VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Zdravotní sestra a kariéra Bakalářská práce
Autor: Eliška Jandová Vedoucí práce: PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Jihlava 2015
Anotace Tato bakalářská práce má název: „Zdravotní sestra a kariéra“. V teoretické části jsou zařazeny kapitoly zabývající se historií ošetřovatelství a vývojem ošetřovatelské péče. Dále vzděláváním nelékařského zdravotnického personálu, studijními obory a celoživotním vzděláváním všeobecných sester. Závěrečná část práce se zabývá možnostmi pracovního uplatnění všeobecných sester v nemocničním zařízení a obory ve kterých může pracovat mimo nemocniční zařízení. Praktická část práce je pojata jako kvantitativní výzkum, technika sběru dat je dotazníkové šetření. Výzkumný soubor je tvořen vyšší a nižší zdravotnickým personálem pracující v nemocničním zařízením. Cílem práce je zmapovat představy všeobecných sester o jejich kariérním postupu a postoje k uplatnění mimo nemocniční zařízení.
Klíčová slova: Všeobecná sestra, ošetřovatelská péče, vzdělávání, kariéra, pracovní pozice, pracovní uplatnění.
Anotation This bachelor's thesis is entitled: "Nursing as a career." In the theoretical part, the chapters deal with the history of nursing and the development of nursing care, as well as the training of paramedical staff, the fields of study and the lifelong learning/education of nurses. The final part deals with the possibilities of employment for nurses in medical facilities, and in the fields which operate outside the hospital. The practical work is designed as quantitative research utilizing a questionaire survey as a data collection technique. The research group consisted of medical staff with varied educational backgrounds from low to high, currently working in a hospital. The aim is to map out opinions which nurses have regarding their career progression as well as their attitudes towards employment outside the hospital.
Key words: General Nurse, nursing care, education, career, work position, jobs.
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce PhDr. Janě Novotné, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, ochotu a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům za čas, který věnovali dotazníkovému šetření. Děkuji také rodině a přátelům za podporu při studiu.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu
zákona
č. 121/2000
Sb., o právu autorském,
o právech
souvisejících
s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5. prosince 2014 ..................................................... Podpis
Obsah
1
2
Úvod ................................................................................................................................... 8 1.1
Cíl výzkumu ................................................................................................................ 9
1.2
Hypotézy ...................................................................................................................... 9
Teoretická část .................................................................................................................. 10 2.1 Základní pojmy .............................................................................................................. 10 2.2
Historie ošetřovatelství .............................................................................................. 11
2.3
Současné ošetřovatelství ............................................................................................ 12
2.3.1
Ošetřovatelství .................................................................................................... 12
2.3.2
Cíle ošetřovatelství ............................................................................................. 12
2.3.3
Zdravotnický tým ............................................................................................... 13
2.3.4
Zdravotnický asistent ......................................................................................... 13
2.3.5
Všeobecná sestra ................................................................................................ 13
2.4
Vzdělávání všeobecné sestry ..................................................................................... 14
2.4.1
Vysokoškolské vzdělání všeobecné sestry ......................................................... 14
2.5 Kariérní postup všeobecné sestry ve zdravotnictví ........................................................ 18 2.5 Možnosti pracovního uplatnění všeobecných sester ...................................................... 20 2.5.1 Možnosti uplatnění v nemocničním zařízení .......................................................... 20 2.5.2 Možnosti uplatnění mimo nemocniční zařízení ...................................................... 21 3
Praktická část .................................................................................................................... 25 3.1
Metodika výzkumu .................................................................................................... 25
3.2
Charakteristika vzoru respondentů a výzkumného prostředí..................................... 25
3.3
Průběh a popis výzkumu a zhodnocení výzkumu ..................................................... 25
3.4
Výsledky výzkumu .................................................................................................... 26
3.5
Diskuse ...................................................................................................................... 45
3.6
Návrh řešení a doporučení pro praxi ......................................................................... 49
4
Závěr................................................................................................................................. 50
Seznam použité literatury ......................................................................................................... 52 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 56 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 57 Seznam grafů ............................................................................................................................ 58 Seznam příloh ........................................................................................................................... 59
1
Úvod
Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Zdravotní sestra a kariéra“. Toto téma jsem si vybrala hlavně z toho důvodu, že jsem si sama nebyla jistá v jakém zaměření ve zdravotnictví pokračovat, nebo které zdravotnické povolání by mne oslovilo a naplňovalo. V dnešní době má zdravotní sestra mnoho možností jak se vzdělávat a prohlubovat své znalosti. S dalším studiem zvyšuje své pracovní kompetence a svou šanci na lepší pracovní uplatnění. Myslím si, že ať se jedná o zdravotní sestru nebo jakéhokoli jiného pracovníka, každý má své představy o pracovní kariéře a snaží se přiblížit svému cíli. Avšak v nemocnici a jiných zdravotnických zařízení není kariérní postup tak snadný. Spokojenost sestry v zaměstnání je důležitá, aby svou práci vykonávala dobře, spolehlivě a naplňovala ji. Zajímalo mne, zda sestry naplnili své očekávání, dále se vzdělávají a zda ví, že se mohou uplatnit i jinde, než pouze ve zdravotnickém zařízení. Cílem této práce je tedy zjistit jaké jsou znalosti všeobecných sester a zda se dále ve své profesi vzdělávají, jestli jsou ve svém zaměstnání spokojeny, zda dosáhly svých kariérních představ, nebo jsou v nemocnici nespokojeny a zkusily by své uplatnění i mimo ni. Teoretická část bakalářské práce je věnována historii ošetřovatelství, pojmu ošetřovatelská péče a současnému ošetřovatelství. Jsou zde popsány rozdíly mezi zdravotním asistentem a všeobecnou sestrou. Dále je teorie zaměřena na možnosti vzdělávání všeobecných sester, obory vysokých škol, magisterské a doktorské vzdělání. V neposlední řade je teorie věnována kariérnímu postupu sestry, pracovní pozice, po kterých sestra může ve své kariéře stoupat. Na závěr práce jsou popsány možnosti pracovního uplatnění všeobecných sester v nemocničních zařízeních, ale také jiné zdravotnické obory, ve kterých sestra může se svým vzděláním pracovat, ale nejsou tak všeobecně známi jako zařízení nemocnic. Praktická část je zaměřena na vzdělání a kariéru zdravotních sester. Pomocí dotazníkového šetření je zmapována úroveň vzdělání zdravotních sester v nemocničních zařízeních, zda naplnili svá očekávání, jestli se dále vzdělávají a také jaké mají povědomí o zdravotnických oborech mimo nemocniční zařízení. Praktická část je pojata jako kvantitativní výzkum za použití techniky dotazníkového šetření.
8
1.1
Cíl výzkumu
Cíl č. 1 Analyzovat představy všeobecných sester o jejich kariérním postupu. Cíl č. 2 Zjistit znalosti o možnosti uplatnění mimo nemocniční zařízení a jejich postoje.
1.2
Hypotézy
Hypotéza 1: Všeobecné sestry do 5 ti let praxe v oboru hodnotí svůj potenciální kariérní růst pozitivněji, než sestry s praxí v oboru delší než 6 let. Hypotéza 2: Vysokoškolsky vzdělané všeobecné sestry mají vyšší ambici kariérního růstu, než sestry s nižším vzděláním. Hypotéza 3: Méně než 30 % všeobecných sester naplnilo svoje očekávání, kariérního růstu, které měli při nástupu do praxe. Hypotéza 4: Všeobecné sestry s praxí delší než 20 let si v méně než 40 % uvědomují možnost uplatnění v příbuzných oborech. Hypotéza 5: Více než 70% všeobecných sester ví o možnostech uplatnění ve zdravotnictví mimo nemocniční zařízení. Hypotéza 6: Všeobecné sestry s kratší praxí než 5 let mají větší zájem o uplatnění mimo nemocniční zařízení než sestry s praxí delší.
9
2
Teoretická část
2.1 Základní pojmy Zdravotní sestra Definice sestry podle Mezinárodní rady sester: „Sestra je osoba s ukončeným základním všeobecným ošetřovatelským vzděláním, která smí na základě souhlasu regulačního orgánu ve své zemi pracovat jako sestra. Základní ošetřovatelské vzdělání je formálně uznávaný uznaný studijní program, který studentovi poskytne široký a důkladný základ ve znalostech chování, života a ošetřovatelství, který student potřebuje pro všeobecnou ošetřovatelskou praxi, pro řídící úlohu a pro navazující specializační studium potřebné k výkonu odbornější praxe. Sestra je připravena a oprávněna zapojovat se do všeobecné ošetřovatelské praxe, včetně podpory zdraví, prevence nemoci a péče o fyzicky a duševně choré a postižené osoby různého stáří ve všech zdravotnických a komunitních zařízeních; vyučovat témata spadající do zdravotnické péče; plně se zapojovat do zdravotnického týmu; dohlížet nad pomocnými pracovníky v ošetřovatelství a zdravotnické péče a školit je; a zapojovat se do výzkumu.“ (Alexander, Runciman, 2003, s. 6) Vzdělávání Vzdělání je charakterizováno jako proces rozvoje schopností, dovedností, vědomostí a jejich osvojování. Je systematicky veden a realizován profesionály a vede je k jejich cílům. (Beneš, 2008) Pracovní uplatnění Pracovním uplatněním se rozumí pracovní pozice a její náplň, kterou pracovník může vykonávat a na kterou má vzdělání, zkušenosti, je zdravotně způsobilý, kterou umí a na kterou má předpoklady. (Siegel, 2005) Kariéra Kariéra je celoživotní proces. Je charakterizována jako profesní dráha životem, se snahou dosáhnout vyššího pracovního postu. Kariéra má význam v seberealizaci, s profesním růstem se mění sociální postavení, větší moc a platový příjem. (Šnýdrová, 2006)
10
Motivace „Motivace se zaměřuje na oblasti, které jsou pro testovanou osobu z různých důvodů zajímavé a které v ní vzbudí vyšší chuť být aktivní, iniciativně se podílet na úkolech a pociťovat z práce uspokojení.“ (Evangelu, 2009, s. 106)
2.2
Historie ošetřovatelství
