Porovnání vybraných bank na trhu ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Porovnání vybraných bank na trhu ČR Bakalářská práce

Autor:

Stanislav Krupinskiy Makléř

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben 2012

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne

30. 4. 2012

Stanislav Krupinskiy

Poděkování

Velice bych chtěl poděkovat paní Ing. Heleně Cetlové za její odborné vedení a rady při vypracování mé bakalářské práce.

Anotace Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat současný bankovní trh v ČR porovnáním tří vybraných bank různé velikosti z hlediska jejich konkrétních uvěrových produktů a odhadnout tendence rozvoje českého bankovnictví v krátkodobém horizontu. První kapitola je věnována historii a současnosti českého bankovnictví. Zabývá se strukturou bankovního trhu v ČR i rolí ČNB, jsou popsány úvěrové aktivní a pasivní obchody bank, včetně vybraných produktu, které byly pouţité v analýze, a porovnání. V druhé kapitole autor zanalyzoval tři konkrétní banky (ČSOB, Raiffeisenbank a GE Money Bank), aby je porovnal a odhadl rozvoj bankovního sektoru v ČR v krátkodobém horizontu. Ve třetí kapitole uvedena samotná analýza výsledků porovnání bank. Čtvrtá kapitola se zabývá tendencí rozvoje českého bankovnictví a je kapitolou závěrečnou.

Klíčová slova: úrok, úroková sazba, úvěr, bankovní systém, banka

Annotation The aim of this thesis is to analyze the current banking market in the CR comparing three selected banks of different sizes in terms of its specific credit product and to estimate the development

tendency

of

the

Czech

banking

sector

in

the

short

term.

The first chapter is devoted to the history and the present of the Czech banking. It deals with the banking market structure in CR and the role of CNB, it describes active and passive transactions of banks, including the selected produkts, which were used in the analysis and comparation. In the second chapter author stated three specific banks (CSOB, Raiffeisenbank and GE Money Bank) so that with the help of their comparison to estimate the development of the banking sector in the CR in the short term. Analysis of banks comparison results is mentioned in the third chapter. The fourth chapter deals with the development trend of the Czech banking and is the final chapter.

Key words: interest, interest rate, credit, banking system, bank

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 7 Zvolené metody zpracování bakalářské práce ................................................................... 8 1.

Vznik, vývoj a současnost českého bankovnictví ....................................................... 10 1.1.

Historie českého bankovnictví od počátku 19. století .......................................... 10

1.2.

Vývoj v období 90. let .......................................................................................... 13

1.3.

Historie centrálního bankovnictví, centrální bankovnictví v ČR.......................... 15

1.4.

Obchodní banky: poslání a členění ....................................................................... 20

1.5.

Úvěrové aktivní a pasivní obchody bank .............................................................. 23

1.5.1.

Úroky, úroková míra (sazba) ......................................................................... 24

1.5.2.

Popsání vybraných produktů bank, které budeme pouţívat v analýze a

porovnání ..................................................................................................................... 29 2.

Porovnání vybraných bank na trhu ČR........................................................................ 33 2.1.

Struktura bankovního sektoru České republiky k 31. prosinci 2010 .................... 33

2.2.

Výsledky hospodaření České národní banky v roce 2010 .................................... 35

2.3.

Porovnání nasledujících bank: ČSOB, Raiffeisenbank a GE Money Bank........ 39

2.3.1.

Historie a profil vybraných bank ................................................................... 39

2.3.2.

Základní udaje vybraných bank a jejich porovnání ....................................... 44

2.3.3.

Porovnání vybraných produktů ..................................................................... 46

3.

Analýza vysledků porovnání bank .............................................................................. 51

4.

Tendence rozvoje českého bankovnictví ..................................................................... 53 4.1.

Tendence vývoje makroekonomických ukazatelů ................................................ 53

4.1.1.

Tendence vývoje HDP v České republice ..................................................... 53

4.1.2.

Tendence vývoje inflace v České republice .................................................. 55

4.1.3.

Tendence vývoje nezaměstnanosti a mezd v České republice ...................... 56 5

4.2.

Tendence v bankovnictví ...................................................................................... 58

Shrnutí poznatků .............................................................................................................. 58 Závěr ................................................................................................................................ 61 Seznam pouţité literatury ................................................................................................ 62 Seznam tabulek a grafů.................................................................................................... 64

6

Úvod

V dávných dobách se bohatá část společnosti obávala o své úspory a hledala pro ně úkryt bezpečnou úschovu. Protoţe za spolehlivé povaţovali chrámy, začali do nich odnášet peníze, které nepotřebovali k okamţité spotřebě. V současné době si lze jen těţko představit běţný ţivot bez bank a vlastně celého bankovního sektoru. Jeho regulace, efektivní chod institucí či výběr toho správného produktu, na který se samozřejmě váţí potenciální rizika, a jeho zhodnocení jsou pouze částí problematiky, která vyţaduje stále více vědomostí. Je nemoţné, aby ve vyspělé trţní ekonomice chybělo bankovnictví, předně ve vztahu k podílu na HDP. Vynechat jej však nelze ani z pohledu makroekonomického. Jeho funkce při přerozdělování finančních prostředků je nepostradatelná. Spojitost mezi bankovním a ekonomickým sektorem je reciproční – bez vyspělého bankovnictví nemůže existovat vyspělá ekonomika. Hospodářská krize, jejíţ první symptomy se začaly objevovat v roce 2007 a která následujícího roku propukla globálně, se dotkla prakticky kaţdé větší ekonomiky, například USA a Velké Británie, Českou republiku nevyjímaje. Tu však nepostihla natolik, jak se očekávalo. Český bankovní systém je v neustálém vývoji. Právě proto je klíčové znát moţnosti poskytované klientele. Jejich poţadavky a potřeby se neustále zvyšují a v důsledku toho musí také banky přinášet stále další produkty a sluţby. Bankovnictví v České republice se stále vyvíjí, a proto je velmi důleţité mít přehled o moţnostech poskytovaných klientům. Je to dáno tím, ţe potřeby klientů jsou stále větší, tím pádem i nároky klientů jsou vyšší. Proto banky musejí přicházet se stále novými produkty a službami.

7

Zvolené metody zpracování bakalářské práce V této bakalářské práci autor analyzuje stav, který panoval v bankovním sektoru ČR v roce 2010. Vyuţívá přitom postupně metody deskripce, komparace, analýzy, syntézy a prognózy. První kapitola obsahuje teoretické aspekty, autor v ní podává definici banky, bankovního sektoru, úroku, úrokové sazbě a úvěru. Ve druhé kapitole se jiţ zabývá porovnáním vybraných bank. Porovnává také vybrané produkty a to spotřebitelské úvěry, běţné účty a termínované vklady z hlediska různých ukazatelů. Pro porovnání spotřebitelských úvěrů autor této práce zvolil níže uvedené ukazatele:  Minimální výše půjčky  Maximální výše půjčky  Doba splatnosti  Předčasně splacení  Úroková sazba p. a. Pro porovnání soukromých běžných účtů autor této práce zvolil níže uvedené ukazatele:  Cena základního konta vč. elektronických výpisů (v Kč)  Mezinárodní platební karta zdarma  Kontokorent s moţností přečerpat účet do mínusu  Elektronické bankovnictví  Výběry z bankomatů v ČR zdarma, měsíc Pro porovnání termínovaných (termínových) vkladů autor této práce zvolil níže uvedené ukazatele:  Vedení zdarma (vč. zasílání výpisů)  Automatická obnova vkladu  Fixní roční úrokové sazby (% p.a.)  Minimální výše vkladu  Moţnost ovládání přes elektronické bankovnictví (výběry a nastavení automatické obnovy) 8

Ve třetí kapitole se pak pokusil formulovat závěry, které z daného srovnání jednotlivých bank zastoupených na dnešním bankovním trhu plynou. Ve čtvrté kapitole se snaţil načrtnout odhad tendence budoucího vývoje makroekonomických ukazatelů (HDP, inflace, nezaměstnanosti a mezd) a tendence v budoucím vývoji bankovnictví jako celku.

9

1. Vznik, vývoj a současnost českého bankovnictví Bankovnictví má velice dlouhou tradici. Velký rozmach bankovnictví přišel v období starověkého Říma. Z této doby pochází slovo banka, které má původ v latinském slově "il banco". Význam toho slova je lavice nebo stůl, na nichž byly prováděny finanční transakce1. Vzniklo v Itálii ve druhé polovině 13. století (v období renesance) a jeho rozvoj velice úzce souvisel s obchodem. Různé druhy peněz (mincí), výměna těchto peněz a moţnost arbitráţí mezi jednotlivými měnami se začínají objevovat společně se vznikem finančních dokumentů. Typickým příkladem je směnka – obchodník s ní mohl platit ve vzdálených zemích, pokud předem uloţil peněţní prostředky u bankéře (který měl korespondenční bankéře v zahraničí). Z těchto prostředků začali bankéři poskytovat velké, lukrativní a často také riskantní úvěry, menší bankéři (lombardi) potom úvěry menších objemů. Za nejstarší veřejně kontrolovanou úvěrovou instituci na světě je povaţována italská Banka Monte dei Paschi di Siena, zaloţená městkými úřady v roce 1472. Stejně jako dnešní moderní banky přijímala vklady od soukromých osob i veřejných institucí a poskytovala úvěry proti zástavě, obchodovala se směnkami, směňovala valuty a podnikala v zahraničí. Její vývoj aţ do dnešních dnů je dokumentováním změn, ke kterým v bankovním sektoru od doby jeho vzniku došlo2.

1.1. Historie českého bankovnictví od počátku 19. století V Českých zemích začínají působit první banky na počatku 19. století. Z iniciativy české aristokracie byla v roce 1824 zaloţena v Praze Česká spořitelna, v roce 1847 začala v Praze pusobit filiálka rakouské National Bank. V dalším období byla zaloţena díky liberálním poţadavkům na zakládání bank celá řada nových bankovních domů (mezi nimi v roce 1868 Ţivnostenská banka). Bankovní sektor byl ovlivněn zvláště burzovním krachem v roce 1873, který výrazně dopadl na burzu ve Vídni (Jenom 8. května se zhroutilo asi 100 podniků, které byly kótovány na burze a kurzové ztráty dosáhly 300 miliónů zlatých. To byla předzvěst katastrofy, která přišla následujícího dne. 9. května 1873 (další "černý pátek"), kdy došlo k drtivému pádu celého trhu 3 ), a díky velmi těsnému propojení 1

[cit. 2012 – 3 - 10] Dostupný z WWW : http://cs.wikipedia.org/wiki/Banka. Polouček, Stanislav. Bankovnictví – 1. výd. – Praha : C.H.Beck, 2006. – 716 s. ISBN 80-7179-462-7 3 [cit. 2012 – 3 - 10] Dostupný z WWW : http://www.penize.cz/15891-grundersky-boom-a-vidensky-krach-vroce-1873 2

10

habsburské monarchie s centrem Čech se okamţitě projevil také na praţském peněţním a kapitálovém trhu. Krize bank byla v českých zemích hlubší neţ v samotném Rakousku a přečkaly ji jen kapitálově nejsilnější ústavy. V letech 1873 – 1883 bylo zaloţeno jen 6 bank, zatímco 99 bankovních ústavů zkrachovalo. Ani jedna z bank zaloţených v období let 1873 – 1898 nebyla národnostně česká banka. Velký význam měla pro drobné střadatele i zájemce o malé úvěry státní poštovní spořitelna, která byla zaloţena v roce 1883, a úvěrní druţstva (kampeličky). Celkové se rozvoj českého bankovního sektoru ve srovnání s ostatními evropskými státy vlivem celé řady důvodů opozdil. Aţ na počátku 90. let 19. století docházi k návratu důvěry v úvěrový systém a k rozvoji samotného podnikání, které bylo nezbytným předpokladem ozdravení českého bankovnictví. Na počátku 20. století se české bankovnictví vyvíjelo relativně úspěšně. Přestoţe se některé banky dostaly do potíţí, stabilita bankovního systému nebyla ohroţena. Stejně tak tomu bylo v období první světové války. Další formování bankovního sektoru v českých zemích bylo výrazně ovlivněno vznikem Československé republiky v roce 1918. Zásadní změnu pro bankovní sektor přineslo zřízení centrální banky. Národní banka Československá zahájila svoji činnost 1. dubna 1926, prvním guvernérem byl V. Pospíšil. Byla akciovou společností s povahou veřejného ústavu, získala na 15 let výhradní právo vydávat v ČSR bankovky při povinnosti udrţovat kurz Kč k plnohodnotným zlatým měnám na úrovni posledních dvou let. Při vzniku republiky bylo u nás 301 obchodních akciových bank. Jejich počet se velice rychle a výrazně sníţil jednak v průběhu krize 1922-1923, která na naše bankovnictví dopadla velmi tvrdě, a také fúzemi a akvizicemi v období konjunktury druhé poloviny dvacátých let. Před krizí nastupující v roce 1929 tak zůstalo v Československu 114 akciových bank. Velká hospodářská krize 1929-1933 se v českém bankovním sektoru neprojevila tak destruktivně jako v některých sousedních zemích. V roce 1938 existovalo v českých zemích kolem 120 bank a bankovních domů, mezi nimiţ měla výsadní postavení Ţivnobanka. Ta získala širokou klientelu mezi drobnými ţivnostníky i většími podnikateli, angaţovala se v zemědělství, úzké vazby měla na záloţny. Peněţní i kapitálový trh, stejně jako bankovní a nebankovní sektor, byly v předválečném Československu na úrovni vyspělých trţních ekonomik. V období okupace se počet bank podstatným způsobem snížil. Tendence snižování počtu bankovních institucí pokračovala i po roce 1945 s tím, že dekrety prezidenta republiky 11

z 24. 10. 1945 došlo ke znárodnění akciových bank a soukromých pojišťoven. Zákonem č.38/1948 Sb. byla zřízena Národní banka Československá, která výkonávala správu měny na celém státním území a měla výhradní právo vydávat bankovky. Centralizační tendence v bankovnictví byly završeny v roce 1950, kdy byla zrušena Národní banka Československá a na základě zákona č.31/1950 Sb. zaloţena Státní banka československá v čele s generálním ředitelem jmenovaným vládou na návrh ministra financí. Jednalo se o zásadní systémovou změnu, neboť kompetence Státní banky československé se odvíjely od kompetencí vlády a banka pozbyla nezávislosti ústřední měnové instituce. Zrušeny byly kromě zdravotní a škodní pojišťovny i všechny nebankovní finanční instituce4. Snahy o uskutečnění bankovní reformy v letech 1968-1969 neuspěly vzhledem k politickým poměrům v zemi. Příznivěji se již vedlo přípravě změn nového bankovního uspořádání ve druhé polovině 80. let. Byly prosazeny a připraveny nejen principy, ale i navrhy zákonů, které zahrnovaly zejména:  institucionální oddělení centrálního a emisního bankovnictví od bankovnictví obchodního,  zrušení přímého řízení bank státem,  možnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů a další. Proto v roce 1989, kdy došlo ke změně režimu a zahájení ekonomické reformy, mohly být okamžitě přijaty připravené mechanizmy transformace bankovnictví a parlament hned vzápětí přijal připravené bankovní zákony5.

