ZAVÁDĚNÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

ZAVÁDĚNÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE The introduction of the euro in the Czech Republic Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Boris Šturc, CSc.

Autor: Lukáš PUSTINA

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

P U S T I N A Lukáš

Obor:

Finanční podnikání

Název tématu:

ZAVÁDĚNÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE The introduction of the euro in the Czech Republic

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: Zavedení eura a jeho dopady.

Cíl práce: Zavedení eura v české republice a analýza dopadů.

Postup práce a použité metody: Studium literatury, analýza zavedení eura v zemích EU a analýza předpokládaných dopadů na ekonomiku ČR.

Rozsah grafických prací:

předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: JAVŮREK, PAVEL [absolvent PdF MU]. Dopady zavedení eura na český bankovní sektor 2002. 84l. NIEDERMAYER, LUDĚK. Měnová politika a příchod eura:sborník textů ze seminářů č. 16/2002. Edited by Marek Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 107 s. ISBN 8086547-08-6. Jílek, Josef. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 742s. ISBN 80-247-07691. Související webová stránka: http://www.imf.org, http://www.cnb.cz, http://www.ecb.int

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Boris Šturc, CSc.

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2010

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2010

………………………………………… děkan

Bibliografický záznam PUSTINA, Lukáš. Zavádění eura v České republice : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta ekonomicko-správní, Katedra financí, 2012. 80 l. Vedoucí diplomové práce: Boris Šturc

Jméno a příjemní autora: Lukáš Pustina Název diplomové práce: Zavádění eura v České republice Název práce v angličtině: The introduction of the euro in the Czech Republic Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Boris Šturc, CSc. Rok obhajoby: 2012

Anotace Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl analyzovat zavedení eura v České republice v souvislosti s výhodami a nevýhodami, které euro přinese. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe logicky navazují. Mezi stěžejní kapitoly patří především ty, které se věnují analýze přínosů a hrozeb spojených se zavedením eura a také současné ekonomické situaci v Evropě, zejména států, které se ocitají, případně mohou ocitnout v dluhové krizi, způsobenou nadměrným zadlužováním vlád jednotlivých zemí. Neméně důležitou kapitolou je i kapitola shrnující podmínky, které musí Česká republika splnit, aby mohla úspěšně přijmout euro.

Annotation The goal of the submitted thesis is to analyze the introduction of the euro in Czech Republic in connection with the advantages and disadvantages, which euro brings. The thesis is divided into several chapters which are logically continued. Main chapters are primarily those, whose are dedicated to analysis of the benefits and threatens in connection with euro and actual economic situation in Europe, especially states, which are or eventually should be in dept crisis, which is caused by excessive dept by governments of these states. Also important chapter is chapter which summarize the conditions, which must Czech Republic fulfill to successful introduction of the euro.

Klíčová slova Euro, Česká národní banka, Evropská centrální banka, Evropská unie, měna, zavedení, výhody, nevýhody, Maastrichtská kriteria, eurobankovky, euromince

Keywords Euro, Czech national bank, European central bank, European Union, currency, introduction, advantages, disadvantages, Maastricht criterion, euro banknotes, euro coins

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Zavádění eura v České republice vypracoval samostatně pod vedením Ing. Borise Šturce, CSc., s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“

Brno, 23. dubna 2012

Lukáš Pustina

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Borisi Šturcovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Obsah Úvod ......................................................................................................................................

12

1 Evropská unie a eurozóna……………............................................................................

14

1.1 Evropská unie .......................................................................................................

14

1.2 Eurozóna………………........................................................................................

15

1.3 Evropská centrální banka .....................................................................................

16

1.3.1 Organizační struktura ................................................................

17

1.3.1.1 Výkonná rada……………………........................................... 17 1.3.1.2 Rada guvernérů ……………….………………..……..……… 17 1.3.1.3 Generální rada …………………………………..………….... 17 1.3.2 Nezávislost a důvěryhodnost ECB........................................... 18 1.4 Eurosystém ………………………… .................................................................... 19 1.5 Evropský systém centrálních bank ......................................................................... 19 2 Euro……………………………………………….............................................................

20

2.1 Eurobankovky .....................................................................................................

20

2.2 Euromince ...........................................................................................................

21

2.3 Výměna hotovostního oběživa…. .......................................................................

23

2.4 Ochranné prvky…………………………………………......................................

24

2.4.1 Techniky tisku ………………………………………………….…………….... 24 2.4.2 Ceninový papír ……………………………………………….…...……………. 24 2.4.3 Vodoznak ………………………………………………………...……….……. 24 2.4.4 Soutisková značka …………………………………………………………..…. 25 2.4.5 Ochranný prvek ………………………………………………..………….…… 26 2.4.6 Mikrotext ………………………………………………………..………….….. 26 2.4.7 Test pomocí UV záření ……………………………………………………..…. 27 2.4.8 Opticky proměnlivá barva ………………………..…….……………………… 28 2.5 Padělání společné měny ………………………………………………….……..... 29 3 Podmínky vstupu do eurozóny ......................................................................................... 32 3.1 Maastrichtská konvergenční kritéria……. ............................................................. 32 3.1.1 Kritérium cenové stability …….................................................. 32 3.1.2 Kritérium udržitelnost veřejných financí …………………...…. 33 3.1.2.1 Kritérium deficitu sektoru vládních institucí …….… 34 3.1.2.2 Kritérium dluhu sektoru vládních institucí ………… 35

3.1.3 Kritérium stability měnového kurzu ……………………...……. 37 3.1.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ……………..…...... 38

4 Scénáře zavedení eura ……...…………………………………..……………….……. 41 4.1 Madridský scénář …………….............................................................................. 41 4.2 Jednorázové zavedení eura ………………………………………………….…..... 42 4.3 Phasing – Out ………………………………………………………………...…… 43 5 Institucionální zajištění přijetí eura v České republice ................................................. 46 5.1 Národní koordinátor …………… .........................................................................

46

5.2 Národní koordinační skupina …………………………………………………...... 47 5.3 Pracovní skupiny NKS ……………………………………………………………. 47 5.3.1 Pracovní skupiny pro finanční sektor ………………................. 47 5.3.2 Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu ……… 47 5.3.3 Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele... 48 5.3.4 Pracovní skupina pro legislativu ………………………………... 49 5.3.5 Pracovní skupina pro komunikaci ……………………………… 49 5.3.6 Pracovní skupina pro informatiku a statistiku ……………..…… 50 5.4 Organizační výbor NKS ……………………………………………………………50 6 Harmonogram přijetí eura v České republice …………………………………...…….... 52 7 Analýza výhod a nevýhod přijetí eura ……………………………………………..…….. 55 7.1 Výhody přijetí eura ……………………………………………………….………. 55 7.1.1 Snadnější cestování ……………………………………………. 55 7.1.2 Snadnější porovnání cen …………………………...……….....

55

7.1.3 Potlačení kurzového rizika …………………………………....

56

7.1.4 Redukce transakčních nákladů ………………..………………

56

7.1.5 Nižší úrokové sazby ……………….……………………….....

56

7.1.6 Makroekonomické výhody …………………..….…………….. 57 7.1.7 Zvýšení prestiže ………………………………….…………….. 57 7.2 Nevýhody přijetí eura ……………………………………………………………... 58 7.2.1 Jednorázové náklady na zavedení eura ………………………….. 58 7.2.2 Ztráta měnové suverenity ………………………………..…….… 59 7.2.3 Riziko inflace …………………………..………………………... 59 7.2.4 Odpovědnost za stav eurozóny ………………………………….. 60 7.2.5 Současná situace ………………………..………….…...……….. 61

8 Aktuální situace v Evropě ………………………………………………………….….… 62 8.1 Přetrvávající dopady krize z roku 2008 …………………………………….…….. 62 8.2 Zadluženost států …………………………………………………………………. 63 8.2.1 Řecko ………………………………………..….……………… 63 8.2.2 Irsko ……………………………………………...…………….. 66 8.2.3 Itálie …………………………………………………………….. 66 8.3 Rozdílnost ekonomických úrovní členských států eurozóny …………………...... 67 8.4 Vliv médií ………………………………………………………………………… 68 8.5 Ratingové agentury ……………………………………………………………….. 68 8.6 Euroval ……………………………………………………………………………. 69

Závěr ………………………………………………………………………………………..… 72 Seznam použité literatury …………………………………………………………………… 74 Seznam tabulek ………………………………………………………………………………. 79 Seznam grafů …………………………………………………………………………………. 79 Seznam obrázků ……………………...………………………………………………………. 79 Seznam použitých zkratek …………………………………………………………………… 80

Úvod Název mé diplomové práce je „Zavádění eura v České republice“. Téma práce jsem si vybral především kvůli jeho aktuálnosti a dynamice jeho vývoje a také díky jeho kontroverzi, kterou ve společnosti vyvolává. Česká republika se vstupem do Evropské unie zavázala v budoucnosti přijmout společnou evropskou měnu, ale je už na ní, kdy ke skutečnému zavedení vlastně dojde. Česká republika stejně jako ostatní uchazečské země musí splnit určité podmínky, které jsou nutné pro přistoupení k eurozóně, což je seskupení států, které společnou měnu používají. Tyto podmínky se nazývají Maastrichtská konvergenční kriteria.

Hlavním cílem mé diplomové práce je zjistit do jaké míry je Česká republika připravena na eventuální vstup do eurozóny, tedy jak úspěšně plní či neplní výše zmíněná konvergenční kriteria a jaké výhody případně nevýhody nám členství v eurozóně přinese. Dílčím cílem mé diplomové práce je seznámení potenciálního čtenáře s historií eura a hlavními institucemi, které chod eura a tím celé eurozóny řídí.

Diplomová práce je rozdělena do osmi na sebe logicky navazujících kapitol. V první kapitole se zabývám institucemi, které jsou spojené s eurem a jeho existencí. Nejdůležitější z těchto institucí je Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu v Německu. Dále je v této kapitole zmíněna eurozóna, její vznik, vývoj a historie a taktéž seznam států, které do tohoto společenství patří.

Druhá kapitola pojednává podrobně o jedné z nejvýznamnějších světových měn, čímž euro bezesporu je. Je zde zmíněna jeho historie, motivy a vzhledy eurobankovek a euromincí. Z mého pohledu zajímavá je podkapitola týkající se ochranných prvků a padělání eurobankovek. Informace o ochranných prvcích jsem čerpal zejména z odborného kurzu o rozpoznávání padělků, který jsem absolvoval v prosinci 2012 v České národní bance.

Třetí kapitola je podle mého názoru velmi důležitá a to zejména proto, že jsou v ní zmíněny podmínky vstupu země do eurozóny a také vyhodnocení plnění těchto konvergenčních kritérii ze strany České republiky. Je potřeba uvést, že i kdyby Česká republika splnila všechny fiskální a hospodářské podmínky, stále by vstup České republiky 12

do eurozóny narážel na její dosavadní absenci v Mechanismu směnných kurzů, tedy v tzv. ERM II, což je jedna z podmínek vstupu do eurozóny.

V následujících kapitolách jsou stručně zmíněny postupy, podle kterých se země musí řídit při přechodu na euro. Každá země má možnost si vybrat jeden ze tří scénářů přijetí eura, které jsou následně rozepsány. Dále je uveden postup, kterým se vydá Česká republika, která si vybrala jako scénář zavedení eura tzv. Big Bang, což znamená současné zavedení eura v bezhotovostním, tak i v hotovostním platebním styku.

Pátá kapitola se zabývá institucionálním zabezpečením zavedení eura v České republice, zejména pak o fungování institutu Národní koordinační skupiny, národního koordinátora a také všech pracovních skupin, které jsou základními kameny v rámci tvorby a přípravy předpisů týkajících se zavedení eura u nás.

Poslední kapitoly jsou dle mého názoru stěžejní vzhledem k určení hlavního cíle mé diplomové práce. V předposlední kapitole jsou detailně rozvedeny výhody, které zavedení eura přináší, jako je potlačení kurzového rizika, což uvítají zejména společnosti, které mají obchodní vazby vázané na euro, snazší cestování a také možnost porovnávat cenovou hladinu u nás s jinými členskými státy eurozóny. Mezi nevýhody ale naopak patří částečná ztráta suverenity České republiky a to právě díky pozbytí své vlastní měny a také ztráta možnosti ovlivňovat devizovým kurzem domácí ekonomiku prostřednictvím České národní banky, která v souvislosti se zavedením eura pozbude části vlivu na českou ekonomiku.

Informace o této problematice jsem čerpal nejen prostudováním odborné literatury a elektronických zdrojů, ale také v rámci celého studia ve vybraných předmětech, které se touto problematikou zabývaly.

Mezi metody, které budou v práci převážně použity, patří deskripce a analýza.

13

1. EVROPSKÁ UNIE A EUROZÓNA 1.1

Evropská unie Evropská unie (dále jen „EU“) je společenství států, které vzniklo v roce 1993 na

základě podpisu Maastrichtské smlouvy. Tato smlouva ukládá členským státům pravidla týkající se společné měny, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a také měla sjednotit oblast práva a spravedlnosti. Zakládajícími zeměmi byly Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko a Spojené království. 1. ledna 1995 proběhlo rozšíření o Švédsko, Finsko a Rakousko. Rozšíření znamenalo, že EU pokrývala vyjma Norska a Švýcarska celou západní Evropu.1 V roce 2004 proběhlo doposud největší rozšíření EU o tzv. „východní země“. Nově se mezi členské státy začlenila Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Pro nově přistupující státy znamenal vstup do EU také možnost přístupu na pracovní trh původních států EU. Zatím poslední rozšíření proběhlo v roce 2007, kdy se do EU vstoupilo Bulharsko a Rumunsko.2 Zatím poslední rozšíření proběhlo v roce 2007, kdy se do EU vstoupilo Bulharsko a Rumunsko.3 Další rozšíření je naplánováno na rok 2013, přesněji 1. července 2013, kdy by mělo do EU vstoupit Chorvatsko, které dne 9. 12. 2011 podepsalo v Bruselu smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU.4 Status kandidátského státu v současnosti má Island, Turecko, Černá Hora a Makedonie. Nejrychleji zatím postupuje Island, naopak rozhovory s EU ještě nezahájilo Srbsko, jehož politická situace ohledně Kosova zůstává dále poměrně napjatá.5 Po vstup všech států po roce 1993 bylo nutné přijmout tzv. kodaňská kritéria, která ukládají právo pro vstup do EU po splnění třech kritérií: 1) politické: kandidátský stát musí mít stabilní instituce, které garantují demokratický ráz země, právní stát a dodržování základních lidských práv 2) hospodářské: v daném státě musí fungovat principy tržního hospodářství

1

Historie Evropské unie. Evropská unie [online]. 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://europa.eu/abouteu/eu-history/1990-1999/index_cs.htm 2 JAVŮREK, Pavel [absolvent PdF MU]. Dopady zavedení eura na český bankovní sektor 2002. s. 31. 3 Jednotlivé země. Evropská unie [online]. 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://europa.eu/abouteu/countries/index_cs.htm 4 Chorvatsko vykročilo do EU. Ještě ale rozhodnou občané. Týden.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/chorvatsko-vykrocilo-do-eu-jeste-ale-rozhodnouobcane_219621.html 5 Chorvatsko vykročilo do EU. Ještě ale rozhodnou občané. Týden.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/chorvatsko-vykrocilo-do-eu-jeste-ale-rozhodnouobcane_219621.html

14

3) zavádění acquis communautaire: přijímání všech principů EU včetně politických a především právních aktů6

1.2

Eurozóna Vyvrcholením integračních snah je přijetí jednotné měny euro. Nově přijaté státy

se vstupem zavázaly k akceptaci společné měny. Nikde ovšem není uvedeno, do jaké doby se tak musí stát. Některé původní státy mají ovšem vyjednanou trvalou výjimku a tím pádem tedy nemusí nikdy euro zavést. Těmito státy jsou Velká Británie a Dánsko. Datum přijetí společné měny bylo stanoveno na 1. ledna 1999, kdy společnou měnu přijali Francie, Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Lucembursko, Irsko, Finsko, Itálie a Lucembursko. Zbývající státy euro nepřijaly buď z důvodu odmítnutí v referendu (Švédsko) nebo kvůli neplnění konvergenčních kritérií (Řecko). Řecko nakonec kritéria splnilo a 1. ledna 2001 do eurozóny vstoupilo. Až doku 2002 bylo euro jednotka pouze bezhotovostní a státy zatím stále používaly své vlastní měny. Datem, kdy došlo k zavedení hotovostního eura, byl 1. leden 2002. Rázem se společná měna stala jedním z největších hráčů na světě společně s americkým dolarem a japonským jenem. Další rozšíření proběhlo v roce 2007, kdy euro přijal první stát, který vstoupil v roce 2004. Tím státem bylo Slovinsko. Další rok se přidala Malta společně s Kyprem a v roce 2009 vstoupil do eurozóny náš východní bratr, Slovensko. Posledním, kdo zavedl společnou měnu, bylo 1. ledna 2011 Estonsko.7

6

Kodaňská kritéria. Evropská komise [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_182_cs.htm 7 Členské státy eurozóny. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_clen_staty_eurozony.html

15

Tabulka 1: Členské státy eurozóny - rok přistoupení a oficiální přepočítací koeficient

Pramen: Členské státy eurozóny. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_clen_staty_eurozony.html

Euro je národním platidlem i ve státech, které nejsou součástí eurozóny a dokonce ani EU. Mezi tyto státy patří Andora, Vatikán, San Marino a Monako. Jedná se o státy, které jsou více než spjaty se státy, které eurem platí. Všechny tyto státy mají podepsané oficiální dohody s EU o používání eura. Státem, který sice žádnou dohodu podepsánu nemá, ale přesto se zde eurem platí, je Černá Hora. Ani jedna z výše zmíněných zemí ovšem nemá právo euro bankovky ani euro mince vydávat. 8

1.3

Evropská centrální banka Evropská centrální banka (dále jen „ECB“) byla založena 1. července 1998

ve Frankfurtu nad Mohanem. Činnost banka zahájila 1. ledna 1999, kdy převzala kompetence od svého předchůdce Evropského měnového institutu.9 ECB je nezávislá na centrálních bankách jednotlivých zemí a její nezávislost je dokonce ukotvena ve Smlouvě o založení Evropských společenství (dále jen „ES“) a Statutem ESCB/ECB. Hlavním cílem fungování ECB je udržování cenové stability a tím i hodnotu eura. ECB jako jediná instituce

8

Často kladené dotazy: Euro a Česká republika. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/331/sekce/casto-kladene-dotazy/#kolik_zemi_ma_euro 9 Maryáš, J. - Oháňková, L.: Evropská unie a euroregiony. Brno : Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. s. 53.

