Proces přijetí eura v ČR

BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA PRAHA

Katedra ekonomických a sociálních věd

Proces přijetí eura v ČR

Diplomová práce

Autor:

Markéta Voltrová Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Soukup, CSc.

Duben, 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Šestajovicích, 9. dubna 2009

Markéta Voltrová

2

Poděkování: Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Petru Soukupovi, CSc. za jeho uţitečné rady a cenné připomínky, které mi poskytoval při zpracování práce. Anotace:

3

Diplomová práce Proces přijetí eura v ČR se zaměřuje na proces začlenění ČR do eurozóny od samotného počátku. Cílem této práce je analýza a zhodnocení stavu příprav naší republiky pro přijetí eura a porovnání dosaţených postupů, zkušeností a výsledků s členy unie, kteří tímto procesem prošli v nedávné minulosti. Práce popisuje dopady přijetí eura na ekonomiku a jednotlivé kroky scénáře přijetí, které jsou pro úspěšné zvládnutí celého procesu zavazující. Pozornost je věnována dějinám vývoje EMU, procesu přijetí, výběru scénáře, harmonogramu zavedení eura, výhodám a nevýhodám přijetí eura, názorům odborníků a především úvaze, kdy nastane nejvhodnější doba pro přijetí eura, o které jsou vedeny neustálé diskuse. Detailněji je za bankovní sféru popsána Komerční banka, která se procesem přijetí eura jiţ delší dobu zabývá. Jako příklad zemí, které nedávno euro přijaly jako svou měnu a jejich zkušenosti se zavedením, jsou uvedeny Slovinsko a především Slovensko. Klíčová slova: eurozóna, maastrichtská kritéria, euro, jednotná evropská měna, ekonomika

Annotation: This dissertation on the Euro adoption process in the Czech Republic focuses on the integration process of the Czech Republic into the Eurozone from the very beginning. The aim of this work is to analyze and evaluate the state of preparations by our republic to adopt the Euro and a comparison of the achieved progress, experience and outcome with members of the union who have recently gone through this process. This work describes the impact of Euro adoption on the economy and individual steps in the adoption scenario which are necessary to successfully manage the whole process. Consideration is given to the history of the development of the European Economic and Monetary Union (EMU), the adoption process, the selection of adoption scenarios, the time schedule of the Euro introduction, advantages and disadvantages of Euro adoption, expert opinions, and in particular it contemplates when the most suitable time for Euro adoption might be, which is under constant discussion. From the banking sphere, Komerční banka is described in detail as it has been preparing for the adoption of the Euro for some time. Slovenia and in particular Slovakia are presented as examples of countries which have recently adopted the Euro as their currency and their experience with introduction. Key words: euro area, Maastricht criteria, euro, Eurocurrency, ekonomy

4

Úvod ...................................................................................................................................... 7 1. Hospodářská a měnová unie (HMU) ................................................................................. 8 1.1 Cíle Hospodářské a měnové unie................................................................................. 8 1.2 Etapy Hospodářské a měnové unie .............................................................................. 8 1.2.1 Mechanismus směnných kurzů (ERM) ................................................................. 9 1.2.2 Mechanismus směnných kurzů II (ERM II) ........................................................ 10 1.3 Kritéria pro přistoupení k eurozóně (pro přijetí eura) ................................................ 10 1.4 Eurozóna a její postupné rozšiřování.......................................................................... 13 2. Historie integrace ČR do EU a HMU .............................................................................. 16 2.1 Od počátku do rozpadu ČSFR ................................................................................... 16 2.2 Od vzniku České republiky........................................................................................ 17 2.3 Oficiální ţádost o členství v EU ................................................................................ 18 2.4 Přístupová jednání, proces přípravy na členství ........................................................ 19 2.5 Zakončení předvstupních vyjednávání, přijetí nových členů .................................... 20 2.6 České předsednictví EU 2009 .................................................................................... 21 3. Proces přijetí eura v ČR ................................................................................................... 24 3.1 Strategie přistoupení ČR k eurozóně ......................................................................... 24 3.2 Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR .............................................. 25 3.3 Národní plán zavedení eura v ČR .............................................................................. 26 3.3.1 Scénář přijetí eura ............................................................................................... 26 3.3.2 Podmínka splnění základních zásad během zavádění eura ................................. 28 3.3.3 Harmonogram zavedení eura .................................................................................. 30 3.3.4 Úkoly jednotlivých sektorů v souvislosti se zavedením eura ............................. 32 3.3.5 Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura ................................................ 35 3.4 Plnění kritérií v ČR ................................................................................................ 37 3.5 Výhody a nevýhody přijetí eura................................................................................. 40 5

4. Úloha komerčních bank v procesu přijetí eura (příklad Slovinska, Slovenska a ČR) .... 43 4. 1 Proces zavedení eura ve Slovinsku ........................................................................... 43 4.1.1 Harmonogram výměny národní měny za euro .................................................... 44 4. 1.2 Hlavní zásady projektů bank .............................................................................. 45 4.2 Zavedení eura na Slovensku krok za krokem ............................................................ 47 4.2.1 Národní plán zavedení eura a jeho aktualizace ................................................... 48 4.2.2 Národní koordinační výbor......................................................................................... 50 4.2.3 Konkretizace Stratégie prijatia eura v SR ........................................................... 52 4.2.4 Zásady zavedení eura na Slovensku .................................................................... 52 4.2.5 Úloha bank a finančního sektoru......................................................................... 55 4.3 Úloha Komerční banky, a. s. při přípravě Komerční banky Bratislava, a. s. na zavedení eura ................................................................................................................... 57 4.3.1 Dopady zavedení eura v KBB na Slovensku na KB ........................................... 58 4.3.2 Změna logiky kurzového lístku ........................................................................... 59 4.3.3 Ukončení poskytování některých produktů, úprava metodiky ........................... 59 4.4 KB – příprava konverze na euro v ČR ....................................................................... 61 5. Výsledky ...................................................................................................................... 64 Závěr .................................................................................................................................... 66 Seznam pouţité literatury: ................................................................................................... 68

6

Úvod Pro zpracování své diplomové práce jsem si záměrně vybrala téma „Proces přijetí eura v ČR“ nejen aktuálnost tohoto tématu, ale i důleţitost rozhodnutí o vhodném načasování, kdy se stát právoplatným členem Evropské unie, ale i eurozóny. Tato práce popisuje proces začlenění České repuliky do eurozóny a s tím související přijetí eura od samého počátku aţ do současnosti. První kapitola práce je zaměřena na Hospodářskou měnovou unii, její cíle a etapy, mechanismus směnných kurzů ERM a ERM II, kritéria pro přistoupení k eurozóně a jak se je daří plnit České republice a jejímu postupnému rozšiřování. Ve druhé kapitole je popsána historie integrace ČR do HMU a Evropské unie, průběh přístupových jednání, která byla zakončena rozhodnutím o přijetí nových členů EU. Česká republika se členem EU stala 1. května 2004 a v letošním roce dostala příleţitost společně s Francií a Švédskem v Radě EU. Třetí kapitola popisuje celý proces od přijetí strategie přistoupení ČR k eurozóně, zřízení Národní koordinační skupiny pro zavedení eura, Národní plán zavedení eura, výběr scénáře přijetí eura, harmonogram zavedení, jaké principy musí být v souvislosti se zavedením eura splněny, jaké jsou úkoly jednotlivých sektorů. Kapitola je zakončena hodnotící Zprávou o plnění Národního plánu zavedení eura, a jaké výhody a nevýhody přijetí eura má. Čtvrtá kapitola, která je stěţejní, popisuje bankovní sektor a úlohu komerčních bank v procesu přijetí eura. Detailně je popsáno Slovinsko a Slovensko, kteří euro přijali v nedávné době. Oba tyto státy zavedly euro podle scénáře „velký třesk“, který byl vybrán jako scénář zavedení eura i v České republice. Slovensko má s přípravou i zavedením nejčerstvější zkušenosti a proto je celý proces popsaný detailněji. Část kapitoly je věnována důleţitému úkolu Komerční banky, kterým bylo připravit dceřinou společnost Komerční banku Bratislava na přijetí eura. V závěru kapitoly je popsána příprava Komerční banky na konverzi euro v ČR. V poslední kapitole je vyhodnoceno plnění maastrichtských kritérií, a názory politiků a odborníků, kdy bude nejvhodnější termín pro zavedení eura v České republice. Cílem práce bude analyzovat a zhodnotit stav příprav a úvaha nad tím, co čeká Slovensko po zavedení eura a jaký můţe být další vývoj Evropské unie.

7

1. Hospodářská a měnová unie (HMU) Hospodářská a měnová unie (HMU) je soubor pravidel hospodářských politik a měnových politik členských států Unie s výhledem na zavedení jednotné měny. HMU se skládá ze dvou částí, a to hospodářské (koordinace hospodářských politik a veřejné finance) a měnové. Proces vývoje HMU vyústil ve vznik a zavedení společné měny euro v Evropské unii, jejíţ bankovky a mince byly uvedeny do oběhu k 1. lednu 2002. Vedle amerického dolaru a japonského jenu se euro zařadilo mezi tři hlavní světové měny. Členem HMU je kaţdá z 27 zemí EU, přičemţ euro jako společnou měnu zavedlo do současné doby 16 členských států. Ostatní země jsou označovány jako členské státy, na které se vztahuje dočasná výjimka ze zavedení měny euro. S výjimkou Dánska a Velké Británie jsou všechny státy povinny zavést společnou měnu.

1.1 Cíle Hospodářské a měnové unie HMU je oblast jednotné měny v rámci trhu EU, kde se lidé, zboţí, sluţby a kapitál pohybují beze všech omezení. HMU tvoří rámec hospodářského růstu a stability, který má oporu v působení nezávislé centrální banky a v zákonné povinnosti zúčastněných členských států sledovat zdravou hospodářskou politiku a pečovat o její koordinované uplatňování. HMU se přirozeným způsoben doplňuje s jednotným evropským trhem. Jednotný trh bude fungovat efektivněji a bude komplexněji zajišťovat předpokládané přínosy, aţ budou odstraněny vysoké transakční náklady spojené s převody různých měn a s nejistotami pramenícími z obav o stabilitu kurzů. Efektivnější jednotný trh podporuje hospodářský růst a zaměstnanost a euro posílí mezinárodní měnovou stabilitu. Snadnost porovnávání cen v eurech přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti firem a spotřebitelům přinese stálé, někdy dokonce i niţší ceny. Obecně řečeno, jednotná měna posílí jednotu Evropy a bude působit jako faktor stability, míru a prosperity.

1.2 Etapy Hospodářské a měnové unie Plán přijetí eura neboli budování HMU byl přijat v polovině roku 1989. Logickou návazností bylo začlenění tohoto plánu do Smlouvy o EU, tzv. Maastrichtské smlouvy. Smlouva o EU určuje, ţe HMU bude realizována ve třech etapách: 8

první etapa (1. červenec 1990 aţ 31. prosinec 1993): volný pohyb kapitálu mezi členskými státy, uţší spolupráce hospodářských politik a mezi centrálními bankami; druhá etapa (1. leden 1994 aţ 31. prosinec 1998): zaloţení Evropské centrální banky, konvergence hospodářských a měnových politik členských států (k zajištění cenové stability a zdravých veřejných financí); třetí etapa (od 1. ledna 1999): neodvolatelné zafixování kurzů a zavedení jednotné měny v rámci EU, provádění jednotné měnové politiky ESCB, nabytí účinnosti mechanismu směnných kurzů v rámci EU (ERM II). Třetí etapa HMU, která začala 1. ledna 1999, se zúčastnilo jedenáct členských států. Čtyři členské státy nepřijaly jednotnou měnu, buď proto, ţe se tak rozhodly v rámci protokolů přičleněných ke Smlouvě o zaloţení Evropského společenství, které jim tuto moţnost poskytují (Velká Británie a Dánsko), nebo proto, ţe nesplnily konvergenční kritéria určená Maastrichtskou smlouvou (Švédsko a Řecko). Řecko se stalo dvanáctou zemí eurozóny 1. ledna 2001. Součástí této etapy je i Pakt stability a růstu, který má zajistit, aby členské státy dodrţovaly rozpočtovou disciplínu i po zavedení jednotné měny. V případě nedodrţení mohou být státy i sankciovány.

