VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Problematika užívání marihuany u studentů středních škol v Pelhřimově Bakalářská práce
Autor: Michaela Roupcová Vedoucí práce: Mgr. Hana Dandová, DiS. Jihlava 2014
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou užívání marihuany u studentů středních škol v Pelhřimově. Teoretická část popisuje historii konopí, jeho účinky, zdravotní a psychická rizika u konzumentů, vlivy ovlivňující užívání konopných drog u mládeže a možnou závislost. Prakticky orientovaná část představuje analýzu kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byly použity dotazníky. Cílem práce je zjistit jaké procento 1. a 2. ročníků středních škol užívá na Pelhřimovsku marihuanu. Klíčová slova: marihuana, droga, riziko, okolní vlivy, závislost, mládež Annotation The issue of this bachelor thesis is usage of marijuaha of secondary school students in Pelhřimov. Theoretical part describes the history of marihuana, its effects, health and mental dangers for consumers, impacts on juveniles using this drug and possible addiction. Practical part introduces the analisis of qualitative survey. Questionnairs were used for collecting information. The aim of this bachelor thesis is to find out the percentage of first and second grade students of secondary schools in town Pelhřimov using marijuana. Key words: marijuana, drug, surrounding impacts, addiction, teen-agers
Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Haně Dandové, DiS. Za cenné rady, připomínky a odbornou pomoc. Také děkuji všem účastníkům výzkumu, bez nichž by tato práce nevznikla.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
……………………………………………….. Podpis
Obsah 1
2
Úvod.......................................................................................................................... 8 1.1
Cíl výzkumu ..................................................................................................... 10
1.2
Hypotézy .......................................................................................................... 10
Teoretická část ........................................................................................................ 11 2.1
Konopí a jeho produkty.................................................................................... 11
2.2
Potence konopných produktů ........................................................................... 11
2.3
Historie konopí ................................................................................................. 11
2.4
Způsoby užívání marihuany ............................................................................. 12
2.5
Proč lidé užívají konopné drogy ...................................................................... 12
2.6
Konopné opojení .............................................................................................. 12
2.7
Rizikové skupiny.............................................................................................. 12
2.8
Známky užívání marihuany.............................................................................. 13
2.9
Zdravotní rizika spojená s užíváním marihuany .............................................. 14
2.9.1
Respirační systém ..................................................................................... 14
2.9.2
Imunitní systém......................................................................................... 14
2.9.3
Reprodukce ............................................................................................... 14
2.9.4
Těhotenství................................................................................................ 15
2.10
Psychická rizika spojená s užíváním marihuany .......................................... 15
2.10.1
Soustředění a paměť ................................................................................. 15
2.10.2
Amotivační syndrom................................................................................. 15
2.10.3
Psychózy ................................................................................................... 16
2.11
Závislost na konopných drogách .................................................................. 16
2.11.1
Definice závislosti..................................................................................... 16
2.11.2
Znaky závislosti ........................................................................................ 17
2.11.3
Prevence .................................................................................................... 17
2.12
Vlivy ovlivňující užívání konopných drog u dětí v pubescentním věku ...... 17 6
3
2.12.1
Rodina ....................................................................................................... 18
2.12.2
Vrstevníci .................................................................................................. 19
2.12.3
Společnost ................................................................................................. 20
Praktická část .......................................................................................................... 23 3.2
Metodika výzkumu........................................................................................... 23
3.3
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 23
3.4
Průběh výzkumu............................................................................................... 23
3.5
Zpracování získaných dat ................................................................................. 24
3.6
Výsledky výzkumu........................................................................................... 24
3.7
Diskuze............................................................................................................. 37
3.8
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 39
4
Závěr ....................................................................................................................... 40
5
Seznam použité literatury ....................................................................................... 42
6
Seznam tabulek a grafů ........................................................................................... 44
7
6.2
Seznam tabulek ................................................................................................ 44
6.3
Seznam grafů .................................................................................................... 44
Seznam příloh ......................................................................................................... 45
7
1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala „Problematika užívání marihuany u studentů středních škol v Pelhřimově“ z důvodu stále se zvyšující frekvence užívání této drogy a to zejména u mládeže Měli bychom vycházet ze skutečnosti, že drogy tu byly, jsou a budou a je na každém z nás, jak se k tomu postaví. Jestliže se podíváme kolem sebe, uvidíme, že jsme látkami, které ovlivňují psychiku a vyvolávají závislost, obklopeni na každém kroku. Stačí, když vstoupíme do obyčejného obchodu s potravinami a můžeme se přesvědčit, že nemalou část nabídky tvoří právě drogy. Ale je tu jeden háček, jedná se o drogy, které jsou společností tolerovány. Můžeme sem zahrnout i zdánlivě nevinný čaj a kávu, které také ovlivňují psychiku. Dále je to alkohol, o kterém se někdy mluví jako o droze „tvrdé“ a konečně tabákové výrobky, které se svou škodlivostí přibližují marihuaně. O konopí je v dnešní době nejvíce slyšet z důvodu jeho legalizace. Alarmujícím faktem je, že k užívání konopí dochází ve stále nižším věku. Není výjimkou, že s touto drogou experimentují děti mladší třináct let. Až donedávna se společnost nedívala na konopí jako zdraví škodlivé, ale opak je pravdou. Mnoho pubescentů ani nezná zdravotní rizika spojená s užíváním marihuany. Ve své práci se zabývám problematikou užívání konopných drog u studentů středních škol. Zaměřila jsem se na 1. a 2. ročníky středních škol v Pelhřimově. V teoretické části se snažím představit konopí jako rostlinu, její historii, účinky a rizikové skupiny lidí, které jsou náchylnější k nežádoucím účinkům marihuany. Také se věnuji zdravotním a psychickým rizikům, která jsou s užíváním konopí spojena. Tato rizika jsou nemalá, zvláště při dlouhodobé konzumaci konopných drog a nemluvě o nebezpečí vzniku drogové závislosti. V neposlední řadě se ve své práci zabývám příčinami, které ovlivňují užívání marihuany u pubescentů. V tomto období věku hrají dle mého názoru nejdůležitější roli. Dospívající jedinec je snadno ovlivnitelný a jeho chování je nepředvídatelné a nejvíce důvěřuje názorům svých vrstevníků. Důležitým faktorem je také rodinné zázemí a společnost. Hlavním cílem mé práce je zjistit kolik studentů středních škol v Pelhřimově užívá marihuanu, protože podobný výzkum v této oblasti nebyl v minulosti proveden. Tím se budu zabývat v praktické části, která obsahuje kvantitativní výzkumnou strategii, 8
charakteristiku vzorků a výzkumného prostředí, průběh výzkumu, zpracování a analýzu získaných dat. Výzkum končí diskuzí, kde popisuji, zda došlo k potvrzení či vyvrácení hypotéz. Myslím, že můj výzkum by mohl být přínosný např. pro rodiče, školy, volnočasová centra či praktické lékaře pro děti a dorost, respektive všude tam kde se nějakým způsobem pracuje s pubescenty. Měla by se jim více přiblížit rizika spojená s užíváním konopných drog a zaměřit se na primární prevenci. To vše také úzce souvisí se zdravotnictvím, neboť pravidelným konzumentům se dříve nebo později zhorší zdravotní stav a může dojít i k závislosti. Jak uvádí Presl (1995), o drogové závislosti se bezpochyby můžeme bavit jako o onemocnění a důkazem tohoto tzv. medicínského modelu závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách je zařazení do Mezinárodního klasifikačního seznamu onemocnění.