4 5

Polouček, Stanislav. Bankovnictví – 1. výd. – Praha : C.H.Beck, 2006. – 716 s. ISBN 80-7179-462-7 Kolektiv autorů. Bankovnictví, skripta-Praha: Bankovní institut, a.s.,prosinec 2006, ISBN 978-80-7265-099-6

12

Graf č.1 : Počet bank v Českých zemích v období let 1919-19906 350 300 250 200 150 100 50 0 Rok 1919*

Rok 1929

Rok 1938

Rok 1945**

Rok 1990

Zdroj : Polouček, Stanislav. Bankovnictví – 1. výd. – Praha : C.H.Beck, 2006. – 716 s. ISBN 80-7179-462-7

* Rok 1919

Území Československa za první republiky se liší,nejde porovnávat udaje o počtu bank s dnešním stavem

**Rok 1945

Znárodněny akciové banky

1.2. Vývoj v období 90. let Aţ do roku 1990 existovala v ČSFR, resp. v České republice, striktní specializace jednotlivých bank. Od 1. 1. 1990 vstoupily v platnost dva zákony: zákon č.130/1989 Sb., o Státní bance československé, a zákon č.158/1989 Sb., o bankach a spořitelnách. Tím byl vytvořen alespoň v základních rysech předpoklad pro fungování bankovního systému tak, jak je běţné v ekonomicky vyspělých zemích – dvoustupňový bankovní systém. Zákon č.21/1992 Sb., o bankách (schválen 20. 12. 1991, v platnost vstoupil k 1. 2. 1992) posunul charakter bankovního sektoru dále ve směru charakteristickém a běţném pro bankovní systém ve světě – tendence k univerzalizaci bank i ostatních finančních institucí a snaha jednat s depozitními institucemi jako s jednou skupinou v legislativě i regulaci. Na počátku roku 1990 bylo v ČSFR 5 bank, ke konci roku 1991 uţ to bylo 24 bank (včetně zahraničních). Počet bank se velice rychle zvyšoval do konce roku 1993, potom po několik let

6

Polouček, Stanislav. Bankovnictví – 1. výd. – Praha : C.H.Beck, 2006. – 716 s. ISBN 80-7179-462-7

13

stagnoval a od roku 1997 docházelo k postupnému sniţování jejich počtu. Ke konci roku 2005 tvořilo bankovní soustavu České republiky 36 bank a poboček zahraničních bank. Většina kapitálu bank je v rukou zahraničního kapitalu. Bankovnictví je přitom v České republice vysoce koncentrováno7. Graf č.2 : Vývoj počtu bank 1993-20108 55 50 45 40 35 30 Počet bank*

25 20 15 10 5 2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

*Počet bank v České republice (banky s udělenou licencí, 1993-2010, ke konci roku, bez centrální banky) Zdroj : Vlastní zpracování podle dostupné informace z výročních zpráv ČNB. [cit. 2012 - 3 - 4] Dostupný z WWW: www.cnb.cz

7 8

Polouček, Stanislav. Bankovnictví – 1. výd. – Praha : C.H.Beck, 2006. – 716 s. ISBN 80-7179-462-7 [cit. 2012 - 3 - 4] Dostupný z WWW: www.cnb.cz

14

1.3. Historie centrálního bankovnictví, centrální bankovnictví v ČR Centrální banky vznikaly od druhé poloviny 17. století jednak z jiţ existujících obchodních bank, jednak byly zakládány jako specializované banky za účelem poskytování sluţeb státu (panovníkovi). První centrální banka byla zaloţena v roce 1657 (jindy je uváděno 1656) ve Švédsku - Sweriges Riksbank, druhá v Anglii v roce 1694, Bank of England. Po nich pak následovaly další. Nejvíce jich vzniklo během 19. století. Ve většině zemí je centrální bankou pouze jediná instituce. Výjimkou jsou USA, kde obavy z centralizace moci dlouho bránily snahám o zaloţení centrální banky; selhaly i pokusy z počátku 19. století zaměřené tímto směrem. V roce 1913 byl zaloţen Federální rezervní systém (Federal Reserve System) jako soustava 12 federálních rezervních bank působících pro 12 územních oblastí, speciálně řízených, fungujících způsobem odlišným od způsobů fungování centrálních bank, které jsou ve státě jediné. Jsou ovšem i země, kde centrální banka není vůbec (např. Lucembursko). Postavení a úlohy centrálních bank se postupně měnily. V měnové soustavě opírající se o zlato jako základ oběţiva byla centrální banka jediným subjektem řízení peněţního oběhu a řešení měnových záleţitostí státu. Důleţitou funkcí, která se stala jejím výsadním právem, bylo a zůstalo emitovat hotovostní peněţní prostředky v dané zemi. Původně mohly emitovat hotovostní peníze (mince a bankovky) všechny banky, které eskontovaly směnky a nakupovaly zlato či jiné drahé kovy výměnou za své vlastní směnky, bankovky. V oběhu bylo mnoho různých druhů bankovek, často s omezenou regionální působností. Rozvíjející se peněţní hospodářství, počty a význam bank vyvolaly potřebu soustředění, sjednocení a unifikaci emise peněţních prostředků, jejichţ objemy zároveň trvale rostly. Centralizace emise peněţních znaků se stala postupně nevyhnutelnou téţ z dalších důvodů: umoţňovala kontrolu nad rozsahem emise, soustředění a efektivní vyuţití zlatých rezerv, umoţňovala zároveň rozšířit oběh bankovek na celé území státu a způsobit závislost obchodních bank na emisi centrální banky. Její bankovky byly nazývány téţ cedule, odtud i dříve uţívaný název „cedulová banka“. V souvislosti s centralizací emise bankovek došlo k dalšímu upevnění vlivu centrálních bank na banky obchodní. Centrální banky neposkytovaly úvěry podnikům a jiným hospodářským 15

subjektům, ale obchodním bankám na základě reeskontu obchodních směnek nebo lombardu (zástavy) cenných papírů, v současné době zejména vládních či státních. Obchodní banky se také staly hlavními depozitory bank centrálních. Tím se centrální banka dostala do postavení banky bank. V současné době plyne z tohoto postavení řada dalších funkcí a aktivit centrálních bank. Centrální banka je také bankou státu, resp. vlády. Stát vystupoval vůči centrální bance nejprve jako klient zvláštního významu, banka byla jeho bankéřem. Vedle toho vystupovala ve funkci poradce státu (vlády) v peněţních a úvěrových záleţitostech, zejména v souvislosti s hospodařením státní pokladny a řízením státního či vládního dluhu. V podmínkách, kdy byla zrušena směnitelnost peněţních prostředků za zlato, které přestalo plnit úlohu regulátora mnoţství úvěrových peněz v oběhu, přestala být centrální emisní banka jediným subjektem měnové politiky. Měna jako národní peněţní oběh mohla být za těchto podmínek vyuţívána ve funkci nástroje hospodářské politiky vlád. V současné době plní centrální banka ve funkci banky státu důleţité úkoly v mezinárodním finančním světě, kde reprezentuje stát v mezinárodních bankovních a měnových orgánech. Hlavní funkce centrální banky jsou funkce emisní (řízení peněţního oběhu ve státě), funkce banky bank a funkce banky státu. Jednotlivé funkce lze dále členit do řady podrobností, které je naplňují. Tyto podrobnosti se liší v jednotlivých zemích i v průběhu časového vývoje. Počátek vývoje centrálního bankovnictví a centrální banky v Československu se datuje od 1. dubna 1926, kdy zahájila činnost Národní banka československá. Až do této doby od vzniku samostatného československého státu vykonávalo některé funkce centrální banky ministerstvo financí (tzv. Bankovní úřad Ministerstva financi). Banka byla akciovou společností pověřenou emisí a spravováním československé měny. Nad její činností dozíral vládní komisař s jasně vymezenými kompetencemi, který také sledoval, jak banka dodrţuje zákony. Banka měla zakázanou úvěrovou činnost ve vztahu ke státu. Centrální banka emitovala peníze především prostřednictvím tzv. reeskontních úvěrů poskytovaných jednotlivým obchodním bankám. Banka prováděla poměrně úspěšnou měnovou politiku, snaţila se rovnéţ o obnovu zlaté směnitelnosti koruny, coţ se jí podařilo pouze částečně, na omezenou dobu, ve formě nastolení tzv. standardu zlaté devizy. Léta německé okupace 1939 aţ 1945 znamenala podřízení centrální banky, celé bankovní soustavy a ekonomiky vlivu okupantů. Po obnovení samostatné ČSR opětně působila Národní banka československá aţ do poloviny roku 1950. 16

V 50. letech u nás po vzoru SSSR došlo ke vzniku nové banky, Státní banky československé, která v sobě zahrnovala jak funkce centrální banky, tak i funkce příslušející bankám obchodním (které vykonávaly pobočky SBČS). Fungování této bankovní soustavy mělo specifika adekvátní soustavě centrálně plánovaného řízení ekonomiky. Ve 2. polovině 80. let se začala připravovat bankovní reforma. Tehdy jiţ bylo zřejmé, ţe je třeba znovu oddělit centrální bankovnictví od obchodního. Centrální banka měla být zaměřena především na provádění měnové politiky, stanovení základních pravidel pro provádění obchodní činnosti a dozor nad obchodními bankami. Po 1. lednu 1990 se v naší ekonomice začal budovat dvoustupňový bankovní systém typický pro země s tržní ekonomikou. V souvislosti s rozdělením československého státu byla rozdělena i centrální banka, Státní banka československá, a od 1. ledna 1993 působí v ČR jako centrální banka Česká národní banka (ČNB). ČNB vstoupila plynule do příslušné části práv a závazků Státní banky československé. V souladu s ústavní normou o dělení majetku České a Slovenské federativní republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku byl rozdělen také majetek, pohledávky, práva a závazky SBČS. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, stanoví, že: Česká národní banka je ústřední bankou České republiky, je právnickou osobou se sídlem v Praze, nezapisuje se do obchodního rejstříku; dále pak že působí jako správní úřad v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními zákony, v majetkoprávních vztazích při nakládání s vlastním majetkem má postavení podnikatele. Dle tohoto zákona je hlavním cílem ČNB zabezpečovat vnitřní a vnější stabilitu české měny. Za tímto účelem Česká národní banka:  určuje měnovou politiku;  vydává bankovky a mince;  řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank a pečuje o jejich plynulost a hospodárnost;

