září 2015 Deloitte Česká republika Účetní zpravodaj České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňový zpravodaj Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

září 2015 Účetní zpravodaj České účetnictví, IFRS a US GAAP

Daňový zpravodaj Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Právní novinky Nově navrhované legislativní změny

Dotace a investiční pobídky Novinky z oblasti grantů a dotací

Deloitte analytika Kontrolní hlášení

Deloitte Česká republika

LIC

DEL

OI

UB

EB

Y

25

TT

České účetnictví

T I NG 25

RS

CEL

RA

EA

Účetní zpravodaj září 2015

EP E C ZECH R

• Dotace a jejich zobrazení v účetní závěrce • Pozvánka na seminář IFRS • IASB odložila datum účinnosti standardu IFRS 15 • Nové výňatky z databáze ESMA obsahující rozhodnutí ohledně IFRS

Účetní zpravodaj Deloitte Česká republika

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře US GAAP • Sbližování standardů US GAAP a IFRS : Novinky ze Zpravodaje FASB Outlook

CZECH

AWARD 2015

Účetní zpravodaj září 2015 České účetnictví • Dotace a jejich zobrazení v účetní závěrce • Pozvánka na seminář IFRS • IASB odložila datum účinnosti standardu IFRS 15 • Nové výňatky z databáze ESMA obsahující rozhodnutí ohledně IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře US GAAP • Sbližování standardů US GAAP a IFRS : Novinky ze Zpravodaje FASB Outlook

Dotace a jejich zobrazení v účetní závěrce V současné době jsou v podnikatelské sféře intenzivně diskutovaným tématem dotace a jejich využití k ušetření nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti v různých sektorech české ekonomiky. V tomto článku se budeme věnovat účetnímu zachycení dotací dle českých účetních předpisů, zmíníme daňový pohled a přístup Mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS) a US GAAP k problematice dotací. Vymezení dotace Dotace bývá v ekonomické literatuře definována jako forma státní finanční podpory, která je poskytována za přesně určených podmínek na přesně specifikovaný účel. Účetní jednotka v České republice může být příjemcem různých druhů dotací poskytovaných z různých zdrojů, a to na základě různých právních předpisů. Těmito předpisy jsou například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákon č. 252/1997, o zemědělství, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a další. Kromě právních předpisů mohou být poskytovány dotace i podle jiných pravidel, například z evropských programů.

Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. pro podnikatele zůstala pouze v odst. 7 § 47 zmínka, že bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem nebo provozovatelem se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou. Zobrazení dotací v českém účetnictví Pro účtování o dotacích jsou důležité především dvě účetní zásady akruální princip (jednotlivé účetní transakce se zobrazují v tom účetním období, ke kterému věcně přísluší, bez ohledu na to, kdy nastanou peněžní toky) a tzv. matching princip (pravidlo přiřaditelnosti nákladů k souvisejícím výnosům). Oblast účtování o dotacích je upravena v české účetní legislativě zejména v: 1. Českém účetní standardu pro podnikatele č. 017 Zúčtovací vztahy, bod 3.7 2. Českém účetní standardu pro podnikatele č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, bod 5.1.5 3. Vyhlášce č. 500/2002 Sb. v § 27 a § 39 odst. 6.

Do konce roku 2014 byla ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. pro podnikatele uvedena v § 47 odst. 5 definice dotace, která byla ale od 1. 1. 2015 vypuštěna a zůstává pouze ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. pro nepodnikatelské subjekty: „ Za dotaci se považují bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů: ze státního rozpočtu, ze státních finančních aktiv, z národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků, a to na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropské unie nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a odpovědný státní orgán určil prominutou část poplatku za dotaci“.

Podle účelu dotací můžeme dotace rozdělit do 2 skupin: a) provozní dotace Dotace k úhradě provozních nákladů se účtuje do ostatních provozních výnosů. Musí však platit věcná a časová souvislost tak, aby výnosy vznikaly ve stejném období jako související náklady a náklady byly vynaloženy na stanovený účel. Dotace určená na snížení finančních nákladů, jimiž jsou například dotace na úhradu úroků z úvěrů a půjček, nezahrnovaných do ocenění majetku, se účtují do ostatních finančních výnosů, přičemž opět musí být splněna podmínka věcné a časové souvislosti s účtováním nákladů na stanovený účel.

2


b) investiční dotace Jako investiční dotace jsou označovány dotace na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a technického zhodnocení, kde použití dotace snižuje ocenění majetku. Tímto způsobem se snižuje odpisová základna majetku. Do této kategorie se zahrnují i dotace na úhradu úroků, které jsou zahrnuty do ocenění majetku a technického zhodnocení. Majetek a technické zhodnocení snížené o dotace se účtují na stejných účtech, jako kdyby se účtovaly bez dotace, avšak při poskytnutí dotace, která kryje 100 % pořizovací ceny nebo vlastních nákladů, se majetek a technické zhodnocení účtují na podrozvahových účtech. Okamžik účtování o dotacích Podle ČÚS pro podnikatele č. 017 - Zúčtovací vztahy, bod 3.7, se o dotacích účtuje ve třech krocích: 1. Nárok na dotaci: O nezpochybnitelném právním nároku na dotaci se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací. Na úrovni syntetických účtů se rozlišují státní dotace (účet 346) a ostatní dotace (účet 347).

2. Použití dotace: a. použití dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací a ve prospěch ostatních provozních nebo finančních výnosů ve věcné a časové souvislosti s účtováním nákladů na stanovený účel. b. použití dotace na úhradu úroků nezahrnovaných do pořizovací ceny dlouhodobého majetku a technického zhodnocení se ve věcné a časové souvislosti účtuje do ostatních finančních výnosů. c. použití dotace na pořízení dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku a technického zhodnocení a dotace na úhradu úroků zahrnovaných do pořizovací ceny se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové třídy 0 - Dlouhodobý majetek. 3. Přijetí dotace: O přijetí dotace se účtuje ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky a na vrub příslušného účtu účtové skupiny 22 - Účty v bankách, pokud je dotace vyplácena přímo na účet žadatele, případně na vrub příslušného závazkového účtu, zpravidla z účtové skupiny 32 - Závazky, jestliže poskytovatel dotaci poukázal přímo na úhradu závazku žadatele (např. jeho dodavateli).

3


Otázkou, zda a kdy se má vykazovat pohledávka z titulu nároku na přijetí dotace, se zabývá Interpretace Národní účetní rady č. 14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, která byla vydána v roce 2008. Z textu interpretace vybíráme její hlavní závěry:

•• Pokud byla dotace zaúčtována jako položka snižující pořizovací cenu dlouhodobých aktiv, pak se změna původní výše dotace projeví také úpravou výše pořizovací ceny aktiva pořízeného s přispěním této dotace a to v účetním období, v kterém ke změně původní výše došlo.

•• „Pro vykázání dotace je rozhodující okamžik, v kterém se proces jejího schvalování dostane do takové fáze, kdy je její poskytnutí nepochybné.

•• Pokud byla dotace zaúčtována jako ostatní provozní výnos pokrývající náklady, na které byla dotace poskytnuta, pak se změna původní výše dotace (ať již v důsledku změny odhadu výše dotace nebo v důsledku povinnosti dotaci částečně nebo zcela vrátit) zjištěná v období zúčtování dotace do výnosů projeví také úpravou výnosů, a to ve výši, o kterou se částka změny výše dotace (resp. částka, kterou je nutno vrátit) liší od dosud nespotřebované částky dotace. Pokud ke zjištění dojde v některém z následujících období, bude povinnost snížení dotace zúčtována jako ostatní provozní náklad.

•• Vzhledem k různorodosti poskytovatelů dotací, jejich druhů a účelu a složitosti schvalovacích procesů při poskytování dotací nelze dát jednoduchý a jednotný návod na okamžik vykázání pohledávky z titulu nároku na přijetí dotace ani určit dokument, na základě něhož je možné takovou pohledávku vykázat. Správné vykázání dotace vyžaduje vždy individuální posouzení konkrétního případu účetní jednotkou. •• Pokud by se následně po vykázání pohledávky z titulu nároku na přijetí dotace ukázalo, že původní předpoklad nebyl, z důvodů v době účtování nároku na dotaci nepředvídatelných, naplněn, a dotace nebyla a nebude finančně vypořádána, případně byla vypořádána v nižší než původně předpokládané výši, pak účetní jednotka upraví účtování o dotaci v období, ve kterém se tato skutečnost stala jistou. Taková operace se považuje za nový účetní případ a neprojevuje se retrospektivně; její dopad je vykázán ve výsledku hospodaření toho období, kdy ke zjištění takové skutečnosti došlo. •• Pokud účetní jednotka nesplní nebo poruší podmínky poskytnutí dotace takovým způsobem, že jí vznikne povinnost zcela nebo částečně dotaci vrátit, pak vykáže k datu, kdy vznik této povinnosti zjistila, závazek z titulu povinnosti dotaci vrátit. Taková operace se považuje za nový účetní případ a neprojevuje se retrospektivně, její dopad je vykázán ve výsledku hospodaření toho období, kdy ke zjištění takové skutečnosti došlo.

•• Jestliže mezi okamžikem vykázání pohledávky z titulu nároku na přijetí dotace a okamžikem jejího skutečného finančního vypořádání nastane rozvahový den, pak účetní jednotka popíše tuto skutečnost v samostatné kapitole přílohy k účetní závěrce.“

4

Účetní zpravodaj září 2015 Účtování o dotacích na konkrétních účtech

České účetnictví

Účet MD

Účet Dal

• Dotace a jejich zobrazení v účetní závěrce

Nezpochybnitelný nárok na státní dotaci

378

346

• Pozvánka na seminář

Přijetí dotace na bankovní účet

221

378

Použití dotace:

IFRS

a. na pokrytí provozních nákladů

346

648

• IASB odložila datum účinnosti standardu IFRS 15

b. na úhradu úroků nezahrnovaných do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

346

668

c. na pořízení dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku

346

• Nové výňatky z databáze ESMA obsahující rozhodnutí ohledně IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře US GAAP • Sbližování standardů US GAAP a IFRS : Novinky ze Zpravodaje FASB Outlook

04X

V případě nepříjemné situace, kdy dojde k povinnosti vrátit celou nebo část dotace (např. pokud byla dotace použita v rozporu s dotačními podmínkami) se účtuje na opačné strany těch účtů, na které bylo použití dotace zaúčtováno. V případě povinnosti vrátit provozní dotaci až v následujících účetních obdobích bude povinnost snížení dotace zúčtována jako ostatní provozní náklad. Příklad účtování dotace na pořízení majetku Společnost pořizuje výrobní stroj a současně žádá o dotaci ve výši 10 % pořizovací ceny: •• Hranici pro dlouhodobý hmotný majetek společnost určila pro veškerý majetek s pořizovací cenou vyšší než 40 000 Kč. •• Stroje a výrobní zařízení se odepisují účetně 48 měsíců, začátek odepisování – měsíc po zařazení majetku.

