VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Spokojená sestra, spokojený pacient Bakalářská práce
Autor: Kateřina Dolejší Vedoucí práce: Mgr. Radka Křepinská Jihlava 2012
Anotace Bakalářská práce se zabývá spokojeností sester v jejich profesi. Cílem práce je zjistit pracovní spokojenost sester a vliv jejich spokojenosti či nespokojenosti na přístup ke klientům. Dále zda se u některých sester objevují příznaky syndromu vyhoření. Teoretická část se skládá z charakteristiky profese zdravotních sester, jejich vzdělávání, kompetencí, povinností a
pracovních podmínek. Zabývám se také kvalitou
ošetřovatelské péče a psychickou a fyzickou zátěží sester. V praktické části jsem zjišťovala spokojenost sester v jejich práci formou dotazníků. Výsledky mého výzkumu jsou uvedeny v tabulkách a grafech. Zaměřila jsem se na spokojenost s finančním ohodnocením, personálními vztahy, vzděláváním sester, kompetencemi, vybavením pracoviště a na posouzení míry fyzické i psychické zátěže sester.
Klíčová slova: Syndrom vyhoření, spokojenost, nespokojenost, psychická, fyzická zátěž.
Annotation This thesis deals with the satisfaction of nurses in their profession. The goal is to determine job satisfaction of nurses and influence of their satisfaction or dissatisfaction on approach to patients. As well as whether the nurses are showing signs of burnout syndrome. The theoretical part consists of the characteristics of professional nurses, their education, competence, responsibility and working conditions. I also explain quality of nursing care, mental and physical workload of nurses. In the practical part, I have researched nurses´ satisfaction in their jobs by questionnaires. There are the results of my research in tables and graphs. I have focused on satisfaction with salary, interpersonal relationships, education, competences, workplace equipment and mental and physical workload of nurses.
Key words: burnout syndrome, satisfaction, dissatisfaction, psychological, physical workload
Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Radce Křepinské za odborné vedení své bakalářské práce, za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Také bych chtěla poděkovat své rodině, která
byla velmi vstřícná a trpělivá po celou dobu mého psaní bakalářské práce. Poděkování patří též respondentům, kteří se mého dotazníkového šetření zúčastnili.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod a cíle práce ...................................................................................................... 7 1.2 Cíle práce ................................................................................................................ 9 1.3 Hypotézy práce: ...................................................................................................... 9
2
Teoretická část ....................................................................................................... 10 2. 1 Profese sestry ....................................................................................................... 10 2.2 Vzdělávání sester .................................................................................................. 10 2.2.1 Středoškolské vzdělávání ............................................................................... 10 2.2.2 Vyšší a vysokoškolské vzdělávání ................................................................. 11 2.2.3 Celoživotní vzdělávání .................................................................................. 11 2.3 Kompetence sester ................................................................................................ 12 2.4 Povinnost sestry jako pracovníka ve zdravotnictví............................................... 13 2.4.1 Povinnost sestry jako zaměstnance ................................................................ 14 2.5 Pracovní podmínky ............................................................................................... 15 2.5.1 Způsobilost k výkonu zdravotnického zaměstnání ........................................ 15 2.5.2 Pracovní poměr .............................................................................................. 15 2.5.3 Pracovní doba ................................................................................................ 16 2.5.4 Odměňování zdravotních sester ..................................................................... 18 2.5.5 Mezilidské vztahy na pracovišti .................................................................... 21 2.6 Kvalita ošetřovatelské péče .................................................................................. 22 2.6.1 Ošetřovatelský proces .................................................................................... 22 2.6.4 Komunikace s pacienty v rámci oš. procesu .................................................. 23 2.6.2 Ošetřovatelské standardy ............................................................................... 24 2.7 Zátěž sester ........................................................................................................... 25 2.7.1 Fyzická zátěž.................................................................................................. 25 2.7.2 Psychická zátěž .............................................................................................. 25 2.8 Syndrom vyhoření................................................................................................. 26
3
Praktická část ......................................................................................................... 28 3.1 Metodika výzkumné práce .................................................................................... 28 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 28 3.3 Průběh výzkumu ................................................................................................... 28 3.4 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 29 3.5 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 29 3.6 Diskuze ................................................................................................................. 55 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................................... 58
4
Závěr ....................................................................................................................... 60
1 Úvod a cíle práce Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala „Spokojená sestra, spokojený pacient“. Již řadu let chodím na praxe do nemocnic a sama vidím rozdílné chování sestřiček. Na sestry je vyvíjen velký nátlak jak ze strany vedení, tak i ze strany pacientů/klientů. Proto bych chtěla svojí prací poukázat na toto velice náročné zaměstnání. Jsou sestry spokojené? Pociťují pacienti/klienti problémy sestřiček na vlastní kůži? Každý den se sestry setkávají s utrpením druhých lidí. Jsou to okamžiky, které mění lidské hodnoty, a které vyžadují od sester profesionální a zároveň lidský přístup. Každý pacient/klient má určitou představu o profesi sestry a očekává, že sestra bude mít odpovídající znalosti, dovednosti i žádoucí osobnostní a povahové vlastnosti. Z historie známe osobnostní profily sester, například podle Florence Nightingalové: svědomitost, střídmost, počestnost, pokora, rozhodnost, klid, rozvaha, pozornost, dobrosrdečnost, důvěryhodnost,
empatie
nebo
Jarmily
Roušarové:
individuální
přístup
k pacientům/klientům, inteligence a bystrost, odborné znalosti, přesnost při hlášení (Rozsypalová, Šafránková, 2002). Kutnohorská mezi požadavky současné doby na činnost sester řadí: tvorba příjemného prostředí, podporování úrovně mezilidských vztahů, pomáhání rozvinutí zázemí, zajišťování potřeb pacienta, potřeby rodiny, aktivní komunikace s pacienty/klienty, aktivní pozorování pacientů/klientů, podporování pacientů/klientů, dodávání jim chuti do života, uklidňování pacientů/klientů, edukace pacientů/klientů (Kutnohorská 2010). Z výše uvedených povahových rysů sester je patrné, že se během let nijak extrémně nezměnily. Sestry musí být pro nemocného oporou. Člověkem, který jej vezme za ruku, pohladí ji a úsměvem mu dodá pocit bezpečí a klidu. Bez ohledu na to, zda je 19. či 21. století. Sestry by neměly na pacienty/klienty nahlížet ohraničeně. Měly by je posuzovat jako celky. Nahlížet na ně jako na členy společnosti (jako na rodiče, přátele). Tento přístup je podstatou holizmu, pacienti/klienti se díky němu cítí spokojeně (Richards, Edwards, 2004). Moje bakalářská práce by měla přispět ke zvýšení informovanosti o náročnosti této profese. Vzhledem k tomu, že profese sestry zahrnuje širokou oblast, zaměřila jsem se ve své práci pouze na některé aspekty. Chtěla bych přiblížit problematiku 7
kvalifikačního a celoživotního vzdělávání sester, kompetencí a povinností sester. Zároveň bych chtěla poukázat na důležitost pracovních podmínek a mezilidských vztahů při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Profese sestry představuje určitou pracovní zátěž a vzhledem k povaze povolání je zde i riziko vzniku syndromu vyhoření. Celkově spokojenost nebo naopak nespokojenost sester v jejich profesi se může projevit na přístupu k pacientům/klientům.
8
1.2 Cíle práce 1. Zjistit pracovní spokojenost sester a vliv jejich spokojenosti nebo nespokojenosti na přístup ke klientům. 2. Zjistit, zda se u některých sester objevují příznaky syndromu vyhoření.
1.3 Hypotézy práce: 1.
Domnívám
se,
že
celkově
nespokojeno
v
zaměstnání
bude
40 % sester. 35 % sester bude také uvažovat o změně povolání. 2. 30 % sester nebude spokojených se vztahy v kolektivu, s finančním ohodnocením a s přístupem lékařů. 3. Se současným systémem vzdělávání sester bude nespokojeno více jak 17 % respondentů stejně tak i s nutností celoživotního vzdělávání. Zároveň více než 18 % bude uvažovat o zvýšení své kvalifikace. 4. Více než 40 % sester bude uvádět, že je jejich povolání velmi fyzicky i psychicky náročné. Stejně tak sestry budou uvádět velkou administrativní zátěž. 5. Více jak 20 % sester se bude domnívat, že na nich pacienti/klienti poznají spokojenost či nespokojenost v zaměstnání. 6. Méně jak 20 % sester si bude uvědomovat, že se jejich pracovní spokojenost nebo nespokojenost projevuje na přístupu k pacientům/klientům. 7. Myslím si, že u 70 % sester se nebudou projevovat žádné příznaky syndromu vyhoření. 8. Domnívám se, že více jak 70 % sester bude mít možnost návštěvy psychologa ve svém zaměstnání.
9
2 Teoretická část 2. 1 Profese sestry Profese sestry patří mezi regulovaná zdravotnická povolání v rámci Evropské unie. V praxi to znamená, že sestra, která chce toto povolání vykonávat, musí splňovat určité požadavky. Tyto požadavky se týkají zejména zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti, dosaženého kvalifikačního vzdělání i nutnosti celoživotního vzdělávání. Při výkonu profese je sestra vázána etickým kodexem (viz příloha A). Jsou také ustanoveny činnosti a kompetence, v rámci kterých sestra ošetřovatelskou profesi vykonává. Sestra pomáhá jednotlivci, rodinám i skupinám, aby byli schopni samostatně uspokojovat fyziologické, psychosociální a duchovní potřeby. Vede nemocné k sebepéči, edukuje jejich blízké v poskytování laické ošetřovatelské péče. Nemocným, kteří o sebe nemohou, nechtějí, či neumějí pečovat, zajišťuje profesionální ošetřovatelskou péči (Koncepce ošetřovatelství, 2004). Sestra by měla při výkonu ošetřovatelské profese poskytovat převážně aktivní, individualizovanou a kvalitní ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu na základě vědeckých poznatků. Zároveň by měla uplatňovat holistický přístup k pacientům/klientům (Marta Staňková, 1996).
2.2 Vzdělávání sester V současné době se studium oboru všeobecná sestra přesunulo na terciální úroveň. Tímto krokem se zaručilo, že studenti, kteří mají zájem o tento obor, budou emočně i psychicky vyzrálejší. Ve vyspělých zemích tento systém funguje již řadu let. Důležité je také celoživotní vzdělávání zdravotních sester (Brůha, Prokšová, 2011).
2.2.1 Středoškolské vzdělávání Na středních zdravotnických školách probíhá studium tzv. zdravotnický asistent a zdravotnické lyceum. Pokud studenti chtějí nastoupit na tyto školy, musí splnit zdravotní způsobilost.
10
Obor zdravotnický asistent je teoreticko-praktický, je zde více posílena teoretická část (požadavky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR). Studium je čtyřleté, ukončeno maturitní zkouškou. Žáci studující tento obor mohou pokračovat dále ve studiu na vyšších či vysokých školách. Pokud se absolvent rozhodne nastoupit rovnou do zaměstnání, bude zaměstnán jako zdravotnický pracovník, který bude vykonávat svou profesi pod odborným dohledem zejména všeobecné sestry. Zdravotnické lyceum je na rozdíl od zdravotnického asistenta obor čistě teoretický, jeho absolventi jsou velice dobře připravováni ke studiu všech oborů na vysokých a vyšších školách. Lyceum je čtyřleté, zakončené maturitou. Tento obor by měli studovat žáci, kteří se chystají na další studium na vysokých či vyšších školách. Pokud žák nechce dále studovat, mohl by získat prostřednictvím kvalifikačních kurzů, možnost oprávnění k vykonávání určitých nelékařských profesí. Studenti se mohou uplatnit také v charitativních či sociálních službách (www.zdravskolhb.cz).
2.2.2 Vyšší a vysokoškolské vzdělávání Vzdělávání probíhá na vyšších nebo vysokých školách. Důvodů je více, jedním z nich je vyhovění požadavkům Evropské unie, dále i Světové zdravotnické organizace. Důležitý je i věk studentů. Jelikož jsou starší, vyzrálejší, umí si v mnoha situacích lépe poradit, jsou psychicky odolnější a vyrovnanější. Studium oboru všeobecná sestra probíhá na univerzitních, neuniverzitních a vyšších odborných školách. Na univerzitních školách je studium uskutečňováno na lékařských fakultách a fakultách zdravotně-sociálních. Délka studia je 3 roky a studenti, kteří jej absolvovali, získávají titul bakalář. Na vyšších zdravotnických školách studium trvá také 3 roky. Absolventi se nazývají diplomovaní specialisté a tento titul se uvádí vždy za jménem (Brůha, Prokšová, 2011). Oba typy vzdělání se řadí ke kvalifikačnímu vzdělávání a umožňují výkon profese všeobecné sestry bez odborného dohledu.
2.2.3 Celoživotní vzdělávání V zákoně č. 96/2004 Sb. je celoživotní vzdělávání vysvětleno jako: průběžné zvyšování, prohlubování
a
doplňování
vědomostí,
znalostí
a
způsobilostí
pracovníků
ve zdravotnictví a jiných odborných pracovníků v daném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky.
11
Dále jsou v zákonu definovány formy celoživotního vzdělávání: •
specializační vzdělávání, které navazuje na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka,
•
certifikované kurzy,
•
inovační kurzy,
•
odborné stáže v akreditovaných zařízeních,
•
účast na školících akcích, odborných konferencích, kongresech nebo sympoziích,
•
publikační, pedagogická a vědecko-výzkumná činnost,
•
samostatné studium odborné literatury.
Za formu celoživotního vzdělávání se považuje také studium navazujících vysokoškolských studijních programů. Rozumí se tím akreditovaný doktorský studijní obor, magisterský nebo akreditovaný bakalářský studijní obor (Brůha, Prokšová, 2011). Pro evidenci sester pracujících bez odborného dohledu slouží centrální registr, který poskytuje přehled o registrovaných pracovnících. Tito pracovníci vlastní Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a průběžně je jim v desetiletých cyklech toto osvědčení při splnění daných podmínek prodlužováno. Mezi nutné podmínky pro prodloužení patří splnění určité doby praxe a získání 40 kreditů za další vzdělávání (obojí je možné nahradit zkouškou).
2.3 Kompetence sester Ze zákona dané definice a z vyhlášky o činnostech (vyhláška č. 55/2011 Sb.) je patrné, že sestra má více rolí. Za prvé může pracovat zcela samostatně, kde nepotřebuje mít indikace lékaře, a je shledávána za nezávislého odborníka, a to v situacích poskytování ošetřovatelské péče. Zjednodušeně pečuje o potřeby pacienta/klienta, např.: •
vyhodnocování potřeb a soběstačnosti pacientů/klientů, příznaky jejich onemocnění,
•
sledování a orientační hodnocení fyziologických funkcí (dech, pulz, tělesná teplota, krevní tlak) pacienta/klienta,
•
pozorování, hodnocení, zapisování stavu pacienta/klienta,
12
•
ošetřování a hodnocení stavu kůže, chronických ran, péče o stomie, o centrální a periferní žilní vstupy,
•
nacvičování soběstačnosti a sebeobsluhy atd.
Všeobecná sestra pod dohledem jiné sestry se specializovanou odborností v souladu s diagnózou, kterou určil lékař, vykonává činnosti při poskytování speciální ošetřovatelské péče. Další její role je spolupracovnice lékaře. Jedná se o podíl péči preventivní a léčebné, za níž je odpovědný lékař. Tyto činnosti jsou prováděny pod odborným dohledem lékaře nebo na základě jeho indikace např.: •
aplikace krevních derivátů do žíly,
•
asistence při zahájení podání transfuze.
Dále se sestra podílí ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem na prevenci, léčbě, diagnostice, rehabilitaci, neodkladné či dispenzární péči např.: •
podávání léčivých látek s výjimkou nitrožilních injekcí či infuzního podání novorozencům, dětem do 3 let věku a radiofarmak,
•
aplikace kyslíkové terapie,
•
péče o akutní, operační rány, včetně drénů,
•
vyplachování žaludku u pacientů/klientů při vědomí a starších 10 let,
•
aplikace katetrizace močového měchýře u žen a dívek starších 10 let, péče o katétry pacientů/klientů všech věkových skupin, výplachy močového měchýře (Brůha, Prokšová, 2011).
2.4 Povinnost sestry jako pracovníka ve zdravotnictví Práce ve zdravotnictví je charakterizována řadou specifik. Tomu odpovídají povinnosti zdravotnických pracovníků, které jsou stanoveny v právních předpisech i v etických normách. Každý pracovník je povinen zejména: •
Vykonávat svou profesi v rozsahu a způsobem, který určilo ministerstvo zdravotnictví. V praxi to znamená, že zdravotní sestra poskytuje péči v souladu s náplní svého pracoviště a dalšími předpisy, i s postupy lege artis. Lege artis
13
znamená správný postup. Zdravotnická zařízení jsou povinna poskytovat péči v souladu s aktuálními dostupnými poznatky lékařské vědy. •
Přijetí a plnění mimořádných zdravotních úkonů uložených mu jen dočasně. Toto všechno v důležitém zájmu např. při hromadných neštěstích apod.
•
Poskytování první pomoci každému.
•
Zachování mlčenlivosti o případech, o nichž se dozvěděl ve spojení s výkonem ve svém zaměstnání.
•
Pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni se celoživotně vzdělávat ve svém oboru.
•
Vedení zdravotnické dokumentace.
Tyto povinnosti má i zdravotní sestra, pokud je samostatně provozující zdravotnické zařízení, což je nejčastěji v domácí péči, patří k nim zejména: •
Poskytování péče pouze v oblasti a rozsahu stanoveném v registraci ZZ.
•
Poskytování péče, která odpovídá zdravotním potřebám pacienta/klienta. Postup lege artis.
•
Peče je poskytována pouze kvalifikovanými zdravotními pracovníky.
•
Ve vedoucích funkcích jsou pouze zaměstnanci, kteří mají nejvyšší kvalifikace v příslušném oboru.
•
Vedení a uchování dokumentace v souladu s předpisy.
Spolupráce s ostatními členy poskytující zdravotní péči tak, aby byla zachována soudržnost a kvalita poskytované péče (Vondráček, Ludvík, 2005).
2.4.1 Povinnost sestry jako zaměstnance Pracovníci ve zdravotnictví, tedy i sestry, mají povinnosti i práva z hlediska zaměstnanců a i z hlediska zdravotních pracovníků. Při nástupu do zaměstnání musí být každý zaměstnanec seznámen s pracovním řádem. Sestra je povinna: •
Pracovat zodpovědně dle svých sil, znalostí, schopností a plnit úkoly nadřízených.
•
Zcela využívat dobu v zaměstnání, vykonávat co nejlépe a hospodárně pracovní úlohy.
•
Dodržovat předpisy vztahující se k výkonu práce. 14
•
Sestry si mohou vyměnit služby pouze se souhlasem staniční či vrchní sestry.
Pracovníci ve vedoucích pozicích jsou povinni vést a řádně hospodařit s prostředky, které jim svěřil zaměstnavatel. Musí kontrolovat a hodnotit pracovní výkonnost zaměstnanců, jejich vztahy a pracovní výsledky. Vedoucí pracovníci ve zdravotnickém zařízení jsou hlavní, vrchní a staniční sestry. Jsou povinné organizovat práci, vytvářejí příznivé pracovní podmínky i podmínky pro zvyšování odborné kvalifikace a musí vést své podřízené k pracovní kázni (Vondráček, Ludvík, 2005).
2.5 Pracovní podmínky 2.5.1 Způsobilost k výkonu zdravotnického zaměstnání Za pracovníky ve zdravotnictví jsou považováni lidé, kteří mají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Sestry získávají odbornou způsobilost na vyšších nebo na vysokých školách viz vzdělávání sester (Vondráček, Ludvík, 2005). Pro vykonávání celé řady funkcí ve zdravotnictví je nezbytná nejen trestní bezúhonnost, dosažené odborné vzdělání a praxe, ale i podstoupení další odborné přípravy (Varvařovský, 1996).
2.5.2 Pracovní poměr Vznik pracovního poměru Zaměstnavatel je povinen před vznikem pracovního poměru seznámit pracovníka s jeho právy a povinnostmi. Zejména s pracovními a platovými podmínkami. Dalším bodem je lékařská prohlídka uchazeče. Poměr může vzniknout: •
pracovní smlouvou,
•
volbou,
•
jmenováním.
Nejčastěji však poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy. Aby došlo k platnému uzavření smlouvy, musí být shoda v těchto údajích: 15
•
druh práce,
•
místo výkonu práce,
•
den nástupu do práce.
Ve smlouvě je také zařazena výše platu a zkušební doba. Trvá tři měsíce. Pracovní smlouva umožňuje vznik pracovního poměru buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou (Varvařovský, 1996).
Změny pracovního poměru Nástupem zaměstnance vzniká zaměstnavateli povinnost zaměstnávat pracovníka dle stanovených kritérií a dávat mu sjednanou mzdu. Z druhé strany musí zaměstnanec dodržovat pracovní kázeň. Změny pracovního poměru lze provádět pouze po vzájemné dohodě. Změna pracovní smlouvy musí být sepsána písemně. Může se stát, že např. zaměstnanec nepodepíše změnu druhu práce, ale bez výhrad začne práci za nových podmínek konat. Tímto případem ke změně pracovního poměru došlo a úkon je platný. Bez souhlasu pracovníka je možné provést pouze převedení na jinou práci v případech jasně vymezených zákonem (Varvařovský, 1996).
Ukončení pracovního poměru Pracovní poměr může být ukončen především na základě právního úkonu k jeho rozvázání, který učiní některý z jeho účastníků, tj. zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Pracovní poměr může být ukončen buď dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zánikem ve zkušební době, nebo vydáním rozhodnutí příslušného orgánu dle zákona § 48 odst. 3 zákoníku práce (především se jedná o cizince). Velká část pracovních poměrů ve zdravotnictví je sjednána na dobu určitou. Jedním z důvodů je to, že jsou ve zdravotnictví více zastoupeny ženy a smlouvami na dobu určitou se tak řeší zástupy na mateřské a rodičovské dovolené. Logicky tedy vyplývá, že značné množství pracovních poměrů ve zdravotnictví končí jednoduše uplynutím sjednané doby určité (Brůha, Prokšová, 2011).
2.5.3 Pracovní doba Povinnost zaměstnavatele je rozvrhnutí pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec mezi koncem jedné směny a začátkem další směny nepřetržitý odpočinek alespoň 16
12 hodin během 24 hodin po sobě následujících. Doba odpočinku může být zkrácená ve zdravotnictví až na 8 hodin během 24 hodin po sobě následujících zaměstnanci staršímu 18 let. Jen za podmínky, že další odpočinek mu bude prodloužen o dobu, která byla zkrácena během tohoto odpočinku. Zaměstnavatel má povinnost rozvrhnout pracovní dobu tak, aby mohl mít zaměstnanec nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 po sobě jdoucích dnů v trvání alespoň 35 hodin. U mladistvých je to alespoň 48 hodin. Zkrácení lze provést ve zdravotnictví a to až na 24 hodin, pouze v té situaci, že bude zaměstnancům poskytnutý nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů byla délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin. Přesčasy může zaměstnavatel zaměstnanci stanovit jen z vážných provozních důvodů. Může se tak stát i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami. Práce přesčas, může být zaměstnanci nařízena zaměstnavatelem i bez jeho souhlasu. Ovšem nesmí být u jednotlivého zaměstnance více než 8 hodin v jednotlivých týdnech 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad 150 hodin v jednom kalendářním roce jen na základě dohody se zaměstnancem. V tomto případě celkový rozsah práce přesčas nesmí čítat průměrně více než 8 hodin za týden v období, které smí činit maximálně 26 týdnů po sobě jdoucích, resp. 52 týdnů po sobě jdoucích, pokud takto stanoví kolektivní smlouva. Pokud zaměstnavatel obdrží od zaměstnance souhlas s nařízením práce přesčas nad limit 150 hodin ročně, může zaměstnanci nařídit i více než 8 hodin přesčasové práce za týden, celkem však nejvýše 416 přesčasových hodin ročně s podmínkou, že musí být zároveň dodržena shora uvedená pravidla o nepřetržitém odpočinku. Nad rámec 416 přesčasových hodin, tj. o 416 hodin více, lze přesčasy rozšířit jen na základě dohody o další dohodnuté práci přesčas ve zdravotnictví dle § 93a zákoníku práce. Do počtu hodin maximální přípustné práce přesčas se nezahrnuje ta práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem uzavře dohodu o pracovní činnosti na výkon ústavní pohotovostní služby, jedná se vedle pracovního poměru na základě pracovní smlouvy o další pracovněprávní vztah ke stejnému zaměstnavateli.
17
Na základě dohody o pracovní činnosti má možnost zaměstnavatel zaměstnanci nařídit práci i na dobu, ve které tento zaměstnanec podle pracovní smlouvy "čerpá" nepřetržitý odpočinek. Ustanovení zákoníku práce o pracovní době a době odpočinku se nevztahují na výkon práce na základě dohody o pracovní činnosti (Brůha, Prošková, 2011).
2.5.4 Odměňování zdravotních sester Ve zdravotnictví se setkáváme s dvojím typem odměňování pracovníků. Jedná se o odměnu platem, ta je typická pro zaměstnavatele v tzv. rozpočtové sféře (nepodnikatelské, veřejné) a odměnu mzdou, která je typická pro zaměstnavatele v soukromé sféře. Zaměstnavatel libovolně nerozhoduje o tom, zda bude své zaměstnance platit mzdou nebo platem. Plat je peněžité plnění za práci, které dává zaměstnanci zaměstnavatel. Zaměstnavatel je z rozpočtové sféry např. stát, státní fond, územní samosprávný celek apod. Pro odměňování platem se také zjednodušeně používá pojem tabulkový plat. Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem za práci ve společnosti s ručením omezeným, v akciových společnostech
a v obecně
prospěšných společnostech. Dále také u poskytovatelů zdravotní péče jako fyzických osob např. u ambulantních specialistů, samostatných lékařů, kteří zaměstnávají sestry, laboranty atd.
Charakteristika platových tříd u všeobecné sestry: 9. platová třída •
Sestra poskytující ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu pod dohledem odborníka.
10. platová třída •
Sestra plánující ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu bez dohledu odborníka.
•
Sestra poskytující péči formou ošetřovatelského procesu bez dohledu.
•
Sestry provádějící základní zdravotní výchovu pacientům/klientům i laikům v oblastech obrany a podpory zdraví a v postupech ošetřovatelství. 18
•
Sestry zajišťující celkový sterilizační proces, včetně monitorizace na centrálních sterilizacích.
•
Sestry poskytující vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči pod dohledem odborníků.
•
Sestra provádějící speciální diagnostiké, léčebné, rehabilitační postupy, také sestry provádějící zvlášť náročné úkony, které sebou mohou nést zvýšené riziko pro pacienta/klienta či výkony složité z hlediska technologické náročnosti vedení pod dohledem odborníka.