17

 vykonává dohled nad prováděním bankovních činností a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v České republice; některé aktivity s tím spojené provádí v součinnosti s ministerstvem financí;  provádí další činnosti podle zákona o České národní bance a podle dalších zákonů;  stanoví úrokové sazby, rámce, splatnosti a další podmínky obchodů;  můţe určit bankám maximální rozsah jimi poskytovaných úvěrů;  vede účty bank a přijímá jejich vklady;  určuje a vyhlašuje pravidla obezřetného podnikání bank a dalších osob na peněţním trhu, jakoţ i podmínky obchodování na tomto trhu;  můţe od obchodních bank nakupovat, popřípadě jim prodávat státní dluhopisy nebo jiné cenné papíry se státní zárukou;  můţe poţadovat, aby banky měly na účtech u ČNB povinné minimální rezervy;  můţe poskytnout obchodním bankám úvěr zajištěný státními dluhopisy, jinými cennými papíry se státní zárukou, příp. i jinými majetkovými hodnotami;  v zájmu zachování likvidity banky můţe Česká národní banka výjimečně poskytnout bance krátkodobý úvěr;  vede účty státního rozpočtu, státních fondů a státních finančních aktiv a pasiv, pokud ministerstvo financí nedohodne vedení těchto účtů s jinou bankou;  můţe na základě rozhodnutí bankovní rady poskytnout České republice krátkodobý úvěr nákupem státních pokladničních poukázek splatných do tří měsíců od jejich nákupu. Celkový stav těchto úvěrů nesmí překročit 5% příjmu státního rozpočtu v uplynulém roce;  dává do prodeje podle zvláštního zákona (zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech) státní dluhopisy a v dohodě s ministerstvem financí můţe z jeho pověření a za dohodnutou úplatu vykonávat i činnosti spojené se správou, splácením a převody státních dluhopisů, s výplatou úroků z těchto dluhopisů, popřípadě další poţadované činnosti;  vede registr cenných papírů emitovaných Českou republikou a splatných do jednoho roku;  k usměrnění peněţního trhu můţe kupovat a prodávat obchodovatelné cenné papíry;  můţe vydávat krátkodobé cenné papíry se splatností do šesti měsíců a obchodovat s nimi;  v devizové oblasti: vyhlašuje kurz české měny k cizím měnám, 18

stanoví cenu zlata v bankovních operacích České národní banky, má v úschově a spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizových prostředcích a disponuje s nimi, obchoduje se zlatem a ostatními devizovými hodnotami a provádí všechny druhy bankovních obchodů s tuzemskými a zahraničními bankami a platební styk se zahraničím, určuje podmínky pro usměrňování platební bilance České republiky a provádí řadu s tím souvisejících opatření,  předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny, peněţního oběhu, peněţního trhu, platebního styku a zákonných úprav týkajících se působnosti a postavení ústřední banky, bankovnictví a devizového hospodářství;  je povinna podávat Parlamentu České republiky nejméně dvakrát ročně zprávu o měnovém vývoji a o svém hospodaření a je povinna nejméně jednou za tři měsíce o měnovém vývoji informovat veřejnost. Hlavní organizační složky a řídící orgány CNB ČNB tvoří tyto hlavní složky:  ústředí se sídlem v Praze,  pobočky,  účelové organizační jednotky. Nejvyšším řídícim orgánem je Bankovní rada České národní banky, která určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních ČNB. Bankovní rada zejména (dle zákona o ČNB):  stanoví zásady činnosti a obchodů České národní banky,  schvaluje rozpočet České národní banky,  stanoví organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní banky,  stanoví druhy fondů banky, jejich výši a pouţití,  stanoví rozsah úvěrů státnímu rozpočtu,  uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní banky. 19

Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou:  guvernér České národní banky,  dva viceguvernéři České národní banky a  další čtyři vedoucí pracovníci České národní banky.

Všech sedm členů jmenuje a odvolává prezident republiky na dobu šesti let. Jednání rady předsedá guvernér, v jeho nepřítomnosti jím pověřený viceguvernér. Bankovní rada přijímá svá rozhodnutí prostou většinou hlasu. Bankovní rada je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér nebo jím pověřený předsedající viceguvernér a alespoň další tři její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Jménem ČNB jedná navenek guvernér. V době jeho nepřítomnosti ho zastupuje jím pověřený viceguvernér. ČNB je ve svých rozhodnutích nezávislá na pokynech vlády. Jednání rady se můţe zúčastnit s hlasem poradním pověřený člen vlády. ČNB zaujímá stanovisko k návrhům předkládaným k projednání vládě, které se dotýkají působnosti ČNB. Banka plní rovněţ poradní funkci vůči vládě v záleţitostech měnově politické povahy a bankovnictví. Guvernér ČNB je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním schůzí vlády9.

1.4. Obchodní banky: poslání a členění

Poslání obchodní banky: obchodní banka je podnik specializovaný na obchodování s penězi, resp. s peněžním kapitálem (s kapitálem v peněžní formě), a spolu s tím na další služby spojené s úschovou a pohybem peněz (peněžního kapitálu). Dle Směrnice ES z 12. prosince 1977 ě. 77/780/EHS o koordinaci zákonů, nařízení a právních předpisů vztahujících se ke zřizování a provozování obchodní činnosti úvěrových institucí (tzv. První Bankovní směrnice) je banka podnikatelský subjekt, který za účelem zisku přijímá vklady a jiné peněžní prostředky od veřejnosti a poskytuje úvěry na vlastní účet. Dle zákona o bankách č.21/1992 Sb. se bankami rozumějí právnické osoby se sídlem v ČR založené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry 9

Kolektiv autorů. Bankovnictví, skripta-Praha: Bankovní institut, a.s.,prosinec 2006, ISBN 978-80-7265-099-6

20

a které k výkonu této činnosti mají bankovní licenci. V dalším textu zákona jsou podrobně vyjmenovány činnosti, které banka můţe vykonávat. Dle našeho zákona o bankách rozhoduje o udělení povolení působit jako banka Česká národní banka. Činnost bank tedy podléhá nejen zvláštnímu zákonodárství, ale téţ dozoru centrální Blanky, příp. jiným k tomu určeným autoritám a jejich řídícím opatřením. Kromě toho je v zákoně výslovně uvedeno, ţe “bez povolení působit jako banka nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak”. Od hlavních činností obchodních bank na finančních trzích je odvozována definice obchodních bank, např. ţe jsou to:  finanční zprostředkovatelé přijímající vklady, ze kterých poskytují úvěry na vlastní účet a riziko;  podniky, které přijímají vklady a poskytují úvěry;  podniky, které se zabývají zprostředkováním platů a činností úvěrovou;  podniky, které výdělečně provozují úvěrový obchod a obchody s penězi a kapitálem;  zvláštní instituce, jejichţ hlavními operacemi jsou poskytování úvěrů, provádění peněţního zúčtování z příkazu klientů, emise úvěrových nástrojů oběhu, akumulace dočasně volných peněţních zdrojů;  MacMlLLANŮV slovník definuje banku jako „finančního zprostředkovatele, který přijímá peněţní fondy nejčastěji ve formě vkladů splatných na poţádání nebo po krátké výpovědi. Tyto vklady pak pouţívá při poskytování sluţby debetního salda...” atd., následuje výčet niţných bankovních obchodů a aktivit.

Častými hledisky členění obchodních bank jsou:  struktura bankovních produktů,  rozsah poskytovaných sluţeb,  vlastnictví, čili členění dle zakladatelů (zřizovatelů),  klientela neboli členění dle subjektů, jimţ jsou bankovní sluţby poskytovány. Uvedená hlediska nejsou vyčerpávající, kaţdé z nich je moţno dále podrobněji rozvést. V praxi je lze pro konkrétní charakteristiku jednotlivé obchodní banky pouţít současně, příp. je rozšířit či upřesnit.

21

Obsah bankovních sluţeb můţe být dán zvyklostmi a legislativní úpravou v dané zemi. V našem zákoně o bankách jsou tyto sluţby výslovně uvedeny s tím, které z nich jsou podmíněny zvláštními povolovacími předpisy. Analogicky tomu je i v jiných zemích. Např. ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska bylo Bankovním zákonem z roku 1979 stanoveno rozdělení „institucí přijímajících depozita" na dvě skupiny, a to na banky, které mohou nabízet úplný rozsah bankovních sluţeb, tzv. uznané banky, a mohou pouţívat název „banka”, a na instituce oprávněné přijímat vklady, tzv. licencování příjemci depozit, s rozdílnými pravomocemi, pokládané za druhořadé banky. Dle struktury bankovních služeb jsou obchodní banky členěny do skupiny univerzálních bank a specializovaných bank. V rámci obou skupin lze provést další členění, jednak podrobnější, jednak dle jiných hledisek. Univerzální banky poskytují širokou škálu financních sluţeb kterékoliv skupině klientů anebo vybrané klientele – např. přijímají depozita, poskytují úvěry, provádějí platební styk pro své klienty, poradenskou, obstaravatelskou, komisionářskou a další činnost ve finanční oblasti na základě příkazu klientů, jejich nebo svým jménem, na jejich nebo svůj účet atd. Konkrétní rozsah poskytovaných finančních sluţeb záleţí na tom, které činnosti jsou bance povoleny v licenci vydané Českou národní bankou a které jsou pak zapsány do obchodního rejstříku. Banky, které působí pod tlakem konkurence a snaţí se získat jakéhokoli klienta, jsou nicméně omezeny svou kapitálovou a provozní kapacitou. To do značné míry determinuje jejich zaměření na rozsah a počet druhů poskytovaných sluţeb, a tím i rozvrstvení klientů fyzických osob - občanů, právnických osob a fyzických osob - podnikatelů. I tyto skupiny klientů jsou dále rozlišovány dle objemu prováděných transakcí, bonity atd. – např. v klientele fyzických osob - občanů - jsou rozlišováni tzv. běžní klienti a prestižní klienti, jimiţ jsou zvláště movití, bohatí klienti a veřejně známé osobnosti (tzv. V.I.P. - z anglického very important person). Kritéria pro zařazení klienta do určité skupiny banky obvykle nezveřejňují. Přitom klientská orientace, resp. klientský přístup ve vztahu zejména k fyzickým osobám - občanům jsou v současné době významným trendem univerzálního bankovnictví.

22

Rovněţ v podnikové klientele jsou rozlišovány podniky podle velikosti jmění, příp. i jeho struktury, podle bonity (solventnosti), podle dlouhodobosti vztahů s bankou, příp. podle jiných bankou vybraných hledisek. Specializované banky se zaměřují: na vybrané druhy služeb (investiční banky, hypoteční, záruční, spořitelní), na klientelu z vybraných odvětví a oborů hospodářské činnosti (zemědělství, těţký průmysl, zahraniční obchod, drobné podnikání aj.). Důvodem specializace můţe být zejména:  mimořádná náročnost poskytovaných sluţeb na odbornou kvalifikaci pracovníků, na znalosti zvláštností ekonomiky odvětví, resp. oboru, jeho vývoje a potřeb, na specializovaná provozní zařízení, na objem kapitálu banky a způsoby jeho soustředění atd.;  podmíněnost zvláštním povolením nadřízené instituce, pověřením k výkonu určitých pravomocí a odpovědností. Účel specializace předurčuje klienty/skupiny klientů, kteří pouţívají jejich sluţby. I tito klienti mohou být v bankách rozlišováni a segmentováni obdobné jako u bank univerzálních10.

1.5. Úvěrové aktivní a pasivní obchody bank

Moderní banka, jejíţ nejdůleţitější hospodářskou funkcí je zprostředkování koupě a prodeje kapitálu, se rozvinula v 19. století s narustající industrializací, kdyţ vzrostla potřeba bankovní organizace úvěrových obchodů. Bankovní úvěry byly jedním z předpokladů moderní průmyslové výroby, která umoţnila silný hospodářský rozmach 19. a 20. století. Úloha banky: banky vystupují jako zprostředkující článek mezi subjekty poskytujícími volné peníze a subjekty přijímajícími tyto peníze, přičemţ okruh obou skupin je neomezený. Pro obě skupiny je zprostředkování výhodné. Subjekt poskytující své volné peněžní prostředky můţe kdykoli uloţit u banky na kratší nebo na delší období libovolně velké obnosy a ty pak stáhnout zpět. Tyto investice u banky jsou zpravidla bezpečnější neţ přímá půjčka průmyslovému podniku, protoţe banka 10

Kolektiv autorů. Bankovnictví, skripta-Praha: Bankovní institut, a.s.,prosinec 2006, ISBN 978-80-7265-099-6

23

disponuje velkými hospodářskými zkušenostmi a diverzifikuje moţná rizika. Na druhé straně mnohý dluţník si raději půjčí od „neosobní banky" neţ od soukromého vlastníka volných peněţních zdrojů. Banka se můţe přizpůsobit poţadavkům ţadatele o úvěr, můţe peníze, které se u ní nashromáţdí, poskytnout podle potřeby v malých nebo velkých částkách. Jako zprostředkovatel úvěru a kapitálu plní banka i vyrovnávací funkci, která spočívá v tom, ţe přitahuje dočasně volné peněţní prostředky a pouţívá je k přeměně na činný (fungující, produktivní apod.) kapitál. Přitom můţe jít jak o časové, tak i o geografické vyrovnání. Existují oblasti s přebytkem kapitálu a oblasti s nedostatkem kapitálu. Časové vyrovnání probíhá především u odvětví se sezónními výkyvy11.

1.5.1.