S péčí o nemocné se setkáváme již ve středověku, a však ošetřovatelská péče je spojena hlavně s křesťanstvím. Než přišlo křesťanství, byla nemoc považována za nadpřirozenou sílu. První špitál byl postaven v 10. století, který byl určen pouze pro 12 nemocných. Péči ve špitálech poskytovali porodní báby, kořenáři, mastičkáři, putovní chirurgové a další osoby. (Kafková, 1992) Péče o druhé v nemoci, chudobě je pro lidstvo přirozenou lidskou potřebou. Na rozvoji ošetřovatelství se ve velké míře podílely války, které mohly za zvýšenou potřebu lékařské péče. Ošetřovatelství bylo ovlivňováno během celého historického období. Lze jej rozdělit do tří hlavních vývojových linií. (Kutnohorská, 2010) Laická péče Laickou péči si nemocní poskytovali sami, tak zvaná sebe péče, nebo ji poskytovali rodinní příslušníci, lidoví léčitelé či porodní báby. Šlo o laickou péči, lidé si pomáhali navzájem. K léčbě využívali vodu, slunce a byliny, jejich účinky předávali dalším generacím. (Kutnohorská, 2010; Plevová, 2011) Charitativní péče Charitativní péče byla projevem humanitární a morální pomoci člověku v tísni jako byla nemoc, nebo složitá životní situace. Proto ošetřovatelství také úzce souvisí s křesťanstvím. Členové církevních řádu chtěli pomocí péče o nemocné projevit lásku bohu. Křesťanská ošetřovatelská péče byla poskytována převážně chudým, nemocným, sirotků, mentálně a duševně postiženým. Při klášterech vznikali špitály, kde byla naplňována křesťanská pomoc, členy řádů se často stávali i bohatí šlechtici. (Kutnohorská, 2010; Plevová, 2011) Organizovaná léčebná péče – profesionální Nejzásadnější změny v kvalitě ošetřovatelství vznikly za Krymské války (1855 – 1856), kdy se poprvé prosadila myšlenka vzdělaných žen jako ošetřovatelek. O tento přelom se zasloužila Florenc Nightingalová, angličanka narozená 12. května 1820. Florence bojovala proti špatným 11
hygienickým podmínkám, vymyslela signalizační zařízení, upřednostňovala separování pacientů podle chorob. Dalším významným představitelem v 19. století byl Nikolaj Ivanovič Pirogov, celosvětově uznávaný chirurg. Vnímal ošetřovatelství jako významné povolání. V Petrohradě založil první anatomický ústav na světě, vydal ilustrovaný anatomický atlas a sám vyškolil 30 ošetřovatelek a poslal na frontu do krymské války. Zakladatel mezinárodního červeného kříže švýcarský podnikatel Jean Henri Dunant pozvedl profesionální ošetřovatelství na další úroveň. Za svoji iniciativu získal v roce 1901 Nobelovu cenu za mír. (Kutnohorská, 2010; Plevová 2011)
2.3
Současné ošetřovatelství
Současné ošetřovatelství je obor založen na týmové spolupráci sestry s lékaři a ostatním odborným zdravotnickým personálem. Je nezastupitelné v péči o zdraví člověka. Součástí ošetřovatelství je soubor činností zaměřených na prevenci, udržení, podporu a navrácení zdraví. Vyznačuje se aktivním poskytováním ošetřovatelské péče. (Plevová, 2011) Koncepce ošetřovatelství ČR vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, OSN, Evropské komise, Evropské unie, Mezinárodní rady sester a Mezinárodní rady porodních asistentek. Je realizováno formou ošetřovatelského procesu a vyznačuje se aktivním poskytováním ošetřovatelské péče. (Úrazová nemocnice, 2014)
2.3.1 Ošetřovatelství „Ošetřovatelství je samostatná vědecká disciplína zaměřená na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví.“ (Věštník č. 9 - MZ ČR, 2004, s. 3) Ošetřovatelství je multidisciplinární obor, který je podmíněn příbuznými obory, jako je například psychologie, etika, sociologie. Tento obor má své výzkumné metody. Je zaměřen na zdraví, napomáhá k psychosociální pohodě, podporuje člověka v péči o zdraví, provádí prevenci onemocnění. Dalším zaměřením je samozřejmě na nemoc, uspokojování potřeb nemocného a snižování negativních dopadů nemoci. (Kelnarová, 2007)
2.3.2 Cíle ošetřovatelství Hlavním cílem ošetřovatelství je poskytování aktivní individualizované ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu a navrácení či upevnění zdraví. Zajištění klidného umírání a zmírnění utrpení nemocného člověka. Aby byly cíle naplněny, spolupracuje
12
ošetřovatelský personál s lékaři a ostatními zdravotnickými a odbornými pracovníky. (Úrazová nemocnice v Brně, 2014)
2.3.3 Zdravotnický tým Zdravotnický tým, je skupina pracovníků, kteří na ošetřovatelské jednotce pečují o pacienty. Tento tým je tvořen lékaři, sestrami, zdravotnickými asistenty, sanitáři, ošetřovatelkami, fyzioterapeuty. K tomu aby pacienty navrátili do plného zdraví je potřeba dobrá spolupráce, komunikace a plnění svých povinností. (Kelnarová, 2009)
2.3.4 Zdravotnický asistent Zdravotnický asistent je zdravotnický pracovník, který není oprávněn k výkonu povolání bez odborného dohledu. Způsobilost k výkonu povolání získal absolvováním střední zdravotnické školy oboru zdravotnický asistent, zdravotnický záchranář, nebo porodní asistentka. (Zákon č. 96/2004 Sb.)
2.3.5 Všeobecná sestra Všeobecná sestra je odborný pracovník oprávněn k výkonu svého povolání bez odborného dohledu, podle zákona č. 96/2004 Sb. Odbornou způsobilost získá vystudováním vysoké nebo vyšší zdravotnické školy a získáním titulu bakalář, nebo diplomovaná sestra. (Zákon č. 96/2004 Sb.) Dále se dle indikace lékaře a bez odborného dohledu podílí na léčebné, preventivní, ošetřovatelské péči, chystá pacienty na vyšetření a plní veškeré ordinace lékaře. (Vorlíček, 2012)
13
Vzdělávání všeobecné sestry
2.4
Vzdělávání provází všeobecné sestry souběžně s vývojem ošetřovatelství, je nedílnou součástí celého profesního života všeobecných sester. Vzdělání je s ošetřovatelstvím navzájem velmi ovlivňováno. V současnosti se na něj klade větší důraz.
2.4.1 Vysokoškolské vzdělání všeobecné sestry Jedná se o takzvané postgraduální studium, kam patří magisterské obory, nebo specializační studia, která navazují na vyšší odborné školy, nebo vysoké školy. Student si může vybrat, zda po vystudování střední školy nastoupí na tříletý bakalářský obor a získá titul bakalář, nebo zvolí pětiletý obor, za jehož absolvování získá titul magistr. Dalším vzděláním je takzvané postkvalifikační studium, kdy sestra již získala způsobilost k výkonu povolání bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních ve znění pozdějších právních předpisů, ale chce se dále vzdělávat. Má k dispozici magisterské studium, specializační studia, certifikované kurzy. (Kutnohorská, 2010) A)
Magisterské obory
Aby sestra získala akademický titul Mgr. a tedy magisterské vzdělání, musí absolvovat navazující magisterský studijní program. Titul magistr je odvozen z latinského slova magister, což znamená učitel, mistr, a uvádí se před jménem. Toto studium umožňují jen některé fakulty a pro prezenční i kombinované studium trvá 2 roky. Studium je ukončeno státní zkouškou a obhajobou diplomové práce. Student si může zvolit z několika nabízených oborů. (Filozofická fakulta, 2014) 1. Ošetřovatelská péče v interních oborech Vystudováním tohoto dvouletého magisterského oboru získá sestra úplné vysokoškolské profesionální vzdělání, pro poskytování vysoce specializované péče v interních oborech. Absolvent tohoto oboru je oprávněn zajišťovat specializovanou ošetřovatelskou péči v interních oborech a řízení ve zdravotnictví, v klinické péči o dlouhodobě nemocné, v administrativě, výzkumu a vědě, nebo i zdravotní politice. Mají také znalosti pro výkon středního a vrcholového managementu ve zdravotnických, sociálních a jiných institucí. Úspěšný absolvent tohoto oboru bude moci působit v ošetřovatelství se zaměřením na management v ošetřovatelství, bude moci poskytovat ošetřovatelskou péči v oborech specializačního vzdělávání v ošetřovatelské péči v interních oborech onkologie, geriatrie, péče o pacienty
14
s chronickými ranami. K získání magisterského titulu je potřeba obhájit diplomovou práci a složit státní závěrečnou zkoušku. (FZV, 2014). 2. Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech Absolvent tohoto dvouletého magisterského oboru je schopen řídit ošetřovatelské služby na různých úrovních, může provádět výzkumy a podílet se na jejich řešení, je schopen tyto poznatky řešit v praxi a zlepšovat kvalitu zdravotnické péče. Tento studijní program je rozdělen do několika specializací a to je ošetřovatelská péče v interních oborech, ošetřovatelská péče v chirurgii a ošetřovatelská péče v pediatrii. Student si sám zvolí své zaměření a to určí jeho odborné zaměření. Tento studijní obor je zakončen obhajobou diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou. Absolvent získá titul magistr. (LF, 2014) 3. Intenzivní péče Tento studijní obor zaručuje, že absolvent a držitel titulu magistr, bude schopen provádět vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči v oboru intenzivní péče, bude schopen plnit řídící a koordinační funkce v souladu s platnou legislativou a získá plnohodnotné vysokoškolské vzdělání a způsobilost v oboru intenzivní péče dle nařízení vlády č. 31/2010 Sb. z 11. ledna 2010. Magistr bude vykonávat ošetřovatelskou péči na vysoce specializační úrovni, zejména u pacientů se selháním základních životních funkcí, nebo pokud toto selhání hrozí, může se účastnit v přednemocniční neodkladné péči, včetně letecké záchranné služby, u pacientů s život ohrožujícími stavy, kardiovaskulárním onemocněním, s dlouhodobou plicní ventilací. Držitel titulu magistr a absolvent tohoto oboru získá označení Sestra pro intenzivní péči, po obhajobě diplomové práce a složení státní závěrečné zkoušky. Délka studia v prezenční i kombinované formy jsou 2 roky. (MUNI, 2014) 4. Fyzioterapie Vystudovaný kvalifikovaný pracovník s držitelem titulu magistr, bude schopný vykonávat léčebně-rehabilitační péči motoriky a realizovat rehabilitační program u pacientů s poruchami pohybového aparátu či po amputacích ve zdravotnických zařízeních. Připravuje pacienta do běžného života a zajišťuje návaznost na jiné formy rehabilitace. Absolvent získává také kvalifikaci pro pedagogické působení na vzdělávání nelékařských pracovníků v rehabilitaci, případně může dále pokračovat ve studiu na doktorské vzdělání. Absolvent dvouleté studium ukončí státní závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné diplomové práce. (LF, 2014) 5. Nutriční specialista Absolvent získává specializaci v nutriční výživě, může tedy provádět vysoce specializační nutriční péči o dětské pacienty, a bez odborného dohledu doporučovat a sestavovat stravu pro děti podle jejich základního onemocnění, sledovat a vyhodnocovat stav výživy, doporučovat 15
lékaři případné změny ve výživě, vykonává práci odborného výživového poradce, sleduje úroveň stravy v nutričních a nemocničních zařízeních. Upravuje porce a výživovou hodnotu jídel pro pacienty. Dále poskytuje nutriční poradenství a poradenství pro zdravou výživu, vede stravovací kurzy, dle doporučení lékaře sestavuje výživový režim a případné výživové doplňky stravy. Může se také uplatňovat v diabetických poradnách, v hygienických stanicích, hospicích a sociálních ústavech. Absolvent musí absolvovat dvouleté studium se zakončením státní závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce. Po absolvování získá magisterský titul. (Grofová, 2007) 6. Optometrie Vystudovaný pracovník – magistr, bude schopen rozvíjet a vykonávat činnost optometristy v léčebné a preventivní péči o zrak, jeho péče se bude pohybovat v rámci vymezených kompetencí absolventa. Absolvent by měl být schopný podle určené diagnózy uplatnit vhodné vyšetřovací a terapeutické metody, po konzultaci s lékařem, a diagnostikuje oční vady, ke kterým doporučuje brýle nebo kontaktní čočkami. Optometrista je schopen vykonávat svou práci samostatně, a to ne jen v rámci zdravotnického zařízení, ale také v ústavech sociální péče, lázních, a dalších zařízeních. Dalším jeho uplatněním je možnost pedagogická, tedy vyučovat obor optometrie na středních a vysokých školách. Svůj titul získá absolvováním dvouletého oboru optometrie a ukončením státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce. (FBMI, 2014) 7. Adiktologie Tento multidisciplinární obor je zaměřen na problematiku užívání návykových látek a jejich problematiku. Je zaměřen na pomoc drogově závislých, předcházení závislosti a její minimalizování. Dále se věnuje léčbě závislosti a navrácení a začlenění vyléčených narkomanů do společnosti. Tento obor není zaměřen jen na nelegální drogy, ale zaměřuje se i na problematiku užívání alkoholu, tabáku i legálních drog, zkoumá faktory, které ovlivňují, podmiňují chování člověka. Absolvent je připraven své teoretické znalosti užívat v praxi a řídit adiktologické služby. Tento obor je dvouletý, po absolvování státní zkoušky a obhajoby závěrečné práce student získává magisterský titul. (Adiktologie, 2014) B.)
