienty došlo v roce 2006 k poklesu úrokových výnos z úv rových obchod , které je spojeno s poklesem obejmu úv rového portfolia sekce úv poskytnutým bankám a dalším poklesem úrokových sazeb ( EB, 2006). Ze stejných d vod došlo k poklesu i hodnoty rentability aktiv. K výraznému navýšení istého zisku p isp l v roce 2008 zejména nár st istých úrokových výnos , který byl doprovázen dalším zvýšením po tu poskytnutých úv , k jeho navýšení došlo i vlivem vyššího zhodnocení prost edk umís ovaných na


43

finan ním a kapitálovém trhu. Na hodnoty rentabilit m l v roce 2009 velký podíl r st úrokových náklad . Tento vývoj byl zp soben nár stem objemu získaných prost edk a zvyšováním cen, za které lze tyto zdroje získat. Hodnota istého zisku by byla p esto výrazn nižší, kdyby EB nezažádala o náhradu ásti náklad formou státní dotace ve výši tém p l miliardy korun. Obdobného vývoje státní dotace (Graf 4) bylo dosaženo v roce 2010 s tím rozdílem, že byl zaznamenán výrazný nár st úrokových výnos , jehož vliv na ROAE byl potla en dalším navýšením vlastního kapitálu. V Grafu 5 je uveden vývoj složek rentability vlastního kapitálu, které byly analyzovány rozkladem dle Du Pontova modelu. Zahrnuje tak ziskovou marži, obrat aktiv a multiplikátor jm ní, jehož hodnoty znázor uje pravá osa grafu. Zisková marže zastupuje úsp šnost ízení náklad banky a snahy o jejich minimalizaci. Rostoucí trend zna í, že bylo dosaženo vyšší míry r stu zisku oproti mí e r stu tržeb v daném období. Pokles je d sledkem neadekvátního navýšení náklad oproti r stu tržeb. Graf 5.

Vývoj složek ROAE eské exportní banky 0,12

25

0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 -0,02 -0,04

20

zisková marže

15 10 5 0

obrat aktiv multiplikátor jm ní

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní zpracování dle výro ní zprávy EB 2001-2010

Druhým d vodem m že být snížení tržeb v d sledku vývoje na trhu a r st náklad odpovídající proces m v bance (r stu po tu zam stnanc i správních náklad nap . na marketingové kampan ). Oproti ostatním bankám, bylo u EB zaznamenáno velmi nízkých hodnot ziskové marže. Nejnižších hodnot bylo evidováno práv u EB. V prvním roce poklesu, roce 2003, EB poprvé za sledované období ne erpala státní dotaci, a to v d sledku zisku z provozní innosti. V tomto roce také došlo k neodpovídajícímu navýšení náklad na poplatky z d vodu vratky poskytnutých dotací z minulých let. Sou asn EB poskytovala úv rové zdroje za nižší sazby, než byly získávány EB na finan ních trzích ( EB, 2003). V roce 2005 u jako jediné banky byla za sledované období zaznamenána ztráta, proto i zisková marže byla záporná. vody nízkých úrokových výnos z poskytnutých úv a d vody vykázané ztráty byly vysv tleny u problematiky rentability vlastního kapitálu EB. Výrazné snížení nastalo u EB v posledních dvou sledovaných letech, a to v d sledku poklesu zisku, i p es r st tržeb. D vodem byly zv tšující se náklady na zajišt ní zdroj , které EB

44


získává na finan ních a kapitálových trzích. V roce 2009 tyto náklady v porovnání s rokem 2008 meziro vzrostly o t etinu. Tento vývoj byl zp soben nár stem objemu získaných prost edk a zvyšováním cen, za které lze tyto zdroje získat ( EB, 2009). Obdobná situace nastala i v roce 2010. Tento vývoj EB zaregistrovala i p es nár st objemu úv rových pohledávek. Obrat aktiv, který udává efektivitu využívání aktiv, neboli odpovídá na otázku kolik prost edk je banka ro schopna vygenerovat ze zdroj , které má k dispozici. Od roku 2004 EB dosahovala stabilních hodnot obratu aktiv (Graf 5), do té doby míra stu celkových aktiv p evýšila míru r stu tržeb, což se projevilo v klesajícím trendu obratu aktiv. U hodnoty obratu aktiv EB lze ale konstatovat, že nejsou extrémn volatilní, což zna í, že v jejím portfoliu p evažují produkty s dlouhodobou splatností, což odpovídá charakteru jejich inností. Kapitálový multiplikátor odráží vztah kapitálu a cizích zdroj p i financování aktiv. Rostoucí trend zna í rozsáhlé využití cizích zdroj a dluhového financování a nízké hodnot kapitálu. To ovšem znamená i r st rizikovosti bankovního podnikání. Této situace bylo dosaženo v roce 2008 u EB, kdy poklesla hodnota jejího vlastního kapitálu vlivem oce ovacích rozdíl a aktiva v d sledku navýšení pohledávek z úv rostla ( EB, 2009), ímž kapitálový multiplikátor zaznamenal nejvyšší hodnotu za sledované období.

6.2

Posouzení výkonnosti Hypote ní banky

Druhou specializovanou bankou zvolenou k analýze je Hypote ní banka, jejímž zam ením je poskytování hypote ních úv pro financování bydlení. Na rozdíl od EB, která podporuje vývozce, tak pomáhá svým klient m, p evážn obyvatelstvu, uspokojit jejich soukromé pot eby. První analyzovaný rok 2001 byl z hlediska vývoje eského hypote ního trhu rokem velmi významným. Úrokové sazby v ekonomice výrazn klesaly (Graf 7). Na rozdíl od pevné úrokové sazby CIRR4, kterou ke stanovení cen úv využívá EB, Hypote ní banka (v tehdejší dob eskomoravská hypote ní banka – MHB) využívá sazbu PRIBOR. Ta se v roce 2001 snížila, ímž se Bance zvýšil objem poskytnutých hypote ních úv , resp. výše úrokových výnos . Hypote ní banka tak získala první místo v podílu na celkovém trhu hypote ních úv poskytovaným fyzickým osobám (Hypote ní banka, 2001). ást úrokových výnos je tvo ena výnosy z pokladních a mezibankovních operací, v d sledku držení pokladni ních poukázek a uložení volných prost edk u bank. Je možné konstatovat, že zatímco v MHB má úroková marže nezastupitelnou pozitivní roli v celkovém vývoji ROAA (Graf 6), úroková marže v EB je záporná v celé polovin období

Sazby CIRR se odvozují od výnos státních dluhopis základu se p ipo ítává marže 1%. Zdroj: MPO (2009). 4

na trhu v p íslušné m

. K tomuto


45

a zna negativn tak p sobí na stabilní vývoj hodnot ROAA. Oproti tomu provizní marže u MHB není tak výrazná a v pr hu období dokonce snižovala svoje zastoupení ve struktu e výnosových marží, u EB je nezanedbatelnou složkou marže ostatních výnos . Vývoj marží MHB zaznamenává Graf 8. Graf 6.

Vývoj ROAA v Hypote ní bance (v %) 1,6

1,47

1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2

0,77 0,72

0,93

0,82

0,84

0,75 0,88

1,02

0,05

0,0 %

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

Zdroj: vlastní zpracování dle výro ní zprávy Hypote ní banky 2001-2010

Úrokové sazby se v následujícím roce 2002 dále snižovaly (Graf 7) a za ala být poskytována nová forma státní finan ní podpory. Státní finan ní podpora (SFP; MMR, 2012c) má podle na ízení vlády . 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování p ísp vku k hypote nímu úv ru osobám mladším 36 let, formu úrokové dotace poskytované prost ednictvím jednotlivých p ísp vk ke splátkám hypote ního úv ru. Výše podpory se odvíjí od pr rné úrokové sazby všech úv , p emž pr r po ítá Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a to vždy za období od 1. 2. p edchozího roku do 31. 1. roku aktuálního. Další podpora hypote ních úv na po ízení nového bydlení dle na ízení vlády . 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finan ní podpory hypote ního úv rování bytové výstavby, se již od roku 2003 neposkytuje z d vodu nízkých úrokových sazeb pod hranicí 7 %. Vývoj úrokových sazeb, výše státní finan ní podpory a celkový objem poskytnutých hypote ních úv hypote ními bankami za sledované období dle údaj MMR (2012a, 2012b, 2012c) dokumentuje Graf 7. Z n ho je patrné, že m ly úrokové dotace v ase klesající tendenci, v letech 2005 až 2008 dokonce dotace nebyla evidována, jelikož se pr rná úroková sazba hypote ních úv pohybovala pod 5 %. V roce 2008 úrokové sazby p evýšily tuto hranici, a proto byla státní dotace v následujících letech op t poskytována.

46


Graf 7. Vývoj úrokových sazeb, státní finan ní podpory a celkového objemu poskytnutých hypote ních úv hypote ními bankami (v % a mld. K ) 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok mld. K

%

objem HÚ pr rná úroková sazba HÚ úroková sazba PRIBOR SFP

Zdroj: vlastní práce dle MMR (2012a, 2012b, 2012c), NB (2012a)

Zvyšující se poptávka po hypote ních úv rech podporuje myšlenku, že tyto posil ují svoji pozici na trhu úv rových produkt a stávají se pro klienty standardním nástrojem vedoucí k po ízení bydlení. Poptávku podpo ila i novinka uvedení hypote ního úv ru poskytovaného do plné výše ceny zástavy (Hypote ní banka, 2002). MHB byla první bankou, která tento produkt v roce 2002 nabídla. Ješt v p edchozím roce Hypote ní banka poskytovala hypote ní úv ry maximáln do 70 % obvyklé ceny nemovitosti. Na objemu poskytnutých hypote ních úv MHB m ly zásluhu i nové druhy produkt , kombinované úv ry, které klient m poskytly hypote ní úv ry s kapitálovým životním pojišt ním i stavebním spo ením (Hypote ní banka, 2002). Rozší ením portfolia o produkty, které b žn poskytují i jiné banky, se MHB p iblížila zp sobu podnikání univerzálním bankám. V d sledku uvedených faktor Hypote ní banka dosáhla oproti minulému roku vyšších istých úrokových výnos , istých poplatk a provizí i ostatních provozních výnos . P i pohledu na Graf 8 m žeme ale zhlédnout, že hodnota úrokové marže klesla, a to v d sledku navýšení stavu aktiv prost ednictvím pohledávek za klienty a státních bezkupónových dluhopis . Následující roky poptávce po hypote ních úv rech (HÚ) v souvislosti s nejv tší skupinou klient Hypote ní banky, fyzickými osobami, p isp ly zvyšující se reálné mzdy, snižující se úrokové sazby (Graf 7) a obavy z r stu cen nemovitostí po vstupu R do EU ( NB, 2003, 2004). Tyto pozitivní okolnosti zp sobily zvýšení hodnoty ROAA. Ze stejného d vodu jako v minulém roce p esto došlo ke snížení všech marží. Tento trend nebyl naproti tomu zachycen u EB, kde nízké p ír stky aktiv neabsorbovaly výkyvy ve složkách marží, což bylo p inou rozdílného vývoje v tšiny marží u t chto bank.

Aplikace zvolených zp sob posuzování finan ní výkonnosti Graf 8.

Vývoj marží ukazatele ROAA v Hypote ní bance (v %) úroková marže

3,3 2,8

provizní marže

2,3


1,8 1,3

marže ost. výnos

0,8 0,3 -0,3 -0,8 -1,3 %

47

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Rok



Poptávce v roce 2004 p isp ly stagnující ceny nemovitostí ale i zvyšující se nabídka kvalitních nemovitostí, p edevším developerských projekt , kterých se MHB stala partnerem (Hypote ní banka, 2004). Vstup R do EU nem l na tuzemské banky žádný bezprost ední dopad, nebo jejich integrace do evropského finan ního systému probíhala postupn již v minulých letech ( NB, 2004). Oproti roku 2003 se tak meziro zvýšil po et nov poskytnutých hypote ních úv a Hypote ní banka zaznamenala nejvyšší úrokovou marži i hodnotu ROAA za celé sledované období. Stejn jako v minulém roce byl nejvýznamn jším segmentem ve struktu e klient fyzické osoby. I když v po tech sjednaných hypote ních úv hrají segmenty právnických osob a municipalit zanedbatelnou roli, na objemu poskytnutých hypote ních úv se v roce 2004 podílely tém tvrtinou. D vodem je pr rná výše hypote ních úv , která je v pr ru u právnických osob a municipalit 12krát vyšší než u osob fyzických (Hypote ní banka, 2004). Nákladové marže klesaly, a to vlivem rychlejšího navyšování stavu aktiv než náklad t chto marží. V roce 2005 k poptávce po hypote ních úv rech p isp ly silné popula ní ro níky ze 70. let minulého století, které v tomto období ešily své bydlení (Hypote ní banka, 2005). Od poloviny sledovaného období se také pozitivn projevila všeobecná ochota klient se zadlužovat. Výnosy Hypote ní banky jsou tudíž taženy p edevším rostoucím objemem a po tem poskytnutých úv a p íjmem z poplatk a provizí. Vlastní výše poplatk hrazená klienty za jednotlivé služby se však v d sledku konkuren ních tlak a velkého zájmu médií o toto téma od roku 2005 snižovala (Hypote ní banka, 2005). Hypote ní banka také zrealizovala adu nových projekt , zásadním zp sobem zm nila a rozší ila svou spolupráci s mate skou SOB a za ala

48


poskytovat hypote ní úv ry s novým partnerem, Citibank, což se pozitivn projevilo v istých úrokových výnosech zejména v následujících letech. Hodnota rentability aktiv klesla vlivem nár stu rizikové marže, který byl odpovídající r stu úv rového portfolia, a nár stu marže ostatních náklad , jenž byl spojen s vyššími marketingovými náklady týkající se po átku používání nové obchodní zna ky: Hypote ní banka. Ostatní marže m ly klesající charakter v d sledku navýšení úv rového portfolia a státních dluhopis . istý úrokový výnos roku 2006 p evýšil skute nost roku 2005 v d sledku vysokých meziro ních p ír stk objemu pohledávek z poskytnutých úv . Pozitivn se vyvíjel také istý výnos z p ijatých a placených poplatk a provizí. Pokles tempa stu koresponduje s postupným mírným snižováním výše poplatk z úv v souladu s vývojem konkuren ního prost edí (Hypote ní banka, 2006). S neustálým navyšováním objemu pohledávek z poskytnutých úv dochází i k nár stu stavu aktiv, který tak má v d sledku vliv na všechny marže rentability aktiv. Ty se bez výjimky snižují, v absolutní mí e však rostou odpovídajícím tempem k úv rovému portfoliu, pop ípad stavu zam stnanc . st bilan ní sumy Hypote ní banky i v roce 2007 byl podpo en citelným r stem úv reflektující p íznivý ekonomický vývoj a r st poptávky po vlastnickém bydlení. Globální finan ní krize se totiž eských finan ních trh výrazn nedotkla ( NB, 2007). Na finan ní sektor R m la již v roce 2007 a zejména v následujících letech vliv schválená reforma ve ejných financí. R st snížené sazby DPH z 5 na 9 % na stavební práce výrazn ovlivnil trh nemovitostí i jeho úv rování ( NB, 2007). Snaha realizovat nákup nemovitosti ješt s nižší sazbou DPH tak vyvolala v roce 2007 zvýšenou poptávku po úv rech na bydlení. Vysoká poptávka po vlastním bydlení podnítila i r st cen nemovitostí, které pom rn rychle rostly navzdory problém m na trzích nemovitostí v ad vysp lých ekonomik ( NB, 2007). I p esto, že eská ekonomika v roce 2008 a 2009 finan ní krizí p ímo zasažena nebyla5 a konzervativní bankovní model se dob e p izp sobil nep íznivé ekonomické situaci, v pr hu let se zvýšená nejistota ohledn budoucích p íjm domácností v d sledku nár stu nezam stnanosti podílela na postupném zpomalování vysoké dynamiky úv obyvatelstvu, která p evládala v n kolika p edcházejících letech. Došlo i k poklesu poptávky po úv rech zejména z oblasti podnikové sféry a áste též kv li zp ísn ní úv rových podmínek samotnými bankami ( NB, 2009). Tomu odpovídá vývoj i u Hypote ní banky. K nejistot o poptávku po úv rech p ispívala i úrove reálných úrokových sazeb, které byly, jak dokumentuje Graf 7, na úrovni roku 2003. Státní finan ní podpora tak byla op t motivem poptávky hypote ních úv , R je nezávislá na externím financování bankovního sektoru. D vodem je i na evropské pom ry vysoký pom r vklad na úv rech. Úv rová expanze je tak financována p edevším z primárních vklad , zbývající pen žní likvidita je stahována CB prost ednictvím pravideln provád ných repo operací. P evis vklad nad úv ry zárove p ispívá k dobré bilan ní likvidit domácích bank. 5


49

když za ala být od února 2009 op t vyplácena. Hlavním zdrojem zisk byly u v tšiny bank i nadále isté úrokové výnosy a isté výnosy z poplatk , zvýšily se však ztráty ze znehodnocení aktiv z d vodu nár stu nesplácených úv a neschopnosti klient bank splácet své závazky. Obdobn tomu bylo u Hypote ní banky (2009). D sledkem je rostoucí podíl klasifikovaných úv v portfoliu Hypote ní banky a také její opatrný ístup p i tvorb opravných položek na potenciální rizika v úv rové oblasti. Riziková marže tak v roce 2009 vzrostla p ibližn trojnásobn . Ke konci analyzovaného období v d sledku rozši ování úv rového portfolia op t docházelo k prudkému navyšování pr rného stavu aktiv a v tšina marží m la v d sledku toho klesající charakter. eský hypote ní trh byl v roce 2010 poznamenán dopadem hospodá ské krize roku p edešlého. V polovin roku se však trh za al v souvislosti s poklesem úrokových sazeb oživovat. V d sledku vysokých úrokových sazeb v minulém roce však mohli i v roce 2010 klienti spl ující požadavky po ítat se státní podporou k novým hypote ním úv m (Graf 7). V d sledku toho došlo k nár stu v istých úrokových výnosech, zprost edkovan pak k nár stu úrokové marže. Pozitivní výsledek v istém úrokovém výnosu byl ovlivn n také p íznivým vývojem náklad na financování hem roku 2010 (Hypote ní banka, 2010). Výrazným faktorem, který v roce 2010 negativn p isp l k tvorb zisku, byl stejn jako v roce 2009, nár st náklad souvisejících s ízením úv rových rizik Hypote ní banky. Meziro ní nár st isté tvorby opravných položek k pohledávkám koresponduje s hospodá ským poklesem, který má negativní vliv na schopnost klient Hypote ní banky splácet své závazky. Uvedený vývoj ROAA a komentovaných marží m l zna ný vliv i na istý zisk. Možnost Hypote ní banky podporovat rozši ování úv rového portfolia pak hodnota vlastního kapitálu. V pr hu sledovaného období se vlastní kapitál i istý zisk Hypote ní banky trvale zvyšoval. Graf 9.