9
Cíl výzkumu
1.1
Hlavní cíl:
Zjistit jaké procento studentů 1. a 2. ročníků středních škol užívá na Pelhřimovsku marihuanu.
Vedlejší cíle:
Zjistit v kolika letech studenti vyzkoušeli poprvé marihuanu.
Zjistit zda problémy ve vztazích s rodiči zapříčinilo častější užívání marihuany u studentů.
Zjistit od koho marihuanu studenti získali.
1.2 Hypotézy
Předpokládám, že více jak 20 % studentů na Pelhřimovsku užívá marihuanu.
Předpokládám, že první zkušenost s marihuanou mají studenti nejčastěji mezi 14. – 15. rokem.
Předpokládám, že více jak 50 % studentů si myslí, že problémy ve vztazích s rodiči vedou k užívání marihuany.
Předpokládám, že více jak 70 % studentů získali marihuanu od kamarádů.
10
2 Teoretická část 2.1 Konopí a jeho produkty „Cannabis sativa, konopí seté, je jednoletá dvoudomá bylina.“ (Presl, 1995, str. 31) Vyskytují se její různé formy, které se liší obsahem pryskyřice a kvantitou účinné látky – THC (tetrahydrocannabinol). Konopí se pěstuje pro průmyslové účely (např. výroba oděvů a provazů) a pro své psychoaktivní účinky. Z konopí pochází marihuana a hašiš. Oba produkty obsahují stejnou účinnou látku, jen se liší formou úpravy. Jak uvádí Presl (1995), hašiš (charas) je pryskyřice ze samičích palic a květenství konopí připomínající plastelínu, kdežto marihuana (ganja, tráva) je označována jako sušené květenství a listy stejné rostliny.
2.2 Potence konopných produktů Engelander et al. (2010) popisují sílu konopí v závislosti na pěstitelských podmínkách a která část rostliny se užívá. Obsah účinné látky není v jednotlivých částech stejný, což platí i pro marihuanu a hašiš. Během posledních let se potence konopí průběžně zvyšuje díky dokonalejšímu pěstování, které spočívá ve využívání hydromechaniky a křížení semínek vyšší kvality, důsledkem čehož je řada nových rostlinných hybridů. Charas má vyšší podíl THC než rostlinná surovina. Koncentrace tetrahydrocannabinolu se pohybuje od 0,5 % v listech až po 20 % u květů a palic.
2.3 Historie konopí Konopí pochází z Himaláje. Lidé jej pěstují přes 5000 let. Odtud se rozšířilo po Asii, Evropě a Severní Africe a potažmo do celého světa. Používání produktů konopí bylo spojováno s náboženskými obřady, zejména v hinduismu a islámu. Také sloužilo k vyvolání změny stavu a k léčebným účelům.
„Čínským předchůdcům našich
farmaceutů byla tato droga známá dokonce už v roce 2737 př. n. l.“ (Urban, 1973, str. 114)
11
2.4 Způsoby užívání marihuany Presl (1995) píše, že marihuana se nejčastěji kouří. Může se např. smíchat s tabákem a kouřit v podobě cigarety (jointu). Tato forma užívání je nejvíce riziková. Dá se srovnat s rizikem při kouření tabáku, avšak marihuana obsahuje o 50 % více rakovinotvorných látek. Konopné produkty se mohou také jíst. Přidávají se do jídel a nápojů. „Při požívání konopí v jídle se eliminuje újma způsobovaná dýchacím cestám při kouření konopí. Jedná se pravděpodobně o nejbezpečnější způsob jeho konzumace.“ (Engelander et al. 2010, str. 81)
2.5 Proč lidé užívají konopné drogy Miovský a kol. (2008) uvádí, že největším motivem je dosažení slasti. Nejčastějším aspektem je příjemný pocit sám o sobě. Dále také může být užívání konopí způsobem, jak se diferencovat, vzdorovat, nebo zkrotit problém a úzkost, či počínající příznaky psychického onemocnění.
2.6 Konopné opojení Několik autorů se snažilo popsat stadia opojení, avšak každý psal o jiném počtu fází, jejich popisu a seřazení. Podle Urbana (1973) lze uvést, že po úzkostném stavu přichází údobí intoxikační euforie. Člověk pociťuje tělesnou i duševní pohodu, radost, štěstí a spokojenost. Také dochází u jedince k modifikaci vnímání a orientace. Rovněž se mnohdy hovoří o emoční labilitě překypující sentimentální něhou. Objevuje se silný smích a veselost, nicméně jindy může dojít k projevům agresivity. Po opadnutí extáze jedinec usíná.
2.7 Rizikové skupiny Určité skupiny osob podléhají vyššímu riziku výskytu nežádoucích účinků v důsledku jejich užívání konopí. Engelander et al. (2010) mezi ně řadí:
pubescentní mládež, u níž konzumace marihuany dosahuje značné míry. Zde může dojít k opoždění v emočním vývoji a redukci studijních a pracovních výkonů, což může mít špatný dopad na kvalitu dalšího života
gravidní ženy, nebo ženy chystající se otěhotnět 12
lidé s onemocněním, např. dýchacího traktu či srdce
lidé se schizofrenií
lidé s psychotickým poškozením, zde hrají roli osoby, které mají psychotické poruchy v osobní nebo rodinné anamnéze
2.8 Známky užívání marihuany Tabulka 1 Výstražné známky užívání konopných produktů Brzké známky
Pozdní známky
Zarudlé oči.
Delší reakční čas (horší postřeh).
Zrychlený pulz.
Zhoršení krátkodobé paměti.
Bolesti na prsou.
Nepravidelný menstruační cyklus.
Kašel, sucho v ústech.
Zhoršená obratnost.
Hlad, pach potu po spálené trávě.
Zhoršená
schopnost
orientace
v čase
a
prostoru. Únava, nezájem.
Neochota přebírat zodpovědnost, nevyzrálost.
Menší péče o zevnějšek.
Kolísání nálad.
Kolísání nálad.
Zpomalení životního rytmu, ztráta kvalitních zájmů.
Podrážděnost.
Závislost projevující se zneužíváním drogy i při zcela nevhodných příležitostech.
Zhoršená
schopnost
soustředění,
horší Neplodnost u mužů a nebezpečí poškození
prospěch.
plodu u těhotných žen.
Riziko úrazů a dopravních nehod.
Chronické záněty spojivek a hltanu.
Chladné končetiny.
Povahové
změny,
citové
otupění,
ztráta
hodnot.