Pořízení stroje s dotací

Částka

1. Pořízení stroje

5 000 000

042

321

2. Příslib dotace ze státního rozpočtu na pořízení stroje ve výši 500 000 Kč

500 000

-

-

3. Nezpochybnitelný nárok na dotaci

500 000

378

346

4. Snížení pořizovací ceny o dotaci

500 000

346

042

5. Příjem dotace

500 000

221

378

4 500 000

022

042

93 750

551

082

6. Zařazení stroje 7. Odepisování – první měsíc 4 500 000/48 = 93 750

Použité účty: 042 – pořízení dlouhodobého hmotného majetku 022 – samostatné movité věci 082 – oprávky 221 – běžný účet 346 – závazek z přijaté dotace 378 – jiné pohledávky 551 – odpisy 548 – ostatní provozní náklady 568 – ostatní finanční náklady

MD

Dal

5


Může nastat situace, kdy účetní jednotka obdrží dotaci v cizí měně, a to například z fondů EU. V tomto případě vzniká otázka, zda a kdy účtovat o kurzovém rozdílu, jak účtovat v situaci, kdy byla dotace přijata v jiné než nárokované výši, a jak účtovat při případném vrácení dotace. Řešení na tyto otázky dává Interpretace I 22 Dotace v cizí měně, kterou schválila Národní účetní rada v září 2011. Nezpochybnitelný nárok na dotaci se dle interpretace zaúčtuje stejně, jako by se jednalo o dotaci v české měně s tím, že pro přepočet se použije aktuální nebo pevný kurz podle okamžiku uskutečnění účetního případu. Korunová hodnota zachycená na účtu 346 - Dotace ze státního rozpočtu nebo 347 – Ostatní dotace je konečná a nadále se nijak neupravuje o změny kurzu. Korunové vyjádření devizové pohledávky nároku na dotaci zaúčtované na účtu 378 se však již upravuje s ohledem na vývoj cizoměnového kurzu, kdy vzniká kurzový rozdíl, a to jak k rozvahovému dni (v případě, že dotace dosud nebyla přijata), tak při přijetí dotace. V případě, že obdržená částka cizí měny se liší od zaúčtovaného nároku vyjádřeného v cizí měně, je třeba tento nárok nejprve opravit (snížit nebo zvýšit), a to za použití původního kurzu, kterým byl nárok zaúčtován. Kurzový zisk/ztráta pak vzniká pouze mezi korunovou hodnotou upraveného nároku a skutečně přijatou korunovou hodnotou. Interpretace dále řeší způsob účtování při případném vrácení dotace a obsahuje také řadu konkrétních příkladů. Vzhledem k tomu, že problematika dotací není v české účetní legislativě podrobně upravena a v praxi se objevovalo hodně problémů, zejména v případě účtování dotací na pořízení dlouhodobého majetku, Národní účetní rada se tématu dotací věnovala i v dalších dvou interpretacích vydaných v roce 2013 – interpretaci I 27 a I 28.

Interpretace I 27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek se zabývá otázkou, jak správně postupovat v případech, kdy účetní jednotka pořídí dlouhodobý majetek se záměrem financovat jej prostřednictvím dotace, tento majetek ve sledovaném účetním období zařadí do používání ve skutečné pořizovací ceně, z této ceny ho odepisuje, avšak neúčtuje o nezpochybnitelném nároku na dotaci a nesníží pořizovací cenu dlouhodobého majetku zařazeného do užívání. V následujícím účetním období (po sestavení účetní závěrky) účetní jednotka pak tuto dotaci obdrží. Podle interpretace je při posuzování konkrétního případu třeba rozlišit, zda je účetní jednotka schopna prokázat, že nezaúčtování nároku na dotaci na základě nezpochybnitelného nároku na ni v roce pořízení a zařazení majetku do používání bylo správné: •• Pokud toto je schopna prokázat, nejedná se o účetní chybu. Následné získání dotace se proto vykáže jako změna odhadu prospektivně do výsledku hospodaření běžného období. •• Pokud toto není schopna prokázat, jedná o účetní chybu. Oprava se účtuje retrospektivně, tedy v následujícím období, jako snížení pořizovací ceny dlouhodobého majetku (o částku dotace) a adekvátní snížení oprávek proti Jinému výsledku hospodaření. Interpretace I 28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek se zabývá otázkou, jak správně postupovat v případech, kdy účetní jednotka pořídí dlouhodobý majetek, zařadí jej do používání v pořizovací ceně snížené o dotaci, odepisuje jej, avšak v důsledku porušení podmínek pro získání dotace musí v některém následujícím období po pořízení majetku dotaci vrátit.

6


Při posouzení konkrétního případu je opět třeba rozlišit, zda je účetní jednotka schopna prokázat, kdy se o takové povinnosti dozvěděla, bez ohledu na to, kdy k vrácení dotace skutečně došlo. Zveřejnění v příloze k účetní závěrce V § 39 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. jsou mezi informacemi, které má účetní jednotka uvést zvlášť v příloze, zmíněny i přijaté dotace na investiční a provozní účely. Dotace a daně Daň z příjmů právnických osob Dotace, které jsou účtovány do výnosů, mají vliv na hospodářský výsledek, čímž ovlivňují i základ pro výpočet daně z příjmů. Některé dotace jsou od daně z příjmů osvobozeny – podle § 19 odst. 1 písm. za) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou v roce 2015 od daně osvobozeny příjmy z podpory od Vinařského fondu. Podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP pak nejsou daňově účinné výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně. V případě přijaté dotace na pořízení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku se o přijatou dotaci snižuje vstupní cena tohoto majetku – dochází tedy ke snížení účetní i daňové základny pro výpočet účetních i daňových odpisů. Účetní jednotka tak uplatňuje účetní i daňové odpisy pouze z té části hodnoty majetku, kterou sama financuje.

Daň z přidané hodnoty Přijetí dotace je pouze převodem finančních prostředků, při kterém nedochází k dodání zboží nebo poskytnutí služby, a není tedy předmětem daně z přidané hodnoty. Jelikož investiční ani provozní dotace nejsou z pohledu zákona o DPH považovány za výnosy za uskutečněná zdanitelná plnění, nezapočítávají se ani do obratu, který slouží pro účely registrace k DPH. Výjimku tvoří pouze dotace k ceně, upravené v § 4 odst. 1 písm. l) zákona o DPH. Prostředky, které jsou získány touto dotací, jsou součástí základu daně, a proto se z nich DPH odvádí, jak je uvedeno v §36 odst. 3 písm. d) tohoto zákona. Dotace v IFRS Standard IAS 20 Vykazovaní státních dotací a zveřejňování statní podpory definuje státní dotace jako podporu státu ve formě převodu prostředků ve prospěch účetní jednotky výměnou za minulé nebo budoucí splnění určitých podmínek týkajících se provozních činností účetní jednotky. Na rozdíl od české účetní legislativy poskytuje IAS 20 účetní jednotce větší volnost a možnost volby při účtování dotací. Dotace na úhradu nákladů se vykazují samostatně jako výnos nebo jako snížení příslušných nákladů. Dotace vztahující se k aktivům se vykazují buď jako výnosy příštích období, nebo odečtením dotace při stanovení účetní hodnoty aktiva. IAS 20 upravuje i další případy, které v české účetní legislativě nejsou řešeny – např. nepeněžní dotace či dotace ve formě poskytnutí státního úvěru s úrokovou sazbou pod tržní úrovní.

7


Dotace v US GAAP V USA jsou vládní dotace (pokud se jedná o ziskové organizace) výjimečné, takže US GAAP žádnou speciální úpravu dotací neobsahuje. Obecně se dotace promítnou do zisku (gain) až v okamžiku splnění podmínek s nimi spojenými. Na rozdíl od IFRS není připuštěna možnost jejich odečtu od pořizovací hodnoty majetku.

Kde získat dotaci Aktuálně otevřené příležitosti (programy) v oblasti dotací a grantů naleznete v sekci Dotace a investiční pobídky v tomto čísle dReportu.

8


Pozvánka na seminář Aktuality v českém účetnictví Praha, Brno, Ostrava a Plzeň

České účetnictví • Dotace a jejich zobrazení v účetní závěrce • Pozvánka na seminář IFRS • IASB odložila datum účinnosti standardu IFRS 15 • Nové výňatky z databáze ESMA obsahující rozhodnutí ohledně IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře

Rádi bychom Vás pozvali na letošní seminář zaměřený na možná úskalí při sestavování účetní závěrky, který bude veden formou praktických příkladů a tipů v oblastech, kde jakožto poradci a auditoři míváme nejvíce zjištění. Dále vzhledem k chystané novele vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro podnikatele probereme i významné změny v tomto předpisu spolu s již platnými změnami v zákoně o účetnictví, které budou účinné od 1. ledna 2016. Již tradičně nebudou chybět ani daňové novinky s dopadem na účetní závěrku společností. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům, kteří připravují účetní závěrku podle české účetní legislativy a souvisejících daňových a právních předpisů či jsou jinak s její přípravou spojeni, ale také všem, kteří se chtějí o českém účetnictví a daňových a právních novinkách dozvědět víc.

US GAAP

Seminář není určen zaměstnancům společností podnikajících v oboru účetního poradenství. Společnost Deloitte si vyhrazuje právo oznámit odmítnutí registrace.

• Sbližování standardů US GAAP a IFRS : Novinky ze Zpravodaje FASB Outlook

Půldenní přednášky proběhnou v listopadu a prosinci v Praze, Brně, Ostravě a Plzni v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti.

Program •• Praktické potíže při sestavování účetní závěrky •• Novela zákona o účetnictví platná od 1. ledna 2016 vyvolaná zejména transpozicí směrnice Evropského parlamentu přijaté v roce 2013 •• Novely souvisejících předpisů platné od 1. ledna 2016 •• Daňový pohled na účetní závěrku (daň z příjmů, DPH) Termíny Praha: 10. listopadu 2015 a 9. prosince 2015 Brno: 26. listopadu 2015 Ostrava: 10. prosince 2015 Plzeň: 2. prosince 2015 Pro více informací a registraci prosím navštivte: events.deloitte.cz

9


IASB odložila datum účinnosti standardu IFRS 15 Dne 22. července 2015 rada IASB jednomyslně potvrdila svůj návrh odložit datum účinnosti standardu IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky na 1. ledna 2018. Dřívější použití standardu IFRS 15 je i nadále povoleno.

V červenci 2015 rovněž americká Rada pro standardy finančního účetnictví (rada FASB) potvrdila svůj návrh odložit o jeden rok datum účinnosti svého nového standardu pro vykazování výnosů ASU 2014-09 Výnosy ze smluv se zákazníky.

Rada IASB navrhla tento odklad, poněvadž se předběžně rozhodla navrhnout určité cílené úpravy standardu IFRS 15, které budou zřejmě některé účetní jednotky chtít použít současně s první aplikací IFRS 15. Rada IASB také uznává, že standard IFRS 15 byl vydán později, než bylo plánováno, a tudíž doba pro implementaci byla kratší, než se předpokládalo.