Úroky, úroková míra (sazba)

Věřitel má právo poţadovat jako odškodnění za půjčené peníze úrok jako cenu za „prodané" volné peněţní prostředky. V případě vkladu se stává klient věřitelem poskytujícím bance úvěr, za který obdrţí od banky odškodnění - úrok z vkladu; banka je v tomto případě dluţníkem. V případě úvěru poskytovaného bankou se role obracejí - klient se stává dluţníkem a banka věřitelem, a tudíţ banka obdrţí od klienta odškodnění za poskytnuté úvěrové prostředky úrok z úvěru, cenu za „prodej” a „koupi“ peněz. Z hlediska banky hovoříme u úroků z vkladů o tzv. úrocích: pasivních - úroky vyplývající z pasivních obchodů, nákladových - náklady vynaloţené bankou na získání peněz nebo vyplacených. Naopak úroky z poskytnutých úvěrů označujeme jako úroky: aktivní - úroky z úvěrových obchodů, výnosové - výnosy získané z poskytnutých úvěrových prostředků nebo přijaté. Aby byla činnost finančního zprostředkovatele pro banky ekonomicky přínosná, musejí banky získávat peněţní zdroje levněji, neţ je půjčují. To je důvod, proč jsou úroky z vkladů vždy 11

Kolektiv autorů. Bankovnictví, skripta-Praha: Bankovní institut, a.s.,prosinec 2006, ISBN 978-80-7265-099-6

24

nižší než úroky z úvěrů. Poskytuje-li banka úvěry, musí dbát na to, aby se jí takto investované cizí peníze zhodnotily, tj. aby se vrátily v plné výši a přibyl k nim úrok z poskytnutého úvěru, který musí pokrýt minimálně náklady na získání těchto peněz a náklady spojené s provozem banky; kromě toho je navíc očekáván přínos k zisku. Značnou část zisku obchodní banky tvoří rozdíl mezi přijatými úroky a vyplacenými úroky – např. vkladatel dostává za svoje vloţené prostředky (např. na běţném učtu) 1% úroku, a současně dluţník platí za poskytnutý úvěr úrok ve výši 10%. Tento rozdíl se nazývá úroková marţe (marge = rozdíl, rozpětí). Úroková marže neznamená čistý zisk banky. Banka musí totiţ napřed pokrýt své náklady:  správu banky a její provoz,  mzdové náklady,  příspěvky na sociální potřeby personálu,  obchodní a kancelářské náklady,  daně,  odvody aj. Úroková marže je hlavním zdrojem hrubého zisku většiny bank. Banky jsou tedy zainteresovány v první řadě na úrokové marţi. Proto se také hovoří o obchodech na základě úrokového rozdílu. Peníze, které banky získají v rámci pasivních obchodů - přijetím vkladů od nebankovních klientů, tvoří základ prostředků pro poskytování úvěrů: slouţí jako hlavní zdroj. Tyto peníze se rovněţ označují jako primární zdroje. Banky provozuji aktivní a pasivní obchody i vzájemně mezi sebou, tj. mohou činit dočasně volné prostředky, které nemohou efektivně umístit u svých nebankovních klientů, a investují je formou zapůjčení peněz jiné bance, která naopak hledá prostředky na financování efektivních úvěrů. Pokud si banky půjčují peníze mezi sebou, hovoříme o mezibankovním obchodě nebo obchodech na mezibankovním trhu. Zdroje získané z mezibankovních obchodů jsou označovány jako sekundární zdroje. V obchodě s penězi zaujímá důleţité místo cena peněz, úrok. Vypůjčovatel, obchodní banka, (dluţník) „nakupuje” dluh, a proto cena tohoto nákupu, úrok, je pro něho nákladem výpůjčky. Naproti tomu pro prodávajícího, půjčovatele (věřitele) je obdrţená cena za poskytnutou

25

půjčku, úvěr. výnosem. Z kvantitativního hlediska se úrok jeví jako rozdíl mezi vypůjčenou a vrácenou částkou peněţ. Měřítkem pro stanovení výše úrokové částky je úroková míra. V praxi se pouţívá častěji termín úroková sazba ve vztahu k jednotlivým úvěrovým transakcím. Úroková míra vyjadřuje podíl úroku na zapůjčené částce, resp. poměr úroku k velikosti zapůjčené peněžní sumy, nejčastěji v procentech za jeden rok (označení p.a., tj. per annum). V tržní ekonomice je úroková veličina nižší než míra zisku a vyšší než nula. V tomto rozmezí závisí velikost úrokové míry a úroku na mnoha činitelích. Názory na jejich vliv na úroveň úroku a úrokové míry se mnohdy liší, například: úrok je odměna a za to, ţe spořitel se vzdává likvidity na určitý čas, je to cena za jeho abstinenci, za to, ţe se zříká spotřeby; jindy je úrok cenou za vyrovnání investic a úspor apod. Úrokové míry a sazby jsou v praxi pozorně sledované ekonomické veličiny. Působí na rozhodování ekonomických subjektů o pouţití jejich důchodů, zda a v jakém rozsahu spořit či investovat. Avšak ekonomické subjekty se ve svém rozhodnutí neřídí jen jmenovitou či nominální mírou úroku, tj. úrokovou mírou vyjádřenou v procentech. Při svém rozhodování přihlíţejí také ke změnám cenové hladiny, resp. ke změnám kupní síly dočasně uvolněné peněţní částky, kterou spoří, resp. půjčky (úvěru). Uvaţují s reálnou úrokovou mírou, v níţ zohledňují míru inflace. Reálná úroková míra odráží náklady a výnosy půjček, dluhů a úvěrů přesněji než nominální. Významný peněţní teoretik, americký ekonom Irving Fisher (1867-1947), formuloval závislost nominální a reálné úrokové míry takto: nominální úroková míra in se rovná reálné úrokové míře ir plus očekávané míře inflace pe , čili:

in= ir + pe

,

což lze upravit na : ir = in – pe .

Z tohoto pak vyvodíme, ţe reálná úroková míra je nominální úroková míra po odečtení míry očekávané inflace. K témuţ závěru lze dospět i běţnou logickou úvahou. 26

Kromě korekce o očekávanou nebo jiţ běţnou či minulou míru inflace je třeba korigovat nominální úrokovou míru o vliv zdanění úrokového výnosu. Různé nominální úrokové sazby se pouţívají podle trhu, na kterém se peníze půjčují, a podle podmínek, za kterých se půjčují.

Tabulka č.1 : Hlavní faktory ovlivňující bankovní úrokové sazby12

FAKTOR • Riziko klienta

POPIS Jestliţe si vypůjčí rizikový klient, musí zaplatit za úvěr větší úrok. Vyšší úrok je v tomto případě kompenzací za moţné riziko. Banky si vytvářejí různé interní systémy pro hodnocení klientů (ratingové) a v návaznosti na ně odstupňovávají i výši úrokových sazeb, při níţ jsou ochotné úvěr poskytnout. Banka stanoví vyšší úrokovou sazbu u úvěru pro klienta vysoce rizikového neţ pro klienta s malým rizikem.

• Lhůta splatnosti

Lhůta splatnosti úvěru nebo aktiva rovněţ ovlivní stanovení

jeho

úrokové

sazby.

Obecně

platí,

ţe

dlouhodobější aktiva přinesou větší výnos neţ podobná krátkodobá aktiva, ale není to vţdy pravidlem.

12

Kolektiv autorů. Bankovnictví, skripta-Praha: Bankovní institut, a.s.,prosinec 2006, ISBN 978-80-7265-099-6

27

• Různé druhy finančních Pro různé druhy finančních transakcí jsou stanoveny různé

transakcí

úrokové sazby. Částečně proto, ţe různými druhy transakcí se zabývají různí půjčovatelé nebo investoři. Například bankovní depozita a úvěry jsou pouţívány jednotlivci a podniky, zatímco vládní a jiné cenné papíry pouţívají zejména institucionální investoři.

Soutěžení o depozita mezi Klient si můţe vybrat mezi různými moţnostmi bankami

investování svých volných prostředků, např. formou vkladů

a nebankovními finančními u bank, zakoupením podílů u investičních fondů či nákupem institucemi

cenných papírů. Nebankovní finanční instituce se obvykle snaţí zaplatit mírně vyšší úrokovou sazbu, neţ mají bankovní depozita. Pro klienta to však znamená řádně zvaţovat i rizika svých investic, protoţe vklady u bank jsou mnohdy méně riskantní, coţ můţe být v neposlední řadě ovlivněno i pojištěním vkladů u bank.

• Soutěženi o depozita mezi Banky mezi sebou o depozita soutěţí, protoţe bankami

primární depozita pro banky představují nejlevnějši formu refinancování a banky se snaţí nabídnout vyšší sazbu, aby depozita přitáhly, coţ však na druhé straně můţe zvyšovat sazby u úvěrů. V případě přebytku zdrojů (úspor) však konkurence můţe způsobit pokles úrokových sazeb u poskytovaných úvěrů.

Zdroj : Kolektiv autorů. Bankovnictví, skripta-Praha: Bankovní institut, a.s.,prosinec 2006, ISBN 978-80-7265099-6

28

1.5.2.

Popsání vybraných produktů bank, které budeme používat

v analýze a porovnání

Úvěr je přenechání peněţního kapitálu formou zapůjčení, tj. přenechání hospodářského práva disponovat s těmito penězi, proti závazku příjemce později vrátit zapůjčený kapitál a odškodnit subjekt poskytující úvěr zaplacením úroku. Formou úvěru se volné peněţní prostředky, které by jinak leţely ladem, dávají k dispozici podnikům produkujícím zboţí a sluţby. Úvěr podporuje hospodářskou produktivitu a i zajišťuje a umoţňuje nepřetrţitou výrobu zboţí a širokou dělbu práce ve výrobním procesu.

Bankovní úvěr je časově omezené, úplatné přenechání peněz obchodní bankou jejím klientům k volnému nebo smluvně vázanému použití.

Zpravidla se úvěry člení dle následujících hledisek:

doba splatnosti (časové hledisko) -

krátkodobý (do 1 roku).

-

střednědobý (od 1 do 4 let),

-

dlouhodobý (nad 4 roky);

zajištění úvěru: -

nekrytý (tj. bianko nebo téţ blanko úvěr),

-

krytý, který lze podle druhu zajištění dále dělit na úvěr krytý: *

osobním zajištěním (ručení, směnečné zajištění apod.),

*

reálným zajištěním (zástava věci movitých nebo nemovitých atd.).;

poskytovatel úvěru: -

úvěr poskytnutý bankou obchodní nebo centrální,

-

konsorciální úvěr (na jeho poskytnutí se podílí konsorcium bank),

-

veřejný úvěr (např. státní, kdy stát poskytuje bance úvěrový zdroj atp.).; 29

účel: -

spotřební úvěr,

-

provozní úvěr (např. na oběţné prostředky),

-

sezónní úvěr,

-

investiční úvěr,

-

překlenovací úvěr (např. na přechodný nedostatek zdrojů),

-

úvěr na privatizaci,

-

hypoteční úvěr,

-

importní úvěr,

-

exportní úvěr;

metoda úvěrování: -

na základě stavu objektu/objemu úvěru - tj. jednorázové poskytnutí,

-

kontokorentní - tj. variabilní čerpání,

-

revolvingový - tj. poskytnutí v dílčích částkách, opakovaně;

měna: -

v domácí měně,

-

v cizí měně (cizoměnový);

odvětví, kde působí příjemce úvěru: -

průmysl,

-

zemědělství,

-

stavebnictví,

-

vnitřní obchod,

-

zahraniční obchod atd. (s příp. dalším podrobnějším členěním);

právní postavení příjemce úvěru: -

soukromá fyzická osoba a domácnost,

-

podnikatelský subjekt (právnické a fyzické osoby), 30

-

veřejné instituce (s dalším podrobnějším členěním).

Vklady na viděnou nabízejí všechny banky - jde o základní sluţbu v oblasti depozitní politiky. Vklady na viděnou jsou vklady na podnikových či soukromých běţných účtech, s nimiţ můţe klient disponovat bez časového prodlení. Tyto vklady jsou označovány jako vklady na viděnou (na poţádání, a vista, at sight, on demand) proto, ţe je lze vybírat přímo v hotovosti nebo bezhotovostně (prostřednictvím šeku, platební karty, příkazu k úhradě atp.) převádět bez předchozí výpovědi; neexistují ţádné lhůty pro výběr vloţených prostředků nebo manipulaci s nimi. Proto jsou vklady na viděnou úročeny niţší úrokovou sazbou, eventuálně v některých zemích nejsou úročeny vůbec. Úročení vkladů na viděnou bývá závislé na výši průměrného zůstatku na účtu.

Termínovaný (termínový) vklad klient ukládá u banky na pevně stanovenou dobu a sjednanou úrokovou sazbu (buď s moţností výpovědní lhůty, nebo bez ní).

Bankovní praxe rozeznává 2 základní druhy termínovaných vkladů na pevně stanovenou dobu: •

bez moţnosti předčasné výpovědi klienta,

•

s moţností předčasné výpovědi vkladu klientem.

Termínované vklady se zpravidla úročí proměnlivě v závislosti na výši vkladu a v závislosti na době úloţky. Přitom platí, ţe čím delší je doba, na kterou jsou peněţní prostředky ukládány, a jistina vkladu dosahuje určité výše, která je rovněţ odstupňována, tím vyšší je úroková sazba z vkladu.

31

Význam termínovaného vkladu lze charakterizovat z několika hledisek; termínované vklady totiž:



představují důleţitou obchodní aktivitu bank; jsou vítanou sluţbou klientele (především středním a velkým deponentům);



jsou téţ středně- či dlouhodobějším zdrojem pro financování aktivních bankovních obchodů (především úvěrů);

 z hlediska likvidity banky představují relativně bezpečnou kalkulační základnu, zvláště v případě, ţe převaţují vklady bez moţnosti předčasné výpovědi. Pro kaţdý vklad otevírá banka zvláštní účet a sjednává s klientem: -

výši termínovaného vkladu,

-

dobu splatnosti, resp. výpovědní lhůtu,

-

úrokovou sazbu.

Při předčasném vypovězení vkladu se jako sankce obvykle pouţívá sníţené úročení vkladu13.

