Vliv nových technologií na vzdělávací proces a na osobnost

Vliv nových technologií na vzdělávací proces a na osobnost výzkumná zpráva

Doc.PhDr.Petr Sak, CSc. Mgr.Karolína Saková PhDr.Kateřina Beerová

Grant MPSV ČR Vliv computerizace na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti

Praha 2006 Výzkum škol

Obsah 1. Tématické vymezení výzkumu 2. Objekt a předmět výzkumu 3. K metodologii a metodice výzkumu 4. Charakteristiky výběrového souboru 5. Výzkumné cíle 6. Osobnostní test mládeže a index komputerizace 7. Osobnostní test mládeže a věk zahájení aktivit s počítačem 8. Hodnotové orientace a komputerizace 9. Negativní jevy a komputerizace 10. Hodnotové orientace a komputerizace 11. Deprese, osamocení a komputerizace 12. Volnočasové aktivity a komputerizace 13. Životní dráha a komputerizace 14. Charakteristiky souboru

Výzkum škol

1. Tématické vymezení výzkumu

Výzkum je koncipován v návaznosti na reprezentativní výzkum a výzkum škol, takže řada znaků a otázek je identických a umožňuje komparaci. Týká se to disponibility nových technologií, jejich využívání apod. Základním tématem však není disponibilita nových technologií či komputerizace vzdělávání, ale vliv této komputerizace na osobnost mladého člověka a na jeho životní styl.

Výzkum škol

2. Objekt a předmět výzkumu Předmětem výzkumu je vliv komputerizace na osobnost mladého člověka a na jeho životní styl

•

vliv komputerizace na osobnost mladého mladého člověka;

•

vliv věku zahájení práce s počítačem na osobnost mladého mladého člověka;

•

vliv komputerizace mladého člověka na jeho volnočasové aktivity;

•

vliv komputerizace mladého člověka na jeho hodnotovou orientaci;

•

vliv komputerizace mladého člověka na jeho konsumaci alkoholu, drog a kouření;

•

vliv věku zahájení práce s počítačem na digitalizaci sociálního pole;

•

vliv komputerizace mladého člověka na jeho osamocenost a stavy depresí.

Objektem výzkumu jsou studenti středních škol

Výzkum škol

3. K metodologii a metodice výzkumu Výzkum je kombinací sociologického a psychologického výzkumu. V případě sociologického výzkumu se jednalo o kvantitativní výzkum-statistickou proceduru se sběrem dat provedeným skupinovým dotazníkovým šetřením. Skupinou byla opakovaně třída studentů střední školy, kteří se dobrovolně zúčastnili výzkumu. V prvé etapě byl proveden sociologický výzkum, jehož výsledky umožnily vybrat dvě skupiny respondentů. Prvá skupina byla extrémně slabě zapojena do využívání nových informačních technologií, druhá skupina byla naopak zapojena extrémně silně. Pro identifikaci míry komputerizace byl zkonstruován syntetický znak „index komputerizace“, který byl sycen řadou dílčích znaků. Jednalo se o znaky: věku zahájení práce s počítače, aktivity na počítači a na internetu, časový objem s počítačem a internetem strávený s počítačem a internetem. Podle indexu komputerizace byl soubor rozdělen do tří skupin. 1.

skupinu tvořili jedinci s nejnižší mírou komputerizace;

2.

skupinu tvořili jedinci s průměrnou mírou komputerizace;

3.

skupinu tvořili jedinci s nadprůměrnou mírou komputerizace. Analýza byla postavena na komparaci těchto skupin podle řady psychologixkých a sociologických znaků. V druhé etapě se obě vybrané skupiny zúčastnily psychologického výzkumu. Psychologický výzkum byl realizován ve

spolupráci s katedrou psychologie FF UK. Po vyhodnocení různých výzkumných technik ve vztahu k cíli grantu, řešitel ve spolupráci s vedoucí katedry psychologie PhDr.I.Gillernovou, CSc. a s PhDr.K.Beerovou vybral pro psychologický výzkum „Osobnostní dotazník pro mládež“ R.B.Cattella a M.D.L . Cattell. (HSPQ (High School Personality Questionnaire). Se žáky v každé třídě provedla výzkum psycholožka PhDr. K. Beerová, která také psychologická data nahrála a spočítala faktory 1. a 2. řádu.

