POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI
Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života • mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální • předčasné zobecňování
K analýze politického dění lze použít řadu pojmů • politická transformace • politický systém • politický proces Každý pojem má své přednosti i nedostatky. Který z nich je vhodný pro analýzu politiky na lokální a regionální úrovni?
Politická transformace • jsou v něm implicitně obsaženy změny a vývojové procesy • avšak nejednoznačná definice – politická transformace se proplétá s transformací hospodářskou, společenskou, mravní • pojem je devalvován častým a nepřesným publicistickým užíváním • kromě toho transformace vzbuzuje představu vývoje v průběhu časového intervalu, který má svůj zřetelný začátek a konec
Politický systém • inspirace kybernetikou • společnost si lze představit jako strukturovaný celek - systém • jeho subsystémy jsou ekonomika, politika, kultura, náboženství a mnohé další prvky • mezi jednotlivými subsystémy existují relativně trvalé vazby, jež tvoří určitou strukturu • každý systém se nachází v určitém prostředí; lidská společnost existuje v přírodním prostředí, je tedy subsystémem přírody
Politický systém • Každý systém je relativně stabilní celek. Jeho stabilita je dána tím, že optimálně reaguje na vnější vlivy (podněty, požadavky, vstupy), nebo-li slovy kybernetiky, výstupy jsou přiměřené vstupům. • Existující struktura determinuje možnosti změny, determinuje variabilitu funkcí. Pokud by přesáhly požadavky na systém (vstupy do systému) určitou míru, pak nevyhnutelně dojde ke zhroucení systému.
Systémový přístup • aplikace systémového přístupu v politice a politické vědě znamenala překonáni státoprávního přístupu, který dlouhodobě orientoval pozornost jen na analýzu činnosti institucí, charakteristiku státoprávních orgánů a klasifikaci vlád • systémový přístup se zaměřil na analýzu vazeb a vztahů, interakcí mezi jednotlivými politickými subjekty (včetně jedinců) v procesu realizace jejich cílů
Politický systém • může vzbuzovat dojem přílišné statičnosti • musí být doplňován dalšími atributy, které jej umístí do perspektivy vývojových tendencí • nutí pohlížet na zkoumanou problematiku “shora”, ale těžiště našeho zájmu – s ohledem na lokální a regionální rovinu politiky – je především “dole”
Politický proces • je pojímán jako součást společenského procesu, jako "soubory vzájemného působení lidí na sebe nebo soubory jevů existujících v organizaci a struktuře skupin. které mění vztahy mezi lidmi nebo vztahy mezi jednotlivými součástmi pospolitost!" • je částí společenských změn, ke kterým dochází ve sféře politiky – v důsledku vzájemného působení subjektů politiky – v důsledku vzájemných vlivů mezi politikou a dalšími sférami společnosti
Politický proces • v rámci politického procesu se analyzují nejen změny vztahů, ale i příčiny či souvislosti těchto změn, a to na nejrůznějších úrovních: – v rovině jednotlivců – v rovině sociálních skupin – v rovině institucí
• lze rozlišit i úroveň – národní – regionální – lokální
Politický proces • lze jím vyjádřit charakter i dynamiku společenských změn a transformačních procesů • lze jím postihnout realitu také synchronně, jako soubor vztahů mezi různými politickými subjekty • vhodný pro analýzu politického rozhodování na subnacionálních úrovních politického systému (možnost pohledu “zdola”)
Změna jako podstatný aspekt politického procesu může být výsledkem: • vědomé činnosti jednotlivých subjektů • jejich záměru • nechtěným vedlejším produktem jejich aktivit Mezi komponenty, které vcházejí do politického procesu, můžeme zařadit jak emoce, city a znalosti jednotlivých subjektů, tak jejich činnost a produkty této činnosti (ideje, vztahy, instituce apod.).
Veřejné mínění "Veřejné mínění je složitým dynamickým souborem hodnotících soudů různých sociálních skupin o objektech veřejného zájmu; v empirické rovině je pak vědomým, verbálně vyjádřeným výrokem veřejnosti o veřejných záležitostech."
Funkce veřejného mínění • hodnotící (vyjadřuje vztah daného subjektu k určitému jevu - souhlasim, nesouhlasím, preferuji), • artikulační (vyjadřuje potřeby a zájmy určitého subjektu), • regulativni (vede k vytváření norem a jejich vynucováni - např. ostrakizace), • politicko-informační (je jedním z faktorů rozhodování)
Výzkum veřejného mínění • ke standardním technikám, které se používají pro získávání informací patří: – anketa – dotazníkové šetření – rozhovor
• v politice se nejčastěji pracuje s několika typy výzkumů veřejného mínění: – – – – –
volební preference politických stran, důvěra v instituce důvěra v osobnosti hodnocení reality či jejích částí očekávání
Politická kultura • v19. století se zkoumala odlišná mentalita jednotlivých národů, tzv. duch národů • v 1. pol. 20. st. pojem používal např. E.Beneš pro zachycení problémů našeho meziválečného politického stranictví • od 60. let se pojem chápe jednak jako systém víry, symbolů, hodnot, které určují situaci, ve které se uskutečňuje politická činnost, jednak jako model či vzorec chování jednotlivců v politice (G. A. Almond a S. Verba)
Klasifikace politické kultury • Almond a Verba rozlišují tří úrovně orientace lidí na politický systém: – vědomou – citovou – hodnotovou
• Z hlediska vztahu lidí k politickému systému rozlišují tři typy politické kultury: – účastnickou – politickou kulturu podřízenosti – "lokální" politickou kulturu
Volby a volební systémy