13

Kolektiv autorů. Bankovnictví, skripta-Praha: Bankovní institut, a.s.,prosinec 2006, ISBN 978-80-7265-099-6

32

2. Porovnání vybraných bank na trhu ČR

2.1. Struktura bankovního sektoru České republiky k 31. prosinci 2010

Bankovní sektor České republiky byl k 31. prosinci 2010 tvořen 41 bankami a pobočkami zahraničních bank. V průběhu roku 2010 začala nově působit Fio banka, a. s. a byla zaregistrovaná pobočka zahraniční banky ZUNO BANK AG, organizační sloţka. Ţádná banka ani pobočka v tomto období svou činnost neukončila. Struktura bankovního sektoru ČR je dlouhodobě stabilizovaná. Tvořilo ji 17 bank (čtyři velké, čtyři střední, devět malých bank), pět stavebních spořitelen a 19 poboček zahraničních bank. Rovněţ zastoupení bank v těchto pěti základních skupinách se v roce 2010 zásadně nezměnilo. Rozhodující část tuzemského bankovního sektoru i nadále tvoří skupina čtyř velkých bank, jejichţ podíl na aktivech celého bankovního sektoru v roce 2010 činil téměř 58 %. Český bankovní trh je od vstupu do EU součástí jednotného finančního trhu EU a otevřel se téţ dalším subjektům, které na něm mohou podnikat a vyuţívat svobodu volného pohybu sluţeb v důsledku jednotné licence. Bankovní sluţby bylo připraveno na tomto základě poskytovat ke konci roku 2010 rovněţ 295 bank z členských zemí EU, které tuto svou činnost prostřednictvím jejich národního regulátora oznámily České národní bance. Bankovní sluţby mohou nabízet bez zaloţení pobočky na území ČR podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES. V rámci notifikace je ČNB oznámen podrobný okruh činností, banky obdobně jako v jiných zemích EU nemají v dané oblasti vykazovací povinnost a jejich působení v tuzemském bankovním sektoru nespadá pod výkon dohledu a regulace ČNB. Šest bank, jejichţ sídlo je v ČR, působí v zemích EU na principu jednotné licence bez zaloţení pobočky (tj. nejedná se o trvalou hospodářskou činnost). Banky se přitom orientují zejména na území Slovenska, kde jsou notifikovány Komerční banka, GE Money Bank a PPF banka. LBBW Bank je takto činná v Řecku, Česká exportní banka ve Francii. Činnosti v zahraničí nejsou pro tyto banky významné. Nově se v roce 2010 přidala Česká spořitelna, která je

33

notifikována v Rakousku. Zahraniční pobočku ke konci roku 2010 měla na Slovensku J&T Banka a nově Fio banka. Vlastnická struktura bankovního sektoru: bankovní sektor ČR má stabilizovanou vlastnickou strukturu. Dlouhodobě převaţuje zahraniční kapitál s přímým podílem na základním kapitálu. Na konci roku 2010 byl jeho podíl 79,2 % (tj. přímý akcionář vlastnící akcie na první úrovni, ne zprostředkovaně přes další subjekty). Zahraniční kapitál převaţuje ve 14 bankách, v devíti z nich byl zastoupen výlučně. Naopak akcionáři českého původu měli převahu v osmi bankách, v šesti bankách byl kapitál pouze českého původu (Hypoteční banka, Fio banka, J&T Banka, Modrá pyramida stavební spořitelna a dvě státní banky se zvláštním určením především na podporu exportu a podnikání – Českomoravská záruční a rozvojová banka a Česká exportní banka). Bilanční aktiva bankovního sektoru byla na konci roku 2010 z 96,9 % pod přímou a nepřímou kontrolou zahraničních vlastníků. Převaţují vlastníci ze zemí EU, jejichţ podíl na zahraničním kapitálu bankovního sektoru na konci roku 2010 činil 93,3 %. Všichni vlastníci bank „velké čtyřky“ jsou původem ze zemí EU. Akcionáři z ostatních teritorií mají zastoupení minoritní. Z hlediska příslušnosti k jednotlivým zemím EU zůstává struktura vlastníků i nadále diverzifikovaná. Bilanční aktiva bankovního sektoru se v průběhu roku 2010 zvýšila o 97,7 mld. Kč (2,4 %) na 4 192,3 mld. Kč k 31. 12. 2010. Vyšší tempo růstu aktiv ve srovnání s rokem 2009 odpovídá obnovenému růstu domácí ekonomiky. Na růstu bilanční sumy se ze 72 % podílela skupina velkých bank, jejichţ aktiva se zvýšila o 3,0 % (o 70,0 mld. Kč). Na tomto zvýšení participovaly všechny banky tzv. „velké čtyřky“. Více neţ průměr za bankovní sektor navýšily svá aktiva ještě skupiny malých bank a stavební spořitelny o 19,5 % (43,5 mld. Kč), resp. 2,9 % (13,1 mld. Kč). Pouze skupina středních bank a poboček zahraničních bank zaznamenala pokles bilanční sumy o 8,5 mld. Kč (méně o 1,5 %), resp. 18,3 mld. Kč (3,7 %). V důsledku vyšších temp růstu aktiv ve skupině velkých bank došlo ke zvýšení jejich podílu na aktivech bankovního sektoru o 0,3 procentního bodu na 58,0 % ke konci roku 2010. Míra koncentrace bankovního sektoru měřená podle Herfindahlova indexu se zvýšila na 0,104, opačný vývoj zaznamenala u vkladů klientům (0,115) a klientských pohledávek (0,091). Koncentrace tuzemského bankovního sektoru měřená podílem skupiny tří, pěti nebo deseti největších subjektů na trhu se v roce 2010 ve srovnání s předchozím rokem mírně sníţila u celkových bilančních aktiv, 34

klientských pohledávek a vkladů i u ukazatele zisku. Největší koncentrace je jiţ tradičně u čistého zisku. Tři největší banky vyprodukovaly více neţ 66 % celkového čistého zisku tuzemského bankovního sektoru. Úvěrová angaţovanost bankovního sektoru se v roce 2010 začala opět zvyšovat. Úvěry a jiné pohledávky, které se meziročně zvýšily o 3,5 %, zaujímají dlouhodobě největší podíl ve struktuře bilančních aktiv. Do růstu aktiv sektoru se promítly hlavně klientské pohledávky tvořící více neţ polovinu celkových bilančních aktiv, tyto pohledávky se zvýšily o 3,0 %. Pohledávky vůči úvěrovým institucím se zvýšily o 10,2 %. Naopak meziroční zvýšení angaţovanosti bank vůči České národní bance činilo 2,9 %14.

2.2. Výsledky hospodaření České národní banky v roce 2010 Hlavním úkolem České národní banky je zajišťování cenové stability. Této prioritě je plně podřízeno provádění měnové politiky, a to bez ohledu na výši dosaţených nákladů a výnosů. Měnové operace ČNB se promítají do účetního hospodářského výsledku, který proto i přes snahu centrální banky o hospodárnost není a nemůţe být indikátorem vypovídajícím o skutečné kvalitě hospodaření. V roce 2010 hospodařila ČNB se ztrátou plynoucí především z kurzových rozdílů generovaných v důsledku posílení domácí měny. Po letech 2008 a 2009, kdy bylo dosaţeno zisku, došlo kvůli ztrátě roku 2010 k prohloubení celkové kumulované ztráty, která po započtení výsledku roku 2010 činí 162 mld. Kč. Centrální banka pokračovala i v roce 2010 v úsilí o hospodárné vynakládání finančních prostředků ve všech oblastech své činnosti. Důkazem toho je dlouhodobá stabilní úroveň provozních nákladů ČNB. Hospodářský výsledek ČNB za rok 2010 skončil ztrátou ve výši 9 734 mil. Kč. Rozhodujícím faktorem, který dlouhodobě zásadním způsobem ovlivňuje hospodářský výsledek banky, jsou kurzové rozdíly plynoucí z oceňování cizoměnových aktiv a pasiv, které jsou součástí bilance ČNB. Celková výše kurzových rozdílů dosáhla úrovně předchozího roku, avšak v roce 2009 se podařilo kurzovou ztrátu zcela eliminovat výnosy ze správy devizových rezerv. Tato situace se v roce 2010 jiţ neopakovala, mimo jiné proto, ţe rok 2009 byl z 14

[cit. 2012 – 3 - 10] Zpráva ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem, 2010, dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-version&cnbfolder=%2Fcs%2Fdohled_financni_trh%2Fvykon_dohledu%2F&cnb-search-action-block=search&cnb-searchquery=Zprava+o+vykonu+dohledu+

35

hlediska výše vykázaných výnosů zcela mimořadný a v daném období neopakovatelný. V první polovině roku 2010 přistoupila ČNB k uvolnění měnové politiky a sníţila svoji klíčovou dvoutýdenní repo sazbu, kterou uročí nadbytečnou likviditu komerčních bank. Tato úprava se tedy promítla i do sníţení nákladů banky na provádění měnové politiky. Při realizaci měnové politiky vykázala ČNB záporné saldo nákladů a výnosů ve výši 3 468 mil. Kč, coţ bylo meziroční sníţení o 43 %. Důvodem byl pokles úrokových sazeb. U svého hlavního měnového nástroje, který má podobu repo operací prováděných formou tendrů, vyuţívala ČNB nadále základní limitní úrokovou sazbu - dvoutýdenní repo sazbu. K úpravě její výše přistoupila ČNB 7. května 2010, přičemţ repo sazbu sníţila o čtvrt procentního bodu na historicky nejniţší hodnotu 0,75 % p.a. Na této úrovni byla sazba ponechána i ve zbývající části roku. Obdobné sníţení bylo realizováno u lombardní sazby, která byla nově stanovena na 1,75 % p.a. Diskontní sazba byla ponechána na hodnotě 0,25 % p.a. Volná likvidita, kterou ČNB odčerpávala prostřednictvím repo operací, se meziročně mírně zvýšila, a to o 4 %. V průměru bylo tímto hlavním měnovým nástrojem sterilizováno 362 mld. Kč. Pokles sterilizačních nákladů byl v posledních dvou letech ovlivňován především sniţováním úrokových sazeb s tím, ţe k výraznější korekci výše úrokových sazeb došlo v průběhu roku 2009, kdy sterilizační náklady meziročně poklesly cca o 8 mld. Kč. V roce 2010 se vzhledem ke stabilizaci úrokových sazeb jiţ tak výrazné meziroční sníţení nákladů neopakovalo. V oblasti provádění měnové politiky eviduje ČNB i náklady z titulu úročení povinných minimálních rezerv bank na účtech centrální banky. Předepsaný objem PMR stanovený na 2 % ze základny určené pro jejich výpočet (tj. z objemu primárních závazků dané banky, jejichţ splatnost nepřevyšuje dva roky) se dlouhodobě nemění. V průběhu roku 2010 vyplatila ČNB obchodním bankám úroky v celkové výši 426 mil. Kč, coţ znamenalo meziroční sníţení o 351 mil. Kč, ovlivněné poklesem dvoutýdenní repo sazby, kterou centrální banka úročí povinné minimální rezervy bank. Devizové rezervy představují nejvýznamnější čast aktiv ČNB. Jsou tvořeny dluhopisy, pokladničními poukázkami, repo operacemi, akciemi, zlatem a v malé míře dalšími instrumenty. Devizové rezervy jsou investovány v souladu se zásadami politiky ČNB uplatňovanými při správě devizových rezerv a v závislosti na investičních přileţitostech a vývoji na finančních trzích. V roce 2010 pokračovala ČNB v realizaci řady opatření s cílem sníţit finanční rizika spojená se správou devizových rezerv, a to zejména v souvislosti s 36

turbulencemi na trzích s vládními dluhopisy fiskálně slabších členů eurozóny. Závaţnost těchto událostí si vyţádala systémové změny pravidel řízení kreditního rizika při správě devizových rezerv. Ke konci roku 2010 činil objem devizových rezerv 31 980 mil. EUR, coţ představuje meziroční nárůst o 3 100 mil. EUR. Ke změně objemu devizových rezerv přispívaly externí toky do portfolií, které plynuly především z devizových obchodů s klienty ČNB (jednalo se především o operace spojené s evropskými fondy; významný vliv měl i jednorázový vklad MF ČR, jenţ pocházel z výnosu z emise eurobondu), dále vlastní výnos portfolií, kurzové pohyby rezervních měn a odprodej části výnosů devizových rezerv. Současná velikost devizových rezerv se pohybuje nad úrovní plynoucí z potřeb měnové politiky. ČNB se proto v minulosti rozhodla jejich objem dále nezvyšovat a tím zmírnit riziko spojené s otevřenou devizovou pozicí (devizové rezervy denominované v cizích měnách dlouhodobě tvoří téměř 90 % aktiv banky; pasiva jsou naopak denominována převáţně v českých korunach). Odprodej výnosů je prováděn postupně a v malých objemech, aby vliv na kurz domácí měny byl minimální. Měnová alokace devizových rezerv se v průběhu roku 2010 změnila. V prostředí prohlubující se krize vládních dluhů byla část portfolia EUR převedena do nově zaloţených portfolií v měnách CAD a SEK s cílem dosáhnout vyšší míry diversifikace celkových rezerv. Pokračující dlouhodobý program odprodejů USD se projevil mírným sníţením podílu portfolia USD ve prospěch portfolia EUR. V roce 2010 zatíţily kurzové rozdíly hospodaření banky ztrátou v souhrnné výši 17 056 mil. Kč. Z hlediska dosaţeného objemu byla vykázaná ztráta nepatrně niţší, neţ tomu bylo v roce předchozím. I přes úpravu měnové alokace devizových rezerv (v průběhu května a června banka vytvořila nová portfolia denominovaná v kanadských dolarech a švédských korunach) je pro ČNB stěţejní vývoj kurzu koruny vůči euru a dolaru. V těchto měnách je totiţ alokována rozhodující část devizových rezerv ČNB. Domácí měna vzhledem k euru meziročně posílila z hodnoty 26,465 Kč na 25,060 Kč. K dolaru naopak oslabila z 18,368 Kč na 18,751 Kč. Volatilita kurzů obou hlavních rezervních měn (EUR a USD) vůči domácí měně byla v průběhu roku 2010 poměrně vysoká, neboť se do ní promítala rozhodnutí zahraničních investorů, která se mění v závislosti na rizicích v USA a v Evropě. Především vůči dolaru lze vypozorovat řadu významných výkyvů. Připomenout je moţno výrazné oslabení koruny, k němuţ došlo v průběhu druhého čtvrtletí v důsledku vývoje kurzu dolaru oproti ostatním světovým měnám, kdy dolar v reakci na rizika vývoje v některých evropských zemích a pozitivního očekávání hospodářského růstu v USA posiloval. Vůči euru jevila koruna v průběhu roku tendenci pozvolného posilování, jehoţ rozsah byl tlumen kratšími obdobími korekce. 37

