VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Všeobecná sestra. Drogová závislost a její negativní vliv na osobnost

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Všeobecná sestra

Drogová závislost a její negativní vliv na osobnost

Bakalářská práce

Autor: Sandra Hotová Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Knížková Jihlava 2016

Abstrakt Bakalářskou práci mám zpracovanou na téma Drogová závislost a její negativní vliv na osobnost. V teoretické části se zabývám všeobecnou problematikou užívání drog a návykových látek, drogovou závislostí a prevencí drogové závislosti. Praktickou část mám založenou na dotazníkovém šetření, které je zaměřeno na užívání drog a návykových látek mezi mládeží středních škol.

Klíčová slova Drogy, návykové látky, mládež, závislost, prevence, léčba.

Abstract The theme of my bachelor work is Drug Addiction and Its negative influence on a Personality. The teoretic part deals with general problems of using drugs and addictive substances, the drug addiction and its prevention. The practical part is based on the questionnaire investigation which aims at using drugs and addictive substances by young teenagers at secondary schools.

Key words Drugs, addictive substances, teenagers, addiction, prevention, therapy.

Poděkování Mé poděkování patří vedoucí bakalářské práce Mgr. Jaroslavě Knížkové za výbornou spolupráci, její cenné rady, trpělivost a poskytnutý čas a podporu při psaní práce. Děkuji také všem respondentům za pečlivé vyplnění dotazníků a rodině za celkovou podporu.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 19.dubna 2016

………………………… Podpis

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 7 1.1 Cíle výzkumu .......................................................................................................... 8 1.2 Hypotézy ................................................................................................................. 8 2. Teoretická část .............................................................................................................. 9 2.1 Na úvod o drogách .................................................................................................. 9 2.1.1 Proč lidé užívají drogy ..................................................................................... 9 2.2 Mládež a drogy ..................................................................................................... 10 2.3 Rozdělení drog ...................................................................................................... 12 2.3.1 Tvrdé a měkké drogy ..................................................................................... 12 2.3.2 Dělení podle převládajícího účinku ............................................................... 13 2.4 Mýty a fakta o drogách ......................................................................................... 14 2.5 Závislost ................................................................................................................ 15 2.5.1 Vývoj drogové závislosti ............................................................................... 16 2.6 Prevence drogové závislosti.................................................................................. 17 2.6.1 Primární prevence .......................................................................................... 17 2.6.2 Sekundární prevence ...................................................................................... 17 2.6.3 Terciální prevence.......................................................................................... 18 2.7 Zařízení na pomoc uživatelům drog ..................................................................... 18 3 Praktická část ............................................................................................................... 21 3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 21 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 21 3.3 Průběh a popis výzkumu ....................................................................................... 22 3.4 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 23 3.5 Diskuse.................................................................................................................. 38 3.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................................... 41 4 Závěr ............................................................................................................................ 43 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 45 Seznam grafů a tabulek ................................................................................................... 48 Seznam používaných zkratek.......................................................................................... 49 Seznam příloh ................................................................................................................. 50

1 Úvod Moje bakalářská práce je zaměřena na problematiku užívání drog mezi studenty dvou středních škol. Konkrétně se jedná o studenty a učně Obchodní akademie a Hotelové školy Třebíč a Střední školy průmyslové Třebíč. Problematika užívání drog a důsledků jejich užívání na chování, myšlení a zdraví mladých lidí je poměrně často diskutovaná v médiích. Hlavním motivem mé práce bylo ověření stanovených hypotéz, týkajících se problematiky užívání návykových látek mezi mládeží pomocí dotazníkového průzkumu. Sama nemám žádné zkušenosti s drogovou závislostí, tak mě zajímalo, jak se k drogám a návykovým látkám staví dnešní mladá generace. Z dob vlastního středoškolského studia vím, že preventivním opatřením proti užívání návykových látek je věnován dostatek pozornosti. Přesto jsem přistoupila ke své bakalářské práci s názorem, že drogy a mladí lidé si v mnoha případech nejsou cizí. Dle mého názoru k tomu přispívá jejich relativně snadná dostupnost, módnost užívání návykových látek a v některých případech i řešení osobních a rodinných problémů. Domnívám se, že návykové látky jsou fenoménem pro značný počet mladých lidí. Příčinou je pravděpodobně více faktorů. Je to roztříštěnost zájmů, malý zájem o sportování, nuda a jiné. K některým poznatkům užívání drog a návykových látek mezi mládeží může pomoci i má bakalářská práce. Teoretická část je věnována základním informacím o drogách a návykových látkách. Stručně rozděluje tyto látky do jednotlivých skupin a popisuje vývoj drogové závislost. Dále se pak zabývá prevencí užívání drog a volbou nejvhodnějších metod prevence. Praktická část bakalářské práce je založena na kvantitativním výzkumu, kdy na podkladě dotazníkového šetření vyhodnocuji zjištěná data. Praktická část je vyhodnocena pomocí grafů se stručným popisem. Následuje diskuse nad vybraným tématem.

7

1.1 Cíle výzkumu Cílem mé práce je: 1. Zjistit druhy užívaných drog u respondentů a frekvenci užívání. 2. Zjistit vztah mezi užíváním drog a prospěchem žáků. 3. Zjistit příčiny drogové závislosti v souvislosti s kvalitou rodinného prostředí. 4. Zjistit důvody užívání drog respondentů.

1.2 Hypotézy Hypotéza č. 1: 1. Domnívám se, že více než 50% respondentů užívá lehké drogy pravidelně. Hypotéza č. 2: 2. Předpokládám, že u více než 30% žáků se projevuje vliv užívání drog na prospěchu. Hypotéza č. 3: 3. Myslím si, že 40% tázaných žáků užívá drogu v souvislosti s nízkou úrovní kvality rodinného prostředí. Hypotéza č. 4: 4. Předpokládám, že příčinou užívání drog u 60% respondentů je jejich snadná dostupnost.

8

2 Teoretická část 2.1 Na úvod o drogách „Droga je skutečně způsob života. Přináší s sebou neodvolatelně určitý životní styl“. (Stančiak, 2011). Droga Ze závěrů zveřejněných antropologických výzkumů se drogy užívaly již v neolitu. Tato tvrzení se získala porovnáním podobnosti ornamentů neolitického umění s uměleckými díly, která byla vytvořena ve výzkumech s lidmi ze současnosti, po požití látky, ve stavech změněného vědomí. Užívala se hlavně muchomůrka zelená (díky svým halucinogenním účinkům), ale byly známé i jiné rostliny – blín černý, durman obecný. Největší znalosti o omamných látkách měli „šamani“. Právě oni objevili fakt, že po užití některých rostlin dojde k psychotropním změnám. Rostliny se užívaly k léčbě nemocí, ale také náboženským účelům. První dochované písemné zmínky jsou ze Sumeru, kde používali pro „radost“ makovice (Mahdalíčková, 2014). Slovem droga byla původně nazývána látka živočišného nebo rostlinného původu používaná k přípravě léků. V dnešní době je droga takto chápána pouze v určitých odborných kruzích, třeba ve farmacii. WHO definovala drogu jako „jakoukoliv substanci, která když je vpravena do živého organismu, může měnit jednu nebo více jeho funkcí". Od roku 1971 jsou v odborné terminologii označovány drogy jako omamné a psychotropní látky. V dnešní době je pojem droga chápán ve více významech. Jsou i země, ve kterých se každé léčivo označuje jako droga. Pojmem droga se označuje jakákoliv omamná látka (přírodní, syntetická), kterou lidé užívají k jiným účelům než k léčení a která splňuje dva předpoklady: 1. Má psychotropní efekt (látka musí mít schopnost ovlivnit prožívání reality). 2. Měla by být schopna vyvolat závislost (Pojmy a definice, 2009).