16

má právo povolovat vydávání bankovek v eurozóně. Další důležitou funkcí ECB je sjednocování

dohledu

a

regulace

nad finančním trhem v jednotlivých členských státech Evropské unie.10

1.3.1 Organizační struktura 1.3.1.1 Výkonná rada Výkonná rada je tvořena prezidentem a viceprezidentem ECB a dalšími čtyřmi členy. Jsou jmenováni na osmileté funkční období bez možnosti opakování. Mezi její hlavní činnosti patří příprava zasedání Rady guvernérů, provádění měnové politiky v eurozóně na základě rozhodnutí a obecných zásad přijatých Radou guvernérů. Výkonná rada nese plnou zodpovědnost za běžné činnosti ECB.11 1.3.1.2 Rada guvernérů Je hlavním rozhodovacím orgánem celé ECB. Zasedá v ní 6 členů Výkonné rady a navíc 17 guvernérů centrálních bank jednotlivých členských zemí eurozóny. Jejím hlavním privilegiem je právo povolovat vydávání euro bankovek. Mezi její další úkoly patří především přijímání obecných zásad a rozhodnutí nezbytných pro fungování Eurosystému. Dalšími činnostmi jsou rozhodování o úrokových sazbách stejně tak jako řízení devizových rezerv a vytváření a realizaci měnové politiky. Rada se schází zpravidla dvakrát do měsíce ve Frankfurtu nad Mohanem.12 1.3.1.3 Generální rada Generální rada plní je rozhodovací orgán, který byl vytvořen pouze na určitou přechodnou dobu. Její fungování skončí, jakmile budou všechny členské státy Evropské unie zároveň členskými státy eurozóny. Poté by se totiž její složení rovnalo Radě guvernérů. Generální rada plní úkoly převzaté od Evropského měnového institutu (dále jen „EMI“), které je nutno splnit v rámci III. etapy Hospodářské a měnové unie.

10

Evropská centrální banka. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/82/sekce/evropska-centralni-banka/ 11 Výkonná rada. Evropská centrální banka: Eurosystém [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.ecb.eu/ecb/orga/decisions/eb/html/index.cs.html 12 Rada guvernérů. Evropská centrální banka [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.ecb.eu/ecb/orga/decisions/govc/html/index.cs.html

17

Generální rada je složena z guvernéra ECB, viceguvernéra ECB a guvernérů všech členských států Evropské unie. Českou republiku v Generální radě zastupuje guvernér České národní banky (dále jen „ČNB“) Miroslav Singer.13 Generální rada jedná čtyřikrát ročně.

1.3.2 Nezávislost a důvěryhodnost ECB Nejdůležitějšími vlastnostmi ECB jsou její nezávislost a důvěryhodnost. Nezávislost ECB musí být splněna ve čtyřech různých směrech (finanční, personální, institucionální a instrumentální). -

Finanční nezávislost spočívá v oddělení rozpočtu ECB od rozpočtů ostatních orgánů EU. Základní kapitál byl upsán jednotlivými členskými státy eurozóny.

-

Personální nezávislost se projevuje ve snaze o minimalizaci politických tlaků při jmenování členů do Výkonné rady ECB. Jednotliví členové Výkonné rady jsou jmenování vždy maximálně na jedno období. Mandát každého člena Výkonné rady trvá 8 let.

-

Institucionální nezávislost znamená povinnost jednat vždy nezávisle na zájmech a potřebách jednotlivých členských států eurozóny, ale také nezávisle na zájmech ostatních orgánů EU.

-

Instrumentální nezávislost dává ECB možnost používat jakékoliv tržní nástroje při uplatňování měnové politiky. Instrumentální nezávislost tedy dává ECB svobodu volby jakéhokoliv nástroje, aby své cíle mohla realizovat.14

Důvěryhodnost ECB je jedním z nejdůležitějších základních kamenů správného fungování eurozóny. Její činnost je v aktuální době velmi sledovaná v souvislosti s dluhovou krizí a intervencemi, které ECB provádí prostřednictvím nákupu státních dluhopisů států, jejichž úrokové sazby jsou poměrně vysoké. Realizovanými nákupy zvyšuje

poptávku

po

těchto

cenných

papírech

tak vytváří tlak na snižování výnosů z těchto státních bondů.

13

a

ve

výsledku

15

Rada guvernérů. Evropská centrální banka [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.ecb.eu/ecb/orga/decisions/govc/html/index.cs.html 14 Organizace Evropské centrální banky. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_organizace_ecb.html 15 dluhopisů

18

1.3

Eurosystém Eurosystém je struktura skládající se z ECB a centrálních bank všech členských států

eurozóny. Eurosystém má za cíl udržování cenové a finanční stability a také prosazování finanční integrace celé Evropy.16

1.4

Evropský systém centrálních bank Evropský systém centrálních bank (dále jen „ESCB“) je složen z ECB a centrálních

bank všech členských států Evropské unie. Na rozdíl od jednotlivých centrálních bank a ECB nemá ESCB právní subjektivitu. Hlavním cílem je stejně jako Eurosystému udržování cenové stability. Dále má na starosti řízení devizových rezerv a dohlížet na fungování platebních systémů uvnitř EU. 17

Shrnutí kapitoly Euro je společná měna několika států v rámci EU. EU má velmi dlouhou historii byť pod

jinými

názvy.

Ovšem

vznik

paktu

evropských

států

za účelem hospodářské výpomoci se datuje již do poválečných let. Ovšem až na konci druhého tisíciletí přišly státy s myšlenkou společné měny, která by měla usnadnit vzájemný obchod. Byl vytvořen rozsáhlý aparát, který má existenci eura na starosti. Mezi tyto orgány patří především ECB, ESCB a Eurosystém. Od roku 1999 se dá mluvit o tzv. eurozóně, což je seskupení států, které přijalo euro jako svou národní měnu. Od této doby se počet členských států zvyšuje a ještě nikdy se nestalo, aby nějaká země z eurozóny vystoupila. V současné době se sice hovoří o vystoupení Řecka z eurozóny, ovšem osobně si nemyslím, že by k tomu mělo v brzké době dojít. Euro totiž není jenom ekonomickým projektem, ale v poslední době se čím dál více ukazuje, že je ve velké míře projektem politickým. Vystoupení jakéhokoliv státu z eurozóny by znamenalo obrovskou ztrátu prestiže této měny a velmi razantně by mohlo snížit důvěru v tuto měnu, což by mělo za následek ekonomické dopady na ostatní členské státy eurozóny, ale i na ostatní státy v celé Evropě.

16

Evropská centrální banka, Eurosystém a Evropský systém centrálních bank. Zavedení eura v České republice [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_ecb_escb_eurosys.html 17 Evropská centrální banka. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/82/sekce/evropska-centralni-banka/

19

2.

EURO Jak bylo zmíněno výše, euro v bezhotovostní formě začalo fungovat již v roce 1999.

Od roku 2002 se spustil i hotovostní režim. Euro se tedy rázem stalo platidlem zhruba 300 milionů lidí. Mince obíhají v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů a 1 a 2 eura. Bankovky mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur. Bankovky mají jednotný design pro všechny členské státy. Každá členská země má svůj vlastní design rubové strany euromince, na kterém jsou ve většině případů znázorněny státní symboly daného státu, popřípadě podobizny významných státníků daného státu. Měnová jednotka euro má označení EUR.

2.1

Eurobankovky Příprava euro bankovek začala v roce 1994, kdy pracovní skupina pro bankovky

EMI18 dostala za úkol vypracovat návrh na ztvárnění nových evropských bankovek. Pracovní skupina byla složena z historiků, grafiků, numismatiků výtvarníků a dalších profesí.19 V zadání byl kladen důraz na zákaz vyobrazování jednotlivých osobností z historie Evropy. Určitá osoba by se vztahovala k některému z členských států, což by bylo v rozporu s ideou nadnárodní měny. Bylo dohodnuto, že bankovky budou vyobrazovat vývoj architektonických slohů od dob antiky až po moderní architektonické styly 20. století. Grafickým zpracováním byl pověřen rakouský výtvarníka grafik Robert Kalina.20 Na lícní straně eurobankovek je vždy v příslušném slohu vyobrazen motiv okna či brány, což má symbolizovat otevřenost a spolupráci. Na rubové straně je zobrazen most, který má symbolizovat úzké vazby mezi jednotlivými evropskými státy, ale i vazby mezi Evropu a okolním světem.21

18

nahradila ho Evropská centrální banka Eurobankovky. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_eurobankovky.html 20 Eurobankovky. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_eurobankovky.html 21 Eurobankovky. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_eurobankovky.html 19

20

Obrázek 1: Lícní strana eurobankovek

Zdroj: http://ec.europa.eu/economy_finance/images/image8767.gif

Obrázek 2: Rubová strana eurobankovek

Pramen: http://ec.europa.eu/economy_finance/images/image8747.gif

2.2 Euromince Vedle bankovek je v oběhu také sada osmi druhů mincí o nominálních hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů a poté mince v hodnotě 1 a 2 eura. Vydávání euromincí spadá na rozdíl od eurobankovek do působnosti centrálních bank jednotlivých členských států eurozóny. Každá euromince má jednu stranu národní a druhou evropskou. Evropská strana je pro všechny státy stejná a je na ní znázorněna geografická mapa Evropy. Mince v hodnotě 5 centů, 2 centy a 1 cent znázorňují glóbus s Evropou vedle Afriky a Asie. Grafiku evropské strany euromincí navrhl Luc Luycx z Belgie. Mince v hodnotě 1 a 2 eura jsou slité z dvou částí, a jejich chemické složení je především mosaz a nikl. Nominály 50, 20 a 10 centů jsou jednolité a jsou slité ze severského zlata. Ostatní nominály jsou z oceli a mědi.22 Grafická podoba národní strany je tedy v plné kompetencí jednotlivých států. Motiv může být pro každou minci jiný, ale kromě podobizen aktuálních státníků se nemůže časem měnit. Právo na grafické ztvárnění národní strany mají i státy, které nejsou členy EU,

22

Grafická podoba společné strany euromincí. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-0317]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_euromince_1379.html

21

ale které dlouhodobě používali měnu státu, který je členem Evropské unie. Mezi tyto státy patří Monako, Vatikán a San Marino.23

Obrázek 3: Slovenské euromince

Pramen: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/SLE_50C.jpg

Mezi další mince, které jsou zákonným platidlem v zemích eurozóny, patří pamětní mince, které mají hodnotu 2 eur. Každý stát má právo vydávat tyto pamětní mince, avšak vydávat je může i ECB se společným motivem. Pamětní mince jsou vydávány k různým příležitostem, zpravidla důležitým výročím.24 Poslední pamětní mince byla vydána v roce 2012 k příležitosti desetiletého výročí vzniku eura. Autorem grafického návrhu této mince je rakouský grafik Helmut Andexlinder.25

Obrázek 4: Pamětní mince k výročí 10 let oběhu hotovostního eura

Pramen: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/eurocoin_winner.jpg 23

Euromince. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_euromince.html 24 Euromince. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_euromince.html 25 Grafická podoba pamětních a sběratelských euromincí. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_euromince_1477.html

22

Do oběhu se tyto mince zpravidla nedostanou a mají spíše sběratelskou hodnotu, která mnohonásobně převyšuje hodnotu nominální.

2.3

Výměna hotovostního oběživa Přechod na novou měnu znamená jednak stažení původní měny z oběhu a na druhé

straně napumpování nových bankovek mincí do oběhu. Oba směry jsou poměrně technicky náročné a jsou spojeny s vysokými náklady. Po určitou dobu funguje tzv. duální cirkulace, kdy jsou v dané zemi přípustná obě platidla. Po skončení tohoto období si budou moci lidé peníze vyměnit v obchodních, případně delší časový horizont nabízejí centrální banky jednotlivých zemí. 26

Tabulka 2: Výměna hotovostního oběživa

Pramen: Výměna původních bankovek a minci. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-0322]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_vymena_bankovek_minci.html

V České republice dle Národního plánu pro zavedení eura v České republice z roku 2007 bude duální cirkulace trvat 2 týdny.27

26

Výměna původních bankovek a mincí. Zavedení eura v České republice [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_vymena_bankovek_minci.html 27 Národní plán zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_cast_I_verze_10-FV_pdf.pdf

23

2.4

Ochranné prvky Eurobankovky stejně jako všechny ostatní světové měny mají značné množství

ochranných prvků, pomocí kterých lze v některých případech velice snadno, v některých už hůře, rozpoznat pravou bankovku od padělané.

2.4.1

Techniky tisku Způsob tisku bankovek je také jeden z faktorů, které určují pravost bankovky.

Nejvýznamnější tiskařskou technikou je hlubotisk, což způsobuje efekt, že po přejetí bankovky prstem se některé části zdají být vyvýšené. Jednak se tedy jedná o jeden z ochranných prvků bankovek, ale zároveň slouží jako pomůcka pro nevidomé při rozpoznávání jednotlivých nominálů. Tento efekt ale nevydrží věčně, zejména v případě nadměrně používané a opotřebované bankovce se tento efekt může částečně či zcela vytratit. Další technikou je sítotisk případně ofsetový tisk, což je tisk z plochy. Právě díky technice tisku a výše zmíněnému hlubotisku je poměrně složité bankovku kvalitně napodobit. Většina padělků je totiž tisknuta na inkoustových tiskárnách, které techniku hlubotisku zpravidla velmi těžko napodobují. 28

2.4.2

Ceninový papír Ceninový papír je nejzákladnější prvek, který signalizuje pravost bankovky. Tento

papír je specifický tím, že musí vydržet obrovské množství ohybů, které jsou spojeny s manipulací s bankovkami obecně. Výroba tohoto papíru je přísně tajná, a proto tisk bankovek je povolen pouze prověřeným tiskárnám. Ceninový papír je od obyčejného papíru snadno rozpoznatelný omakem. Odolnost ceninovému papíru dodávají rostlinným vláknám speciální chemické přísady, jako jsou polymery či kaolinová moučka. Před tiskem bankovek je již do papírů zakomponován tzv. proužek, což je další z mnoha ochranných prvků. Při hnětení ceninového papíru se do hmoty přidávají i speciální vlákna, která při průsvitu UV zářením svítí v různých barvách.29

2.4.3

Vodoznak Vodoznak je klasický ochranný prvek, který můžeme najít takřka na všech

bankovkách všech měn na světě. Vodoznak na eurové bankovce je v její levé části při pohledu na lícní stranu s motivy oken a brán. V dnešní době je vodoznak snadno 28

Autorem práce absolvovaný odborný kurz ČNB o rozpoznávání padělků absolvovaný v prosinci 2011 PULEC, Lukáš. Padělání peněz. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Stanislav Zelinka. s. 23. 29

24

napodobitelný, a to díky tomu, že ve skutečnosti se jedná o obrazec, který je patrný na základě různé tloušťky papíru. Vodoznak vzniká vtlačením znaku válcem do vlhkého papíru. Místa, která jsou více stlačena, vystupují při pohledu proti světlu jako světlejší a naopak.30 Při položení vodoznaku na tmavý podklad by měl být vodoznak vidět v tmavé barvě, při pohledu proti světlu by měl být vodoznak světlý. Vodoznak se díky vyspělým tiskařským technologiím napodobuje čím dál často a není proto již tak zdaleka spolehlivým rozpoznávacím znakem jako byl v minulosti. Ve vodoznaku eurových bankovek vystupují taktéž brán, tak jako je tomu na lícní straně eurové bankovky.31 Obrázek 5: Vodoznak

Pramen: Prezentace ochranných prvků eurobankovek ECB. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit.