Česká národní banka vykázala za rok 2010 ztrátu v celkové výši 9 734 mil. Kč. Vzhledem k velikosti podílu hlavních rezervních měn ve struktuře devizových rezerv a současně k tomu, že domácí měna meziročně posílila vůči euru silněji, než o kolik oslabila vůči dolaru, byly evidovány kurzové ztráty v objemu 17 056 mil. Kč. Bez vlivu kurzových rozdílů by byl hospodařský výsledek ČNB vykázán jako zisk, a to ve výši 7322 mil. Kč.15 Tabulka č. 2 - Náklady a výnosy ČNB v roce 201016

Údaje uvedeny v mil. Kč

náklady

výnosy

saldo

meziroční změna

oblast měnová

60 631

53 119

-7 512

-28 190

�provádění měnové politiky

3 490

22

-3 468

2 619

�správa devizových rezerv

21 692

34 158

12 466

-31 335

�kurzové rozdíly

30 033

12 977

-17 056

500

469

1 005

536

154

4 947

4 957

10

-128

414

139

-275

-9

63119

53 385

-9 734

-28 188

�klientské operace �ostatní operace oblast emise a správy peněz Celkem

Zdroj : [cit. 2012 – 3 - 10] Roční zprava o vysledku hospodaření České národní banky za rok 2010, dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/rocni_zpravy.html

15

[cit. 2012 – 3 - 10] Roční zprava o vysledku hospodaření České národní banky za rok 2010, dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/rocni_zpravy.html 16 [cit. 2012 – 3 - 10] Roční zprava o vysledku hospodaření České národní banky za rok 2010, dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/rocni_zpravy.html

38

2.3. Porovnání nasledujících bank: ČSOB, Raiffeisenbank a GE Money Bank

2.3.1. Historie a profil vybraných bank

Historie ČSOB: Československá obchodní banka, a. s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla zaloţena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1. lednu 2008.

Obchodní profil ČSOB: v retailovém bankovnictví v ČR společnost působí pod dvěma základními obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna. Poskytuje své sluţby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům a korporátním a institucionálním klientům. Klienti jsou obsluhováni prostřednictvím poboček ČSOB, Finančních center Poštovní spořitelny a obchodních míst České pošty. ČSOB nabízí současně se svými produkty a sluţbami i ucelenou nabídku produktů a sluţeb celé skupiny ČSOB. Sluţby pod značkou ČSOB i Poštovní spořitelna jsou dále poskytovány prostřednictvím distribučních kanálů v rámci skupiny ČSOB a různých distribučních kanálů přímého bankovnictví.

Pobočková síť ČSOB nabízí současně se svými produkty a sluţbami i produkty a sluţby celé Skupiny ČSOB. Ucelená nabídka sluţeb tak kromě bankovních sluţeb zahrnuje i pojistné a 39

penzijní produkty (ČSOB Pojišťovna a penzijní fond Stabilita), financování bydlení (Hypoteční banka a Českomoravská stavební spořitelna), kolektivní investování a správu majetku (investiční fondy ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnosti) a poskytování dalších specializovaných sluţeb (ČSOB Leasing a ČSOB Factoring). Sluţby spojené s obchodováním na finančních trzích poskytuje Patria, sesterská společnost ČSOB17.

Historie Raiffeisenbank: Raiffeisenbank a. s. působí na českém trhu od roku 1993, ovšem samotné jméno Raiffeisen má ve světě uţ více neţ 140 letou tradici a pyšní se mnoha úspěchy. Podporuje navíc také řadu prospěšných aktivit na nebankovním poli. Raiffeisenbank a.s. (RBCZ) poskytuje od roku 1993 v České republice široké spektrum bankovních sluţeb soukromé i podnikové klientele. V roce 2006 zahájila spojování s eBankou, integrační proces obě banky dokončily v létě roku 2008. Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více neţ 120 poboček a klientských center, poskytuje rovněţ sluţby specializovaných hypotečních center, osobních a firemních poradců. V roce 2011 navýšila Raiffeisenbank zisk o 22% na 2,22 miliardy korun, výrazně rovněţ posílila svůj kapitál. S celkovými aktivy přes 200 miliard se Raiffeisenbank řadí mezi pět největších bank v ČR. Majoritním akcionářem je s 51 procenty rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank International AG (RBI), která vznikla v říjnu 2010 spojením Raiffeisen International a části RZB. Dalšími akcionáři banky jsou Raiffeisen Zentralbank AG s 24 procenty a RB PragBeteiligungs GmbH, která drţí 25 procent. RBI zajišťuje sluţby firemním a investičním klientům v Rakousku a dále obsluhuje klienty v řadě zemí střední a východní Evropy.

17

[cit. 2012 – 3 - 24] Dostupný z WWW : http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/ProfilCSOB/Stranky/default.aspx

40

Majoritním vlastníkem Raiffeisen Bank International je RZB se 78,5 procenty, zbývající část se volně obchoduje. Skupina Raiffeisen získává pravidelně od prestiţních časopisů Euromoney, Global Finance i The Banker ceny pro "Nejlepší banku ve střední a východní Evropě", síťové banky navíc získávají ocenění pro nejlepší banky v daných zemích regionu. Raiffeisenbank a.s. od samého počátku aktivně nabízí sluţby s důrazem na zohlednění specifických potřeb klientů v různých regionech. Vedle svých ryze obchodních aktivit se banka angaţuje v souladu se 140letou tradicí jména Raiffeisen rovněţ v řadě veřejně prospěšných aktivit zahrnujících např. oblast kultury, vzdělávání či charitativní projekty. Emblémem a tradiční ochrannou známkou skupiny Raiffeisen je zvláštní architektonický prvek: dvě zkříţené koňské hlavy (tzv. Giebelkreuz). Giebelkreuz, který jiţ po staletí zdobí štíty mnoha budov v Evropě, je symbolem ochrany rodin shromáţděných pod společnou střechou před zlem a ţivotním ohroţením.

Profil Raiffeisenbank: Raiffeisenbank a. s. je jednou z největších a nejvýznamnějších bank na trhu v České republice. Její dynamický rozvoj se odráţí také v celé řadě ocenění a celkovém růstu aktiv. Raiffeisenbank a.s. (RBCZ) poskytuje od roku 1993 v České republice široké spektrum bankovních sluţeb soukromé i podnikové klientele. V roce 2006 zahájila spojování s eBankou, integrační proces obě banky dokončily v létě roku 2008. Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více neţ 120 poboček a klientských center, poskytuje rovněţ sluţby specializovaných hypotečních

center,

osobních

a

firemních

poradců.

Banka v roce 2011 vytvořila zisk ve výši 2,22 miliardy korun, coţ představovalo nárůst o 22 procent, zároveň došlo k výraznému posílení kapitálu banky. Celková aktiva přesahují 200 miliard korun, Raiffeisenbank je tak 5. největší bankou v ČR. Banka zaměstnává 3000 lidí. Nabídku kvalitních sluţeb potvrzuje celá řada domácích i mezinárodních ocenění. V soutěţi Banka roku je Raiffeisenbank pravidelně vyhlašována „Nejdynamičtější bankou roku“. eKonto získalo v roce 2011 počtvrté v řadě titul pro nejlepší účet. Raiffeisenbank rovněţ získala titul pro nejlepší banku v České republice od magazínu Global Finance i PwC. V soutěţi Zlatá koruna banka loni získala 1. místo v kategoriích přímé bankovnictví, podnikatelské

účty

a

podnikatelské

úvěry.

Majoritním akcionářem je s 51 procenty rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank 41

International AG (RBI). která vznikla v říjnu 2010 spojením Raiffeisen International a části RZB. Dalšími akcionáři banky jsou Raiffeisen Zentralbank AG s 24 procenty a RB PragBeteiligungs GmbH, která drţí 25 procent. RBI zajišťuje sluţby firemním a investičním klientům v Rakousku a dále obsluhuje klienty v řadě zemí střední a východní Evropy. Majoritním vlastníkem Raiffeisen Bank International je RZB se 78,5 procenty, zbývající část se

volně

obchoduje.

Skupina Raiffeisen získává pravidelně od prestiţních časopisů Euromoney, Global Finance i The Banker ceny pro "Nejlepší banku ve střední a východní Evropě", síťové banky navíc získávají

ocenění

pro

nejlepší

banky

v

daných

zemích

regionu.

Raiffeisenbank a.s. od samého počátku aktivně nabízí sluţby s důrazem na zohlednění specifických potřeb klientů v různých regionech. Vedle svých ryze obchodních aktivit se banka angaţuje v souladu se 140letou tradicí jména Raiffeisen rovněţ v řadě veřejně prospěšných aktivit, zahrnujících např. oblast kultury, vzdělávání či charitativní projekty. Emblémem a tradiční ochrannou známkou skupiny Raiffeisen je zvláštní architektonický prvek: dvě zkříţené koňské hlavy (tzv. Giebelkreuz). Giebelkreuz, který jiţ po staletí zdobí štíty mnoha budov v Evropě, je symbolem ochrany rodin shromáţděných pod společnou střechou před zlem a ţivotním ohroţením.18

Historie GE: Příběh GE začal v roce 1892. Thomas Alva Edison v tomto roce spojil svoji společnost Edison General Electric Company a Thomas-Houston Electric Compamy, čímţ vznikla General Electric Company (GE). 18

[cit. 2012 – 3 - 24] Dostupný z WWW : http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/

42

Postupem času se z výrobce ţárovek stal také uznávaný výrobce turbín, lokomotiv, leteckých motorů. GE byla u prvního televizního přenosu i při vstupu prvního člověka na Měsíc. Za více neţ 100 let existence vyrostla GE v jednu z nejobdivovanějších, nejrespektovanějších a nejinovativnějších společností světa. Lví podíl na tom mělo i její vedení. Jedním z nejuznávanějších šéfů byl Jack Welch, který byl zvolen manaţerem 20. století. Současným generálním ředitelem GE je Jeffrey R. Immelt. GE má přes 327 000 zaměstnanců a působí ve více neţ 100 zemích, v nichţ má průmyslové a technologické divize a finanční divize GE Capital (GE Money v ČR). V České republice tvoří skupinu GE Money dvě hlavní společnosti: GE Money Bank a GE Money Auto. Působí zde od roku 1997 a aktuálně celkem zaměstnávají více neţ 3 500 lidí a obsluhují více neţ 1 milion klientů. GE je v současnosti jednou z největších světových firem (časopis Forbes, 2011) a je jedinou, která se udrţela v původním seznamu v Dow Jones Indexu z roku 1896. V roce 2006 byla GE téţ zařazena do Dow Jones Sustainability Indexu, jenţ byl vytvořen pro sledování výkonnosti podniků, které se chovají společensky zodpovědně po stránce ekonomické, ţivotního prostředí i společenské (mezi kritéria patří korupce, krizový management, ochrana ţivotního prostředí atd.). GE v tomto ohledu přichází s řadou celosvětových iniciativ. Mezi nejdůleţitější patří Ecomagination a Healthymagination.

Profil GE Money Bank: GE Money Bank patří mezi největší české peněţní ústavy. Je univerzální bankou, která disponuje jednou z nejširších sítí poboček a bankomatů v ČR a rychle roste. Své sluţby orientuje jak na občany, tak na malé a střední podniky. Její velkou výhodou je, ţe je součástí jedné z největších a nejsilnějších společností na světě. GE má diverzifikované portfolio průmyslových i finančních firem, které generují vlastní finanční aktiva. GE Money Bank, a.s. sídlí na adrese Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4 a je zapsána u MS v Praze, odd. B vl. 5403, IČ: 25672720, DIČ: CZ25672720. GE Money Bank staví na neustálé inovaci. Byla první velkou bankou v ČR, která představila například:  Plnohodnotný elektronický výpis z účtu,  Konsolidaci půjček, 43

 paušální běţný účet typu all inclusive pro drobnou (Genius Active ) a firemní klientelu (Genius Business Active),  Refinancování hypoték,  plnohodnotnou komunikaci s klienty pomocí zabezpečeného internetového chatu,  odměňování klientů penězi za pouţívání platebních karet,  unikátní analytickou nadstavbu Internet Banky, která umoţňuje získat kontrolu nad příjmy i výdaji a plánovat rodinný/osobní rozpočet - aplikaci GE Money Manager.

Jako první celou bankomatovou síť vybavila čipovou technologií. Kaţdoročně sbírá “medaile” v soutěţi Zlatá koruna, která oceňuje nejlepší finanční produkty na trhu. Její Internet Banka je dlouhodobě podle české veřejnosti v soutěţi Zlatá koruna jedničkou mezi všemi finančními produkty na trhu.