Zdroj: (Nešpor, Csémy, 1992, str. 50)
13
2.9 Zdravotní rizika spojená s užíváním marihuany Jak uvádí Nešpor, Csémy (1996), rizika se zvyšují při dlouhodobějším užívání konopí. THC a jeho metabolity se kumulují v organismu. Problémy, které souvisejí s užíváním marihuany, se tedy mohou projevit až po nějaké době, a tím pádem mít dopad na mnoho různých stránek života.
2.9.1 Respirační systém Engelander et al. (2010) tvrdí, že kouření a inhalace konopí má vliv hlavně na respirační systém. Souvislé užívání se může projevovat dušností, chronickým kašlem, sípotem a současně u daného jedince zvyšovat dispozice k rozvoji rakoviny jazyku, dutiny ústní, hrtanu a plic. Nešpor (1995) také poukazuje na zvýšené množství rakovinotvorných látek v konopných produktech, které mohou způsobovat buněčné mutace vedoucí až k nádorovému onemocnění dýchacího ústrojí.
Riziko těchto potíží roste, pokud se
k tomu kouří tabákové produkty. Předpokládá se, že příčinou těchto onemocnění je vdechování kouře a dehtu. Tabákový a konopný kouř má skoro stejné složení, nicméně u konopného je dehet zastoupen čtyřikrát víc.
2.9.2 Imunitní systém Jak uvádí Nešpor (1995), vliv užívání marihuany má za následek sníženou celkovou odolnost. Jiní autoři popisují, že ze studií které se dělají na zvířatech, vyplývá snížená schopnost boje vůči infekcím vyvolané viry a bakteriemi (Engelander et al. 2010).
2.9.3 Reprodukce Goodyer (2001) se zmiňuje, že účinek konopí mění negativně kvalitu sexuálního života a libida. Taktéž přispívá ke sníženému počtu spermií, nebo zvyšuje podíl defektních u mužů. U žen vede k menstruačním problémům, jako je nepravidelnost a to potažmo komplikuje plánování rodičovství.
14
2.9.4 Těhotenství Engelander et al. (2010) ve své knize píší o rizikách kouření marihuany v těhotenství. Tyto ženy riskují, že jejich potomek přijde na svět předčasně nebo bude mít nižší porodní váhu. Ženám, které kouří tabákové výrobky, hrozí to samé – jejich dítě trpí absencí kyslíku. Goodyer (2001) taktéž uvádí, že marihuana stejně jako tabák má vliv na deoxidaci v pochvě, což může znamenat zpomalený vývoj plodu a výskyt vrozených vad.
2.10 Psychická rizika spojená s užíváním marihuany Vliv užívání konopí na duševní zdraví je tématem mnoha studií. Vzhledem k tomu, že účinná látka je příčinou změn nálad a psychického rozpoložení, mohlo by dojít při soustavné konzumaci marihuany k negativním dopadům na lidskou psychiku. Podle Engelandera et al. (2010) jsou hlavně ohroženi lidé, kteří nebyli duševně zcela zdrávi předtím, než se pustili do užívání konopí a ti, kteří drogu využívají k regulaci problémů a změně nálad a emocí.
2.10.1 Soustředění a paměť Engelander et al. (2010) tvrdí, že dlouhodobé soustavné užívání konopných produktů nevede k zásadnímu poškození mozku, které bývá vázáno na dlouhodobé pití alkoholu, ale krátkodobou paměť, soustředění a pozornost poznamenává. Tyto účinky nebývají zvlášť výrazné, avšak projevují se u náročnějších duševních činností. Goodyer (2001) zastává názor, že příčinou může být THC, které setrvává celkem dlouho v těle. Člověk, když si dá pár skleniček vína, tak tělo alkohol vyloučí během několika hodin, kdežto THC zůstane v krvi do příštího týdne a v játrech, rozmnožovacích orgánech a mozku se může držet až měsíc.
2.10.2 Amotivační syndrom Bývá charakterizován jako změna osobnosti, která s sebou přináší ztrátu ambic, motivace či zájmů. Dále se projevuje v neschopnosti dodržet nějaký dlouhodobý plán. Tyto lidé mají problémy v zaměstnání a o škole ani nemluvě. Podle Miovského a kol. 15
(2008) je amotivační syndrom sledováním chování uživatelů doložený. Přesto se zatím jednoznačně neprokázalo, že tento syndrom skutečně existuje.
2.10.3 Psychózy Jsou způsobeny vysokými dávkami THC a riziko se ještě zvyšuje, pokud se na intoxikaci podílí alkohol s konopím současně. Objevují se vcelku vzácně, nicméně jak uvádí Nešpor, Csémy (1996) se popisují paranoidní obrazy, které zpravidla rychle mizí. Halucinace či bludy nastávají zřídka. Opakující se intoxikace může také vyvolat i jinou psychopatologii jako je např. deprese a úzkosti. Za zmínku stojí také schizofrenie. „Více objektivních skutečností hovoří ve prospěch hypotézy, že konopí může exacerbovat schizofrenii. Není sice jisté, zda užívání konopí ve skutečnosti podceňuje rozvoj schizofrenie, nicméně považuje se to za pravděpodobné u osob, které mají k tomuto onemocnění dispozici s ohledem na pozitivní rodinnou anamnézu.“ (Engelander et al. 2010, str. 18) Vzhledem k velkému rozšíření konopí v poslední době hlavně mezi mladými lidmi se dá předpokládat, že přesnější výsledky studií budou v několika budoucích letech.
2.11 Závislost na konopných drogách Jak uvádí Urban (1973) zásadním nebezpečím konzumace konopných produktů je riziko vzniku drogové závislosti, mezi které patří i závislost cannabisového typu. Je zde riziko, že mnozí uživatelé po jisté době mohou přejít na mnohem nebezpečnější drogy, jako jsou stimulancia, opiáty či halucinogeny.
2.11.1 Definice závislosti „Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více.“ (Nešpor, 2007, str. 9) Pro závislost je typická touha brát psychoaktivní látky a tato touha bývá v budoucnosti zdrojem mnoha problémů.
16
2.11.2 Znaky závislosti Urban (1973) je charakterizuje:
mírná až silná psychická závislost
nepřítomnost fyzické závislosti, a tudíž se nedostaví typické abstinenční příznaky, když uživatel ustane s konzumací drogy
nízký sklon k zvyšování dávek neboli toleranci
2.11.3 Prevence Cílem prevence je předcházet problému před tím, než vznikne. Nešpor, Csémy (1996) uvádí, že prevence potíží působených různými druhy drog je účinnější, jestliže je cílová skupina koordinovaně ovlivňována z více stran. Zdali považujeme za cílovou populaci mládež, bude nejlépe vyhovující prevence zahrnovat působení rodiny, školy, zdravotnických služeb, organizací zabývajících se mimoškolními aktivitami, místní samosprávy, sdělovacích prostředků atd.