Dne 29. července 2015 Evropská poradenská skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) oznámila, že jako datum účinnosti pro použití standardu v Evropě doporučuje 1. ledna 2018, tj. stejné datum, které bylo stanoveno radou IASB. Očekává se, že IFRS 15 bude schválen pro použití v Evropské unii v prvním čtvrtletí roku 2016.

10


Nové výňatky z databáze ESMA obsahující rozhodnutí ohledně IFRS V červenci 2015 evropský úřad ESMA zveřejnil další výňatky ze své interní databáze rozhodnutí o prosazování standardů IFRS, která byla učiněna evropskými dohledovými orgány odpovědnými za prosazování standardů IFRS. Evropský úřad ESMA je nezávislým orgánem Evropské unie, jenž byl založen dne 1. ledna 2011. Posláním úřadu ESMA je zlepšovat ochranu investorů a prosazovat stabilní, dobře fungující finanční trhy v Evropské unii. V rámci ESMA evropské dohledové orgány odpovědné za prosazování standardů IFRS (dále jen „Dohledový orgán“) sledují a kontrolují účetní závěrky emitentů, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na regulovaném trhu, a kteří sestavují účetní závěrku podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a posuzují, zda jsou jejich závěrky v souladu se standardy IFRS, jakož i s dalšími relevantními požadavky v oblasti výkaznictví, včetně příslušné národní legislativy. ESMA pravidelně publikuje výňatky ze své interní databáze rozhodnutí o používání standardů IFRS při sestavování účetních závěrek, aby subjektům sestavujícím i používajícím účetní závěrky poskytla relevantní informace o řádném použití standardů IFRS. Publikování rozhodnutí spolu s jejich zdůvodněním přispívá k důslednému uplatňování standardů IFRS v Evropské unii. Výňatky z databáze rozhodnutí o používání standardů IFRS je možné v anglickém jazyce stáhnout zde.

Témata obsažená v posledním souboru výňatků z období od února 2012 do listopadu 2014: Standard

Téma

IAS 27 Individuální účetní závěrka IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka IFRIC 19 Vypořádání finančních závazků kapitálovými nástroji

Vypořádání dluhů

11

IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování

Ztráta ze snížení hodnoty v případě poklesu reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv

IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou

Ocenění finančních nástrojů reálnou hodnotou

IFRS 3 Podnikové kombinace IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou

Ocenění reálnou hodnotou v podnikové kombinaci

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků

Prezentace účetní závěrky

IAS 11 Smlouvy o zhotovení IAS 36 Snížení hodnoty aktiv IFRS 6 Průzkum a vyhodnocení nerostných zdrojů

Účtování pohledávek ve smlouvách o zhotovení Test snížení hodnoty


Z výše uvedených rozhodnutí týkajících se používání standardů IFRS, která evropský orgán ESMA v červenci 2015 vydal, jsme do dnešního čísla Účetního zpravodaje vybrali dvě, která mohou být aktuální pro řadu společností, které podle IFRS vykazují: Ztráta ze snížení hodnoty v případě poklesu reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv Konec účetního období: 31. prosince 2013 Druh problematiky: Snížení hodnoty finančních aktiv Související požadavky nebo standardy: IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování Popis účetního přístupu účetní jednotky Účetní jednotka investovala do akcií nekótovaných společností, vykázala je jako realizovatelná („available-for-sale“) finanční aktiva a ocenila je reálnou hodnotou. Podle odstavce 89 standardu IAS 39 jsou poklesy reálné hodnoty vykázány jako ztráty ze snížení hodnoty v případě, že významný nebo dlouhotrvající pokles reálné hodnoty aktiva pod účetní hodnotu tohoto aktiva naznačuje, že dané aktivum bylo znehodnoceno. Účetní jednotka vypracovala účetní zásady, které definují „významný pokles“ jako snížení reálné hodnoty investic, jenž bylo vyšší než relativní pokles hodnoty skupiny příslušných burzovních indexů. V důsledku toho účetní jednotka u různých příležitostí nevykázala ztráty ze snížení hodnoty, a to i v případě, kdy absolutní snížení reálné hodnoty některých investic dosahovalo 60-70 % jejich ceny. Účetní jednotka se domnívala, že pokles během období tří až pěti let indikoval dlouhotrvající snížení reálné hodnoty. Avšak i v situacích, kdy byla hranice významného nebo dlouhotrvajícího poklesu dosažena, účetní jednotka zohlednila příslušné okolnosti a ne vždy vykázala ztrátu ze snížení hodnoty.

Rozhodnutí dohledového orgánu Dohledový orgán s účetní jednotkou nesouhlasil a domníval se, že účetní jednotka použila neuvážený úsudek při definici termínu „významný nebo dlouhotrvající“. Účetní jednotka měla vykázat ztrátu ze snížení hodnoty ve výši odpovídající poklesu reálné hodnoty svých realizovatelných finančních aktiv. Zdůvodnění rozhodnutí Odstavec 67 standardu IAS 39 požaduje, aby snížení reálné hodnoty realizovatelného finančního aktiva bylo vykázáno do hospodářského výsledku, existují-li objektivní důkazy, že bylo toto finanční aktivum znehodnoceno. Poněvadž IAS 39 nedefinuje v souvislosti s termínem „významný nebo dlouhotrvající“ žádný kvantitativní limit, dohledový orgán se domnívá, že účetní jednotky by měly stanovit vhodné limity, například při zohlednění ostatních dostupných pokynů nebo tržních postupů. Úsudek účetní jednotky byl mimo rozpětí limitů, s nímž se dohledový orgán dříve setkal a o němž se domníval, že se běžně používá. Účetní jednotka nebyla schopna objasnit, proč se její hodnoty od tohoto rozpětí tak výrazně liší. Dohledový orgán se především domníval, že nebylo rozumné, aby měla účetní jednotka zavedenou politiku, která povolovala snížení reálné hodnoty až do výše 60-70 % původní hodnoty, aniž by byl absolutní pokles považován za významný. Názor dohledového orgánu byl podpořen poznatky dokumentu vydaného úřadem ESMA s názvem Přezkum účetních postupů – srovnatelnost účetních závěrek sestavených podle IFRS u evropských finančních institucí, v němž úřad ESMA dospěl k závěru, že tyto instituce používají při posuzování snížení hodnoty široké rozpětí limitů. Finanční instituce se domnívaly, že pokles byl „významný“, pokud dosahoval 20-50 % původní ceny, a že jej lze označit za „dlouhotrvající“, pokud trval šest měsíců až tři roky. Při posuzování finančních institucí používajících velmi vysoké limity úřad ESMA vyjádřil své pochyby, zda je používání takto vysokých limitů rozumné.

12

Účetní zpravodaj září 2015 Ocenění finančních nástrojů reálnou hodnotou

České účetnictví • Dotace a jejich zobrazení v účetní závěrce • Pozvánka na seminář IFRS • IASB odložila datum účinnosti standardu IFRS 15 • Nové výňatky z databáze ESMA obsahující rozhodnutí ohledně IFRS

Konec účetního období: 31. prosince 2013 Druh problematiky: Finanční nástroje Související požadavky nebo standardy: IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou Popis účetního přístupu účetní jednotky Účetní jednotka investovala do akcií kótovaných i nekótovaných společností. Tyto akcie byly účtovány jako realizovatelná finanční aktiva a představovaly více než 50 % celkových aktiv. Účetní jednotka stanovila reálnou hodnotu kótovaných cenných papírů na základě burzovních cen, pokud byly akcie kótované na aktivním trhu, nebo na základě technik ocenění v případě absence aktivního trhu.

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii

Za účelem posouzení existence aktivního trhu účetní jednotka vypočítala několik ukazatelů a porovnala je na základě následujících benchmarků:

• Pozvánka na podzimní semináře

•• Denní % průměrných hodnot obchodních transakcí / kapitalizace nižší než 0,05 %;

US GAAP

•• Denní ekvivalentní hodnota obchodních transakcí nižší než 50 000 EUR;


•• Denní rozpětí nabídky a poptávky (tzv. bid-ask spread) ve výši 3 % nebo vyšší; •• Maximální počet po sobě následujících dní s neměnnými cenami je vyšší než 3; a •• % obchodních dní nižších než 100 %. Na základě této analýzy a omezeného obchodního objemu akcií účetní jednotka dospěla k závěru, že její investice v kótovaných společnostech A, B a C nebyly obchodovány na aktivních trzích a ocenila tyto investice reálnou hodnotou pomocí techniky ocenění na základě vstupů úrovně 3.

Rozhodnutí dohledového orgánu Dohledový orgán nesouhlasil s posouzením účetní jednotky v oblasti „aktivních trhů“ a domníval se, že k ocenění reálnou hodnotou měly být použity kótované ceny finančních aktiv, jak stanoví IFRS 13. Zdůvodnění rozhodnutí Příloha A standardu IFRS 13 definuje reálnou hodnotu jako cenu, která by byla obdržena v řádné transakci. Odstavec 72 standardu IFRS 13 zavádí koncept „hierarchie reálné hodnoty“ a kategorizuje vstupní veličiny používané při ocenění reálnou hodnotou do tří úrovní, přičemž nevyšší prioritu mají neupravené kótované ceny na aktivních trzích a nejnižší prioritu mají nepozorovatelné vstupy. Odstavec 77 standardu IFRS 13 stanoví, že „kótovaná cena na aktivním trhu je nejspolehlivějším důkazem reálné hodnoty“ a měla by být použita „bez úprav ke stanovení reálné hodnoty, kdykoli je k dispozici“. Odstavec 67 standardu IFRS 13 uvádí, že techniky ocenění používané ke stanovení reálné hodnoty „maximalizují využití relevantních pozorovatelných vstupů a minimalizují využití vstupů nepozorovatelných“. Příloha A standardu IFRS 13 definuje aktivní trh jako trh, na němž se uskutečňují transakce dostatečně často a v dostatečném objemu, aby průběžně poskytovaly informace o tvorbě cen. Odstavec B37 standardu IFRS 13 uvádí ukazatele, jejichž pomocí lze identifikovat významný pokles objemu či úrovně aktivity obchodovaných nástrojů. Dohledový orgán se domníval, že ukazatele používané účetní jednotkou nebyly dostatečné k vyvození závěru, že cena transakce nepředstavovala reálnou hodnotu nebo že se transakce nevyskytovaly s dostatečnou frekvencí či v dostatečném objemu.

13


Odstavec B34 standardu IFRS 13 uvádí výčet okolností, které mohou naznačovat, že transakce nejsou řádné, poněvadž významný pokles objemu nebo úrovně aktivity nejsou dostatečné k vyvození závěru, že všechny transakce nejsou řádné.