GE Money Bank staví při posilování své pozice na mezinárodně uznávaných hodnotách společnosti GE. To jí pomáhá být bankou s výrazným klientským přístupem a peněţním ústavem, který na českém finančním trhu určuje kvalitu sluţeb. Nejlepším důkazem tohoto tvrzení je rostoucí počet klientů, který se jiţ přiblíţil milionové hranici. Počátkem roku 2008 se GE Money Bank stala oficiálním partnerem Českého olympijského týmu. Své sponzorské aktivity zahájila u příleţitosti letních olympijských her v Pekingu. Partnerství však bylo uzavřeno i na zimní olympijské hry ve Vancouveru v roce 2010 a také na letní olympijské hry v Londýně v roce 2012. S účinností od 1. ledna 2007 přistoupila GE Money Bank, a.s. k vybraným bankovním standardům. Konkrétně se jedná o Kodex chování mezi bankami a zákazníky a Kodex o poskytování předsmluvních informací souvisejících s úvěry na bydlení19.

2.3.2. Základní udaje vybraných bank a jejich porovnání

Vybrané banky (ČSOB, RB a GEMB) jsou zdravé, udržují silnou kapitálovou přiměřenost, vysokou likviditu, relativně nízké náklady na riziko a vysokou ziskovost. 19

[cit. 2012 – 3 - 24] Dostupný z WWW : http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/nase-spolecnosti/spolecnosti

44

Tyto charakteristiky byly znovu potvrzeny výsledky aktuálních zátěţových těstu, které byly provedeny na datech k třetímu čtvrtletí 2010. Uvedené banky by byly stabilní i v případě, že by došlo mimořádně k negativním šokům. Kapitálová přiměřenost by zůstala nad 8% regulatorním minimem i pro extrémní a vysoce nepravděpodobný zátěţový scénář, který kombinuje nepříznivý vývoj domácí i zahraniční ekonomiky a obnovenou nejistotu na finančních trzích vyvolanou problémy s financováním vládních dluhů některých zemí. ČSOB významně zlepšila svou kapitálovou pozici, kdyţ celková kapitálová přiměřenost dosáhla k 30. září 17,82 % oproti 12,26 % k 30. září 2009. Poměr úvěrů ke vkladům je 70 %, coţ je o 3,8 procentního bodu níţe neţ před rokem. Tabulka č.3 : Základní udaje vybraných bank k 30.9.201020 Údaje k 30.9.2010 :

ČSOB

RB

GEMB

Čistý zisk za tři čtvrtletí 2010 - vykázaný (mld. Kč)

10,2

1,4

3,0

Bilanční suma (mld. Kč)

908

185

147

Kapitálová přiměřenost

17,8 %

10,6 %

16,0 %

Úvěry/vklady

70 %

120 %

114 %

Vklady klientů (mld. Kč)

461

125

105

+5 %

+5 %

-1 %

Úvěrové portfolio celkem (mld. Kč)

404

150

120

-

-3 %

+7 %

+1 %

2,9

1,7

n.a.

Ukazatel nákladů na riziko

0,83 %

n.a

n.a.

-

1,06 %

n.a

n.a.

-

meziroční změna

meziroční změna

Ztráty ze znehodnocení úvěrů a pohledávek (mld. Kč)

hodnota na konci 3. čtvrtletí 2009

Zdroj : Údaje zjištěné z výkazů a povinně publikovaných informací jednotlivých bank

20

Údaje zjištěné z výsledkových prezentací jednotlivých bank

45

2.3.3. Porovnání vybraných produktů Autor této práce zvolil pro porovnání níţe uvedené bankovní produkty: 1) spotřebitelský úvěr 2) vklady na viděnou (vklady na podnikových či soukromých běţných účtech) 3) termínované (termínové) vklady

Tabulka č.4 : Porovnání spotřebitelských úvěrů

Ukazatel produktu

ČSOB (Půjčka

GE Money Bank na (Expres půjčka22)

Raiffeisenbank (Rychlá půjčka23)

cokoliv21)

Minimální

výše 20 000 Kč

30 000 Kč

20 000 Kč

výše 600 000 Kč

600 000 Kč

500 000 Kč

bez ručitele

bez ručitele

(bez

půjčky

Maximální půjčky

ručitele

do

350 000 Kč) Doba splatnosti

1 rok aţ 7 let

2 roky aţ 8 let

Půl roku aţ 6 let

Předčasné splacení

Ano

Ano

Ano

individuálně

7,8 %

Úroková sazba p. a. 8,9 % od

21

Dostupný z WWW : http://www.csob.cz/cz/Lide/Pujcky-a-uvery/Stranky/CSOB-Pujcka-na-cokoliv.aspx Dostupný z WWW : http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/pujcky/expres-pujcka 23 Dostupný z WWW : http://www.rb.cz/osobni-finance/uverove-produkty/osobni-pujcky/druhy-pujcek/rychlapujcka/ 22

46

Zdroj : [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.csob.cz/cz/Lide/Pujcky-a-uvery/Stranky/CSOB-Pujcka-nacokoliv.aspx, [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/pujcky/expres-pujcka, [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.rb.cz/osobni-finance/uverove-produkty/osobnipujcky/druhy-pujcek/rychla-pujcka/

Z uvedených údajů vyplývá, že banky danému produktu věnují velkou pozornost. Autor nemůže totiž jednoznačně stanovit lídra s nejlepšími podmínkami ve všech uvedených parametrech. Raiffeisenbank nicméně nabízí i docela krátkodobé úvěry se splatností do půl roku a s velmi slušnou úrokovou sazbou v daném segmentu.

47

Tabulka č.5 : Porovnání soukromých běžných účtů

Ukazatel produktu

ČSOB

GE Money Bank Raiffeisenbank

(Konto24)

(Konto

Cena

základního 50 Kč

konta

vč.

Genius

Active25) 129 Kč

(eKonto26)

Nastavení sluţeb na míru

elektronických výpisů (v Kč) Mezinárodní

Ano, VISA Electron

Ano,

2

platební

platební karta

debetní Uzamykatelná karty platební karta

(Maestro,

Zdarma

MasterCard) Kontokorent

s Úvěrový limit aţ do Ano

možností přečerpat dvojnásobku vašeho účet do mínusu

čistého

měsíčního

příjmu,

který

směřujete

na

Na účtu můţete jít aţ 150

000

Kč

do

mínusu

svůj

běţný účet Elektronické

Ano

Ano

Ano

bankovnictví

Výběry bankomatů v ČR zdarma, měsíc

z Ano,

2

výběry Veškeré výběry ze Ano, dva výběry z

z bankomatů ČSOB

sítě bankomatů GE bankomatů Money Bank v ČR

Raiffeisenbank

Zdroj : [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-a-platby/Stranky/CSOB-konto.aspx [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/ucty/bezne-ucty/genius-active [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.rb.cz/osobni-finance/bezne-ucty/ekonto/

24

[cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-a-platby/Stranky/CSOB-konto.aspx [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/ucty/bezne-ucty/genius-active 26 [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.rb.cz/osobni-finance/bezne-ucty/ekonto/ 25

48

V případě daného produktu můžeme konstatovat, že eKonto od Raiffeisenbank získalo ocenění Účet roku 2010 (za novinku - Nastavení služeb na míru) zcela oprávněně. Bude-li autor vycházet z minimální částky za vedení účtu, jednoznačným lídrem je pak ČSOB.

49

Tabulka č.6 : Porovnání termínovaných (termínových) vkladů Na 1 ROK DO 1 000 000 Kč

Ukazatel produktu

ČSOB (Termínovaný 27

vklad )

Vedení zdarma (vč. Ano

GE Money Bank Raiffeisenbank (Revolvingový termínovaný 28

(Termínovaný vklad

vklad )

revolvingový29)

Ano

Ano

Ano

Ano

1.2 %

1.2 %

40 000 Kč

10 000 Kč

Ano

Ano

zasílání výpisů)

Ano

Automatická obnova vkladu

Fixní roční úrokové 1 % sazby (% p.a.)

výše 5 000 Kč

Minimální vkladu

Možnost přes

ovládání Ano

elektronické

bankovnictví (výběry a nastavení automatické obnovy)

27

[cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.csob.cz/cz/Lide/Sporeni-a-investovani/sporiciprodukty/Stranky/CSOB-Terminovany-vklad.aspx 28 [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/sporeni/terminovane-vklady/jtvdetaily 29 [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/terminovanevklady/terminovany-vklad-navazany-na-bezny-ucet/

50

Zdroj : [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.csob.cz/cz/Lide/Sporeni-a-investovani/sporiciprodukty/Stranky/CSOB-Terminovany-vklad.aspx [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/sporeni/terminovane-vklady/jtvdetaily [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/terminovanevklady/terminovany-vklad-navazany-na-bezny-ucet/

Kromě minimální výše vkladu můžeme říct, že nejoptimálnější podmínky nabízí opět Raiffeisenbank.

3. Analýza vysledků porovnání bank Podle porovnání vybraných bank a jejich produktů je vidět, ţe u kaţdé banky jsou zajímavé a výhodné jiné produkty. Pro kaţdého klienta jsou rozhodující nejen poplatky za sluţby, ale i servis a osobní přístup. Několik nominací dostala Raiffeisenbanka (výzkum spol. Fincentrum - Banka roku 2010) v roce 2010 a školení zaměstnanců v GE Money Bank dala výsledky v nominaci Bankéř roku 2010 (Peter Herbert, generální ředitel GE Money Bank).

Fincentrum Banka roku 201030

Banka roku 2010 - hlavní cena odborné poroty 1. Česká spořitelna, a.s. 2. Komerční banka, a.s. 3. Raiffeisenbank a.s.

30

[cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.bankaroku.cz/predchozi-rocniky/2010.html

51

Nejdůvěryhodnější banka roku 2010 1. Česká spořitelna, a.s. 2. Komerční banka, a.s. 3. Československá obchodní banka a.s.

Nejdynamičtější banka roku 2010 1. Raiffeisenbank a.s. 2. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 3. Komerční banka, a.s.

Bankéř roku 2010 Peter Herbert, generální ředitel GE Money Bank

Banka bez bariér 2010 1. Česká spořitelna, a.s. 2. GE Money Bank, a.s. 3. Raiffeisenbank a.s.

Účet roku 2010 1. Raiffeisenbank a.s. - eKonto 2. GE Money Bank - Genius Optimal 3. BRE Bank S.A., organizační sloţka podniku mBank – mKonto

52

4. Tendence rozvoje českého bankovnictví 4.1. Tendence vývoje makroekonomických ukazatelů

4.1.1. Tendence vývoje HDP v České republice

Graf č.3 : vývoj HDP v České republice31

Zdroj : [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/hdp.html

31

[cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/hdp.html

53

Graf č.4 : vývoj HDP v České republice (podle ČNB)32

Zdroj : [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#HDP

Nepříznivý ekonomický vývoj z předcházejícíh let však ještě v budoucnu ovlivňí hospodaření

institucí

podnikajících

na

tuzemském

finančním

trhu

a

schopnost

podnikatelských subjektů i fyzických osob splácet své závazky. K růstu v menší míře přispívá spotřeba domácností. Z odvětvového pohledu dojde k oţivení tvorby hrubé přidané hodnoty v průmyslu, obchodu a peněţnictví33. Podle názoru autora této práce se HDP v následujících letech bude pohybovat kolem 2%.

32

[cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#HDP [cit. 2012 – 4 - 14] Odhad autora udělan podle údajů ze zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem, 2010, dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czechversion&cnb-folder=%2Fcs%2Fdohled_financni_trh%2Fvykon_dohledu%2F&cnb-search-actionblock=search&cnb-search-query=Zprava+o+vykonu+dohledu+ 33

54

4.1.2. Tendence vývoje inflace v České republice Inflace se ve srovnání s předcházejícím rokem zvýší. V budoucnu její průměrná hodnota bude činit 3 %, coţ je více neţ o rok dříve. Za zrychlením inflace bude zvýšení nepřímých daní, vyšší růst regulovaných cen a zrychlení růstu cen potravin a pohonných hmot vlivem růstu cen komodit ve světě. 34

Graf č.5 : vývoj inflace v České republice35

Zdroj : [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/inflace.html

34

[cit. 2012 – 4 - 14] Odhad autora udělan podle údajů ze zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem, 2010, dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czechversion&cnb-folder=%2Fcs%2Fdohled_financni_trh%2Fvykon_dohledu%2F&cnb-search-actionblock=search&cnb-search-query=Zprava+o+vykonu+dohledu+ 35 [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/inflace.html

55

Graf č.6 : vývoj inflace v České republice (podle CNB)36

Zdroj : [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#inflace

Podle názoru autora této práce bude v následujících letech v ČR inflace mírně růst.

4.1.3. Tendence vývoje nezaměstnanosti a mezd v České republice

Situace na trhu práce se bude ještě v průměru zhoršovat, neboť vývoj na trhu práce kopíruje změny hospodářské aktivity s obvyklým zpoţděním. Počet volných pracovních míst zustane na velmi nízkých úrovních, počet nezaměstnaných se zvyši. Růst nominálních mezd v budoucnu pozvolna zpomalí. Průměrné reálné mzdy se v meziročním srovnání zvýší jen o 0,5 %. 37

36

[cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#inflace [cit. 2012 – 4 - 14] Odhad autora udělan podle údajů ze zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem, 2010, dostupný z WWW : http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czechversion&cnb-folder=%2Fcs%2Fdohled_financni_trh%2Fvykon_dohledu%2F&cnb-search-actionblock=search&cnb-search-query=Zprava+o+vykonu+dohledu+ 37

56

Graf č.7 : vývoj nezaměstnanosti v České republice 38

Zdroj : [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/nezamestnanost.html

Graf č.8 : vývoj mezd v České republice39

38 39

[cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/nezamestnanost.html [cit. 2012 – 4 - 14] Dostupný z WWW : http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/mzdy.html

57

Podle názoru autora této práce se míra nezaměstnanosti v České republice v následujících letech bude pohybovat kolem 8 %. Růst mezd bude mírný.