Vývoj ROAE v Hypote ní bance (v %) 13 12 11 10 9 8 7 6 5 %

11,85 8,76

9,45 7,41

7,58 8,10

6,84

7,63

6,76

6,79 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok


V d sledku rychlejšího navyšování vlastního kapitálu Hypote ní banky však hodnota rentability pr rného kapitálu v pr hu období p evážn klesala.

50


K nejvýrazn jšímu nár st vlastního kapitálu došlo v první t etin sledovaného období v souvislosti s r stem nerozd leného zisku anebo základního kapitálu. Celkový vývoj rentability vlastního kapitálu dokumentuje Graf 9. Snížení základního kapitálu v roce 2001 bylo realizováno z d vodu kumulované ztráty z p edchozích let, ke které došlo kv li vyšším náklad m spojeným s po átkem poskytování hypote ních úv a v souvislosti s vypo ádáním se se špatnými aktivy bývalé Regiobanky, z níž MHB vznikla (Hypote ní banka, 2001). Pro další období tím byly vytvo eny všechny p edpoklady dalšího zvyšování efektivity a zejména stability ziskovosti hospoda ení. V dalších letech (2002 a 2003) docházelo k navyšování vlastního kapitálu v d sledku p evád ní istého zisku za ú etní období do nerozd leného zisku, pop . úpisem akcií, jak tomu bylo v roce 2004. V závislosti se zapojením se Hypote ní banky do developerských projekt v témže roce a snižováním úrokových sazeb (Graf 7) v dalších dvou obdobích, došlo k velkému nár stu úrokových výnos . K navýšení rentability vlastního kapitálu p isp ly i zvýšení produktivity a výše správních náklad proporcionální nár stu zam stnanc oproti edchozímu období (Hypote ní banka, 2002, 2003). V roce 2004 byla zaznamenána též nejvyšší hodnota ziskové marže, jejíž vývoj reflektuje Graf 11. Hypote ní banka od roku 2004 dosahovala vyrovnaných a velmi vysokých hodnot tohoto ukazatele. Pr r ziskové marže u EB byl za sledované období shodný s nejnižší hodnotou ziskové marže u Hypote ní banky, nejvyšší hodnota ziskové marže EB (Graf 5) odpovídala pouze polovin nejvyšší hodnoty Hypote ní banky. U EB je z ejmý velký vliv na její hospoda ení nejenom eské ekonomiky, ale i ekonomik zahrani ních a tato se odráží jak ve výši istého zisku po zdan ní, tak i ve výši tržeb, proto i hodnoty ziskové marže jsou na ní závislé a velmi nestálé. Graf 10.

Vývoj složek tržeb v Hypote ní bance (v tis. K ) 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 tis. K

ostatní provozní výnosy výnosy z finan ních operací výnosy v poplatk a provizí výnosy z úrok

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok


U Hypote ní banky je patrné kontinuální navyšování hodnoty jak u istého zisku, tak tržeb (Graf 10). V roce 2004 si Hypote ní banka diverzifikovala a zkvalitnila portfolio za azením dalších druh produkt (Hypote ní banka, 2004). To pat í mezi d vody,


51

pro byla Hypote ní banka ve vykazovaném istém zisku a souvisejících ukazatelích stabiln jší. Zkvalit ováním úv rového portfolia dosahuje každoro ního navyšování výnos z úrok , které tak plní nezastupitelnou roli v tržbách. V roce 2005 i p es r st tržeb nedošlo k tém žádnému nár stu zisku, a to v souvislosti s marketingovými náklady mající za cíl propagovat novou zna ku Hypote ní banky. Pozitivn ovlivnil zisk pokles úrokových sazeb, který zp sobil (mimo jiné r st úrokových výnos ) i levn jší emise hypote ních zástavních list . R st ROAE v roce 2007 posílila výše zmi ovaná reforma ve ejných financí, ale i vyšší pr rná hodnota hypote ního úv ru, která vykompenzovala nižší po et schválených úv . Nejnižší hodnoty rentability vlastního kapitálu bylo dosaženo v roce 2009 v d sledku zvyšujícího se podílu klasifikovaných úv . R st obou rentabilit, ziskové marže a obratu aktiv byl v posledním roce zp soben snížením hodnoty úv a pohledávek za bankami (Hypote ní banka, 2010). Sv j podíl na to m l i výrazný r st istého úrokového výnosu Hypote ní banky, který byl d sledkem snižujících se úrokových sazeb, resp. zvyšujícího se objemu nov schválených hypote ních úv i celkového objemu pohledávek za klienty. Pozitivní výsledek v istém úrokovém výnosu byl ovlivn n také p íznivým vývojem náklad na financování b hem roku 2010. Tento pozitivní efekt byl z ásti negativn kompenzován meziro ním r stem náklad souvisejících s pokrytím úv rových rizik (Hypote ní banka, 2010). Nejvýznamn jší složkou tržeb byly úrokové výnosy a jejich podíl na tržbách byl i v celém sledovaném období velmi výrazný. V rámci relativního zastoupení na tržbách se jejich podíl dokonce zvyšoval, a byl tak nejd ležit jší složkou tržeb, jak dokládá Graf 10. Z grafu je také z ejmé, že naproti EB nemá Hypote ní banka žádné výnosy z akcií a majetkových podíl a od poloviny období ani výnosy z finan ních operací. Je to z toho d vodu, že Hypote ní banka neprovádí aktivní obchodování s finan ními nástroji obchodovanými na organizovaných trzích ani OTC trzích s cílem využití krátkodobých výkyv na akciových a dluhopisových trzích a v m nových, úrokových a komoditních cenách (Hypote ní banka, 2006-2010). V souvislosti s r stem úv rového portfolia, který pozitivn ovliv oval výši tržeb a pohledávek za klienty. Hypote ní banka dosahovala velmi stabilních hodnot obratu aktiv. Tyto zobrazuje Graf 11. Od roku 2007, kdy aktiva p evýšila 100 mld. K , rostla tato nižším tempem než tržby, a proto m la hodnota obratu aktiv rostoucí charakter. Tržby dosáhly vyššího tempa r stu v d sledku vysokých úrokových výnos (Graf 10). Stejn jako u EB se potvrzuje, že v jejím portfoliu p evažují produkty s dlouhodobou splatností, což odpovídá charakteru jejím innostem.

52 Graf 11.

Aplikace zvolených zp sob posuzování finan ní výkonnosti Vývoj složek ROAE Hypote ní banky 20

0,25 0,20

15

0,15

10

0,10

5

0,05

zisková marže obrat aktiv multiplikátor jm ní

0

0,00 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Rok


Pravá osa Grafu 11 reflektuje hodnoty kapitálového multiplikátoru. Klesající kapitálový multiplikátor do roku 2004 odráží snižování rizikovosti podnikání Hypote ní banky. V tomto obdob docházelo k navyšování vlastního kapitálu Hypote ní banky meziro o tém 80 % zejména v d sledku stu nerozd leného zisku anebo základního kapitálu. V dalších letech poklesu hodnoty kapitálového multiplikátoru byl vlastní kapitál posílen emisním ážiem. Jak u EB, tak u Hypote ní banky lze konstatovat, že Hypote ní banka je schopna dosahovat vysokých hodnot ROAE i v p ípad , že jsou hodnoty ROAA velmi nízké, a to za podmínky vysokého kapitálového multiplikátoru, a to zejména v po átku sledovaného období (Graf 6, 9, 11).

6.3 Posouzení výkonnosti GE Money Bank GE Capital Bank je prvním zástupcem ryze univerzální banky, která byla vybrána k analýze sledovaného období. Portfolio jejích služeb je proto daleko širší než u prvních dvou zvolených bank, ímž dokáže tedy ošet it tém všechny finan ní pot eby ob an . D ležitou skupinou klientely jsou i nefinan ní podniky, proto GE Money Bank poskytuje i produkty pro malé a st ední podniky (MSP). P estože je GE Capital Bank univerzální bankou, nabízí i n které finan ní produkty jako nap . stavební spo ení nebo penzijní p ipojišt ní ve spolupráci se specializovanými finan ními institucemi (GE Money Bank, 2001). Poptávku po úv rech GE Money Bank v prvním sledovaném roce podnítila první nabídka hypote ního úv ru v R na financování až 85 % ceny nemovitosti (GE Money Bank, 2001). Do té doby finan ní ústavy standardn poskytovaly hypote ní úv r jen na 70 % ceny nemovitosti. V d sledku r stu po tu klient , kte í si GE Capital Bank vybírají jako svou primární banku, nar stá i objem primárních vklad a hodnota provizní marže (GE Money Bank, 2001). Z uvedeného vyplývá, že klí ovými složkami istých výnos jsou isté úrokové výnosy a isté výnosy z poplatk a provizí.


53

V porovnání s EB a Hypote ní bankou jsou všechny složky výnosových i nákladových marží GE Money Bank jednozna vyšší, a to až ádov . Celková hodnota rentability pr rných aktiv je vyšší zejména v první polovin sledovaného období. Úroková marže kopíruje hodnoty ROAA, jejíž vývoj je zaznamenán v Grafu 12. S prudkým navýšením objemu úv v roce 2002 došlo i k navýšení úrokové marže. Tento trend byl zaznamenán u v tšiny marží, a to v d sledku snížení stavu aktiv. Pokles oproti roku 2001 byl zp soben zm nou ú etní metodiky vykazování repo operací v i NB (GE Money Bank, 2002). Ty již nejsou vedeny v rozvaze jako cenné papíry, ale byly podle nové metodiky vyvedeny do podrozvahy. V souvislosti se zavád ním nového centrálního bankovního opera ního systému v hodnot n kolika stovek milion korun došlo k nár stu marže ostatních náklad . GE Money Bank svou modernizací však pro další období zajistila jak nerostoucí marži ostatních náklad , tak i nerostoucí marži personálních náklad , když se modernizací zvýšila produktivita práce. Rok 2003 p inesl výrazný podíl na nár stu vklad , který byl zaznamenán v souvislosti s úsp šnou výplatou klient bývalé Union Banky, na kterou byl v roce 2003 vyhlášen konkurs (GE Money Bank, 2003). R stu provizní marže p isp lo i snížení náklad na poplatky a provize. Od roku 2007 docházelo ke snižování provizní marže, a to z d vodu zavedení tzv. paušálního ú tu, v rámci kterého klienti neplatí poplatky za jednotlivé transakce a služby, ale mohou je v rámci výhodného m sí ního paušálu provád t a využívat neomezen (GE Money Bank, 2003). K navýšení zisku isp l i pokles úrokových náklad . Uvedené skute nosti p isp ly k nejvyšší hodnot rentability vlastního kapitálu (Graf 14) za celé sledované období. Jednou z p in byl i nár st ostatních výnos , když GE Money Bank registrovala výnosy z nákupu úv . Graf 12.

Vývoj ROAA v GE Money Bank (v %) 5 3,67

4 2,95

3

2,08

2 1

3,33

4,23

3,39 1,72

2,25

1,15 0,03

0 %

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

Zdroj: vlastní zpracování dle výro ní zprávy GE Money Bank 2001-2010

Jak je vid t z Grafu 13, v roce 2003 se výrazn navýšila i riziková marže a to v d sledku tvorby opravné položky, kterou GE Money Bank tvo ila na základ svých historických zkušeností s nesplácením pohledávek. Graf 13 dále ilustruje, že na rozdíl od Hypote ní

54


banky je GE Capital Bank vystavena tržním rizik m, která vyplývají z otev ených pozic transakcí s úrokovými a m novými nástroji, které jsou citlivé na zm ny podmínek na finan ních trzích. V této souvislosti tvo í marži z finan ních operací. stu všech marží bylo dosaženo prost ednictvím poklesu pr rného stavu aktiv, zejména pohledávek za bankami a dluhových cenných papír . V d sledku nízkých úrokových sazeb (Graf 7) v dalším období docházelo k nár stu úv rového portfolia prost ednictvím zvyšující se poptávky ze strany obyvatel podpo enou systémem garantovaných sazeb. Dynamicky rostl také zájem o úv ry pro MSP, kterého bylo dosaženo pomocí nových úv rových produkt pro tuto klientelu, jež byly p edstaveny se zm nou zna ky GE Money Bank v roce 2005. P i úsp šném organickém r stu GE Money Bank i zvýšení po tu obchodních míst navíc došlo ke zvýšení produktivity práce, ímž bylo možné snížit po et zam stnanc GE Money Bank a udržet tak marži personálních náklad na srovnatelné úrovni s p edchozím rokem (GE Money Bank, 2005). Tato marže se ani v dalších obdobích nezvyšovala. K postupnému zpomalování dynamiky úv klient p isp la v roce 2008 úrove reálných úrokových sazeb, která vzrostla nad 5 %. P esto byly hlavním zdrojem zisk u v tšiny bank rostoucí výnosy z finan ní innosti, zvýšily se však ztráty ze znehodnocení aktiv z d vodu nár stu nesplácených úv ( NB, 2008). Tyto byly sledkem navýšení nestandardních, pochybných i ztrátových pohledávek za klienty. Tomu odpovídá vývoj i u GE Money Bank, avšak tento bude znateln jší až v následujícím roce. Tyto ztráty byly zap in ny p edevším zvyšující se nezam stnaností a pomalejším ekonomickým r stem v R ( NB, 2009, 2010). Ke snižování výnosových marží z Grafu 13 p ispívají zejména aktiva GE Money Bank, která rostla v d sledku poptávky po spot ebitelských úv rech a úv rech pro MSP. V d sledku vyšších úv rových ztrát poklesl ve srovnání s rokem 2008 istý zisk GE Money Bank o tém t etinu. Došlo ke ztrát z operací s deriváty, která ovlivnila marži z finan ních operací (GE Money Bank, 2008). GE Money Bank v bec netvo ila hospodá ský výsledek z finan ních operací ani v roce 2009 a to v d sledku negativního pr hu devizových a valutových operací. Tyto skute nosti mají negativní dopad na hodnotu ROAA. V návaznosti na velmi obez etné ízení rizik byl podíl celkových opravných položek v roce 2010 k nestandardním pohledávkám ve výši 75 % (GE Money Bank, 2010). Oproti p edchozímu roku je to však pokles, což zna í pomalé zotavování kvality úv rového portfolia GE Money Bank. D kazem je toho i riziková marže, která klesla. Ke stabilizaci p ispívá i zvyšující se zájem o úv rování, které je poskytováno dle ísn jší metodiky scoringu klient a které tak podporuje zmi ovanou kvalitu portfolia. Ke konci roku 2010 narostla celková výše úv , v d sledku ehož narostla úroková marže a ustálila se i provizní marže. Naproti tomu klesla marže ostatních istých výnos a to z d vodu poklesu samotných ostatních výnos , ale zejména zvyšujícím se náklad m na pojišt ní vklad (GE Money Bank, 2010). V návaznosti na


55

tyto skute nosti hodnota ROAA op t rostla až na hodnotu, kterou dokumentuje Graf 12. Graf 13.

