VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií. Obor Všeobecná sestra

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Obor Všeobecná sestra

I nt e r p e r s o ná l ní vz t a hy v e z d r a vo t ni c ké m t ý mu bakalářská práce

Autor: Ivana Přibylová

Vedoucí práce: PhDr. Jana Novotná, Ph.D.

Jihlava: 2014

Anotace Tato

bakalářská

práce

se

zabývá

problematikou

interpersonálních

vztahů

ve zdravotnickém týmu. V teoretické části je zahrnuta problematika role lékařů, role sester, týmu, týmové spolupráce, komunikace a mezilidských vztahů. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké převládají vztahy na pracovišti a zda se zdravotnický tým setkává v rámci volnočasových aktivit. Praktická část analyzuje mezilidské vztahy mezi zdravotnickými pracovníky v nemocnici Jihlava a Pelhřimov. V této části se také nachází vyhodnocení dotazníkového šetření a vyhodnocení platnosti hypotéz. Klíčová slova: Zdravotní sestra, lékař, vztahy, zdravotnický tým, týmová spolupráce Annotation This thesis deals with interpersonal relationships in the health care team. The theoretical part is included on the role of doctors, nurses role, team, teamwork, communication and interpersonal relations. The aim of this work is to investigate the relationships prevailing in the workplace and that the medical team meets in leisure activites. The practical part analyzes the interpersonal relationships among healthcare workers in a hospital Jihlava and Pelhřimov. In this section there is also the evaluation of the survey and evaluation of hypotheses. Keywords Nurse, doctor, relations, medical team, teamwork

Poděkování Děkuji PhDr. Janě Novotné, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, trpělivost, vstřícnost a poskytování cenných rad k mé práci. Děkuji zdravotnickému týmu z interního a chirurgického oddělení nemocnice Jihlava a nemocnice Pelhřimov, za vyplnění dotazníků, bez kterých bych nemohla vytvořit praktickou část mé bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 22. 4. 2014

............................................. Podpis

Obsah 1 Úvod .....................................................................................................................6

2

1.1

Cíl výzkumu ....................................................................................................7

1.2

Hypotézy.........................................................................................................7

Teoretická část .......................................................................................................8 2.1

Základní pojmy ...............................................................................................8

2.1.1

Interdisciplinární tým ...............................................................................8

2.1.2

Všeobecná sestra ......................................................................................8

2.1.3

Role lékaře ...............................................................................................8

2.1.4

Role sestry ...............................................................................................9

2.2

Multidisciplinární tým ................................................................................... 10

2.2.1

Tým ....................................................................................................... 10

2.2.2

Vznik a vývoj týmu ................................................................................ 10

2.2.3

Zdravotnický tým, ošetřovatelský tým .................................................... 11

2.2.4

Týmová práce lékařů a sester ................................................................. 12

2.2.5

Výhody týmové práce ............................................................................ 12

2.2.6

Motivace týmu ....................................................................................... 13

2.2.7

Předpoklady týmové práce sester a lékařů .............................................. 13

2.3

Komunikace .................................................................................................. 14

2.3.1

Komunikace ve zdravotnictví ................................................................. 15

2.3.2

Interní manaţerská komunikace ............................................................. 15

2.3.3

Interní komunikace ve zdravotnickém týmu ........................................... 16

2.4

Interpersonální vztahy ................................................................................... 16

2.4.1

Úrovně vztahů ........................................................................................ 17

2.4.2

Jak vycházet s kolegy ............................................................................. 18

2.4.3

Společenská kontrola práce .................................................................... 18

2.5

Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu .............................................. 19

3

4

2.5.1

Vliv pracovních vztahů mezi lékaři a sestrami na péči o pacienta ........... 19

2.5.2

Postavení sestry ve zdravotnickém týmu ................................................ 19

2.5.3

Faktory, ovlivňující vztahy mezi lékaři a sestrami .................................. 20

2.5.4

Lékař jako ţena – gender ........................................................................ 20

Praktická část....................................................................................................... 22 3.1

Metodika výzkumu ........................................................................................ 22

3.2

Výzkumný soubor ......................................................................................... 22

3.3

Výsledky výzkumu ........................................................................................ 23

3.4

Diskuze ......................................................................................................... 39

Závěr ................................................................................................................... 43 4.1

Doporučení pro praxi..................................................................................... 44

5

Seznam literatury ................................................................................................. 46

6

Seznam zkratek.................................................................................................... 50

7

Seznam tabulek.................................................................................................... 51

8

Seznam grafů ....................................................................................................... 52

9

Seznam příloh ...................................................................................................... 53

1 Úvod Tato bakalářská práce je věnována tématu Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu. V zaměstnání tráví většina lidí převáţnou část svého času, a proto je důleţité udrţovat dobré pracovní vztahy, nejen mezi nadřízenými, ale i kolegy. Firemní akce a také neformální setkání mezi spolupracovníky, mají velký přínos pro kvalitní vztahy na pracovišti, členové týmu se na těchto akcích snáze uvolní a naváţí přátelství. Zdravotnický tým je tvořen zdravotnickými pracovníky s různým odborným vzděláním. Všichni členové tohoto týmu mají stejný cíl, a tím je zdravý a spokojený pacient. Sama jako zdravotní sestra vím, ţe mezilidské vztahy ve zdravotnickém týmu jsou jedním z významných a důleţitých aspektů celkové atmosféry na pracovišti. Kvalita těchto vztahů ovlivňuje nejen spokojenost jejich účastníků, ale také kvalitu podávaného výkonu. Vztahy mezi zdravotnickým personálem, jsou významným prvkem, který můţe ovlivňovat i poskytování zdravotní péče samotné. Téma týkající se interpersonálních vztahů jsem si vybrala z důvodu mých osobních zkušeností. Jako studentka jsem měla moţnost v rámci studia absolvovat praxi v různých zdravotnických zařízeních. Nejvíce hodin praxe jsem absolvovala na interním a chirurgickém oddělení, a proto jsem si tato oddělení zvolila za objekt mého šetření v rámci bakalářské práce. Velice mě zajímá, jak se budou lišit mé názory na vztahy na těchto pracovištích od vyplněných dotazníků zdravotnickým týmem. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na roli lékaře a sestry, zdravotnický tým, týmovou spolupráci, komunikaci mezi zdravotnickými pracovníky a na interpersonální vztahy. Praktická část se zabývá výsledky, které byly vyhodnoceny z anonymních cílených dotazníků. Dotazníkové šetření probíhalo na interním a chirurgickém oddělení nemocnice Jihlava a Pelhřimov. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, z toho 30 pro lékaře, 30 pro zdravotní sestry a 30 pro niţší zdravotnický personál. Otázky v dotazníku byly zaměřeny na zmapování interpersonálních vztahů ve zdravotnickém týmu, a také na zjištění, zda se zdravotnický tým setkává v rámci volnočasových aktivit. Výsledky jednotlivých odpovědí jsem zaznamenala do tabulek a grafů. 6

1.1 Cíl výzkumu Cíl č. 1 Zmapovat interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu. Cíl č. 2 Zmapovat, zda se zdravotnický tým setkává v rámci volnočasových aktivit.

1.2 Hypotézy Hypotéza č. 1 Minimálně 50 % zdravotnických pracovníků povaţuje vztahy na pracovišti za pozitivní. Hypotéza č. 2 Maximálně 30 % sester povaţuje vztahy ve zdravotnickém týmu za negativní. Hypotéza č. 3 Minimálně 50 % sester interního oddělení povaţuje vztahy na pracovišti s pomocným personálem za velmi dobré. Hypotéza č. 4 Zdravotnický tým se schází minimálně jednou měsíčně při volnočasových aktivitách. Hypotéza č. 5 Volnočasových aktivit se více účastní střední zdravotnický personál. Hypotéza č. 6 40 % lékařů se pravidelně účastní volnočasových aktivit se zdravotnickým týmem.

7

2 Teoretická část 2.1 Základní pojmy 2.1.1 Interdisciplinární tým Tento tým je charakteristický svou pomocí postavenou na integrovaném plánu péče orientovaným na klienta, se vzájemnou provázaností oborů zastoupených v týmu a jasně vymezenými cíli (Kuzníková, 2011). Je sloţený z odborníků z různých útvarů. (Bělohlávek, 2008)

2.1.2 Všeobecná sestra Všeobecná sestra vykonává činnosti bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou klienta stanovenou lékařem, přičemţ základní a specializovanou péči zajišťuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Sestra vykonává samostatně jednotlivé úkony a činnosti zaměřené na uspokojování potřeb, řešení problémů a zlepšování stavu jedinců, to vše vykonává v rámci komplexní ošetřovatelské péče. Sestra se podílí na základě indikace lékaře bez odborného dohledu na poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. (Bártlová, Hajduchová, 2010)

2.1.3 Role lékaře Činnost lékaře je funkcionálně zaměřena na ochranu a upevňování zdraví, na diagnostiku a odstraňování nemoci, na záchranu ohroţeného ţivota. Pracovní role lékaře se odlišují kompetenčním polem odborné činnosti, mírou sociálních vazeb, častostí a charakterem styku s pacientem, postavením ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti a dalšími faktory. Rozdílné jsou pozice a funkcionální činnosti praktického lékaře, odborného lékaře v nemocnici nebo v ambulanci, lékaře působícího ve farmaceutickém průmyslu nebo v hygienické sluţbě. (Bártlová, 2005) V současnosti lékaři stále více pociťují konflikt rolí. Na jedné straně mají povinnost pečovat o ţivot pacientů, o jejich zdraví a k tomu uţívají širokou škálu prostředků diagnostických a terapeutických, které mají k dispozici a za které jsou téţ odpovědni. 8

Bártlová a Matulay (2009) tvrdí, ţe se lékař musí umět rozhodovat a musí umět jednat, i kdyţ nezná, nebo nemá jistotu o druhu a příčině poruchy zdraví, často v kritické časové tísni. (Bártlová, Matulay, 2009)

2.1.4 Role sestry Povolání sestry prodělává sloţitý vývoj. Mění se právní, profesionální, regulační postavení sestry, ale i vzdělání a pracovní podmínky. Ve většině zemí tvoří nejpočetnější skupinu pracovníků ve zdravotnictví sestry, a to jak v nemocnicích, tak v ambulantní a zejména v komunitní péči. Nezastupitelnou úlohu v systému zdravotní péče mají sestry a ošetřovatelská profese, a dle Světové zdravotnické organizace představují nejdůleţitější přínos do oblasti zdraví jednotlivců i skupin. (Bártlová, Matulay, 2009) Virginia Hendersonová, která významně ovlivnila ošetřovatelství v polovině minulého století, viděla základní funkci sestry v pomoci zdravému či nemocnému člověku a v provádění činností týkajících se zdraví a jeho ochrany, a to v situaci, kdy toho není sám schopen a nemá potřebnou sílu, vůli nebo znalosti. (Plevová, 2011) Sestra byla také povaţována za člena týmu, který poskytuje základní (fyzickou) péči pacientům. Nepochybně to bude i nadále hlavní funkcí ošetřovatelství. Vznikly však a stále se rozšiřují nové odpovědnosti. Vycházejí z orientace profesní činnosti sester na celek lidského zdraví. (Bártlová, Matulay, 2009) Předmětem I. evropské konference o ošetřovatelství, která se konala ve Vídni v roce 1988 pod záštitou SZO, byly změny v profesi sestry. Na konferenci byla zdůrazněna nová role sestry v podmínkách realizace strategie „Zdraví pro všechny do roku 2000“. Sestra má působit jako partnerka při rozhodování a plánování v řízení místních, regionálních a národních sluţeb, měla by podporovat jednotlivce, rodiny a komunity, aby se více spoléhali na vlastní síly v péči o své zdraví a poskytovat správné a jasné informace o příznivých a nepříznivých důsledcích rozličných typů chování a o výhodách a nákladech při volbě určité péče. (Bártlová, 2005)