2.1.1 Proč lidé užívají drogy Otázka, proč lidé užívají drogy, je stará jako lidstvo samo a odborníky i širokou veřejnost trápí celá desetiletí. O drogách, které působí na centrální nervový systém, 9

hovoříme jako o psychotropních substancích. Jejich přesný účinek není dodnes dostatečně vysvětlený. Stále existují velké mezery v našem poznání. Víme však, že takzvaný systém odměňování v našem mozku, ve spojení s dopaminem, zaujímá ústřední místo při vzniku závislosti. Pocity štěstí, radosti a naděje, které vznikají při konzumaci drog, jsou podmíněny aktivováním systému odměňování. Právě tyto pocity sehrávají rozhodující úlohu a jsou příčinou užívání drog. Účinek drog není jenom tělesný. U většiny závislých konzumentů drogy vyvolávají kromě tělesných poruch i poruchy psychiatrické. Rozhodující pro vznik závislosti je lidská psychika, i když nemůžeme konstatovat, že existuje osobnost předurčena ke vzniku závislosti. Určité osobnostní znaky však způsobují lehčí vznik závislosti, patří mezi ně nedostatečná frustrační tolerance, nedostatečně silné ego nebo neurotický vývoj osobnosti. Teorie učení předpokládá, že konzumace drog je naučeným chováním. Příjemný účinek (na začátku) užívání drog působí jako posilovač a vede k opakované konzumaci. Jakmile se opakovaně konzumuje droga v situacích, které konzument pociťuje jako negativní nebo konfliktní, dochází k jevu, který nazýváme Kuplung (spojení). Tento jev vede k tomu, že konzumace drogy se začíná považovat za vyrovnávání, případně zvládnutí výše uvedených situací. Jako další příčiny užívání drog a vzniku drogové závislosti jsou uváděny genetické předpoklady. Speciální gen, zodpovědný za sklon ke konzumaci drogy a závislosti, nebyl však zatím objeven. Neméně podstatný význam vzniku závislosti je připisován také sociálně - kulturním podmínkám, náboženským a společenským obřadům určitých kultur. Ke společenským příčinám užívání drog můžeme zařadit i jejich konzumaci jako znak protestu. V těchto případech zákaz působí spíše motivačně (Ondrejkovič, 2009).

2.2 Mládež a drogy Současná kulturně – společenská situace, hlavně mládeže, je neobyčejně příznivá pro užívání drog a návykových látek. Můžeme ji charakterizovat takto: - Možnosti plánovat svůj život, jakož i pluralita těchto možností narůstá, ale současně stoupá i nevypočitatelnost nastoupené životní dráhy. - Možnosti rozhodovat sice narůstají, ale současně roste i tlak, aby se mládež skutečně rozhodovala a rozhodování neodkládala.

10

- Rovnost v některých oblastech, hlavně rovnost šancí narůstá, ale tím roste i individuálně konkurenční tlak na zabezpečení sociální pozice a sociálního statusu. - Individualizace mládeže narůstá, zároveň se mládež jako masa ztrácí ve standardizaci. - Tam kde vzniká a roste autonomie, není daleko ani anomie. V té míře, jakou zanikají staré struktury a formy sociálního chování a množí se nové možnosti rovnocenných voleb až k nahodilosti, roste potřeba rozlišování a orientování se v nich. - Osvobození se z nevyhnutelnosti průběhu životní dráhy zvyšuje možnosti ztráty sociální orientace. - Možnosti většího individuálního sebehodnocení kráčí ruku v ruce s destabilizací sociálních životních souvislostí. - Prostřednictvím vývoje směrem k organizovanější společnosti je jednotlivec čím dál méně odkázaný na druhé. Tím se zvyšují možnosti individuálního způsobu života, ale i vyústění do izolovaných a anonymních forem života, bez možnosti návratu k dřívějším sociálním formám. - Zánik tradic otevírá cestu novým možnostem sociálního chování. Současně se tak ztrácejí i přirozené cesty k usměrňování a zmírňování konfliktů. Na tyto situace reagují zvláště mladí lidé především znejistěním a část z nich násilím, někteří konzumací drog. Které jsou to ty zdánlivě skryté, případně nepřímé příčiny, které vedou ke konzumaci drog? Je to hlavně znejistění člověka, jako důsledek dezintegrace. Konzument se k drogám uchyluje především: - při neřešitelných situacích „slepých uličkách“, v kterých se mladí lidé nacházejí („dál to nezvládnu“, „nevím jak dál“, a podobně) - při nevypočitatelnosti nastávajících životních událostí a požadavků, kladených na mladé lidi - při rozporu vlastního sebehodnocení a očekávání ze strany druhých (například rodičů, institucí, hlavně školy) - při nekonzistentnosti mezi vlastním očekáváním, skutečnou pozicí a chováním důležitých osob 11

- při tom, když chybí souhlas, případně když se mladí lidé nedočkají souhlasu a porozumění nebo ocenění za něco, o čem jsou přesvědčeni, že jim patří - při bezradnosti, jakým směrem se orientovat - při selhání, které je možno pokládat za nedosažení cíle nebo když způsob chování a příslušný podávaný výkon neodpovídá očekávání (Ondrejkovič, 2009).

2.3 Rozdělení drog 2.3.1 Tvrdé a měkké drogy Nejčastěji dělíme drogy na tvrdé a měkké. U tvrdých drog může vzniknout závislost rychleji než u měkkých. Tyto drogy se velice často aplikují nitrožilně. Měkké drogy jsou považovány za bezpečnější a nehrozí u nich tak vysoké riziko závislosti. Jejich uživatelé se nemusí delší dobu dostat do problémů (Riziko závislosti, 2016). Riziko se pojí s jejich užíváním. Někdy hovoříme o drogách s akceptovatelným rizikem. U tvrdých drog hovoříme o riziku neakceptovatelném. Čím je droga tzv. tvrdší, tím větší poškození je schopná u jedince vyvolat. Mluvíme o poškození zdravotním, sem řadíme poškození tělesné i duševní. Některé návykové látky vyvolávají riziko při jednorázovém užití. Jedná se například o lysohlávky, LSD. Užitím těchto drog může docházet k vážným duševním poruchám. Užíváním morfinu, durmanu, toluenu hrozí často smrtelné předávkování již při prvním užití. Toto předávkování je způsobeno nezkušeností a špatným odhadem dávky konzumentem. U heroinu a ostatních látek ze skupiny opiátů, dochází rychle k rozvoji tělesné závislosti. Požíváním alkoholu hrozí riziko vážného poškození nervového systému. Abstinenční syndrom u závislosti na alkoholu může být smrtelný. Užívání drog přináší rizika a škody jak v oblasti sociální tak i zdravotní. Uživatelé drog mají potíže s vyrovnáním se se sociálními nároky života, často pak selhávají ve škole, v pracovním procesu, narušují se jejich rodinné vztahy, vyčleňují se ze společnosti, ztrácí přátele. V tomto bludném kruhu se uživatel pohybuje s pocitem vyděděnosti, okolí se k němu chová často odmítavě. Zdravotní rizika a škody přináší i ztěžování 12

kontaktu se zdravotnickými službami. Toto všechno se týká dlouholetých uživatelů s počínající závislostí. Při jednorázovém užívání drogy výše uvedené neplatí.

