VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Všeobecná sestra
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Marie Pražanová
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Dodržování diety u pacientů s DM II. typu a jejich povědomí o možných komplikacích cukrovky
Bakalářská práce
Autor: Marie Pražanová Vedoucí práce: Mgr. Irena Točíková Jihlava 2013
Anotace Bakalářská práce na téma dodržování diety u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a jejich povědomí o možných komplikacích cukrovky se v teoretické části zabývá diabetem mellitem, jeho dělením, rizikovými faktory, příznaky, diagnostikou, léčbou, diabetickou dietou a komplikacemi. V praktické části jsou pomocí grafů zpracované otázky z dotazníků, které zjišťují, jak lidé dodržují diabetickou dietu vzhledem k jejich komplikacím. Klíčová slova: diebetes mellitus, diabetická dieta, diabetické komplikace.
Annotation Bachelor thesis on the issue of dietary compliance in patients with diabetes mellitus second type and their awareness of the potential complications of diabetes in the theoretical part deals with diabetes mellitus and its division, risk factors, symptoms, diagnosis, treatment, diet and diabetic complications. The practical part of graphs processed using questions from the questionnaires that measured how people follow a diabetic diet due to their complications. Key words: Diabetes mellitus, diabetic diet, diabetic complications.
Poděkování Děkuji paní Mgr. Ireně Točíkové za odborné vedení, drahocenné rady i čas, který se mnou strávila. Další poděkování patří samozřejmě i všem respondentům. Nemohla bych zapomenout na
poděkování
mé
rodině
a
přátelům
za
velkou
psychickou
podporu.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah
1 Úvod............................................................................................................................... 8 1.1 Cíl výzkumu .......................................................................................................... 10 1.2 Hypotézy ............................................................................................................... 10 2 Teoretická část ............................................................................................................. 11 2.1 Anatomie slinivky břišní ....................................................................................... 11 2.2 Fyziologie .............................................................................................................. 11 2.3 Diabetes mellitus ................................................................................................... 12 2.3.1 Druhy diabetu ................................................................................................. 12 2.3.2 Diabetes mellitus 1. typu ................................................................................ 12 2.3.3 Diabetes mellitus 2. typu ................................................................................ 13 2.3.4 Gestační diabetes mellitus .............................................................................. 13 2.4 Rizikové faktory .................................................................................................... 14 2.5 Klinické příznaky .................................................................................................. 14 2.6 Diagnostika ........................................................................................................... 14 2.7 Léčba ..................................................................................................................... 15 2.7.1 Diabetická dieta .............................................................................................. 15 2.7.2 Perorální antidiabetika .................................................................................... 18 2.7.3 Inzulin ............................................................................................................. 19 2.7.4 Inzulinové pumpy ........................................................................................... 19 2.7.5 Pitný režim diabetika.......................................................................................... 19 2.7.6 Fyzická aktivita u diabetiků ............................................................................... 20 2.8 Komplikace diabetu .............................................................................................. 20 2.8.1 Akutní komplikace ......................................................................................... 20 2.8.2 Chronické komplikace .................................................................................... 23 2.8.3 Prevence komplikací ...................................................................................... 25 2.9 Redukce hmotnosti a prevence diabetu ................................................................. 26 2.10 Kouření u diabetiků ............................................................................................. 26 2.11 Edukace diabetika ............................................................................................... 26 3 Praktická část ............................................................................................................... 28 3.1 Metodika výzkumu................................................................................................ 28 3.2 Charakteristika vzorku respondentů ...................................................................... 28 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí a průběh výzkumu ................................... 30
3.4 Zpracování získaných dat ...................................................................................... 30 3.5 Vlastní výsledky výzkumu .................................................................................... 31 3.6 Diskuze.................................................................................................................. 54 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi ..................................................................... 58 4 Závěr ............................................................................................................................ 59
1 Úvod Tématem bakalářské práce je diabetes mellitus 2. typu a dodržování diabetické diety. Je to onemocnění, které se vyskytuje všude kolem nás snad v každé zemi na této planetě. V mé rodině i v mém okolí znám spoustu lidí trpící tímto onemocněním. I při vykonávání své odborné praxe v nemocnici se s diabetiky setkávám každý den. Tato fakta nás přiměla k myšlence, zda diabetici řádně dodržují diabetickou dietu. A proto se celá bakalářská práce zaměřuje na dodržování diabetické diety. Diabetes mellitus je onemocnění, které doprovází společnost po celou historii jejího vývoje. V minulosti lékaři léčili diabetes jedině dietou, avšak v dnešní době už tomu tak není. Tím jak se vyvíjely léčebné metody, tím se měnila i léčba a dieta při diabetu. U každého z typu diabetu je dieta velice významná, protože výrazně ovlivňuje výsledky léčby. Pacientů s diabetes mellitus celosvětově narůstá a v některých zemích se stává léčba komplikací až ekonomicky neúnosnou (Rušavý, 2007). Diabetes mellitus je rodinné onemocnění, které se vyznačuje dlouhodobým zvýšeným obsahem krevního cukru neboli hyperglykemií a rozvojem chronických komplikací. Snížená činnost inzulínu je charakteristická pro všechny formy cukrovky. Diabetes mellitus je systémové onemocnění, které má škodlivé účinky na mnoho orgánu s ničivými důsledky na zdraví (Winter, 2002). Diabetická dieta a fyzický pohyb se řadí stále mezi nejúčinnější prostředky terapie diabetu. I když je toto opatření velice účinné, selhává u většiny pacientů přibližně do 1 roku. Jelikož cukrovka nebolí, diabetici se s ní smíří a častokrát se stává, že přestanou aktivně spolupracovat při léčbě (Rušavý, 2007). V teoretické části bakalářské práce se věnujeme anatomií a fyziologií slinivky břišní, dále se pak zabýváme diabetem a jeho rozdělením. Druhy diabetu, do kterých řadíme diabetes mellitus 1. typu a 2. typu a gestační diabetes, podrobně popisujeme. Dále pak se věnujeme rizikovým faktorům, mezi které patří například genetická predispozice a nedostatečná tělesná aktivita. Mezi hlavní příznaky se řadí časté močení a močení během noci, nadměrná žízeň, zdlouhavá vyčerpanost a hlad. Diagnostika onemocnění se stanovuje odběrem krve na hladinu krevních cukrů neboli glykémii a odběrem moči (cukr do moči přechází
8
až při hodnotě vyšší jak 10 mmol/l). Diabetická dieta, kterou máme v teoretické části podrobněji popsanou, patří neodmyslitelně k hlavním atributem léčby cukrovky. Další součásti léčby jsou perorální antidiabetika, aplikace inzulínu a samozřejmě také fyzická aktivita a pitný režim diabetika. Mezi akutní komplikace diabetu řadíme hypoglykémii, hyperglykémii,
diabetickou
ketoacidózu,
hyperglykemický osmolární
syndrom
a laktátovou acidózu. Do chronických komplikací patří diabetická retinopatie, diabetická nefropatie, diabetická neuropatie a syndrom diabetické nohy. V závěru teoretické práce se zabýváme vlivem hmotnosti na diabetes mellitus, kouřením u diabetiků a především edukací pacientů.
9
1.1 Cíl výzkumu První cíl Zjistit, jakou míru informovanosti mají klienti o dodržování diety v souvislosti s jejich komplikacemi. Druhý cíl Zjistit, zda klienti dodržují diabetickou dietu přísně dle doporučení lékaře nebo sestry specialistky. Třetí cíl Zjistit, zda má vzdělání klienta vliv na dodržování diabetické diety. Čtvrtý cíl Zmapovat, zda diabetickou dietu dodržují důsledněji ženy než muži.
1.2 Hypotézy Hypotéza číslo 1 Klienti, kteří mají při DM jednu nebo žádnou komplikaci, dodržují diabetickou dietu lépe. Hypotéza číslo 2 Většina klientů s diabetes mellitus, kteří byli edukováni sestrou specialistkou a nutričním terapeutem, dodržují dietu důsledně. Hypotéza číslo 3 Diabetickou dietu dodržují důsledněji klienti s vyšším dosaženým vzděláním než klienti se základním vzděláním či výučním listem. Hypotéza číslo 4 Dietu dodržují důsledněji ženy než muži.
10
2 Teoretická část 2.1 Anatomie slinivky břišní Slinivka bříšní neboli pankreas je žláza endokrinní (vnitřní) a exokrinní (vnější) sekrece. Je umístěna v retroperitoneu na zadní stěně břišní a rozdělujeme ji na caput (hlavu), corpus (tělo) a cauda pankreatis (ocas). Arteriální zásobení nám zajišťují větve truncus coeliacus a arteria mesenterica superior, vény pankreatu odvádějí krev do systému žil vena portae. Lymfa ze slinivky je drenována do truncus intestinalis. Nervové zásobení slinivky břišní zajišťují vlákna sympatiku a parasympatiku s příměsí senzitivních vláken (Naňka, Elišková, 2009). Pankreas je poměrně velká žláza dlouhá přibližně 15 centimetrů, široká 5 centimetrů a silná 2 až 3 centimetry. Hmotnost slinivky břišní je kolem 80 gramů. Pankreas má tvar protáhlého laloku, jehož vývod ústí do duodena. Exokrinní část pankreatu stavebně připomíná běžnou slinnou žlázu. Je rozdělena do větších lalůčků, které se rozkládají na menší a tyto drobné lalůčky produkují pankreatickou šťávu (succus pankreatikus). Endokrinní část slinivky břišní je tvořena Langerhanzovými ostrůvky. Tyto ostrůvky jsou počtem, tvarem, uložením i velikostí velice různorodé, některé se skládají jen z několika málo buněk a jiné mají průměr až 0,5 centimetru. Množství ostrůvků kolísá mezi 0,5 až 1,5 milionu a nejvíce se kumulují v oblasti ocasu pankreatu. (Dylevský, 2009).
2.2 Fyziologie Ostrůvky jsou umístěny v buněčných trámcích, mezi kterými protékají široké krevní vlásečnice. Trámce se skládají ze třech typů buněk. α (alfa) buňky tvořící hormon glukagon, který zvyšuje hladinu glukózy v krvi, β (beta) buňky vytvářející hormon inzulin, který snižuje hladinu krevního cukru a také δ (delta) buňky vylučující hormon gastrin a somatotropin (Dylevský, 2009).
11
Inzulin a glukagon řídí hladinu glykémie (koncentrace krevního cukru v plazmě) tak, aby byla stále ve fyziologickém rozmezí 3,5-5,5 mmol/l. Inzulin je hormon bílkovinné povahy. Sekrece inzulínu je podmíněna jednoduchou zpětnou vazbou a to tak, že pokud se hladina krevního cukru v plazmě zvýší, zvýší se i tvorba inzulínu. Diabetes mellitus je tedy důsledkem tohoto chybného systému (Rokyta, 2008). Šťáva pankreatu je odváděna vývodem do dvanáctníku. Obsahuje hydrogenuhličitanové a sodné ionty a enzymy, které štěpí jednotlivé živiny. Aby jednotlivé enzymy nepoškodily střevní sliznici, jsou produkovány v neaktivní formě a v aktivní formu je až přeměňuje enteropeptidáza v lumen tenkého střeva. Šťáva slinivky břišní dále obsahuje enzymy, které tráví škroby (amyláza), tuky (lipáza) i nukleové kyseliny (nukleáza) (Langmeier, 2009).