Výzkum škol

Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zmapovat, zda existují podstatné rozdíly v osobnostních vlastnostech dospívajících dětí (ve věku 15-16 let), jenž užívají výpočetní techniku nadprůměrně a podprůměrně. K diagnostice celkové struktury osobnosti žáků jsme zvolili Cattelův osobnostní dotazník pro mládež HSPQ (High School Personality Questionnaire). Cattelův osobnostní dotazník pro mládež HSPQ (High School Personality Questionnaire),[1] jenž jsme zvolili k dotazníkovému šetření, je zaměřen na 14 faktorů osobnosti, které jsou chápány jako bipolární rysy osobnosti. Dotazník vychází z dat, jež jsou zachycené faktorovou analýzou. Při práci s dotazníkem je možné diferencovat faktory prvního a druhého řádu. Je určen pro mládež od 13 do 17 let. Faktory prvního řádu lze chápat jako jednotné a navzájem relativně nezávislé vlivy určující chování člověka: Faktor A: bezprostřednost – uzavřenost Faktor B: vysoká krystalická inteligence – nízká krystalická inteligence Faktor C: citová stálost – citová nestálost Faktor D: vznětlivost – klidnost Faktor E: průbojnost – poddajnost Faktor F: nadšenost – sklíčenost Faktor G: zodpovědnost – svévolnost Faktor H: smělost – plachost Faktor I: citová choulostivost – citová tvrdost Faktor J: individuální zdrženlivost – družná aktivnost Faktor O: úzkostná sebenejistota – sebedůvěra Faktor Q2: soběstačnost – závislost na druhých Faktor Q3: sebevláda – nedostatek sebevlády Faktor Q4: vysoké pudové napětí – nízké pudové napětí Faktory druhého řádu vystihují obecnější vlivy působící na osobnost, vznikly faktorovou analýzou korelací mezi faktory prvního řádu: Faktor QI: společenská extroverze – společenská introverze Faktor QII: úzkostnost – vyrovnanost Faktor QIII: vzpurnost - oddanost [1] HSPQ publikovali v roce 1963 R. B. Cattell a M. D. L. Cattell. Jeho první české vydání je z roku 1973, druhé z roku 1992.

Výzkum škol

4. Charakteristiky výběrového souboru Sociologického výzkumu se zúčastnilo 153 studentů, psychologického šetření se zúčastnilo celkem 74 žáků (z toho 28 dívek a 35 chlapců) ze čtyř středních škol (z Prahy a středních Čech) ve věku 15-16 let. Dotazníkové šetření probíhalo v období od dubna do června roku 2006 na čtyřech vybraných středních školách v Praze a okolí. Dotazník byl administrován skupinově a jeho snímání trvalo cca 45 minut.

Výzkum škol

5. Výzkumné cíle

•

Zjistit rozložení studentů podle míry komputerizace

•

Zjistit rozložení faktorů osobnosti v závislosti na indexu komputerizace

•

Zjistit znaků charakterizujících životní styl v závislosti na indexu komputerizace

• Zjistit rozložení studentů podle věku zahájení aktivit s počítačem •

Zjistit rozložení faktorů osobnosti v na věku zahájení aktivit s počítačem

•

Zjistit rozložení znaků charakterizujících životní styl v závislosti na věku zahájení aktivit s

počítačem

Výzkum škol

6. Osobnostní test mládeže a index komputerizace

Výzkum škol

Psychologický test osobnosti podle indexu komputerizace vysoká krystalická individuální soběstačnost inteligence zdrženlivst nadšenost smělost vznětlivost úzkostná citová citová bezprostřednost průbojnost zodpovědnost sebenejistota sebevláda stálost choulostivost 10

vysoké úzkostnost pudové společenská napětí extroverze vzpurnost

nejnižší index komputerizace průměrný index komputerizace

9

nejvyšší index komputeriza 8

8

7

6

5

7

7

7

6 66

8

7

7

7

7 7 6

6

6

6 6

6 6

6 6 6

6

6 6

6

6

6 6

6 6 6 6

6

5

5

6

6 6

66 6

5

5 5 5

5

4

5

4

3

2

1 uzavřenostt

Výzkum

nízká krystalická škol inteligence

citová nestálost

poddajnost klidnostt

svévolnost sklíčenost

citová tvrdost plachost

družná aktivnost

nedostatek společenská oddanost sebevlády introverze nízké závislost na vyrovnanost pudové druhých N=65 napětí

sebedůvěra

Psychologický test osobnosti ve skupině s průměrným indexem komputerizace

10

vysoká krystalická individuální soběstačnost vysoké inteligence zdrženlivst nadšenost smělost vznětlivost úzkostná pudové citová citová bezprostřednost průbojnost zodpovědnost sebenejistota sebevláda napětí stálost choulostivost

úzkostnost společenská extroverze vzpurnost

9

8 7

7

6

7 6

6

6

6

6

6

6 6

6 6

5

6 5

5

5

5

4

3

2

1 uzavřenostt

Výzkum


citová nestálost




družná aktivnost


sebedůvěra

Psychologický test osobnosti ve skupině s nejnižším indexem komputerizace

10

vysoká krystalická individuální soběstačnost inteligence zdrženlivst nadšenost smělost vznětlivost úzkostná citová citová bezprostřednost průbojnost zodpovědnost sebenejistota sebevláda stálost choulostivost