Vývoj marží ukazatele ROAA v GE Money Bank (v %)

8

úroková marže

7

provizní marže

6


5 4

marže ost. výnos

3

marže personálních náklad marže ostatních náklad

2 1 0 -1

2001 %

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

riziková marže

Rok


S ohledem na to, že je GE Money Bank první bankou, která zastupuje skupinu univerzálních bank, vykazuje v porovnání s prvními dv ma bankami, hned n kolik odlišností, které se projevují jak v hodnotách ROAE, které dokumentuje Graf 14, tak ve struktu e tržeb, jež reflektuje Graf 15. Ve struktu e tržeb lze jako první zmínit skute nost, že dosahuje výnos z akcií a podíl . Tyto dle výro ních zpráv vytvá í zejména z ú astí bez podstatného a rozhodující vlivu. P esto byl v roce 2004, kdy tyto výnosy dosáhly nejvyšší hodnoty, jejich podíl na celkových tržbách GE Money Bank pouze 2,2 %, a proto jejich zm ny v návaznosti na vývoj finan ního trhu nejsou nejd ležit jší, které ovliv ují výši tržeb, zprost edkovan pak výši zisku. Další odlišností oproti prvním dv ma analyzovaným bankám je to, že v GE Money Bank tvo í neopomíjenou složkou tržeb nejenom úrokové výnosy, ale i výnosy z poplatk a provizí. Jak je patrné z Grafu 15, tyto dosáhly nejvyššího podílu na tržbách v roce 2004 a to 36 %, v ostatních bankách maximáln 18 % ( EB) a 11 % (Hypote ní banka). Úrokové výnosy naproti tomu mají nejvyšší podíl ve výši 72 % v roce 2001 a do roku 2007 jejich podíl na celkových tržbách dokonce klesá. V následujících letech op t jejich význam roste a to z d vodu zavedení paušálního tu, který umož uje klient m využívat více služeb GE Money Bank za nižší poplatky. U EB a Hypote ní banky jsou pr rné hodnoty podílu úrokových výnos na tržbách 88 % a 91 %. Tyto rozdíly jsou patrné i z Graf 4, 10 a 15. Z uvedeného lze poukázat na to, že GE Money Bank jako univerzální banka má snahu, resp. možnost diverzifikovat portfolio svých produkt , což se odráží i ve struktu e tržeb.

56 Graf 14.

Aplikace zvolených zp sob posuzování finan ní výkonnosti Vývoj ROAE v GE Money Bank (v %) 25

20,26

20 15 10 5

10,52 10,88

17,38

16,35 12,38

11,27 17,16

9,37 12,40

0 %

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok


Jako t etí zvláštností se jeví hodnota ziskové marže, která udává pom r zisku po zdan ní a tržeb a jejíž vývoj je uveden v Grafu 16. Ta je vyšší o 10 p. b. oproti pr rným hodnotám Hypote ní banky a dokonce o 20 p. b v i hodnotám ziskové marže EB. Z toho lze usuzovat, že GE Money Bank je daleko více zam ena na ízení náklad , jejich neustálé snižování a sv domité nakládání se sv enými prost edky ze strany managementu GE Money Bank. Snižování náklad management GE Money Bank dosahuje prost ednictví digitalizace svých produkt a služeb. Ta hraje rozhodující roli v dnešním stabilním a integrovaném bankovním sv . Významného nár stu ziskové marže bylo dosaženo po zavedení nového centralizovaného opera ního systému GE Money Bank z roku 2002. S ohledem na to, že EB není primárn ur ena k tvorb zisku, ale zejména podpo e eského exportu prost ednictvím poskytování a financování vývozních úv a dalších služeb s vývozem souvisejících, je hodnota její ziskové marže akceptovatelná. Co se tý e provozních náklad Hypote ní banky (a jejich vlivu na výši zisku, resp. ziskové marže), ty se každoro navyšují. M žeme o ekávat, že s rostoucím podílem na trhu a rozši ování poskytovaných služeb bude Hypote ní banka p ijímat další zam stnance a tento trend zvyšování náklad bude pokra ovat. Naproti tomu již od po átku analyzovaného období Hypote ní banka pe liv provádí ízení rizik. Zam uje se na pom r náklad k výnos m a produktivitu práce, tyto se v pr hu období snižovaly, resp. zvyšovaly. V návaznosti na to je d vodné se domnívat, že zisková marže bude mít u Hypote ní banky stabilní vývoj. Jiné specifikum, které se u ostatních zatím analyzovaných bank nevyskytovalo, je to, že GE Money Bank dosáhla ztráty z finan ních operací v d sledku ztráty z operací s deriváty, a to v roce 2002. GE Money Bank využívá tyto finan ní deriváty z obchodního portfolia pro ú ely makrozajišt ní a za ú elem budoucího o ekávaného vývoje na OTC trhu a p edstavují tedy spekulaci na tento vývoj (GE Money Bank, 2002). V tomto roce také došlo k prvnímu poklesu ROAE.

Aplikace zvolených zp sob posuzování finan ní výkonnosti Graf 15.

57

Vývoj složek tržeb v GE Money Bank (v tis. K )

14 000 000

ostatní provozní výnosy výnosy z finan ních operací výnosy v poplatk a provizí výnosy akcií a podíl

12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

výnosy z úrok

0 -2 000 000 tis. K

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Rok


Srovnateln naproti tomu prošel vývoj navyšování pr rného vlastního kapitálu a istého zisku v porovnání s Hypote ní bankou. Hodnoty obou zmi ovaných ukazatel u Hypote ní banky neustále rostly, u GE Money Bank došlo k p erušení vzestupné tendence u zisku pouze ve dvou letech – vlivem navýšení správních náklad v roce 2007 a úrokových náklad a odpis k pohledávkám a zárukám v roce 2009. Fluktuace výše zisku tak nastaly vlivem navýšení náklad , tržby za sledované období neustále rostly, což dokládá také pokles ziskové marže (Graf 16) v uvedených letech. Pr rný vlastní kapitál poklesl pouze v roce 2009, a to v d sledku ztráty z dividend. istý zisk u EB byl siln ovliv ován popisovanou ekonomickou situací, na kterou m la kv li své specializaci EB nejmenší možnost reagovat, resp. odolávat jí. V rámci podpory eských exportér jim jsou také v rámci proklamované obchodní politiky EB mnohdy poskytovány úv rové zdroje za sazby nižší, než jsou získávány EB na finan ních trzích, což má p ímý d sledek na výši zisku. GE Money Bank také zaznamenala nejvyšší hodnotu ROAE ze všech analyzovaných bank. Jak dokumentuje Graf 14, uvedeného maxima GE Money Bank dosáhla v roce 2003. P inou byl r st úrokových a poplatkových výnos , sou asn se poda ilo snížit náklady na zajišt ní t chto výnos (GE Money Bank, 2003). Došlo i k prudkému r stu ostatních výnos v souvislosti s výnosy z nákupu úv . GE Money Bank také zaznamenala jedny z nejvyšších výnos z finan ních inností. Jak již bylo uvedeno výše, v této souvislosti rostla i zisková marže. V následujícím roce došlo v d sledku investic a rozši ování pobo kové sít k poklesu hodnoty ROAE. Nejnižší hodnota ROAE byla zjišt na v roce 2009, kdy došlo k propadu zisku na úrove roku 2004 a kdy zárove poklesl vlastní kapitál GE Money Bank. Snížení zisku bylo dosaženo vlivem prudkého navýšení úrokových náklad , istých opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, a to v souvislosti s ekonomickou situací

58


klient GE Money Bank, kterým byla ovlivn na schopnost dostát závazk m. Vlastní kapitál poklesl z d vodu poklesu nerozd leného zisku z p edchozích období a nižšímu zisku za ú etní období (GE Money Bank, 2004). Obdobná situace nastala v roce 2007, když klesl istý zisk kv li navýšení správních náklad , tvorb a použití rezerv a když vlastní kapitál vzrostl prost ednictvím navýšení nerozd leného zisku z p edchozích let a zisku za ú etní období (GE Money Bank, 2007). V ostatních letech došlo k nár stu vlastního kapitálu nerozd leným ziskem za p edchozí období. Jak reflektuje zisková marže, v roce 2010 došlo op t k r stu hodnoty ROAE, k emuž p isp ly jak nár st úrokových výnos a pokles náklad na n , tak zlepšování kvality úv rového portfolia, která se projevila v nižší tvorb istých opravných položek. Stejn jako u obou p edn analyzovaných bank byl zaznamenán velmi stabilní vývoj obratu aktiv (Graf 16). Ve v tšin období tržby nar staly rychlejším tempem než stav aktiv. U GE Money Bank toho bylo však dosaženo i prost ednictvím zm ny ú etní metodiky v roce 2002 vykazováním repo operací. Ty již nebyly vedeny v rozvaze jako cenné papíry, ale byly podle nové metodiky vyvedeny do podrozvahy (GE Money Bank, 2002), ímž klesla hodnota stavu aktiv a narostla hodnota obratu aktiv. Graf 16.

Vývoj složek ROAE GE Money Bank 12

0,4

10

0,3

8

0,2

6 4

0,1

2

0,0

0


2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní zpracování dle výro ní zprávy GE Money Bank 2001-2010

Zm na metodiky vykazování repo operací se projevila i ve vývoji kapitálového multiplikátoru, který tento v uvedeném roce poklesl. Tento trend si udržel v souvislosti s rychlejším nár stem vlastního kapitálu než stavu aktiv až do roku 2009, kdy došlo ke zmi ovanému poklesu vlastního kapitálu, ímž krátkodob vzrostla rizikovost podnikání GE Money Bank.


59

6.4 Posouzení výkonnosti Raiffeisenbank Vypo tené hodnoty ukazatele ROAA pro Raiffeisenbank (RBCZ) nep evyšují v žádném ze sledovaných let jednoprocentní hranicí, s výjimkou roku 2010. Hodnoty rentability pr rných aktiv RBCZ jsou tedy pod standardem. I p es tuto skute nost mají hodnoty ukazatele pouze rostoucí tendenci, která nezaznamenává výkyvy. Vývoj je tedy pozitivní, což vyjad uje neustálé zlepšování hospoda ení s aktivy, která jsou v Bance celkov k dispozici. V prvních letech hodnocení hospoda ení RBCZ podpo ila expanze a p íznivá ekonomická situace. Expanze RBCZ byla zastoupená rozší ením portfolia pro retailové klienty, distribu ní sít a spoluprací s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (RBCZ, 2002). Vedle rozvoje a posilování inností v oblasti retailového bankovnictví však RBCZ nadále upev ovala i svoji pozici v segmentu korporátního bankovnictví. V návaznosti na zvyšující se objemy poskytovaných úv v t chto segmentech se navyšovaly úrokové a provizní marže, což se odrazilo v r stu hodnot ROAA, které jsou zaznamenány v Grafu 17. Graf 17.

Vývoj ROAA v Raiffeisenbank (v %) 1,2

0,98 1,01

1,0

0,75

0,8

0,63

0,6 0,4 0,2

0,44

0,69 0,48

0,13 0,21 0,26

0,0 %

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

Zdroj: vlastní zpracování dle výro ní zprávy Raiffeisenbank 2001-2010

Velkou odlišností RBCZ oproti Hypote ní bance a GE Money Bank je to, že vytvá í konkurenci na trhu exportních úv eské exportní bance. V roce 2002 RBCZ posílila odbor financování obchodu a vybudovala specializovaný útvar exportního financování. Tento útvar se soust uje na komplexní financování exportu, a to od financování výroby pro export až po dodavatelské a odb ratelské vývozní úv ry (RBCZ, 2002). Vzhledem k charakteru eské ekonomiky jde o žádané služby a produkty. Rok 2003 byl pro RBCZ charakteristický dokon ením n kolika velkých projekt , zam ených jak na inovaci poskytovaných produkt a služeb, tak na efektivitu vnit ních proces (vylepšení bankovního systému a celkového ob hu dokument ), ímž RBCZ dosáhla op t výrazného zlepšení ve všech oblastech své innosti. K tomu

60


dopomohla i situace na trhu, když docházelo ke zrychlování tempa r stu v d sledku soukromé spot eby podpo ené rychle rostoucími reálnými mzdami a zvyšováním exportu ( NB, 2003). Situaci napomohly i nadále klesající úrokové sazby, jejichž vývoj ilustruje Graf 7. V souvislosti s jejich poklesem ovšem docházelo k mírn jšímu r stu provizní marže z d vodu neochoty klient držet na bankovních ú tech finan ní prost edky s nízkým úro ením (RBCZ, 2003). S r stem po tu zam stnanc byl odpovídající r st marže personálních náklad . Výsledky z finan ních operací meziro stagnovaly a dále klesaly, a to zejména v d sledku termínu p ipojení se R k EU, kdy ada podnik již využívá ú ty v EUR, ímž odpadly výnosy z m nových konverzí (RBCZ, 2003). Jak je vid t z Grafu 18, tyto poklesy jsou patrn jší zejména v následujících letech. stu úv rového portfolia odpovídal i meziro nímu nár stu istých opravných položek a odpis k pohledávkám, a to zejména v d sledku navyšování opravných položek k úv m za klienty. Z Grafu 18 je viditelný obdobný vývoj rizikové a úrokové marže, který potvrzuje p edchozí tvrzení. Nejnižší podíl na výsledek hodnoty ROAA m la za celé období marže ostatních výnos . V roce 2004 dosáhla nejnižší hodnoty, když vzrostly více jak dvojnásobn ísp vky na pojišt ní vklad . Graf 18.

Vývoj marží ukazatele ROAA v Raiffeisenbank (v %)

4,0 úroková marže

3,5 3,0

provizní marže

2,5 2,0


1,5

marže ost. výnos

1,0 0,5 0,0 -0,5 %

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


Rok


Marže se v roce 2005 v d sledku r stu stavu aktiv spíše stabilizovaly. Aktiva byla posil ována p ír stkem zejména pohledávek za klienty a bankami, nár stem cenných papír a pokladní hotovostí. P ekonat jejich meziro ní r st se poda ilo pouze úrokové a rizikové marži. K dalšímu nár stu došlo i v segmentech faktoringu a financování


61

obchodu a exportu. V dalším období se mírný r st úrokových sazeb projevil na tempu stu termínovaných vklad , v jejichž d sledku se zvýšila provizní marže. Za zvýšeným zájmem o hypote ní úv ry v tomto období stojí rostoucí bytová výstavba a zájem silných ro ník ze 70. let ( NB, 2005, 2006). R st objemu byl zaznamenán i u MSP. D ležitou událostí pro RBCZ byla koup eBanky a její za len ní do eské pobo ky Raiffeisenbank. Toto p ineslo posílení pozice RBCZ na eském trhu nejen z hlediska finan ní síly, ale také z hlediska obchodních aktivit a inovací. V roce 2007 se naplno rozb hl proces slu ování obou bank, který se v praxi projevil v tzv. k ížovém prodeji, kdy si bylo možné na pobo ce RBCZ z izovat produkty eBanky, a naopak (RBCZ, 2007). Optimistické výhledy ekonomického r stu spolu s p ipravovanou da ovou reformou navíc podporovaly ve ejnost k aktuální spot eb i k navyšování zadluženosti. Nejv tší podíl na nár stu úrokových výnos ly úroky z hypote ních úv a dále z úv na projektové financování. Na druhé stran narostly i všeobecné provozní náklady. R st náklad souvisí nejen s rozvojem a modernizací pobo kové sít , ale také s integra ním procesem mezi RBCZ a eBankou. Nejv tší nár st provozních náklad je vlivem nár stu mzdových náklad . Krom této položky vzrostly i marketingové náklady. Jejich nár st v odpovídající marži byl ovšem potla en prudkým navýšením stavu aktiv. V roce 2008 RBCZ ve všech klí ových segmentech a produktech pokra ovala v rychlém r stu a vykázala do té doby rekordní hospodá ské výsledky i díky integraci s eBankou, která byla úsp šn završena na po átku ervence (RBCZ, 2008). Rok 2008 byl pro RBCZ, i p es náro ný proces integrace a nep íznivý ekonomický vývoj velmi úsp šný. Je pravd podobné, že práv integra ní proces p isp l RBCZ k výjime ným výsledk m, kterých dosáhla navzdory krizi. I v tomto roce dosáhla r stu, naproti ostatním analyzovaným bankám, které postihl p esn opa ný vývoj. Jako jediná tak za celé sledované období udržela nep etržitý r st hodnot ROAA, což ilustruje Graf 17. V roce 2008 rostly i nákladové marže. Tento vývoj zohled uje zejména náklady na integraci, rostoucí po et zam stnanc i r st úv rového portfolia, který je negativn provázen zvyšující se tvorbou istých opravných položek a zvyšujícím se p ímým odpisem pohledávek. V d sledku ztráty z operací s deriváty klesla i marže z finan ních operací. V následujícím roce již bylo pln z ejmé, že eskou ekonomiku ovládnou negativní dopady finan ní krize ( NB, 2009). V d sledku toho RBCZ zavedla adu opat ení, které m ly zajistit uspokojivé výsledky st žejních hospodá ských ukazatel . Mezi tyto pat ily snižování náklad , efektivní ízení rizik a likvidity, posílení kapitálu a d sledné vymáhání dluh (RBCZ, 2009). Zajímavostí bylo, že i v dob krize byla RBCZ ochotna vyjít vst íc klient m a zrušila nej ast ji kritizované poplatky, což se negativn projevilo ve výši provizní marže. Klesla i marže ostatních náklad a to v d sledku snížení marketingových náklad spojených v p edchozím roce s integrací eBanky. V d sledku ekonomického vývoje došlo o ekávan také k nár stu špatných úv a r stu opravných položek, což m lo dopad na rizikovou marži, která op tovn narostla. RBCZ dokázala navýšit úrokovou marži, a to v d sledku nár stu úrokových