Doktorské studium
Doktorské studium, patří mezi postgraduální vzdělávání a navazuje na magisterské obory. Absolvováním doktorského studia získává absolvent mezinárodně uznávaný titul Ph.D. který se uvádí za jménem a představuje hodnost doktora. Zkratka Ph.D vychází z latinského philosophiae doctor což v doslovném překladu znamená doktor filozofie. Podmínky pro získání 16
doktorského titulu se liší, podle země, ve které student studuje. V České republice doktorské studium představuje délku 3-4 roky, podle zvoleného studijního programu. Student hlásící se na doktorské studium musí mít ukončené magisterské studium. Uchazeč o studium musí již při přihlášce zadat téma své disertační práce. Studium je zakončeno obhájením disertační práce, při které student obhajuje kvalitu svého výzkumu a dále složením státní doktorské zkoušky. (Špirudová, 2006; Wikipedie, 2004) Doktorský studijní program ošetřovatelství Doktorské studium probíhá pod vedením odborného školitele, který je oprávněn rozhodovat o aktivitách studenta, a je zaměřena no vědecké bádání, výzkumnou práci, publikační činnosti a ošetřovatelský přístup k lidským potřebám. Absolvent je veden k samostatné vědní činnosti, je schopen aplikovat mezinárodní poznatky v teorii i praxi. Absolvent by měl být připraven k vědní i manažerské činnosti v péči o zdraví a nemoc, o prevenci, může se zapojit do pedagogického vzdělávání, může se zapojovat do organizací s ošetřovatelskou tématikou. Po čtyřech letech, je studium ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou výzkumné disertační práce. Absolventům je udělen akademický titul Ph.D., který je uváděný za jménem. (LF, 2014; ZSF, 2014) C.)
Celoživotní vzdělávání
Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních požaduje celoživotní vzdělávání všech nelékařských zdravotnických pracovníků. (Zákon č. 96/2004 Sb.) „Celoživotní vzdělávání je průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti v příslušném oboru v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.“ (Vévoda, 2013, s. 117) Jak již bylo řečeno, nelékařští zdravotničtí pracovníci jsou povinni dále se vzdělávat. Plnění této povinnosti je založena na kreditním systému, který je stanoven podle Vyhlášky č. 423/2004 Sb. Všeobecná sestra, která je odborně způsobilá k výkonu svého povolání, má povinnost zaregistrovat se do mezinárodního registru sester a obdrží registrační osvědčení. Držitel osvědčení je zdravotně způsobilý, trestně bezúhonný a splňuje délku studia či praxe. Celoživotní vzdělávání se dokládá získanými kredity ze vzdělávacích akcí, specializačních kurzů, nebo z dalšího studia. Možnosti celoživotního vzdělávání a počet kreditů za jejich absolvování je popsáno ve vyhlášce č. 423/2004 Sb. (zákon č. 423/2004 Sb.; Šnajdrová, 2008) Pro prodloužení osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu musí sestra doložit 40 kreditů za období 10 let zpětně, a podat si žádost o prodloužení osvědčení. (NCONZO, 2013)
17
Specializační studium
D.)
Specializační studium není pro sestru povinností. Absolvováním specializačního studia získá sestra specializovanou způsobilost k vysoce specializovaným činnostem. Pokud sestra tuto specializaci nemá, smí ji vykonávat pouze pod odborným dohledem specialisty. Specializaci získá sestra ukončeným specializačním vzděláním, které je zakončeno atestační zkouškou a probíhá v akreditovaném zařízení. (zákon č. 96/2004 Sb.) Specializační obory jsou stanoveny nařízením vlády č. 31/2010 Sb. Nařízení vlády o oborech specializačního
vzdělávání
a
označení
odbornosti
zdravotnických
pracovníků
se
specializovanou způsobilostí. Nyní se setra může vzdělávat v těchto oborech:
Intenzivní péče – sestra pro intenzivní péči
Perioperační péče – sestra pro perioperační péči
Ošetřovatelská péče v pediatrii – dětská sestra
Intenzivní péče v pediatrii – dětská sestra pro intenzivní péči
Komunitní ošetřovatelská péče – komunitní sestra
Ošetřovatelská péče v interních oborech – sestra pro péči v interních oborech
Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech – sestra pro péči v chirurgických oborech
Ošetřovatelská péče v psychiatrii – sestra pro psychiatrii
Perfuziologie – Sestra pro perfuziologii
Organizace a řízení zdravotnictví – specialista pro organizaci a řízení zdravotnictví
Specializační vzdělání probíhá v akreditovaných zařízeních a je pod kontrolou ministerstva zdravotnictví. Na vzdělání účastníka dohlíží přidělený školitel, který je sám pracovník se specializačním vzděláním v daném oboru. (Vévoda, 2013)
2.5 Kariérní postup všeobecné sestry ve zdravotnictví Všeobecná sestra Všeobecná sestra je zdravotnický pracovník, který je oprávněn vykonávat své povolání bez odborného dohledu. Odbornou způsobilost k výkonu tohoto povolání získá absolvováním tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského oboru, nebo oboru diplomovaná sestra na vyšší zdravotnické škole. Dále oboru všeobecná sestra na zdravotnické střední škole a diplomovaná porodní asistentka na vyšší zdravotnické škole, pokud rok zahájení bylo nejpozději 2003/2004. (zákon č. 96/2004 Sb.)
18
Profil absolventa všeobecné zdravotní sestry vychází ze světové zdravotnické organizace pro země Evropské unie. Absolvent dosáhne širokého odborného vzdělání, které mu umožní možnost práce v zemích Evropské unie. Všeobecná sestra je oprávněna pracovat samostatně a vést všechny fáze ošetřovatelského procesu. Úlohu všeobecné sestry zahrnuje poskytování léčebné, pomocné preventivní, rehabilitační péče a to skupinám i jednotlivcům. Po získání praktických dovedností se všeobecná sestra může uplatnit jako staniční sestra. (FF, 2014) Náplní práce je vyhodnocování potřeb pacienta, hodnotit a zaznamenávat jeho stav. Provádí odběry biologického materiálu neinvazivní i invazivní cestou. Podává léčebné přípravky dle ordinace lékaře, ošetřuje operační rány včetně drénů, provádí katetrizaci močového měchýře u žen. Dále asistuje lékaři při odborných výkonech. (Strejčková, 2007) Staniční sestra Hlavní článek na standartním oddělení je staniční sestra. Staniční sestra nebo-li provozní management vede celé oddělení, jak po ekonomické stránce tak po ošetřovatelské. Hospodaří s rozpočtem, zajišťuje odborný dohled nad zdravotníky bez registrace a školení nových pracovníků. Má na starosti hodnocení pracovníků. Dále se podílí na auditních činnostech v rámci zdravotnického zařízení, podporuje činnosti, které vedou ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče. Staniční sestra je způsobilá k edukaci pacientů ve vybraných oblastech, asistenci při vybraných úkolech, ošetřování těžkých chronických ran a aplikací chemoterapie. (Plevová, 2012 ) Vrchní sestra Vrchní sestra jakožto nadřízená staniční sestře provádí pravidelné kontroly na oddělení. Kontroluje ošetřovatelské dokumentace, hodnotí ošetřovatelskou péči. Vrchní sestra může provádět auditní činnost v rámci ošetřovatelské péče, provádět školení a kardio-pulmonální resuscitaci, a podobně jako staniční sestra smí vykonávat edukaci pacientů a asistovat při vybraných odborných výkonech. (Plevová, 2012 ) Náměstkyně ošetřovatelské péče Náměstkyně ošetřovatelské péče je oprávněna stanovovat koncepce a strategie ošetřovatelské péče, připravovat a realizovat projekty podpory zdraví, zajišťuje celoživotní vzdělávání pracovníků, koordinace činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků, zahájení a ukončení adaptačního procesu u nelékařských zdravotníků, vykonávání auditní činnosti v ošetřovatelské péči, a samozřejmě provádění specializovaných úkonů. (Plevová, 2012) 19
V některých nemocničních zařízeních, se pro název náměstkyně ošetřovatelské péče používá hlavní sestra. Dalším zaměřením hlavní sestry, je funkce na Ministerstva zdravotnictví České republiky. Tato funkce vznikla v době, kdy byl ministrem zdravotnictví Martin Bojar. Jednalo se o vznik oddělení hlavní sestry na ministerstvu zdravotnictví. První hlavní sestrou Ministerstva zdravotnictví ČR se stala Blanka Miscoinová roku 1992. Zřízením funkce hlavní sestry se způsobilo to, že samotná sestra měla možnost zapojit se do rozhodování. (Kutnohorská, 2010)
2.5 Možnosti pracovního uplatnění všeobecných sester Všeobecná sestra má podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních možnost uplatnění v celé řadě oborů. Má možnost se dále vzdělávat a tím zvýšit své pracovní uplatnění. (Vévoda, 2013)
2.5.1 Možnosti uplatnění v nemocničním zařízení Nemocniční zařízení, je zřejmě nejvýznamnější zdravotnická instituce vůbec. Nemocniční zařízení je lůžkové, a poskytuje léčebnou i ošetřovatelskou péči těm pacientům, kteří nemůžou být ošetřeni či léčeni ambulantně. Zde je pacientům poskytována péče nepřetržitě, 24 hodin denně. K základním funkcím nemocnice patří diagnostická péče. Nemocnice slouží také jako vzdělávací zařízení pro lékaře a jiný zdravotnický personál, který v této instituci vykonává praxi, klinický výzkum a jiné. Menší nemocnice mají nejčastěji do 300 lůžek, velké až nad 600 lůžek. (Gladkij, 2003) Všeobecná sestra v nemocničním zařízení vykonává ošetřovatelskou péči, při které nepotřebuje žádnou indikaci lékaře. Vykonává tak práci, která vyplívá z definice vyhlášky o činnostech. „Druhou její rolí je role spolupracovnice lékaře – tj. její podíl na péči léčebně-preventivní, za niž je odpovědný lékař. Sestra tyto činnosti vykonává vždy alespoň na základě indikace lékaře, popřípadě pod jeho odborným dohledem nebo přímým vedením.“ (Brůha, Prošková, 2011, s. 212) Všeobecná zdravotní sestra může v nemocnici pracovat na kterémkoli oddělení, na které bude vrchní sestrou přidělena. Nejběžnější oddělení v nemocnici jsou interní oddělení, chirurgické, gynekologické, porodnické, novorozenecké, jednotka intenzivní péče, anesteziologickoresuscitační oddělení, ambulance, traumatologie, dětské, kožní oddělení a samozřejmě sály.
20
2.5.2 Možnosti uplatnění mimo nemocniční zařízení Jedná se o pracovní pozice, které jsou ve zdravotnických zařízeních, spadají pod Ministerstvo zdravotnictví a řídí se zdravotnickými právními předpisy. V těchto zařízeních mohou pracovat všeobecné zdravotní sestry, které jsou odborně způsobilé k výkonu zdravotnického povolání bez odborného odhledu. A.)
Dětské jesle
Dětské jesle jsou zařízením, kam může rodič svěřit své dítě do péče odborným pracovníkům a věnovat se svým záležitostem a aktivitám, nebo práci. Jesle je institucí pro děti od nejčastěji 6 měsíců do 3 let věku, podle konkrétního zařízení. V jeslích pracuje vyškolený personál, kam se samozřejmě řadí i všeobecná zdravotní sestra. Tato dětská skupina je založena na tom, aby bylo o dítě postaráno stejně kvalitně, jako by bylo v domácím prostředí, přesněji „aby se zajistil zdravý tělesný i duševní vývoj dětí v jeslích, aby výsledky péče o děti v jeslích se vyrovnali výsledkům péče o dítě v rodině, ba aby je i předčili.“ (Kubát, Bedrychová, 1953, s. 3) Dříve byly jesle vedeny jako zvláštní dětské zdravotnické zařízení a spadali pod Ministerstvo zdravotnictví a řídily se zdravotnickými právními předpisy, toto se však na konci roku 2013 změnilo. Nyní jsou zřizovatelem jeslí hlavně obce, a soukromí živnostníci. (MZ ČR, 2014) B.)