1.2.1 Mechanismus směnných kurzů (ERM) ERM byl spolu s měnou ECU jednou ze dvou součástí Evropského měnového systém (EMS) v období 1979 aţ 1998. EMS a jeho dvě součásti ERM a ECU byly výsledkem dohody mezi centrálními bankami členských států Evropského společenství (uzavřené 13. března 1979) a Rezoluce Evropské rady přijaté v Brémách 5. ledna 1978 o EMS a souvisejících otázek. Podle EMS a ERM bylo účelem eura vytvářet mezi členskými státy těsnější spolupráci v měnových otázkách za účelem vytvoření zóny měnové stability v Evropě. Kaţdá účastnická země ECU měla stanovenu centrální paritu vůči ECU a tím byla vytvořena celá síť dvoustranných směnných kurzů, které byly uspořádány do tabulky nazývané paritní mříţka. Mechanismus ERM zavazoval centrální banky zúčastněných států k tomu, aby směnný kurz měn kolísal pouze v určitém pásmu. Fluktuační pásmo mělo šířku ±2,25%, jako dočasná výjimka byla povolena šířka ±6%. Pokud nějaký měnový kurz dosáhl okrajů pásma povolených fluktuací, centrální banky daných dvou zemí měly automatickou povinnost zahájit devizové intervence s cílem udrţet kurz uvnitř pásma. Měnit centrální paritu bylo moţné pouze se souhlasem všech členů ERM. Měnové výkyvy 9

především v letech 1992 – 1993, které byly provázeny silnými spekulačními tlaky na kurzy členských měn ERM, si vybraly daň v podobě vynuceného rozšíření fluktuačních pásem na ±15 %. S těmito širokými pásmy ERM fungoval aţ do vzniku eurozóny, přičemţ účast v tomto reţimu byla vyhodnocována jako jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií.

1.2.2 Mechanismus směnných kurzů II (ERM II) ERM II je název pro nástupnický reţim kurzového uspořádání ERM, který představoval hlavní pilíř Evropského měnového systému. Jeho pravidla byla schválena v prosinci 1996 na summitu Evropské rady v Dublinu na návrh vypracovaný Evropským měnovým institutem. ERM II byl uveden v činnost 1. ledna 1999, současně se vznikem eurozóny. Kurzové uspořádání ERM II se vyznačuje následujícími vlastnostmi: účast v tomto reţimu je dobrovolná a nárokovatelná kaţdou členskou zemí EU, která není členem eurozóny; mnohostranný charakter ERM zaloţený na bázi paritní mříţky byl převeden na dvoustranný vztah mezi ECB a národní centrální bankou; v platnosti zůstala široká fluktuační pásma ± 15 %, přičemţ individuálně mohla být vyjednána uţší oscilační rozpětí; centrální parity byly stanoveny jako kurzy národních měn vůči euru; zachována byla intervenční povinnost na okrajích pásma, nicméně kaţdá ze stran dohody byla oprávněna odmítnout účast na intervencích, pokud by se domnívala, ţe intervencemi by byla ohroţena cenová stabilita; potvrzena byla minimálně dvouletá účast v ERM II bez devalvace centrální parity jako nutný předpoklad ke vstupu do eurozóny.

1.3 Kritéria pro přistoupení k eurozóně (pro přijetí eura) Během rozšíření Evropské unie v roce 2004 se všichni noví členové zavázali přijmout euro, avšak současně dostali dočasnou výjimku pro jeho zavedení. Na rozdíl od Velké Británie a Dánska, které si při zavádění eura vyjednaly, ţe mohou zůstat mimo eurozónu natrvalo, tak nové členské země musí v budoucnosti euro přijmout. Sbliţování ekonomické výkonnosti je podstatou reálné konvergence, z čehoţ plyne i růst ţivotní úrovně.

10

Obvyklým měřítkem je HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Je sem řazena i konvergence v legislativní oblasti. Nominální konvergence je zaloţena na přibliţování nominálních veličin, jako je cenová hladina, míra inflace, úrokové míry a další. Členská země, která chce přijmout společnou měnu a následně profitovat z bezproblémové účasti v eurozóně, musí pro přijetí eura dosáhnout vysokého stupně udrţitelné hospodářské konvergence, stejně jako účastnické státy, která jsou vyhodnocovány na základě plnění tzv.maastrichtských kritérií konvergence uvedených v článku 121 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství a dále podrobněji upravených v tzv. Protokolu o konvergenčních kritériích připojeném ke Smlouvě o zaloţení ES. Konvergenční kritéria, známá téţ jako maastrichtská kritéria, lze rozdělit na rozpočtová a měnová. Zatímco rozpočtová kritéria stanoví maximální výši schodku státního rozpočtu, a veřejného dluhu v poměru k HDP, měnová kritéria se týkají velikosti inflace, výše dlouhodobých úrokových sazeb a stability měnového kurzu. Nezbytnou podmínkou je udrţitelnost těchto kritérií, nikoli tedy jejich pouhé jednorázové naplnění v okamţiku zamýšleného vstupu do eurozóny. Maastrichtská kritéria byla přijata ve snaze zabezpečit funkčnost společné měnové politiky a schopnost členů eurozóny fungovat bez vlastní měnové a kurzové politiky. Aby mohla jednotná měnová politika působit optimálně v rámci celé eurozóny, musí být dosaţena určitá míra sladěnosti ekonomické úrovně a hospodářského cyklu jednotlivých členských zemí. Jedná se o tato kritéria: kritérium dosaţení vysokého stupně cenové stability - členský stát vykazuje dlouhodobě udrţitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jeţ nepřekračuje o více neţ 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků, kritérium stavu veřejných financí - v době šetření se na členský stát nevztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku, přičemţ Rada rozhoduje o existenci nadměrného schodku podle: o

poměru plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k HDP

v trţních cenách, který by neměl překročit 3% a o

poměru veřejného zadluţení k HDP v trţních cenách, který by neměl

překročit 60%.

11

Při hodnocení, na kolik je plněn poţadavek fiskální disciplíny, jsou však brány v úvahu i další faktory, jako jsou dosavadní postup sniţování rozpočtové nerovnováhy, příp. existence výjimečných a dočasných faktorů, které takové nerovnováze přispívají. U členských států s mírou veřejného dluhu k HDP překračující 60% se předpokládá, ţe ji budou uspokojivým tempem sniţovat k referenční hladině. kritérium účasti v ERM II - dodrţování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniţ by došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu. Při hodnocení, nakolik je toto kritérium plněno, je kladen důraz na to, aby se směnný kurz vůči euru blíţil centrální paritě. Zohledňovány jsou však i další faktory, které mohly vést k apreciaci směnného kurzu. kritérium konvergence úrokových sazeb - odráţí se v úrovni dlouhodobých úrokových sazeb a znamená, ţe v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více neţ 2 procentní body průměr úrokové sazby výše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech. Vedle těchto kritérií uvádí Smlouva rovněţ poţadavek na slučitelnost právních předpisů jednotlivých zemí s legislativou Evropského společenství. Jedná se konkrétně o statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky (ECB). Plnění konvergenčních kritérií je pravidelně Komisí monitorováno v Konvergenční zprávě, vypracované dle čl. 121 Smlouvy o zaloţení ES. Za další kritérium se někdy označuje poţadavek na dosaţení nezávislosti národní centrální banky a vedení jejího statutu resp. legislativy upravující její postavení do plného souladu se Statutem ECB / ESCB. Při posuzování plnění maastrichtských kritérií se setkáváme s částečně nerovným přístupem orgánů EU k původní „evropské patnáctce“ a novým členským zemím. Zatímco v roce 1999 bylo do eurozóny přijato i šest zemí, které kritéria nesplnila, tak v současnosti EK velmi přísně hodnotí plnění těchto kritérií. Jedním z důvodů bylo moţná Řecko, které čísla pro splnění kritérií upravilo a informace o tomto „podvodu“ vyplavaly na povrch po přijetí do eurozóny. Příkladem můţe být Litva, která nesplnila inflační kritérium pouze o desetinu procentního bodu, a vstup do eurozóny jí nebyl v lednu 2007 umoţněn. Termín vstupu zatím není stále znám. Na jednu stranu se ţádajícím státům tato přísnost nemusí 12

zamlouvat, ale na druhou stranu můţe být tato přísnost pozitivem pro budoucí vývoj kurzu eura, neboť se ukázalo, ţe pobaltské země neudrţely inflaci na uzdě a Litva měla na konci roku 2007 inflaci na nejvyšší úrovni za posledních deset let, která se blíţila téměř k osmi procentům.

1.4 Eurozóna a její postupné rozšiřování Eurozóna je označení pro státy, které přijaly společnou měnu euro. V eurozóně je prováděna jednotná měnová politika, za kterou odpovídá Evropská centrální banka. Vznikala ve třech etapách, přičemţ poslední třetí stádium bylo zahájeno 1. ledna 1999. Od tohoto okamţiku začalo být euro pouţíváno v bezhotovostním platebním styku (bankovní převody, kreditní karty, šeky, cestovní šeky, aj.). Eurové bankovky a mince začaly v eurozóně platit po třech letech, tj. od 1. ledna 2002. Mezi původními patnácti členy Unie nebylo euro zavedeno ve Velké Británii, Dánsku a Švédsku. První dvě jmenované země si při vyjednávání Maastrichtské smlouvy prosadily trvalou výjimku na zavedení eura, která umoţňuje neúčastnit se třetí fáze projektu Hospodářské a měnové unie, tj. samotného zavedení eura. Problém s přijetím eura mělo Řecko kvůli neplnění maastrichtských kritérií. Řecko později podmínky splnilo a od 1. ledna 2001 se stalo členem eurozóny. Později se však ukázalo, ţe čísla z řecké ekonomiky byla ve své době pravděpodobně kreativně upravena a země v době svého vstupu do eurozóny v roce 2001 maastrichtská kritéria neplnila. Tato záleţitost se dostala na přetřes v době, kdy EU odmítala přijmout země, které tato kritéria plnila aţ na částečné problémy s inflací, např. pobaltské státy. Pro ostatní země platí povinnost přijmout euro, pokud budou splněna poţadovaná kritéria Maastrichtskou smlouvou. V současné době to platí pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, a Švédsko. Ze zemí z poslední vlny rozšíření Evropské unie zavedlo euro od 1. ledna 2007 Slovinsko. Kypr a Malta splnily nezbytné podmínky pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2008. Slovensko je prozatím poslední zemí, které euro přijalo a to k 1. lednu 2009. V současné době má uskupení eurozóny těchto 16 členů – Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. 13

Dalších devět států musí splnit maastrichtská kritéria a samozřejmě i účast v ERM II, pro přijetí eura. Patří mezi mě Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Česká republika. Estonsko a Litva se zapojili do mechanismu ERM II v červnu 2004, Lotyšsko v květnu 2005. Slovinsko jako jediné přijalo euro od 1. ledna 2007. Podle konvergenční zprávy ECB z května 2008 Estonsko dosáhlo v referenčním období od dubna 2007 do března 2008 průměrné míry inflace 8,3%, coţ výrazně nad referenční hodnotu a pro přijetí do ERM II je to nepřípustné. Původní plán zavedení eura k 1. lednu 2007 byl odvolán. Prozatím se uvaţuje o roku 2012, ale vše záleţí na vývoji ekonomiky. I Lotyšsko mělo v referenčním období od dubna 2007 do března 2008 průměrnou míru inflace 12,3%, coţ je výrazně nad referenční hodnotu, která činí podle Smlouvy 3,2% a podle posledních informací měla v nadcházejících měsících dále růst. Proto byl původní termín zavedení eura 1. ledna 2008 odloţen a nové cílové datum není prozatím stanoveno. Stejně tak Litva měla v referenčním období od dubna 2007 do března 2008 průměrnou míru inflace 7,4%. Plánovaný termín zavedení eura byl odvolán a nový zatím není stanoven. Litevská vláda přislíbila, ţe se bude snaţit připojit k eurozóně co nejdříve. Maďarsko zrušilo v roce 2006 původní cílové datum 1. ledna 2010. Jedním z moţných termínů bylo období mezi rokem 2011 – 2013, ale termín dosud potvrzen nebyl. Většina ekonomických odhadů ale předpokládá, ţe Maďarsko nebude schopno přijetí eura dříve, neţ v roce 2014 a to hlavně kvůli vysokému schodku státního rozpočtu. Polská vláda díky doporučení vstupu Slovenska do eurozóny Evropskou komisí věří ve zlepšení šancí přijetí eura. Hovoří o termínu v roce 2012, ale podle analytiků je to nereálné. Více pravděpodobným termínem je bez pochyby rok 2015. Rumunsko chce usilovat o přijetí eura v roce 2014. Bulharsko zatím není součástí Schengenského prostoru ani eurozóny a mezi hlavní důvody patří vysoká korupce, organizovaný zločin a přístup k menšinám. Kvůli výši inflace bude muset pravděpodobně odloţit přijetí eura, se kterým se počítá na rok 2010. Ač členství v měnové unii přináší nesporné výhody, tak Dánsko, Velká Británie a Švédsko jsou státy, které své členství něčím podmínily.