62


výnos i poklesu úrokových náklad . Úrokový výnos byl zp soben v roce 2009 zejména nár stem výnos z cenných papír a výnos z pohledávek za klienty kompenzovaný poklesem výnos z pohledávek za bankami. Tato zm na je zap in na omezením investic do mezibankovních deposit a naopak nár stem objem nákup dluhopis (RBCZ, 2009). Nár st úrokových výnos z pohledávek za klienty koresponduje s nár stem objem pohledávek za klienty. Nejv tší podíl na poklesu úrokových náklad z vklad m ly úroky z termínovaných vklad klient m a zárove úroky z vklad bank. P estože objem vklad meziro vzrostl, úrokové náklady poklesly a to vlivem snížení úrokových sazeb (Graf 7). Navýšila se i marže z finan ních operací a to v d sledku nár stu zisku z devizových operací, resp. fluktuací kurzu koruny v pr hu roku 2009. Navýšení v tšiny marží v posledním sledovaném roce m lo více p in. Mezi ty pat ilo snížení stavu aktiv prost ednictvím poklesu pohledávek za bankami, pokladní hotovosti a poklesu hodnoty finan ních derivát . Druhým d vodem bylo absolutní navýšení v tšiny vlastních složek marží. K r stu p isp la i rekordn nízká klí ová úroková sazba NB. RBCZ se tak poda ilo obnovit mírný r st úv rování, a to jak ve firemním sektoru, tak i u hypote ních úv soukromým osobám. K tomu p isp ly i nové produkty RBCZ. Stejn jako v p edchozím roce došlo ke snížení úrokových náklad , a to zejména v d sledku snížení úrokových náklad z vklad bank i klient (RBCZ, 2010). Provizní marže zaznamenala navýšení i p esto, že RBCZ zrušila adu nepopulárních poplatk . P isp lo k tomu snížení náklad na poplatky a provize z p ijímání úv a záruk. Marže z finan ních operací klesla v d sledku snížení zisku z operací s cennými papíry. V roce 2010 byla jedním z motor r stu i spolupráce s eskomoravskou záru ní a rozvojovou bankou v oblasti poskytování záruk, což klient m umožnilo p edevším získání dodate ných provozních úv na zásoby (RBCZ, 2010). Na druhou stranu nízké úrokové sazby spolu s opatrností firem využívat cizí zdroje vedly zejména za átkem roku k významnému poklesu trhu firemních depozit. I v tomto roce pokra oval nár st po tu nesplácených úv , který se projevil ve výši rizikové marže. Na meziro ním nár stu tvorby opravných položek se podílí p edevším segment retail a segment korporátní. RBCZ se v mnohém u vývoje ROAE, v etn jeho složek i struktury tržeb odlišuje jak od ostatních specializovaných bank, tak i od univerzální GE Money Bank. Stejn jako poslední zmi ovaná dosahuje výnos z akcií a podíl , které ovšem nemají podíl na celkových tržbách p íliš velký. V tšinu p edstavuje dividenda od spole nosti Raiffeisen stavební spo itelna a.s. Obdobn je tomu u struktury tržeb, kdy d ležitou složkou jsou i výnosy z poplatk a provizí. Až do roku 2006 se jejich podíl na celkových tržbách zvyšoval, další roky v d sledku ekonomického vývoje a zejména strategii RBCZ, kdy upoušt la od nepopulárních poplatk , došlo k poklesu jejich podílu. Tento vývoj zachycuje Graf 20. V posledním sledovaném roce se podíl ustálil na obdobném pom ru jako u GE Money Bank. Je d ležité zmínit i složku výnos z finan ních operací, které svým


63

pom rem p ipomínají spíše strukturu výnos EB. P inou jejich relativn vysokého podílu na celkových tržbách jsou vysoké zisky z devizových operací. Negativn se do jeho hodnoty ovšem promítal zisk z operací s deriváty, které RBCZ uzavírá z d vodu ekonomického zajišt ní. Stejn jako u Hypote ní banky došlo k nár stu zisku i pr rného vlastního kapitálu ve všech sledovaných letech. Hodnota ROAE proto závisela na tom, která tato položka zaznamenala vyšší míru r stu. Z Grafu 19 je patrné, že mimo rok 2010 tomu bylo vždy u zisku. Poslední sledovaný rok došlo k poklesu hodnoty ROAE, a to v d sledku snížení zisku a zárove nár stu vlastního kapitálu. Zisk roku 2010 byl ovlivn n zejména r stem provozních náklad a navýšením hodnoty rezerv a opravných položek na úv rová rizika. Ve sledovaném období vždy rostla hodnota vlastního kapitálu. K jeho navyšování ispíval nár st nerozd leného zisku z p edchozích období a zisku za ú etní období (RBCZ, 2001-2010). V roce 2001 byla zaznamenaná nejnižší hodnota ROAE, což bylo v d sledku nejnižšího zisku v celém sledovaném období. V roce následujícím došlo k prudkému zvýšení jeho hodnoty i p esto, že hospoda ení bylo ovlivn no investicemi RBCZ do rozvoje pobo kové sít . P ír stky výnos p itom byly jedny z nejhorších za celé období. Toto je d kazem velkého zam ení na ízení náklad RBCZ, kdy došlo k nižší mí e r stu správních náklad oproti mí e r stu po tu zam stnanc RBCZ. Správné ízení náklad RBCZ se projevilo i v následujícím roce 2003, kdy klesly tržby a p esto se zvýšil istý zisk. Došlo i k navýšení vlastního kapitálu RBCZ a to v d sledku navýšení základního kapitálu prost ednictvím emise akcií a zisku za ú etní období. V ostatních letech došlo k jeho navýšení prost ednictvím p evedení zisku za ú etní období do nerozd leného zisku. V roce 2006 až 2008 i navýšením základního kapitálu. stu se v roce 2004 poda ilo dosáhnout i p i udržení zdravého rizikového profilu úv rového portfolia. Krom významného r stu v segmentu velkých podnik se RBCZ více než v p edchozích letech koncentrovala na st edn velké podniky (RBCZ, 2004). To je jedno ze specifik RBCZ, která je více než GE Money Bank orientovaná na firemní klientelu. To se odráží jak ve struktu e klient , tak v podílu, kterého v sekci právnických osob dosahuje nejvyššího podílu p ed ostatními segmenty. Podnikoví klienti také tvo ili v tšinu z aktivních i pasivních obchod RBCZ. Úv ry poskytnuté této skupin klient p edstavují tém 85 % veškerých úv rových aktivit (RBCZ, 2004). Jak je vid t z Grafu 20, v d sledku snižujících se úrokových sazeb došlo v letech 2005 až 2006 k nejv tším meziro ním p ír stk m tržeb. Ty podpo ily navyšování jak výnos z úrok , tak i výnos z poplatk a provizí. Toto tvrzení podporuje i skute nost, že úv ry poskytnuté obyvatelstvu byly i v roce 2006 nejdynami ji rostoucí oblastí úv rových aktivit RBCZ. V sekci vklad i úv stále drží prvenství právnické osoby (RBCZ, 2006). Úv rové úsp chy roku však budou patrné i v letech následujících, tyto podpo í i pozitivní situace na trhu. R st úv rového portfolia podpo il i zjednodušený p ístup k p kám a zrychlení procesu vy ízení úv ru.

64 Graf 19.

Aplikace zvolených zp sob posuzování finan ní výkonnosti Vývoj ROAE v Raiffeisenbank (v %) 16 14 12 10 8 6 4 2 0 %

15,11 10,87 10,35 8,03

10,92

13,05

12,07

10,51

4,55 0,02 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok


V dalších letech tomu dopomohly da ová reforma, demografické okolnosti, ochota klient se zadlužovat a státní finan ní podpor, která byla op t od roku 2009 poskytována. P esto od roku 2008 došlo ke zm struktury tržeb. Zde byl viditelný vliv ekonomické situace, když došlo k jejímu ochlazení jako p irozené reakce na její eh ívání z let 2006 až 2007. V dalších letech došlo ve struktu e výnos RBCZ ke stagnaci, roku 2010 ke snížení celkových výnos , jež byly p inou poklesu zisku a zprost edkovan tak i hodnoty rentability vlastního kapitálu. Graf 20.

Vývoj složek tržeb v Raiffeisenbank (v tis. K ) ostatní provozní výnosy výnosy z finan ních operací výnosy v poplatk a provizí výnosy akcií a podíl

12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

výnosy z úrok

0 tis. K

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Rok


Tím hlavním úsp chem roku 2007 byl úsp šný pr h integrace s eBankou, který byl podporován k ížovým prodejem produkt obou bank. Tém dv t etiny aktivních a pasivních obchod RBCZ realizovala s klienty z ad právnických osob. Aktiva RBCZ


65

rostla prost ednictvím cenných papír a úv a pohledávek za klienty. Navyšování vlastního kapitálu RBCZ jí umož uje pokra ovat v jejím rozvoji i v dob zhoršených tržních podmínek (na navýšení základního kapitálu se podíleli všichni akcioná i podle svých dosavadních podíl , akcioná ská struktura se tedy nezm nila). Rok 2009 je posledním rokem, kdy došlo k navýšení jak istého zisku, tak vlastního kapitálu RBCZ, ten vzrostl navýšením nerozd leného zisku a zisku za ú etní období. Pozitivním dopadem bylo prudké navýšení výnos z finan ních operací, kterých bylo dosaženo prost ednictvím zisku z devizových operací (RBCZ, 2009). Pouze mírného r stu dosáhly úrokové výnosy. U investi ních úv došlo ke snížení poptávky pravd podobn z d vodu pozastavení investi ních aktivit klient RBCZ a zavedení úsporných opat ení. Segment firemního bankovnictví na to reagoval snížením svých náklad . RBCZ dosáhla vyššího zisku i p i snížení výnos z poplatk a provizí, když rušila nejvíce kritizované poplatky. V tomto roce byla i p esto zaznamenána nejvyšší hodnota rentability vlastního kapitálu. V roce 2010 došlo k mírnému poklesu istého zisku a tržeb oproti p edchozímu roku, ale v d sledku navýšení vlastního kapitálu došlo k výrazn jšímu poklesu ROAE. Vývoj istého zisku byl ovlivn n nár stem nesplácených úv a s tím související tvorbou opravných položek ale i poklesem zisku z finan ních operací, když RBCZ dosáhla vysoké ztráty z operací s deriváty. Nižší ekonomická aktivita firem p etrvala z p edešlého roku a byla doprovázena dalším ekonomickým poklesem až stagnací zejména v sektoru stavebnictví, služeb a obchodu ( NB, 2010). Za aly se však objevovat signály ekonomického oživení, zejména u pr myslových podnik s exportním zam ením, což bylo základem dalšího pozitivního vývoje ekonomiky, bankovního trhu v roce 2010 a poptávky po provozním financování korporátního segmentu RBCZ. Graf 21.

Vývoj složek ROAE Raiffeisenbank 35

0,20

30

0,15

25 20

0,10

15 10

0,05

5 0

0,00


2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní zpracování dle výro ní zprávy Raiffeisenbank 2001-2010

i komparaci vývojového trendu ziskové marže (Graf 21) a její výše s vývojem u ostatních bank se naopak vývoj u RBCZ nejvíce p ibližuje vývoji ziskové marže

66


Hypote ní banky s tím rozdílem, že u RBCZ byl vývoj rostoucí krom posledního sledovaného roku. R st zisku tak byl krom tohoto roku vyšší než r st tržeb. Tento trend udržela v d sledku svého uváženého ízení náklad , když zaznamenala vyšší tempo r stu istého zisku oproti r stu tržeb. D kazem toho je i neustále snižování pom ru náklad k výnos m. K tomu jí dopomohlo i d kladné zajišt ní úv rových obchod s cílem vyvarování se ztrát z jejich nesplácení v budoucnu a posílení atraktivnosti depozitních produkt s cílem zajistit si silnou a stabilní základnu zdroj . Pouze v roce 2010 snížením výnos z finan ních operací a r stu provozních náklad došlo k poklesu ziskové marže (RBCZ, 2010). Z tohoto pohledu má Raiffeisenbank nejúsp šn jší systém ízení náklad ze všech analyzovaných bank. V oblasti obratu aktiv (Graf 21) RBCZ dosáhla velmi dobrých výsledk , když ve tšin období dosahovala stále v tšího podílu tržeb na svých aktivech. Výrazn tomu dopomohly r st úrokových a provizních výnos , které jsou zaznamenány v Grafu 20, ale i integrace s eBankou. Vývoj kapitálového multiplikátoru je výborný zejména v porovnání s výsledky obou rentabilit. Bance se za celé období da ilo zvyšovat ziskovost i p i klesající mí e rizika, resp. klesajícím hodnotám kapitálového multiplikátoru, které znázor uje pravá osa Grafu 21. P inou uvád ného vývoje je nep etržité navyšování vlastního kapitálu, ehož Banka dosahovala zejména p evád ním zisku za ú etní období do nerozd leného zisku p edchozích let. V prvních letech analýzy zvýšené využívání cizích zdroj se následn promítalo do vysoké hodnoty kapitálového multiplikátoru. i pohledu na vývoj ukazatel obou rentabilit a kapitálového multiplikátoru je však ejmé, že ROAE kopíruje spíše vývoj rentability pr rných aktiv. Na základ t chto výsledk lze tedy íci, že Raiffeisenbank nep istupuje ke zvyšování bankovní rentability nadm rným využíváním cizích zdroj .

6.5 Komparace výkonnosti bank a její volatility Po provedení detailní analýzy rentabilit bank za období 2001-2010 byl dále uskute výpo et volatility hodnot vrcholových ukazatel zvolených model .

n

Analýza volatility hodnot zvolených rentabilit byla provedena prost ednictvím rizikového indexu a varia ního koeficientu. Upravené hodnoty tak byly sníženy o velikost volatility vypo tenou prost ednictvím této odchylky a bylo možné stanovit, jak velikost této ovlivnila p vodní pr rné hodnoty rentabilit. Varia ní koeficient zohlednil výši sm rodatné odchylky v pr rných hodnotách rentabilit. Výsledky jsou z ejmé z Tab. 3 a 4. Z nich jsou patrné p vodní pr rné hodnoty rentabilit za zvolené období, hodnoty po zohledn ní rizikového indexu, sm rodatná odchylka a také varia ní koeficient.


