Zapomínáme, zapomínejme aneb Jak stárne mozek PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Každý někdy něco zapomeneme. Nejčastěji kam jsme položili brýle, klíče, peněženku… A mnohdy si posteskneme: „Lepší už to nebude, asi stárnu.“ Zapomínání nemusí být spojeno s přibývajícím věkem a je i zdravé…
24.11.2016
2
Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Co je paměť Stává se vám…? Ebbinghausova křivka zapomínání Učení a zapomínání Jak stárne mozek Proč si nevzpomeneme, proč zapomínáme Nezapomínejme na mozek, jinak zapomene on na nás
24.11.2016
http://m.loupak.cz
3
ROZCVIČKA – kolik melounů je na obrázku
http://www.mozkocvicna.cz
24.11.2016
4
Všichni máte pravdu neboť jste si vyzkoušeli, kterou mozkovou hemisféru zapojujete více nebo dříve Odpověď 8 (protože sice nejsou celé, ale původně celé být musely) → uvažujete přísně logicky a analyticky, situaci analyzujete podle toho, co je jasně vidět → pracuje vaše LEVÁ MOZKOVÁ HEMISFÉRA → ideální práce pro vás může být vědec nebo inženýr Odpověď 6 (čtyři skoro celé a poloviny do dvou celých melounů) Odpověď 5 (zkombinovali jste všechny kousky dohromady) → i vy můžete mít pravdu → přemýšlíte kreativně a intuitivně, kombinace samostatných kusů prokazujete schopnost spojit myšlenkové procesy do soudržné skupiny bez ohledu na to, kde se tyto možnosti berou → více využíváte PRAVOU MOZKOVOU HEMISFÉRU → ideální práce pro vás může být umělec, spisovatel nebo designér 24.11.2016
5
1/ Paměť Schopnost uchovat pro pozdější použití nějakou empiricky (zkušenostně) získanou informaci, a to i po odeznění vyvolávajících podnětů Proces paměti spočívá na 3 základních pilířích: 1) vštípení (vstup informace – impregnace) 2) uchování (ukládání informace – retence) 3) vybavení (znovu vybavení informace – reprodukce) Rozlišujeme 3 druhy paměti (Atkinson-Shiffrinův model) 1) senzorická 2) krátkodobá 3) dlouhodobá (o tom si povíme příští týden)
24.11.2016
6
2/ Stává se vám…? … že se něco naučíte a za pár dní si z toho pamatujete jen polovinu? Ptáte se proč? A lze tomu zabránit? nově uložená informace není dostatečně vtisknuta do paměti nejdůležitější upevňování nové informace nastává → během učení → několik minut po učení → během spánku Přesto si nové informace neuchováme celé Ebbinghausova křivka zapomínání (zapomínání v závislosti na čase) → nejvíce zapomínáme v prvních několika minutách a hodinách po naučení se informace → v následujících dnech již naopak k výrazné redukci zapamatovaného obsahu nedochází 24.11.2016
7
3/ Ebbinghausova křivka zapomínání Po 19 minutách zapomeneme 41,8% naučeného Po 24 hodinách 66,3% Po 30 dnech 75% NUTNÉ opakování naučeného v pravidelných a časově opNmálních odstupech
24.11.2016
8
4/ Učení a zapomínání KONSOLIDACE – uložení nové informace (přesun z krátkodobé do dlouhodobé paměti) → trvá několik minut až hodin Většina informací je konsolidována do 30 minut (ot. pozornosti) V dlouhodobé paměti jsou informace (ne všechny) uloženy natrvalo Většina lidí si pamatuje: 10 % z toho, co čtou 20 % z toho, co slyší 30 % z toho, co vidí 50 % z toho, co slyší a vidí 70 % z toho, co řeknou 90 % z toho, co dělají Ideální doba opakování je 10 minut po skončení učení, další po 24 hodinách, po týdnu, po měsíci a následně stačí jen po 6 měsících. Délka opakování stačí 10 minut na každou hodinu učení. 24.11.2016
9
5/ Jak stárne mozek Předpokládalo se, že mezi 20. – 70. rokem věku se hmotnost mozku sníží až o 37% Poslední výzkumy v oblasti neurologie prokázaly, že „zdravě stárnoucí“ mozek ztrácí mezi 20. – 70. rokem cca 10% své hmotnosti (prof. Neurologie John Morris, University of St. Luis) Tato ztráta vyvolává pouze malé změny kognitivních schopností U řady lidí nelze ani v 80 či 90 letech identifikovat kognitivní deficity ani jiné změny mozku → Herbert von Karajan dirigoval do svých 81 let → Pablo Picasso v 90 letech vytvořil 156 grafik → Maja Plisecká aktivně tančila do roku 2000, bylo jí 75 let → Jiří Suchý (r. 1931) – dosud zpívá, hraje, píše texty
24.11.2016
10
1) 2)
3)
S věkem se zlepšuje: dlouhodobá paměť, emoční paměť, výsledky testů bez časového limitu, moudrost S věkem se zhoršuje: krátkodobá paměť, vizuální paměť (pozorovací schopnosti souvisí se změnami v oblasti hipokampu), výsledky testů časově ohraničených - rychlost zpracování informací, reakce na podnět, pozornost (koncentrace), schopnost vykonávat více činností najednou S věkem se nemění: kreativita, paměť důležitých informací
Mozek disponuje velkým množstvím neuronálních spojů, které jsou schopny udržet jeho správnou funkci. Při řešení různých úkolů mohou pomoci i takové oblasti mozku, které až dosud „ležely ladem“. Stárnutí mozku lze tedy spíše vysvětlit ztrátou mezibuněčných vazeb (spojů, synapsí) a jen v menší míře vlastní ztrátou tkáně a nervových buněk. 24.11.2016
11
6/ Proč si nevzpomeneme, proč zapomínáme 1) Informace se do paměti vůbec nedostala → nevěnovali jsme jí pozornost, vnímali jsme ji jen zčásti, nebo jsme ji neopakovali 2) Ze souvislostí vypadla podstatná fakta, určité informace jsme si zapomněli zapamatovat Nejčastější příčiny zapomínání ve stáří: 1/ interference = překrývání starších informací novými („zapomenu jedno pro druhé“) 2/ vyhasínání = zapomínání způsobené prostým tokem času Zapomínání, nevzpomínání, vyhasínání paměťových stop je i mozku prospěšné → zbaví se zbytečných, nepotřebných, mnohdy frustrujících informací, uvolní se místo pro informace nové 24.11.2016
12
7/ Nezapomínejme na mozek, jinak zapomene on na nás 1) 2)
PL obrázkový č. 5b – najdi 5 rozdílů, dokresli do druhého obrázku, obrázek vybarvi (koncentace, hry) PL č. 11 komplet 2 cv. 4,5,6,8
24.11.2016
13