4.2. Tendence v bankovnictví

Fiskální nestabilita v zemích jako je Řecko nebo Irsko snižuje cenu dluhopisů těchto zemí. Největší dopad proto bude mít situace na subjekty, které vlastní velké množství těchto dluhopisů.

Dopad fiskálních problémů těchto zemí na český bankovní sektor je velmi omezený, protože objem dluhopisů v bilanci ČSOB, stejně jako českých bank jako celku, je menší než půl procenta bilanční sumy. Všechny státní dluhopisy v portfoliu ČSOB lze uplatnit jako zástavu u Evropské centrální banky, což omezuje riziko možného negativního vlivu na hospodaření ČSOB .

Shrnutí poznatků Bankovní sektor České republiky byl k 31. prosinci 2010 tvořen 41 bankami a pobočkami zahraničních bank. V průběhu roku 2010 začala nově působit Fio banka, a. s. a byla zaregistrovaná pobočka zahraniční banky ZUNO BANK AG. Struktura bankovního sektoru ČR je dlouhodobě stabilizovaná. Tvořilo ji 17 bank (čtyři velké, čtyři střední, devět malých bank), pět stavebních spořitelen a 19 poboček zahraničních bank. Rovněţ zastoupení bank v těchto pěti základních skupinách se v roce 2010 zásadně nezměnilo. Rozhodující část tuzemského bankovního sektoru i nadále tvoří skupina čtyř velkých bank, jejichţ podíl na aktivech celého bankovního sektoru v roce 2010 činil téměř 58 %. Dlouhodobě převaţuje zahraniční kapitál s přímým podílem na základním kapitálu. Na konci roku 2010 byl jeho podíl 79,2 %. Zahraniční kapitál převaţuje ve 14 bankách, v devíti z nich byl zastoupen výlučně. 58

Bilanční aktiva bankovního sektoru se v průběhu roku 2010 zvýšila o 97,7 mld. Kč (2,4 %) na 4 192,3 mld. Kč k 31. 12. 2010. Na růstu bilanční sumy se ze 72 % podílela skupina velkých bank, jejichţ aktiva se zvýšila o 3,0 % (o 70,0 mld. Kč). Na tomto zvýšení participovaly všechny banky tzv. „velké čtyřky“. Více neţ průměr za bankovní sektor navýšily svá aktiva ještě skupiny malých bank a stavební spořitelny o 19,5 % (43,5 mld. Kč), resp. 2,9 % (13,1 mld. Kč). Pouze skupina středních bank a poboček zahraničních bank zaznamenala pokles bilanční sumy o 8,5 mld. Kč (méně o 1,5 %), resp. 18,3 mld. Kč (3,7 %). V důsledku vyšších temp růstu aktiv ve skupině velkých bank došlo ke zvýšení jejich podílu na aktivech bankovního sektoru o 0,3 procentního bodu na 58,0 % ke konci roku 2010. Česká národní banka vykázala za rok 2010 ztrátu v celkové výši 9 734 mil. Kč. Vzhledem k velikosti podílu hlavních rezervních měn ve struktuře devizových rezerv a současně k tomu, že domácí měna meziročně posílila vůči euru silněji, než o kolik oslabila vůči dolaru, byly evidovány kurzové ztráty v objemu 17 056 mil. Kč. Bez vlivu kurzových rozdílů by byl hospodařský výsledek ČNB vykázán jako zisk, a to ve výši 7322 mil. Kč. Vybrané banky (ČSOB, RB a GEMB) jsou zdravé, udržují silnou kapitálovou přiměřenost, vysokou likviditu, relativně nízké náklady na riziko a vysokou ziskovost. Uvedené banky by byly stabilní i v případě, ţe by došlo mimořádně k negativním šokům. Kapitálová přiměřenost by zůstala nad 8% regulatorním minimem i pro extrémní a vysoce nepravděpodobný zátěţový scénář, který kombinuje nepříznivý vývoj domácí i zahraniční ekonomiky a obnovenou nejistotu na finančních trzích vyvolanou problémy s financováním vládních dluhů některých zemí. Podle porovnání vybraných bank a jejich produktů je vidět, ţe u kaţdé banky jsou zajímavé a výhodné jiné produkty. Pro kaţdého klienta jsou rozhodující nejen poplatky za sluţby, ale i servis a osobní přístup. Několik nominací dostala

Raiffeisenbanka (výzkum spol.

Fincentrum - Banka roku 2010) v roce 2010 a školení zaměstnanců v GE Money Bank dalo výsledky v nominaci Bankéř roku 2010 (Peter Herbert, generální ředitel GE Money Bank). Fiskální nestabilita v zemích jako je Řecko nebo Irsko snižuje cenu dluhopisů těchto zemí. Největší dopad proto bude mít situace na subjekty, které vlastní velké množství těchto dluhopisů.

59

Dopad fiskálních problémů těchto zemí na český bankovní sektor je velmi omezený, protože objem dluhopisů v bilanci ČSOB, stejně jako českých bank jako celku, je menší než půl procenta bilanční sumy. Všechny státní dluhopisy v portfoliu ČSOB lze uplatnit jako zástavu u Evropské centrální banky, což omezuje riziko možného negativního vlivu na hospodaření českých bank . Nepříznivý ekonomický vývoj z předcházejícíh let však ještě v budoucnu ovlivňí hospodaření

institucí

podnikajících

na

tuzemském

finančním

trhu

a

schopnost

podnikatelských subjektů i fyzických osob splácet své závazky. K růstu v menší míře přispívá spotřeba domácností. Z odvětvového pohledu dojde k oţivení tvorby hrubé přidané hodnoty v průmyslu, obchodu a peněţnictví. Podle názoru autora této práce se HDP v následujících letech bude pohybovat kolem 2%. Inflace se ve srovnání s předcházejícím rokem zvýší. V budoucnu její průměrná hodnota bude činit 3 %, coţ je více neţ o rok dříve. Za zrychlením inflace bude zvýšení nepřímých daní, vyšší růst regulovaných cen a zrychlení růstu cen potravin a pohonných hmot vlivem růstu cen komodit ve světě. Podle názoru autora této práce bude v následujících letech v ČR inflace mírně růst. Situace na trhu práce se bude ještě v průměru zhoršovat, neboť vývoj na trhu práce kopíruje změny hospodářské aktivity s obvyklým zpoţděním. Počet volných pracovních míst zustane na velmi nízkých úrovních, počet nezaměstnaných se zvyši. Růst nominálních mezd v budoucnu pozvolna zpomalí. Průměrné reálné mzdy se v meziročním srovnání zvýší jen o 0,5 %. Podle názoru autora této práce se míra nezaměstnanosti v České republice v následujících letech bude pohybovat kolem 8 %. Růst mezd bude mírný.

60

Závěr

Bakalářská práce zaměřená na analýzu bankovního trhu České republiky a deskripci jeho moţných budoucích tendencí demonstruje na příkladu tří bank skutečnost, ţe na českém trhu panuje velmi konkurenční atmosféra. Provedená analýza dokazuje potřebu neustálého vývoje a zavádění nových konkurenceschopných produktů na trh. Zejména poslední finanční krize odhalila dobrý stav českého bankovnictví. Budoucí tendence týkající se českého bankovnictví lze vidět v několika rovinách, zejména ve vztahu k jeho aktuálnímu vývoji a postavení největších bank. Hlavním je podle názoru autora této práce masivní finanční potenciál obyvatelstva. Kaţdá banka, která své produkty zacílí přímo na poţadavky vkladatelů a investorů, tak získá zcela evidentně lepší postavení vůči ostatním bankám. Co se týče dalšího potenciálního vývoje, na trhu budou prosperovat ty finanční instituce, které se vyhnou nebo alespoň pokusí snížit různé poplatky, jeţ jsou jiţ v současnosti často povaţovány na zbytečné. Další neopomenutelnou okolností je internetové bankovnictví. Zákazníci bank jsou stále více gramotní a z toho důvodu si často nárokují dohled nad správou svých finančních toků a moţnost kontrolovat své účty odkudkoliv. Jinou kapitolou bankovního sektoru je investiční bankovnictví. Případný zákazník je v současnosti výrazně erudovanější a i při koupi prostého produktu se raději obrátí na finančního poradce či vystudovaného zprostředkovatele. Úspěchy bank operujících na českém trhu budou proto do budoucna záviset na hodnotném prodeji, produktech a samozřejmě výborných službách. Lze říci, ţe ačkoliv se v porovnání se západními systémy má stále český bankovní sektor v čem vylepšit, je moţné jej v evropském kontextu povaţovat za stabilní. Tuto skutečnost dokládá i fakt, jak úspěšně bankovní trh v České republice přestál finanční krizi.

61

Seznam použité literatury

Tištěné monografie 1. Polouček, Stanislav. Bankovnictví – 1. výd. – Praha: C.H.Beck, 2006. – 716 s. ISBN 80-7179-462-7 2. Kolektiv autorů. Bankovnictví, skripta-Praha: Bankovní institut, a.s., prosinec 2006, ISBN 978-80-7265-099-6 Zákony 3.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

4.

Zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB

Internetové zdroje

5. Význam

slova

„banka“.

Dostupný

z WWW:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Banka. 6. Burzovní krach v roce 1873. Dostupný z WWW: http://www.penize.cz/15891grundersky-boom-a-vidensky-krach-v-roce-1873 7. Roční zprava o vysledku hospodaření České národní banky za rok 2010, dostupný

z WWW:

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/rocni_zpravy.html 8. Zpráva ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem, 2010, dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-searcharea=czech-version&cnbolder=%2Fcs%2Fdohled_financni_trh%2Fvykon_dohledu%2F&cnb-searchaction-block=search&cnb-search-query=Zprava+o+vykonu+dohledu+ 9.

Historie

a

obchodní

profil

ČSOB,

dostupný

z WWW:

http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 10. Historie

a

obchodní

profil

Raiffeisenbank,

dostupný

z WWW:

http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/ 11. Historie

a

obchodní

profil

GE

Money

Bank,

dostupný

http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/nase-spolecnosti/spolecnosti 62

z WWW:

12. ČSOB

-

půjčka

na

cokoliv,

dostupný

z WWW:

http://www.csob.cz/cz/Lide/Pujcky-a-uvery/Stranky/CSOB-Pujcka-nacokoliv.aspx 13. GE

Money

Bank

-

expres

půjčka,

dostupný

z WWW:

http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/pujcky/expres-pujcka 14. Raiffeisenbank - rychlá půjčka, dostupný z WWW: http://www.rb.cz/osobnifinance/uverove-produkty/osobni-pujcky/druhy-pujcek/rychla-pujcka/ 15. ČSOB - Konto, dostupný z WWW: http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-aplatby/Stranky/CSOB-konto.aspx 16. GE

Money

Bank

-

Konto

Genius

Active,

dostupný

z WWW:

http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/ucty/bezne-ucty/genius-active 17. Raiffeisenbank – eKonto, dostupný z WWW: http://www.rb.cz/osobnifinance/bezne-ucty/ekonto/ 18. ČSOB

-

Termínovaný

vklad,

dostupný

z WWW:

http://www.csob.cz/cz/Lide/Sporeni-a-investovani/sporiciprodukty/Stranky/CSOB-Terminovany-vklad.aspx 19. GE Money Bank - Revolvingový termínovaný vklad, dostupný z WWW: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/sporeni/terminovane-vklady/jtv-detaily 20. Raiffeisenbank - Termínovaný vklad revolvingový, dostupný z WWW: http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/terminovanevklady/terminovany-vklad-navazany-na-bezny-ucet/ 21. Výzkum společnosti Fincentrum - Banka roku 2010, dostupný z WWW: http://www.bankaroku.cz/predchozi-rocniky/2010.html 22. Aktuální

prognóza

ČNB,

dostupný

z WWW:

http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#inflace 23. Prognoza

Patria,

dostupný

http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/hdp.html

63

z WWW:

Seznam tabulek a grafů

Graf č.1 : Počet bank v Českých zemích v období let 1919-1990 Graf č.2 : Vývoj počtu bank 1993-2010 Graf č.3 : vývoj HDP v České republice Graf č.4 : vývoj HDP v České republice (podle ČNB) Graf č.5 : vývoj inflace v České republice Graf č.6 : vývoj inflace v České republice (podle CNB) Graf č.7 : vývoj nezaměstnanosti v České republice Graf č.8 : vývoj mezd v České republice

Tabulka č. 1 : Hlavní faktory ovlivňující bankovní úrokové sazby Tabulka č. 2 : Náklady a výnosy ČNB v roce 2010 Tabulka č. 3 : Základní udaje vybraných bank k 30.9.2010 Tabulka č. 4 : Porovnání spotřebitelských úvěrů Tabulka č. 5 : Porovnání soukromých běţných účtů Tabulka č. 6 : Porovnání termínovaných (termínových) vkladů Na 1 ROK DO 1 000 000 Kč

64