Proces přijetí eura v České republice a na Slovensku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Proces přijetí eura v České republice a na Slovensku Bakalářská práce

Autor:

Stanislav Věrný Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Stanislav Heczko, Ph.D.

Červen, 2013

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Děčíně, dne 28. června 2013

Stanislav Věrný

Poděkování:

Děkuji Ing. Stanislavu Heczkovi, Ph.D. za velmi lidský přístup, odborné vedení této bakalářské práce, především za jeho praktické rady a doporučení k jejímu kvalitnímu vypracování.

Anotace Předmětem práce „Proces přijetí eura v České republice a na Slovensku“ je analýza přípravy a důsledků přijetí eura na Slovensku a následné zhodnocení situace před zavedením eura v České republice. Cílem práce je vyuţití zkušeností Slovenska k vyjádření moţného dopadu přijetí eura na Českou republiku. První část popisuje historii evropské měnové integrace od zaloţení Evropského hospodářského společenství (1957), aţ po vznik eurozóny. Ve druhé části je popsáno budování eurozóny a měnové unie, spolu s maastrichtskými kritérii. Třetí část se zabývá samotným přijetím eura na Slovensku a hodnotí jeho vliv, převáţně na podniky, obyvatele a samotnou ekonomiku státu. Část čtvrtá je věnována procesu přijetí eura v České republice, včetně přípravných kroků, plnění maastrichtských kritérií a následně očekávanému vlivu přijetí eura na české hospodářství. V závěru práce pak provedu vlastní zhodnocení a vyjádřím svůj názor na přijetí eura v ČR. Klíčová slova: euro, eurozóna, konvergenční kritéria, Slovenská republika, Česká republika, Evropská měnová unie, společná měna

Annotation My thesis „The process of accepting the euro in the Czech Republic and Slovakia“ is aimed on analysis of preparation and ramifications of Slovakia's adoption of the euro. Main goal is to analyse the experience of Slovakia and use it as a basis for presumption of possible outcomes of a similar process in the Czech Republic. The first part is focused on the history of the European monetary integration from the early beginnings of The European Economic Community (1957) up to the foundation of the European Union. The second part describes the foundation of monetary union as well as Maastricht criteria which it is based on. The third part is centered around actual Slovakian euro adoption, its influence on companies, inhabitants and the Slovakian economy as a whole. The fourth part is dedicated to the process of euro adoption in the Czech Republic. It includes preparatory steps of the adoption and analysis of Maastricht criteria fulfillment. Lastly it concerns with the expected effects of euro adoption on the Czech economy. The end of my thesis provides evaluation of the process and it also reflects my own stance on euro adoption. Key words: euro, Eurozone, convergence criteria, Slovak Republic, Czech Republic, European Union, common currency

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 Zvolené metody zpracování...................................................................................................... 10 1.

Historie evropské integrace .............................................................................................. 11 1.1.

Římské dohody .......................................................................................................... 11

1.2.

Evropské sdruţení volného obchodu ......................................................................... 12

1.3.

Slučovací smlouvy ..................................................................................................... 13

1.4.

Rozvoj měnové spolupráce ........................................................................................ 14

1.4.1.

Wernerův plán .................................................................................................... 14

1.4.2.

Had v tunelu ....................................................................................................... 14

1.5.

1.5.1.

Evropská měnová jednotka................................................................................. 16

1.5.2.

Mechanismus měnových kurzů (ERM) .............................................................. 16

1.6.

2.

Evropský měnový systém .......................................................................................... 15

Cesta k hospodářské a měnové unii ........................................................................... 17

1.6.1.

Jednotný evropský akt ........................................................................................ 17

1.6.2.

Delorsova zpráva ................................................................................................ 18

Vznik eura a eurozóny ...................................................................................................... 19 2.1.

Maastrichtská smlouva............................................................................................... 19

2.2.

Tři etapy budování HMU ........................................................................................... 20

2.2.1.

První etapa HMU (1. července 1990 – 31. prosince 1993) ................................ 21

2.2.2.

Druhá etapa HMU (1. ledna 1994 – 31. prosince 1998) .................................... 21

2.2.3.

Třetí etapa HMU (1. ledna 1999 – 30. června 2002).......................................... 23

2.3.

Postupné rozšiřování Eurozóny v letech 2002–2013 ................................................. 24

2.4.

Lisabonská smlouva ................................................................................................... 24

2.5.

Mechanismus směnných kurzů ERM II..................................................................... 26

2.6.

Maastrichtská kritéria konvergence ........................................................................... 27 5

3.

2.6.1.

Kritérium cenové stability .................................................................................. 27

2.6.2.

Kritérium směnných kurzů ................................................................................. 28

2.6.3.

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb......................................................... 28

2.6.4.

Kritérium vládního deficitu ................................................................................ 28

2.6.5.

Kritérium vládního dluhu ................................................................................... 28

Proces přijetí eura na Slovensku....................................................................................... 29 3.1.

Národní plán zavedení eura v SR............................................................................... 29

3.1.1. 3.1.2.

Harmonogram zavedení eura v SR ........................................................................ 30

3.1.3.

Institucionální zabezpečení přijetí eura v SR ..................................................... 31

3.2.

Plnění maastrichtských kritérií Slovenskou republikou ............................................ 31

3.3.

Informační kampaň a její úloha ................................................................................. 32

3.4.

Přínosy a náklady spojené s přijetím eura v SR......................................................... 33

3.4.1.

Přímé přínosy zavedení eura............................................................................... 34

3.4.2.

Nepřímé přínosy zavedení eura .......................................................................... 35

3.4.3.

Přímé náklady zavedení eura .............................................................................. 35

3.4.4.

Nepřímé nevýhody zavedení eura ...................................................................... 36

3.5.

Očekávané důsledky zavedení eura v SR .................................................................. 36

3.5.1.

Důsledky zavedení eura na obyvatelstvo............................................................ 36

3.5.2.

Důsledky zavedení eura na podniky ................................................................... 37

3.6. 4.

Základní zásady zavedení eura v SR .................................................................. 29

Vlastní zhodnocení situace na Slovensku po přijetí eura........................................... 38

Proces přijetí eura v České republice ............................................................................... 42 4.1.

Institucionální struktura pro zavedení eura v ČR ...................................................... 42

4.1.1.

Národní koordinátor ........................................................................................... 43

4.1.2.

Pracovní skupiny NKS ....................................................................................... 43

4.2.

Národní plán zavedení eura v České republice .......................................................... 45

4.2.1.

Scénář jednorázového přechodu na euro ............................................................ 45 6

4.2.2.

Základní zásady zavedení eura v ČR.................................................................. 46

4.2.3.

Harmonogram zavedení eura v ČR .................................................................... 48

4.3.

Podmínky pro přijetí eura a plnění maastrichtských kritérií Českou republikou ...... 49

4.3.1.

Kritérium cenové stability .................................................................................. 50

4.3.2.

Kritérium směnných kurzů ................................................................................. 51

4.3.3.

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb......................................................... 51

4.3.4.

Kritérium vládního deficitu ................................................................................ 52

4.3.5.

Kritérium vládního dluhu ................................................................................... 53

4.4.

Výhody a nevýhody přijetí eura v ČR ....................................................................... 54

4.4.1.

Výhody pro spotřebitele ..................................................................................... 54

4.4.2.

Výhody pro podnikatele ..................................................................................... 54

4.4.3.

Makroekonomické výhody ................................................................................. 55

4.4.4.

Nevýhody a rizika z přijetí eura ......................................................................... 55

4.5.

Důsledky zavedení společné měny ............................................................................ 56

4.5.1.

Dopad přijetí eura na inflaci ............................................................................... 56

4.5.2.

Dopad přijetí eura na ekonomický růst............................................................... 57

4.5.3.

Dopad přijetí eura na obyvatele .......................................................................... 57

4.5.4.

Dopad přijetí eura na podniky ............................................................................ 58

Závěr ......................................................................................................................................... 59 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 62 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 65 Seznam pouţitých obrázků, tabulek a grafů ............................................................................. 66 Přílohy ...................................................................................................................................... 67

7

Úvod Evropská unie je jedním z nejvýznamnější politických projektů v historii Evropy. Kdyţ se po druhé světové válce začalo diskutovat o jakési integraci Evropy, nikdo zřejmě netušil, jak moc se tato idea během pár desítek let rozroste. Byla to zdlouhavá a náročná cesta, od vzniku Evropského sdruţení uhlí a oceli v roce 1952, přes vytvoření Evropského hospodářského společenství a EUROATOMu v roce 1957, dále pak Evropského společenství v roce 1967, následné budování Evropského měnového systému, celní unie a společného trhu na základě Jednotného evropského aktu, aţ po podepsání tzv. Maastrichtské smlouvy v roce 1992. Vše nahrávalo tomu, aby byl proces budování hospodářské a měnové unie úspěšně dokončen a v roce 1993 vstoupila Maastrichtská smlouva v platnost. 1.1.1993 došlo na základě této smlouvy ke vzniku Evropské unie a Evropa směřovala pomalými krůčky k vytvoření hospodářské a měnové unie. V roce 1999 pak bylo budování hospodářské a měnové unie dokonáno a spolu s ní i myšlenka společné měny, která vedla k zavedení eura v jedenácti členských státech. Během pár let docházelo k postupnému rozšiřování o členské státy a Evropská unie prošla řadou změn. Výsledkem je seskupení 27 členských států s více neţ pěti sty milióny obyvatel, z nichţ 17 pouţívá euro jako společnou měnu. V roce 2004 učinila Česká republika jeden z nejvýznamnějších kroků ve své historii. Spolu se Slovenskem a dalšími osmi státy se stala členem Evropské unie. Tím se však zavázala ke vstupu do eurozóny a přijetí eura jako společné měny. Nebylo stanoveno přesné datum vstupu, ale Česká republika tak musí učinit po splnění základních podmínek pro vstup do eurozóny. Základní podmínkou je dosaţení určité ekonomické sladěnosti se zeměmi eurozóny, kterou přesně definují tzv. maastrichtská kritéria konvergence. Otázka ekonomické sladěnosti spolu se správným načasováním vstupu do eurozóny, se staly předmětem velkých diskusí. Vzhledem k tomu, ţe se Česká republika k přijetí eura zavázala vstupem do EU, je zcela jasné ţe k němu dojde. Otázkou je tedy kdy k němu dojde a zda to bude pro Českou republiku výhodné či nikoliv. Právě touto otázkou se budu zabývat v mé bakalářské práci. Toto téma jsem si vybral z toho důvodu, ţe je pro Českou republiku velmi aktuální a bude se od něj odvíjet i budoucnost našeho státu. Cílem mé práce je zhodnotit situaci na Slovensku, které jiţ přijalo euro v lednu 2009 a stalo se tak šestnáctou zemí eurozóny, a vyuţít těchto poznatků jako inspiraci pro přijetí eura v České republice. Pokusím se také nastínit moţné důsledky spojené s přijetím eura jako společné měny. 8

Má bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se budu zabývat historií evropské integrace od jejích počátků, aţ po vypracování návrhu k vytvoření hospodářské a měnové unie. V druhé kapitole se zaměřím na vznik eura a eurozóny. Převáţně zde popíši jednotlivé etapy budování hospodářské a měnové unie, postupné rozšiřování eurozóny, Lisabonskou smlouvu, mechanismus směnných kurzů ERM II a v závěru druhé kapitoly představím maastrichtská kritéria konvergence. Třetí kapitola bude zaměřena na celkový proces přijetí eura na Slovensku. Přesněji popíšu národní plán zavedení eura na Slovensku včetně základních zásad, harmonogramu zavedení eura aţ po institucionální strukturu. Dále se budu zabývat plněním maastrichtských kritérií Slovenskou republikou před vstupem do eurozóny, úlohou informační kampaně a následně udělám rozbor očekávaných přínosů a nákladů přijetí eura, včetně důsledků jeho zavedení na obyvatelstvo a podnikovou sféru. V závěru třetí kapitoly potom provedu vlastní zhodnocení situace na Slovensku po přijetí společné měny. Ve čtvrté kapitole popíši proces přijetí eura v České republice. Nejprve rozvedu přípravné kroky a zásady pro přijetí eura, včetně institucionální struktury a harmonogramu zavedení eura. Dále pak podrobněji zhodnotím plnění maastrichtských kritérií Českou republikou. Nastíním také moţné výhody a nevýhody přijetí společné měny a dopady eura na inflaci, ekonomiku státu, obyvatele a podnikovou sféru. V závěru své bakalářské práce pak vyjádřím svůj názor na danou problematiku a pokusím se odpovědět na otázky kdy přijmout euro, jak se k přijetí eura staví veřejnost, zda bude euro pro Českou republiku přínosem či naopak ztrátou a v čem vyuţít zkušenosti Slovenska.

9

Zvolené metody zpracování Svou bakalářskou práci jsem vypracoval převáţně na základě analýzy stěţejních zdrojů, jak v kniţní podobě, tak zdrojů internetových a následné syntézy informací. Získané informace jsem pak pouţil v textu a to převáţně metodou deskripce. Při deskripci výhod a nevýhod přijetí společné měny a převáţně v závěru pak provádím zhodnocení situace s ohledem na Slovensko pomocí komparace vybraných údajů. Literární rešerši jsem prováděl na základě různých zdrojů, kterých je k dané tématice poměrně dostatek. Převáţně jsem prováděl analýzu odborných kniţních zdrojů, např. z knih Euro: ano/ne? od Lubomíra Laciny a Petra Rozmahela a kol., Měnová integrace od Lubomíra Laciny a kol., Historie evropské měnové integrace od Oldřicha Dědka a Budování Evropy od Piera Gerbeta. Z internetových zdrojů jsem čerpal převáţně z webové stránky Zavedení eura v České republice, která obsahuje mnoho potřebných údajů. K analýze vybraných makroekonomických ukazatelů a jejich následné komparace jsem vyuţíval zejména webové stránky Českého statistického úřadu, Statistického úřadu SR, Národní banky Slovenska a České národní banky.

10

1. Historie evropské integrace Historie evropské integrace sahá aţ do období po druhé světové válce, jejíţ devastující dopady nahrávaly smělým integračním ambicím. Jejím cílem bylo především vytvořit takové podmínky, aby se tehdejší v Evropě vzniklá válka jiţ neopakovala. Jedná se o politické, zákonodárné a ekonomické sbliţování zemí Evropy, které částečně přenášejí své kompetence na společné instituce a přitom si zachovají svou samostatnost. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření společného trhu, který měl zajistit hospodářský růst a sociální stabilitu. Výjimkou nebyla ani oblast měnové spolupráce a myšlenka vytvoření společné měny, která však dozrála aţ v pozdějších letech. Tehdejší měny většiny zemí byly těsně vázány na dolar, který deklaroval pevnou vazbu na zlato, v rámci tzv. zlatého standardu podle Brettonwoodského měnového systému. 1 Prvním krokem budování evropské integrace bylo zaloţení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), na základě tzv. Paříţské smlouvy, dne 18. dubna 1951. Smlouva, kterou podepsalo 6 států (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemí) byla ratifikována v červenci 1952 s platností 50 let. Hlavním cílem tohoto společenství bylo přispět k ekonomickému růstu prostřednictvím společného trhu a v neposlední řadě také kontrolovat průmyslová odvětví, týkající se uhlí a oceli, které byli tehdy klíčové pro válečné hospodářství. Za účelem dodrţování správného chodu společenství byl vypracován originální institucionální systém, sloţený ze 4 orgánů, který tvořili zástupci zúčastněných zemí. Nejvyšším orgánem byl Vysoký úřad v čele s Jeanem Monnetem, dále pak Rada ministrů, Společné shromáţdění a Soudní dvůr. ESUO jakoţto první evropské seskupení vedlo nejen k francouzsko-německému usmíření, ale také silně přispělo ke vzniku dalších společenství.2

1.1.

Římské dohody

V průběhu padesátých let začalo docházet k postupnému klesání hospodářského významu uhlí a oceli, proto bylo nutné rozšířit integrované oblasti. Nejvhodnější oblastí se tehdy podle Jeana Monneta zdál být rozvoj jaderné energetiky, dopravy a zemědělství. O rozšíření ekonomických oblastí integrace tehdy usilovali i hlavní představitelé zemí ESUO, proto se dostal Monnetův návrh do popředí diskusí. Ve dnech 1. – 3. 6. 1955 usedli ministři 1

DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace. Od národních měn k euru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-076-8. s. 1 2 GERBET, Pierre. Budování Evropy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 450 s. ISBN 80-246-0111-7. s. 87–93

11

zahraničních věcí zemí ESUO na jednání v Messině, jehoţ cílem byl výběr vhodných oblastí integrace a způsob, jakým by měla být prováděna. Na základě tohoto jednání, vznikají dva výsledné dokumenty:3 Smlouva o zřízení Evropského hospodářského společenství (Smlouva o EHS), jejímţ cílem bylo vytvoření společného trhu, podporovat harmonický rozvoj hospodářských činností v rámci společenství, zvyšovat ţivotní úroveň a prohlubovat vztahy mezi členskými státy.4 Smlouva o zřízení Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o EURATOM), jejímţ úkolem bylo „přispět vytvořením podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst jaderného průmyslu ke zvýšení životní úrovně v členských státech a k rozvoji vztahů s ostatními zeměmi“5. Obě tyto smlouvy byly podepsány dne 25. března 1957 v Římě, proto jsou známé také jako tzv. „Římské smlouvy“. V lednu následujícího roku vstupují obě v platnost na dobu neurčitou. Postupem času, byly doplňovány a rozšiřovány. Signatářskými zeměmi byli Francie, SRN, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemí. Tzv. společný trh měl být vybudován v přechodném období 12–15 let a jeho cílem bylo vytvoření celní unie, a to nejpozději do roku 1970. V rámci společenství docházelo k postupnému sniţování a následně k odstraňování celních bariér, aţ do první poloviny roku 1968, kdy navzdory očekávání vzniká v předstihu dvou let „celní unie“.6

1.2.