2.12 Vlivy ovlivňující užívání konopných drog u dětí v pubescentním věku Presl (1995) popisuje, že do této kategorie můžeme zahrnout působení všeho, co nás obklopuje. To jsou všechno faktory, které utváří náš postoj k světu, a tudíž také k návykovým látkám. Patří sem jak rodina, kamarádi, školní prostředí, tak mediální prostředky, veřejnost a společnost obecně. V období dospívání jsou tyto vlivy zesíleny. Jak tvrdí Langemeier a Krejčířová (1998) toto období je velice bouřlivé a plné emoční lability, které je spojeno s vnitřními změnami v organismu. Pubescent hýří změnami nálad, zvláště pak negativními změnami, jedná impulzivně a jeho reakce jsou nepředvídatelné. Často dochází i ke zhoršení prospěchu ve škole, na který je zrovna v tomto období kladen velký důraz. Obecně nejasnosti související s rychlými společenskými proměnami mohou být příčinou mnoha obtíží, proto okolní vlivy působící na mládež mají velký význam.
17
2.12.1 Rodina Vliv rodiny patří mezi nejsilnější. Podle Presla (1995) jsou to právě rodiče a potažmo matka, poněvadž otec mnohdy stojí v pozadí výchovy, ale může se stát, že to je i naopak. Jedná se o tzv. dysfunkční rodinu, kde vztahy uvnitř selhávají a v rodině to klape pouze navenek. Tabulka 2 Rizikové a ochranné činitele v rodině Rizikové činitele (zvyšují riziko problémů Ochranné činitele (snižují riziko problémů s návykovými látkami)
s návykovými látkami)
Nedostatek času na dítě zvláště v časném Přiměřená péče, dostatek času na dítě, dětství (citová deprivace v dětství).
zejména v časném dětství.
Nedostatečné citové vazby dítěte.
Pevné citové vazby dítěte.
Malá péče, nedostatečný dohled.
Dostatečná péče, přiměřený dohled.
Nesoustavná a přehnaná přísnost střídaná se Styl výchovy je vřelý a středně omezující. zanedbáváním dítěte.
Výchova je laskavá, ale důsledná.
Nejasná pravidla týkající se chování dítěte.
Jasná pravidla týkající se chování dítěte.
Dlouhodobý manželský konflikt mezi rodiči.
Dobré vztahy mezi rodiči.
Rodiče na výchově nespolupracují.
Rodiče na výchově spolupracují.
Rodiče schvalují alkohol a jiné návykové látky Rodiče ani sourozenci neschvalují alkohol a u dětí.
jiné návykové látky u dětí.
Někdo z rodičů nebo sourozenců žijících ve Nikdo z rodičů ani sourozenců žijících ve společné domácnosti zneužívá alkohol nebo společné domácnosti nezneužívá alkohol ani jiné návykové látky.
jiné návykové látky.
Rodiče jsou osamělí, vůči společnosti lhostejní Rodiče jsou společenští a mají sociální cítění. nebo dokonce vysloveně nepřátelští.
Cení si dobrých hodnot, jako je např. vzdělání, přátelství a pomoc druhým.
Výchova nepomáhá vytvářet dobré vztahy Výchova pomáhá vytvářet kvalitní vztahy dítěte s dospělými mimo rodinu.
dítěte s dospělými mimo rodinu.
18
Malá očekávání od dítěte a podceňování ho Přiměřená a jasná očekávání od dítěte, nebo naopak přehnaná ctižádost rodičů.
respekt vůči němu.
Špatné duševní a společenské fungování Dobré přizpůsobování rodičů ve společnosti. rodičů. Časté stěhování rodiny.
Stabilita prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.
Duševní problémy nebo nevyrovnanost rodičů.
Rodiče jsou duševně zdraví a vyrovnaní.
Chudoba či nezaměstnanost rodičů
Je
zajištěno
přiměřené
uspokojování
hmotných potřeb dítěte. Sexuální zneužití nebo týrání v rodině.
Dítě je v rodině v bezpečí.
Rodiče nevytvářejí prostor pro kvalitní zájmy Rodiče vytvářejí prostor pro kvalitní zájmy a a záliby.
záliby.
Rodina ve zmatku a špatně funguje, nejasné Zodpovědnost v rodině. Přiměřené a jasné nebo nepřiměřené rozdělení rolí.
rozdělení rolí, rodina dobře funguje.
Výchova pouze jedním rodičem bez pomoci Výchova v úplné rodině. dalších příbuzných. Dítě žije bez rodiny a bez domova.
Výchova v rodině.
Špatné mezigenerační vztahy a mezigenerační Dobré mezigenerační vztahy a mezigenerační spolupráce (s prarodiči) i špatné vztahy v širší spolupráce i dobré vztahy v širší rodině. rodině.
Zdroj: (Nešpor, 2001, str. 46)
2.12.2 Vrstevníci Tato skupina faktorů je významná zvláště v dospívání. Goodyer (2001) uvádí, že v tomto období se mladý člověk přesouvá od rodinného kruhu ke kamarádům, což je normální krok v jeho životě k nezávislosti. Pro náctileté je velice podstatné, aby je jejich vrstevníci akceptovali, a toto uznání může záviset třeba na přizpůsobení se poměrům v partě. Kamarádi mohou mít vliv oběma směry.
19
Tabulka 3 Vrstevníci se kterými se dítě stýká Zvyšují riziko alkoholu a návykových látek Kamarádi
mají
problémy
Snižují riziko
s autoritami, Respektují dobré dospělé autority.
rebelují. Protispolečenské chování kamarádů.
Kamarádi
s vazbou na nějakou dětskou
organizaci dobrým programem. Odcizení, cyničtí vrstevníci.
Mají zájmy a záliby neslučitelné nebo nesouvisející s alkoholem a drogami.
Ke zneužívání alkoholu a drog se staví Alkohol a drogy odmítají. pozitivně. Začínají brzy alkohol a drogy zneužívat.
Alkohol a drogy nezneužívají.
Jsou více ovlivňováni svými kamarády než Kamarádi schopni přijímat dobré hodnoty rodiči.
dospělých.
Mají sklon vaše dítě zesměšňovat a snižovat Respekt jeho sebevědomí.
k jednotlivým
členům
dětského
kolektivu a jejich přínosu pro ostatní.
Kamarádi mají další přátele, kteří zneužívají Mají přátele, kteří žijí zdravým způsobem alkohol, tabák nebo drogy.
života. Vrstevníci aktivně od alkoholu, tabáku a drog odrazují (ať sami nebo v důsledku cílené prevence)
Zdroj: (Nešpor, Csémy, 1992, str. 18)
2.12.3 Společnost Jak Urban (1973) tvrdí, lidský jedinec je stvoření družné, a tudíž nežije osamoceně, ale jako součást různých skupin. O primárních (rodina, kamarádi aj.) jsem se již zmiňovala. Do této kategorie patří např. politické strany, masmédia, širší sociální systémy aj., které taktéž utváří osobnost, její chování a postoj k světu.
20
Tabulka 4 Okolnosti týkající se společnosti Zvyšují riziko alkoholu a návykových látek
Snižují riziko
Chudoba, nedostatek příležitostí.
Přijaté ekonomické a sociální poměry.
Náhlé sociální a politické změny, nestabilita.