14

Dánsko bylo jednou z mála zemí, které si přijetí Maastrichtské smlouvy podmínilo kladným výsledkem v referendu. Byla to jediná země, v níţ byla smlouva odmítnuta a schválena aţ po několika ústupcích. Jeden z nejdůleţitějších ústupků byla výjimka ze vstupu do EMU. Švédská vláda, která se snaţila o členství v eurozóně, vyhlásila v září 2003 referendum, v němţ mělo být rozhodnuto, zda se Švédsko stane členem EMU. Tohoto referenda se zúčastnilo více neţ 80% voličů, ale i zde mělo negativní výsledek. Ti, kteří odmítli euro, uvedli jako hlavní důvody zamítnutí zachování švédské demokracie, zachování národní svébytnosti, uchování moţnosti kontroly úrokových sazeb a reagovat tak na potřeby ekonomiky a udrţení blahobytu. Ve Velké Británii se referendum o přijetí eura nekonalo. Britové jsou obecně euroskeptici a průzkumy veřejného mínění ještě stále ukazují na negativní přístup k euru. Libra je pro ně spojení tradice a národní identity. Britové si ale při přijetí Maastrichtské smlouvy vymohli výjimku a tak do EMU vstoupit nemusí. Euro by přijali pouze za výhodných podmínek. Dá se říci, ţe všechny tyto země mají několik společných rysů vyplývajících z historie i státního uspořádání. Jsou to konstituční monarchie se silnou demokratickou tradicí, v nichţ mají obyvatelé důvěru v domácí politické instituce. Instituce EU si dostatečnou důvěru obyvatel těchto zemí zatím nezískaly a to působí jako negativní faktor na přijetí eura.

15

2. Historie integrace ČR do EU a HMU Dne 1. května 2004 se Česká republika stala novým členským státem Evropské unie. Završila tak dlouholeté období utuţování vztahů s Evropskými společenstvími, které začalo sektorovým obchodním ujednáním a postupně se rozšiřovalo směrem k uţší obchodní a politické spolupráci. Rozvíjení těsnějších styků s EU ve všech oblastech se stalo charakteristické především pro samostatnou Českou republiku, která učinila vstup do EU jednou ze svých hlavních zahraničněpolitických priorit a svůj cíl v roce 2004 plně realizovala.

2.1 Od počátku do rozpadu ČSFR 1978 - Československá socialistická republika uzavřela s Evropským společenstvím uhlí a oceli (ESUO) na půdě GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) tzv. autolimitační sektorové ujednání pro obchod s hutnickými výrobky. 1982 - následuje obdobná bilaterální textilní dohoda mezi ČSSR a Evropským hospodářským společenstvím (EHS). 1988 - Československá socialistická republika navázala s Evropským společenstvím diplomatické vztahy. První vzájemná dohoda průřezového charakteru je datována 19. prosincem 1988, kdy se v Bruselu sešli zástupci ČSSR a Evropských společenství, aby podepsali Dohodu o obchodu průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS. Smlouva vstoupila v platnost 1. dubna 1989 a představovala čistě obchodní dohodu nepreferenčního charakteru plně zaloţenou na principu nejvyšších výhod podle pravidel GATT. Platnost byla stanovena na 4 roky. 1989 - vzhledem k změnám způsobeným v Československu událostmi listopadu 1989 pozbyla uzavřená dohoda platnost jiţ po roce a byla nahrazena zcela novou dohodou, která posunula bilaterální vztahy mezi Československem a ES na vyšší úroveň. 1990 - novým smluvním dokumentem se stala Dohoda mezi ČSFR a EHS a Evropským společenstvím pro atomovou energii o obchodu (EURATOM), obchodní a hospodářské 16

spolupráci, tzv. kooperační dohoda. Byla podepsána v Bruselu 7. května 1990 tehdejším předsedou federální vlády Mariánem Čalfou a tehdejším předsedou Rady ES Geraldem Collinsem společně s místopředsedou Komise Frankem Andriessenem. Dohoda byla rozdělena na části věnované obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci a jejím cílem bylo zajišťovat rozvoj, diverzifikaci a harmonizaci vzájemných hospodářských vztahů, včetně zdokonalování k tomu potřebných podmínek. Byla uzavřena na dobu 10 let s moţností doplňujících dohod a změn. V praxi byla její platnost ukončena momentem vstupu Evropské dohody v platnost. 1991 - základ skutečně bilaterálních vztahů vytvořily asociační smlouvy, tzv. evropské dohody. V případě států střední a východní Evropy se vyjednávání vedla jiţ od konce roku 1990, 16. prosince 1991 byla podepsána Evropská dohoda o přidruţení ČSFR, Maďarska a Polska k Evropským společenstvím. Dohoda kromě jiného obsahovala harmonogram pro vytvoření zóny volného obchodu mezi ČR a ES do 1. ledna 2002. Vzhledem k potřebě ratifikace smlouvy všemi účastníky byla současně podepsána Prozatímní dohoda o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi ČSFR a EHS a ESUO, která obsahovala podstatná ustanovení Evropské dohody pro to, aby asociační proces mohl nadále nerušeně probíhat i před ukončením ratifikace. Prozatímní dohoda vstoupila v platnost 1. 3. 1992 a nahradila dohodu z roku 1989. Umoţnila konsolidaci předchozích obchodních úlev i postupné a asymetrické zavádění zóny volného obchodu.

2.2 Od vzniku České republiky Zahraniční politika osamostatněné České republiky se od počátku roku 1993 snaţila dohnat zpoţdění vzniklé podpisem asociační dohody. Jelikoţ byly Česká republika a Slovensko povaţovány za nástupnické státy, mohla spolupráce mezi ČR a EU pokračovat na základě Prozatímní dohody. Základní právní rámec upravující vztahy mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími vytvořila nová asociační dohoda. Dne 4. října 1993 byla v Lucemburku podpisem Závěrečného aktu přijata Evropská dohoda zakládající přidruţení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. Jejím cílem bylo poskytovat právní rámec pro politický dialog, podporovat rozvoj 17

obchodních a hospodářských styků mezi oběma stranami, vytvářet základ pro technickou a finanční pomoc Společenství a vhodnou platformu podpory postupného začleňování České republiky do Unie. Na rozdíl od dohody z roku 1991 navíc obsahovala suspensivní klauzuli, která umoţňovala jednostranné zrušení platnosti Evropské dohody v případě porušení podstatných smluvních závazků druhou stranou či při nedodrţování lidských práv a svobod. Evropská dohoda vstoupila v platnost 1. února 1995, do té doby se vzájemné vztahy řídily Prozatímní dohodou. V roce 1995 ČR obdrţela dokument Evropské komise: Bílá kniha – Příprava přidruţených zemí střední východní Evropy a začlenění do vnitřního trhu Unie a začala podle něj postupovat.

2.3 Oficiální žádost o členství v EU V roce 1996 Česká republika oficiálně poţádala o členství v EU. Premiér Václav Klaus předal ţádost ČR o vstup do Evropské unie 23. ledna v Římě. Dne 26. dubna stejného roku převzal ministr zahraničí ČR Josef Zieleniec dotazník Evropské komise, který Komise poţadovala pro vypracování posudku k ţádosti ČR o členství, a vyplněný byl odevzdán v prosinci 1996. V červenci 1997 byla ČR zařazena mezi šest kandidátských států o vstup do EU - ČR, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Kypr, tzv. lucemburská skupina. Evropská komise předloţila program strategie rozšíření nazvaný Agenda 2000 a spolu s ním také posudky na kandidátské země. V Agendě 2000 Komise navrhla způsob přijímání nových členů a zahrnula Českou republiku do skupiny zemí, které by ve střednědobém horizontu mohly být schopny plnit všechny podmínky členství a se kterými doporučila zahájit přístupová jednání. V případě Kypru Komise konstatovala, ţe jednání o vstupu je třeba zahájit do šesti měsíců po skončení mezivládní konference. Posudek Komise k ţádosti ČR na členství v EU byl tedy celkově pozitivní, i kdyţ poukazoval na řadu konkrétních nedostatků, k jejichţ odstranění bylo nutné vynaloţit značného úsilí. Komise vyjádřila názor, ţe Česká republika: má stabilní instituce, zaručuje právní stát, lidská práva a ochranu menšin,

18

můţe být povaţována za fungující trţní ekonomiku, která je schopná vyrovnat se ve střednědobé perspektivě s konkurenčním tlakem a trţními silami v rámci Unie, měla by být schopná ve střednědobé perspektivě aplikovat acquis za předpokladu, ţe bude pokračovat ve svém úsilí o jeho převzetí a zintenzivní svou práci na jeho zavedení. Na doporučení Komise reagovali nejvyšší představitelé členských států EU na zasedání konaném v prosinci 1997 v Lucemburku. Evropská rada rozhodla 13. prosince 1997 o oficiálním pozvání 11 kandidátských států ke vstupu do EU.

2.4 Přístupová jednání, proces přípravy na členství Lucemburský summit zároveň rozhodl, ţe v průběhu jara 1998 budou svolány bilaterální mezivládní konference, které zahájí přístupová jednání s Kyprem, Maďarskem, Polskem, Estonskem, Českou republikou a Slovinskem, tedy tzv. lucemburskou skupinou. Do čela českého vyjednávacího týmu byl 14. ledna 1998 jmenován tehdejší náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Telička. Evropská unie zahájila 31. března 1998 jednání s ČR a dalšími pěti státy lucemburské skupiny o jejich vstupu do EU. Vláda 3. dubna 1998 projednala a předala Evropské komisi Národní program přípravy ČR na členství v EU zpracovaný jednotlivými resorty, který zachycuje hlavní úkoly vyplývající z přijetí acquis communautaire (neboli zakládací smlouvy, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj evropské ekonomické integrace – Maastrichtská smlouva, Asmterodamská smlouva a další), tzv. screenig. Po předběţných technických jednáních začala v listopadu 1998 jednání o přistoupení ČR do EU na ministerské úrovni. Pro potřeby screeningu bylo aquis rozděleno dle oblastí do 31 kapitol. Před zahájením jednání o kaţdé kapitole navrhla Komise společné vyjednávající stanovisko EU, které bylo schváleno Radou a následně prezentováno předsednickou zemí, jeţ rovněţ předsedala vyjednávajícím skupinám zastoupeným na úrovni ministrů či jejich zástupců. Stanoviska ke všem 31 kapitolám vypracovala také kaţdá z přistupujících zemí, kterou při vyjednávání zastupoval hlavní vyjednávač a jeho tým.

19

Proces přípravy na členství byl dle rozhodnutí Evropské rady v Lucemburku průběţně monitorován ze strany Evropské komise, která počínaje rokem 1998 kaţdoročně vydávala Pravidelné zprávy o pokroku České republiky v přípravách na členství v EU. Popisovala v nich vztahy ČR a EU, analyzovala plnění přístupových kritérií, sledovala pokrok učiněný od zveřejnění poslední zprávy a celkově se zabývala situací v ČR na její cestě do EU. První kolo jednání mezi ČR o podmínkách vstupu do EU proběhla 29. 10. 1998. Evropská komise zveřejnila v listopadu 1998 pravidelnou zprávu o ČR a kladně ohodnotila pokrok v předvstupním procesu. V pravidelné zprávě EK o ČR za rok 2000 zveřejnila hodnotící zprávy o kandidátech a zprávu souhrnnou, v níţ se ČR podle ekonomických kritérií umístila za Slovinskem aţ na třetím místě; nicméně zpráva byla příznivější neţ v roce 1999, největší kritiku ČR opět sklidila za nedostatečnou reformu soudnictví a státní správy. Ve dnech 7. – 11. prosince 2000 se konal summit v Nice, na němţ se řešilo rozšíření východním směrem a celková reforma institucí. Dle výsledků měla ČR po vstupu do EU disponovat 12 hlasy v Radě a 20 poslanci v EP. Jelikoţ ČR a Maďarsko jsou státy přibliţně stejně velké jako Belgie, Portugalsko a Řecko, a přitom měly získat méně křesel v Radě EU a v Evropském parlamentu, došlo tak k jejich diskriminaci.