V neposlední řadě ocenění používaná ke stanovení reálné hodnoty finančních aktiv vysoce převyšovala výše uvedené kótované ceny, což vzbudilo další obavy. Zdroj: www.esma.europa.eu

Dohledový orgán se domníval, že účetní jednotka neshromáždila dostatek informací k určení toho, zda transakce byly řádné či zda probíhaly s dostatečnou frekvencí nebo v dostatečném objemu, aby poskytly informace pro stanovení cen. Na základě dostupných dat proto nebylo možné dospět k závěru, že trhy, na nichž byly investice kótovány, nejsou aktivní, a pro ocenění reálnou hodnotou by měla být provedena další analýza.

14

Účetní zpravodaj září 2015 České účetnictví • Dotace a jejich zobrazení v účetní závěrce

Stav schvalování IFRS v Evropské unii Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy v červenci 2015. Nebyly schváleny k použití v EU žádné nové standardy či úpravy standardů.

• Pozvánka na seminář

Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 22. srpnu 2015 následující dokumenty rady IASB:

IFRS

Standardy

• IASB odložila datum účinnosti standardu IFRS 15

•• IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v červenci 2014)

• Nové výňatky z databáze ESMA obsahující rozhodnutí ohledně IFRS

•• IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014)

•• IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014)

Úpravy •• Úprava standardů IFRS 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (vydáno v září 2014) •• Úprava standardů IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 Investiční účetní jednotky: Uplatňování konsolidační výjimky (vydáno v prosinci 2014) •• Úprava standardu IFRS 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (vydáno v květnu 2014) •• Úprava standardu IAS 1 Iniciativa pro zveřejňování informací (vydáno v prosinci 2014) •• Úprava standardů IAS 16 a IAS 38 Objasnění přijatelných metod odepisování a amortizace (vydáno v květnu 2014) •• Úprava standardů IAS 16 a IAS 41 Plodící rostliny (vydáno v červnu 2014)

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii

•• Úprava standardu IAS 27 Metoda ekvivalence v individuální účetní závěrce (vydáno v srpnu 2014)

• Pozvánka na podzimní semináře

•• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2012-2014 (vydáno v září 2014)

US GAAP

Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU.


15


Pozvánka na podzimní semináře Novinky v IFRS 2015 – Výnosy a finanční nástroje nově! Praha, Brno, Ostrava a Plzeň

Nové standardy přinášejí nová pravidla, jejichž aplikace nemusí být úplně jednoduchá, proto je vhodné se na ně včas připravit.

Vážení přátelé,

Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět více.

dovolujeme si Vás pozvat na tradiční podzimní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Dozvíte se o nových standardech, novelách a interpretacích, které bude potřeba zohlednit v účetní závěrce sestavené v souladu s IFRS za účetní období roku 2015 a později. U změn, které jsou účinné později než pro účetní období začínající 1. ledna 2015, je ve většině případů možná jejich dřívější aplikace, tj. i v účetní závěrce za rok 2015. Účetní jednotky jsou také v příloze své účetní závěrky dle IFRS povinny uvést, jaký dopad by měla na závěrku aplikace již schválených standardů a interpretací před datem jejich účinnosti. Letos budete mít příležitost se dozvědět více zejména o dvou nových standardech, které sice nevstupují v platnost v roce 2015, avšak dopad jejich přijetí budete muset okomentovat již ve své nejbližší účetní závěrce: •• IFRS 15 – Výnosy ze smluv se zákazníky (včetně praktického dopadu nového standardu na účetní závěrky) •• IFRS 9 – Finanční nástroje (se zaměřením na klasifikaci finančních nástrojů a nový model znehodnocení)

Seminář není určen zaměstnancům společností podnikajících v oboru účetního poradenství. Společnost Deloitte si vyhrazuje právo oznámit odmítnutí registrace. Přednášky proběhnou v Praze, Brně, Ostravě a Plzni v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti. Termíny Praha: 22. října 2015 a 24. listopadu 2015 Brno: 11. listopadu 2015 Ostrava: 12. listopadu 2015 Plzeň: 19. listopadu 2015 Pro více informací a registraci prosím navštivte: events.deloitte.cz

16


Sbližování standardů US GAAP a IFRS : Novinky ze Zpravodaje FASB Outlook V posledním vydání Zpravodaje FASB Outlook najdeme zajímavý článek představující vize předsedy Rady FASB Russella G. Goldena ohledně budoucího sbližování účetních standardů. V uveřejněném článku Russell Gordon uvedl, že se během posledních několika měsíců ukázalo, že přijetí standardů IFRS (nebo mít možnost volby IFRS místo US GAAP) americkými veřejně obchodovanými společnostmi, které reportují Komisi pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission (SEC)), je „nepravděpodobné”. Podle Russella Goldena si investoři v USA uvědomují, že rozdíly mezi jurisdikcemi ve světě „budou mít i nadále pravděpodobně za následek to, že budou existovat nějaké rozdíly v tom, jak jsou účetní standardy napsány, aplikovány v praxi a uplatňovány. Zkrátka se ukázalo, že jedna velikost nepadne všem.” Rada FASB nadále sleduje svůj hlavní dlouhodobý cíl, kterým je vytvoření účetních standardů, které by měly co nejméně rozdílů. Ve svém projevu Russell Gordon oceňuje pokrok, kterého Rady FASB a IASB dosáhly při snaze o srovnatelnější celosvětové účetní standardy a při spolupráci při vývoji společných řešení pro účetní otázky, a dále shrnuje oblasti, ve kterých se oběma radám již podařilo přiblížit svůj pohled a v důsledku toho vytvořit nové standardy (nebo provést změny standardů), tj. konkrétně „účtování o výnosech, podnikové kombinace, nekontrolní podíly, odměňování cennými papíry, oceňování reálnou hodnotou, výpůjční náklady, reportování podle segmentů, nepeněžní transakce, vykazování zásob, společné podniky a účetní změny”.

Russell Golden dále rozvádí, jakou strategii rada FASB zaujme s cílem zlepšit kvalitu účetních standardů a učinit je srovnatelnějšími. Rada FASB plánuje: •• Pokračovat ve vytváření vysoce kvalitních standardů US GAAP. •• Aktivně se účastnit vytváření Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). •• Posílit vztahy a komunikaci mezi ostatními organizacemi vytvářejícími národní standardy. Svůj článek zakončuje tím, že pro instituce vytvářející národní standardy je nesmírně důležité a zároveň nesmírně náročné nadále důsledně pokračovat v analyzování a vyhodnocování existujících rozdílů mezi US GAAP (a ostatními národními standardy) a IFRS a nalézat řešení, jak k sobě standardy přiblížit a zároveň zachovat či dokonce zvýšit kvalitu národních standardů (US GAAP či jiných národních standardů). Zdroj: FASB.org

17


Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:

České účetnictví • Dotace a jejich zobrazení v účetní závěrce • Pozvánka na seminář IFRS • IASB odložila datum účinnosti standardu IFRS 15

České účetnictví Stanislav Staněk

[email protected]

IFRS a US GAAP Martin Tesař Soňa Plachá Gabriela Jindřišková

[email protected] [email protected] [email protected]

• Nové výňatky z databáze ESMA obsahující rozhodnutí ohledně IFRS

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře US GAAP • Sbližování standardů US GAAP a IFRS : Novinky ze Zpravodaje FASB Outlook Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2015 Deloitte Česká republika

OI

Nepřímé daně • Informace Finanční správy ČR • Novela na snížení sazeb DPH • Rozhodovací praxe SDEU Ostatní

LIC

UB

EB

DEL

• Odpočet na výzkum a vývoj – potřeba znaleckého posouzení v případě stanovení výzkumných a vývojových činností • Daňové kontroly převodních cen – aktuálně

Y

25

TT

Přímé daně

T I NG 25

RS

CEL

RA

EA

Daňový zpravodaj září 2015

EP E C ZECH R

Daňový zpravodaj Deloitte Česká republika

• Návrh nového zákona o dani z hazardních her • Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně • Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – omezení v rámci jediného investičního projektu • Mezinárodní zdanění Příloha • Daňové povinnosti na září a říjen 2015

CZECH

AWARD 2015

Daňový zpravodaj září 2015 Přímé daně • Odpočet na výzkum a vývoj – potřeba znaleckého posouzení v případě stanovení výzkumných a vývojových činností • Daňové kontroly převodních cen – aktuálně Nepřímé daně • Informace Finanční správy ČR • Novela na snížení sazeb DPH • Rozhodovací praxe SDEU Ostatní • Návrh nového zákona o dani z hazardních her • Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně • Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – omezení v rámci jediného investičního projektu • Mezinárodní zdanění Příloha • Daňové povinnosti na září a říjen 2015

Odpočet na výzkum a vývoj – potřeba znaleckého posouzení v případě stanovení výzkumných a vývojových činností Odčitatelná položka na výzkum a vývoj je stále více využívána daňovými poplatníky jako legitimní snížení základu daně, přičemž v rámci Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) se navyšuje počet rozhodnutí v této oblasti. Z hlediska vývoje judikatury lze konstatovat pozitivní trend z poslední doby, kdy NSS stále více vrací zpět rozhodnutí státní správy i krajských soudů v oblasti odčitatelné položky na výzkum a vývoj, a to i s ohledem na jejich přehnaný formalizmus při posuzování projektové dokumentace (resp. s ohledem na posuzování technických aspektů projektu výzkumu a vývoje, které ve většině případů není schopen posoudit správce daně, ale pouze znalec v dané oblasti). Jedním z těchto rozhodnutí je i aktuální rozhodnutí (č. j. 10 Afs 24/2014 – 119) NSS, kterým NSS zrušil rozhodnutí jak Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 52 Af 30/2013-105 (dále jen „KS“) tak původní rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové (dále jen „správce daně“) a věc vrátil k dalšímu projednání Odvolacímu finančnímu ředitelství. Spor byl o tom, že daňový subjekt (dále jen „DS“) uplatnil v rámci odčitatelné položky na výzkum a vývoj náklady související s projekty spočívající ve vývoji nových forem a nástrojů sloužících k výrobě nových dosud na trh neuváděných výrobků, při níž systematicky tvůrčím způsobem využíval poznatky výzkumu (dle DS vykazovaly projekty jak technickou nejistotu, tak ocenitelný prvek novosti). Správce daně (s názorem správce daně se ztotožnil i KS) tyto náklady neuznal v rámci odčitatelné položky na výzkum a vývoj se zdůvodněním, že projekty DS nevykazovaly ve vztahu k prováděné činnosti ocenitelný prvek novosti. Tj. že se nejedná o takové zlepšení formy či nástroje, v jehož rámci tyto získají nové podstatné vlastnosti, mohou vykonávat další podstatné činnosti, které dříve vykonávat nemohly - v zásadě se u projektů DS dle správce daně jednalo o nástroje a formy vyrobené

podle známých technologií. Dle správce daně tyto projekty nevykazovaly ani technickou nejistotu, neboť daňový subjekt byl schopen garantovat výrobu formy/nástroje svým zákazníkům. Správce daně tedy posoudil činnosti u projektů DS jako „pouhou“ inovaci, kde související náklady nemohou být uplatněny v rámci odčitatelné položky na výzkum a vývoj. DS s uvedeným posouzením projektů nesouhlasil s tím, že správce daně neměl posuzovat technické skutečnosti týkající se projektů pouze na základě své úvahy, ale měl si stejně jako DS vyžádat znalecké posouzení k uvedeným projektům. V rámci dokazování před správcem daně i KS předložil DS dokumenty označené za znalecké posudky, jimiž mělo být prokázáno, že předmětné projekty lze považovat za projekty výzkumu a vývoje. Nicméně správce daně je vyhodnotil jako pouhá odborná posouzení, neboť dle správce daně nesplňovaly kritéria pro znalecké posudky. NSS souhlasil s DS, že k hodnocení projektů jsou nutné odborné znalosti přesahující možnosti posouzení KS a správce daně. Správce daně se měl zabývat technickými aspekty projektů DS, což však vyžaduje technické znalosti, přičemž není sporu o tom, že úřední osoby v projednávaném případě technickými znalostmi nedisponovaly. Z tohoto důvodu musí správce daně dané důkazy/dokumentaci znovu posoudit, a to za pomoci znalce. Dodáváme, že podle rozhodnutí NSS č. j. 22 Af 14/2010 – 141 je přitom znalcem osoba, která byla v předmětném oboru zapsána v seznamu znalců u příslušného krajského soudu. Dalšími spornými otázkami jako např. zahrnutí náhrad za dovolenou do odpočtu výzkumu a vývoje se NSS nezabýval. O dalším vývoji sporu Vás budeme i nadále informovat.