2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/euro/flash/START_FLASH_PRESENTATION.html , upraveno autorem

2.4.4

Soutisková značka Soutisková značka je již pokročilým ochranným prvkem, jehož napodobení není

nijak jednoduché a je velice náročné na přesnost tisku. Jedná se v podstatě o obrazec, jehož jedna část je natisknuta z lícové a druhá z rubové strany. Po přiložení k tmavému podkladu je vidět pouze vždy část značky, která je z dané strany natisknutá. Ovšem při pohledu proti světlu nám obě části dohromady vytvoří celistvý obrazec. Při kontrole tohoto ochranného prvku je potřeba dbát na přesnost lícování jedné a druhé strany. Jakákoliv nepřesnost by měla být náznakem odhalení padělané bankovky. Eurové bankovky mají soutiskovou značku v levém horním rohu. Při pohledu proti světlu je vidět celý obrazec, který vyobrazuje nominální hodnotu dané bankovky.32

30

Autorem práce absolvovaný odborný kurz ČNB o rozpoznávání padělků absolvovaný v prosinci 2011 Prezentace ochranných prvků eurobankovek ECB. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/euro/flash/START_FLASH_PRESENTATION.html 32 Autorem práce absolvovaný odborný kurz ČNB o rozpoznávání padělků absolvovaný v prosinci 2011 31

25

Obrázek 6: Soutisková značka

Pramen: Prezentace ochranných prvků eurobankovek ECB. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/euro/flash/START_FLASH_PRESENTATION.html , upraveno autorem

2.4.5

Ochranný proužek Ochranný proužek je prvkem, který je taktéž přítomný takřka na každé bankovce.

Na eurobankovce je přibližně v její polovině. Je tvořen metalizovanými hmotami a je zapracován přímo do bankovkového papíru.33 Ochranný proužek má okénka, v kterých je přímo na povrchu bankovky. Při položení bankovky na tmavou plochu jsou vidět pouze stříbrná okénka. Při pohledu proti světlu je proužek vidět jako celistvý. Na povrchu ochranného proužku, je mikrotext „EURO + nominální hodnota“. Kvalitně padělat ochranný proužek není v dnešní době těžká věc. Někteří padělatelé disponují lasery, kterými papír podélně rozříznou a proužek mezi něj vloží, pak akorát stačí bankovku umě slepit.34

Obrázek 7: Ochranný proužek


2.4.6

Mikrotext Mikrotext, je ochranný prvek, který není jednoduché kvalitně napodobit. Jedná se

o text, v němž je zpravidla napsána nominální hodnota bankovky případně název měny. Mikrotext bývá umístěn buď na jednom, nebo na více místech současně. Není patrný pouhým okem, a k jeho zkoumání je potřeba minimálně lupy. U eurobankovek je mikrotext

33

DOLEŽAL, Ivan. Ochranné prvky českých bankovek. Svět tisku [online]. 2007 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z:http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=3693&buxus_svettisku=f9f3df87c8075670dcadc 9969e9d4b53 34 Autorem práce absolvovaný odborný kurz ČNB o rozpoznávání padělků absolvovaný v prosinci 2011

26

umístěn ne lícní straně v levém dolním rohu v řeckém označení měny EURO.35 Jak jsem již zmínil, padělání mikrotextu není vůbec jednoduchá záležitost a to právě kvůli jeho miniaturní velikosti. K tisku bankovek se používají nejmodernější tiskárny, které dokážou čitelně vytisknout i ty nejmenší písmena. Padělatelé sice také disponují s kvalitními tiskárnami, ale málokdy se na inkoustových tiskárnách podaří mikrotext natisknout, tak aby byl ostrý a nerozmazaný.36

Obrázek 8: Mikrotext


2.4.7 Test pomocí UV záření UV záření je dalším pomocníkem pro rozeznání pravé bankovky od padělané. Ovšem v dnešní době se na tento ochranný prvek nedá stoprocentně spolehnout. Ochrana spočívá v propustnosti světla bankovkovým papírem. Pod dopadem UV záření papír nesmí zářit a naopak jednotlivé ochranné prvky zářit musí. Padělání bankovek je dnes na takové úrovni, že i s touto překážkou si padělatelé dokážou poradit. V mnoha případech stačí, aby se papír přetřel bezbarvým lakem, a kontrola pomocí UV záření nepomůže k odhalení padělku. Bezbarvý lak totiž UV záření pohltí a bankovka tedy nezáří, i když není vyrobena z originálního ceninového papíru.37 Na eurobankovce pod dopadem UV záření naopak svítit musí vlajka EU, hvězdičky symbolizující znak EU a ochranná vlákna, která jsou rozprostřená po celé ploše bankovky. Právě tuto kontrolu pomocí UV lamp provádí mnoho obchodníků při akceptaci bankovek, bohužel tato kontrola je ale v současné době naprosto nedostatečná a měla by být spojena i s kontrolou dalších ochranných prvků.38 35

Prezentace ochranných prvků eurobankovek ECB. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/euro/flash/START_FLASH_PRESENTATION.html 36 Autorem práce absolvovaný odborný kurz ČNB o rozpoznávání padělků absolvovaný v prosinci 2011 37 Autorem práce absolvovaný odborný kurz ČNB o rozpoznávání padělků absolvovaný v prosinci 2011 38 Prezentace ochranných prvků eurobankovek ECB. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/euro/flash/START_FLASH_PRESENTATION.html

27

Obrázek 9: Test pomocí UV záření


2.4.8

Opticky proměnlivá barva Opticky proměnlivé barvy se též nazývají OVI (Optical variable ink) barvy. Jsou

to barvy, které díky svému složení mění své zbarvení při změně úhlu pohledu. Aby OVI barvy způsobily kýžený efekt, je potřeba vysoký nános barvy, který se nanese na bankovku. Pro potřebnou aplikaci se používá zejména technika hlubotisku případně sítotisku.39 Tento ochranný prvek je celkem spolehlivý, protože OVI barvy jsou poměrně drahé a jejich prodej je značně regulován. Prodávat ho smějí pouze licencovaní prodejci. Na eurobankovce se OVI barva používá k vyobrazení nominální hodnoty bankovky v pravém dolním rohu rubové strany. Při sklápění bankovky se hodnota mění z fialové barvy na olivově zelenou až hnědou.40

Obrázek 10: OVI barvy

Pramen: Prezentace ochranných prvků eurobankovek ECB. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit.

2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/euro/flash/START_FLASH_PRESENTATION.html , upraveno autorem

39

Barvy OVI. Státní tiskárna cenin [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=3693&buxus_svettisku=f9f3df87c8075670dcadc9 969e9d4b53 40 Prezentace ochranných prvků eurobankovek ECB. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/euro/flash/START_FLASH_PRESENTATION.html

28

Eurobankovky mají ještě daleko větší množství ochranných prvků, které z nich dělají jednu z nejlépe chráněné měnou na světě. Mezi tyto prvky patří například různé drobné perforace, či hologramy, které se na bankovkách vyskytují. V nových sériích je možno nalézt i tzv. zlatavý proužek, který se při sklopení proti světlu zobrazí a na kterém je vidět nominál dané bankovky. Nejdůležitějším ochranným prvek je ovšem samotný papír, jehož výroba a složení je přísně tajné. Největší množství padělků je právě odhaleno na základě tisku na nekvalitní papír.41

Ochranné prvky se týkají především bankovek, ovšem i ražba mincí podléhá určitému stupni zabezpečení a i mince mají své ochranné prvky. Tyto ochranné prvky především spočívají v různých typech lemování mincí. Po obvodu mince jsou vyobrazeny různé znaky případně je obvod mince hladký či vroubkovaný. Padělání mincí je zcela minoritní, ale jsou již prokázané případy, kdy k jejich padělání došlo. Padělání mincí je taktéž technicky velmi náročné, ale nominální hodnota padělků je oproti bankovkám zcela zanedbatelná, proto je padělání mincí jen velmi okrajové.42

2.5

Padělání společné měny Se zdokonalováním dovedností padělatelů peněz se zvyšuje počet ochranných prvků,

které signalizují pravost bankovky. Stejně tak je tomu i u euro bankovek. Jelikož je tato měna přijímána takřka po celém světě, existuje tedy i obrovské množství padělatelů společné evropské měny.

Každý půlrok vydává Evropská centrální banka zprávu o počtu zadržení padělaných bankovek. V poslední zprávě ze dne 16. ledna 2012 uvádí, že bylo zadrženo a staženo z oběhu 310.000 kusů euro bankovek. Toto číslo není překvapivě nejvyšší. V poslední době počet zadržených padělaných bankovek klesá, nicméně nedá se s úspěchem tvrdit, že celkově padělků ubývá. 43 Tabulka 3: Počet padělků euro bankovek Období

2008/2

2009/1

2009/2

Počet padělků

354.000 413.000 447.000

2010/1

2010/2

2011/1

387.000 364.000 296.000

2011/2 310.000

Pramen: http://www.ecb.int/press/pr/date/2012/html/pr120116.cs.html 41

Autorem práce absolvovaný odborný kurz ČNB o rozpoznávání padělků absolvovaný v prosinci 2011 Autorem práce absolvovaný odborný kurz ČNB o rozpoznávání padělků absolvovaný v prosinci 2011 43 Pololetní informace o padělání eurobankovek. Evropská centrální banka [online]. 2012, 16. ledna 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.ecb.int/press/pr/date/2012/html/pr120116.cs.html 42

29

Eurosystém, tj. ECB a 17 národních centrálních bank zemí eurozóny však opakovaně doporučuje, aby byla veřejnost opatrná při nakládání s hotovostí z důvodu právě padělání eura. Taktéž na svých webových stránkách zveřejňují interaktivní prohlídku bankovek a upozorňují zde na hlavní ochranné prvky, podle kterých je možné padělek rozeznat. Nejzákladnější prvky pravosti se dají rozpoznat hmatem, nastavením bankovky proti světlu (průsvit) a nakloněním (sklopné efekty). Detailně budou ochranné prvky rozebrány v následující podkapitole. Mezi nominální hodnoty, které jsou často terčem padělatelů, patří především 20€, 50€ a 100 €. Padělají se samozřejmě všechny nominály, ale ostatní spíše marginálně. U malých nominálů je riziko vztaženo k celkové hodnotě padělků příliš vysoké. Laicky řečeno, nikomu se do padělání 5€ nechce. Naopak u nominálů vyšších hodnot je veliká pravděpodobnost detailní kontroly bankovky ze strany příjemce a tudíž i větší šance, že bude padělek odhalen. Drtivá většina padělaných bankovek byla objevena a zadržena na území eurozóny, a to zhruba 97,5 %. Další 2 % byla stažena z oběhu v členských státech EU mimo eurozónu a zbytek byl zadržen v ostatních státech na světě. 44

Tabulka 4: Procentuální četnost padělků Nominální hodnota Procentuální rozdělení

5 € 10 € 20 € 50 € 100 € 200 € 500 € 0,5% 1,0% 47,5% 32,5% 16,0% 2,0% 0,5%

Pramen: http://www.ecb.int/press/pr/date/2012/html/pr120116.cs.html

Do boje proti padělání peněz vyrazila i ČNB, která pořádá kurzy pro rozpoznání pravých a padělaných bankovek. Všichni pracovníci bankovních a úvěrových institucí, kteří nakládají

s hotovostí,

musí

mít

tento

kurz

do

června

2012

složený.

Kurz

je sice zaměřený na českou korunu, ale detailně se zde probírají i ochranné prvky eur a amerických dolarů. 45

Shrnutí kapitoly Euro je poměrně mladá měnová jednotka, která vznikla v roce 1999. Od této doby si tato

měna

získala

celosvětové

renomé

a

je

právem

označována

jako

jedna

ze 3 nejdůležitějších měn na světě společně s americkým dolarem případně japonským jenem. Od roku 2002 je používána i v hotovostním platebním styku je národní měnou několika set milionů obyvatel Evropy. Každý stát má právo na vlastní vzhled euromincí, 44

Pololetní informace o padělání eurobankovek. Evropská centrální banka [online]. 2012, 16. ledna 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.ecb.int/press/pr/date/2012/html/pr120116.cs.html 45 Autorem práce absolvovaný odborný kurz ČNB o rozpoznávání padělků absolvovaný v prosinci 2011

30

zatímco eurobankovky jsou stejné pro všechny státy společně. Jelikož je euro dnes již v podstatě celosvětová měna, je velmi častým terčem padělání. Vývoj počtu padělků má ale naštěstí klesající tendenci, což může znamenat dva scénáře. Buď je padělků opravdu méně, což by mohlo být z důvodu vysokého počtu ochranných prvků, nebo jsou padělatelé čím dál úspěšnější a disponují stále kvalitnější technikou a rozpoznat padělek je tedy těžší.

31

3. PODMÍNKY VSTUPU DO EUROZÓNY 3.1

Maastrichstská konvergenční kriteria V listopadu 1993 vstoupila v platnost Smlouva o EU která byla podepsána v únoru

1992 v nizozemském Maastrichtu.46 Jejím hlavním cílem bylo vytvoření hospodářské a měnové unie. Hlavní prostředek, který měl k cíli vést, bylo zavedení jednotné měny (euro), které mělo být společným platidlem ve všech členských zemích EU. Zároveň Smlouva stanovila požadavky, které jsou nuceny jednotlivé země splnit, aby mohly přijmout společnou měnu. Tyto podmínky dnes známe pod pojmem Maastrichstská konvergenční kriteria. Mezi tato kriteria patří cenová stabilita, stabilita devizového kurzu, udržitelnost veřejných financí a kriterium dlouhodobých úrokových sazeb. Všechna tato kriteria musí být plněna dlouhodobě.47

3.1.1 Kritérium cenové stability Článek 121 odst. 1 první odrážky Smlouvy říká, že je potřeba „dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace, která se blíží míře inflace nejvýše tří členských států, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků.“ 48 Kriterium je dále blíže specifikováno v článku 1 Protokolu o kriteriích konvergence. Dle tohoto je potřeba aby „dotyčný členský stát vykazoval dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“ 49

Česká republika toto kriterium v současné době plní. Hlavním prostředkem, který pomáhá plnit toto kriterium je politika České národní banka, jejímž hlavním cílem je udržování inflace na úrovni 2%, přičemž reálné hodnoty by neměly být vyšší či nižší než

46

DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2008. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-076-8. s. 151. 47 Maastrichtská smlouva. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_maastricht.html 48 Úřední věstník Evropské unie. Maastrichtská smlouva. EUR-Lex [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:0200:cs:PDF 49 Úřední věstník Evropské unie. Protokol o kritériích konvergence. EUR-Lex [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2004:310:0339:0340:CS:PDF

32

jeden procentní bod. V roce 2012 hrozí, že Česká republika toto kriterium nesplní z důvodu zvýšení snížené sazby DPH z 10% na 14%, které je doprovázeno zvyšující se cenovou hladinou u položek, které dříve spadaly do desetiprocentní sazby daně (převážně potraviny).50

Tabulka 5: Harmonizovaný index spotřebitelských cen – HICP (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %) 2008

2009

2010

8/11

2011

2012

2013

2014

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací

2,6

0,0

0,9

1,3

1,6

1,1

1,4

1,4

Hodnota kritéria

4,1

1,5

2,4

2,8

3,1

2,6

2,9

2,9

Česká republika

6,3

0,6

1,2

1,9

2,2

3,4

1,6

2,1

Pramen: Vyhodnocení plnění Maastrichtských kriterii a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou. Ministerstvo

financí

ČR

[online].

14.

prosince

2011

[cit.

2012-03-22].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_2011_pdf.pdf

Výhled na roky 2013 a 2014 je v celku pozitivní. Česká republika by měla toto kriterium bez potíží plnit, avšak za předpokladu klidného hospodářského vývoje bez výrazných ekonomických turbulencí a bez dalších úprav přímých či nepřímých daní, které by mohly mít za následek zvýšení cenové hladiny.