67

V rámci rentability pr rných aktiv nedošlo po zohledn ní volatility ke zm nám v po adí nejvyšších hodnot jednotlivých bank. Hodnocení prost ednictvím varia ního koeficientu však poskytuje klasifikaci odlišnou. GE Money Bank dosáhla i po zohledn ní volatility nejvyšší hodnoty v porovnání s ostatními bankami. Tab. 3

Vyhodnocení volatility ROAA zvolených bank za sledované období (v %) EB

Hypote ní banka

GE Money RaiffeisenBank bank

Ø

0,23

0,82

2,48

0,56

RI

0,20

0,62

1,12

0,43

sx

0,13

0,33

1,22

0,29

vx

64,1

40,0

49,1

52,6

Zdroj: vlastní zpracování

Hypote ní banka naproti tomu získala nejnižší hodnotu varia ního koeficientu. V roce 2004 došlo k velkému výkyvu hodnoty rentability aktiv (viz Graf 22) v d sledku navýšení úrokové marže a poklesu v tšiny nákladových marží. Je to jediná výrazná fluktuace za sledované období. V následujících letech docházelo k navyšování stavu aktiv a tento omezil další prudké výkyvy v maržích. Na základ t chto skute ností je možné tvrdit, že zvyšování objemu hypote ních úv , které zprost edkovan ovliv ují úv ry a pohledávky za klienty, a státních bezkupónových dluhopis a ostatních cenných papír p ijímaných k refinancování, jako složek aktiv, pozitivn sobí na volatilitu rentability aktiv Hypote ní banky. Jak je vid t z Grafu 22 obdobn jako Hypote ní banka i Raiffeisenbank za celé sledované období navyšovala hodnotu rentability aktiv. Z toho d vodu dosáhla také vysokých hodnot volatility, která hodnotí fluktuaci kolem pr rné hodnoty. Vysoký varia ní koeficient je ovšem možné v tomto p ípad chápat jako pozitivní, protože RBCZ má vyrovnané tempo r stu hodnot ROAA. Fluktuace kolem jedné pr rné hodnoty se proto jeví jako vysoká. U Raiffeisenbank je o ekávatelné, že v nastaveném trendu zvyšování rentability aktiv bude pokra ovat už z toho d vodu, že zvolené strategie RBCZ jsou p izp sobovány p ání klient , kte í by flexibilitu RBCZ mohli v dalších letech ocenit. Další d vody souvisí s jejím univerzálním zam ením. RBCZ nabízí p es osmdesát produkt a služeb pro celé spektrum klient , jejichž pot eby je schopna díky této diverzifikaci uspokojit. Zejména se v nuje firemním klient m, díky kterým má vysoké podíly na trhu jak v oblasti úv , tak vklad . Zam uje se i na produkty pro privátní klienty a bankovnictví s tím spojené, ale také na investi ní bankovnictví. Vývoj u EB zaznamenal velmi nízké hodnoty rentability aktiv. V celé polovin období EB vykazovala zápornou úrokovou marži a jako u jediné banky úroková marže nebyla absolutn nejv tší marží v celé její struktu e. V jediném záporném roce 2005 došlo k výraznému poklesu v tšiny výnosových marží, nákladové stagnovaly.

68


S ohledem na pr rnou výši hodnoty ROAA a relativní podíl varia ního koeficientu byly fluktuace výrazné. EB na základ své specializace nebyla schopna odolávat externím zm nám tak jako jiné banky. Navíc s ohledem na vlastníky EB a nenutnost ziskovosti nebylo pravd podobn na managementu EB, aby pro zachování ziskovosti a vysokých hodnot rentabilit neúm rn zvyšovala rizikovost podnikání za cenu, že by nebyla schopna dostát zákonným požadavk na podporu exportujícím podnik m. V letech 2009 a 2010 se také do zvýšených náklad projevila v tší tvorba opravných položek k pohledávkám za klienty. Došlo i k nár stu úrokových náklad vyvolanou zvýšenou úlohou EB v rámci proexportní politiky státu, kdy v rámci protikrizového plánu vlády rozší ila svoji innost o segment MSP. Rozší ení její innosti bylo sledkem snížení exportu v krizovém roce 2009. EB tak pot ebovala více zdroj , aby mohla rozší it nabídku svých služeb a uspokojit zvýšenou poptávku po úv rech, která byla d razn jší s postupným oživováním zahrani ního trhu. Zvýšená tvorba opravných položek a nár st úrokových náklad se op t negativn projevily ve výši ROAA. Lze ovšem s ur itým ohledem na tyto skute nosti íci, že innost EB má proticyklický charakter, kdy význam její innosti stoupá práv v etap hospodá ských problém . Graf 22.

Vývoj ROAA zvolených bank za sledované období (v %) 5

Raiffeisen bank

4 3

GE Money Bank Hypote ní banka

2 1 0

EB

-1 %

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

Zdroj: vlastní zpracování na základ výro ních zpráv zvolených bank z let 2001-2010

V oblasti rentability kapitálu je situace obdobná. Výpo et poukazující na volatilitu rentabilit jednotlivých bank je uveden v Tab. 4, vývoj hodnot rentabilit zvolených bank pak v Grafu 23. Z n j je na první pohled z ejmá vysoká fluktuace zejména hodnot rentability EB. Toto potvrdil i výpo et varia ního koeficientu, který byl op t nejvyšší ze všech bank. EB op t dosahovala nejnižších hodnot ROAE stejn jako u ROAA. V závislosti na vývoji istého zisku docházelo i k fluktuaci ROAE. istý zisk byl záporný v roce 2005, což se odrazilo i v negativní hodnot ROAE. V porovnání s ostatními roky získala EB v tomto roce i relativn nízkou státní dotaci (viz Graf 4). Z d vodu aby EB zajistila ádnou podporu financování vývozu se státní podporou, v pr hu


69

období neustále navyšovala hodnotu vlastního kapitálu. V rostoucí fázi byl pouze výjimkou rok 2008, kdy došlo k poklesu vlastního kapitálu vlivem oce ovacích rozdíl , resp. zm ny v zajišt ní pen žních tok . Zárove v tomto roce došlo k výraznému navýšení zisku, ímž se hodnota ROE více jak zdvojnásobila. Nejvýznamn jšími vlivy na innost EB v poslední t etin sledovaného období, které ly vliv na hospodá ské výsledky EB a na poptávku po financování vývozu, byly pokles spot ebitelské poptávky ve vysp lých zemích a významný nár st nezam stnanosti s dopadem na poptávku po eském zboží, útlum investi ní aktivity v zemích krizí nejvíce zasažených a zhoršení schopnosti firem a n kterých stát dostát finan ním závazk m s dopadem na zhoršování jejich ratingu a rizikové klasifikace zve ej ované OECD. Velmi nízká volatilita naproti tomu byla zaznamenána op t u Hypote ní banky. Po o išt ní o volatilitu tak dosáhla nejvyšší pr rné hodnoty rentability vlastního kapitálu. V pr hu celého období se navyšoval istý zisk i hodnota vlastního kapitálu Hypote ní banky, p emž míra r stu vlastního kapitálu dosahovala vyšších hodnot. Tab. 4

Vyhodnocení volatility ROAE zvolených bank za sledované období (v %) EB

Hypote ní banka

GE Money RaiffeisenBank bank

Ø

4,03

8,12

13,80

9,55

RI

1,07

3,25

3,07

1,85

sx

2,76

1,5

3,49

4,16

vx

68,5

18,4

25,3

43,5

Zdroj: vlastní zpracování

Podpora vlastního kapitálu Hypote ní banky s d razem na zachování její finan ní stability i v dob hospodá ských nejistot p isp la k ustáleným hodnotám ROAE i zvyšujícímu se objemu poskytovaných hypote ních úv . V posledním sledovaném roce došlo k vyšší mí e r stu istého zisku oproti mí e r stu vlastního kapitálu Hypote ní banky, proto hodnota ROAE vzrostla. S ohledem na oživování trhu a historicky nízké úrokové míry je pravd podobné, že i v dalších obdobích bude tento trend pokra ovat. GE Money Bank docílila obdobné výše volatility jako Hypote ní banka, která po išt ní p isp la ke druhé nejlepší pr rné hodnot ROAE. Na po átku a konci sledovaného období dosáhla p ibližn stejných hodnot této rentability. Znatelnými výkyvy byly roky 2003, kdy došlo ke zdvojnásobení zisku nejenom v d sledku snížení úrokových náklad a náklad na poplatky a provize, ale i zvýšení výnos které z nich vyplývají. V letech 2007 došlo k poklesu istého zisku v souvislosti se zvýšením správních náklad a tvorbou a použitím ostatních rezerv, v roce 2009 se zvýšenými úrokovými

70


náklady a istými opravnými položkami, k jejichž navyšování došlo v d sledku zvyšující se zadluženosti klient a zhoršující se ekonomickou situací, která jim nedovolovala dodržovat závazky. Graf 23.

Vývoj ROAE zvolených bank za sledované období (v %) 25 Raiffeisen bank GE Money Bank Hypote ní banka EB

20 15 10 5 0 % -5

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok


Raiffeisenbank jako jediná banka op t udržela do roku 2009 neustálé navyšování hodnoty ROAE. V posledním roce došlo k poklesu zisku a navýšení vlastního kapitálu. V ostatních letech tempo r stu istého zisku p evyšovalo tempo r stu vlastního kapitálu. Obdobn jako u ROAA m la vysokou volatilitu, po jejímž o išt ní se Bance snížila pr rná hodnota ROAE. Vysoký varia ní koeficient je ovšem možné stejn jako u ROAA hodnotit jako pozitivní, protože RBCZ má vyrovnané tempo r stu hodnot ROAE. Fluktuace kolem jedné pr rné hodnoty se proto op t jeví jako vysoká. RBCZ za sledované období zvýšila sv j vlastní kapitál tém dev tkrát, jeho navyšování s d razem na dostate né zajišt ní bankovních rizik se dá p edpokládat i v dalším období. Provedená analýza rentabilit bankovního podnikání zcela vyznívá ve prosp ch práv Raiffeisenbank. Z komparace dosažených hodnot ROAE a ROAA vyplývá, že jak míra zhodnocení prost edk vložených akcioná i, tak také návratnost aktiv, je v porovnání s ostatními bankami stabiln jší. Výsledky Hypote ní banky a GE Money Bank mají nižší volatilitu kolem pr ru, ovšem vývoj hodnot Raiffeisenbank je možné brát jako pozitivní bez žádných fluktuací, zejména v posledních t ech letech, pro které je charakteristické všeobecné zpomalení ekonomiky. Na výrazném r stu ROAA Raiffeisenbank se podílely objemy poskytovaných úv , z nichž plynuly Bance výnosy z úrok , ale také objemy vklad jako zdroje poplatk a provizí, které meziro rostly rychlejším tempem než celková bilan ní suma. V rámci struktury výnosových marží Raiffeisenbank vykazovala podíl úrokové marže dokonce rostoucí trend. Lze tedy konstatovat, že z výnosových marží se na vývoji hodnot ukazatele rentability ROAA podílela nejvíce úroková marže. Obecný trend vývoje úrokové


71

marže zárove op t vyznívá ve prosp ch této banky, u které ve sledovaném období jen bez žádných výkyv posiluje. Zvyšujícího se podílu úrokové marže na výnosových maržích bylo dosaženo i u Hypote ní banky i GE Money Bank. Spole ným rysem ve vývoji ROAA všech bank krom Raiffeisenbank byly také poklesy ukazatel v roce 2009. Finan ní krize se v tomto roce projevila p edevším meziro ními ztrátami u finan ních operací a skokovým nár stem rizikových náklad . Ješt o n co z eteln jší jsou rozdíly v p ípad marže provizní. I p es skute nost, že Raiffeisenbank v pr hu období rušila v kontextu s tlakem médií nepopulární poplatky, dokázala zachovat v tšinou rostoucí provizní marži, u ostatních bank bylo možné sledovat klesající tendenci této marže. U EB byla zjišt na návaznost stabilizace této marže se státní dotací, která se zahrnuje práv do výnos z poplatk a provizí. Obdobným vývojem u všech bank prošla riziková marže. Zejména v poslední t etin sledovaného období bylo možné pozorovat zvyšování tvorby opravných položek z d vodu snižování schopnosti klient plnit své závazky. V rámci této situace je p inou zvyšování nezam stnanosti, resp. ekonomická krize a snižování ekonomické aktivity podnik . Ze struktury tržeb lze vypozorovat, že univerzální banky vykazují základní orientaci na klasické bankovnictví, jež je charakteristické p ijímáním vklad a poskytováním úv . V tšina zisku univerzálních bank je tvo ena rozdílem mezi úroky, jenž obchodní banka obdrží z poskytnutých úv , a úroky, které platí svým klient m za vklady na depozitních ú tech. Úrokové náklady pat í mezi nejvýznamn jší složky náklad obchodních bank a schopnost jejich ízení se odráží v analýze ziskové marže. Nejvyšších hodnot dosahovala GE Money Bank, ovšem Hypote ní banka spole s Raiffeisenbank vykazovala rostoucího vývoje s daleko nižšími fluktuacemi. Raiffeisenbank dopomohlo d kladné zajišt ní úv rových obchod s cílem vyvarování se ztrát z jejich nesplácení v budoucnu a posílení atraktivnosti depozitních produkt s cílem zajistit si silnou a stabilní základnu zdroj . Pouze v roce 2010 snížením výnos z finan ních operací a r stu provozních náklad došlo k poklesu ziskové marže. Z tohoto pohledu má Raiffeisenbank nejúsp šn jší systém ízení náklad ze všech analyzovaných bank. ekávateln volatilita hodnot rentabilit byla nejvyšší u EB, která na základ své specializace nebyla schopna odolávat externím zm nám tak jako jiné banky. V souvislosti s vystavováním se rizika fluktuace devizového kurzu je otázku jakými zp soby je možné EB ochránit, a to i v p ípad , když je již nyní drtivá v tšina úv poskytována v cizích m nách. Navíc s ohledem na vlastníky EB a nenutnost ziskovosti nebylo pravd podobn na managementu EB, aby pro zachování ziskovosti a vysokých hodnot rentabilit neúm rn zvyšovala rizikovost podnikání za cenu, že by nebyla schopna dostát zákonným požadavk na podporu exportujícím podnik m. V d sledku toho, že EB nebyla primárn ur ena k vytvá ení zisku a tudíž pro to ani nemá motivaci její management, dochází k napl ování úsloví stát je špatný hospodá .

72


Hypote ní banka naproti tomu získala nejnižší hodnotu varia ního koeficientu u obou rentabilit. V rámci problematiky ROAA došlo k výraznému výkyvu pouze v roce 2004, kdy v d sledku nízkých úrokových sazeb došlo k navýšení úrokových a dalších výnos , které nebyly kompenzovány odpovídajícím nár stem stavu aktiv. Ten nastal až v roce 2005, což marže stabilizovalo. Jejich vývoj se ustálil, ímž došlo k vyrovnanému vývoji hodnoty ROAA. Na základ t chto skute ností je možné tvrdit, že zvyšování objemu hypote ních úv , státních bezkupónových dluhopis a ostatních cenných papír p ijímaných k refinancování, jako složek aktiv, pozitivn sobí na volatilitu rentability aktiv Hypote ní banky. Jak je vid t z Grafu 22 a 23 obdobn jako Hypote ní banka i Raiffeisenbank za celé sledované období navyšovala hodnotu rentability aktiv. Z toho d vodu dosáhla také vysokých hodnot volatility, která hodnotí fluktuaci kolem pr rné hodnoty. Vysoký varia ní koeficient je ovšem možné v tomto p ípad chápat jako pozitivní, protože RBCZ má vyrovnané tempo r stu hodnot ROAA, které je možné o ekávat i v následujících obdobích. V souvislosti s r stem hodnot ziskovosti se obdobn vyvíjela i hodnota ziskové marže, která m la až do roku 2009 rostoucí trend. Raiffeisenbank jako jediná banka v d sledku svého uváženého ízení náklad zaznamenala vyšší tempo r stu istého zisku oproti r stu tržeb. K tomu jí dopomohlo kladné zajišt ní úv rových obchod s cílem vyvarování se ztrát z jejich nesplácení v budoucnu a posílení atraktivnosti depozitních produkt s cílem zajistit si silnou a stabilní základnu zdroj . GE Money Bank docílila obdobné výše volatility jako Hypote ní banka u obou druh rentabilit. V pr hu období dosahoval u ROAE vyššího nár stu vlastního kapitálu než nár stu istého zisku. U ROAA byl situace obdobná, kdy po nár stu její hodnoty došlo k poklesu v d sledku zvýšení stavu aktiv. Obdobn jako u Hypote ní banky platí to, že navyšování aktiv a odpovídající r st vlastního kapitálu v souvislosti s r stem portfolia eliminuje zvyšující se absolutní hodnoty složek marží a tržeb. Tím se hodnoty rentabilit vyrovnávají a stávají stabiln jšími. Nutno podotknout, že navyšování úv rového portfolia, resp. úrokové marže, jde ruku v ruce s navyšováním stavu aktiv, a tak velmi záleží na p ístupu banky na ízení náklad , které se projeví ve výši nákladových marží. Pokud provedeme komparaci hodnoty ukazatele kapitálového multiplikátoru pro všechny banky, je na první pohled z ejmé, že riziko vyplývající z nadm rného využívání cizích zdroj bylo nejvyšší zejména v první polovin období u Raiffeisenbank. V pr hu období však docházelo ke snižování využívání cizích zdroj posilováním vlastního kapitálu (p edevším navyšováním nerozd leného zisku z p edchozích let a základního kapitálu). Vysokých hodnot dosáhla i EB v roce 2008, kdy poklesl vlastní kapitál v d sledku zm ny v zajišt ní pen žních tok . Kapitálový multiplikátor všech bank krom EB je pom rn stabilní, se spíše klesající tendencí.