2


Daňové kontroly převodních cen – aktuálně Specializovaný finanční úřad v průběhu léta zahájil druhou vlnu celorepublikové kontrolní akce cílené na oblast převodních cen. Akce se zaměřuje na české společnosti, členy nadnárodních koncernů, které jsou vybírány ke kontrole především na základě výsledků dotazníkového šetření, jež probíhalo v listopadu loňského roku, a na základě hodnot uváděných v nové příloze o vnitroskupinových transakcích k daňovému přiznání za zdaňovací období roku 2014.

Předem zpracovaná dokumentace převodních cen se stává důležitým nástrojem pro komunikaci s finančním úřadem již v první fázi kontroly, neboť ucelenou formou podává přehled o významných okolnostech skupinových transakcí a dává je do kontextu s aplikovaným způsobem stanovení převodních cen. Umožňuje tak společnosti dopředu zvážit způsob komunikace vůči finančnímu úřadu a zabránit unáhleným výrokům, které mohou významným způsobem ovlivnit průběh i celkový výsledek kontroly.

První vlna daňových kontrol byla zahájena již v únoru letošního roku. Z tiskových zpráv finanční správy vyplývá, že přibližně u dvou třetin kontrol z první vlny daňové subjekty doposud nerozptýlily všechny pochybnosti správce daně nebo nedodaly veškeré důkazní prostředky. Zbývající třetina dotčených daňových kontrol již v současné době směřuje ke svému závěru.

Je však důležité říci, že dokumentace převodních cen není v praxi považována za jediný a nezlomný důkazní prostředek. Správce daně v průběhu řízení na praktických příkladech prověřuje skutkovou podstatu vnitroskupinových vztahů – tj. zda prováděné činnosti odpovídají popisům uvedeným v dokumentaci převodních cen a zda uvedené analýzy jsou pro dané transakce relevantní. V praxi bohužel není výjimkou, že dokumentace převodních cen zpracované v minulosti dle dřívějších standardů, případně další písemné důkazní prostředky, obsahují vzhledem k dnešnímu pohledu na věc zavádějící informace. Je proto nezbytné, aby společnosti před předáním dokumentace správci daně zvážily vhodnost jednotlivých formulací a zajistily její dostatečnou průkazní hodnotu.

I společnost Deloitte zaznamenala u svých klientů zvýšenou kontrolní aktivitu v oblasti převodních cen. Kontroly se zaměřují především na společnosti vykazující nestandardní hodnoty v poskytnutých údajích a společnosti ztrátové. Naše praktické zkušenosti potom ukazují, že přístup správců daně ke kontrole vnitroskupinových transakcí je zřetelně erudovanější, než jsme byli v minulosti zvyklí. Správce daně nejprve podkládá otázky obecného charakteru, které vedou k pochopení celkového fungování společnosti v rámci koncernu a ke stanovení jejího funkčního a rizikového profilu. Přestože tyto otázky se v první fázi mohou jevit jako nenáročné a lehké k zodpovězení, jejich význam v rámci kontroly je zásadní. V kontextu získaných informací totiž správce daně vyhodnocuje metodiku kalkulace převodních cen, resp. dosažené finanční výsledky společnosti. U plateb za nehmotná plnění správce daně navíc prověřuje, zda byla transakce skutečně provedena a zda přinesla příjemci nějaký užitek. Tyto skutečnosti musí být kontrolovaná společnost schopna prokázat na konkrétních důkazních prostředcích, které je často obtížné zajistit.

Pokud se Vaše společnost stane předmětem zájmu správce daně, naše zkušenosti ukazují, že zásadní jsou první kroky a správná volba strategie. Proto by konzultace s odborníkem měla být úplně prvním krokem ihned po přijetí informace o plánovaném zahájení kontroly nebo místního šetření. I když se později dá leccos vysvětlit, nevhodně zvolené vysvětlení nebo důkazní prostředek poskytnutý bez dostatečného kontextu mohou způsobit nežádoucí posun v pozici daňového subjektu, který se někdy už nedá zcela napravit.

3


Informace Finanční správy ČR Informace v oblasti aplikace DPH u převodu nemovitostí Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo velmi rozsáhlý materiál, ve kterém se věnuje problematice aplikace DPH v případě transakcí s nemovitostmi. Popisuje v něm mimo jiné rozdílné zacházení s byty, bytovými domy a rodinnými domy, vždy v členění na sociální a „nesociální“ stavby. Uvádí režim převodu pozemků, v jakých případech je považován za zastavěný pozemek a v jakých za stavební pozemek, vždy s uvedením příslušného DPH režimu. Velký důraz je přitom kladen na využití evropského práva v oblasti DPH, akcentovány a blíže rozebírány jsou pojmy „funkční celek“, „hospodářská podstata transakce“, „hlavní a vedlejší plnění“, „přiléhající pozemek“ apod. Vydaná informace také zpětně doplňuje i důležité aspekty do předchozí informace věnující se téže oblasti, která byla vydaná koncem roku 2013. Informace na rozšíření RPDP S ohledem na rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (RPDP) od 1. července 2015 aktualizovalo GFŘ svůj pokyn věnující se této oblasti. Současně vydalo odpovědi na nejčastější otázky, které s ohledem na RPDP v praxi vznikají.

Aktualizovaná verze kontrolního hlášení Byla vydána další pracovní verze informace týkající se formuláře kontrolního hlášení, které by mělo být podáváno od počátku příštího roku. Oproti původním představám dochází jen k drobným posunům ve způsobu vyplňování kontrolních hlášení. Byla také upravena samotná podoba kontrolního hlášení tak, aby byl formulář snazší pro vyplnění. Informace k aplikaci judikátu SDEU Skandia (DPH skupina) GFŘ vydalo informaci týkající se aplikace DPH u plnění mezi pobočkami jediné právnické osoby zřízenými v různých státech EU nebo i mimo EU v případech, kdy jedna z těchto poboček je součástí DPH skupiny dle českého zákona o DPH. Reflektuje přitom pravidla nastavená Soudním dvorem EU. V rámci dané informace GFŘ ruší platnost některých svých starších výkladových stanovisek v oblasti DPH skupin.

4


Novela na snížení sazeb DPH

Přímé daně

Skupina poslanců podala návrh na novelu zákona o DPH, na základě níž by mohlo dojít ke snížení sazeb DPH o jedno procento. Nepředpokládáme, že tato novela bude schválena.

• Odpočet na výzkum a vývoj – potřeba znaleckého posouzení v případě stanovení výzkumných a vývojových činností • Daňové kontroly převodních cen – aktuálně

Rozhodovací praxe SDEU

Nepřímé daně • Informace Finanční správy ČR • Novela na snížení sazeb DPH • Rozhodovací praxe SDEU Ostatní • Návrh nového zákona o dani z hazardních her • Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně • Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – omezení v rámci jediného investičního projektu • Mezinárodní zdanění Příloha • Daňové povinnosti na září a říjen 2015

C-187/14 – DSV Road V tomto rozhodnutí SDEU komentuje pravidla pro možnost odpočtu DPH při dovozu. Názor SDEU je poměrně striktní a může mít například vliv na současný tolerantní postoj české finanční správy k uplatnění nároku na odpočet dovozní DPH vyměřené osobě, která pouze zboží dováží beze změny vlastnictví za účelem jeho opracování a vrácení vlastníkovi. C-108/14 Larentia Minerva V rámci tohoto případu SDEU posuzoval hned několik otázek současně, např. jak určit poměr ekonomické a neekonomické činnosti u holdingových společností, zda je možné vytvořit DPH skupinu i tehdy, pokud jeden ze subjektů nemá právní subjektivitu nebo pokud vazby mezi společnostmi nejsou ve vztahu „nadřízená-podřízená“. Výroky SDEU nejsou podle našeho názoru v rozporu s tím, jak je možné interpretovat český zákon o DPH.

C-584/13 Mapfre Warranty SDEU řešil DPH režim samostatně poskytovaných prodloužených záruk ke zboží prodávaného dealerem, který na účet pojišťovny toto pojištění uzavře s kupujícím a zahrne pojistné do ceny zboží. Na základě tohoto rozhodnutí se zdá, že by mělo být aplikováno osvobození od DPH v mnohem větší míře, než se v praxi děje. Navíc jsou závěry SDEU nejspíše aplikovatelné i na pojištění vyúčtované v souvislosti s nájmem.

5


Návrh nového zákona o dani z hazardních her Na svém červencovém zasedání schválila vláda tzv. balíček zákonů regulujících hazardní hry, který připravilo a předložilo Ministerstvo financí. Jedná se o návrh zákona o dani z hazardních her, návrh zákona o hazardních hrách a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákonů o hazardních hrách a o dani z hazardních her, přičemž navrhovaná účinnost zákonů je od 1. ledna 2017.

•• Rovněž se zavádí minimální daň z technické hry, která má nahradit dosavadní pevnou část dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení. Nově je určena podle počtu povolených herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení (a to ve výši 9 200 Kč/ herní pozice/čtvrtletí, což odpovídá téměř dvojnásobku dosavadní pevné části dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení).

Jak již název napovídá, nový – samostatný zákon o dani z hazardních her by měl upravovat daň z hazardních her, která koncepčně nahradí původní odvod z loterií a jiných podobných her. Pojďme se podívat na podstatné daňové aspekty tohoto nového zákona:

•• Nebude možné uplatnit žádnou slevu na dani.

