červenec 2014 Deloitte Česká republika Účetní zpravodaj České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňový zpravodaj Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

červenec 2014

Účetní zpravodaj České účetnictví, IFRS a US GAAP

Daňový zpravodaj Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Právní novinky Změna zákona o významné tržní síle

Imigrační novinky Novinky z oblasti grantů a dotací

Řízení rizik Zkušenosti z auditů dotovaných projektů (část 7.)

Deloitte Česká republika

Účetní zpravodaj červenec 2014 české účetnictví • Aktualizované verze vzorů účetní závěrky v českém účetnictví a shrnutí významných změn pro rok 2014 • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB vydala nový standard pro vykazování výnosů • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Nové standardy vykazování výnosů

Účetní zpravodaj Deloitte Česká republika


Aktualizované verze vzorů účetní závěrky v českém účetnictví a shrnutí významných změn pro rok 2014 Před začátkem letních prázdnin a odjezdem na dovolené jsme aktualizovali vzory české účetní závěrky tak, aby zohledňovaly aktuální změny v české legislativě platné pro rok 2014. Na našich webových stránkách tak nyní najdete nový vzor výkazů s možností zobrazení ve třech jazycích (česky, anglicky nebo německy) a vzory přílohy účetní závěrky buďto v minimalistické verzi, nebo v úplné verzi. Vzory účetní závěrky jsou ke stažení zde. A jaké tedy jsou ty nejdůležitější úpravy? Změny pro rok 2014 v české účetní legislativě pro podnikatele, tedy v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, dále ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. a navazujících českých účetních standardech pro podnikatele, vyplývají především z rekodifikace našeho práva, tedy především ze změn v zákoně č. 82/2012 Sb., občanský zákoník (dále „NOZ“), a v zákoně č. 90/ 2012 Sb. o obchodních korporacích (dále „ZOK“). Tyto změny, které spočívají v úpravě názvosloví, jsme promítli v aktualizovaných vzorech. Pojďme nyní k vybraným pojmům napsat více. Právo stavby Právo stavby je věcné právo stavebníka mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Stavba je pak součástí práva stavby. S právem stavby může být spojena celá šíře účetních souvislostí. Právo stavby si můžeme pořizovat z různých důvodů – chceme-li na cizím pozemku stavět vlastní stavbu, nebo jsme-li developery, nebo může být právo stavby blokačním nástrojem, tedy pořídím si právo stavby, aby na pozemku nestavěl nikdo další.

Vyhláška č. 500/2002 Sb. upřesňuje, že právo stavby může být vykázáno jako součást stavby, pokud společnost pořídila právo stavby za účelem stavby na cizím pozemku. Nebo samostatně, a to jako samostatná položka v rámci staveb, pokud není záměrem společnosti realizovat stavbu vyhovující právu stavby. Třetím způsobem, jak vykázat právo stavby, je jako zboží, pokud se jedná o společnost, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí a pokud toto právo stavby společnost nakoupila za účelem prodeje, sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. V každé takové situaci je potřeba zvážit i životnost tohoto aktiva. Maximální doba, na kterou lze právo stavby pořídit, je 99 let. Stavby se ale často odepisují po dobu kratší než 99 let. Tedy v případě, kdy společnost pořídí právo stavby za účelem provedení stavby a vykáže právo stavby jako součást ocenění stavby, bude buďto muset právo stavby odepisovat společně s celou stavbou a přistoupit na jednu dobu životnosti, nebo použije metodu komponentního odepisování. Pokud bude právo stavby vykázáno samostatně, může se lépe stanovit jeho skutečná očekávaná životnost a nastavit doba odepisování v souladu s tímto odhadem. Dalším aspektem ke zvážení u práva stavby je i financování jeho pořízení. Právo dle NOZ může být pořízeno jednorázovou úhradou nebo tzv. stavebními platy, tedy postupně např. po celou dobu užívání práva stavby. Jak ale v takovém případě přistoupit ke kapitalizaci stavebních platů? V takovém případě je právo stavby, pořízené až po uvedení stavby do užívání, považováno za technické zhodnocení (viz vyhláška §47 odst. 7).

2


Záloha na výplatu podílu na zisku Změny v účetní legislativě ale nejsou jen změnami v názvosloví, dovolte mi nyní i jeden příklad, který se může již brzy hodit v případě, kdy se společnost, resp. vlastníci společnosti, rozhodnou na základě mezitímní účetní závěrky vyplatit zálohu na podíl na zisku. Pro tyto účely byl do výkazů přidán nový řádek v rámci vlastního kapitálu - „Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/”. A řádek výsledek hospodaření běžného účetního období byl přečíslován z A.V. na A.V.1., aby bylo zřejmé, že tyto dva řádky spolu souvisí. Pro ilustraci krátký příklad. Společnost dosáhla za období šesti měsíců zisku 800 Kč a společník se rozhodl vyplatit si zálohu na výplatu podílu na zisku ve výši 300 Kč. Celkový vlastní kapitál společnosti k 1. 1. 2014 byl 2 500 Kč (1 000 Kč základní kapitál, 1 500 Kč nerozdělený zisk minulých let). K jiným změnám ve vlastním kapitálu v průběhu šesti měsíců nedošlo. Jak tedy bude vypadat vlastní kapitál společnost na rozvaze k 30. 6. 2014? v Kč A.

Vlastní kapitál

3 000

A.I.

Základní kapitál

1 000

A.I.1.

Základní kapitál

1 000

A.IV.

Výsledek hospodaření minulých let

1 500

A.IV.1.

Nerozdělený zisk minulých let

1 500

A.V.1.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ - )

800

A.V.2.

Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku (-)

- 300

Na tomto řádku budou zálohy prezentovány i v řádné účetní závěrce k 31. 12. 2014, kdy dojde k řádnému schválení účetní závěrky a k rozhodnutí o konečné výplatě podílu na zisku, který bude již ponížen o tuto zálohu.

Technické zhodnocení v účetní i daňové legislativě V úpravě kolem technického zhodnocení došlo k zásadním změnám jak v účetní, tak i v daňové legislativě (zákon č. 586/ 1992 Sb. o daních z příjmů), aniž by se jednalo o změny související s rekodifikací. Účetní jednotky se tak musí znovu zamyslet, jak nastavit limity pro kapitalizaci nového majetku a technického zhodnocení, aby došlo opět k žádoucí návaznosti mezi účetním a daňovým pohledem na výši ocenění kapitalizovaného majetku. Jelikož se jedná o účetní zpravodaj, popíšeme hlouběji především změny ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. Nově byl do vyhlášky přidán §47 odstavec 3, který popisuje, co je to technické zhodnocení: „zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku“. Tento odstavec ale následně hovoří i o limitech, od kterých je možné technické zhodnocení kapitalizovat. A právě i v těchto limitech se účetní legislativa rozchází od té daňově. Pro přehlednost jsme vytvořili ucelenou tabulku níže:

3

Účetní zpravodaj červenec 2014 Položka

české účetnictví • Aktualizované verze vzorů účetní závěrky v českém účetnictví a shrnutí významných změn pro rok 2014 • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB vydala nový standard pro vykazování výnosů • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Nové standardy vykazování výnosů

Limit v účetnictví

Dlouhodobý nehmotný majetek

Limit v dani z příjmu Od 40 tis. Kč *

Od výše ocenění určeného Samostatné pro vykazování hmotné movité věci jednotlivého majetku a soubory hmotných movitých věcí Stavby

Vynaložené náklady dosáhnou významné hodnoty ve vztahu k pořizovací, či reprodukční ceně.

Od 40 tis. Kč

* Technické zhodnocení u dlouhodobého nehmotného majetku (dále „DNM“) je třeba z pohledu daně z příjmů kapitalizovat od 40 tis. Kč, ale ne za celý rok, ale za samostatně ukončenou akci. To znamená, že pokud např. společnost provede technické zhodnocení v částkách 40 tis. v květnu a 30 tis. v listopadu, účetně bude toto považovat za jedno technické zhodnocení v daném roce, ale daňově bude odepisovat jen první částku a u druhé bude muset posoudit, zda se jedná o daňový náklad, případně se může účetní jednotka rozhodnout a zhodnotit pro daňové účely i částku 30 tis. Kč, aby zbytečně nedocházelo k rozdílu mezi účetním a daňovým registrem majetku.

Ještě jedna úvaha k technickému zhodnocení DNM. Aby se sladila výše, od které se bude kapitalizovat jak účetně, tak daňově, jeví se jako rozumné řešení snížit hranici pro vykazování jednotlivých položek DNM (pořizovací cenu) také na 40 tis. Kč. Ale v zákoně o daních z příjmů zůstala hranice pro kapitalizaci DNM na 60 tis. Kč. Pokud by společnost tedy toto řešení přijala, musela by v registru majetku stejně sledovat majetek mezi 40 a 60 tis. Kč v pořizovací ceně.

Nesmíme ani zapomínat na to, že v zákoně o daních z příjmů je zvláštní definice technického zhodnocení jak u nehmotného tak hmotného majetku, kterou je také třeba zvážit při posuzování toho, co je a co není daňové technické zhodnocení a zda jen vlivem definice nevypadne některé účetní technické zhodnocení. Další úvahou by mělo být, co je to významné technické zhodnocení u staveb. Každá účetní jednotka vnímá významnost jinak a může zde tedy docházet k rozdílům. I proto je třeba pamatovat na to, že tuto výši zveřejníme v účetních metodách v příloze účetní závěrky. Na věc by bylo možné nahlížet i tak, že za významné technické zhodnocení u staveb budeme považovat hranici 40 tis. Kč, aby zbytečně nedocházelo k rozdílům mezi účetním a daňovým registrem majetku. Toto je ale možná příliš velké zjednodušení a lze usuzovat, že zákonodárce toto neměl na mysli. Z výše uvedeného je zřejmé, že situace se od roku 2014 značně zkomplikovala. Společnosti by proto měly co nejdříve zvážit, jaké nejčastější případy technického zhodnocení u nich nastávají a podle toho si nastavit limity pro kapitalizaci technického zhodnocení.

4


Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví Praha, Brno, Ostrava Rádi bychom Vás pozvali na seminář zaměřený na změny v českém účetnictví spojené s rekodifikací soukromého a obchodního práva a další aktuální otázky, na které často narážíme v praxi. Již tradičně nebudou chybět ani právní a daňové novinky s dopadem na účetní závěrku společností. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům, kteří připravují účetní závěrku podle české účetní legislativy a souvisejících daňových a právních předpisů, či jsou jinak s její přípravou spojeni, ale také všem, kteří se chtějí o českém účetnictví a daňových a právních novinkách dozvědět víc. Půldenní přednášky proběhnou v listopadu a prosinci v Praze, Brně a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti.

Program •• Změny v účetní legislativě pro rok 2014 a následující účetní období •• Dopady rekodifikace soukromého a obchodního práva na účetní jednotku •• Praktické potíže při sestavování účetní závěrky •• Daňový pohled na účetní závěrku (daň z příjmů, DPH) Termíny Praha: Brno: Ostrava:

11. listopadu 2014 a 10. prosince 2014 19. listopadu 2014 11. prosince 2014

Pro více informací a registraci prosím navštivte: www.deloitte.com/cz/akce

5


Rada IASB vydala nový standard pro vykazování výnosů Dne 28. května 2014 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy (rada IASB) nový standard pro vykazování výnosů, IFRS 15 „Výnosy ze smluv se zákazníky“. Ve stejnou dobu vydala americká Rada pro standardy finančního účetnictví (rada FASB) obdobný standard, a sice ASU 2014-09 „Výnosy ze smluv se zákazníky“ (Sekce 606) – více informací naleznete v tomto Účetním zpravodaji v článku v části US GAAP. Standard IFRS 15 definuje jednotný komplexní model, který účetní jednotky využijí pro zachycení výnosů generovaných na základě smluv se zákazníky. Tento standard nahrazuje stávající pokyny pro vykazování výnosů, včetně: •• IAS 18 Výnosy, •• AS 11 Smlouvy o zhotovení,

Rozsah působnosti Tento model pro vykazování výnosů se vztahuje na všechny smlouvy se zákazníky vyjma těch, které spadají do rozsahu jiných standardů IFRS, jako například leasingy, pojistné smlouvy a finanční nástroje. Na převody aktiv, které se netýkají běžné činnosti účetní jednotky (jako je prodej pozemků, budov a zařízení, nemovitostí nebo nehmotných aktiv) se rovněž budou vztahovat určité požadavky nového modelu v oblasti vykazování a oceňování, které bude zapotřebí splnit. Vykazování úroků a příjmu z dividend nespadá do rozsahu nového standardu. Popis nového modelu pro vykazování výnosů Tento model je založen na základním principu, že účetní jednotka vykazuje výnosy s cílem zachytit převod přislíbeného zboží nebo služeb zákazníkům v částce vyjadřující protiplnění, na něž bude mít účetní jednotka dle očekávání právo výměnou za toto zboží či služby.

•• IFRIC 13 Věrnostní zákaznické programy, •• IFRIC 15 Dohody o výstavbě nemovitostí, •• IFRIC 18 Převody aktiv od zákazníků, •• SIC 31 Výnosy – barterové transakce zahrnující reklamní služby. Tento standard je výsledkem konvergenčního projektu, jenž v roce 2012 zahájily rada IASB a rada FASB. V roce 2008 byl vydán diskuzní materiál, v roce 2010 zveřejněný návrh (ED) a následně v roce 2011 druhý zveřejněný návrh.

Tento standard se uplatňuje na jednotlivé smlouvy. Jeho použití pro celé portfolio je povoleno za předpokladu, že se přiměřeně očekává, že dopad uplatnění tohoto standardu na finanční výkazy nebude výrazně odlišný než v případě jeho uplatnění na jednotlivé smlouvy. Použití nového modelu se skládá z několika kroků:

KROK 1 Identifikace smlouvy se zákazníkem

KROK 2 Identifikace jednotlivých plnění smlouvy

KROK 3 Určení ceny transakce

KROK 4 Alokace ceny transakce na jednotlivá plnění smlouvy

KROK 5 Vykázání výnosu, pokud (nebo jakmile) účetní jednotka provede plnění smlouvy

6


Krok 1 – Identifikace smlouvy se zákazníkem Smlouva může mít písemnou nebo ústní podobu nebo může být vyjádřena nepřímo, avšak aby bylo možné uplatnit tento standard, musí být splněna následující kritéria: •• Strany, jichž se smlouva týká, smlouvu schválily (písemně, ústně nebo v souladu s jinou obvyklou obchodní praxí) a budou vykonávat své příslušné povinnosti. •• Účetní jednotka může identifikovat práva všech stran související se zbožím a službami, které mají být převedeny. •• Účetní jednotka může stanovit platební podmínky pro zboží a služby, které mají být převedeny. •• Smlouva má obchodní povahu (tj. předpokládá se, že smlouva ovlivní a změní rizika, časový harmonogram nebo množství budoucích peněžních toků účetní jednotky). •• Je pravděpodobné, že účetní jednotka získá protiplnění, na něž bude mít nárok výměnou za zboží a služby, které budou zákazníkovi převedeny. Přestože každá smlouva by obvykle byla zaúčtována samostatně, může se vyžadovat, aby účetní jednotky sloučily skupinu smluv, které byly uzavřeny ve stejné či téměř ve stejné době a se stejnými zákazníky (případně se stranami, které jsou s těmito zákazníky propojeny), jestliže: •• jsou smlouvy projednávány jako jeden balíček s jediným obchodním cílem; •• výše protiplnění, které má být v rámci jedné smlouvy vyplaceno, závisí na ceně či plnění další smlouvy; nebo •• zboží a služby přislíbené v těchto smlouvách (či určité zboží a služby přislíbené v těchto smlouvách) představují jediné plnění smlouvy. Tento standard dále poskytuje podrobné pokyny, jak účtovat o schválených úpravách smlouvy.

Krok 2 – Identifikace jednotlivých plnění vyplývajících ze smlouvy Krok 5 (viz níže) vyžaduje, aby výnosy byly vykázány, když (nebo jakmile) účetní jednotka provede plnění smlouvy. Proto je nezbytné nejprve identifikovat jednotlivá (samostatná) plnění vyplývající ze smlouvy (někdy se toto nazývá jako tzv. „unbundling“ neboli oddělení), a to již při vzniku smlouvy. Jednotlivými plněními (distinct performance obligation) se rozumí zboží nebo služby přislíbené ve smlouvě, které musí splňovat obě z následujících podmínek: •• Zákazník může mít ze zboží nebo služby užitek, a to buď samostatně, nebo ve spojení s dalšími zdroji, které má k dispozici (tj. je schopen využívat jednotlivá plnění samostatně). •• Příslib účetní jednotky převést zákazníkovi zboží či službu je samostatně identifikovatelný od dalších příslibů ve smlouvě (tj. je samostatný v kontextu smlouvy). Pokud jsou splněna určitá kritéria, standard dále vyžaduje, aby série jednotlivého zboží či služeb, jež jsou v zásadě stejné a mají totéž schéma převodu na zákazníka, byla považována jako jediné plnění smlouvy. Aby bylo možné uplatnit druhou podmínku, tj. určit, zda přislíbené zboží nebo služba je samostatně identifikovatelná od dalších přislíbených položek smlouvy, je třeba zanalyzovat podmínky smlouvy a zvážit konkrétní fakta a okolnosti. Mezi faktory, které naznačují, že přislíbené zboží či služba jsou identifikovatelné od ostatních příslibů, patří:

7


•• Účetní jednotka neposkytuje žádnou zásadní službu, jež by integrovala zboží nebo služby s ostatním zbožím nebo službami přislíbenými ve smlouvě do jednoho balíčku zboží a služeb jakožto společného výstupu. •• Zboží nebo služba zásadním způsobem neupravují ani nepřizpůsobují jiné zboží nebo službu, jež jsou přislíbeny ve smlouvě. •• Zboží nebo služba nejsou vysoce závislé na jiném zboží či službě přislíbené ve smlouvě a ani s nimi nejsou úzce propojeny. Krok 3 – Určení ceny transakce Cenou transakce se rozumí částka, na kterou účetní jednotka bude mít dle očekávání nárok výměnou za převod zboží a služeb. Cena transakce může být pevně stanovená částka nebo se může lišit vlivem různých faktorů, jako jsou slevy, rabaty, zvýhodnění, refundace, úvěry, pobídky, výkonnostní bonusy apod. Účetní jednotka provede odhad ceny transakce po zohlednění dopadu variabilního protiplnění, časové hodnoty peněz (v případě existence významné finanční složky), nepeněžního protiplnění či protiplnění, které má být uhrazeno zákazníkovi. Účetní jednotky by měly provést odhad ceny transakce za využití metody vážené pravděpodobnosti (očekávané hodnoty), či metody vycházející z jediné nejpravděpodobnější hodnoty podle toho, která z metod bude příhodnější pro odhad částky, na niž bude mít účetní jednotka pravděpodobně nárok. Variabilní protiplnění se do ceny transakce zahrnuje pouze v případě, a do té míry, pokud je vysoce pravděpodobné, že tímto zahrnutím nedojde v budoucnu k „zásadnímu odúčtování výnosů“ (significant revenue reversal) v důsledku přehodnocení. K významnému odúčtování výnosů dochází v případě, že následná změna odhadované variabilní protihodnoty vede k výraznému snížení kumulativní výše vykázaných výnosů od zákazníka.

V případě prodeje či výnosů z poplatků za užívání licencí na duševní vlastnictví se však využívá jiný, restriktivnější přístup. Tyto výnosy jsou vykázány pouze v případě existence podkladových prodejů (underlying sales) či užití. Pokud smlouva obsahuje významnou složku financování, dopady časové hodnoty peněz jsou zohledněny prostřednictvím úpravy ceny transakce a vykázáním úrokových příjmů nebo nákladů za dané fiskální období podle toho, co je relevantní. Toto se nevyžaduje, pokud časové období mezi převodem zboží či služeb a provedením platby je kratší než jeden rok. Krok 4 – Alokace ceny transakce na jednotlivá plnění smlouvy Pokud smlouva obsahuje více než jedno samostatné plnění, účetní jednotka přiřadí cenu transakce ke každému samostatnému plnění na základě relativní samostatné prodejní ceny. Samostatnou prodejní cenu lze nejlépe stanovit pomocí ceny, za kterou účetní jednotka samostatně prodává dané zboží nebo službu. Není-li tato cena k dispozici, účetní jednotka musí samostatnou prodejní cenu odhadnout za využití metody, která v maximální míře využívá zjistitelné vstupní údaje (např. upravené hodnocení trhu, očekávané náklady plus marže nebo za jistých omezených okolností použití reziduálního přístupu). Pokud transakce obsahuje variabilní částku, je třeba zvážit, zda se tato variabilní částka týká všech nebo pouze vybraných plnění smlouvy. Pokud nejsou splněna kritéria nového standardu, jenž stanoví, že variabilní částka se vztahuje pouze na konkrétní plnění smlouvy, je variabilní částka alokována na všechna plnění dané smlouvy.

8


Často, pokud účetní jednotka v rámci jedné smlouvy přislíbí více než jedno zboží či službu, je na celkovou hodnotu smlouvy uplatněna sleva v porovnání s částkou, která by byla zákazníkovi fakturována v případě, že by toto zboží či služby byly zakoupeny samostatně. Pokud účetní jednotka nemá zjistitelné důkazy (čímž splňuje určitá kritéria stanovená v tomto standardu), že se celá sleva vztahuje pouze na některá samostatná plnění, je účetní jednotka povinna tuto slevu v poměrné výši uplatnit na veškerá plnění smlouvy. Poznámka Pro některé účetní jednotky bude tento krok hlavním problémem, s nímž se budou v praxi při uplatňování nového standardu potýkat. Dříve byla tato problematika upravena pouze omezenými pokyny a některé účetní jednotky si vybíraly vhodnou metodu pro alokaci výnosů na zboží a služby v rámci jedné smlouvy dle vlastního uvážení. Nově se vyžaduje, aby pro jednotlivé smlouvy byly provedeny samostatné výpočty a alokace, což bude obzvláště náročné pro účetní jednotky s velkým množstvím různých smluv. Krok 5 – Vykázání výnosu, pokud (nebo jakmile) účetní jednotka provede plnění smlouvy Plnění smlouvy je provedeno, jakmile na zákazníka přejde kontrola nad daným zbožím či službami („aktiva“) v rámci konkrétního plnění smlouvy. „Kontrola“ se přitom definuje jako „schopnost přímo používat aktiva a získat v podstatě veškerý zbývající užitek, který z daného aktiva plyne“ a tvoří podstatu daného zboží či služby. To je odlišné od přístupu dle standardu IAS 18, podle nějž jsou například výnosy ze zboží vykázány v případě, že jsou na zákazníka převedena významná rizika a výhody související s vlastnictvím zboží.

Standard IAS 18 rovněž obsahuje odlišné pokyny ohledně toho, kdy o výnosech účtovat, což závisí na skutečnosti, zda jde o zboží či službu poskytnutou zákazníkovi. Nový standard řeší tuto problematiku jiným způsobem a pro posuzování toho, zda by měl být výnos vykázán v určitém časovém okamžiku nebo v průběhu času, využívá konzistentní pokyny, které se stejnou měrou vztahují jak na prodej zboží, tak na prodej služeb. Výnos vykázaný v průběhu času Plnění smlouvy je provedeno a mělo by dojít k vykázání výnosu v průběhu času, pokud je splněno alespoň jedno z následujících kritérií: •• Zákazník získává a spotřebovává přínosy vyplývající z plnění smlouvy účetní jednotkou. •• Plnění ze strany účetní jednotky vytváří nebo vylepšuje aktivum (např. nedokončenou výrobu), takže zákazník kontroluje, jak je aktivum vytvářeno či vylepšováno. •• Plnění účetní jednotky nevytváří aktivum s možností alternativního využití touto účetní jednotkou a účetní jednotka má nárok na platbu za ukončené plnění k tomuto datu. Při zvážení toho, zda má aktivum alternativní využití, musí prodejce při vzniku smlouvy posoudit, zda je schopen, jak smluvně, tak v praxi, toto aktivum použít k jinému účelu, než stanoví smlouva se zákazníkem. Je-li některé z výše uvedených kritérií splněno, účetní jednotka bude povinna vykázat výnos v průběhu času způsobem, jenž nejlépe zachycuje převod zboží či služeb na zákazníka.

9


Výnos vykázaný v určitém časovém okamžiku Pokud v rámci plnění smlouvy nejsou splněna kritéria, která mají být splněna v průběhu času, je zapotřebí zvážit následující ukazatele při stanovení určitého časového okamžiku, kdy je kontrola nad daným aktivem přenesena na zákazníka: •• Účetní jednotka převedla fyzické vlastnictví aktiva. •• Účetní jednotka má v současné době právo vyžadovat úhradu aktiva. •• Zákazník musí aktivum přijmout. •• Na zákazníka přešly rizika a odměny vyplývající z vlastnictví. •• Zákazník má na aktivum právní nárok. Poznámka U výnosů, které jsou vykázány v časovém okamžiku, se standard IFRS 15 snaží identifikovat okamžik, kdy je kontrola nad daným aktivem přenesena na zákazníka, zatímco standard IAS 18 se místo toho zaměřuje na okamžik, kdy dochází k přenosu rizik a odměn. V důsledku toho může přijetí nového standardu změnit časový harmonogram vykazování výnosů v případě určitých transakcí, které proběhly „v určitém časovém okamžiku“. Náklady související se smlouvou Standard obsahuje konkrétní kritéria pro určení toho, které náklady související se smlouvou by měly být kapitalizovány, přičemž se rozlišuje mezi náklady, které jsou spojeny se získáním smlouvy, a náklady, jež souvisí s jejím plněním.

Náklady na získání smlouvy jsou kapitalizovány, pokud (a pouze tehdy když) jsou navýšeny v souvislosti se získáním smlouvy (např. provize z prodeje) a očekává se, že budou získány zpět. Účetní jednotky ale mohou zaúčtovat způsobilé výdaje, které vzniknou v souvislosti se získáním smlouvy, do nákladů, pokud je očekávaná doba amortizace jeden rok nebo méně. Náklady na plnění smlouvy jsou kapitalizovány, pokud (a pouze tehdy když) se přímo týkají jisté smlouvy, generují nebo zlepšují zdroje, které budou využity k plnění smluvních povinností, a očekává se, že budou získány zpět (ledaže by náklady na plnění smlouvy spadaly do rozsahu jiných standardů IFRS, v tom případě by se na ně vztahovaly požadavky těchto příslušných IFRS standardů). V obou případech jsou tyto kapitalizované náklady amortizovány v souladu se schématem převodu zboží a služeb, jichž se kapitalizované náklady týkají. Za jistých okolností se doba amortizace může prodloužit nad rámec původního trvání smlouvy se zákazníkem (např. budoucí očekávané smlouvy, očekávané doby obnovy). Další pokyny Nový standard obsahuje určité podrobné pokyny, které účetním jednotkám pomohou uplatnit tento standard v jistých oblastech, přičemž některé z nich se liší od původních účetních principů používaných na základě standardu IAS 18. Konkrétně se jedná o: •• záruky, •• nevykonaná práva zákazníků, •• možnosti zákazníků získat další zboží nebo služby, •• udělování licencí.

10

Účetní zpravodaj červenec 2014 Rovněž jsou poskytnuty pokyny pro následující tematické okruhy:

české účetnictví • Aktualizované verze vzorů účetní závěrky v českém účetnictví a shrnutí významných změn pro rok 2014 • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví

•• metody posuzování pokroku, pokud jde o kompletní splnění smluvních povinností, •• prodej s právem na vrácení, •• posouzení, zda jde o přímý nebo zprostředkovaný prodej, •• nevratné počáteční poplatky, •• dohody o zpětné koupi, •• komisní dohody, •• dohody o fakturaci před dodáním (tzv. bill-and-hold transakce),

IFRS • Rada IASB vydala nový standard pro vykazování výnosů • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Nové standardy vykazování výnosů

•• přijetí zákazníkem, a •• zveřejnění neúplných výnosů. Zveřejnění a prezentace Nový standard významně rozšiřuje současné požadavky na zveřejnění v souvislosti s vykazováním výnosů. Datum účinnosti a přechodná ustanovení Nový standard je účinný pro účetní období začínající dne 1. ledna 2017 či později, přičemž je povoleno dřívější přijetí. Vztahuje se na nové smlouvy, které jsou vytvořeny k nebo po datu účinnosti a na stávající smlouvy, které k datu účinnosti ještě nejsou dokončeny. Z tohoto důvodu budou údaje za stávající rok vykázané v prvním roce přijetí sestaveny tak, jako by byla kritéria nového standardu v minulosti vždy uplatňována.

S ohledem na srovnatelná období mohou účetní jednotky nový standard uplatnit retrospektivně či při jeho aplikaci mohou využít tzv. pozměněný přístup. Využívá-li se pozměněný přístup, nedochází k přepočtu srovnatelných hodnot. Místo toho účetní jednotka vykazuje kumulativní efekt prvotně uplatněného standardu ve formě upravení počátečního zůstatku nerozděleného zisku k datu účinnosti. Pokud například účetní jednotka uplatňuje tento nový standard poprvé za rok 2017 a rozhodne se využít pozměněný přístup, bude kumulativní efekt vyplývající z aplikace nového standardu promítnut do nerozděleného zisku k 1. lednu 2017. Hodnoty srovnatelných údajů za rok 2016 přepočteny nebudou. Vybere-li si účetní jednotka pozměněný přístup, musí zveřejnit dopad změny na položky v příslušném řádku finančního výkazu, včetně popisu významných změn. Datum účinnosti bylo stanoveno na rok 2017 částečně proto, aby účetní jednotky získaly dostatek času na provedení požadovaných změn systémů a procesů v souladu s požadavky nového standardu. Účetní jednotky musí zvážit širší implikace změněného harmonogramu vykazování výnosů, a tím pádem i zisků. To mimo jiné zahrnuje: •• zásadní změny klíčových ukazatelů výkonnosti a dalších klíčových metrik, •• zásadní změny profilu daňových plateb v hotovosti, •• dostupnost zisků k rozdělení, •• u plánů kompenzace a bonusů dopad časového rozvržení dosažení cílů a pravděpodobnost jejich dosažení, a •• případný nesoulad s úvěrovými podmínkami (kovenanty).

11


Stav schvalování IFRS v Evropské unii Dne 13. června Evropská komise schválila k použití v Evropské unii interpretaci IFRIC 21 Poplatky, která byla vydána Radou pro Mezinárodní účetní standardy (IASB) v květnu 2013. IFRIC 21 obsahuje pokyny, kdy vykázat závazek plynoucí z poplatků uložených orgány státní správy, a to jak pro poplatky, které se účtují podle IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva, tak pro poplatky, jejichž načasování a částka jsou jisté.

Standardy •• IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) a následné úpravy (úpravy IFRS 9 a IFRS 7 vydané v prosinci 2011 a úpravy IFRS 9 Obecné zajišťovací účetnictví vydané v listopadu 2013) •• IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014) •• IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014)

Datum účinnosti IFRIC 21 Poplatky je pro společnosti v EU nejpozději 17. června 2014. (Datum účinnosti dokumentu vydaného radou IASB je 1. ledna 2014). Více informací o IFRIC 21 Poplatky naleznete v našem Účetním zpravodaji z července 2013. Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 24. června 2014. Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 25. červnu 2014 následující dokumenty rady IASB:

Úpravy •• Úprava standardu IFRS 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (vydáno v květnu 2014) •• Úprava standardů IAS 16 a IAS 38 Objasnění přijatelných metod odepisování a amortizace (vydáno v květnu 2014) •• Úprava standardu IAS 19 Plány definovaných požitků: Zaměstnanecké příspěvky (vydáno v prosinci 2013) •• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2010-2012 (vydáno v prosinci 2013) •• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2011-2013 (vydáno v prosinci 2013) Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU.

12

Účetní zpravodaj červenec 2014

Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 Praha, Brno, Ostrava


Vážení přátelé,

Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět více.

dovolujeme si Vás pozvat na tradiční podzimní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Přednášky proběhnou v Praze, Brně a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti.

Budete mít příležitost se dozvědět, které nové standardy, novely a interpretace bude potřeba zohlednit v účetní závěrce sestavené v souladu s IFRS za účetní období roku 2014 a které v pozdějších obdobích. Seznámíme Vás s pravidly, jež vstoupila či vstoupí v platnost, a jejich aplikaci přiblížíme na řadě praktických příkladů.

Termíny Praha: Brno: Ostrava:

21. října 2014 a 25. listopadu 2014 12. listopadu 2014 13. listopadu 2014

Pro více informací a registraci prosím navštivte: www.deloitte.com/cz/akce

13


Nové standardy vykazování výnosů V části týkající se IFRS jsme Vás informovali o nově vydané úpravě ASU 2014-09 „Výnosy ze smluv se zákazníky“ - sekce 606 (dále jen „Aktualizace“) upravující vykazování výnosů, která byla zveřejněna radou FASB spolu s ekvivalentním standardem vydaným radou IASB (IFRS 15). V této části bychom rádi sumarizovali dopady na stávající úpravu US GAAP a zmínili to, co zůstává rozdílné mezi těmito dvěma standardy, IFRS a US GAAP. Jak se hlavní ustanovení liší od současných amerických účetních principů US GAAP a čím se v tomto směru jedná o zlepšení? Pokyny pro vykazování výnosů v amerických účetních principech US GAAP byly původně omezeny na obecné pokyny uvedené v Koncepčním stanovisku č. 5 Vykazování a ocenění obchodních podniků v účetních závěrkách. Koncepční stanovisko 5 uvádí, že účetní jednotka by měla vykazovat pouze realizované či realizovatelné a generované výnosy. Tyto koncepty vykázání a ocenění byly kodifikovány v sekci 605-10 Vykazování výnosů – obecný přehled. Koncepční stanovisko rady FASB č. 6 Elementy účetní závěrky navíc vymezuje pojem „výnosy“ jako přítok či jiné zlepšení aktiv účetní jednotky nebo jako vypořádání jejích závazků (či kombinace obojího) souvisejících s dodáním nebo výrobou zboží, poskytováním služeb nebo s dalšími aktivitami, které představují probíhající hlavní nebo centrální transakce účetní jednotky.

V roce 1999 vydala americká Komise pro cenné papíry (SEC) Účetní zpravodaj (SAB) č. 101 Vykazování výnosů, který obsahuje vysvětlující pokyny ohledně toho, jakým způsobem by veřejná účetní jednotka měla uplatnit kritéria pro „realizovanost“, „realizovatelnost“ a „generování“ uvedená v Koncepčním stanovisku č. 5 na ujednání, která nespadají do rozsahu jiných specifických autoritativních publikací v oblasti vykazování výnosů. Dle Účetního zpravodaje (SAB) č. 101 (upraveného v roce 2003 Účetním zpravodajem (SAB) č. 104 Vykazování výnosů a následně kodifikovaného do Tématu SAB č. 13) je vyžadováno, aby účetní jednotka před vykázáním výnosu splnila konkrétní kritéria. Tento pokyn se nevztahuje na neveřejné účetní jednotky, avšak Rada je si je vědoma toho, že některé pokyny na ně v praxi lze analogicky aplikovat. Další pokyny pro vykazování výnosů v amerických účetních principech US GAAP jsou tvořeny řadou specifických standardů vztahujících se na konkrétní odvětví či transakce (např. sekce kodifikace 985-605 Software – vykazování výnosů, sekce 605-35 Vykazování výnosů – Smlouvy v oblasti stavebnictví a výroby, sekce 360-20 Pozemky, budovy a zařízení – prodej nemovitostí a sekce 605-25 Vykazování výnosů – ujednání o více složkách). Tyto požadavky často definovali různí tvůrci standardů s cílem vyřešit úzce zaměřený problém nebo transakci, aniž by však zohlednili obecný rámec. Z tohoto důvodu bylo často obtížné vyřešit problémy ohledně vykazování výnosů a z ekonomického hlediska obdobné transakce někdy vedly k rozdílnému vykazování výnosů.

14

Účetní zpravodaj červenec 2014 české účetnictví • Aktualizované verze vzorů účetní závěrky v českém účetnictví a shrnutí významných změn pro rok 2014 • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB vydala nový standard pro vykazování výnosů • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014

Pokyny pro vykazování výnosů definované ve standardech IFRS byly podobně omezeny a vycházely z různých fundamentálních principů. Standardy IFRS neobsahovaly pokyny pro konkrétní témata, která byla v praxi obtížně řešitelná (např. ujednání o více složkách). Z tohoto důvodu bylo obtížné uplatnit pokyny pro vykazování výnosů podle IFRS na řadu složitých transakcí a v případě neexistence konkrétního pokynu účetní jednotka často používaly, i analogicky, americké účetní principy US GAAP. Podle současných amerických účetních principů US GAAP byly požadavky na zveřejnění informací z oblasti výnosů omezeny a nebyly uceleny. Obecné požadavky na zveřejnění týkající se vykazování výnosů byly omezeny na popisy souvisejících účetních zásad účetní jednotky a dopady těchto zásad na oblast výnosů, včetně práva vrácení, role účetní jednotky jakožto principála nebo zprostředkovatele a plateb a pobídek zákazníkům. Některé pokyny ohledně vykazování výnosů vztahujících se na konkrétní průmyslové odvětví nebo transakce vyžadovaly obsáhlejší zveřejnění, avšak investoři a další uživatelé účetních závěrek hodnotili, že předchozí požadavky na zveřejnění výnosů obsažené jak v amerických principech US GAAP, tak v mezinárodních standardech IFRS nebyly pro analýzu výnosů účetní jednotky dostačující.

US GAAP • Nové standardy vykazování výnosů

Rada zvážila stávající pokyny pro vykazování výnosů a dospěla k závěru, že nové pokyny pro vykazování výnosů uvedené v této Aktualizaci zlepší finanční výkaznictví.

Oproti současným pokynům pro vykazování výnosů tato Aktualizace výrazně usnadní porovnání metod vykazování výnosů jednotlivých účetních jednotek, odvětví, jurisdikcí a kapitálových trhů. Pokyny v této Aktualizaci úzce vycházejí z principů a poskytují rámec pro komplexní vykazování výnosů nejenom těm účetním jednotkám, které uplatňují principy US GAAP, ale rovněž těm, které se řídí standardy IFRS. Vzhledem k tomu, že pokyny v této Aktualizaci jsou založeny na principech, vztahují se na všechny smlouvy se zákazníky bez ohledu na specifika daného odvětví nebo konkrétní transakce. Mimo to došla Rada k závěru, že rámec pro vykazování výnosů nejlépe zajistí to, aby pokyny zůstaly relevantní i poté, co trhy a transakce prodělají další vývoj. Pokyny v této Aktualizaci rovněž zlepšují principy US GAAP tím, že snižují počet požadavků, které musí účetní jednotka při vykazování výnosů zohlednit. Před touto Aktualizací například účetní jednotka musela u některých transakcí kromě obecných pokynů pro vykazování výnosů a dalších případných relevantních pokynů, které běžně ovlivňují výnosové transakce, vzít rovněž v úvahu pokyny pro vykazování výnosů vztahujících se na konkrétní odvětví. Tato Aktualizace spíše poskytuje komplexní rámec definovaný v Tématu 606, než aby odkazovala na několik různých zdrojů pokynů. V návaznosti na vydání této Aktualizace Rada došla postupem času k závěru, že pokyny pro vykazování výnosů v amerických principech US GAAP by měly být jednodušší, než jsou ty stávající.

15


Tyto pokyny dále vyžadují lepší zveřejnění, aby uživatelům pomohly lépe porozumět finančním závěrkám z hlediska povahy, výše, časového harmonogramu a nejistoty výnosů, které jsou vykazovány. Obsáhlý balíček požadovaných informací ke zveřejnění zlepší pochopení výnosů, což je nejdůležitější část analýzy výkonnosti a budoucích vyhlídek účetní jednotky. Tato Aktualizace dále obsahuje pokyny pro transakce, které nejsou řešeny komplexně (např. výnosy ze služeb, změny smlouvy, licence na duševní vlastnictví). Tyto pokyny se dále také vztahují na všechny účetní jednotky, včetně neveřejných účetních jednotek, na něž se v předchozí době nevztahovaly žádné rozsáhlejší pokyny.

Pro veškeré další účetní jednotky (neveřejné účetní jednotky) jsou úpravy v této Aktualizaci účinné pro roční účetní období začínající po 15. prosinci 2017 a pro mezitímní období v rámci účetních období začínajících po 15. prosinci 2018. Neveřejná účetní jednotka se může rozhodnout použít tuto Aktualizaci předčasně, avšak pouze pro následující:

Kdy budou tyto úpravy účinné? U veřejných účetních jednotek budou úpravy obsažené v této Aktualizaci účinné pro roční účetní období začínající po 15. prosinci 2016, včetně mezitímních období v rámci daného účetního období. Předčasná aplikace není povolena.