3.1.2

Kritérium udržitelnosti veřejných financí

Článek 140 odst. 2 druhá odrážka Smlouvy říká, že je potřeba dodržovat „dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu čl. 126 odst. 6“ Dle článku 2 Protokolu o kritériích konvergence, kritérium znamená, že se „v době šetření na členský stát nevztahuje Rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o existenci nadměrného schodku“. Článek 126 Smlouvy upravuje postup při nadměrném schodku, jehož definici najdeme v Paktu o stabilitě a růstu. Dle článku 126 odst. 3 Smlouvy vypracuje Evropská komise

50

Vyhodnocení plnění Maastrichtských kriterii a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou. Ministerstvo financí ČR [online]. 14. prosince 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_2011_pdf.pdf

33

zprávu, pokud členský stát EU nesplňuje požadavky dodržování rozpočtové kázně, a to zejména pokud:  poměr plánovaného nebo skutečného schodku sektoru vládních institucí k hrubému domácímu produktu překročí referenční hodnotu, která je stanovena jako 3% HDP, ledaže by: -

poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží doporučované hodnotě, nebo

-

překročení doporučované hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k doporučované hodnotě

 poměr dluhu sektoru vládních institucí k HDP překročí doporučovanou hodnotu stanovenou v Protokolu o postupu při nadměrném schodku jako 60% HDP, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě.51

3.1.2.1 Kritérium deficitu sektoru vládních institucí Toto kritérium ukládá členským státům dodržovat maximální schodek státních rozpočtů pod úrovní 3% HDP. Z historie známe již mnoho případu, kdy toto kritérium nebylo plněno. V mnoha případech se na tom podílela rozhazovačná politika vlád, viz případ České republiky v letech 2003, kdy schodek činil -6,6% HDP byť při hospodářském růstu, nebo v letech 2005 a 2006. Druhou příčinou může být celosvětová hospodářská krize, která poznamenala výsledek tohoto kritéria především v roce 2009, kdy jeho hodnota dosáhla 3,7% HDP. Hospodářská recese je ovšem exogenní příčina, před kterou se nemá tak malý stát jako je ten náš možnost bránit, proto byla i Česká republika krizí zasažena. 52

Tabulka 6: Saldo sektoru vládních institucí (v % HDP) Hodnota kritéria

2008 -3,0

2009 -3,0

2010 -3,0

2011 -3,0

2012 -3,0

2013 -3,0

2014 -3,0

Česká republika

-2,2

-5,8

-4,8

-3,7

-3,5

-2,9

-1,9

51

Vyhodnocení plnění Maastrichtských kriterii a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou. Ministerstvo financí ČR [online]. 14. prosince 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_2011_pdf.pdf 52 Podmínky pro přijetí eura. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_podmin_prijeti.html

34


financí

ČR

[online].

14.

prosince

2011

[cit.

2012-03-22].

Dostupné

z:


Toto kritérium Česká republika již opakovaně nesplnila, a proto s ní byla zahájena Procedura při nadměrném schodku a to z roku 2009. Důvodem nesplnění byla hospodářská krize, která v roce 2009 postihla celou Evropu. Důsledkem byl obrovský výpadek na straně státních příjmů z daní a to z titulu nízkých či v horším případě záporných zisků čili ztrát podniků a podnikatelů. Na výdajové stránce se krize projevila nadměrnými výdaji státu na redukování dopadu vlivů hospodářské krize. Celkový schodek státního rozpočtu na rok 2009 byl tedy -5,7% HDP. V následujícím roce se již české ekonomice dařilo o poznání lépe. Což mělo za následek i snížení salda sektoru vládních institucí. Vedle rostoucích zisků ekonomických subjektů uplatnila vláda jednotlivé škrty a omezení, které měly zabránit trendu zvyšujícímu se schodku státního rozpočtu. Mezi faktory, které pomohly snížit tento deficit, byly především snížení mezd ve státním sektoru a také zvyšující se příjmy z pojistného na sociální pojištění. V roce 2011 došlo opět k rapidnímu snížení schodku státního rozpočtu a výhled do budoucna je také veskrze pozitivní. Pokud nenastanou vnější příčiny v podobě opětovného propuknutí hospodářské krize, tak by trend stálého snižování schodku státního rozpočtu měl pokračovat i v následujících letech.53

3.1.2.2

Kritérium dluhu sektoru vládních institucí

Kritérium vládního dluhu definuje poměr dluhu k hrubému domácímu produktu. Hodnota kritéria je 60%. Neplněné tohoto poměru se může prominout státům, které dlouhodobě snižují tento poměr a směřují k oné hladině 60% dluhu/HDP. Hodnocení v sobě zahrnuje i povinnost dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů a financí. Česká republika v současnosti toto kritérium splňuje a nikdy v historii se nestalo, aby toto kritérium nesplnila, ovšem poměr zadlužení k HDP se v časové řadě neustále zvyšuje, což může být varovným signálem. V roce 2001 byla Česká republika zadlužena v poměru zhruba 21%, nýbrž dnes je tento poměr skoro dvojnásobný. Příčiny můžeme vidět v oslabujícím hospodářském výkonu celé Evropy, kdy státy jsou nuceny výpadky v daňových příjmech krýt emitováním státních dluhopisů, jejichž úroky v současné době u obzvlášť hodně zadlužených států rostou až k hranici 6%. Dalším problémem v současné Evropě je stárnutí obyvatelstva, což má za následek úbytek pracovní síly a naopak výrazný růst obyvatel 53

Podmínky pro přijetí eura. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_podmin_prijeti.html

35

ekonomicky neaktivních. Tato situace je způsobena nižší porodností a naopak ve vyspělých státech, mezi které rozhodně většina členských států patří, i prodlužování průměrné délky života. Tento trend je dlouhodobě patrný a je potřeba na něj adekvátně reagovat. Česká republika se vydala směrem důchodové reformy, která se nyní schvaluje v Parlamentu České republiky. Současný stav je ovšem dlouhodobě neudržitelný a s určitostí by vedl k dalšímu zadlužování České republiky a k potenciální hrozbě nesplnění tohoto kriteria. Dalším strašákem je neutěšená finanční situace v EU a možnost prohloubení recese, což by také nevyhnutelně vedlo ke zhoršování stavu zadlužení jednotlivých členských států.54

Graf 1: Podíl vládního dluhu k HDP v roce 2010

Pramen: General government gross debt. Eurostat [online]. 2011 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb090&plugin=1 , upraveno autorem

Z grafu je patrné, že podíl dluhu na HDP České republiky patří mezi nejmenší v celé EU, ovšem nebezpečné je tempo jeho růstu, které se v posledních letech neustále zvyšuje. Tabulka 7: Dluh sektoru vládních institucí (v % HDP) 54

Vyhodnocení kritéria veřejného dluhu. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_kriter_verej_dluh.html

36

Hodnota kritéria Česká republika

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

60,0 28,7

60,0 34,3

60,0 37,6

60,0 40,5

60,0 42,4

60,0 42,8

60,0 42,0


financí

ČR

[online].

14.

prosince

2011

[cit.

2012-03-22].

Dostupné

z:


3.1.3

Kritérium stability měnového kurzu

Každá země, která se chce začlenit do Eurozóny, se musí nejméně po dobu dvou let účastnit ERM II, což je mechanismus měnových kurzů Evropského měnového systému.

Článek 140 odst. 1 Smlouvy určuje „dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem měnových kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu.“ 55 Zároveň Článek 3 Protokolu o kritériích konvergence stanovuje, že: „kriterium účasti v mechanismu měnových kurzů Evropského měnového systému, znamená, že členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem měnových kurzů Evropského měnového systému, aniž by byl měnový kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného členského státu.“56

Původní měnou, na kterou byl směnný mechanismus kurzů navázaný, byla jednotka ECU, což byla košová jednotka zemí ES, jejíž hlavním posláním bylo usnadňovat zúčtování mezinárodních transakcí. ERM procházel po celou dobu historie různými změnami, z nichž nejdůležitější bylo rozšíření oscilačního pásma z ± 2,25% na ±15%, k nimž přispěly turbulence v letech 1992-1993. Mezi měny, které byly v té době vysoce volatelní, patřila především britská libra a italská lira. Obě tyto měny byly nuceny opustit společnou měnovou politiku ES. Důvodem pro tyto výkyvy mohlo být zamítavé referendum Dánska o ratifikování Maastrichtské smlouvy a také politický a hospodářský vývoj v Německu, které se v tuto dobu procházelo procesem sjednocování, což bylo ruku v ruce s vysokými 55

Úřední věstník Evropské unie. Maastrichtská smlouva. EUR-Lex [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:0200:cs:PDF 56 Úřední věstník Evropské unie. Protokol o kritériích konvergence. EUR-Lex [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2004:310:0339:0340:CS:PDF

37

náklady, které ovlivňovaly kurz marky a potažmo tím celý systém ERM.57 Současný systém ERM II funguje od roku 1999 a jeho oscilační pásmo je taktéž ±15%.

Česká republika se v současnosti systému ERM II neúčastní a dle aktuálního stanoviska Ministerstva financí České republiky a ČNB ani vládě nedoporučuje do tohoto systému

v dohledné

době

vstupovat.

Z tohoto

důvodu

není

ani možné definovat jakou má česká koruna oproti euru centrální paritu. Česká koruna oproti euru dlouhodobě posiluje a je tedy potřeba důkladně zvážit v jakém okamžiku by bylo vhodné do systému ERM II vstoupit. Aktuální situace v Evropě ani nenahrává k optimismu a je tedy poměrně jednoznačné, že ani v blízké budoucnosti se v České republice nebude platit eurem.

Obrázek 11: Státy Eurozóny

Pramen: http://www.zavedenieura.cz/euro/img/design/Euro-Eurozona3.gif

3.1.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Článek 140 odst. 1 Smlouvy požaduje: „stálost konvergence dosažené členským státem a jeho účast v mechanismu měnových kurzů Evropského měnového systému, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb.“58

57

Turbulentní období 1992-93. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/666.html

38

Článek 4 Protokolu o kritériích konvergence specifikuje, že: „kritérium konvergence úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“59

Tabulka 8: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (průměr posledních 12 měsíců, v %)

2008

2009

2010

8/11

2011

2012

2013

2014

Průměr 3 zemí EU s nejnižšími úrokovými sazbami

4,2

3,9

4,0

5,3

3,3

3,6

3,2

3,1

Hodnota kritéria

6,2

5,9

6,0

7,3

5,3

5,6

5,2

5,1

Česká republika

4,6

4,8

4,2

3,8

3,7

3,7

3,9

4,2

Pramen: Vyhodnocení plnění Maastrichtských kriterii a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou. Ministerstvo financí ČR [online]. 14. prosince 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_2011_pdf.pdf

Toto kriterium Česká republika plní poměrně s vysokou rezervou. Otázkou je, jak se hodnota úrokových sazeb dluhopisů České republiky bude vyvíjet v budoucnosti. Podlé mého názoru se výnos dlouhodobých dluhopisů zvyšovat neměl a to na základě poměrně stabilní politické a hospodářské situace v České republice. Dobrý směr, kterým se vláda ujala prostřednictvím svých daňových, sociálních a důchodových reforem, potvrdila i ratingová agentura Standard & Poor´s, která zvýšila České republice rating ze stupně A na AA- se stabilním výhledem.60 Dalším důležitým faktorem pro rating a s tím spojené výše úrokové sazby je dluhová situace státu Evropě, kde hrozí přelití dluhových problémů z jednoho státu do druhého. Ratingové agentury se na státy v Evropě dívají poměrně

58

Úřední věstník Evropské unie. Maastrichtská smlouva. EUR-Lex [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:0200:cs:PDF 59 Úřední věstník Evropské unie. Protokol o kritériích konvergence. EUR-Lex [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2004:310:0339:0340:CS:PDF 60 Ratings Sovereigns Rating List. Standard and Poors [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/ratings/sovereigns/ratingslist/en/eu/?subSectorCode=39§orId=1221186707758&subSectorId=1221187348494

39

komplexně a tím pádem rapidní zhoršení ratingů velkých evropských států může způsobit i snížení ratingu České republiky. Z těchto důvodů je velmi obtížné predikovat vývoj úrokových sazeb, avšak pokud by se situace v Evropě zklidnila, neměla by mít Česká republika s plněním tohoto kritéria větší problémy.

Shrnutí kapitoly V této kapitole byly vykovány jednotlivé požadavky a podmínky, které musí Česká republika splnit, aby mohla jednotnou evropskou měnu přijmout. Tyto podmínky jsou nazvány maastrichtskými konvergenčními kritérii. Některé z nich Česká republika plní bez nejmenších problémů, ale co se týče kritérií v oblasti veřejných výdajů, tak zatím Česká republika pokulhává. Je ovšem nutné poznamenat, že téměř žádná země by dnes za současných ekonomických podmínek v Evropě tyto podmínky nesplnila. To ovšem neznamená, že by se Česká republika neměla snažit rozpočtový schodek snížit i za cenu razantních reforem, které by do budoucna znamenaly vyřešení otázek důchodové reformy. Současná vláda má za cíl dlouhodobé snižování schodku státního rozpočtu a tím pádem i přiblížení se onoho jednoho z konvergenčních kritérií. Další podmínkou je vstup České republika do mechanismu směných kurzů ERM II a setrvat zde bez devalvací měny alespoň 2 roky. Je tedy patrné, že Česká republika v nejbližší době ani euro přijmout nemůže. Otázkou však zůstává, zdali je přijetí eura v současné situaci vůbec žádoucí a jestli není výhodnější disponovat svou vlastní měnou. Současná vláda si ani přijetí eura nedala jako svůj cíl, takže se dá předpokládat, že v průběhu následujících 5 let euro přijato nebude.

40

4.

SCÉNÁŘE ZAVEDENÍ EURA

Existuje několik scénářů či způsobů, jak implementovat jednotnou měnu. Tyto scénáře se liší především v rozdílném načasování přijetí jednotné evropské měny v hotovostní a bezhotovostní podobě. V době vzniku eura byl akceptovatelný pouze Madridský scénář dřívějšího zavedení eura v bezhotovostní podobě, nicméně v současné době se prakticky nevyužívá, ale naopak většina zemí volí strategii současného zavedení jak hotovostního, tak i bezhotovostního eura.

4.1

Madridský scénář Jedná se o jeden z možných scénářů přechodu na společnou měnu. Při tomto způsobu je

nejdříve společná měna zavedena v bezhotovostním platebním styku. Hotovostní platební styk stále probíhá v původní měně státu a eurobankovky zatím nejsou oficiálním platidlem daného státu. Doba mezi zavedením společné měny v bezhotovostním a hotovostním platebním styku může být maximálně 3 roky. Poté již musí být euro zavedeno i v hotovostní podobě. Daná země může v tomto období převést nesplacené dluhopisy na novou měnu a přeměnit vypořádací systém plateb a vypořádací systém pro cenné papíry. V době vzniku eurozóny se jednalo o jedinou možnou formu přechodu na společnou měnu. Výhodou tohoto systému je čas pro přípravu jak technického (ražba mincí, překalibrování různých automatů), tak legislativního rázu. Nevýhodou je současné fungování dvou platebních a vypořádacích systémů, což je vysoce nákladné. Dnes se tento způsob přechodu na společnou měnu nepoužívá a to právě z důvodu jeho nákladnosti.61

61

Scénář zavedení eura v ČR. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Scenar_zavedeni_eura_CR.pdf

41

Obrázek 12: Madridský scénář zavedení eura

Pramen: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Scenar_zavedeni_eura_CR.pdf

4.2 Jednorázové zavedení eura Tento scénář bývá často označován taktéž jako tzv. velký třesk (Big Bang). Při této volbě dochází k současnému přechodu na jednotnou měnu jak v hotovostní, tak i v bezhotovostní podobě. Jedná se o scénář, který je v současnosti využíván nejvíce. Tato varianta ve srovnání s předcházejícím způsobem vyžaduje větší nároky na koordinace, protože všechny ekonomické subjekty (ať už veřejné či soukromé) musí být připraveny zavést jednotnou měnu zároveň. Mezi nevýhody tohoto scénáře je výše zmíněná nutnost koordinace veřejného a soukromého sektoru. Naopak výhodou je to, že tento scénář je nákladově výhodnější. Dalším plusem tento varianty přechodu na společnou měnu je to, že přechod se uskočení v krátkém časovém horizontu a subjekty tedy mají ihned možnost si na společnou měnu zvyknout a přizpůsobit se jí. Protože se tato metoda již osvědčila, všechny nově přistupující země využívají právě scénář „Velkého třesku“. Stejně tak se i Česká republika rozhodla jít touto cestou a euro bude přijímat zároveň jak v hotovostním tak i bezhotovostním platebním styku.62

62

Scénář zavedení eura v ČR. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Scenar_zavedeni_eura_CR.pdf

42

Obrázek 13: Scénář Big Bang

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Scenar-BigBang.gif

4.3

Phasing – Out Tento způsob zavedení společné měny je velmi podobný scénáři, kdy dojde

k jednorázovému zavedení eura. Pouze v některých oblastech lze i nadále používat původní národní měnu. Mezi tyto oblasti patří placení daní a fakturace drobných podnikatelů. Tato doba, kdy ještě minoritně národní měna existuje, může být dlouhá maximálně 1 rok. Poté dojde k přechodu na společnou měnu i ve výše zmíněných případech. V podstatě se jedná o scénář typu „Big Bang“, avšak j několika výjimkami. Tento scénář ovšem nebývá skoro vůbec využíván.63

63

Volba scénáře zavedení eura v ČR. BusinessInfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2011 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Scenar_zavedeni_eura_CR.pdf

43

Obrázek 14: Phasing - Out

Pramen: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Scenar-PhasingOut.gif

Všechny výše zmíněné scénáře s sebou přinášejí výhody, ale i nevýhody. Je ovšem velmi důležité pečlivě zvážit, kterou cestou se Česká republika vydá. Pro detailní rozbor situace bylo vytvořeno institucionální zázemí pro přípravu České republiky na euro. Hlavní roli zde hraje Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice a velké množství různých pracovních skupin. Společně bylo dohodnuto, že se Česká republika vydá cestou jednorázového zavedení eura jak v hotovostním, tak i v bezhotovostním platebním styku. Dokumentem, který se celou agendou přijetí eura v České republice zabývá, je Národní plán zavedení eura v České republice, který byl schválen usnesením vlády České republiky dne 11. dubna 2007 č. 353.