11. platová třída •
Sestra organizující a koordinující činnosti nelékařských zdravotních pracovníků, zajišťující spolupráci s jinými obory, zajišťující kvalitní péči a bezpečí pacientů/klientů. Umožňuje a provádí celoživotní a specializační vzdělávání zdravotníků.
•
Sestra uskutečňující zdravotní výchovu pacientům/klientům různých věkových kategorií, také jiným osobám ve specializovaných postupech v ošetřovatelství v rámci hospitalizace a přípravy na umožňování péče ve vlastním prostředí či před diagnostickým a léčebným výkonem. Sestra připravuje i informační materiály.
•
Sestra připravuje a obsluhuje přístrojovou techniku např. na operačních sálech. Asistuje (instrumentace) při operačních, diagnostických či léčebných výkonech, ke kterým je potřeba odborné způsobilosti.
•
Sestra poskytující ošetřovatelskou péči bez dohledu, k jejímuž vykonávání je potřebná speciální způsobilost.
•
Sestra poskytující speciální diagnostické, terapeutické, ošetřovatelské postupy a výkony bez dohledu odborníka, které jsou zvláště náročné kvůli zvýšenému riziku pro pacienta/klienta nebo kvůli technologicky náročnému způsobu provedení. K těmto výkonům je nezbytné zvláštní odborné způsobilosti.
12. platová třída •
Sestra
samostatně
provádějící
vysoce
specializované
ošetřovatelské
a terapeutické výkony. •
Sestra samostatně provádějící a vyhodnocující diagnostické specifické vyšetření např. urodynamické nebo ultrazvukové vyšetření. 19
•
Sestra stanovující koncepce a také strategie ošetřovatelské péče, dále realizace projektů pro podporu zdraví, zdravotní výchovy, celoživotního vzdělávání pracovníků. Zavádí systémy pro kvalitu péče a bezpečí pacientů/klientů, kteří jsou hospitalizovaní (Brůha, Prošková, 2011).
Příplatky k platům a mzdám všeobecných sester Existují příplatky za přesčas, za svátek, za noční práce, za ztížené pracovní prostředí, za výkon práce o víkendech, za vedení a zastup, zvláštní příplatky. Za přesčasy dostanou pracovníci, kteří pobírají plat 25 % průměrného hodinového výdělku, nebo jedná-li se o přesčas v nepřetržitém odpočinku v týdnu 50 %. Dále je zde možnost, že se zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem a bude mít nárok na náhradní volno.
Lidé,
kteří
pobírají
mzdu,
dostanou
za
přesčasy
také
25 % z průměrné hodinové mzdy, nebo pokud se domluví se zaměstnavatelem, budou mít nárok na náhradní volno. Pracovníci pobírající plat dostanou za práci ve svátek 20 % průměrného hodinového výdělku. Ti, kteří pracují, za mzdu dostanou nejméně 10 % průměrného pracovního výdělku. Za ztížené pracovní prostředí mají lidé s platem nárok na příplatek 400 – 1400 Kč za měsíc. Lidé se mzdou dostanou příplatek 10 % základní sazby minimální mzdy. Za práci o víkendech mají nárok lidé s platy 25 % průměrného hodinového výdělku a lidé se mzdou nejméně 10 %. Za vedení a zástup si lidé s platem přilepší o 5-60 % z platového tarifu nejvyššího stupně přiznané platové třídy to vše podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Lidé se mzdami nemají nárok. Zvláštní příplatky se týkají také jen lidí s platy a jedná se o rozdělení prací do 5 skupin: •
1. skupina: 400- 1000 Kč,
•
2. skupina: 600 – 2000 Kč,
•
3. skupina: 1000- 4000 Kč,
•
4. skupina: 1500 – 6000 Kč,
•
5. skupina: 2000 – 8000 Kč (Brůha, Prokšová, 2011).
20
2.5.5 Mezilidské vztahy na pracovišti Vztahy k nemocným a vzájemné chování, důvěra v pracovním kolektivu vytvářejí u každého pracovníka pocit spokojenosti nebo naopak nespokojenosti. Utvářejí tak dobrou či špatnou atmosféru na pracovišti. Na jednotlivých pracovištích jsou formální či neformální mezilidské vztahy. Formální vztahy se vytvářejí danými cíly a úkoly stanovenými na pracovišti. Neformální vztahy jsou dány pocity blízkosti mezi pracovníky. Může je spojovat věk, vzdělání, společné zájmy (Staňková, Bláha, Vondráček, Ludvík, 2004).
Týmová spolupráce Řešením problémů na pracovišti se vytváří mezilidské vztahy, které jsou spojené s týmovou spoluprácí. Lidé rozdílných specializací a kvalifikací vytvářejí skupinu, která se dá nazvat týmem. Spojuje je cíl a vysoký pracovní výkon. Vzájemné sympatie či nesympatie by měly zůstávat stranou (Staňková, Bláha, Vondráček, Ludvík, 2004).
Kritika a pochvala v práci vedoucích pracovníků Poměr kritiky a ocenění (pochval) by měl být tři ku pěti. Tak aby nedocházelo ke snižování sebevědomí pracovníků. V praxi to ale bývá tak, že pochvalami ostatní šetří, kvalitně odvedenou práci berou za samozřejmost. Tento přístup by měli vedoucí pracovníci pozměnit. Pochvaly by měly být upřímné. Pokud pracovník kritizuje, měl by se zaměřit na konkrétní pochybení, ne na celou osobnost dotyčného. Vždy je lepší spojení pozitivního hodnocení s negativní kritikou (Staňková, Bláha, Vondráček, Ludvík, 2004).
21
2.6 Kvalita ošetřovatelské péče Kvalita ošetřovatelské péče znamená shodu mezi poskytovanou péčí a platnými standardy. Stupeň kvality ošetřovatelské péče zjistíme prostřednictvím vedoucího ošetřovatelského týmu, pacienta/klienta nebo sestry (Šamánková a kolektiv, 2006).
2.6.1 Ošetřovatelský proces Je to metodický rámec pro plánování ošetřovatelské péče a také pro její poskytování Jeho cílem je předcházení, odstranění či zmírnění
(Šamánková a kolektiv, 2006).
individuálních problémů pacientů/klientů. Ošetřovatelský proces je využíván k: •
Posuzování, hodnocení stavů jednotlivých potřeb pacienta/klienta, jeho rodiny apod.
•
Určení ošetřovatelských diagnóz (problémů).
•
Naplánování ošetřovatelské péče.
•
Poskytování ošetřovatelské péče.
•
Zhodnocení účinnosti péče.
Práce zdravotních sester v nepřetržitém provozu je při uplatnění ošetřovatelského procesu uspořádána do systému skupinové péče nebo systému primární péče sester. Systém skupinové péče znamená, že se skupinová sestra během směny stará o určitou skupinu pacientů/klientů. Obstarává i jejich dokumentace a ošetřovatelské procesy. Systém primárních sester je systém, ve kterém se o pacienta/klienta stará jedna primární sestra, která mu je přidělena. Zodpovídá za něj po celou dobu jeho hospitalizace a vede pacientovu zdravotní dokumentaci. Plán péče sestavuje s ostatními pracovníky a během služby se podílí i na ošetřování jiných pacientů/klientů. Pro správné fungování organizačních systémů je důležitá kvalitní a pravidelná komunikace personálu, výměna informací o nemocných. Je prováděna formou krátkých sezení a předávání služeb mezi jednotlivými členy týmu. U každého pacienta/klienta je založena zdravotnická dokumentace, její součástí je ošetřovatelská
dokumentace.
Ošetřovatelská
dokumentace
musí
dle
vyhlášky
(č. 385 z r. 2006 o zdravotnické dokumentaci) obsahovat:
22
•
Ošetřovatelskou anamnézu pacienta/klienta a zhodnocení stavu pacienta/klienta a posouzení jeho potřeb.
•
Ošetřovatelský
plán
(popis
ošetřovatelského
problému
a
stanovení
ošetřovatelské diagnózy pacienta/klienta, postupy poskytování oš. péče, hodnocení poskytnuté péče a změny v oš. plánu). •
Ošetřovatelskou propouštěcí zprávu.
2.6.4 Komunikace s pacienty v rámci oš. procesu Komunikace může být verbální či neverbální, vědomá či nevědomá. Je nezbytnou součástí našeho života. Pacienti si často stěžují na špatnou komunikaci mezi nimi a personálem. Zdravotní sestry mohou poskytnutím kvalitních informací zrychlit uzdravení a snížit bolest. Sestry musí zlepšit interpretaci neverbálních projevů nesoběstačných pacientů/klientů, nejsou-li schopni slovní komunikace. Termín neverbální komunikace se používá k popisu veškerých forem lidské komunikace, kromě řeči.
Proto ji může sestra využít k terapeutickým výkonům. Neverbální složka
komunikace má mnohonásobně větší vliv než složka verbální komunikace. Dotykem můžeme vyjádřit zájem či starost o druhou osobu, předáváme či získáváme informace. Ovšem každý člověk je jiný a proto u něj bude interpretace dotyku odlišná. Komunikační proces se skládá z těchto prvků: •
odesílatel,
•
samotná zpráva,
•
příjemce,
•
zpětná vazba,
•
prostředí, ve kterém se proces uskutečňuje.
Pokud chceme uspokojit komunikační potřeby pacienta, musíme zahrnout těchto šest oblastí: •
orientace v čase, místě, prostředí, lidech,
•
specifické poučení pacienta/klienta o všech aspektech péče,
•
osvojení metod k překonání smyslových poruch pacienta/klienta,
•
uklidnění neklidných pacientů/klientů,
•
komunikace zachovává osobní identitu pacienta/klienta, 23
•
pomáhání pacientům/klientům, kteří nemohou využít svůj hlas.
Velice důležité je, uvědomit si, že pacienti/klienti, kteří jsou vážně nemocní, nemusí informace správně pochopit a uchovat. Může to být zapříčiněno i medikací, kterou užívají. K těmto pacientům/klientům musíme promlouvat klidně, několikrát jim informace zopakovat a přesvědčit se, že rozumí tomu, co jim říkáme (Richards, Edwards, 2004).
2.6.2 Ošetřovatelské standardy Jsou to platné definice kvalitní ošetřovatelské péče. Standard je vodícím materiálem, dle kterého se hodnotí úroveň ošetřovatelské činnosti. Ošetřovatelské standardy mají veliký význam při zvyšování kvality ošetřovatelské péče. Druhy standardů: •
Strukturální - určují optimální personální, hygienické, technické a organizační prostředky. Tyto prostředky nám umožňují splňovat danou kvalitu.
•
Procesuální – týkají se ošetřovatelských postupů a stanovují kvalitu ošetřovatelské péče. Jsou dále rozděleny na standardy ošetřovatelských postupů při výkonech a na standardy ošetřovatelských činností v ošetřovatelském procesu.
•
Standardy hodnocení výsledků – zahrnují celkové hodnocení kvality poskytnuté péče.
Další dělení: •
Centrální – vydané Ministerstvem zdravotnictví. Patří sem zákonné, podzákonné nebo rámcové normy.
•
Lokální – jsou vydané v konkrétním zdravotnickém zařízení (Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004).
24
2.7 Zátěž sester Zdravotní sestry trpí velkou psychickou i fyzickou zátěží ve svém zaměstnání. Každý den se setkávají s utrpením druhých lidí. Toto povolání je velice náročné (Kutnohorská 2010).
2.7.1 Fyzická zátěž Namáhavá fyzická zátěž v péči o nemocné je spojená především s manipulací s pacienty/klienty, může vést k určitým zdravotním problémům sestry. Při pravidelných manipulacích s nepohyblivými a částečně pohyblivými pacienty/klienty často není možné dodržovat doporučené limity pro hmotnost a manipulaci s břemenem (včetně lidského těla). Základním předpokladem prevence poškození pohybového systému sestry je ovládání správných a bezpečných technik manipulace s pacientem/klientem. V současnosti se sestry zaměřují na minimalizaci výkonů, které jsou spojeny s jednoduchým vertikálním zdviháním, přenášením pacienta/klienta. Uplatňují se správné manipulační techniky spolu s využíváním technických pomůcek, pomáhajících při manipulaci. Každá sestra by měla umět odpočívat. Nejvhodnější je aktivní odpočinek- cvičení, pobyt v přírodě, turistika (Rozsypalová, Šafránková, 2002).
2.7.2 Psychická zátěž Profese zdravotní sestry znamená práci s člověkem a pro člověka, většinou nemocného, je proto namáhavá i ze stránky psychické. Sestra v každodenní praxi řeší trápení spojené s bolestí, nemocí a smrtí pacientů/klientů. To vše představuje velkou psychickou zátěž a riziko vzniku syndromu vyhoření. Sestry získají schopnosti správně zvládat zátěžové situace v práci i ve svém osobním životě, dokážou proto lépe hodnotit náročnost zátěžových situací pacienta/klienta a mohou pomoci jak jemu, tak i jeho příbuzným vyrovnat se s těžkou životní situací. Dobré vyrovnání se stresem pomáhá sestře nacházet správnou rovnováhu mezi energií a tvořivostí. Tento druh rovnováhy je u každého člověka specifický. Pro zvládání stresu může využívat tři hlavní přístupy: •
realizace základního zvládání stresu (vědět, co dělat, při náhlém stresu),
•
řízení vlivů stresujících podnětů,
25
•
tvorba vyváženého životního stylu.
2.8 Syndrom vyhoření Vyhoření je popisováno ne jako stav, ale jako neustále se vyvíjející proces. Může trvat několik měsíců až let. Tento proces se může objevit i u motivovaného zdravotníka, který
nastoupí
do
profese,
která
se
zabývá
pomocí
druhým.
Syndrom vyhoření má několik stupňů: •
emoční vyhoření,
•
psychické vyhoření,
•
fyzické vyhoření.
Fyzické vyčerpání může skončit psychosomatickým onemocněním. Jde o následek potlačení přirozených reakcí, jako jsou agresivita, zlost, pláč, strach, hněv. Členění syndromu: •
nadšení – sestra má plno ideálů, očekávání,
•
stagnace – ztrácí nadšení, nastává realita,
•
frustrace – pociťuje zklamání, nenaplnění cílů,
•
apatie – uvědomuje si, že situaci nelze změnit, zůstává kvůli výdělku,
•
vyčerpání – projevuje se na ní psychická i fyzická vyčerpanost.
Příznaky jsou psychické (sklíčenost, negativismus, vztek, deprese), sociální (neochota, lhostejnost, omezení kontaktu s kolegy, mechanické vykonávání práce, spory na pracovišti, nechuť k práci, neschopnost organizace práce, nižší produktivita práce) a tělesné (vyčerpanost, stálá únava, nechuť k jídlu, přejídání se, obtížné usínání, bolest hlavy, náchylnost k nemocem). Již při prvních příznacích bychom na sobě měli začít pracovat. Předejdeme tím mnoha komplikacím. Ze syndromu vyhoření se nikdy plně neuzdravíme. Vždy v nás něco zůstane. Jedná se vlastně o pozitivní zisk, protože už víme, že k němu máme sklony.
26
Prevencí může být: •
Adaptační proces - každý zdravotník, který nastoupí po studiu do zaměstnání, by měl být plně připraven na svou profesi. Měl by si uvědomovat i rizika své profese.
•
Supervize - je zaměřena na rozvoj profesních dovedností. Díky ní by se měla zlepšit pracovní atmosféra a organizace práce.
•
Osobní život - zdravotník by se měl věnovat svým koníčkům, přátelům.
•
Dobrá fyzická kondice - věnovat se sportovním aktivitám, jsou výborným aktivním odpočinkem.
•
Nebrat si práci domů - zdravotník by doma neměl přemýšlet nad svou prací. Jakmile odejde ze zaměstnání, tak by měl myslet na své osobní věci (Venglářová, 2011).
27
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Pro sběr informací jsem využila kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 15 otázek (viz příloha č.7), které byly formulované jako uzavřené (12 otázek) a polootevřené (3 otázky). Na začátek dotazníku jsem zařadila údaje nutné ke statistickému zpracování, týkající se pohlaví, věku, vzdělání a délky praxe ve zdravotnictví. Jednotlivé otázky v dotazníku byly formulovány v návaznosti na stanovené cíle a hypotézy. K prvnímu cíli – „Zjistit pracovní spokojenost sester a vliv jejich spokojenosti nebo nespokojenosti na přístup ke klientům“ se v dotazníku vztahovaly položky 1- 4, 6, 7 a 10 - 15. K druhému cíli - „Zjistit, zda se u některých sester objevují příznaky syndromu vyhoření“ se vztahovaly položky 5, 8 a 9. U každé otázky byly respondentům nabízeny průměrně 3 - 4 odpovědi, s možnou volbou 1 odpovědi nebo s možným stručným vypsáním své odpovědi do vymezeného volného prostoru. Pouze otázka číslo 8 měla 19 odpovědí a respondenti mohli zaškrtnout více možností.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Jako sledovaný vzorek respondentů byla zvolena odborná veřejnost z kraje Vysočina, konkrétně zdravotní sestry. Rozdala jsem 120 dotazníků sestrám na interních odděleních a odděleních dlouhodobě nemocných v nemocnicích v Havlíčkově Brodě, Ledči nad Sázavou a Humpolci. Zkoumaný vzorek se nakonec skládal ze 105 respondentů. Z celkového počtu 120 dotazníků byla návratnost 105, tedy 88 %. Žádný z respondentů neměl s vyplňováním dotazníků problémy. Respondenti byli vstřícní a byla s nimi dobrá spolupráce.
3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal od prosince 2011 do února 2012 v nemocnicích na Vysočině. Dotazníky byly respondentům rozdány osobně.
28
3.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování dat jsem použila počítačový program Microsoft Office Word 2007 pro psaný text. Dále Microsoft Office Excel pro zpracování grafů a tabulek. Výsledky výzkumu jsou uvedeny u jednotlivých otázek v absolutních číslech a procentech. Dále jsou uvedeny sloupcové grafy pro přehlednost.
3.5 Výsledky výzkumu Pohlaví respondentů Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů
pohlaví
absolutní četnost
relativní četnost
muž
3
3%
žena
102
97 %
celkem
105
100 %
Pohlaví 97 %
100%
počet respondentů
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
3%
0%
muž
žena pohlaví
Graf č. 1 Pohlaví respondentů
Z celkového počtu 105 (100 %) respondentů odpovídali 3 (3 %) muži a 102 (97 %) žen. 29
Věk respondentů Tabulka č. 2 Věk respondentů
věková kategorie
absolutní četnost
relativní četnost
18- 35 let
50
48 %
36- 50 let
40
38 %
51 a více
15
14 %
celkem
105
100 %
Věk 100% 90%
počet respondentů
80% 70% 60% 50%
48 % 38 %
40% 30%
14 %
20% 10% 0%
18-35
36-50 roky
51 a více
Graf č. 2 Věk respondentů
Ve věkovém rozmezí 18- 35 je 50 (48 %) respondentů. Ve věku 36 - 50 let je 40 (38 %) a ve věku 50 a více je pouhých 15 (14 %) respondentů.
30
Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Tabulka č. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
vzdělání
absolutní četnost
relativní četnost
SŠ - obor všeobecná sestra
70
66 %
SŠ - obor zdravotní asistent
9
9%
vyšší odborné
11
10 %
VŠ - bakalářské
3
3%
VŠ - magisterské
7
7%
specializace v oboru
5
5%
celkem
105
100 %
počet respondentů
Nejvyšší dosažené vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
66 %
9%
10 %
3%
7%
5%
druh vzdělání
Graf č. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
Tabulka a sloupcový graf znázorňují nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. 70 (67 %) respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání v oboru všeobecná sestra. 9 (9 %) respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání v oboru zdravotnický asistent. 11 (11 %) respondentů dosáhlo vyššího odborného vzdělání. 3 (3 %) respondentů 31
dosáhlo vysokoškolského vzdělání s titulem Bc. 7 (7 %) respondentů dosáhlo vysokoškolského vzdělání s titulem Mgr. 5 (5 %) dosáhlo specializace ve svém oboru.
Platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu Tabulka č. 4 Platné osvědčení k výkonu
platné osvědčení
absolutní četnost
relativní četnost
ano
78
74 %
ne
27
26 %
celkem
105
100 %
Platné osvědčení k výkonu 100% 90%
počet respondentů
80%
74 %
70% 60% 50% 40%
26 %
30% 20% 10% 0%
ano
platnost
ne
Graf č. 4 Platné osvědčení k výkonu
Z oslovených respondentů má 78 (74 %) lidí platné osvědčení k výkonu bez odborného dohledu. 27 (26 %) respondentů toto osvědčení nemá.
32
Délka praxe ve zdravotnictví Tabulka č. 5 Délka praxe ve zdravotnictví
časové rozmezí v letech
absolutní četnost
relativní četnost
1-5 let
30
29 %
6- 10 let
18
17 %
11 a více let
57
54 %
celkem
105
100 %
Délka praxe ve zdravotnictví 100% 90%
počet respondentů
80% 70% 60%
54%
50% 40% 29% 30% 17%
20% 10% 0%
1-5 let
6- 10 let
11 a více let
časové rozmezí Graf č. 5 Délka praxe ve zdravotnictví
Z uvedených výsledků je patrné, že 57 (54 %) respondentů pracuje ve zdravotnictví 11 a více let. 30 (29 %) respondentů pracuje 1 - 5 let a 18 (17 %) dotázaných pracuje zdravotnictví 6 - 10 let.
33
Úvahy sester o změně povolání Tabulka č. 6 Úvahy o změně povolání
změna povolání
absolutní četnost
relativní četnost
často
9
9%
zřídka
57
54 %
nikdy
32
31 %
jinak
7
6%
celkem
105
100 %
Úvahy o změně povolání 100% 90%
počet respondentů
80% 70% 60%
54%
50% 40%
31% 30% 20%
9%
10%
6%
0%
často
zřídka změna
nikdy
jinak
Graf č. 6 Změna povolání
Z tabulky i grafu vyplývá, že 57 (54 %) respondentů by zřídka kdy chtělo změnit své povolání.
32
(31 %)
respondentů
nikdy
nepřemýšlelo
o
změně
povolání.
9 (8 %) respondentů by často chtělo změnit své zaměstnání. 7 (6 %) respondentů by změnilo zaměstnání, pokud se nezmění zaměstnavatel.
34
Úvahy sester o zvýšení kvalifikace Tabulka č. 7 Úvahy o zvýšení kvalifikace
zvýšení kvalifikace
absolutní četnost
relativní četnost
ano
73
70 %
ne
32
30 %
celkem
105
100 %
Úvahy o zvýšení kvalifikace 100% 90%
počet respondentů
80%
70 % 70% 60% 50% 40%
30 % 30% 20% 10% 0%
ano
ne zvýšení kvalifikace
Graf č. 7 Úvahy o zvýšení kvalifikace
Výsledkem je, že 73 (70 %) respondentů uvažuje o zvýšení kvalifikace (např. VOŠ, VŠ, ARIP) a 32 (30 %) respondentů neuvažuje o zvýšení kvalifikace.
35
Pracovní podmínky, poskytované zaměstnavatelem Tabulka č. 8 Pracovní podmínky, poskytované zaměstnavatelem
podmínky
absolutní četnost
relativní četnost
vynikající podmínky
3
3%
některé oblasti by bylo dobré zlepšit
93
89 %
nevyhovující podmínky
9
8%
celkem
105
100 %
počet respondentů
Pracovní podmínky 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
89 %
8%
3% vynikající podmínky
některé oblasti by bylo dobré zlepšit
nevyhovujících podmínky
kvalita podmínek
Graf č. 8 Pracovní podmínky, poskytované zaměstnavatelem
Z výsledků vyplývá následující: 93 (89 %) respondentů se domnívá, že některé podmínky v jejich zaměstnání by bylo dobré zlepšit. 9 (8 %) respondentů si myslí, že pracují v nevyhovujících podmínkách a pouhé 3 (3 %) respondentů uvádí, že pracují ve vynikajících podmínkách.
36
Spokojenost sester v jednotlivých oblastech Tabulka č. 9 Spokojenost s finančním ohodnocením a vztahy v kolektivu
finanční ohodnocení spokojenost
vztahy v kolektivu
absolutní četnost
relativní četnost
absolutní četnost
relativní četnost
plně spokojená
0
0%
32
30 %
částečně spokojená
46
44 %
41
40 %
nespokojená
59
56 %
32
30 %
celkem
105
100 %
105
100 %
Spokojenost s finančním ohodnocením a vztahy v kolektivu 100%
počet respondentů
90% 80% 70%
56 %
60% 50%
44 %
40 % 30 % 30 %
40% 30%
Plně spokojená
20%
Částečně spokojená
10%
Nespokojená
0%
finanční ohodnocení
vztahy v kolektivu
spokojenost
Graf č. 9 Spokojenost s finančním ohodnocením a vztahy v kolektivu
Podle očekávání není žádný s respondentů plně spokojen s finančním ohodnocením, 46 (44 %) respondentů je částečně spokojeno a celých 59 (56 %) respondentů není spokojeno se svým platem.
37
32 (30 %) respondentů je plně spokojeno se vztahy v kolektivu, 41 (40 %) respondentů je pouze částečně spokojeno, 32 (30 %) respondentů je nespokojeno se vztahy na svých pracovištích. Tabulka č. 10 Spokojenost s vybavením pracoviště a kompetencemi
vybavení pracoviště spokojenost
kompetence
absolutní četnost
relativní četnost
absolutní četnost
relativní četnost
plně spokojená
15
14 %
28
27 %
částečně spokojená
69
66 %
56
53 %
nespokojená
21
20 %
21
20 %
celkem
105
100 %
105
100 %
Spokojenost s vybavením pracoviště a kompetencemi 100%
počet respondentů
90% 80%
66 %
70%
53 %
60% 50% 40%
27 %
30%
14 %
20%
20 %
20 %
Plně spokojená Částečně spokojená Nespokojená
10% 0%
vybavení pracoviště
kompetence
spokojenost
Graf č. 10 Spokojenost s vybavením pracoviště a kompetencemi
S vybavením pracoviště je plně spokojených 15 (14 %) respondentů, částečně spokojených 69 (66 %), nespokojených 21 (20 %). 28 (27 %) je plně spokojeno s kompetencemi, 56 (53 %) je částečně spokojeno a 21 (20 %) je nespokojeno se svými kompetencemi. 38
Tabulka č. 11 Spokojenost s přístupem lékařů a vedením nemocnice
přístup lékařů spokojenost
přístup vedení nemocnice
absolutní četnost
relativní četnost
absolutní četnost
relativní četnost
plně spokojená
41
39 %
10
9%
částečně spokojená
53
51 %
42
40 %
nespokojená
11
11 %
53
51 %
celkem
105
100 %
105
100 %
počet respondentů
Spokojenost s přístupem lékařů a vedením nemocnice 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
51 % 39 %
51 % 40 %
11 %
přístup lékařů
9% přístup vedení nemocnice
Plně spokojená Částečně spokojená Nespokojená
spokojenost
Graf č. 11 Spokojenost s přístupem lékařů a vedením nemocnice
41 (39 %) respondentů je plně spokojeno s přístupem lékařů, 53 (51 %) respondentů je jen částečně spokojeno a 11 (11 %) respondentů je nespokojeno s přístupem lékařů. 10 (9 %) respondentů je plně spokojeno s vedením nemocnice, 42 (40 %) respondentů částečně spokojeno a 53 (51 %) respondentů není spokojeno.
39
Tabulka č. 12 Spokojenost s rozpisem služeb a délkou dovolené
rozpis služeb spokojenost
délka dovolené
absolutní četnost
relativní četnost
absolutní četnost
relativní četnost
plně spokojená
29
28 %
53
50 %
částečně spokojená
55
52 %
32
31 %
nespokojená
21
20 %
20
19 %
celkem
105
100 %
105
100 %
Spokojenost s rozpisem služeb a délkou dovolené 100%
počet respondentů
90% 80% 70% 60%
52 %
50 %
50% 40% 30%
31 %
28 % 20 %
19 %
20%
Plně spokojená Částečně spokojená Nespokojená
10% 0%
rozpis služeb
délka dovolené spokojenost
Graf č. 12 Spokojenost s rozpisem služeb a délkou dovolené
29
(28 %)
respondentů
uvádí,
že
je
plně
spokojeno
s rozpisem
služeb,
55 (52 %) respondentů je jen částečně spokojených, 21 (20 %) respondentů je nespokojeno. 53 (50 %) respondentů je plně spokojeno s délkou dovolené, 32 (31 %) je jen částečně spokojeno a 20 (19 %) respondentů není spokojeno.
40
Tabulka č. 13 Spokojenost s nutností celoživotního vzdělávání a současným systémem vzdělávání sester
nutnost celoživotního vzdělávání absolutní relativní četnost četnost
spokojenost
současné vzdělávání sester absolutní relativní četnost četnost
plně spokojená
9
9%
21
20 %
částečně spokojená
77
73 %
42
40 %
nespokojená
19
18 %
42
40 %
celkem
105
100 %
105
100 %
počet respondentů
Spokojenost se vzděláváním sester 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
73 %
40 %40 % 18 %
20 %
9%
Plně spokojená Částečně spokojená Nespokojená
nutnost celoživotního současné vzdělávání vzdělávání sester spokojenost
Graf č. 13 Spokojenost s nutností celoživotního vzdělávání a současným systémem vzdělávání sester
S nutností celoživotního vzdělávání je plně spokojeno 9 (9 %) respondentů, 77 (73 %) respondentů je jen částečně spokojeno a 19 (18 %) respondentů je nespokojeno. 21 (20 %) respondentů je plně spokojeno se současným vzděláváním sester, 42 (40 %) respondentů je pouze částečně spokojeno s tímto problémem a 42 (40 %) respondentů je nespokojeno. 41
Možnost návštěvy psychologa pro sestry Tabulka č. 14 Možnost návštěvy psychologa
návštěva psychologa
absolutní četnost
relativní četnost
ano
48
46 %
ne
50
47 %
nejsem si jist/á
7
7%
celkem
105
100 %
Možnost návštěvy psychologa 100%
počet respondentů
90% 80% 70% 60% 50%
47 %
46 %
40% 30% 20%
7%
10% 0%
ano
ne možnosti
nejsem si jist/á
Graf č. 14 Možnost návštěvy psychologa pro sestry
50 (47 %) respondentů se domnívá, že nemají možnost návštěvy psychologa. 48 (46 %) respondentů
se
domnívá,
že
mají
možnost
navštívit
psychologa.
7 (7 %) respondentů si není jisto. Skutečností je, že sestry z Havlíčkova Brodu mají možnost návštěvy psychologa. Bohužel sestry z Humpolce nemají tuto možnost, stejně tak sestry z Ledče nad Sázavou.
42
Uplatňování asertivity v komunikaci s kolegy a pacienty/klienty Tabulka č. 15 Uplatňování asertivity v komunikaci s kolegy a pacienty/klienty
uplatňování asertivity
absolutní četnost
relativní četnost
ano
90
86 %
ne
15
14 %
celkem
105
100 %
počet respondentů
Uplatňování asertivity v komunikaci s kolegy a pacienty/klienty 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
86 %
14 %
ano
ne uplatnění
Graf č. 15 Uplatňování asertivity v komunikaci s kolegy a pacienty/klienty
90 (86 %) respondentů uvádí, že uplatňuje asertivitu v komunikaci. 15 (14 %) respondentů uvádí, že asertivitu v komunikaci neuplatňují.
43
Celková spokojenost sester v zaměstnání Tabulka č. 16 Celková spokojenost sester v zaměstnání
spokojenost
absolutní četnost
relativní četnost
plně spokojen/á
38
36 %
částečně spokojen/á
60
57 %
nespokojen/á
7
7%
celkem
105
100 %
Spokojenost v zaměstnání 70
57 % počet respondentů
60 50 40
36 %
30 20
7%
10 0
plně spokojen/a
částečně spokojen/a spokojenost
nespokojen/a
Graf č. 16 Celková spokojenost sester v zaměstnání
60 (57 %) respondentů uvádí částečnou spokojenost. 38 (36 %) respondentů je plně spokojeno. 7 (7 %) respondentů není spokojeno.
44
Výskyt příznaků syndromu vyhoření u sester Tabulka č. 17 Výskyt příznaků syndromu vyhoření
stavy
výskyt
nechuť k práci
46
spory na pracovišti
38
obtížné usínání a nekvalitní spánek
32
náchylnost k nemocem
25
vyčerpanost
23
bolesti hlavy
21
sklíčenost
19
vztek
17
stálá únava
17
omezení kontaktů s kolegy
13
deprese
13
nechuť k jídlu nebo naopak překotné přejídání
11
negativismus
9
nižší produktivita práce
7
žádné z uvedených
7
lhostejnost
5
mechanické vykonávání práce
5
neschopnost organizace práce
3
neochota
0
celkem respondentů
105
45
46 38
5
3 neschopnost…
0 neochota
5
mechanické…
7 žádné z uvedených
7 nižší produktivita…
negativismus
nechuť k jídlu nebo…
deprese
13 13 11 9 omezení kontaktů s…
stálá únava
vztek
sklíčenost
bolesti hlavi
vyčerpanost
náchylost k nemocem
obtížné usínání a…
25 23 21 19 17 17
lhostejnost
32
spory na pracovišti
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
nechuť k práci
počet respondentů
Výskyt příznaků syndromu vyhoření
příznaky
Graf č. 17 Výskyt příznaků syndromu vyhoření
Ze 105 respondentů je pouze 7 (7 %) respondentů bez příznaků. Ostatní, tedy 98 (93 %) respondentů, na sobě pociťují v průměru 3 příznaky. Nejvíce se objevovaly tyto příznaky: nechuť k práci (46 respondentů), spory na pracovišti (38 respondentů), obtížné usínání a nekvalitní spánek (32 respondentů), náchylnost k nemocem (25 respondentů), vyčerpanost (23 respondentů), bolesti hlavy (21 respondentů), sklíčenost (19 respondentů), vztek (17 respondentů), stálá únava (17 respondentů),
omezení
kontaktů
s kolegy
(13
respondentů),
deprese
(13 respondentů), nechuť k jídlu nebo naopak překotné přejídání (11 respondentů), negativismus (9 respondentů), nižší produktivita práce (7 respondentů), lhostejnost (5 respondentů),
mechanické vykonávání
práce (5
respondentů),
neschopnost
organizace práce (3 respondenti).
46
Pocit regenerace před nástupem do služby Tabulka č. 18 Pocit regenerace před nástupem do služby
pocit
absolutní četnost
relativní četnost
odpočat/á
40
38 %
unaven/á
19
18 %
jinak (stres…)
46
44 %
celkem
105
100 %
Pocit regenerace před nástupem do služby 100%
počet respondentů
90% 80% 70% 60% 50% 40%
44 %
38 %
30%
18 %
20% 10% 0%
odpočatý/á
unaven/á
jinak
pocity
Graf č. 18 Pocit regenerace před nástupem do služby
46 (44 %) respondentů se před nástupem do zaměstnání cítí ve stresu. 40 (38 %) se cítí odpočatě a 19 (18 %) respondentů se cítí unaveno.
47
Náročnost sesterského povolání Tabulka č. 19 Celková náročnost práce a fyzická náročnost
celková náročnost práce náročnost
fyzická náročnost
absolutní četnost
relativní četnost
absolutní četnost
relativní četnost
velmi náročné
55
53 %
65
62 %
středně náročné
37
35 %
31
30 %
málo náročné
13
12 %
9
8%
jinak
0
0%
0
0%
celkem
105
100 %
105
100 %
100%
Celková náročnost práce a fyzická náročnost
90%
počet respondentů
80% 70% 60%
62% 53%
50% 40%
Velmi náročné
35%
Středně náročné
30%
30%
Málo náročné
20% 10%
12%
8%
0%
celková náročnost práce
fyzická náročnost náročnost
Graf č. 19 Celková náročnost práce a fyzická náročnost
55 (53 %) respondentů si domnívá, že je jejich profese celkově velmi náročná, 37 (35 %) respondentů uvádí střední náročnost, 13 (12 %) uvádí malou náročnost. 65 (62 %) respondentů uvádí svou profesi velmi náročnou po fyzické stránce, 31 (30 %) uvádí střední náročnost, 9 (8 %) uvádí malou.
48
Tabulka č. 20 Psychická náročnost a administrativní zatížení
psychická náročnost náročnost
administrativní náročnost
absolutní četnost
relativní četnost
absolutní četnost
relativní četnost
velmi náročné
77
73 %
50
48 %
středně náročné
23
22 %
50
48 %
málo náročné
5
5%
5
4%
jinak
0
0%
0
0%
celkem
105
100 %
105
100 %
Náročnost
100% 90%
počet respondentů
80%
73%
70% 60%
48%
50%
48%
40% 30%
22%
20% 10%
5%
4%
0%
psychická náročnost
Velmi náročné Středně náročné Málo náročné
administrativní náročnost náročnost
Graf č. 20 Psychická náročnost a administrativní zatížení
77 (73 %) uvádí velkou psychickou náročnost, 23 (22 %) respondentů střední náročnost, 5 (5 %) uvádí malou náročnost. 50 (48 %) respondentů uvádí velkou administrativní náročnost, 50 (48 %) respondentů uvádí střední náročnost, 5 (4 %) respondentů uvádí malou náročnost.
49
Povědomí sester o stížnostech pacientů/klientů na jejich chování Tabulka č. 21 Povědomí sester o stížnostech pacientů/klientů na jejich chování
stížnosti
absolutní četnost
relativní četnost
ano
7
6%
ne
45
43 %
nevím
53
51 %
celkem
105
100 %
Stížnosti pacientů/klientů 100% 90% 80%
počet respondentů
70% 60%
51 % 43 %
50% 40% 30% 20% 10%
6%
0%
ano
ne
nevím
stížnosti
Graf č. 21 Povědomí sester o stížnostech pacientů/klienty na jejich chování
53 (51 %) respondentů neví, jestli si na ně pacienti stěžují. 45 (43 %) respondentů se domnívá, že si na ně pacienti nestěžují. 7 (6 %) respondentů uvádí, že už si na ně pacienti stěžovali.
50
Rozpoznání pracovní spokojenosti sester pacienty/klienty (pohled sester) Tabulka č. 22 Rozpoznání pracovní spokojenosti sester pacienty/klienty (pohled sester)
rozpoznání spokojenosti
absolutní četnost
relativní četnost
ano, bohužel
44
42 %
ne, v žádném případě
21
20 %
nevím
37
35 %
nikdy jsem se o to nezajímal/a
3
3%
celkem
105
100 %
počet respondentů
Rozpoznání spokojenosti sester pacienty/klienty (pohled sester) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
42 %
35 % 20 % 3%
ano, bohužel
ne, v žádném případě
nevím
nikdy jsem se o to nezajímal/a
rozpoznání spokojenosti
Graf č. 22 Rozpoznání pracovní spokojenosti sester pacienty/klienty (pohled sester) 44 (42 %) respondentů se domnívá, že u nich pacienti poznají spokojenost či nespokojenost v zaměstnání. 21 (20 %) respondentů si myslí, že pacienti v žádném případě nic nepoznají. 37 (35 %) respondentů neví a 3 (3 %) respondenti se o to nikdy nezajímali.
51
Projev pracovní spokojenosti nebo nespokojenosti sester na přístup k pacientům/klientům Tabulka č. 23 Projev pracovní spokojenosti nebo nespokojenosti sester na přístup k pacientům/klientům
projev spokojenosti
absolutní četnost
relativní četnost
ano
17
16 %
ne
50
48 %
nedokážu posoudit
38
36 %
celkem
105
100 %
počet respondentů
Projev pracovní spokojenosti nebo nespokojenosti sester na přístup k pacientům/klientům 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
48% 36% 16%
ano
ne
nedokážu posoudit
projevy
Graf č. 23 Projev pracovní spokojenosti nebo nespokojenosti sester na přístup k pacientům/klientům
50 (48 %) respondentů uvádí, že se jejich pracovní spokojenost či nespokojenost neodráží na pacientech. 38 (36 %) respondentů nedokáže posoudit daný problém a 17 (16 %) přiznává, že na nich poznat spokojenost či nespokojenost v jejich zaměstnání je.
52
Projevy mimopracovní spokojenosti sester na přístup k pacientům/klientům Tabulka č. 24 Projevy mimopracovní spokojenosti sester na přístup k pacientům/klientům projev spokojenosti v mimopracovním životě
absolutní četnost
relativní četnost
ano
15
14 %
ne
71
68 %
nedokážu posoudit
19
18 %
celkem
105
100 %
počet respondentů
Projevy mimopracovní spokojenosti sester na přístup k paientům/klientům 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
68 %
18 %
14 %
ano
ne
nedokážu posoudit
projevy
Graf č. 24 Projevy mimopracovní spokojenosti sester na přístup k pacientům/ klientům
Z výsledků vyplývá, že u 71 (68 %) respondentů se mimopracovní nespokojenost neprojevuje na přístupu k pacientům/klientům, 19 (18 %) respondentů nedokáže posoudit tento problém a 15 (14 %) respondentů přiznává, že se projeví jejich mimopracovní spokojenost či nespokojenost v přístupu k pacientům/ klientům.
53
Pacientovy/klientovy možnosti k vyjádření spokojenosti Tabulka č. 25 Pacientovy/klientovy možnosti k vyjádření spokojenosti
možnosti
absolutní četnost
relativní četnost
anonymní dotazník
57
54 %
kniha přání a stížností
18
17 %
jiné
30
29 %
105
100 %
celkem
Pacientovy/klientovy možnosti k vyjádření spokojenosti 100%
počet respondentů
90% 80% 70% 60%
54%
50% 40%
29%
30% 20%
17%
10% 0%
anonymní dotazník kniha přání a stížností
jiné
možnosti
Graf č. 25 Pacientovy/klientovy možnosti k vyjádření spokojenosti
57 (54 %) respondentů uvádí, že pacienti/klienti mohou vyjádřit své stížnosti či pochvaly formou anonymního dotazníku. 30 (29 %) respondentů odpovídá, že u nich na oddělení se stížnosti či pochvaly sdělují osobně nebo se dávají do schránek a 18 (17 %) respondentů uvádí, že si pacienti mohou zapsat do knihy přání a stížností své připomínky.
54
3.6 Diskuze Vyhodnocení hypotéz Výzkumné šetření mi přineslo množství dat, která mi pomohla vytvořit si určitý náhled na danou problematiku. Hlavně jak se sestry cítí ve své profesi. Hypotéza č. 1: „Domnívám se, že celkově nespokojeno v zaměstnání bude 40 % sester. 35 % sester bude také uvažovat o změně povolání.“ Pouze 7 (7 %) respondentů není celkově spokojeno ve svém zaměstnání. O změně zaměstnání často přemýšlí pouze 9 (9 %) respondentů. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Domnívám se, že celková nespokojenost sester je zapříčiněna jejich velkou pracovní zátěží. Jsou pod neustálým tlakem jak ze strany pacientů/klientů, tak i ze strany vedení. Tato profese vyžaduje silné a oddané osobnosti. Hypotéza č. 2: „30 % sester nebude spokojených se vztahy v kolektivu, s finančním ohodnocením a s přístupem lékařů.“ Dle mých výsledků není se vztahy v kolektivu spokojeno 32 (30 %) respondentů. Podle Vrby je zdravotnický personál nespokojený se svým platovým ohodnocením. Z jeho výsledků vyplývá, že 70 % respondentů není spokojeno se svým platem. (Vrba, 2011). Z mých výsledků je patrné, že s finančním ohodnocením není spokojeno 59 (56 %) respondentů. Pouze 11 (11 %) respondentů není spokojeno s přístupem lékařů. Tato hypotéza se mi potvrdila pouze ve dvou kritériích a to ve vztazích na pracovišti a finančním ohodnocením. Podle mého názoru vztahy v kolektivu jsou velmi důležité pro celkovou atmosféru pracoviště a výrazně ovlivňují celkovou spokojenost sester v zaměstnání. Hypotéza č. 3: „Se současným systémem vzdělávání sester bude nespokojeno více jak 17 % respondentů stejně tak i s nutností celoživotního vzdělávání. Zároveň více než 18 % bude uvažovat o zvýšení své kvalifikace.“ Se současným systémem vzdělávání je nespokojeno 42 (40 %) respondentů. S nutností celoživotního vzdělávání je 19 (18 %) respondentů
nespokojeno.
O
zvýšení
kvalifikace
uvažuje
73 (70 respondentů. Tato hypotéza se mi potvrdila. Domnívám se, že k nespokojenosti přispěla změna vzdělávacího systému sester, zejména snížení kompetencí zdravotnického asistenta.
55
Hypotéza č. 4: „Více než 40 % sester bude uvádět, že je jejich povolání velmi fyzicky i psychicky náročné. Stejně tak sestry budou uvádět velkou administrativní zátěž.“ Rozsypalová a Šafránková (2002) ve své knize uvádějí, že povolání sestry klade velké nároky jak na psychickou, tak na fyzickou stránku lidské osobnosti. Stejný názor mají i dotazovaní respondenti. 65 (62 %) respondentů uvádí, že je jejich povolání fyzicky velmi náročné. 77 (73 %) respondentů přiznává, že je náročné i po psychické stránce. Ve zdravotnických novinách uveřejnily dne 9. 12. 2009 svou práci Beňadiková a Rapčíková. Zveřejnily zde svůj výzkum, ze kterého vyplývá, že 54 % sester nejvíce obtěžuje ošetřovatelská dokumentace a jiná administrativa. Z mého šetření vychází, že je administrativní činnost pro 50 (48 %) respondentů velmi náročná. Tato hypotéza se mi potvrdila. Hypotéza č. 5: „Více jak 20% sester se bude domnívat, že na nich pacienti/klienti poznají spokojenost či nespokojenost v zaměstnání.“ 44 (42 %) respondentů přiznává, že pacienti rozpoznají jejich spokojenost či nespokojenost v zaměstnání. Tato hypotéza se mi potvrdila. Překvapilo mě, že téměř polovina sester si uvědomuje, že se míra pracovní spokojenosti projeví v ošetřovatelské péči, a že mají schopnost sebereflexe. Podle mého názoru se pracovní problémy odráží na celkové atmosféře pracoviště a podle míry problémů pacienti/klienti tuto atmosféru vnímají. Čím vnímavější je pacient/klient, tím menší problémy je schopen v nemocničním prostředí rozpoznat. Hypotéza č. 6: „ Méně jak 20 % sester si bude uvědomovat, že se jejich pracovní spokojenost nebo nespokojenost projevuje na přístupu k pacientům/klientům.“ 50 (48 %) respondentů uvádí, že se jejich spokojenost v zaměstnání neprojeví na pacientech/klientech,
16 %
naopak
uvádí,
že
se
projeví
na
přístupu
k pacientům/klientům, 36 % situaci nedokáže posoudit. Tato hypotéza se potvrdila. Tato
problematika
úzce
souvisí
s předchozí
hypotézou.
V přístupu
k pacientům/klientům hrají velkou roli individuální a osobnostní charakteristiky sester, které mohou zabránit ovlivnění pracovními i mimopracovními faktory použitím seberegulačních mechanismů. Hypotéza č. 7: „Myslím si, že u 70 % sester se nebudou projevovat žádné příznaky syndromu vyhoření.“ Syndrom vyhoření je přirozená obrana chronického stresu
56
(Venglářová, 2011). Z výzkumu vyplývá, že ze 105 respondentů je bez příznaků pouze 7 (7 %) respondentů. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Vzhledem k tomu, že některé zjišťované příznaky syndromu vyhoření mohou souviset i s jiným somatickým onemocněním nebo situačním přepětím, není možné z těchto výsledků vyvozovat předčasné závěry. Tato problematika u zkoumaného vzorku by vyžadovala hlubší analýzu. Znepokojující je však zjištění, že 44 % sester se cítí při nástupu do služby ve stresu a 18 % unaveně. Myslím si, že tento problém je trochu zapříčiněn tím, že se sestry stydí mluvit o svých problémech se svými kolegyněmi a také tím, že skoro polovina nemá možnost navštívit psychologa ve svém zaměstnání. Hypotéza č. 8: „Domnívám se, že více jak 70 % sester bude mít možnost návštěvy psychologa ve svém zaměstnání.“ Toto zjištění bylo znepokojující. 47 % respondentů nemá možnost návštěvy psychologa ve svém zaměstnání. Tato hypotéza se nepotvrdila. Myslím si, že řada sester řeší svoje běžné i pracovní problémy bez zásahu psychologa nebo jiného odborníka. Může se ovšem vyskytnout situace, kdy se nahromadí více problémů nebo se objeví nějaký závažný problém, který celkově snižuje pracovní efektivitu a může mít vliv na psychické nebo tělesné zdraví. V tomto případě je řešením konzultovat tyto otázky s psychologem a pro každé zařízení je výhodou pokud tuto možnost sestry na pracovišti mají.
57
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Z výzkumu vychází znepokojující výsledky. Sestry nejsou spokojené se svým finančním ohodnocením, jsou velmi fyzicky i psychicky vytížené, domnívají se, že v jejich povolání je příliš administrativy. Projevují se příznaky syndromu vyhoření, bohužel na některých pracovištích nemají možnost návštěvy psychologa.
Psychická zátěž Na pracovišti mají panovat dobré vztahy. Každý by se měl snažit být empatický vůči ostatním. Sestry by se měly snažit poznat své kolegy i v mimopracovním prostředí. Důležitá je opora ze stran vedoucích pracovníků, sestra by se neměla bát svěřit svému nadřízenému. Dále by se sestry měli naučit relaxovat, najít si zájmy např. pohybovou aktivitu, jógu, čtení knih, komunikaci s přáteli. Důležitý je kvalitní spánek. Zajistíme ho např. poslední konzumací potravin maximálně dvě hodiny před spaním, vynecháním kávy a čaje v podvečer, stresující otázky si také necháme na ráno, zklidňující vliv může mít sklenice teplého mléka s medem. Dále možnost čerpání dovolené ve větších časových úsecích a několikrát ročně. Nabízení poukázek zaměstnancům, např. na masáže, do bazénů. Dále bych doporučila pravidelné supervize pod vedením odborníka a dostupnost psychologa na pracovišti.
Fyzická zátěž Doporučila bych lepší organizaci práce, skupinovou péči, výpomoc mezi kolegyněmi, zvýšený počet personálu. Minimální počet odpracovaných přesčasových hodin, správné rozdělení služeb. Dále bych navrhovala doplnit minimální materiálně-technické vybavení oddělení o zařízení ulehčující zdvihání, manipulaci a přenos imobilních pacientů, vybavení zejména hygienických zařízení pro pacienty pomůckami a technickým vybavením ulehčujícím pohyb lidem s omezenou a sníženou pohybovou schopností.
58
Edukační materiály, brožury a letáky Edukační materiály, brožury a letáky by měly být dostupné pro sestry na všech odděleních. Měly by být zaměřené na prevenci syndromu vyhoření, duševní hygienu sester, apod. Měl by zde být i kontakt na odborného poradce. Mohly by zde být i brožury nabízející různé mimopracovní aktivity – sport, výlety. Dobré by byly i letáky s problémem komunikace s pacienty. Obsahovaly by správný postup při komunikaci s jednotlivými typy lidí a základy asertivity.
59
4 Závěr Tato bakalářská práce se zabývá spokojeností sester ve své profesi, a zda se jejich spokojenost či nespokojenost projevuje v přístupu k pacientům/klientům. Profese zdravotní sestry je jedno z nejnáročnějších, ale zároveň i nejkrásnějším povoláním. Sestry jsou nejen pod přímou pracovní zátěží, ale musí se i neustále vzdělávat. Často se setkávají s utrpením druhých, se smrtí. Tato profese je obdivuhodná v tom, že sestry mohou druhým pomoci snížit jejich utrpení (Venglářová, 2011). Bakalářská práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zaměřila na charakteristiku profese zdravotních sester, na jejich vzdělávání, kompetence, povinnosti a pracovní podmínky. Také na vysvětlení termínu psychického, fyzického vytížení a syndromu vyhoření. V praktické části je popsána metodika výzkumu, který byl proveden pro dosažení cílů této práce. Je zde charakterizován vzorek respondentů (kterými byly zdravotní sestry), výzkumné prostředí, průběh a popis výzkumu. Hlavní část je věnována vlastním výsledkům výzkumu. Je zde vyhodnoceno všech 15 otázek z dotazníku, na který respondenti odpovídali. Odpovědi jsou pro lepší názornost vyobrazeny v tabulkách i grafech. Respondenty výzkumu byly převážně ženy, největší skupina (48 %) byla ve věku 18 35 let, v největším procentu zastoupení měly sestry nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské v oboru všeobecná sestra (66 %), 74 % sester vlastnilo Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. 54 % sester působilo ve zdravotnictví 11 a více let. Provedeným výzkumem bylo dosaženo obou cílů. Hypotézy č. 3, 4, 5, 6 se potvrdily. Hypotéza č. 2 se potvrdila jen částečně, hypotéza č. 1, 7, 8 se nepotvrdily. Zhodnocení cíle č. 1: Zjistit pracovní spokojenost sester a vliv jejich spokojenosti nebo nespokojenosti na přístup ke klientům. Cíl č. 1 byl dle mých představ splněn. Z dotazníkového šetření vyšlo, že jsou sestry jen částečně spokojené ve svém povolání. Z hlediska pracovních podmínek většina sester (89 %) vidí, že některé oblasti by bylo potřeba zlepšit. Jedním z důvodů je neuspokojivé finanční ohodnocení. Se vztahy na pracovišti jsou částečně spokojeni. A s přístupem lékařů 11 % respondentů, 60
domnívala jsem se, že více respondentů nebude spokojeno s přístupem lékařů a proto mi hypotéza č. 2 vyšla jen z části. 20 % sester je také nespokojeno s vybavením pracoviště, s kompetencemi sester, s rozpisem služeb, s délkou dovolené (19 %) i nutností celoživotního
vzdělávání
(18 %).
Bohužel
s přístupem
vedení
nemocnice je
nespokojeno 51 % sester a současným systémem vzdělávání sester 40 % respondentů. Sestry uvádějí, že je jejich povolání velmi psychicky i fyzicky náročné. 48 % respondentů
uvádí,
že
se
jejich
spokojenost
v zaměstnání
neprojeví
na pacientech/klientech, což je potěšující zjištění. Většinou sestry nevědí, zda si na ně pacienti/klienti stěžují. Jako možnost vyjádření pacientovy/klientovy stížnosti či přání, že pacienti/klienti mají možnost vyplnit anonymní dotazník. Zhodnocení cíle č. 2: Zjistit, zda se u některých sester objevují příznaky syndromu vyhoření. Cíl č. 2 byl také splněn, ovšem výsledky nejsou uspokojující. Znepokojující bylo zjištění, že se u většiny sester objevují některé příznaky syndromu vyhoření a 47 % nemá možnost návštěvy psychologa na pracovišti. Z příznaků syndromu vyhoření se v největší míře vyskytovala nechuť k práci (46 krát), spory na pracovišti (38 krát) a problémy se spánkem (32 krát). Zajímavým zjištěním je, že 44 % sester se cítí před nástupem do služby ve stresu a 18 % se cítí unaveně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům by bylo velice zajímavé navázat dalšími výzkumy, které by mohly vzájemně porovnat pohled sester i pohled pacientů/klientů na uvedenou problematiku. Tyto výsledky by mohly pomoci analyzovat další faktory, které na spokojenost pacientů/klientů a sester mají vliv. Přála bych si, aby se zdravotní sestry těšily do svého zaměstnání, aby pracovaly ve vynikajících podmínkách s příjemným kolektivem a vedením. Doufám, že se jednoho dne budou sestry chlubit tím, že jsou zdravotní sestry a že jejich plat bude odpovídat jejich náročnému zaměstnání. Přijde ten den brzy, nebo je to jen vzdálená budoucnost?
61
Seznam použité literatury BLÁHA, Karel a Lubomír VONDRÁČEK. České ošetřovatelství 13: sestra a pacient (komunikace v praxi). Zdravotnické právo v ošetřovatelské praxi 2. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2003, 67 s. Praktické příručky pro sestry. ISBN 80-701-3388-0. BRŮHA, Dominik a Eva PROŠKOVÁ. Zdravotnická povolání. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 559 s. ISBN 978-807-3576-615. HAŠKOVCOVÁ, Helena a Eva PROŠKOVÁ. Manuálek o etice. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 2000, 46 s. České ošetřovatelství, ISBN 80-701-3310-4. KUTNOHORSKÁ, Jana. Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 206 s. ISBN 978-802-4732-244. POCHYLÁ, Karla a Lubomír VONDRÁČEK. Koncepce českého ošetřovatelství: základní terminologie. Vyd. 2., přeprac. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005, 49 s. České ošetřovatelství. ISBN 80-7013420-8. RICHARDS, Ann a Sharon EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. Vyd. 1. české. Překlad Simona Šeclová. Praha: Grada, 2004, 376 s. ISBN 80-247-0932-5. ROZSYPALOVÁ, Marie a Alena ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I: pro 1. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2002, 231 s. ISBN 80-8607396-3. STAŇKOVÁ, Marta. Základy teorie ošetřovatelství: učební texty pro bakalářské a magisterské studium. 1. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 80-718-4243-5. ŠAMÁNKOVÁ, Marie a Alena ŠAFRÁNKOVÁ. Základy ošetřovatelství: pro 1. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006, 353 s. ISBN 80-2461091-4. VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Právo pro zdravotníky. 3. přeprac. a dopl. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1996, 107 s. ISBN 80-701-3227-2.
62
VONDRÁČEK, Lubomír a Miloslav LUDVÍK. České ošetřovatelství 12: zdravotnické právo v ošetřovatelské praxi 1. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2003, 74 s. Praktické příručky pro sestry. ISBN 80-701-3376-7. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vyd. ISBN 978-802-4731-742.
Další zdroje 1. BEŇADIKOVÁ, Daniela a Tatiana RAPČÍKOVÁ. Sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče a její postavení ve zdravotnickém týmu. Sestra [online]. 2009, [cit. 2012-04-30]. ISSN 1210 – 0404. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/sestra/sestrajako-poskytovatelka-osetrovatelske-pece-a-jeji-postaveni-ve-zdravotnickem-tymu448617 2. Komentář k oborům ZA a ZL http://www.zdravskolhb.cz/komentar-k-oboruam-za-azlStřední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická 11. 5.2012 [online], [cit. 2012-05-11] 3.http://www.nconzo.cz/web/registr;jsessionid=88DFE377AFEF2FA970B2ADE82F391 E4ENCONZO Brno 2008-2012 17.01. 2012 [online], [cit. 2012-05-09] Proč
naši
zdravotníci
odcházejí
do
zahraničí?
http://www.jobs.cz/poradna/osobnosti/hr-a-kariera/vrba-martin/detail/article/procnasi-zdravotnici-odchazeji-do-zahranici/MartinVrbaLMC, s.r.o. 21.01.2009 1996-2012 [online], [cit. 2012-05-03]
63
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů ................................................................................. 29 Tabulka č. 2 Věk respondentů ....................................................................................... 30 Tabulka č. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ................................................. 31 Tabulka č. 4 Platné osvědčení k výkonu ....................................................................... 32 Tabulka č. 5 Délka praxe ve zdravotnictví .................................................................... 33 Tabulka č. 6 Úvahy o změně povolání .......................................................................... 34 Tabulka č. 7 Úvahy o zvýšení kvalifikace..................................................................... 35 Tabulka č. 8 Pracovní podmínky, poskytované zaměstnavatelem ................................ 36 Tabulka č. 9 Spokojenost s finančním ohodnocením a vztahy v kolektivu .................. 37 Tabulka č. 10 Spokojenost s vybavením pracoviště a kompetencemi .......................... 38 Tabulka č. 11 Spokojenost s přístupem lékařů a vedením nemocnice .......................... 39 Tabulka č. 12 Spokojenost s rozpisem služeb a délkou dovolené ................................. 40 Tabulka č. 13 Spokojenost s nutností celoživotního vzdělávání a současným systémem vzdělávání sester ............................................................................................................. 41 Tabulka č. 14 Možnost návštěvy psychologa ................................................................ 42 Tabulka č. 15 Uplatňování asertivity v komunikaci s kolegy a pacienty/klienty .......... 43 Tabulka č. 16 Celková spokojenost sester v zaměstnání ............................................... 44 Tabulka č. 17 Výskyt příznaků syndromu vyhoření ..................................................... 45 Tabulka č. 18 Pocit regenerace před nástupem do služby ............................................. 47 Tabulka č. 19 Celková náročnost práce a fyzická náročnost......................................... 48 Tabulka č. 20 Psychická náročnost a administrativní zatížení ...................................... 49 Tabulka č. 21 Povědomí sester o stížnostech pacientů/klientů na jejich chování ......... 50 Tabulka č. 22 Rozpoznání pracovní spokojenosti sester pacienty/klienty (pohled sester) ........................................................................................................................................ 51 Tabulka č. 23 Projev pracovní spokojenosti nebo nespokojenosti sester na přístup k pacientům/klientům ..................................................................................................... 52 Tabulka č. 25 Pacientovy/klientovy možnosti k vyjádření spokojenosti ...................... 54
Pozn. U tabulek, u nichž není uveden zdroj, je autorem autor bakalářské práce.
Seznam grafů Graf č. 1 Pohlaví respondentů ........................................................................................ 29 Graf č. 2 Věk respondentů ............................................................................................. 30 Graf č. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ........................................................ 31 Graf č. 4 Platné osvědčení k výkonu ............................................................................. 32 Graf č. 5 Délka praxe ve zdravotnictví .......................................................................... 33 Graf č. 6 Změna povolání .............................................................................................. 34 Graf č. 7 Úvahy o zvýšení kvalifikace ........................................................................... 35 Graf č. 8 Pracovní podmínky, poskytované zaměstnavatelem ...................................... 36 Graf č. 9 Spokojenost s finančním ohodnocením a vztahy v kolektivu......................... 37 Graf č. 10 Spokojenost s vybavením pracoviště a kompetencemi................................. 38 Graf č. 11 Spokojenost s přístupem lékařů a vedením nemocnice ................................ 39 Graf č. 12 Spokojenost s rozpisem služeb a délkou dovolené ....................................... 40 Graf č. 13 Spokojenost s nutností celoživotního vzdělávání a současným systémem vzdělávání sester ............................................................................................................. 41 Graf č. 14 Možnost návštěvy psychologa pro sestry ..................................................... 42 Graf č. 15 Uplatňování asertivity v komunikaci s kolegy a pacienty/klienty ................ 43 Graf č. 16 Celková spokojenost sester v zaměstnání ..................................................... 44 Graf č. 17 Výskyt příznaků syndromu vyhoření ............................................................ 46 Graf č. 18 Pocit regenerace před nástupem do služby ................................................... 47 Graf č. 19 Celková náročnost práce a fyzická náročnost ............................................... 48 Graf č. 20 Psychická náročnost a administrativní zatížení ............................................ 49 Graf č. 21 Povědomí sester o stížnostech pacientů/klienty na jejich chování ............... 50 Graf č. 22 Rozpoznání pracovní spokojenosti sester pacienty/klienty (pohled sester).. 51 Graf č. 23 Projev pracovní spokojenosti nebo nespokojenosti sester na přístup k pacientům/klientům ..................................................................................................... 52 Graf č. 24 Projevy mimopracovní spokojenosti sester na přístup k pacientům/ klientům ........................................................................................................................................ 53 Graf č. 25 Pacientovy/klientovy možnosti k vyjádření spokojenosti ............................ 54
Pozn. U tabulek, u nichž není uveden zdroj, je autorem autor bakalářské práce
Seznam používaných zkratek oš. jednotky – ošetřovatelské jednotky tzn. - to znamená ZZ- zdravotnické zařízení
Seznam příloh A
Etický kodex
B
Práva a povinnosti pacientů/klientů
C
Registr
D
Základní principy kreditního systému
E
Kvalifikační předpoklady pro zařazení do platových tříd
F
Podpora komunikace
G
Dotazník
Příloha A
Etický kodex sester
Etická pravidla zdravotní péče Sestra je povinna převzít profesionální odpovědnost za péči o zdraví, prevenci nemocí a za zlepšování zdravotního stavu nemocných právě tak, jako za tišení bolesti. Potřeba zdravotní péče je všeobecná. Se zdravotní a ošetřovatelskou péčí jsou nerozlučně spjaty: respekt k lidskému životu, důstojnost a lidská práva. Zdravotní péči je třeba poskytovat bez ohledu na národnost, rasu, víru, barvu kůže, věk, pohlaví, politické přesvědčení a sociální postavení. Zdravotní sestra poskytuje péči jednotlivci, rodině a společnosti a spolupracuje v tom i s reprezentanty jiných oborů. Zdravotní sestra a spoluobčan Zdravotní sestra má v první řadě zodpovědnost za občany, kteří potřebují zdravotní péči. Při poskytování péče respektuje zdravotní sestra víru jednotlivce, jeho životní hodnoty a obyčeje a snaží se vytvořit podmínky respektující individualitu. Zdravotní sestra chrání informace o osobních poměrech pacienta/klienta, považuje je za důvěrné a svědomitě hodnotí, v jakém rozsahu a komu může tyto důvěrné informace předat. Zdravotní sestra považuje informace o pacientech/klientech za důvěrné a je si vědoma povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděla v souvislosti s výkonem svého povolání. Zdravotní sestra nesmí zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkoliv způsobem Zdravotní sestra a péče v praxi Zdravotní sestra je osobně zodpovědná za kvalitu poskytované péče a za obnovování svých odborných znalostí cestou neustálého vzdělávání. Zdravotní sestra se snaží udržovat pečovatelský standard na co nejvyšší úrovni, a to v každé situaci.
Zdravotní sestra hodnotí jak svou kvalifikaci, tak i kvalifikaci jiných osob, když přejímá odpovědnost za jistý úkol a když jej předává jiným osobám. Zdravotní sestra ve funkci jedná tak, aby její chování přispělo k dobré pověsti povolání. Zdravotní sestra a společnost Zdravotní sestra, podobně jako ostatní občané, podporuje požadavky obyvatelstva na zdravotní a sociální zabezpečení a je v této věci iniciativní. Zdravotní sestra a spoluzaměstnanci Zdravotní sestra je zodpovědná za realizaci spolupráce s ostatními zdravotníky všech profesních kategorií. Zdravotní sestra podle nutnosti zasahuje tak, aby chránila jednotlivce, jestliže péče o něj je ohrožena nevhodným chováním jiného zdravotníka či občana. Zdravotní sestra a povolání Zdravotní sestra je odpovědná za realizaci vysokého standardu zdravotní a ošetřovatelské péče a za své odborné vzdělávání. Zdravotní sestra soustavně pracuje na definování a kultivaci vnitřního obsahu zdravotní a ošetřovatelské péče. Dbá též o vytváření důstojných pracovních podmínek umožňujících realizaci zdravotní a ošetřovatelské péče (Rozsypalová, Šafránková, 2002).
Příloha B
Práva a povinnosti pacientů/klientů
1. Pacient/klient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky 2. Pacient/klient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů. 3. Pacient/klient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje více alternativních postupů nebo pokud pacient/klient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich zúčastní. 4. Pacient/klient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí. 5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření i léčby, má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace vyšetření a léčba věcí důvěrnou a musí být prováděny diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral. 6. Pacient/klient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování. 7. Pacient/klient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým/klientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze jeho onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient/klient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen poté, když mu bylo
poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit. 8. Pacient/klient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče. 9. Pacient/klient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient/klient může kdykoliv, a to i bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí. 10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony. 11. Pacient/klient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient/klient bude mít právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen. Povinnosti pacientů/klientů 1. Pacient/klient je povinen dodržovat léčebný režim oddělení, který akceptoval vyslovením svého souhlasu. 2. Pacient/klient je povinen akceptovat zákaz kouření v celém areálu nemocnice. 3. Pacient/klient je povinen dodržovat domácí a provozní řád nemocnice. Pacient/klient je povinen jednat důstojně se zdravotnickým personálem (Ediční řada – praktické příručky pro sestry, Narodní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004).
Příloha C
Registr
Vznik registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu je dán zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, který vznikl dne 1. 4. 2004 a byl novelizován 22. 4. 2011. Jak získat Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu Žádost o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu najdete na stránkách www.nconzo.cz. Dále se přiloží ověřené doklady způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (dle příslušného ustanovení zákona o nelékařských zdravotnických povoláních). Pracovníci, kteří žádají o vydání osvědčení po uplynutí 18 měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu bez odborného dohledu, musí mít obsaženi v žádosti: •
doklad o výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru z posledních 10 let
(Osoby samostatně výdělečně činné nebo ti, kteří vlastní živnostenský list, musí doložit výkon zdravotnického povolání a úředně ověřenou kopií registrace nestátního zdravotnického zařízení nebo živnostenského listu). •
doklady z absolvovaných vzdělávacích aktivit v hodnotě min. 40 kreditů z posledních 10 let před podáním žádosti(soupis potvrzený zaměstnavatelem a kopie potvrzení nebo záznamů v průkazu odbornosti o účasti na celoživotním vzdělávání).
•
doklad o složení zkoušky, kterou lze nahradit výkon povolání nebo kredity z posledních 10 let
Obsahem žádosti nejsou doklady: •
o zdravotní způsobilost
•
o bezúhonnosti
Osvědčení se vydává na období 10 let.
Prodloužení platnosti osvědčení Žádost o prodloužení platnosti osvědčení se podává nejpozději 60 dní před skončením platnosti osvědčení. Žadatelé, kteří při první registraci nesplnili stanovené podmínky pro výkon povolání, doloží k žádosti splnění těchto podmínek (např. 3 roky praxe pro absolventy SZŠ do roku 2005, specializovaná způsobilost pro některá povolání apod.). Do žádosti se vyplní a zaměstnavatelem potvrdí výkony zdravotnického povolání v příslušném oboru za posledních 10 let. Osoby, které jsou samostatně výdělečně činné nebo vlastníci živnostenských listů doloží výkon zdravotnického povolání úředně ověřenou kopií registrace nestátního zdravotnického zařízení nebo živnostenského listu. Do žádosti se vyplní a zaměstnavatelem potvrdí formulář o vzdělávacích aktivitách v hodnotě minimálně 40 kreditů z posledních 10 let a přiloží se prosté kopie potvrzení nebo záznamů v průkazu odbornosti o účasti na celoživotním vzdělávání. Žadatelé, kteří se rozhodnou nahradit výkon povolání nebo kredity z posledních 10 let zkouškou k vydání osvědčení, přiloží k žádosti prostou kopii dokladu o složení zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (www. nconzo.cz).
Příloha D
Základní principy kreditního systému
Systém je založen na přidělování kreditních bodů předmětům (modulům) studijního oboru, započtením bodů za ukončené předměty nebo uznáním a započtením bodů předmětů (modulů) studovaného na jiné vyšší či vysoké škole. Základní funkce kreditního systému Základní funkce spočívá v kvantifikaci
průměrné studijní zátěže studenta
z hlediska jednotlivých předmětů (modulů). Tedy i kumulativně z hlediska semestru, roku, etapy studia a celého studia. Kvalita je určena studijním programem, oborem, specializací. Kreditní bod představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta. To znamená zpravidla 30 hodin. Při vymezení studijních oborů je účelné provést charakteristiku oboru, typ studia, formu studia, charakteristiku studijních předmětů, dobu studia (standardní), další podmínky, které musí student splnit (praxe, absolventské práce, zkoušky, absolutorium) aj. v závislosti na profilu absolventa. Předpokladem funkčnosti kreditního systému vzhledem k mobilitě je modularita studijního plánu. Předmět je obvykle uzavřen a známkován s využitím tradiční klasifikační stupnice ECTS. Klasifikace je rozdělování do tříd. Tradiční klasifikační stupnice je shodná se stupnicí ECTS. Tato stupnice je určena pro využití v rámci mobility studentů. Dělí studenty na ty, kteří uspěli a ty, kteří
neuspěli.
Studenti,
kteří
uspěli,
jsou
rozděleni
do
5
skupin
(např. podle procentního pořadí: horních 10 % známka A, dalších 25 % známka B, dalších 30 % C, dalších 25 % D a dolních 10 % E). Ti, kteří neprospěli, jsou rozděleni na 2 skupiny: FX- student musí zajistit další práci k dosažení úspěchu a F- student musí vynaložit podstatnou část pracovní zátěže k úspěchu. Známka F znamená, že se musí celý kurz absolvovat znovu, zatímco známka FX umožňuje zkoušku či jiný způsob zakončení zopakovat. Jako pokuta je studentovi se známkou FX odečetlo 20% kreditní dotace na daný kurz z jeho volných kreditních poukázek (používají některé vysoké školy). Studijní předmět má svou jednoznačnou specifikaci v rámci studijního oboru (název, obsah, rozsah, počet kreditů, specifikace možností zápisu, garant předmětu), čemuž
odpovídá
identifikační
kód
pro
informační
zpracování.
Počet kreditů konkrétního předmětu zahrnuje celkovou studijní zátěž studenta, (v závazné struktuře - týmová práce, praxe, laboratorní praktika, exkurze, domácí příprava, příprava na zkoušku, zkouška). Nezávisí na zátěži učitele, ani na významu předmětu pro kurikulum- povinný, povinně volitelný, výběrový předmět (Brůha, Prokšová 2011).
Příloha E
Kvalifikační předpoklady pro zařazení do platových tříd
Kvalifikační předpoklady pro zařazení do platových tříd: Pro zařazení pracovníka do příslušné platové třídy, potřebujeme vědět, jaké splňuje kvalifikační předpoklady, tzn. jaké má vzdělání. 1. platová třída: dosažení základního vzdělání nebo základů vzdělání, 2. platová třída: dosažení základního vzdělání nebo základů vzdělání, 3. platová třída: dosažení střední vzdělání, 4. platová třída: dosažení středního vzdělání či vzdělání s výučním listem, 5. platová třída: dosažení středního vzdělání s výučním listem, 6. platová třída: dosažení středního vzdělání s maturitou nebo s výučním listem, 7. platová třída: dosažení středního vzdělání s maturitou, 8. platová třída: dosažení střední vzdělání s maturitou, 9. platová třída: dosažení středního vzdělání s maturitou či vyššího odborného vzdělání, 10. platová třída: dosažení vysokoškolského vzdělání s bakalářským titulem nebo vyššího odborného vzdělání, 11. platová třída: dosažení vysokoškolského vzdělání s bakalářským nebo magisterským titulem, 12. platová třída: dosažení vysokoškolského vzdělání s bakalářským nebo magisterským titulem, 13. platová třída: dosažení vysokoškolského vzdělání s magisterským titulem, 14. platová třída: dosažení vysokoškolského vzdělání s magisterským titulem, 15. platová třída: dosažení vysokoškolského vzdělání s magisterským titulem, 16. platová třída: dosažení vysokoškolského vzdělání s magisterským titulem, (Brůha, Prošková, 2004).
Příloha F
Podpora komunikace
Tabulkač. 21 Podpora komunikace (Richards, Edwards, 2004, str. 43)
Nezbytné oblasti plánování
Zdroj/pomůcka/ošetřovatelská činnost • K orientaci pacienta / klienta pomůže, když:
Orientace v čase, místě, osobě, lidech, prostředí a výkonech
budou mít dostatek informací: * o léčbě * o ošetřovatelské péči * o pokroku v léčbě * o tom, jak si mohou samo pomoci • umístíme hodiny a kalendář na viditelné místo • mají možnost číst denní tisk • v místnosti je dobré denní a noční osvětlení • uložíme je poblíž okna
Zachování identity pacienta
Speciální poučení pacienta
Překonávání smyslových nedostatků Uklidnění pacientů, kteří jsou zmateni nebo mají halucinace
• mohou v případě potřeby používat brýle a naslouchátka • rozhovory o běžném životě, domově, rodinných zájmech, preferencích, starostech • umožnit pacientovi / klientovi upravit si prostředí podle svých potřeb a možností oddělení umožnit pacientovi / klientovi, aby se podílel na rozhodování • o léčbě • rehabilitační programy po infarktu myokardu • informační brožury pro pacienty / klienty • dechová cvičení/cvičení končetin • zajistit pacientovi/klientovi funkční podpůrné pomůcky • nevidomým pacientům / klientům podrobně popsat prostředí, ve kterém se pohybují • umožnit nevidomému pacientovi / klientovi manipulaci, aby si osahal pomůcky a zařízení • uznejte a přijměte pacientovy/klientovy falešné představy nebo halucinace, ale řekněte, že věc nevidíte, či nevnímáte stejným způsobem • komunikační zvonky k upoutání pozornosti • komunikační karty
Pomoc při komunikaci pacientům, kteří nemohou mluvit
• pero a notes • abecední karty • vypracujte s pacientem /klientem systém komunikace a zajistěte jeho kontinuitu • mluvící zařízení při zavedené tracheostomické kanyle
Příloha G
Dotazník
Dobrý den, jmenuji se Kateřina Dolejší, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor všeobecná sestra. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku, který poslouží jako podklad k mé bakalářské práci na téma Spokojená sestra, spokojený pacient/klient. Dotazník je zcela anonymní. Předem děkuji za Váš čas --------------------------------------------------------------------------------------------------Pohlaví? a) muž b) žena Věk? a) 18-35 b) 36-50 c) 51 a více Vzdělání? a) SŠ- obor všeobecná sestra b) SŠ- obor zdravotnický asistent c) vyšší odborné d) VŠ– bakalářské e) VŠ - magisterské f) specializace v oboru Máte platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu? a) ano b) ne
Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví? a) 1-5 let b) 6-10 let c) 11 let a více 1. Přemýšlíte někdy o změně povolání? a) často b) zřídka c) nikdy d) jinak 2. Uvažujete o zvýšení kvalifikace? a) ne b) ano 3. Jaké vám váš zaměstnavatel poskytuje pracovní podmínky? a) máme zde vynikající podmínky b) některé oblasti by bylo dobré zlepšit c) pracuji v nevyhovujících podmínkách 4. Napište míru vaší spokojenosti v jednotlivých oblastech (označte křížkem odpovídající variantu): Plně
Částečně
Finanční ohodnocení Vztahy v kolektivu Vybavení pracoviště Vaše kompetence Přístup lékařů Přístup vedení nemocnice Rozpis služeb Délka dovolené Nutnost celoživotního Současné vzdělávání sester 5. Máte ve svém zaměstnání možnost návštěvy psychologa? a) ano, jistě
Nespokojen
b) ne c) nejsem si jistá/á 6. Snažíte se uplatňovat asertivitu v komunikaci s vašimi kolegy a pacienty/klienty? a) ano b) ne 7. Jak se celkově cítíte ve vašem zaměstnání? a) plně spokojen/a b) částečně spokojen/a c) nespokojen/a 8. Pociťujete na sobě některé tyto stavy (zaškrtněte, můžete i více možností)? a) sklíčenost b) neochota c) lhostejnost d) negativismus e) vztek f) omezení kontaktů s kolegy g) mechanické vykonávání práce h) spory na pracovišti i) nechuť k práci j) neschopnost organizace práce k) nižší produktivita práce l) vyčerpanost m) stálá únava n) nechuť k jídlu nebo naopak překotné přejídání o) obtížné usínání a nekvalitní spánek p) bolesti hlavy q) náchylnost k nemocem r) deprese s) žádné z uvedených
9. Jak se cítíte před nástupem do služby? a) odpočatá b) unavená c) jinak (př. ve stresu, těším se atd.) …………………………………. 10. Uveďte, jak se vám zdá Vaše zaměstnání náročné? (označte křížkem nebo uveďte vlastní odpověď) Velmi
Středně
Málo
Jinak
Celková náročnost Fyzická náročnost Psychická náročnost Administrativní 11. Stěžovali si někdy pacienti/klienti na Vaše chování? a) ano b) ne c) nevím 12. Myslíte si, že na Vás pacienti/klienti poznají spokojenost nebo nespokojenost ve vašem zaměstnání? a) ano, bohužel b) ne, v žádném případě c) nevím d) nikdy jsem se o to nezajímala 13. Projeví se vaše spokojenost nebo nespokojenost v zaměstnání v přístupu k pacientům/klientům? a) ano b) ne c) nedokážu posoudit 14. Projeví se vaše spokojenost nebo nespokojenost v mimopracovním životě v přístupu k pacientům/klientům? a) ano
b) ne c) nedokážu posoudit 15. Jaké mají u vás pacienti/klienti možnosti, pokud chtějí vyjádřit nějakou stížnost či pochvalu? a) anonymní dotazník b) kniha přání a stížností c) jiné