•• Předmětem daně by mělo být provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníky hazardní hry (vyjma provozování tombol s herní jistinou ve výši 75 tis. Kč a méně). •• Jako poplatník daně je navrhován provozovatel hazardní hry (tuzemský nebo zahraniční), a to jednak ten, který je držitelem základního povolení nebo ohlásil hazardní hru, tak i ten, který hazardní hru provozuje tzv. načerno. •• Základem daně by měla být částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in-out). •• Sazba daně by měla být stanovena diferencovaně v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25 %, 30 % a 35 %. První sazba zdanění ve výši 25 procent se bude týkat kurzových sázek, totalizátorových her a tombol s úhrnem sázek od 100 tis. Kč. Druhá sazba ve výši 30 procent je navrhována pro živé hry, loterie a binga. V případě technické hry bude aplikována sazba daně z hazardních her ve výši 35 procent.

•• Zdaňovacím obdobím bude nově namísto kalendářního roku kalendářní čtvrtletí (nebudou se platit žádné zálohy na daň). •• Daň bude samovyměřovat poplatník v daňovém přiznání, které bude možné podávat pouze elektronicky. Ostatním zákonům zahrnutým v tomto „hazardním balíčku“ se podrobněji věnuje článek v právní části našeho dReportu. Další vývoj návrhu zákona v rámci legislativního procesu budeme sledovat a pravidelně vás budeme informovat o případných změnách.

6


Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně Pokuta za opožděné tvrzení daně („pokuta“) je sankcí, která se dle daňového řádu ukládá v případě, že daňový subjekt podá své daňové přiznání po zákonem stanovené lhůtě anebo ho nepodá vůbec. Její výše je přitom odvislá od výše daňové povinnosti, která byla anebo měla být v tomto daňovém přiznání uvedena, a od délky prodlení s jeho podáním. Maximální výše činí 300 tis. Kč. Povinnost platit pokutu vzniká přímo ze zákona, správce daně tedy nemá možnost jakkoli modifikovat její výši či rozhodnout, že z jakéhokoli (byť oprávněného a pochopitelného) důvodu nebude uložena. Městský soud v Praze však při své rozhodovací činnosti dospěl k závěru, že taková právní úprava pokuty je v rozporu se základními právy daňových subjektů garantovanými Listinou základních práv a svobod, a z toho důvodu podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení dotčeného ustanovení § 250 daňového řádu. Protiústavnost zmíněného ustanovení přitom odůvodnil následujícím způsobem. Je nepřiměřené, aby správce daně neměl možnost rozhodovat o výši pokuty, popř. o jejím neuložení, a tím reagovat na specifika toho kterého porušení povinnosti podat daňové přiznání. Taktéž je nepřiměřené a v rozporu se zásadou rovnosti, pokud je výše pokuty vázána na výši daňové povinnosti. Dochází tím totiž k absurdní situaci, kdy je za stejně závažné porušení daňových povinností (resp. stejnou délku prodlení) různým daňovým subjektům uložena různě vysoká sankce.

Ústavní soud při svém rozhodování provedl tzv. test proporcionality, při kterém dospěl k závěru, že pokuta je sankcí splňující svůj účel (aby se nežádoucí chování daňových subjektů nevyplácelo), je sankcí potřebnou (pro zajištění plnění daňových povinností, a tedy i příjmu veřejného rozpočtu) a zároveň nezasahuje do majetkových práv daňových subjektů s nadměrnou intenzitou (nemá likvidační charakter). Dle jeho názoru tak pokuta zohledňuje závažnost porušení daňové povinnosti i individuální ekonomické poměry daňového subjektu, a zároveň je zcela přiměřená zamýšlenému cíli. Z tohoto důvodu proto Ústavní soud návrh na zrušení předmětného ustanovení daňového řádu zamítl. Lze tak jen shrnout, že i nadále by daňové subjekty měly myslet na včasné podání svého daňového přiznání. V opačném případě se totiž vystavují riziku, že jim bude vyčíslena pokuta za opožděné tvrzení daně až do výše 300 tis. Kč.

7


Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – omezení v rámci jediného investičního projektu V rámci některých nově vyhlášených výzev v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) je podpora poskytována na základě regionální blokové výjimky. V tomto případě je nově stanoveno omezení, že není možné dotací podpořit projekt, který je součástí jediného velkého investičního projektu. Za velký investiční projekt je považována počáteční investice, u níž způsobilé výdaje tvoří více jak 50 mil. Eur. Toto omezení se vztahuje na počáteční investici, kterou tentýž příjemce (na úrovni skupiny, tj. propojených podniků) zahájí během období 3 let ode dne, kdy došlo k zahájení práce na jiné investici podpořené veřejnými prostředky v témže regionu NUTS 3 (na území jednoho kraje).

Propojenými podniky pro účely tohoto omezení se zde rozumí takové podniky, které jsou propojené s žadatelem o podporu některým z následujících vztahů: •• Jeden subjekt vlastní více než 50 % hlasovacích práv v jiném subjektu. •• Jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat více než 50 % členů dozorčího, správního nebo řídícího orgánu jiného subjektu. •• Jeden subjekt má právo uplatňovat více než 50% vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu. •• Jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu ovládá sám více než 50 % hlasovacích práv v daném subjektu. Ustanovení je tedy relevantní především pro společnosti, které získaly v období posledních 3 let investiční pobídky či dotace, kde výše způsobilých nákladů přesáhla úrovně 50 mil. Eur. Omezení se v rámci OP PIK týká např. programů Inovace, ICT a sdílené služby a Nemovitosti.

8


Mezinárodní zdanění Dánské rozhodnutí týkající se kurzových ztrát při prodeji dceřiných společností Dánský Národní daňový soud rozhodl, že ztráty z kurzových rozdílů při prodeji dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem v jiném členském státě, nejsou daňově odečitatelnými položkami. Lucembursko přijme návrh zákona zavádějící směrnici o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností a další změny v oblasti daní Návrh, který bude předložen parlamentu v blízké době, zavádí změny směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností týkající se hybridních finančních nástrojů. Tyto změny mají zamezit situacím dvojího nezdanění a zavádějí obecná ustanovení proti zneužití. Další změny zahrnují např. rozšíření režimu skupinového zdanění. Kyperský parlament schválil změny v oblasti daňového práva Parlament odhlasoval zavedení některých změn v oblasti daňového práva, jako je např. zavedení odečtu pomyslných úroků z vlastního kapitálu (notional interest deduction/NID) při splnění určitých podmínek.

Dánsko rozhodlo, že lucemburský fond kolektivního investování SICAV není oprávněn k refundaci srážkové daně z dividend Nizozemský nejvyšší soud rozhodl, že lucemburský fond kolektivního investování SICAV není oprávněn k refundaci nizozemské srážkové daně u dividend, neboť fond SICAV není srovnatelný s žádnou nizozemskou finanční investiční institucí. Španělsko snižuje sazby srážkové daně Obecná sazba srážkové daně uplatňovaná na příjem vyplácený příjemcům – nerezidentům je od 12. července 2015 snížena z 20% na 19.5% a od 1. ledna 2016 dále klesne na 19%. Tato sazba se vztahuje mimo jiné na dividendy, úroky a kapitálové zisky.

9


Daňové povinnosti Září 2015

Přímé daně • Odpočet na výzkum a vývoj – potřeba znaleckého posouzení v případě stanovení výzkumných a vývojových činností • Daňové kontroly převodních cen – aktuálně Nepřímé daně

středa 9.

spotřební daň

•• splatnost daně za červenec 2015 (mimo spotřební daň z lihu)

pondělí 14.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za srpen 2015, papírová forma

úterý 15.

daň z příjmů

•• čtvrtletní záloha na daň

středa 16.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za srpen 2015, elektronická forma

pondělí 21.

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

pojistné

•• podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za srpen 2015 a splatnost zálohy na důchodové spoření

čtvrtek 24.

spotřební daň

•• splatnost daně za červenec 2015 (pouze spotřební daň z lihu)

pátek 25.

daň z přidané hodnoty

•• daňové přiznání a daň za srpen 2015 •• souhrnné hlášení za srpen 2015 •• výpis z evidence za srpen 2015

energetické daně

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za srpen 2015

spotřební daň

•• daňové přiznání za srpen 2015

• Informace Finanční správy ČR • Novela na snížení sazeb DPH • Rozhodovací praxe SDEU Ostatní • Návrh nového zákona o dani z hazardních her • Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně • Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – omezení v rámci jediného investičního projektu • Mezinárodní zdanění Příloha • Daňové povinnosti na září a říjen 2015

•• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za srpen 2015 (pokud vznikl nárok)

středa 30.


•• poslední den lhůty pro podání žádosti o vrácení daně z přidané hodnoty z/do jiného členského státu dle § 82 a § 82a zákona o DPH

daň z příjmů

•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za srpen 2015

10

Daňový zpravodaj září 2015 Říjen 2015 Přímé daně • Odpočet na výzkum a vývoj – potřeba znaleckého posouzení v případě stanovení výzkumných a vývojových činností • Daňové kontroly převodních cen – aktuálně Nepřímé daně • Informace Finanční správy ČR • Novela na snížení sazeb DPH • Rozhodovací praxe SDEU Ostatní • Návrh nového zákona o dani z hazardních her • Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně • Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – omezení v rámci jediného investičního projektu • Mezinárodní zdanění Příloha • Daňové povinnosti na září a říjen 2015

pondělí 12.

spotřební daň

•• splatnost daně za srpen 2015 (mimo spotřební daň z lihu)

středa 14.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za září 2015, papírová forma

•• souhrnné hlášení za 3. čtvrtletí a za září 2015

čtvrtek 15.

daň silniční

•• záloha na daň za 3. čtvrtletí 2015

pátek 16.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za září 2015, elektronická forma

•• výpis z evidence za 3. čtvrtletí a za září 2015

úterý 20.


•• daňové přiznání a daň k MOSS

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

odvod z loterií a jiných podobných her

•• podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení zálohy za 3. čtvrtletí 2015

pojistné

•• podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za září 2015 a splatnost zálohy na důchodové spoření

pondělí 26.