2.5 Zakončení předvstupních vyjednávání, přijetí nových členů První hodnotící zprávu na ČR po zahájení vyjednávání Komise zveřejnila 4. 11. 1998, poslední nese datum 5. 11. 2003 a označení Souhrnná monitorovací zpráva o přípravách České republiky na členství. Proces sloţitých předvstupních vyjednávání byl ze strany České republiky a dalších 9 kandidátských států na jedné a EU na straně druhé úspěšně zakončen na zasedání Evropské rady ve dnech 12. - 13. prosince 2002 v Kodani. Byly uzavřeny všechny vyjednávací kapitoly včetně přechodných období zajišťujících přistupujícím státům nutné přechodné uspořádání všech záleţitostí tak, aby byly schopny se úspěšně vyrovnat se všemi závazky vyplývajícími z členství v EU. Evropská rada rozhodla v souladu se stanoviskem Komise vyjádřeném ve zprávě z října 2002 o přijetí 10 nových členských států k 1. 5. 2004. Ukončení předvstupních jednání umoţnilo vypracování konečné verze Smlouvy o přistoupení. Na začátku roku 2003 byla předloţena Komisi k připomínkám a následně 20

postoupena ke schválení Evropskému parlamentu. Ten ji musel dle smluvního rámce EU schválit absolutní většinou svých členů. Hlasování proběhlo 9. dubna 2003 a otevřelo cestu pro schválení přístupové smlouvy Radou pro všeobecné záleţitosti, která tak učinila jednomyslně 14. dubna. Dne 16. dubna 2003 byla v Aténách slavnostně podepsána Smlouva o přistoupení. Za ČR se tohoto aktu zúčastnili prezident Václav Klaus a ministerský předseda Vladimír Špidla. K dovršení rozšíření EU z 15 na 25 členských států byla nutná ratifikace přístupové smlouvy rovněţ všemi 25 členskými státy. V EU-15 se tak stalo schválením národními parlamenty, ve všech nových členských státech s výjimkou Kypru se konala referenda. Kodaňský summit zároveň schválil rozpočtové a finanční otázky související s rozšířením. Přijal rozpis finančních příjmů a odvodů přistupujících států do roku 2006 včetně rozpočtových kompenzací a vyřešil dlouho diskutovanou otázku postupného zavádění přímých plateb zemědělcům. Občané ČR rozhodli o přistoupení do EU v referendu ve dnech 13. - 14. 6. 2003 poměrem 77,33 % kladných hlasů vůči 22,67 % odpůrcům členství. Volební účast dosáhla 55,21 %. Dne 1. května 2004 vstoupila Smlouva o přistoupení v platnost. Česká republika se stala plnoprávným členem Evropské unie a zavázala se k přijetí jednotné evropské měny. Nová Evropská komise byla schválena Evropským parlamentem 18. listopadu 2004. Za ČR se stal komisařem Vladimír Špidla (jeho předchůdcem byl Pavel Telička).

2.6 České předsednictví EU 2009 Radě EU střídavě předsedají jednotlivé členské země Evropské unie. Nejde jen o formální záleţitost, ale je to jeden z nejdůleţitějších nástrojů, jakým mohou členské země ovlivnit tvář a chod EU. Funkční období předsednictví trvá šest měsíců a členské státy jej vykonávají na základě principu rovnosti a rotace. Pořadí, na jehoţ základě se země v předsednictví střídají, stanovila Rada pro všeobecné záleţitosti a vnější vztahy na svém zasedání dne 13. prosince 2004. Pořadí bylo určeno aţ do roku 2020 a při jeho stanovení bylo dbáno na střídání zemí podle jejich velikosti a geografické polohy.

21

Stát, který předsedá Radě EU, má významné pravomoci - svolává a řídí zasedání Rady EU, zastupuje Radu EU při jednání s ostatními institucemi EU, organizuje formální a neformální zasedání Evropské rady, vystupuje jako mluvčí Evropské unie ve vztazích k třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, reprezentuje společenství v zahraničí a další. Kaţdý stát, ještě neţ zaujme post předsedající země v Radě EU, představí Evropskému parlamentu program a cíle svého šestiměsíčního působení v čele Rady EU. Tento postup byl zakotven v roce 1983 ve Slavnostní deklaraci o Evropské unii. Od ledna 2007 jsou předsednické země sdruţeny do takzvaných trií předsednictví, které během svého rok a půl trvajícího mandátu tvoří předsednický tým (tři země, které se po sobě střídají ve funkci předsednictví). Země tria mají od roku 2007 povinnost vedle svého šestiměsíčního

programu

předloţit

Evropskému

parlamentu

také

program

osmnáctiměsíční, který odráţí cíle všech tří spolupracujících států a je v platnosti po celou dobu předsednictví těchto zemí. První osmnáctiměsíční program vytvořily na období leden 2007 - červen 2008 Německo, Portugalsko a Slovinsko. Česká republika se předsednictví v Radě EU ujala 1. ledna 2009. Převzala tuto funkci po Francii a bude ji k 1. červenci 2009 předávat Švédsku. V České republice koordinovala přípravu předsednictví sekce Úřadu vlády pod vedením místopředsedy vlády pro evropské záleţitosti Alexandra Vondry, která se přípravami na české předsednictví 2009 intenzivně zabývala jiţ od roku 2007. Docházelo k jednání o vytyčení priorit jak pro šestiměsíční české předsednictví, tak pro osmnáctiměsíční trio předsednictví. Předsednictví je pro ČR velkou výzvou. Získáme nové zkušenosti jak na poli Evropské unie, tak na poli mezinárodním, kde budeme zastupovat organizaci reprezentující 27 států Evropy a téměř půl miliardy obyvatel. Českému předsednictví předcházely tlaky na prodlouţení francouzského předsednictví. Jedním z důvodů byla aktivita a rozhodnost, kterou v předsednické funkci předvedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Stejně jako jeho role v uklidnění konfliktu mezi Ruskem a Gruzíí a jeho úsilí o překonání finanční krize. Dalším důvodem jsou pochybnosti o schopnosti České republice zvládnout předsednictví. Prvním je, ţe pro malou členskou 22

zemi by zvládání tak velké krize bylo obtíţnější neţ pro velkou mocnost, druhá spojená s pochybnostmi o proevropské politice naší vlády. Premiér vlády ČR Miroslav Topolánek a vicepremiér Alexandr Vondra představili priority a pracovní program českého předsednictví 6. ledna 2009 v Praze. Klíčovými prioritami jsou tři "E": ekonomika, energetika a Evropa ve světě. Motto českého předsednictví „Evropa bez bariér“ odráţí čtyři základní unijní svobody – volný pohyb zboţí, kapitálu, pracovníků a sluţeb. Ty hodláme prosazovat v plném rozsahu. Ekonomickou ambicí je pro nás zvyšování evropské konkurenceschopnosti, posilování důvěry spotřebitelů, ale i malých a středních podniků v trţní hospodářství, efektivní a rozumné řešení finanční krize, pokračování v liberálních reformách rozpočtu a politik EU, zejména Společné zemědělské politiky a v neposlední řadě zvyšování zaměstnanosti. Energetika je v očích České republiky hledáním rovnováhy mezi nároky ţivotního prostředí a udrţením evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti. Za klíčovou ČR pokládá debatu o diverzifikaci zdrojů a o nových sítích. ČR povaţuje pro budoucnost a bezpečnost Evropské unie za potřebné, aby měla společnou energetickou politiku a vystupovala v jednáních o dodávkách energetických surovin jednotně. Zatím jeden z největších problémů, které během předsednictví musela ČR řešit, byl ruskoukrajinský spor o dodávkách plynu, který vyústil v přerušení dodávek plynu 18 evropským zemím.

23

3. Proces přijetí eura v ČR Česká republika se 1. května 2004 stala členem Evropské unie, čímţ se zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu euro. ČR se automaticky účastní třetí fáze HMU, ale jako země s přechodnou výjimkou na zavedení eura. Termín, ke kterému bude ČR usilovat o přijetí eura, určí vláda. Zavedení eura je proces s mnoha aspekty, který je podmíněn členstvím v eurozóně na základě splnění ekonomických a právních podmínek známých téţ jako maastrichtská kritéria. Na jedné straně přijetí eura přináší řadu výhod, jakými jsou například jednodušší cestování nebo vyšší makroekonomická stabilita. Má však i své nevýhody, a to zejména v podobě ztráty samostatné měnové politiky. Zavedení eura se dotkne všech obyvatel České republiky, kteří by se na to měli dobře připravit.

3.1 Strategie přistoupení ČR k eurozóně V souvislosti se vstupem ČR do EU vyvstala otázka, kdy bude euro zavedeno. Jako odpověď na tuto otázku bylo vypracování společného materiálu vlády ČR a ČNB – Strategie přistoupení České republiky k eurozóně schválené vládou 13. října 2003. Poslední aktualizace tohoto materiálu je z 29. srpna 2007. Tento dokument vyhodnocuje Strategii přistoupení ČR k eurozóně z roku 2003 a dosavadní plnění konvergenčních kritérií. Původní dokument doporučil přistoupení k eurozóně „ … jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky“. Načasování vstupu bylo podmíněno rychlostí reálného a nominálního přibliţování české ekonomiky k ekonomikám eurozóny. Za předpokladu plnění maastrichtských kritérií včetně úspěšné konsolidace veřejných financí, dosaţení dostatečného stupně reálné konvergence a přiměřeného postup strukturálních reforem zajišťujících dostatečnou ekonomickou sladěnost se zeměmi eurozóny se očekávalo přistoupení ČR k eurozóně v horizontu let 2009 – 2010. Jedním z maastrichtských kritérií je kritérium stability měnového kurzu, které spočívá v zapojení české koruny do mechanizmu směnných kurzů ERM II po dobu minimálně dvou let. Tato podmínka minimálně dvouletého setrvání naší měny v ERM II byla jedním z faktorů, které vedly k zahájení technických příprav české ekonomiky na zavedení eura, neboť za předpokladu přijetí eura v ČR v roce 2009 bylo nutné vstoupit do ERM II v průběhu roku 2006. Dalším faktorem je pak tříleté přípravné období, které vyplývá ze zkušenosti států, které euro jiţ zavedly. Během tohoto období je třeba např. zajistit přípravu finančního sektoru 24

na zásobení občanů i podniků eurovým oběţivem a staţení původní národní měny, připravit a provést konverzi informačních systémů, provést potřebné legislativní změny atd. Strategie vymezila podmínky vstupu a konstatovala, ţe se ČR zapojí do kurzového mechanismu ERM II na minimálně moţnou dobu. Česká republika není v současné době členem ERM II. O zapojení do tohoto kurzového reţimu rozhodne vláda na základě doporučení České národní banky a Ministerstva financí. Vláda a ČNB se ve Strategii zavázaly kaţdoročně hodnotit připravenost ČR na její přistoupení k eurozóně jak z hlediska současného a očekávaného plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, tak z hlediska ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Vyhodnocení z října 2006 nedoporučilo přistoupení k eurozóně a termín zavedení eura posunulo za původní Strategií uvaţovaný horizont let 2009 – 2010. Hlavní důvod byl především nepříznivý vývoj veřejných financí a chybějící reformy, které by zaručily dlouhodobě vyrovnané hospodaření veřejného sektoru a zpruţnily by fungování české ekomoniky, zejména trhu práce. Původní časový rámec pro zavedení eura v horizontu let 2009 – 2010 si vynutil věnovat pozornost praktickým přípravám na zavedení eura. V listopadu 2005 byl schválen materiál Institucionální zajištění přijetí eura v České republice, na jehoţ základě byla zřízena funkce Národního koordinátora zavedení eura v ČR a následně byla ustavena mezirezortní Národní koordinační skupina pro zavedení eura.

3.2 Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR Pro usnadnění přechodu české ekonomiky na euro se vláda rozhodla vytvořit Národní koordinační skupinu (NKS) pro zavedení eura, která je sloţená ze zástupců dotčených ministerstev a ČNB. Ustavení těchto orgánu upravuje vládou schválený dokument Institucionální zajištění přijetí eura v České republice. NKS má charakter mezirezortního orgánu v gesci Ministerstva financí ČR, v jehoţ čele stojí národní koordinátor Oldřich Dědek z MF ČR. Pro svoji potřebu NKS zřídila šest pracovních skupin, jejichţ úkolem je řešit konkrétní úkoly a připravovat podklady pro rozhodování NKS a případně i vlády. Hlavním úkolem je příprava Aktualizace Národního plánu, metodiky zaokrouhlování a ve spolupráci s příslušnými pracovními skupinami analyzovat dopady různých způsobů úpravy zaokrouhlování, připravit systém a metodiku kontroly připravenosti veřejné správy 25

na zavedení eura, spolupracovat s profesními asociacemi, sociálními partnery a dalšími institucemi. Spolu s pracovními skupinami rozvíjí spolupráci se členy eurozóny, kteří jiţ členy jsou nebo se na členství připravují. Zjištěné informace týkající se příprav na zavedení eura je povinnen předávat všem zainteresovaným subjektům a v neposlední řadě sledovat zkušenosti ze zavedení eura ve Slovinsku a převedším na Slovensku, které euro zavedlo od 1. ledna 2009.

3.3 Národní plán zavedení eura v ČR Národní plán obsahuje základní informace o zavedení eura v ČR, popisuje jednotlivé kroky a změny, které je nutno provést, způsoby řešení těchto změn, doporučuje postupy orgánům státní správy, územní samosprávy i ostatním subjektům, popisuje scénář přechodu na euro a časový harmonogram zavedení eura od rozhodnutí vlády euro zavést aţ po nahrazení českých korun eurem při běţném placení.

3.3.1 Scénář přijetí eura Důleţitým rozhodnutím při přípravách na zavedení eura je volba scénáře přechodu na jednotnou měnu. Moţnost výběru je ze tří variant: 

scénář s vyuţitím přechodného období (tzv. madridský scénář),



jednorázový přechod na euro (tzv. velký třesk či téţ Big Bang),



jednorázový přechod na euro s vyuţitím tzv. doběhu (Phasing Out).

Na základě analýz a z nich plynoucího doporučení všech pracovních skupin NKS byla jako nejvhodnější a současné nejméně nákladná doporučena varianta jednorázového přechodu na euro, tzv. velkého třesku (Big Bang), tedy současného zavedení eura do hotovostního i bezhotovostního oběhu. Toto doporučení bylo schváleno vládou dne 25. října 2006. Ve schváleném scénáři, tzv. „velký třesk“, se euro začíná ve stejném dni pouţívat v bezhotovostním i hotovostním platebním styku. Ve srovnání s madridským scénářem je tato varianta náročnější na koordinační a přípravné práce, jelikoţ všechny subjekty soukromého i veřejného sektoru musejí být schopny přejít z národní měny na euro

26

prakticky v jednom okamţiku. Celý přechod na euro lze rozdělit do pěti fází, jejichţ posloupnost ilustruje následující obrázek. Obr. 1: Scénář zavedení eura v České republice

Zdroj: www.zavedenieura.cz

Celý proces zavedení eura bude rozdělen do několika fází, který vyvrcholí přijetím eura jako jediného zákonného platidla v České republice. 1. fáze – předpřípravná fáze Jedná se o období mezi stanovením pevného termínu pro zavedení eura vládou a rozhodnutím evropských institucí, ţe Česká republika vyhověla všem podmínkám pro zavedení eura. Pro tuto fázi je charakteristické, ţe česká koruna je jediným zákonným platidlem a zároveň probíhají technické přípravy na zavedení eura. 2. fáze – přípravná fáze Toto období začíná zrušením výjimky na zavedení eura a končí začátkem následujícího roku, kdy je zahájena výměna korunového oběţiva za eurové. Přibliţná délka této fáze bude 6 měsíců. Splní-li Česká republika stanovená kritéria pro přijetí eura, stanoví následně Rada EU oficiální přepočítací koeficient ve tvaru 1 EUR = XX,XXXX CZK. V této fázi je česká koruna stále jediným zákonným platidlem a je uzákoněno duální označování cen, tj. vybrané ceny a peněţní částky jsou uváděny souběţně v korunách i v eurech s vyuţitím stanoveného přepočítacího koeficientu (např. ceny zboţí v obchodech či restauracích, údaje na výplatních páskách, konečné zůstatky na výpisech z bankovních účtů atd.). 27

3. fáze – období duální cirkulace Národní plán vyhrazuje pro toto období délku dvou kalendářních týdnů. V průběhu této fáze budou do oběhu zaváděny eurové bankovky a mince, stahováno bude korunové oběţivo. Tato fáze se proto bude vyznačovat následujícími rysy: 

při hotovostním placení lze pouţívat českou korunu i euro, obchodníci však budou mít povinnost vracet zákazníkům pouze eura,



bezhotovostní platby jsou prováděny pouze v eurech,



nadále probíhá duální označování cen.

4. fáze – období do ukončení duálního označování Tato fáze bude trvat do konce kalendářního roku, kdy Národní plán předpokládá ukončení povinného duálního označování cen a peněţních částek. Pro toto období je příznačné, ţe 

při všech platbách se pouţívá výhradně euro,



minimálně šest měsíců české koruny budou moci být směňovány na eura nadále jen v bankách a pobočkách ČNB,



platí povinnost duálního označování cen (hodnoty v obchodech i na různých výpisech).

5. fáze – plně funkční euro V závěrečné fázi jsou veškerá přechodná opatření ukončena a euro jiţ obíhá jako plnohodnotná regulérní měna. Lidé si stále více upevňují uvaţování v nové měně a běţně pouţívají eurové bankovky a mince. V této poslední fázi mohou být české koruny za eura směnovány pouze v ČNB.

3.3.2 Podmínka splnění základních zásad během zavádění eura Národní plán zároveň stanovil základní zásady, které budou muset být během zavádění eura dodrţovány a které celý proces usnadní a zajistí, aby nikdo nebyl touto změnou poškozen:

28

Jednorázové zavedení eura – euro bude zavedeno jak v bezhotovostní formě, tak ve formě bankovek a mincí podle scénáře, tzv. velkého třesku, ve kterém by euro fungovalo jako bezhotovostní měna. Duální cirkulace – krátké období paralelního oběhu eura a české koruny po termínu zavedení eura – zákonným platidlem bude ode dne zavedení eura na území ČR euro a české koruny budou postupně stahovány z oběhu; v bezhotovostním styku bude pouţíváno pouze euro a to ode dne jeho zavedení. Během dvoutýdenní duální cirkulace bude moţné platit na území ČR i českými korunami. Obchodníci budou povinni vydávat zákazníkům pouze eura. Po skončení duální cirkulace bude zákonným platidlem v České republice euro. Zajištění kontinuity právních nástojů – platnost smluv a jiných právních nástrojů (právní předpisy, správní akty, soudní rozhodnutí, smlouvy, jednostranné právní akty a další) zavedení eura neovlivní. Všechny smlouvy obsahující údaje v českých korunách zůstanou i nadále v platnosti. Hodnoty v korunách budou dle přepočítávcího kurzu přepočteny na eura. Zavedení eura nezmění ţádné podmínky smluv nebo jiných právních nástrojů a nebude moci být důvodem k osvobození od dluhu nebo výkonu smlouvy či jiného právního nástroje. Zavedením eura nebude ovlivněna smluvní volnost subjektů a smlouvy mohou být po vzájemné dohodě měněny. Zavedení eura neposkytne smluvní straně důvod k jednostranné změně smlouvy nebo jejímu vypovězení. Pravidla pro použití přepočítacího koeficientu – při převodu (konverzi) korun na eura bude moţné pouţít pouze přepočítací koefient, který bude stanoven Radou EU. K přepočtu všech korunových hodnot bude moţné pouţít pouze tento koeficient, který bude stanoven na 6 platných číslic a bude ekvivalentem jednoho eura v českých korunách (1 EUR = XX,XXXX CZK). Tento koeficient nesmí být zaokrouhlován ani upravován na menší počet platných číslic. Pravidla pro zaokrouhlování – peněţní částky stanovené v korunách, ale které mají být zaplaceny v eurech se zaokrouhlí na nejbliţší eurocent. U souhrnně účtovaných sluţeb se zaokrouhlí aţ konečná hodnota. Za konverzi korun na euro nesmí být poţadovány ţádné poplatky. Ve zvláštních případech bude stanoveno specifické zaokrouhlování u daní, poplatků a blokových pokut.

29

Princip nepoškození občana – zavedení eura nesmí poškodit občany. Poplatky občanů a daně budou zaokrouhleny směrem dolů. Vratky daní, částky výnosů daní a platby státu obnčanům se zaokrouhlí nahoru. V případě plateb pokut, penále a jiných plateb sankčního charakteru

bude

při

zaokrouhlování

postupováno

dle

standardních

pravidel

zaokrouhlování. Předcházení zvýšení cen - kvůli eliminaci neodůvodněného zvýšení cen bude vývoj cen pravidelně monitorován a bude důsledně kontrolováno dodrţování pravidel přepočtu a duálního označování cen. Zavedením eura by neměla být ovlivněna cenová stabilita v dodavatelsko-odběratelských vztazích. V období přechodu na euro se v zemích, kde jiţ euro zavedly, objevily obavy z tzv. vnímané inflace ze strany obyvatel a to především u poloţek denní spotřeby. Všechny uvedené postupy vč. duálního označování cen mají zabránit neodůvodněnému zvyšování cen, ale i předejít i subjektivně vnímané inflaci. Minimalizace nákladů - náklady spojené se zavedením eura si veřejný i soukromý sektor pokryje sám. Úkolem státu je poskytnout všem subjektům včasné a detailní informace a doporučení na přechod na euro tak, aby náklady byl minimální. Věcná a finanční odpovědnost – Orgány státní správy budou zodpovědné za přípravu příslušných právních aktů, které spadají do jejich kompetence. Kaţdý subjekt bude zodpovědný za svou organizační přípravu přechodu na euro, vč. úpravy uţívaných informačních a jiných systémů. Náklady spojené s přípravou zavedení eura si budou hradit z vlastních zdrojů.

3.3.3 Harmonogram zavedení eura Harmonogram zavedení eura v České republice je závislý na rozhodnutí vlády ČR a České národní banky o termínu vstupu do systému směnných kurzů ERM II a na tom, zda bude ČR schopna dlouhodobě plnit maastrichtská kritéria. Kromě konvergenčních kritérií musí být splněno i kurzové kritérium, jehoţ splnění předchází dvouletý úspěšný pobyt měny v ERM II bez devalvací.

Harmonogram přijetí eura je rozdělen do čtyř etap

za předpokladu zavedení eura tzv. velkým třeskem, který byl schválen vládou ČR. V první etapě před vstupem do ERM II probíhají první přípravy změn spojených se zavedením eura a země prochází přístupovou procedurou do syslu ERM II. 30

Ve druhé etapě, která začíná vstupem do ERM II a končí rozhodnutím o přijetí ČR do eurozóny po splnění minimálně 2letého členství v ERM II. V tomto období probíhají komunikační kampaně, příprava a přijímání legislativních změn, úpravy informačních systémů a další. V závěru této etapy: budou vydány konvergenční zprávy Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB), která vyhodnotí stupeň udrţitelné konvergence, bude pozitivně vyhodnocena připravenost ČR na vstup do eurozóny orgány EU, bude vydáno doporučení Evropské komise Radě EU na zrušení výjimky pro zavedení eura v ČR, bude rozhodnuto Radou EU o zrušení výjimky pro zavedení eura, dojde k určení přepočítacího koeficientu stanovujícího fixní kurz CZK/EUR Radou EU přibliţně půl roku před vstupem do eurozóny. Ve třetí etapě mezi rozhodnutím Rady EU o zrušení výjimky pro zavedení eura a stanovením přepočítacího koeficientu do dne vstupu do eurozóny musí být dokončeny všechny technické přípravy, jako je: zabezpečit dostatečné mnoţství euroměny a raţbu mincí s národní stranou pro hotovostní oběh, předzásobit ČNB a komerční banky eurovým oběţivem, zásobit maloobchody eurovým oběţivem v rámci sekundárního předzásobení, aplikovat pravidla o povinném duálním označování cen, zajistit konverzi bankomatů, automatů a jiných zařízení, fungujících na mince nebo bankovky, prohloubit komunikaci s důrazem na ochranu spotřebitele.

Ve čtvrté etapě, která znamená vstup do eurozóny a zároveň zavedení eura je třeba:

31

aplikovat pravidla o duální cirkulaci a zajistit stahování českých korun z oběhu a výměnu za euro, pokračovat ve výměně českých korun za euro v centrální bance a v komerčních bankách i po uplynutí období duální cirkulace, zajistit, ţe jsou dodrţována pravidla pro povinné období duálního označování cen, sledovat vývoj cen a pouţít pravidla proti zneuţití zavedení eura k růstu cen, i nadále pokračovat v komunikaci s veřejností a informovat o změnách plynoucích ze zavedení eura.

3.3.4 Úkoly jednotlivých sektorů v souvislosti se zavedením eura Finanční sektor vč. ČNB musí zajistit zavedení eura do hotovostního i bezhotovostního oběhu. Zavedení eura podle scénáře tzv. velkého třesku znamená niţší celkové náklady díky eliminaci některých úkolů, ale důsledkem bude zvýšení nároků na koordinaci a včasné a důkladné splnění všech úkolů. Finanční sektor Hlavní úkoly finančního sektoru se týkají hlavně těchto oblastí: zavedení eura do hotovostního oběhu (zajištění dostatečného počtu eurobankovek a euromincí, distribuce hotovostního eura do ekonomiky, staţení české koruny z oběhu), zavedení eura do bezhotovostního platebního styku (konverze účtů, platebních karet a dalších produktů, vstup ČNB do evropského platebního a zúčtovacího systému TARGET), adaptace bankovního sektoru a dalších subjektů finančního trhu (zejména v oblasti kapitálového trhu, pojišťovnictví, penzijních fondů) na jednotnou evropskou měnu, příprava ČNB na zavedení eura, ať uţ z hlediska zavedení eura do hotovostního i bezhotovostního platebního styku, zabezpečení jejích měnově politických funkcí účastí v Eurosystému, čí z hlediska výkonu funkce regulace a dohledu nad finančním trhem, provedení nutných změn v legislativě týkající se finančního sektoru. V okamţiku zavedení eura se ČNB stane součástí Eurosystému a některé kompetence ČNB budou muset být převedeny na Evropskou centrální banku, jejímiţ pravidly bude vázána.

32

Budou to hlavně kompetence v oblasti měnové politiky, ale také některé pravomoci související s emisí oběţiva.

Veřejné finance, veřejná správa a samospráva Orgány veřejné správy a samosprávy budou muset upravit velké mnoţství právních předpisů. Budou muset být vytvořena pravidla pro soukromý sektor, samosprávy a občany. Z pohledu veřejných financí a veřejné správy budou muset být v euru vyjádřeny všechny peněţní hodnoty, které se pouţívají při sestavování a realizaci státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, závěrečného účtu rozpočtových kapitol, rozpočtů územních samospráv, státních fondů a jiných fondů, zřízených zvláštními zákony, které jsou součástí veřejných financí a vládního sektoru. Přechod na měnu euro je třeba zohlednit také v oblasti státních dluhopisů a finančního majetku států. Bude třeba provést úpravu legislativy a navrhnout pravidla pro provedení příslušných přepočtů. Dojde i k úpravám v oblasti účetnictví, evidence daní a výkaznictví, na euro budou uzpůsobeny výpočty daňových povinností, vratek daní, nároků na převod výnosů daní, výpočty cla, mzdy a tarifní platy. Hlavním úkolem cenových orgánů bude příprava nezbytných změn v oblasti cenové regulace, sjednávání a uplatňování cen na trhu a cenové kontroly vč. sankcí. Důleţitá bude i spolupráce s organizacemi na ochranu spotřebitele a dostatečně rozsáhlá komunikace opatření, která budou mít za cíl zjednodušit orientaci v cenách uvedených v euru a zamezit zneuţití k neodůvodněnému zvyšování cen. Sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění - na měnu euro budou přepočítány příspěvky (pojistné) a veškeré dávky, úhrady a jiná peněţní plnění v systémech sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění. Konverze informačních systémů – přechod na euro musí být zohledněn ve všech informačních systémech uţívaných orgány státní správy a územní samosprávy. Legislativní úpravy – příslušné orgány státní správy a samosprávy musí upravit velké mnoţství právních přepisů. Do 30. června 2007 měly být identifikovány všechny právní předpisy, které je nutné před zavedením eura novelizovat a průběţně aktualizovat. 33

Nefinanční sektor Nefinanční sektor a ochrana spotřebitele má za cíl připravit podnikový sektor na zavedení eura, ulehčit a zjednodušit občanům přechod na euro, a především chránit spotřebitele před neodůvodněnými cenovými důsledky konverze cen na eura. V období duální cirkulace musí být obchodníci připraveni přijímat platby jak v korunách, tak v eurech, přičemţ vracet peníze zpět budou pouze v eurech. Všechny podniky se budou muset přizpůsobit novým pravidlům výkaznictví v eurech, přizpůsobit všechny informační systémy, zabezpečit vzdělávání a informování pracovníků a klientů. Základní kapitál podniků, podíly a akcie budou přepočítány tak, aby i po přepočítání a zaokrouhlení nadále odpovídal přepočítanému základnímu kapitálu.

Legislativní potřeby zavedení eura, tzv. Obecný zákon V souvislosti se zavedením eura je nutné zavést tuto měnu jako zákonné platidlo v České republice a za tím účelem přijmout ucelený systém obecně závazných právních předpisů v jednotlivých oblastech právního řádu. Tento systém bude tvořen stávajícími, ale novými předpisy, novelizovanými tak, aby vyhovovaly potřebám souvisejícím se zavedením eura. Národní plán předpokládá vypracování tzv. Obecného zákona o zavedení eura (dále také Obecný zákon), který je hlavním předpisem vytvářejícím v rámci ČR předpoklady pro zajištění přechodu na jednotnou měnu euro. Vedle Obecného zákona bude připraven ještě tzv. Změnový zákon, který bude konkrétně novelizovat jednotlivé právní předpisy obsahující odkazy na národní měnu.

Obecný zákon i Změnový zákon musí být

ve vzájemném souladu. Právní úprava Obecného zákona, která je v podstatě totoţná se základními principy zavádění eura, bude spočívat především na principu kontinuity právních závazků, principu nepoškození občana, principu neutrality. V rámci Obecného zákona budou upravena pravidla pro zaokrouhlování a zarovnávání, podmínky tzv. duální cirkulace, pravidla duálního zobrazování cen, přepočítávací koeficient, konverzi peněţních prostředků, výměnu oběţiva, přeměnu jmenovité hodnoty cenných papírů a další. Zároveň navrhuje nástroje, kterými by uvedené principy měly být realizovány, a zmiňuje problémy, které bude třeba ještě vyřešit. Obecný zákon stanoví i způsoby kontroly nad jeho dodrţováním a sankce, které bude ukládat, vybírat a vymáhat předem určený orgán. Obecný zákon by měl vstoupit v platnost minimálně 18 – 24 měsíců před dnem zavedení 34

eura v ČR, ale účinnosti nabude Obecný zákon aţ dnem zavedení eura. Optimální doba pro přípravu paragrafového znění zákona je přibliţně tři a půl roku před zavedením eura.

Komunikační kampaň, úprava informačních systémů Velký důraz je kladen na komunikační kampaň, která by měla přispět k hladkému a bezproblémovému přechodu na společnou evropskou měnu. Cílem kampaně bude seznámit všechny subjekty s tím, kdy bude euro přijato, jak bude probíhat výměna českých mincí a bankovek, objasnění významu duálního označování cen a duální cirkulace atd. Hlavní informační kampaň bude orientována na obyvatelstvo, zvláštní pozornost bude věnována specifickým skupinám obyvatel – senioři, děti, zdravotně znevýhodnění apod. Zvláštní kampaň bude připravena pro podniky, obchodníky, orgány státní správy a místní samosprávy. Pro kaţdou cílovou skupinu bude zvolen vhodný komunikační nástroj. Mezi komunikační nástroje budou patřit informace v médiích, vč. inzerce, univerzální informační materiál pro kaţdou domácnost, broţury, letáky, plakáty, internetová stránka www.zavedenieura.cz, informace na webových stránkách ČNB a Ministerstva financí, bezplatná telefonní linka, odborné konference, semináře, školení a přednášky. Budou probíhat i průzkumy veřejného mínění, na základě kterých bude strategie komunikace aktualizována, aby reagovala na aktuální potřeby všech cílových skupin. V neposlední řadě bude velký důraz kladen na informační a statistické systémy a jejich neustálý technologický vývoj, se kterým musí být dopředu počítáno.

3.3.5 Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura NKS ve spolupráci s pracovními skupinami kaţdoročně zpracovává Zprávu o plnění Národního plánu zavedení eura v ČR. Ve zprávě je popsán stav plnění úkolů Národního plánu a stanovení nových úkolů. Zpráva o plnění Národního plánu za rok 2007 uvádí splněné úkoly či úkoly ve vysokém stupni plnění. Mezi ně patří například vypracování hlavních principů Obecného zákona, příprava nového zákona o ČNB, metodiku zaokrouhlování a zarovnávání finančních částek při zavádění eura, propočty rozpočtových dopadů různých způsobů zarovnávání finančních částek a spuštění oficiální internetové stránky k euru.

35

Mezi prioritními úkoly pro rok 2008 Zpráva o plněná Národního plánu uvádí: rozpracování

technických

aspektů

nástrojů

na

ochranu

spotřebitele

před neodůvodněným zvyšováním cen (duální označování cen, etický kodex, statistické sledování cen v období zavádění eura), vytvoření doporučených postupů pro malé a střední podniky v přípravách na zavedení eura, metodická příprava právního prostředí na zavedení eura, příprava finančního sektou na zavedení eura, vytvoření oficiální internet. stránky zaměřené na informace o zavedení eura v ČR. V příloze této Zprávy byl uveden odhad rozpočtových nákladů ve výši 2,6 mld. Kč, který je spojený s principem nepoškození občana při zavedeni eura v ČR, jenţ je zakotven v Národním plánu zavedení eura v ČR a dále zapracován i v Obecném zákonu o zavedení eura. I kdyţ vládou nebyl nestanoven přesný termín zavedení eura, doporučila podnikům, státní správě i samosprávě, aby na základě dostupných materiálů analyzovaly pravděpodobné změny a začaly průběţně připravovat podmínky pro realizaci změn ihned poté, co bude znám termín zavedení eura v České republice. Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v ČR za rok 2008 byla vládou schválena 30. března 2009 a popisuje dosavadní stav plnění úkolů Národního plánu a stanoví nové úkoly pro letošní rok. Je v ní uveden názor NKS, ţe je moţné spoustu úkolů souvisejících se zavedením eura v ČR splnit i bez znalosti závazného termínu vstupu ČR do eurozóny. Jsou to především úkoly metodického charakteru, které mají obecnou platnost. Jako splněné úkoly uvádí předkládaný materiál zpracování vládního materiálu „Příprava právního prostředí na zavedení eura v ČR“ a také metodických textů „Příprava finančního sektoru na zavedení eura“, „Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen“ a „Monitorování cenového vývoje v období zavádění eura“. Mezi prioritní úkoly NKS na rok 2009 patří:zahájení prací na paragrafovém znění Obecného zákona, 36

vypracování metodiky pro zavedení eura ve státní správě, zahájení přípravných prací na koncepci komunikační kampaně, průběţné vyhodnocování zkušeností se zavedením eura na Slovensku.

3.4 Plnění kritérií v ČR Podle poslední zprávy Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, která je společným dokumentem Ministerstva financí ČR a České národní banky schváleným vládou ČR ze dne 16. 12. 2008 nesplňuje ČR kritéria pro vstup do EMR II. Kritérium cenové stability ČR v roce 2008 nebylo splněno hlavně díky proinflačním šokům, které posunuly inflaci významně, i kdyţ jen dočasně, nad hodnotu kritéria. Těmito šoky byly především úpravy nepřímých daní v souvislosti s reformou veřejných financí, ale i s harmonizací s právem EU (zvýšení sníţené sazby DPH z 5% na 9%, spotřební daně tabákových výrobků, poplatky ve zdravotnictví a zavedení ekologických daní), a extrémní nárůst světových cen potravin, ropy a energií. Po odeznění těchto jednorázových vlivů dojde v roce 2009 ke znatelnému sníţení k hodnotám umoţňujícím plnění kritéria cenové stability. Na další vývoj inflace bude mít vliv vyrovnávání hospodářské úrovně, neboť HDP na obyvatele i cenová hladina jsou v ČR i nadále na niţší úrovni neţ v eurozóně. Ve výhledu plnění tohoto kritéria v dalších letech lze pak za potenciálně rizikový povaţovat i rok 2010 s ohledem na plánované zvýšení regulovaného nájemného. Inflační cíl ČNB od ledna 2010 ve výši 2% s tolerančním rozmezím +/- 1 p. b. (procentní bod) vytváří lepší podmínky pro splnění kritéria cenové stability. Je však ţádoucí, aby v období rozhodném pro vyhodnocení kritéria, nedocházelo k významným protiinflačním úpravám nepřímých daní či jiným opatřením v oblasti spotřebitelských cen, které by splnění kritéria znesnadňovaly.

Obr. 2: Vývoj kritéria cenové stability

37

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB

Kritérium udrţitelnosti veřejných financí ČR plní. Toto kritérium můţe být splněno pouze tehdy, jsou-li udrţitelně plněny obě sloţky fiskálního kritéria, tj. vládního deficitu i vládního dluhu. Fiskální strategie vlády by měla zajistit udrţení vládního deficitu bezpečně pod úrovní 3% HDP. Strukturální deficit by se měl v letech 2008 a 2009 pohybovat okolo 1,5% HDP, coţ by mělo zajistit, ţe se hodnota vládního deficitu nedostane nad hranici 3% HDP ani v případě ekonomického zpomalení. Jednorázově by mohlo vládní deficit prohloubit rovněţ schválení zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím, případně jednorázové řešení ekologických závazků. Obr. 3: Vývoj kritéria vládního deficitu

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB

Ve střednědobém horizontu je cílem deficit vládního sektoru ve výši 1% HDP. Současná strategie sniţování strukturálního deficitu vládního sektoru předpokládá dosaţení tohoto cíle do roku 2012. Podíl vládního dluhu na HDP je hluboko pod limitní hodnotou. Ve střednědobém výhledu by jeho podíl měl zaznamenat další pokles vlivem sníţením deficitu pod úroveň stabilizující podíl dluhu na HDP a předpokládaného vyuţití privatizačních příjmů k nedluhovému financování vládních výdajů.

38

Obr. 4: Vývoj kritéria vládního dluhu

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB

Pokud nebudou provedeny nezbytné reformy důchodového a zdravotního systému vzhledem k očekávanému negativnímu dopadu stárnutí obyvatelstva, pak musíme v dlouhodobém výhledu počítat s postupným zvyšováním podílu dluhu na HDP. Vyhodnocení kurzového kritéria je moţné provést aţ po vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II a souvisejícím vyhlášení centrální parity pro kurz koruny. Vzhledem k ekonomické krizi je kurz koruny vůči ostatním měnám hodně kolísavý. Za současného stavu krize finančních trhů, která způsobuje vyšší fluktuace měnových kurzů, by plnění tohoto kritéria po vstupu do ERM II mohlo být velmi obtíţné. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti plníme s velkou rezervou a výhled nenaznačuje problémy v této oblasti. Pokles úrovně kritéria v letech 2010 a 2011 je ovlivněn předpokladem stability reálných úrokových sazeb, a tedy i citlivosti finančních trhů. Pokud jde o maastrichtská konvergenční kritéria, přestává být stav veřejných financí poté, co byla s Českou republikou ukončena procedura při nadměrném schodku, hlavní bariérou jejich plnění. S odezněním jednorázových inflačních vlivů, přechodně zvyšujících inflaci v roce 2008, dojde v letošním roce ke sníţení inflace k hodnotám umoţňujícím plnění kritéria cenové stability, k čemuţ přispěje i nový inflační cíl ČNB. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb je a s velkou pravděpodobností nadále bude bez problémů plněno. Kritérium kurzové stability ČR neplní z důvodu své neúčasti v kurzovém mechanismu ERM II. Současná světová krize mimo jiné zvyšuje kolísavost vývoje kurzu koruny a přetrvávající výrazná nejistota na finančních trzích znesnadňuje vstup do kurzového mechanismu ERM II. Pokud jde o sladěnost ekonomiky, ČR v posledních letech postupně sniţuje svůj odstup od ekonomické úrovně eurozóny a dochází k určitému zlepšení fungování českého hospodářství. Přetrvávající výrazná nejistota na finančních 39

trzích není navíc příznivým prostředím pro vstup do ERM II. V podmínkách současné světové finanční krize jsou jak výhled plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, tak zejména udrţení a další zvyšování dosaţeného stupně sladěnosti české ekonomiky s eurozónou značně nejisté. V této situaci proto nelze dospět k závěru, ţe bylo dosaţeno dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu do eurozóny. Proto Ministerstvo financí a ČNB v souladu se schválenou Aktualizovanou strategií přistoupení České republiky k eurozóně doporučují vládě ČR toto datum prozatím nestanovovat a zároveň neusilovat o vstup do mechanismu ERM II. V souladu se strategií by délka pobytu v ERM II měla být minimální a o zapojení se do toho mechanismu tudíţ nelze rozhodnout dříve, neţ bude stanoveno cílové přijetí eura. Případný vstup do ERM II za současné světové finanční krize by bylo moţné povaţovat za poměrně rizikový a to nejen z pohledu plnění kurzového kritéria, ale obecně z pohledu obezřetné hospodářské politiky.

3.5 Výhody a nevýhody přijetí eura Mezi výhody pro občany a spotřebitele lze uvést:pohodlnější a levnější cestování – při sluţební cestě do zahraniční nebo na dovolenou nebude nutné měnit peníze. To uspoří nejen čas při hledání směnárny s nejvýhodnějším kurzem, ale i poplatek za výměnu. Pohodlnější bude i nakupování, neboť občané budou dobře obeznámeni s eurovými bankovkami a mincemi z kaţdodenního pouţívání eura. Odpadne i riziko, ţe v cizí zemi budeme napáleni hodovníky, kteří nám vnutí falešné peníze. Lidé tuto výhodu pociťují ve velké míře jiţ dnes, kdy jednotná evropská měna je zákonným platidlem v šestnácti státech Evropské unie a eurem se dá platit i v dalších zemích (Černá Hora, Chorvatsko). Navíc euro je přijímáno prakticky všude na světě, coţ se nedá říci o české koruně. stabilnější a snadno porovnatelné ceny - při nákupech v zahraničí se kaţdý bude snadněji a rychleji orientovat v cenách. Jednotná měna umoţňuje jednoduše si porovnat cenu konkrétního zboţí doma i v zahraniční, protoţe bude vyjádřena ve stejné měnové jednotce. Odpadne zdrţování při nepohodlném přepočítávání z jedné měny do druhé. Snazší porovnatelnost cen zvýší konkurenční tlak, který spotřebitelům přinese dlouhodobé výhody ve formě niţších cen, vyšší kvality a pestřejší nabídky zboţí a sluţeb.

40

levnější půjčky – Evropská centrální banka udrţuje inflaci na nízké úrovni, coţ se odráţí v nízkých hladinách úrokových sazeb. Lidé tak mohou mít relativně snadný a levný přístup k půjčkám, pokud se ovšem zadluţují v rozumné míře.

Mezi výhody pro podnikatele patří: odstranění kurzového rizika - při obchodování se zahraničím musí firma ve svém finančním plánování zohlednit dopady změn měnového kurzu. Čím delší je plánovací horizont, tím více mohou výkyvy měnového kurzu zatíţit jejich plánování a vystavit firmy nemalým rizikům. Proti těmto nákladům je moţné se zajistit u komerčních bank, ale nabídka takovýchto produktů je zpoplatněna a tyto náklady rostou s délkou zajištění. sníţení transakčních nákladů – při obchodování firmy se zahraničím je nutné se rozhodnout, zda při kaţdém obchodu bude platit za konverzi měn nebo dá přednost zaloţení devizového účtu, jehoţ zaloţení a vedení je zpoplatněno. Po zavedení eura nebude třeba toto řešit a lze očekávat, ţe dojde k vysokým úsporám transakčních nákladů. Odpadne i potřeba vést účetnictví v českých korunách i euru. Vytvoření jednotného eurového platebního prostoru, tzv. SEPA, umoţní provádět přeshraniční platební převody v eurech stejně snadno, bezpečně a za stejnou cenu jako je tomu u domácích plateb. niţší úrokové sazby – péče ECB o cenovou stabilitu se odráţí v nízkých úrokových sazbách. Sazby nabízené podnikům komerčními bankami v ČR jsou vyšší neţ v eurozóně, takţe zde existuje prostor pro jejich sníţení. Jejich sníţení představuje významný prorůstový faktor při ekonomickém dohánění vyspělých zemí.

Nevýhody a možná rizika z přijetí eura: jednorázové náklady na zavedení eura – přechod na euro si vyţádá v podnikovém sektoru vynaloţení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit informační systémy, přecenit zboţí, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance a provést mnoho dalších úkonů. Tyto náklady si kaţdý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Jedná se však vesměs o jednorázové náklady, zatímco výhody dané pouţíváním eura budou trvalé. ztráta samostatné měnové politiky - se zánikem české koruny zanikne i pravomoc České národní banky provádět měnovou politiku. Ta bude určována Evropskou centrální 41

bankou nikoli podle aktuálních potřeb české ekonomiky, nýbrţ z pohledu eurozóny jako celku. To se můţe jevit jako určité ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky. Na druhé straně je třeba si uvědomit, ţe vysoká obchodní i finanční otevřenost české ekonomiky představuje jiţ dnes výrazné omezení autonomního rozhodování o domácích úrokových sazbách. riziko vnímané inflace – i přes obavy obyvatel některých států eurozóny statistické údaje o vývoji cenové hladiny nepotvrdily, ţe by jako důsledek zavedení eura vzrostla inflace. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen některých poloţek, např. v restauracích, u kadeřníka, v trţnicích, za drobné opravy, apod. U jiných druhů zboţí naopak ceny klesly, takţe celkový dopad na inflaci byl minimální. Obavě obyvatel ze strachu ze zdraţování po zavedení eura je třeba věnovat maximální pozornost. Proto také Národní plán zavedení eura v České republice zdůrazňuje princip cenové neutrality při přechodu na euro. Počítá také s řadou opatření, která by měla čelit riziku vnímané inflace. Bude uzákoněna povinnost duálního označování cen, počítá se s bedlivějším sledováním cenového vývoje, vytvořena bude černá listina podnikatelů, kteří vyuţijí zavedení eura ke zvýšení cen.

42

4. Úloha komerčních bank v procesu přijetí eura (příklad Slovinska, Slovenska a ČR) Přijetí eura je dlouhodobý proces podmíněný splněním konvergenčních kritérií, na které se musí ekonomika kaţdého státu dobře připravit. Slovinsko a Slovensko patří mezi jedny z posledních států (k 1. lednu 2008 bylo euro přijato na Maltě a Kypru), které euro přijaly jako svou domácí měnu - Slovinsko k 1. lednu 2007 a Slovensko k 1. lednu 2009. Oba tyto státy přijaly euro podle scénáře „velký třesk“. Detailněji bych ráda popsala přípravu zavedení eura v bankovním sektoru. Z českého bankovního sektoru jsem si vybrala Komerční banku, a. s., která se přípravou na přijetí eura jiţ delší dobu zabývá. Komerční banka je součástí mezinárodní francouzské skupiny Societe Générale Group, která je součástí jedné z nejsilnějších mezinárodních bankovních skupin, jeţ má zastoupení mimo jiné i v bankovním sektoru České republiky, Slovinské republiky a Slovenské republiky. Z tohoto propojení vyplývá spolupráce při předávání cenných zkušeností se zavedením eura.

4. 1 Proces zavedení eura ve Slovinsku To, ţe se Slovinsku zavedení eura „velkým třeskem“ opravdu povedlo, je zvlášť důleţité, kdyţ uváţíme, ţe bylo první zemí, která prošla touto zkušeností a navíc si na celý proces stanovila relativně málo času. Vlastní plán zavedení nové měny byl výsledkem intenzivní a úspěšné spolupráce Ministerstva financí, Centrální banky a Slovinské bankovní asociace, která sdruţuje 20 bank působících na domácím trhu. Řízením celého procesu bylo pověřeno ministerstvo financí spolu s centrální bankou, členy vrcholového projektového týmu byli zástupci bankovní asociace, procesních komor, svazů na ochranu spotřebitelů, burzy, bezpečnostních agentur a další. Celý projekt byl rozdělen do čtyř základních oblastí, pro kaţdou byla vytvořena zvláštní pracovní skupina. Jednalo se o pracovní skupinu pro státní správu, podnikatelské subjekty (právnické osoby), spotřebitele (fyzické osoby) a finanční instituce.