Kojenecký ústav
„Kojenecké ústavy poskytují ústavní a výchovnou péči dětem, jejichž vývoj je ohrožen nevhodným domácím prostředím, a to zpravidla do věku jednoho roku„ (vyhláška č. 242/1991 Sb.) Kojenecký ústav je zařízení, ve kterém zdravotnický a odborný personál poskytuje kompletní zdravotní, výchovnou a sociální péči dětem od na rození do 3 let věku. Od dubna roku 2012 jsou podle zákona o zdravotních službách č. 372/20011 Sb. kojenecké ústavy považovány za dětské domovy pro děti do 3 let věku. Jedná se o děti, které nemohou z vážných důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, například, když se o ně rodiče, nemohou, nedokáží nebo nesmějí postarat. Kromě zdravých dětí se kojenecké ústavy starají i o mentálně postižené děti, děti s vrozenými vadami, o chronicky nemocné a děti, které vyžaduj léčebný dohled. Dále jsou kojenecké ústavy uzpůsobené k tomu, aby mohli poskytovat péči i o matku, zejména o kojící, nezletilé, či nezkušené matky. O děti se 24 hodin starají zdravotní dětské sestry, lékaři, psychologové, sociální pracovnice, dostává se jim rehabilitační a komplexní výchovná péče. (zákon č. 372/20011 Sb.; KOJENECKY-USTAV)
21
C.)
Dětské léčebny
„Zajištují doléčování, dlouhodobou léčbu a rehabilitační péči dětem s velkým onemocnění.“ (Sedlářová, 2008 s. 16) Mezi síť odborných lůžkových a lázeňských ústavů pro děti patří také dětská sanatoria, která jsou určena pro děti, u kterých není nutná hospitalizace, ale pro zlepšení zdravotního stavu je nutná dlouhodobá péče. Dále dětské ozdravovny, ty poskytují odbornou péči opakovaně nemocným dětem, nebo těm, u kterých je nutná delší rekonvalescence po těžkých onemocněních a operacích. (Sedlářová, 2008) D.)
Domácí péče
Domácí péčí (mezinárodně označována Home Care) se rozumí kvalifikovaná a odborná nelékařská, ošetřovatelská a rehabilitační péče, poskytovaná pacientům v jejich domácím sociální prostředí, kam za nimi dochází pečovatelka. Tato péče je poskytovaná na základě doporučení a nařízení praktického lékaře, nebo ošetřujícího lékaře na oddělení, kde byl pacient hospitalizován. Domácí péči poskytují různé agentury. Náplní domácí péče, je rozvoj soběstačnosti u pacienta, rehabilitační služby, péče o chronické rány, zmírňování utrpení a péče o umírajícího. Cílem domácí péče je snížit počet hospitalizací a minimalizovat ústavní péči, o pacienta je pečováno v jeho domácím sociálním prostředí, a domácí agentury přímo komunikují s jejich ošetřujícím lékařem. (Kalvach, 2011) E.)
Hospic
Hospic je speciální zdravotní a sociální zařízení, které slouží výhradě pro nemocné s těžkým onemocněním, nebo nevyléčitelně nemocné. Účelem tohoto zařízení je zmírnění utrpení umírajícího, je zde postaráno o jejich fyziologické potřeby, o tlumení bolesti a jiné projevy nemoci, péče se zaměřuje také na paliativní péči. Hospic umožňuje neomezený a intenzivní kontakt s rodinnými příslušníky, kteří mohou provádět částečně ošetřovatelskou a hygienickou péči, a být s příbuzným až do jeho konce. (Svatošová, Jirmanová, 1998) F.)
Domov pro seniory
Domov pro seniory je příspěvková organizace, která zajišťuje komplexní sociální péči, podporuje zdraví seniorů, pečuje o nemocné a zdravotně postižené, o které se nemůže, nebo nechce nikdo starat a kteří vzhledem k věku, či zdravotním potřebám nemohou zůstat sami. Domovy pro seniory poskytují komplexní služby, jako je ubytování, úklid, praní, celodenní strava, která odpovídá dietě klienta, pomoc při hygieně nebo jiných běžných úkonů. Domovy jsou uzpůsobeny, aby poskytovali i kulturní a společenské akce, často pořádají různé výlety, 22
součástí zařízení je vždy společenská místnost, kde se mohou společně věnovat různým aktivitám, dále chodit na procházky, a setkávat se s rodinou a přáteli. (Holczerová, Dvořáčková, 2013) G.)
Ordinace praktického lékaře
V ordinaci praktického lékaře je zajišťována léčebná a preventivní péče všeobecně pro všechny věkové skupiny a sociální postavení. Praktický lékař je tím kdo rozhoduje, zda je zdravotní problém vážný, a případně odesílá své pacienty na důkladnější vyšetření, nebo doporučí hospitalizaci. Praktický lékař mívá často se svým pacientem vztah, který trvá celý život. (Říha, Pikola, 2010) V ordinaci praktického lékaře stráví sestra většinu času s ošetřujícím lékařem, proto je pro jejich práci velmi důležité, aby si sestra i lékař společně rozuměli. Sestra v ordinaci lékaři asistuje, vykonává profesionální ošetřovatelskou péči, plní ordinace lékaře, komunikuje s pacienty, je empatická a vstřícná. K jejímu výkonu práce patří odběry biologického materiálu, sledování fyziologických funkcí, aplikuje injekce, podává předepsané léky a provádí návštěvy u nemocných doma. Lékař se bez sestry v ordinaci neobejde. (Bílá, 2008) H.)
Psychiatrická nemocnice
Psychiatrické nemocnice poskytuje specializovanou dlouhodobou léčbu a rehabilitaci duševně nemocným pacientům. Péče je poskytována jak dětským, tak dospělým pacientům. Psychiatrické léčebny na rozdíl od nemocničních zařízení, jsou přijímání pacienti k dobrovolné i nedobrovolné hospitalizaci, protože mohou být nebezpeční sobě, nebo i okolí. K hospitalizaci jsou nejčastěji přijímáni pacienti s diagnózou schizofrenie, závislost na návykových látkách, poruchy osobnosti, dále na vyšetření duševního stavu, stanovené soudem a tak dále. Jednotlivá oddělení jsou upravena pro potřeby klientů, kteří jsou zde hospitalizovaní. V těchto zařízeních je důležitá práce sestry, která sleduje chování pacienta, stavy nálad, jeho postoj k užívání léku, příjem stravy a tekutin, postoj k denním aktivitám. Musí být pohotová a aktivní, jelikož práce s psychiatrickými pacienty není jednoduchá ani jednotvárná. (Marková, Venglářová, Babiaková, 2006) Sestra v péči o psychiatrické pacienty dbá o vyhodnocování soběstačnosti pacienta, hodnotí, zda je nebezpečný sobě, nebo okolí a zajišťuje nezbytná opatření. Napomáhá pacientovi se změnou prostředí a také dbá na to, a by byl schopen vrátit se do normálního života. Nejdůležitější činností sestry je pozorování pacienta, všímá si jeho chování, adaptace,
23
zdravotního stavu a dokáže posoudit a zaznamenat, zda se pacientův stav zhoršuje či ne. (Petr, Marková, 2014)
24
3
Praktická část
3.1
Metodika výzkumu
Výzkum této práce byl pojat jako kvantitativní studie za použití techniky dotazníkového šetření. Úvod dotazníku informuje o účelu výzkumu a zároveň ujišťuje respondenty o anonymitě. Dotazník se skládá z 12 uzavřených otázek., z toho otázky 3, 6, 8, 9, 11 a 12 obsahují podotázky. Dotazník je určen pro nelékařský zdravotnický personál pracující v nemocničním zařízení. Úvod dotazníku zahrnuje otázky o vzdělání a délce praxe v oboru. Dále se věnuje pracovní pozici a spokojenosti s kariérním růstem. Na závěr jsou otázky zaměřeny na znalosti o pracovním uplatněním mimo nemocniční zařízení. Tyto otázky zjišťovaly potřebné informace, které měly potvrdit nebo vyvrátit zvolené hypotézy.
3.2
Charakteristika vzoru respondentů a výzkumného prostředí
Výzkumný soubor je tvořen nelékařským vyšším a nižším zdravotnickým personálem (zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry, staniční sestry, vrchní sestry, hlavní sestry, náměstkyně ošetřovatelské péče) pracujícím v nemocničním zařízení. Výzkum probíhal v Úrazové nemocnici v Brně a v nemocnici Milosrdných bratří v Brně.
3.3
Průběh a popis výzkumu a zhodnocení výzkumu
Výzkum probíhal v měsíci listopad a začátek prosince roku 2014. Všichni účastníci dotazníkového šetření byli seznámeni se způsobem jejich vyplnění. Dotazníků bylo celkem rozdáno 124 a zpět se mi jich vrátilo 100. Návratnost byla tedy 80,65 %. Zpracování získaných dat bylo provedeno pomocí počítačového programu Microsoft Office Word 2013 pro psaný text i pro tabulky, které jsem zpracovala podle získaných údajů. Tato práce celkem obsahuje 30 tabulek a 1 graf.
25
3.4
Výsledky výzkumu
Dosavadní ukončené vzdělání? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Střední odborné s maturitou
34
34 %
Vyšší odborná škola
27
27 %
Vysoká škola, udělení titulu Bc.
33
33 %
Vysoká škola, udělení titulu Mgr.
5
5%
Doktorské studium
1
1%
100
100 %
Celkem
Tabulka 1 dosavadní ukončené vzdělání Tabulka 1 zobrazuje dosavadní ukončené vzdělání. 34 respondentů (34 %) zvolila možnost „Střední ukončené s maturitou“, 27 respondentů (27 %) odpovědělo „Vyšší odborná škola“. Možnost „Vysoká škola, udělení titulu Bc.“, byla zastoupena 33 dotazovanými (33 %). „Vysoká škola, udělení titulu Mgr.“ označilo 5 sester (5 %). Odpověď „Doktorské studium“ volil 1 dotazovaný (1 %).
Dále se vzdělávám? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
40
40 %
Ne
60
60 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 2 další vzdělávání Tabulka 1 zobrazuje, zda se dotazovaní respondenti dále vzdělávají a dálkově studují. 40 respondentů (40 %) zvolila možnost „Ano“, 60 respondentů (60 %) odpovědělo „NE“.
26
Navštěvuji kurzy pro navýšení či prohloubení mého vzdělání? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
45
45 %
Ne
55
55 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 3 účast na kurzech pro navýšení či prohloubení vzdělání Tabulka 3 znázorňuje, zda dotazovaní respondenti navštěvují kurzy pro navýšení či prohloubení jejich vzdělání. 45 respondentů (45 %) odpovědělo „Ano“ a navštěvují další vzdělávací semináře, zbylých 55 (55 %) respondentů odpovědělo „Ne“, a vzdělávací kurzy nenavštěvují.
Jak dlouho pracujete v oboru? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
0-2
14
14 %
3–5
21
21 %
6 – 12
27
27 %
13 – 20
21
21 %
21 – 30
10
10 %
31 - 40
5
5%
41 a více
2
2%
100
100 %
Celkem
Tabulka 4 délka praxe v oboru Tabulka 4 zobrazuje, kolik let pracují dotazovaní respondenti v oboru. 14 respondentů (14 %) odpovědělo „0 – 2“ roky praxe v oboru. 21 (21 %) označilo „3 – 5“ let v práce v oboru. Možnost „6 – 12“ let v oboru označilo 27 (27 %) dotazovaných. „13 – 20“ let označilo 21 tázaných (21 %). Další možnost „21 – 30“ let byla označena 10 (10 %) respondenty. 5 respondentů (5 %) označilo „31 – 40“ let praxe v oboru. Poslední možnost „41 a více“ označily jen 2 dotazované sestry (2 %). 27
Jaká je vaše stávající pracovní pozice? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Zdravotnický asistent
9
9%
Všeobecná sestra
66
66 %
Zástupce staniční sestry
10
10 %
Staniční sestra
6
6%
Sestra se specializací
8
8%
Vrchní sestra
0
0%
Hlavní sestra
1
1%
Náměstkyně ošetřovatelské péče
0
0%
100
100 %
Celkem
Tabulka 5 stávající pracovní pozice Tabulka 5 zobrazuje stávající pracovní pozice. Možnost „Zdravotnický asistent“ označilo jen 9 tázaných (9 %). Nejčastější možnost, která byla označena 63 respondenty (63 %) je „Všeobecná sestra“. 10 tázaných (10 %) označilo „Zástupce staniční sestry“. Možnost „Staniční sestra“ byla označena 6 respondenty (6 %). „Sestra se specializací“ označilo 10 (10 %) dotazovaných. 2 respondenti (2%) volili „Vrchní sestra“. Možnost „Hlavní sestra“ nezvolil žádný respondent tedy 0 (0%), stejně tak možnost „Náměstkyně ošetřovatelské péče“, kterou nezvolil nikdo, tedy 0 respondentů (0 %).
28
Střední odborné s maturitou Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Zdravotnický asistent
8
8%
Všeobecná sestra
17
17 %
Zástupce staniční sestry
3
3%
Staniční sestra
3
3%
Sestra se specializací
3
3%
Vrchní sestra
0
0%
Hlavní sestra
0
0%
Náměstkyně ošetřovatelské péče
0
0%
34
34 %
Celkem
Tabulka 6 vzdělání střední odborné s maturitou Tabulka 6 zobrazuje, na jaké pozici pracují sestry s ukončenou střední odbornou školou s maturitou. Možnost první „Zdravotnický asistent“ byla označena 8 respondenty (8 %), možnost „Všeobecná sestra“ byla volena 17 tázanými (17 %). 3 respondenti (3 %) zvolili „Zástupce staniční sestry“ taktéž možnost „Staniční sestra“ zvolili 3 respondenti (3 %). Možnost „Sestra se specializací“ uvedli také 3 respondenti (3 %). Možnost „Vrchní sestra“ nezvolil žádný respondent tedy 0 (0 %), také možnost „Hlavní sestra“ nikdo nezvolil, tedy 0 (0 %), a poslední možnost „Náměstkyně ošetřovatelské péče“ zvolilo 0 respondentů (0 %).
29
Vyšší odborná škola, titul Dis. Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Zdravotnický asistent
1
1%
Všeobecná sestra
24
24 %
Zástupce staniční sestry
1
1%
Staniční sestra
0
0%
Sestra se specializací
1
1%
Vrchní sestra
0
0%
Hlavní sestra
0
0%
Náměstkyně ošetřovatelské péče
0
0%
27
27 %
Celkem
Tabulka 7 vzdělání vyšší odborná škola Tabulka 7 zobrazuje, Na jaké pracovní pozici sestra pracuje, pokud její dosavadní ukončené vzdělání je vyšší odborná škola s uděleným titulem Dis. První možnost „Zdravotnický asistent“ označil jeden tázaný 1 (1 %), další možnost „Všeobecná sestra“ byla označena 24 respondenty (24 %). Možnost „Zástupce staniční sestry“ zvolena jedním respondentem 1 (1 %). 0 respondentů zvolila „Staniční sestru“ (0 %). 1 respondent zvolil možnost „Sestra se specializací“ (1 %). Možnost „Vrchní sestra“ zvolilo 0 respondentů (0 %), také možnost „Hlavní sestra“ zůstala neoznačena, tedy 0 (0 %) respondentů, a poslední možnost „Náměstkyně ošetřovatelské péče“ Nebyla zvolena, tedy 0 označení (0 %).
30
Vysoká škola, udělení titulu Bc. Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Zdravotnický asistent
0
0%
Všeobecná sestra
22
22 %
Zástupce staniční sestry
6
6%
Staniční sestra
2
2%
Sestra se specializací
3
3%
Vrchní sestra
0
0%
Hlavní sestra
0
0%
Náměstkyně ošetřovatelské péče
0
0%
33
33 %
Celkem
Tabulka 8 vzdělání vysoká škola, udělení titulu Bc Tabulka 8 zobrazuje, v jaké pracovní pozici pracují sestry, s dokončenou vysokou školou a titulem Bc. 0 respondentů (0 %) označilo možnost „Zdravotnický asistent“. Možnost „Všeobecná sestra“ byla označena 22 tázanými (22 %). 6 tázaných (6 %) označilo možnost „Zástupce staniční sestry“. Možnost „Staniční sestra“ byla označena 2 respondenty (2 %), další možnost „sestra se specializací“ označili 3 dotazovaní (3 %). „Vrchní sestra“ neoznačil žádný respondent 0 (0 %), taktéž další možnosti „Hlavní sestra“ označilo 0 respondentů (0 %) a možnost „Náměstkyně ošetřovatelské péče“ označilo 0 (0 %) respondentů.
31
Vysoká škola, udělení titulu Mgr. Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Zdravotnický asistent
0
0%
Všeobecná sestra
3
3%
Zástupce staniční sestry
0
0%
Staniční sestra
1
1%
Sestra se specializací
1
1%
Vrchní sestra
0
0%
Hlavní sestra
0
0%
Náměstkyně ošetřovatelské péče
0
0%
5
5%
Celkem
Tabulka 9 vzdělání vysoká škola, udělení titulu Mgr. Tabulka 9 zobrazuje, jakou práci vykonávají respondenti, kteří označili možnost vzdělání vysoká škola, udělení titulu Mgr. Možnost „Zdravotnický asistent“ nezvolil žádný respondent 0 (0 %), další možnost „Všeobecná sestra“ zvolili 3 respondenti (3 %). 0 tázaných (0 %) zvolila „Zástupce staniční sestry“, možnost „Staniční sestra“ zvolil 1 respondent (1 %), taktéž možnost „Sestra se specializací“ zvolil 1 tázaný (1 %). „Vrchní sestra“, tuto možnost nezvolil žádný respondent 0 (0 %), také možnost „Hlavní sestra“ nezvolil žádný dotázaný 0 (0 %) a poslední možnost „Náměstkyně ošetřovatelské péče“ také zůstala neoznačená, tedy 0 respondentů (0 %).
32
Doktorské studium Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Zdravotnický asistent
0
0%
Všeobecná sestra
0
0%
Zástupce staniční sestry
0
0%
Staniční sestra
0
0%
Sestra se specializací
0
0%
Vrchní sestra
0
0%
Hlavní sestra
1
1%
Náměstkyně ošetřovatelské péče
0
0%
1
1%
Celkem
Tabulka 10 doktorské vzdělání Tabulka doktorské studium zobrazuje, v jaké pracovní pozici pracuje sestra s ukončeným doktorským vzděláním. Možnost „Zdravotnický asistent“ nezvolil žádný respondent 0 (0 %), také možnost „Všeobecná sestra“ byla označena 0 respondenty (0 %), „Zástupce staniční sestry“ zvolilo 0 tázaných (0 %), také „Staniční sestra“ byla označena 0 tázanými (0 %), možnost „Sestra se specializací“ má také 0 označené od respondentů (0 %), i možnost „Vrchní sestra“ byla označena O tázanými (0 %). Jediný respondent s doktorským studiem označil možnost „Hlavní sestra“ tato možnost byla tedy označena 1 respondentem (1 %). Poslední možnost „Náměstkyně ošetřovatelské péče“ také nikdo nezvolil, tedy 0 (0 %) respondentů.
33
Jste ve stávající pracovní pozici spokojena? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
69
69 %
Ne
31
31 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 11 spokojenost se stávající pracovní pozicí Tabulka 11 zobrazuje, kolik respondentů z celkového počtu tázaných je, nebo není spokojeno se svou stávající pracovní pozicí. 69 respondentů (69 %) označilo možnost „Ano“ a jsou ve své pracovní pozici spokojeni. Možnost „Ne“ označilo 31 respondentů (31 %). Naplnila jste svá očekávání kariérního růstu? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
50
50 %
Ne
50
50 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 12 naplnění očekávání o svém kariérním růstu Tabulka 12 zobrazuje, kolik oslovených respondentů naplnila svá očekávání kariérního růstu. 50 respondentů (50 %) označilo možnost „Ano“ a svá očekávání naplnila. 50 respondentů (50 %) označila možnost „Ne“ a svá očekávání o kariéře nenaplnila.
34
Sestry s nižším vzděláním naplnili svá očekávání kariérního růstu Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
31
50,82 %
Ne
30
49,18 %
61
100 %
Celkem
Tabulka 13 sestry se střední odbornou školou s maturitou a se setry s vyšší odbornou školou naplnily svá očekávání kariérního růstu Tabulka 13 znázorňuje, zda sestry s maturitním vzděláním a vyšší odbornou školou naplnili svá očekávání kariérního růstu. Možnost „Ano“ označilo 31 sester (50,82 %) a svá očekávání kariérního růstu naplnila. Možnost „Ne“ označilo 32 respondentů (49,18 %) a svoje očekávání nenaplnila. Sestry s vysokoškolským vzděláním naplnili svá očekávání kariérního růstu Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
19
48,72 %
Ne
20
51,28 %
39
100 %
Celkem
Tabulka 14 sestry s vysokoškolským vzděláním naplnily svá očekávání kariérního růstu Tabulka 14 zobrazuje, zda sestry s vysokoškolským vzděláním naplnily svá očekávání kariérního růstu. 19 respondentů (48,72 %) označilo odpověď „Ano“ a svá očekávání naplnila. Odpověď „Ne“ označilo 20 respondentů (51,28 %).
35
Hodnotíte možnost Vašeho kariérního růstu kladně? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
63
63 %
Ne
37
37 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 15 kladné hodnocení kariérního růstu Tabulka 15 zobrazuje, zda dotazovaní respondenti hodnotí svůj další kariérní růst kladně. Možnost „Ano“ označilo 63 respondentů (63 %) a svůj další kariérní růst hodnotí kladně. 37 respondentů (37 %) označilo možnost „Ne“ a další kariérní růst kladně nehodnotí. Sestry s praxí od 0 – 2 let a 3 -5 let hodnotí možnost kariérního růstu kladně Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
23
65,71 %
Ne
12
34,29 %
35
100 %
Celkem
Tabulka 16 jak hodnotí svůj kariérní růst sestry s praxí 0 – 2 roky a 3 – 5 let Tabulka 16 znázorňuje, jak hodnotí svůj kariérní růst sestry s praxí 0 – 5let. Možnost „Ano“ označilo 23 respondentů (65,71 %). Možnost „Ne“ označili 12 respondentů (34,29 %) a svůj kariérní růst kladně nehodnotí.
36
Sestry s praxí od 7 – 41 a více let hodnotí možnost kariérního růstu kladně Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
40
61,54 %
Ne
25
38,64 %
65
100 %
Celkem
Tabulka 17 jak hodnotí svůj kariérní růst sestry s praxí 7 – 41 a více let Tabulka 17 zobrazuje, zda sestry s praxí delší než 6 let hodnotí svůj kariérní růst kladně. Možnost „Ano“ označilo 40 sester (61,54 %) a svůj kariérní růst hodnotí kladně. Možnost „Ne“ označilo 25 respondentů (38,64 %) kteří svůj kariérní růst kladně nehodnotí. Myslíte, že možnost Vašeho kariérního růstu je díky vysokoškolskému vzdělání vyšší? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
65
65 %
Ne
35
35 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 18 díky vysokoškolskému vzdělání je možnost mého kariérního růstu vyšší Tabulka 18 zobrazuje, zda si oslovení respondenti myslí, že díky vysokoškolskému vzdělání mají vyšší možnost kariérního růstu. Možnost „Ano“ označilo 65 respondentů (65 %). Možnost „Ne“ označilo 35 respondentů (35 %) a myslí si, že díky vysokoškolskému vzdělání jejich možnosti kariérního růstu vyšší nebudou. Jste si vědoma o Vašem pracovním uplatněním i mimo nemocniční zařízení? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
85
85 %
Ne
15
15 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 19 povědomí o pracovním uplatnění mimo nemocniční zařízení Tabulka 19 zobrazuje, kolik respondentů ví o možnostech pracovního uplatnění mimo nemocniční zařízení. Možnost „Ano“ označilo 85 respondentů (85 %) a jsou si tedy vědomi o možnostech pracovního uplatnění mimo nemocniční zařízení. Možnost „Ne“ označilo 15 respondentů (15 %) a toto povědomí nemají. 37
Sestry s praxí delší než 20 let si uvědomují své pracovní uplatnění mimo nemocnici Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
14
93,33 %
Ne
1
6,67 %
15
100 %
Celkem
Tabulka 20 Sestry s praxí delší než 20 let si uvědomují své pracovní uplatnění mimo nemocnici Tabulka 20 zobrazuje, zda si sestry, které v oboru pracují déle, než 20 let uvědomují možnosti pracovního uplatnění i mimo nemocniční zařízení. Možnost „Ano“ označilo 14 respondentů (93,33 %), kteří si tyto možnosti uvědomují. 1 respondent (6,67 %) označil možnost „Ne“. Povědomí o ordinaci praktického lékaře Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ordinace praktického lékaře
83
83 %
Neoznačeno
17
17 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 21 povědomí o zařízení ordinace praktického lékaře Tabulka 21 zobrazuje, kolik z dotazovaných respondentů ví o mimo nemocničním zařízení ordinace praktického lékaře. Možnost „Ordinace praktického lékaře“ označilo 83 respondentů (83 %), 17 respondentů (17 %) tuto možnost neoznačilo a o tomto zařízení neví.
38
Povědomí o zařízení psychiatrická léčebna Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Psychiatrická léčebna
64
64 %
Neoznačeno
36
36 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 22 povědomí o zařízení psychiatrická léčebna Tabulka 22 zobrazuje, kolik z dotazovaných respondentů ví o mimo nemocničním zařízení psychiatrická léčebna. 64 respondentů (64 %) označilo možnost „Psychiatrická léčba“. 36 dotazovaných (36 %) tuto možnost neoznačilo, tudíž o tomto zařízení nevědí. Povědomí zařízení domov pro seniory Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Domov pro seniory
66
66 %
Neoznačeno
34
34 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 23 povědomí o zařízení domov pro seniory Tabulka 23 znázorňuje, kolik z dotazovaných respondentů ví o mimo nemocničním zařízení domov seniorů. Možnost „Domov seniorů“ označilo 66 oslovených respondentů (66 %). Tuto možnost neoznačilo 34 respondentů (34 %).
39
Povědomí o kojeneckých ústavech Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Kojenecký ústav
44
44 %
Neoznačeno
56
56 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 24 povědomí o zařízení kojenecký ústav Tabulka 24 zobrazuje, kolik z dotazovaných respondentů ví o mimo nemocničním zařízení kojenecké ústavy. Možnost „Kojenecký ústav“ označilo 44 oslovených respondentů (44 %). 56 oslovených respondentů (56 %). Povědomí o zařízení jesle Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Jesle
32
32 %
Neoznačeno
68
68 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 25 povědomí o zařízení jesle Tabulka 25 znázorňuje, kolik z dotazovaných respondentů ví o mimo nemocničním zařízení s názvem jesle. Tuto možnost „Jesle“ označilo nejméně respondentů a to 32 (32 %). Tuto možnost neoznačilo 68 dotazovaných (68 %).
40
Povědomí o hospici Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Hospic
62
62 %
Neoznačeno
38
38 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 26 povědomí o zařízení hospic Tabulka 26 znázorňuje, kolik z dotazovaných respondentů ví o mimo nemocničním zařízení hospic. Možnost „Hospic“ označilo 62 oslovených respondentů (62 %). Tuto možnost neoznačilo 38 respondentů (38 %). Povědomí o domácí péči Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Domácí péče
62
62 %
Neoznačeno
38
38 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 27 povědomí o zařízení domácí péče Tabulka 27 znázorňuje, kolik z dotazovaných respondentů ví o mimo nemocničním zařízení domácí péče. Možnost „Domácí péče“ označilo 62 oslovených respondentů (62 %). Tuto možnost neoznačilo 38 respondentů (38 %).
41
O jakých zařízeních víte? 90
83
80
Počet respondentů
70
66
64
62
62
60 50
44
40
32
30 20 10 0 Ordinace Psychiatrické praktického léčebna lékaře
Domov pro seniory
Kojenecků ústav
Jesle
Hospic
Domácí péče
Graf 1 zařízení, o kterých respondenti vědí Graf 1 znázorňuje, o kterých zařízeních respondenti vědí. Možnost „Ordinace praktického lékaře“ označilo 83 respondentů (95,40 %), další možnost „Psychiatrická léčebna“ je označena 64 respondenty (73,56 %). 66 respondentů (75,86% ) označilo možnost „Domov pro seniory“. Kojenecký ústav“, tato možnost byla označena 44 respondenty (50,57 %). Nejméně označení měla možnost „Jesle“ a to 32 označení (36,78 %). Další možnost „Hospic“ měla 62 označení tedy (71,26 %). Poslední možnost „Domácí péče“ byla označena 62 tázanými, (71,26 %).
42
Máte zájem o uplatnění mimo nemocniční zařízení? Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
47
47 %
Ne
53
53 %
100
100 %
Celkem
Tabulka 28 zájem o uplatnění mimo nemocniční zařízení Tabulka 28 znázorňuje, zda oslovení respondenti mají zájem o pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení. Možnost „Ano“ značilo 47 respondentů (47 %) a měli by zájem o uplatnění mimo nemocnici. Možnost „Ne“ označilo 53 respondentů (53 %) a tento zájem nemají.
Zájem o pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení u sester s praxí kratší než 5 let Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
16
61,54 %
Ne
10
38,46 %
26
100 %
Celkem
Tabulka 29 sestry s praxí 0 – 2 roky a 3 – 5 let mají zájem o pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení. Tabulka 29 znázorňuje, zda sestry s praxí do 5 let mají zájem pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení. 16 respondentů (61,54 %) označilo možnost „Ano“ a mají zájem o uplatnění i mimo nemocniční zařízení. Možnost „Ne“ označilo 10 respondentů (38,46 %), a o toto uplatnění zájem nemají.
43
Zájem o pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení u sester s praxí delší než 6 let Možné odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
23
35,38 %
Ne
42
64,62 %
65
100 %
Celkem
Tabulka 30 sestry s praxí 6 – 12let, 13 – 20 let- 21 – 30 let, 31 – 40 let a 41 a více let mají zájem o pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení. Tabulka 30 znázorňuje, zda sestry s praxí delší než 6 let mají zájem pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení. O možnost pracovního uplatnění mimo nemocnici má 23 respondentů (%) kteří označili možnost „Ano“. 42 respondentů označilo možnost „Ne“ a o toto uplatnění zájem nemají.
44
3.5
Diskuse
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat představy všeobecných sester o jejich kariérním postupu a znalosti všeobecných sester o možnosti uplatnění mimo nemocniční zařízení a jejich postoje. K těmto dvěma cílům jsem si stanovila šest hypotéz, které by mi pomohli dojít k naplnění cílů. Byl proveden kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 100 respondentů, které tvořili všeobecné sestry z Úrazové nemocnice Brno a z nemocnice Milosrdných bratří. Výzkumu se zúčastnilo 34 sester (34 %) s dosavadním ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, sester s vyšší odbornou školou se zúčastnilo 33 (33 %), sester s bakalářským titulem se zúčastnilo 33 (33 %). Déle jen 5 respondentů (5 %) s magisterským titulem a jen 1 respondent (1 %) s dokončeném doktorským vzděláním. Předpokládala jsem, že budou mnohem více zastoupeni respondenti pouze se středoškolským vzděláním. Zřejmě díky úpravě zákonu o nelékařských zdravotnických pracovnících, konkrétně se zmínkou, že zdravotní asistent nemůže pracovat bez dozoru, mnohem více sester uvažuje, a také uskutečňuje, vysokoškolská studia. Při otázce, zda sestry naplnily svá očekávání o kariérním růstu, odpovědělo 50 sester (50 %) ano, naplnily a 50 sester (50 %) odpovědělo ne a svá očekávání nenaplnily. 63 sester (63 %) udalo, že možnost svého kariérního růstu hodnotí kladně, bohužel 37 sester (37 %) s tímto tvrzením nesouhlasí a svůj kariérní růst kladně nevidí. Myslím, že v dnešní době je těžké naplňovat své cíle a očekávání o kariérním růstu. Další otázka kterou jsem respondentům kladla v dotazníku, byla, zda si sestry uvědomují své pracovní uplatnění i mimo nemocniční zařízení. Ano odpovědělo 85 sester (85 %), ne odpovědělo 15 sester (15 %). Domnívám se, že povědomí o mimo nemocničních zařízeních je mezi sestry rozšířeno například tím, že v dnešní době má každý strach o své pracovní místo. Je dobré vědět, kde se setra může dále uplatnit. Otázku, zda mají sestry zájem o uplatnění mimo nemocniční zařízení, odpovědělo kladně 47 sester (47 %) a záporně 53 sester (53 %). Nabídka zdravotnických zařízení je široká, chápu, že sestry s delší praxí v oboru chtějí zůstat ve stávajícím nemocničním zařízení. Naopak zdravotní sestry s kratší dobou praxe mají větší zájem o uplatnění v mimo nemocničních zařízení, zřejmě právě z toho důvodu, že s nemocnicí nejsou tolik spjaty.