Evropské sdružení volného obchodu

EHS začíná v rámci celní unie zavádět jednotná cla pro třetí země a nečlenové se tudíţ dostávají do nevýhodné situace. Aby byli schopni čelit konkurenci, vzniká nové integrační seskupení, s cílem vytvořit protiváhu EHS. ESVO bylo zaloţeno na základě smlouvy, podepsané 4. ledna 1960 ve Stockholmu. V platnost vstoupila 3. května téhoţ roku, pod vedením Velké Británie. Mezi další členské státy patřili: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a Švýcarsko. Smlouva byla velmi stručná a týkala se pouze cel na

3

GERBET, Pierre. Budování Evropy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 450 s. ISBN 80-246-0111-7. s. 129–132 Euroskop.cz. Smlouva o zaloţení Evropského hospodářského společenství. Článek 2. Euskop.cz [online] 2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z WWW: < http://www.euroskop.cz/gallery/5/17498ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf >. 5 Euroskop.cz. Smlouva o EUROATOM. Článek 1. Euroskop.cz [online] 2013 [cit. 2013–06-10] Dostupné z WWW: . 6 GERBET, Pierre. Budování Evropy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 450 s. ISBN 80-246-0111-7. s. 142–146 4

12

průmyslové výrobky, nikoliv zemědělství. „Byl to svého druhu klub, kde se dohadovaly vzájemné výhody ohledně průmyslových cel, ale v žádném případě nezacházel dál. Neměl ani společnou hospodářskou politiku, ani neuvažoval o harmonizaci výrobních podmínek.“7

1.3.

Slučovací smlouvy

Dne 8. dubna 1965 podepsaly členské státy „Smlouvu o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství“, jejímţ předmětem bylo sloučit orgány všech tří doposud existujících společenství (ESUO, EHS a EURATOM). Na základě smlouvy, která vstoupila v platnost 1. července 1967, vznikají dva hlavní orgány: Rada Evropských společenství, která nahrazuje Radu ministrů ESUO, Radu EHS a Radu EURATOM. Jejím hlavním úkolem bylo „vykonávat pravomoci a působnost výše uvedených orgánů v souladu se smlouvami o založení ESUO, EHS, EURATOM a touto smlouvou“8. Komise Evropských společenství, která nahrazuje Vysoký úřad ESUO, Komisi EHS a Komisi EURATOM. Její pravomoci a působnost byly totoţné jako u Rady Evropských společenství. Součástí smlouvy byl také protokol, kterým se zavazovaly členské státy přijetím společného rozpočtu. Veškeré příjmy a výdaje všech tří společenství byly zahrnuty do rozpočtu Evropského společenství.9 Od roku 1967 se tedy pro ESUO, EHS a EURATOM začíná pouţívat název „Evropské společenství“. V roce 1968 dochází k důleţitému integračnímu posunu, zrušením cel v rámci ES a zavedením vnějších celních tarifů. Vytvořením celní unie bylo znemoţněno státům ES stanovovat vlastní cla při dovozu zboţí ze třetí země. Zpočátku se společná cla vztahovala pouze na průmyslové zboţí a od 1. ledna 1970, kdy společný trh vstupuje do konečné fáze, i na zemědělské výrobky.

7

GERBET, Pierre. Budování Evropy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 450 s. ISBN 80-246-0111-7. s. 153 Euroskop.cz. Smlouva o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství. Článek 1. Euroskop.cz [online] 2013 [cit. 2013–06–10] 2013 Dostupné z WWW: . 9 Euroskop.cz. Smlouva o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství. Článek 20. Euroskop.cz [online] 2013 [cit. 2013–06–10] 2013 Dostupné z WWW: . 8

13

1.4.

Rozvoj měnové spolupráce

Šedesátá léta minulého století jsou nazývána tzv. érou zlatého věku. V tomto období docházelo k trvalému udrţování vysokého tempa hospodářského růstu, nezaměstnanost byla minimální, inflace nepředstavovala váţnější problém, zahraniční obchod vzkvétal a ţivotní úroveň rychle rostla. Dařilo se i ekonomické integraci a EHS rostlo a sílilo. Svědčí o tom i fakt, ţe Velká Británie jiţ v roce 1961 podala přihlášku o přestup do EHS10. Na konci šedesátých let však přichází nová éra měnové nestability, způsobená kurzovou turbulencí. Vlivem turbulence došlo k devalvaci britské libry, devalvaci francouzského franku a devalvaci německé marky. Tento fakt vyvolal v řadách evropských politiků pocit zneklidnění. Atraktivní volbou se zdála být měnová unie, která by jednou pro vţdy zamezila kurzovým otřesům.11

1.4.1. Wernerův plán Zásadním impulzem pro další rozvoj měnové integrace se stal summit Evropské rady v Haagu, který se konal 1. a 2. prosince 1969. Na tomto summitu poprvé padly konkrétní návrhy na vytvoření hospodářské a měnové unie. Byla to právě skupina expertů pod vedením lucemburského premiéra a ministra financí Pierra Wernera, která měla za úkol vytvořit plán pro postupný vznik HMU. Dne 7. října 1970 byl zveřejněn první podrobný plán ke zřízení HMU, známý jako „Wernerova zpráva“. Na základě této zprávy bylo 22. března 1971 přijato usnesení o vytvoření HMU, které mělo probíhat ve třech etapách po dobu deseti let. Výsledkem měl být volný pohyb kapitálu, konvertibilní měny a trvalé zafixování kurzů členských měn. Upřednostňována byla dokonce myšlenka nové jednotné měny, kterou by spravovala společná centrální banka.12

1.4.2. Had v tunelu V roce 1971 přichází světová měnová krize, díky které došlo ke zrušení směnitelnosti dolaru a později ke zhroucení Breton-woodského systému fixních kurzů a přechodu na systém flexibilních kurzů. Jako reakci na tuto situaci, v rámci první etapy Wernerova plánu, vytvořily 10

K prvnímu rozšíření Společenství o Dánsko, Irsko a Velkou Británii nakonec dochází aţ v lednu 1973, následně pak o Řecko v lednu 1981, Portugalsko a Španělsko v lednu 1986. 11 DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace. Od národních měn k euru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-076-8. s. 15–17 12 LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. s. 195–197

14

členské státy mechanismus pro sniţování fluktuace evropských měn vůči dolaru. Systém zvaný „had v tunelu“ vznikl na základě Basilejské dohody z 10. dubna 1972. Jeho fungování spočívalo v tom, ţe evropské měny členských zemí představující hada (maximální rozpětí 2,25%) se pohybovaly v rozpětí vůči dolaru (4,5%) představující tunel. Ve snaze udrţet měnovou spolupráci začíná systém fungovat od 24. dubna 1972. První problém se však objevuje jiţ v březnu 1973, kdy dochází k devalvaci dolaru, čímţ pomyslný tunel přestává existovat. I přesto, ţe samotný had zůstal zachován, docházelo navzdory devalvaci dolaru a ropné krizi k častému vystupování a vstupování zemí. Během dvou let zůstalo prakticky pouze Německo, Dánsko a země Beneluxu. I přes všechny nezdary fungoval had ještě dalších 7 let, neţ Wernerův plán definitivně ztroskotal. Přesto ho povaţujeme za velice důleţitý mezník v historii HMU a předchůdce Evropského měnového systému.13

1.5.

Evropský měnový systém

I přes neúspěch Wernerova plánu stále ţila myšlenka další ekonomické integrace. Objevuje se zde politický záměr pro vytvoření nového systému, který by upravoval a stabilizoval měnové kurzy uvnitř ES. Velikou roli hrál trvalý pokles a volatilita amerického dolaru po rozpadu Breton-woodského systému, díky kterému se stále zvyšoval zájem státu ES na vytvoření samostatné měnové spolupráce, i na úkor vyšší koordinace. Dne 13. března 1979 začíná na popud návrhu Roye Jetkinse, tehdejšího předsedy Komise, fungovat Evropský měnový systém. Vznik EMS utvrdili svým podpisem francouzský prezident Valéry Giscard d’Estaing a německý kancléř Helmut Schmidt, definitivní rozhodnutí však vydala Evropská rada v Bruselu 1978.14 Hlavním úkolem EMS bylo zajistit trvalý růst a měnovou stabilitu v Evropě, prostřednictvím zavedení nové účetní jednotky, rozšířením úvěrových mechanismů a mechanismu směnných kurzů (Exchange Rate Mechanism – ERM). Největším přínosem EMS byl jednoznačně vytvoření Evropské měnové jednotky (European Currency Unit ECU).

13

LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. s. 197–201 14 LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. s. 201–208

15

1.5.1. Evropská měnová jednotka ECU byla uměle vytvořeným měnovým košem všech členských zemí EMS, včetně zemí, které nikdy nebyly součástí ERM. Ekonomická síla a velikost dané země, jejímţ hlavním ukazatelem byl hrubý domácí produkt, představovaly váhu jednotlivých měn. Váhy daných měn byly evidovány kaţdých 5 let. ECU byla oficiální zúčtovací jednotkou ES, avšak byla zavedena pouze v bezhotovostní podobě.15 Jejím hlavním úkolem bylo plnit funkci rezervní měny uvnitř Společenství (transakce mezi centrálními bankami, sestavování rozpočtu, zemědělské platby, převody ze strukturálních fondů atd.) a sloužit jako nástroj transakcí uvnitř celého EMS. Rozlišovalo se mezi tzv. oficiální (používaná v rámci EMS), soukromou (bankovní operace) a zelenou ECU (určenou pro zemědělské platby).16 Tabulka 1 : Složení ECU v době vzniku 13. března 1979 Měna

Podíl národní měny v

Počet jednotek

Belgický a lucemburský frank Britská libra

% 9,5 13,6

národní měny 0,828 1,15

Dánská koruna

3,0

0,286

Francouzský frank

19,8

3,80

Irská libra

1,1

109,0

Italská lira

9,5

0,217

Německá marka

33

0,00759

Nizozemský gulden

10,5

0,0885

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_evrop_men_sys.html

1.5.2. Mechanismus měnových kurzů (ERM) Základem pro ERM bylo určit centrální kurz (paritu) měny všech členských zemí vůči ECU. Centrální parita mohla být změněna pouze se souhlasem všech zúčastněných zemí. Z těchto parit byly následně vypočítány parity všech měnových párů (tzv. směrných kurzů), ze kterých byla vytvořena tzv. paritní mříţka. Vzájemné kurzy se mohly pohybovat ve fluktuačním rozpětí ±2,25% od centrální parity vůči ECU. Výjimka platila pro některé země17, kterým bylo dovoleno zvolit širší rozpětí ±6%. Pokud některá z dvojic překročila tuto 15

BALDWIN, R. a WYPLOSZ, CH. Ekonomie evropské integrace. Přel. M. Dinga a další. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1. s. 353–354 16 LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. s. 203 17 To platí pro Itálii, později Španělsko (1989), Velkou Británii (1990-1992) a Portugalsko (1992).

16

hodnotu, vznikala pro obě centrální banky povinnost intervenovat a dosáhnout tak opět stabilního kurzu.18 Velikou pomůckou se tehdy stal tzv. indikátor divergence. Můţeme ho chápat jako alarm, který měl zavčasu upozornit na potřebná opatření pro zamezení další divergence a sníţit tak potřebu devizových intervencí. Pomyslný alarm se spustil tehdy, pokud se kurz nadměrně vychýlil od centrální parity, přesněji pokud odchylka dosáhla 75% povoleného rozpětí. Evropský měnový systém můţeme rozdělit do několika vývojových etap. Počáteční období se neslo v duchu častého přestavování parit, které bylo reakcí na odlišný makroekonomický vývoj v členských zemích. V období od roku 1983 do září 1992 se přestavení parity naopak neuskutečnilo ani jednou. V té době došlo také k rozšíření co do počtu měn zapojených do ERM. „Toto neobvykle dlouhé období kurzovní stability bylo ukončeno měnovými turbulencemi a masivními spekulačními ataky. Nápor spekulace si nakonec vynutil rozšíření fluktuačních pásem v rozsahu ±15% od centrální parity. Jako hlavní příčiny hluboké krize jsou uváděny vysoké německé sazby po sjednocení Německa a odmítnutí Maastrichtské smlouvy v dánském referendu.“19

1.6.

Cesta k hospodářské a měnové unii

V druhé polovině 80. let se setkává EMS s velikým úspěchem, doprovázeným stabilitou měnových kurzů. Právě to se stalo podnětem pro vytvoření úplné měnové unie, která by měla společnou měnu a centrální banku. V lednu 1985 přichází nová Komise, v čele s Jacquesem Delorsem, s myšlenkou o dokončení jednotného vnitřního trhu do konce roku 1992, coţ se povaţuje za prvotní krok k vytvoření HMU. Otázka HMU i jednotného vnitřního trhu byla podrobněji řešena v rámci tzv. Jednotného evropského aktu. Největším oponentem tehdy byla Velká Británie, která se za ţádnou cenu nechtěla vzdávat své národní suverenity.

1.6.1. Jednotný evropský akt JEA byl jednou ze zásadních smluv ES, který představoval jakési první podstatné přezkoumání Římských smluv. JEA podepsalo v únoru 1986 devět členských zemí, v průběhu

18

LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. s. 203–204 19 Zavedení eura v České republice. Evropský měnový systém. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z WWW: .

17

jednoho měsíce pak i zbylé tři (Dánsko, Itálie a Řecko). V platnost vstoupil 1. července 1987. Cílem JEA bylo přetvořit tehdejší společný trh ve skutečný jednotný trh bez hranic a umoţnit tak volný pohyb zboţí, sluţeb, kapitálu a osob na území všech členských států. Myšlenka jednotného trhu měla být realizována do konce roku 1992. JEA přinesl také zásadní změny v institucionálním chodu ES. Byla zřízena Rada Evropy, která se stala oficiálním místem setkání vrcholných představitelů členských států a vlád. Rozšířily se také pravomoci Rady v oblasti rozhodování kvalifikovanou většinou. Posíleny byly i pravomoci Evropského parlamentu a jeho postavení mezi orgány. Byly vytvořeny speciální strukturální fondy, které měly posílit sociální soudrţnost. Svými reformami se JEA zaslouţil o to, ţe 1. ledna 1993 vzniká jednotný trh. V neposlední řadě posunul myšlenku hospodářské a měnové unie o krok blíţe k cíli.20

1.6.2. Delorsova zpráva V červnu 1988 zasedla v Hannoveru Evropská rada a pověřila výbor expertů v čele s Jacquesem Delorsem, tehdejším předsedou komise, aby vypracovali návrh týkající se konkrétního postupu k vytvoření HMU. Tzv. Delorsova zpráva byla výborem zveřejněna 12. dubna 1989 a schválena byla Evropskou radou v červnu téhoţ roku. Zpráva částečně vycházela z tehdejšího Wernerova plánu a navrhovala vytvoření HMU ve třech etapách. Nehovořila o přesných termínech, ale bylo jasně stanoveno datum počátku první etapy na 1. července 1990. Postupem času by mělo dojít k přesnému načasování zejména třetí etapy, aby zamezili případnému zkrachování, ke kterému došlo u Wernerova plánu. První etapa se zabývala zejména urychlením hospodářské konvergence a posílením úlohy Výboru guvernérů centrálních bank. Druhá etapa měla probíhat v duchu posílení koordinace hospodářských a rozpočtových politik a institucionální přípravou na zavedení společné měny. Konečná třetí etapa měla být završena zavedením společné měny. Evropská rada rozhodla v červnu 1989 o započetí první etapy od 1. července 1990. Téhoţ roku bylo na jednom ze zasedání v Římě rozhodnuto o započetí druhé etapy od 1. ledna 1994. Další otázky a návrhy týkající se Delorsovy zprávy měly být konkrétně projednány na mezivládní konferenci o HMU v prosinci 1990.21

20

Zavedení eura v České republice. Jednotný evropský akt. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=J>. 21 LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. s. 209–211

18

2. Vznik eura a eurozóny 2.1.

Maastrichtská smlouva

Výsledkem mezivládních konferencí, které byly zahájeny 15. prosince 1990 v Římě a ukončeny 10. prosince 1991 v Maastrichtu, byla Smlouva o Evropské unii (tzv. Maastrichtská smlouva). Smlouva, která byla slavnostně podepsána 7. února 1992 a nabyla platnosti 1. listopadu 1993, se stala právním základem pro vytvoření nynější Evropské unie. Smlouva byla postavena na tzv. třípilířové struktuře EU. První nadnárodní pilíř se zabývá smlouvou o Evropském společenství a budováním HMU, jakoţto hlavním cílem nově vzniklé Evropské unie. Druhý pilíř řešil otázku Společné zahraniční politiky, třetí pak Spolupráci v oblasti justice a vnitra.22 Obrázek 1 : Maastrichtský chrám

Zdroj: http://www.zemepis.com/images/Maastrichtsky_domecek.gif

22

LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. s 211–214

19

Smlouva o Evropské unii vnesla do chodu Společenství mnoho nových prvků, které měly významně ovlivňovat budoucí fungování HMU. Mezi ty nejvýznamnější můţeme zařadit tyto základní body23: „Proces utváření měnové unie byl rozvržen do tří stádií, která byla ukotvena pevnými daty a kterým byly přiřazeny jasné cíle a úkoly. Časový harmonogram stanovil 1. leden 1999 jako nejzazší termín vzniku měnové unie. Zformulována byla konvergenční kritéria, jejichž splněním byla podmíněna účast v měnové unii. Členům Společenství byla uložena povinnost usilovat o členství v měnové unii, pouze Dánsko a Velká Británie si z tohoto obecného závazku vyjednaly výjimku. Vyjasněna byla institucionální podoba budoucí měnové unie v čele s nezávislou Evropskou centrální bankou, pověřenou mandátem pečovat o cenovou stabilitu.“

2.2.