Shrnutí kapitoly Proces přijetí eura není proces zdaleka jednoduchým a je proto potřeba, aby se všechny nově přistupující země řídily podobnými či dokonce stejnými postupy. Zavedení eura je tedy možný dle pevně stanovených scénářů, ze kterých si daná země může vybrat, který by pro ni mohl být nejvýhodnější. Existují tři způsoby přechodu na novou měnu. Mezi tyto scénáře patří Madridský scénář, Big Bang scénář, případně nejméně využívaný Opt – Out. Česká republika se rozhodla vydat cestou jednorázového zavedení eura jak v hotovostním tak i v bezhotovostním platebním styku. Celou tuto agendu má na starosti národní koordinátor zavedení eura v České republice. Nakolik bude tato varianta úspěšná, ukáže teprve čas, 44

nicméně v současné době všechny nově přistupující země tuto variantu využívají z důvodu její nižší nákladovosti. Ostatní scénáře se již moc nepoužívají, například Madridský se používal ve vůbec prvním zavedení eura v ustavujících zemích eurozóny.

45

5.

INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ PŘIJETÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE V rámci procesu přijetí eura bylo potřeba vytvořit i jakési institucionální zastřešení

celého projektu, které by mělo odpovědnost za realizované přípravy a následný samotný proces výměny zákonného platidla v České republice. Vláda České republiky vydala usnesení č. 1510 ze dne 23. listopadu 2005, kde je schválen projekt Institucionální zajištění přijetí eura v České republice. Bylo zároveň schváleno zřízení institutu národního koordinátora zavedení eura a také byla zřízena Národní koordinační skupina (dále jen “NKS“) pro zavedení eura v České republice. Zároveň Ministerstvo financí České republiky převzalo funkci gestora a hlavní koordinátora všech činností, které souvisejí se zavedením eura v České republice. Do NKS měly nominovat své zástupce všechny následující instituce: Česká národní banka, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo informatiky České republiky. Dodatečně bylo vyzváno k zvolení svého zástupce i úřad místopředsedy vlády pro evropské záležitosti. NKS a pracovní skupiny, které jí podléhají, se řídí Statutem NKS a Jednacím řádem NKS. Tyto zmíněné dokumenty také jednoznačně určují práva a povinnosti členů NKS a taktéž i práva a povinnosti předsedů jednotlivých pracovních skupin.64

5.1

Národní koordinátor Národní koordinátor je předseda NKS a koordinuje všechny činnosti, které jsou

spojeny s přípravou zavedené eura v České republice. Jeho hlavním úkolem je dohlížení na činnost jednotlivých pracovních skupin, které spadají pod NKS a především komunikace s veřejností ohledné této problematiky a vyjasňování a upřesňování výhod a nevýhod, které nám přijetí společné měny nevyhnutelně přinese. Do funkce národního koordinátora byl 28. března 2007 jmenován prof. Ing. Oldřich Dědek CSc.65

64

Národní plán zavedení eura v České republice. Zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-0422]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Narodni_plan_cast_I_verze_10-FV_pdf.pdf 65 Národní koordinátor pro zavedení eura v České republice. Zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_koordinator_cr.html

46

5.2

Národní koordinační skupina Národní koordinační skupina je nejvyšším orgánem, který má odpovědnost

za přípravy České republiky na vstup do eurozóny. Jejím předsedou je národní koordinátor a spadají pod ní všechny pracovní skupiny, které detailně řeší jednotlivé části Národního plánu zavedení eura v České republice. NKS jako celek dohlíží na plnění výše zmíněného plánu.

5.3

Pracovní skupiny NKS Pod NKS patří několik pracovních skupin, které se zaměřují na jednotlivé sektory,

které budou ovlivněny přijetím eura. Těchto skupin je 6 a mezi jejich zaměření patří například finanční sektor, veřejné finance, ochrana spotřebitele, legislativa, komunikace a další.

5.3.1 Pracovní skupina pro finanční sektor Finanční sektor patří mezi ty, které budou nejvíce ovlivněny přechodem na euro a je tedy potřeba u něho klást důraz na jeho kvalitní přípravu, protože finanční sektor ovlivňuje každého z nás. Pracovní skupina, která se má finančním sektorem zabývat má za úkol především zvládnout samotnou implementaci nové měny jak v hotovostní, tak i v bezhotovostní podobě. Největší autoritou v oblasti financí je v České republice Česká národní banka, proto byla vybrána do jejího čela. Celá skupina je složena ze zástupců již zmíněné ČNB, Ministerstva financí České republiky, České bankovní asociace, Komory auditorů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, České pošty, s.p. a Burzy cenných papíru Praha. Jak již bylo zmíněno, nejdůležitějším úkolem této pracovní skupiny je dbát na zavedení měny jako takové. S hotovostním platebním stykem vyvstávají požadavky na kvalitní předzásobení České národní banky a obchodních bank bankovkami a mincemi nové měny. U bezhotovostního platebního styku je potřeba především harmonizovat platební systémy eurozóny, jakým je například systém Target či SEPA. Mezi další úkoly skupiny pro finanční sektor patří i vytvoření nové legislativy v tomto sektoru.66

5.3.2 Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu Zavedení eura bude mít také vliv na veřejné finance a veřejné rozpočty. Se zavedením eura je nutné vyčíslovat všechny veřejné výdaje a příjmy v eurech. Stejně tak 66

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_financ_sektor.html

47

je nutné nově přepočítat celý státní dluh a jeho krytí emisí dluhopisů na eura. Tato pracovní skupina spadá pod gesci Ministerstva financí České republiky. Dále je tvořena zástupci Generálního ředitelství cel, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR, Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Úřadu vlády ČR a taktéž ČNB. Mezi hlavní úkoly této pracovní skupiny patří vytvoření analýzy vlivu dopadu zaokrouhlování veřejných příjmů a výdajů na veřejné rozpočty. Nezanedbatelnou část veřejných výdajů tvoří výdaje na mzdy státních zaměstnanců. Dalším úkolem této skupiny tedy je i přezkoumání dopadu zavedení eura na výsku reálných mezd pracovníků státní správy. Dále je potřeba prošetřit vliv eura na placení daní a sociálních dávek a příspěvků, které stát adresuje sociálně potřebným jedincům. V neposlední řadě je potřeba zanalyzovat dopad eura na starobní a invalidní důchody. Stejně jako ve všech pracovních skupinách je i v této kladen důraz na úpravu právních předpisů vztahujících se k této problematice.67

5.3.3 Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele Zavedení eura bude mít zcela jasně významný vliv nejen na veřejný sektor, ale i na sektor

soukromý.

Tato

pracovní

skupina

má

ulehčit

drobným

podnikatelům

a maloobchodníkům přechod na novou měnu a to tak, že se snaží vypracovat různá doporučení, které by přechod na euro mělo malým a středním podnikům ulehčit. Záštitu nad touto pracovní skupinou převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Dalšími členy jsou Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, ČNB, Česká obchodní

inspekce,

Hospodářská

komora

ČR,

Svaz

obchodu

a cestovního ruchu ČR, Sdružení obrany spotřebitelů, Sdružení českých spotřebitelů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Sdružení podnikatelů a živnostníků. Nejenom pro podniky, ale i pro spotřebitele je určena zvýšená pozornost. Přechod na novou měnu bude znamenat pro obyvatele přeorientovat se na novou měnu a naučit se v ní ohodnocovat nejenom zboží, ale i služby. Proto bude zavedeno duální označování cen, kdy ceny budou vyčísleny již v eurech, ale stále u nich bude přepočet podle konverzního kurzu na původní měnu, tedy koruny. Pro podniky bude přechod na euro znamenat zcela určitě náklady spojené s přeceněním zboží a služeb, ale také náklady ve spojitosti s proškolením zaměstnanců s nakládáním s novým typem finančních prostředků. Zejména v obchodech bude potřeb proškolit pracovníky nakládající s hotovostí, aby byly schopny snadno a rychle rozpoznat padělky. Tato školení již pořádá nepřetržitě ČNB, která vydává certifikát o 67

Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_finance_sprava.html

48

absolvování tohoto kurzu. Další problematikou, se kterou se podniky budou potýkat, tak je vedení účetnictví. I v rámci účetnických standardů dojde zcela jistě k určitým změnám a na ty tyto změny se snaží tato pracovní skupina reagovat a být nápomocna při řešení jakýchkoliv problémů.68 Ve vztahu ke koncovému spotřebiteli se pracovní skupina snaží navrhnutí konkrétních opatření, které posílí důvěru v novou měnu a napomohou k transparentnosti tvorby cen.

5.3.4 Pracovní skupina pro legislativu Zavedení a novelizace určitých právních předpisů je v souvislosti se zavedením eura zcela nevyhnutelná. Proto byla zřízena tato pracovní skupina, aby připravila seznam legislativních změn, ke kterým bude muset před vstupem do eurozóny dojít. Gestorem této pracovní skupiny je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Dalšími členy jsou Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ČNB, Česká bankovní asociace, Svaz měst a obcí a Úřadu vlády ČR. Hlavími úkoly jsou především zanalyzovat potřebu novelizace právního řádu České republiky a vypracovat postupy pro úpravu místních vyhlášek a ostatních právních norem, které vydávají územně samosprávné celky. 69

5.3.5 Pracovní skupina pro komunikaci Komunikace s veřejností je jeden z nejdůležitějších aspektů zdárného přechodu na společnou evropskou měnu. Je potřeba dát veřejnosti co nejvíce informací jednak o euru jako takovém, ale především trpělivě zodpovídat dotazy, které bude veřejnost mít. Proto tato pracovní skupina má jedno z nejdůležitějších postavení mezi ostatními. Pracovní skupina pro komunikaci je vedena Ministerstvem financí ČR a ČNB. Dále je zastoupen Úřad vlády České

republiky

společně

s Ministerstvem

průmyslu

a

obchodu

ČR

a Ministerstvem zahraničních věcí. Hlavním úkolem je tedy vytvářet různé informační kampaně na podporu přijetí eura a zároveň organizovat různé semináře a přednášky, které by byly určeny nejenom pro odbornou veřejnost, ale i pro širokou veřejnost. Mezi projekty, které již tato pracovní skupina spustila, patří i internetové stránky www.zavedenieura.cz, na 68

Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_nefinac_sektor.html 69 Pracovní skupina pro legislativu. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_legislativa.html

49

kterých je možno najít kompletní informace o společné evropské měně. Na těchto stránkách jsou k dispozici i odkazy na nejdůležitější dokumenty, které mají spojitost s přechodem České republiky na euro. Činnost této skupiny přijetím eura zdaleka nekončí ba naopak. S reálným vstupem se začnou množit různé dotazy a problémy, které bude potřeba široké veřejnosti objasnit a předcházet eventuelně různým negativním ohlasům na realizovaný přechod na euro.70 5.3.6 Pracovní skupina pro informatiku a statistiku Přechod na euro bude znamenat i zátěž na informační systémy jednotlivých institucí a podniků. Proto vznikla pracovní skupina, která se problematikou funkčnosti a správného přeprogramování různých systémů zabývá. Tato pracovní skupina je vedena Ministerstvem vnitra České republiky. Dalšími členy jsou zástupci Ministerstva financí ČR, Českého statistického úřadu a České národní banky. Hlavním úkolem je připravit metodické postupy pro správné nastavení informačních systému veřejné správy stejně tak i informačních systému v rámci soukromého sektoru. Důležitou informací je datum vstupu České republiky do eurozóny, protože výsledek práce bude oceněn právě první dny po zavedení. Je potřeba, aby v konkrétní datum proběhla změna účtování na novou měnu a aby vše probíhalo dále bez jakýchkoliv neduhů a nedostatků.71

5.4

Organizační výbor NKS

Organizační výbor NKS je instituce, která dbá na rozdělení úkolů v rámci jednotlivých pracovních skupin a jejich práci koordinuje. Má za úkol každoročně hodnotit činnost všech pracovních

skupin

ale

i

NKS

jako

celku.

Další

činností

výboru

je pravidelná aktualizace Národního plánu zavedení eura v České republice a také komunikace s odbornou veřejností a i se zahraničními subjekty. Díky zahraničním kontaků přebírá zkušenosti se zavedením eura v zemích, kde proces již proběhl a pozitivní faktory se snaží implementovat v rámci českého postupu přijetí eura. Organizační výbor se podílí na členství v nejrůznějších nadnárodních organizacích, jako jsou například Public Administration Network II a DIRCOM. Díky členství v těchto orgánech Evropské komise (dále jen „EK“) mohou získat mnoho poznatků, které mohou pomoci České republice k snazšímu přechodu na společnou měnu.72 70

Pracovní skupina pro komunikaci. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_komunikace.html 71 Pracovní skupina pro informatiku a statistiku. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_informatika.html 72 Organizační výbor NKS. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/organizacni_vybor_nks.html

50

Obrázek 15: Schéma Institucionálního zajištění přijetí eura v České republice

Pramen: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/NKS-Struktura2b.gif

Shrnutí kapitoly Přechod na euro s sebou přináší nutnost vytvoření určitých orgánů, které mají tento proces na starosti a jsou odpovědné za případné komplikace či nesrovnalosti. V České republice tuto funkci vykonává Národní koordinační skupina v čele s národním koordinátorem. Konkrétní úkoly mají na starosti jednotlivé pracovní skupiny, které zpravidla podléhají příslušnému ministerstvu. Důležitou roli zde hraje Česká národní banka, která je členem všech pracovních skupin. Mezi nejdůležitější činnosti, které má NKS na starosti, patří analýza dopadu zavedení eura na jednotlivé ekonomické sektory a vydávání doporučení, jak nejsnáze přechod na jednotnou evropskou měnu zvládnout. Dalšími činnosti je tvorba legislativy, která je většinou implementována z pramenů komunitárního práva. Nezastupitelnou roli má NKS i v oblasti komunikace s veřejností, protože přechod na novou měnu bude mít dopad na všechny obyvatele České republiky. Všechny výše zmíněné instituce se zodpovídají vládě České republiky v čele s jejím premiérem. Aktuální situace v Evropě ovšem v současné době přijetí eura nenahrává a vláda České republiky zatím termín zavedení eura nestanovila, což je jasným signálem, že euro v České republice nebude na pořadu dne nejméně po několik dalších následujících let. 51

6. HARMONOGRAM PŘIJETÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE Česká republika sice nemá jasně stanovený termín přijetí eura, ale i tak je jasné, že společnou měnu, budeme muset dřív nebo později přijmout. Proces přijetí eura nezačíná okamžikem vstupu země do eurozóny, ale již mnohem dříve. Harmonogram přijetí eura je odvislý podle toho, kdy budeme chtít vstoupit do ERM II, což je mechanismus směnných kurzů a zároveň jedna z podmínek pro vstup dané země do eurozóny. Proces vstupu je v každé zemi stejný a podléhá přísným pravidlům. Dle Národního plánu zavedení eura v České republice je celý proces rozfázován do čtyř etap.



1. etapa (do vstupu do ERM II) V této etapě je Česká republika aktuálně nachází. Je to období před vstupem země do

mechanismu směnných kurzů ERM II. V této fázi jsou započaty první přípravné procesy. Tato fáze není nijak časově omezená a jednotlivé země se v ní mohou nacházet po dobu mnoha let, tak jak je tomu například v případě Švédska či Dánska.73

 2. etapa (od vstupu do ERM II po rozhodnutí o přijetí České republiky do eurozóny) Tato fáze musí v každém případě trvat minimálně 2 roky, což je doba, po kterou musí být země účastna mechanismu směnných kurzů ERM II. V rámci této fáze dochází především k legislativním změnám, které jsou s přechodem na euro nutné a dále je v plném proudu informační kampaň, která má za úkol lidem vysvětlit všechny dotazy, které samo sebou přechod na jinou měnu přináší. Ukončení této etapy je podmíněno splněním maastrichtských konvergenčních kritérií. Mimo jiné také dojde k:  k vydání konvergenčních zpráv EK a ECB hodnotících stupeň udržitelné konvergence  k pozitivnímu hodnocení připravenosti České republiky na vstup do eurozóny orgány EU  k vydání doporučení EK Radě EU na zrušení výjimky pro zavedení eura v ČR  k rozhodnutí Rady EU o zrušení výjimky procedurou dle čl. 122 odst. 2 Smlouvy o založení ES

73

Národní plán zavedení eura v České republice. Zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Narodni_plan_cast_I_verze_10-FV_pdf.pdf

52

 k určení přepočítacího koeficientu stanovujícího fixní kurz CZK/EUR Radou EU přibližně půl roku před vstupem do eurozóny74



3. etapa (mezi rozhodnutím Rady EU o zrušení výjimky pro zavedení eura do dne vstupu do eurozóny) Tato fáze je poslední fázi, ve které je ještě čas na finišování jednotlivých kroků

vedoucích k přijetí eura. V této fázi je velmi důležité včasné předzásobení ČNB, všech obchodních bank a i maloobchodů novými bankovkami a mincemi. Vyžaduje se aplikace duálního cenového označování. V této fázi je také potřeba ujasnit pravidla, která vedou k důležité ochraně spotřebitele. Mohou se totiž vyskytnout subjekty, které budou chtít situace zneužít a méně znalé obyvatele ošidit případně jinak uvést v omyl.75



4. etapa (po vstupu do eurozóny) V této fázi je již euro národní měnou a je plně v oběhu jak v hotovostní

i v bezhotovostní formě. Tato etapa není nijak časově určena a nejdůležitějšími kroky, které musí Česká republika udělat, jsou zavedení duální cirkulaci a duální označování cen. V tomto období dochází k postupnému stahování původní měny z oběhu. Poté bude možno původní

měnu

vyměnit

v obchodních

bankách

a

ČNB.