45
Hypotéza 1: Všeobecné sestry do 5 ti let praxe v oboru hodnotí svůj potenciální kariérní růst pozitivněji, než sestry s praxí v oboru delší než 6 let. K vyhodnocení této hypotézy byly použity otázky číslo 4 a 8. Otázka číslo 1 byla zaměřena na délku praxe v oboru. Otázka číslo 8 byla zaměřena na to, zda sestry hodnotí svůj kariérní růst kladně. Výsledky těchto otázek jsou zpracovány v tabulkách číslo 16 a 17. V tabulce číslo 16 výzkum odhalil, že 23 sester s délkou praxe 0 – 5 let v oboru hodnotí svůj potenciální kariérní růst kladně (65,71 %) a 12 sester záporně (34,29 %). Další tabulka znázorňuje, jak svůj potenciální kariérní růst hodnotí sestry s praxí delší než 6 let až 41 let a více. Zde výzkum uvádí, že 40 sester hodnotí svůj kariérní růst kladně (61,54 %) a 25 sester (38,64 %) uvedlo odpověď ne, a svůj kariérní růst kladně nehodnotí. Z výzkumu je tedy patrné, že sestry s praxí kratší než 5 let, mají optimističtější pohled na svoji budoucí kariéru, než sestry s praxí delší. Myslím, že sestry při nástupu do zaměstnávání očekávají, že jejich kariéra bude stoupat, ale vedoucích pozic je jen velmi málo, a to si sestry při nástupu do praxe neuvědomují. Až se sestra zapracuje, a toto období může trvat individuální dobu, zjistí jaký je chod nemocnice, uvědomí si, jak těžká a nesnadná je cesta k povýšení. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Hypotéza 2: Vysokoškolsky vzdělané všeobecné sestry mají vyšší ambici kariérního růstu, než sestry s nižším vzděláním. Pro vyhodnocení této hypotézy jsem použila otázky číslo 1 a 9. Otázka číslo jedna je zaměřena na dosavadní dosažené vzdělání sestry a otázka číslo 9 zda sestry naplnili svá očekávání kariérního růstu. Výsledky těchto dvou otázek jsou zpracovány v tabulkách číslo 13 a 14. Tabulka 13 znázorňuje, zda sestry s nižší vzděláním, tedy sestry se střední odbornou školou a sestry s vyšší odbornou školou, naplnili svá očekávání kariérního růstu. 31 (50,82 %) sester označilo možnost ano, což znamená, že svá očekávání kariérního růstu naplnila. Možnost ne označilo 30 (49,18 %) sester, tedy svoje očekávání nenaplnila. V další tabulce číslo 14 jsou uvedeny sestry s vysokoškolským vzděláním a jejich vyjádření, zda svá očekávání kariérního růstu naplila. 19 sester (48,72 %) naplnila svá očekávání kariérního růstu, 20 sester (51,28 %) toto očekávání nenaplnila. Domnívám se, že pokud sestra vystuduje vysokou školu, očekává, že její pracovní pozice bude stoupat, a má vyšší kariérní ambice než sestry s nižším vzděláním. Sestra studuje, aby se zdokonalila, zařadila se do vyšší platové třídy. Předpokládám, že sestry, které nad vysokou školou a dalším studiem neuvažují a nemají tak velké ambice a motivaci k vyšším cílů, nebudou předpokládat velký kariérní růst. Hypotéza č. 2 byla potvrzena. 46
Hypotéza 3: Méně než 30 % všeobecných sester naplnilo svoje očekávání, kariérního růstu, které měli při nástupu do praxe. K vyhodnocení této hypotézy jsem použila otázku číslo 7, která zní: Naplnila jste svá očekávání kariérního růstu? Tato otázka je zpracovaná v tabulce číslo 12. Výzkum ukázal, že 50 respondentů (50 %) označilo, že svá očekávání ohledně kariérního růstu naplnila. Stejný počet sester, tedy 50 (50 %) označilo možnost ne, a svá očekávání o svém kariérním růstu nenaplnila. V dnešní době je těžké uskutečnit své kariérní cíle, obzvlášť ve zdravotnictví. Je možné, že se povědomí o povolání sester včetně jejich kariérního růstu rozšířilo i do podvědomí veřejnosti a zdravotní sestry vědí, jak je těžké dosáhnout svých očekávání. Hypotéza č. 3 nebyla potvrzena. Hypotéza 4: Všeobecné sestry s praxí delší než 20 let si v méně než 40 % uvědomují možnost uplatnění v příbuzných oborech. K vyhodnocení hypotézy číslo 4 jsem použila otázky číslo 4 a 10. otázka číslo 4 je zaměřena na délku praxe v oboru a otázka číslo 10 se ptá, zda si sestra uvědomuje svá pracovní uplatnění i mimo nemocniční zařízení, tedy v příbuzenských zdravotnických oborech. Tato otázka je zpracována v tabulce číslo 20. Výzkum odhalil, že sestry s praxí delší než 20 let si v 93,33 % uvědomují svá uplatnění v příbuzenských oborech, na tuto otázku kladně odpovědělo 14 sester (93,33 %). Pouze 1 sestra (6,67 %) si tato uplatnění v mimo nemocničních zařízeních neuvědomuje. Předpokládala jsem, že sestry s delší praxí v nemocnici, nebudou mít zájem ani chuť zkoumat, kde jinde by mohly pracovat. Ale myslím, že v dnešní době, kdy je snadný přístup k informacím například pomocí internetu, mají sestry větší rozhled o pracovních uplatněních, než by měli například před dvaceti lety. Hypotéza č. 4 nebyla potvrzena. Hypotéza 5: Více než 70% všeobecných sester ví o možnostech uplatnění ve zdravotnictví mimo nemocniční zařízení. Pro zhodnocení této hypotézy byla použita otázka číslo 10, ve znění, zda si sestra uvědomuje možnost pracovního uplatnění mimo nemocniční zařízení. Tato otázka byla zpracovaná v tabulce číslo 19. Tabulka znázorňuje, že 84 respondentů (85 %) ví o možnostech pracovního uplatnění, v příbuzenských zdravotnických oborech. O této možnosti pracovního uplatnění neví 15 sester tedy 15 %. Myslím, že povědomí všeobecných sester o možnostech pracovního uplatnění i mimo nemocniční zařízení, je dáno například strachem nad ztrátou stávajícího
47
zaměstnání a hledání pracovní jistoty i v jiném zařízeních. Sestry si rozšiřují rozhled o pracovních pozicích. Hypotéza č. 5 byla potvrzena. Hypotéza 6: Všeobecné sestry s kratší praxí než 5 let mají větší zájem o uplatnění mimo nemocniční zařízení než sestry s praxí delší. Pro zhodnocení této hypotézy jsem použila otázku číslo 4 a 12. V otázce číslo 4 se ptám na délku praxe dotazované sestry v oboru, otázka číslo 12 je položena tak, abych zjistila, zda mají sestry zájem o pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení. Tyto otázky byly zpracovány v tabulkách 29 a 30. V tabulce 29 je zobrazeno, že 16 sester (61,54 %) s praxí kratší než 5 let má zájem o uplatnění v mimo nemocničních zařízeních. 10 sester (38,46 %) o tuto možnost zájem neprojevily. Další tabulka číslo 30 je zpracovaná pro sestry s rokem praxe vyšším než 6 let. Zde je znázorněno, že o uplatnění mimo nemocniční zařízení má zájem 23 sester (35,38). Naopak 42 sester (64,62) o tuto možnost zájem nemá. Sestry s kratší dobou praxe v nemocnici, nemají ještě v tomto zaměstnání tak velkou sociální jistotu, jako sestry, které v nemocnici, ve stejném kolektivu pracují například dvacet let. Myslím, že je samozřejmé, že sestry s delší praxí, nebudou mít tak velký zájem o jiné zaměstnání a jiný druh zdravotnické práce, jak sestry, které v tomto povolání nestrávily tolik let. Hypotéza č. 6 byla potvrzena.
48
3.6
Návrh řešení a doporučení pro praxi
V mé práci jsem se zajímala o to, zda všeobecné sestry naplnily svá očekávání o svém kariérním postupu. Z výzkumu je patrné, že pouze polovina sester naplnila svá očekávání o kariérním postupu, a druhá polovina ne. Proto bych navrhovala, aby sestry své dosavadní vzdělání prohlubovali, a neskončili se vzděláním hned po dostudování školy, či získání vysokoškolského titulu. Vzdělání sestru posouvá dále, prohlubuje své vzdělání a zdokonaluje se. Dělá z ní kvalifikovanější, kvalitnější sestru. Pokud sestra chce pracovat na vyšší pozici, je pro ni vzdělání nutnosti. Touha po kariéře, sestru ke vzdělání motivuje. Vyšší kariérní pozice zaručuje pro sestru lepší finanční ohodnocení, širší pole manažerského působení, samostatné rozhodování a větší zodpovědnost a samostatnost. Dalším vzděláním se sestra přiblíží svému kariérnímu očekávání a její práce ji bude více naplňovat a motivovat. Dalším zaměření mé práce bylo na možnosti kariérního uplatnění mimo nemocniční zařízení. Vzhledem k tomu, že několik respondentů vůbec nevědělo, že jejich pracovní uplatnění je i jinde, než jen v nemocničním zařízení, navrhovala bych informování jak široké veřejnosti, tak zdravotních sester o zdravotnických zařízeních, které nejsou součástí nemocnice. Toto povědomí by se mohlo rozšířit například propagačními letáky, nebo nejlépe již na začátku, při zdravotnickém studiu. Je důležité, aby studenti věděli, kde všude se mohou pracovně uplatnit, aby již při začátku studia nemuseli mít pochybnosti, že si nenajdou práci. Navrhovala bych například exkurze do různých zdravotnických zařízeních, jako jsou dětské domovy, jesle, domácí péče, hospici a podobně.
49
4
Závěr
Zdravotní sestra a kariéra je dle mého názoru aktuální téma. Dříve zdravotní sestry tolik nepřemýšlely o vysokoškolském vzdělání, protože když vystudovaly střední odbornou zdravotní školu, staly se z nich právoplatné sestry a mohly vykonávat své povolání bez odborného dohledu. Toto se však rokem 2004 změnilo a z absolventů středních škol se staly zdravotničtí asistenti, kteří musí pracovat pod odborným dohledem. Myslím, že v tomto okamžiku, začalo mnohem více studentů přemýšlet o vyšším vzdělání. Hlavně z toho důvodu, aby postoupili v kariéře výš, a stali se kvalifikovanými zdravotními pracovníky. Ve své práci popisuji rozdíl mezi zdravotnickým asistentem a všeobecnou sestrou. Dále se zabývám možnosti dalšího vzdělávání všeobecných sester. Je zde uvedeno, jak sestra získá titul diplomovaná sestra, bakalář, magistr, nebo doktorské studium a titul doktor. V magisterských oborech je možné studovat hned několik specializačních zaměření. Podle těchto zaměření si sestra volí svou další specializaci. Každé rozhodnutí o dalším vzdělání často rozhoduje, zda zdravotní sestra postoupí ve své kariéře výše. Pokud zdravotní sestra z nějakého důvodu nechce studovat ve školském zařízení, má možnosti prohlubování a zdokonalování svého vzdělání a kvalifikace v různých školeních či kurzech. Každá sestra má povinnost se celoživotně vzdělávat. Tyto různé semináře zajišťují, aby byla sestra zůstala informovaná o nových postupech, vymoženostech, novodobé ošetřovatelské péči a byla kvalifikovaná k výkonu svého povolání. Další možností je jsou specializace. Specializačním vzděláním sestra získá specifické odborné vzdělání a stane se odbornou sestrou. Těchto specializací je několik. Ve své práci také popsuji kariérní postup zdravotní sestry v nemocničním zařízení. Jak se zdravotní sestra může vypracovat ze zdravotnického asistenta, všeobecnou sestru, až na staniční sestru, či vrchní. Nebo náměstkyni ošetřovatelské péče. Cílem práce bylo analyzovat představy všeobecných sester o jejich kariérním postupu. Z dotazníkového šetření jsem zjistila, že více než polovina sester hodnotí svůj kariérní růst kladně. Více však své představy o kariérním růstu naplnili sestry, které mají nižší vzdělání, tedy dokončenou střední školu, nebo vyšší odbornou. První cíl se mi podařilo splnit. V další části své práce se věnuji pracovnímu uplatnění všeobecných sester. Je samozřejmé, že většina lidí si myslí, že zdravotní sestra pracuje v nemocnici, a už dále nepátrají po jiných zařízeních. V práci jsem popsala hned několik zařízení, ve kterých sestra může pracovat. Například o dětských jeslích vědělo jen několik málo respondentů, nebo i kojenecké ústavy
50
nebyly v širším povědomí. Dalšími zařízeními, o kterých jsem se zmínila, byl hospic, domácí péče, psychiatrická léčebna, ordinace praktického lékaře a domov pro seniory. V mém dalším cíli jsem se zabývala znalostmi o možnosti uplatnění mimo nemocniční zařízení a postoje všeobecných sester k těmto zařízení. Překvapilo mne, že z dotazníkového šetření vyplynulo, že několik sester vůbec neví, o možnostech pracovního uplatnění mimo nemocniční zařízení. Při otázce, zda by měli o toto uplatnění zájem, mi většina sester odpověděla, že ne. Ale rozdíl byl jen v několika málo procentech. Větší zájem o pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení, měli sestry, které se v oboru pohybují krátce, do pěti let praxe. Tento cíl byl také splněn.