2.3.2 Dělení podle převládajícího účinku Drogy se podle převládajících účinků dělí do několika skupin: 1. Narkotické látky (též nazývané jako tlumivé) – způsobují útlum nervového systému. Dochází k navození pocitu euforie, mizí strach, psychické napětí a různé nepříjemné emoce. Při vysokém užití látky se objevuje problém v potlačení aktivity dechového centra, často i zástavě dýchání. Do této skupiny patří opiáty s hlavním alkaloidem morfinem – což je zaschlá šťáva z nezralých makovic. Jejich účinek je velmi silný, působí protibolestivě a navozuje euforický účinek. Mezi opiáty patří metadon, heroin, buprenorfin (Subutex) a kodein. Do druhé velké skupiny patří látky - léky, které v lékařství používáme jako léky proti strachu, léky zklidňující (sedativní účinek) a látky navozující spánek (hypnotika). Tato skupina návykových látek je nazývaná benzodiazepiny. K zástupcům této skupiny patří diazepam (Valium, Apaurin, Seduxen) dále pak flunitrazepam (Rohybnol) a alprazolam (Neurol). Do této skupiny můžeme zařadit i alkohol a barbituráty (Rozdělení drog). 2. Stimulační látky Stimulační drogy jsou budivé látky nebo psychomotorické stimulanty, jejichž složení je různorodé. Tyto drogy vyvolávají duševní a tělesné povzbuzení a způsobují psychickou závislost. Sem patří kokain, pervitin a dále amfetaminy. Zařazují se sem i legální stimulanty, ke kterým patří káva a čaj (Drogy a jejich účinky na organismus, 2013). 3. Halucinogeny, nebo psychedelika Jde o drogy, kvůli jejichž užívání se přetváří to, co cítíme, vidíme, vnímáme a prožíváme. Halucinogeny zkreslují vše, co nás obklopuje, mění podobu, mění náš 13

názor na to, co je vlastně zkušenost. Zastánci halucinogenních látek poukazují na psychedelický efekt – rozšíření vědomí, otevření mimosmyslového poznávání. Odpůrci se opírají o zkušenost, kdy se z „výletu“ nevrátili v pořádku a skončili na kratší či delší dobu za mřížemi pro duševně nemocné. U silnějších halucinogenů, jako jsou houbičky nebo LSD, je efekt prožitku nezpracovatelný. Slabší halucinogeny, jako je marihuana nebo hašiš, vyvolávají psychickou závislost, ale většinou takového charakteru, že se s ní většina uživatelů vyrovná a dokáže s ní žít. Riziko představují tyto drogy převážně pro psychické zdraví, stačí „špatný trip“ na halucinogenu, aby se člověk zcela nevrátil do reality (Halucinogenní drogy, 2016).

2.4 Mýty a fakta o drogách 1. Tabák není drogou V tabáku je nikotin, na který si člověk může lehce vypěstovat závislost. Nikotin je škodlivý z mnoha důvodů (zužuje cévy, zvyšuje krevní tlak, potlačuje chuť k jídlu). 2. Kombinace více drog je v pořádku Kombinace v užívání více drog může být nebezpečná, protože účinky jednotlivých drog se mohou doplňovat nebo mohou být velmi neočekávané. Velmi častou příčinou předávkování nebo úmrtí bývá právě kombinace více drog. 3. Marihuana je bezpečná droga Marihuana mění vědomí, mění vnímání času, koordinaci pohybů. Obsahuje velké množství rakovinotvorných látek, lze si na ní vypěstovat závislost. Pokud člověk užívá marihuanu dlouhodobě, dochází u něj k problémům s krátkodobou pamětí, ztrátě motivace k jiným činnostem, než je právě užívání marihuany a jiných drog. 4. Drogy neškodí těhotným ženám Všechny typy drog včetně tabáku a alkoholu mohou mít pro těhotenství nebezpečné účinky. Hlavním důvodem je, že droga se dostává do těla plodu přes placentu a ohrožuje jeho vývoj. Dítě se může stát na drogách závislé. V případě kojící ženy se droga dostává do těla dítěte společně s mateřským mlékem.

14

5. Léčba závislosti je úspěšná pouze v případě, že člověk na léčbu nastoupí dobrovolně Na léčení pro závislost na drogách nastupuje pouze velmi málo lidí dobrovolně. Hlavním důvodem nástupu na léčení bývá tlak rodinných příslušníků, finanční nebo zdravotní problémy nebo porušení zákonů. Řada výzkumů však prokázala, že i tito lidé se mohou zbavit závislosti (příčinou bývá „silný tlak“ terapeutů, konfrontace se svým chováním a jiné). 6. Člověk se vyléčí ze závislosti na první pokus Lékaři přirovnávají drogovou závislost k chronickému onemocnění, přestože nejde o typickou nemoc. Jedná se spíše o změnu v chování, kterou je možno odnaučit. O tomto faktu svědčí i to, že jsou lidé, co se závislosti dokážou zbavit třeba ze dne na den (odnaučení kuřáci). Ale mnoho závislých potřebuje k dosažení změny ve svém chování dlouhodobější léčbu, někdy i opakovanou (Drogy - mýty a stereotypy, 2011).

2.5 Závislost Závislost neboli návyk je nutkání opakovat své chování a nebrat ohled na důsledky. Pojem závislost zahrnuje body: -

silná touha (bažení) užívat látku

-

nekontrolovatelné užívání (začátek, konec nebo množství užívané látky)

-

tělesný odvykací stav při absenci látky, užívání látky pro zamezení abstinenčních příznakům

-

tolerance látky – potřeba zvyšovat dávku pro dosažení účinku

-

zanedbávání jiných potěšení kvůli užívání látky

-

užívání látky přes jasný negativní účinek na zdraví (Tuček et al., 2012, str. 143).

Důsledky závislosti jsou zničující: poznamenávají životy lidí, rozbíjejí vztahy, narušují rodiny i manželství a co je nejhorší, prohlubují zoufalství v duši lidí, kteří se stali závislými. Tvrzení: „…každý člověk se může stát závislým…v jakékoliv etapě života.“ mnohé překvapuje. Naznačuje totiž širší horizont problému závislosti, nejen na alkoholu nebo drogách, jak ho většina lidí chápe. Jedná se také o závislosti na práci, penězích,

15

počítačích, pornografii, sběratelské vášni, hráčské vášni a mnoha dalších (Stančiak, 2011).