Důležité

je

i dodržování pravidel v duálním označování cen, což je velmi důležité pro návyk obyvatel na novou měnu. Po zavedení eura je nutné dbát no zvyšování cenové hladiny, což je jedna ze základních obav obyvatelstva z přijetí této nové měny. Neméně důležitou roli bude hrát i přetrvávající mediální kampaň a vyjasňování všech rizik a výhod, které přechod na euro s sebou přináší.76

Pro bezproblémový přechod na euro je potřeba souladu a součinnosti všech ekonomických subjektů v České republice. Přijetí nové měny není jednoduchý proces a vyžaduje spoustu změn technického a především legislativního charakteru. Kromě těchto změn je potřeba především vysvětlit občanům všechny okolnosti, které jsou spojeny s přechodem na jednotnou evropskou měnu.

74

Národní plán zavedení eura v České republice. Zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Narodni_plan_cast_I_verze_10-FV_pdf.pdf 75 Národní plán zavedení eura v České republice. Zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Narodni_plan_cast_I_verze_10-FV_pdf.pdf 76 Národní plán zavedení eura v České republice. Zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Narodni_plan_cast_I_verze_10-FV_pdf.pdf

53

Shrnutí kapitoly V rámci této kapitoly byl shrnut postup, který je potřeba dodržet pro hladké přijetí eura. Tento postup je rozfázován na několik etap, které na sebe navazují. Nejdůležitějšími z nich se zdají být ty etapy, které předcházejí samotnému přijetí eura, ve kterých je kladen důraz na kvalitní přípravu všech oblastí, které přijetí nové měny zasáhne. Celkové přípravy na přijetí eura mají zcela určitě i pozitivní vliv na ekonomiku daného státu, protože z důvodu plnění maastrichtských konvergenčních kritérií je kladen důraz na rozpočtovou ukázněnost daného státu, což vede k omezení rostoucího zadlužení a zvýšení hospodářské úrovně dané země. V souvislosti s těmito opatřeními mohou být provedeny další důležité reformy, jako například reforma důchodová atd.

54

7.

ANALÝZA VÝHOD A NEVÝHOD PŘIJETÍ EURA Přijetí společné měny je nevyhnutelně spojeno s určitými výhodami, ale na druhé straně

i nevýhodami. V současné době si myslím, že je velmi složité určit, která strana mince převažuje. Na následujících řádcích se pokusím zhodnotit přínos, ale i omezení, které by přijetí měny znamenalo.

7.1

Výhody přijetí eura

7.1.1 Snadnější cestování Asi první výhoda, která každého v souvislosti se zavedením eura napadne, je to, že odpadávají náklady spojené s výměnou valut při cestách do zahraničí. Eurem se platí téměř v celé západní Evropě a to nám umožňuje mít s sebou na cestách pouze jednu měnu a nemusíme stále při přejezdu do jiné země peníze měnit a hledat co nejvýhodnější kurz s co nejnižší provizí pro směnárníka.77 Jelikož je euro měnou prakticky celosvětovou, můžeme s ním platit i v zemích, kde tato měna není národní. Typickou zemí je Chorvatsko, kde cena ubytování bývá zpravidla uváděna v eurech než v kunách. Již méně je tato měna uznávána v arabských státech, kde je daleko častější placení v USD, ale i zde obchodníci velice ochotně přepočítají cenu na eura.78 Obecně se dá říci, že jednotná měna stimuluje cestovní ruch a profitovat z něho mohou všechny členské státy eurozóny. 7.1.2 Snadnější porovnávání cen V rámci eurozóny mohou lidé snadněji porovnávat ceny zboží a služeb. Odpadá tedy zdlouhavé přepočítávání na domácí měnu. Právě snadnější srovnávání cen může mít pozitivní efekt ve zvyšující se konkurenci a tím pádem tlakem na snížení cen. S přechodem na společnou měnu může ovšem vyvstat problém s přepočítáváním cen zboží a služeb na eura. Proto bude povinné duální označování cen, kdy cena bude vyčíslena jak v eurech, tak i po staru v korunách. Snazší porovnávání cenové hladiny může vést v pohraničních oblastech ke zvýšení objemů příhraničních nákupů, kdy jedna či druhá strana zjistí, že v sousední zemi se stejné zboží či služby dají pořídit za stejné ceny. To povede k tomu, že obchodníkům se stanou konkurencí i subjekty příhraniční, které před tím do takové míry zákazníky nepřitahovaly.

77

Výhody pro občany a spotřebitele. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_spotrebitel.html 78 vlastní zkušenost autora

55

7.1.3 Potlačení kurzového rizika Velikou výhodu by mělo zavedení společné měny pro společnosti a podnikatele, kteří obchodují se zeměmi platícími eurem. Mnohé firmy mají nasmlouvané kontrakty na obchody a riziko spojené s pohybem měnového kurzu je pro ně příliš vysoké. Jedinou možností, jak se proti pohybujícímu se kurzu zajistit, je sjednat ji pojištění u bank, které tyto produkty nabízejí.79 Ovšem náklady spojené s tímto zajištěním taktéž nejsou zanedbatelné. Cena zajištění logicky přímo úměrně roste s prodlužujícím se časovým horizontem. Odhaduje se, že firmy by uspořily zhruba 1,4 % HDP ročně z důvodu omezení kurzového rizika.80 Pro společnosti může mít taková úspora efekt v tom, že může část těchto ušetřených nákladů investovat do vývoje či výroby a zvýšit tak svoji konkurenceschopnost na příslušném trhu. 7.1.4 Redukce transakčních nákladů Transakčními náklady jsou myšleny náklady spojené s konverzí měny, případně vedením devizových účtů v tuzemských bankách. Jelikož společnosti, které obchodují Vedení devizového účtu je v drtivé většině případů dražší než vedení korunového účtu. Zpracování příchozích a odchozích plateb v cizí měně je hlavní položka, která ovlivňuje celkovou výši nákladů, které firma „nechá“ v bance. Pokud firma obětuje osobní přístup a prostředí velké a prostorné pobočky, je tu i možnost vedení účtu u Fio banky, a.s., jejíž poplatky za příchozí či odchozí platby v EUR jsou nejnižší v České republice.81 Čím dál více podnikatelů a firem si zde účet zakládají právě díky přívětivým poplatkům.82 Fio banka, a.s. dokonce nabízí platební styk v EUR se Slovenskem úplně zdarma. Těží z toho, že i na Slovensku má svou pobočku, a platby v EUR jsou tím pádem brané jako slovenské tuzemské, což má Fio banka, a.s. zdarma. 7.1.5 Nižší úrokové sazby Jedním

z cílů

ECB

je

udržování

cenové

stability.

To

přispívá

i k zachování nízkých úrokových sazeb. Česká republika sice má poměrně nízké úrokové sazby, ale u úvěrových produktů pro společnosti udržuje prostor pro jejich snížení. Nízké 79

LACINA, Lubor a Petr ROZMAHEL. Euro: ano-ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. s. 40-41. 80 Výhody pro občany a spotřebitele. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_spotrebitel.html http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_podnikatel.html 81 Ceník bankovních služeb. Fio banka. [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.fio.cz/docs/cz/cenik_bankovni_sluzby.pdf 82 Osobní zkušenosti ze zaměstnaneckého poměru

56

úrokové sazby napomáhají inovacím, na které je potřeba cizí kapitál. Inovace jsou jednou z cest jak dohnat ekonomicky vyspělejší státy v Evropě.83 7.1.6 Makroekonomické výhody Po vstupu do eurozóny by Česká republika získala určité makroekonomické výhody. Mezi nejvýznamnější výhodu patří spolurozhodování o měnové politice eurozóny. Ovšem náš podíl na tomto rozhodování by patrně byl velmi marginální ve vztahu k významu české ekonomiky. Dalším plusem by byl tlak ze strany eurozóny na rozpočtovou kázeň České republiky. Ovšem tvrdit, že tlak na rozpočtovou kázeň je výhoda, je poněkud sporné, protože by mělo být v zájmu České republiky dodržovat rozpočtovou stabilitu i bez členství v eurozóně. Dá se tedy tvrdit, že makroekonomické výhody, které by nám vstup České republiky do eurozóny přineslo, se ani zdaleka nevyrovnají ztrátám, které by nevyhnutelně Českou republiku po přijetí eura zasáhly.84 7.1.7 Zvýšení prestiže Používat společnou měnu jakou mají vyspělé státy Evropy jako je Německo, Francie, Nizozemsko a další má i další těžko vyčíslitelné výhody. A to jak uvnitř Evropy, tak i navenek. Touto výhodou je dle mého názoru zvýšení prestiže celé České republiky. Můžeme dát jasněji najevo, že jsme ekonomicky vyspělá země, která používá stejnou měnu, jako již výše zmíněné evropské státy. Co nám toto zvýšení prestiže přinese? Jednak se na nás v Evropě a okolním světě budou dívat s větším respektem, protože budeme patřit k paktu, jehož měna ve světě něco znamená. To je spíše výhoda psychologická a velmi obtížně finančně či hospodářsky vyčíslitelná. Co ovšem může mít značný efekt vedoucí ke zvýšení přílivu cizího kapitálu do České republiky, je snazší přilákání cizích turistů do českých a moravských regionů. Je sice pravda, že většina luxusnějších hotelů ve městech jako je Praha, Brno či Ostrava je schopna akceptovat platbu za ubytování v eurech, ovšem drtivou většinu ubytovacích kapacit v České republice je potřeba uhradit v českých korunách. Turisté jsou tedy nuceni učinit směnu hotovosti, což jim může přinést dodatečné náklady. Je tedy logické, že společná měna zpřístupní Českou republiku turistům z ostatních zemí eurozóny, ale i z celého světa. U mimoevropských turistů není výjimkou, že při svých cestách zavítají současně do několika zemí. Při absenci společné měny je daleko

83

Výhody pro podnikatele. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_podnikatel.html 84 Makroekonomické výhody. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_makroekonom.html

57

pravděpodobnější, že Českou republiku při svých plánech vynechají. Ze společné měny by mohly profitovat především oblasti okolo hranic se sousedy, kteří již společnou měnu používají a přilákat je tak k nám. Takovou typickou oblastí je jižní Morava, a to především část Pálavy, která je jenom nepatrně vzdálená od Rakouska. Příliv turistů by tedy mohl mít i podobu jednodenních návštěv rakouských turistů či cykloturistů. Z toho by profitovaly jistě místní pohostinská i ubytovací zařízení. Dá se tedy konstatovat, že přijetí společné evropské měny bude mít zcela určitě pozitivní vliv na objem cestovního ruchu v celé České republice.

7.2

Nevýhody přijetí eura

7.2.1 Jednorázové náklady na zavedení eura Zavedení společné měny se neobejde bez určitých nákladů. Tyto náklady se dotknou především soukromé sféry. Pro firmy bude nejzákladnějším úkolem přecenit zboží na euro, což v dnešní době počítačových systémů nemusí být problémem zásadním. Podobné přecenění se provádí například při změnách DPH a podniky se s tím vypořádají vždy poměrně jednoduše. Horší situace nastane u drobných podnikatelů, kteří své ceny musejí upravit ručně. Tento problém se týká především e-shopů, které nabízejí velké množství produktů. Z vlastní zkušenosti z provozu internetového obchodu s několika tisíci položkami vím, že při přeceňování zboží se podnikatel často dostane do situace, kdy si zákazník objedná zboží, které ještě není přeceněné. Celá situace se dá řešit pořízením či naprogramováním softwaru či administrace webových stránek tak, aby přecenění proběhlo on-line, ovšem vyžaduje to nemalé vynaložené náklady.85 Mezi dalšími náklady, které budou muset jednotlivé subjekty vynaložit je úprava technického vybavení pro příjem mincí a bankovek. Typickými přestaviteli jsou všechny automaty, které přijímají peníze, tzn. parkovací automaty, automaty v nemocnících na výdej dokladu o zaplacení regulačních poplatků, automaty na výdej občerstvení a mnoho dalších.86

85

vlastní provoz internetového obchodu www.pro-pejsky.cz Nevýhody a rizika z přijetí eura. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_nevyhody_rizika.html 86

58

7.2.2 Ztráta měnové suverenity Daleko závažnější nevýhodou je ztráta možnosti ovlivňovat měnovým kurzem vývoj hospodářství. Měnovou politiku společné měny bude nadále určovat pouze Evropská centrální banka, která bude intervenovat ve prospěch celé eurozóny, nikoliv pouze na základě potřeby jednotlivého státu. Ztráta možnosti uskutečňovat měnovou politiku je jeden z nejzávažnějších argumentů odpůrců přijetí jednotné měny, kteří argumentují tím, že ztráta měny je do jisté míry ztrátou suverenity daného státu. Výhoda vlastní měny totiž spočívá v možnosti ovlivňování hospodářské politiky prostřednictvím devizového kurzu. Centrální banka řídí devizový kurz na základě jeho vývoje na trhu.87 Může tedy regulovat nadměrnou apreciaci či depreciaci národní měny. Tyto intervence provádí centrální banka pomocí devizových rezerv, které v případě potřeby uvolňuje do oběhu nebo naopak z oběhu stahuje.88 V případě příliš nadhodnocené měny se bude centrální banka snažit kurz měny oproti jiné měně znehodnotit a bude nakupovat devizy za české koruny, tím na trhu zvýší nabídku domácí měny, což bude mít za následek znehodnocení domácí měny.89 Těmito devizovými intervencemi neřídí centrální banka pouze devizový kurz domácí měny, ale sekundárním efektem je i růst či pokles cenové hladiny. Při stahování peněz z oběhu se objem měnových agregátů sníží, čímž bude vyvolán pokles nabídky peněz, což má vliv na rostoucí úrokové sazby. V obráceném případě, kdy ČNB bude chtít měnu znehodnotit, tak zvýšení poptávky bude mít tedy vliv na zvýšení nabídky domácí měny, což povede ke snížení úrokových sazeb.

90

Ovšem zvýšení nabídky bude mít také na zvyšující

se cenovou hladinu. Přijetí eura tedy bude de facto znamenat rapidní snížení vlivu ČNB na hospodářskou situaci v České republice. ČNB sice bude mít vliv na tvorbu měnové politiky celé eurozóny, ale vzhledem k významnosti České republiky ve srovnání s ostatními velkými státy, bude její vliv značně omezen.

7.2.3 Riziko inflace V souvislosti s potenciálním zavedením eura se často skloňuje hrozba případného růstu cenové hladiny. Dle výzkumu v zemích, které euro přijaly, se cenová hladina v globálním pohledu nezměnila, což znamená, že inflace se přijetím eura neprojevila. 87

FUCHS, Kamil. Základy ekonomie. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-861-1994-7. s. 219. Jílek, Josef. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-07691. s. 352. 89 MUSIL, Petr, Kamil FUCHS, Aleš FRANC a Šárka GRIGARČÍKOVÁ. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-126-7. s.407-408. 90 FUCHS, Kamil. Základy ekonomie. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-861-1994-7. s. 219. 88

59

U některých položek se cena sice zvýšila, ale naopak u některých došlo k jejímu snížení, což tedy ve výsledku nevedlo ke zvýšení cenové hladiny. Je ovšem potřeba dávat pozor na některé obchodníky, kteří by v souvislosti se zavedením společné měny své výrobky zdražili. Jako opatření proti tomuto jednání bude vytvořena jakási „černá listina“, na kterou budou umístěny subjekty, které by v důsledku přechodu na euro zdražily. Dalším opatřením, které by mělo zabránit obchodníkům ve zdražení, je povinnost duálního označování cen, kdy cena bude vyčíslena jak v českých korunách, tak nově i v eurech. Celou problematiku hrozící inflace zaštiťuje princip cenové stability, který je obsažen v Národním plánu pro zavedení eura v České republice.91 7.2.4 Odpovědnost za stav eurozóny Přijetí společné měny znamená i další nevýhodu, která nebyla nikdy tak patrná jako v dnešní době. Touto nevýhodou je nutnost pomoci ostatním členským státům, které se ocitnou v platební neschopnosti. Tato nutnost až povinnost se naplno projevila v současné dluhové krizi eurozóny při řešení situace v Řecku, Irsku a Portugalsku. Na příkladu Řecka bylo jasně vidět, že ne všechny státy mají na pomoci Řecka zájem. Jedná se zejména o malé státy, které mají dost starostí s udržením hospodářské soběstačnosti. Hlavním představitelem bylo Slovensko, které muselo do záchranného balíku na pomoc Řecka přispět částkou převyšující 4 miliardy EUR, což je v přepočtu téměř 12% HDP Slovenské republiky. Slovensko na poprvé tuto pomoc odmítlo, což způsobilo rozpad celé slovenské vlády v čele s premiérkou Ivetou Radičovou. Ta totiž nechala spojit hlasování o hospodářské pomoci Řecku s hlasováním o důvěře své vládě. Toto hlasování nakonec dopadlo neúspěšně. Na podruhé již návrh prošel a i Slovensko se připojilo k ostatním státům eurozóny a Řecku finančně pomůže. V nových volbách v březnu 2012 drtivě vyhrála strana SMER v čele s bývalým premiérem Robertem Ficem. Naplno se tedy projevil fakt, že státy eurozóny jsou v podstatě nuceny finanční prostředky vynaložit, protože nikdo netuší, co by s eurozónou stalo, kdyby Řecko reálně zbankrotovalo a vrátilo se ke své původní měně. S touto situací vyvstává otázka, za jakých podmínek je vůbec reálné z eurozóny vystoupit. Vystoupení jakéhokoliv státu z eurozóny by totiž znamenalo nabourání celkové důvěryhodnosti eurozóny.