2.3 Diabetes mellitus Diabetes mellitus, neodbornou společností nazývaná cukrovka, je chronické onemocnění látkové přeměny sacharidů a to zvýšenou hladinou glykémie a svými projevy a komplikacemi postihuje bezmála všechna odvětví medicíny. Vychází z endokrinologie a postihuje i sféru kardiologie, gastroenterologie, nefrologie, infekce a nesmíme zapomenout i obory chirurgie a anesteziologie. Cukrovka zkracuje předpokládanou délku života až o 30-50 % (Rybka, 2007).
2.3.1 Druhy diabetu Rozlišujeme několik typů diabetu a to diabetes mellitus 1. typu, do něhož patří typ LADA (z angl. Latent autoimmunity Diebetes in Adults), a diabetes mellitus 2. typu, do kterého se řadí typ diabetu MODY (podle angl. Maturity Onset Diabetes of the Young), dále pak gestační diabetes a ostatní specifické typy diabetu (Rybka, 2007).
2.3.2 Diabetes mellitus 1. typu Typickým znakem diabetu 1. typu je nejčastější výskyt u mladší generace do 40 let života, přičemž vrchol onemocnění bývá mezi 12. a 15. rokem. Americká diabetologická asociace rozdělila diabetes mellitus na dva typy a to typ 1A a typ 1B. Typ 1A je imunitně zprostředkovaná forma charakterizovaná přítomností protilátek 12
proti ostrůvkům a jejich zánětem v pankreatu s destrukcí ostrůvkových betabuněk (β-buněk). Typ 1B je forma diabetu s těžkým inzulinovým deficitem bez známek protilátek. Příčina imunitní destrukce β-buněk pankreatu může být dána společným vlivem několika faktorů a to nevhodnou kombinací genů, vlivem vnějšího prostředí, nevyváženou odpovědí cytokinů a nízkou obranyschopností B-buněk proti destrukci. Typ LADA se může vyvinout v jakémkoliv věku (Rybka, 2006).
2.3.3 Diabetes mellitus 2. typu Diabetes mellitus 2. typu je nejčastější metabolickou poruchou s relativním nedostatkem inzulinu, jenž vede k nedostatečnému využití glukózy. Je to onemocnění vyššího věku života, k manifestaci dochází po 40 až 50 letech. Porucha spočívá v nerovnováze mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolizmu glukózy. Jedná se zde o kombinaci poruch a to porušená sekrece inzulinu a porucha působení inzulinu v cílových tkáních. Na vzniku diabetu 2. typu se podílejí vlivy jak genetické tak i civilizační. Mezi civilizační faktory považujeme nadměrný příjem kalorií, nevhodně složená strava, nedostatek pohybu a fyzické aktivity, narůstající procento lidí, kteří trpí obezitou, kouření a jiné civilizační návyky. Inzulinová rezistence je hlavní příčinou poruchy účinnosti inzulinu v cílových tkáních. Její nároky na sekreci inzulinu se postupně zvyšují a to vede ke kompenzatornímu hyperinzulinizmu. Ten navodí situaci, kdy β-buňky už nejsou schopny vykompenzovat vyšší nároky na sekreci inzulinu, a tak dochází k poruše glukozové rovnováhy a nakonec k propuknutí diabetu mellitu 2. typu. Inzulinová rezistence je stav, kdy tkáně a orgány nejsou schopny přiměřené reakce na inzulin. Typ MODY patří do druhého typu diabetu s tím rozdílem, že k manifestaci dochází okolo 20. roku života (Rybka, 2006).
2.3.4 Gestační diabetes mellitus Gestační diabetes mellitus je definován jako porucha glukozové tolerance s prvními příznaky v těhotenství. Riziko gestačního diabetu by mělo být zjištěno co nejdříve, nejlépe při prvních návštěvách u gynekologa. U žen, u kterých se potvrdilo zvýšené riziko, by měla být vyšetřena glykémie. Vysoké riziko gestačního diabetu je u pacientek, které již měly dříve v těhotenství cukrovku, dále pak rodinný výskyt diabetu, porod předchozího dítěte o větší tělesné hmotnosti jak 4 000 gramů, porod dítěte s komplikacemi, které by mohly souviset s těhotenskou cukrovkou, věk nad 30 13
let, obezita a mnoho dalších. Přítomnost zvýšené glykemie v prvním trimestru těhotenství může vést ke vzniku několika malformací. Nejčastěji postihují centrální nervový systém a srdce. Ženy s gestačním diabetem jsou kompenzovány inzulinovou terapií (Rybka, 2006).
2.4 Rizikové faktory Rizikové faktory u diabetu mellitu rozdělujeme do dvou možných skupin, a to na ty, které se dají ovlivnit a rizikové faktory, které se nedají ovlivnit. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory řadíme věk, genetické predispozice, etnické faktory, ale také i nízkou porodní váhu. Zato do ovlivnitelných rizikových faktorů zahrnujeme například nadváhu až obezitu, nedostatečnou tělesnou aktivitu, která zvyšuje riziko diabetu až o 30 %, hypertenzi, kouření, špatné složení denního jídelníčku, nadměrný příjem alkoholu, ale i řadu psychických a sociálních faktorů (www.sportvital.cz).
2.5 Klinické příznaky Hyperglykémie a její důsledky bývají mnohdy nejčastějším prvním příznakem diabetu mellitu. Přitom hyperglykémie u diabetu může nastat z různých příčin, které pak vedou k dalším příznakům cukrovky. Nejspolehlivějším ukazatelem je však glykémie. Objektivní a subjektivní příznaky mohou dostatečně ukazovat na diagnózu diabetes mellitus, avšak jindy na tu možnost pouze upozorní a někdy i dokonce chybí. Dalším klinickým příznakem diabetu je polyurie, což je opakované a vydatné močení více jak 2500 ml za 24 hodin, nykturie, což znamená časté močení během noci, nadměrná žízeň (polydipsie) způsobená osmotickou diurézou, slabost a zdlouhavá vyčerpanost, ztráta tělesné hmotnosti při normálním apetitu k jídlu a u dětí bývá tzv. vlčí hlad s váhovými úbytky, dále pak bolesti či křeče ve svalech, svědění kůže, kožní hnisavé infekce, poruchy ostrosti vidění, plísňová onemocnění a také paradentóza, kterou provází vypadávání a kazivost zubů (Rybka, 2007).
2.6 Diagnostika Jak uvádí Kvapil (2010), základem diagnostiky diabetu mellitu je odběr krve na glykemii standartní laboratorní metodou a důkaz chronické hyperglykémie. Diagnostickým kritériem stanovení diabetu mellitu podle WHO (světové zdravotnické 14
organizace) je přítomnost klinických příznaků provázené náhodnou glykemií vyšší jak 11,1 mmol/l (u diabetu mellitu 1. typu stačí pouze jedno stanovení, u diabetu mellitu 2. typu je doporučeno ještě změření glykémie nalačno vyšší jak 7 mmol/l, stačí jedno určení) a to kdykoli v průběhu dne. U osob s nepřítomností klinických příznaků je standardizovaným kritériem glykémie nalačno vyšší jak 7 mmol/l. Nepostradatelným požadavkem je však osmihodinové lačnění a vykonání dalších opatření. Při pochybnostech, především při nálezu hraničních hodnot či neshodě mezi náhodnou glykémií a glykémií nalačno anebo při nezbytnosti přesně kvalifikovat poruchu, se pak provádí orálně glukozo-toleránční test (oGTT), který přesně určí, zda jde o hraniční stav (porušenou glukozovou toleranci), nebo o diabetes mellitus. Glykémie určená za 2 hodiny při oGTT vyšší jak 11,1 mmol/l prokazuje diagnózu diabetes mellitus. Další velice důležitou metodou diagnostiky diabetu je glykovaný hemoglobin, který je mnohem stálejší a nemění se v průběhu dne vlivem jídla a není k tomu zapotřebí být nalačno. Vyrábí se jako produkt neenzymové glykace hemoglobinu, která je závislá na průměrné glykémii v průběhu předchozích 8 týdnů. Aby se prokázal vznik diabetu, musí být glykovaný hemoglobin vyšší jak 6,5 procent. Dalším laboratorním vyšetřením je vyšetření na C-peptid, který rozliší diabetes na 1. typ a 2. typ (Kvapil, 2010).
2.7 Léčba Nedílnou součástí léčebných možností je změna životního stylu při špatných životních návycích, dodržování diabetické diety, navýšení fyzické aktivity, užívání perorálních antidiabetik, aplikace inzulínu a samozřejmě dobrá psychická stránka pacienta (Rybka, 2006).
2.7.1 Diabetická dieta Mezi historicky nejvýznamnější součásti terapie diabetu patří samozřejmě dieta. Už staří Egypťané z 16. století před naším letopočtem popisovali onemocnění, které se projevuje polyurií. I v Indii bylo popsáno onemocnění, při němž nemocní močili sladkou moč, a byly uvedeny dvě formy, a to kdy nemocní byli obézní, nebo kdy nemocní hubli, a toto již bylo objeveno v dokumentech 6. století před naším letopočtem.
15
Diabetici 2. typu velmi často trpí obezitou, hypertenzí a dyslipidémií a proto je diabetická dieta velice důležitá (Svačina, 2008). V České republice byla roku 1991 přijata revize diabetické diety, která doporučuje zvýšení příjmu sacharidů (hlavně pak škrobů) na 55-60 % podílu stravy, příjem tuků maximálně 30 % a bílkoviny, které by neměly převýšit 15 % denní příjem energie. Diabetickou dietu rozlišujeme podle obsahu sacharidů a energie. Prvním typem diety je dieta o obsahu 175 gramů sacharidů a 1500 kilokalorií, druhým je obsah 225 gramů sacharidů a 1800 kilokalorií, další činí 275 gramů sacharidů a 2050 kilokalorií, posledním typem je 325 gramů sacharidů a 2400 kilokalorií. Každý nemocný dostane rozpis takové diabetické diety, která odpovídá jeho dietním doporučením. Při skládání jídelního plánu se klade důraz na individualitu pacienta a jeho přání (Rušavý, 2007). Hlavní zásady dietní léčby diabetiků Hlavní zásada dietní léčby u obou typů diabetu je omezený avšak pravidelný příjem sacharidů. Nemocní, kteří jsou na inzulinové léčbě, by měli přijímat malé porce jídla 6krát denně a to proto, že působení aplikovaných komerčně používaných inzulínů je vícehodinové a přibližně za 2 až 3 hodiny po jídle hrozí hypoglykémie. Pokud je diabetik obézní a potřebujeme jeho tělesnou hmotnost snížit, tak i v tomto případě je lepší příjem malých porcí jídla 4-6krát za den. Pravidelnost konzumovaných jídel by měla být co nejpřesnější, avšak nemocného nemůžeme do jídla nutit. Při zařazení přesnídávek a svačin do denního příjmu, dále pak 2. večeře (nejlepší jsou nízkoenergetické potraviny, například ovoce a zelenina) nejsou tak časté pocity hladu před hlavními jídly. A navíc podání 2. večeře zredukuje večerní a noční přejídání. Poslední jídlo by měl diabetik přijímat nejpozději 1 hodinu před tím, než jde spát. U diabetiků 2. typu je velice důležitá redukce hmotnosti a omezení příjmu tuků, poněvadž strava bohatá na tuky zvyšuje inzulinorezistenci (Svačina, 2008). Rozdíly v diabetické dietě u diabetiků 1. a 2. typu Existují 2 hlavní rozdíly mezi dietou u diabetiků 1. a 2. typu. Prvním je časové rozvržení jídel a množství sacharidů, zatímco diabetik 1. typu by měl přijímat pravidelně alespoň 6 jídel denně, a to kvůli působení inzulinu a zvýšenému sklonu ke ketoacidóze, diabetik 2. typu nemá takovou tendenci ke ketoacidóze, a proto mu nevadí 16
delší přestávka mezi jídly. Dále by měl rozdělovat dávku sacharidů do menších porcí, pokud však není léčen deriváty sulfonylmočoviny či inzulinem, není tak důležité takové přísné rozvržení jídla a dokonce se malá jídla mohou vynechat. Druhým rozdílem mezi dietou 1. a 2. typu je energetický příjem v přijímané potravě. Diabetik 1. typu obyčejně nemá tendenci k obezitě a proto jeho energetický příjem není nijak omezen. Zato u diabetika 2. typu je to právě naopak. U něho musíme dbát na snížení tělesné hmotnosti, a proto je jeho energetický příjem nižší (Svačina, 2008). Glykemický index potravin „Glykemický index (GI) potravy je definován jako poměr plochy pod vzestupnou částí křivky postprandiální glykémie testované potravy, která obsahuje 50 g sacharidů standardní potravy. Standartní potravou bylo zpočátku 50 g glukózy, později byla glukóza bílým chlebem s obsahem 50 g sacharidů, protože chléb méně ovlivňoval motilitu žaludku“ (Svačina, 2008, str. 90). Ke zlepšení kompenzace diabetu přispívá dieta s nízkým glykemickým indexem, další výhodou diety je úprava hladiny krevních tuků. Dieta přispívá k prevenci vzniku diabetu 2. typu a ischemické choroby srdeční, jelikož snižuje rezistenci inzulinu. V některých publikacích je uváděn možný přispívající význam v prevenci karcinomu tlustého střeva. Praktické užití glykemického indexu spočívá v usnadnění výběru vhodných základních potravin. Konzumování potravin s nízkým glykemickým indexem není komplikované, ale vyžaduje určitou přeměnu v chuťových zvyklostech (Rušavý, 2007). Dieta ve chlebových jednotkách Chlebová jednotka neboli výměnná jednotka, to je takové množství jídla, které ovlivní obsah krevního cukru asi stejně jako, když ji sníme ve formě chleba, pomeranče či smaženého řízku. Jedna chlebová jednotka obsahuje 12 gramů sacharidů, což je půl krajíčku tenkého chleba. Ryby, vejce, tvaroh a zelenina, to je jen pár příkladů těch jídel, které neobsahují žádnou výměnnou jednotku. Jednu chlebovou jednotku má například brambor střední velikosti, půl rohlíku, 2 polévkové lžíce vařené rýže nebo 3 lžíce vařeného hrášku (www.medicinman.cz).
17
Diapotraviny Potraviny pro diabetiky můžeme obvykle nalézt v obchodech v tzv. diabetických koutcích. Potraviny označené jako diabetické neobsahují žádnou změnu v energetické hodnotě, v sacharidech i v tucích oproti potravinám pro nediabetiky, a proto je musíme započítávat do energetického příjmu za den. Jsou to potraviny, které nejsou nutné a nemusí být aktivně vyhledávány. Lékaři, kteří se specializují na diabetickou dietu, se na celém světě hodují v tom, že jsou to potraviny až nevhodné. Název diapotraviny diabetiky svádí k vyšší konzumaci, a proto je pro diabetika vhodnější, aby si volil sám racionální antisklerotickou stravu (Svačina, 2008). Umělá sladidla a náhražky cukru Náhradní umělá sladidla jsou příjemnou náhražkou cukru pro všechny diabetiky. Sladidla mohou konzumovat všichni diabetici téměř bez omezení, protože obsahující kalorie a sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru velice pomalu a mírně. Lze je používat při vaření, pečení i konzervování. Jsou zdravotně nezávadná (Müller, 1999).
2.7.2 Perorální antidiabetika Dle norem České diabetologické společnosti je na začátku léčby možno nemocného s diabetem 2. typu léčit jen nefarmakologickou léčbou. Pokud to však během 3 měsíců nevede k dosažení cílových hodnot, je třeba začít s farmakologickou léčbou perorálními antidiabetiky (PAD). Lékem prvotní léčby je metformin a jestliže monoterapie metforminem nevede k požadované kompenzaci, je zapotřebí kombinační terapie perorálními antidiabetiky eventuálně i inzulinem. Perorální antidiabetika jsou léky, které působí na inzulinovou rezistenci a podle nejnovějších studií snižují kardiovaskulární komplikace (Rybka, 2007). Příklady perorálních antidiabetik Mezi
nejpoužívanější
perorální
antidiabetika
řadíme
biguanidy
(metformin),
které zlepšují inzulinovou citlivost v cílových orgánech, jako je svalová a tuková tkáň. Při léčbě metforminem snadněji docílíme i snížení tělesné hmotnosti, upravuje se 18
i dyslipidémie a poruchy fibrinolýzy. Nevýhodou u léčby metforminu jsou častější dyspeptické potíže a nebezpečím je i laktátová acidóza. Dalšími druhy jsou například thiazolidindiony,
sylfonylureová
perorální
antidiabetika,
glinidy,
inhibitory
alfaglukosidáz (Rybka, 2006).
2.7.3 Inzulin Inzulín, který je uměle vytvořený, je identický s inzulínem produkovaný ve slinivce břišní. Rozlišujeme několik skupin inzulínů, a to velmi rychle působící inzulín (analoga), rychle působící inzulín, inzulíny s prodlouženým účinkem neboli střednědobý a dlouhodobý inzulín. Existují i směsi inzulínů. Analoga působí ihned po podání, a proto se pacient musí co v nejkratší době najíst. Dlouhodobý inzulín s pomalým začátkem účinku působí tak, že se naváže na receptor a rovnoměrně se vylučuje. Nejčastější podání inzulínu je do podkoží paže, břicha či stehna, kde se krví vstřebává do celého těla. Inzulínová jednotka je označení pro inzulínové působení v těle člověka (Procházková, 2012).
2.7.4 Inzulinové pumpy Výhody podávání inzulínu pomocí inzulínové pumpy vycházejí obzvláště z lepšího podání a vyloučení inzulínu. V inzulínových pumpách nalezneme jen krátkodobý a rychle působící inzulín. Všechen příjem jídla vykrývají inzulinové bolusy. V ostatním období se udržuje fyziologická glykémie kontinuálním podáváním krátkodobého bazálního inzulinu kanylou do podkoží. Tyto inzulinové pumpy mají diabetici 1. typu (Rybka, 2006).
2.7.5 Pitný režim diabetika Každý člověk a obzvláště pak diabetik by měl vypít 2 až 2,5 litru tekutin za den. Minerálka, limonáda light, čaj, káva a obyčejná voda z vodovodu jsou pro nemocné s diabetem vhodné v jakémkoliv množství a to proto, že jsou takřka bez kalorií a neosahují žádné uhlohydráty. Nápoje obsahující cukr jsou vhodné jen v tom případě, pokud se diabetik dostal do hypoglykémie. Alkohol, který obsahuje nemalou energetickou hodnotu, je pro diabetiky, obzvlášť pak pro diabetiky 2. typu, nevhodný, protože krátkodobě snižuje hladinu krevního cukru a může vést i k jeho nebezpečnému nedostatku. Diabetici by se měli o konzumaci alkoholu poradit se svým lékařem. Mezi 19
nejvhodnější alkoholické nápoje patří suché či polosuché víno, sekt nebo pivo, samozřejmě všechno v malé míře. Tvrdý alkohol je velice nevhodný, neboť obsahuje vysokou hladinu cukru (Müller, 2006).
2.7.6 Fyzická aktivita u diabetiků Fyzická aktivita, u onemocnění diabetes mellitus, je velice důležitou stránkou při preventivních opatřeních a následné léčbě. Je důležitá stejně jako diabetická dieta. Fyzická aktivita má značný efekt na inzulinovou senzitivitu. Při mírné redukci hmotnosti se může snížit riziko diabetu až o polovinu (Svačina, 2008).
2.8 Komplikace diabetu Pro organismus člověka je optimální rozmezí glykemie přibližně mezi 3,5-5,6 mmol/l, ale v odborné literatuře se toto rozmezí mírně liší. Zvýšená hladina krevního cukru v těle člověka se nazývá hyperglykemie a snížená hladina krevního cukru je hypoglykemie. Tyto změny hladin krevního cukru způsobují člověku akutní (projeví se ihned) nebo chronické (vzniknou opakovaným působením a jsou už trvalého rázu) komplikace (Psottová, 2012).
2.8.1 Akutní komplikace Hypoglykemie a hyperglykemie, to jsou akutní komplikace, se kterými se nejčastěji setkáváme (Šafránková, 2006). Hypoglykemie Pojem hypoglykemie je stav, kdy je snížená hladina cukru v krvi pod hranicí 3,6 mmol/l (může se lišit podle různých odborných zdrojů přibližně od 3,3 do 3,9 mmol/l) (Psottová, 2012). Hypoglykemie vede k závažným poruchám mozku, který je na přívodu glykémie krví závislý. Vznikne vždy, když se vyvine nerovnováha mezi nadbytkem inzulinu a nedostatkem krevního cukru. Občasná hypoglykemie je velmi častá a prakticky nevyhnutelná u všech pacientů, kteří jsou léčeni inzulinem nebo perorálními antidiabetiky. Hypoglykemie jsou častější u pacientů nespolupracujících, u pacientů
20
s chronickou renální nedostatečností, při těžké autonomní neuropatií a u požívání alkoholu. Velice nebezpečná je i u starých lidí. Pokud se nemocný dostane do těžké hypoglykémie je ohrožen arytmiemi, cévní mozkovou příhodou, srdečním infarktem či náhlou smrtí. Příčiny hypoglykemie jsou různé, ale mezi nejčastější řadíme nadměrnou dávku inzulinu nebo perorálních antidiabetik, malý či opožděný příjem potravy, zvracení nebo průjem, dále pak nepřiměřeně velká fyzická zátěž pacienta a i požívání alkoholu, který brání doplňování glukózy do krve ze zásob glykogenu v játrech (Rybka, 2006). Hypoglykemii doprovází vždy nepříjemné klinické příznaky. Mezi ně řadíme třes, pocení, zvýšení srdečního tepu, nápadný hlad, nervozita, závratě, únava, úzkost. Nemocný je bledý, nesoustředěný, má sníženou psychickou výkonnost až zmatenost či agresivitu. Dále pak nevolnost, bolesti hlavy, poruchy zraku, například dvojité vidění ale i zamlžené oči, porucha jemné motoriky, poruchy řeči, celková slabost i křeče až bezvědomí. Člověk v hypoglykemii se může zaměnit s opilým člověkem velice snadno a nestává se to jen laikům, ale i odborným zdravotnickým pracovníkům (Psottová, 2012). Dále hypoglykemii dělíme na asymptomatickou (bez příznaků) a symptomatickou (s klinickými příznaky), mírnou, kde existuje žádný nebo minimální klinický nález, středně těžkou, kde existují klinické příznaky, ale pacient ji zvládne sám, těžkou, kdy již je potřeba pomoci jiné osoby a kóma, kdy pacient ztrácí vědomí, které je doprovázeno křečemi a je nutná hospitalizace (Rybka, 2006). Terapie hypoglykemie u pacienta při vědomí je podání 5 až 20 gramů sacharidů v podobě ovocných nápojů, cukru či tablet glukózy, které by měly postačit k odeznění příznaků. U pacientů s diabetem 1. typu se často doporučuje glukagon, který je ve formě jednorázové injekce, pro první pomoc a člověk si jí aplikuje zcela sám, nebo za přítomnosti blízké osoby. V případě, že je nemocný v bezvědomí, aplikujeme mu bolus 20 gramů glukózy skrz venózní řečiště, který se může opakovat, a poté pokračujeme podáním 10% glukózy v infuzi. Toto všechno provádíme proto, aby se nám udržela hladina krevního cukru vyšší než 5,6 mmol/l. Pokud ani to zcela nefunguje, podáme glukagon či hydrokortizon (Rybka, 2007).
21
Hyperglykemie Hyperglykemie je zvýšení hladiny krevního cukru přibližně nad 12 mmol/l a projeví se i nežádoucími účinky, i když v menší míře než hypoglykemie. Pacient může mít zvýšenou hladinu glykemie po dlouhou dobu, aniž by si toho všimnul. Projevy klinických příznaků závisí i na tom, jak rychle hyperglykemie vznikne (Psottová, 2012). „Pacient může pociťovat tyto příznaky: pocit žízně, někdy vystupňovaný, zvýšený příjem tekutin, časté močení, které vede k odvodnění organismu. Tato nadměrná ztráta tekutin může druhotně vést k snížení krevního tlaku, slabosti, až k poruchám vědomí a náhlému selhání ledvin. Tento stav, hlavně vznikne-li náhle, rychle a jsou-li přítomny klinické příznaky, je stavem velmi vážným a doporučuji ihned vyhledat lékařskou péči“ (Psottová, 2012, str. 86). Diabetická ketoacidóza Patří mezi vzácnější, ale o to vážnější akutní komplikaci, která spočívá ve vystupňované neschopnosti lidského organismu zpracovat hromadící se krevní cukr. Touto nepříjemnou komplikací trpí častěji pacienti s diagnózou diabetes mellitus 1. typu. Příčiny vzniku diabetické ketoacidózy je nedostatek vlastního inzulinu či nepřiměřený přísun aplikovaného inzulinu, dále pak stresové podněty jako jsou infekce, vážné operace a úrazy, i cévní příhody. Tato vážná akutní komplikace navazuje na hyperglykemii a projevy jsou obdobné jak u hyperglykemie a navíc jsou ještě přítomny závratě, slabost, nevolnost, zvracení, dušnost až poruchy vědomí (Psottová 2012). Hyperglykemický hyperosmolární syndrom „Hyperglykemický hyperosmolární syndrom (HHS), nebo také hyperglykemický hyperosmolární neketotický stav, je charakterizován výraznou hyperosmolaritou (>320mOsm/l, hyperglykemií (<33 mmol/l) a dehydratací. Často vzniká současně renální insuficience, nacházíme nejrůznější poruchy vědomí až po kóma“ (Rybka, 2007, str. 87).
22
Laktátová acidóza Řadí se mezi metabolickou acidózu, která je důsledkem nahromadění laktátu v lidském organizmu. Fyziologická hodnota laktátu je do 2 mmol/l a při laktátové acidóze je kolem 5 mmol/l a při těžkých případech i nad 7 mmol/l. Vzniká u pacientů s diabetem i bez diabetu. Dále může vzniknout u diabetiků 2. typu a to proto, když se nedodržují kontraindikace při léčbě biguanidy, kteří patří do skupin perorálních antidiabetik. Laktátová acidóza se projevuje břišními bolestmi, dušností a nakonec poruchami vědomí (Rybka, 2006).
2.8.2 Chronické komplikace Nebezpečí cukrovky spočívá nejen v různě zvýšené hladině krevního cukru, ale zároveň i poškození metabolizmu cukrů, tuků a bílkovin. Na podkladě těchto poruch se objevují postupně komplikace a to buď specifické či nespecifické. Mezi specifické komplikace řadíme poruchu až úplnou ztrátu zraku, stálé a nezvratné onemocnění ledvin, poškození nervů, a to obzvláště na dolních končetinách, ale i v srdci, v mozku, zažívacím ústrojí a všude jinde v lidském organismu. Mezi specifické komplikace zařazujeme aterosklerózu, která má za následek například cévní mozkové příhody, ischemické choroby srdeční s infarktem myokardu a ischemické choroby dolních končetin (Psottová, 2012). Diabetická retinopatie „Diabetická retinopatie je onemocnění, které postihuje cévy na očním pozadí (retině – sítnici) u pacientů s diabetem. Retina je velmi citlivá membrána oka, která obsahuje důležité prvky pro vidění. Sítnice přetváří světlo do nervových signálů, které jsou posílány přes optický nerv do mozku. Diabetická retinopatie je v současnosti nejčastější příčinou slepoty v západních zemích“ (Rybka, 2006, str. 134). Poškození sítnice se objevuje spíše u dlouhodobě trvající cukrovky, ale někdy se může projevit i po 1 či 2 letech trvání onemocnění. Poruchy zaostřování, katarakta, poškození okohybných nervů, to jsou jen pár dalších očních onemocnění, které souvisejí s diabetem. Snad nejpodstatnějším faktorem podílející se na vzniku diabetické
23
retinopatie je hyperglykemie, dále je to vysoký krevní tlak, porušený metabolizmus lipidů, kouření, a nesmíme zapomenout i na genetickou predispozici a délku samotného onemocnění diabetes mellitus. Poškození očního pozadí se vyvíjí velice nepozorovaně a zhoršené vidění odhalí již poměrně vážný nález. Proto by u diabetiků neměly chybět pravidelné preventivní vyšetření očního pozadí (Rybka, 2006). Diabetická nefropatie „Diabetická nefropatie je chronické progredující onemocnění ledvin, charakterizované proteinurií, hypertenzí a postupným poklesem ledvinných funkcí. Diabetická nefropatie je výsledkem diabetické mikroangiopatie s výskytem v oblasti ledvin“ (Rybka, 2006, str. 138) Hypertenze, kouření, zvýšená hladina glykemie v krvi toto všechno počítáme mezi rizikové faktory diabetické nefropatie. Diagnostika i terapie diabetické nefropatie bývá u obou typů diabetu poměrně totožná, i když přeci jen nalezneme určité rozdílnosti. U 1. typu diabetu je průběh onemocnění zcela závislý na délce trvání a u diabetiků 2. typu je průběh nefropatie větší měrou ovlivněn aterosklerózou a věkem pacienta (Rybka, 2006). „Diabetická nefropatie je dnes v západní a střední Evropě (včetně České republiky) i USA nejčastější příčinou chronického selhání ledvin. Diabetici (převážně pacienti s diabetem 2. typu) dnes představují 30-50 % všech pacientů léčených hemodialýzou, příčinou terminálního selhání ledvin je u větší části z nich diabetická nefropatie, u menší části zřejmě hlavně ischemická nefropatie a hypertenzní nefroskleróza. Dialyzovaní diabetici mají ve srovnání s nediabetiky v dialyzačním programu výrazně horší přežití (pětileté přežití 65 % vs. 30 %) a nižší kvalitu života“ (Kvapil, 2010, str. 143). Diabetická neuropatie Diabetická neuropatie je chronické poškození nervu a tato komplikace bývá často důvodem, proč jsou lidé nuceni navštívit diabetologa či neurologa. Při zjištění diagnózy je již přítomna v 5-10 % a po deseti letech onemocnění až v 40-90 % diabetiků.
24
Charakterizuje se různými typy projevů, jako jsou fokální nebo difúzní postižení periferních somatických či autonomních vláken nervů. Mezi klinické příznaky řadíme silné bolesti, svalovou slabost, nervové parézy až invalidizace diabetika. Postupné poškození nervů diabetem se závažně podílí na vzniku diabetické nohy a autonomní neuropatie se značně podílí na bolesti, kterou mají diabetici. Medikamentózní terapie neuropatie je spíše léčba symptomatická a bývá často bezvýsledná (Rybka, 2007). Syndrom diabetické nohy Je nazýváno jako poškození dolní končetiny způsobené postižením nervů, nedokrevností a infekcí. Mezi hlavní projevy syndromu diabetické nohy patří ulcerace (vřed), poškození hlubokých tkání až postižení kostí. Často to začíná defektem na noze z otlaku, například pří špatně vybrané obuvi a to z toho důvodu, že je snížená citlivost kvůli poškození nervů. Nejednou tyto problémy pak končí ztrátou jednoho či více prstů nebo i dokonce amputací celé dolní končetiny. O takovéto pacienty se stará specializovaný lékař (podiatr), který se věnuje problematice syndromu diabetické nohy (Psottová, 2012).
2.8.3 Prevence komplikací Je jednoznačně dokázáno, že čím lepší bude mít diabetik výsledky, o to lepší bude i kvalita jeho života bez akutních i chronických komplikací diabetu. Cíle léčby jsou u každého diabetika vždy individuální, to značí, že lékař musí posoudit veškeré parametry léčby. Nejdůležitější cíle léčby a prevence komplikací diabetu jsou co nejkvalitnější žití diabetika, což znamená, že úspěšná léčba nesmí nijak omezovat nemocného v jeho práci ani v jeho volnočasových aktivitách a pokud by ho omezovala, tak jen v minimálním měřítku. Dalším důležitým ukazatelem jsou co nejoptimálnější laboratorní a klinické výsledky. Pacient i lékař by se měli snažit o dosáhnutí co nejlepších hodnot kompenzace cukrovky. Posledním cílem léčby je samotná prevence. Nejlépe pak zabránění vzniku komplikací. Pokud se komplikace objeví, tak jejich efektivní léčba (Psottová, 2012).
25
2.9 Redukce hmotnosti a prevence diabetu Pacienti s diabetem byli dříve přesvědčováni k co nejradikálnější hmotnostní redukci, dnes se to ovšem změnilo a snažíme se o tzv. mírný hmotnostní úbytek, přibližně 5 až 10 %, který je reálný pro pacienta a současně má i největší dopad na výskyt metabolických komplikací obezity. A navíc je známo, že větší pokles hmotnosti nemusí vždy efekt hmotnostní redukce na metabolická onemocnění měnit a naopak může efekt paradoxně zhoršovat. Jedním z nejúčinnějších postupů směřujících ke snížení tělesné hmotnosti jsou chirurgické bariatrické výkony. V dnešní době existují mnoho bariatrických výkonů, například zmenšení žaludku – bandáž žaludku, kdy pasáž střeva obchází značnou část jejuna a ilea, a gastrický bypass. Indikací k takovýmto výkonům je obezita s BMI nad 35, selhání všech konzervativních léčebných postupů a samozřejmě
spolupracující
pacient
vhodný
k takovémuto
zákroku
z hlediska
psychologického (Svačina, 2008).
2.10 Kouření u diabetiků Negativní prokazatelný vliv nikotinu na látkovou výměnu se dá zjistit nejenom u diabetu skrze vegetativní nervový systém, ale i u všech soustav lidského těla. Kouření brání souhře jednotlivých funkcí orgánů ke smysluplnému celkovému výkonu. A navíc kouření 5 cigaret u ženy je na stejné úrovni jako kouření 15 cigaret u muže (Křen, 2008).
2.11 Edukace diabetika Edukace neboli výuka či přenos informací od lékaře či dietní sestry k pacientovi je nejzákladnější prvek k úspěšné léčbě a prevenci komplikací diabetologického pacienta. Informace by měly být diabetikovi předávány v jednoduché a srozumitelné formě, nemělo by jich být mnoho najednou, protože si to diabetik stejně nezapamatuje. Podoba edukace je různá. Nejzákladnějším je mluvené slovo. Slovní výklad o onemocnění a jeho léčbě je dobré doplnit názornou ukázkou, grafem či obrázkem. Pro zopakování je dobré věnovat nemocnému tištěné materiály například ve formě letáčků. Je důležité při
26
edukaci brát každého pacienta individuálně. Brát ohled na jeho věk, zkušenosti, vzdělání, intelekt a samozřejmě na jeho psychický a fyzický stav (www.diabetesaja.cz).
27
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro výzkumnou část bakalářské práce byla zvolena kvalitativní metoda a to forma dotazníků.
Tato
metoda
byla
vybrána
z důvodu
výhody získání
informací
od velkého počtu respondentů za krátký časový úsek. Dotazník byl anonymní a obsahoval 23 otázek (viz příloha č. 1), z toho byla převážná většina otázek uzavřených, několik jich bylo polootevřených otázky a pár otázek otevřených. Začátek dotazníku je zaměřen na statistické údaje, které se týkají věku, pohlaví, vzdělání a léčby s cukrovkou, další se již týkají jednotlivých cílů a hypotéz a několik otázek jsou určeny na dokreslení respondentů.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Celkem bylo náhodně rozdáno 120 dotazníků, návratnost byla 102 dotazníků, což je 85 %. Z celkového počtu 102 respondentů odpovědělo 50 % (51 respondentů) mužů a 50 % (51 respondentů) žen. Výsledky dalších statistických údajů, které se nacházejí na začátku dotazníku, mám pro přehlednost vytvořeny v grafech.
Graf 1 Věk respondentů
Věk respondentů je rozdělen do 4 kategorií. Nejčastěji odpověděli respondenti ve věku 70 a více let v počtu 39 % (40 respondentů), dále pak ve věku 60 - 69 let v počtu 23 % (23 respondentů), ve věku 50 – 59 let v počtu 20 % (20 respondentů) a nejméně ve věku 18 – 49 let v počtu 18 % (19 respondentů).
28
Graf 2 Délka léčby respondentů s diabetem
Graf 2 znázorňuje délku léčby respondentů s diabetem. Nejvyšší je rozmezí mezi 1 až 5 lety a to 32 % (33 respondentů), dále pak 11 let a více a to 30 % (31 respondentů), rozmezí 6 až 10 let 25 % (25 respondentů) a rozmezí méně než 1 rok 13 % (13 respondentů).
Graf 3 Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů
Graf číslo 3 sleduje jaké je nejvyšší ukončené vzdělání respondentů. Nejčastější odpověď byla výučním listem a to 36 % (37 respondentů), dalším bylo základní vzdělání a to 26 % (27 respondentů), potom maturitou 23 % (23 respondentů), dalším pak bylo vyšší odborné a to 8 % (8 respondentů) a nejméně bylo vysokoškolské vzdělání a to 7 % (7 respondentů).
29
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí a průběh výzkumu Informace k dotazníkovému šetření jsem sbírala na interním oddělení Jihlavské nemocnice, které se specializuje na diabetické pacienty, dále pak od pacientů diabetologické ambulance MUDr. Zmrhalové v Jihlavě a u praktického lékaře MUDr. Stodolové v Poličce. Výzkum se konal po schválení náměstkyně ošetřovatelské péče v Jihlavské nemocnici v lednu 2013 a v diabetologických ambulancích od prosince 2012 do února 2013.
3.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování získaných dat byly užity programy pro statistické vyhodnocení Microsoft Office Word 2010 a Microsoft Office Excel 2010. Přehled zjištěných údajů je uspořádán do grafů, ke kterým je připojen krátký komentář.
30
3.5 Vlastní výsledky výzkumu Otázka č. 1 Přinesl Vám diabetes nějaké obtíže, problémy?
Graf 4 Obtíže respondentů při diabetes mellitus
Tento graf znázorňuje, zda respondentům přinesl diabetes mellitus nějaké potíže. 69 % (70 respondentům) nepřinesl žádné obtíže, 21 % (20 respondentům) přinesl obtíže se zrakem, 6 % (6 respondentům) přinesl kombinaci obtíží a to se zrakem a sluchem, a 5 % (5 respondentům) přinesl obtíže se sluchem.
31
Otázka č. 2 Byl/a jste kvůli diabetu v posledních 3 letech hospitalizován/a?
Graf 5 Hospitalizace respondentů kvůli diabetu v posledních 3 letech
Z uvedených výsledků je zřejmé, že na otázku, zda byli respondenti hospitalizovaní, kvůli diabetu v posledních 3 letech odpovědělo 76 % (77 respondentů) že ne a 24 % (25 respondentů) že ano.
32
Otázka č. 3 Kouříte?
Graf 6 Kouření respondentů
O tom, že kouření škodí zdraví, o tom se ví a zvláště pak to platí pro diabetiky. Avšak na otázku, zda respondenti kouří, odpovědělo 10 % (10 respondentů) ano, každý den, 13 % (14 respondentů) odpovědělo ano, občas a 77 % (78 respondentů) že ne.
33
Otázka č. 4 Jakým způsobem jste léčen/a?
Graf 7 Léčba respondentů
Tento graf poukazuje na to, jakým způsobem jsou respondenti léčeni při diabetu. Zda dietou, perorálními antidiabetiky či inzulinem. Bylo zjištěno, že 48 % (49 respondentů) je léčeno perorálními antidiabetiky, 28 % (29 respondentů) je léčeno pomocí inzulinu a 24 % (24 respondentů) dietou.
34
Otázka č. 5 Trpíte některým z následujících onemocnění (můžete vybrat více odpovědí)?
Graf 8 Komplikace při diabetu u respondentů
Na tuto otázku mohli respondenti odpovědět výběrem více možností. Otázku jsem hodnotila tak, že jsem si roztřídila výsledky podle počtu komplikací. 9 % (10 respondentů) napsalo, že nemají žádnou komplikaci, 28 % (29 respondentů) uvedlo 1 komplikaci, 16 % (16 respondentů) odpovědělo 2 onemocnění, 14 % (14 respondentů) uvedlo, že mají 3 komplikace, 6 % (6 respondentů) napsalo 4 komplikace, 3 % (3 respondenti) odpověděli, že trpí 5 onemocněními, 3 % (3 respondenti) uvedli 6 komplikací, 2 % (2 respondenti) trpí 7 onemocněními, 1 % (1 respondent) uvedl 8 komplikací, 1 % (1 respondent) odpověděl, že má 9 komplikací a 15 % (15 respondentů) neví.
35
Otázka č. 6 Dodržujete diabetickou dietu?
Graf 9 Dodržování diety u respondentů
Graf číslo 9 určuje, jak dotazovaní dodržují dietu a kolikrát ji porušují. 19 % (19 dotazovaných) odpovědělo, že dietu dodržují neustále, 33 % (34 dotazovaných) ji porušuje jen ojediněle (méně jak 1x měsíčně), 34 % (35 dotazovaných) dietu porušuje občas maximálně však 1x týdně, 9 % (9 dotazovaných) ji porušuje několikrát za týden a 5 % (5 dotazovaných) odpovědělo, že dietu porušuje každý den.
36
Otázka č. 7 Jíte sladkosti bez označení DIA?
Graf 10 Konzumování sladkostí bez označení DIA
Tímto výzkumem chci zjistit, zda respondenti konzumují sladkosti bez označení DIA. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastěji odpověděli, že jen ojediněle a to 57 % (58 respondentů), dále pak vůbec ne a to 24 % (25 respondentů), ano, párkrát do týdne odpovědělo 10 % (10 respondentů) a jen 9 % (9 respondentů) odpovědělo ano, 1x týdně.
37
Otázka č. 8 Kolik tekutin celkově denně vypijete?
Graf 11 Pitný režim dotazovaných
Graf znázorňuje, jaké množství tekutin dotazovaní denně vypijí. Pro udržení optimální homeostázy by měl diabetik vypít alespoň 2 a více litrů tekutin za den. Z výsledků plyne, že méně než 1 litr vypije 18 % (19 dotazovaných), 1 až 2 litry vypije 61 % (62 dotazovaných) a 2 a více litrů vypije pouze 21 % (21 dotazovaných).
38
Otázka č. 9 Jaké tekutiny pijete nejčastěji?
Graf 12 Nejčastější druhy tekutin
Zde zjišťujeme, jaké druhy tekutin respondenti nejčastěji pijí. Tato otázka byla polootevřená a do kolonky jiné odpověděl pouze 1 % (1 respondent) a to odpověď dia šuměnky, nejčastější odpovědí bylo čaj neslazený, na to zodpovědělo 38 % (39 respondentů), druhou nejčastější odpovědí byla voda, na kterou odpovědělo 35 % (36 respondentů, další odpovědí bylo limonády neslazené s 13 % (13 respondentů), další byl čaj slazený a to s 9 % (9 respondentů) a poslední odpovědí byly limonády slazené s 4 % (4 respondenti).
39
Otázka č. 10 Přislazujete si jídla či nápoje?
Graf 13 Přislazování jídel či nápojů
46 % (47 respondentů) si jídla či nápoje nepřislazuje, 16 % (16 respondentů) si jídla či nápoje spíše nepřislazuje, medem si přilepšuje 12 % (12 respondentů), řepným cukrem 6 % (6 respondentů) a umělými sladidly si přislazuje 20 % (21 respondentů).
40
Otázka č. 11 Pijete alkohol?
Graf 14 Užívání alkoholu
Graf číslo 14 nám ukazuje, jak jsou na tom respondenti s užíváním alkoholu. Nejčastější odpovědí bylo ne a to 47 % (48 respondentů), dále pak odpověď občas, na kterou odpovědělo 33 % (34 respondentů), na pivo po jídle odpovědělo 15 % (15 respondentů) a 5 % (5 respondentů) odpovědělo, že ano a to nad doporučenou denní dávku.
41
Otázka č. 12 Kolikrát za den jíte?
Graf 15 Počet denních porcí jídel
Další graf nám ukazuje, jak často se dotazovaní stravují za den. 2 až 3 krát za den se pravidelně stravuje 27 % (28 dotazovaných), 4 až 6 krát 63 % (64 dotazovaných), 7 až 8 krát denně se stravuje 7 % (7 dotazovaných) a pouze 3 % (3 dotazovaní) odpovědělo vícekrát za den.
42
Otázka č. 13 Kolikrát denně (kolik porcí) jíte zeleninu?
Graf 16 Denní porce zeleniny
Konzumování zeleniny je velice důležité. Zelenina obsahuje důležité vitamíny a minerály prospěšné pro naše zažívání a zdravé fungování. Proto bychom ji měly zařazovat každodenně do svého jídelníčku. Pouze 3 % (3 respondenti) zodpověděli, že konzumují zeleninu více jak 5 krát denně, 8 % (8 respondentů) odpověděli 4 až 3 krát, 2 krát až 1 jí zeleninu 39 % (40 respondentů), nejčastější odpověď párkrát do týdne odpovědělo 47 % (48 respondentů) a 3 % (3 respondenti) zodpovědělo, že zeleninu nekonzumují vůbec.
43
Otázka č. 14 Jakému druhu ovoce dáváte přednost?
Graf 17 Dávání přednosti respondentů dle druhu ovoce
V tomto grafu se uvádí, jakému druhu ovoce dávají respondenti přednost. Nejméně byla odpověď skořápkoviny, do kterých patří například ořechy a kaštany a to 4 % (4 respondenti), do drobného ovoce patří borůvky, rybízy a hrozny a na tuto odpověď odpovědělo 9 % (9 respondentů), 15 % (15 respondentů) odpovědělo peckoviny, do kterých se řadí třešně, broskve, švestky, na odpověď tropické ovoce, mezi které řadíme banány, pomeranče a mandarinky zodpovědělo 24 % (25 respondentů) a nejvíce respondentů odpovědělo jádroviny a to 48 % (49 respondentů), do kterých patří jablka a hrušky.
44
Otázka č. 15 Kterému druhu ovoce byste se vyvaroval/a při diabetu mellitu?
Graf 18 Vyvarování se nevhodnému ovoci pro diabetiky
V této otázce jsem chtěla zjistit, zda respondenti vědí a znají pro ně nevhodné ovoce. Na odpověď hrušky, hrozny, švestky zodpovědělo správně 64 % (65 respondentů), na odpověď blumy, jablka, meruňky odpovědělo 14 % (14 respondentů) a stejně tak i na odpověď maliny, jahody, ostružiny, nejméně odpovědělo na odpověď třešně, višně, borůvky a to 8 % (9 respondentů). Je velice zajímavé, že i když respondenti znají pro ně nevhodné ovoce, stejně je nejvíce konzumují. Toto si můžeme porovnat s otázkou číslo 14.
45
Otázka č. 16 Myslíte si, že dodržování diabetické diety je důležité?
Graf 19 Důležitost diabetické diety
Graf 19 nám ukazuje, jak považují respondenti dietu za důležitou. Podle očekávání odpověděla většina a to 91 % (92 respondentů), že ano, že je důležitá, 7 % (8 respondentů) odpovědělo nevím a překvapivě 2 % (2 respondenti) zodpověděli, že není důležité dodržovat diabetickou dietu.
46
Otázka č. 17 Co je pro Vás nejtěžší při dodržování diabetické diety?
Graf 20 Těžkosti při dodržování diabetické diety
Na otevřenou otázku - co je pro Vás nejtěžší při dodržování diabetické diety, uvedli respondenti nejčastější odpověď nevím a to 33 % (34 respondentů), nejíst sladkosti byla druhá nejčastější odpověď, na kterou odpovědělo 27 % (28 respondentů), dodržování pravidelnosti a množství porcí při dietě odpovědělo 17 % (17 respondentů), nic byla čtvrtá nejčastější odpověď, na kterou odpovědělo 11 % (11 respondentů), dodržovat dietu zodpovědělo 9 % (9 respondentů), a abstinence odpověděli 2 % (2 respondenti) a jedna odpověď byla, nekonzumování salámů, na kterou odpovědělo 1 % (1 respondent).
47
Otázka č. 18 Vyberte nejvhodnější snídani pro diabetika.
Graf 21 Nejvhodnější snídaně pro diabetika
V této otázce měli dotazovaní rozpoznat tu nejvhodnější snídani pro diabetika. Podle předpokladů odpovědělo 71 % (72 dotazovaných) správně a to celozrnný chléb, máslo, šunka, 17 % (18 dotazovaných) odpovědělo jako nejvhodnější snídani pšeničný chléb, máslo, sýr, 10 % (10 dotazovaných) odpovědělo žitný chléb, máslo, marmeláda a odpověď 2 bílé rohlíky, máslo, med odpovědělo 2 % (2 dotazovaní).
48
Otázka č. 19 Sledujete energetický obsah potravin?
Graf 22 Sledování energetického obsahu potravin
U grafu 22 pozorujeme, zda respondenti sledují energetický obsah potravin. Nejvíce odpovědělo ne a to 62 % (63 respondentů), ano, ojediněle 32 % (33 respondentů) a pouze 6 % (6 respondentů) odpovědělo ano, vždy.
49
Otázka č. 20 Víte, v čem spočívá glykemický index potravin?
Graf 23 Glykemický index potravin
Na tuto polootevřenou otázku překvapivě odpověděla většina respondentů záporně a to 81 % (82 respondentů), kladnou odpověď zvolilo pouze 15 % (16 respondentů). V následujícím grafu je znázorněno, kolik respondentů opravdu ví, v čem spočívá glykemický index potravin.
Graf 24 Správnost odpovědí
50
Zcela správně odpovědělo pouze 5 % (5 respondentů) z celkového počtu respondentů a 10 % (11 respondentů) odpovědělo špatně. Otázka č. 21 Můžete mi, prosím, napsat vše co jste měl/a předešlý den k jídlu.
Graf 25 Denní jídelníček respondentů
Do této otevřené otázky měli respondenti psát svůj předešlý jídelníček z důvodu posouzení správnosti jejich stravování. Jako vhodný jídelníček pro diabetika uvedlo 67 % (68 respondentů) a 33 % (34 respondentů) napsalo nevhodný jídelníček. Nejčastější snídaně byl chléb se sýrem či šunkou, svačina obsahovala nějaké ovoce, pak následoval oběd, nejčastěji maso s přílohou, ke svačině opět ovoce a k večeři chléb či rohlíky se šunkou a zeleninou. Druhou večeři respondenti uváděli jen zřídka. Mezi nevhodné příklady byly tučné či sladké jídla jako například jitrnice, ovar, hranolky a různé pochutiny jako například sušenky a brambůrky.
51
Otázka č. 22 Kde jste sehnal/a informace o dodržování diabetické diety?
Graf 26 Informace o dodržování diabetické diety
Graf číslo 26 nám znázorňuje, kde a od koho respondenti sehnali informace o dodržování diabetické diety. Podle předpokladu byla nejčastější odpověď od lékaře či nutričního terapeuta a to 76 % (77 respondentů), druhou nejčastější odpovědí byla z letáků a knih zastoupená 10 % (10 respondentů), další odpovědí bylo z internetu a to 8 % (8 respondentů), odpověď od známých a příbuzných byla zastoupena 5 % (5 respondentů) a 1 % (2 respondenti) odpovědělo, že informace získalo z filmů a dokumentů.
52
Otázka č. 23 Kým nejvíce jste byl/a informován/a o dodržování dietního režimu?
Graf 27 Nejčastější informovanost o dodržování diabetického režimu
Výzkumem zjišťuji, kým nejvíce byli dotazovaní informováni o dodržování diabetického režimu. Na tuto polootevřenou otázku odpovědělo nejvíce dotazovaných, na odpověď lékař, který Vám diagnostikoval diabetes mellitus a to 69 % (70 dotazovaných), edukační sestra či sestra specialistka byla na druhém místě zastoupená 27 % (28 dotazovaných), 3 % (3 dotazovaní) odpověděli nutričním terapeutem a v kolonce jiné odpovědělo 1 % (1 dotazovaný), že si získal informace zcela sám.
53
3.6 Diskuze Hypotéza číslo 1: Klienti, kteří mají při DM jednu nebo žádnou komplikaci, dodržují diabetickou dietu lépe. K této hypotéze se vztahují otázky v dotazníku 5, 6, 8, 13 a 18. Při vyhodnocení otázky číslo 5 plyne, že 35 % (36 respondentů) nemají žádné komplikace nebo pouze jednu, 51 % (52 respondentů) trpí více komplikacemi a 14 % (14 respondentů) odpovědělo nevím. Z těchto 35 % (36 respondentů), kteří odpověděli žádnou nebo jednu komplikaci, jsem v otázce číslo 6 ohodnotila ty respondenty, kteří dodržovali dietu důsledněji, což bylo 30 respondentů, to je 83 % z počtu těch, kteří mají žádnou či jednu komplikaci. U otázky číslo 8 jsem postupovala stejným způsobem a pouze 7 respondentů, což je 19 % dodržovalo dietu pečlivěji. U otázky číslo 13 to bylo 16 respondentů, to jest 44 %. Respondenti, kteří nemají žádnou komplikaci, nebo pouze jednu, u 18. otázky odpověděli správně v počtu 26 respondentů (72 %). Celkově je to tedy 55 %. 58 % respondentů, kteří trpí dvěma a více komplikacemi, uvedlo, že dodržují diabetickou dietu důsledně a z toho jasně vyplývá, že se hypotéza nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. Dle mého názoru zde hraje velkou roli i délka trvání diabetu, která nebyla konstantní. Komplikace se vyskytují i s počtem let, kdy se pacient léčí, proto bych předpokládala, že diabetici léčeni delší dobu budou mít i více komplikací. Předpoklad, že klienti s více komplikacemi budou dodržovat dietu hůře je velice individuální. Někteří diabetici i přesto, že dbají na své zdraví a dodržují dietu, tak mají více komplikací. Počet respondentů je natolik malý, že se může vyskytnout chyba „malých čísel“.
54
Hypotéza číslo 2: Většina klientů s diabetes mellitus, kteří byli edukováni sestrou specialistkou a nutričním terapeutem, dodržují dietu důsledně. K této hypotéze se vztahují otázky v dotazníku 6, 7, 12, 21 a 23. Při vyhodnocení otázky číslo 23 vyplývá, že 30 % (31 respondentů) byli nejvíce informováni o dodržování diabetické diety od sestry specialistky a nutričního terapeuta. 69 % (70 respondentů) bylo edukováno lékařem a pouze 1 % (1 respondent) si informace o dodržování léčebné diety sehnal sám. Z těchto 30 % (31 respondentů), kteří získali nejvíce informací od sestry specialistky a nutričního terapeuta, jsem v otázce číslo 6 zhodnotila ty dotazované, kteří dodržovali dietu lépe, což bylo 30 respondentů, to je 95 % z počtu těch dotazovaných, kteří odpověděli sestra specialistka a nutriční terapeut. Takto jsem postupovala i při vyhodnocení dalších otázek. U otázky číslo 7 bylo respondentů, kteří dodržují dietu důsledněji, 28, to jest 88 %. U otázky číslo 12 to bylo 25 respondentů, což je 83 %. 19 dotazovaných (70 %) dodržovali v otázce 21 dietu pečlivěji. Celkově tedy ti respondenti, kteří byli edukováni sestrou specialistkou nebo nutričním terapeutem dodržují dietu na 84 %. Respondentů, kteří byli edukováni lékařem a dodržovali diabetickou dietu, bylo 72 %. Hypotéza se potvrdila. Podle mého názoru budou klienti, kteří byly edukováni sestrou specialistkou a nutričním terapeutem, dodržovat diabetickou dietu důsledněji, protože sestra a nutriční terapeut jsou nemalými autoritami a také mají více času a trpělivosti na klienty než lékaři. Jasně ukazují, co toto onemocnění obnáší. Názorná ukázka je ideální. Při edukaci klientů používají mnoho materiálů a pomůcek jako například příklady jídelníčků, různé letáčky. V České republice existují i lázně pro diabetiky. Ve Spojených státech amerických v 80. letech vydala národní knihovna medicíny studii. Diabetici byli rozděleni do tří skupin a byly jim přiděleny náhodně tři vyučovací metody. První skupině se dal návod na stravování, druhé skupině se poskytly praktické ukázky oběda a třetí skupině se zapůjčila vzdělávací videokazeta. Během šesti měsíců ve skupinách 2 a 3 se znalosti i dodržování diety zlepšily. Tyto nálezy ukazují, že nové 55
a zajímavé vzdělávací metody mají velký vliv na znalosti a dodržování dietního režimu (www.ncbi.nlm.nih.gov). Hypotéza číslo 3: Diabetickou dietu dodržují důsledněji klienti s vyšším dosaženým vzděláním než klienti se základním vzděláním či výučním listem. K této hypotéze se vztahují otázky z dotazníku číslo 6, 12, 13, 15 a také otázka na vzdělání, která byla součástí statistických údajů na začátku dotazníku. 63 % (64 dotazovaných) bylo těch, kteří mají nižší dosažené vzdělání a 37 % (38 dotazovaných) těch, kteří dosáhli vyššího vzdělání. V otázce číslo 6 jsem ohodnotila ty dotazované, kteří dodržují diabetickou dietu a mají vyšší dosažené vzdělání. Bylo jich 34, to je 88 %. U otázky číslo 12 jsem pokračovala obdobně. Respondentů, kteří dodržují diabetickou dietu pečlivěji, bylo 28 respondentů (72 %). U 13. otázky bylo těch, kteří dodržují diabetickou dietu lépe a mají maturitu, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání, 21 respondentů, to jest 54 %. U otázky 15 to bylo 29 respondentů, což je 74 %. Celkově to dosahuje 71 %. 65 % dotazovaných, kteří dosáhli nižšího vzdělání, uvedlo, že dodržují diabetickou dietu důsledně a z této skutečnosti plyne, že se hypotéza potvrdila. Podle mého názoru budou pacienti s vyšším dosaženým vzděláním lépe dodržovat dietní režim, protože umí lépe používat techniky a prostředky dnešního moderního světa jako například internet a v něm specializované stránky. Jak uvádí Ing. Martina Horká (2009), autorka výzkumu na téma: „Komparace výživových znalostí diabetiků z běžné populace.“, úroveň znalostí diabetiků o výživě a diabetické dietě závisí na úrovni vzdělání respondentů. Více správných odpovědí označili dotazovaní se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Hypotéza číslo 4: Dietu dodržují důsledněji ženy než muži. K této hypotéze se vztahují otázky v dotazníku 6, 7, 9, 21 a statistická otázka na pohlaví respondentů na začátku dotazníku. 50 % (51 dotazovaných) bylo žen a mužů bylo též 56
50 % (51 dotazovaných). Z těchto 50 % (51 respondentek), jsem u otázky číslo 6 zhodnotila ty respondentky, které dodržovaly dietu důsledněji, což bylo 44 žen (86 %). Stejně jsem jednala i při vyhodnocení dalších otázek. U 7. otázky to bylo 41 žen, to jest 86 %. V otázce číslo 9 to bylo 49 respondentek, což je 96 %. 36 žen (71 %) dodržovali v otázce 21 dietu pečlivěji. Celkově to tedy činí 83 %. Mužů, kteří také dodržovali diabetickou dietu důsledně, bylo celkově 77 %. Hypotéza se potvrdila. Dle mého názoru budou klientky (ženy) lépe dodržovat dietu a to z důvodu, že ženy jsou už od přírody důslednější, více pečují o své zdraví, chodí více na preventivní prohlídky, jsou na sebe přísnější, ať už se jedná o zdraví nebo vzhled. Role pečovatelky je ženám dána už od pradávna. Musejí se starat nejen o sebe, ale i o děti a celou rodinu. Jak uvádí, ve svém výzkumu, Ing. Martina Horká (2009) úroveň výživových znalostí u klientů trpících diabetem není podřízená a závislá na pohlaví respondentů.
57
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Diabetes mellitus, laiky zvaný cukrovka, je velice rozšířená choroba, která provází lidstvo od nepaměti. Řadí se mezi civilizační onemocnění. Jeho léčba a léčba komplikací je velice finančně nákladná. Při správné a účelné prevenci dosáhneme snížení vzniku nových diabetiků, komplikací a i finančních nákladů. Nejen diabetici, ale i široká veřejnost by měla mít dostatek informací o prevenci, správné výživě i léčbě při tomto onemocnění. Diabetická dieta je nedílnou součástí prevence i léčby cukrovky. Diabetici by měli být velice dobře obeznámeni o dietě a výživových pravidlech. Každá všeobecná sestra by měla mít dokonalé znalosti o tomto onemocnění a měla by se po celý svůj život dále vzdělávat. Účastnit se různých seminářů a konferencí a to proto, aby účelně a správně odpovídala na otázky, které jí pacienti, nejen diabetici, budou klást. Také diabetici by se měli zdokonalovat ve znalostech prevence, léčby a dietního režimu. Měli by se účastnit seminářů a přednášek o problematice v tomto onemocnění. Mohli by dostávat příspěvky na léčebné prostředky, léky i inzulín. Na toto by přispívaly zdravotní pojišťovny a samozřejmě i ministerstvo zdravotnictví. Také by měl mít každý diabetik možnost schůzky s dietní sestrou nebo nutričním terapeutem a to nejlépe každý rok. Při této schůzce by se probírala nejen správná diabetická výživa, ale i zdravý životní styl, způsoby redukce tělesné hmotnosti a dobrá psychická pohoda klienta. Navrhla bych větší propagaci v multimédiích jako například reklamy v televizi a rádiu či zařazování dokumentů do každodenního programu. Pečlivé dodržování zásad správné diabetické výživy a zdravý životní styl by mělo být úkolem všech diabetiků i celé veřejnosti.
58
4 Závěr Tématem bakalářské práce byl diabetes mellitus 2. typu a dodržování diabetické diety. Je to onemocnění, které se vyskytuje všude kolem nás snad v každé zemi na této planetě a doprovází společnost po celou historii jejího života. V teoretické části bakalářské práce jsem se věnovala anatomií a fyziologií slinivky břišní, dále jsem se zabývala diabetem a jeho rozdělením. Druhy diabetu, do kterých se řadí diabetes mellitus 1. typu a 2. typu a gestační diabetes, jsem podrobně popisovala. Dále pak jsem se věnovala rizikovým faktorům, mezi které patří například genetická predispozice a nedostatečná tělesná aktivita. Mezi hlavní příznaky onemocnění diabetes mellitus se řadí časté močení a močení během noci, nadměrná žízeň, zdlouhavá vyčerpanost a hlad. Diagnostika onemocnění se stanovuje odběrem krve na hladinu krevních cukrů neboli glykémii a odběrem moči. Diabetická dieta, patří neodmyslitelně k hlavním atributem léčby cukrovky. Další součásti léčby jsou perorální antidiabetika, aplikace inzulínu a samozřejmě také fyzická aktivita a pitný režim diabetika. Mezi akutní komplikace diabetu řadíme hypoglykémii, hyperglykémii,
diabetickou
ketoacidózu,
hyperglykemický osmolární
syndrom
a laktátovou acidózu. Do chronických komplikací patří diabetická retinopatie, diabetická nefropatie, diabetická neuropatie a syndrom diabetické nohy. V závěru teoretické práce jsem se zabývala vlivem hmotnosti na diabetes mellitus, kouřením u diabetiků a především edukací pacientů. V praktické části jsem zkoumala správnost dodržování diabetické diety u respondentů. Zajímalo mě, zda má vzdělání a pohlaví vliv na dodržování diabetické stravy. Hodnotila jsem zda, přítomnost komplikací má vliv na dodržování diety a zda lépe respondenti dodržují dietu, když jsou edukováni sestrou specialistkou nebo nutričním terapeutem. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou, formou dotazníkového šetření. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval 23 otázek, které byly formulované jako uzavřené, polootevřené a otevřené. Dotazníky byly distribuovány na interním oddělení Jihlavské nemocnice, které se specializuje na diabetologické pacienty, dále pak v diabetologické
59
ambulanci MUDr. Zmrhalové v Jihlavě a u praktického lékaře MUDr. Stodolové v Poličce. Rozdáno bylo 120 dotazníků a zpět se vrátilo 102. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakou míru informovanosti mají klienti o dodržování diety v souvislosti s jejich komplikacemi. Z vyhodnocení získaných dat jsem zjistila, že více jak polovina respondentů mají dostatečné informace o dodržování diabetické diety. Druhým cílem bylo zjistit, zda klienti dodržují diabetickou dietu přísně dle doporučení lékaře nebo sestry specialistky. Bylo zjištěno, že klienti, kteří byli edukováni ohledně diabetické diety sestrou specialistkou či nutričním terapeutem, dodržují dietu pečlivěji. Třetím cílem bylo zjistit, zda má vzdělání klienta vliv na dodržování diabetické diety. Ze sběru dat respondentů vzešlo, že dotazovaní s vyšším dosaženým vzdělám, lépe dodržují léčebnou dietu. Čtvrtým cílem bakalářské práce bylo zmapovat, zda diabetickou dietu dodržují důsledněji ženy než muži. Po vyhodnocení se zjistilo, že ženy diabetickou dietu dodržují pečlivěji. Potvrdily se hypotézy 2, 3 a 4. Hypotéza číslo 1 se nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. Nejvíce mě překvapilo vyhodnocení první hypotézy, ale jak již bylo napsáno počet komplikací záleží i na době trvání diabetu. Dodržování diabetické diety je nedílnou součástí léčby a prevence komplikací. Přála bych si, aby jednou všichni diabetici měli povědomí o správné diabetické dietě a brali na vědomí, že zdraví má nevyčíslitelnou hodnotu a proto si ho musíme vážit a pečovat o něj.
60
Seznam použité literatury 1. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 532 s. ISBN 978-80-247-3240-4. 2. HORKÁ, Martina. KOMPARACE VÝŽIVOVÝCH ZNALOSTÍ DIABETIKŮ Z BĚŽNÉ POPULACE. Diabetes a já [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.diabetesaja.cz/informace-a-clanky/vysledy-dpkomparace-vyzivovych-znalosti-diabetiku-z-bezne-populace.html 3. KŘEN, Karel. Lidová diabetologie. Brno: Grafiprint, 2008. ISBN 978-80903993-1-0. 4. KVAPIL, Milan. Edukace diabetika 2. typu. Diabetes a já [online]. 2011 [cit. 2013-03-25].
Dostupné
z:
http://www.diabetesaja.cz/informace-a-
clanky/edukace-diabetika-2-typu.html 5. KVAPIL, Milan. Diabetologie 2010. 1.vyd. Praha: TRITON, 2010. ISBN 97880-7387-381-3. 6. LANGMEIER, Miloš. Základy lékařské fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 320 s. ISBN 978-802-4725-260. 7. MAŇASKOVÁ, Dana. Chlebové jednotky - pomoc s dávkováním inzulínu. Mediciman
[online].
2010[cit.
2013-03-25].
Dostupné
z:http://medicinman.cz/?p=metody/chlebove-jednotky 8. McCULLOCH, D. K , MITCHELL, R. D, AMBLER J. Influence of imaginative teaching of diet on compliance and metabolic control in insulin dependent diabetes. Ncbi.nlm.nih [online]. 1983 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1550062/ 9. MÜLLER, Sven-David a Christiane WEIßENBERGER. Chutně pro diabetiky. Vyd. 1. Překlad Lydie Stočesová. Praha: Ikar, 1999, 96 s. Zdravá výživa. ISBN 80-720-2534-1. 10. MÜLLER, Sven-David a Christiane WEIßENBERGER. Kuchařka pro diabetiky. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, c2006, 124 s. ISBN 80-733-6294-5. 11. NAŇKA, Ondřej, Miloslava ELIŠKOVÁ a Oldřich ELIŠKA. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Editor Lubomír Houdek. Praha: Karolinum, 2009, xi, 416 s. ISBN 978-802-4617-176.
61
12. PROCHÁZKOVÁ, Markéta. Problematika výživy u dospělých s diabetem mellitem. Jihlava, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. 13. PSOTTOVÁ, Jana. Praktický průvodce cukrovkou: co byste měli vědět o diabetu. Praha: Maxdorf, c2012, 126 s. ISBN 978-807-3452-797. 14. ROKYTA,
Richard.
Fyziologie:
pro
bakalářská
studia
v
medicíně,
ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008, 426 s. ISBN 80-866-4247-X. 15. RUŠAVÝ, Zdeněk a Veronika FRANTOVÁ. Diabetes mellitus čili cukrovka. Dieta diabetická. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2007, 94 s. Rady lékaře, průvodce dietou, sv. II. ISBN 978-809-0382-022. 16. RYBKA, Jaroslav. Diabetes mellitus - komplikace a přidružená onemocnění: diagnostické a léčebné postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 317 s. ISBN 978802-4716-718. 17. RYBKA, Jaroslav. Diabetologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 283 s. ISBN 80-247-1612-7. 18. SVAČINA, Štěpán a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Dietologický slovník. 1. vyd. V Praze: Triton, 2008, 271 s. ISBN 978-807-3870-621. 19. SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 381 s. ISBN 978-80-247-2256-6. 20. SVAČINA, Štěpán. Prevence diabetu a jeho komplikací. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008, 151 s. ISBN 978-807-3871-789. 21. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 211, [4] s. Sestra. ISBN 80-247-1777-8. 22. VÍTEK, Libor. Diabetes mellitus neboli cukrovka. Sportvital [online]. 2011 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.sportvital.cz/zdravi/civilizacninemoci/cukrovka/diabetes-mellitus-neboli-cukrovka/ 23. WINTER, William E a Maria Rita SIGNORINO. Diabetes mellitus: pathophysiology, etiologies, complications, management, and laboratory evaluation : special topics in diagnostic testing. Washington, DC: AACC Press, c2002, xiv, 137 p. ISBN 18-908-8362-X.
62
Seznam grafů Graf č. 1 Věk respondentů ........................................................................................ 27 Graf č. 2 Délka léčby s diabetem .............................................................................. 28 Graf č. 3 Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů ................................................... 28 Graf č. 4 Obtíže respondentů při diabetes mellitus .................................................... 30 Graf č. 5 Hospitalizace respondentů v posledních 3 letech ....................................... 31 Graf č. 6 Kouření respondentů ................................................................................... 32 Graf č. 7 Léčba respondentů ...................................................................................... 33 Graf č. 8 Komplikace při diabetu u respondentů ....................................................... 34 Graf č. 9 Dodržování diety u respondentů ................................................................. 35 Graf č. 10 Konzumování sladkostí bez označení DIA .............................................. 36 Graf č. 11 Pitný režim dotazovaných ......................................................................... 37 Graf č. 12 Nejčastější druhy tekutin .......................................................................... 38 Graf č. 13 Přislazování jídel či nápojů ...................................................................... 39 Graf č. 14 Užívání alkoholu ....................................................................................... 40 Graf č. 15 Počet denních porcí jídel .......................................................................... 41 Graf č. 16 Denní porce zeleniny ................................................................................ 42 Graf č. 17 Dávání přednosti respondentů dle druhu ovoce........................................ 43 Graf č. 18 Vyvarování se nevhodnému ovoci pro diabetiky ..................................... 44 Graf č. 19 Důležitost diabetické diety ....................................................................... 45 Graf č. 20 Těžkosti při dodržování diabetické diety .................................................. 46 Graf č. 21 Nejvhodnější snídaně pro diabetiky.......................................................... 47 Graf č. 22 Sledování energetického obsahu potravin ................................................ 48 Graf č. 23 Glykemický index potravin ...................................................................... 49 Graf č. 24 Správnost odpovědí .................................................................................. 49 Graf č. 25 Denní jídelníček respondentů ................................................................... 50 Graf č. 26 Informace o dodržování diabetické diety ................................................. 51 Graf č. 27 Nejčastější informovanost o dodržování diabetického režimu ................. 52
Seznam příloh Příloha 1 ......................................................................Dotazník Příloha 2 ......................................................................Žádost o umožnění výzkumu
Příloha 1 Dotazník Dobrý den, mé jméno je Marie Pražanová a jsem studentkou 3. ročníku oboru všeobecná sestra na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Ráda bych Vás tímto poprosila o vyplnění dotazníku, který je anonymní a informace získané od Vás budou sloužit jako podklad mé bakalářské práce na téma: „Dodržování diabetické diety u pacientů s DM II. typu a jejich povědomí o možných komplikacích cukrovky“. Dotazník obsahuje celkem 23 otázek. Pokud není uvedeno jinak, u každé otázky zaškrtněte pouze jednu odpověď. Tam, kde je to možné, doplňte. Děkuji Vám za Vaši vstřícnost a čas. Pohlaví. o muž o žena Váš věk. o 18 – 49 let o 50 – 59 let o 60 – 69 let o 70 a více let S diabetem se léčím. o do 1 roku o 1 – 5 let o 6 – 10 let o 11 a více let Vaše nejvyšší ukončené vzdělání. o základní o odborné s výučním listem o odborné s maturitou o vyšší odborné o vysokoškolské 1. Přinesl Vám diabetes nějaké obtíže, problémy? o nemám o se zrakem o se sluchem o kombinace - ……………………………………… 2. Byl/a jste kvůli diabetu v posledních 3 letech hospitalizován/a?
o ano o ne 3. Kouříte? o ano, každý den o ano, občas o ne 4. Jakým způsobem jste léčen/a? o dieta o perorální antidiabetika (PAD) o inzulín 5. Trpíte některým z následujících onemocnění (můžete vybrat více odpovědí)? o onemocnění srdce a cév o onemocnění plic o onemocnění pohybového aparátu o onemocnění močopohlavního ústrojí o onemocnění zažívacího ústrojí o psychické nebo psychiatrické onemocnění o nadváha, problémy s udržením váhy o retinopatie (poškození očí, zhoršené vidění, poruchy na sítnici,…) o nefropatie (poškození ledvin, porucha funkčnosti ledvin) o neuropatie (poškození nervů) o makroangiopatie (ateroskleróza na velkých tepnách) o diabetická noha o nevím 6. Dodržujete diabetickou dietu? o dodržuji ji neustále o porušuji ji jen ojediněle (méně jak 1 x měsíčně) o občas ji poruším (maximálně 1 x týdně) o porušuji ji několikrát za týden o porušuji ji každý den 7. Jíte sladkosti bez označení DIA? o ano, 1 x týdně o ano, párkrát do týdne o jen ojediněle o vůbec ne 8. Kolik tekutin celkově denně vypijete? o méně jak 1 litr o 1 až 2 litry o více jak 2 litry 9. Jaké tekutiny pijete nejčastěji? o vodu o čaje neslazené
o o o o
čaje slazené limonády neslazené limonády slazené jiné - ……………………………………
10. Přislazujete si jídla či nápoje? o ne o spíše ne o ano, pouze umělými sladidly o ano, řepným cukrem o ano, medem 11. Pijete alkohol? o ano (nad doporučenou denní dávku) o ne o občas o pouze pivo po jídle 12. Kolikrát za den jíte? o 2-3 x za den o 4-6 x za den o 7-8 x za den o více krát za den 13. Kolikrát (kolik porcí) jíte zeleninu? o více jak 5 krát denně o 4-3 krát denně o 2-1 krát denně o párkrát do týdne o nejím vůbec 14. Jakému druhu ovoce dáváte přednost? o peckoviny (třešně, broskve, švestky) o jádroviny (jablka, hrušky) o skořápkoviny (ořechy, kaštany) o drobné ovoce (borůvky, rybízy, hrozny) o tropické ovoce (banány, pomeranče, mandarinky) 15. Kterému druhu ovoce byste se vyvaroval/a při diabetu mellitu? o hrušky, hrozny, švestky o maliny, jahody, ostružiny o třešně, višně, borůvky o blumy, jablka, meruňky 16. Myslíte si, že dodržování diabetické diety je důležité? o ano o ne o nevím 17. Co je pro Vás nejtěžší při dodržování diabetické diety?
…………………………………………………………………………………… ……….................................................................................................................. 18. Vyberte nejvhodnější snídani pro diabetika. o celozrnný chléb, máslo, šunka o pšeničný chléb, máslo, sýr o žitný chléb, máslo, marmeláda o dva bílé rohlíky, máslo, med 19. Sledujete energetický obsah potravin? o ano, vždy o ano, ojediněle o ne, vůbec 20. Víte, v čem spočívá glykemický index potravin? o ano, jedná se o ……………………………… …………………………………………………... o nevím, co to znamená 21. Můžete mi, prosím, napsat vše co jste měl/a předešlý den k jídlu. …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………….... 22. Kde jste sehnal/a informace o dodržování diabetické diety? o od lékaře či nutričního terapeuta o z filmů či dokumentů o z letáčku či knih o z internetu o od známých a příbuzných 23. Kým nejvíce jste byl/a informován/a o dodržování dietního režimu? o lékařem, který Vám diagnostikoval diabetes mellitus o edukační sestrou či sestrou specialistkou o nutričním terapeutem o jiné - ……………………………………… Děkuji za vyplnění, Marie Pražanová
Příloha 2