2.5.1 Vývoj drogové závislosti Jak se vyvíjí drogová závislost? Jednotliví autoři se k této otázce staví rozdílně a jejich názory či jednotlivá stádia závislosti se svým způsobem od sebe liší. Rozlišují konkrétní stádia závislosti podle jednotlivých faktorů, ať už je to „drogová závislost ve vztahu pacienta a drogy“ nebo „drogová závislost na základě orientace jednotlivce ke skupině“ a podobně. Göhlert a Kühn vidí stádia závislosti na ilegálních drogách takto: 1. stádium – euforické počáteční stádium (lehký přístup k drogám, zbavení se úzkosti, uvolnění, omámení, vzrůstající pocit sebekritičnosti, zvýšené sebevědomí) 2. stádium – kritické stádium navykání si na drogu (zmírňování účinku se stupňováním dávkování drog, konflikty ve škole a zaměstnání, ohraničení určitých zájmů, finanční problémy, poruchy sebehodnocení) 3. stádium – stádium návyku, respektive závislosti (ztráta kontroly nad drogou a dávkou, pokles pracovních schopností ve škole a v povolání, kriminalita a vyřazení ze společnosti, změna osobnosti a abstinenční příznaky, tělesné poškozování) 4. stádium – chronické stádium rozkladu (snížená snášenlivost drogy, neschopnost finančně se zabezpečit, hubnutí, bezdomovectví, osamocenost, zanedbanost, těžké tělesné onemocnění, duševní rozklad). V začátcích se negativní účinek drog podceňuje. V druhém stádiu už ale dochází k prvnímu poškození orgánů. Čím víc jedinec upadá do drogové závislosti, tím víc zužuje svoje kontakty na jiné konzumenty drog. V třetím stádiu se snižuje imunita, což má za následek častější onemocnění. V posledním, čtvrtém stádiu postupně nastává tělesný a duševní rozpad. Hranice mezi jednotlivými stádii není možné přesně odhadnout. Lehce se tedy přechází z jednoho stádia do dalšího, od zkoušení až k závislosti. Drogově závislý se od ostatních lidí liší tím, že se nenaučil usměrňovat svůj život (Stančiak, 2011).

16

2.6 Prevence drogové závislosti Protidrogová prevence se ve velké míře věnuje informovanosti žáků, studentů a veřejnosti o způsobu užívání drog, jejich aplikaci, účincích, rizicích spojených s jejím užíváním, o důsledcích, které mohou mít pro nás a naše blízké a podobně. Do protidrogové prevence a činnosti s ní spojené by se měli zapojovat vrstevníci, vláda, místní samosprávy, významné osobnosti, zdravotnická zařízení, zařízení pro léčbu závislostí, média, instituce zabývající se výchovou a vzděláváním, pedagogickopsychologické poradny, sociální služby, instituce třetího sektoru, policie, soudy, armáda. Protidrogová prevence je úzce specializovanou oblastí zabývající se hlavně prevencí návykových a dalších škodlivých látek s cílem co nejvíc omezit škody způsobené těmito látkami. Dělí se na tři části: primární, sekundární, terciální.

2.6.1 Primární prevence Je aktivita, jejímž cílem je odradit od prvního užívání drog nebo alespoň co nejdéle odložit první kontakt s drogou. Primární prevence v podstatě vytváří povědomí o drogách, o nepříznivých zdravotních a sociálních důsledcích spojených s užíváním drog (Stančiak, 2011). Primární prevence se dělí: a)specifickou, která je charakterizována tím, že příslušná preventivní činnost se přímo týká problematiky drog a uskutečňuje se formou besídek, přednášek. b)nespecifickou, se zabývá péčí o smysluplné trávení volného času, posílení sebevědomí, schopnosti rozhodovat se (Čevela et al., 2009).

2.6.2 Sekundární prevence Soustřeďuje se na pomoc, když už existuje nebezpečí závislosti. Snaží se tedy pomoci těm, kteří už drogu ze zvědavosti okusili nebo ji pravidelně užívají (Stančiak, 2011). Marádová uvádí, že je prevence zaměřena převážně na rizikové skupiny nebo jedince, u nichž se dá očekávat riziková činnost. Prevence je zaměřena na rizikový faktor, jímž je sociální prostředí jedince nebo skupiny (Marádová, 2006).

17

2.6.3 Terciální prevence Zabývá se opatřeními, která zabraňují návratu akutního stádia závislosti, recidivy a podporují výsledky terapie a postupného odstraňování závislosti. Cílem je co nejvíce zmírnit důsledky, které způsobilo užívání drog, a to nejen u jedince, ale i u společnosti. V zájmu této prevence stojí jedinec. Základními poskytovateli jsou nestátní neziskové organizace. Jde především o nízkoprahová kontaktní centra, která se orientují na první kontakty a poskytují anonymní pomoc uživatelům drog, kteří nemají motivaci k léčení. (Nešpor, 2007).

2.7 Zařízení na pomoc uživatelům drog Při terapii jde o osobní, intimní záležitost, o duši jednotlivce, jeho zranitelnost. Léčba není jako léčba v nemocnici nebo u ambulantního lékaře, kdy dáme nemocnému léky podle výsledku vyšetření a ten udělá, co je třeba. Když hovoříme o terapii drogově závislého pacienta, znamená to vždy dlouhodobý proces, spolehnutí se na terapeuta, který má mít speciální terapeutické vzdělání. Číslem jedna pro terapeuta a všech, co se na léčbě jedince podílejí, je absolutní diskrétnost. Mnohdy je právě obava z porušení diskrétnosti důvodem strachu přijít, nechat si pomoci, dát se léčit. Terapie drogově závislého znamená zvládnutí schopnosti starat se sám o sebe, umět se vypořádat sám se sebou, snášet radost i trápení, smích i pláč, být šťastným v dnešním světě bez toho, aby mu při tom pomáhala droga. Linky telefonické pomoci Některé z těchto linek mají nepřetržitý provoz a slouží hlavně jako první kontakt, rada v případě krize. Jednotlivým volajícím jsou nabízeny další služby na specializovaných pracovištích nebo se jim poskytuje pomoc přímo na místě, pokud zařízení na to dostačuje.

Poradny Převážná většina škol (jak základních, tak středních) má svého výchovného poradce a některé i poradce pro drogovou problematiku. Obvykle je to jedna a ta stejná osoba. Jejich úkolem je zabezpečit adekvátní primární prevenci, mapovat situaci na konkrétní škole a včas podchytit jedince, kteří už s drogou mají zkušenost.

18

Kontaktní centra (K-centra) Jsou určená přímo pro drogově závislé, pro které už poradenský přístup není dostačující, nutný nebo vhodný. Předpokladem těchto center je nízkoprahovost, tj. psychologická dostupnost pro každého, která zvyšuje pravděpodobnost jejich vyhledávání. Detoxikační jednotky Detoxikace je krátkodobá (několikadenní) nebo střednědobá (několikatýdenní) lékařská a psychologická pomoc při vysazování drog. Výsledkem má být zbavení organismu návykové látky, překonání abstinenčních příznaků a připravení klienta na následující léčbu. Denní stacionář Jde o denní psychiatricko-psychologickou a sociální starostlivost o pacienty, pro které v daném momentě není nutná hospitalizace na lůžkovém oddělení. Poradenská péče anebo ambulantní léčba někdy již nedostačuje. Činnost stacionáře se skládá většinou z individuální nebo skupinové psychoterapie, sociální terapie – nácvik zodpovědnosti, klubových a volnočasových aktivit a základní lékařské péče (Stančiak,2011). Pacienti hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních Ústavní léčba se provádí ve zdravotnických zařízeních. Poskytuje drogově závislému bezpečné prostředí, kde nemá možnost dostat se k návykové látce a do situací, které v jeho běžném životě fungují jako spouštěč, startér. Hospitalizace pacientů ve zdravotnickém zařízení může být dobrovolná, nedobrovolná nebo soudní. a) Dobrovolná hospitalizace K dobrovolné hospitalizaci pacient většinou přichází na doporučení ošetřujícího lékaře. Při příjmu pacient na oddělení by měl být pacientovi předložen dokument (informovaný souhlas). Podpisem tohoto dokumentu pacient stvrzuje dobrovolný nástup do léčby a může kdykoli dobrovolně léčbu ukončit (tzv. revers). (Česká asociace pro psychické zdraví, 2009).

19

b) Nedobrovolná hospitalizace Jde o hospitalizaci bez souhlasu pacienta. V tomto případě je nutné tuto skutečnost hlásit soudu, a to do 24 hodin od přijetí pacienta do zařízení. Následně se soud musí do 7 dnů ode dne omezení vyjádřit, jestli pokračovat v nedobrovolné hospitalizaci a jak dlouhou dobu má být nemocný zadržován v zařízení (Marková et al., 2006). c) Ochranná léčba Ochranné léčení ukládá soud na základě znaleckých posudků odborného lékaře. Doba trvání léčení se odvíjí od dosažení jeho účelu, ale nejdéle trvá dva roky. Před ukončením této lhůty může soud opakovaně léčení prodloužit (Jelínek et al., 2010). Ve zdravotnických zařízeních mají pacienti programy, na které musí pravidelně docházet a dodržovat jejich pravidla. Mezi tyto programy patří zejména: - Psychoterapie – je základní metodou psychoterapeuta. Obsahem jsou hlavně verbální techniky (nácvik, rozhovor), ale i techniky neverbální (kresba, tělesná cvičení). Provádí ji psycholog nebo psychiatr s jedním pacientem (Co je psychoterapie). - Skupinová terapie – vedou ji většinou dva psychoterapeuti a má 8-14 členů. Skupinové dění má dynamiku danou vztahy lidí mezi sebou a jejich navyklým způsobem chování. Rozhovory bývají doplňovány poslechem hudby, výkladem snů, apod. (Bouček, 2006).

20

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu K získání potřebných údajů pro zpracování bakalářské práce jsem zvolila metodu písemného dotazníkového šetření. Tato metoda mi umožnila získat potřebné množství údajů v poměrně krátkém čase. Protože mnohá zjišťovaná data mohla být pro respondenty citlivá, celý dotazník byl anonymní. Toto, dle mého názoru, napomohlo k větší pravdivosti odpovědí na kladené otázky. V prosinci 2015 jsem provedla předvýzkum u pěti žáků devátého ročníku základní a mateřské školy v Tasově. Chtěla jsem si ověřit, zda je dotazník správně sestavený a jednotlivé otázky jsou srozumitelné. Na základě tohoto předvýzkumu jsem znění některých otázek upravila. Volila jsem 15 dotazníkových otázek, na většinu z nich dotazovaný odpovídal ano – ne. V úvodu dotazníkového šetření jsem dotazovaným respondentům podala základní instrukce pro vyplnění dotazníku a zaručila anonymitu vyplňování. Dotazníkové otázky jsem formulovala s ohledem na stanovené cíle a hypotézy výzkumného šetření. Otázky byly položeny v celých větách, tím se eliminovala možnost nesprávného výkladu. Účast respondentů byla dobrovolná. Účastníkům šetření jsem ponechala možnost rozhodnutí o rozsahu jejích účastí. Plné znění dotazníku uvádím v příloze.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Vzorek respondentů se skládal ze studentů Obchodní akademie a Hotelové školy Třebíč a Střední průmyslové školy Třebíč. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků, z nichž se vrátilo vyplněných všech 150 dotazníků, ale 49 jich zůstalo nevyplněných, protože dotazovaní žádné drogy ani návykové látky neužívají. Dotazníky z mého pohledu vyplnili pečlivě, respondenti k dotazníkovému šetření přistoupili zodpovědně.

21

Tabulka 1 Místo dotazníkového šetření

Místo

absolutní četnost

relativní četnost (%)

Obchodní akademie Třebíč

45

40.5

Střední průmyslová škola

66

59.5

111

100

Třebíč celkem

3.3 Průběh a popis výzkumu Výzkumné dotazníkové šetření probíhalo v průběhu ledna 2016 až března 2016. Souhlas s provedením výzkumu jsem dostala od ředitelů oslovených školských zařízení na základě podané písemné žádosti a osobního rozhovoru. Žádosti o provedení výzkumu přikládám v příloze. Dotazníkové otázky jsem formulovala sama na základě stanovených cílů a hypotéz. Zpracování po stránce statistické jsem provedla s pomocí webové aplikace Google.com. Grafické zpracování jsem provedla s využitím aplikace Microsoft Excel.

22

3.4 Výsledky výzkumu Pohlaví respondentů Ke grafu číslo 1 se vztahuje otázka číslo 1, která zní: Jaké je Vaše pohlaví?

36% muž

64%

žena

Graf 1 Pohlaví respondentů

Z grafu vyplývá, že převážná většina účastníků výzkumu byla mužského pohlaví (64%).

23

Stáří respondentů Ke grafu číslo 2 se vztahuje otázka číslo 2, která zní: Kolik Vám je let?

Graf 2 Stáří respondentů

Z grafického vyjádření věkové hranice vyplývá skutečnost, že věk respondentů je rozložený do rozmezí 16 - ti až 23 roků. Největší počet respondentů byl ve věku 18 roků (35%).

24

Příležitostné užívání návykových látek Ke grafu číslo 3 se vztahuje otázka číslo 3, která zní: Jakou návykovou látku příležitostně užíváte?

alkohol alkohol, extáze

1%

2%

2% 1% 2%

9% 2% 2%

alkohol, lysohlávky alkohol, marihuana

alkohol, marihuana, extáze cigarety

9%

cigarety, alkohol

62%

1%

cigatety extáze

5%

lysohlávky

1%

marihuana

1%

marihuana, lysohlávky marihuana, lysohlávky, extáze

žádné

Graf 3 Příležitostné užívání návykových látek

Z grafu, vztahujícímu se k této otázce je patrné, že statisticky respondenti nejvíce příležitostně konzumují alkohol (62%), cigarety (9%) nebo jejich kombinaci (9%). Poměrně velké procento kouří marihuanu a užívá drogu extázi. Četnost užívání ostatních látek se pohybuje v rozmezí 1% až 5%. Pouze 2% neužívá příležitostně žádné návykové látky.

25

Pravidelné užívání návykových látek Ke grafu číslo 4 se vztahuje otázka číslo 4, která zní: Jaké návykové látky užíváte pravidelně?

4% alkohol

33%

cigarety cigarety, alkohol

3% 2%

57%

cigarety, marihuana marihuana žádné

1%

Graf 4 Pravidelné užívání návykových látek

Graf ukazuje, že poměrně velké procento respondentů užívá pravidelně tabákové výrobky (57%). Opakem jsou dotazovaní, kteří neužívají pravidelně žádné návykové látky (33%). Četnost pravidelného užívání ostatních sledovaných látek se pohybuje v řádu jednotek procent.

26

Ovlivnění osobnosti užíváním návykových látek Ke grafu číslo 5 se vztahuje otázka číslo 5, která zní: Ovlivňuje Vás užívání návykových látek?

33% ne ano

67%

Graf 5 Ovlivnění osobnosti užíváním návykových látek

Kladně na tuto otázku odpovědělo 67% dotazovaných.

27

Způsoby ovlivnění osobnosti užíváním návykové látky Ke grafu číslo 6 se vztahuje otázka číslo 6, která zní: Pokud ano, jak?

posílení sebevědomí uklidnění

3% 1% 10% 9%

1% 27%

uklidnění, posílení sebevědomí uklidnění, zlepšení poroznosti uklidnění, zlepšení poroznosti, posílení sebevědomí

49%

zlepšení poroznosti zlepšení poroznosti, posílení sebevědomí

(prázdné)

Graf 6 Způsoby ovlivnění osobnosti užíváním návykové látky

Graf ukazuje, že téměř polovina dotázaných (49%) odpověděla, že je užívání návykových látek uklidňuje. 27% dotázaných uvádí, že užívání návykové látky posiluje jejich sebevědomí.

28

Ovlivnění prospěchu Ke grafu číslo 7 se vztahuje otázka číslo 7, která zní: Ovlivňují návykové látky pozitivně Váš školní prospěch?

35%

ne ano 65%

Graf 7 Ovlivnění prospěchu

65% respondentů odpovědělo kladně.

29

Souvislost mezi užíváním návykové látky a vztahy s rodinou Ke grafu číslo 8 se vztahuje otázka číslo 8, která zní: Ovlivňuje užívání návykových látek Vaše vztahy s rodinou?

26% ne ano

74%

Graf 8 Souvislosti užívání návykové látky a vztahy s rodinou

Statisticky 74% dotázaných odpovědělo záporně.

30

Způsoby ovlivnění rodinných vztahů Ke grafu číslo 9 se vztahuje otázka číslo 9, která zní: Pokud ano, jak?

časté hádky časté hádky s rodiči

10%

3%

10%

lži rodičům pozitivně - lepší komunikace a otevřenost

4% 7% 4%

21%

10%

31%

rodiče mi nevěří rozpory špatné chovaní k rodině

Graf 9 Způsoby ovlivnění rodinných vztahů

Grafické odpovědi vyjadřují širokou škálu vztahu uživatelů návykových látek a rodičů. V předchozí otázce odpovědělo 26% dotazovaných kladně. Z tohoto počtu 52% dotazovaných uvádí časté hádky v rodině. 10% tázaných žáků uvádí, že užívání návykových látek před rodiči tají a často jim lže.

31

Domácí prostředí Ke grafu číslo 10 se vztahuje otázka číslo 10, která zní: Cítíte se doma bezpečně?

14% ne ano

86%

Graf 10 Domácí prostředí

Zde 86% dotázaných odpovědělo kladně, což svědčí o jejích dobrém rodinném zázemí.

32

Čas strávený doma s rodiči Ke grafu číslo 11 se vztahuje otázka číslo 11, která zní: Bývají Vaši rodiče často mimo domov?

32% ne ano

68%

Graf 11 Čas strávený doma s rodiči

32% dotázaných odpovědělo kladně, což ukazuje na možný důvod užívání návykových látek (nuda, pocit samoty).

33

Důvody užívání návykových látek Ke grafu číslo 12 se vztahuje otázka číslo 12, která zní: Z jakého důvodu užíváte návykové látky?

povzbuzení

snadná dostupnost

1%

16%

snadná dostupnost, povzbuzení

1%2% 39%

13% 1% 3%

snadná dostupnost, užívání je moderní snadná dostupnost, užívání je moderní, povzbuzení

19% 1%

1% 3%

snadná dostupnost, vliv kamarádů snadná dostupnost, vliv kamarádů, užívání je moderní, povzbuzení užívání je moderní

Graf 12 Důvody užívání návykových látek

Graf ukazuje, že důvodem užívání sledovaných látek je jejich snadná dostupnost (19%), módnost (13%). Užívání návykových látek uklidňuje 39% dotázaných. Ostatní odpovědi jsou smíšené.

34

První kontakt s návykovou látkou Ke grafu číslo 13 se vztahuje otázka číslo 13, která zní: Kdo Vás dovedl k užívání návykových látek?

19% 11% kamarádi příbuzní

70%

sourozenci

Graf 13 První kontakt s návykovou látkou

Statisticky z uživatelů drog a návykových látek 70% dotázaných odpovědělo, že kamarádi, 19% pak sourozenci.

35

Dostupnost návykových látek? Ke grafu číslo 14 se vztahuje otázka číslo 14, která zní: Je pro Vás snadné obstarat si návykovou látku?

13%

ne ano

87%

Graf 14 Dostupnost návykových látek?

Kladně odpovědělo 87% dotázaných.

36

Finanční zátěž při užívání návykových látek Ke grafu číslo 15 se vztahuje otázka číslo 15, která zní: Zatěžuje Vás finančně užívání návykových látek?

42% ne

58%

ano

Graf 15 Finanční zátěž při užívání návykových látek

Z odpovědí je zřejmé, že návykové látky jsou levné a finančně většinou uživatele nezatěžují (58%).

37

3.5 Diskuse Výzkumné šetření mé bakalářské práce bylo zaměřeno na zjištění vztahů studentů k drogám a návykovým látkám, na důvody a četnost jejich užívání a v neposlední řadě i na možnosti jejich užívání. Výzkum probíhal na dvou středních školách v Třebíči a zúčastnilo se ho 150 respondentů. S přihlédnutím k cílům a tématu dotazníkového šetření jsem si stanovila 4 hypotézy. Respondentům bylo položeno 15 otázek, z nichž první dvě byly zaměřeny na identifikační údaje. Další dotazníkové otázky se vztahují k jednotlivým hypotézám. Následuje vyhodnocení hypotéz: Hypotéza č. 1: Domnívám se, že více než 50 % respondentů užívá lehké drogy pravidelně. K této hypotéze se vztahuje hlavně dotazníková otázka č. 3 a č. 4. Otázka č. 3 zní: Jakou návykovou látku příležitostně užíváte? Dotazovaní dostali možnost vybrat si jednu nebo více návykových látek z pěti uvedených, případně volit odpověď jiné látky, (kterou nikdo nevyužil). Překvapující skutečností je, že 98% dotázaných odpovědělo, že nějakou návykovou látku příležitostně užívá. S tím pak koresponduje odpověď na otázku č. 4. Otázka č. 4 zní: Jaké návykové látky užíváte pravidelně? U respondentů, kteří užívají návykové látky pravidelně, je největší zastoupení kuřáků cigaret (57%), žádné látky pravidelně neužívá 33% dotázaných. Četnost ostatních odpovědí v otázce nabízených možností je v řádu jednotek procent. Z výsledků studií ESPAD v roce 2011 vyplývá, že zkušenost s kouřením má 75% studentů, s alkoholem 98%. Alespoň jedenkrát v životě nelegální drogu okusilo 43% studentů. Hypotéza č. 1 se výzkumem potvrdila. Hypotéza číslo 2: Předpokládám, že u více než 30 % žáků se projevuje vliv užívání drog na prospěchu. K této hypotéze se vztahují otázky č. 5, č. 6 a č. 7.

38

Otázka č. 5 zní: Ovlivňuje Vás užívání návykových látek? Je zajímavé, že většina dotázaných na otázku odpověděla kladně (67%). Velmi překvapující je zjištění skutečností na otázku č. 6. Otázka č. 6 zní: Pokud ano, jak? Na všechny dotazované působí užívání některé návykové látky pozitivně. Nejvyšší procento odpovědělo, že je droga uklidňuje (49%), vysoké procento odpovědí (27%) ještě doplnilo uklidňující účinek o posílení sebevědomí, 10% dotázaných odpovědělo, že užívání návykových látek zlepšuje jejich pozornost. Otázka č. 7 zní: Ovlivňují návykové látky pozitivně Váš školní prospěch? Na tuto otázku odpovědělo kladně 65% dotázaných. Statistická data zjištěná v otázkách č. 5, č. 6 a č. 7 mě opravňují konstatovat skutečnost, že užívání sledovaných látek může mít vliv na zlepšení prospěchu respondentů. Z diplomové práce studentky Macháčkové (2008) vyplývá, že 16,9% tázaných učňů si vlivem užívání návykových látek zhoršilo svůj prospěch. Naopak zlepšení prospěchu nastalo u 43,2% žáků. Hypotéza č. 2 se výzkumem potvrdila. Hypotéza č. 3: Myslím si, že 40 % tázaných žáků užívá drogu v souvislosti s nízkou úrovní rodinného prostředí. K hypotéze č. 3 se vztahují otázky č. 8, č. 9, č. 10 a č. 11. Otázka č. 8 zní: Ovlivňuje užívání návykových látek Vaše vztahy s rodinou? Zde většina dotázaných odpověděla záporně (74%). Neznamená to však, že užívání návykové látky potíže v rodině nezpůsobuje. Poměrně velká část odpovědí byla kladná (26%). Zjištěná skutečnost mě opravňuje konstatovat, že většina dotázaných konzumentů návykových látek není natolik závislá, že by konzumace ovlivňovala rodinné vztahy. Otázka č. 9 zní: pokud ano, jak? 26% respondentů uvádí, že užívání drogy určitým způsobem negativně ovlivňuje rodinné vztahy. Nejčastější zastoupení v tomto výčtu mají časté hádky s rodiči či jinými členy domácnosti (52%). Do skupiny odpovědí patří

39

také lhaní rodičům (10%), nízká důvěra a podceňování potomků rodiči (10%). Četnost ostatních odpovědí je řádově pouze v jednotkách procent, tedy zanedbatelná. Otázka č. 10 zní: Cítíte se doma bezpečně? Převážná většina dotázaných odpověděla kladně (86%). Objevuje se zde však procento opovědí záporných (14%). Z toho usuzuji, že neuspořádané rodinné soužití může mít na respondenty vliv v tom smyslu, že se přiklání k užívání návykové látky jako kompenzace špatných rodinných vztahů. Otázka č. 11 zní: Bývají Vaši rodiče často mimo domov? 32% kladných odpovědí může znamenat, že k užívání návykových látek může přispět i pocit samoty respondentů. Dle závěrečné zprávy Jelínkové, Rubenové, Kaňákové a Markvartové (2014), vychází, že 74 % dotazovaných uživatelů návykových látek mezi studenty pochází z neharmonické rodiny. Hypotéza č. 3 se výzkumem nepotvrdila. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že příčinou užívání drogy u 60 % respondentů je jejich snadná dostupnost. K této hypotéze se vztahují otázky č. 12, č. 13, č. 14 a č. 15. Otázka č. 12 zní: Z jakého důvodu užíváte návykové látky? Z odpovědí k této otázce je zřejmé, že k užívání drog napomáhá jejich snadná dostupnost. Otázka č. 13 zní: Kdo Vás dovedl k užívání návykových látek? Převážná část dotázaných uvádí, že k užívání drog je přivedli kamarádi. V 19% to byli sourozenci. Je zajímavé, že 11% respondentů odpovědělo, že příbuzní. I tyto odpovědi dokládají skutečnost snadné dostupnosti sledovaných látek. Otázka č. 14 zní: Je pro Vás snadné obstarat si návykovou látku? Plných 87% odpovědí bylo kladných. Otázka č. 15 zní: Zatěžuje Vás finančně užívání návykových látek? Nadpoloviční většina (57%) dotázaných odpověděla záporně. U 42% dotázaných byla odpověď kladná. Z odpovědí odvozuji, že cena návykových látek nemá příliš velký vliv na jejich konzumaci.

40

Z výzkumné studie Zaostřeno na drogy (2011) vyplývá, že je na našem trhu snadná dostupnost drog, především tabáku, alkoholu, ale i konopí a dalších tvrdších drog. Hypotéza č. 4 se výzkumem potvrdila.

3.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi V současné době se drogy a návykové látky staly součástí našeho života, můžeme se s nimi setkat všude kolem nás. Některé jsou společností tolerovány (drogy legální), některé společnost netoleruje (drogy ilegální). Dělíme je také podle toho, jak velké riziko přináší jejich užívaní. Ačkoliv se zdá, že některé tzv. lehké drogy jako alkohol a tabák nejsou rizikové, opak je pravdou. Je všeobecně známo, že bezdrogová společnost neexistuje. Je proto nutné se s tímto problémem citlivou formou vyrovnávat. Drogový problém nevyloučí sebelepší výchova ani přehnaná preventivní opatření ani důmyslné legislativní opatření. V návrhu řešení a opatření pro praxi bych se zaměřila především na: 1. Primární drogová prevence – zde jde hlavně o to, aby se co nejvíce snížila drogová poptávka, došlo ke snížení konzumace a vyhledávání drog a aby docházelo k eliminaci důvodů pro jejich konzumaci. Cílem by měla být snaha ovlivnit chování jedince tím, že změníme ty hodnoty a normy společenství, ve kterém žije, které ztěžují jeho život. 2. Primární prevenci by měli zásadně provádět ti, kteří drogové problematice rozumějí např.: pedagogové, lékaři, pracovníci protidrogových center. Je nutná kombinace mnoha způsobů, pouhá přednáška pro dospívající nic nevyřeší. 3. Sekundární prevence – zde se jedná hlavě o vyhledávání problému s drogou, který již vznikl a jeho účinná léčba. Cílem je návrat vyléčeného konzumenta zpět do normální společnosti. 4. Snížení dostupnosti drog a návykových látek. Tento problém lze řešit například zvýšením ceny a snížením míst dostupnosti (tabák, alkohol). 5. Zákonná opatření – zvýšení trestního postihu osob, které drogu vyrábí a distribuují mezi populaci, hlavně pak mezi mládež. 6. Vztah mezi rodiči a mladými uživateli drog – zde je třeba obnovit a posílit výchovné působení rodiny, rodiče se musí potomkům více věnovat a trávit s nimi společně čas. 41

7. Posílit úlohu sportu v životě mládeže jako preventivního prostředku vedoucího k zabránění nudě a tím i snížení příležitosti brát drogu. Problematika boje s drogou je složitá a často i dobře míněná opatření mohou mít negativní účinek.

42

4 Závěr Moje bakalářská práce se zabývá vztahem studentů dvou středních škol v Třebíči k drogám, četností jejich užívání a některými negativními důsledky jejich konzumace. Podle mého názoru představuje droga největší nebezpečí pro mládež, která se snaží být originální a samostatná. Podle statistik, které jsou v dnešní době zveřejňovány, se snad každý student s drogou setkal, ať už z vlastní zkušenosti nebo z vyprávění. Pokud má student prostředky k jejímu získání, může si ji velmi snadno koupit, protože je poměrně snadno dostupná. Dnes si student může drogu koupit dokonce i ve škole od spolužáků. Nejohroženější skupinou uživatelů návykových látek je 15 – 25 letá mládež a věk prvokonzumentů neustále klesá. Mladí lidé přistupují k drogám lehkovážně, bez rozlišení a s malou znalostí rizik. Jak jsem zjistila ze svého dotazníkového výzkumu, tak důvodů užívání návykových látek je mnoho. Jedinec se snaží konzumací drog uniknout před problémy jak v rodině, tak i ve škole, někdy i ve společnosti. Častým důvodem konzumace drogy je vliv party, nezkušenost, nuda a podobně. Toto jsou důvody, proč se ve všech sociálních skupinách mladých lidí droga stále více objevuje. Z výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2013 vyplývá mimo jiné, že ve školní populaci prevalence zkušeností s drogou je na úrovni 26 – 33% mezi 14 – 15 letými žáky základní školy a 42 – 47% mezi 16 – 18 letými studenty středních škol. Ze studie je také zřejmé, že větší procento uživatelů návykových látek mají studenti z odborných učilišť ve srovnání s vrstevníky z gymnázií a středních odborných škol. Ve své bakalářské práci jsem si stanovila poměrně odvážné hypotézy týkající se užívání drog skupinou sledovaných studentů. Z výsledků dotazníkového šetření jsem zjistila, že ze 111 vrácených vyplněných dotazníků je v 98% uváděno, že student užívá návykovou látku příležitostně. Zarážející skutečností je poznatek, že 67% dotázaných uvedlo pravidelné užívání drogy. Z výzkumného šetření plyne, že vztah k návykovým látkám mají dotazovaní vesměs kladný. Značné procento odpovědělo, že je droga uklidňuje, posiluje jejich sebevědomí, zvyšuje pozornost a podobně. Žádný oslovený respondent neuvedl, že mu návyková látka nějakým způsobem škodí. Co se týká vlivu užívání

43

drogy a vztahu k rodině, oslovení uvádějí v 74% odpovědi, že rodinné vztahy nejsou nijak narušeny. O snadné dostupnosti drog a návykových látek svědčí také skutečnost, že 70% dotazovaných drogu získalo od kamarádů, zbytek pak od příbuzných nebo sourozenců. Celkově 87% tázaných uvádí, že návykovou látku je snadné obstarat. Finančně respondenty v 58% odpovědi získávání výše uvedených látek nijak nezatěžuje. Z výsledků mnou provedeného výzkumu je znát, že mládež má k návykovým látkám kladný vztah a že si velmi málo uvědomuje možné negativní dopady jejich užívání.

44

Seznam použitých zdrojů 1. BOUČEK,

Jaroslav. Psychoterapie.

Olomouc:

Univerzita

Palackého

v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1517-8. 2. Co je psychoterapie. Mgr. Michaela Killarová [online]. Brno [cit. 2016-03-16]. Dostupné z: http://killarova.cz/co-je-psychoterapie/ 3. Česká asociace pro psychické zdraví. Zásady pro ochranu psychicky nemocných osob a pro zlepšení péče o psychické zdraví. [online]. 2009 [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.capz.cz/dokumenty/documents/prava1.pdf 4. ČEVELA, Rostislav, ČELEDOVÁ Libuše a Hynek DOLANSKÝ. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. Sestra (Grada). ISBN 97880-247-2860-5. 5. Drogy a jejich účinky na organismus. Spektrum zdraví [online]. 2013 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.spektrumzdravi.cz/drogy-a-jejich-ucinky-na-organismus 6. Drogy - mýty a stereotypy. Adiktologie [online]. 2011 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z:

http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/69/57/Strucny-prehled-nekterych-

nejcastejsich-mytu-a-fakt-o-drogach 7. Halucinogenní drogy. Návykové látky[online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://navykovelatky.cz/halucinogenni-latky/ 8. JELÍNKOVÁ, Marie, Lucie RUBENOVÁ, Zuzana KAJŇÁKOVÁ a Lucie MARKVARTOVÁ. Bezpečnost v mezilidských vztazích [online]. 2014 [cit. 2016-0411].

Dostupné

z:

www.cuni.cz/ISS-132-version1-

bezpecnost_v_mezilidskych_vztazich.doc 9. KYJOVSKÁ, Lucie. Specifika ošetřovatelské péče o psychicky nemocné [online]. Zlín, 2014

[cit.

2016-03-16].

Dostupné

z:

45

https://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/27962/kyjovsk%C3%A1_2014_dp.pdf?s equence=1&isAllowed=y 10. LOUBKOVÁ, Kateřina. Uplatnění poznatků psychologie při léčení závislosti [online]. Zlín,

2013

[cit.

2016-03-16].

Dostupné

z:

http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/27307/loubkov%C3%A1_2014_bp.pdf?se quence=1 11. MAHDALÍČKOVÁ, Jana. Víme o drogách všechno?. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-589-4. 12. MACHÁČKOVÁ, Hana. Dopady konzumace vybraných drog na žáky odborného učiliště [online].

Brno,

2008

[cit.

2016-04-11].

Dostupné

z:

https://is.muni.cz/th/104777/pedf_m/Dopady_konzumace_vybranych_drog_na_ zaky_odborneho_uciliste.pdf 13. MARÁDOVÁ, Eva. Prevence závislostí. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. ISBN 80-86991-70-9. 14. MARKOVÁ, Eva, Martina VENGLÁŘOVÁ a Mira BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-24711 -51-6. 15. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost. Praha: Portál, 2007. ISBN 97880-7367-267-6. 16. ONDREJKOVIČ, Peter. Sociálna patológia. Bratislava: VEDA, 2009. ISBN 97880-224-1074-8. 17. TUČEK, Milan a Alena SLÁMOVÁ. Hygiena a epidemiologie pro bakaláře. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2136-4. 18. Pojmy a definice. Legalizace [online]. 2009 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.legalizace.cz/konopi/konopi-jako-droga/pojmy-a-definice/

46

19. Riziko závislosti. Substituční léčba[online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.substitucni-lecba.cz/riziko-zavislosti. ISSN 1804-0799 . 20. Rozdělení drog. K-centrum Kyjov [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://kackokyjov.webgarden.cz/rubriky/drogy/rozdeleni-drog 21. RYNEŠOVÁ, Petra. Osoby s duševními poruchami v Ústavní léčbě [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2016-03-16]. Dostupné z: https://theses.cz/id/0k0nw1/82880-467236471.pdf 22. STANČIAK, Jaroslav a Jozef NOVOTNÝ. Drogová závislosť a prevencia. 1. Bratislava: Expol Pedagogika, 2011. ISBN 978-80-8091-240-6. 23. Zaostřeno na drogy [online]. Praha: Úřad vlády ČR, 2011 [cit. 2016-04-11]. Dostupné

z:

http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Zaostreno-

1_12_web.pdf

47

Seznam grafů a tabulek Tabulka 2 Místo dotazníkového šetření ..........................................................................22

Graf 1 Pohlaví respondentů ............................................................................................23 Graf 2 Stáří respondentů .................................................................................................24 Graf 3 Příležitostné užívání návykových látek ...............................................................25 Graf 4 Pravidelně užívání návykových látek ..................................................................26 Graf 5 Ovlivnění osobnosti užíváním návykových látek................................................27 Graf 6 Způsoby ovlivnění osobnosti užíváním návykových látek .................................28 Graf 7 Ovlivnění prospěchu ............................................................................................29 Graf 8 Souvislosti užívání návykových látek a vztahy s rodinou ...................................30 Graf 9 Způsoby ovlivnění rodinných vztahů ..................................................................31 Graf 10 Domácí prostředí ...............................................................................................32 Graf 11 Čas strávený doma s rodiči ................................................................................33 Graf 12 Důvody užívání návykových látek ....................................................................34 Graf 13 První kontakt s návykovou látkou .....................................................................35 Graf 14 Dostupnost návykových látek............................................................................36 Graf 15 Finanční zátěž při užívání návykových látek ....................................................37

48

Seznam používaných zkratek Tj. – to je WHO – světová zdravotnická organizace Tzv. – tak zvaný ESPAD – evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách % - procento

49

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Žádost o provedení dotazníkového šetření (Střední průmyslová škola Třebíč) Příloha č. 3: Žádost o provedení dotazníkového šetření (Obchodní akademie a Hotelová škola Třebíč

50