91

Nevýhody a rizika z přijetí eura. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_nevyhody_rizika.html

60

7.2.5 Současná situace Byť dle mého názoru výhody, které jsou spojeny s přijetím eura, převyšují nevýhody, přijetí eura bych v současné době rozhodně nedoporučoval. Přijetí eura bych doporučoval až po zklidnění situace okolo dluhové krize, která Evropu v současné době sužuje. Současnou situací v Evropě se věnuje celá následující kapitola.

Shrnutí kapitoly Přijetí eura znamená akceptaci nejen společné měny, ale i výhod a nevýhod, které s sebou společná evropská měna přináší. Při přijetí do EU se Česká republika zavázala euro přijmout. Neexistuje ovšem přesně daný termín, do kdy je tak potřeba učinit. Česká republika tedy má mnoho času na to, aby zhodnotila výhody a nevýhody zavedení eura a podle toho naplánovala vstup do eurozóny. Výhody i nevýhody jsou jasně patrné, ale existují i hrozby, které by do nedávna nikoho nenapadly. Česká republika ovšem nemá sjednanou trvalou výjimku92 a musí euro dřív či později zavést. Mezi jednoznačné výhody patří odstranění kurzového rizika pro firmy. Jelikož náš export je značně závislý na německém trhu, zvýšení konkurenceschopnosti, které by zavedení eura českým firmám přineslo, by znamenalo možnost zvýšení objemu exportu a teoretický hospodářský růst firem v České republice. Pro občany by zavedení eura znamenalo jednodušší cestování bez zbytečně nákladné konverze měn. Je potřeba si ovšem uvědomit, že euro nepřináší jenom výhody, ale stejně tak i nevýhody.

92

tzv. opt-out

61

8. AKTUÁLNÍ SITUACE V EVROPĚ Vstupem do EU se Česká republika zavázala k přijmutí jednotné evropské měny eura. Nikde ovšem není stanoveno, do kdy se tak musí stát. Vstup České republiky do Eurozóny musí být vhodně načasován a není tedy dobré bezhlavě vstoupit do tohoto měnového paktu bez důkladného zvážení. Vstupem do Eurozóny totiž Česká republika ztratí jednu z důležitých zbraní v boji s řízením české ekonomiky a její konkurenceschopnosti s celosvětovou

ekonomikou.

Pozbytí

možnosti

ovlivňovat

domácí

hospodářství

prostřednictvím své vlastní měny bude znamenat absolutní navázanost na ekonomickou situaci v celé eurozóně. Ta v současné době není vůbec růžová. Krize eura je v dnešních dnech velmi často skloňována a není už vůbec žádným tabu, že i nejvyšší představitelé EU si dovedou připustit i témata jako je rozpad eurozóny či úplným koncem eura.

Čím je tato situace způsobena? Na tuto otázku neexistují jednoznačné odpovědi, ale existuje mnoho faktorů, které dávají dohromady celou mozaiku aktuálního problému.

8.1 Přetrvávající dopady krize z roku 2008 Dle mého názoru se celý svět a tím pádem ani Evropa doposud nevypořádaly s dopady krize, která nás zasáhla na podzim 2008, která byla způsobena realitní bublinou a následným pádem velkých bankovních domů nejen v USA, ale po celém světě. Vrcholní představitelé největších zemí na světě se sice snažili veřejnost uklidňovat a dávat jim naději, že vše se velmi brzo opět v dobré obrátí a svět nastartuje opět velký hospodářský růst, jako tomu bylo po několik předešlých let. Realita je ovšem patrně jiná a spousta evropských států ani zdaleka nedosahovala takových hospodářských čísel, jako tomu bylo před rokem 2008. Ani zdaleka cena podniků vyjádřená hodnotou akcií nedosahuje takových čísel, jako tomu bylo před rokem 2008.

62

Graf 2: Vývoj indexu EURO STOXX 50

Pramen: http://chart.finance.yahoo.com/c/5y/_/_stoxx50e?lang=en-US®ion=US

Produkce firem nedosahuje objemů z předkrizových let a proto se domnívám, že bylo velmi předčasné uvažovat o znovunastartování ekonomické konjunktury.

8.2 Zadluženost států Zadluženost států jako je Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko a dalších má v současné době asi největší význam na dluhové krizi, která v současnosti sužuje celou Evropskou unii. Neexistuje totiž žádná instituce, která by regulovala tvorbu státních rozpočtů. Ve spojitosti s aktuální situací se množí hlasy, které volají pro zřízení jakéhosi ministerstva financí eurozóny, které by mělo pravomoce zasáhnout a omezit tak až příliš ambiciózní státní rozpočty. Znamenalo by to ovšem další ztrátu státní suverenity a další krok k federalizaci Evropy, což by se v mnoha státech setkalo s velkou vlnou nevole.

8.2.1 Řecko Nejmarkantnější je případ Řecka. Řecko bylo do roku 2009 rájem, kde bylo nejvýhodnější pracovat ve veřejném sektoru, kde mzdy převyšovaly ty v soukromém sektoru zhruba o 30 až 50%. Mzda byla určena dle tabulek, přičemž každé dva roky se zaměstnanec posunul o jeden stupínek výše. Příznivá byla i hranice pro vstup do důchodového systému, která byla zíkonem určena na 58 let! Průměrná výše důchodu oscilovala okolo 750 EUR měsíčně, což po přepočtu na CZK činilo zhruba 18.500 Kč. Reálná situace ovšem byla taková, že na základě mnohých výjimek a privilegií chodili mnozí Řekové do důchodu již ve věku okolo 51 let. Ve státním sektoru byly taktéž pravidelně vypláceny 13. a 14. platy

63

a zaměstnancům řeckého parlamentu se často vyplácely dokonce i 15. a 16. platy.93 Bylo jasné, že současný systém je dlouhodobě neudržitelný a že se při větších ekonomických otřesech sesype jako domeček z karet. V roce 2009 při příchodu hospodářské krize se řecká vláda musela potýkat s rapidním výpadkem daňových příjmů, což mělo za následek počátek zhroucení současného systému. Řecká vláda v čele s premiérem Jorgem Papandreem rázem neměla z čeho financovat štědrý sociální systém a celá země se i nadále vysoce zadlužovala.

Graf 3: Vývoj řeckého dluhu (v % HDP)

Pramen: http://www.euroekonom.cz/grafy/recko-statni-dluh.png

Investoři, kteří tento blahobyt financovali, si náhle uvědomili, že Řecko bude mít problém se splácením dluhopisů a začali je prodávat. Úroky z řeckých vládních dluhopisů vystřelily rapidně vzhůru a Řecko se v podstatě stalo na finančních trzích naprosto neúvěrovatelné.

93

Řecko na pokraji ekonomického kolapsu. Euroekonom: Ekonomický portál [online]. 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-recko-bankrot

64

Graf 4: Výnosy řeckých vládních dluhopisů

Zdroj: http://www.euroekonom.cz/grafy/recko-dluhopisy.png

Všem začalo být jasné, že Řecko nebude schopno pokrýt své závazky a požádalo tedy ostatní partnery v Eurozóně společně s Mezinárodním měnovým fondem o záchrannou půjčku ve výši 110 miliard euro. Tato půjčka ovšem Řecku vůbec nepomohla, protože nebyla podpořena žádnými reformami, které Řekové slibovali. Největšími věřiteli bylo Německo a Francie, a to z toho důvodu, že jejich největší banky měly nakoupeny v obrovských objemech řecké vládní dluhopisy a v případě bankrotu Řecka by byly nuceny odepsat mnoho miliard eur. Pro některé banky by byl nezřízený bankrot přímo existenční hrozbou. První půjčka tedy nepomohla, a proto se Řecko odvážilo pořádat v květnu 2011 o další záchranný balík peněz, tentokrát v rozmezí 100-120 miliard eur. Neřízný bankrot se sice nekonal, ale ani tento záchranný balík nepomohl Řecku vstát znovu na nohy a proto byla nutná dohoda řecké vlády s věřiteli o odepsání zhruba 50% dluhů. Největší evropské banky na dohodu přistoupily a to jenom z toho důvodu, aby nemusely později odepsat dluh celý. Pro samotné banky to znamenalo snížení ratingu, např. Société Générale, což je matka české Komerční banky, byl sražen rating v září 2011. 10. listopadu 2011 byl představen nový premiér Řecka. Stal se jím ekonom Lukas Papadimos, který se nyní snaží o další dohodu s věřiteli o ještě větším seškrtání řeckých dluhů, avšak za podmínky razantních reformních opatřeních, na které řecký lid zatím odmítá přistoupit a demonstrace a stávky jsou aktuálně v Řecku na denním pořádku. V posledních dnech se stále častěji zmiňují 65

zprávy i o tom, že samotní Řekové o euro nestojí a začínají používat místní lokální měny, případně se nevracejí k barterovým obchodům. Situace v Řecku ovšem může paradoxně působit jako zdvižený prst v tom smyslu, že nelze donekonečna žít a utrácet nad poměry, a že rapidní zadlužování země se dříve či později velmi negativně promítne do životní úrovně jednotlivých obyvatel v podobě drastických škrtů a restriktivních opatřeních.

8.2.2 Irsko Irsko je státem, který můžeme zařadit mezi ekonomicky nadprůměrně vyspělé. V minulosti bylo Irsko dáváno jako příklad rapidního ekonomického růstu a zvyšování životní úrovně. V době klidného vývoje světové ekonomiky vše fungovalo, tak jak mělo. Ovšem s příchodem krize se ukázalo, že ekonomický vzestup Irska byl tažen investicemi do realit. Největšími investory byli Irové sami, kteří se zadlužovali skrz hypoteční úvěry, a irské banky zažívaly hypoteční boom. S rostoucí ekonomikou bylo zadlužení Irska upozaděno a vše se zdálo na první pohled v pořádku. Ovšem se splasknutím realitní bubliny v roce 2008 se Irsko stalo jednou z nejzadluženější zemí v Evropě. Irsko ovšem ihned nastolilo reformy, které pomohly se s nelichotivou situací vyrovnat, a Irsko v dnešní době nepředstavuje pro Eurozónu významnější hrozbu.

8.2.3 Itálie Itálie je stát, který se začíná čím dál častěji skloňovat v souvislosti s dluhovou krizí. Její zadlužení již dávno přesáhlo 100% HDP a bývalá vláda pod vedením Silvia Berlusconiho neměla ve veřejnosti důvěru, že dokáže tuto situaci zkrotit. Úroky desetiletých italských dluhopisů vyrazili vzhůru až k hranici 7%, což je hodnota, která je již považována za rizikovou.

66

Graf 5: Vývoj italských dluhopisů

Pramen: http://static.guim.co.uk/sys-images/Business/Pix/pictures/2011/11/15/1321355664521/Italian-bond-yields-15-No007.jpg

Ke kormidlu se tedy v listopadu 2001 dostala vláda v čele s premiérem Mario Montim. Jeho předchozí funkcí byla role eurokomisaře, kterou zastával od roku 1995 do 2004. Pod jeho vedením začala italská vláda taktéž provádět reformy, jejíž výsledky snad pomohou ke zkrocení hrozivě vypadajícího dluhu.

Výše zmíněné státy nejsou jediné, které mají v současnosti potíže. Mezi další patří především Portugalsko a Španělsko. Zatímco pád Řecka by byl z ekonomického hlediska zvládnutelný, bankrot takových gigantů jako je Itálie či Španělsko by znamenal veliký otřes v celosvětové ekonomice a zcela určitě i rozpad samotné eurozóny, popřípadě by mohl ohrozit fungování celé Evropské unie jako celku. Situaci těchto dvou států sleduje s napětím především Francie, jejichž banky mají v portfoliu více než značný podíl italských a španělských dluhopisů.

8.3 Rozdílnost ekonomických úrovní členských států eurozóny Toto téma je v současnosti velmi skloňované. Je vůbec moudré a dlouhodobě udržitelné sdílení společné měny mezi tolika státy, které jsou naprosto rozdílné v ekonomické úrovni? Dá se vůbec srovnat ekonomika Řecka s takovým ekonomickým gigantem jako je například Německo? Bylo vůbec vhodné stát s takovou pracovní morálkou, jako má Řecko, přijmout do eurozóny? Mnozí státníci v čele s francouzským premiérem Nicolasem Sarkozym tvrdí, že to byla chyba. Řecko vstoupilo do Eurozóny 1. ledna 2001, 67

kdy jeho HDP/osobu bylo na úrovni 80% průměru celé EU. Vstup Řecka a Protugalska měl více než ekonomický a hospodářský podtext povahu politickou, kdy původní státy chtěly ukázat, že i stát, který těží především z turistického ruchu, je schopný se „vyrovnat“ velkým a ekonomicky vyspělejším státům. Vzhledem k tomu že je nyní jasné, že tyto státy jsou sice ekonomicky se rozvíjející, ale stále nejsou na takové „mentální“ úrovni jako státy, které se podílely na založení ES, se nabízí otázky dalšího působení těchto států v měnové unii. Velkým státům je nyní jasné, že začínají doplácet na „reklamu eura“, kterou přijetím Řecka a Portugalska dělaly. Nyní v situaci, kdy je nutné zachraňovat tyto státy, stále sílí názory, že by mělo být Řecko vyloučeno, popřípadě že by se měla celá eurozóna zúžit pouze na státy, které budou respektovat základní pravidla tvorby a dodržování státních rozpočtů.

8.4 Vliv médií Média jsou dnes jedním z velmi důležitých hráčů, kteří informují veřejnost o aktuálních situacích ve světě. Nezanedbatelnou roli hrají v již zmíněné dluhové krizi v Evropě. Podle mého názoru je vliv médii větší než kdykoliv jindy. Šíření zpráv po internetu dnes zprostředkovává rychlý přenos informací po celém světě, ale nedá se říci, že jejich přínos je vždy zcela pozitivní. Ve snaze o co největší sledovanost onoho média se jednotlivé informační kanály předhánějí o co největší senzace a to způsobuje zvyšování euforie či v dnešní době častější tragičtější vize. To se odráží na volatilitě akciových trhů, které jsou dnes značně rozkolísané. Situace na trzích nenahrává investorům z řad obyčejných lidí, kteří raději směřují své volné finance do bankovních produktů, jako jsou spořící či termínované účty.

8.5 Ratingové agentury Ratingové agentury hrají na finančních trzích obrovskou roli. Jejich vliv je aktuálně podle mého názoru až příliš vysoký. Přitom je potřeba připomenout fakt, že i ony nesou část odpovědnosti za způsobení finanční krize z roku 2008. Byly to právě ony, které svými vysokými doporučeními investičních bank a investičních společností, kdo nezabránil včasnému zredukování hypotečního trhu v USA, a způsobily následný krach mnoha z těchto bank. Ratingové agentury hrají prim i v současné dluhové krizi, kdy se státy a banky bojí jako „čert kříže“ snížení ratingu ba dokonce paniku způsobí i jeho revize. Rating hraje bohužel větší roli než serioznější ukazatele fundamentální či technické analýzy. Ve své podstatě není rating špatný ukazatel bonity státu či podniku, ale neměl by být tím primárním měřítkem hodnocení investice. Co by podle mého přispělo k čitelnosti ratingového 68

hodnocení, je stejná stupnice u všech ratingových agentur. Průměrný investor se nevyzná, jestli je hodnocení A3 u Moody´s lepší či horší než rating A- u ratingové agentury Fitch. Odpovědnost ratingových agentur za správné a netendenční hodnocení v současné době obzvláště nabývá na důležitosti.