•• daňové přiznání a daň za 3. čtvrtletí a za září 2015

energetické daně

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za září 2015

spotřební daň

•• splatnost daně za srpen 2015 (pouze spotřební daň z lihu) •• daňové přiznání za září 2015 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za září 2015 (pokud vznikl nárok)

Zdroj: www.mfcr.cz, www.czso.cz

11


Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:

Přímé daně • Odpočet na výzkum a vývoj – potřeba znaleckého posouzení v případě stanovení výzkumných a vývojových činností • Daňové kontroly převodních cen – aktuálně Nepřímé daně • Informace Finanční správy ČR • Novela na snížení sazeb DPH • Rozhodovací praxe SDEU Ostatní

Přímé daně Jaroslav Škvrna [email protected] Zbyněk Brtinský [email protected] Miroslav Svoboda [email protected] Marek Romancov [email protected] LaDana Edwards [email protected] Tomas Seidl [email protected] Nepřímé daně Adham Hafoudh Radka Mašková

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555

[email protected] [email protected]

• Návrh nového zákona o dani z hazardních her • Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně • Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – omezení v rámci jediného investičního projektu • Mezinárodní zdanění Příloha • Daňové povinnosti na září a říjen 2015 Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2015 Deloitte Česká republika

LIC

DEL

OI

UB

EB

Y

25

TT

• Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně

T I NG 25

RS

CEL

RA

EA

Právní novinky září 2015

EP E C ZECH R

• Novela zákona o loteriích

Právní novinky Deloitte Česká republika

CZECH

AWARD 2015

Právní novinky září 2015 • Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně • Novela zákona o loteriích

Ústavní soud posvětil pokutu za opožděné tvrzení daně Pokuta za opožděné tvrzení daně („pokuta“) je sankcí, která se dle daňového řádu ukládá v případě, že daňový subjekt podá své daňové přiznání po zákonem stanovené lhůtě anebo ho nepodá vůbec. Její výše je přitom odvislá od výše daňové povinnosti, která byla anebo měla být v tomto daňovém přiznání uvedena, a od délky prodlení s jeho podáním. Maximální výše činí 300 000 Kč. Povinnost platit pokutu vzniká přímo ze zákona, správce daně tedy nemá možnost jakkoli modifikovat její výši či rozhodnout, že z jakéhokoli (byť oprávněného a pochopitelného) důvodu nebude uložena. Městský soud v Praze však při své rozhodovací činnosti dospěl k závěru, že taková právní úprava pokuty je v rozporu se základními právy daňových subjektů garantovanými Listinou základních práv a svobod, a z toho důvodu podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení dotčeného ustanovení § 250 daňového řádu. Protiústavnost zmíněného ustanovení přitom odůvodnil následujícím způsobem. Je nepřiměřené, aby správce daně neměl možnost rozhodovat o výši pokuty, popř. o jejím neuložení, a tím reagovat na specifika toho kterého porušení povinnosti podat daňové přiznání. Taktéž je nepřiměřené a v rozporu se zásadou rovnosti, pokud je výše pokuty vázána na výši daňové povinnosti. Dochází tím totiž k absurdní situaci, kdy je za stejně závažné porušení daňových povinností (resp. stejnou délku prodlení) různým daňovým subjektům uložena různě vysoká sankce.

Ústavní soud při svém rozhodování provedl tzv. test proporcionality, při kterém dospěl k závěru, že pokuta je sankcí splňující svůj účel (aby se nežádoucí chování daňových subjektů nevyplácelo), je sankcí potřebnou (pro zajištění plnění daňových povinností, a tedy i příjmu veřejného rozpočtu) a zároveň nezasahuje do majetkových práv daňových subjektů s nadměrnou intenzitou (nemá likvidační charakter). Dle jeho názoru tak pokuta zohledňuje závažnost porušení daňové povinnosti i individuální ekonomické poměry daňového subjektu, a zároveň je zcela přiměřená zamýšlenému cíli. Z tohoto důvodu proto Ústavní soud návrh na zrušení předmětného ustanovení daňového řádu zamítl. Lze tak jen shrnout, že i nadále by daňové subjekty měly myslet na včasné podání svého daňového přiznání. V opačném případě se totiž vystavují riziku, že jim bude vyčíslena pokuta za opožděné tvrzení daně až do výše 300 000 Kč.

Tomáš Babáček +420 246 042 814 [email protected] Jiřina Neumannová +420 246 042 430 [email protected] Táňa Čapková +420 246 042 297 [email protected]

2


Novela zákona o loteriích Poslanecká sněmovna v prvním čtení projednala novelu zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, jejímž účelem je zejména odstranění rozporů české regulace loterií a jiných podobných her, tedy hazardních her, s evropským právem. Novela by měla rovněž přispět k účinnému postihu nelegálních provozovatelů hazardních her, zabránění daňových úniků, větší ochraně hráčů a k posílení stability koordinačních mechanismů v oblasti protidrogové politiky. Navrhovaná novela je přípravou na přechod ze stávajícího zákona o loteriích na nově připravovaný zákon o hazardních hrách.

Zákaz podpory provozování nelegálních hazardních her Novela obsahuje vedle zákazu provozování nepovolených hazardních her rovněž zákaz jakékoliv podpory jejich provozování, kterou se rozumí zejména podpora prodeje, zprostředkování účasti na nepovolených hazardních hrách nebo zprostředkování vkladu či výplaty z těchto her. Novela obsahuje pouze demonstrativní výčet forem podpory provozování nepovolných her, v budoucnosti tedy mohou být postihovány i další v zákoně neuvedené činnosti směrující k podpoře provozování nepovolených her.

Součástí boje proti nelegálním provozovatelům hazardních her je rovněž úprava podmínek provozování hazardních her prostřednictvím internetu. Stávající zákon o loteriích prozatím obsahuje pouze dvě ustanovení upravující online hazardní hry. Naproti tomu novela významně rozšiřuje úpravu online her, když definuje pojem „internetové hry“ jako jednu z forem zpřístupnění hazardních her a umožňuje tak používat internet pro všechny druhy hazardních her.

Identifikace sázejícího Novela též směřuje k zajištění maximální možné identifikace každého sázejícího. Provozovatelé tak budou povinni zaregistrovat každého sázejícího a prokazatelně přitom ověřit jeho totožnost a věk. V rámci registrace bude sázející povinen uvést číslo bankovního účtu či platební karty sloužící jako prostředek pro vkládání peněžních prostředků na hráčský účet. Tento bankovní účet a platební karta budou nově zákonem o loteriích definovány jako tzv. registrovaný bankovní účet a registrovaná platební karta. Provozovatel bude moct provést platbu pouze z nebo ve prospěch registrovaného bankovního účtu či registrované platební karty. Vedle toho mohou být na uživatelský účet sázejícího vkládány a z uživatelského účtu vypláceny i peněžní prostředky v hotovosti, přičemž výše vkladů je omezena zákonem upravujícím omezení plateb v hotovosti, a to do výše 270 000 Kč. Maximální objem peněžních prostředků, které mohou být z uživatelského účtu vyplaceny, stanovuje novela ve výši 5 000 Kč.

V souvislosti s provozováním internetových her novela nově upravuje poplatníka a předmět odvodu z hazardních her, přičemž vychází z principy teritoriality. V případě provozování internetových her jsou předmětem odvodu internetové hazardní hry zaměřené na sázejícího s bydlištěm na území České republiky. Novela nově obsahuje výslovný zákaz provozovatele internetové hry nabízet nebo poskytovat jakékoli zařízení, které umožňuje účast na internetové hře. Účelem tohoto opatření je zamezit vytváření nezákonných heren.

3


Sebeomezující opatření Za významnou změnu lze považovat povinnost sázejícího nastavit pro účely registrace tzv. sebeomezující opatření, která je provozovatel povinen respektovat. Každý jednotlivý sázející si tak bude moct nastavit individuální finanční (například výši sázek na jeden den a měsíc) a časové podmínky své účasti na internetové hazardní hře (například počet přihlášení do uživatelského účtu za jeden měsíc a dobu denního přihlášení na uživatelském účtu do jeho automatického odhlášení). Provozovatelé internetové hry budou povinni sázejícímu takové nastavení umožnit. Nastavení limitů v rámci registrace bude možné dodatečně měnit, přičemž navýšení finančního limitu ze strany sázejícího je účinné až 24 hodin po provedení takové změny. Naopak zpřísnění limitů bude mít okamžitou účinnost. Za účelem řádného a efektivního ověření všech údajů sázejícího ze strany provozovatele, bez toho, aby byla nepřiměřeně narušena účast sázejících na internetových hrách, umožňuje novela zřízení tzv. dočasného uživatelského účtu, jehož prostřednictvím se sázející bude moct v omezené míře účastnit na internetových hazardních hrách, aniž by byl proces jeho registrace řádně dokončen. Dočasný uživatelský účet však může být aktivní pouze po dobu třiceti dnů, přičemž celková výše vkladu sázejícího je omezena na 3 000 Kč. V rámci dočasného uživatelského účtu nesmějí provozovatelé vyplatit jakékoli vložené vklady či výhry. Umístění serverů a zálohování dat Navrhovaná novela ukládá povinnost umístit servery, na nichž probíhají herní procesy, na území členského státu Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru, a to s ohledem na volný pohyb zboží a služeb. Naopak, servery s finančními daty a osobním údaji sázejících musí být umístěny na území České republiky.

Provozovatel bude rovněž povinen provádět zálohování dat způsobem, který umožňuje kompletní obnovu databáze v případě nefunkčnosti celého systému, přičemž interval mezi zálohami nesmí být delší než 48 hodin. Za účelem zajištění efektivního výkonu státního dozoru nad provozováním hazardních internetových her je provozovatel povinen zřídit příslušným orgánům státního dozoru dálkový a nepřetržitý přístup ke všem herním a finančním datům. Herními daty se rozumí především údaje o vyhodnocování jednotlivých okolností, jež určují výhru, a to například sázkové příležitosti v rámci kurzového sázení či výsledky konkrétních slosování v rámci číselných loterií. Finančními daty se pak rozumí zejména údaje o vsazených částkách či vyplacených výhrách, a to jak ve svém souhrnu za určité časové období, tak v podobě jednotlivých transakcí týkajících se konkrétního sázejícího. Informační povinnost Novela rovněž vymezuje informační povinnosti, s nimiž bude provozování internetových her spojeno. Provozovatel tak bude povinen na dané internetové stránce čitelným a viditelných způsobem po celou dobu účasti sázejícího na internetové hře uvádět například ukazatele délky účasti na internetové hře, včetně varování, že účast na hře může být škodlivá, herní plán, zůstatek na uživatelském účtu a další identifikační a kontaktní údaje uvedené v příslušném ustanovení zákona o loteriích upravujícím informační povinnosti provozovatele. Podle novely může být internetová hra provozována pouze prostřednictvím internetové stránky dostupné v českém jazyce.

4


Odpovědnost poskytovatelů internetového připojení a poskytovatelů platebních služeb Z důvodu umožnění provozování internetových hazardních her provozovatelům z členských států Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru, zavádí novela zákona o loteriích i povinnost blokování internetových stránek a plateb učiněných v souvislosti s účastí sázejících na nepovolených internetových hrách. Toto opatření souvisí se seznamem nepovolených internetových her vedeným Ministerstvem financí, který by měl být dostupný na internetu. Poskytovatelé internetového připojení na území České republiky budou povinni zamezit přístupu k internetovým stránkám zařazeným na tento seznam, a to do 15 dní ode dne zveřejnění internetové stránky v tomto seznamu. Toto opatření se týká i poskytovatelů platebních služeb, kteří nebudou moct provádět platební transakce ve prospěch ani k tíži účtů uvedených v seznamu. Tento zákaz budou povinni dodržovat od 15. dne po zveřejnění příslušného účtu v seznamu. V případě porušení této povinnosti hrozí poskytovatelům internetového připojení i poskytovatelům platebních služeb pokuta až ve výši 5 000 000 Kč.