51
Seznam použité literatury Knihy 1. KUTNOHORSKÁ, J., Hystorie ošetřovatelství. Praha: Grada publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3224-4. 2. PLEVOVÁ, I., Ošetřovatelství 1. Praha: Grada publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80247-3558-0. 3. STREJČKOVÁ, A., Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví. Praha: Fortuna, 2007. ISBN 978-80-7168-943-0. 4. KUBÁTA, K., BERDYCHOVÁ, J., Jesle: příručka pro zdravotnické pracovníky. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství n. p. 1953. 5. SEDLÁŘOVÁ, P., Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-1613-8. 6. KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., HOLMEROVÁ, I., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., WIJA a kolektiv, Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-4026-3. 7. HOLCZEROVÁ, V., DVOŘÁČKOVÁ, D., Volnočasové aktivity pro seniory. Praha: Grada publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4697-5. 8. MARKOVÁ,
E.,
VENGLÁŘOVÁ,
M.,
BABIAKOVÁ,
M.,
Psychiatrická
ošetřovatelská péče. Praha: Grada publisching, a.s., 2006. ISBN80-247-1151-6 9. ŘÍHA, M., PIKOLA, P., Ordinace praktického lékaře pro dospělé. Praha: Zebraprint s.r.o., 2010. ISBN 978-80-87103-37-2. 10. SVATOŠOVÁ, M., JIRMANOVÁ, M., Hospic slovem a obrazem. Praha: ECCE HOMO 1998. ISBN 80-902049-1-0. 11. PETR, T., MARKOVÁ, E., ošetřovatelství v psychiatrii. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-4236-6. 12. GLADKIJ, I., Management ve zdravotnictví. Brno: Computer press, a.s., 2003. ISBN 80-7226-996-8. 13. PLEVOVÁ, I., Management v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-3871-0. 14. KAFKOVÁ, V., Z historie ošetřovatelství. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. ISBN 80-7013-123-3. 15. BRŮHA, D., PROŠKOVÁ, E., Zdravotnická povolání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-661-5. 52
16. VÉVODA, J., Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. Praha: Grada publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4732-3. 17. ALEXANDER, M. F., RUCIMAN, P. J., Struktura kompetencí všeobecné sestry podle ICN. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2003. ISBN 80-7013-392-9. 18. ŠNÝDROVÁ, I., Manažerka a stres. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN80-2471272-5. 19. EVANGELU, J., E., Diagnostické metody v personalistice. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2607-6. 20. BENEŠ, M., Andragogika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-2472580-2. 21. BÍLÁ, Ivana. Ideální sestry v ordinaci praktického lékaře. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/142561/lf_b/Ivana_Bila_bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. 22. KELNAROVÁ, J., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 1. ročník. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2830-8. 23. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H., Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. ISBN 978-80-247-3742-3. 24. ŠPIRUDOVÁ, L., Multikulturní ošetřovatelství II. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1213-X. 25. GROFOVÁ, Z., Nutriční podpora: Praktický rádce pro sestry. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1868-2. 26. SIEGEL, Z., Jak úspěšně hledat a získat zaměstnání: Špičkové rady tipy a příklady pro uchazeče o zaměstnáníů. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-1388-8.
Elektronické zdroje 1. FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD. Studijní obory [online]. 2014 [cit. 2014-1011]. Dostupné z:http://www.fzv.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-amagisterske-studium/studijni-obory/obor/osetrovatelska-pece-v-internich-oborech/ 2. ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA. Studijní program: Ošetřovatelství [online]. 2014
[cit.
2014-10-11].
Dostupné
z:http://www.zsf.jcu.cz/cs/dok/studijni-
agenda/studijni-obory/osetrovatelstvi-ve-vybranych-klinickychoborech/osetrovatelstvi-ve-vybranych-klinickych-oborech-studijni-obor 53
3. KLINIKA ADIKTOLOGIE. Pro budoucí studenty [online]. 2014 [cit. 2014-10-11]. Dostupné
z:http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/56/4353/Informace-o-
prijimacim-rizeni-pro-navazujici-magisterske-studium-adiktologie 4. WIKIPEDIE.
Ph.D.
[online].
2014
[cit.
2014-08-11].
Dostupné
z:http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/56/4353/Informace-o-prijimacim-rizenipro-navazujici-magisterske-studium-adiktologie 5. LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Obor Ošetřovatelství P5341 (doktorský čtyřletý) [online]. 2014
[cit.
2014-08-11].
Dostupné
z:
http://www.osu.cz/index.php?kategorie=16&id=7730 6. NÁRODNÍ
CENTRUM
OŠETŘOVATELSTVÍ
A
NELÉKAŘSKÝCH
ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ. Otázky k registraci[online]. 2014 [cit. 2014-08-11]. Dostupné z: http://www.nconzo.cz/web/guest/otazky-k-registraci 7. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ. Optika a optometrie [online]. 2014 [cit. 2014-08-11].
Dostupné
z:http://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/bakalarsky-
program/optika-a-optometrie 8. ŠNAJDROVÁ, Lenka. Stručně o celoživotním vzdělávání, registraci a kreditech zdravotních sester [online]. 2014 [cit. 16. 11. 2014]. Dostupný na WWW: http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2008-06/48-sestra-v-ordinaci.pdf 9. FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD. Studijní obory [online]. 2014 [cit. 2014-1811]. Dostupné z:http://www.fzv.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-amagisterske-studium/studijni-obory/obor/osetrovatelska-pece-v-internich-oborech/ 10. MASARYKOVA UNIVERZITA. Intenzivní péče [online]. 2014 [cit. 2014-18-11]. Dostupné z: /www.muni.cz/study/fields/18143?lang=cs 11. OSTRAVSKÁ UNIVERZITA. Obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech
[online].
2014
[cit.
2014-18-11].
Dostupné
z: http://knihovna.osu.cz/index.php?kategorie=35512&id=4033 Ostatní 1. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Věstník 9/2004. In: 2004, 9. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/vestnik_1881_1038_3.html 2. Česká republika. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
54
nelékařských zdravotnických povoláních). In: 96/2004. 2004, 30/2004. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96 3. Česká republika. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních
službách).
In:
372/2011.
2011,
131/2011.
Dostupné
z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonInfo.jsp?idBiblio=75500&nr=372~2F2011&rpp =15#local-content 4. Česká republika. Předpis č. 105/2011 Sb.- , kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
In:
105/2011.
2011,
40/2011.
Dostupné
z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonInfo.jsp?idBiblio=74154&nr=105~2F2011&rpp =15#local-content 5. URAZOVÁ NEMOCNICE, Ošetřovatelský standart Úrazové nemocnice v Brně, 2014
55
Seznam zkratek Bc. - bakalář Dis. - diplomovaná zdravotní sestra Mgr. - magistr NCONZO - národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů MZČR – Ministerstvo zdravotnictví České republiky FZV – Fakulta zdravotnických věd FBMI – Fakulta biomedicínského inženýrství LF – Lékařská fakulta MUNI – Masarykova univerzita
56
Seznam tabulek Tabulka 1 dosavadní ukončené vzdělání .................................................................................. 26 Tabulka 2 další vzdělávání ....................................................................................................... 26 Tabulka 3 účast na kurzech pro navýšení či prohloubení vzdělání .......................................... 27 Tabulka 4 délka praxe v oboru ................................................................................................. 27 Tabulka 5 stávající pracovní pozice ......................................................................................... 28 Tabulka 6 vzdělání střední odborné s maturitou ...................................................................... 29 Tabulka 7 vzdělání vyšší odborná škola .................................................................................. 30 Tabulka 8 vzdělání vysoká škola, udělení titulu Bc ................................................................. 31 Tabulka 9 vzdělání vysoká škola, udělení titulu Mgr. ............................................................. 32 Tabulka 10 doktorské vzdělání................................................................................................. 33 Tabulka 11 spokojenost se stávající pracovní pozicí ............................................................... 34 Tabulka 12 naplnění očekávání o svém kariérním růstu .......................................................... 34 Tabulka 13 sestry se střední odbornou školou s maturitou a se setry s vyšší odbornou školou naplnily svá očekávání kariérního růstu ................................................................................... 35 Tabulka 14 sestry s vysokoškolským vzděláním naplnily svá očekávání kariérního růstu ..... 35 Tabulka 15 kladné hodnocení kariérního růstu ........................................................................ 36 Tabulka 16 jak hodnotí svůj kariérní růst sestry s praxí 0 – 2 roky a 3 – 5 let ........................ 36 Tabulka 17 jak hodnotí svůj kariérní růst sestry s praxí 7 – 41 a více let ................................ 37 Tabulka 18 díky vysokoškolskému vzdělání je možnost mého kariérního růstu vyšší ........... 37 Tabulka 19 povědomí o pracovním uplatnění mimo nemocniční zařízení .............................. 37 Tabulka 20 Sestry s praxí delší než 20 let si uvědomují své pracovní uplatnění mimo nemocnici .................................................................................................................................................. 38 Tabulka 21 povědomí o zařízení ordinace praktického lékaře ................................................. 38 Tabulka 22 povědomí o zařízení psychiatrická léčebna ........................................................... 39 Tabulka 23 povědomí o zařízení domov pro seniory ............................................................... 39 Tabulka 24 povědomí o zařízení kojenecký ústav ................................................................... 40 Tabulka 25 povědomí o zařízení jesle ...................................................................................... 40 Tabulka 26 povědomí o zařízení hospic ................................................................................... 41 Tabulka 27 povědomí o zařízení domácí péče ......................................................................... 41 Tabulka 28 zájem o uplatnění mimo nemocniční zařízení ....................................................... 43 Tabulka 29 sestry s praxí 0 – 2 roky a 3 – 5 let mají zájem o pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení.................................................................................................................. 43 57
Tabulka 30 sestry s praxí 6 – 12let, 13 – 20 let- 21 – 30 let, 31 – 40 let a 41 a více let mají zájem o pracovní uplatnění mimo nemocniční zařízení. .................................................................... 44
Seznam grafů Graf 1 zařízení, o kterých respondenti vědí ............................................................................. 42
58
Seznam příloh Příloha A: Dotazník Příloha B: Žádost o povolení výzkumného šetření v Úrazové nemocnici Brno Příloha C: Žádost o povolení výzkumného šetření v nemocnici milosrdných bratří Brno
59
Příloha A: Dotazník
Dotazník
Úvodní slovo Vážení respondenti, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, oboru všeobecná sestra, a tento dotazník doplňuje moji bakalářskou práci na téma Zdravotní sestra a kariéra. Ráda bych Vás touto cestou poprosila o chvíli Vašeho času na jeho vyplnění. Tento dotazník je anonymní. Děkuji, Eliška Jandová Vysoká škola polytechnická Jihlava, Všeobecná sestra
Zdravotní sestra a kariéra 1.) o o o o o
Vaše dosavadní ukončené vzdělání Střední odborné s maturitou Vyšší odborná škola Vysoká škola, udělení titulu Bc. Vysoká škola, udělení titulu Mgr. Doktorské studium
2.) Dále se vzdělávám o Ano o Ne
3.) Navštěvuji kurzy pro navýšení či prohloubení mého vzdělání? o Ano o Ne
4.) o o o o o o o
Jak dlouho pracujete v oboru? 0–2 3–5 6 – 12 13 – 20 21 – 30 31 – 40 41 a více
5.) o o o o o o o o
Jaká je vaše stávající pracovní pozice? Zdravotnický asistent Všeobecná sestra Zástupce staniční sestry Sestra se specializací Specializovaná sestra Vrchní sestra Hlavní sestra Náměstkyně ošetřovatelské péče
6.) Jste ve stávající pracovní pozici spokojena? o Ano o Ne
7.) Naplnila jste svá očekávání kariérního růstu? o Ano o Ne
8.) Hodnotíte možnost vašeho kariérního růstu kladně? o Ano o Ne
9.) Myslíte, že možnost vašeho kariérního růstu je díky vysokoškolskému vzdělání vyšší? o Ano o Ne
10.) Jste si vědoma o vašem pracovním uplatnění i mimo nemocniční zařízení? o Ano o Ne
11.) O jakých zařízeních víte? o o o o o o o
Ordinace praktického lékaře Psychiatrická léčebna Hospic Domov pro seniory Domácí péče Kojenecké ústavy Jesle
12.) Máte zájem o uplatnění i mimo nemocniční zařízení? o Ano o Ne
Děkuji za Váš čas.