9 8

8

8 7

7

7 6

6

6

6

6

6

6 6

5

6

6

6

5 5

4 4 3

2

1 uzavřenostt

Výzkum


citová nestálost




družná aktivnost


sebedůvěra

Psychologický test osobnosti ve skupině s nejvyšším indexem komputerizace vysoká krystalická inteligence

10

bezprostřednost

citová stálost

nadšenost

vznětlivost

průbojnost

individuální zdrženlivst

smělost

soběstačnost úzkostná sebenejistota sebevláda

citová choulostivost

zodpovědnost


9

8 7

7

7

7

7

6

6 6

6

6

6

6 6

5

6

6

6

5

5

5

4

3

2

1 uzavřenostt

Výzkum


citová nestálost




družná aktivnost


sebedůvěra

Výsledky psychologického výzkumu, analýza dat U vybraných skupin respondentů – žáci s nejvyšším indexem komputerizace a žáci s nejnižším indexem komputerizace, je dle výsledků dotazníkového šetření dotazníkem HSPQ celková struktura osobnosti rozdílná v následujících osobnostních vlastnostech (dle faktorů): Faktor A: bezprostřednost – uzavřenost Skupina s nejnižším indexem se v tomto bipolárním rysu osobnosti pohybuje uprostřed (na škále 1 až 10 na 5) s mírnou převahou směrem k pólu uzavřenosti (dále A-). Skupina s nejvyšším indexem, taktéž zhruba mezi oběma rysy (na škále 1 až 10 na 6), tenduje naopak mírně k bezprostřednosti (dále A+). Dle autorů dotazníku tvoří jedinci s A+ aktivní skupiny a v osobních vztazích jsou impulzivně „štědřejší“, méně jim vadí kritika, při stejně dobré paměti si lépe pamatují jména lidí. Jedinci s A- jsou důkladnější v hodnocení lidí i věcí, spolehlivější v práci, která vyžaduje vytrvalost nebo přesnost, jsou vynalézavější a zpravidla spolehlivěji dodržují své sliby a povinnosti. Ve škole bývají jedinci s A+ posuzováni jako společensky lépe přizpůsobení. Faktor E: průbojnost – poddajnost Obě dvě skupiny se v tomto bipolárním rysu nacházejí v poli průbojnosti s tím, že skupina s nejnižším indexem je o něco průbojnější (na škále 1 až 10 na 8) než skupina s nejvyšším indexem (na škále 1 až 10 na 7). Faktor E souvisí s dominancí, dle autorů dotazníku může vysoké E vést k neposlušnosti, nepoddajné svévoli, nezávislosti a tvořivosti, někdy i k protispolečenskému chování. Častěji jsou však tyto bezprostřední projevy dobře ovládány. S dominancí bývají sdruženy zpravidla dobré výkony ve sportu, dále nezávislost a tvořivost v umění a ve vědě. Faktor H: smělost – plachost Skupina s nejvyšším indexem je více smělejší (na škále 1 až 10 na 7) než skupina s nejnižším indexem(na škále 1 až 10 na 6). Dle autorů dotazníků jde o vlastnost vrozenou. Směrem k plachosti (dále H-) souvisí tato vlastnost s větší reaktivitou vegetativní nervové soustavy na hrozbu (jedinec se stahuje do sebe, skrývá své city), směrem k smělosti (dále H+) s necitlivostí vůči hrozbě (jedinec se rád seznamuje s lidmi, je společenský). Ve skupině se jedinci s vysokým H cítí aktivními účastníky, ale jsou považováni za nudné a necitlivé řečníky. Ve skupinové spolupráci přispívají poznámkami orientovanými spíše společensky než úkolově zaměřenými, zatímco jedinci s H- se drží věci.