Tři etapy budování HMU24

Obrázek 2 : Stádia budování měnové unie

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Stadia_budovani_hospodarske.gif

23

DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace. Od národních měn k euru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-076-8. s. 152 24 LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. s. 214–220

20

Smlouva o EU jasně stanovila harmonogram vytvoření HMU. Přesněji rozdělila projekt budování HMU do tří základních etap, na základě Delorsovy zprávy z dubna 1989. Tyto etapy na sebe úzce navazovaly, co se však obsahu a délky týče, byly rozdílné. První etapa měla funkci startovací a nebyla tak náročná na koordinaci. Druhá etapa představovala nejpodstatnější část projektu, která byla provázena důleţitým rozhodováním, příjímáním potřebných opatření a nařízením členským zemím plnit konvergenční kritéria. Nejprve nebylo známé přesné datum jejího ukončení, které však bylo stanoveno během jejího průběhu. V poslední třetí etapě pak došlo ke vzniku EMU (Evropské měnové unie) a zavedení evropské měny v hotovostní podobě.

2.2.1. První etapa HMU (1. července 1990 – 31. prosince 1993) První etapa probíhala jiţ před zahájením mezivládní konference o HMU a odstartovala tak proces přípravy. Hlavním prvkem této fáze bylo dokončení jednotného vnitřního trhu, čímţ bylo dosaţeno volného pohybu zboţí, osob, kapitálu a sluţeb. Byly také posíleny rozpočty strukturálních fondů, aby došlo k eliminaci regionálních rozdílů uvnitř EU. Dalším cílem bylo dosáhnout konvergence mezi členskými státy, zejména v míře inflace, výši úrokových sazeb a kurzové stabilitě. Evropská rada pověřila v květnu 1990 Výbor guvernérů, aby prozkoumali oblast měnové politiky členských států, za účelem dosaţení cenové stability. Všechny měny měly vstoupit do mechanismu měnových kurzů EMS. Je tedy na místě zmínit krizi v letech 1992–1993, při níţ došlo k prudkým turbulencím v rámci EMS.

2.2.2. Druhá etapa HMU (1. ledna 1994 – 31. prosince 1998) Druhá etapa byla jednoznačně klíčovou, pro přechod k EMU. V jejím rámci byly vytvořeny institucionální, ekonomické a právní předpoklady pro zavedení společné měny. Ve snaze začít koordinovat měnovou politiku a připravovat vznik Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky (ECB) vznikl v roce 1994 Evropský měnový institut (EMI). EMI byl institucionální předchůdce ECB a zanikl spolu s koncem této etapy. Jeho hlavním úkolem bylo vytváření organizačních, regulatorních a logistických předpokladů, které budou tyto instituce potřebovat k přechodu do třetí etapy. V prosinci 1995 bylo na summitu Evropské rady rozhodnuto, ţe jednotná měna ponese název „euro“. Na tomto summitu byl také schválen plán finálního přechodu k EMU a datum 21

započetí třetí etapy. Rada EU se tehdy striktně vyjádřila k plnění konvergenčních kritérií, podle kterých budou hodnoceny jednotlivé státy. Hodnocení bude prováděno za rok 1997 a bude zásadní podmínkou pro vytvoření EMU. Za účelem zajistit plnění fiskálních kritérií i po vstupu členského státu do EMU byl přijat tzv. „Pakt stability a růstu“. Schválen byl Evropskou radou na zasedání v Amsterdamu ve dnech 16. a 17. června 1997, v platnost vstoupil začátkem třetí etapy. Výsledkem bylo zavedení peněţních pokut pro ty státy, které se po přijetí eura vychýlí od dosaţené konvergence. Ke konci druhé etapy, přesněji 2. a 3. května 1988, bylo Radou EU na mimořádném zasedání rozhodnuto, ţe 1. ledna 1999 vstoupí do EMU jedenáct členských zemí25. Hlavním indikátorem vstupu bylo plnění konvergenčních kritérií. Dne 25. května 1988 byli jmenováni prezident, viceprezident a čtyři další členové Výkonné rady ECB, s účinností k 1. červnu 1998. ECB a národní centrální banky členských zemí tak vytvořily Evropský systém centrálních bank (Eurosystém). Tabulka 2 : Plnění maastrichtských kritérií členskými zeměmi Evropské Unie, r. 1998 Inflace

Sazby

Deficit

Dluh

ERM

Členství

Limitní hodnota

2,7

7,8

-3,0

60

ano

Belgie Dánsko

1,4 1,9

5,7 6,2

-2,1 0,7

122,2 65,1

ano ano

Ano Ne

Finsko

1,3

5,9

-0,9

55,8

ano

Ano

Francie

1,2

5,5

-3,0

58,0

ano

Ano

Irsko

1,2

6,2

0,9

66,3

ano

Ano

Itálie

1,8

6,7

-2,7

121,6

ano

Ano

Lucembursko

1,4

5,6

1,7

6,7

ano

Ano

Německo

1,4

5,6

-2,7

61,3

ano

Ano

Nizozemsko

1,8

5,5

-1,4

72,1

ano

Ano

Portugalsko

1,8

6,2

-2,5

62,0

ano

Ano

Rakousko

1,1

5,6

-2,5

66,1

ano

Ano

Řecko

5,2

9,8

-4,0

108,7

ne

Ne

Španělsko

1,8

6,3

-2,6

68,8

ano

Ano

Švédsko

1,9

6,5

-0,8

76,6

ne

Ne

Velká Británie

1,8

7,0

-1,9

53,4

ne

Ne

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_vznik_eurozony.html 25

Mezi členské země patřili: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Řecko a Švédsko nesplnily konvergenční kritéria, Velká Británie a Dánsko svou účast odmítly na základě výjimky (opt-out) ve Smlouvě o EU.

22

2.2.3. Třetí etapa HMU (1. ledna 1999 – 30. června 2002) Datum 1. ledna 1999 se stal v procesu budování evropské unie velice významným, protoţe právě tímto dnem byla oficiálně zahájena činnost EMU. Pravomoci v měnové politice přešly na Evropský měnový systém centrálních bank a Evropskou centrální banku. Na počátku tohoto stádia došlo také k pevnému zafixování měnových kurzů mezi měnami členských států a eurem. Jak bylo jiţ řečeno, 1. ledna 1999 vstoupilo do EMU celkem jedenáct členských zemí, které splňovaly konvergenční kritéria. Řecku se nakonec povedlo splnit konvergenční kritéria a 1. ledna 2001 se stalo dalším, jiţ dvanáctým, členem EMU. Další významný krok se uskutečnil 1. ledna 2002, kdy došlo k fyzickému zavedení eura do oběhu. Tehdy došlo k největší směně bankovek a mincí v historii. Tato směna představovala pro všechny zúčastněné subjekty veliký problém, proto se členské státy dohodly provést tzv. „duální cirkulaci“26 v co nejkratším čase. Smlouva hovořila o konci třetí etapy aţ v polovině roku 2002, členským státům se však podařilo dokončit výměnu národních oběţiv uţ 28. února tohoto roku. Tento den představoval pro národní měny ztrátu statusu zákonného platidla, který tak získalo euro. Navzdory přijetí eura a vzniku EMU stále pokračuje proces měnové integrace. Stále jsou tu státy, které sice jsou členem EU, ale dosud nejsou členy Eurozóny (pre-ins). Jedním z důvodů je nesplnění konvergenčních kritérií, dalším důvodem je jejich nepřipravenost na vstup. Výjimku tvoří státy, které podle Smlouvy o EU nemusí vstoupit (opt-outs)27. Pro všechny země, které se doposud nezúčastnily třetí etapy, platí moţnost kdykoli se připojit. Musí ovšem splňovat potřebná kritéria, jejichţ plnění je zkoumáno kaţdé dva roky. Zásadní rozdíl mezi státy pre-ins a opt-outs je ten, ţe opt-outs se připojit nemusí, pre-ins naopak je povinen. Neexistuje však ţádný konkrétní termín, kdy tak musí učinit. Směrodatné je pro ně datum, ke kterému splní konvergenční kritéria.

26

Duální cirkulace je tzv. přechodné období, kdy se vyskytují v oběhu dvě měny. Cílem tohoto období je stáhnout z oběhu národní oběţivo, které je zastoupena eurem. 27 Příkladem opt-outs jsou např. Dánsko a Velká Británie. Švédsko je jediným státem, bez vyjednané výjimky a přesto není členem HMU.

23

2.3.

Postupné rozšiřování Eurozóny v letech 2002–201328

Jak bylo jiţ zmíněno, proces měnové integrace stále pokračuje, proto se zde pokusím stručně popsat jeho vývoj v datech: 2002–2003 : příprava tzv. evropské ústavy (Smlouvy o ústavě pro Evropu), která měla nahradit všechny stávající dokumenty. 2004 : vstup České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Kypru, Malty, Estonska, Lotyšska a Litvy do EU čili rozšíření EU na dvacet pět zemí. 2005 : občané Francie a Holandska se v referendu (29. 5. 2005 a 1. 6. 2005) vyslovili proti přijetí tzv. evropské ústavy (Smlouvy o ústavě pro Evropu), její ratifikační proces byl zastaven. 2007 : vstup Bulharska a Rumunska do EU čili rozšíření EU na dvacet sedm zemí, zavedení eura ve Slovinsku čili rozšíření EMU na třináct zemí a přijetí rozhodnutí, ţe tzv. evropskou ústavu nahradí tzv. reformní smlouva (Lisabonská smlouva). 2008 : zavedení eura na Kypru a na Maltě (1. 1. 2008) čili rozšíření EMU na patnáct zemí, celkově tak eurem platí na 318 milionů obyvatel EU. 2009 : zavedení eura na Slovensku (1. 1. 2009) čili rozšíření EMU na šestnáct zemí, ratifikace a vstup v platnost Lisabonské smlouvy (původně reformní smlouvy). 2011 : zavedení eura v Estonsku (1. 1. 2011) čili rozšíření EMU na sedmnáct zemí. 2013 : Chorvatsku je schválen vstup do EU, tudíţ se od 1. července 2013 stává 28 členem Evropské unie. V letech 2011 - 2013 nedošlo v rámci Evropské unie k ţádným jiným integračním změnám, můţeme tedy konstatovat, ţe nynější EU ses ohledem na vstup Chorvatska skládá z 28 členských zemí, z nichţ 17 jiţ přijalo euro jako společnou měnu.

2.4.

Lisabonská smlouva

Lisabonská smlouva, která byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu, měla za úkol uzavřít několikaletý proces vyjednávání o institucionálních otázkách v rámci EU. Jejím úkolem bylo pozměnit zakládající smlouvy (Smlouvu o zaloţení Evropského společenství a Smlouvu o EU) a navázat na neúspěšnou Smlouvu o ústavě pro Evropu z roku 2005. 28

HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. 1. vyd. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, 2007. ISBN 978-807044-922-6

24

V platnost měla vstoupit jiţ k 1. lednu 2009, ale díky nedokončenému ratifikačnímu procesu ve všech členských státech se tak nestalo. Posledním státem, který zpomaloval ratifikační proces, byla právě Česká republika. Dne 13. listopadu 2009 byla uloţena v ČR poslední ratifikační listina a Lisabonské smlouvě tak nic nebránilo, aby nabyla účinnosti. V platnost vstoupila 1. prosince 2009. Smlouva vnesla do fungování EU mnoho zásadních změn. Především došlo ke zrušení tzv. Maastrichtského chrámu (třípilířové struktury) a rozdělení kompetencí mezi EU a členské státy. Za zmínku stojí například tyto důleţité změny29: Vznik funkce Stálého předsedy Evropské rady a funkce Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Předseda Evropské rady je volen přestaviteli členských států na dva a půl roku, Vysoký představitel je volen na 5 let. Změny pravidel rozhodování v Radě EU. Došlo k rozšíření oblastí, ve kterých bude Rada rozhodovat kvalifikovanou většinou. „Od roku 2014 se bude kvalifikovaná většina počítat na základě tzv. dvojí většiny (55% členských států reprezentujících nejméně 65% obyvatel EU).“ Evropský parlament získal nové pravomoci. Posílen byl jeho vliv na evropské právní předpisy a rozpočet EU. Kaţdá členská země získala právo vystoupit z EU, na základě pevně stanovených kritérií. Podmínkou je oznámit vystoupení v předstihu dvou let. Listina práv a svobod EU, kterou EU přijala v roce 2000 v Nice (s úpravou v roce 2007) se stala právně závaznou. Výjimka z této listiny platí pouze pro Velkou Británii, Polsko a Českou republiku. Vymezeny byly cíle tzv. „schengenské dohody“, jako například zrušení kontrol na vnitřních hranicích, kontrola a účinný dohled na vnějších hranicích a postupné zavádění integrovaného systému ochrany vnějších hranic. Rozšířena byla oblast policejní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států. Hlavními orgány EU dle Lisabonské smlouvy jsou: Evropská rada

29

Zavedení eura v České republice. Lisabonská smlouva. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z WWW: .

25

Evropský parlament Rada EU Evropská komise Evropská centrální banka Soudní dvůr EU Účetní dvůr

2.5.

Mechanismus směnných kurzů ERM II

Základním kamenem pro výstavbu ERM II byl tehdejší ERM, který zanikl současně se vznikem eura a třetí fáze budování HMU. Návrh na praktické provedení ERM II, vypracovaný Evropským měnovým institutem, který byl přijat v červnu 1997 na summitu Evropské rady v Amsterodamu, začíná fungovat ihned po započetí třetí fáze budování HMU. Mechanismus ERM II z velké části kopíruje původní ERM, prodělal pouze pár zásadních změn. Jednou z těch nejdůleţitějších je fakt, ţe v tomto mechanismu jiţ neexistuje paritní mříţka. Paritní mříţku nahrazuje systém tzv. „hvězdicové struktury“ (hub and spokes), který jasně říká, ţe země vstupující do ERM II zafixují svou měnu vůči euru, nikoliv však vůči jiné měně. Euro tedy plní funkci měnové kotvy.30 Mezi jeho další rysy patří:31 Účast v ERM II bude dobrovolná. Z toho vyplývá, ţe nárok na účast můţe uplatnit kaţdá země, která nepouţívá euro jako společnou měnu. Měnové kurzy budou fluktuovat v pásmu ±15 % od centrální parity. Vzniká moţnost individuálního sjednání uţšího oscilačního rozpětí. Výjimku vydává ECB. Příkladem je třeba dánská koruna s povoleným rozmezím ±2,25 %. Neomezené intervence na okrajích pásma byly zachovány, kaţdá země však bude moci účast na intervencích odmítnout, pokud by ohroţovaly cenovou stabilitu. V rámci obrany pevného kurzu, měl být kladen důraz na aktivní politiku úrokových sazeb a včasné přestavování parit. Funkci vykonávat příslušnou proceduru obdrţela ECB. Podmínkou ke vstupu do EMU se stal minimálně dvouletý pobyt v ERM II. 30

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4. s. 132–134 31 DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace. Od národních měn k euru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-076-8. s. 178

26

2.6.

Maastrichtská kritéria konvergence

Kaţdá členská země, musí před vstupem do EMU splnit několik podmínek. Tyto podmínky jsou přesně formulované ve Smlouvě o EU z roku 1992 a jsou známé jako „Maastrichtská kritéria konvergence“. Význam těchto kritérií je vcelku prostý, jde převáţně o to, sladit makroekonomické ukazatele kandidátských zemí s eurozónou a připravit je tak na přijetí eura. Jedním z důvodů zavedení těchto kritérií byla obava, ţe pokud si členské státy eurozóny nebudou podobné, mohlo by dojít k ohroţení funkce jednotné měnové politiky. Obsahem konvergenčních kritérií jsou tři měnová a jedno fiskální kritéria, které se však dělí na dvě části. V případě těch měnových se jedná o vývoj cenové hladiny, směnných kurzů a dlouhodobých úrokových sazeb. Fiskální kritéria se týkají otázky veřejných financí, především nízkého vládního deficitu a nízkého veřejného dluhu, které jsou mimochodem největším zdánlivým problémem pro Českou republiku. Evropská komise spolu s ECB vydává pravidelně kaţdé dva roky tzv. „Konvergenční zprávu“, jejímţ obsahem je plnění kritérií členskými státy. Existuje ale výjimka, díky které si můţe stát vyţádat mimořádné vypracování Konvergenční zprávy. Děje se tak v případě, ţe některý stát plánuje vstup do EMU v roce, který nenavazuje na pravidelné dvouleté období vyhodnocování kritérií. Příkladem je Slovenská Republika, která si mimořádné vypracování zprávy vyţádala v roce 2008, před vstupem do EMU. Při vyhodnocování jednotlivých kritérií se klade veliký důraz na jejich dlouhodobou udrţitelnost. Z toho vyplývá, ţe podstatný není jen stav připravenosti v daném roce, ale i vývoj všech ukazatelů v následujících letech.32

2.6.1. Kritérium cenové stability V rámci tohoto kritéria musí členský stát vykazovat dlouhodobě udrţitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace. Průměrná míra inflace se sleduje v období jednoho roku před provedeným šetřením, pomocí tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP). V podstatě jde o to, aby míra inflace nepřekročila hodnotu kritéria o více neţ 1,5 procentního bodu. Hodnota daného kritéria je vypočítávána aritmetickým průměrem míry inflací tří zemí, které dosáhly v nejlepších výsledků v oblasti cenové stability, tudíţ nejmenší míry inflace.

32

BRŮŢEK, A., G. SMRČKOVÁ a M. ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha : Velryba, 2007. ISBN 978-80-85860-19-1 s. 73–74

27

2.6.2. Kritérium směnných kurzů Kritérium směnných kurzů úzce souvisí s mechanismem směnných kurzů ERM II. Pro splnění tohoto kritéria je nutné, aby národní měna daného státu byla alespoň 2 roky uvnitř kurzového mechanismu ERM II. Během tohoto období musí kurz dané měny dodrţovat povolené rozpětí, stanovené kurzovým mechanismem. Dále pak nesmí z vlastní iniciativy devalvovat bilaterální směnný kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného státu, ani vykazovat známky výrazného napětí.

2.6.3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, ţe během jednoho roku před šetřením nesmí dlouhodobá nominální úroková míra státu překročit hodnotu kritéria o více neţ dva procentní body. Hodnota kritéria je vypočítávána stejným způsobem, jako v případě kritéria cenové stability. To znamená, ţe vyjadřuje průměr úrokové míry tří zemí, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

2.6.4. Kritérium vládního deficitu Podmínka pro splnění kritéria vládního deficitu je splněna tehdy, pokud rozpočtový deficit členské země k poměru HDP nepřekračuje zvolenou referenční hodnotu. Tato hodnota je nastavena na 3% HDP. Výjimka platí pouze pro případy, kdy poměr buď podstatně či nepřetrţitě klesal aţ na hranici 3% HDP, anebo pokud bylo překročení pouze výjimečné a dočasně blízko doporučované hodnotě.

2.6.5. Kritérium vládního dluhu Kritérium vládního dluhu, jakoţto druhá část fiskálního kritéria se zabývá udrţitelností veřejných financí v dlouhodobém horizontu. Kritérium je splněno tehdy, pokud dluh státních institucí členské země nepřekračuje hranici 60% HDP. Výjimka platí, pouze kdyţ se vládní dluh dostatečně sniţuje a blíţí se k doporučované hodnotě.

28

3. Proces přijetí eura na Slovensku Myšlenka přijetí eura se na Slovensku objevila jiţ před jeho vstupem do Evropské unie. Slovenská republika se totiţ zavázala ke vstupu do EMU v roce 2003 v Aténách, na jednání o vstupu do EU. Podpisem Přístupové smlouvy k EU vznikl Slovensku závazek, bezprostředně po vstupu do EU, vstoupit do HMU a ihned po splnění kritérií přijmout euro jako společnou měnu. Vzhledem k tomu, ţe Slovensko hodnotilo přijetí společné měny velice kladně, vypracovala v roce 2003 Národní banka spolu s Ministerstvem financí SR „Strategii přijetí eura ve Slovenské republice“. Smyslem této strategie, bylo přijetí eura v co nejkratším čase, ihned po splnění maastrichtských kritérií. V roce 2004 vstoupila SR do Evropské unie a stanovila datum přijetí eura na 1. ledna 2009. Konkrétní přípravné kroky, popsané v Národním plánu zavedení eura na Slovensku z roku 2005, později vedly k úspěšnému vstupu do EMU. Dne 1. 1. 2009 přijalo Slovensko euro a stalo se tak šestnáctou zemí eurozóny.33

3.1.

Národní plán zavedení eura v SR

Národní plán zavedení eura byl předloţen Ministerstvem financí SR a Národní bankou SR v červenci 2005. Plán přesně definoval základní zásady, které vedly k úspěšnému a plynulému přijetí eura, včetně harmonogramu zavedení a institucionální zabezpečení.

3.1.1. Základní zásady zavedení eura v SR34 Mezi základní zásady přijetí eura patřily tyto: Scénář přijetí (Velký třesk, neboli „Big bang“) Krátký duální oběh Konverzní kurz Kontinuita kontraktů Pravidla zaokrouhlování Nepoškodit občana Minimalizace nákladů

33

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4. s. 217 34 Euromena.sk. Zásady zavedeni eura. Euromena.sk [online]. 2007 [cit. 2013-06-18]. Dostupné z WWW:

29

Zodpovědnost Podrobněji se zásadám pro přijetí eura budu věnovat později v kapitole 4.2.2. Základní zásady zavedení eura v ČR.

3.1.2.

Harmonogram zavedení eura v SR

Harmonogram zavedení eura, zachycuje důleţité kroky pro bezproblémové a úspěšné přijetí eura, které jsou stručně popsány v následující tabulce. Tabulka 3 : Proces zavedení eura na Slovensku v datech 1. etapa – do vstupu do ERM II Absolvování přístupových procedur na vstup do mechanizmu směnných kurzů 2005 ERM II. 2. etapa – od vstupu do ERM II až do rozhodnutí o vstupu SR do eurozóny 28. lis 2005 do května 2008 kvě–čer 2008 8. čer 2008 8. čer 2008

Vstup do ERM II. Konvergenční zprávy Evropské komise a ECB. Hodnotící procedura v evropských institucích. Rozhodnutí Rady EU o zrušení výjimky. Stanovení konverzního kurzu SKK/EUR Radou EU.

3. etapa – od rozhodnutí o vstupu SR do eurozóny až do vstupu do eurozóny.

zář–pro 2008 prosinec 2008

Zabezpečení potřebného mnoţství eurobankovek a raţení mincí pro hotovostní oběh SR. Předzásobení komerčních bank eurobankovkami a mincemi. Zásobení maloobchodního sektoru eurobankovkami a mincemi.

24. říj – 31. pros 2009

Povinné duální zobrazování cen – všechny maloobchodní ceny, výplatní pásky, důchodové šeky apod. jsou povinně uváděné v korunách a eurech.

do 31. pro 2008

Konverze bankomatů, automatů a jiných zařízení fungujících na mince nebo bankovky

čec–pro 2008

4. etapa – po vstupu do eurozóny 1. led 2009

Euro se zavedlo současně do hotovostního i bezhotovostního oběhu bez přechodného období způsobem tzv. Velkého třesku („Big-Bang Scenario“). Euro se stalo zákonným platidlem na území SR. Koruna se stala částkovou jednotkou eura v konverzním kurzu stanoveným Radou EU

do 16. led 2009

Duální oběh – v krátkém období duálního oběhu se v SR platilo eurem, ale i korunami. Ty se však nevydávali a Národní banka je začala stahovat a ničit.

od 17. led 2009

Pokračování výměny korunového oběţiva za eurobankovky a mince v komerčních bankách a NBS. Slovenské oběhové euromince jsou platné ve všech zemích eurozóny a obráceně. Bankovky jsou v celé eurozóny stejné.

do 31. pro 2009 do čer 2010

Povinné duální zobrazování cen. Doporučené duální zobrazování cen.

Zdroj: http://www.nbs.sk/sk/euro/zavedenie-eura/harmonogram-zavedenia-eura

30

3.1.3. Institucionální zabezpečení přijetí eura v SR35 Obsahem institucionálního zabezpečení bylo popsat jednotlivé organizační a technické úlohy, a určit instituce zodpovědné za jejich provedení. Národním koordinátorem celého procesu zavedení bylo Ministerstvo financí SR. Jednáním s orgány EU o vstupu do ERM II byli pověřeni ministr financí SR spolu s guvernérem NBS. Nejvyšším řídícím a koordinačním orgánem byl Národní koordinační výbor pro zavedení eura, který plnil informační úlohy a dohlíţel na plnění národního plánu. Předsedou tohoto výboru byl ministr financí SR, místopředsedou pak guvernér NBS. Mezi jeho členy patřili čelní představitelé veřejné správy, zájmových, podnikatelských a spotřebitelských sdruţení. Bylo vytvořeno šest pracovních výborů, jejich náplní práce bylo řešit otevřené otázky ze své odborné oblasti, předkládat návrhy na jejich řešení a připravovat pravidelné dílčí zprávy o plnění Národního plánu. Do funkce koordinátora kaţdodenních činností těchto výborů a prezentování otázek k zavedení eura širší veřejnosti byl jmenován vládní zplnomocněnec pro zavedení eura.

3.2.

Plnění maastrichtských kritérií Slovenskou republikou

Nezbytnou podmínkou pro vstup do EMU bylo splnění tzv. maastrichtských kritérií konvergence (více viz kapitola 2.6.). 1. kritérium cenové stability 2. kritérium směnných kurzů 3. kritérium dlouhodobých úrokových sazeb 4. kritérium státního deficitu 5. kritérium státního dluhu V době vstupu do EU Slovensko zdaleka neplnilo všechna kritéria, nýbrţ jen kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Plnění těchto kritérií zásadně ovlivnil jeho vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, čímţ započalo plnění podmínky stability směnných kurzů. Ve snaze splnit kritérium veřejných financí uskutečnilo Slovensko řadu strukturálních reforem. Především šlo o reformu veřejných financí, změny v daňovém systému, ale i reformu důchodového systému, změny v sociální politice a na trhu práce, v regionálním školství a ve

35

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4. s. 240–241

31

zdravotnictví. Problém cenové stability byl vyřešen dokončením cenových regulací. Měnový program NBS stanovil cíl, sníţit hodnotu inflace pod 2% do roku 2008. Zbylé kritéria začalo Slovensko díky učiněným opatřením plnit koncem roku 2007.36 Tabulka 4 : Plnění maastrichtských kritérií Slovenskou republikou v roce 2008 Kritérium

Referenční hodnota

Březen 2008

Stav plnění

Veřejný deficit (% z HDP) Veřejný dluh (% z HDP)

3,0

2,2

ANO

60,0

29,4

ANO

Míra inflace (%)

3,2

2,2

ANO

Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (%)

6,5

4,5

ANO

Stabilita směnného kurzu

Měna musí být zapojena 2 roky v mechanismu ERM II

Členství v ERM II od listopadu 2005

ANO

Zdroj: http://www.nbs.sk/sk/euro/zavedenie-eura

3.3.

Informační kampaň a její úloha

Proces zavedení eura si vyţadoval náročnou a zdlouhavou přípravu. S cílem včas a dostatečně informovat občany o přechodu na euro a otázkách s ním spojených, proběhla na Slovensku rozsáhlá informační kampaň s názvem „Naša mena“. Schválena byla vládou SR v druhém pololetí 2007. Řídícím orgánem byl Pracovní výbor pro komunikaci pod vedením NBS. Poskytovala podrobné informace o konverzním kurzu, způsobu výměny hotovosti, duálním oběhu, vzhledu a ochranných prvcích eurobankovek a mincí a zároveň poskytovala informace o ochraně spotřebitele před neodůvodněným zvyšováním cen. Cílovou oblastí byla široká veřejnost s důrazem na skupiny obyvatel, které nemají dostatečný přístup k informacím, nebo vyţadují zvláštní pozornost. Šlo především o důchodce, děti, sociálně slabší menšiny, nebo postiţené osoby. Větší míru informovanosti věnovala také ţivnostníkům, malým a středním podnikům v ekonomický slabších oblastech. Obrovská mediální kampaň byla zajišťována prostřednictvím několika informačních kanálů, včetně televize, rádií, inzerátů v tisku a billboardů. NBS spolu s MF SR vydalo 20 miliónů krátkých publikací o euru. Kampaň zahrnovala také spoustu informačně-zábavných akcí, výstav, soutěţí, vzdělávacích seminářů a konferencí. Pokud se občané chtěli dozvědět 36

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4. s. 241–243

32

cokoliv o euru, mohly vyuţít buďto bezplatné telefonní linky, nebo webových stránek www.euromena.sk. Sílu kampaně umocnilo také pouţívání jednotného loga a symbolu v podobě tzv. Euro panáčka.37 O tom, zda byla kampaň úspěšná a napomohla tak plynulému přijetí eura, není třeba pochybovat. Průzkum veřejného mínění totiţ ukázal, ţe 93 % procent obyvatel se vyjádřilo kladně v otázce uţitečnosti informací, které jim kampaň přinesla. Je tedy vhodné poznamenat, ţe takováto informační kampaň je důleţitou součástí plánu zavedení eura a ČR by si od svých sousedů měla vzít příklad. Obrázek 3 : Jednotné logo informační kampaně

Zdroj: http://www.rusovskenoviny.sk/data/Articles/42/image/euro-nasa_mena-cmyk_opt.jpg

3.4.

Přínosy a náklady spojené s přijetím eura v SR38

Zavedení společné měny s sebou přináší občanům a podnikům značné mnoţství výhod, ale také nevýhod. První významná diskuse o moţných výhodách a nevýhodách proběhla uţ v letech 2002–2003. Navzdory tomu, ţe Slovensko mělo vypracované podrobné plány přijetí eura, bylo těţké stanovit přesné vlivy zavedení eura. Odbor výzkumu Národní banky Slovenska přesto vypracoval v roce 2006 studii, ve které popsala očekávané přínosy a náklady společné měny. Při této studii se potvrdilo, ţe přínosy budou převyšovat náklady. Přínosy a náklady, lze dělit do různých kategorií. Já jsem se rozhodl je rozdělit podle toho, v jakém časovém horizontu od zavedení společné měny se projeví. Budu tedy hovořit o nákladech přímých a nepřímých. Přímé náklady jsou bezprostředně spojeny se zavedením společné měny, nepřímé jsou většinou odrazem těch přímých, a projeví se aţ ve střednědobém či dlouhodobém horizontu. 37

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4. s. 238–240 38 Národní banka Slovenska. Vplyv zavedenia eura na Slovensko. nbs.sk [online]. 2006 [cit. 2013-06-20]. Dostupné z WWW:

33

3.4.1. Přímé přínosy zavedení eura Odstranění transakčních nákladů: Transakční náklady jsou náklady vzniklé při výměně hotovosti, např. při cestování do zahraničí. Vznikají také při platbách bankovními kartami, případně cestovními šeky. Největší objem transakčních nákladů však představují valutové a devizové transakce v ekonomice. Tyto náklady se dále dělí na finanční a administrativní. Finanční náklady představují rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou a poplatky za výměnu. V případě finančních nákladů mělo podle NBS dojít k úspoře ve výši zhruba 0,3% HDP. Krom finančních nákladů, vznikají při transakcích také administrativní náklady, coţ jsou např. náklady na správu deviz, náklady na dodatečné výkazy, nebo náklady způsobené zpoţděním plateb. V rámci těchto nákladů mělo dojít k úspoře přibliţně 0,06% HDP. V případě odstranění transakčních nákladů by tedy mělo dojít k úspoře aţ 0,36% HDP. Odstranění kurzového rizika: Zavedením eura mělo dojít ke ztrátě kurzového rizika mezi slovenskou korunou a eurem. Spolu s tím mělo dojít také ke sníţení volatility vůči ostatním měnám, převáţně vůči americkému dolaru. Děje se tak proto, ţe euro, je daleko stabilnějším neţ slovenská koruna. Odhad sníţení kurzového rizika byl 0,02% HDP, volatilita by se měla sníţit z 0,63% na 0,35%. Vyšší transparentnost cen: Vlivem zavedení eura, dojde k přímé porovnatelnosti cen na domácím trhu, s cenami v zemích eurozóny. Občané se tak můţou lépe orientovat v cenových relacích doma a v zahraničí. Vyvíjet tlak na ceny a zabraňovat jejich růstu bude transparentnost zejména v podnikatelském sektoru, kde bude fungovat jako faktor zvyšující konkurenci. Snížení nákladů na kapitál: Projevem sníţení nákladů na kapitál bude také sníţení reálných úrokových sazeb. Vytvoří se příznivější podmínky pro financování a dojde k růstu investic v rámci domácí i zahraniční sféry. Ve výsledku se tyto efekty projeví v rychlejším růstu HDP a tím i růstu ţivotní úrovně. Úrokové sazby měly klesnout z 2% na 1–1,5%, tedy přibliţně o 1 procentní bod. Niţší náklady kapitálu by se měly kladně projevit také vyšší mírou investic a jejich výnosnosti.

34

3.4.2. Nepřímé přínosy zavedení eura Růst zahraničního obchodu: Díky poklesu transakčních nákladů a stabilizaci směnného kurzu lze očekávat růst zahraničního obchodu. Dalším příznivým faktorem pro jeho růst je také sníţení nákladů na kapitál, který je potřeba k jeho realizaci. Touto problematikou se zabývalo několik studií, díky kterým došla NBS k závěru, ţe dojde k dlouhodobému růstu zahraničního obchodu s členy eurozóny o 60%. Celkový růst zahraničního obchodu se tak zvýší o 50%. Příliv přímých zahraničních investic: Zavedení eura bylo mimo jiné spojováno s větším počtem přímých zahraničních investic, které představují významný faktor pro ekonomický růst. Mezi faktory ovlivňující příliv investic se řadí právě odstranění transakčních nákladů, sníţení nákladů na kapitál a odstranění volatility směnného kurzu, které mají pozitivní vliv na zájem investorů ze zemí eurozóny. Zrychlení ekonomického růstu a vyšší životní úroveň Existuje mnoho studií, které řeší otázku vlivu zavedení eura na růst HDP. NBS vycházela převáţně ze studie Frankela a Rose (2002). Z jejich studie vyplynulo, ţe pokud dojde ke zvýšení zahraničního obchodu o 1%, HDP se zvýší o jednu třetinu procenta. Na základě jejich tvrzení došla NBS k závěru, ţe během následujících 20 let dojde ke zvýšení úrovně HDP o 7–20%. To znamená, ţe kaţdým rokem by euro mělo zvýšit HDP přibliţně o 0,7% ± 0,3%.

3.4.3. Přímé náklady zavedení eura Jednorázové náklady na zavedení eura: Spolu se zaváděním eura vznikají bankám, podnikatelským subjektům a státu náklady s ním spojené. Mezi tyto náklady patří např. změny softwaru a informačních systémů, výměna měny, duální oceňování, duální oběh a vzdělávání pracovníků. Tyto náklady nejsou hrazeny státem, avšak kaţdý subjekt je musí uhradit z vlastních zdrojů. K moţné minimalizaci, či dokonce odstranění těchto nákladů, můţe dojít v případě správné organizace a načasování přípravných kroků. V ostatních zemích eurozóny byly tyto náklady odhadovány v rozpětí 0,3–0,8% HDP. Na Slovensku byl odhad vyčíslen pouze na 0,3% HDP, díky zavedení eura systémem „Velký třesk“ (bez přechodného období).

35

Specifické náklady bankovního sektoru: Mezi tyto náklady se řadí např. náklady na bezplatný převod slovenské koruny na euro v rámci hotovostního platebního styku, krátkodobé jednorázové zvýšení provozních nákladů a vyšší náklady na úpravu informačních systémů. Ztráta nezávislé měnové politiky: Se ztrátou nezávislé měnové politiky přichází stát o moţnost reagovat na specifické podmínky ekonomiky, tlumit externí šoky a vytvářet prostředí pro udrţování cenové stability. Vzdává se tak moţnosti nezávisle ovlivňovat své hospodářství. Ztráta nezávislé politiky představuje jednu z nejčastěji diskutované nevýhody. Je však známo, ţe v podmínkách malých otevřených ekonomik s volným pohybem kapitálu, jakou má právě Slovensko, má měnová politika pro svoje působení omezený prostor. Daleko větší problém tedy představuje ztráta nezávislé měnové politiky pro větší, nebo uzavřenější země. Hodnota ztráty nezávislé politiky byla vyčíslena na 0,04% HDP.

3.4.4. Nepřímé nevýhody zavedení eura Nepřímou výhodou je obava vyšší míry inflace. Ta je zdůvodněna tím, ţe ceny na Slovensku se budou po zavedení eura postupně přibliţovat průměru EU. Je však vyloučeno, ţe by se tak stalo bezprostředně po zavedení, protoţe by takovéto ceny nedokázala poptávka akceptovat. Bezprostředně po vstupu do eurozóny se inflace zvýší a postupně by měla klesat. Odhad příspěvku k dlouhodobé inflaci byl okolo 1,5 procentního bodu ročně.

3.5.

Očekávané důsledky zavedení eura v SR39

Odbor výzkumu NBS popsal ve své studii z roku 2006 očekávané přínosy a náklady společné měny. Stejně tak byly popsány očekávané důsledky zavedení eura, ve kterém se zaměřil na dvě cílové skupiny. Jednou skupinou bylo obyvatelstvo, druhou skupinou byl podnikový sektor. V této kapitole se pokusím výsledky jejich šetření stručně popsat.

3.5.1. Důsledky zavedení eura na obyvatelstvo Hlavním přínosem pro obyvatelstvo, mělo podle NBS být zrychlení hospodářského růstu. To se mělo následně projevit v růstu ţivotní úrovně, zaměstnanosti, mezd, spotřeby a

39

Národní banka Slovenska. Vplyv zavedenia eura na Slovensko. nbs.sk [online]. 2006 [cit. 2013-06-20]. Dostupné z WWW:

36

úspor. NBS uvedla, ţe výkonnost domácí ekonomiky by měla společná měna zvýšit kaţdoročně o 0,7% ± 0,3% HDP. Existuje více způsobů, jakými se můţe u občanů projevit zvýšení domácí ekonomiky. Mezi hlavní projevy patří niţší nezaměstnanost, zvýšení mezd a celkově vyšší příjmy, coţ se mělo odrazit kladně na výši úspor. Předpokladem bylo, ţe mzdy porostou rychleji a zvýší se tak přibliţně o 0,7% ročně. Důsledkem toho, by měla o 50–60% vzrůst produktivita práce. Pozitivní vliv, mělo mít euro na důchody, které podle předpokladu vzrostou o 0,3–0,4% ročně. Jedním z dalších pozitivních dopadů bylo odstranění transakčních nákladů při výměně valut a deviz za účelem cestování do zahraničí. Největší obavou obyvatel bylo výrazné zvýšení inflace, přestoţe vnímaná inflace byla daleko větší neţ skutečná. Vliv na inflaci měl být po přechodu na společnou měnu minimální, stejně tak jako na reálné mzdy a důchody. Další obavou bylo vyrovnání se cenové hladiny se zeměmi eurozóny. Tato obava byla taktéţ zbytečná, protoţe cenová konvergence bude podle NBS probíhat postupně. Stejně tak jako v ostatních zemích eurozóny, i na Slovensku by měly být zachovány regionální rozdíly v cenových hladinách. Moţným problémem by pro obyvatele mohla být orientace v nových cenách. Důleţitou roli sehraje duální zobrazování cen a informační kampaň pro veřejnost. Projevem špatné orientace můţe být zvýšená opatrnost při nákupech, coţ můţe mít v krátkodobém horizontu důsledky pro podnikatelský sektor. Stejně tak jako ceny, i mzdy a důchody budou přepočítávány na základě zásady nepoškodit občana. To znamená, ţe ceny budou zaokrouhlovány směrem nahoru. Pokud však půjde o příjmy do státní kasy, ceny se budou naopak zaokrouhlovat směrem dolů.

3.5.2. Důsledky zavedení eura na podniky V rámci podniků je moţné dopady rozdělit do tří skupin podle toho, v jakém časovém horizontu se budou projevovat. Dělíme je tedy na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé efekty jsou efekty takového typu, které vznikají ihned po zavedení eura a mají přímý vliv na podnikatelské subjekty. Mezi tyto efekty patří odstranění transakčních nákladů, odstranění volatility směnného kurzu v rámci eurozóny, zvýšení cenové transparentnosti a jednorázové náklady na zavedení eura. Odstranění transakčních nákladů, bude pro podniky nejvýznamnějším přínosem. Odpadne jim povinnost vést bankovní účty v cizí měně a podstatně jednodušší bude i vedení účetnictví. Odstranění těchto nákladů by mělo sníţit roční náklady o 0,36% HDP a profitovat 37

z něj budou nejvíce malé a střední podniky (MSP). Dalším přínosem bude odstranění volatility směnného kurzu, ze kterého budou profitovat jak MSP, tak i velké podniky. Velké podniky uţ se nebudou muset zabezpečovat proti kurzovým výkyvům a sníţí tak své náklady. Odhadovaná úspora z důvodu odstranění kurzové volatility činí 0,02% HDP. Co se však podniků velmi dotkne, budou jednorázové náklady na zavedení eura. Ty se budou lišit podle velikosti podniku a kaţdý si je bude muset hradit sám z vlastního rozpočtu. Jednorázové náklady by měli činit přibliţně 0,3% HDP, zohledníme-li však úspory z transakčních nákladů a odstranění kurzové volatility, bude návratnost těchto nákladů kratší jak jeden rok. Délka návratnosti se bude lišit podle velikosti podniku. Projevem střednědobých a dlouhodobých dopadů bude růst zahraničního obchodu, růst přílivu zahraničních investic a následné zrychlení růstu HDP. V důsledku zavedení eura se očekává růst zahraničního obchodu o 60% a zvýšení HDP o 7 aţ 20% ve střednědobém horizontu. Díky tomuto vývoji, bude profitovat celý podnikatelský sektor. Spolu se zahraničním obchodem dojde ke zvýšení přílivu zahraničních investic. Zvýšena bude také efektivnost a konkurence na finančních trzích, čímţ bude odstraněna riziková přiráţka. Následný pokles úrokových sazeb v podnikových úvěrech se projeví sníţením nákladů kapitálu. Negativní vliv na podniky bude mít ztráta nezávislé politiky, která by však neměla být závaţným problémem pro Slovenskou ekonomiku.

3.6.

Vlastní zhodnocení situace na Slovensku po přijetí eura

V této kapitole, se pokusím zhodnotit vliv zavedení eura na Slovenskou republiku. Především bych chtěl vyjádřit názor slovenských občanů na společnou měnu a nastínit její dopad na ekonomiku státu. Pro lepší a přehlednější zhodnocení, jsem vytvořil tabulku, která zachycuje vývoj různých makroekonomických ukazatelů od roku 2008 do dubna roku 2013. Pro posouzení vlivu z hlediska občanů mi dostatečně poslouţil průzkum veřejného mínění, který provedla agentura FOCUS v říjnu 2009. Z tohoto výzkumu vyplývá, ţe 80% slovenských občanů hodnotí přijetí eura kladně. 90% obyvatel si myslí, ţe Slovensko zvládlo proces přijetí eura dobře, čemuţ nejspíš napomohla rozsáhlá informační kampaň a správné dodrţování základních zásad pro přijetí eura. Nejvíce postihlo euro starší občany, kteří jsou méně adaptabilní, naopak mladší generace chápe euro jako přínos. Největší obavy obyvatelstva plynuly z vysokého nárůstu cen, které se však v důsledku nepotvrdily. Postupem 38

času došlo k mírnému zdraţení, avšak jen u některých druhů zboţí. Největší výhodou pro obyvatele, je podle všeho pohodlnější cestování do ostatních zemí eurozóny. Přijetím nové měny totiţ odpadly náklady spojené s výměnou peněz, stejně tak došlo ke ztrátě kurzového rizika. Pozitivní vliv mělo přijetí eura také na mzdy, které na Slovensku pomalu stoupají. Zdá se, ţe v případě obyvatel mělo přijetí eura spíše pozitivní vliv, ale spolu s novou měnou přišla také negativa. Původní očekávání o sníţení nezaměstnanosti se totiţ nevyplnilo a nezaměstnanost začala od roku 2009 pomalu stoupat. „Slováci si eura váží…mají k důvěře v euro především hospodářské důvody. Domnívají se, že jim skýtá ochranu slabé ekonomiky, výrazně podporuje slovenský vývoz, dává jim jistotu před otřesy krize a recese, ba dokonce působí pokles – díky konkurenčnímu prostředí – mnohých cen.“40 Mírný pokles popularity způsobil euru trvalý euroval, který Slovensko podepsalo v říjnu 2011. Euroval, neboli Evropský fond finanční stability, má za úkol chránit země eurozóny před dluhovou krizí v Evropě. Slovensko přispěje do trvalého eurovalu v hotovosti cca 660 milionů eur, coţ má za následek obrovský růst veřejného dluhu. V roce 2012 se státní dluh vyšplhal aţ na 52% HDP. Institut INESS konstatoval, ţe kaţdý slovenský občan zaplatí do eurovalu cca 1854 eur. Slovensko tedy díky eurovalu můţe očekávat zvýšení daní a sniţování platů. V souvislosti s eurovalem je nutné zmínit, ţe prakticky způsobil pád vlády premiérky Ivety Radičové, která ve snaze podpořit zvýšení objemu záruk ve slovenském eurovalu nezískala důvěru poslanců a přišla o svůj post premiérky. V říjnu 2011 si totiţ při neúspěšném hlasování o zvýšení záruk vyţádala také hlasování o vyslovení důvěry vládě, které však dopadlo tragicky jak pro ni, tak i celý její kabinet. Na její post se v březnu roku 2012 vrátil bývalý slovenský premiér Robert Fico. Posoudit dopad eura na slovenskou ekonomiku, je však o něco horší. Jedním z důvodů je fakt, ţe od zavedení eura uběhlo teprve pár let a tudíţ nejsem schopen zcela přesně říct, zda Slovensku euro prospělo, nebo naopak. Druhým důvodem je finanční a hospodářská krize, která vypukla v době vstupu Slovenska do eurozóny a která se velmi podepsala na její ekonomiku a zabránila očekávanému ekonomickému růstu. Napomohl tomu převáţně fakt, ţe ekonomika Slovenska je malá a velmi otevřená globálním hospodářským vlivům. V první fázi se Slovensku podařilo krizi zdárně přečkat, aniţ by utrpělo nějakou zásadní ztrátu. Postupem 40

UHL, Petr. Slovensko stojí za eurem. Právo. 2011. ISSN 1211-2119.

39

času se však důsledky krize negativně projevily v ostatních zemích a zasáhly nejvýznamnější slovenské obchodní partnery. Největší příjmy Slovenska tvoří právě zahraniční obchod, který vlivem krize značně klesl, coţ v důsledku vyvolalo potřebu restrukturalizace některých podniků a ve větší míře i růst nezaměstnanosti. Rostly také ceny úvěrů a schopnost podniků splácet své dluhy naopak klesla, coţ vedlo k bankrotům některých firem. Vliv krize se značně projevil na růstu veřejného dluhu a sníţení tempa růstu HDP. Těţko říct, zda by si Slovensko v době krize vedlo lépe, kdyby k jejímu vstupu do eurozóny nedošlo. Názory odborníků se v tomto směru dost liší. Vliv zavedení eura bude tedy snazší posoudit po delší době, aţ opadne krize. Tabulka 5 : Vybrané makroekonomické ukazatele za rok 2008–2013 Jednotlivé vybrané ukazatele

2008

2009

2010

2011

2012

2013*

HDP (%)

5,8

-4,9

4,4

3,2

2,0

0,6

Míra státního deficitu (% HDP)

-2,1

-8,0

-7,7

-4,9

-4,6

-2,9

Míra státního dluh (% HDP)

27,9

35,6

41,0

43,0

52,1

27,9

Inflace HICP (průměr v %)

3,9

0,9

0,7

4,1

3,7

2,2

Inflace CPI (%)

4,6

1,6

1,0

3,9

3,6

1,7

Zaměstnanost ESA 95(roční změna v %)

3,2

-2,0

-1,5

1,8

3,9

1,7

Míra nezaměstnanosti (%)

9,6

12,1

14,4

13,5

14,0

14,7

Saldo státního rozpočtu (mil. EUR)

-703,8

-2791,3

-4436,1

-3275,3

-3810,7

-952,7

Průměrná měsíční mzda (EUR)

723,0

744,5

769

786

805

789

Zahraniční obchod (mil. EUR)**

-757,8

946,1

778,5

1015,6

3609,2

1299,6

* Údaj v roce 2013 je za první čtvrtletí. ** Jde o saldo obchodní bilance. Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky, vlastní úprava

Nespornou výhodou eura, je odstranění transakčních nákladů a kurzového rizika, které se na Slovensku projevilo dost kladně. Přijetí eura také významně prospělo zahraničnímu obchodu. Po roce 2009 došlo v rámci krize k jeho mírnému poklesu, postupem času ale zahraniční obchod roste, coţ je beze sporu největším přínosem pro Slovenskou ekonomiku. Slovensko převáţně těţí z automobilového průmyslu, který přitahuje velké mnoţství investorů.

40

Slovensko také dosahuje viditelného zlepšení státního deficitu. Např. v roce 2011 byl průměr eurozóny 4,1% HDP a Slovensko dosáhlo viditelného sníţení ze 7,7% v roce 2010 na 4,9% HDP. V letech 2009–2010 došlo na Slovensku k výraznému sníţení inflace. Naopak v roce 2011 Slovensko zaznamenalo její vyšší růst, který byl nejspíš způsoben zvyšováním cen v energetice a administrativními opatřeními v rámci konsolidace veřejných financí. Vzrostly také spotřební daně, DPH a došlo ke zvýšení cen potravin a pohonných hmot. V roce 2012 se růst inflace začal postupně sniţovat. Na základě zhodnocení těchto faktů, nedokáţu s přesností říct, zda euro Slovensku euro prospělo, avšak jeho vrcholní představitelé shledávají s odstupem času jeho přijetí jako velikou výhodu. V roce 2013 očekává Slovenská vláda poměrně vyšší hospodářský růst, který by měl dosáhnout přibliţně 2%, coţ by Slovensku velmi prospělo.

41

4. Proces přijetí eura v České republice V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a stejně jako Slovensko se tímto krokem zavázala k přijetí společné měny. K tomu by mělo dojít bezprostředně po tom, co ČR splní poţadovaná maastrichtská kritéria konvergence. Termín přijetí tedy zůstává velikým otazníkem. První odhadovaný termín byl nastíněn jiţ v roce 2003 v tzv. Strategii přistoupení České republiky k eurozóně. Tento dokument, který vydala vláda ČR spolu s ČNB, popisoval ekonomickou situaci ČR v porovnání se situací v eurozóně. Dalším smyslem tohoto dokumentu, bylo objasnit moţné přínosy a náklady společné jednotné měny a z těchto ukazatelů vyvodit moţnou strategii vstupu do euroźony. Moţný termín byl stanoven na období let 2009–2010, pokud ovšem budou splněna všechna maastrichtská kritéria, včetně reálných kritérií konvergence.41 Roky 2005–2007 se nesly v duchu zahájení příprav, s nimiţ byly spojeny následující kroky: Byla sestavena institucionální struktura pro zavedení eura v České republice. Byl definován způsob zavedení eura v ČR, tzv. scénář přechodu na euro. Pod vedením koordinační skupiny a jejích pracovních výborů byl vypracován Národní plán zavedení eura v České republice.

4.1.

Institucionální struktura pro zavedení eura v ČR42

Proces jakým je přijetí společné měny, je závislý na funkční struktuře pro řízení a koordinaci dílčích aktivit. Z tohoto důvodu, byla na podzim roku 2005 vládou ČR vytvořena Národní koordinační skupina pro zavedení eura (NKS), jejímţ úkolem je koordinovat organizační, legislativní a technické úkoly spojené s přijetím eura. Národní koordinační skupinu lze charakterizovat jako mezirezortní orgán. V čele NKS stojí národní koordinátor. Řešením konkrétních úkolů a připravováním podkladů pro rozhodování samotné NKS a případně i vlády, je pověřeno šest pracovních skupin. S cílem řídit aktivity jednotlivých pracovních skupin, byl na ministerstvu financí zřízen Organizační

41

Euroskop.cz. Euro v ČR. Euroskop.cz [online]. 2005 - 13 [cit. 2013-06-21]. Dostupné z WWW: 42 Zavedení eura v České republice. Institucionální zajištění zavedení eura v České republice. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-06-21]. Dostupné z WWW:

42

výbor Národní koordinační skupiny. Tento výbor se mimo jiné podílí na zpracování metodických textů a dalších aktivitách spojených se zavedením společné měny. Obrázek 4 : Institucionální zajištění ČR

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_instituc_zajisteni.html

4.1.1. Národní koordinátor Úkolem národního koordinátora, je sledovat činnost pracovních skupin a aktivně komunikovat s veřejností o problémech spojených se zavedením eura. Funkci národního koordinátora vykonává prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc., jmenovaný vládou dne 28. března 2007. Bývalý viceguvernér ČNB a uznávaný ekonom přednášející na Institutu ekonomických studií FSV UK, je absolventem vysoké školy ekonomické v Praze. Zúčastnil se zahraničních stáţí a studijních pobytů ve Velké Británii a v USA.

4.1.2. Pracovní skupiny NKS43 Pro účely zajištění konkrétních úkolů na zavedení eura, zřizuje NKS pracovní skupiny. Ty jsou pak řízeny určenými gestory. V současné době má NKS sedm pracovních skupin, mezi které patří: Pracovní skupina pro legislativu – Mezi její úkoly patří zpracování rámcové analýzy právních předpisů ČR, včetně určení jejich rozsahu a způsobu novelizace. Prodiskutovat obsah Obecného zákona o zavedení eura v ČR a připravit metodiku úprav místních vyhlášek a ostatních právních aktů. Jednatelem této skupiny je Ministerstvo spravedlnosti. 43

Zavedení eura v České republice. Pracovní skupiny NKS. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-06-21]. Dostupné z WWW: <www. Zavedenieura.cz/cps/rde/schl/euro/xsl/narod_koord_skup_prac_skupiny.html >

43

Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu – Tato skupina připravuje rámcovou analýzu finančních dopadů zaokrouhlování a zarovnávání rozpočtových příjmů a výdajů při přepočtu na euro. Identifikuje potřebné změny v právních předpisech a změny v souvislosti se státním a územním rozpočtem a se správou státního dluhu a finančního majetku státu. Vytváří koncepce přepočítání tarifních mezd a platů zaměstnanců veřejné správy, daní, různých sociálních dávek, důchodů, poplatků a úpravy daňového systému. Jednatelem je Ministerstvo financí. Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele – Úkolem této skupiny je vypracovat doporučené postupy a návod na zpracování plánu přechodu na euro pro malé a střední podniky. Dělá rozbor nezbytných investic do úprav podnikových výkazů a pc systémů, pojetí finančního řízení, plánování a účetnictví. Řeší také otázku etiky, duálního zobrazování, školení zaměstnanců a navrhuje opatření pro posílení důvěry spotřebitelů. Eliminuje rizika netransparentních změn cen. Jednatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Pracovní skupina pro finanční sektor – Tato skupina se stará o zavedení eura do hotovostního oběhu, zavedení eura do bezhotovostního platebního styku, vypracování plánu konverze platebních zúčtovacích systémů a adaptaci bankovního sektoru a dalších subjektů finančního trhu. Má za úkol také vypracovat plán obstarání eurobankovek a mincí, logistický plán distribuce oběţiva do komerčních bank a maloobchodního sektoru a plán postupů a způsobů stahování české měny z oběhu. Dále se zaměřuje na přípravu ČNB na zavedení eura do hotovostního i bezhotovostního platebního styku a zabezpečení jejich měnově – politické funkce v Eurosystému. Posledním úkolem je provést nutné změny v legislativě, které se týkají finančního sektoru. Jednatelem je ČNB. Pracovní skupina pro informatiku a statistiku – Skupina pro informatiku a statistiku, zajišťuje přípravu podrobných metod auditu informačních systémů veřejné správy. Připravuje metodiku pro úpravy a vývoj IT systémů veřejné správy a vytváří doporučení pro úpravy a vývoj IT systémů pro sféru soukromou. Dále pak sleduje a vyhodnocuje konverzi IT systémů v ohledu na připravenost ke konkrétnímu datu zavedení a testuje připravenost IT systémů veřejné správy. Jednatelem je Ministerstvo vnitra. Pracovní skupina pro komunikaci – Zavedení eura si ţádá kvalitní informovanost, proto byla tato skupina pověřena přípravou a udrţováním speciální internetové stránky 44

www.zavedenieura.cz, která se zaměřuje na informace a problémy spojené s eurem. Má za úkol odpovídat na dorazy občanů prostřednictvím emailové adresy [email protected] a připravit Komunikační strategii zavedení eura v ČR. Jednatelem je Ministerstvo financí ve spolupráci s ČNB.

4.2.

Národní plán zavedení eura v České republice44

Národní plán zavedení eura v ČR je rámcový dokument, který popisuje všechny technické, organizační a legislativní kroky spojené se zavedením společné měny. Tento dokument byl vytvořen Národní koordinační skupinou pro zavedení eura v ČR a schválen byl na roku 2007 vládou České republiky.

4.2.1. Scénář jednorázového přechodu na euro45 Dne 25. října 2006 schválila vláda scénář zavedení eura v ČR, který podrobně zpracovala a předloţila Národní koordinační skupina. V rámci provedených analýz a doporučení všech pracovních skupin NKS se vláda rozhodla, ţe nejvhodnějším scénářem pro přijetí eura v ČR bude jednorázový přechod na euro tzv. „Velký třesk“. Ve své podstatě se jedná o současné zavedení bezhotovostního a hotovostního eura v jeden časový moment. Proces přechodu se dělí na pět základních fází: 1. Předpřípravná fáze – tato fáze probíhá před zrušením výjimky a specifické pro ni je, ţe ve všech činnostech se pouţívá česká koruna. V rámci této fáze probíhají technické a organizační přípravy na přechod k euru. 2. Přípravná fáze – tato fáze probíhá po zrušení výjimky, přesně den před vstupem do eurozóny. Charakteristické je pro ni to, ţe jediným platidlem je pořád česká koruna, ale dochází k tzv. duálnímu označování cen. Znamená to tedy, ţe ceny v obchodech, údaje na výplatních páskách a konečné zůstatky na výpisech z bank se uvádějí jak v korunách, tak v euru. K přepočtu dochází na základě stanoveného přepočítacího koeficientu. Tato fáze probíhá přibliţně půl roku. 3. Období duální cirkulace – ode dne, kdy bude zavedeno euro, platí pro všechny bezhotovostní platby, ţe jejich provádění je moţné pouze v eurech. Pro hotovostní 44

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČR. Národní plán zavedení [online]. Ministerstvo financí ČR 2007 [cit. 2013-06-22]. Dostupné 45 NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČR. Národní plán zavedení [online]. Ministerstvo financí ČR 2007 [cit. 2013-06-22]. Dostupné

45

eura v ČR. z WWW: eura v ČR. z WWW:

platby naopak platí, ţe mohou být prováděny jak v eurech, tak v českých korunách. V tomto období bude česká koruna pomalu stahována z oběhu. Období duální cirkulace bude trvat 2 týdny a obchodníci budou muset po celou tuto dobu povinně vydávat zákazníkům pouze eura. Samozřejmě bude pokračovat duální zobrazování cen. 4. Období mezi koncem duální cirkulace a koncem duálního zobrazování cen – toto období se vyznačuje tím, ţe všechny transakce jsou prováděny výhradně v eurech. Ceny v obchodech budou stále uváděny jak v eurech, tak i v českých korunách, aby byly lépe porovnatelné. Za předpokladu, ţe dojde k přijetí nové měny k 1. lednu, bude doba trvání tohoto období jeden kalendářní rok. 5. Závěrečná fáze zavádění eura – obchodníkům skončí povinnost duálního zobrazování cen, které bude pouze dobrovolné. Veškeré transakce však budou od této chvíle prováděny pouze v eurech. Obrázek 5 : Scénář jednorázového přechodu na euro

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_harmonogram_zavedeni.html

4.2.2. Základní zásady zavedení eura v ČR46 Jednorázové zavedení eura – euro bude zavedeno zároveň v bezhotovostní formě i ve formě bankovek a mincí, bez vyuţití přechodného období (podle zmíněného scénáře tzv. velkého třesku). Duální cirkulace – počínaje dnem zavedení, bude euro zákonným platidlem po celé ČR a české bankovky a mince budou postupně stahovány z oběhu. V bezhotovostním 46

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČR. Národní plán zavedení eura v ČR. [online]. Ministerstvo financí ČR 2007 [cit. 2013-06-22]. Dostupné z WWW:

46

oběhu bude pouţívat pouze euro, platit však bude moţné českými bankovkami a mincemi, pouze po dobu dvou týdnů. Obchodníci musí v tomto období vydávat pouze eura. Po skončení období duální cirkulace, bude euro zákonným platidlem ČR. Zajištění kontinuity právních nástrojů – platnost smluv a jiných právních nástrojů nebude zavedením eura nijak ovlivněno. Všechny smlouvy obsahující údaje v českých korunách budou nadále platné a budou přepočítány na eura podle přepočítacího koeficientu. V rámci smluvní volnosti však budou moci smluvní strany jakkoliv měnit smluvní podmínky, podmínkou je však vzájemný souhlas. Euro nemá vliv na nominální úrokové sazby splatné dluţníkem. Pravidla pro použití přepočítacího koeficientu – Rada EU stanoví ve zvláštním nařízení přepočítací koeficient, podle kterého se budou řídit převody korunových hodnot na eura. Toto platí na všechny korunové hodnoty. Ekvivalent jednoho eura bude vyjádřen šesti platnými číslicemi a nesmí být zaokrouhlován ani upravován na menší počet platných číslic. Vzor: 1 EUR – XX,XXXX CZK. Pravidla zaokrouhlování – částky, které byly původně stanovené v korunách a mají být zaplaceny v eurech, budou zaokrouhlovány na nejbliţší eurocent. V případě souhrnně účtovaných sluţeb bude zaokrouhlena konečná hodnota, nikoliv jednotlivé částkové poloţky. Bude stanoveno specifické zaokrouhlování, pro zvláštní případy, jaké jsou např. daně, poplatky a blokové pokuty. Princip nepoškození občana – tento princip spočívá v tom, ţe poplatky občanů a daně se zaokrouhlí směrem dolů, vratky daní a částky výnosů z daní se zaokrouhlí nahoru. V případě pokut, penále a jiných plateb sankčního charakteru však toto pravidlo neplatí a bude postupováno podle standardních pravidel zaokrouhlování. Předcházení zvýšení cen, vnímané inflaci, monitoring a kontrola – zavedení eura nesmí být zneuţito jako záminka k neodůvodněnému zvyšování cen. Vývoj cen bude monitorován a budou prováděny důsledné kontroly pravidel přepočtu a duálního označování cen. Minimalizace nákladů – spočívá v tom, ţe kaţdý subjekt bude hradit náklady spojené se zavedením eura z vlastních zdrojů. To platí jak pro veřejný, tak pro soukromý sektor. Stát je povinen včas informovat a doporučit přípravu na přechod na euro tak, aby docházelo k minimalizaci nákladů. Věcná a finanční odpovědnost – orgány státní správy a samosprávy budou zodpovědné v rámci svých kompetencí za přípravu příslušných právních aktů. 47

Odpovědnost z organizační přípravy přechodu na euro, včetně přizpůsobení informačních a jiných systémů, připadá subjektu, který je za ně odpovědný nebo je spravuje. Kompenzace z veřejných zdrojů je v těchto případech vyloučena.

4.2.3. Harmonogram zavedení eura v ČR47 Harmonogram zavedení eura, je moţné chápat jako pevně definovaný postup, rozdělený do 4 etap, který je plně závislý na termínu vstupu ČR do systému ERM II a schopnosti ČR plnit dlouhodobě maastrichtská kritéria. 1. etapa – Do vstupu do ERM II: Tato etapa souvisí s přípravami změn spojených se zavedením eura a přípravou země na vstup do systému ERM II. 2. etapa – Od vstupu do ERM II po rozhodnutí o přijetí ČR do eurozóny: V rámci této etapy proběhne komunikační kampaň, příprava a přijímání legislativních změn, úpravy informačních systémů apod. Pokud ČR splní všechny potřebné podmínky, dojde ke zrušení výjimky, vydání konvergenčních zpráv a k určení přepočítacího koeficientu (cca půl roku před vstupem do eurozóny). 3. etapa – Mezi rozhodnutím Rady EU o zrušení výjimky do dne vstupu do eurozóny: Tato etapa je spojená s technickými přípravami země před vstupem do eurozóny. Během této etapy dojde k následujícím krokům – zabezpečení potřebného mnoţství eurobankovek a raţba mincí, předzásobení bank eurovým oběţivem, zásobení maloobchodů eurovým oběţivem v rámci sekundárního předzásobení, aplikaci pravidla o duálním označování cen, zajištění přípravy konverze bankomatů a automatů fungujících na mince nebo bankovky a prohloubení komunikace s důrazem na ochranu spotřebitele. 4. etapa – Po vstupu do eurozóny: Vstup do eurozóny si vyţaduje několik potřebných kroků. Je nutné aplikovat pravidla o duální cirkulaci a zajistit stahování národní měny z oběhu a následně provést její výměnu za euro. Po uplynutí období duální cirkulace, bude nadále pokračovat výměna národního oběţiva za euro v ČNB a komerčních bankách. Dále dojde k zajištění dodrţování pravidel pro duální označování cen, sledování vývoje cenové hladiny, aplikaci pravidla proti zneuţívání cen, pokračování v komunikaci a vysvětlování změn, které s sebou přineslo euro. 47

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČR. Národní plán zavedení eura v ČR. [online]. Ministerstvo financí ČR 2007 [cit. 2013-06-22]. Dostupné z WWW:

48

4.3.

Podmínky pro přijetí eura a plnění maastrichtských

kritérií Českou republikou Pro přijetí společné měny, je bezesporu potřeba splňovat maastrichtská kritéria konvergence. Kromě těchto kritérií, je třeba zohlednit tzv. reálná kritéria konvergence. Spolu se zavedením eura ztrácí ČR samostatnou měnovou politiku. Je tedy potřeba sladit hospodářství ČR s hospodářstvím ostatních členů EU, aby nedocházelo k tzv. asymetrickým šokům. Mezi reálná kritéria konvergence se řadí: sladěnost ekonomické úrovně (HDP/1 obyv.), sladěnost cenových hladin z hlediska vývoje inflace, sladěnost hospodářských cyklů a strukturální podobnost ekonomik zemí měnové unie, která pozitivně ovlivňuje riziko asymetrických šoků.48 Česká republika reálná kritéria dlouhodobě plní, v posledních letech však vlivem krize představoval HDP na 1 obyvatele zhruba tři čtvrtiny průměru eurozóny. Od roku 2011 se ale pomalým tempem začíná přibliţovat průměru eurozóny. Graf 1 : Reálná ekonomická sladěnost vybraných států eurozóny v roce 2011

Zdroj: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/ma astricht_vyhodnoceni_2012.pdf

48

PLCHOVÁ, B., J. ABRHÁM a M. HELÍSEK. Česká republika a EU. 1. vyd. Praha: Agentura KRIGL, 2010. ISBN 978-80-86912-39-4. s. 188–192

49

Graf 2 : Růst HDP v ČR a eurozóně

Zdroj: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/ma astricht_vyhodnoceni_2012.pdf

4.3.1. Kritérium cenové stability Česká republika plnila toto kritérium ve sledovaném období v letech 2009–2011. V letech 2009–2010 docházelo ke sniţování cen energií a potravin, coţ vedlo k značné dezinflaci. Jedním z důvodů dezinflace byl také propad domácí ekonomiky. Na počátku roku 2010 stanovila ČNB cíl udrţet inflaci na 2%, coţe se stalo dobrým předpokladem pro budoucí plnění tohoto kritéria. Cíl ČNB byl zdánlivě plněn v roce 2011, kdy se hodnota inflace pohybovala okolo 2%. V roce 2012 dochází k velikému růstu inflace. Mezi hlavní příčiny jejího růstu patří zejména zvýšení DPH o 4 procentní body, zvýšení spotřebních daní, ale také růst cen ropy a potravin. V současné době inflace postupně klesá, i přes administrativní opatření, díky kterým došlo v letošním roce ke zvýšení DPH o 1 procentní bod. Zdá se tedy, ţe pokud nedojde ve sledovaném období k jiným úpravám nepřímých daní či jiným administrativním opatřením, bude v letech 2013–2015 plněno.49

49

Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Cnb.cz [online]. 2012 [cit. 2013-06-17]. Dostupné z WWW:

50

Tabulka 6 : Plnění kritéria cenové stability v ČR 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací

0,0

0,9

1,6

1,2

1,2

1,3

1,4

Hodnota kritéria

1,5

2,4

3,1

2,7

2,7

2,8

2,9

Česká republika

0,6

1,2

2,1

3,3

2,3

1,9

2,1

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf, vlastní úprava Poznámka: V letech 2013–2015 se jedná pouze o výhledy.

4.3.2. Kritérium směnných kurzů Česká republika doposud není členem ERM II a nemá tak stanovenou centrální paritu kurzu, nelze proto přesně říci, zda plní toto kritérium. Pro tyto účely byla českou národní bankou stanovena hypotetická centrální parita CZK/EUR. V posledních dvou letech se kurz pohyboval v relativně úzkém rozpětí, podle zkušeností z předchozích let je však moţné, ţe „v turbulentních dobách můţou jeho výchylky přesáhnout stanovený rozsah fluktuace. Pro plnění tohoto kritéria bude tedy nejvhodnější, správně načasovat vstup do ERM II“.50 Graf 3 : Nominální měnový kurz CZK/EUR

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf

4.3.3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb V rámci tohoto kritéria se v ČR sleduje zejména vývoj úrokových sazeb ze státních dluhopisů. „Roční průměrné dlouhodobé úrokové sazby ČR pro konvergenční účely měly 50

Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Cnb.cz [online]. 2012 [cit. 2013-06-18]. Dostupné z WWW:

51

v období 2009–2012 klesající tendenci. Ve sledovaném období ČR konvergenční kritérium úrokových sazeb vţdy plnila s dostatečnou rezervou.“. Zdá se, ţe v budoucnu neočekává ČR ţádné zásadní události, které by bránily plnění tohoto kritéria.51 Tabulka 7 : Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb v ČR 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací

3,9

4,0

3,3

1,8

2,5

3,3

4,2

Hodnota kritéria

5,9

6,0

5,3

3,8

4,5

5,3

6,2

Česká republika

4,8

4,2

3,7

2,8

3,5

3,8

4,0

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf, vlastní úprava Poznámka: V letech 2013–2015 se jedná pouze o výhledy.

4.3.4. Kritérium vládního deficitu Kritérium vládního deficitu Česká republika opětovně neplní. V roce 2009 byl zahájen postup při nadměrném schodku. Příčinou bylo prudké zpomalení ekonomického růstu a recese na přelomu let 2008 a 2009. Jako reakce na to, byla v roce 2010 vládou zavedena konsolidační opatření, se zaměřením na zvýšení příjmů z DPH a pokles mzdových výdajů. V roce 2011 docházelo v rámci konsolidačních opatření ke změnám v dani z příjmu fyzických osob, sociálním zabezpečení, zdanění darovaných emisních povolenek, zavedení odvodů z fotovoltaických elektráren, sniţování objemu mzdových prostředků ve vládním sektoru a omezení státní sociální podpory. Změny byly prováděny i v roce 2012, zejména ve zvýšení sníţené sazby DPH, zdanění loterií, k úsporným opatřením v rámci systému zdravotnictví a sníţení příspěvku na stavební spoření. Výrazné zvýšení vládního deficitu bylo v roce 2012 způsobeno schválením vládního návrhu o nápravě církevních majetkových křivd. Církev se tím zaslouţila o finanční kompenzaci ve výši 59 mld. Kč (1,5% HDP). Problém vládního deficitu má zásadní vliv na sladěnost české ekonomiky s ekonomikou eurozóny.52 Ke sníţení státního deficitu pod hranici 3% HDP by podle předpokladů mělo dojít v letech 2013–2015. Aktuální hrozbou je přetrvávající krize v Řecku a ve Španělsku, která 51

Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Cnb.cz [online]. 2012 [cit. 2013-06-18]. Dostupné z WWW: 52 Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Cnb.cz [online]. 2012 [cit. 2013-06-12]. Dostupné z WWW:

52

zpomaluje ekonomický růst a můţe mít pro ČR řadu makroekonomických a fiskálních dopadů. Problém vládního deficitu má zásadní vliv na sladěnost české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. „Na snahu plnit toto kritérium by se nemělo nahlíţet jako na povinnost ČR uspokojit evropské úředníky, ale mělo by být chápáno v širších souvislostech. Zdravé veřejné finance jsou nezbytnou podmínkou pro úspěšnou reálnou konvergenci ekonomiky a zvýšení ţivotní úrovně obyvatel země.“53 Tabulka 8 : Plnění kritéria vládního deficitu v ČR 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Hodnota kritéria

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

Česká republika

-5,8

-4,8

-3,3

-3,4

-2,9

-2,7

-2,4

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf, vlastní úprava Poznámka: V letech 2013–2015 se jedná pouze o výhledy.

4.3.5. Kritérium vládního dluhu S plněním tohoto kritéria nemá ČR v dlouhodobém horizontu problémy. „V letech 2007–2008 se dluh stabilizoval okolo hodnoty 30% HDP“. Vliv hospodářské krize se však od roku 2009 podepisoval na nárůstu dluhu, který ovšem není tak kritický ve srovnání s průměrem eurozóny. V současné době by se dluh měl pohybovat v hodnotě okolo 47% HDP, to znamená, ţe kritérium vládního dluhu ČR stále plní. Je však zřejmé, ţe v příštích letech se bude při daném nastavení fiskální politiky státní dluh zvyšovat. Pokud tedy chce ČR i nadále plnit toto kritérium, je třeba mu věnovat do budoucna zvýšenou pozornost.54 Tabulka 9 : Plnění kritéria vládního dluhu v ČR 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Hodnota kritéria

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

Česká republika

34,2

37,8

40,8

43,4

47,6

48,6

49,2

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf, vlastní úprava Poznámka: V letech 2013–2015 se jedná pouze o výhledy.

53

BRŮŢEK, A., G. SMRČKOVÁ a M. ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007. ISBN 978-80-85860-19-1. s. 83–84 54 Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Cnb.cz [online]. 2012 [cit. 2013-06-18]. Dostupné z WWW:

53

4.4.

Výhody a nevýhody přijetí eura v ČR

Slovensku přineslo euro spoustu výhod, ale i nevýhod. Některé z nich předčili očekávání a některé naopak s odstupem času hodnotíme velmi negativně. Bude tomu tak i v České republice? Myslím, ţe odpověď na tuto otázku se dozvíme aţ s odstupem času, kdy nastane správná chvíle a Česká republika rozšíří svým členstvím eurozónu. Po vzoru Slovenska, lze však hovořit o moţných dopadech na Českou republiku. V této kapitole se pokusím stručně popsat očekávané výhody a nevýhody společné měny v ČR.

4.4.1. Výhody pro spotřebitele55 Pohodlnější a levnější cestování – při cestách do zahraničí odpadne starost s výměnou peněz. Dojde tak k úspoře času i poplatků za směnu. Stabilnější a snadno porovnatelné ceny – v dnešní době se dost rozmáhají nákupy v zahraničí, tedy alespoň v pohraničních státech se tak děje velmi často. Po zavedení eura se budou při těchto nákupech lidé snadněji orientovat v cenách. Snadnější bude také srovnání cen doma a v zahraničí. „Snažší porovnatelnost cen zvyšuje konkurenční tlak, což spotřebitelům přináší dlouhodobé výhody ve formě nižších cen, vyšší kvality a pestřejší nabídky zboží.“ Levnější půjčky – „Evropská centrální banka udržuje inflaci na nízké úrovni, což se odráží v nízkých hladinách úrokových sazeb. Lidé tak mohou mít relativně snadný a levnější přístup k půjčkám, pokud se ovšem jen v rozumné míře zadlužují.“

4.4.2. Výhody pro podnikatele56 Odstranění kurzového rizika – při obchodech v zahraničí, musí firma zohledňovat výkyvy měnového kurzu. Proti těmto výkyvům se doposud mohly podniky zajistit u komerčních bank, avšak náklady s tím spojené jsou poměrně veliké a narůstají s délkou zajišťovacího období. Společná měna eliminuje tyto náklady a lze očekávat úsporu aţ 1,4% HDP ročně.

55

Zavedení eura v České republice. Výhody pro spotřebitele. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-06-23]. Dostupné z WWW: 56 Zavedení eura v České republice. Výhody pro podnikatele. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-06-23]. Dostupné z WWW:

54

Snížení transakčních nákladů – firma, která obchoduje v zahraničí, se potýká s častými náklady např. na konverzi peněz na jinou měnu. Druhou moţností je zaloţit si devizový účet, který však stojí spoustu poplatků za vedení účtu apod. Společná měna vyřeší tyto problémy celkem snadno a ušetří tak vysoké transakční náklady. Firmy uţ nebudou muset vést dvojí účetnictví v eurech a v korunách a ušetří tak značnou část nákladů i času. Nižší úrokové sazby – „Hlavním cílem Evropské centrální banky je pečovat o cenovou stabilitu. Nízká a stabilní inflace se následně odráží v nízkých úrokových sazbách. Nízké výpůjční sazby představují významný prorůstový faktor při ekonomickém dohánění vyspělých zemí.“

4.4.3. Makroekonomické výhody57 Spolurozhodování o měnové politice eurozóny – s přijetím společné měny, vznikne České národní bance příleţitost, podílet se na měnové politice ECB, která rozhoduje o klíčových úrokových sazbách, coţ má ve výsledku veliký vliv na fungování evropské ekonomiky i jednotlivých národních ekonomik. Tlak na rozpočtovou kázeň – sankce, které budou spojeny se špatným hospodařením s veřejnými financemi, značně ovlivní hospodářský růst ČR. Ochrana před krizí měnového kurzu – malé a otevřené ekonomiky, jakou je právě ekonomika ČR, jsou velice náchylné a zranitelné vlivem finančních turbulencí. Ekonomika eurozóny, nám tedy skýtá jakousi ochranu před těmito jevy a představuje pro nás v těchto obdobích ekonomickou stabilitu.

4.4.4. Nevýhody a rizika z přijetí eura58 Jednorázové náklady na zavedení eura – spolu s přijetím nové měny vznikají podnikům náklady s tím spojené, které bude muset kaţdý podnik hradit z vlastních zdrojů. Mezi tyto náklady patří například náklady na úpravu informačních systémů, přecenění zboţí, vydávání nových katalogů, proškolení zaměstnanců a mnoho dalších.

57

Zavedení eura v České republice. Makroekonomické výhody. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0623]. Dostupné z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_makroekonom.html> 58 Zavedení eura v České republice. Nevýhody a rizika z přijetí eura. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 201306-23]. Dostupné z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_nevyhody_rizika.htm>

55

Ztráta samostatné měnové politiky – ČNB ztratí po vstupu do eurozóny pravomoc provádět měnovou politiku, která připadne Evropské centrální bance. To můţe mít vliv na ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky. Riziko vnímané inflace – vnímaná inflace je jev, který je vcelku běţný v souvislosti s přechodem na euro. Ze zkušeností z ostatních zemí eurozóny však víme, ţe obavy ze zvýšení cen byly poněkud zbytečné. Zdraţení se projevilo jen v malé míře a pouze u vybrané skupiny zboţí a sluţeb. Vnímanou inflaci lze eliminovat např. duálním označováním cen.

4.5.

Důsledky zavedení společné měny

4.5.1. Dopad přijetí eura na inflaci59 Zvýšení inflace je jev, který je asi nejvíce diskutovanou hrozbou související s přijetím společné měny. Vzhledem k tomu, ţe česká ekonomika nepatří k těm nejvyspělejším v rámci eurozóny, bude se muset Česká republika po vstupu do měnové unie přiblíţit vyspělejším státům. Bude tedy docházet k tzv. cenové konvergenci a nebude moţné ovlivňovat růst cenových hladin pomocí posilování měnového kurzu. Jedním z nejvýznamnějších nástrojů pro ovlivňování míry inflace je schopnost ovlivňovat úrokové sazby. Spolu se ztrátou měnové politiky, kterou přinese společná měna, tuto schopnost Česká republika ztratí. Jakmile přijmeme euro, Česká národní banka nebude moci vytvářet podmínky pro cenovou stabilitu a přenese všechny úkoly s tím spojené na Evropskou centrální banku. Ta na rozdíl od ČNB není schopna reagovat na zvýšenou inflaci tak rychle a cíleně na jeden stát. Její nástroje jsou totiţ cílené plošně. Pokud tedy dojde ke zvýšení inflace pouze u nás, nikoliv v rámci eurozóny, bude muset tento úkol řešit vláda ČR. Prioritou ECB je však udrţování cenové stability, stejně tak jako u ČNB, a jejím cílem je udrţovat míru inflace na 2 procentech. Ze zkušeností ostatních států vyplývá, ţe k výraznému růstu inflace po přijetí společné měny nedošlo. To však můţe být způsobeno vlivem probíhající hospodářské krize, která v důsledku působí silně desinflačně. Je tedy moţné, ţe po opadnutí krize, bude opět docházet k mírnému růstu inflace, stejně jako v období před vypuknutím hospodářské krize. Očekávat však extrémní zdraţení či vysoký nárůst inflace jsou nemístné.

59

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4. s. 56–87

56

Krátkodobou inflační hrozbu představuje cílené zvýšení cen a jejich zaokrouhlování směrem nahoru. Tomu je však moţné zabránit vhodnou informační kampaní a dalšími nástroji, které od neopodstatněného zdraţování obchodníky odradí. Ve výsledku by to nemělo mít zásadní vliv na míru inflace v ČR, stejně tak jako se ukázalo na Slovensku.

4.5.2. Dopad přijetí eura na ekonomický růst S přijetím společné měny je spojován také ekonomický růst a s ním i růst ţivotní úrovně obyvatel. Česká republika má stejně jako Slovensko vysoce otevřenou ekonomiku, a tudíţ velkou roli na ekonomický růst hraje zahraniční obchod. Spolu s přijetím společné měny dochází k jiţ zmiňovaným jevům, jako je sníţení transakčních nákladů, zvýšení transparentnosti a sniţování kurzového rizika. To vše je předpokladem ke zvýšení přílivu investic a zahraničního obchodu a mohli bychom se tak těšit dlouhodobému ekonomickému růstu. To by se ve výsledku mělo odrazit na růstu HDP, zvýšení nabídek práce a také zvyšování mezd, které je spojováno s růstem ţivotní úrovně.60

4.5.3. Dopad přijetí eura na obyvatele Největší obavy obyvatel, které jsou spojovány s přijetím eura, jsou ze sníţení kupní síly. Nejvíce bude v tomto případě záleţet na tom, jak bude nastaven přepočítací koeficient v době přechodu na společnou měnu. Jeho výši ovlivní zejména vývoj měnového kurzu CZK/EUR v době předvstupní fáze. Z toho plynou rizika, která by mohla sníţit původní kupní sílu obyvatel. Mezi tyto rizika patří například nadhodnocení, nebo podhodnocení zůstatků na bankovních účtech, mezd, důchodů a úspor, vlivem nesprávného nastavení přepočítacího koeficientu. Pokud však dojde k dodrţování všech pravidel, která jsou podmínkou pro správnou konverzi měny, tak k ţádnému znehodnocení nedojde. Je také nutno zmínit, ţe pokud nedojde k nesprávnému zaokrouhlování, či přepočítávání, nemělo by se přijetí eura projevit ani ţádnými negativními dopady na cenové relace uvnitř naší ekonomiky. Pro eliminaci neoprávněného zdraţování z iniciativy prodávajících, je vhodné samozřejmě dodrţovat stanovená pravidla přechodu, ale také

60

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4. s. 89–112

57

vhodným vyuţitím informační kampaně. V tomto případě, bychom se mohli poučit od Slovenska, kde byla takto kampaň podle obyvatel velmi prospěšná.61

4.5.4. Dopad přijetí eura na podniky62 Pro podniky bude znamenat přijetí eura mnoho výhod, ale také nevýhod. Výhody se projeví především v podobě úspor nákladů a budou mít dlouhodobý vliv, nevýhody se pak projeví jako jednorázové výdaje spojené s přípravami na zavedení eura. Po přijetí eura dojde k eliminaci kurzového rizika a sníţení transakčních nákladů, díky čemuţ podniky ušetří značné finance. Míra úspor se v tomto případě vztahuje na velikost podniku a míře jeho zapojení do zahraničního obchodu, přičemţ velký podnik, který obchoduje ve velké míře v zemích pouţívajících euro, ušetří více neţ malý. Vzhledem k tomu, ţe velká část českých podniků obchoduje v zahraničí, o čemţ svědčí i fakt, ţe zahraniční obchod tvoří 2/3 HDP, bude přijetí eura pro české podniky značnou výhodou. Další výhodu pro podniky představuje lepší moţnost financování a vyšší transparentnost cen. Náklady budou mít jednorázový charakter v podobě výdajů na úpravu informačních a účetních systémů, ceníků a u menších podniků i v podobě nákladů na předzásobení eurobankovkami a mincemi. Míra vynaloţených nákladů bude přímo úměrná velikosti podniku. Z dlouhodobého hlediska tedy bude euro pro české podniky převáţně přínosem.

61

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4. s. 113–130 62 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. Euroskop.cz [online]. 2007 [cit. 2013-06-24]. Dostupné z WWW: < http://www.euroskop.cz/gallery/2/850studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf>

58

Závěr Toto téma jsem si vybral z toho důvodu, ţe je podle mě dost aktuální a je potřeba problém zavedení eura řešit. Cílem mé práce byl jasný, zhodnotit situaci na Slovensku a vyuţít těchto poznatků jako inspiraci pro přijetí měny v ČR. Můj zájem o tuto problematiku však začal stoupat se zvyšující se mírou poznání a s tím rostl i zájem o hledání odpovědí na otázky spojené s tímto tématem. Vlivem ekonomické krize, která je aktuálně největším problémem eurozóny, tyto otázky přibývají a je nutné na ně najít odpovědi. Česká republika se zavázala k přijetí eura jiţ při vstupu do EU a podmínkou bylo plnění maastrichtských kritérií. To se momentálně zdá být prvním problémem v souvislosti s přijetím eura. ČR dlouhodobě plní kritérium cenové stability, jediným problémem bylo zvýšení DPH v roce 2012, díky kterému inflace mírně vzrostla a Česká republika tak kritérium nesplnila. Výhledově však nebude kritérium cenové stability váţný problém. Daří se dlouhodobě plnit kritérium dlouhodobých úrokových sazeb a státního dluhu. Největší problém však v ČR představuje kritérium státního deficitu. Vláda však provádí konsolidační opatření, díky kterým by se mohlo v budoucnu saldo státního deficitu sníţit na potřebnou hodnotu nebo dokonce pod hodnotu 3,0% HDP. Jedinou podmínkou, kterou tedy bude nutné řešit je vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II. Kurz české koruny však nevykázal během posledních dvou let ţádné významné výkyvy. Troufám si proto říct, ţe ani toto nebude pro Českou republiku problém. Bude záleţet jen na tom, jak správně načasuje svůj vstup do ERM II. Z dlouhodobého hlediska se v ČR daří i reálně konvergovat s ekonomikou eurozóny. Vlivem krize sice došlo v roce 2009 k poklesu reálné konvergence, ale následně se situace začala opět lepšit. Podle posledních průzkumů z roku 2012 opět stoupá i sladěnost s ekonomikou členských států a v roce 2011 dosáhla 70% cenové hladiny eurozóny. Kdyţ tedy shrnu všechny tyto ukazatele, tak pokud se podaří vládě sníţit saldo veřejných financí a správně načasuje vstup do ERM II, nemělo by být plnění maastrichtských kritérií ţádnou významnou bariérou pro vstup do eurozóny. Proč tedy do eurozóny nevstoupit? Odpověď na tuto otázku je prostá. Daleko významnější problém představuje ekonomická krize, která aktuálně zasahuje země eurozóny. Ta v důsledku způsobila to, ţe členské země, které ačkoliv hospodaří dobře, musí platit dluhy zemí, které byť jsou zeměmi vyspělejšími, uţ tak dobře nehospodaří. V tomto směru je vhodným příkladem Slovensko, které platí na bohatší Řecko. Do trvalého eurovalu pošle cca 660 miliónů eur a výrazně se to podepíše na jejich ekonomice. To se dost silně odrazilo i na důvěře občanů v euro. 59

Ačkoliv Slováci euru stále věří, u Čechů je tomu naopak. Z nejnovějších studií vyplývá, ţe euro si přeje pouze 18% Čechů, coţ představuje značný pokles popularity oproti předchozím rokům. Důvodů proč tomu tak je, je hned několik. Jedním z nich je právě vliv hospodářské krize a sním spojené ekonomické problémy některých států eurozóny. Češi zkrátka nechtějí platit dluhy někoho jiného. Dalším důvodem je to, ţe si nejspíš ve větší míře uvědomují, ţe euro není projektem čistě ekonomickým, nýbrţ značně politickým. Tím klesá jejich důvěra v euro i politiku eurozóny. Např. ve Švédsku, které mimochodem pevně stojí za svojí korunou, se vyjádřilo pouze 9% obyvatel ve prospěch euru. Jako důvody uvedly nedůvěru ekonomickému směřování eurozóny a obavu ze ztráty suverenity. Mimo jiné také vyjádřili strach z přístupu nových členských zemí, které by podle nich mohly oslabit ekonomiku. Údajně nevidí důvod, proč přijmout euro, kdyţ se v době krize daří jejich malé otevřené ekonomice dobře. Dalším důvodem proč v době krize nevstoupit do eurozóny je ztráta samostatné měnové politiky, která představuje významný nástroj na udrţení, nebo dokonce zvýšení ekonomického růstu v době krize. Pomocí devalvace měny lze totiţ sníţit cenu svých výrobků, coţ v důsledku zvýší poptávku ze strany zahraničních obchodních partnerů. Dlouho jsem se snaţil najít odpověď na otázku, proč Slovensko přijalo euro a Česká republika stále ne. Odpověď na tuto otázku je pro mě stále v celku nejasná. Jako moţný důvod se mi jeví fakt, ţe Slováci opravdu předpokládali, ţe výhody z přijetí eura převýší nevýhody a pomůţe jim přečkat období krize. Druhý důvod je čistě politický a souvisí s otázkou jakési prestiţe. Rozhodně to ale mělo souvislost s tím, jaký postoj měla vůči euru veřejnost a vláda, která očekávala od eura značné přínosy. To se zdaleka nedá tvrdit v případě České republiky. Významně se na tom podílel Václav Klaus v době své prezidentské funkce. Klaus se řadil mezi největší euroskeptiky a navrhoval pro Českou republiku dokonce výjimku opt-out. Dle jeho názoru je eurozóna čistě politický projekt a v dlouhodobém horizontu skýtá značné problémy. Opačného názoru je ale nynější prezident Miloš Zeman, který se vyjádřil k přijetí eura kladně. Dokonce označil rok 2015 za moţné datum vstupu do eurozóny a bez okolků podepsal v dubnu 2013 euroval, který by v případě přijetí eura vyšel ČR na cca 40 miliard korun během 12 let. Dle jeho názoru, představuje euro ochranu před útoky finančních trhů na národní měnu. Postoj politických stran k přijetí eura bych shrnul asi následovně: zástupci ČSSD jsou pro euro jiţ dlouho; zástupci TOP-09 jsou sice pro vstup do eurozóny, ale později; za ODS se premiér Nečas vyjádřil tak, ţe pokud by mělo dojít k přijetí eura, je nutné vyhlásit referendum. 60

Vyplatilo se Slovensku euro? To je otázka, na kterou se těţko hledá odpověď. Jak jsem jiţ uvedl ve své práci, euro přineslo Slovensku jak výhody, tak i nevýhody. Nevýhody jsou však do značné míry způsobeny vlivem probíhající krize, tudíţ se dá těţko posoudit, jak by tomu bylo, kdyby krize nevypukla. Víme tedy, ţe dopad na obyvatelstvo byl hodnocen z 90% kladně. Očekávaná inflace se v důsledku tolik neprojevila. Negativní vliv mělo euro na nezaměstnanost, která začala od roku 2009 stoupat. Dopad na ekonomiku Slovenska jde jen těţko posoudit, protoţe se na něm značně podepsala krize. Nespornou výhodu přineslo Slovensku euro v podobě odstranění transakčních nákladů a kurzového rizika, coţ se postupem času projevilo v růstu zahraničního obchodu, který je pro slovenskou otevřenou ekonomiku značným přínosem. Důsledky zavedení eura se podle mého názoru ve větší míře projeví, aţ odezní ekonomická krize. Uţ teď se ale Slovensko nechalo slyšet, ţe v roce 2013 očekávají značný ekonomický růst. Necháme se tedy překvapit. Nelze tedy s přesností konstatovat, zda bylo euro pro Slovensko přínosem, nebo naopak, můţeme u nich však hledat inspiraci pro hladký průběh přijetí společné měny u nás. Pozitivně se na Slovensku projevila převáţně rozsáhlá informační kampaň, která ve výsledku ušetřila Slovensku spoustu nákladů a problémů spojených s přijetím eura. Nutné je taky dodrţovat stanovená pravidla přechodu jako jsou pravidla pro přepočítávání, zaokrouhlování a také je nutné zamezit neoprávněnému zdraţování z iniciativy prodávajících. Zda bude euro pro Českou republiku výhodné či nikoliv, je stejně sloţitá otázka, jako jestli se Slovensku euro vyplatilo. Podle mého názoru, bude ale ve výsledku pro ČR výhodou. Závisí to na malé otevřené ekonomice, jejíţ příjmy tvoří z největší části zahraniční obchod. V rámci této sféry by se projevila převáţně úspora transakčních nákladů a eliminaci kurzového rizika. Převáţně bych očekával nárůst příjmů z automobilového průmyslu, který tvoří největší podíl zahraničního obchodu u nás, i na Slovensku. V dlouhodobém horizontu by podle mého názoru euro přispělo k zvýšení stability a důvěryhodnosti, coţ by se ve výsledku podepsalo na vyšším ekonomickém růstu a vyšší ţivotní úrovni obyvatel. Můj názor je tedy ano, euro by se v ČR vyplatilo. Můj názor je tedy takový, ţe jsem pro euro, ale rozhodně ne v současné době, kdy chod celé eurozóny do značné míry ovlivňuje ekonomická krize. Rozhodně se neztotoţňuji s názorem prezidenta Miloše Zemana a neočekávám, lépe řečeno doufám, ţe nedojde k přijetí eura v blízké budoucnosti.

61

Seznam použité literatury Monografické publikace [1] BALDWIN, R. a WYPLOSZ, CH. Ekonomie evropské integrace. Přel. M. Dinga a další. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1 [2] BRŮŢEK, A., G. SMRČKOVÁ a M. ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha : Velryba, 2007. ISBN 978-80-85860-19-1 [3] DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace. Od národních měn k euru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-076-8 [4] GERBET, Pierre. Budování Evropy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 450 s. ISBN 80-246-0111-7 [5] HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. 1. vyd. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, 2007. ISBN 978-807044922-6 [6] LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4 [7] LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5 [8] PLCHOVÁ, B., J. ABRHÁM a M. HELÍSEK. Česká republika a EU. 1. vyd. Praha: Agentura KRIGL, 2010. ISBN 978-80-86912-39-4

Internetové zdroje [9] Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Cnb.cz [online]. 2012 [cit. 2013-0617].

Dostupné

z

WWW:

[10] Euromena.sk. Zásady zavedeni eura. Euromena.sk [online]. 2007 [cit. 2013-06-18]. Dostupné z WWW: [11] Euroskop.cz. Euro v ČR. Euroskop.cz [online]. 2005 - 13 [cit. 2013-06-21]. Dostupné z WWW: [12] Euroskop.cz. Smlouva o EUROATOM. Článek 1. Euroskop.cz [online] 2013 [cit. 2013–06-10]

Dostupné

z WWW:

smlouva_o_euratom.pdf> 62


[13] Euroskop.cz. Smlouva o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství. Článek 1. Euroskop.cz [online] 2013 [cit. 2013–06–10] 2013 Dostupné z WWW: [14] Euroskop.cz. Smlouva o zaloţení Evropského hospodářského společenství. Článek 2. Euskop.cz

[online]

2013

[cit.

2013-06-10].

Dostupné

z WWW:

http://www.euroskop.cz/gallery/5/1749-8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf [15] Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. Euroskop.cz [online]. 2007 [cit. 2013-06-24]. Dostupné z WWW: < http://www.euroskop.cz/gallery/2/850studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf> [16] NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČR. Národní plán zavedení eura v ČR. [online]. Ministerstvo financí ČR 2007 [cit. 2013-06-22]. Dostupné z WWW: [17] Národní banka Slovenska. Vplyv zavedenia eura na Slovensko. nbs.sk [online]. 2006 [cit.

2013-06-20].

Dostupné

z

WWW:

[18] Zavedení eura v České republice. Institucionální zajištění zavedení eura v České republice. Zavedenieura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-06-21]. Dostupné z WWW: [19] Zavedení eura v České republice. Evropský měnový systém. Zavedenieura.cz [online].

2013

[cit.

2013-06-13].

Dostupné

z WWW:

[20] Zavedení eura v České republice. Jednotný evropský akt. Zavedenieura.cz [online]. 2013

[cit.

2013-06-13].

Dostupné

z WWW:

[21] Zavedení eura v České republice. Lisabonská smlouva. Zavedenieura.cz [online]. 2013

[cit.

2013-06-15].

Dostupné

z WWW:

[22] Zavedení eura v České republice. Makroekonomické výhody. Zavedenieura.cz [online].

2013

[cit.

2013-06-23].

Dostupné

z WWW:



63

[23] Zavedení eura v České republice. Nevýhody a rizika z přijetí eura. Zavedenieura.cz [online].

2013

[cit.

2013-06-23].

Dostupné

z WWW:

[24] Zavedení eura v České republice. Pracovní skupiny NKS. Zavedenieura.cz [online]. 2013

[cit.

2013-06-21].

Dostupné

z WWW:

<www.zavedenieura.cz/cps/rde/schl/euro/xsl/narod_koord_skup_prac_skupiny.html > [25] Zavedení eura v České republice. Výhody pro spotřebitele. Zavedenieura.cz [online]. 2013

[cit.

2013-06-23].

Dostupné

z WWW:

[26] Zavedení eura v České republice. Výhody pro podnikatele. Zavedenieura.cz [online]. 2013

[cit.

2013-06-23].

Dostupné

z WWW:



Články v periodiku [27] UHL, Petr. Slovensko stojí za eurem. Právo. 2011. ISSN 1211-2119

64

Seznam použitých zkratek  ČNB – Česká národní banka  ČR – Česká republika  CZK – Česká koruna  ECB – Evropská centrální banka  ECU – Evropská měnová jednotka (European Currency Unit)  EHS – Evropské hospodářské společenství  EMI – Evropský měnový institut  EMS – Evropský měnový systém  EMU – Evropská měnová unie  ERM – Mechanismus směnných kurzů (Exchange Rate Mechanism)  ERM II – Mechanismus směnných kurzů II  ES – Evropské společenství  ESCB – Evropský systém centrálních bank  ESUO – Evropské sdruţení uhlí a oceli  ESVO – Evropské sdruţení volného obchodu  EU – Evropská unie  EUR - Euro  HICP – Harmonizovaný index spotřebitelských cen  HDP – Hrubý domácí produkt  HMU – Hospodářská a měnová unie  JEA – Jednotný evropský akt  MF SR – Ministerstvo financí Slovenské republiky  MSP – Malé a střední podniky  NBS – Národní banka Slovenska  NKS – Národní koordinační skupina  SR – Slovenská Republika  USD – Americký dolar

65

Seznam použitých obrázků, tabulek a grafů Seznam použitých obrázků Obrázek 1 : Maastrichtský chrám Obrázek 2 : Stádia budování měnové unie Obrázek 3 : Jednotné logo informační kampaně Obrázek 4 : Institucionální zajištění ČR Obrázek 5 : Scénář jednorázového přechodu na euro

Seznam použitých tabulek Tabulka 1 : Sloţení ECU v době vzniku 13. března 1979 Tabulka 2 : Plnění maastrichtských kritérií členskými zeměmi Evropské unie, r. 1988 Tabulka 3 : Proces zavedení eura na Slovensku v datech Tabulka 4 : Plnění maastrichtských kritérií Slovenskou republikou v roce 2008 Tabulka 5 : Vybrané makroekonomické ukazatele za rok 2008–2013 Tabulka 6 : Plnění kritéria cenové stability v ČR Tabulka 7 : Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb v ČR Tabulka 8 : Plnění kritéria vládního deficitu v ČR Tabulka 9 : Plnění kritéria vládního dluhu v ČR

Seznam použitých grafů Graf 1 : Reálná ekonomická sladěnost vybraných států eurozóny v roce 2011 Graf 2 : Růst HDP v ČR a eurozóně Graf 3 : Nominální měnový kurz CZK/EUR

66

Přílohy Příloha č. 1 : Eurobankovky Příloha č. 2 : Euromince Příloha č. 3 : Konverzní tabulka

67

Příloha č. 1 Slovenské eurobankovky

Zdroj: https://www.euroskop.cz/52/sekce/evropska-mena/

68

Příloha č. 2 Slovenské euromince

Zdroj: http://www.czsskomtv.edu.sk/euro-2009/euro-2009.htm

69

Příloha č.3 Konverzní tabulka

Zdroj: http://www.euromena.sk

70