Zvýšení pokut Na základě novely dochází k rozšíření úpravy sankcí a ke zvýšení horních hranic pokut za provozování nepovolených hazardních her z dosavadních 10 000 000 Kč na 20 000 000 Kč. Účinnost Novela by měla nabýt účinnosti dne 1. ledna 2016. Máte-li zájem o další informace ohledně služeb poskytovaných firmou Deloitte v České republice, obraťte se prosím na odborníky právního oddělení. Miroslava Kuklincová +420 246 042 859 [email protected] Ivana Jankeová +420 246 042 349 [email protected]

5


Kontakty Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 100 Fax: +420 246 042 030 www.deloittelegal.cz

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2015 Deloitte Česká republika

OI

• Zvýhodněné průmyslové zóny v investičních pobídkách Schválení návrhu konkrétních zvýhodněných průmyslových zón

LIC

UB

EB

DEL

• Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v rámci programu Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018

Y

25

TT

• Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - omezení v rámci jediného investičního projektu

T I NG 25

RS

CEL

RA

EA

Dotace a investiční pobídky září 2015

EP E C ZECH R

Dotace a investiční pobídky Deloitte Česká republika

CZECH

AWARD 2015


Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost omezení v rámci jediného investičního projektu


V rámci některých nově vyhlášených výzev v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) je podpora poskytována na základě regionální blokové výjimky. V tomto případě je nově stanoveno omezení, že není možné dotací podpořit projekt, který je součástí jediného velkého investičního projektu.

• Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v rámci programu Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018 • Zvýhodněné průmyslové zóny v investičních pobídkách Schválení návrhu konkrétních zvýhodněných průmyslových zón

Za velký investiční projekt je považována počáteční investice, u níž způsobilé výdaje tvoří více jak 50 mil. EUR. Toto omezení se vztahuje na počáteční investici, kterou tentýž příjemce (na úrovni skupiny, tj. propojených podniků) zahájí během období 3 let ode dne, kdy došlo k zahájení práce na jiné investici podpořené veřejnými prostředky v témže regionu NUTS 3 (na území jednoho kraje).

Propojenými podniky pro účely tohoto omezení se zde rozumí takové podniky, které jsou propojené s žadatelem o podporu některým z následujících vztahů: •• Jeden subjekt vlastní více než 50 % hlasovacích práv v jiném subjektu. •• Jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat více než 50 % členů dozorčího, správního nebo řídícího orgánu jiného subjektu. •• Jeden subjekt má právo uplatňovat více než 50% vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu. •• Jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu ovládá sám více než 50 % hlasovacích práv v daném subjektu. Ustanovení je tedy relevantní především pro společnosti, které získaly v období posledních 3 let investiční pobídky či dotace, kde výše způsobilých nákladů přesáhla úrovně 50 mil. EUR. Omezení se v rámci OP PIK týká např. programů Inovace, ICT a sdílené služby a Nemovitosti.

2


Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v rámci programu Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018


Ministerstvo zemědělství vyhlásilo jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích v rámci programu „Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018“. Program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu či experimentálního vývoje v oblasti zemědělství, rybolovu, potravinářství a vodního a lesního hospodářství.


V jednotlivých podprogramech budou podporovány například aktivity zaměřené na rozšíření portfolia využití zemědělských komodit pro nepotravinářské účely, snižování ekologické zátěže ze zemědělské a potravinářské produkce, vytvoření nástrojů na podporu systémů ochrany vod před jejich znečišťováním zemědělskou výrobou a zvyšování biologického potenciálu půd a omezení rizika degradace a erozního ohrožení. Požadované výsledky, které by měly z řešení projektů vzejít, jsou patenty, užitné vzory, ověřené technologie, odrůdy a léčebné postupy nebo certifikovaná metodika, dále vyhodnocení ekonomických či jiných přínosů a taky alespoň jedna publikace v odborné literatuře.

Řešiteli jsou v závislosti na jednotlivých podprogramech podniky ve spolupráci s výzkumnými organizacemi nebo výzkumné organizace samostatně. Výše podpory se liší dle jednotlivých podprogramů - všeobecně při spolupráci podniku a výzkumné organizace je výzkum podporován až do výše 50 % způsobilých výdajů, experimentální vývoj maximálně 25 % způsobilých výdajů; pro projekty čistě v gesci výzkumných organizací se může jednat až o 100% podporu. Doba řešení projektu je stanovena na období 2016-2018. Přihlášky do veřejné soutěže jsou přijímány do 25. 9. 2015, 12 hodin na Ministerstvu zemědělství. Výsledky soutěže budou zveřejněny v únoru 2016.

3


Zvýhodněné průmyslové zóny v investičních pobídkách Schválení návrhu konkrétních zvýhodněných průmyslových zón


Dle očekávání Vláda České republiky schválila návrh Ministra průmyslu a obchodu a zveřejnila konkrétní zvýhodněné průmyslové zóny. Za pilotní zvýhodněné průmyslové zóny byly zvoleny:


•• Strategická průmyslová zóna Ostrava — Mošnov •• Strategická průmyslová zóna Holešov •• Strategická průmyslová zóna Most — Joseph. Výše uvedené oblasti získají na základě novely zákona o investičních pobídkách větší možnosti veřejné podpory za účelem rozvoje znevýhodněných regionů, například vyšší hmotnou podporu na jedno nově vytvořené pracovní místo, a to až do výše 300 000 Kč. Dále bude možná podpora ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí po dobu 5 let, pouze však se souhlasem zastupitelstva obce, ve které se zvýhodněná průmyslová zóna nachází.

Chtěli bychom upozornit, že i tyto uvedené podpory budou nadále poskytovány maximálně do výše regionální podpory, tj. 25 % z vhodných nákladů u velkých podniků. Další zóny Ministerstvo navrhne až po skončení a vyhodnocení pilotního projektu.

4


Kontakty V případě, že se Vás tato problematika dotýká, rádi Vám poskytneme podrobné informace. Prosím, neváhejte nás kontaktovat.

• Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - omezení v rámci jediného investičního projektu • Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v rámci programu Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018 • Zvýhodněné průmyslové zóny v investičních pobídkách Schválení návrhu konkrétních zvýhodněných průmyslových zón

Dotace CZ Luděk Hanáček +420 246 042 108 [email protected] Antonín Weber +420 246 042 394 [email protected] Dotace a investiční pobídky SK Martin Rybar +421 (2) 582 49 113 [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555

Investiční pobídky Daniela Fotrová +420 246 042 921 [email protected]


LIC

DEL

OI

UB

EB

Y

25

TT

• Zveřejněna struktura a formát dat vykazovaných v kontrolním hlášení

T I NG 25

RS

CEL

RA

EA

Deloitte analytika září 2015

EP E C ZECH R

Deloitte analytika Deloitte Česká republika

CZECH

AWARD 2015

Deloitte analytika září 2015 • Zveřejněna struktura a formát dat vykazovaných v kontrolním hlášení

Zveřejněna struktura a formát dat vykazovaných v kontrolním hlášení Dne 17. července 2015 zveřejnila finanční správa na svých stránkách XML strukturu formuláře ke kontrolnímu hlášení. Zveřejněná struktura byla aktualizována již dne 11. srpna 2015 a stále se nejedná o konečnou verzi dokumentace. Jedná se o technickou specifikaci pro vývojáře, kteří vyvíjí nástroje pro přípravu kontrolního hlášení, například pro dodavatele účetních systémů nebo specializovaných daňových systémů. Od 1.1.2016 budou mít plátci DPH povinnost v kontrolním hlášením vykazovat jednotlivé transakce v detailu záznamní evidence k DPH. Správce daně bude mít velmi silný nástroj pro daňovou kontrolu, neboť bude mít v elektronické podobě spoustu informací. Tyto informace bude mít nově vzniklé IT analytické středisko za úkol analyzovat. Mohou například porovnávat trendy, srovnávat data a nalézat odchylky ve výkazech daného plátce oproti obdobných společnostem a identifikovat tak subjekty pro lepší zacílení daňových kontrol. Vykazování dat v kontrolním hlášení klade vysoké nároky na jejich kvalitu v účetních systémech. Jedná se zejména o DIČ obchodního partnera, evidenční číslo daňového dokladu, datum povinnosti přiznat daň, kód režimu plnění u režimu přenesení daňové povinnosti, atd. Níže uvádíme několik nejčastějších oblastí k řešení v souvislosti s přípravou na kontrolní hlášení. Evidenční číslo daňového dokladu bude nutné sledovat přesně ve formátu, v jakém je uvedeno na daňovém dokladu, tj. včetně speciálních znaků jako lomítko, pomlčka, vedoucí nuly nebo písmena. Nejedná se přitom o variabilní symbol, který v mnoha případech dnes společnosti používají pro identifikaci daňového dokladu, protože je nezbytný pro automatické párování plateb. Označení faktury potřebné pro kontrolní hlášení se v současnosti obvykle do účetních systémů neuvádí.

Další informací, kterou bude povinnost uvádět v kontrolním hlášení je datum povinnosti přiznat daň „DPPD“. I v tomto případě nemusí stávající účetní systém a účetní postupy vyhovovat, např. neobsahuje pole pro sledování DPPD či toto datum není stanoveno v souladu s principy DPH. Již nyní je povinnost evidovat v záznamní evidenci DIČ dodavatelů u přijatých plnění. Se zavedením kontrolního hlášení bude povinnost vykazovat také DIČ u odběratelů poskytnutých plnění. Můžeme se tak setkat se skutečností, že kmenová data obchodních partnerů nejsou pravidelně kontrolovaná vůči sytému VIES, respektive informací o plátcích daně zveřejněných na stránkách finanční správy, což může iniciovat komplikace při podávání kontrolního hlášení a zbytečné kontroly ze strany správce daně. Z výše uvedeného je zřejmé, že zavedení kontrolního hlášení bude mít zásadní dopad na celou agendu DPH a to nejen z pohledu účetního systému, ale zejména z pohledu účetních postupů, procesů a metodiky. Není možné spoléhat na to, že dodavatel účetního systému vyřeší zcela oblast kontrolního hlášení instalací nové verze účetního systému. Více o kontrolním hlášení a možnostech přípravy na něj na: www.kontrolni-hlaseni-snadno.cz

2

Deloitte analytika září 2015 • Zveřejněna struktura a formát dat vykazovaných v kontrolním hlášení

Kontakty Vaše data mají velký potenciál. Společnost Deloitte má odborníky, kteří mají analytické schopnosti, znalosti a zkušenosti z této problematiky. Jsme Vám tudíž schopni nabídnout analytické řešení vašich klíčových procesů, aby bylo možné maximalizovat jejich hodnotu. Tak se každodenní běžné informace změní v užitečné a využitelné zdroje.

Jaroslav Beneš +420 246 042 936 [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz

Tomáš Brandejs +420 246 042 239 [email protected]


září 2015 Deloitte Česká republika Účetní zpravodaj České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňový zpravodaj Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Recommend Documents