Výzkum škol

Faktor I: citová choulostivost – citová tvrdost Jedinci, jenž se nachází při pólu citové choulostivosti (dále I+), jsou definováni jako netrpěliví, nároční na city a pozornost, závislí a nejistí, hledající soucit, vlídní a shovívaví k sobě i druhým, umělečtí, jednající na základě citlivé intuice, úzkostně sledující svůj stav, s bohatou představivostí ve vnitřním životě a řeči. Jedinci, jenž se nachází při pólu citové tvrdosti (dále I-), jsou definováni jako nemající velké nároky, spoléhající se na sebe, věcní, bez výraznějšího uměleckého zaměření, jednající na základě praktického, logického úsudku, realističtí. V polárním rysu citové choulostivosti (na škále 1 až 10 na 6) se pohybuje skupina s nejvyšším indexem. Skupina s nejnižším indexem je (na škále 1 až 10 na 5) s přesahem do citové tvrdosti. Faktor QIII: vzpurnost – oddanost Rys vzpurnost QIII+ vyjadřuje vysokou úroveň aktivace projevující se rychlou reakcí. Proti tomu jedinec s rysem oddanosti QIII- se jeví jako smířený s určitou mírou frustrace, mající hlubší cítění se sklonem k zármutku. Primární faktory podílející se na QIII+ svědčí o energickém sebeprosazování s malým ohledem na druhé. Jedinec s vysokým QIII se druhým neotvírá, nespoléhá na ně a nesnaží se příliš přizpůsobit. Naproti tomu QIII- svědčí o přístupné, zranitelné citlivosti se snahou přizpůsobit se, která však často končí rezignací. Obě dvě skupiny se nacházejí v pólu vzpurnosti s tím, že skupině s nejnižším indexem je tento rys bližší (na škále 1 až 10 na 8). Skupina s nejvyšším indexem se nachází ve středu, s mírným přesahem do QIII+ (na škále 1 až 10 na 6). Faktor D: vznětlivost – klidnost Skupina s nejvyšším indexem je blíže směrem ke klidnosti (na škále 1 až 10 na 5), skupina s nejnižším indexem je blíže směrem k vznětlivosti (na škále 1 až 10 na 6). Faktor F: nadšenost – sklíčenost Obě dvě skupiny se vnímají jako „nadšené“, skupina s nejvyšším idnexem (na škále 1 až 10 na 7), o něco více než skupina s nejnižším indexem (na škále 1 až 10 na 6). Faktor G: zodpovědnost – svévolnost V bipolárním rysu zodpovědnost-svévolnost se obě dvě skupiny nacházejí téměř ve středu, na škále 1 až 10 skupina s nejvyšším indexem na 5 a skupina s nejnižším indexem 6. Faktor Q2: soběstačnost – závislost na druhých Obě skupiny žáků se v tomto faktoru nacházejí v pólu soběstačnosti. Skupina s nejnižším indexem je blíže k soběstačnosti (na škále 1 až 10 na 7) než skupina s nejvyšším indexem (na škále 1 až 10 na 6). Výzkum škol

Faktor QI: společenská extroverze – společenská introverze Obě dvě skupiny žáků nejsou výrazně vyhraněny směrem ke společenské extroverzi ani introverzi. Skupina s nejvyšším indexem je na škále 1 až 10 na 6 (směrem ke společenské extroverzi), skupina s nejnižším indexem je na škále 1 až 10 na 5 (směrem ke společenské introverzi). Faktor QII: úzkostnost – vyrovnanost Skupina s nejnižším indexem se v tomto faktoru nachází mezi oběma rysy, mírně směrem k úzkostnosti (na škále 1 až 10 na 6). Skupina s nejvyšším indexem se v tomto faktoru nachází také uprostřed mezi oběma rysy, mírně směrem k vyrovnanosti (na škále 1 až 10 na 5).

Podle výsledků dotazníkového šetření dotazníkem HSPQ není celková struktura osobnosti u jednotlivých skupin podle indexu výrazně odlišná v následujících osobnostních vlastnostech (dle faktorů): Faktor B: vysoká krystalická inteligence – nízká krystalická inteligence Obě dvě skupiny se nacházejí v pásmu vysoké krystalické inteligence: (na škále 1 až 10 jsou obě skupiny na stupni 7), Faktor C: citová stálost – citová nestálost Obě skupiny mají stejnou úroveň citové stálosti na škále 1 až 10 na 6. Faktor J: individuální zdrženlivost – družná aktivnost V tomto faktoru se obě dvě skupiny nacházejí opět téměř uprostřed bipolárních rysů individuální zdrženlivost – družná aktivnost, na škále 1 až 10 na hodnotě 6 směrem k individuální zdrženlivosti. Faktor O: úzkostná sebenejistota – sebedůvěra Ve faktoru O, jenž obsahuje bipolární rysy - úzkostnou sebenejistotu a její opak, sebedůvěru, jsou na tom obě skupiny stejně, jsou na bodu 6.

Výzkum škol

Faktor Q3: sebevláda – nedostatek sebevlády V tomto faktoru se nachází opět obě dvě skupiny mezi dvěma póli zhruba uprostřed. (na škále 1 až 10 na 6,1), než skupina T+ (na škále 1 až 10 na 6).

Faktor Q4: vysoké pudové napětí – nízké pudové napětí Faktor, jenž se nachází mezi dvěma rysy, vysokém a nízkém pudovém napětí, je chápán jako míra podráždění a napětí a projev neuspokojených pudových potřeb. Obě dvě skupiny se nacházejí mírně směrem k pólu vysokého pudového napětí skupina (na škále 1 až 10 na 6).

Výzkum škol

7. Osobnostní test mládeže a věk zahájení aktivit s počítačem

Výzkum škol

Psychologický test osobnosti podle věku prvního použití PC vysoká krystalická individuální soběstačnost inteligence zdrženlivst nadšenost smělost vznětlivost úzkostná citová citová bezprostřednost průbojnost zodpovědnost sebenejistota sebevláda stálost choulostivost 10


3 až 6 let 7 až 9 let

9

10 a více let 8

8

8 7

7 7

7 6

6 6

6

6

7 6

7 6 6

5

5

6

6

6

6 6

6

6 6

5

6

7

5

6

6

6

6

5

5

6

6

5

5

6 6

5

5

5

6

5

6

6

6

6

6 5 5

4

3

2

1 uzavřenostt

Výzkum


citová nestálost




družná aktivnost


sebedůvěra

Psychologický test osobnosti ve skupině s nejnižším věkem prvního využití PC (3 až 6 let)

10

vysoká krystalická individuální soběstačnost inteligence zdrženlivst nadšenost smělost vznětlivost úzkostná citová citová bezprostřednost průbojnost zodpovědnost sebenejistota sebevláda stálost choulostivost


9

8

8 7

7

6

6

6

6

6

6

6 5

6

6 5

5

5

6 5 5

5

4

3

2

1 uzavřenostt

Výzkum


citová nestálost




družná aktivnost


sebedůvěra

Psychologický test osobnosti ve skupině s průměrným věkem prvního využití PC (7 až 9 let)

10

vysoká krystalická individuální soběstačnost vysoké inteligence zdrženlivst nadšenost smělost vznětlivost úzkostná pudové citová citová bezprostřednost průbojnost zodpovědnost sebenejistota sebevláda napětí stálost choulostivost

úzkostnost společenská extroverze vzpurnost

9

8 7 7

7

7

7

6 6

6 6

6

6 5

6

6

6

5

5

5

6

5

4

3

2

1 uzavřenostt

Výzkum


citová nestálost




družná aktivnost


sebedůvěra

Psychologický test osobnosti ve skupině s nejvyšším věkem prvního využití PC (10 a více let) vysoká krystalická inteligence

10

bezprostřednost

citová stálost

nadšenost

vznětlivost

průbojnost

individuální zdrženlivst

smělost

zodpovědnost

soběstačnost úzkostná sebenejistota sebevláda

citová choulostivost


9

8

8

7 7 6 6

6

6

6

6

6 6

6

6

6

6

6

5

5 5

5

4

3

2

1 uzavřenostt

Výzkum


citová nestálost




družná aktivnost


sebedůvěra

8. Hodnotové orientace a komputerizace

Výzkum škol

Hodnoty ve skupinách na základě komputerizace Index největší největší význam význam

nejnižší komputerizace

5

zdraví

rodina a děti svoboda

průměrná

přátelství

4,7 4,6 4,5

4

4,7 4,5 4,5

4,5 4,5 4,5

láska

4,6 4,4 4,6 4,3

4,3

nejvyšší komputerizace

životní partner

rozvoj vlastní osobnosti

4,3 4,5 4,2 4,2

demokracie

zdravé životní prostředí pravda, poznání 4,1 vzdělání

zajímavá 4,0 práce

4,2

4,2 4,1

4,0

3,9 3,9

4,0

4,0 3,8

3,8

4,0 3,9

uspokojování svých zájmů a koníčků

mír, život bez válek

4,0

4,0

3,9

3,9 3,7

3,7

4,2

být užitečný druhým lidem

3,8

3,8 3,7

3,9

3,8 3,8 3,8 3,7 úspěšnost v zaměstnání

3,5

plat, další příjmy

3,8

3,6 3,6

majetek

3,3

střed střed škály škály

3

3,1

společenská prestiž

3,1 soukromé podnikání

2,7

2,7

veřejně prospěšná činnost

2,6 2,5 2,4

2

2,4 politická 2,4 angažovanost 1,9 1,7 1,6

nejmenší nejmenší význam význam

Výzkum škol

1,9 1,9 1,6 Bůh

1

Respondenti s indexem komputerizace N=146

Hodnoty ve skupinách na základě komputerizace – část I. Index největší největší význam význam


5

průměrná nejvyšší komputerizace

zdraví přátelství

rodina a děti

4,7 4,7

4,5

svoboda

4,6

4,6 4,5 4,5

láska

4,5

4,5 4,5 4,5

životní partner

4,6 4,5

4,4

rozvoj vlastní osobnosti

4,3

4,3 4,3 4,2

4,2

4,2 4,1

demokracie

4

uspokojová ní svých zájmů a koníčků

zdravé životní prostředí

pravda, poznání

4,2

4,1

4,0

4,0

4,0 3,9 3,9

4,0 4,0

3,9 3,8

3,8 3,7

3,5


Výzkum škol

3


Hodnoty ve skupinách na základě komputerizace – část II.

největší největší význam význam

Index nejnižší komputerizace průměrná nejvyšší komputerizace

4,5

vzdělání

4,0 4,0 3,9


3,5

zajímavá práce

3,9 3,9 3,7

úspěšnost v zaměstnání

mír, život bez válek

4,2

být užitečný druhým lidem

plat, další příjmy

3,8 3,8 3,8 3,8

3,8 3,7

3,8

3,7 3,5

3,6 majetek

3,6

3,3 3,1

2,5

3,3

společenská prestiž

3,1

2,7

soukromé podnikání

veřejně prospěšná činnost

2,7 2,7 2,6

2,5 2,4

2,4 2,4 politická Bůh angažovanost

1,9 1,9

nejmenší nejmenší význam význam 1,5

Výzkum škol

1,9

1,6 1,7

1,6


Párové hodnoty ve skupinách na základě komputerizace – část I. nejnižší komputerizace

smyslové prožitky

kvalita prožívaného života

drogy ohrožují společnost

každodenní smyslový život

tvorba a ochrana životního prostředí

průměrná volný prostor pro jednání lidí


tradiční postavení žen

odpovědnost za jiné

5

4,03

4

3,82 3,63 3,60 3,47


3,94 3,74

3,94 3,67 3,44

3,56

3,54

3,29

3,27 3,34

3

3,16

3,11 3,16 3,09

3,16 2,81

2,93 2,83

2,47

2

1 duchovní život

Výzkum škol

materiální hodnoty

drogy patří k životu

transcendentní dimenze života

ekonomická prosperita

bezpečnost lidí

emancipace žen

odpovědnost pouze sám za sebe


Párové hodnoty ve skupinách na základě komputerizace – část II. nejnižší komputerizace

získávat od druhých lidí

poznání sebe sama, rozvoj

majetek, peníze, kapitál

regulace ekonomiky

2,97 2,91

2,86

kariéra, úspěšnost v podnikání

průměrná sociální a ekonomické jistoty


formalizované rituály

zákaz interrupce

4

3,5

3

2,93 2,87


2,75

2,71 2,71 2,50

2,5

2,63

2,58

2,52

2,51 2,43

2,53

2,52

2,45 2,33

2,27

2,33 2,31

2 1,80 1,77 1,77

1,5 dávat druhým lidem

Výzkum škol

užít si života

myšlenky, ideje, informace

tržní mechanismy

mezilidské vztahy

seberealizace

individuální duchovní aktivity

právo ženy rozhodovat


9. Negativní jevy a komputerizace

Výzkum škol

Kouření

100%

4

5

90% 80%

38

23

bez odpovědi nikdy jsem to nezkusil

26

zkusil jsem to

70%

občas konzumuji

60%

pravidelně konzumuji 36

50% 40%

50 44

30% 15 20% 6 10%

13

13

18

10

0% nejnižší komputerizace

Výzkum škol

průměrná komputerizace



Kouření ve skupinách podle věku prvního využití PC

100%

4

2

6

90%

nikdy jsem to nezkusil

28 80%

29

29

zkusil jsem to občas konzumuji

70%

pravidelně konzumuji

60% 50%

nedpověděl(a)

37

44 42

40% 30% 20%

18

7 19

10%

10 13

12

0% 3 až 6 let

Výzkum škol

7 až 9 let

10 a více let

Respondenti, kteří uvedli věk prvního využití PC N=153

Alkohol

100%

3

4 4

3 3

90% 18 23

80% 70%

bez odpovědi nikdy jsem to nezkusil zkusil jsem to

50

občas konzumuji pravidelně konzumuji

60% 50% 54

40% 30%

67

31

20% 10%

16

15 9


Výzkum škol




Alkohol ve skupinách podle věku prvního využití PC

100%

2 6

4

4 4

90% 80%

22

neodpověděl(a) nikdy jsem to nezkusil

24

zkusil jsem to 35

občas konzumuji

70%


60% 50% 54 40%

59 50

30% 20% 19 10%

12 6

0% 3 až 6 let

Výzkum škol

7 až 9 let

10 a více let


Drogy

100%

3

6

8

90%

bez odpovědi nikdy jsem to nezkusil

80%

zkusil jsem to

70%

občas konzumuji 56

60%

75


71

50% 40% 30% 24 20%

9 19

10% 0%

Výzkum škol

9

11

3

4

2





Drogy ve skupinách podle věku prvního využití PC

100% 8

2 10

90%

nikdy jsem to nezkusil

80%

zkusil jsem to

70% 60%

neodpověděl(a)

občas konzumuji

59


61 75

50% 40% 30% 28 20%

20

10% 0%

Výzkum škol

10

10

9

2

2

4

3 až 6 let

7 až 9 let

10 a více let


11. Deprese, osamocení a komputerizace

Výzkum škol

Osamocení

100%

3

90% 28

neodpověděl(a) nikdy

25 27

80%

výjimečně občas

70%

často pravidelně

60% 42 50%

47

36

40% 30% 23

20%

21

19 10%

6 4

2




0%

Výzkum škol

11

6


Osamocení ve skupinách podle věku prvního využití PC

100%

0

90%

2

4

nikdy

20 33

27

80%

neví/neodpověděl(a)

výjimečně občas

70%

často pravidelně

60% 50%

31

48 40

40% 30% 20%

27

10%

19

17

9

8

8 2

0% 3 až 6 let

Výzkum škol

7 až 9 let

4 10 a více let


Deprese

100% 90%

5

neodpověděl(a) nikdy

25 33

80%

27

výjimečně občas

70%

často pravidelně

60% 50%

32 56

40

40% 30% 27

20% 23 10%

19


Výzkum škol

2 2

8 2

průměrná



Deprese ve skupinách podle věku prvního využití PC

100%

2

2

4

90%

nikdy 24

80%

neví/neodpověděl(a)

25

výjimečně

37

občas 70%

často pravidelně

60% 50%

24

50

42

40% 30% 20%

33 17

23

10% 6 0%

Výzkum škol

4

2

4 2

3 až 6 let

7 až 9 let

10 a více let


12. Volnočasové aktivity a komputerizace

Výzkum škol

Volnočasové aktivity ve skupinách na základě komputerizace I. Index denně denně

5

Práce s počítačem

4,8

nejnižší komputerizace průměrná komputerizace

4,6

týdně týdně

nejvyšší komputerizace Aktivní sportování

4 3,8 3,7

Návštěva kaváren, restaurací

3,3

měsíčně měsíčně

3,1

3 Četba elektronických knih

Návštěva kina

Večírky, mejdany

3,0 2,9

2,8 2,6

2,9 Mimoškolní vzdělávání

2,1

2

3,2

3,1 3,0 2,7

Návštěva Opravy a sportovní úprava ch utká Návštěva 2,8 kola, výstavy, motocyklu, muzea, 2,8 auta galerie

2,6

2,3 2,5

2,5

vyjímečně vyjímečně

Schůzka s partnerem

Sledování videa

2,2

2,3

2,3

2,2 2,3

2,2

2,3 2,2

2,1 2,0

2,1 1,9

1,8

Návštěva divadla Hudební a dramatická činnost 2,3

1,8

2,1 1,9

1,8

1,6

nikdy nikdy

Výzkum škol

1,3

1


Volnočasové aktivity ve skupinách na základě komputerizace II. nejnižší komputerizace průměrná komputerizace

Index


denně denně

týdně týdně

5 Povídání si s přáteli, známými

Odpočinek, nicnedělání, ležení

4

4,6 4,5 4,5 Poslech rozhlasu

3,8

3,7

3,6

3,3


3

Studium a příprava na školu

3,6 3,5

3,5

3,4

Milenecké aktivity

3,3

3 2,8

Výtvarná činnost

2,3


2

Kutilství

Návštěva koncertů populární hudby

2,6 Sexuální aktivity

2,1

2,2 2,1 2,1 1,9 1,7

2,0 1,8

Návštěva Individuální koncertů duchovní vážné hudby aktivity

1,5

1,3

nikdy nikdy

Výzkum škol

1

1,2

2 Hrací automaty

1,5 1,4 1,2

1,3

Sběratelství

1,6 1,6 1,5

1,9 1,7

Účast na náboženském život

1,4 1,3 1,2

1,1 1,1


Volnočasové aktivity ve skupinách na základě komputerizace III. nejnižší komputerizace průměrná komputerizace

Index denně denně


Sledování televize

5

4,8 4,8 4,7

týdně týdně

Domácí práce

4

Četba novin a časopisů

3,13,2 3,1

3 Návštěva diskoték, tanečních zábav


2,2 2,2

2

3,2

2,6 2,6 2,4

Práce na zahradě

3,3

Psaní dopisu, deníku

Výzkum škol

3,1

2,5

2,1

3,4 3,3

2,6

2,7 Chalupaření, chata

3,4

Ruční práce

2,8 2,7

2,3 2,1

1,9 1,8 1,8

nikdy nikdy

Chov zvířat

3,6

3,6 Turistika, trampování, výlety do přírody

3,9 3,6

3,6

Četba tištěných knih


Procházky, toulání se

1,8

1,8 1,7

1


Počet hodin věnovaných jednotlivými skupinami v průměru týdně daným činnostem průměr hodin

Věk prvního použití PC

25


20

10 a více let

18,2 15,4

15 12,2 10,7

10

9,5

11,9 6,6

10,0 9,4

5

6,5

5,6 2,5 3,3 2,0

0 činnosti s činnosti s sledování počítačem internetem televize

Výzkum škol

poslech rozhlasu

2,3

2,2

četba beletrie

1,6 1,8 četba deníků

2,0 1,9 1,6 četba časopisů

1,8 1,6 1,2

1,7 1,0 0,6

četba četba odborné odborných literatury časopisů


Počet hodin věnovaných jednotlivými skupinami v průměru týdně daným činnostem průměr hodin