73

V p ípad GE Money Bank se ukazatel ROAE pohybuje vysoko nad úrovní kapitálového multiplikátoru, u ostatních bank je stav zcela opa ný. Z tohoto zjišt ní vyplývá, že kapitálový multiplikátor se na ROAE všech bank krom GE Money Bank podílí vyšší m rou. Hodnoty ukazatele ROAE jsou ovšem ve všech p ípadech jednozna ovlivn ny p edevším vývojem rentability pr rných aktiv. Graf 24.

Vývoj kapitálového multiplikátoru zvolených bank za sledované období 35 30 25 20 15 10 5 0 KM 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Raiffeisen bank GE Money Bank Hypote ní banka EB Rok


Regulaci nadm rného využívání pákového efektu je v sou asnosti v nována pozornost také na úrovni Basilejského výboru pro bankovní dohled, který p sobí p i Bance pro mezinárodní platby (BIS). V souvislosti se zavedením koncepce kapitálové im enosti Basel III za aly od roku 2011 sledovat dohledové instituce hodnoty nového ukazatele, který je nazýván jako pákový pom r (leverage ratio). Do prvního pilí e nové koncepce Basel III by m l být ukazatel pákového pom ru za len n od 1. ledna 2018. Jeho požadovaná hodnota byla prozatím stanovena na úrovni 3%. Jedná se v podstat o p evrácenou hodnotu kapitálového multiplikátoru. Dle BIS (2010) aktiva uvažovaná pro výpo et pákového pom ru zahrnují rozvahové i podrozvahové položky. Od prvního ledna 2011 b ží monitorovací období, na které bude navazovat období revize.

74

Diskuse a záv ry

7 Diskuse a záv ry Diplomová práce se soust edila na oblast finan ní výkonnosti bankovních institucí a identifikaci faktor , které ovliv ují hospoda ení odlišn orientovaných bank. Práv rozdílným zam ením bank vzniká prost ednictvím jejich struktury produkt a služeb jiná schopnost diverzifikace rizik spojených s inností na finan ních a kapitálových trzích. Všechny banky, které byly vybrány k posouzení výkonnosti, v daném období spl ovaly podmínku za azení do skupiny bank st ední velikosti. V rámci hodnocení finan ní výkonnosti v odv tví bankovnictví lze rozlišit množství p ístup a metod, z nichž n které jsou založeny pouze na finan ních ukazatelích, jiné využívají rovn ž ukazatele nefinan ní. Jejich charakteristice a možnostem využití byla v nována tvrtá kapitola této práce. Popis provád ných analýz, v etn obsahového vymezení zvolených ukazatel , byl proveden v metodice práce, které byla v nována kapitola etí. Volba vhodné metody pro zhodnocení výkonnosti vybraných finan ních institucí byla zna eliminována dostupnými daty. Práce proto stav la na údajích, které jsou instituce povinny každoro uve ej ovat dle stanovisek dohledové instituce. Tyto umož ují v podstat pouze aplikaci finan ní analýzy, kterou zárove preferují jak centrální banka, tak i samotná ECB. Základ finan ní analýzy tvo í ukazatele rentability, na základ které je výkonnost specifikována jako ziskovosti banky a která se tak stala zárove základem pozornosti této práce. Provedená analýza tedy nepostihuje veškeré aspekty ekonomické innosti bank, o to detailn ji se ovšem v nuje rozboru rentability v jednotlivých letech. Prost ednictvím vybraných výnosových a nákladových marží identifikuje zdroje ziskovosti, v etn hlavních vn jších ekonomických faktor , jež ji ovliv ují. S ohledem na co nejvyšší srovnatelnost zjiš ovaných hodnot ukazatel byly využity v pr hu celého období a u všech zvolených bank stejné metody výpo tu jednotlivých složek rentabilit. Rizikovost bankovního podnikání, s kterou bylo daného zisku dosaženo, je zohledn na kapitálovým multiplikátorem. Jako první bankou byla hodnocena EB provozující podpo ené financování za podmínek b žných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úv ry a pro finan ní služby související s vývozem. P i této skute nosti není primárním cílem EB dosahovat zisku, jako je tomu u komer ních bank, nýbrž subvence eských vývozc p i exportování na zahrani ní trhy. Do zna né míry to bylo Bance navíc znesnadn no systémem, který v EB do poloviny sledovaného období fungoval. Zákon . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou, ur oval systém finan ního hospoda ení, kdy veškeré provozní náklady spojené s poskytováním státní podpory vývozu byly hrazeny pouze z výnos vygenerovaných mimo tento systém. Do jisté míry proto EB p i svých ekonomických p edpokladech se ztrátou po ítá. Dlouhodob se totiž potvrzovala skute nost, že EB v rámci existujícího a ve srovnání s b žnou praxí zna nestandardního systému hospoda ení,

Diskuse a záv ry

75

nebyla schopna ze zdroj , které m la k dispozici, vygenerovat dostate ný objem výnos k pokrytí náklad spojených s provozováním podpo eného financování. Potvrzují to i výsledky rentabilit, které vykazovaly velmi nízké hodnoty v pr hu sledovaného období (viz Graf 22 a 23) a které zárove dosahovaly nejvyšších volatilit, které se negativn projevily v rizikovém indexu (Tab. 3, 4 a 5). Nutno podotknout, že bylo v této souvislosti v pr hu analýzy zjišt no, že z provozování tohoto podpo eného financování EB získává dotace ze státního rozpo tu v situaci, kdy vznikne ztráta z provozování podpo eného financování. Do ur ité míry proto hodnoty rentabilit závisí na výši dotace, kterou EB uplatní. Ostatní posuzované banky žádné dotace nep ijímaly. Pro zlepšení hospoda ení EB byl v roce 2005 novelizován uvedený zákon, který umožnil EB hospoda it na standardním podnikatelském principu. Ve stejném roce došlo dle „Koncepce dalšího rozvoje státní podpory vývozu formou úv rového pojišt ní a financování vývozu se státní podporou na období 2003 až 2006“ k p eorientování EB na banku klientsky orientovanou. V této souvislosti klesla EB aktiva prost ednictvím poklesu pohledávek za bankami. astou situací v pr hu období byla i fluktuace stavu úv rového portfolia, zprost edkovan pak stavu aktiv, a to v d sledku výkyv kurzu koruny v i sv tovým m nám (zejména EUR). Na hodnoty ROAA p i této skute nosti m l vliv fluktuace kurzu koruny hned dvojí. Od kurzu koruny se asto odvíjela jak poptávka po podpo eném financování, což se odráželo v úrokových a provizních maržích, tak práv zmi ovaný stav aktiv. V pr hu období do jisté míry platilo, že v p ípad silné apreciace koruny došlo k poklesu úrokové marže, pomineme-li situace, kdy EB dlouhodob vyjednávala úv ry a diverzifikovala portfolio, jak tomu bylo nap . v roce 2007. Apreciace tedy výrazn negativn za celé období ovliv ovala stav úv v nominální hodnot (zejména v roce 2006), výši úrokové marže a tržeb, což m lo op t vliv na volatilitu hodnot rentabilit a rizikový index. Úroková marže ovšem i za této situace st ídav dosahovala rostoucích hodnot, což bylo v d sledku navyšování úv rového portfolia. K tomu naopak dopomáhaly klesající hodnoty úrokové sazby CIRR (dle OECD (2012a) z 5,75 % v roce 2001 na 3,8 % v roce 2010), od kterých se odvozují pevné úrokové sazby a za které EB poskytuje úv ry. Prudké posilování koruny v i USD i EUR skon ilo s nástupem ekonomické krize. V d sledku této depreciace nebyl pokles eského exportu b hem ekonomické situace tak výrazný ( NB, 2010). Výsledkem aprecia ních tendencí a fluktuací úrokových m r CIRR byly výrazné výkyvy hodnot rentabilit, které se projevily ve výpo tu rizikového indexu a varia ního koeficientu, který byl v obou ípadech vždy nejvyšší. Od EB se p edevším o ekává, že bude financovat vývoz do zemí s vyšším a vysokým teritoriálním rizikem. Charakteristickým rysem eského vývozu je ovšem skute nost, že odbytišt m pro výrobky eských vývozc jsou p edevším zem bezprost edn s R sousedící a dále zem EU. Úloha EB v eském bankovním sektoru je proto specifická a její postavení v oblasti jejího p sobení je proto podstatn významn jší než odpovídá jejímu pouhému podílu na celkových bilan ních aktivech bank v R. EB samoz ejm není jedinou bankou na eském bankovním trhu,

76

Diskuse a záv ry

zabývající se poskytováním exportních úv . Tuto innost vykonávají na komer ní bázi i další banky, nap íklad také analyzovaná Raiffeisenbank s exportním útvarem financování obchodu. Odlišností však je vysoká rizikovost obchod EB, které souvisí s územím, kam export sm uje. V posledním sledovaném roce export sm oval z více jak 60 % do zemí s klasifikovanou rizikovostí 4 (Rusko, Turecko) a s klasifikací 6 (Gruzie). Klasifikaci stanovuje OECD (2012b) na základ výsledk ekonometrického modelu zpracovávajícího nejaktuáln jší údaje MMF a Sv tové banky o finan ní a ekonomické situaci klasifikované zem . Pro podporu financování vývozu je pravd podobné, že i ostatní banky v budoucnu za nou nabízet atraktivní produkty exportního financování nejenom pro velké podniky, ale zejména pro rozši ující se segment MSP. Je totiž d ležité si uv domit, že práv tyto podniky vytvá ejí drtivou v tšinu pracovních míst v R, proto je jejich podpora v zájmu pozitivního vývoje eské ekonomiky a zam stnanosti. Pro tento vývoj již v roce 2009 padlo opa ení MPO a MF R s podporou EB a EGAP. Toto má za cíl zvýšit zapojení komer ních bank do státem podporovaného financování vývozu prost ednictvím systému dorovnávání úrokových rozdíl p i poskytování exportních úv za fixní sazby (tzv. Interest Make-Up i IMU systém). Pro vývozce to bude podle Hospodá ských novin (2009) znamenat, že si budou moci sjednat v tší objem exportu s p íslušnou komer ní bankou, která nebude omezena limity úv rové angažovanosti v i ur itému vývozci, tak jako tomu n kdy bylo p i financování vývozních úv EB. Dorovnávání úrokových rozdíl by tedy bylo paralelním systémem státní podpory exportu, který by byl p enesen na komer ní banky. Je ovšem otázkou jak rozsáhlý dopad to bude mít na hospodá ské výsledky EB, která tímto pravd podobn ztratí klienty. Zavedení IMU systému bude každopádn pat it mezi negativní faktory, které se projeví ve výsledcích EB. Tuto skute nost naproti tomu podle Martinovi ové (2008) nep edpokládají ani stát jako akcioná EB ani EB samotná. Hodnotit d sledky není otázkou této diplomové práce, nýbrž analýz dalších období, protože novela zákona, která vymezí p esné podmínky, za kterých bude dorovnávání úrokových rozdíl realizováno, nabyde ú innosti k 1. lednu 20136. Po zavedení dorovnávání úrokových rozdíl a po kvantifikaci dopad na hospoda ení EB je také otázkou zda má figurování EB na trhu podpory exportu smysl a místo. Pro zachování EB na trhu by pravd podobn docházelo k vyšším státním dotacím, ímž by se fungování EB stávalo ješt více neefektivním. Další p sobnost EB je proto závislá na ochot exportér volit patrn byrokrati jší cestu k úv m p es státní instituci než p es ryze komer ní banky. Významn se hospoda ení EB odvíjelo i v souvislosti s vývojem situace zahrani ních ekonomik, kam sm uje vývoz klient EB. Negativní dopad krize na teritoria podstatn zastoupená v portfoliu EB se odrážel ve velikosti poptávky po financování vývozu. V porovnání s ostatními Zákon ze dne 20. ervna 2012, kterým se m ní zákon . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou a o dopln ní zákona . 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním ú adu, ve zn ní pozd jších p edpis , ve zn ní pozd jších p edpis . 6

Diskuse a záv ry

77

bankami tak byla EB více závislá na d ní v externích regionech než v eském, jak tomu bylo u dalších zvolených bank. V kontextu s ekonomickou situací od roku 2008 docházelo pro podporu úv ruschopnosti EB k navýšení jejího základního kapitálu. V souvislosti s tím a poklesem úrokových sazeb došlo v roce 2010 k výraznému nár stu objemu poskytnutých úv , což zna í d raznou podporu exportu ze strany EB. Tuto situaci podpo il i fakt, že komer ní sektor projevil menší ochotu v jednání s exportéry o možnostech financování dlouhodobých a nákladných projekt , ímž se EB zvýšily možnosti uspokojit poptávku po jejích produktech. innost EB tak má do ur ité míry proticyklický charakter, který nabývá na významu práv v etap hospodá ských problém . Tuto skute nost lze také zjistit i z modelové analýzy, která byla provedena v roce 2009 ing. Potácelovou a ze které lze vy íst, že podpora exportu EB pozitivn ovliv uje velikost eského vývozu. V souvislosti s efektivním hospoda ením EB je nutné zd raznit i kauzy tzv. „všimného“. V EB m lo dle Novotného (2012) docházet k vyžadování “všimného“ od významných klient za poskytnutí úv ru. Ve v tšin kontrolovaných p ípad m li dlužníci už t i roky po vyplacení úv ru problémy se splácením. P ípadná ztráta z nevymáhatelných pohledávek by se tak odrazila ve výši dotace ze státního rozpo tu, ili pen z da ových poplatník . EB podle kontrolor z NKÚ p i rozhodování o úv rech porušovala jednak zásadu obez etnosti, kterou jí ukládá zákon o bankách, ale i vlastní vnit ní p edpisy. Zvláštností je fakt, že tyto skute nosti unikly NB, která na finan ní trh dohlíží. D sledná kontrola hospoda ení státních podnik by proto m la být na denním po ádku dohledových institucí. Druhou zvolenou bankou pro analýzu jejího hospoda ení byla Hypote ní banka, která se od roku 2007 drží na absolutním vrcholu hypote ního trhu v eské republice v celkovém objemu hypote ních úv . Je lídrem v oblasti nov poskytnutých hypote ních úv pro fyzické osoby. Od 1. ledna 2010 pokra ovala v rozvoji svých aktivit na trhu hypote ních úv výhradn v segmentu úv pro fyzické osoby. Její specializované zam ení se odrazilo i ve struktu e tržeb, ve kterých m ly úrokové výnosy zastoupení pr rn z 91 %. Naproti tomu v bec nedosahovala výnos z akcií a podíl . Je to z toho d vodu, že Hypote ní banka neprovádí aktivní obchodování s finan ními nástroji obchodovanými na organizovaných ani OTC trzích. Od roku 2005 nevykazovala ani výnosy z finan ních operací. R znorodost v tržbách je proto oproti ostatním analyzovaným bankám skromn jší. Odlišností od EB je to, že provizní marže u Hypote ní banky není tak výrazná a v pr hu období dokonce snižovala svoje zastoupení ve struktu e výnosových marží, u EB je nezanedbatelnou složkou výnosové marže. Rozdílností oproti EB je dále to, že Hypote ní bance rostly do roku 2009 výrazn aktiva, která ovliv ovala výši marží a eliminovala tak výkyvy v absolutních výších složek, ze kterých se skládají. EB výrazných nár st aktiv nedosahovala, proto byly fluktuace marží daleko významn jší a kopírovaly tak výkyvy ve vlastních složkách t chto marží.