9

2.2 Multidisciplinární tým 2.2.1 Tým Tým je menší počet lidí, kteří se vzájemně doplňují ve svých dovednostech, zaměřují se na společný cíl, mají společné výkonnostní záměry a společnou odpovědnost. Tvoří ho 3 a více jedinců, kteří jsou ve vzájemné interakci a mají pocit společné identity, společného vědomí „my“. (Kolajová, 2006) Ke svému pracovnímu týmu je ideální mít pozitivní vztah, kde můţeme plně rozvinout své schopnosti. Jedinci v týmu většinou dodrţují nepsané normy či pravidla, podle kterých dobrovolně a z vlastní vůle pracují a jednají (Škrla, Škrlová, 2003). Tým, jako základní jednotka organizace práce, má velký potenciál, spojuje v sobě dovednosti, zkušenosti a pohledy několika lidí. (Hayes, 2005) Týmová spolupráce představuje soubor hodnot, které povzbuzují jisté způsoby chovaní, například vyjadřování pochybností ve prospěch ostatních i ve prospěch plnění úkolů, naslouchání druhým, kooperativní odezvu na názory ostatních, pomoc potřebným členům a uznávání zájmu a úspěchů ostatních. (Kolajová, 2006) Týmová práce umoţňuje vyuţívat nápadu a silných stránek členů týmu, motivuje členy týmu k převzetí odpovědnosti za svůj rozvoj. Týmová práce je také charakterizována angaţovaností pro věc a nadšením. Angaţovaní lidé jsou ochotni dělat vţdy něco navíc, aniţ by neustále připomínali „co za to“. Týmová práce také naplňuje pocit, ţe někam patřím, jsem uţitečný, něco znamenám. Podstata týmové práce spočívá v převedení odpovědnosti na pracovní týmy tak, aby mohly plnit své úkoly, aniţ by neustále musely ţádat vyšší sloţky organizace o schválení. (Hayes, 2005; Bartošíková, 2006)

2.2.2 Vznik a vývoj týmu Předpokladem pro to, aby lidé fungovali jako tým, je důleţitý jejich správný výběr. Kaţdý člověk z týmu musí skutečně rozumět úkolu, jenţ má provádět, a také musíme brát v úvahu roli jednotlivých lidí v týmu ze sociálního hlediska. Sociální role nejdou lidem nijak přidělit, vţdy vznikají z jejich dispozic a z vyjednávání mezi nimi, můţeme ale výrazně ovlivnit, jak tyto role budou vznikat, a to právě tím správným výběrem. 10

Při budování týmu je důleţité prosazovat myšlenku, ţe základem naší společné existence je práce. Aby tým dobře fungoval, musí vidět praktické výsledky, důkazy toho, ţe tým je více neţ jednotlivec i neţ kolektiv. (Bednář et al., 2013) Podle Plamínka (2008) vzniká tým spontánně anebo řízeně. Vývoj týmu probíhá v několika navazujících stádiích. Do první fáze patří formování a orientace, do druhé bouření, konfrontace, konflikt a výzva, do třetí fáze normování, soudrţnost a spolupráce, do čtvrté fáze vykonávání, do páté fáze ukončení v šesté fázi se nachází zklamání a v osmém stádiu přijetí. (Plevová et al., 2012)

2.2.3 Zdravotnický tým, ošetřovatelský tým Členy zdravotnického týmu jsou ošetřovatelští pracovníci. Ale také ho tvoří řada zdravotnických pracovníků s různým odborným vzděláním. Ke zdravotnickým pracovníkům patří lékaři, sestry, fyzioterapeuti, nutriční terapeuti, psychologové a sanitáři. Zdravotnický tým, je týmem multidisciplinárním. Všichni členové zdravotnického týmu mají stejný cíl, a tím je zdravý a spokojený pacient. Jestliţe sestry spolupracují jako tým, jsou daleko úspěšnější a produktivnější. Ve zdravotnictví se dá týmem nazývat pouze taková skupina, která se vyznačuje vysokým stupněm vzájemné závislosti a je vytvořena a sjednocena za účelem dosaţení určitého cíle nebo splnění úkolu. Pro poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče jsou týmy nepostradatelné. (Vytejčková, 2011; Bartošíková, 2006; Škrla, Škrlová, 2003) Ošetřovatelský tým je součástí zdravotnického týmu. „Ošetřovatelský tým poskytuje ošetřovatelskou péči, která je definována jako soubor odborných činností zaměřených na udržení, podporu a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin, rozvoj zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je také péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné smrti.“ (Vytejčková, 2011, str. 15) V ošetřovatelství je také významným prvkem „mezi týmová“ spolupráce, díky které dochází k šíření informací mezi jednotlivými pracovišti. Znát své kolegy v jiných zdravotnických zařízeních je nesmírně důleţité a hlavně přínosné. (Vévoda et al., 2013)

11

Pokud si členové týmu neváţí dovedností a schopností druhých, jejich názorů a úhlů pohledu, a jejich podílu na celkovém úkolu, tak tým nemůţe dobře fungovat. (Hayes, 2005)

2.2.4 Týmová práce lékařů a sester Týmová práce je ve zdravotnictví nepostradatelná. Je totiţ důleţitá pro poskytování finančně efektivní a vysoce kvalitní zdravotní péče. Nemocniční zařízení, která týmovou práci mezi zdravotnickými pracovníky nepodporují nebo která vytváří jen formální, neefektivní týmy, začnou v této době, kdy dochází ke sniţování počtu zaměstnanců, pomalu ale jistě ztrácet konkurenční výhodu v porovnání s těmi zdravotnickými zařízeními, kde se týmová práce vţila. (Škrla, Škrlová, 2003; Bartošíková, 2006) Vztahy mezi zdravotnickým personálem, především mezi lékaři a sestrami, jsou významným prvkem v poskytování zdravotnické péče. Členové zdravotnického týmu jsou velmi často vystaveny zátěţi ve formě odpovědnosti za zdraví a ţivot lidí, vnímají problémy a stesky pacientů, účastní se situací, kdy pacient proţívá akutní nebo chronickou nemoc, a proto je cílená tvorba a udrţování pozitivních pracovních vztahů ve zdravotnickém týmu velmi významná. (Bártlová, Trešlová, 2010)

2.2.5 Výhody týmové práce „ Tým víc ví“: Členové týmu mají rozdílné zkušenosti, dovednosti, kaţdý má svůj způsob myšlení a vidění světa. Při společném řešení se tyto zkušenosti a dovednosti jednotlivých členů týmu kombinují. Tím pádem se nabízí širší moţnost řešení. Vzájemnou spoluprací a komunikací se zároveň rozvíjí kaţdý člen. (Kolajová, 2006) „ Tým má synergický efekt – vyjádřeno matematicky 1+1=3“: Tento početní paradox vychází z toho, ţe kaţdý člen týmu má určitý potenciál dovedností a znalostí, které dává při týmové práci k dispozici. Při spojení potenciálu všech členů týmu dojde ke zvýšení efektivnosti práce a také se zvýší nejen celkový výkon skupiny, ale i kaţdého člena. (Khelerová 1999; Kolajová, 2006)

12

„ Tým podněcuje a rozvíjí“ : Tým zná cíl a společně hledá k němu cestu. Tím dochází k rozvoji kreativity a vyšším výkonům. (Kolajová, 2006) „ Tým vyrovnává“ : Kompromisy při řešení otázek a problémů vylučují krajní postoje a názory, čímţ se ve skupině udrţuje stabilita (například se pomáhá slabším jedincům). (Kolajová, 2006) Další výhody týmové práce: Pomáhá budovat vztahy mezi lidmi, kaţdý člen v týmu si zlepšuje komunikaci, dochází k příjemnější pracovní atmosféře, všichni členové mohou projevit své zkušenosti, dovednosti a znalosti, zvyšují si sebevědomí. Největší předností týmu je, ţe jejich existence často umoţňuje sníţení nákladů na řízení tím, ţe zjednodušuje vztahy mezi nadřízenými a zaměstnanci. (Kolajová, 2006; Škrla, Škrlová, 2003)

2.2.6 Motivace týmu Kaţdý krok, kterým se snaţíme motivovat konkrétního člověka, se okamţitě odráţí v motivaci kolektivu nebo týmu, jehoţ je daný pracovník součástí, a to tím více, čím si jsou vzájemně jednotliví pracovníci blíţe osobně i fyzicky v rámci plnění svých úkolů. Máme dva základní typy motivace a to, nástroje ekonomické motivace a nástroje sociální a psychologické. Tým tedy můţeme motivovat tím, ţe mu dáváme týmové úkoly, ekonomicky i neekonomicky, kolektivními benefity a skupinovým oceněním, které má ze sociálního hlediska dvojí efekt a to, ţe zvyšuje míru pracovní motivace členů týmu a posiluje jeho vnitřní soudrţnost a konzistenci. (Bednář et al., 2013) Motivace týmu zvyšuje výkonnost, produktivitu a efektivitu a napomáhá ke splnění poţadovaných výsledků. Jestliţe tým není motivován, tak můţe dojít ke zvýšení absence, plýtvání časem (přestávky, debatování nevztahující se k práci), mnoţství pomluv a odmítání pravidel a naopak dochází také ke sníţení péče a tím sníţení kvality práce, tempa práce, ochoty převzít odpovědnost a ke sníţení pozornosti. (Forsyth, 2009)

2.2.7 Předpoklady týmové práce sester a lékařů Vyuţívání týmu v současném zdravotnictví se jeví jako nezbytné. Spolupráce lékařů a sester by měla být zaloţena na partnerské spolupráci profesionálů. Lékaři a sestry mají 13

různé kompetence, lékaři diagnostikují a léčí choroby a sestry mají v této oblasti roli ošetřovatelskou. Oba přispívají v péči o pacienta jedinečným způsobem, lékař i sestra mají společné určité dovednosti, které jsou nezbytné z hlediska zajištění kvality péče. Zdravotníci musí dokázat způsob k lidem obměňovat a přizpůsobovat se jejich zvláštnostem, je od nich také vyţadován individuální přístup ke všem klientům, ale také profesionálnost ve vzájemných vztazích mezi sebou. Aby nedocházelo ke konfliktům mezi lékařem a sestrou, tak je nezbytná vzájemná komunikace. (Vévoda et al., 2013)

2.3 Komunikace Komunikace je zjednodušeně chápána jako proces předávání informací mezi dvěma či více komunikujícími subjekty, je to sloţitý proces závislý na individuální inteligenci, psychice, na vzdělávání a na individuálních a sociálních zkušenostech. Podle Zacharové (2011, s. 188) slovo komunikace pochází z latinského slova communicare, jehoţ význam je činit něco společným, společně něco sdílet, něco spojovat, radit se, jednat nebo povídat si. Komunikace je základem všech vztahů mezi lidmi. Jejím cílem je účinně, co nejefektivněji, něco sdělit, zjistit, pobavit, přesvědčit anebo odradit. (Linhartová, 2007; Pokorná, 2008; Zacharová, Číţková, 2011) Komunikace zahrnuje verbální i neverbální sdělení. Tato sdělení vyjadřují pocity, přenášejí informace a musí být jasná. Při verbální komunikaci je důleţitý jazyk a řeč. Řeč totiţ umoţňuje vzájemnou výměnu informací, zkušeností a názorů. Prostřednictvím verbální komunikace si lidé vyměňují informace mezi sebou. Verbální komunikace se dělí na přímou nebo zprostředkovanou, mluvenou nebo psanou, ţivou nebo reprodukovanou. Při neverbální komunikaci se vyjadřujeme beze slov či spolu se slovy, jako doprovod slovní komunikace. Pouţíváme při ní řeč těla a řadíme do ní také viziku kontakt očí, dále mimiku - pohyby tváře, kinetiku – celkový pohyb těla, gestiku – pohyby rukou, haptiku – dotyky, chronemiku – vyjadřování, strukturování a uţívání času vůči jiným lidem, proxemiku – vzdálenost od partnera, posturologii – poloha těla, nohou a rukou, teritorialitu – velikost prostoru, který si člověk okolo sebe vytváří a kam pustí jen toho, koho chce, paralingvistiku – síla, intenzita, intonace hlasu, rychlost a plynulost řeči a jiné znaky – oděv, písmo, jednání a skutky. Prostřednictvím neverbální komunikace člověk sděluje emoce, pocity, afekty, nálady, zájem o sblíţení, 14

snahu záměrně ovlivnit postoj partnera a snahu o vytvoření dojmu, kdo jsem já. (Richards, Edwards, 2004; Zacharová, Číţková, 2011; Pokorná, 2008)

2.3.1 Komunikace ve zdravotnictví Komunikace je důleţitý aspekt zdravotnické péče a pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, ţe tlumí strach a zmatek, pomáhá při stresu a úzkosti, zlepšuje spolupráci pacienta, pomáhá zmírnit bolest, sníţit počet komplikací a vedlejších účinků, urychluje rekonvalescenci. Ve zdravotnické praxi vyuţíváme kromě komunikace interpersonální, tedy komunikace mezi dvěma nebo více lidmi také komunikace intrapersonální, při které se získávají informace z počítače nebo archivu při opakovaných hospitalizacích a také komunikaci masovou, zprostředkovanou masmédii. (Richards, Edwards, 2004; Zacharová, Číţková, 2011; Venglářová, Mahrová, 2006)