Tabulka 9: Ratingové stupnice

Pramen: http://www.nasaeuropa.eu/eu-rating-tabulka.jpg

8.6 Euroval Euroval je v současné době velmi často skloňované slovo. Co se však pod tímto slovem skrývá? Euroval je v podstatě onen záchranný balík, který byl určen na záchranu jednotlivých členských států eurozóny, které se aktuálně nacházejí v dluhové pasti, která neustále sužuje ekonomiku celé Evropy. Do eurovou přispívají kromě členských států eurozóny i státy, které prozatím v eurozóně nejsou a to prostřednictví Mezinárodního měnového fondu. Mezi cíle eurovou patří především poskytování finanční podpory státům, které ji nutně potřebují. Mezi tyto podpory patří především poskytování levných úvěrů 69

státům, které si nejsou schopni půjčit na veřejných trzích nebo případně za příliš vysoký úrok, kteří investoři kvůli značnému riziku nesplacení podstupují. Celý tento balík má objem ve výši 750 miliard euro.94 Za určitých podmínek z něho mohou čerpat i státy, které nejsou členem eurozóny. Ona suma 750 miliard je vyčleněna třemi institucemi, z nichž každá přispěla určitým dílem. Největším podílem přispěl Evropský nástroj finanční stability (EFSF – European Financial Stability Facility) a to souhrnnou částkou ve výši 440 miliard euro.95

Graf 6: Záruky poskytnuté v rámci EFSF

Zdroj: http://img.ihned.cz/attachment.php/10/34041010/aiou3BCDEF7GHJLklQbcefgpx1SUw9RV/graf.jpg

Dalším balíkem peněz ve výši 60 miliard eur přispívá Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM – European Financial Stabilisation Mechanism). Z toho objemu peněz mohou čerpat všechny členské státy Evropské unie. Státy mohou z tohoto fondu čerpat prostředky formou úvěrů, které jsou povinny splatit. Tento fond se součástí rozpočtu celé Evropské unie a byl zřízen především kvůli Irsku a Portugalsku, které již z tohoto fondu vyčerpali přes 48,5 miliard eur. Zbytek do eurovou přispívá Mezinárodní měnový fond (dále jen „MMF“) prostřednicím úvěrům, které postiženým zemím poskytuje.

94

BAGUS, Philipp. Tragédia eura. Bratislava: Jaga Group, 2011. ISBN 978-80-8076-093-9. s. 148. About EFSF. European Financial Stability Facility [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.efsf.europa.eu/about/index.htm 95

70

Shrnutí kapitoly Současná situace v Evropě v žádném případě nenahrává nějakému masivnímu rozšiřování eurozóny, ba naopak. Stále častěji slýcháme ze zemí, které jsou tvrdě postiženy dluhovou krizí, že cestou ven by mohl být jejich návrat k původní národní měně a opustit tedy eurozónu. Mnozí ekonomičtí experti však tvrdí, že přechod na původní měnu by těmto zemím v ničem nepomohl, ale naopak ještě více uškodil. Země, která by z eurozóny vystoupila, by ztratila značnou důvěryhodnost, pokud ještě nějakou stále mají. Dluhy, které země má denominované v eurech, by se akorát přepočítaly na starou měnu a nic by se nezměnilo, naopak příliv investic, který by časem mohl přijít, by byl značně omezen, protože s nastupující ekonomickou konjunkturou, která dříve či později přijde, by investoři spíše volili investice do aktiv, které budou méně rizikové, což by zcela určitě nebyl případ států, které eurozónu opustily. Velmi nebezpečné je možné přelití dluhové krize ze států, které jsou aktuálně postiženy, do států, jejichž ekonomický vliv je daleko větší než v případě Řecka, Irska či Portugalska. Hrozba krachu daleko významnějšího státu jako je například Itálie, či Španělsko, které se v poslední době začíná v této souvislosti stále častěji skloňovat, by byla další katastrofou v již tak špatných evropských časech. Vývoj v obchodování se španělskými dluhopisy naznačuje, že investoři začínají již i Španělsko považovat za poněkud rizikovou zemi.

Graf 7: Vývoj španělských dluhopisů

Pramen: http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2011/11/22/clanky/spanelske-volby-nepomohly-vynosy-dluhopisu-stalerostou/

71

Závěr Hlavním cílem této diplomové práce bylo podat informace o současném stavu zavádění eura v České republice a posoudit výhody a nevýhody pramenící z jeho zavedení. Dílčím cílem diplomové práce bylo seznámit čtenáře o aktuální situaci v Evropě, která má nejvýznamnější vliv na rozhodování o tom, zdali euro přijmout či ne. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe logicky navazují. V prvních čtyřech kapitolách mé diplomové práce se zabývám obecnými záležitostmi, jako je vznik, historie a vývoj této jedné z nejvýznamnějších světových měn. V jedné z těchto kapitol je i popsána vlastní výroba zabezpečení eura proti padělání. V následujících kapitolách je popsáno institucionální zajištění přijetí eura, jeho harmonogram a také výhody a nevýhody, které s sebou přechod na něj nutně přinese. V poslední kapitole se poté zabývám aktuální situací v jednotlivých státech eurozóny, které jsou nyní v problémech souvisejících s jejich nadměrným zadlužením, které již přesahuje únosné meze. Tato kapitola má zásadní vliv na můj názor, zdali je vhodné přijmout euro jako měnu v České republice.

Před začátkem tvorby mé diplomové práce bylo nutné se nejprve seznámit s celou problematikou prostřednictvím získání informací týkajících se institucí, které mají značný vliv na fungování eura. Mezi tyto instituce patří především Evropská centrální banka, která jako jediná má právo tisknout eurobankovky. ECB je i dnes často zmiňována v souvislosti s poskytováním pomoci zadluženým státům, od kterých nakupuje jejich dluhopisy a poskytuje jím tímto de facto prostředky, které státy nutně potřebují na zrealizování reforem, které jsou nutné pro zlepšení jejich hospodářské situace. Mezi další instituce patří MMF, který prostřednictvím úvěrů taktéž jednotlivým postiženým státům vypomáhá. Při psaní kapitoly týkající se eurobankovek a euromincí jsem využil znalostí nabytých mým současným zaměstnáním v bankovním sektoru. Díky tomu jsem měl možnost absolvovat odborný kurz rozpoznávání padělků, který pořádala ČNB v prosinci 2011.

Za stěžejní kapitoly mé diplomové práce považuji kapitoly týkající se analýzy výhod a nevýhod, které s sebou přechod na euro přináší a také kapitolu věnující se aktuální hospodářské situaci v Evropě. Je velmi těžké odhadnout, jestli převažují výhody či nevýhody a tím tedy rozhodnout, jestli euro přijmout či ne. Přijmout euro jsme povinni, ale není pevně stanoven termín, do kdy je nutné euro zavést. Je tedy možné zavedení stále odkládat a čekat na vhodné ekonomické prostředí, které by České republice přineslo spíše více výhod než nevýhod. 72

Za stabilního prostředí v celé Evropě by bylo zavedení eura dle mého názoru přínosné, protože si myslím, že výhody by byly zcela jasně dominující a nevýhody by byly spíše marginální. Ovšem za poslední 2 roky se můj názor poněkud modifikoval a v současné době si myslím, že přijetí eura je výhodné za určitých podmínek. Mezi tyto podmínky patří především zklidnění situace v Evropě a následný hospodářský růst a také nutnost rozpočtové kázně celé eurozóny jako celku. Jedině za předpokladu, že všechny členské a potenciálně nové státy eurozóny budou postupovat v rozpočtových otázkách podobně, je možné, aby projekt eura byl úspěšný. Mezi základní stavební kameny této rozpočtové kázně řadím vznik „Evropského ministerstva financí“, které bude dohlížet na tvorbu rozpočtů jednotlivých zemí a udělovat případné sankce za porušování těchto pravidel. To je ale na druhé straně velmi flagrantní zasahování do národních práv a suverenity daných států a jen stěží si dovedu představit jeho akceptaci ve všech státech. Bez tohoto institutu ale vidím fungování eura jako velmi omezené a podle mého názoru se mohou opakovat situace, kdy kvůli jednomu malému státu může být narušena důvěra EU jako celku. Na druhou stranu je nutno sledovat i hospodářský vývoj i v dalších koutech světa a je potřeba si přiznat, že pokud chce Evropa konkurovat takovým světovým hospodářským gigantům jako je USA nebo Čína, fungování eura by mohlo zvýšit konkurenceschopnost všech členských států, protože zvenku by se pohlíželo na Evropu jako na celek a ne jako na jednotlivé státy, které vystupují jako samostatné ekonomické subjekty.

Můj názor tedy v současné době reprezentuje patrně menšinový proud, protože dle nejrůznějších průzkumů většina obyvatel si zavedení eura nepřeje, nicméně přesto si myslím, že jeho správně načasované přijetí by České republice hospodářsky pomohlo. Hlavní a dílčí cíle mé diplomové práce byly naplněny.

73

Seznam použité literatury Odborné publikace: 1) BAGUS, Philipp. Tragédia eura. Bratislava: Jaga Group, 2011. ISBN 978-80-8076093-9. s. 159. 2) DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2008, 260 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-0768. 3) FUCHS, Kamil. Základy ekonomie. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-8611994-7. s. 219. 4) KOHOUT, Pavel. Finance po krizi: Evropa na cestě do neznáma. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4019-5. 5) LACINA, Lubor a Petr ROZMAHEL. Euro: ano-ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, 319 s. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. 6) Maryáš, J. - Oháňková, L.: Evropská unie a euroregiony. Brno : Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 214 s. 7) MUSIL, Petr, Kamil FUCHS, Aleš FRANC a Šárka GRIGARČÍKOVÁ. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-126-7. 412 s.

Bakalářské práce: 8) PULEC, Lukáš. Padělání peněz. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Stanislav Zelinka. s. 23.

Diplomové práce: 9) JAVŮREK, Pavel [absolvent PdF MU]. Dopady zavedení eura na český bankovní sektor 2002. 84 s.

Internetové zdroje: 10) About EFSF. European Financial Stability Facility [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.efsf.europa.eu/about/index.htm

74

11) Barvy OVI. Státní tiskárna cenin [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=3693&buxus_svettisku=f9f 3df87c8075670dcadc9969e9d4b53 12) Ceník bankovních služeb. Fio banka. [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.fio.cz/docs/cz/cenik_bankovni_sluzby.pdf 13) Často kladené dotazy: Euro a Česká republika. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/331/sekce/casto-kladenedotazy/#kolik_zemi_ma_euro 14) Členské státy eurozóny. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-0322]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_clen_staty_eurozony.html 15) DOLEŽAL, Ivan. Ochranné prvky českých bankovek. Svět tisku [online]. 2007 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=3693&buxus_svettisku=f9f 3df87c8075670dcadc9969e9d4b53 16) Eurobankovky. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_eurobankovky.html 17) Euromince. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_euromince.html 18) Evropská centrální banka. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/82/sekce/evropska-centralni-banka/ 19) Evropská centrální banka, Eurosystém a Evropský systém centrálních bank. Zavedení eura v České republice [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_ecb_escb_eurosys.html 20) Grafická podoba pamětních a sběratelských euromincí. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_euromince_1477.html 21) Grafická podoba společné strany euromincí. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_euromince_1379.html 22) Historie Evropské unie. Evropská unie [online]. 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/eu-history/1990-1999/index_cs.htm 23) Chorvatsko vykročilo do EU. Ještě ale rozhodnou občané. Týden.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/chorvatskovykrocilo-do-eu-jeste-ale-rozhodnou-obcane_219621.html 24) Kodaňská kritéria. Evropská komise [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_182_cs.htm 75

25) Maastrichtská smlouva. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-0319]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_maastricht.html 26) Makroekonomické výhody. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 201203-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_makroekonom.html 27) Národní koordinátor pro zavedení eura v České republice. Zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_koordinator_cr.ht ml 28) Národní plán zavedení eura v České republice. Zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Narodni_plan_cast_I_verze_10FV_pdf.pdf 29) Nevýhody a rizika z přijetí eura. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_nevyhody_rizika.html 30) Organizace Evropské centrální banky. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_organizace_ecb.html 31) Organizační výbor NKS. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/organizacni_vybor_nks.html 32) Podmínky pro přijetí eura. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 201203-19]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_podmin_prijeti.html 33) Pololetní informace o padělání eurobankovek. Evropská centrální banka [online]. 2012, 16. ledna 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.ecb.int/press/pr/date/2012/html/pr120116.cs.html 34) Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_finance_sprava.h tml 35) Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_nefinac_sektor.ht ml

76

36) Pracovní skupina pro legislativu. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_legislativa.html 37) Pracovní skupina pro komunikaci. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_komunikace.html 38) Pracovní skupina pro informatiku a statistiku. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_informatika.html 39) Prezentace ochranných prvků eurobankovek ECB. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/euro/flash/START_FLASH_PRESENTATION.html 40) Rada guvernérů. Evropská centrální banka [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.ecb.eu/ecb/orga/decisions/govc/html/index.cs.html 41) Ratings Sovereigns Rating List. Standard and Poors [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/ratings/sovereigns/ratingslist/en/eu/?subSectorCode=39§orId=1221186707758&subSectorId=122118734849 4 42) Řecko na pokraji ekonomického kolapsu. Euroekonom: Ekonomický portál [online]. 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzyclanky.php?type=jz-recko-bankrot 43) Scénář zavedení eura v ČR. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 201202-06]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Scenar_zavedeni_eura_CR.pdf 44) Turbulentní období 1992-93. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 201203-22]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/666.html 45) Úřední věstník Evropské unie. Maastrichtská smlouva. EUR-Lex [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:0200:cs:PDF 46) Úřední věstník Evropské unie. Protokol o kritériích konvergence. EUR-Lex [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2004:310:0339:0340:CS:PDF 47) Volba scénáře zavedení eura v ČR. BusinessInfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2011 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Scenar_zavedeni_eura_CR.pdf

77

48) Vyhodnocení plnění Maastrichtských kriterii a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou. Ministerstvo financí ČR [online]. 14. prosince 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_2011_pdf.pdf 49) Vyhodnocení kritéria veřejného dluhu. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_kriter_verej_dluh.html 50) Výhody pro občany a spotřebitele. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_spotrebitel.html 51) Výhody pro občany a spotřebitele. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_spotrebitel.html 52) Výhody pro podnikatele. Zavedení eura v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-0326]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_podnikatel.html 53) Výměna původních bankovek a mincí. Zavedení eura v České republice [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_vymena_bankovek_minci.html 54) Výkonná rada. Evropská centrální banka: Eurosystém [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.ecb.eu/ecb/orga/decisions/eb/html/index.cs.html

78

Seznam tabulek Tabulka 1: Členské státy eurozóny - rok přistoupení a oficiální přepočítací koeficient Tabulka 2: Výměna hotovostního oběživa Tabulka 3: Počet padělků euro bankovek Tabulka 4: Procentuální četnost padělků Tabulka 5: Harmonizovaný index spotřebitelských cen – HICP Tabulka 6: Saldo sektoru vládních institucí (v % HDP) Tabulka 7: Dluh sektoru vládních institucí (v % HDP) Tabulka 8: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely Tabulka 9: Ratingové stupnice

Seznam grafů Graf 1: Podíl vládního dluhu k HDP v roce 2010 Graf 2: Vývoj indexu EURO STOXX 50 Graf 3: Vývoj řeckého dluhu (v % HDP) Graf 4: Výnosy řeckých vládních dluhopisů Graf 5: Vývoj italských dluhopisů Graf 6: Vývoj španělských dluhopisů Graf 7: Záruky poskytnuté v rámci EFSF

Seznam obrázků Obrázek 1: Lícní strana eurobankovek Obrázek 2: Rubová strana eurobankovek Obrázek 3: Slovenské euromince Obrázek 4: Pamětní mince k výročí 10 let oběhu hotovostního eura Obrázek 5: Vodoznak Obrázek 6: Soutisková značka Obrázek 7: Ochranný proužek Obrázek 8: Mikrotext Obrázek 9: Test pomocí UV záření Obrázek 10: OVI barvy Obrázek 11: Státy Eurozóny Obrázek 12: Madridský scénář zavedení eura Obrázek 13: Scénář Big Bang Obrázek 14: Phasing - Out Obrázek 15: Schéma Institucionálního zajištění přijetí eura v České republice

79

Seznam použitých zkratek CZK

Česká koruna

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

DPH

Daň z přidané hodnoty

ECB

Evropská centrální banka

EFSF

Evropský nástroj finanční stability

EFSM

Evropský finanční stabilizační mechanismus

EK

Evropská komise

EMI

Evropský měnový institut

ERM

Mechanismus směnných kurzů

ES

Evropské společenství

ESCB

Evropský systém centrálních bank

EU

Evropská unie

EUR

Euro

HDP

Hrubý domácí produkt

MMF

Mezinárodní měnový fond

NKS

Národní koordinační skupina

USA

Spojené státy americké

USD

Americký dolar

80

ZAVÁDĚNÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents