VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra zdravotnických studií
Problematika spánku u hospitalizovaných pacientů v nemocničním prostředí
Bakalářská práce
Autor: Aneta Drábiková Vedoucí práce: doc.PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava 2015
Anotace Tato bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu a kvantitu spánku u hospitalizovaných pacientů. Teoretická část je zaměřena na fyziologii spánku. Dále pak na jeho poruchy a také správnou spánkovou hygienu. V teoretické části jsou popsány nejčastější spánkové poruchy a rady jak se těmto poruchám vyhnout. Praktická část je zaměřena na kvalitu a kvantitu spánku respondentů. Rozdíly spánku při hospitalizaci a v domácím prostředí. Dále je v bakalářské práci zkoumaná spánková hygiena. Zda ji respondenti znají a zda ji dodržují. Klíčová slova: spánek, poruchy spánku, spánková hygiena
Anotation This thesis focuses on the quality and quantity of sleep in hospitalized patients. The theoretical part is focused on the physiology of sleep. Then is theoretical part focused on sleep disordrs and good sleep hygiene. The theoretical part describes the most common sleep disorders, and advice on how to avoid these disorders. The practical part is focused on the quality and quantity of respondents sleep. Differences of sleep during hospitalization and at home. Further, the thesis examined sleep hygiene. Whether respondents know about sleep hygiene and how many respondent maintain good sleep hygiene. Keywords: sleep, sleep disorders, sleep hygiene
Poděkování Ráda bych poděkovala doc.PhDr. Ladě Cetlové, PhD., za odborné vedení mé bakalářské práce, za cenné rady, vřelý přístup a za čas který mi věnovala při tvorbě práce. Dále bych chtěla poděkovat Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. kde mi bylo umožněno provést výzkum. Děkuji také všem respondentům za spolupráci a čas strávený vyplněním dotazníku. Velké dík patří mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali nejen při tvorbě bakalářské práce ale po celou dobu studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne
.................................................. Podpis
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 7 1.1 Cíle výzkumu .......................................................................................................... 8 1.2 Pracovní hypotézy ................................................................................................... 8 2 Teoretická část ............................................................................................................... 9 2.1 Fyziologie spánku ................................................................................................... 9 2.2 Fáze spánku a spánkový cyklus .............................................................................. 9 2.3 Faktory ovlivňující spánek .................................................................................... 11 2.4 Rytmus spánku a bdění ......................................................................................... 11 2.5 Úloha snů .............................................................................................................. 12 2.6 Úloha všeobecné sestry ......................................................................................... 13 2.7 Nemoci a příznaky ovlivňující spánek .................................................................. 14 2.8 Poruchy spánku ..................................................................................................... 15 2.8.1 Insomnie ......................................................................................................... 15 2.8.2 Hypersomnie................................................................................................... 17 2.8.3 Narkolepsie ..................................................................................................... 17 2.8.4 Syndrom spánkové apnoe ............................................................................... 18 2.8.5 Parasomnie ..................................................................................................... 18 2.9 Vyšetření spánkových poruch ............................................................................... 20 2.9.1 Elektroencefalografie ..................................................................................... 20 2.9.2 Polysomnografie ............................................................................................. 21 2.10 Léčba Insomnie ................................................................................................... 21 3 Praktická část ............................................................................................................... 25 3.1 Metodika výzkumné práce .................................................................................... 25 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 25 3.3 Průběh výzkumu.................................................................................................... 26 3.4 Zpracování získaných dat ...................................................................................... 26 3.5 Vlastní výsledky výzkumu .................................................................................... 27 3.6 Diskuze.................................................................................................................. 49 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi ..................................................................... 54 4 Závěr ............................................................................................................................ 55 Seznam literatury ............................................................................................................ 57 Seznam grafů .................................................................................................................. 59 Seznam tabulek ............................................................................................................... 60 Seznam příloh ................................................................................................................. 61
1 Úvod Spánek je velice důležitý pro každého z nás. Díky spánku obnovujeme naše fyzické ale i psychické síly. Spánek je jedním ze základních předpokladů pro zdraví. Během spánku se obnovuje naše energie a rovnováha. Donedávna nikdo nevěděl, co se za spánkem skrývá, mnozí ho považovali za stav bezvědomí nebo dokonce za dar od boha Morfea. Až po rozsáhlejších výzkumech bylo zjištěno, že spánek je aktivní děj, kdy organismus vyvíjí minimální aktivitu. V 30. letech 20. století byli rozpoznány díky EEG fáze spánku a dále a hlouběji se začali zkoumat spánkové poruchy. Spánkem se však nezabývá jen medicína. V ošetřovatelství je spánek považován za jednu ze základních biologických potřeb člověka. A biologické potřeby musí být uspokojeny. Problematikou spánku se zabývala už v roce 1955 Virginia Henderson, která ve svém konceptuálním modelu nezávislosti řadí spánek na páté místo mezi 14 komponentů ošetřovatelské péče. Marjory Gordon v roce 1987 vymyslela model fungujícího zdraví. V tomto modelu je 12 vzorců funkčního zdraví a spánek je zde zařazen také na páté místo. Tato bakalářská práce se zaměřuje na získání uceleného přehledu o spánku, o jeho fázích a jeho účincích na náš organismus. Má bakalářská práce bude mít dvě části. Teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu zabývat spánkem samotným a také jeho nejčastějšími poruchami. Dozvíte se v ní také o správné spánkové hygieně a různých vyšetřovacích metodách tohoto děje. V praktické části se budu zaměřovat na rozdíly kvality spánku mužů a žen a také na rozdíly spánku u respondentů v domácím prostředí a spánku u hospitalizovaných pacientů. Dále budu zjišťovat, do jaké míry znají respondenti správnou spánkovou hygienu a zda ji dodržují. Toto téma jsem si vybrala, protože si myslím, že spánek je velice zajímavý děj a je důležitý pro každého z nás a bude vždy aktuálním tématem.
7
1.1 Cíle výzkumu Cíl 1 : Zjistit kvalitu spánku u hospitalizovaných pacientů Cíl 2 : Zjistit zda má hospitalizace vliv na pacientův spánek Cíl 3 : Zjistit zda má pohlaví vliv na kvalitu spánku hospitalizovaných pacientů Cíl 4 : Zjistit do jaké míry respondenti znají správnou spánkovou hygienu
1.2 Pracovní hypotézy Hypotéza 1 : Předpokládám, že více jak 20 % hospitalizovaných pacientů bude trpět spánkovými poruchami. Hypotéza 2 : Předpokládám, že kvalita spánku u hospitalizovaných pacientů bude u více jak 50 % respondentů zhoršena. Hypotéza 3 : Předpokládám, že hospitalizované ženy budou mít horší kvalitu spánku než hospitalizovaní muži. Hypotéza 4 : Předpokládám, že více jak 30 % respondentů nebude znát správnou spánkovou hygienu.
8
2 Teoretická část 2.1 Fyziologie spánku Spánek je nezbytnou součástí lidského života. Stejně tak jako k životu člověk potřebuje potravu a tekutiny, potřebuje i spánek. Není znám nikdo, kdo by spánek nepotřeboval. Jestliže lidské tělo nemá dostatek spánku, výkonnost jedince slábne, zhoršuje se jeho soustředění i obranyschopnost. Chronický nedostatek spánku může dokonce způsobit až poruchu růstu. Naopak dlouhý spánek je velkým pomocníkem v boji proti infekci a urychluje uzdravení jedince. (Mikšová, Janošíková, 2006) Spánek je aktivní děj, jenž je charakterizován minimální fyzickou aktivitou, dále pak různou úrovní vědomí a změnami fyziologických funkcí, jako je například: snížení aktivity kosterního svalstva, nepravidelné zvyšování trávicího traktu, rozšíření periferních cév a tudíž i snížení tepové frekvence. Spánek je cyklický děj. Spánek řídí dvě speciální oblasti mozkového kmene a to jsou retikulární aktivační systém a bulbární synchronizující oblasti v prodloužené míše. Spánek se skládá ze dvou fází, které se neustále střídají. Je to REM fáze (rapid eye movement) a NREM fáze (non rapid eye movement). (Mourek, 2012)
2.2 Fáze spánku a spánkový cyklus REM REM spánek je důležitý pro psychickou regeneraci jedince. (Borzová, 2009) „REM spánek je vývojově starší, řízený noradrenalinem. Jsou pro něj charakteristické aktivní sny, snížený svalový tonus, svalové záškuby, častá je nepravidelná frekvence dýchání a srdce, objevují se rychlé pohyby očních bulbů, mírně se zvyšuje metabolismus a tělesná teplota.“ (Mikšová, Janošíková, 2006, str. 125)
9
NREM NREM spánek je vývojově mladší a řídí ho serotonin. Slouží k regeneraci fyzických sil. Probuzení z této fáze spánku je nefyziologické a proto jestliže se jedinec vzbudí nebo je probuzen z této fáze, necítí se odpočatě, je unaven. NREM spánek se dělí do čtyř stadii: 1. stadium fáze nejlehčího spánku, 2. stadium fáze lehkého spánku, 3. stadium fáze středně hlubokého spánku, 4. stadium fáze hlubokého spánku. (Mikšová, Janošíková 2006) Z fáze lehkého spánku lze jedince velice lehce probudit. Pro tuto fázi jsou charakteristické tělesné pohyby, či záškuby, které mohou způsobit probuzení. V této fázi se prohlubuje dech a snižuje se tepová frekvence. V druhém stadiu se dále zpomalují procesy organismu. Ze středně hlubokého spánku se lze probudit těžko. Teplota těla klesá a dochází také ke svalové relaxaci. V posledním 4. stadiu NREM spánku se frekvence dýchání a srdce snižuje až o 30 %, dochází také k úplné svalové relaxaci. Tato fáze nastupuje cca 30 – 40 minut po usnutí a tělo se plně fyzicky zotavuje. (Plháková, 2013)
Spánkové cykly Výzkum prokázal, že ve spánku procházíme cykly dlouhými kolem 90 - 120 minut. Celý cyklus obsahuje první, druhé, třetí a čtvrté stadium NREM spánku a jednu periodu REM spánku. (Práško, Červená, 2004) V první polovině noci probíhá více spánek hluboký (stadia 3 a 4). V druhé polovině noci přichází spíše REM spánkem. Procentuální zastoupení jednotlivých fází během spánku je zachováno. V průměru tedy během spánku je 40 – 45 % druhá fáze NREM spánek, 20 - 25 % je třetí a čtvrtá fáze NREM spánku, REM spánek zastupuje dalších 20 - 25 % a pouhých 5 % zastupuje první fáze NREM spánku. (Pretl, 2008). První perioda REM spánku je poměrně krátká. Trvá necelých 15 minut. S pokračující nocí se periody REM spánku postupně prodlužují. Během noci lze napočítat průměrně 4 - 5 úplných spánkových cyklů. Přechody mezi NREM spánkem a REM spánkem můžou být často doprovázeny krátkým probuzením. Pokud však jedinec netrpí nespavostí, tohoto probuzení si nevšimne a většinou si ho nezapamatuje. (Práško, Červená, 2004)
10
2.3 Faktory ovlivňující spánek Jsou známi 4 oblasti faktorů, které můžou ovlivnit spánek. Patří sem faktory biologickofyziologické, kam se řadí věk, ale také přijímané potraviny a tekutiny. Žízeň často způsobí probouzení se ze spánku, a s pocitem hladu je také usínání horší. Řadí se sem také změna života. Odvykání kouření, abstinenční příznaky při nedostatku nikotinu v těle také způsobují problémy s usínáním. Dalšími faktory ovlivňující spánek jsou faktory psychicko – duchovní. Zařazují se sem strach a úzkost. Vyskytuje se nejčastěji u malých dětí, které mají strach ze strašidel pod postelí nebo ve skříni. Třetí oblastí jsou faktory sociálně-kulturní. Je to jeden z nejhorších faktorů ovlivňující náš spánek. Má-li jedinec problémy v práci, hádka s protějškem, nebo také nedostatek peněz. Stres z těchto situací způsobuje problémy s usínáním a někdy i hodiny převracení se v posteli. (Mikšová, Janošíková, 2006) Čtvrtým faktorem jsou faktory prostředí, kdy spánek ruší vnější vlivy jako je nadměrný hluk nebo světlo, které znemožňuje uvolňování melatoninu, spánkového hormonu. Patří sem také zima či horko, nepohodlná matrace nebo spánek v novém či nezvyklém a nevyhovujícím prostředí. (Kukačka, 2009)
2.4 Rytmus spánku a bdění Bdění U dospělého člověka se během dne vystřídají dvě základní funkční aktivity mozku: spánek a bdění. Během bdění nervový systém zpracovává a uchovává probíhající informace a je schopen na ně adekvátně odpovídat, a využívat je při svých dalších činnostech. Základní podmínkou je také vědomí vlastního těla a času. (Langmaier, 2009) Při bdění je tedy centrální nervový systém aktivní. Známe dva druhy bdění a to aktivní a relaxované. Relaxované bdění přichází, jestliže je organismus v duševním a tělesném klidu, a to se zavřenýma očima, kdy organismus neruší vnější stimuly. Z relaxovaného bdění lze volně přecházet do spánku i do bdění aktivního. Aktivní bdění znamená, že je člověk úplně při smyslech a je schopen ihned plnit úkoly. Jak je řízen spánek a bdění? Takzvaným cirkadiálním rytmem. Tyto jakési hodiny zajišťují, že v období tepla a světla je tělo aktivní a naopak v období zimy a tmy 11
organismus spí. Je to rytmicky opakující se děj, který lze odvodit od otáčení Země a také od otáčení Země kolem Slunce. Svět ovšem už zdaleka není tak primitivní tudíž není rytmus spánku a bdění řízen jen přirozeným světlem. Cirkadiální rytmus je dlouhý 24 hodin a váže se k němu střídání bdění a spánku, také mu podléhá tělesná teplota, rytmus renální funkce a rytmus uvolňování hormonů, úrovně metabolické aktivity, i přijímaní potravy. Dalo by se říct, že cirkadiálním rytmem je řízen celý organismus. (Mourek, 2012) Spánkový režim Průměrná doba spánku je šest až osm hodin denně. Ne každý však šest hodin spánku denně potřebuje. Jsou lidé, kteří dokáží spát tzv. „rychle“ to znamená, že spí dostatečně hluboce. Těm pak stačí jen pět až šest hodin spánku. Potřeba spánku je individuální mění se věkem, vlivem vnitřních ale i vnějších změn. Ve stáří je spánek lehčí a jeho doba se zkracuje, naopak v dětském věku potřebuje dítě více spánku pro svůj růst. Maximální doba bez spánku, která ještě neovlivní duševní výkon člověka je však 36 hodin. (Borzová, 2009) Novorozenci průměrně potřebují 18 - 20 hodin spánku. Kojenci pak 12 - 18 hodin spánku. Se stárnutím se pomalu potřeba spánku zkracuje. Batole potřebuje 10 - 12 hodin spánku. V předškolním věku pak děti spí kolem jedenácti hodin. Děti školního věku potřebují průměrně 9 - 10 hodin spánku. U Adolescentů se potřeba spánku pomalu ustálí na 8 hodinách. V dospělosti se pak potřeba spánku odvíjí na individualitě jedince. Průměrně je to 6 - 8 hodin spánku. Ve stáří pak člověk spí 6 hodin a méně. (Trachtová, Šafránková, 2010)
2.5 Úloha snů Sen je nevědomé vyjádření duševních pochodů pomocí obrazů či symbolů. Bylo provedeno několik pokusů takzvané snové deprivace. Kdy je pokusný jedinec probouzen z REM fáze spánku, kterou doprovází sny. Pokud jedinci odepřeme snění, dochází ke snové deprivaci. Výsledkem této deprivace je pak nervozita a dokonce poruchy paměti. Sen je tedy významný ve dvou rovinách a to odreagování napětí a ukládání informací z předešlého dne. (Langmaier, Šafránková, 2008) 12
Zdroje snu se velice různí, mohou být vyvolány vnějším faktorem, jako je hluk zvenčí. Zvonek, telefon, zapnutá televize. Velice často se tyto rušivé faktory ve snu odrazí, i když z pozměněnou podstatou. (Plaháková, 2013) Dalším zdrojem snů jsou pak vjemy, které organismus zažil během dne. Různé emoční zážitky nebo zážitky podprahové, které unikly vědomí. Tyto zážitky se pomocí snů ukládají do dlouhodobé paměti. Dalším zdrojem snu jsou pak čistě somatické zážitky. Jako je bolest, svědění, potřeba močení a jiné. (Langmaier, Šafránková, 2008)
2.6 Úloha všeobecné sestry Sestry se setkávají s pacienty s poruchami spánku jak v nemocnicích, tak i v ambulancích nebo sestry domácí péče při návštěvách v domácnostech. Sestra musí mít odborné znalosti, týkající se této problematiky. Pokud sestra zjišťuje přítomnost spánkových poruch nebo kvalitu pacientova spánku všímá si vnitřních i vnějších faktorů jako jsou duševní stres, bolestivé stavy, fyzická aktivita a sociální potřeby. Sestra sleduje u pacientů příznaky spánkových poruch. Sleduje projevy narkolepsie, syndromu neklidných nohou nebo spánkové apnoe. Všímá si unavenosti či neklidu a zajímá se o spánkové zvyklosti a potřeby pacienta. (Hoffman, 2003) Stav nemocného je sestra povinna vždy konzultovat s lékařem. Sestra sama může tišit bolest pomocí vyhledání úlevových poloh, výměnou obkladů a především včasným a správným podáváním předepsaných léků. Mohou to být například analgetika, které tiší bolest nebo hypnotika, které pacientovi pomáhají usnout tedy léky navozující spánek. Hypnotika by však měla být ordinována lékařem až tehdy, kdy selžou všechny ostatní prostředky. Máme více druhů hypnotik a předepisují se dle potíží pacienta. Má-li pacient problémy s usínáním, budou mu předepsána jiná hypnotika, než kdyby měl problémy s častým nočním probouzením. Některá hypnotika působí do třiceti minut po podání a jiná začnou působit až během noci, proto musí sestra přesně dodržovat dobu podání léku. Důležitou roli v usínání také hraje prostředí, ve kterém pacient usíná a vnější vlivy které na něj působí. Teplota v pokoji by měla být kolem 18 °C. Jestliže je pacient zvyklý na větší teplo, přidá mu sestra další přikrývku, vzduch v pokoji by měl být zvlhčen pomocí odpařovačů a pokoj má být vyvětraný. Před spánkem zkontrolovat čistotu a úpravu ložního prádla, u imobilních pacientů sestra musí provést večerní hygienu. Měla by být 13
zhasnutá velká světla, pokud si pacient přeje, může svítit malým světlem u lůžka. Což je pro některé pacienty důležité kvůli předspánkovým rituálům jako je například čtení. Pacientovi je možno podat bylinný čaj. Sestra se pacienta zeptá, zda něco nepotřebujeme a snaží se ztišit chod na oddělení. Další stránkou ke klidnému spánku je psychický stav pacienta. Sestra se podílí na obsazení pokoje, kdy by si pacienti svými problémy měli být co nejblíž. Sestra také umožňuje předspánkové rituály pacienta. Sestra si může s pacientem popovídat o jeho starostech a obavách v žádném případě sestra nesmí zlehčovat obavy nemocného. To značí o nízké profesionalitě sestry. Starosti pacienta lze vyřešit telefonátem příbuzným nebo do zaměstnání. (Rozsypalová, Šafránková, 2009) Sestra pacienta edukuje o budoucím vyšetření či operaci. Je důležité edukovat i rodinu pacienta. Kromě fyzikální stránky nemoci musí sestra edukaci pacienta soustředit i na psychickou a sociální stránku. (Špirudová, 2006)
2.7 Nemoci a příznaky ovlivňující spánek Spánek má regenerační a ochranný účinky proto mají nemocní větší potřebu spánku. Potřeba spánku se mění i s věkem pacienta. Sestra a další ošetřovatelský personál by měl zjistit potřeby a zvyklosti spánku pacienta. Největší nepřítel spánku ve stáří jsou onemocnění, jako je demence nebo ateroskleróza. Zhoršení prokrvení mozku a zhoršení metabolismu zapříčiní problémy s usínáním, nebo nemocní nejsou schopni hlubokého spánku. Jejich spánek je mělký a přerušovaný často se probouzí a jsou zmatení (noční stavy zmatenosti). Tyto poruchy jsou většinou řešeny podáváním hypnotik, což však neřeší problém pacienta a ještě s sebou nese riziko delšího užívání těchto léků. Další onemocnění, které ovlivňuje spánek, jsou nemoci chronické jako je revmatoidní artritida, Alzheimerova choroba, astma bronchiale, onkologická onemocnění léčená ozařováním a onemocnění ledvin léčené hemodialýzou. Dalším problémem klidného spánku jsou příznaky, jako je bolest. Ve večerních hodinách, kdy se utlumí senzomotorické vnímání, se intenzita bolesti zvyšuje. Tma zvyšuje i strach a úzkost pacienta. Dušnost je pro pacienta stejně nepříjemná, jako je kašel a stenokardie. Pacienta s těmito problémy položíme do fowlerovi polohy a zajistíme vhodné ovzduší v pokoji. Často se pacienti probouzí kvůli neodkladnému 14
nutkání na močení. U žen zapříčiněné urgentní a stresovou inkontinencí u mužů pak zbytnělou prostatou. Proto by se měl vyloučit příjem tekutin v pozdních odpoledních hodinách. Nepodávat diuretika a močovou lahev dát pacientovi vždy na dosah ruky. K zlepšení spánku také nepřispívají návykové látky, jako je káva, alkohol, drogy ale i opiáty podávané na ztišení bolesti. Některé dlouhodobě užívané léky mohou způsobit nespavost. Mezi tyto léky patří diuretika, beta-blokátory a psychostimulancia. (Sládková, 2006)
2.8 Poruchy spánku 2.8.1 Insomnie Nejčastější poruchu spánku je insomnie jinak také nespavost. Insomnie značí jak snížené množství spánku tak i jeho sníženou kvalitu. Aby bylo možné diagnostikovat insomnii, musí se příznaky projevovat minimálně třikrát za týden a musí trvat nejméně dva týdny. Insomnie může být projevem stresu, fyzické bolesti, psychické bolesti, špatným prostředím a může vzniknout jen obavou, zda člověk bude dobře spát. Pacient trpící nespavostí je další den unavený, podrážděný, má špatnou náladu a jeho výkonnost je velice snížená. (Palazzolo, 2007) Rozdělení Insomnie Insomnie má několik forem. Existuje časná nespavost neboli iniciální insomnii. Časná nespavost se projevuje problémy s usínáním. Nemocný se převaluje na lůžku, přemýšlí a jeho dech a tep se zrychlí. O iniciální insomnii mluvíme, pokud usínání trvá déle než třicet minut. (Mikšová, Janošíková, 1997) Nejčastěji se tato porucha vyskytuje u lidí prožívající stres, neúspěch, nebo když má pacient nějaké citové problémy. (Schneider, 2005) Další insomnii je insomnie intermitentní neboli pozdní nespavost. Tato insomnie se projevuje častým probouzením se ze spánku. Příčinou této insomnie jsou také bolest, stres, noční děsy nebo zvětšená prostata u můžu nebo inkontinence u žen. Nemocný s touto insomnii se budí více jak třikrát za noc. (Mikšová, Jánošíková, 2006) Posledním typem insomnie, který je znám, je insomnie terminální neboli nespavost pozdní. Jedná se o poruchu spánku, kdy se nemocný brzy probouzí a již není schopen 15
usnout. Nemocní se většinou budí kolem třetí až páté hodiny ranní. Tato porucha nejčastěji postihuje seniory (Schneider, 2005) Krátkodobá nespavost Krátkodobá nespavost trvá pár dní a nejdéle dva týdny. Nepředstavuje velký problém. Nejčastěji je způsobená stresem, změnou prostředí, nebo jestliže nemocný prochází velkou životní změnou. Také spánek bývá narušen změnou časového pásma, nebo vlivem úplňku. U žen se také tato insomnie vyskytuje v období menstruačního cyklu. Člověk, který trpí touto insomnii, může být unaven, podrážděn nebo si stěžuje na bolest hlavy. Tato insomnie však neznačí žádný velký klinický problém a s tímto typem insomnie se jistě setká během života každý. Krátkodobá insomnie se nejčastěji řeší podáním hypnotik. Ty však mohou být podávána nejdéle 4 – 6 týdnů. Jejich užívání je totiž vysoce návykové a to může být velice nebezpečné. Jestliže pacient trpí touto insomnii, měl by se zejména zabývat příčinou jejího vzniku. (Práško, Červená, 2004) Přetrvávající nespavost Přetrvávající nespavost neboli nespavost chronická. Aby se dalo mluvit o chronické nespavosti, musí se projevovat minimálně třikrát týdně a to po delší dobu než jeden měsíc. Touto poruchou spánku může nemocný trpět i celá desetiletí. Tato insomnie se dělí na dvě skupiny a to primární chronická nespavost a sekundární chronická nespavost. Primární chronická nespavost se projevuje u zdravého jedince bez dalších zdravotních problémů. U této insomnie nejsou známé žádné další poruchy. Příčinou této insomnie je většinou chronický stres nebo behaviorální podmiňování. Tzv. člověk se bojí toho, že neusne, ještě před tím než jde spát. Sekundární insomnie provází další onemocnějí jako je například schizofrenie, mánie nebo deprese. To se vyskytuje až ve 40 % tohoto onemocnění. Dále pak chronická insomnie může postihovat pacienty s poruchou přijímání potravy nebo pacienty, kteří užívají návykové látky. Většina těchto pacientů chce však řešit pouze problém nespavosti, další onemocnění nebo poruchu odmítají řešit nebo si ji nepřipouští. Dále chronická insomnie může postihovat pacienty s bolestivými nebo svědivými onemocněními. Jako je například revma nebo atopický ekzém. (Práško, Červená, 2004)
16
2.8.2 Hypersomnie Hypersomnie neboli nadměrná spavost se projevuje častým usínáním během dne. Hypersomnie však není záchvatovité onemocnění a dá se překonat. Nejčastěji jsou touto poruchou postiženi pacienti s úzkostnými poruchami nebo depresí, únavovým syndromem, pak také ženy v těhotenství, kdy přichází hormonální změny člověka. Náhlá únava přichází několikrát za den a trvá delší dobu. Nemocný spí někdy i více jak šestnáct hodin denně. Pacient se však probudí unavený a neosvěžený. Má problémy ráno vstávat. Často usíná u činností, jako je sledování televize nebo čtení. Hypersomnie se také projevuje sníženým krevním tlakem, pocitem chladných rukou a bolestmi hlavy. Je známa také hypersomnie sekundární. Která doprovází většinou nádorová onemocnění a cysty zejména ve spánkovém laloku. Pacienty trpící sníženou funkcí jater nebo ledvin. Pokud se však odstraní prvotní onemocnění hypersomnie zmizí. (Borzová, 2009)
2.8.3 Narkolepsie Narkolepsie se může objevit v každém věku je to dědičné, neurologické onemocnění. Nejčastěji se však projeví v období puberty a dospívání. Je známo pět příznaků narkolepsie a těmi jsou: kataplexie, spánková obrna, automatické jednání, imperativní spánek a hypnagogické halucinace. Kataplexie se vyznačuje náhlým ochabnutím svalstva. Nejčastěji jsou postiženy dolní končetiny, kdy pacient cítí podlomení v kolenou a musí se posadit. Tento příznak nejčastěji vypukne při emocionálních stavech, jako je pláč a křik. Kataplexie také může postihnout mimické svaly, což se projeví špatnou mluvou nemocného. Spánková obrna značí ochrnutí celého kosterního svalstva. Při spánkové obrně jsou zachovány pouze pohyby očních bulbů. Pacient si tento stav uvědomuje, ale nemůže s ním nic dělat, roste v něm panika a zvyšuje se krevní tlak. Tento stav lze přerušit dotykem druhé osoby nebo rozsvícením světla. Tento stav se vyskytuje na přelomu bdění a spánku, nejčastěji se s ním lze setkat při probouzení nebo usínání pacienta. Automatické jednání je naprosto nesmyslné chování pacienta, které může být doprovázeno agresivitou. Pacient dělá věci, které nikdy nedělal. Například si jde na vzdálenou benzínku koupit alkohol, když je celý život abstinent, nebo si jde do trafiky koupit cigarety i když je nekuřák. 17
Imperativní jinak také nepřekonatelný spánek se vyznačuje náhlou potřebou spánku během dne. Nemocný během dne na několik minut usne, po probuzení je sice svěží ale po pár hodinách se potřeba spánku opět vrátí. (Borzová, 2009) Hypnagogické halucinace přicházejí před usnutím nebo po probuzení. Jsou to halucinaci ve všech oblastí smyslů. Pacient vidí věci nebo slyší hlasy, které jsou doprovázeny emočním nábojem, jako je vztek nebo radost. Tyto halucinace můžou trvat až několik minut. (Seidl, Obenberger, 2004) Projevy narkolepsie u dospělých a dětí se liší. Děti trpící narkolepsii jsou lítostivá, uzavřená do sebe a trpí pocitem méněcennosti. O problémech nechtějí mluvit, neboť se za ně stydí. U dětí není narkolepsie tak výrazná a na rozdíl od dospělých, kteří trpí všemi znaky, u dětí muže jeden nebo dva znaky narkolepsie chybět. Po padesáti letech se znaky narkolepsie zase snižují. Člověk, který je postižen narkolepsii, je ve svém životě velice omezen a to jak v partnerském životě tak i při výběru povolání. Nemocný s narkolepsii je velice uzavřen a jeho psychika je nemocí velice ovlivněna. Narkolepsii léčíme antidepresivy, které potlačí spánkovou obrnu a hypnagogické halucinace a také úpravou denního režimu. Nemocný musí mít dostatek spánku a hodně aktivního pohybu přes den. (Borzová, 2009)
2.8.4 Syndrom spánkové apnoe Spánková apnoe se může vyskytovat jako forma centrální nebo obstrukční. Příčinnou centrální spánkové apnoe je onemocnění mozku. Obstrukční spánková apnoe vzniká ochabnutím svalového tonu horních cest dýchacích s následným opakováním. To vede k hypoxii, denní spavosti, bolestem hlavy a ranní únavě. Příznakem tohoto onemocnění bývá hlasité chrápání. Nejčastěji se vyskytuje u obézních pacientů a u pacientů s onemocněním srdce jako jsou například srdeční arytmie nebo hypertenze. (Nevšímalová, Šonka, 2007)
2.8.5 Parasomnie Spánkové poruchy neboli parasomnie, jsou poruchy, které jsou vázány čistě na spánek. Nedoprovází je denní únava ani nespavost. Parasomnie je charakteristická ztrátou 18
paměti (pacient si nepamatuje, co dělal), bušením srdce, pocením, rychlejším dýcháním a abnormálními pohyby. Parasomnie se projevuje kdykoliv během spánku ve všech stádiích. Parasomnie se dělí na parasomnii vázanou na REM spánek a parasomnii vázanou na NREM spánek. Hypnagogické záškuby a bruxismus přichází v 1. a 2. stádiu NREM spánku. Ve 3. a 4. stadiu NREM spánku pak přichází náměsíčnost, noční pomočování a noční děsy. V druhé polovině noci REM spánku se objevuje bolestivá erekce nebo noční můry. Při probuzení z NREM spánku se pak objevuje spánková opilost. (Borzová, 2009) Syndrom neklidných nohou Tato porucha je řazena mezi senzomotorická neurologická onemocnění. Pro tento syndrom jsou charakteristické neovladatelné záškuby zejména dolních končetin. Tyto záškuby dosahují největší intenzity v nočních hodinách (Šonka, 2006) Léčba u tohoto syndromu je pouze symptomatická. Je vhodné užívat doplňky stravy jako je hořčík, draslík, zinek, vápník a vitamin B. Mezi příznaky této poruchy se řadí únava, pocity nevyspání nebo mravenčení. (Jarolímková, 2000) Hypnagogické záškuby Hypnagogické záškuby jsou záškuby celého svalstva těla. Vyskytují se většinou u unavených, vyčerpaných a nevyspalých lidí. (Borzová, 2009)
Bruxismus Skřípání zubů neboli bruxismus je porucha nepříjemná spíše pro okolí, nemocný se tím nevzbudí. Skřípání vzniká třením horní čelisti na dolní a to jedenkrát za vteřinu po dobu deseti vteřin. K bruxismu může docházet, pokud je člověk naštvaný a má vztek nejčastěji je to však příznak mentální retardace nebo mozkovou dysfunkcí. (Borzová, 2009)
Somnabulismus Náměsíčnost neboli somnabulismus se projevuje především u dětí. Somnabulismus je kvalitativní porucha vědomí. Mrákotný stav. Je to stav, kdy mozek dítěte spí, ale jeho tělo se zaktivizuje. Nemocný vstane bez vlastní vůle z lůžka, jde se obléct, otevře dveře, vyjde z domu. Pohyby nemocného jsou však nepřesné a nekoordinované. Proto pády a 19
zranění nejsou výjimkou. Když se nemocný vzbudí, nepamatuje si nic ze svých nočních stavů. (Orel, Facová, 2009) Noční můry a noční děsy Noční děsy jsou vázány na NREM spánek, pacient po probuzení brečí nebo křičí, ale nic si ze snu nepamatuje. Noční můry jsou však vázány na REM spánek. Vyskytuje se nejčastěji u šestiletých dětí a to spíše děvčat s dobře vyvinutou fantazií. Z nočních můr se nemocný budí přímo do bdělého stavu, a proto si sen pamatuje. Díky těmto „snům“ se pak další noc bojí usnout. (Borzová, 2009) Spánková opilost Název spánková opilost vznikl proto, že pacient trpící touto poruchou opravdu po probuzení budí dojem opilce. Po probuzení je člověk dezorientovaný, neví kde je a nemá pojem o čase. Má i špatnou výslovnost a poruchy stability. Tento stav může trvat i desítky minut. (Borzová, 2009)
2.9 Vyšetření spánkových poruch 2.9.1 Elektroencefalografie Elektroencefalografie měří elektrické potenciály centrální nervové soustavy. Díky dnešní moderní technologii lze změřit aktivitu jednoho neuronu, hodnotu odporu nervové tkáně, tj. obrácená hodnota tkáňové vodivosti. Nejdůležitějším měřením je však registrace oscilací elektrické aktivity. Měří se pomocí elektrod přikládaných na určená místa na hlavě. Jsou to vlny různých frekvencí a amplitud, které jsou vedené především z kůry mozkové a podkorových oblastí. (Mourek, 2012) Existuje několik základních frekvencí a těmi jsou: Delta rytmus ten je velmi pomalý a má vysokou amplitudu, tento rytmus se často objevuje u kojenců a u dospělých jedinců v hlubokém spánku. Dále pak Theta rytmus, ten se objevuje u dětí mezi 2 – 3 rokem života. Alfa rytmus je základním rytmem našeho mozku, pokud je organismus v celkovém tělesném i duševním klidu při zavřených očích. Beta rytmus se objevuje v okamžiku aktivního bdění a poslední Gama rytmus je rytmus nestabilní a epizodický a váže se na stavy bdění. (Mourek, 2012) 20
2.9.2 Polysomnografie Polysomnografie je vyšetření spánku kdy pacient spí v oddělené místnosti a z místnosti hlavní je pak průmyslovou televizí sledován ošetřovatelským a lékařským personálem. Pacientova místnost je zvukově i světelně izolována. Po dobu pacientova spánku je sledován jeho dech, dechové pohyby, krevní tlak, tep a záznam elektrických potenciálů ze srdečního svalu, pohyby těla a očních bulbů, saturace krve kyslíkem, záznam mozkových elektrických potenciálů a elektrických potenciálů ze svalu. Všechny tyto hodnoty lze měřit díky elektrodám a snímačům, které máme po dobu spánku připevněné na hlavě a různých částech těla. Všechny hodnoty se zapisují. Získané hodnoty společně se subjektivními informacemi nemocného pak pomáhají určit diagnózu spánkových poruch. (Mourek, 2012)
2.10 Léčba Insomnie Strava Před spánkem není dobré jíst hodně vydatné nebo tučné jídlo. Těžké jídlo zaměstná tělo trávením místo toho aby se zklidnilo k dlouhému odpočinku. Malá svačina jako je miska cerealii nebo banán či jiné nekyselé ovoce je pro spánek dobrá. Pocit hladu totiž také prodlouží a znepříjemní usínání. Před spánkem je nutné se vyhnou alkoholu, kofeinu a tabáku. (Kotler, Karinch, 2013) Prostředí spánku Optimální teplota pro spánek je 18 °C vzduch by měl být čerství a příjemný. Neméně důležitá je barva pokoje, která by neměla být depresivní a křiklavá jako je například rudá nebo oranžová. Nejvhodnější barvy pro dobrý spánek jsou uklidňující jako je světle zelená, modra nebo žlutá. V pokoji by neměl být nepořádek na stole či židlích, všechny rušivé faktory by měli být odstraněny. V pokoji kde se spí, by neměla být elektronika nebo cokoli jiného co by připomínalo práci. Ložnice je pokoj pro relaxaci a spánek. Také postel by měla sloužit pouze pro spánek nebo sex, Je velice nevhodné se v posteli dívat na televizi nebo dokonce vyvolávat hádky a řešit v ní nepříjemné situace 21
a momenty které se staly během dne. (Kotler, Karinch, 2013) Předspánkový rituál Pár hodin před spánkem by organismus měl být už odreagován a zrelaxován, proto by se dvě až tři hodiny před uléháním do postele neměli dělat žádné těžké fyzické ani psychické aktivity. Pacient by se měl věnovat pouze činností, která uvolní jeho tělo i mysl. Dělat činnosti, které člověka baví. Vhodné je například poslouchat oblíbenou hudbu nebo číst oblíbené knihy, někdo rád sleduje pořady v tv. Dále je možné dopřát si relaxační koupel s různými vonnými oleji. Pozor však na teplotu vody, která nesmí být moc horká! Sprcha nebo koupel je důležitou součástí správné spánkové hygieny. (Kotler, Karinch, 2013) Srovnat myšlenky Před spánkem je důležité dokončit všechnu přípravu na další den. V posteli nepřemýšlet nad negativními věcmi, nestresovat se. Nepříjemných myšlenek se lze zbavit opakováním si nedůležitých informací. Přeříkávání si abecedy či počítání čísel. V žádném případě není vhodné při usínání sledovat hodiny. (Kotler, Karinch, 2013) Hypnotika pro dobrý spánek Podávání hypnotik na léčbu insomnie by měl být až poslední krok pokud všechna nefarmakologická léčba selže. Hypnotika jsou vysoce návyková, a proto je nutné se vyhnout jejich dlouhodobému užívání. Pokud se vyvine silná závislost, musí být pacient léčen na psychiatrii v rámci detoxikační kůře. Závislost se pozná tehdy, pokud pacient neustále potřebuje zvyšovat dávku hypnotik, která jsou již neúčinná. U těžce závislých pacientů se mohou objevit příznaky jako je bušení srdce, návaly horka, úzkost a neklid během dne. Máme tři druhy hypnotik neboli hypnotika tří generací. I.
Generace - barbituráty; tato hypnotika se již k léčbě insomnie neužívají. Vznikala u nich vysoká závislost. Původní dávka brzy přestala účinkovat a to nutilo pacienta ke zvyšováním dávek. Po vysazení těchto hypnotik se nespavost vrátila ve stejné nebo dokonce horší míře než s kterou pacient přišel k léčení tzv. rebound insomnie Tato hypnotika negativně ovlivňují motoriku a paměť a způsobovali útlum dechového centra. Při předávkování jsou toxické. 22
II.
Generace - benzodiazepiny; Jsou velice podobné hypnotikům I. Generace, po jejich vysazení se nespavost opět navrátí a závislost na těchto hypnotikách je také vysoce návyková. Při předávkování však nejsou toxická.
III.
Generace - „Selektivní GABA - agonisté“; Mají méně vedlejších účinků, méně tlumí dýchání, při předávkování nejsou toxická a také riziko vzniku závislosti je snížené. Jde o krátkodobě účinná hypnotika, musí se podávat těsně před ulehnutím do lůžka, nebo přímo v lůžku. (Martínková, 2007)
Přírodní léčba insomnie Jóga Jóga je metoda, která zahrnuje ucelený systém, dechových, fyzických, relaxačních a meditačních technik. Tato technika je vhodná pro pacienta každého věku a každé úrovně fyzických možností. Cílem této techniky je zlepšit duševní, sociální, tělesné a duchovní zdraví. Jóga se skládá z třístupňového programu, kdy prvním krkem jsou dechová cvičení. Při tomto cvičení se člověk dostatečně uvolní, dechová cvičení by měla trvat kolem pěti minut. Dalších deset minut protahujeme naše tělo. Začínáme postupně a protáhneme jej celé ale vždy jen do té míry, dokud je nám protahování příjemné. Závěrečným krokem jsou opět dechová cvičení nyní již po dobu deseti minut. (Maheshwarananda, 2014)
Aromaterapie Aromaterapie je léčivá technika, která pracuje s látkami rostlinného původu, jako jsou různé esence, oleje a masti. Tato terapie je často užívána jako prevence. Napomáhá k relaxaci, zmírnění stresu, zvyšuje energii a pacient si odnáší příjemný prožitek. Aromaterapie nezbavuje tělo pouze vnitřních a vnějších projevů onemocnění, ale zaměřuje se na lidský organismus a jeho životní sílu. Aromaterapie je doporučována zejména pacientům trpících stresem, depresí a úzkostnými stavy. Tato metoda pomáhá nemocnému se se stresem vyrovnat a získat určitý odstup. (Farrer–Halls, 2007)
Akupunktura Akupunktura je zapichování jehel do určitých míst na těle, řeší se tím nejčastěji zdravotní problémy, touto metodou však lze léčit i nespavost. Terapeut nasměruje jehlu 23
tak aby zklidnil nervový systém. Při této metodě je však potřeba trpělivost a počítat s tím, že po první návštěvě budou následovat další. (Kotler, Karinch, 2013)
Hypnoterapie Hypnoterapie je léčba, která užívá hypnózu. K léčbě se užívá sugesce, které psychoterapeut zadává svému pacientovi. Je důležitá spolupráce terapeuta a nemocného. Terapeut díky sugesci ovlivňuje především psychosomatické a neurotické příznaky. Hypnóza dále zmírňuje bolest a navazuje stav relaxace. (Kratochvíl, 2012)
24
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu spánku hospitalizovaných pacientů. Dalším cílem pak bylo zjistit, zda má hospitalizace vliv na pacientův spánek, jestli mají horší spánek muži či ženy a také jestli jsou respondenti dostatečně informování o správné spánkové hygieně či fyziologických normách kvalitního spánku. Jako průzkumnou část mé práce jsem si vybrala kvalitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření. Data jsem získala pomocí rozdávání dotazníku pacientům Jindřichohradecké nemocnice. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval 20 otázek, z čehož jedna z nich byla polozavřená. První otázka respondenty rozdělovala na muže a ženy. Otázky 2, 5 a 8 se týkaly informovanosti respondentů o správné fyziologii spánku. Otázky 3, 6, 9 a 11 zjišťovaly kvalitu spánku respondentů v domácím prostředí. Otázky 4, 7, 10 a 11 zjišťovaly kvalitu spánku respondentů při hospitalizaci. Otázky 13 – 16 zjišťovaly zda mají pacienti správné či špatné předspánkové rituály a zda vůbec vědí které činnosti jsou před spánkem dobré a které spánku neprospívají. K cíli jedna: „Zjistit kvalitu spánku u hospitalizovaných pacientů“ se vztahují otázky 4, 7, 10 a 11. K cíli 2: „Zjistit zda má hospitalizace vliv na pacientův spánek“ se vztahují otázky 3, 4, 6, 7, 9, 10, 11 a 12. K třetímu cíli: „Zjistit do jaké míry znají pacienti prevenci spánkových poruch“ se vztahují otázky 2, 5, 8, 13, 14, 15, 16, 17, 18 a 19 a k poslednímu 4. cíli: „Zjistit zda má pohlaví vliv na kvalitu spánku hospitalizovaných pacientů“ se vztahují otázky 1, 3, 4, 6, 7, 9, 10, 11 a 12. Dotazník je přiložen v přílohách.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky byly určeny k vyplnění hospitalizovaným pacientů. Dotazníkové šetření jsem prováděla v místě bydliště. Dotazníky byly distribuovány do zdravotnického zařízení: Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. Na interních a chirurgických odděleních. Rozdala jsem dohromady 118 dotazníků, navrátilo se jich 100 plně vyplněných, tj. 85 %. Dotazník vyplňovali muži i ženy všech věkových kategorii. Celkem odpovědělo 50 mužů a 50 žen. 25
3.3 Průběh výzkumu Dotazníky jsem distribuovala na odděleních v nemocnici Jindřichův Hradec po domluvě s ředitelem, hlavní sestrou a staniční sestrou příslušného oddělení. Dotazníky jsem distribuovala od ledna 2015 do března 2015. Dotazníkové šetření jsem prováděla osobně. Dotazníky jsem rozdávala pacientům s prosbou o jejich vyplnění. Do začátku března 2015 jsem měla vyplněné potřebné množství dotazníků. Žádost o povolení distribuce dotazníku je součástí příloh.
3.4 Zpracování získaných dat Textovou část mé bakalářské práce jsem zpracovávala v programu Microsoft Office Word 2007 a data získaná během dotazníkového šetření jsem zpracovávala v programu Microsoft Office Excel 2007. Výsledky dotazníkového šetření jsou znázorněny v grafech a tabulkách s krátkým popiskem.
26
3.5 Vlastní výsledky výzkumu Otázka číslo 1 – Jaké je Vaše pohlaví?
Graf 1 Počet mužů a žen
Graf 1 zobrazuje rozdělení respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 100 respondentů. Dotazník vyplnilo 50 žen (50%) a 50 mužů (50%).
27
Otázka číslo 2 – Kolik hodin denně byste měl/a správně spát?
Graf 2 – Informovanost respondentů o fyziologické délce spánku.
Graf 2 zobrazuje informovanost respondentů o fyziologické délce spánku. Tři muži (6 %) si myslí, že stáčí 4 až 5 hodin spánku denně, to samé si myslí pouze dvě ženy což jsou 4 % respondentů. Většina respondentů uvedla správně, že fyziologická délka spánku by měla být 6 až 8 hodin. Toto uvedlo dohromady 83 % respondentů, z toho tak uvedlo 42 mužů (84 %) a 41 žen (82 %). Dále si pak myslí 5 mužů (10 %) a 11 žen (12 %), že správná délka spánku je 9 až 10 hodin denně. Pouze jedna respondentka (2 %) v dotazníku uvedla, že fyziologická délka spánku je 11 hodin a více denně.
28
Otázka číslo 3 – Kolik hodin denně průměrně v noci spíte doma?
Graf 3 – Délka spánku respondentů v domácím prostředí
Graf 3 zobrazuje, kolik hodin spánku mají respondenti denně, jestliže spí doma. Žádný z respondentů neuvedl, že spí jedenáct a více hodin denně. Devět až deset hodin denně spí 20 respondentů, z toho 4 muži (8%) a 6 žen (12 %). Většina mužů a to 41 dotazovaných (82 %) spí šest až osm hodin denně, u žen toto procento klesá. Šest až osm hodin denně spí 29 dotazovaných žen, což je 58 %. Pět hodin a méně pak spí dohromady 40 % respondentů, z toho 5 mužů (10 %) a 15 žen (30 %).
29
Otázka číslo 4 – Kolik hodin denně průměrně v noci spíte v nemocnici?
Graf 4 – Délka spánku respondentů v nemocnici
Graf 4 zobrazuje, kolik hodin denně spí respondenti v nemocnici. Největší procento respondentů v nemocnici spí maximálně pět hodin denně. A to 55 % respondentů, z toho 23 mužů (46 %) a 32 žen (64 %). Šest až osm hodin denně spí v nemocničním prostředí 68% všech respondentů, z toho tak označilo 20 mužů (40%) a 14 žen (28 %). V nemocnici spí devět až deset hodin denně 7 mužů (14 %) a 4 ženy (8 %). Žádný z respondentů v dotazníku neuvedl, že spí v nemocnici více jak jedenáct hodin denně.
30
Otázka číslo 5 – Kolikrát za noc se můžete dle fyziologické normy probudit?
Graf 5 – informovanost respondentů o fyziologické normě nočního buzení
Graf 5 zobrazuje informovanost respondentů o nočním probouzení. Pět mužů (10 %) a 4 ženy (8 %) si myslí, že na počtu nočních probuzení nezáleží. Že je ještě fyziologické se v noci vzbudit čtyřikrát, uvedlo 6 žen (12 %) a 3 muži (6 %). Největší procento respondentů v dotazníku uvedlo správně, že dle fyziologické normy se může jedinec vzbudit dvakrát až třikrát za noc. Toto uvedlo 50 % všech respondentů, z toho 27 mužů (54 %) a 23 žen (46 %). 32 % všech respondentů si myslí, že správné je vzbudit se pouze jednou za noc. Tuto možnost v dotazníku označilo 15 mužů (30 %) a 17 žen (34 %).
31
Otázka číslo 6 – Kolikrát za noc se průměrně v noci probudíte doma?
Graf 6 – Počet nočních probuzení u respondentů v domácím prostředí
Graf 6 ukazuje, kolikrát za noc se respondenti v noci vzbudí, jestliže spí doma. Jedenkrát za noc se vzbudí 12 mužů (24 %) a 14 žen (28 %). Dvakrát za noc se vzbudí 20 mužů (40 %) a 12 žen (24 %). V dotazníku uvedlo 24 % všech respondentů, že se vzbudí doma třikrát za noc. Toto uvedlo 11 mužů (22 %) a 13 žen (26 %). 30 % všech respondentů v dotazníku uvedlo, že se doma vzbudí čtyřikrát za noc. Z 30 % toto uvedlo 9 žen (18 %) a 6 mužů (12 %). Pětkrát nebo vícekrát se za noc v domácím prostředí vzbudí 3% respondentů, takto odpověděl jeden muž (2 %) a dvě ženy (4 %).
32
Otázka číslo 7 – Kolikrát za noc se v noci průměrně probudíte v nemocnici?
Graf 7 – Počet nočních probuzení u respondentů v nemocničním prostředí
Graf 7 zobrazuje, kolikrát za noc se respondenti v noci probudí, pokud spí v nemocnici. Jedenkrát za noc se vzbudí pouhých 5 % všech respondentů, z toho 1 muž (2 %) a 4 ženy (8 %). Dvakrát do noci se v nemocnici vzbudí 15mužů (30 %) a 4 ženy (8 %). 31 % všech respondentů se za noc probudí třikrát z toho tak uvedlo 17 mužů (34 %) a 14 žen (28 %). Čtyřikrát za noc se v nemocnici vzbudí 10 mužů (20 %) a 13 žen (26 %). Procento respondentů, kteří v dotazníku uvedli, že se v noci v nemocnici vzbudí pětkrát a více je vysoké. Toto v dotazníku uvedlo 22 % všech respondentů, z toho tak označilo 7 mužů (14 %) a 15 žen (34 %).
33
Otázka číslo 8 – Do kolika minut byste dle fyziologické normy po ulehnutí měli správně usnout?
Graf 8 – Informovanost respondentů o fyziologické normě doby usínání
Graf 8 ukazuje, jak jsou respondenti seznámeni s fyziologickou normou usínání. Většina respondentů uvedla správně, že usnout by člověk správně měl do 30 minut po ulehnutí. Toto uvedlo celých 84 % všech respondentů, z toho tak uvedlo 44 mužů (88 %) a 40 žen (80 %). 10 % všech respondentů, z toho dva muži (4 %) a 8 žen (16 %), si myslí, že dle fyziologické normy stačí usnout do 45 minut. Že je správné usnout do jedné hodiny, v dotazníku uvedl pouze jeden muž (2%). Tuto možnost v dotazníkovém šetření neuvedla žádná žena. 5 % všech respondentů si myslí, že na délce usínání nezáleží. Toto v dotazníkovém šetření uvedli 3 muži (6 %) a 2 ženy (4%).
34
Otázka číslo 9 – Do kolika minut průměrně denně usínáte doma?
Graf 9 – Doba usínání u respondentů v domácím prostředí
Graf 9 zobrazuje, do kolika minut respondenti usínají, pokud spí doma. Do patnácti minut usne 31 % všech respondentů, z toho 16 mužů (32 %) a 15 žen (30 %). Nejvíce respondentů usíná do třiceti minut. Toto v dotazníku označilo 20 mužů (40 %) a 15 žen (30 %). Dalších 22 % všech respondentů v dotazníkovém šetření uvedlo, že usínají do 45 minut po ulehnutí do lůžka. Takto odpovědělo 8 mužů (16 %) a 14 žen (28 %). Do jedné hodiny usnou doma 3 muži (6 %) a 4 ženy (8 %). Usínání trvající déle než jednu hodinu má 5 % všech respondentů. Toto v dotazníku uvedli tři muži (6 %) a dvě ženy (4 %).
35
Otázka číslo 10 – Do kolika minut průměrně denně usínáte v nemocnici?
Graf 10 – Doba usínání u respondentů v nemocničním prostředí
Graf 10 zobrazuje, do kolika minut usínají respondenti, pokud jsou hospitalizováni. Do patnácti minut usne v nemocnici 12 % všech respondentů, z toho 8 mužů (16 %) a 4 ženy (8 %). Dalších 22 % respondentů usne ještě dle fyziologické normy do 30 minut. Takto odpovědělo 12 mužů (24 %) a 10 žen (20 %). Do dotazníkového šetření zaznamenalo 24% všech respondentů, z toho třináct mužů (26 %) a jedenáct žen (22 %), že v nemocnici usnou do 45 minut. Do jedné hodiny pak usne 24 % všech respondentů, z toho tak označilo 11 mužů (22 %) a 13 žen (26 %). Dle dotazníkového šetření usíná při hospitalizaci déle jak jednu hodinu 6 mužů (12 %) a 12 žen (24 %).
36
Otázka číslo 11 – Budíte se dříve než je obvyklá doba pro vstávání (doma)?
Graf 11 – Počet respondentů budících se dříve než je obvyklá doba pro vstávání v domácím prostředí
Graf 11 zobrazuje, kolik respondentů se budí dříve, než je obvyklá doba pro vstávání, jestliže spí doma. Vícekrát než třikrát týdně se budí 19 % všech respondentů, z toho 9 mužů (18 %) a 10 žen (20 %). Do dotazníku uvedlo 21 % všech respondentů, že se doma vzbudí dříve, než je obvyklá doba pro vstávání třikrát týdně, z toho tak uvedlo 13 mužů (26 %) a 9 žen (18 %). Jednou týdně se vzbudí dříve 13 mužů (26 %) a 13 žen (26 %). Největší procento respondentů v dotazníkovém šetření uvedlo, že se nebudí dříve, než je obvyklá doba pro vstávání. Toto uvedlo 33 % všech respondentů, z toho 15 mužů (30 %) a 18 žen (36 %).
37
Otázka číslo 12 – Budíte se dříve, než je obvyklá doba pro vstávání v nemocnici?
Graf 12 – Počet respondentů budících se dřív, než je obvyklá doba pro vstávání v nemocnici
Graf 12 zobrazuje počet respondentů budících se dříve než je obvyklá doba pro vstávání, jestliže spí v nemocnici. 14 mužů (28 %) a 11 žen (22 %) v dotazníku uvedlo, že se v nemocnici neprobudí dříve než by měli. Jednou týdně se v nemocnici vzbudí 14 % všech respondentů, z toho 8 mužů (16 %) a 6 žen (12 %) Dále pak 22 % všech respondentů v dotazníku uvedlo, že se vzbudí dříve, než je obvyklá doba pro vstávání třikrát týdně. Toto uvedlo 15 mužů (30 %) a 7 žen (14 %). Největší procento respondentů však uvedlo, že se v nemocnici budí dříve vícekrát než třikrát do týdne. Toto uvedlo v dotazníku 13 mužů (26 %) a 26 žen (52 %).
38
Otázka číslo 13 – Vstáváte doma po probuzení hned z lůžka?
Graf 13 – Počet respondentů vstávajících po probuzení hned z lůžka v domácím prostředí
Graf 13 znázorňuje, kolik respondentů vstává po probuzení hned z lůžka, pokud spí doma. Největší procento respondentů a to 44 % všech respondentů uvedlo, že jestliže spí doma, tak po probuzení ihned vstanou z lůžka. Toto uvedlo 25 mužů (50 %) a 19 žen (38 %). Občas vstává z lůžka 31 % všech respondentů, z toho tak odpovědělo 13 mužů (26 %) a 18 žen (36 %). Dále uvedlo v dotazníkovém šetření 25 % všech respondentů, že po probuzení z lůžka hned nevstávají. Toto uvedlo 12 mužů (24 %) a 13 žen (26 %).
39
Otázka číslo 14 – Vstáváte v nemocnici po probuzení hned z lůžka?
Graf 14 – Počet respondentů vstávajících po probuzení hned z lůžka v nemocničním prostředí
Graf 14 znázorňuje, kolik respondentů vstává po probuzení hned z lůžka. Celých 68 % respondentů z lůžka po probuzení nevstane. Po probuzení nevstane z lůžka 35 žen (70 %) a 33 mužů (66 %). V dotazníkovém šetření uvedlo 19 % všech respondentů, že vstávají po probuzení v nemocnici z lůžka jen občas. Takto odpovědělo 10 mužů (20 %) a 9 žen (18 %). Pravidelně z lůžka po probuzení v nemocnici vstává pouze 13 % respondentů, z toho tak odpovědělo 7 mužů (14 %) a 6 žen (12 %).
40
Otázka číslo 15 – Poleháváte nebo spíte doma během dne?
Graf 15 – Počet respondentů spících během dne v domácím prostředí
Graf 15 zobrazuje, kolik respondentů spí doma během dne. V dotazníkovém šetření uvedlo 20 mužů (40 %) a 20 žen (40 %), že během dne doma nepospávají ani neusnou. 35 % všech respondentů uvedlo, že občas doma přes den usnou. Takto v dotazníku odpovědělo 15 mužů (30 %) a 20 žen (40 %). Dále uvedlo v dotazníkovém šetření, že přes den doma spí nebo polehává 15 mužů (30 %) a 10 žen (20 %).
41
Otázka číslo 16 – Poleháváte nebo spíte v nemocnici během dne?
Graf 16 – Počet respondentů spících během dne v nemocničním prostředí
Graf 16 zobrazuje, kolik respondentů v nemocnici spí nebo pospává během dne. Pouhých 5 % všech respondentů během dne v nemocnici nespí. Takto odpověděli 4 muži (8 %) a pouze jedna žena (2 %). Devět mužů (18 %) a devět žen (18 %) v dotazníkovém šetření uvedli, že občas během dne v nemocnici usnou. Zbylých 77 % všech respondentů uvedlo, že v nemocnici během dne pospávají. Toto uvedlo 35 mužů (70 %) a 40 žen (80 %).
42
Otázka číslo 17 – Znáte nějaký předspánkový rituál? (činnosti, které mohou zlepšit Váš spánek)
Tabulka 1 – Informovanost respondentů o správných předspánkových rituálech
Muž
Žena
Celkem
Předspánkové rituály n
%
n
%
n
%
Vyvětrat pokoj kde spíme
23
46
33
66
56
56
Sledovat film nebo TV
27
54
29
58
56
56
Dát si cigaretu
6
12
5
10
11
11
Dát si koupel nebo sprchu
20
40
28
56
48
48
Poslouchat hudbu
9
18
19
38
28
28
Zacvičit si
0
0
3
6
3
3
Vypít sklenici mléka
9
18
16
32
25
25
Dát si kávu
5
10
2
4
7
7
Číst knihu
7
14
26
52
33
33
Připravit si postel
6
12
16
32
22
22
Navečeřet se
5
10
0
0
5
5
Tabulka 1 zobrazuje, jak moc znají respondenti předspánkové rituály. Správně označilo 23 mužů (46 %) a 33 žen (66 %) za předspánkový rituál vyvětrání pokoje v kterém spí. 56 % respondentů však také označilo za správný předspánkový rituál před spaním sledovat televizi. Toto označilo 27 mužů (54 %) a 29 žen (5 %). Šest mužů (12%) a pět žen (10 %) považuje za správné si před spaním zapálit cigaretu. Sprchu či koupel 43
označilo za správný předspánkový rituál 20 mužů (40 %) a 28 žen (56 %). 28 % všech respondentů označilo za správný předspánkový rituál poslouchání hudby. Toto označilo 9 mužů (18 %) a 14 žen (28 %). Tři muži (6 %) označilo za správný předspánkový rituál cvičení. Žádná z žen v dotazníku cvičení jako správný předspánkový rituál neoznačila. V dotazníkovém šetření pak dále 9 mužů (18 %) a 16 žen (32 %) označilo za správný předspánkový rituál vypít sklenici mléka a 5 mužů (10 %) a 2 ženy (4 %) označilo, že před spaním je správné dát si kávu. Sedm mužů (14 %) a 16 žen (32 %) správně označili čtení knihy jako správný předspánkový rituál. Připravit si postel před ulehnutím považuje za správné 6 mužů (12 %) a 16 žen (32 %). Žádná žena neoznačila za správný předspánkový rituál dát si před spaním večeři ale 5 mužů (10 %) večeři jako správný předspánkový rituál označilo.
44
Otázka číslo 18 – Máte svůj předspánkový rituál?
Tabulka 2 – Předspánkové rituály respondentů
Předspánkové rituály respondentů
Muž
Žena
Celkem
n
%
n
%
n
%
Vyvětrat pokoj kde spíme
15
30
17
34
32
32
Sledovat film nebo TV
29
58
28
56
57
57
Dát si cigaretu
7
14
8
16
15
15
Dát si koupel nebo sprchu
16
32
18
36
34
34
Poslouchat hudbu
9
18
8
16
17
17
Zacvičit si
0
0
0
0
0
0
Vypít sklenici mléka
1
2
0
0
1
1
Dát si kávu
4
8
0
0
4
4
Číst knihu
4
8
3
6
7
7
Připravit si postel
5
10
19
38
24
24
Navečeřet se
5
10
6
12
11
11
Jiné
4
8
1
2
5
5
Tabulka 2 ukazuje jaké předspánkové rituály mají respondenti. 32 % všech respondentů v pokoji kde spí, vyvětrá, než jde spát. Tento předspánkový rituál dodržuje 15 mužů (30 %) a 17 žen (34 %). Celých 57 % všech respondentů má špatný předspánkový rituál a tím je sledování televize. Tento předspánkový rituál označilo 29 mužů (58 %) a 28 žen (56 %). Před spaním si dojde zapálit cigaretu sedm mužů (14 %) a 8 žen (16 %). Sprchu 45
nebo koupel si před spaním dopřává 16 mužů (32 %) a 18 žen (36 %). 17 % respondentů před spaním poslouchá hudbu, z toho tak označilo 9 mužů (18 %) a 8 žen (16 %). Žádný muž ani žena neoznačili cvičení jako předspánkový rituál. Sklenici mléka před spaním vypije pouze jedna žena (2 %). Kávu si před spánkem dopřávají 4 muži (8 %). Žádná z žen pití kávy neoznačila jako svůj předspánkový rituál. Pouhých 7 % respondentů před spaním čte knihu, a to 4 muži (8 %) a 3 ženy (6 %). Postel si před ulehnutím připravuje 5 mužů (10 %) a 19 žen (38 %). V dotazníkovém šetření uvedlo 11 % respondentů, že před spaním večeří, takto odpovědělo 5 mužů (10 %) a 6 žen (12 %). 5 % respondentů uvedlo své vlastní předspánkové rituály. Jedna žena pravidelně před spánkem medituje. Tři muži (6 %) před spaním vypije pivo a jeden muž poznamenal jako svůj předspánkový rituál sex.
46
Otázka číslo 19 – Kolik hodin před spánkem se má nejpozději večeřet?
Graf 17 – Informovanost respondentů o správném času večeře
Graf 17 zobrazuje, kolik z respondentů ví, kdy se má před spánkem nejpozději večeřet. Že se má večeřet půl hodiny před spánkem si myslí 2 muži (4 %), stejně neodpověděla žádná žena. Večeřet hodinu před spánkem považuje za správné 11 mužů (22 %) a 7 žen (14 %). Největší procento respondentů uvedlo správně, že se má jíst dvě hodiny před spánkem. Takto v dotazníku odpovědělo 25 mužů (50 %) a 34 žen (68 %). Jíst tři hodiny před spánkem a déle považuje za správné 21 % všech respondentů, z toho tak odpovědělo 12 mužů (24 %) a 9 žen (18 %).
47
Otázka číslo 20 – Kolik hodin před spánkem nejpozději večeříte doma?
Graf 18 – Čas večeře u respondentů v domácím prostředí
Graf 18 znázorňuje kdy respondenti před spánkem nejdéle večeří. Největší procento respondentů uvedlo, že večeří tří hodiny a déle před spánkem. Takto odpovědělo 34 % všech respondentů, z toho 15 mužů (30 %) a 19 žen (38 %). Dalších 30 % respondentů večeří dvě hodiny před spánkem, z toho tak označilo 12 mužů (24 %) a 18 žen (36 %). Hodinu před spánkem večeří 9 mužů (18 %) a pět žen (10 %). V dotazníkovém šetření uvedlo 22 % všech respondentů, že večeří pouhou půl hodinu před spánkem. Toto v dotazníku označilo 14 mužů (28 %) a 8 žen (16 %).
48
3.6 Diskuze
Hlavní cíl mé práce je zjistit kvalitu spánku u hospitalizovaných pacientů. Dalšími cíli bylo zjistit, zda má pohlaví nebo hospitalizace vliv na pacientův spánek a posledním cílem mé práce bylo zjistit do jaké miry znají pacienti prevenci spánkových poruch. K těmto cílům jsem vypracovala pracovní hypotézy. Výsledky bakalářské práce jsem srovnávala s dalšími výzkumy. Jedním z nich byla bakalářská práce na téma: ,,Problematika spánku u hospitalizovaných pacientů” vypracovanou studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava Andreou Svobodovou v roce 2013. Studentka prováděla dotazníkové šetření a k vyhodnocení měla sto dotazníků. Druhou prací byla práce quality of sleep in hospital psaná roku 1992 Catharinou Mathea Maria Cox na univerzitě Gezondheidswetenschappen v Limburgu. Catherin Cox prováděla smíšený způsob průzkumu. Catherin prováděla průzkum spánku pacientů doma a v nemocnici a také možné zlepšení pacientova spánku po provedení sessterských intervencí. Vhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Předpokládám, že vice jak 20 % hospitalizovaných pacientů bude trpět spánkovými poruchami. K vyhodnocení této hypotézy jsem zjišťovala, kolik hodin pacienti v nemocnici spí, do kolika minut pacienti v nemocnici usínají, kolikrát za noc se v noci budí a zda se v nemocnici budí dřív, než je obvyklá doba pro vstávání. 55 % respondentů v nemocnici spí nejvíce 5 hodin za noc (viz příloha č. 2). V nemocnici se 23 % respondentů vzbudí čtyřikrát za noc a dalších 22 % respondentů se vzbudí dokonce vícekrát než pětkrát za noc (viz příloha č. 3). S usínáním má v nemocnici problém dohromady 66 % respondentů (viz příloha č. 4). Do 45 minut usne 24 % respondentů, dalších 24 % respondentů usne do hodiny a 18 % respondentů v nemocnici usíná déle jak jednu hodinu. Dříve, než je obvyklá doba pro vstávání se v nemocnici vzbudí 39 % respondentů (viz příloha č. 5). U všech sledovaných oblastí je procento respondentů trpících různými poruchami vyšší než 20 %. Hypotéza se mi tedy potvrdila.
49
Tuto hypotézu jsem srovnávala s prací Andrei Svobodové, která ve své práci zkoumala, zda mají v nemocnici respondenti sníženou kvalitu spánku. V jejím výzkumu vyšlo, že průměrná doba spánku respondentů v nemocnici je osm a půl hodiny. Z jejího dotazníku ale také vyšlo že pacietni v nemocnici déle usínájí a častěji se v noci budí. 75 % respondent v jejím dotazníku uvedlo, že v nemocnici usínají déle jak půl hodiny. Hypotéza č. 2? Předpokládám, že kvalita spánku u hospitalizovaných pacientů bude u více jak 50 % respondentů zhoršena. K vyhodnocení této hypotézy jsem zjišťovala spánku respondentů při hospitalizaci a srovnávala ji s jejich kvalitou spánku doma. Zjišťovala jsem, kolik hodin respondenti spí, jak dlouho usínájí, jak často se v noci budí a zda se jim stává, že se vzbudí dříve, než je obvyklá doba pro vstávání. Z mého dotazníkového šetření vyšlo, že doba spánku respondentů v domácnosti je u 20 % nedostatečná. Tzv. spí nejvíce 5 hodin denně. Při hospitalizaci však toto procento u respondentů stouplo na 55 %. (viz příloha č. 6) Respondentů, kteří doma usínají déle, než třicet minut je 34 %. V nemocnici toto procento stoupne na 66 %. (viz příloha č. 7) Problémy s nočním probuzením má v domácím prostředí 18 % respondentů v nemocnici má pak tyto potíže 45 % všech respondentů. (viz příloha č. 8) Posledním sledovaným faktorem kvality spánku v mé bakalářské práci bylo předčasné probouzení. Respondentů, budících se dříve než je obvyklá doba pro vstávání vícekrát než třikrát za týden v domácím prostředí je 19 %, stejné problémy má v nemocnici 39 % respondentů. (viz příloha č. 9) Kvalita spánku u hospitalizovaných pacientů je zhoršena přibližně u 30 % respondentů, hypotéza se mi tedy nepotvrdila. Tuto hypotézu jsem srovnávala s prací psanou Catherinou Cox z univerzity v Limburgu. Ta ve své práci sledovala rozdíli spánku respondentů v domácím prostředí, na oddělení kde sestry neprováděli intervence vedoucí ke zlepšení spánku a na oddělení kde sestry prováděli intervence ke zlepšení pacientova spánku (především medikace) své dotazníkové šetření měla také rozdělené na muže a ženy a dále zkoumala spánek v různých věkových kategoriích. Catherin v práci vyšlo, že spánek je při hospitalizaci dohromady výrazně zhoršen, a však u pacientů nad 60 let se spánek při hospitalizaci mírně zlepšil. Catherin to přisuzovala pocitu bezpečí u daných respondentů. Dále ve své práci uvedla, že respondenti ležících na oddělení kde sestry prováděli intervence ke 50
zlepšení spánku, mají spánek sice lepší, než na oddělení kde se intervence neprovádí ale toto procento je zanedbatelné. Hypotéza 3: Předpokládám, že hospitalizované ženy budou mít horší kvalitu spánku než hospitalizovaní muži. Pro tuto hypotézu jsem dotazník měla rozdělen na muže a ženy a dále jsem sledovala oblasti jejich spánku. Sledovala jsem samotnou délku spánku, dobu usínání, noční probouzení a předčasné probouzení se. 46 % mužů spí v nemocnici pouze 5 hodin za noc to samé, označilo v dotazníku 64% žen. Šest až osm hodin spí v nemocnici 40 % mužů a 28 % žen. Dále pak 14 % mužů označilo, že spí devět až deset hodin denně a stejně odpovědělo 8 % žen. 66 % mužů se v noci vzbudí jednou, až třikrát to samé označilo 34 % žen. Vícekrát než třikrát za noc se v nemocnici vzbudí 44% mužů a 56 % žen. Dle fyziologické normy v nemocnici usne do třiceti minut 40 % mužů a 28 % žen. Do hodiny pak usne 48 % mužů a 48 % žen. Déle jak hodinu v nemocnici usíná 12 % mužů a 24 % žen. Poslední sledovanou oblastí k této hypotéze bylo předčasné probouzení se ze spánku. V nemocnici se 28 % mužů a 22 % žen neprobudí dřív než je obvyklá doba pro vstávání. Jednou až třikrát za týden se vzbudí dříve 46 % mužů a 26 % žen. Vícekrát než třikrát týdně se pak vzbudí 26 % mužů a 52 % žen. Ve všech sledovaných oblastí kvality spánku mají ženy horší spánek než muži, hypotéza se mi tedy potvrdila. Tuto hypotézu jsem srovnávala s prací Catherin Cox. Té v její práci také vyšlo, že ženy mají horší spánek než muži. Spí méně hodin a častěji se v noci probouzí. Catherin tento fakt přisuzovala zvýšenou starostlivostí při hospitalizaci. Strachem z toho jak bez ní funguje domácnost nebo strachem o své děti. Hypotéza 4: Předpokládám, že více jak 30 % respondentů nebude znát správnou spánkovou hygienu. Spánková hygiena je přehled doporučených postupů, které pomůžou pacientů usnout. Tyt postupy by měli užívat ti, kteří mají problémy se spánkem. Trpí nespavostí. K vyhodnocení této hypotézy jsem zjišťovala, jestli respondenti znají fyziologické normy kvality spánku a tudíš jestli by si uvědomovali, zda mají sníženou kvalitu spánku
51
či trpí nespavostí. Dále jsem pak sledovala hlavně předspánkové rituály. Zjišťovala jsem, zda pacienti znají správné předspánkové ritualy a zda nějaké dodržují. 5 % respondentů v dotazníku uvedlo, že stačí nejvíce pět hodin spánku denně. 83 % respondentů uvedo správněže spát by se mělo 6 až 8 hodin denně. Devět až deset hodin spánku denně považuje za správné 1 % respondentů a 1 % respondentů si myslí, že je dobré spát víc jak 11 hodin denně. 32 % respondentů uvedlo, že dle fyziologické normy se můžeme vzbudit pouze jednou za noc. Polovina respondentů (50 %) označilo správně, že se dle fyziologické normy můžeme v noci probudit až třikrát. 9 % uvedlo, že je ještě správné se za noc vzbudit čtyřikrát a 9 % respondentů uvedl, že na počtu probuzení nezáleží. Jako poslední jsem sledovala informovanost respondentů o fyziologické normě pro čas usínání. Největší procento respondentů uvedlo správně, že usnout by člověk měl do 30 minut. Toto uvedlo 84 % respondentů. 11 % respondentů uvedlo, že stačí usnout do hodiny a 5 % respondentů si myslí, že na délce usínání nezáleží. Většina respondentů je o fyziologických normách kvality spánku správně informována. Dále jsem zjištovala zda respondenti přes den spí (viz příloha č. 10) a zda po probuzení vstávají hned z lůžka (příloha č. 11). V nemocnici spí během dne 77 % respondentů doma pak 25 % respondentů. Občas pospává v nemocnici přes den 18 % respondentů a doma 40 %. Přes den v nemocnici nespí pouze 5 % respondentů doma pak 35 % respondentů. Po probuzení vstáva hned z lůžka v nemocnici 13 % respondentů, doma 44 % respondentů. Občas vstane v nemocnici po probuzení hned z lůžka 19 % respondentů a doma 31 % respondentů. Z lůžka v nemocnici nevstane hned po probuzení 68 % respondentů a doma pak 25 % respondentů nevstává hned. Dalš sledovanou oblastí k této hypotéze byly předspánkové rituály. (viz příloha č. 12) Vyvětrat v pokoji kde spíme, označilo za správný předspánkový rituál 56 % respondentů, 32 % respondentů pak tento předspánkový rituál dodržuje. Sledování televize označio špatně jako správný předspánkový rituál 56 % respondentů a 57 % u televize usíná. Cigeretu před spánkem označilo za správný předspánkový rituál 11 % respondentů a 15 % respondentů si před spáním pravidelně chodí zaouřit. Sprchu nebo koupel označilo za správný předspánkový rituál 48 % respondentů a 34 % respondentů tento rituál dodržuje. Poslech hudby označilo jako správný předspánkový rituál pouze 52
28 % respondentů a dodržuje jej 17 % respondentů. Cvičení před spánkem považuje špatně za správný předspánkový rituál 3 % respondentů, žádný z respondentů však tuto chybu před spaním nedělá. Vpítsklenici mléka před spánkem považuje za spávné 25 % respondentů a pouze 1 % respondentů tento správný zvyk má. Kafe před spánkem špatně označilo 7 % respondentů a 7 % respondentů si opravdu před spánkem dávají kávu. Připravit postelpřed spánkem (rozestlat, sklidit noční stolek, načechrat polštář) považuje za správné 22 % respondentů a pouze 11 % respondentů tento správný předspánkový rituál dodržuje. Večeři jako správný předspánkový rituál označilo 5 % respondentů, 6 % respondentů pak opravdu večeří než jde spát. Čtení knihy považuje za správný předspánový rituál 32 % respondentů a 23 % označilo čtení za vlastní předspánkový rituál. Poslední sledovanou oblastí správné spánkové hygieny byla mé práci večeře. Sledovala jsem, v kolik hodin si respondenti myslí, že je správné předspánkem večeřet a v kolik hodin oni sami večeří (viz příloha č. 13), Za spávné jíst půl hodiny před spánkem označilo 2 % respondentů, 22 % respondentů však jí nejdéle pul hodiny před tím, než jdou spát. Hodinu před spánkem označilo jako čas večeře za spávné 18 % respondentů, 14 % respondentů pak hodinu před spánkem opravdu večeří. 59 % respondentů uvedlo správně, že večeřet by se mělo 2 hodiny před spánkem, večeří tak však jen 30 % respondentů. tři hodiny a délepřed spánkem označilo za správné 21 % respondentů a večeří tak 34 % respondentů. Ve všech sledovaných oblastech respondenti neznají nebo nedodržují správnou spánkovou hygienu. Velké procento respondentů nezná srávné předspánkové rituály, anebo označuje za správné rituály, které kvalitě spánku škodí. 41 % respondentů neví kdy se před spánkem správně najíst a 70 % respondentů správný čas večeře nedodržuje. Po probuzení vstává správně hned z lůžka 44 % respondentů v nemocnici pak pouze 13 %. Hypotéza se potvrdila. Tuto hypotézu jsem srovnávala s prací Andrei Svobodové z Vysoké školy polytechnické Jihlava, které v práci vyšlo, že respondenti neznají a tudíš nedodržují správnou spánkovou hygienu. Znalost správné spánkové hygieny zjištovala pomocí předspánkových rituálů. Podobně jako v mé práci studentce Svobodové vyšlo, že 25 % respondentů před spánkem čte. Sledování televize je však v její práci podstatně nišší, 53
sledování televize označilo 33 % respondentů. Naopak vyšší procento a to 34 % respondentů v jejím dotazníku uvedlo, že si před spánkem zapálí cigaretu.
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Spánek je velice důležitý děj jak pro fyzické tak pro psychické zdraví. Nedostatek spánku může zapříčinit deprese, úzkost, bolesti hlavy a nepozornost. Problematika spánku není moc rozšířené téma. Respondenti neznají správnou spánkovou hygienu, mnohdy si tedy spánkové poruchy zapříčiní sami. Správná spánková hygiena by měla být více medializovaná, sestry by měli o správné spánkové hygieně paciety informovat. Zhoršená kvalita spánku v nemocnici může být z velké části zapříčiněná pospáváním pacientů během dne a nedostatkem aktivity. Informovanosti pacientů můžeme dosáhnout například informačními letáky. Pacienti by měli znát i důsledky dlouhodobé nespavosti. Myslím si, že kdyby pacienti znali správnou spánkovou hygienu a dodržovali ji, procento spánkových poruch se sníží a kvalita spánku se zlepší. Pokud ani po dodržování správné spánkové hygieny problémy neustoupí, měli by být pacienti posláni k vyšetření k lékaři a problém dále řešit.
54
4 Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku spánku u hospitalizovaných pacientů. V teoretické části jsem se zaměřila na fyziologii spánku. Popsala jsem fáze spánku a popsala jsem spánkové cykly a spánkový režim. Dále jsem psala o uloze sestry a pak se věnovala spánkovým poruchám. Podrobněji jsem se věnovala insomniim, dále jsem popsala parasomnii či spánkovou apnoi. V teoretické části jsem se také věnovala různými vyšetřeními, které nám pomůžou diagnostikovat spánkové poruchy. V poslední řadě jsem se v teoretické části věnovala správné spánkové hygieněa poznatky které mohpu vést k léčbě insomnie. Od rušivých faktorů, prostředí spánku a stravy až po hypnotika a různou alternativní medicinu. V praktické části jsem vyhodnocovala anonymní dotazníky, které jsem distribuovala v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. dotazníky jsem rozdávala pacientům na různých odděleních. Výsledky jsem znázornila pomocí grafů a tabulek. Grafické i tabulkové znazornění je rozděleno dle pohlaví a pro dobrou přehlednost práce má každé pohlaví jinou barvu. V práci jsem měla vytyčené 4 cíle a od nich se odvíjejcí hypotézy které jsem vyhodnocovala v diskuzi. V mé bakalářské práci jsem si určila 4 cíle. Prvním z nich bylo zjistit kvalitu spánku hospitalizovaných pacientů. Sledovala jsem u respondentů spících v nemocnici délku spánku, dobu usínání, noční probouzení a předčasné ranní proubouzení. Tento cíl byl splněn, dozvěděla jsem se, že velké procento respondentů má problémy s jednotlivými sledovanými oblastmi. Druhým cílem mé práce bylo zjistit, zda má na kvalitu spánku vliv hospitalizace. Kvůli tomuto cíli jsem sledovala rozdíli spánku v domácím prostředí a při hospitalizaci a znovu v oblastech délky spánku, doby usínání, nočního probouzení a předčasného probouzení se. Průměrně třetina dotazovaných respondentů mělo zhoršenou kvalitu spánku vlivem hospitalizace. To mohlo být zapříčiněno různými faktory, ať už je to bolest, nervozita, rušení a neklid pacienta, ležícího na vedlejší posteli nebo také nedostatečná fyzická aktovita během dne. Třetím cílem bylo zjistit, zda má pohlaví vliv na kvalitu spánku hospitalizovaných pacientů. Ukázalo se, že ženy mají ve všech sledovaných oblastech kvalitu spánku horší než muži. 55
Jako poslední cíl mé práce bylo zjistit, do jaké míry znají respondenti správnou spánkovou hygienu. Sledovala jsem informovanost respondentů o fyziologických normách spánku, pak jejich předspánkové rituály a denní aktivitu. Většina respondentů byla seznámená s fyziologickými normami kvalitního spánku, avšak neznali správnou spánkovou hygienu nebo dokonce označovali za správné věci, které kvalitě našeho spánku škodí. Tento fakt pak může být důvodem velkého procenta respondentů, kteří mají nekvalitní spánek. V části doporučení pro praxi se zabývám nedostatečnou informovaností pacientů o správné spánkové hygieně a jejím dopadem na kvalitu spánku pacientů. Kdyby byli pacienti dostatečně informováni a správnou spánkovou hygienu dodržovali myslím si, že by se kvalita jejich spánku zlepšila bez užítí medikace. Spánek je a stále bude aktuálním tématem. V dnešní uspěchané době si naproblémy se spánkem stěžuje stále více lidí. Jsem ráda, že jsem se touto problematikou mohla zabývat a že jsem načerpala nové informace a nyní ty informace můžu šířit dál.
56
Seznam literatury 1. BORZOVÁ, C. at al. Nespavost a jiné poruchy spánku: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 141 s. ISBN 978-80-247-2978-7. 2. COX, C. Quality of sleep in hospital settings. Limburg, 1992, 176 s. diplomová práce 3. FARRER-HALLS, G. Aromaterapie od A do Z: podrobný průvodce světem esenciálních olejů. Vyd. 1. V Praze: Metafora, 2007, 400 s. ISBN 978-807-3590-864. 4. HOFFMAN, S. Sleep in the Older Adult: Implications for Nurses. Medscape [online]. 2003,
roč.
24,
č.
4
[cit.
2014-11-19].
Dostupné
z:
http://www.medscape.com/viewarticle/460615 5. JAROLÍMKOVÁ, S. (nejen) výklad snů. Vyd. 1. Praha: Metramedia, 2000, 221 s. ISBN 80-238-5879-3. 6. KOTLER, R., KARINCH, M. Tajemství dobrého spánku: 365 způsobů, jak se dobře vyspat. 1. vyd. Brně: Jota, 2013, 198 s. ISBN 978-807-4623-028. 7. KRATOCHVÍL, S. Využití hypnózy v klinické praxi. Medicína - zdravotnictví [online]. 2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/prilohalekarske-listy/vyuziti-hypnozy-v-klinicke-praxi-467036 8. KUKAČKA, V. Zdravý životní styl. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2009, 176 s. ISBN 978-80-7394-105-5. 9. LANGMEIER, M., ŠAFRÁNKOVÁ, A., ZÁVĚŠICKÁ L.. Spánek a sny: pro 1. ročník středních zdravotnických škol. Vyd. 1. Editor Jiří Starý, Josef Hrdlička. Praha: Hermann, 2008, 283 s. Svět archaických kultur, 3. ISBN 978-808-7054-123. 10. LANGMEIER, M., ŠAFRÁNKOVÁ A., ZÁVĚŠICKÁ, L. Základy lékařské fyziologie: pro 1. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 320 s. Rádci pro zdraví. ISBN 978-802-4725-260. 11. NEVŠÍMALOVÁ, S., ŠONKA, K. Poruchy spánku a bdění. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2007, 345 s. ISBN 978-80-7262-500-0. 12. MARTÍNKOVÁ, J at al. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 379 s. ISBN 978-802-4713-564. 13. MAHESHWARANANDA, P. Jóga v denním životě [online]. 2014 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://joga.cz/. 14. MIKŠOVÁ Z., JANOŠÍKOVÁ M., ZAJÍČKOVÁ M.: Kapitoly z ošetřovatelské péče 1. Aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2006, 248 s. ISBN 80-247-1442-6. 57
15. MOUREK, J. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 222 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4739-182. 16. OREL, M., FACOVÁ, V. Člověk, jeho mozek a svět. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 256 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4726-175. 17. PALAZZOLO, J. Nespavost - zbavte se jí navždy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 123 s. ISBN 978-80-247-2286-3. 18. PLHÁKOVÁ, A. Dějiny psychologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0871-X. 19. PRÁŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., ZÁVĚŠICKÁ, L. Nespavost: zvládání nespavosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, 102 s. ISBN 80-717-8919-4. 20. PRETL, Martin. Spánek a jeho nejčastější poruchy. Přehledné články [online]. 2007, č.
3
[cit.
2014-11-19].
Dostupné
z:
http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2427 21.ROZSYPALOVÁ, M, ŠAFRÁNKOVÁ, A., VYTEJČKOVÁ, R. Ošetřovatelství I: pro 1. ročník středních zdravotnických škol. 2., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2009, 273 s. ISBN 978-80-7333-074-3
22. SCHNEIDER, E. Encyklopedie přírodní léčby. Vyd. 1. Praha: Advent-Orion, 20042005, 2 sv. (315, 352 s.). ISBN 80-7172-770-92. 23. SEIDL, Z., OBENBERGER, J. Neurologie pro studium i praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 363 s. ISBN 80-247-0623-7. 24. SLÁDKOVÁ, R. Problematika spánku u hospitalizovaných pacientů. Diagnóza, 2006, roč. 2, č.10, s. 387-388. ISSN 1801-1349. 25. SVOBODOVÁ, A. Problematika spánku u hospitalizovaných pacientů. Jihlava, 2014, 64 s, Bakalářská práce 26. ŠONKA, K. Syndrom neklidných nohou: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2006, 75 s. Farmakoterapie pro praxi, sv. 13. ISBN 80-734-5090-9. 27. ŠPIRUDOVÁ, L. Multikulturní ošetřovatelství 2. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 248 s. ISBN 80-247-1213-X. 28. TRACHTOVÁ, E., ŠAFRÁNKOVÁ, A., ZÁVĚŠICKÁ, L. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu: pro 1. ročník středních zdravotnických škol. 2. vyd. Brno: IDVPZ, 2010, 185 s. ISBN 80-701-3324-4.
58
Seznam grafů Graf 1 Počet mužů a žen………...………………………………………....…………..26 Graf 2 Informovanost respondentů o fyziologické délce spánku……...….......…...….27 Graf 3 Délka spánku respondentů v domácím prostředí……...………..………..…….28 Graf 4 Délka spánku respondentů v nemocnici…………………...……….….……….29 Graf 5 Informovanost respondentů o fyziologické normě nočního buzení……....……30 Graf 6 Počet nočních probuzení u respondentů v domácím prostředí……..………..…31 Graf 7 Počet nočních probuzení u respondentů v nemocničním prostředí……............32 Graf 8 Informovanost respondentů o fyziologické normě doby usínání………........…33 Graf 9 Doba usínání u respondentů v domácím prostředí……...…..……….…......…..34 Graf 10 Doba usínání u respondentů v nemocničním prostředí…………...……....…..35 Graf 11 Počet respondentů budících se dřív než je obvyklá doba pro vstávání v domácím prostředí…………………………………...……..……….…………….….36 Graf 12 Počet respondentů budících se dřív než je obvyklá doba pro vstávání v nemocnici…………………………………………………..………………….….…..37 Graf 13 Počet respondentů vstávajících po probuzení hned z lůžka v domácím prostředí....……………………………………………………………..………......…...38 Graf 14 Počet respondentů vstávajících po probuzení hned z lůžka v nemocnici.…....39 Graf 15 Počet respondentů spících během dne v domácím prostředí…………….....…40 Graf 16 Počet respondentů spících během dne v nemocničním prostředí……..…...….41 Graf 17 Informovanost respondentů správném času večeře……………….......…..….44 Graf 18 Čas večeře u respondentů v domácím prostředí………..….…..........….….… 45
59
Seznam tabulek Tabulka 1 Informovanost respondentů o správných předspánkových rituálech……….……..43 Tabulka 2 Předspánkové rituály respondent…………………………………………………..44
60
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Graf: Kolik hodin respondenti spí v nemocnici Příloha 3: Graf: Kolikrát za noc se respondenti v nemocnici vzbudí Příloha 4: Graf: Do kolika minut respondenti v nemocnici usnou Příloha 5: Graf: Kolikrát týdně se respondenti vzbudí dřív, než je obvyklá doba pro vstávání Příloha 6: Graf: Rozdíl mezi spánkem respondentů v domácím prostředí a v nemocnici Příloha 7: Graf: Rozdíl mezi usínáním respondentů v domácím prostředí a v nemocnici Příloha 8: Graf: Počet nočních probuzení u respondentů doma a v nemocnici Příloha 9: Graf: Kolikrát týdně se respondenti vzbudí dřív než je obvyklá doba pro vstávání doma a v nemocnici Příloha 10:Graf: Kolik respondentů spí během dne Příloha11: Graf: Kolik respondentů vstává po probuzení hned z lůžka Příloha 12: Graf: Předspánkové rituály které respondenti považují za vhodné a předspánkové rituály které sami dodržují Příloha 13: Graf: V kolik hodin si respondenti myslí že je vhodná doba večeřet a v kolik hodin respondenti večeří. Příloha 14: Žádost – udělení povolení k distribuci dotazníků
61
Příloha 1: dotazník Vážená paní/pane Jmenuji se Drábiková Aneta a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava. Dovoluji si Vás oslovit s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a bude sloužit pouze pro můj výzkum a zpracování mé bakalářské práce na téma: „Problematika spánku u hospitalizovaných pacientů v nemocničním prostředí.“ Předem velmi děkuji Vám za Vaši ochotu a čas strávený vyplněním dotazníku. 1. Jaké je vaše pohlaví? □ Muž □ žena 2. Kolik hodin denně byste měl/a správně spát? □ 4 – 5 hod. □ 8 – 10 hod. □ 6 – 8 hod. □ 10 – 12 hod. 3. Kolik hodin denně průměrně v noci spíte doma? □ 0 – 5 hod. □ 8 – 10 hod. □ 6 – 8 hod. □ 11 a více hod. 4. Kolik hodin denně průměrně v noci spíte v nemocnici? □ 0 – 5 hod. □ 8 – 10 hod. □ 6 – 8 hod. □ 11 a více hod. 5. Kolikrát za noc se můžete dle fyziologické normy probudit? □ jednou za noc □ čtyřikrát za noc □ dvakrát až třikrát za noc □ na počtu probuzení nezáleží 6. Kolikrát za noc se průměrně v noci probudíte doma? □ jednou za noc □ čtyřikrát za noc □ dvakrát za noc □ pětkrát za noc a více □ třikrát za noc 7. kolikrát za noc se v noci průměrně probudíte v nemocnici? □ jednou za noc □ čtyřikrát za noc □ dvakrát za noc □ pětkrát za noc a více □ třikrát za noc 8. Do kolika minut byste dle fyziologické normy po ulehnutí měli správně usnout? □ 1 – 30 min. □ 46 – 60 min. □ 31 – 45 min. □ na délce usínání nezáleží. 9. Do kolika minut průměrně denně usínáte doma? □ 1 – 15 min. □ 46 – 60 min. □ 16 – 30 min. □ 61 min. a více □ 31 – 45 min. 10. Do kolika minut průměrně denně usínáte v nemocnici? □ 1 – 15 min. □ 46 – 60 min. □ 16 – 30 min. □ 61 min. a více □ 31 – 45 min.
11. Budíte se dříve, než je obvyklá doba pro vstávání (doma) ? □ ne □ průměrně 3x za týden □ průměrně 1x týdně □ 3x týdně a více 11. Budíte se dříve, než je obvyklá doba pro vstávání (v nemocnici) ? □ ne □ průměrně 3x za týden □ průměrně 1x týdně □ 3x týdně a více 13. Vstáváte doma po probuzení hned z lůžka? □ ano □ občas □ ne 14. Vstáváte v nemocnici po probuzení hned z lůžka? □ ano □ občas □ ne 15. Poleháváte nebo spíte doma během dne? □ ano □ občas □ ne 16. Poleháváte nebo spíte v nemocnici během dne? □ ano □ občas □ ne 17. Znáte nějaký podspánkový rituál? (činnosti, které mohou zlepšit Váš spánek.) Zaškrtněte správné odpovědi. □ vyvětrat pokoj, kde spíte □ vypít sklenici mléka □ sledovat TV, film □ dát si kávu □ zakouřit si □ číst knihu □ dát si sprchu nebo koupel □ připrav si postel (načechrat polštář, sklidit □ poslouchat hudbu noční stolek) □ zacvičit si □ navečeřet se 18. Máte svůj předspánkový rituál? □ vyvětrat pokoj, kde spíte □ sledovat TV, film □ zakouřit si □ dát si sprchu nebo koupel □ poslouchat hudbu □ zacvičit si □ vypít sklenici mléka □ dát si kávu
□ číst knihu □ připrav si postel (načechrat polštář, sklidit noční stolek) □ navečeřet se □ Možnost jiné odpovědi: …………………….
19. Kolik hodin před spánkem se má nejpozději večeřet? □ nejpozději půl hodiny před spánkem □ nejpozději 2 hodiny před spánkem □ nejpozději hodinu před spánkem □ 3 hodiny a déle před spánkem 20. Kolik hodin před spánkem nejpozději večeříte doma? □ nejpozději půl hodiny před spánkem □ nejpozději 2 hodiny před spánkem □ nejpozději hodinu před spánkem □ 3 hodiny a déle před spánkem
Příloha 2: Kolik hodin respondenti spí v nemocnici
Příloha 3: Kolikrát za noc se respondenti v nemocnici vzbudí
Příloha 4: Do kolika minut respondenti v nemocnici usnou
Příloha 5: Kolikrát týdně se respondenti vzbudí dřív, než je obvyklá doba pro vstávání
Příloha 6: Rozdíl mezi spánkem respondentů v domácím prostředí a v nemocnici
Příloha 7: Rozdíl mezi usínáním respondentů v domácím prostředí a v nemocnici
Příloha 8: Počet nočních probuzení u respondentů doma a v nemocnici
Příloha 9: Kolikrát týdně se respondenti vzbudí dřív než je obvyklá doba pro vstávání doma a v nemocnici
Příloha 10: kolik respondentů spí během dne
Příloha 11: Kolik respondentů vstává po probuzení hned z lůžka
Příloha 12: Předspánkové rituály které respondenti považují za vhodné a předspánkové rituály které sami dodržují
Příloha 13: V kolik hodin si respondenti myslí že je vhodná doba večeřet a v kolik hodin respondenti večeří.