3. Roční účetní období začínající po 15. prosinci 2017, včetně mezitímních období v rámci tohoto účetního období.

Veřejná účetní jednotka je účetní jednotka, která splňuje jednu z následujících definic: 1. Veřejná obchodní jednotka 2. Nezisková účetní jednotka, která vydala cenné papíry, případně jejich vydání zprostředkovává, které jsou obchodovatelné, uvedené nebo kótované na devizových či mimoburzovních („over-the-counter“) trzích 3. Plán zaměstnaneckých benefitů, který podává či poskytuje finanční výkazy americké Komisi pro cenné papíry (SEC.)

1. Roční účetní období začínající po 15. prosinci 2016, včetně mezitímních období v rámci tohoto účetního období (datum účinnosti pro veřejné účetní jednotky) 2. Roční účetní období začínající po 15. prosinci 2016 a pro mezitímní účetní období v rámci ročních účetních období po 15. prosinci 2017.

16

Účetní zpravodaj červenec 2014 Účetní jednotka by měla používat úpravy definované v této Aktualizaci pomocí jedné z následujících dvou metod:


1. Retrospektivně ke každému z předcházejících vykázaných účetních období, přičemž účetní jednotka si může vybrat jakékoli z následujících praktických opatření: a. V případě uzavřených smluv účetní jednotka nemusí přepracovat smlouvy, které začínají a končí ve stejném ročním účetním období. b. V případě uzavřených smluv, které mají různá plnění, může účetní jednotka použít hodnotu transakce k datu, kdy byla smlouva uzavřena spíše než odhadovat hodnoty variabilního plnění ve srovnatelných účetních obdobích. c. U všech účetních období vykázaných před datem prvotního použití nemusí účetní jednotka zveřejnit výši hodnoty transakce zbývajících povinností souvisejících s plněním ani vysvětlení, kdy účetní jednotka hodlá tuto hodnotu vykázat jako výnos. 2. Retrospektivně s kumulativním efektem prvotního použití této aktualizace vykázané k datu prvotního použití. Pokud se účetní jednotka rozhodne pro tuto přechodovou metodu, měla by rovněž poskytnout dodatečná zveřejnění v účetních obdobích zahrnujících datum prvotního použití: a. Částka, která ovlivňuje všechny jednotlivé řádky účetní závěrky v současném účetním období na základě použití této Aktualizace v porovnání s pokyny, které byly účinné před touto změnou; b. Objasnění důvodů, které zapříčinily zásadní změny.

Jak vypadá srovnání těchto ustanovení s mezinárodními účetními standardy IFRS? Tato Aktualizace spolu se standardem IFRS 15, jejž vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy (rada IASB), je dovršením společného úsilí rady FASB a rady IASB zlepšit finanční výkaznictví vytvořením společných pokynů pro vykazování výnosů v rámci US GAAP a IFRS, které objasní principy pro vykazování výnosů a budou uplatňovány konzistentně v rámci různých transakcí, odvětví a kapitálových trhů. Prostřednictvím této Aktualizace a standardu IFRS 15 obě Rady dosáhly svého cíle dospět ke stejným závěrům, pokud jde o požadavky pro zachycení výnosů ze smluv se zákazníky. Přesto však existují nepatrné rozdíly: 1. Hranice vymahatelnosti – Rady výslovně stanovily hranici vymahatelnosti jako jedno z kritérií, které musí smlouva splnit předtím, než může účetní jednotka vykázat výnosy. Aby smlouva toto kritérium splnila, musí účetní jednotka dospět k závěru, že je pravděpodobné, že získá plnění, na něž bude mít nárok výměnou za zboží či služby, které budou zákazníkovi poskytnuty. Při stanovování této hranice se Rady shodly na tom, že termín „pravděpodobný“ má různý význam v amerických účetních principech US GAAP a v mezinárodních standardech IFRS. Rady se však rozhodly, že stanoví tuto hranici na úrovni, která vychází z předešlé praxe vykazování výnosů a z požadavků stanovených v US GAAP a IFRS.

17


2. Mezitímní požadavky na zveřejnění – Rady zaznamenaly, že obecné pokyny obsažené v jejich příslušných pokynech pro mezitímní výkaznictví (tj. Téma 270 Mezitímní výkaznictví a IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví) by se vztahovaly na výnosy ze smluv se zákazníky. Rada IASB se však rozhodla, že rovněž upraví standard IAS 34, aby bylo specificky vyžadováno zveřejnění disagregovaných údajů o výnosech ze smluv se zákazníky v mezitímních účetních závěrkách. Rada FASB se obdobně rozhodla upravit Téma 270 tak, aby veřejná účetní jednotka byla povinna zveřejnit disagregované informace o výnosech v mezitímních účetních závěrkách, ale rovněž provedla úpravy, které vyžadují průběžné zveřejňování informací o výši zůstatku plnění smlouvy a zbývajících povinností souvisejících s provedením smlouvy. 3. Předčasné uplatnění a datum účinnosti – Pokyny v této Aktualizaci zakazují, aby účetní jednotka uplatnila požadavky dříve než k datu účinnosti, zatímco standard IFRS 15 předčasné uplatnění požadavků účetním jednotkám umožňuje. Neveřejné účetní jednotky mohou uplatnit požadavky dříve než před datem účinnosti pro neveřejné účetní jednotky, avšak nikoliv před datem účinnosti pro veřejné účetní jednotky. Datum účinnosti standardu IFRS 15 se vztahuje na roční účetní období začínající dne 1. ledna 2017 či později, zatímco datum účinnosti Tématu 606 pro veřejné účetní jednotky se vztahuje na roční účetní období začínající po 15. prosinci 2016.

4. Odúčtování ztráty ze snížení hodnoty - V souladu s ostatními oblastmi amerických účetních principů US GAAP tato Aktualizace nepovoluje, aby účetní jednotka odúčtovala ztrátu ze snížení hodnoty aktiva, která je vykázána dle pokynů, které se týkají nákladů na získání nebo provedení smlouvy. Oproti tomu standard IFRS 15 vyžaduje, aby účetní jednotka odúčtovala ztráty ze snížení hodnoty, což odpovídá požadavkům na snížení hodnoty aktiv, jak stanoví standard IAS 36 Snížení hodnoty aktiv. 5. Požadavky pro neveřejné účetní jednotky – Tato Aktualizace se vztahuje na neveřejné účetní jednotky a zahrnuje některé konkrétní úlevy, které se týkají zveřejnění, přechodu a data účinnosti. Podobné pokyny nejsou ve standardu IFRS 15 zahrnuty. Účetní jednotky, které nemají veřejnou odpovědnost, mohou využít IFRS pro malé a střední účetní jednotky. Zdroj: FASB

18

Účetní zpravodaj červenec 2014

Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:

české účetnictví • Aktualizované verze vzorů účetní závěrky v českém účetnictví a shrnutí významných změn pro rok 2014 • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS

České účetnictví Stanislav Staněk Anna Bezděková

[email protected] [email protected]

IFRS a US GAAP Martin Tesař Soňa Plachá Gabriela Jindřišková

[email protected] [email protected] [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz

• Rada IASB vydala nový standard pro vykazování výnosů • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Nové standardy vykazování výnosů

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2014 Deloitte Česká republika

Daňový zpravodaj červenec 2014 Přímé daně • Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině schválen • Oznamování nezdaněných příjmů Nepřímé daně • Zrušení povinné kauce pro distributory paliv a případná náhrada škody • Připravovaná novela zákona o DPH • Rozhodnutí SDEU Příloha • Daňové povinnosti na červenec a srpen2014 Dotace a investiční pobídky • Změny režimu veřejné podpory platné od července 2014

Daňový zpravodaj Deloitte Česká republika


Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině schválen Poslanecká sněmovna schválila zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Jestliže jej potvrdí i Senát a podepíše prezident, umožní tento zákon již od 1. září tohoto roku zaměstnavatelům zřizovat za příznivých daňových podmínek dětské skupiny, které budou pečovat o děti zaměstnanců. Výdaje na provozování dětské skupiny budou daňově uznatelné. Zaměstnanec by měl za umístění dítěte v dětské skupině platit školné v obvyklé výši; potenciální sleva by představovala jeho zdanitelný příjem, podléhající pojistnému (jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele).

Zákon zavádí také další slevu na dani z příjmů fyzických osob. Vedle úroků z hypotečního úvěru, pojistného na důchodové spoření atd. si zaměstnanci, podnikatelé i další fyzické osoby budou moci od svého daňového základu nově odečíst slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, tj. mateřské školky, dětské skupiny apod. Výše slevy odpovídá skutečně vynaloženým nákladům, avšak jen do výše minimální mzdy za každé dítě za rok.

2


Oznamování nezdaněných příjmů V rámci boje proti daňovým únikům navrhuje Ministerstvo financí povinnou oznamovací povinnost týkající se příjmů fyzických osob osvobozených od daně (např. příjmů z prodeje cenných papírů držených po dobu delší než tří let). Každý, kdo obdrží takové příjmy v hodnotě vyšší než 5 milionů Kč, bude muset oznámit tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání, a to bez ohledu na to, zda je povinen daňové přiznání podávat. Pokuta za nesplnění této povinnosti by měla být v obdobné výši jako daň z těchto příjmů, jestliže by podléhaly dani. Lze očekávat, že návrh tohoto nového institutu vzbudí rozsáhlé debaty, nelze proto v současné době uzavřít, zda a v jaké podobě bude nakonec přijat.

Vzhledem k narůstajícímu mezinárodnímu tlaku na automatickou výměnu informací týkajících se fyzických osob by měli poplatníci využívající tohoto osvobození věnovat svým daňovým záležitostem patřičnou pozornost, aby jim nevznikaly komplikace jak z pohledu českého, tak i zahraničního zdanění.

3


Zrušení povinné kauce pro distributory paliv a případná náhrada škody Ústavní soud („ÚS“) rozhodl nálezem Pl. ÚS 44/13 ze dne 13. května 2014 ve věci návrhu 18 senátorů na zrušení dvacetimilionové kauce pro distributory pohonných hmot (jednotné pro všechny distributory), která dle návrhu může mít pro některé menší podnikatele tzv. rdousící efekt, a toto ustanovení zákona č. 311/2006 Sb. o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot („zákon o pohonných hmotách“), zrušil. Tato kauce byla původně do zákona o pohonných hmotách začleněna novelou z roku 2013 a jejím hlavním cílem byla snaha minimalizovat daňové úniky v oblasti aplikace daně z přidané hodnoty. ÚS přisvědčil navrhovatelům, že takové řešení daňových úniků sice vede k dosažení cílů, že je ale také nutno vzít v potaz okolnost, že na trhu pohonných hmot se zároveň a především pohybují i poctiví distributoři pohonných hmot, do jejichž práv by mohla napadená právní úprava necitlivě zasáhnout. Napadené ustanovení, které bude zrušeno uplynutím dne 30. června 2015, již ale svůj efekt mělo. Podle vyjádření mluvčí Generálního ředitelství cel se počet distributorů, kteří splnili podmínky novelizovaného zákona, snížil o více než polovinu.

I přes potvrzenou neústavnost daného ustanovení je však šance domáhat se úspěšně náhrady škody způsobené nesprávným legislativním postupem státu velmi nízká, neboť české soudy zpravidla právo na náhradu škody takto způsobené nepřiznávají.

4

Daňový zpravodaj červenec 2014 Přímé daně • Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině schválen • Oznamování nezdaněných příjmů Nepřímé daně • Zrušení povinné kauce pro distributory paliv a případná náhrada škody • Připravovaná novela zákona o DPH • Rozhodnutí SDEU Příloha

Připravovaná novela zákona o DPH Předmětem vnějšího připomínkového řízení byla v průběhu června novela zákona o DPH, která by měla být účinná od roku 2015 (v některých oblastech později). Ministerstvo financí ČR by mělo připomínky zpracovat a finální návrh novely předložit Vládě ČR. Níže uvádíme zásadní oblasti, které novela postihuje: •• Měla by být zavedena druhá snížená sazba 10% na velmi úzce vybrané potraviny, tištěné knihy a farma zboží. •• Novela počítá se zavedením režimu přenesené daňové povinnost (RPDP) i v případě pouhého převodu nemovitosti. •• Dále by měl být zaveden RPDP na vybrané zboží (mobily, tablety, emisní povolenky, telekomunikační služby, plyn, elektřina, obilí apod.), přitom tento RPDP bude aktivní až po případném vydání souvisejícího vládního nařízení. •• Novela dokonce umožní zavést RPDP na dodání jakéhokoli zboží (poskytnutí jakékoli služby), a to po dobu maximálně 9 měsíců – opět až po případném vydání souvisejícího vládního nařízení.

• Daňové povinnosti na červenec a srpen2014

•• Od roku 2015 by zákon o DPH měl obsahovat zákaz opravit základ daně po třech letech po přijetí platby přijaté před DUZP, pokud se plnění ještě neuskutečnilo.

Dotace a investiční pobídky

•• Měla by být zachována aplikace snížené sazby 15% u drobných staveb, sloužících k využití rodinného domu či bytového domu (příslušenství).

• Změny režimu veřejné podpory platné od července 2014

•• Novela by měla přinést novou definici stavebního pozemku, která by byla v souladu s EU právem. •• Doposud chybějící definice pozemku přiléhajícího ke stavbě bude novelou konečně zavedena. •• Pokud dodavatel v dobré víře osvobodil dodání zboží do jiného členského státu, případnou správcem daně doměřenou DPH bude povinen uhradit kupující. •• Zůstat by měl limit obratu pro neplátce ve výši 1 mil. Kč (původně mělo dojít k jeho snížení na 750.000 Kč), dojde k doplnění pronájmů dle §56aZDPH do výpočtu tohoto obratu. •• Měla by být zavedena povinnost podávat tzv. kontrolní výkaz (v principu forma záznamní povinnosti) spolu s každým DPH přiznáním, nicméně až od roku 2016. Novela bude podle našeho názoru projednávána poslaneckou sněmovnou v prvním čtení nejdříve v září. Je tak pravděpodobné, že k jejímu schválení dojde až koncem roku 2014.

5


Rozhodnutí SDEU C 337/13 Almos SDEU v tomto případu popisuje, jakým způsobem mohou členské státy EU implementovat možnost snížit základ daně a DPH na výstupu v případě neuhrazených pohledávek (tuto možnost přiznává EU DPH Směrnice). Soud dále uvádí, co se stane, když členský stát EU ve své lokální DPH legislativě výslovně nezmíní zákaz takového snížení základu daně a DPH. Z rozhodnutí SDEU může vyplývat, že §44 ZDPH (snížení daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení) neodpovídá požadavkům EU DPH Směrnice. Dále SDEU komentuje i jiné důvody pro možné snížení základu daně a DPH na výstupu (např. poskytnutí slevy). V případě těchto důvodů pak přiznává možnost přímého účinku EU DPH Směrnice, pokud nebyla dobře implementována do lokálního DPH předpisu; toto může mít s ohledem na §42 českého zákona o DPH (změny základ daně a vystavování opravných daňových dokladů) širokou možnost využití. C-219/13 K Oy (názor generálního advokáta) Generální advokát SDEU rozebírá možnost aplikovat sníženou sazbu DPH i na elektronické knihy. Směrnice totiž umožňuje uplatnit sníženou sazbu na knihy na jakýchkoli fyzických nosičích, a otázka zní, zda je každý členský stát nucen použít sníženou sazbu na dodání knih i na jiných fyzických nosičích, než je papír (např. na CD, CD-ROM nebo USB klíčích). Tato otázka je důležitá i pro Českou republiku, neboť dle zákona o DPH lze aplikovat sníženou sazbu jen na tištěná média. Názor AG odpovídá nejaktuálnějšímu judikátu k sazbám daně (C-454/12 Pro Med Logistik), dle něhož selektivní uplatňování snížené sazby DPH u služeb je možné jedině tehdy, pokud bude dodržena neutralita DPH (tj. u vzájemně zastupitelných plnění bude aplikována shodná sazba). Nicméně předchozí judikatura je v této oblasti koncepčně odlišná, je tak možné, že SDEU nebude akceptovat závěry generálního advokáta. Daný názor může mít vliv především na zákon o DPH ve znění od roku 2015, který by měl zavést druhou sníženou sazbu DPH.

C 7/13 Skandia America Corporation USA, filial Sverige (názor generálního advokáta) Dle starší judikatury SDEU není vyúčtování služeb mezi zřizovatelem a jeho provozovnou předmětem DPH. Generální advokát přezkoumává, zda toto nadále funguje i tehdy, když zřizovatel je společnost usazená ve třetí zemi mimo EU a její švédská provozovna se stane součástí švédské DPH skupiny. Dle názoru generálního advokáta v prvé řadě provozovna nikdy neměla být zahrnuta do DPH skupiny samostatně bez svého zřizovatele a vyúčtování služeb mezi nimi by nemělo být předmětem DPH. Je však podle něj možné, že švédský finanční úřad, když povolil vznik DPH skupiny, implicitně zahrnul do této skupiny kromě provozovny i jejího zřizovatele. V takovém případě by naopak mohlo být vyúčtování služeb mezi zřizovatelem a jeho provozovnou předmětem DPH, protože by mohlo být využito speciální opatření, kterým EU DPH Směrnici umožňuje členským státům zbránit daňovým únikům v případě DPH skupin. Daný názor by mohl mít zásadní vliv na výklad zákona o DPH, který umožňuje zahrnout do DPH skupiny jen tuzemské provozovny zahraničních osob.

6

Daňový zpravodaj červenec 2014

Daňové povinnosti Červenec

Přímé daně

úterý 1.

• Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině schválen • Oznamování nezdaněných příjmů

daň z příjmů

pojistné

Nepřímé daně • Zrušení povinné kauce pro distributory paliv a případná náhrada škody • Připravovaná novela zákona o DPH • Rozhodnutí SDEU

spotřební daň

•• splatnost daně za květen 2014 (pouze spotřební daň z lihu) •• daňové přiznání za červen 2014 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za červen 2014 (pokud vznikl nárok)

•• podání přiznání k pojistnému na důchodové spoření a úhrada pojistného za rok 2013, má-li poplatník povinný audit a přiznání podává a zpracovává daňový poradce

daň z přidané hodnoty

•• daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen 2014

spotřební daň

•• splatnost daně za květen 2014 (mimo spotřební daň z lihu)

•• souhrnné hlášení za červen 2014 a 2. čtvrtletí 2014

úterý 15.

daň silniční

•• záloha na daň za 2. čtvrtletí 2014

středa 16.

Intrastat

•• podání výkazu pro Intrastat za červen 2014

•• výpis z evidence za 2. čtvrtletí a za červen

Příloha

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

pojistné

•• podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za červen 2014 a splatnost zálohy na důchodové spoření

odvod z loterií a jiných podobných her

•• podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení zálohy za 2. čtvrtletí 2014

Dotace a investiční pobídky • Změny režimu veřejné podpory platné od července 2014

pátek 25.

čtvrtek 10.

pondělí 21. daň z příjmů

• Daňové povinnosti na červenec a srpen2014

•• podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2013, má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce

čtvrtek 31.

energetické daně

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2014

daň z příjmů

•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2014

7

Daňový zpravodaj červenec 2014 Srpen

Přímé daně • Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině schválen • Oznamování nezdaněných příjmů Nepřímé daně • Zrušení povinné kauce pro distributory paliv a případná náhrada škody • Připravovaná novela zákona o DPH • Rozhodnutí SDEU

pondělí 11. spotřební daň

•• splatnost daně za červen 2014 (mimo spotřební daň z lihu)

pondělí 18. Intrastat

•• podání výkazu pro Intrastat za červenec 2014

středa 20.

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

pojistné

•• podání hlášení k záloze na pojistné a důchodové spoření za červenec 2014 a splatnost zálohy na důchodové spoření

pondělí 25. spotřební daň

•• daňové přiznání za červenec 2014 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červenec 2014 (pokud vznikl nárok)

Příloha • Daňové povinnosti na červenec a srpen2014 Dotace a investiční pobídky • Změny režimu veřejné podpory platné od července 2014

•• splatnost daně za červen 2014 (pouze spotřební daň z lihu)

daň z přidané hodnoty

•• daňové přiznání a daň za červenec 2014 •• souhrnné hlášení za červenec 2014 •• výpis z evidence za červenec 2014

energetické daně Zdroj: www.mfcr.cz, www.czso.cz

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červenec 2014

8


Změny režimu veřejné podpory platné od července 2014 Evropská komise v rámci modernizace pravidel veřejné podpory schválila v květnu 2014 nové Obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER), které od 1. července 2014 vstoupí v platnost. Změny veřejné podpory budou také u podpory de minimis a Pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí Nové Obecné nařízení o blokových výjimkách zjednodušuje poskytování veřejné podpory zejména v rozšíření oblastí, na které lze veřejnou podporu udělit a také zvýšení limitů podpory, u kterých není potřeba složitého schvalování podpory Evropskou komisí. Nová Mapě regionální podpory pro Českou republiku na období 2014 – 2020 snížení výši regionální veřejné podpory, která bude nově sjednocena pro všechny regiony České republiky (s výjimkou hl. města Prahy). Výše podpory se také bude lišit dle velikosti podniku ale i dle kategorií podpory, které budou odlišovat činnosti výzkumu a vývoje na základní výzkum (podpora až 100 % způsobilých nákladů), průmyslový výzkum (50 % způsobilých nákladů, lze zvýšit za určitých podmínek až na 80% ), experimentální vývoj (25 % způsobilých nákladů, lze zvýšit za určitých podmínek až na 80%), či studie proveditelnosti (50 % způsobilých nákladů).

Dále došlo ke změnám i v rámci podpory v režimu de minimis, limit 200 000 EUR (s výjimkou pro oblast dopravy a rybolovu) zůstává zachován pro jeden podnik za rozhodné období tří účetních let, avšak změna se týká aplikace pojmu „jeden podnik“. Tento nově zahrnuje veškeré subjekty sídlící na území jednoho státu, které jsou propojeny prostřednictvím přímého či nepřímého ovládání většiny hlasovacích práv nebo možností uplatňovat rozhodující vliv.

9

Daňový zpravodaj červenec 2014

Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:

Přímé daně • Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině schválen • Oznamování nezdaněných příjmů Nepřímé daně • Zrušení povinné kauce pro distributory paliv a případná náhrada škody • Připravovaná novela zákona o DPH • Rozhodnutí SDEU

Přímé daně Jaroslav Škvrna [email protected] Zbyněk Brtinský [email protected] Miroslav Svoboda [email protected] Marek Romancov [email protected] Peter Wright [email protected] LaDana Edwards [email protected] Nepřímé daně Tomas Seidl Adham Hafoudh Radka Mašková

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555

[email protected] [email protected] [email protected]

Příloha • Daňové povinnosti na červenec a srpen2014 Dotace a investiční pobídky • Změny režimu veřejné podpory platné od července 2014


Právní novinky červenec 2014 • Novela významné tržní síly přinese podstatné změny pro řetězce a dodavatele

Právní novinky Deloitte Česká republika

Právní novinky červenec 2014 • Novela významné tržní síly přinese podstatné změny pro řetězce a dodavatele

Novela významné tržní síly přinese podstatné změny pro řetězce a dodavatele Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) nedávno předložil návrh novely zákona č. 395/2009 Sb. o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití („zákon o významné tržní síle“). Navrhované změny, pokud projdou bez dalších úprav legislativním procesem, povedou k zásadním změnám ve fungování českých obchodních řetězců a jejich dodavatelů. Nové znění zákona zcela jasně určí, že významné tržní síly mohou dosáhnout nejen odběratelé, ale také dodavatelé potravin. Významná tržní síla nebude posuzována pouze podle postavení jednotlivých subjektů, ale v potaz se bude brát i případná síla odběratele v kombinaci s osobou jej ovládající, případně postavení nákupní aliance, již se odběratel účastní. Základní vyvratitelnou domněnkou dosažení významné tržní síly bude i nadále dosažení obratu 5 mld. Kč. Významná tržní síla bude posuzována nejen ve vztahu k prodeji potravin, ale také ve vztahu k přijímání nebo poskytování služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Podle návrhu novely může být sankcionováno již jedno samostatné zneužití významné tržní síly (dle současné úpravy je sankcionováno pouze soustavné zneužití významné tržní síly, jehož cílem či výsledkem je podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu). Vypuštění podmínky soustavnosti zneužívání významné tržní síly a podstatnosti narušení hospodářské soutěže významně rozšiřuje okruh případů, na něž se zákon o významné tržní síle bude aplikovat a pravděpodobně povede k podstatnému zvýšení počtu řízení před ÚOHS a počtu pokut udělených ze strany ÚOHS.

Novela zákona obsahuje nově vymezený výčet zakázaných praktik. V jejím důsledku by tak mimo jiné měly být zakázány veškeré zalistovací poplatky nebo by měla být odstraněna diskriminace dodavatelů zakotvením různých podmínek (např. slev) pro dodavatele v rámci jedné kategorie zboží či neodůvodněné ukončení či podstatné snížení odběrů od dodavatele. Tyto a další navržené změny představují výrazný zásah státu do vztahů mezi dodavateli a odběrateli v potravinářském sektoru, přičemž jejich schválení může revolučním způsobem změnit fungování obchodních vztahů v oblasti maloobchodu.

2

Právní novinky červenec 2014

Kontakty Máte-li zájem o další informace ohledně služeb poskytovaných firmou Deloitte v České republice, obraťte se prosím na odborníky právního oddělení:

• Novela významné tržní síly přinese podstatné změny pro řetězce a dodavatele

Aleš Kubáč +420 246 042 853 [email protected] Petr Knebel +420 246 042 830 [email protected]

Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 100 Fax: +420 246 042 030 www.deloittelegal.cz

Deloitte Legal označuje právní praxe členských firem Deloitte Touche Tohmatsu Limited nebo jejich přidružené společnosti, které poskytují právní služby, a Deloitte Tax označuje daňové praxe členských firem Deloitte Touche Tohmatsu Limited nebo jejich přidružených společností. Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a síť jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství, práva a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích poskytuje společnost Deloitte svým klientům světové možnosti a špičkové služby, které jim umožňují řešit ty nejnáročnějších obchodní a podnikatelské úkoly. Deloitte má v regionu přibližně 200 000 odborníků, kteří usilují o to, aby se stali měřítkem nejvyšší kvality. © 2014 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

Imigrační novinky červenec 2014 • Novela zákona o pobytu cizinců již brzy nabyde účinnosti

Imigrační novinky Deloitte Česká republika


Novela zákona o pobytu cizinců již brzy nabyde účinnosti Termín nabytí účinnosti dlouho očekávané novely zákona o pobytu cizinců (z.č. 326/1999 Sb.), o které jsme Vás již dříve informovali, je znám. Novela byla podepsána dne 6. května 2014 prezidentem České republiky a dne 24. 6. 2014 nabyde účinnosti. Mezi hlavní změny, které tato novela přináší, patří především zavedení zcela nového institutu zaměstnaneckých karet. Další pozitivní novinku, kterou novela přinese, je, že pracovní povolení nebude vyžadováno u cizinců, vyslaných na území České republiky svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace. Na druhé straně však novela zpřísní postihy pro zaměstnavatele, kteří nelegálně zaměstnávají cizince. Zaměstnanecká karta je novelou definována jako povolení k dlouhodobému pobytu, které opravňuje jejího držitele k přechodnému pobytu na území České republiky na dobu delší než 3 měsíce, a to za účelem výkonu zaměstnání. Zcela tak nahradí dlouhodobá víza a pobyty za účelem zaměstnání. Zaměstnanecká karta bude mít 2 podoby - podobu duálního a neduálního povolení k pobytu. Duální zaměstnaneckou kartu, která bude spojovat povolení k zaměstnání i povolení k pobytu v jednom oprávnění, získají cizinci, kteří s českým zaměstnavatelem uzavřou lokální pracovní smlouvu. V případech vyslání cizince zahraničním subjektem k výkonu práce na území České republiky či plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo jeho členem, budou si cizinci i nadále muset zažádat o povolení k zaměstnání u příslušného úřadu práce. Vydané povolení k zaměstnání pak bude nutné přiložit k žádosti o vydání zaměstnanecké karty, která však bude mít v tomto případě podobu neduálního povolení (tedy pouze povolení k pobytu).

Neduální zaměstnaneckou kartu obdrží i všichni cizinci, kteří mají dle zákona o zaměstnanosti volný přístup na trh práce, tj. např. cizinci, kteří v ČR vystudovali střední nebo vyšší a vysokou školu, kteří jsou pro výkon zaměstnání v České republice vysláni v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě Evropské unie či nově rodinní příslušníci ze zemí mimo EU, kteří pobývají na území ČR na základě dlouhodobého pobytu za účelem sloučení s cizincem, který na území České republiky pobývá na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu. Dokumenty potřebné k podání žádosti o zaměstnaneckou kartu zůstávají v podstatě stejné jako v případě pracovního povolení a dlouhodobého pobytu. Výjimkou je povinnost doložení uzavřené pracovní smlouvy či smlouvy o smlouvě budoucí nebo dohody o pracovní činnosti, obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy a týdenní pracovní doba nebude méně než 15 hodin. Právě smlouva mezi žadatelem a zaměstnavatelem určí délku platnosti zaměstnanecké karty, přičemž může být vydána maximálně na 2 roky. Doba platnosti zaměstnanecké karty vyslaných zaměstnanců se řídit platností povolení k zaměstnání. Předpokladem pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu je, že volné pracovní místo bylo zaměstnavatelem nahlášeno na příslušném úřadu práce a je evidováno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Do centrální evidence se volné pracovní místo dostane po 30 dnech od nahlášení. První žádost cizinec podává na zastupitelském úřadu ČR v zahraniční nebo v případě, že již na území ČR legálně pobývá, na příslušném Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR. V případě prodloužení zaměstnanecké karty se volné pracovní místo již neohlašuje, Ministerstvo vnitra si vyžádá stanovisko Úřadu práce o tom, zde může být s ohledem na trh práce dané místo i nadále obsazené cizincem.

2


Tato novela pozmění i současný zákon o zaměstnanosti (z.č. 435/2004 Sb.). Hlavní pozitivní novinkou bude, že povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta nebude vyžadována v případě, je-li cizinec vyslán na dobu maximálně 6 měsíců na území České republiky svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou, výlučně za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace tohoto cizince. Podrobnější podmínky budou stanoveny vládou. Na druhé straně dojde k zpřísnění sankcí pro zaměstnavatele. V případě, že zaměstnavateli byla za období posledních 12 měsíců pravomocně uložena pokuta za nelegální zaměstnávání, Ministerstvo práce a sociálních věcí nezařadí na základě jeho ohlášení volné pracovní místo do centrální evidence pro zaměstnanecké karty či modré karty, a tím ho omezí v dalším zaměstnávání cizinců. Institut zelených karet bude zcela zrušen, protože jejich trvání by po zavedení zaměstnaneckých karet bylo nadbytečné. Již vydané zelené karty zůstanou platné až do konce jejich platnosti a následně budou nahrazeny zaměstnaneckými kartami.

V rámci přechodných ustanovení budou žádosti podávané ještě v platnosti stávajících zákonů také dokončeny ve stejném režimu. Důležité je upozornit, že v případě přechodu z pracovního povolení na zaměstnaneckou kartu nemůže cizinec po uplynutí doby platnosti pracovního povolení pracovat až do doby, než bude nová zaměstnanecká karta vydána. Co se týká správních lhůt, tak Ministerstvo vnitra ČR má povinnost vydat zaměstnaneckou kartu během 60 dnů a v případě náročnějšího procesu si ponechává lhůtu 90 dnů. Nicméně ze zkušeností s minulými novelami zákona o pobytu cizinců víme, že dochází ke zpoždění v rozhodovacím procesu, a to z důvodu nárůstu administrativy a nevyjasněných postupů. Proto se lhůta vyřízení žádostí může výrazně prodloužit, a to i o několik měsíců. Přesto v dlouhodobějším horizontu očekáváme výrazné zlepšení a urychlení imigračního řízení a slibujeme si od novely snížení administrativní zátěže kladené na zahraniční pracovníky. Pokud byste měli jakékoli dotazy, či potřebovali tuto problematiku více upřesnit, kdykoli se na nás prosím neváhejte obrátit.

3

Imigrační novinky červenec 2014

Kontakty V případě, že se Vás tato problematika dotýká, rádi Vám poskytneme podrobné informace. Prosím, neváhejte nás kontaktovat.

• Novela zákona o pobytu cizinců již brzy nabyde účinnosti

LaDana Edwards +420 246 042 848 [email protected] Miroslav Mejtský +420 246 042 347 [email protected] Tomáš Petyovský +420 246 043 156 [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555


Řízení rizik červenec 2014 • Zkušenosti z auditů dotovaných projektů (část 7.) Nejčastější chyby při administraci veřejných zakázek

Řízení rizik Deloitte Česká republika

Řízení rizik červenec 2014

Zkušenosti z auditů dotovaných projektů (část 7.) Nejčastější chyby při administraci veřejných zakázek

• Zkušenosti z auditů dotovaných projektů (část 7.) Nejčastější chyby při administraci veřejných zakázek

Níže uvádíme nejčastější chyby při administraci veřejných zakázek s uvedením daného paragrafu a popisu, v čem příjemci/zadavatelé nejčastěji chybují. Textace použitých paragrafů vycházejí ze zákona č. 137/2006 Sb. (dále také „ZVZ“), v aktuálním znění: § 83 – Oznámení o výsledku zadávacího řízení „(1) Veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie (dále jen „Úřad pro publikace“), ke statistickým účelům.“

§ 84 – Zrušení zadávacího řízení Během kontrol, které jsme provedli v posledních 5 letech a které byly více méně zaměřeny na čerpání finančních prostředků z fondů EU, popř. jiných fondů, jsme zaznamenali jako jedno z vážnějších zjištění porušení vztahující se ke zrušení zadávacího řízení. S ohledem na naši zkušenost lze konstatovat, že většina těchto zjištění nebyla z důvodu neznalosti ZVZ, ale spíše z vypočítavosti zadavatele, kterému se lidově „příliš nehodilo“, jaké obdržel nabídky, nebo raději zrušil veřejnou zakázku sám, protože to tak nebylo „úplně ono“. Zákon však říká naprosto přesně, kdy může být veřejná zakázka zrušena, resp. kdy zadavatel musí zrušit veřejnou zakázku bez zbytečného odkladu, popř. kdy může zrušit veřejnou zakázku. „(1) Zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud

Jedním ze zjištění, které je chápáno spíše jako formální nedostatek, než zjištění, které by nějakým způsobem ovlivnilo výběr nejvhodnějšího dodavatele, je zjištění týkající se neplnění termínů odeslání oznámení výsledku zadávacího řízení. Před novelou ZVZ k 1. 1. 2014 bylo znění paragrafu odlišné, cit. „Veřejný zadavatel je povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.“. Novelou tedy došlo k výraznému zkrácení termínu ze 48 dnů na 15 dnů. Velmi častou argumentací, proč zadavatelé dané termíny neplnili, bylo, že zkrátka zapomněli. Za změnou termínů tak může být snaha zajistit větší celistvost a kompletnost administrace veřejné zakázky, aby nedocházelo k tomu, že zadavatelé veřejných zakázek opomenou splnit některou z povinností jen proto, že mají příliš mnoho časového prostoru pro její splnění.

a. nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné nabídky, žádosti o účast či potvrzení zájmu o účast, b. byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé, c. v důsledku okolností předvídaných v § 82 odst. 4 nebyla uzavřena smlouva nebo rámcová smlouva s posledním uchazečem v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít, d. v jednacím řízení s uveřejněním nepředložil upravený návrh smlouvy podle § 32 odst. 5 ani poslední uchazeč v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít, nebo zadavatel nevyzval dalšího uchazeče v pořadí k předložení upraveného návrhu smlouvy podle § 32 odst. 5, nebo e. obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka; to neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 7 větě druhé.

2

Řízení rizik červenec 2014 • Zkušenosti z auditů dotovaných projektů (část 7.) Nejčastější chyby při administraci veřejných zakázek

Právě v případě, kde je stanovena „možnost“ zrušit veřejnou zakázku, si zadavatelé pravidla ZVZ vykládali nejvíce odlišně. V rámci odst. 2 daného paragrafu je uvedeno, cit. „se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele“. Definice, co je chápáno pod tímto pojmem, však chybí, a tudíž nastupuje „lidová tvorba“. Avšak i zde by si zadavatelé měli uvědomit, že se musí pohybovat v mezích zákonů a „zdravého rozumu“. Výčet, kdy je možné zrušit veřejnou zakázku je uveden níže: „(2) Zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud a. stanovil minimální počet zájemců, kteří mají podat žádost o účast, nebo potvrzení zájmu o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu, a tento stanovený počet nebyl naplněn, popřípadě nebyl naplněn po posouzení kvalifikace, b. počet zájemců vyzvaných zadavatelem k podání nabídky v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu byl nižší či roven minimálnímu zákonnému počtu a nabídku podá menší počet uchazečů než zadavatelem vyzvaný, c. vybraný uchazeč, popřípadě uchazeč druhý v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu nebo neposkytl zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost podle § 82 odst. 4, d. odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, e. v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“

Do kategorie formálních zjištění pak opět spadají nedostatky vztahující se k neodeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení jak jednotlivým uchazečům, tak i do Věstníku veřejných zakázek, popř. nesplnění termínů stanovených pro tuto povinnost. V praxi zadavatelé velmi často zapomněli zaslat spíše oznámení o zrušení veřejné zakázky do Věstníku, než že by zapomněli obeslat jednotlivé uchazeče, i přesto byly nedostatky identifikovány také tam. V některých případech nebylo zasláno oznámení, ale dle informací zadavatelů byli uchazeči informováni telefonicky či jiným způsobem, což není v souladu se ZVZ. Zákon mluví jasně, povinnost informovat je založena na písemném oznámení (viz níže). Z hlediska ověření auditora je tím zajištěna tzv. auditní stopa, písemný dokument je možno ověřit, ověření telefonátu či ústního předání informace však nikoli. „(7) Zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v informačním systému podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy.“ „(8) Zadavatel je povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.“

3

Řízení rizik červenec 2014 § 85 – Písemná zpráva zadavatele „(1) Zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.“


V tomto případě došlo k významné změně při novele ZVZ k 1. 1. 2014. Předchozí verze ZVZ totiž tuto povinnost stanovovala pouze v případě tzv. nadlimitních veřejných zakázek. Novela tedy rozšířila tuto povinnosti na všechny typy veřejných zakázek. Pokud bylo toto zjištění identifikováno při ověřování veřejné zakázky, bylo častým argumentem zadavatelů, že nepovažovali za nutné připravovat „další“ zprávu, když již byly vypracovány takové dokumenty jako protokol o otevírání obálek, protokol o jednání hodnotící komise, popř. zpráva o posouzení a hodnocení nabídek. Novela ZVZ však dala jasnou odpověď na tyto výmluvy a povinnosti zadavatelů ještě zpřísnila. Novela ZVZ také drobně doplnila již stávající požadavky na obsah písemné zprávy (viz níže): „(2) Písemná zpráva musí obsahovat alespoň a. identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě, b. zvolený druh zadávacího řízení, c. identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele, d. identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu (NOVĚ PO NOVELE ZVZ), e. identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,

f. odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení, g. důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita, h. důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno a i. v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti odůvodnění 1. překročení celkové doby trvání podle § 23 odst. 5 písm. b), došlo-li k překročení této doby, 2. nedodržení lhůty podle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5, došlo-li k jejímu nedodržení, 3. uzavření rámcové smlouvy na dobu delší než 7 let, byla-li taková smlouva uzavřena.“ Novinkou, která se objevila po novele ZVZ k 1. 1. 2014, je povinnost zadavatelů poskytnout tuto písemnou zprávu uveřejním zprávy do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení na profilu zadavatele. Nová povinnost je ustanovena v § 85, odst. 4 ZVZ.

4

Řízení rizik červenec 2014

Kontakty Máte-li zájem o další informace ohledně služeb poskytovaných firmou Deloitte v České republice, obraťte se prosím na odborníky oddělení auditu:


David Batal +420 603 196 371 [email protected] Žaneta Krupičková +420 737 235 501 [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2014 Deloitte Česká republika

červenec 2014 Deloitte Česká republika Účetní zpravodaj České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňový zpravodaj Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Recommend Documents