2.3.2 Interní manažerská komunikace Manaţerská komunikace znamená komunikaci směrem dolů nebo do stran. Komunikace směrem dolů obsahuje přímé instrukce manaţera o tom, co by měl dělat a komunikace směrem do stran je komunikace obsahující náměty, návrhy a připomínky k podnikovým nebo funkčním cílům a obsahuje informace o vykonané práci, které jsou určené managementu. (Duchoň, Šafránková, 2008) Veškerá komunikace mezi zaměstnanci zdravotnického zařízení, kde dotyční pracují, je označována pojmem interní komunikace v sektoru zdravotnictví. V praxi je potřeba myslet na to, aby byla komunikace optimální v základních směrech, kterými jsou obsah, ten musí být pravdivý a musí obsahovat dostatek informací a dále forma, tedy profesionální výměna informací, která se soustředí na fakta a emoce se snaţí potlačit. Sestra ve vedoucí pozici můţe komunikovat s „přímými podřízenými“, těmi mohou být buď sestry – členky jejího týmu, nebo podřízené, které dále řídí svoje týmy sester, dále s „kolegyněmi na stejné úrovni, s přímo nadřízenou osobou“, také s „lékaři“ – členy lékařského týmu, pro dobrý chod zdravotnického pracoviště je tato úroveň komunikace zásadní a s „lékaři ve vedoucích pozicích“, kde je ideální kdyţ se podaří mezi vedoucí sestrou a vedoucími lékaři vybudovat partnersko-spolupracující vztah. (Hekelová, 2012)

15

2.3.3 Interní komunikace ve zdravotnickém týmu Většina zdravotnických zařízení si myslím, ţe jejich interní komunikace v týmu je na dobré úrovni. Problémy vidí manaţeři v tom, ţe jednotlivá oddělení spolu nespolupracují a vzniká mezi nimi rivalita, dalším problémem je strach zaměstnanců říci svůj názor na fungování zařízení. Ke slabým stránkám interní komunikace ve zdravotnickém zařízení patří častý neoficiální přenos informací v organizaci, spravedlivý přístup vedení pouze k některým zaměstnancům, nedostatečné zapracování nových zaměstnanců, neznalost

cílů

organizace u všech zaměstnanců, strach z otevřené komunikace zaměstnanců s vedením zařízení a nedostatečné hodnocení zařízení zaměstnanci. (Šoukalová, Jedlinská, Sieglová, 2013) Aby bylo zdravotnické pracoviště ideální, tak by měl být vztah mezi ošetřovatelským týmem a lékaři vztahem partnerským. Daleko více je však k vidění to, ţe se lékaři chovají k sestrám poněkud přehlíţivě, pokud tato situace v týmu nastane, je to vedoucí sestra, kdo můţe a musí jako první tuto situaci změnit k lepšímu. (Hekelová, 2012)

2.4 Interpersonální vztahy Na interpersonálních vztazích je člověk jako sociální bytost vysoce závislý, základním předpokladem a charakteristikou těchto vztahů je to, ţe dva lidé se alespoň občas setkávají v interakci (vzájemném ovlivňování chování) a ţe tyto interakce zanechávají jistou stopu. Tato stopa je např. v podobě ochoty či neochoty k novému setkání, příjemného nebo nepříjemného dojmu, porozumění či neporozumění druhému. U vztahů je nutné odlišit mezilidskou přitaţlivost a sociální přitaţlivost. Sociální přitaţlivost je krátkodobá a je silně ovlivňována členstvím v sociálních skupinách, závisí na faktorech, jako je blízkost a podobnost. Interpersonální přitaţlivost je zaloţena na hlubší znalosti osobnosti druhého člověka a také na jeho pohledu na svět. Vztah je jiţ ustanovená vazba mezi dvěma lidmi, která má své specifické vlastnosti a historii. Interakce můţe proběhnout v trvajícím vztahu i mezi náhodně se setkávajícími lidmi, je to vlastně časově ohraničená událost, která je důleţitá pro udrţení jakéhokoli vztahu. (Slaměník, 2011; Hayes, 2009) 16

V kaţdém kolektivu existují určité typy událostí, které mají na vztahy výrazně větší vliv. Patří mezi ně např. příchod nového kolegy nebo naopak jeho odchod, výraznější změna dynamiky práce (nárůst nebo naopak úbytek zakázek), výměna nadřízeného, výraznější změna nálady jednotlivých zaměstnanců a zásah do firemní kultury společnosti. Vztahy mezi lidmi se v kolektivu vytváří dle relativně stálých a neměnných pravidel, kterým říkáme vzorce sociálního chování, i kdyţ se na kaţdém místě vytváří jinak, dle aktuálních situací a okolností a vstupních parametrů. (Bednář et al., 2013)

2.4.1 Úrovně vztahů Povrchní vztahy nebo vztahy pouhé známosti nejsou vyznačovány ţádnou vzájemnou závislostí. Tato setkání vznikají spíše náhodně, čas od času, lidé jsou ze setkání potěšeni a konverzují zcela nezávazně. Komunikace se pohybuje na úrovni vzájemné znalosti v rovině např. místa bydliště, profese a sociálního statusu. Některé povrchní vztahy, tedy vztahy pouhé známosti mohou přecházet v těsné vztahy různě dlouhého trvání. Těsnost vztahu je charakterizována interakcemi, které se vyznačují vzájemnou péčí, důvěrou a odpovědností, a v nichţ je chování partnerů vzájemně vysoce závislé a má důsledky pro oba partnery. Vysoká závislost se vyznačuje shodnými zájmy, kdy chování v interakci přináší prospěch oběma partnerům. Harold Kelley (1979, 1986) zavedl pojem osobní vztahy, které jsou zaloţené na vzájemné závislosti jedince k jiným osobám, tedy k lidem nejbliţším. Těsnost vztahů se zvyšuje se vzájemným poznáváním, s uspokojováním očekávání vlastního prospěchu či zisku a s naplňováním společných cílů a plánů. U vzájemné závislosti jsou preferovány společné potřeby a jejich uspokojování. Vzájemná závislost je spojena s pozitivním hodnocením vztahu a je provázena kladnými emocemi. Úroveň závislosti je dána tím, nakolik se partneři ovlivňují svým chováním, nakolik se mohou spolehnout na pozitivní výsledky v interakcích pro kaţdého z nich, nakolik je naplněno jejich očekávání a nakolik jsou výsledky pro ně příjemné či nepříjemné (pocit bezpečí, sexuální uspokojení). Kdyţ partneři usilují o vzájemné porozumění a pomoc při řešení problémů druhého a začnou si uvědomovat společnou odpovědnost za vzájemnou psychickou pohodu, tak se dostávají do vzájemné

17

závislosti. Pro tuto závislost je příznačné, ţe partneři vyjadřují své cíle a potřeby. (Slaměník, 2011)

2.4.2 Jak vycházet s kolegy V zaměstnání s některými kolegy výborně vycházíme, zatímco jiní nám nejsou příliš po chuti a dalším bychom se raději vyhnuli velkým obloukem. Fiedman Schulz von Thun popsal toto dilema vztahu mezi kolegy tak, ţe v zaměstnání jsme vystaveni oficiálnímu poţadavku spolupráce, proto musíme být vstřícní ve všem, co spolupráce vyţaduje, např. přiznat chyby, zároveň jsme ale vystaveni neoficiální výzvě soupeření, to znamená, ţe komu se podaří vyniknout a postavit druhého pokud moţno do špatného světla, tak zvyšuje svoji šanci na postup v kariéře. Většina problémů v pracovním ţivotě vzniká porušováním pravidel, která jsou nejasně stanovena nebo špatně pochopena a také špatnou komunikací. (Wieke, 2006) Abychom dokázali s kolegy vycházet, musíme jim skutečně porozumět. Kdyţ člověk dokáţe v zaměstnání spojit empatii, důvěru a schopnost vědět, co si druzí myslí, získá jedinečnou výhodu. (Navarro, Poynter, 2011)

2.4.3 Společenská kontrola práce Ve většině firem a organizací platí, ţe zodpovědnost za práci konkrétního jednotlivce leţí na jeho nadřízeném, ale praxe je bohuţel jiná. V praxi se skoro nikdy nevyhneme tomu, ţe práci jedince sledují a vyhodnocují také jeho kolegové, i kdyţ to nemá bezprostřední vliv na její hodnocení, má to zásadní vliv na výkon, a to jak jednotlivce, tak jeho kolegů, kolektivu a týmu. Prvním směrem, kterým řada firem a organizací na tuto problematiku reaguje je, ţe tento jev ve svých oficiálních politikách zásadně nepřipouští a jeho projevy potlačuje, tedy jasně vyhlašuje, ţe kaţdý za svou práci zodpovídá osobně a sám, ţe jediným oprávněným kontrolovat je vedoucí. Druhým přístupem je, ţe se tento fenomén naopak cílevědomě prosazuje – v pracovních manuálech takových organizací je napsáno, ţe by si zaměstnanci měli navzájem poskytovat vzájemnou vazbu (v lepším případě), sledovat se (v horším případě), nebo na sebe dokonce donášet (v nejhorším případě). Zkombinováním posledních

18

z uvedených moţností můţe vzniknout paranoidní společnost, kde kaţdý hlídá kaţdého a panuje zde absolutní nedůvěra mezi jednotlivými pracovníky. (Bednář et al., 2013)

2.5 Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu Pracovní vztahy jsou jedním z důleţitých a významných aspektů celkové atmosféry na pracovišti, chápeme je jako výsledek působení lidí ve specifické skupině, která se vyznačuje

sociometrickými

prvky

a

zákonitostmi.

Pro

efektivní

vztahy

ve zdravotnickém týmu je nezbytný vzájemný respekt, kolegialita a kooperativní a produktivní provázanost. Jeden z nejdůleţitějších faktorů, který ovlivňuje kvalitu vztahů mezi zdravotníky, je nevhodné chování. (Grohar-Murray, DiCroce, 2003; Bártlová, 2006; Bártlová, Trešlová, 2010)

2.5.1 Vliv pracovních vztahů mezi lékaři a sestrami na péči o pacienta Vztahy mezi lékaři a sestrami jsou významným prvkem v poskytování zdravotnické péče, pokud má organizace optimální sloţení personálu, dostatečný počet pracovníků a existuje dobrá komunikace a spolupráce mezi zdravotníky, můţe to mít obrovský vliv na poskytování zdravotnické péče a na její výsledky. (Bártlová, 2006) Ve zdravotnictví je personál vystaven zátěţi ve formě odpovědnosti za zdraví a ţivot lidí, pracuje ve dvanáctihodinových směnách, musí vnímat stesky a problémy pacientů, účastní se situací, kdy pacient proţívá akutní nebo chronickou nemoc i její terminální stádium, to vše vede často k negativním a impulzivním reakcím. Proto je udrţování pozitivních pracovních vztahů pro zdravotnický tým velmi významné. (Bártlová, Trešlová, 2010)

2.5.2 Postavení sestry ve zdravotnickém týmu V tomto týmu má kvalifikovaná sestra nezastupitelnou roli a dostává se v něm do partnerského postavení, zejména ve vztahu lékař – sestra. V České republice se v současné době vytvářejí lepší podmínky pro nezávislou činnost sester. Ve zdravotnictví vyspělých zemí dochází ke změně postavení všeobecných sester, kdy sestry získávají vyšší vzdělání, kompetence a zvyšují své postavení v současném 19

systému zdravotní péče, oproti lékařům, kteří část svého výsadního postavení ztrácí. (Bártlová, Chloubová, 2009)

2.5.3 Faktory, ovlivňující vztahy mezi lékaři a sestrami Vztah mezi lékařem a sestrou můţe být ovlivněn celou řadou faktorů. K těmto faktorům patří: a) Pracovní prostředí – ovlivňuje spokojenost sester i lékařů v zaměstnání. b) Organizační struktura zdravotnického zařízení – sesterský personál je podřízen dvojím způsobem a to jednak lékařům a také sesterskému managementu. c) Pohled lékařů na ošetřovatelství – lékaři někdy na ošetřovatelství nahlíţejí jako na poloprofesi. d) Sestra – žena a její role – profesi sester vykonávají asi z 80 % převáţně ţeny, ty často po nástupu do zaměstnání odchází na mateřskou dovolenou. e) Gender problematika – interakce mezi sestrou a lékařem jsou často zkoumány na základě genderového přístupu, kdy sestry mohou být znevýhodněny pro svou příslušnost k ţenskému pohlaví. (Bártlová, Chloubová, Trešlová, 2010)

2.5.4 Lékař jako žena – gender Pojem ţenství je v dnešní době rozlišován, a to mezi ţenským pohlavím a ţenským sociálním rodem (gender). (Ivanová, 2006) Feminizace lékařské profese je jedním z dominantních rysů vývoje medicíny a zdravotnictví, podíl lékařek v současném českém zdravotnictví dosáhl 53,2 % z celkového počtu. Medicína zachází s lidským trápením a bolestmi, představuje systém pomoci, splňuje důleţitý sociální účel a je v plném slova smyslu profesí vztahovou. Cílem medicínského konání je tedy především pomoc trpícímu a tím pádem dochází k vyššímu zapojení ţen do lékařské profese, diskutujeme tedy o propojení profesní a rodinné role. (Kříţová, 2006) V medicíně zejména u ţen dochází k zesílení stresu, plyne to z obtíţné kompatibility profesních a rodinných povinností, ale i u muţů se dnes jiţ vyskytuje nespokojenost 20

s nadstandartními profesními poţadavky, chtějí se totiţ realizovat také někde jinde neţ pouze v profesi. Proměna ţenské i muţské role je rysem současného vývoje, ţenská se maskulinizuje a muţská feminizuje. (Kříţová, 2006)

21

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Výzkum této práce byl pojat jako kvantitativní studie za pouţití techniky dotazníkového šetření. Dotazníky byly vytvořeny tři, zvlášť pro lékaře, zdravotní sestry a niţší zdravotnický personál. Lékařský dotazník se skládá z 22 otázek, kdy některé otázky jsou polootevřené a uzavřené. Dotazník pro zdravotní sestry (dále jiţ jen sestry) obsahuje 24 otázek, tyto otázky jsou polootevřené a uzavřené, a také dotazník pro niţší zdravotnický personál (dále jiţ jen niţší p.) se skládá z 23 polootevřených a uzavřených otázek. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků a zpět se vrátilo celkem 88 vyplněných dotazníků, takţe celková návratnost činila 73 %. Dotazník je zaměřen na zmapování interpersonálních vztahů ve zdravotnickém týmu na chirurgickém a interním oddělení. Pro zpracování výsledků z dotazníkového šetření byly pouţity programy Microsoft Office Excel a Word.

3.2 Výzkumný soubor Výzkumný soubor je tvořen lékařským a nelékařským zdravotnickým personálem (lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé, sanitáři a rehabilitační pracovníci) pracujícím na chirurgickém a interním oddělení. Lékaři obdrţeli 40 dotazníků, celkem se vrátilo 24 vyplněných dotazníků. Zdravotní sestry také dostaly k vyplnění 40 dotazníků, vrátilo se jich zpět 33 a niţší zdravotnický personál dostal 40 dotazníků a celkem mi je vyplnilo 31 respondentů. Výzkum probíhal v nemocnici Pelhřimov (Nem PE) a nemocnici Jihlava (Nem JI) na chirurgických (dále jiţ jen CHIR) a interních oddělení (dále jiţ jen INT) od 20. listopadu do 13. prosince 2013. Všichni účastníci dotazníkového šetření byli seznámeni se způsobem jejich vyplnění.

22

3.3 Výsledky výzkumu 32% 41% 27% CHIR

Nemocnice

Nem PE

35% 35% 30% INT Nižší p.

35% 35%

Sestry

Nem JI

30%

Lékaři

CHIR 39% 39% 22% INT 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Zastoupení v %

Graf 1 Respondenti jihlavské a pelhřimovské nemocnice

Z nemocnice Pelhřimov se mého šetření zúčastnilo 27 % (6) lékařů, dále 41 % (9) sester a 32 % (7) niţšího zdravotnického personálu z chirurgického oddělení. Z interního oddělení se zúčastnilo 30 % (7) lékařů, 35 % (8) sester a 35 % (8) respondentů z niţšího zdravotnického

personálu.

Z jihlavské

nemocnice

jsem

prováděla

šetření

z chirurgického oddělení u 30 % (6) lékařů, 35 % (7) sester a 35 % (7) respondentů niţšího zdravotnického personálu. Na interním oddělení mi dotazníky vyplnilo 22 % (5) lékařů, 39 % (9) sester a 39 % (9) respondentů niţšího zdravotnického personálu. Celkem jsem na kaţdé z výše jmenovaných oddělení rozdala 100 % (30) dotazníků.

23

Tabulka 1 Hodnocení vztahů v týmu od lékařů

Hodnocení lékařů Lékaři Sestrami Ošetřovateli Sanitáři RHB pracovníky Ohodnoťte známkou n % n % n % n % n % 1 3 25% 6 50% 3 25% 6 50% 8 67% 2 9 75% 5 42% 8 67% 6 50% 4 33% 3 0 0% 1 8% 1 8% 0 0% 0 0% Celkem 12 100% 12 100% 12 100% 12 100% 12 100% 75 % (9) lékařů hodnotilo vztahy s lékaři známkou 2, vztahy se sestrami hodnotilo 50 % (6) lékařů známkou 1, 67 % (8) lékařů oznámkovalo známkou 2 vztahy s ošetřovateli. Sanitářům dalo známku 1, 50 % (6) lékařů a stejně tak dalo 50 % (6), známku 2. S RHB pracovníky se 67 % (8) respondentům pracuje na známku 1. Tabulka 2 Hodnocení vztahů v týmu od sester

Ohodnoťte známkou 1 2 3 4 Celkem

Lékaři n % 3 9% 20 61% 8 24% 2 6% 33 100%

Hodnocení sester Sestrami Ošetřovateli Sanitáři RHB pracovníky n % n % n % n % 21 64% 18 55% 14 42% 17 52% 6 18% 9 27% 11 33% 13 39% 6 18% 6 18% 8 24% 2 6% 0 0% 0 0% 0 0% 1 3% 33 100% 33 100% 33 100% 33 100%

Nejvíce sester 61 % (20) ohodnotilo vztahy s lékaři známkou 2, vztahy se sestrami ohodnotilo 64 % (21) sester známkou 1, ošetřovatele hodnotilo 55 % (18) sester známkou 1. Vztahy se sanitáři hodnotí 42 % (14) sester známkou 1 a 52 % (17) respondentů hodnotí vztahy s RHB pracovníky známkou 1.

24

Tabulka 3 Hodnocení vztahů v týmu od nižšího zdravotnického personálu

Ohodnoťte známkou 1 2 3 4 Celkem

Hodnocení nižšího zdravotnického personálu Lékaři Sestrami Ošetřovateli Sanitáři RHB pracovníky n % n % n % n % n % 8 26% 21 68% 25 81% 19 61% 21 68% 16 52% 7 23% 5 16% 11 35% 9 29% 6 19% 1 3% 1 3% 1 3% 1 3% 1 3% 2 6% 0 0% 0 0% 0 0% 31 100% 31 100% 31 100% 31 100% 31 100%

Niţší zdravotnický personál 52 % (16), hodnotil vztahy s lékaři nejvíce známkou 2, známkou 1 hodnotilo 68 % (21) niţšího zdravotnického personálu vztahy se sestrami. Vztahy s ošetřovateli hodnotilo 81 % (25) známkou 1, 61 % (19) oznámkovalo známkou 1 vztahy se sanitáři a s RHB pracovníky hodnotilo 68 % (21) známkou 1. 90%

82%

80% 67%

Zastoupení v %

70% 60%

65%

57% 53%

50%

46% 47%

43%

40%

31%

30%

23%

20%

Ano, často

35%

33%

Občas 18%

Ne

10% 0% Lékaři

Sestry CHIR

Nižší p.

Lékaři

Členové týmu

Sestry

Nižší p.

INT

Graf 2 Mluvíte se svými kolegy o jiných než pracovních záležitostech

Z chirurgického oddělení mluví 57 % (8) lékařů se svými kolegy o jiných neţ pracovních záleţitostech, 53 % (8) sester si se svými kolegy často povídá nejen o pracovních záleţitostech. 23 % (3) respondentů z niţšího zdravotnického personálu se baví se svými kolegy jen o pracovních záleţitostech. Na interních odděleních 67 % (8) lékařů občas mluví o jiných, neţ pracovních záleţitostech. 65 % (11) sester a 82 % (14) respondentů z niţšího zdravotnického personálu často hovoří se svými kolegy nejen o pracovních záleţitostech.

25

90%

83%

80% Zastoupení v %

71%

67%

70%

65%

57%

60%

50% 44%

50% 40% 30%

Ano, velmi rád/a

33% 29%

29%

Ano, většinou rád/a

24%

20%

8%

10%

8%

14%

Jak kdy

12%

6%

0% Lékaři

Sestry

Nižší p.

CHIR

Lékaři

Členové týmu

Sestry

Nižší p.

INT

Graf 3 Zda respondent chodí rád do zaměstnání

Z grafu vyplívá, ţe na chirurgickém oddělení 83 % (10) lékařů chodí velmi rádo do zaměstnání, 50 % (8) sester jak kdy a 57 % (8) respondentů z niţšího zdravotnického personálu chodí do zaměstnání rádo jak kdy. Na interním oddělení chodí většinou do zaměstnání rádo 67 % (8) lékařů a 65 % (11) respondentů z niţšího zdravotnického

Zastoupení v %

personálu. Jak kdy se chce do práce 71 % (12) sestrám. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

12%

17%

100%

83%

100%

100%

100%

88% Ne Ano

lékaři

sestry

nižší p.

lékaři

CHIR

sestry

nižší p.

INT

Členové týmu

Graf 4 Zda mají respondenti mezi sebou přátele

Jak z grafu 5 vyplívá, tak 17 % (2) lékařů z chirurgického oddělení nemá mezi kolegy přátele a 12 % (2) respondentů z niţšího zdravotnického personálu na interním oddělení, také nemá mezi sebou přátele.

26

100%

88%

100%

75%

Zastoupení v %

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

50% 44%

57% Pozitivně

43%

25% 12%

6% Lékaři

77%

73%

Sestry Nižší p. Lékaři CHIR

24%

22%

3%

1%

Neutrálně

Negativně

Sestry Nižší p. Sestry Celkem

INT Zdravotničtí pracovníci

CHIR + INT

Graf 5 Jak hodnotí respondenti pracovní kolektiv

100 % (12) lékařů na interním oddělení hodnotí pracovní kolektiv pozitivně, stejně tak i 100 % (17) sester z tohoto oddělení. Z chirurgického oddělení hodnotí 6 % (1) sester jejich pracovní kolektiv negativně. 73 % (24) sester hodnotí vztahy na pracovišti pozitivně. 77 % (68) zdravotnických pracovníků povaţuje vztahy na pracovišti

Zastoupení v %

za pozitivní, 22 % (19) hodnotí vztahy neutrálně. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

100%

81%

88% 71%

71%

58% 42%

29%

29%

Vysoké úrovni Střední úrovni

19% 12% 0% Lékaři

Sestry

Nižší p.

CHIR

Lékaři

Členové týmu

Sestry

Nižší p.

INT

Graf 6 Úroveň komunikace v týmu

81 % (13) sester z chirurgického oddělení hodnotí úroveň komunikace v týmu na střední úrovni, ze stejného oddělení hodnotí 42 % (5) lékařů komunikaci na vysoké úrovni. Z interního oddělení hodnotí 100 % (12) lékařů komunikaci v týmu na střední úrovni. 0 % respondentů nepovaţuje komunikaci v týmu na nízké úrovni a stejně tak 0 % nezaškrtlo odpověď, ţe spolu v týmu nekomunikují vůbec.

27

Tabulka 4 Hodnocení spolupráce v týmu

Ohodnoťte známkou 1 2 3 4 Celkem

CHIR Sestry

Lékaři n % 4 33% 6 50% 2 17% 0 0% 12 100%

n 2 10 2 2 16

% 13% 63% 13% 13% 100%

Nižší p. n % 6 43% 2 14% 6 43% 0 0% 14 100%

Lékaři n % 0 0% 5 42% 7 58% 0 0% 12 100%

INT Sestry n 3 13 1 0 17

Nižší p. n % 5 29% 10 59% 2 12% 0 0% 17 100%

% 18% 76% 6% 0% 100%

Z chirurgického oddělení hodnotilo 50 % (6) lékařů spolupráci v týmu chvalitebně, stejně tak i sestry 63 % (10) hodnotily touto známkou. 13 % (2) sester z chirurgického oddělení

ohodnotily

spolupráci

v týmu

známkou4.

Respondenti

z niţšího

zdravotnického personálu 43 % (6) chirurgického oddělení hodnotili spolupráci výborně, ale i 43 % (6) známkou 3. Z interního oddělení hodnotilo 58 % (7) lékařů spolupráci známkou 3, 76 % (13) sester chvalitebně a 59 % (10) respondentů z niţšího zdravotnického personálu, také chvalitebně. Známkou 5, hodnotilo 0 % respondentů. 80%

71%

70%

64%

Zastoupení v %

60% 50% 40%

36% Ano

30%

Spíše ano 18%

20%

12%

Spíše ne

10% 0% Nižší p. CHIR

Nižší p. INT

Nižší zdravotnický personál

Graf 7 Zda nižší zdravotnický personál považují lékaři a sestry za součást týmu

Z chirurgického oddělení odpovědělo 64 % (9) respondentů spíše ano. Z interního oddělení si myslí 71 % (12) respondentů, ţe je lékaři a sestry povaţují za součást týmu, 12 % (2) respondentů si myslí, ţe ne.

28

70%

63%

Zastoupení v %

60% 50%

41%

38%

40%

35%

CHIR Sestry

30%

INT Sestry

18%

20%

6%

10% 0% Výborné

Velmi dobré

Dobré

Neuspokojivé

Možná odpověď

Graf 8 Jak by zdravotní sestry označily vztahy na pracovišti s pomocným personálem

63 % (10) sester z chirurgického oddělení by tyto vztahy označilo za velmi dobré. Sestry 41 % (7) z interního oddělení povaţuje vztahy s pomocným personálem

Zastoupení v %

za výborné, 35 % (6) sester z tohoto oddělení za velmi dobré a 6 % (1) za neuspokojivé. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

92%

88%

69%

67%

65%

64%

Ano 29%

25% 17% 17%

Lékaři

14% 8%

6%

Sestry CHIR

Nevím

21%

Nižší p.

Lékaři

Členové týmu

6%

Sestry

12%

Ne

Nižší p.

INT

Graf 9 Zda se setkává nižší zdravotnický personál více s pacienty než lékaři a sestry

67 % (8) lékařů z chirurgického oddělení si myslí, ţe se niţší zdravotnický personál setkává více s pacienty, 25 % (4) sester si myslí, ţe ne. Niţší zdravotnický personál z 64 % (9) si myslí, ţe ano. Lékaři 92 % (11) z interního oddělení neví, zda niţší personál více komunikuje s pacienty. 88 % (15) respondentů z niţšího zdravotnického personálu si myslí, ţe se setkávají více s pacienty neţ lékaři a zdravotní sestry.

29

70%

Zastoupení v %

59%

57%

60% 50%

36%

40%

29%

30%

Spíše ne

20% 10%

Spíše ano

12%

7%

Ne

0% Nižší personál CHIR

Nižší personál INT

Nižši personál

Graf 10 Zda se sestry chovají k nižšímu personálu nadřízeně a opovrhují jimi

Jak vyplívá z grafu, tak 57 % (8) respondentů z chirurgického oddělení odpovědělo, ţe spíše jimi sestry neopovrhují. Zato 12 % (2) respondentů z interního oddělení odpovědělo, ţe spíše ano. Odpověď ano zvolilo 0 % respondentů. 90%

82%

80% 67%

Zastoupení v %

70% 60% 50%

S lékařem

40% 30%

S lékařkou

27%

20%

12%

7%

10%

Nerozlišuji 6%

0% Sestry CHIR

Sestry Sestry

INT

Graf 11 Zda sestry pracují raději s lékařem nebo lékařkou

67 % (10) sester z chirurgického oddělení nerozlišuje mezi lékařem a lékařkou, 82 % (14) sester z interního oddělení odpovědělo totéţ. 7 % (1) sester z chirurgického oddělení a 6 % (1) sester z interního oddělení raději pracuje s lékařkou.

30

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

100%

100%

Zastoupení v %

100%

75%

88%

100%

Ano, občas Ano, pravidelně 25% Lékaři

Sestry

Nižší p.

Lékaři

CHIR

12% Sestry

Nižší p.

INT Členové týmu

Graf 12 Zda se tým setkává v rámci volnočasových aktivit

Z chirurgického oddělení se všichni členové týmu 100 % (42) respondentů, účastní volnočasových aktivit občas. Na interním oddělení odpovědělo 25 % (3) lékařů, ţe se tým účastní pravidelně volnočasových aktivit a stejně tak odpovědělo 12 % (2) respondentů niţšího zdravotnického personálu. 0 % respondentů neodpovědělo téměř nikdy, ne nikdy. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

100%

100%

100%

100%

100%

Zastoupení v %

65% 35%

2x - 3x za měsíc 2x za půl roku

Lékaři

Sestry

CHIR

Nižší p.

Lékaři

Členové týmu

Sestry

Nižší p.

INT

Graf 13 Jak často se tým setkává v rámci volnočasových aktivit

Pouze niţší zdravotnický personál 35 % (6) z interního oddělení odpověděl, ţe se tým setkává v rámci volnočasových aktivit 2x – 3x za měsíc, 65 % (11) respondentů z niţšího zdravotnického personálu odpovědělo, ţe se tým setkává 2x za půl roku. Celkem odpovědělo 93 % (82) respondentů, ţe se tým setkává 2x za půl roku a 7 % (6), 2x – 3x za měsíc.

31

Zastoupení v %

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

88% 82% 69% 64%

58%

58% Sportovních aktivit 42%

33%

25%

8%

6%

Lékaři

Sestry CHIR

Posezení v restauraci Večírků

21% 14%

Nižší p.

18% 12%

Lékaři

Sestry

Členové týmu

Plesů/tanečních zábav

Nižší p.

INT

Graf 14 Jakých volnočasových aktivit se tým zúčastňuje

58 % (7) lékařů chirurgického oddělení odpovědělo, ţe se tým zúčastňuje večírků, 8 % (1) lékařů odpovědělo, sportovní aktivity. 69 % (11) sester z chirurgického oddělení odpovědělo, ţe tým má jako aktivitu posezení v restauraci, 14 % (2) respondentů z niţšího zdravotnického personálu téhoţ oddělení odpovědělo, ţe tým navštěvuje plesy a taneční zábavy. 12 % (2) sester interního oddělení odpovědělo,

Zastoupení v %

ţe se setkávají při různých sportovních aktivitách. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

73% Zdravotní sestry Lékaři

27% Možná odpověď

Graf 15 Kdo se v rámci týmu účastní nejvíce volnočasových aktivit

73 % (64) respondentů odpovědělo, ţe se volnočasových aktivit účastní nejvíce zdravotní sestry. 27 % (24) respondentů odpovědělo, ţe se těchto aktivit účastní nejvíce lékaři. Ošetřovatele a sanitáře nezmínil v dotazníku nikdo, tedy 0 %.

32

80% 67%

Zastoupení v %

70% 60%

63%

58%

50%

42%

38%

40%

33%

30%

Ano

20%

Ne

10% 0% Lékaři

Lékaři

CHIR

Celkem

INT Lékaři

CHIR + INT

Graf 16 Zda se lékaři setkávají pravidelně v rámci volnočasových aktivit

Jak vyplívá z grafu, tak se 58 % (7) lékařů z chirurgického oddělení setkává pravidelně se zdravotnickým týmem v rámci volnočasových aktivit, 42 % (5) se nesetkává pravidelně. Z interního oddělení se 67 % (8) lékařů s týmem setkává pravidelně a 33 %

Zastoupení v %

(4) ne. 63 % (15) lékařů se pravidelně účastní volnočasových aktivit. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

92% 75%

S celým týmem 25%

Jen s lékaři Jen lékaři a sestry

8% Lékaři CHIR

Lékaři Lékaři

INT

Graf 17 S kým se raději lékaři setkávají při volnočasových aktivitách

8 % (1) lékařů chirurgického oddělení odpovědělo, ţe se při volnočasových aktivitách raději setkává jen s lékaři a sestrami, 92 % (11) s celým zdravotnickým týmem. 25 % (3) lékařů se raději setkává v rámci lékařského kolektivu, 75 % (9) s celým týmem.

33

Zastoupení v %

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

100% 80% 58%

25%

57%

53% 47%

47% 41%

29% 17%

13%

7% Lékaři

Sestry

Spíše ano Spíše ne

7%

Nižší p.

CHIR

Ano, velmi

6%

7%

Lékaři

Členové týmu

Sestry

Ne 6%

Nižší p.

INT

Graf 18 Zda se členové týmu rádi zúčastňují volnočasových aktivit

7 % (1) respondentů niţšího zdravotnického personálu z chirurgického oddělení se nerada zúčastňuje volnočasových aktivit. Lékaři 100 % (12) interního oddělení odpověděli spíše ano, 47 % (8) sester se velmi rádo zúčastňuje setkání, při volnočasových aktivitách, stejně tak i 47 % (8) respondentů niţšího zdravotnického

Zastoupení v %

personálu. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

88% 75% 65%

63%

Ano

50%

50% 50%

Spíše ano

38% 29%

25%

Spíše ne

29%

Ne 7% 7% 7% Lékaři

Sestry CHIR

Nižší p.

Lékaři

Členové týmu

6% Sestry

6% 6%

Nevím

Nižší p.

INT

Graf 19 Zda si členové týmu myslí, že setkání při aktivitách může zlepšit vztahy v týmu

75 % (9) lékařů chirurgického oddělení si myslí, ţe spíše ano, 7 % (1) respondentů niţšího zdravotnického personálu odpovědělo, ţe ne. Z interního oddělení odpovědělo 88 % (15) respondentů niţšího personálu, ţe určitě setkání při volnočasových aktivitách zlepšuje interpersonální vztahy.

34

70%

63%

59%

Zastoupení v %

60% 50% 40%

CHIR Sestry 30%

24%

25%

INT Sestry

20%

13%

10%

12%

6%

0% Ano

Spíše ano Spíše ne Možná odpověď

Ne

Graf 20 V případě konfliktu sester s pacientem, dojde k jejich zastání od lékaře

63 % (10) sester chirurgického oddělení odpovědělo, ţe se jich spíše lékař zastane. Z interního oddělení odpovědělo 59 % (10) sester, ţe se jich spíše lékař nezastane, pokud dojde ke konfliktu s pacientem, 12 % (2) sester z téhoţ oddělení odpovědělo,

Zastoupení v %

ţe se jich lékař nezastane. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

94%

93%

100%

100%

100%

50% 50%

Ano Spíše ano Spíše ne 7%

6% Lékaři

Sestry CHIR

Nižší p.

Lékaři

Členové týmu

Sestry

Nižší p.

INT

Graf 21 Zda jsou pro členy týmu pozitivní vztahy důležité pro spokojenost v práci

Pro všechny členy interního oddělení 100 % (46) jsou pozitivní vztahy důleţité pro spokojenost v práci. Pro 7 % (1) respondentů niţšího zdravotnického personálu z chirurgického oddělení spíše nejsou důleţité pozitivní vztahy pro spokojenost v práci.

35

Zastoupení v %

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

92% 76% 69% 59%

58% 50%

Ano

42% 21% 14% 14%

6% Lékaři

Sestry

Spíše ano

29%

25%

Nižší p.

CHIR

12%

8%

Lékaři

Spíše ne

Sestry

Členové týmu

12% 6%

Ne

Nižší p.

INT

Graf 22 Zda si respondenti myslí, že vztahy na pracovišti ovlivňují kvalitu péče o pacienta

69 % (11) sester na chirurgickém oddělení si myslí, ţe vztahy na pracovišti ovlivňují kvalitu péče o pacienta, 6 % (1) si myslí, ţe spíše ne. 14 % (2) respondenti niţšího zdravotnického personálu chirurgické oddělení odpovědělo, ţe vztahy neovlivňují kvalitu péče o pacienta. Z interního oddělení si myslí 92 % (11) lékařů, ţe vztahy na pracovišti spíše ovlivňují kvalitu péče o pacienta, 29 % (5) sester odpovědělo spíše ne a 12 % (2) respondentů niţšího zdravotnického personálu odpovědělo ne. 90%

80%

85% 74%

Zastoupení v %

70% 60% 50% 40% 30%

žena 26%

20%

muž 15%

10% 0%

CHIR

INT Oddělení

Graf 23 Zastoupení pohlaví

Z chirurgického oddělní se šetření zúčastnilo 74 % (31) ţen a 26 % (11) muţů. Z interního oddělení 85 % (39) ţen a 15 % (7) muţů.

36

60% 50%

Zastoupení v %

50% 40% 30%

43% 33% 33%

31%

25%

29% 21%

20%

17%

13% 8%

10%

41%

42% 42%

41%

7%

6%

5 let a méně

29% 24% 24% 18% 18%

6 - 10 let 11 - 20 let

6%

21 let a více

0% Lékaři

Sestry

Nižší p.

Lékaři

CHIR

Sestry

Nižší p.

INT Členové týmu

Graf 24 Jak dlouho respondenti pracují ve zdravotnictví

Jen 8 % (1) lékařů chirurgického oddělení z mého šetření pracuje ve zdravotnictví 21 let a více, 50 % (8) sester pracuje 5 let a méně ve zdravotnictví a 43 % (6) respondentů niţšího zdravotnického personálu pracuje ve zdravotnictví 11 – 20 let. Na chirurgickém oddělení pracuje 17 % (2) lékařů ve zdravotnictví 5 let a méně, 41 % (7) sester

Zastoupení v %

11 – 20 let a 41 % (7) respondentů niţšího personálu také 11 -20 let. 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

71%

71%

29%

29%

Ošetřovatel/ka Sanitář/ ka

Nižší personál CHIR

Nižší personál INT

Nižší personál

Graf 25 Respondenti z nižšího zdravotnického personálu

Z chirurgického oddělení mi vyplnilo dotazník 29 % (4) ošetřovatelek a 71 % (10) sanitářů. Na interním oddělení se dotazníkového šetření zúčastnilo z niţšího zdravotnického personálu 29 % (5) ošetřovatelek a 71 % (12) sanitářů. Tohoto šetření se zúčastnilo 0 % rehabilitačních pracovníků.

37

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

94%

Zastoupení v %

94%

Staniční sestra Všeobecná sestra 6%

6%

Sestry CHIR

Sestry Sestry

INT

Graf 26 Zdravotní sestry

Z chirurgického oddělení se mého šetření zúčastnilo 94 % (15) všeobecných sester a 6 % (1) staničních sester. Na interním oddělení dotazník vyplnilo 94 % (16) všeobecných sester a 6 % (1) staničních sester. Vrchní sestry 0 % se mého šetření nezúčastnily.

38

3.4 Diskuze Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu mají výrazný dopad na to, jakým způsobem je poskytována lékařská a ošetřovatelská péče. Dále také mají vliv na spokojenost jednotlivých členů v zaměstnání a pro členy týmu vytváří jakési pracovní klima. Cílem této práce bylo zjistit, jaká je skutečnost. Z tohoto důvodu jsme si stanovili dva cíle: 1. Zmapovat interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu a 2. Zmapovat, zda se zdravotnický tým setkává v rámci volnočasových aktivit. Výsledky, které jsme získali, vychází z dotazníků vyplněných lékaři, středním zdravotnickým personálem a také niţším zdravotnickým personálem. Bártlová a Trešlová (2010) popisují vztahy na pracovišti jako významný prvek při poskytování zdravotní péče. V souvislosti s pracovní zátěţí a odpovědností za zdraví pacientů můţe docházet k negativním a impulzivním reakcím. Z těchto důvodů jsou cílená tvorba a udrţování pozitivních pracovních vztahů velmi důleţité prvky. Z výzkumu provedeného pro účely této práce vyplynulo, ţe více neţ 75 % zdravotnických pracovníku povaţuje vztahy na pracovišti za pozitivní (viz graf č. 5). Tento výsledek je podle mého názoru způsoben dobrým pracovním kolektivem a dobrou vzájemnou komunikací. Dalším důleţitým faktorem je bezesporu vzájemná komunikace. Většina respondentů jak z chirurgického, tak interního oddělení povaţuje vzájemnou komunikaci v týmu na střední úrovni (viz graf č. 6). Vévoda (2013) uvádí, ţe profesionální komunikace sestry a lékaře je jedním ze základních předpokladů úspěšné týmové práce. V kontextu prostředí zdravotnických zařízení je komunikace nezbytná. Zdravotničtí pracovníci se v zájmu plnění týmových úkolů dělí o získané informace o pacientovi. Z grafu č. 2, našeho výzkumu, také vyplívá, ţe většina respondentů jak chirurgického, tak interního oddělení často mluví se svými kolegy o jiných neţ pracovních záleţitostech. Domnívám se, ţe komunikace o jiných neţ pracovních záleţitostech uvolňuje napětí na pracovišti a také zlepšuje interpersonální vztahy. Ke zhodnocení vztahů ve zdravotnickém týmu jsme se sester také dotazovali, jak by označily vztahy na pracovišti s pomocným personálem. Z chirurgického oddělení 63 % sester označilo vztahy na pracovišti s pomocným personálem za velmi dobré a 41 % 39

sester interního oddělení povaţuje tyto vztahy za výborné (viz graf č. 8). Tento výsledek je podle mého názoru způsoben velmi dobrou spoluprací sester s niţším zdravotnickým personálem. V souvislosti s otázkou, jak sestry hodnotí vztahy na pracovišti s pomocným personálem, nás také zajímalo, zda se sestry chovají k niţšímu zdravotnickému personálu nadřízeně a opovrhují jimi. Na tuto otázku odpovědělo 57 % respondentů niţšího zdravotnického personálu z chirurgického oddělení, ţe spíše jimi sestry neopovrhují a 12 % respondentů interního oddělení odpovědělo, ţe spíše ano (viz graf č. 10). Další otázka, na kterou se zaměřilo naše výzkumné šetření, byla součást zdravotnického týmu. Zaměřili jsme se na to, zda se niţší zdravotnický personál domnívá, ţe ho lékaři a sestry povaţují za součást týmu. Z chirurgického oddělení odpovědělo na tuto otázku 64 % respondentů z niţšího zdravotnického personálu spíše ano a 71 % respondentů interního oddělení se domnívá, ţe je lékaři a sestry povaţují za součást týmu (viz graf č. 7). Podle mého názoru je toto zjištění velmi důleţitým faktorem pro kvalitní ošetřovatelskou péči. Zdravotních sester jsme se dotazovali i na preferenci spolupráce s lékařem nebo lékařkou. 27 % sester chirurgického oddělení raději spolupracuje s lékařem, stejně tak odpovědělo 12 % sester interního oddělení. Z výzkumu Gjerberg a Kjólsród (2001), který se zabýval spoluprací sester s lékařkami, uvádí, ţe existuje 15,116krát vyšší pravděpodobnost, ţe lékařka bude patřit ke skupině, které se dostane od sester menší pomoci neţ lékařů. Odmítavý postoj sester k lékařkám je ve výzkumu Gjerberg a Kjólsród vykládán snahou sester o obecné sníţení statusu lékařů. Také výzkum Zelekové a Philippsové (2008) nazvaný „Gender a moc: Sestry a lékaři v Kanadě“, kde se sestry vyjadřují k řešení různých klinických situací mezi sestrami a lékaři, je také patrný vliv genderu. Sestry jsou ochotnější pomoci častěji lékařům neţ lékařkám. Naše skupina dotazovaných sester by výše uvedená zjištění zamítla, jelikoţ 67 % sester chirurgického oddělení a 82 % sester interního oddělení nerozlišuje při spolupráci mezi lékařem a lékařkou. Zajímavou otázkou také bylo, zda se lékař zastane sestry v případě jejího konfliktu s pacientem popř. pacientovou rodinou. Výzkum Vízkové (2008, str. 88) nazývaný 40

„Vztah sestra - lékař v současném systému zdravotnictví“ zjistil, ţe 68,5 % sester nalézá oporu v lékaři při konfliktu s pacientem nebo pacientovou rodinou, v našem výzkumu na tuto otázku odpovědělo 63 % sester z chirurgického oddělení, ţe se jim spíše dostane zastání od lékařů a naopak 59 % sester z interního oddělení odpovědělo na tuto otázku, ţe spíše tuto oporu ze strany lékařů nenalézá. (viz graf č. 20) Oblastí, která také do jisté míry můţe ovlivnit vztahy v týmu, je setkávání mimo pracovní činnost. Setkávání na těchto akcích v rámci zdravotnického týmu odpověděla většina respondentů, ţe se v rámci volnočasových aktivit setkávají občas. Další otázka byla, zda si respondenti myslí, ţe setkání při volnočasových aktivitách pomáhá zlepšovat interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu (viz. graf 19). Na chirurgickém oddělení odpovědělo 75 % lékařů a 63 % sester, ţe spíše ano a 50 % respondentů niţšího zdravotnického personálu odpovědělo, ţe setkání při volnočasových aktivitách zlepšuje vztahy v týmu a stejně tak si to myslí většina respondentů z interního oddělení. V literatuře (Khelerová, 2006) jsou vztahy spolupracovníků mimo zaměstnání obecně popisovány jako uvolněnější. Odpoutání od pracovních povinností, pracovního stresu vede mnohdy k uvolnění i napjatých pracovních vztahů, lepšímu vzájemnému poznávání a ve svém důsledku ke zlepšení pracovního výkonu. Spousta organizací a firem pořádá různé mimopracovní aktivity pro rozvoj a zlepšení interpersonálních vztahů svých zaměstnanců a zvyšování „týmového uvědomění“. Dle našeho názoru by mohly nemocnice vyuţít významu zaměstnaneckých akcí pro zlepšování vztahů ve zdravotnickém týmu na pracovišti. Také jsme se respondentů dotazovali, zda se rádi setkávají v rámci volnočasových aktivit. Jak vyplívá z grafu č. 18, tak 58 % lékařů odpovědělo spíše ano, stejně tak i 80 % sester a 57 % respondentů niţšího personálů chirurgického oddělení. Na interním oddělení se těchto aktivit rádo účastní 100 % lékařů, 53 % sester a velmi se těší na tato setkání 47 % respondentů niţšího personálu. Tento výsledek je podle mého názoru způsoben tím, ţe zdravotničtí pracovníci rádi odpoutají pozornost od pracovních činností a také od pracovního prostředí a setkají se s týmem jinde neţ ve zdravotnickém zařízení. Mohou přesunout pozornost na něco jiného, neţ jen na léčbu pacienta. Bártlová (2006) uvádí, ţe vztahy ve zdravotnickém týmu mají významný dopad na celkovou atmosféru na pracovišti a tedy ovlivňují i kvalitu péče o pacienta. Z našeho 41

výzkumu je téţ patrné, ţe většina respondentů si myslí, ţe vztahy na pracovišti mohou ovlivňovat kvalitu péče o pacienta (viz graf č. 22). Podle mého názoru, aby nedocházelo ke sníţení kvality péče o pacienta, je nutné, zlepšit komunikaci a spolupráci všech členů léčebného i ošetřovatelského týmu, jehoţ jediným společným cílem by měl být zájem o zdravotní stav pacienta. Za první krok v této problematice povaţuji zvýšení informovanosti o závaţnosti problému.

42

4 Závěr V první části bakalářské práce na téma Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu jsou uvedeny kapitoly zaměřené na multidisciplinární tým, tedy co to je tým, jak vzniká, rozdíl mezi zdravotnickým a ošetřovatelským týmem, výhody týmové práce, motivace týmu a předpoklady týmové práce lékařů a sester. Dále jsou v teoretické části kapitoly zaměřené na komunikaci a také na interpersonální vztahy. V kapitole „Interpersonální vztahy“ se nachází podkapitoly jako, vliv pracovních vztahů mezi lékaři a sestrami na péči o pacienta, dále postavení sestry ve zdravotnickém týmu, také se zde nachází faktory ovlivňující vztahy mezi lékaři a sestrami a lékař jako ţena – gender. Empirická část byla zpracována pomocí dotazníkového šetření, které bylo realizováno ve zdravotnickém zařízení Jihlava a Pelhřimov. První cíl práce se snaţí zmapovat interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu. V dotazníku jsme vztahy zmapovali (viz hypotézy). Druhým cílem práce bylo zmapovat, zda se zdravotnický tým setkává v rámci volnočasových aktivit. Na základě vyhodnocení dotazníku, bylo zjištěno, ţe se zdravotnický tým setkává v rámci volnočasových aktivit. Oba stanovené cíle práce byly splněny. Na začátku bakalářské práce bylo stanoveno šest hypotéz. Hypotéza č. 1: minimálně 50 % zdravotnických pracovníků povaţuje vztahy na pracovišti za pozitivní. Tato hypotéza se potvrdila. Z vyhodnocení otázky vyplívá, ţe 77 % respondentů z chirurgického i interního oddělení povaţuje vztahy na pracovišti za pozitivní. Neutrálně tyto vztahy hodnotí 22 % respondentů a 1 % negativně (viz graf č. 5). Hypotéze č. 2: maximálně 30 % sester povaţuje vztahy ve zdravotnickém týmu za negativní. Tato hypotéza byla potvrzena. Při vyhodnocení otázky, jak hodnotí respondenti jejich pracovní kolektiv, odpovědělo 3 % sester, ţe hodnotí vztahy ve zdravotnickém týmu za negativní. 73 % sester tyto vztahy hodnotí pozitivně, a 24 % sester neutrálně (viz graf č. 5). 43

Hypotéza č. 3: minimálně 50 % sester z interního oddělení povaţuje vztahy na pracovišti s pomocným personálem za velmi dobré. Tato hypotéza byla zamítnuta. Jak vyplívá z grafu č. 8, pouze 35 % sester z interního oddělení povaţuje vztahy na pracovišti s pomocným personálem za velmi dobré. Většina sester, tedy 41 % povaţuje tyto vztahy za výborné. Hypotéza

č.

4:

zdravotnický

tým

se

schází

minimálně

jednou

měsíčně

při volnočasových aktivitách. Tato hypotéza byla zamítnuta. Pouze 7 % respondentů odpovědělo, ţe se schází 2x- 3x za měsíc při volnočasových aktivitách a 93 % (82) respondentů na tuto otázku odpovědělo, ţe se účastní volnočasových aktivit 2x za půl roku (viz graf č. 13). Hypotéza č. 5: Volnočasových aktivit se více účastní střední zdravotnický personál. Tato hypotéza byla potvrzena. Při vyhodnocení otázky odpovědělo 73 % (64) respondentů, ţe se nejvíce účastní volnočasových aktivit zdravotní sestry. 27 % respondentů označilo lékaře, a sanitáře a ošetřovatele v odpovědích nezmínil nikdo (viz graf č. 15). Hypotéza č. 6: 40 % lékařů se pravidelně účastní volnočasových aktivit se zdravotnickým týmem. Tato hypotéza byla potvrzena. V dotazníku pro lékaře na otázku č. 13, zda se pravidelně setkávají se zdravotnickým týmem v rámci volnočasových aktivit, odpovědělo celkem 63 % lékařů, ţe ano a pouze 38 % lékařů ne. Na chirurgickém oddělení na tuto otázku odpovědělo ano 58 % lékařů, ne 42 % a na interním oddělení 67 % lékařů ano, 33 % ne (viz graf č. 16). Výsledky výzkumu tedy potvrdily čtyři hypotézy (č. 1, č. 2, č. 5, č. 6).

4.1 Doporučení pro praxi Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu, mají výrazný dopad na to, jakým způsobem je poskytována lékařská a ošetřovatelská péče. Proto by se mělo zařadit interdisciplinární vzdělávání do studia ošetřovatelství a medicíny, za účelem vytvoření pozitivního přístupu ke spolupráci sester, lékařů a niţšího zdravotnického personálu 44

v zaměstnání. Také by se měli studenti vzdělávat v problematice týmové spolupráce ve zdravotnictví, vyuţití modelových situací, praktické výuky a trénink dovedností nutných k týmové spolupráci a také vzdělávání v komunikačních dovednostech. Přímo ve zdravotnictví by se měla vyučovat asertivní komunikace, také by se měly organizovat otevřené diskuse ke zvýšení podvědomí zdravotnického personálu o sporných otázkách a faktorech, které ovlivňují pracovní spokojenost, měly by se zdůrazňovat provázanosti mezi efektivní týmovou spoluprací a kvalitou péče o pacienty.

45

5 Seznam literatury 1. BÁRTLOVÁ, S. Sociologie medicíny a zdravotnictví. 6., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1197-4. 2. BARTLOVA, S. Vliv pracovních vztahů mezi lékaři a sestrami na péči o pacienta. Kontakt. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno, 2006, roč. 8, č. 1. ISSN 1212-4117. 3. BARTLOVA, S., HAJDUCHOVA, H. Předávání kompetencí mezi lékařem a sestrou. Kontakt. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství, 2010, roč. 12, č. 1. ISSN 1212-4117. 4. BARTLOVA, S., CHLOUBOVA, I. Postavení sestry v multidisciplinárním týmu. Kontakt České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství, 2009, roč. 11, č. 1. ISSN 1212-4117. 5. BÁRTLOVÁ, S., CHLOUBOVÁ, I., TREŠLOVÁ, M. Vztah sestra - lékař. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. ISBN 978-807-0135-266. 6. BÁRTLOVÁ, S., MATULAY, S. Sociologie zdraví, nemoci a rodiny=Sociólogia zdravia, choroby a rodiny. Martin: Osveta, 2009. ISBN 978-808-0633-066. 7. BÁRTLOVÁ, S., TREŠLOVÁ M. Kontakt: JAK NAHLÍŽEJÍ SESTRY NA PRACOVNÍ VZTAHY S LÉKAŘI. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Katedra ošetřovatelství, 2010, roč. 12, č. 1. ISSN 1212-4117. 8. BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80701-3439-9. 9. BEDNÁŘ, V. Sociální vztahy v organizaci a jejich management. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4211-3. 10. BĚLOHLÁVEK, F. Jak vést svůj tým. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80247-1975-7. 46

11. DUCHOŇ, B, ŠAFRÁNKOVÁ, J. Management: integrace tvrdých a měkkých prvků řízení. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-003-4. 12. FORSYTH, P. Jak motivovat svůj tým. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80247-2128-6. 13. GJERBERG, E. - KJÓLSRÓD, L. Vztah mezi lékařem a sestrou: je lehké být lékařkou, která spolupracuje se sestrou? Ošetřovatelství, teorie a praxe ošetřovatelství. Hradec Králové: 2001. roč. 3, č. 1-2, s. 27-31. ISSN 1212 – 723X.87. 14. GROHAR-MURRAY, M., E., a DICROCE H., R. Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče. Překlad Jana Heřmanová, Věra Topilová. Praha: Grada, 2003, ISBN 80-247-0267-3. 15. HAYES, N. Psychologie týmové práce: strategie efektivního vedení týmů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-717-8983-6. 16. HAYES, N. Základy sociální psychologie. Vyd. 5. Překlad Irena Štěpaníková. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807-3676-391. 17. HEKELOVÁ, Z. Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-802-4740-324. 18. IVANOVÁ, K. Základy etiky a organizační kultury v managementu zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006, ISBN 80-701-3442-9. 19. KHELEROVÁ, V. Komunikační a obchodní dovednosti manažera. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-716-9375-8. 20. KOLAJOVÁ, L. Týmová spolupráce. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-2471764-6. 21. KŘÍŢOVÁ, E. Proměny lékařské profese z pohledu sociologie. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006, ISBN 80-864-2957-1. 22. KUZNÍKOVÁ, I. Sociální práce ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha, 2011. ISBN 978802-4736-761. 47

23. LINHARTOVÁ, V. Praktická komunikace v medicíně: pro mediky, lékaře a ošetřující personál. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-802-4717-845. 24. NAVARRO, J, POYNTER, T, S. Jak prokouknout kolegy i obchodní partnery. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3894-9. 25. PLEVOVÁ, I. Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4735573. 26. PLEVOVÁ, I. Management v ošetřovatelství. 1. vyd. Grada, 2012. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4738-710. 27. POKORNÁ, A. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. 2. přepr. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007. ISBN 978-807-0134-665. 28. RICHARDS, A., EDWARDS, S. Repetitorium pro zdravotní sestry. Vyd. 1. české. Překlad Simona Šeclová. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0932-5. 29. SLAMĚNÍK, I. Emoce a interpersonální vztahy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4733-111. 30. ŠOUKALOVÁ, K., JEDLINSKÁ, M., SIEGLOVÁ, M. Návrh na zlepšení interní komunikace ve zdravotnickém zařízení. Florence, 2013, roč. 9, č. 9. ISSN 1801-464X. 31. ŠKRLA, P., ŠKRLOVÁ, M. Kreativní ošetřovatelský management. 1. vyd. Praha: Advent-Orion, 2003. ISBN 80-717-2841-1. 32. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1262-8. 33. VÉVODA, J. Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4732-3. 34. VÍZKOVÁ, A. Vztah sestra - lékař v současném systému zdravotnictví. České Budějovice, 2008. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Doc. PhDr. Sylva Bártlová, PhD.

48

35. VYTEJČKOVÁ, R. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4734-194. 36. WIEKE, T. Jak vycházet s kolegy: typy spolupracovníků a jejich každodenní hry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1687-9. 37. ZACHAROVÁ, E., ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, J. Základy psychologie pro zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4740-621. 38. ZELEK, B., PHILLIPS, P. S. Gender and power: Nurses and doctors in Canada. International

Journal

for

Equity

in

Health.

2/2003



(online) 20.

Platný prosince

2008

49

6 Seznam zkratek %

relativní četnost

Viz.

Videre licet (z latinského Lze vidět)

č.

číslo

např.

například

CHIR

chirurgické oddělení

INT

interní oddělení

Nem JI

nemocnice Jihlava

Nem PE

nemocnice Pelhřimov

Niţší p.

niţší personál

RHB pracovníci

rehabilitační pracovníci

50

7 Seznam tabulek Tabulka 1 Hodnocení vztahů v týmu od lékařů ........................................................... 24 Tabulka 2 Hodnocení vztahů v týmu od sester............................................................ 24 Tabulka 3 Hodnocení vztahů v týmu od niţšího zdravotnického personálu ................. 25 Tabulka 4 Hodnocení spolupráce v týmu .................................................................... 28

51

8 Seznam grafů Graf 1 Respondenti jihlavské a pelhřimovské nemocnice ............................................ 23 Graf 2 Mluvíte se svými kolegy o jiných neţ pracovních záleţitostech ....................... 25 Graf 3 Zda respondent chodí rád do zaměstnání .......................................................... 26 Graf 4 Zda mají respondenti mezi sebou přátele ......................................................... 26 Graf 5 Jak hodnotí respondenti pracovní kolektiv ....................................................... 27 Graf 6 Úroveň komunikace v týmu ............................................................................. 27 Graf 7 Zda niţší zdravotnický personál povaţují lékaři a sestry za součást týmu ......... 28 Graf 8 Jak by zdravotní sestry označily vztahy na pracovišti s pomocným personálem .................................................................................................................................... 29 Graf 9 Zda se setkává niţší zdravotnický personál více s pacienty neţ lékaři a sestry.. 29 Graf 10 Zda se sestry chovají k niţšímu personálu nadřízeně a opovrhují jimi ............ 30 Graf 11 Zda sestry pracují raději s lékařem nebo lékařkou .......................................... 30 Graf 12 Zda se tým setkává v rámci volnočasových aktivit ......................................... 31 Graf 13 Jak často se tým setkává v rámci volnočasových aktivit ................................. 31 Graf 14 Jakých volnočasových aktivit se tým zúčastňuje ............................................ 32 Graf 15 Kdo se v rámci týmu účastní nejvíce volnočasových aktivit ........................... 32 Graf 16 Zda se lékaři setkávají pravidelně v rámci volnočasových aktivit ................... 33 Graf 17 S kým se raději lékaři setkávají při volnočasových aktivitách......................... 33 Graf 18 Zda se členové týmu rádi zúčastňují volnočasových aktivit ............................ 34 Graf 19 Zda si členové týmu myslí, ţe setkání při aktivitách můţe zlepšit vztahy v týmu ......................................................................................................................... 34 Graf 20 V případě konfliktu sester s pacientem, dojde k jejich zastání od lékaře ......... 35 Graf 21 Zda jsou pro členy týmu pozitivní vztahy důleţité pro spokojenost v práci .... 35 Graf 22 Zda si respondenti myslí, ţe vztahy na pracovišti ovlivňují kvalitu péče o pacienta ....................................................................................................................... 36 Graf 23 Zastoupení pohlaví ........................................................................................ 36 Graf 24 Jak dlouho respondenti pracují ve zdravotnictví ............................................. 37 Graf 25 Respondenti z niţšího zdravotnického personálu ........................................... 37 Graf 26 Zdravotní sestry ............................................................................................. 38

52

9 Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro lékaře Příloha č. 2: Dotazník pro zdravotní sestry Příloha č. 3: Dotazník pro niţší zdravotnický personál Příloha č. 4: Ţádost o umoţnění dotazníkového šetření v nemocnici Jihlava Příloha č. 5: Ţádost o umoţnění dotazníkového šetření v nemocnici Pelhřimov

53

Příloha 1 Dotazníkové šetření – pro lékaře Váţené dámy, Váţení pánové, dovoluji si Vás poţádat o spolupráci při dotazníkovém šetření k mé bakalářské práci na téma Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu. Výsledky práce pouţiji pro svou bakalářskou práci v rámci studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě (obor Všeobecná sestra). Dotazník je anonymní, prosím o zaškrtnutí nebo doplnění odpovědi, která nejvíce odpovídá Vašemu názoru. Děkuji za ochotu při vyplňování S pozdravem Ivana Přibylová

1. Ohodnoťte vztahy na Vašem pracovišti s/se: Ohodnoťte-je na škále od 1 do 5 (známkování jako ve škole – 1- výborná, 5 – velmi špatná) Lékaři

1

2

3

4

5

Sestrami

1

2

3

4

5

Ošetřovateli

1

2

3

4

5

v týmu nejsou

Sanitáři

1

2

3

4

5

v týmu nejsou

Rehabilitačními pracovníky

1

2

3

4

5

v týmu nejsou

2. Mluvíte se svými kolegy o jiných než pracovních záležitostech? a) Ano, často b) Občas c) Ne 3. Chodíte do zaměstnání rád/a? a) Ano, velmi rád/a b) Ano, většinou rád/a c) Jak kdy d) Ne 4. Máte mezi kolegy přátele? a) Ano b) Ne

54

5. Jak hodnotíte váš pracovní kolektiv? a) Pozitivně b) Neutrálně c) Negativně

6. Na jaké úrovni je vzájemná komunikace ve vašem týmu? a) Vysoké úrovni b) Střední úrovni c) Nízké úrovni d) Nekomunikujeme spolu vůbec

7. Jak hodnotíte spolupráci ve vašem týmu? Ohodnoťte na škále od 1 do 5 (známkování jako ve škole – 1- výborná, 5 – velmi špatná) 1

2

3

4

5

8. Nižší zdravotnický personál se setkává více s pacienty a více s nimi komunikuje než lékaři a zdravotní sestry? a) Ano b) Nevím c) Ne

9. a) b) c) d)

Setkáváte se jako zdravotnický tým v rámci volnočasových aktivit? Ano, pravidelně Ano, občas Téměř ne Ne, nikdy

10. a) b) c) d) e)

Jak často se setkáváte jako zdravotnický tým při volnočasových aktivitách? 2x – 3x za měsíc 1x za měsíc 2x za půl roku Nikdy Jiné/ doplňte prosím . . . . . . . . . . . . . . .

55

11. a) b) c) d) e)

Jakých volnočasových aktivit se jako zdravotnický tým zúčastňujete? Sportovních aktivit Posezení v restauraci Večírků Plesů / tanečních zábav Jiné: ……………………………………………….……

12. a) b) c) d)

V rámci zdravotnického týmu se volnočasových aktivit účastní nejvíce? Lékaři Zdravotní sestry Ošetřovatelé Sanitáři

13. Setkáváte se pravidelně se zdravotnickým týmem v rámci volnočasových aktivit? a) Ano b) Ne

14. a) b) c) d)

Při volnočasových aktivitách se raději setkáváte? S celým zdravotnickým týmem Jen s lékaři Jen lékaři a sestry Jinak: . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15. a) b) c) d)

Zúčastňujete se rád/ a volnočasových aktivit? Ano, velmi Spíše ano Spíše ne Ne

16. Myslíte si, že setkání při volnočasových aktivitách pomáhá zlepšovat interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne e) Nevím

56

17. a) b) c) d)

Jsou pro Vás pozitivní vztahy na pracovišti důležité pro spokojenost v práci? Ano Spíše ano Spíše ne Ne

18. a) b) c) d)

Myslíte si, že vztahy na pracovišti mohou ovlivňovat kvalitu péče o pacienta? Ano Spíše ano Spíše ne Ne

19. Vaše pohlaví? a) Ţena b) Muţ

20. V jakém zdravotnickém zařízení pracujete? a) Nemocnice Pelhřimov b) Nemocnice Jihlava

21. a) b) c)

Na jakém oddělení pracujete? Interní oddělení Chirurgické oddělení Jiné / Doplňte oddělení . . . . . . . . . . .

22. a) b) c) d)

Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví? 5 let a méně 6 – 10 let 11 – 20 let 21 let a více

57

Příloha 2 Dotazníkové šetření – pro zdravotní sestry Váţené dámy, dovoluji si Vás poţádat o spolupráci při dotazníkovém šetření k mé bakalářské práci na téma Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu. Výsledky práce pouţiji pro svou bakalářskou práci v rámci studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě (obor Všeobecná sestra). Dotazník je anonymní, prosím o zaškrtnutí nebo doplnění odpovědi, která nejvíce odpovídá Vašemu názoru. Děkuji za ochotu při vyplňování S pozdravem Ivana Přibylová 1. Ohodnoťte vztahy na Vašem pracovišti s/se: Ohodnoťte-je na škále od 1 do 5 (známkování jako ve škole – 1- výborná, 5 – velmi špatná) Lékaři

1

2

3

4

5

Sestrami

1

2

3

4

5

Ošetřovateli

1

2

3

4

5

v týmu nejsou

Sanitáři

1

2

3

4

5

v týmu nejsou

Rehabilitačními pracovníky

1

2

3

4

5

v týmu nejsou

2. Mluvíte se svými kolegy o jiných než pracovních záležitostech? a) Ano, často b) Občas c) Ne

3. Chodíte do zaměstnání rád/a? a) Ano, velmi rád/a b) Ano, většinou rád/a c) Jak kdy d) Ne

4. Máte mezi kolegy přátele? a) Ano b) Ne

58

5. Jak hodnotíte váš pracovní kolektiv? a) Pozitivně b) Neutrálně c) Negativně 6. Na jaké úrovni je vzájemná komunikace ve vašem týmu? a) Vysoké úrovni b) Střední úrovni c) Nízké úrovni d) Nekomunikujeme spolu vůbec

7. Jak hodnotíte spolupráci ve vašem týmu? Ohodnoťte na škále od 1 do 5 (známkování jako ve škole – 1- výborná, 5 – velmi špatná) 1

8. a) b) c) d)

2

3

4

5

Vztahy na Vašem pracovišti s pomocným personálem byste označil/la jako? Výborné Velmi dobré Dobré Neuspokojivé

9. Nižší zdravotnický personál se setkává více s pacienty a více s nimi komunikuje než lékaři a zdravotní sestry? a) Ano b) Nevím c) Ne

10. V nemocnici na oddělení spolupracujete jak s lékaři, tak s lékařkami. S kým pracujete raději? a) S lékařem b) S lékařkou c) Nerozlišujete mezi lékařem a lékařkou

11. a) b) c) d)

Setkáváte se jako zdravotnický tým v rámci volnočasových aktivit? Ano, pravidelně Ano, občas Téměř ne Ne, nikdy 59

12. a) b) c) d) e)

Jak často se setkáváte jako zdravotnický tým při volnočasových aktivitách? 2x – 3x za měsíc 1x za měsíc 2x za půl roku Nikdy Jiné/ doplňte prosím . . . . . . . . . . . . . . .

13. a) b) c) d) e)

Jakých volnočasových aktivit se jako zdravotnický tým zúčastňujete? Sportovních aktivit Posezení v restauraci Večírků Plesů / tanečních zábav Jiné: ……………………………………………….………...

14. a) b) c) d)

V rámci zdravotnického týmu se volnočasových aktivit účastní nejvíce? Lékaři Zdravotní sestry Ošetřovatelé Sanitáři

15. a) b) c) d)

Zúčastňujete se rád/ a volnočasových aktivit? Ano, velmi Spíše ano Spíše ne Ne

16. Myslíte si, že setkání při volnočasových aktivitách pomáhá zlepšovat interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne e) Nevím

17. V případě, že dojde ke konfliktu mezi Vámi a pacientem, popř. pacientovou rodinou, zastane se Vás lékař? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 60

18. a) b) c) d)

Jsou pro Vás pozitivní vztahy na pracovišti důležité pro spokojenost v práci? Ano Spíše ano Spíše ne Ne

19. a) b) c) d)

Myslíte si, že vztahy na pracovišti mohou ovlivňovat kvalitu péče o pacienta? Ano Spíše ano Spíše ne Ne

20. Vaše pohlaví? a) Ţena b) Muţ

21. V jakém zdravotnickém zařízení pracujete? a) Nemocnice Pelhřimov b) Nemocnice Jihlava

22. a) b) c)

Na jakém oddělení pracujete? Interní oddělení Chirurgické oddělení Jiné / Doplňte oddělení . . . . . . . . . . .

23. a) b) c) d)

Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví? 5 let a méně 6 – 10 let 11 – 20 let 21 let a více

24. a) b) c)

Na jaké pozici pracujete? Vrchní sestra Staniční sestra Všeobecná sestra

61

Příloha 3 Dotazníkové šetření – pro nižší zdravotnický personál Váţené dámy, Váţení pánové, dovoluji si Vás poţádat o spolupráci při dotazníkovém šetření k mé bakalářské práci na téma Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu. Výsledky práce pouţiji pro svou bakalářskou práci v rámci studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě (obor Všeobecná sestra). Dotazník je anonymní, prosím o zaškrtnutí nebo doplnění odpovědi, která nejvíce odpovídá Vašemu názoru. Děkuji za ochotu při vyplňování S pozdravem Ivana Přibylová 1. Ohodnoťte vztahy na Vašem pracovišti s/se: Ohodnoťte-je na škále od 1 do 5 (známkování jako ve škole – 1- výborná, 5 – velmi špatná) Lékaři

1

2

3

4

5

Sestrami

1

2

3

4

5

Ošetřovateli

1

2

3

4

5

v týmu nejsou

Sanitáři

1

2

3

4

5

v týmu nejsou

Rehabilitačními pracovníky

1

2

3

4

5

v týmu nejsou

2. Mluvíte se svými kolegy o jiných než pracovních záležitostech? a) Ano, často b) Občas c) Ne 3. Chodíte do zaměstnání rád/a? a) Ano, velmi rád/a b) Ano, většinou rád/a c) Jak kdy d) Ne 4. Máte mezi kolegy přátele? a) Ano b) Ne

62

5. Jak hodnotíte váš pracovní kolektiv? a) Pozitivně b) Neutrálně c) Negativně

6. Na jaké úrovni je vzájemná komunikace ve vašem týmu? a) Vysoké úrovni b) Střední úrovni c) Nízké úrovni d) Nekomunikujeme spolu vůbec

7. Jak hodnotíte spolupráci ve vašem týmu? Ohodnoťte na škále od 1 do 5 (známkování jako ve škole – 1- výborná, 5 – velmi špatná) 1

2

3

4

5

8. Považují vás lékaři a zdravotní sestry za součást zdravotnického týmu? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne

9. Nižší zdravotnický personál se setkává více s pacienty a více s nimi komunikuje než lékaři a zdravotní sestry? a) Ano b) Nevím c) Ne

10. Chovají se k vám sestry na vašem oddělení nadřízeně a opovrhují vámi? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne

63

11. Setkáváte se jako zdravotnický tým v rámci volnočasových aktivit? a) Ano, pravidelně b) Ano, občas c) Téměř ne d) Ne, nikdy

12. Jak často se setkáváte jako zdravotnický tým při volnočasových aktivitách? a) 2x – 3x za měsíc b) 1x za měsíc c) 2x za půl roku d) Nikdy e) Jiné/ doplňte prosím . . . . . . . . . . . . . . .

13. Jakých volnočasových aktivit se jako zdravotnický tým zúčastňujete? a) Sportovních aktivit b) Posezení v restauraci c) Večírků d) Plesů / tanečních zábav e) Jiné: ……………………………………………….………...

14. V rámci zdravotnického týmu se volnočasových aktivit účastní nejvíce? a) Lékaři b) Zdravotní sestry c) Ošetřovatelé d) Sanitáři

15. Zúčastňujete se rád/ a volnočasových aktivit? a) Ano, velmi b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne

16. Myslíte si, že setkání při volnočasových aktivitách pomáhá zlepšovat interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne e) Nevím 64

17. Jsou pro Vás pozitivní vztahy na pracovišti důležité pro spokojenost v práci? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne

18. Myslíte si, že vztahy na pracovišti mohou ovlivňovat kvalitu péče o pacienta? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 19. Vaše pohlaví? a) Ţena b) Muţ 20. V jakém zdravotnickém zařízení pracujete? a) Nemocnice Pelhřimov b) Nemocnice Jihlava 21. Na jakém oddělení pracujete? a) Interní oddělení b) Chirurgické oddělení c) Jiné / Doplňte oddělení . . . . . . . . . . . 22. Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví? a) 5 let a méně b) 6 – 10 let c) 11 – 20 let d) 21 let a více 23. Na jaké pozici pracujete? a) Ošetřovatel/ka b) Sanitář/ ka c) Rehabilitační pracovník

65

Příloha 4 Souhlas s dotazníkovým šetřením z nemocnice Jihlava:

66

Příloha 4 Souhlas s dotazníkovým šetřením z nemocnice Pelhřimov:

67