78

Diskuse a záv ry

Hypote ní trh je doslova zrcadlem stavu ekonomiky, proto byl siln ovlivn n jak zlepšením, tak zhoršením ekonomického vývoje v pr hu sledovaného období. S oživováním ekonomiky a ekonomického r stu docházelo i k vyšší poptávce po úv rech Hypote ní banky, což se kladn projevovalo ve výši úrokových výnos , resp. úrokové marže. V souvislosti s poskytováním hypote ních úv je d ležité zmínit i státní finan ní podporu, která je pro klienty hypote ních bank zajímavá a finan výhodná z toho d vodu, že jim stát p ispívá úrokovými dotacemi poskytovanými prost ednictvím jednotlivých p ísp vk ke splátkám hypote ního úv ru. Výše úrokové dotace se pohybuje od 1 do 4 procentních bod v závislosti na pr rné výši úrokových sazeb, za které poskytly hypote ní banky nové úv ry se státní podporou v p edešlém kalendá ním roce. Nejenom že je hypote ní trh odrazem stavu ekonomiky, i hypote ní trh napomáhá situaci ekonomiky. Podle Záme níka (2006) se i eští ekonomové shodují v pozitivním vlivu p ek na ekonomiku. Podle Viktora Kotlána, hlavního ekonoma eské spo itelny, je v tšina r stu spot eby tažena kami, ovšem nejv tší vliv má r st hypote ních úv a s nimi rostoucí investice domácností. Od roku 2005 se projevoval silný zájem o hypote ní úv ry od silných popula ních ro ník , tuto poptávku podpo ila i reforma ve ejných financí o dva roky pozd ji. V tomto období se také za ala projevovat zadluženost domácností, jejíž dopady byly viditelné v krizových letech, kdy došlo ke zvyšující se nezam stnanosti a neschopnosti klient dostát svým závazk m. Toto se projevilo v nár stu rizikové marže a vyšší tvorb opravných položek k pohledávkám Hypote ní banky. V souvislosti s klesajícími úrokovými sazbami na konci sledovaného období, ochotou klient se zadlužovat a zajiš ováním bydlení silnými popula ními ro níky docházelo k nár stu objemu poskytovaných hypote ních úv Hypote ní bankou, což zmírnilo možné fluktuace hodnot rentabilit. Tyto se pak neprojevily v rizikovém indexu (Tab. 3, 4 a 5), ímž Banka dosáhla stabiln jších výsledk oproti ostatním bankám. Hodnota vlastního kapitálu Hypote ní banky byla zvyšována v celém sledovaném období v d sledku každoro ního p evedení v tšiny hospodá ského výsledku do nerozd leného zisku, pop . navýšením základního kapitálu. V d sledku toho je možné tvrdit, že je Hypote ní banka dostate kapitálov vybavena ke schopnosti nejenom si udržet, ale i navýšit sv j podíl na hypote ním trhu. A koliv se jedná také o specializovanou banku, oproti EB má nižší kapitálový multiplikátor. Za nižší rizikovosti je tedy schopna dosáhnout vyšších a zejména stabiln jších hodnot rentabilit. Hospoda ení Hypote ní banky se na rozdíl od hospoda ení EB odvíjelo na základ ekonomické situace na eském trhu. Nejvýznamn jšími faktory, které ovliv ovaly objem poskytnutých úv , byly míra úrokových sazeb hypote ních úv , demografické skute nosti (silné popula ní ro níky), vývoj reálných mezd a zadluženost domácností. Na objemu poskytnutých hypote ních úv Hypote ní banky m ly zásluhu také nové druhy produkt a komplexní služby klient m.

Diskuse a záv ry

79

etí analyzovanou bankou byla banka s univerzálním zam ením – GE Money Bank. Disponuje jednou z nejširších sítí pobo ek a bankomat v R a rychle roste. Své služby orientuje jak na ob any, tak na MSP. V posledním analyzovaném roce dosáhl pom r chto segment v rámci pohledávek za klienty hodnot 73:20. Oproti Hypote ní bance má tak širší a strukturovan jší portfolio klient , což je d kazem možnosti a snahy o diverzifikaci bankovního rizika. Portfolio klient je dáno i množstvím produkt a služeb, které GE Money Bank poskytuje. Jak bylo zjišt no, u ní p evažuje základní orientace na klasické bankovnictví, jež je charakteristické p ijímáním vklad a poskytování úv . Toto se odráží ve struktu e tržeb, ve kterých d ležitou roli sehrávají nejenom úrokové výnosy, ale i výnosy z poplatk a provizí. Již na po átku analyzovaného období m la GE Money Bank výrazn lepší pozici na trhu než edcházející banky. Již v roce 2001 poskytovala hypote ní úv ry na 85 % hodnoty nemovitosti a zvyšoval se jí po et klient , kte í si ji vybrali jako svoji primární banku. V této dob Hypote ní banka poskytovala hypote ní úv ry pouze na 70 % hodnoty nemovitosti, což GE Money Bank p ispívalo ke konkuren ním výhodám. V d sledku toho se výrazn navyšovaly jak úrokové výnosy, tak výnosy z poplatk a provizí. K nár stu v tšiny marží v dalším období p isp la i zm na ú etní metodiky vykazování repo operací. Od té doby již nebyly vedeny v rozvaze jako cenné papíry, ale byly podle vedeny v podrozvaze. V kone ném d sledku to ovlivnilo hodnotu ROAA, která byla v pr ru oproti ostatním zvoleným bankám minimáln dvojnásobná. K rostoucímu vývoji hodnoty ROAA p isp lo i zavedení nového centrálního bankovního opera ního systému. Spojitost mezi nimi podporují tém konstantní správní náklady a náklady personální. Prost ednictvím modernizace zp sobu zajiš ování chodu GE Money Bank docházelo k vyšší produktivit zam stnanc , ímž nevyvstala pot eba p ílišného r stu jejich po tu. Stejn jako u Hypote ní banky docházelo p i nízkých úrokových sazbách k navyšování objemu poskytnutých hypote ních úv . Provázan klesala ochota klient ponechávat prost edky na depozitních ú tech, avšak v absolutním vyjád ení výnos z poplatk a provizí docházelo k nár stu v d sledku zvyšujícího se po tu klient GE Money Bank. Výrazný podíl na nár stu vklad m la i úsp šná výplata klient bývalé Union Banky, na kterou byl v roce 2003 vyhlášen konkurs. V této souvislosti byla v roce 2003 zaznamenána nejvyšší hodnota ROAE. V polovin sledovaného období docházelo i ke zvyšování poptávky ze strany MSP, ímž byl posílen další r st úrokových výnos . P inou byla i ekonomická situace na trhu, kdy se úrokové sazby pohybovaly úrovni srovnatelné s koncem zvoleného období. Naproti tomu v roce 2008 p i vyšších úrokových sazbách úroková marže poklesla a v d sledku zadluženosti klient GE Money Bank se zvýšila i riziková marže navýšením objemu pohledávek nestandardních až ztrátových. V následující roky s r stem portfolia docházelo dále k úv rovým ztrátám, a to v návaznosti na rostoucí nezam stnanost, která byla d sledkem finan ní krize, což se projevilo ve fluktuaci hodnot rentabilit, zprost edkovan pak v rizikovém indexu.

80

Diskuse a záv ry

Ve vývoji provizní marže se projevilo zavedení paušálního ú tu, v rámci kterého klienti neplatí poplatky za jednotlivé transakce a služby, ale mohou je v rámci výhodného m sí ního paušálu provád t a využívat neomezen . V d sledku toho po ínaje rokem 2007 klesala provizní marže a to až do konce sledovaného období. V absolutním vyjád ení na tržbách ovšem výnosy z poplatk a provizí rostly a to zejména v letech 2008 a 2009, kdy GE Money Bank navzdory klesajícím úrokovým sazbám zvýšila sazbu spo icího ú tu. Uvedla na trh spo icí ú et s úro ením tém o 2 p. b. vyšší než byla základní úroková sazba NB. Podle Skolka (2009) s tím souvisely úv ry, na kterých GE Money Bank stav la základ portfolia. Zvolená strategie získání co nejvíce depozit tedy podle n j koresponduje s pot ebou prost edk na následné úv rování a stejn tak s ur itou opatrností. Strategií GE Money Bank navíc je, aby úro ení tohoto ú tu bylo vyšší než u obdobných konkuren ních produkt . V pr hu období v souvislosti s r stem stavu aktiv ovšem provizní marže GE Money Bank klesala. Na konci období, kdy došlo op t k poklesu úrokových sazeb, r stu úrokové marže a oživování ekonomické situace, vzrostla kvalita úv rového portfolia a k poklesu tvorby opravných položek, což se projevilo v rizikové marži. GE Money Bank tak pat ila mezi banky, které v posledním sledovaném roce dosáhly r stu ROAA. Hodnota vlastního kapitálu GE Money Bank byla zvyšována, stejn jako u Hypote ní banky, v d sledku p evád ní v tšiny hospodá ského výsledku do nerozd leného zisku. Vlastní kapitál poklesl pouze v roce 2009 z d vodu nižšího nerozd leného zisku z p edchozích období a nižšímu zisku za ú etní období. V pr hu období ovšem došlo k navýšení základního kapitálu pouze o 10 mil. K emisí akcií, ten m l v roce 2010 hodnotu 510 mil. K . Poslední bankou, jejíž hospoda ení se analyzovalo, byla Raiffeisenbank, která pravideln pat í v r zných sout žích mezi nejvíce oce ované domácí finan ní instituce. Stejn jako GE Money Bank pat í mezi zástupce univerzálních bank, které mají ve svém portfoliu rozmanité druhy produkt a služeb jak pro fyzické osoby, tak pro právnické. Diverzifikace její innosti se op t odrazila ve struktu e tržeb. Na rozdíl od univerzální GE Money Bank, je RBCZ více orientovaná na firemní klientelu. To se odráží ve velikosti sekce právnických osob, které dosahuje nejvyššího podílu p ed ostatními segmenty. Podnikoví klienti také tvo ili v tšinu z aktivních i pasivních obchod RBCZ. Úv ry poskytnuté této skupin klient p edstavují tém 85 % veškerých jejích úv rových aktivit. Ve velikosti tržeb se dále odrazil integra ní proces s eBankou, který byl dokon en v roce 2008. V tomto roce došlo k navýšení úrokových sazeb a dalo by se tak p edpokládat, že dojde ke snížení úrokové marže v d sledku snížení poptávky po úv rových produktech RBCZ. Je ale pravd podobné, že práv integra ní proces p isp l Bance k výjime ným výsledk m, kterých dosáhla navzdory krizi. V roce 2009 dosáhla r stu, naproti ostatním analyzovaným bankám, které postihl esn opa ný vývoj. Jako jediná tak za celé sledované období udržela nep etržitý r st hodnot ROAA. Vysoký varia ní koeficient je ovšem možné hodnotit jako pozitivní,

Diskuse a záv ry

81

protože RBCZ má vyrovnané tempo r stu hodnot ROAA. Fluktuace kolem jedné pr rné hodnoty se proto op t jeví jako vysoká. Obdobných záv byl dosaženo u hodnocení ROAE. Vývoj istého zisku byl ovlivn n nár stem nesplácených úv a s tím související tvorbou opravných položek ale i poklesem zisku z finan ních operací, když RBCZ dosáhla vysoké ztráty z operací s deriváty. Nižší ekonomická aktivita firem p etrvala z p edešlého roku a byla doprovázena dalším ekonomickým poklesem. V pr hu období m ly na hospoda ení RBCZ vliv zejména d sledky vývoje eské ekonomiky, stejn jako ostatních bank, krom EB. Na rozdíl od Hypote ní banky a GE Money Bank však RBCZ ovliv ovaly i výkyvy sv tového hospodá ství a to v d sledku nabídky produktu exportního financování. Poptávku po tomto produktu ovliv ovala také konkurenceschopnost eského zboží v regionech vývozu. V souvislosti s velkým zastoupením firemní klientely je zna ná ást depozit vykazována v zahrani ní m , ímž odpadly výnosy z m nových konverzí. Uvedené se projevilo v marži z finan ních operací, které se v pr hu období snižovala hodnota. Korporátní klientela dále velmi ovliv ovala výnosy z investi ních úv , u kterých v d sledku finan ní krize došlo k poklesu poptávky z d vodu pozastavení investi ních aktivit klient RBCZ a zavedení úsporných opat ení. Obdobn jako u GE Money Bank v roce 2007 došlo i p es r st úrokových sazeb ke zvýšení objemu úv . K p inám pat ily zejména da ová reforma a ochota klient se zadlužovat. Prudký nár st zisku byl naproti tomu potla en zvýšením náklad v d sledku integrace s eBankou a zvýšením po tu zam stnanc , resp. personálních náklad . V souvislosti s nár stem portfolia došlo také k nár stu opravných položek k pohledávkám a zárukám. Z analýzy rentabilit vyplývá silná pozice RBCZ na trhu (ze zvolených bank má i nejvyšší bilan ní sumu) a její možnosti diverzifikace, které umožnily rostoucí hodnoty obou rentabilit (krom roku 2010 u ROAE). Bylo tedy zjišt no, že hospoda ení RBCZ není doprovázeno výkyvy strukturálními ani cyklickými. Tab. 5

Rizikové indexy a varia ní koeficienty hodnot rentabilit zvolených bank (v %)

RIROAA RIROAE

0,18 1,07

Hypote ní banka 0,62 3,25

vROAA

64,1

40,0

49,1

52,6

vROAE

68,5

18,4

25,3

43,5

EB

GE Money Bank 1,12 3,07

Raiffeisenbank 0,43 1,85


V oblasti volatility hodnot rentabilit zjišt né výsledky nepotvrdily stanovenou výzkumnou otázku ve zn ní „Specializované banky vykazují volatiln jší ukazatele finan ní výkonnosti“ v celém rozsahu. Tab. 5 poskytuje výsledky volatilit k jednotlivým

82

Diskuse a záv ry

rentabilitám zvolených bank. V oblasti hospoda ení EB došlo v d sledku aprecia ních tendencí a fluktuací úrokových m r CIRR k výrazným výkyv m hodnot rentabilit, které se projevily ve výpo tu rizikového indexu a varia ního koeficientu, který byl v obou p ípadech vždy nejvyšší. Hypotéza p edpokládala nejvyšší volatilitu u specializovaných bank z d vodu jejich nižší diverzifikace portfolia. Na základ zvoleného p ístupu posuzování výkonnosti lze ale konstatovat, že velikost volatility se odvíjí spíše od p ístupu banky k ziskovosti než od jejího zam ení (kapitola 6.5).

Seznam literatury

83

Seznam literatury BELTRATTI, A.; STULZ, R. M. Why Did Some Banks Perform Better During the Credit Crisis?

A Cross-Country Study of the Impact of Governance and Regulation. [online] 2009 [cit. 14. ledna 2013]. Dostupné z: . BIS. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking systems.

[online] 2010 [cit. 30. prosince 2012]. . 2012].

Dostupné

z:

EB.

O nás. [online] 2012 [cit. 5. .

EB.

Výro ní zpráva 2002. [online] 2003 [cit. 27. zá í 2012]. Dostupné z: .

EB.


EB.


EB.

Výro ní zpráva 2005. [online] 2006 [cit. 27. zá í .

2012]. Dostupné z:

EB.


2012]. Dostupné z:

EB.


2012]. Dostupné z:

EB.


EB.


2012]. Dostupné z:

EB.


2012]. Dostupné z:

NB.

b ezna

Dostupné

z:

Archiv. [online] 2002-2006 [cit. 20. srpna 2012]. Dostupné z: .

84

Seznam literatury

NB.

Sazby PRIBOR - m sí ní a ro ní pr ry. [online] 2012a [cit. 21. íjna 2012]. Dostupné z: .

NB.

Základní ukazatele finan ního zdraví podle Mezinárodního m nového fondu (FSIs IMF). [on-line] 2012b [cit. 18. prosince 2012]. Dostupné z: .

NB.

Zprávy o finan ní stabilit . [online] 2004-2011 [cit. 11. srpna 2012]. Dostupné z: .

DERVIZ, A.; PODPIERA, J. Predicting Bank CAMELS and S&P Ratings: The Case of the Czech

Republic. [online] 2004 [cit. 14. ledna 2013]. Dostupné z: . DIETRICH,A.; WANZENRIED, G. Determinants of bank profitability before and during the

crisis: Evidence from Switzerland. [online] 2010 [cit. 14. ledna 2013]. Dostupné z: . DVO ÁK, D. Bankovní regulace a dohled v

R. Brno. 2010. 43 s. Bakalá ská práce na Právnické fakult Masarykovy univerzity. Dostupné z: .

ECB.

Beyond ROE – how to measure bank performance. [online]. 2010 [cit. 20. íjna 2012]. Dostupné z: .

ERNST&YOUNG. IFRS Desk. [online] neuvedeno [cit. 18. prosince 2012]. Dostupné z: . GE MONEY BANK.

GE Money. [online] 2012 [cit. 5. b ezna 2012]. Dostupné z: .

GE MONEY BANK.

Výro ní zpráva 2002. [online] 2003 [cit. 5. b ezna 2012]. Dostupné z:
GE MONEY BANK.

Výro ní zpráva 2003. [online] 2004 [cit. 5. b ezna 2012]. Dostupné z: .

GE MONEY BANK.


GE MONEY BANK.