25 nejnižší komputerizace

23,5

průměrná nejvyšší komputerizace

20

18,4

15 11,7 9,0

10 8,5

7,3 4,8

5

6,4 4,8

4,2 4,1 2,6

0 činnosti s činnosti s sledování počítačem Internetem televize

Výzkum škol

poslech rozhlasu

2,5 1,4 1,3 četba deníků

2,4

2,3

1,8 1,7

1,4 1,2

četba beletrie

četba časopisů

1,7

1,6 0,6 0,5 četba četba odborné odborných literatury časopisů 1,5 1,0


13. Životní dráha a komputerizace

Výzkum škol

Průměrný věk, ve kterém v jednotlivých skupinách poprvé došlo k dané události – pouze ti respondenti, u kterých uvedená událost nastala věk

Věk prvního použití PC 3 až 6 let

17

7 až 9 let 10 a více let

15

15,4 14,0 13,7 12,8

13

14,4 13,7

15,4 15,1

13,4

11

9

7

5

7,0 6,3 5,0 cestoval do zahraničí

Výzkum škol

zkusil drogu

návštěva diskotéky, hudebního klubu

pohlavní styk

Respondenti u nichž došlo k dané události

Průměrný věk, ve kterém v jednotlivých skupinách poprvé došlo k dané události – pouze ti respondenti, u kterých uvedená událost nastala věk

19

nejnižší komputerizace průměrná

17

nejvyšší komputerizace 15,9 15,3

15 13,9 13,4

13

13,1

14,1 13,9 13,8

14,5

11

9

7

5

7,4 6,1 5,5 cestoval do zahraničí

Výzkum škol

zkusil drogu

návštěva diskotéky, hudebního klubu

pohlavní styk

Respondenti u nichž došlo k dané události

Co „dává“ studentům internet

rozhodně rozhodně ano ano

5 nejnižší komputerizace průměrná

spíše ano spíše ano

4

4,1


3,9

3,8

3,5 3,8

3,3 ani ano, ani ano, ani ne ani ne

spíše ne spíše ne

2,9

3

2,8

3,2 2,6

2,4 2,0

2,0

2 2,0

1,4

1,8 rozhodně rozhodně ne ne

Výzkum škol

1,3

1 Potřebné informace o společnosti a o světě

Možnost vzdělávat se

Pocit Překonání sounáležitosti s osamocení a lidmi na Internetu kontakt s druhými bez omezení lidmi hranicemi, jazykem a kulturou

1,1

Citové uspokojení Erotické a sexuální uspokojení


Komunikace prostřednictvím e-mailů v rámci Evropy podle věku prvního využití PC % 50

47 45 44

40 40

35 3 až 6 let

Výzkum škol

7 až 9 let

10 a více let


Využívané nebo využité vzdělávací možnosti počítače a internetu podle věku prvního využití PC 10 a více let 96 98 94

zpracování domácích úkolů, referátů


69

k získání informací o odborných pramenech

81 75 60

soustavně pro potřeby studia

54 41 31

k procvičování látky

37 24 19

k výměně poznatků a k diskusi k tématu vzdělávání

28 24 31

při využívání knihovny a získávání knih pro studium

19 22 15 13

při kontrole zda danou látku umíte-evaluace

8 0

Výzkum škol

20

40

60

80

100

120 %

Všichni respondenti, populace N=1818, školy N=772

14. Charakteristiky souboru

Výzkum škol

Věk

100%

6

2

3

90% 26 80%

31

38

18 a více 17 16

70%

15

60%

14 33

50% 38

33

40% 30% 32

20% 19

23

10% 0%

6 nejnižší komputerizace

Výzkum škol

4 průměrná komputerizace

6 nejvyšší komputerizace


Pohlaví

100%

žena 90% 36

80% 56

70% 60%

muž

75

64

50% 44

40% 30% 20%

25

10% 0% nejnižší komputerizace

Výzkum škol




Navštěvovaná škola

100%

gymnázium

90%

střední odborná škola s maturitou

80% 70%

66

60%

83

85

17

15



50% 40% 30%

34

20% 10% 0% nejnižší komputerizace

Výzkum škol


Nejvyšší ukončené vzdělání otce

100% 90%

4

6

16

nevím/neodpověděl(a)

vysokoškolské

80% 46

70%

52

38

střední s maturitou

60% vyučen, střední odborné bez maturity

50% 40% 25

základní

27

30% 32 20% 10%

22

23 9 2


Výzkum škol




Nejvyšší ukončené vzdělání matky

100%

3

6

nevím/neodpověděl(a)

90% 80%

vysokoškolské

28 56

70%

55 střední s maturitou

60% vyučen, střední odborné bez maturity

50% 40%

47 základní

30%

31 35

20% 10%

19


Výzkum škol

10 2

6 2




Vliv nových technologií na vzdělávací proces a na osobnost

Recommend Documents