Společnost
stabilizovaná,
předvídatelné
sociální prostředí. Nedostatek příležitostí k uplatnění i v práci.
Dostatek příležitostí k uplatnění ve škole a v práci.
Společnost nenabízí dobré možnosti jak trávit Nabídka dobrých možností, jak trávit volný volný čas.
čas.
Alkohol, tabák a drogy dostupné a aktivně Omezená dostupnost alkoholu, tabáku a drog, nabízené (reklama).
zákaz reklamy.
Nedostatečná zdravotní péče, sociální péče, Kvalitní zdravotní a sociální péče, dobré vzdělávání.
školy, psychoterapie, poradenství.
Společenské normy a zákony se ke zneužívání Společenské normy a zákony ke zneužívání drog staví kladně.
alkoholu, tabáku a drog nepříznivé.
Cynický postoj ke zdraví ve společnosti.
Společnost respektuje zdraví jako životní hodnotu a podporuje ho.
Neinformovaní nebo lhostejní političtí vůdci. Nespolupracující
sdělovací
Informovaní a angažovaní političtí vůdci.
prostředky Spolupracující sdělovací prostředky nabízející
orientované na senzaci a reklamu.
pozitivní příklady a poskytující prostor pro skutečnou prevenci.
Velký pohyb obyvatel vedoucí k nestabilitě Společnost vztahů.
vnímána
jako
přátelská
a
podporujíc což pomáhá vytvářet společenské vazby.
Nedostatečné sociální zajištění, chudoba.
Zájem soukromého sektoru na prevenci.
Špatné bytové podmínky.
Nevládní
(např.
rodičovské)
organizace
aktivní v prevenci. Rasová nebo jiná diskriminace, jazyková bariéra.
21
V okolí vysoká kriminalita nebo drogové gangy.
Zdroj: (Nešpor, Csémy, 1992, str. 19)
22
3 Praktická část 3.2 Metodika výzkumu Jako výzkumnou strategii jsem zvolila kvantitativní výzkum za použití techniky dotazníkového šetření. Tuto metodu pokládám za vhodnější vzhledem k tématu mé bakalářské práce.
Dotazník byl určen studentům 1. a 2. ročníků středních škol
v Pelhřimově. Otázek bylo 12, z nichž 5 bylo uzavřených a 7 polootevřených. Dotazník (viz příloha č. 1) obsahoval 2 části. V první části byl určen všem respondentům a v druhé těm kdo marihuanu již vyzkoušel. K vyhodnocení jsem zvolila výsečové grafy pro jejich přehlednost.
3.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkumného šetření se účastnili studenti 1. a 2. ročníků všech středních škol v Pelhřimově. Ve všech školách byli velmi vstřícní a ochotní spolupracovat. Dotazovaní se na výzkumu podíleli zcela dobrovolně, anonymně a se svým souhlasem. Celkem jsem rozdala 200 dotazníků a zpět se mi vrátilo 180, tudíž návratnost činila 90 %. Tento počet lze považovat za dostatečně reprezentativní. Mezi respondenty bylo 80 mužů a 100 žen.
3.4 Průběh výzkumu Sběr informací probíhal od prosince 2013 do února 2014. Navštívila jsem veškeré střední školy v Pelhřimově, mezi které patří Gymnázium, Střední průmyslová škola a střední odborné učiliště (dále jen SPŠ a SOU), Obchodní akademie a Vyšší odborná škola a Střední škola hotelová (dále jen VOŠ a SOŠ hotelová). Dotazníky jsem vyhodnocovala v březnu. Spolu s dotazníky jsem do škol rozdala povolení k výzkumnému šetření (viz příloha č. 2 – 5), která byla určena ředitelům jednotlivých škol.
23
3.5 Zpracování získaných dat Při zpracování získaných dat jsem použila Microsoft Office Excel. Díky němu jsem mohla vytvořit grafy, které zlepšily přehlednost výsledných údajů. K upřesnění polootevřených otázek a k psanému textu jsem využila Microsoft Office Word.
3.6 Výsledky výzkumu Vyhodnocení otázky č. 1 Jakého jste pohlaví?
44%
Muž žena 56%
Graf 1 Pohlaví respondentů
Z grafu vyplývá, že ženských respondentů bylo 56 % (100) a dotazovaných mužů 44 % (80).
24
Vyhodnocení otázky č. 2 Jaký ročník střední školy navštěvujete?
39%
1. ročník 2. ročník 61%
Graf 2 Ročník středních škol
Na grafu vidíme, že dotazovaných z 1. ročníku bylo 61 % (109) a respondentů z 2. ročníku 39 % (71).
25
Vyhodnocení otázky č. 3 Jakou střední školu studujete?
24%
27%
Gymnázium Pelhřimov SPŠ a SOU Pelhřimov Obchodní akademie Pelhřimov VOŠ a SOŠ hotelová Pelhřimov 24% 25%
Graf 3 Návštěvnost středních škol
Graf dokazuje, že z dotazovaných respondentů navštěvuje Gymnázium Pelhřimov 27 % (48) studentů. Na SPŠ a SOU Pelhřimov chodí 25 % (45), Obchodní akademii Pelhřimov 24 % (44) a VOŠ a SOŠ hotelovou navštěvuje také 24 % (43) žáků.
26
Vyhodnocení otázky č. 4 Kde jste se poprvé dozvěděl/a o marihuaně?
0%
4%
12%
21% Na internetu Od spolužáků, kamarádů Na škole při výuce V literatuře Z jiných zdrojů
63%
Graf 4 Zdroj první informace o marihuaně
Celých 63 % (113) respondentů se o marihuaně poprvé dozvědělo od spolužáků a kamarádů. Dále pak 21 % (38) ve škole při výuce, 12% (21) studentů získali první informace na internetu a z literatury se o ní nedočetl nikdo. 12 % respondentů odpovědělo jinak, z nichž 7 studentů se o konopí dozvědělo z televize a 1 od prarodičů.
27
Vyhodnocení otázky č. 5 Považujete kouření marihuany za zdraví škodlivé?
8%
48%
21%
Ano Ano, ale méně než cigarety Ne Nevím
23%
Graf 5 Posouzení škodlivosti marihuany
Z grafu vyplývá, že 48 % (86) respondentů považuje marihuanu za zdraví škodlivou. 23 % (42) si myslí, že je méně škodlivá než cigarety. Studentů, kteří si myslí, že konopí neohrožuje zdraví je 21 % (38) a 8 % (14) pubescentů nemá názor.
28
Vyhodnocení otázky č. 6 Myslíte si, že nedostatek času rodičů na své děti je příčinou častějšího užívání marihuany u dětí?
20% 24%
Ano Ne Nevím
56%
Graf 6 Nedostatek času jako příčina častějšího užívání marihuany
Graf dokazuje, že 56 % (101) respondentů si nemyslí, že by nedostatek času rodičů byl příčinou častějšího užívání marihuany. Asi čtvrtina žáků, což je 24 % (44), neví. 20 % (35) studentů zastává názor, že nedostatek času může být tou příčinou. Z toho 15 respondentů odpovědělo pouze ano, dalších 10 si myslí, že dítě se pak chytá špatné party, 5 žáků napsalo, že ano, a mládež si dělá, co chce a dalších 5 si myslí, že ano, protože rodiče nemají o své dítě zájem.
29
Vyhodnocení otázky č. 7 Myslíte si, že problémy ve vztazích s rodiči jsou příčinou častějšího užívání marihuany?
27%
30%
Ano Ne Nevím
43%
Graf 7 Problém ve vztazích s rodiči jako příčina častějšího užívání marihuany
Na grafu je vidět, že 43 % (78) studentů nevnímá problémy s rodiči jako důvod častější konzumace konopí. Skoro celá třetina dotazovaných, přesně 27 % (49), nemá na tuto otázku názor. Z 30 % (53) respondentů co považují problémy s rodiči za možnou příčinu užívání konopných drog, odpovědělo 23 žáků „ano“ bez udání dalšího důvodu. Ze zmiňovaných 30 % respondentů jich 30 napsalo, proč tuto odpověď označili. 13 žáků si myslí, že mládež takto řeší své problémy, 9 dotazovaných udává, že mládež touto formou protestuje, 4 studenti napsali, že mládež tak lépe zvládá stres a další 4 si myslí, že pubescenti mají pocit dospělosti díky této droze.
30
Vyhodnocení otázky č. 8 Vyzkoušel/a jste někdy marihuanu?
44% Ano Ne
56%
Graf 8 Zkušenost s marihuanou
Z grafu vyplývá, že 56 % (101) respondentů konopí nikdy nevyzkoušelo a 44 % (79) mělo zkušenost s marihuanou.
31
Následující otázky jsou určeny těm respondentům, kteří konopí vyzkoušeli. Vyhodnocení otázky č. 9 V kolika letech jste poprvé kouřil/a marihuanu? 0% 14% 24%
12-13 let 14-15 let 16-17 let jiný věk
62%
Graf 9 První zkušenost s marihuanou podle věku
Největší podíl těch, co konopí vyzkoušeli, uvedlo, že poprvé ji kouřili mezi 14. – 15. rokem, což je 62 % (49) respondentů. Mezi 16. – 17. rokem ji ochutnalo 24 % (19) studentů a 14 % (11) dotazovaných mělo první zkušenost ve věku 12. – 13 let. Jiný věk neuvedl žádný respondent.
32
Vyhodnoceni otázky č. 10 Odkud jste marihuanu získal/a?
2%
4%
5%
0%
V partě od kamarádů Ve škole od spolužáků Od neznámých lidí Od sourozence Jinak …
89%
Graf 10 Získání marihuany
Celých 89 % (70) respondentů získalo marihuanu od kamarádů v partě. Dále je na grafu vidět, že 5 % (4) studentů ji mělo od sourozence. Od neznámých lidí si ji opatřila 4 % (3) žáků a 2 % (2) dotazovaných ji sehnala ve škole od spolužáků.
33
Vyhodnocení otázky č. 11 Užíváte pravidelně marihuanu?
24%
44% Nepravidelně 1x denně 1x týdně 1x měsíčně
22%
10%
Graf 11a Pravidelnost užívání marihuany
Z těch respondentů co marihuanu kouřili (79), jich 44% (35) pravidelně neužívá. Ze zbývajících 44 studentů, kteří ji užívají pravidelně, jich v průměru jednou za měsíc kouří 24 % (19), dále pak jednou za týden si ji zapálí 22 % (17) studentů a denně se k ní obrací 10 % (8) pubescentů.
34
Užíváte pravidelně marihuanu?
24%
Studenti neužívající pravidelně marihuanu Studenti užívající pravidelně marihuanu
76%
Graf 11b Pravidelnost užívání marihuany z celkového počtu respondentů
Z celkového počtu respondentů (180) jich dohromady 44 udalo určitou pravidelnost v užívání marihuany, což značí, že 24 % všech dotázaných studentů kouří opakovaně konopí.
35
Vyhodnocení otázky č. 12 Z jakého důvodu kouříte marihuanu?
18% 29% Žádný (jen tak) 2%
Protože ji kouří kamarádi Problémy ve ztazích s rodiči Problémy ve škole Pomáhá a uklidňuje Z dlouhé chvíle 4%
Jiný důvod
4% 1%
42%
Graf 12 Důvod kouření marihuany
Tento graf dokazuje, že 42 % (33) respondentů kouří konopí proto, že je uklidňuje a pomáhá jim. 29 % (23) studentů neuvádí žádný důvod, kouřili ho „jen tak“. 4 % (3) dotazovaných ji kouřili, protože ji užívají kamarádi. Problémy ve vztazích s rodiči byli příčinou u 4 % (3) respondentů. Z dlouhé chvíle ji užívali 2 % (2) studentů a 1 % (1) respondentů ji kouřili kvůli problémům ve škole. Z jiného důvodu si ji zapálilo 18 % (14)pubescentů. Z toho jich 11 uvádí, že to chtěli zkusit a 3 žáci ji užívají pro pobavení.
36
3.7 Diskuze Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit jaké procento studentů 1. a 2. ročníků užívá na Pelhřimovsku marihuanu. Mezi vedlejší cíle patří zjištění, v kolika letech měli první zkušenost s konopím, zda problémy ve vztazích s rodiči bylo příčinou častějšího užívání této drogy a odkud marihuanu získali. Pro svou práci jsem zpracovala 180 dotazníků a jejich odpovědi mi pomohly vyhodnotit cíle a 4 pracovní hypotézy, které jsem zformulovala na začátku mé bakalářské práce. Hypotéza č. 1 Předpokládám, že více jak 20 % studentů na Pelhřimovsku užívá marihuanu. K této hypotéze se vztahují otázky č. 8 a 11. Otázka č. 8 dokazuje, že 44 % (79) respondentů má zkušenost s konopím (viz graf 8) a těch, co ji užívají opakovaně je 24 % (44) studentů, jak ukazuje graf 11b. Ze studie Csémyho a Chomynové (2012) vyplývá, že mezi šestnáctiletými studenty, kteří byli dotázáni na konopné drogy, jich 42 % uvedlo alespoň jednu zkušenost. Pokud se jedná o opakované užívání, odpovědělo 18 % studentů, že jsou pravidelnými konzumenty konopí. Na mém výzkumu je vidět, že na Pelhřimovsku jsou studenti se svými zkušenostmi s marihuanou velmi podobně jako v celé republice. Hypotéza č. 1 se potvrdila. Cíl č. 1 zněl zjistit jaké procento studentů 1. a 2. ročníků středních škol užívá na Pelhřimovsku marihuanu. Z výzkumu vyplývá, že na Pelhřimovsku ji užívá 24 % (44) žáků. Hypotéza č. 2 Předpokládám, že první zkušenost s marihuanou mají studenti nejčastěji mezi 14. – 15. rokem. Na tuto hypotézu jsem měla zaměřenou otázku č. 9. Z celkového počtu 79- ti respondentů mi vyšlo, že první zkušenost mezi 12. – 13. rokem mělo 14 % (11)
37
dotazovaných. Největší podíl, a to 62 % (49) studentů si ji poprvé zapálilo mezi 14. – 15. rokem. Těch co ji ochutnalo mezi 16. – 17. rokem bylo 24% (19) žáků (viz graf 9). Ze statistiky, která byla provedena v roce 2012 v Jihomoravském kraji, vyplývá, že kritickým obdobím pro experimentování s marihuanou je věk od 14 do 15 let. Ke stejným závěrům jsem v rámci svého výzkumu v kraji Vysočina v Pelhřimově dospěla také. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Cíl č. 2 Zjistit v kolika letech studenti vyzkoušeli poprvé marihuanu. Cíl byl splněn. Vyzkoumala jsem, že studenti s ní mají první zkušenost od 12 do 17 let v různém poměru. Hypotéza č. 3 Předpokládám, že více jak 50 % studentů si myslí, že problémy ve vztazích s rodiči vedou k užívání marihuany. S touto hypotézou mám spojené otázky č. 7 a 12. Otázka č. 7 byla určena pro všechny respondenty a z opovědí jsem se dozvěděla, že celých 43 % (78) studentů si nemyslí, že by problémy s rodiči vedly k užívání marihuany, 27 % (49) dotázaných nemá na tuto otázku názor a pouze 30 % (53) si myslí, že problémy s rodiči mohou být příčinou kouření konopí (viz graf 7). Otázka č. 12 byla zaměřena na ty žáky, kteří mají zkušenost s konopnými drogami. U odpovědi, proč marihuanu kouří, jich pouze 4 % (3) zaškrtli, že ji užívají kvůli problémům s rodiči (viz graf 12). Nešpor (2001) uvádí, že problémy s rodiči a v rodině vůbec, vysoce zvyšují riziko užívání návykových látek. Z našeho dotazníkového šetření vyplývá, že si to myslí jen 30 % studentů a z těch, kteří ji kouřili, či kouří, tuto odpověď uvedli pouze 4 % respondentů. Hypotéza č. 3 se nepotvrdila. Cíl č. 3 zněl: Zjistit zda problémy ve vztazích s rodiči zapříčinilo častější užívání marihuany u studentů. Cíl byl splněn. Podle výsledných hodnot pelhřimovská mládež neuvádí problémy s rodiči jako důvod užívání konopí. 38
Hypotéza č. 4 Předpokládám, že více jak 70 % studentů získali marihuanu od kamarádů. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 10. Celých 89 % (70) respondentů uvádí, že konopí získali od kamarádů v partě. Zbytek pak odpovědělo, že ji měli od sourozence, spolužáků, či neznámých lidí, jak vyplývá z grafu 10. Csémy a Chomynová (2012) popisují ve své studii, že studenti sehnali tuto drogu nejčastěji od starších či mladších přátel a v partě. Do dotazníku to uvedlo 73 % mládeže. Na mém výzkumu je vidět že pelhřimovští studenti získali konopí od kamarádů častěji než ve zbytku republiky, ale rozdíl není tak významný. Hypotéza č. 4 se potvrdila. Cíl č. 4 Zjistit od koho marihuanu studenti poprvé dostali. Cíl byl splněn. Z výzkumu jsem se dozvěděla, že žáci z největší části přišli ke konopí od kamarádů a v malé míře od sourozenců, spolužáků či neznámých lidí.
3.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi Drogová problematika ztělesňuje velký problém jak z pohledu sociálního, tak z hlediska medicínského. Velká pozornost by se měla věnovat primární prevenci.
Primárně
preventivní programy jsou realizovány různými subjekty (např. školy, obce, neziskové organizace), ale jejich počet je potřeba navýšit. Školní prevence je sice nejrozšířenější formou těchto aktivit, ale zdaleka nemusí mít pozitivní efekt. Taková přednáška může někdy vzbudit chuť a zájem experimentovat s drogami. Myslím, že mnohem účinnější jsou tzv. peer programy, které se v českých školách pořádají zřídkakdy. Slovo „peer“ znamená v angličtině vrstevník, peer program je tedy vrstevnický program, kterého se může zúčastnit kdokoli ve věku od 15 do 20 let. Cílem tohoto programu je dát dohromady skupinu dobrovolníků, kteří by se po vyškolení aktivně podíleli na poli primární prevence. Každá škola si může vychovat své peer aktivisty, kteří by předstoupili před své mladší spolužáky, pozitivně na ně působili, předávali zkušenosti a vedli s nimi dialog. Dospívající si toho vezme k srdci víc od vrstevníka než od dospělého. 39
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou užívání marihuany u pelhřimovských středoškolských studentů. Chtěla jsem nastínit situaci v tomto regionu a zjistit jaké zkušenosti s konopnými drogami mládež má. Teoretická část obsahuje obecné informace o konopí a jeho účincích. Dále se věnuje zdravotním a psychickým důsledkům užívání marihuany a okolním vlivům vedoucím k její konzumaci. V praktické části jsem se zaměřila na realizaci kvantitativního výzkumu. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 180 respondentů ze všech středních škol v Pelhřimově. Na počátku mé práce jsem si stanovila několik cílů a pracovních hypotéz, jejichž vyhodnocení jsem porovnávala v diskuzi s podobnými výzkumy a studiemi jiných autorů. Na základě získaných dat dotazníkového šetření jsem dospěla k následujícím závěrům. Zhodnocení cíle č. 1: Zjistit jaké procento studentů 1. a 2. ročníků středních škol užívá na Pelhřimovsku marihuanu. Cíl č. 1 byl na základě vyhodnocení dotazníkového šetření splněn. Můj výzkum prokazuje, že na Pelhřimovsku užívá konopí 24 % studentů. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více jak 20 % studentů na Pelhřimovsku užívá marihuanu. Tato hypotéza se potvrdila. Zhodnocení cíle č. 2: Zjistit v kolika letech studenti vyzkoušeli poprvé marihuanu. Z mého výzkumu vyplývá, že první zkušenost s konopím má mládež od 12 do 17 let, načež skupina žáků mezi 14. – 15. rokem patří mezi nejsilnější v tomto experimentování. Cíl č. 2 byl také splněn. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že první zkušenost s marihuanou mají studenti nejčastěji mezi 14. - 15. rokem. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Zhodnocení cíle č. 3: Zjistit zda problémy ve vztazích s rodiči zapříčinilo častější užívání marihuany u studentů. 40
Tento cíl se mi podařilo splnit. Dle získaných dat neuvádí pelhřimovští žáci problémy ve vztazích s rodiči jako příčinu kouření konopí. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že více jak 50 % studentů si myslí, že problémy ve vztazích s rodiči vedou k užívání marihuany. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Zhodnocení cíle č. 4: Zjistit od koho marihuanu studenti poprvé dostali. Můj výzkum dokazuje, že v největší míře dostali žáci tuto konopnou drogu od kamarádů. Dále pak od sourozenců, spolužáků či neznámých lidí. Poslední cíl byl také splněn. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více jak 70 % studentů získali marihuanu od kamarádů. Hypotéza č. 4 se potvrdila. Z mé bakalářské práce lze vyčíst, že zkušenosti s konopím mezi dospívajícími nejsou ani v nejmenším zanedbatelné, a proto by společnost určitě neměla před tímto problémem zavírat oči, ale měla by se k němu otočit čelem. Vždyť jde o život a zdraví našich budoucích generací. Nikdy není pozdě začít se pořádně věnovat preventivním programům jak ve školách, rodině, u praktických lékařů či v neziskových organizacích.
41
5 Seznam použité literatury 1. A KLUBY ČR. Statistika mládež a drogy 2012: Jihomoravský kraj. [online] 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.akluby.cz/Files/DrogyAMladezVyzkum10.pdf 2. BERGERET, J. Toxikomanie a osobnost. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 80-7187-003-X. 3. BOOTH, M. Cannabis: A History. London: Transworld, 2003. ISBN 978-0-38560304-1. 4. CSÉMY, L., CHOMYNOVÁ, P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). In Zaostřeno na drogy 1. 2012, roč. 10, č. 1, s 1-12. ISSN 1214-1089. 5. DOLEŽAL, J. Jak se berou drogy. Praha: Formát, 1998. ISBN 80-86155-11-0. 6. ENGELANDER, M., et al. Efektivní regulace užívání marihuany: Jak pracovat s lidmi, aby omezili nebo přestali užívat konopí. Praha: Úřad vlády české republiky, 2010. ISBN 978-80-7440-041-4. 7. GOODYER, P. Drogy a teenageři. Praha: Slovanský dům, 2001. ISBN 8086421-44-9. 8. HARTNOLL, R., LEJČKOVÁ, P. Měření prevalence a incidence užívání drog. In Zaostřeno na drogy 7. 2003, roč. 1, č. 7, s 1-8. ISSN 1214-1089. 9. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, 1998. ISBN 80-7169-195-X. 10. MAGERA, I. Microsoft Office Excel 2007 jednoduše. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1694-4. 11. MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Empatie, 1995. ISBN 80-901618-9-8. 12. MIOVSKÝ, M., et al. Konopí a konopné drogy: Adiktologické kompendium. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-0865-2. 13. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-807367-267-6. 14. NEŠPOR, K. Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-086-3. 15. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178515-6. 42
16. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti. Praha: Sportpropag, 1992. 17. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Léčba a prevence závislostí: Příručka pro praxi. Praha: Psychiatrické centrum Praha, 1996. ISBN 80-85121-52-2. 18. PRESL, J. Drogová závislost. Praha: Maxdorf, 1995. ISBN 80-85800.25-X. 19. REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6. 20. URBAN, E. Toxikománie. Praha: Avicenum, 1973. ISBN 08-073-73.
43
6 Seznam tabulek a grafů 6.2 Seznam tabulek Tabulka 1 Výstražné známky užívání konopných produktů .......................................... 13 Tabulka 2 Rizikové a ochranné činitele v rodině ........................................................... 18 Tabulka 3 Vrstevníci se kterými se dítě stýká ................................................................ 20 Tabulka 4 Okolnosti týkající se společnosti ................................................................... 21
6.3 Seznam grafů Graf 1 Pohlaví respondentů ............................................................................................ 24 Graf 2 Ročník středních škol .......................................................................................... 25 Graf 3 Návštěvnost středních škol .................................................................................. 26 Graf 4 Zdroj první informace o marihuaně ..................................................................... 27 Graf 5 Posouzení škodlivosti marihuany ........................................................................ 28 Graf 6 Nedostatek času jako příčina častějšího užívání marihuany ............................... 29 Graf 7 Problém ve vztazích s rodiči jako příčina častějšího užívání marihuany ............ 30 Graf 8 Zkušenost s marihuanou ...................................................................................... 31 Graf 9 První zkušenost s marihuanou podle věku .......................................................... 32 Graf 10 Získání marihuany ............................................................................................. 33 Graf 11a Pravidelnost užívání marihuany ..................................................................... 34 Graf 11b Pravidelnost užívání marihuany z celkového počtu respondentů.................... 35 Graf 12 Důvod kouření marihuany ................................................................................. 36
44
7 Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Žádost o povolení výzkumného šetření- SPŠ a SOU Pelhřimov Příloha č. 3: Žádost o povolení výzkumného šetření- Gymnázium Pelhřimov Příloha č. 4: Žádost o povolení výzkumného šetření- Obchodní akademie Pelhřimov Příloha č. 5: Žádost o povolení výzkumného šetření- VOŠ a SŠ hotelová Pelhřimov
45
Příloha č. 1 Dobrý den, jmenuji se Michaela Roupcová a jsem studentka 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor Všeobecná sestra a provádím výzkum, který se zabývá problematikou užívání marihuany u středoškoláků v Pelhřimově. Tento výzkum je součástí mé bakalářské práce. Chtěla bych Vás požádat o pár minut Vašeho drahocenného času k vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je naprosto anonymní a dobrovolný.
1) Jakého jste pohlaví? a) Muž b) Žena 2) Jaký ročník střední školy navštěvujete? a) 1. b) 2. 3) Jakou střední školu studujete? a) Gymnázium Pelhřimov b) SPŠ a SOU Pelhřimov c) Obchodní akademie Pelhřimov d) VOŠ a SOŠ hotelová Pelhřimov 4) Kde jste se poprvé dozvěděl o marihuaně? a) Z internetu b) V partě (od kamarádů) c) Ve škole z výuky a preventivních přednášek d) Z jiných zdrojů/ jakých…………………………
5) Považujete kouření marihuany za zdraví škodlivé? a) Ano b) Ano, ale méně než cigarety c) Ne d) Ne, v malém množství 6) Myslíte si, že nedostatek času rodičů na své děti je příčinou častějšího užívání marihuany u dětí? a) Ano (pokud ano, proč) ………………………… b) Ne c) Nevím 7) Myslíte si, že problémy ve vztazích s rodiči jsou příčinou častějšího užívání marihuany? a) Ano (pokud ano, proč)………………………… b) Ne c) Nevím 8) Vyzkoušel/a jste někdy marihuanu? a) Ano b) Ne Pokud ano, vyplňte prosím, i níže uvedené otázky. 9) V kolika letech jste poprvé kouřil/a marihuanu? a) 12- 13 b) 14- 15 c) 16- 17 d) Jiný věk/ jaký…………………….
10) Odkud jste marihuanu získal/a? a) V partě (od kamarádů) b) Ve škole c) Od neznámých lidí d) Jinak…………………………… 11) Užíváte pravidelně marihuanu? a) Neužívám b) 1x denně c) 1x týdně d) 1xměsíčně e) Jinak …………………………………… 12) Z jakého důvodu kouříte marihuanu? a) Žádný (jen tak) b) Protože ji kouří kamarádi c) Problémy ve vztazích s rodiči d) Pomáhá, uklidňuje e) Z dlouhé chvíle f) Jiný důvod ………………………………… Děkuji moc za vyplnění.
Příloha č. 2
Příloha č. 3
Příloha č. 4
Příloha č. 5