GE MONEY BANK.


GE MONEY BANK.


Seznam literatury

85

GE MONEY BANK.


GE MONEY BANK.


GE MONEY BANK.


GERŠL, A.; HE MÁNEK, J. Indikátory finan ní stability: výhody a nevýhody jejich využití

v hodnocení stability finan ního systému. [online] 2007 [cit. 14. ledna 2013]. Dostupné z: . GRÜNWALD, R. HOLE KOVÁ, J.

Finan ní analýza a plánování podniku. 3.vyd. Praha: Oeconomica, 2006. s. 180. ISBN 80-245-1108-8.

HINDLS, R. HRONOVÁ, S. NOVÁK, I.

Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. p epr. vyd. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-7261-013-9.

HOSPODÁ SKÉ NOVINY.

Podnikatelé mohou využít rozší ení státní podpory financování exportu. [online] 2009 [cit. 3. prosince 2012]. Dostupné z: .

BANKA. Profil. [online] 2012 [cit. 25. b ezna 2012]. Dostupné z: .

HYPOTE NÍ

HYPOTE NÍ BANKA.


HYPOTE NÍ BANKA.


HYPOTE NÍ BANKA.


HYPOTE NÍ BANKA.


HYPOTE NÍ BANKA.


86

Seznam literatury

HYPOTE NÍ BANKA.


HYPOTE NÍ BANKA.

Výro ní zpráva 2007. [online] 2008 [cit. 4. dubna 2012]. Dostupné z: .

HYPOTE NÍ BANKA.


HYPOTE NÍ BANKA.


HYPOTE NÍ BANKA.


IMF. Financial Soundness Indicators: Compilation Guide. [online] 2006 [cit. 14. ledna 2013].

Dostupné z: < http://www.imf.org/external/pubs/ft/fsi/guide/2006/index.htm>. KAŠPAROVSKÁ, V.

a kol. ízení obchodních bank: vybrané kapitoly. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 339 s. ISBN 80-7179-381-7.

KONE NÝ, M.

Finan ní analýza. 2. vyd. Brno: Akademie Sting v Brn , 2006. s. 300. ISBN 80-86342-55-7.

KUBÍ KOVÁ, D., KOT ŠOVSKÁ, J.

Finan ní analýza. 1.vyd. Praha: Vysoká škola finan ní a správní, 2006. s. 126. ISBN 80-86754-57-X.

LANDA, M.

Jak íst finan ní výkazy: (analýza ú etních výkaz , hodnocení finan ní výkonnosti, ení efektivnosti investic). 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. s. 176. ISBN 978-80251-1994-5.

LESÁKOVÁ, L´.

Metódy hodnotenia malých a stredných podnikov. Banská Bystrica: EF UMB, 2004. ISBN 80-8055-914-7.

MARTINOVI OVÁ, M.

Zapojit se cht jí i komer ní banky. [online] 16. ervna 2008 [cit. 4. prosince 2012]. Dostupné z: .

MA ÍK, M.

Moderní metody hodnocení výkonnosti a oce ování podniku. 2. p epr. a dopl. vyd. Praha: Ekopress, 2005. S. 164. ISBN 80-86119-61-0.

MEJST ÍK, M., PE ENÁ, M., TEPLÝ, P.

Základní principy bankovnictví. 1. vyd. Praha: UK v Praze, 2008. ISBN 978-80-246-1500-4.

MMR.

Hypote ní úv ry poskytnuté od po átku innosti hypote ních bank. [online] 2012a [cit. 21. íjna 2012]. Dostupné z: < http://www.mmr.cz/getmedia/449f5f5f-e4e5-4e5d9425-93e25cf798d7/Hypotecni-uvery-pro-obcany-podnikatele-a-obce>.

MMR.

Hypote ní úv ry s p iznanou státní finan ní podporou. [online] 2012b [cit. 21. íjna 2012]. Dostupné z:
Seznam literatury

87

Analyzy/Statistiky-z-oblasti-bytove-politiky-(1)/Hypotecni-uvery/Hypotecniuvery-s-priznanou-statni-financni-podpor>. MMR.

Podpora hypoték pro mladé lidi na starší byty. [online] 2012c [cit. 22. íjna 2012]. Dostupné z: .

MÖRTTINEN, L. et al. Analysing Banking Sector Conditions: How to use macroprudential

indicators. [online] ECB, Occasional paper series no. 26, 2005 [cit. 14. ledna 2013]. Dostupné z: . MPO.

Možnosti rozší ení forem státní podpory financování eského exportu. [online] 2009 [cit. 2. prosince 2012]. Dostupné z: .

Na ízení vlády . 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finan ní podpory hypote ního úv rování bytové výstavby. Na ízení vlády . 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování p ísp vku k hypote nímu úv ru osobám mladším 36 let. NENADÁL, J.

ení v systémech managementu jakosti. 2. dopl. vyd. Praha: Management Press, 2004. s. 335. ISBN 80-7261-110-0.

NOVOTNÝ, J. Nové indikátory hodnocení bank. [online] 2010 [cit. 14. ledna 2013].

Dostupné z: . NOVOTNÝ, L. NKÚ:

eská exportní banka porušovala zákon. [online] 2012 [cit. 4. prosince 2012]. Dostupné z: .

OECD.

Country Risk Classifications of the Participants to the Arrangement on Officially Supported Export Credits. [online] 2012b [cit. 4. prosince 2012]. Dostupné z: .

OECD.

Historical CIRR rates since 1993. [online] 2012a [cit. 3. prosince 2012]. Dostupné z: <www.oecd.org/trade/exportcredits/xls-historical_1993_today.xls>.

PODPIERA, A; PODPIERA, J. Deteriorating Cost Efficiency in Commercial Banks Signals an

Increasing Risk of Failure. [online] 2005 [cit. 14. ledna 2013]. Dostupné z: .

POLOU EK, S.

Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. s. 716. ISBN 80-7179-462-7.

POTÁCELOVÁ, V.

Analýza úv rové podpory poskytované EB. Praha. 2009. 79 s. Diplomová práce na Fakult financí a ú etnictví VŠE v Praze. Vedoucí

diplomové práce Doc. Ing. Karel Janda, Ph.D. .

Dostupné

z:

88

Seznam literatury

PWC.

IFRS a eské ú etní p edpisy: Podobnosti a rozdíly. [online] 2009 [cit. 27. února 2012]. Dostupné z: .

RAIFFEISENBANK. které údaje banky z roku 2001. [online] 27. b ezna 2012 09:04; [cit. 15. dubna 2012]. Osobní komunikace. RAIFFEISENBANK. Profil banky. [online] 2012 [cit. 5. b ezna 2012]. Dostupné z: . RAIFFEISENBANK. Výro ní zpráva 2002. [online] 17. února 2012 10:41; [cit. 15. dubna 2012]. Osobní komunikace. RAIFFEISENBANK. Výro ní zpráva 2003. [online] 17. února 2012 10:41; [cit. 15. dubna 2012]. Osobní komunikace. RAIFFEISENBANK. Výro ní zpráva 2004. [online] 17. února 2012 10:41; [cit. 15. dubna 2012]. Osobní komunikace. RAIFFEISENBANK. Výro ní zpráva 2005. [online] 2006 [cit. 15. dubna 2012]. Dostupné z: . RAIFFEISENBANK. Výro ní zpráva 2006. [online] 2007 [cit. 18. dubna 2012]. Dostupné z: . RAIFFEISENBANK. Výro ní zpráva 2007. [online] 2008 [cit. 18. dubna 2012]. Dostupné z: . RAIFFEISENBANK. Výro ní zpráva 2008. [online] 2009 [cit. 18. dubna 2012]. Dostupné z: . RAIFFEISENBANK. Výro ní zpráva 2009. [online] 2010 [cit. 18. dubna 2012]. Dostupné z: . RAIFFEISENBANK. Výro ní zpráva 2010. [online] 2011 [cit. 18. dubna 2012]. Dostupné z: . KOVÁ, P.

Finan ní analýza – metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozší ené vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3308-1.

SCHIERENBECK, H. Ertragsorientiertes Bankmanagement. 7. vyd. Wiesbaden: Gabler Verlag, 2001. s. 663. ISBN 3-409-75001-0. SKOLEK, T.

GE Money Bank plave proti proudu aneb 3,6 %. [online] 12. února 2009 [cit. 6. prosince 2012]. Dostupné z: .

STAIKOURAS, CH.; WOOD, G. The Determinants Of European Bank Profitability. [online]

2004 [cit. 14. ledna 2013]. Dostupné . VOVÁ, H., KNAIFL, O.

z:

Finan ní analýza I. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. s. 181. ISBN 978-80-7265-133-7.

Seznam literatury

89

SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. p epr. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. s. 475. ISBN 80-7179-892-4. Vyhláška . 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení . 563/1991 Sb., zákona o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis , pro ú etní jednotky, které jsou podnikateli ú tujícími v soustav podvojného ú etnictví. Vyhláška MF R . 501/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení . 563/1991 Sb., zákona o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis , pro ú etní jednotky, které jsou bankami a jinými finan ními institucemi. WAGNER, J.

ení výkonnosti (jak m it, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti). 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 256. ISBN 978-80-247-2924-4.

Zákon . 21/1992 Sb., o bankách, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon ze dne 20. ervna 2012, kterým se m ní zákon . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou a o dopln ní zákona . 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním ú adu, ve zn ní pozd jších p edpis , ve zn ní pozd jších edpis . ZÁME NÍK, P.

Zadlužování domácností: Zvykejme si! [online] 11. listopadu 2006 [cit. 5. prosince 2012]. Dostupné z: .

ZIEGLER, K. a kol. Finan ní ízení bank. 2. vyd. Praha: Bankovní institut, 2006. s. 204. ISBN 978-80-7265-192-4.

90

Seznam grafických prací

Seznam grafických prací Graf 1. Graf 2. Graf 3. Graf 4. Graf 5. Graf 6. Graf 7.

Vývoj ROAA v eské exportní bance (v %) ..................................................... 36 Vývoj marží ukazatele ROAA v eské exportní bance (v %) ......................... 37 Vývoj ROAE v eské exportní bance (v %) ...................................................... 41 Vývoj složek tržeb v eské exportní bance (v tis. K ) ..................................... 42 Vývoj složek ROAE eské exportní banky....................................................... 43 Vývoj ROAA v Hypote ní bance (v %) ............................................................. 45 Vývoj úrokových sazeb, státní finan ní podpory a celkového objemu poskytnutých hypote ních úv hypote ními bankami (v % a mld. K ) ..... 46 Graf 8. Vývoj marží ukazatele ROAA v Hypote ní bance (v %) ................................. 47 Graf 9. Vývoj ROAE v Hypote ní bance (v %) ............................................................. 49 Graf 10. Vývoj složek tržeb v Hypote ní bance (v tis. K ) ............................................. 50 Graf 11. Vývoj složek ROAE Hypote ní banky .............................................................. 52 Graf 12. Vývoj ROAA v GE Money Bank (v %) .............................................................. 53 Graf 13. Vývoj marží ukazatele ROAA v GE Money Bank (v %) .................................. 55 Graf 14. Vývoj ROAE v GE Money Bank (v %) .............................................................. 56 Graf 15. Vývoj složek tržeb v GE Money Bank (v tis. K ) .............................................. 57 Graf 16. Vývoj složek ROAE GE Money Bank................................................................ 58 Graf 17. Vývoj ROAA v Raiffeisenbank (v %) ................................................................ 59 Graf 18. Vývoj marží ukazatele ROAA v Raiffeisenbank (v %) .................................... 60 Graf 19. Vývoj ROAE v Raiffeisenbank (v %) ................................................................. 64 Graf 20. Vývoj složek tržeb v Raiffeisenbank (v tis. K ) ................................................ 64 Graf 21. Vývoj složek ROAE Raiffeisenbank .................................................................. 65 Graf 22. Vývoj ROAA zvolených bank za sledované období (v %) .............................. 68 Graf 23. Vývoj ROAE zvolených bank za sledované období (v %) ............................... 70 Graf 24. Vývoj kapitálového multiplikátoru zvolených bank za sledované období.... 73 Obr. 1 Obr. 2

Znázorn ní vztah ukazatel v ROA analýze ................................................. 15 Znázorn ní vztah ukazatel v ROE analýze .................................................. 17

Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5

Metody finan ní analýzy a jejich len ní........................................................... 24 Vztah mezi hodnotou ROAA a návratností aktiv............................................. 26 Vyhodnocení volatility ROAA zvolených bank za sledované období (v %) .. 67 Vyhodnocení volatility ROAE zvolených bank za sledované období (v %)... 69 Rizikové indexy a varia ní koeficienty hodnot rentabilit zvolených bank (v %) .......................................................................................... 81

ílohy

91

ílohy íloha 1. Základní a doporu ené indikátory finan ního zdraví dle IMF pro banky Kategorie ZÁKLADNÍ INDIKÁTORY Kapitálová p im enost

Indikátor

Regulatorní kapitál k rizikov váženým aktiv m Regulatorní Tier 1 kapitál k rizikov váženým aktiv m Ohrožené úv ry (po odpo tu opravných položek) ke kapitálu Kvalita aktiv Ohrožené úv ry na celkových hrubých úv rech Sektorové rozložení úv na úv rech celkem Výnosy a ziskovost Rentabilita aktiv Rentabilita kapitálu Úroková marže na hrubých výnosech Neúrokové výdaje na hrubých výnosech Likvidita Likvidní aktiva na celkových aktivech Likvidní aktiva v i krátkodobým závazk m Expozice v cizích m nách istá otev ená pozice v cizí m ke kapitálu DOPORU ENÉ INDIKÁTORY Kapitál na aktivech Velké expozice (i) celkový po et velkých expozic (ii) celková expozice 5 nejv tších bank 5 nejv tším rezident m ke kapitálu (iii) celková expozice bank v i sp ízn ným entitám ke kapitálu Geografické len ní úv na celkových úv rech Hrubá aktivní pozice ve finan ních derivátech ke kapitálu Hrubá pasivní pozice ve finan ních derivátech ke kapitálu íjmy z obchodování na celkových výnosech Personální náklady na neúrokových výdajích Úrokový rozdíl mezi vyhlašovanými sazbami z úv a vklad (v bazických bodech) Úrokový rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mezibankovní sazbou (v bazických bodech) Klientské vklady na celkových úv rech nebankovním klient m Úv ry v cizí m na celkových úv rech Pasiva v cizí m na celkových pasivech istá otev ená pozice v akciích na kapitálu

Zdroj: Geršl a He mánek (2007)

92

ílohy

íloha 2.Kategorie makroobez etnostních indikátor sledovaných ECB Kategorie INTERNÍ FAKTORY Ziskovost, kvalita bilance a kapitálová p im enost

Podmínky poptávky a nabídky (konkurence) Riziko koncentrace

Tržní ohodnocení rizik

Oblasti a po et indikátor 38 indikátor (vývoj výnos a náklad , skladba výnos a náklad , efektivnost, ziskovost, výnosy a náklady jako procento aktiv) 18 indikátor (bilance - pokrytí jako podíl na bankovním sektoru, skladba aktiv a pasiv, podrozvahové položky) 18 indikátor (kapitálová p im enost, kvalita aktiv, opravné položky) 7 indikátor (úroky p ijaté a úroky placené, pr rná marže a celková marže) 25 indikátor (r st úv a sektorová koncentrace - celkové úv ry, celkové nové úv ry, úv ry nefinan ním soukromým sektor m, odv tvové expozice) 18 indikátor (skladba ostatních aktiv - držené dluhopisy a akcie, celková bilan ní suma, struktura m n a splatností domácích úv , úhrnné úv rové expozice) 14 indikátor (likviditní riziko, expozice EU-15 v i novým EU lenským zemím, expozice v i rozvíjejícím se a rozvinutým zemím, expozice tržního rizika) 8 indikátor (akciový index bank, úrokové spready, rating bank, indikátory možnosti defaultu hlavních EU bank)

EXTERNÍ FAKTORY Finan ní zranitelnost Vývoj cen aktiv Cyklické a m nové podmínky

15 indikátor (zadlužení podnik a domácností, median etností o ekávaného selhání pro klí ová odv tví) 5 indikátor (akciové indexy, ceny nemovitostí) 10 indikátor (r st HDP a jeho složek, vývoj nezam stnanosti, úrokových sazeb, kurz m n, indexu spot ebitelských cen)

FAKTORY NÁKAZY Mezibankovní trhy Zdroj: Geršl a He mánek (2007)

3 indikátory (mezibankovní pasiva, podíl 3 a 5 bank s nejv tšími mezibankovními expozicemi)

Zhodnocení finan ní výkonnosti specializovaných bank p sobících na eském trhu

Recommend Documents