43

Časový harmonogram celého procesu byl následující: březen 2005

- vytvoření Národní koordinační skupiny pro zavedení eura - první Návrh plánu na zavedení eura - první návrh zastřešovací právní normy („umbrella law“)

květen 2005

- schválení Národního komunikačního plánu

listopad 2005

- přijetí Zákona o duálním zobrazování cen

únor 2006

- představení návrhu slovinských eurových mincí

11. 7. 2006

- stanovení pevného přepočítacího koeficientu SIT/EUR

listopad 2006

- přijetí zastřešovací právní normy

1. 1. 2007

- zavedení eura

Velmi důleţité bylo rozhodnutí neměnit všechny existující právní normy, ale přijmout pouze jednu „zastřešovací“, která by zabezpečila jejich právní kontinuitu i po zavedení nové měny. To se však ukázalo jako jeden z největších problémů, neboť její schválení se téměř o půl roku opozdilo. Postupně bylo vypracováno šest verzí, přičemţ kaţdá z nich byla provázena silným lobbingem některých zájmových skupin. Existovaly proto obavy, aby se do připravované normy nedostala některá ustanovení, která s přijetím eura přímo nesouvisela a která by mohla celý proces zkomplikovat. Kromě výše uvedených pracovních skupin vznikl v rámci slovinské bankovní asociace Koordinační výbor, který shromaţďoval důleţité informace z jednotlivých odborných komisí a byl garantem jejich sdílení a provázanosti. Centrální banka zavedla systém pravidelných měsíčních hlášení bank, která se týkala postupu prací na zavedení eura; od konce října 2006 se frekvence těchto hlášení zvýšila na týdenní. Kromě toho dostávala centrální banka paralelní čtvrtletní zprávy, které však pocházely z útvarů vnitřního auditu jednotlivých bank. V průběhu přípravy prováděla centrální banka také kontrolní návštěvy přímo v jednotlivých bankách; v průměru připadly na jednu banku čtyři takové inspekce.

4.1.1 Harmonogram výměny národní měny za euro Zvláštní pozornost byla věnována vypracování harmonogramu výměny národní měny za euro a navazujících aktivit. Tento harmonogram byl následující: 1. 12. 2006

zahájení prodeje startovacích balíčků s euromincemi pro podnikatele 44

15. 12. 2006

zahájení prodeje startovacích balíčků euromincí pro fyzické osoby

22. 12. 2006

poslední výplata penzí v národní měně

27. 12. 2006

poslední pracovní den na Ljubljanské burze

29. 12. 2006

poslední den pro podávání domácích platebních příkazů v národní měně

31. 12. 2006

přerušení operací na ATM a POS (od 23:00 do 1:00 1. 1. 2007)

1. 1. 2007

zavedení eura

1. 1. – 14. 1. 2007

období duální cirkulace obou měn

1. 1. – 2. 1. 2007

výměna hotovosti na vybraných pobočkách bez poplatku

3. 1. – 1. 3. 2007

výměna hotovosti na všech pobočkách bez poplatku

od 1. 3. 2007

výměna hotovosti bez poplatku pouze ve Slovinské centrální bance (do kdy to bylo/je moţné)

30. 6. 2007

konec povinného duálního zobrazování cen

Po celé období přípravy na zavedení eura probíhala rozsáhlá komunikační kampaň – a to jak s fyzickými, tak i s právnickými osobami, za kterou byla zodpovědná vláda. Velmi důleţitá – zvláště pro komunikaci s veřejností – byla skutečnost, ţe od vstupu Slovinska do ERM II byla fluktuace tolaru minimální, pouze v rozmezí +/- 0,2% a konečná fixace přepočítacího koeficientu se tak příliš nelišila od všeobecného očekávání.

4. 1.2 Hlavní zásady projektů bank I kdyţ kaţdá banka připravila svůj vlastní projekt na zavedení aura a vytvořila svůj vlastní projektový tým, všechny banky zdůrazňovaly význam společného postupu a výměny informací v rámci Bankovní asociace, které byly pro úspěch celého procesu nesmírně důleţité. Přiznávají, ţe příliš nevyuţily zkušeností ze zemí původní „dvanáctky“; důvodem podle nich bylo nejen rozdílné prostředí, ale i jiný způsob zavedení eura. Banky se shodují, ţe ani v rámci Slovinska neexistovalo jedno řešení pro všechny. O to větší pozornost však byla věnována diskuzím o problémech, které se vyskytly a hledání společných východisek. Konkrétním příkladem problému můţe být například potřeba nových počítaček bankovek, kdy tendr na jejich dodávku byl vypsán Bankovní asociací, coţ značně celou věc zefektivnilo. Hlavní cíle bankovních projektů lze shrnout do následujících oblastí: 45

právní úprava (smlouvy, interní předpisy atd.), úprava bankovních produktů (vč. obchodní politiky, formulářů, úprava procesů), úprava informačních systémů (úprava software a testování), vnitřní a vnější komunikace (ke klientům, zaměstnancům, stát. správě, médiím atd.) úprava účetních systémů, výměna hotovosti (vč. nákupů nové tzv. malé bankovní techniky, řízení bezpečnosti tohoto procesu, přizpůsobení sítě bankomatů a platebních terminálů) úprava kanálů přímého bankovnictví a další. Velmi důleţité bylo dodrţet plánovaný rozsah projektu, a tím byl přechod na euro. Jakékoliv „nabalování“ dalších poţadavků v průběhu realizace bylo pečlivě sledování a eliminováno. V období 18 měsíců před zavedením eura banky neotvíraly ani ţádné nové projekty. Velký důraz byl kladen na komunikaci a školení. Většina bank měla zodpovědného člověka za tuto oblast na kaţdé pobočce. V rámci externí komunikace bank byla největší pozornost věnována malým a středním podnikům a zvláště pak obchodníkům. Mimořádná pozornost byla věnována oblasti hotovostní výměny, tj. školení pokladníků tak, aby byl v maximální moţné míře eliminován výskyt padělků. Dalším důvodem byla skutečnost, ţe v období prosinec 2006 – leden 2007 bylo v bankách třikrát více hotovosti neţ obvykle a to ze dvou příčin. Za prvé banky počítaly s tuhou zimou a tudíţ s problémy v dopravě, ta však byla mírná. Za druhé banky objednaly dvakrát aţ třikrát více hotovosti, neţ ve skutečnosti potřebovaly, neboť si neuvědomily, ţe euro jiţ pro Slovince částečně domácí měnou je a všichni ho mají doma. Další důleţitou oblastí byl platební styk. Ve Slovinsku fungovalo několik clearingových systémů, z nichţ pouze některé byly spravovány Centrální bankou; ta řídila také národní RTGS (systém zúčtování plateb v reálném čase), přes který probíhá settlement ostatních systémů. Slovinská centrální banka vyjádřila záměr vytvořit clearingový systém, který by byl otevřený a odpovídal by SEPA standardům; tato myšlenka byla podporována i Bankovní asociací. Poslední 3 měsíce před zavedením eura pouţívaly banky tzv. duální příkazy, ve kterých byla převáděná částka uvedena vţdy v obou měnách; důvodem bylo sníţení chybovosti na 46

minimum. Od 1. ledna 2007 zmizel rozdíl mezi příhraničními a domácími platbami a oba typy plateb jsou zpracovávány v souladu s nařízením 2560/2001. Proto byly stanoveny i dvě hranice pro domácí převody – do a nad 50 000 euro a dvě úrovně poplatků. V rámci bankovní asociace se banky také dohodly na zavedení jednotného společného formuláře pro domácí platební převody; ten neobsahuje (na rozdíl od formuláře pro příhraniční platební převody) pole pro BIC a je určen pro zpracování D+0. Protoţe první dva lednové dny jsou ve Slovinsku státním svátkem, měly banky na jedné straně dostatek času na vlastní konverzi, na druhou stranu však musely klientům umoţnit směnu a přístup k hotovosti. Centrální banka rozhodla, ţe po oba dva dny bude otevřena vybraná síť poboček, která bude tento typ operací zabezpečovat. Kaţdá banka měla mandatorně určeno, kolik poboček a kde otevře. Celkový počet otevřených poboček byl 53 a podíl jednotlivých bank odpovídal jejich podílu na trhu. Slovinsko bylo za zavedení eura hodnoceno jako ukázkový příklad dobře zvládnutého přechodu na novou měnu. Přispěla k tomu především podpora eura u veřejnosti i u politické reprezentace, vysoká obeznámenost Slovinců s podobou eurobankovek a euromincí, ale i dobrá spolupráce vlády, státních úřadů a centrální banky a jejich úzké vztahy s neziskovým sektorem, především s organizacemi na ochranu spotřebitelů a se zástupci podnikatelské komunity. Výhodou byly i zkušenosti z minulosti, kdy došlo k měnové odluce po rozpadu Jugoslávie. Během léta roku 2007 začala růst inflace, která byla ovlivněna strmým růstem cen potravin a energetických zdrojů (podobná situace nastala i v jiných evropských zemích). Díky tomu se Slovinsko dostalo téměř na dvojnásobný průměr za eurozónu za rok 2007. Dalším faktorem této změny bylo i nedostatečné konkurenční prostředí v sektoru obchodu a sluţeb. Reakcí na vysokou inflaci bylo vyhlášení protiinflačních opatření zaměřených na udrţitelnou mzdovou politiku a na zvýšení konkurenceschopnosti v segmentu obchodních řetězců.

4.2 Zavedení eura na Slovensku krok za krokem Slovenská republika vstoupila do Evropské unie, stejně jako Česká republika, v květnu 2004 a zároveň se stala členem Hospodářské a měnové unie. Zavedení eura bylo posledním krokem Slovenska na jeho cestě za úplnou integrací do HMU. Slovenská republika zavedla euro 1. ledna 2009 a stala se 16. státem eurozóny, která je hospodářskou částí Evropské unie. Celému procesu předcházela dlouhá příprava. 47

4.2.1 Národní plán zavedení eura a jeho aktualizace V souvislosti s připravovaným vstupem SR do eurozóny vláda rozhodla o potřebě vypracovat Národný plán zavedenia eura v SR, k čemuţ se vstupem do EU zavázala. Národní plán zavedení eura představoval plán jednotlivých kroků, které bylo třeba uskutečnit pro bezproblémové a úspěšné zavedení eura v celém hospodářství SR. Definoval základní zásady a časový harmonogram zavedení eura v SR. Všechny vykonávané procesy zavedení eura nebylo moţné identifikovat ani podrobně popsat s tak dlouhým předstihem a proto byl Národný plán aktualizován. V aktualizované verzi byly vyznačeny splněné úkoly, doplnily se o nové úkoly a celý plán byl vţdy upřesněn o nové informace. Národním koordinátorem zavedení eura v SR bylo Ministerstvo financí, které spolu s Národnou bankou Slovenska (NBS) předloţilo Národní plán zavedenie eura v SR na jednání vlády SR. Zavedení eura představovalo z technického a organizačního hlediska náročný proces. Pro hladký průběh bylo nutné dopředu informovat a připravit na změnu všechny občany, instituce a firmy. Přípravy na zavedení eura začaly ještě před vstupem do EU, kdy vláda SR schválila 16. června 2003 Stratégiu prijetia v SR, která byla zpracována NBS a Ministerstvem financí SR. Vláda konstatovala, ţe výhody členství v eurozóně převládají nad nevýhodami a Slovensko by mělo do eurozóny vstoupit co nejdříve – jakmile bude schopné udrţitelně plnit maastrichtská kritéria, která jsou podmínkou vstupu do eurozóny. Vláda schválila 8. září 2004 Konkretizáciu Stratégie prijatia eura v SR a přijala rozhodnutí o vypracování Národného plánu zavedeniea eura v SR, který byl schválen vládou 6. června 2005. Tento materiál byl aktualizován a schválen 21. března 2007, 16. dubna a 30. září 2008. Předpokládané splnění maastrichtských kritérií bylo v roce 2007, nejzazším datem vstupu do eurozóny byl 1. leden 2009, který byl zároveň určený jako cílový v souladu se Stratégiou prijatia eura v SR. Za Národného koordinátora procesu zavedení eura vláda SR určila Ministerstvo financií SR a zplnomocnila ministra financí a guvernéra NBS jednat s orgány EU o vstupu do ERM II a určení centrální parity výměnného kurzu slovenské koruny vůči euru. Před přechodem na euro musela SR dodrţet minimálně dvouletou podmínku setrvání v ERM II. Centrální 48

parita slovenské koruny byla při vstupu do ERM II 28. listopadu 2005 stanovena na úrovni 1 euro = 38,4550Sk a ve fluktuačním pásmu +/- 15%. Zplnomocněncem vlády pro zavedení eura se po jmenování vládou 14. prosince 2005 stal Ivana Štefanca, jehoţ funkční období skončilo 9. srpna 2006, 31. ledna 2009 se jím stal Igor Barát. Na ţádost Slovenska a dohody ministrů financí zemí eurozóny, prezidenta ECB a ministrů financí a guvernérů centrálních bank Kypru, Dánska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Malty a Slovenska centrální parita slovenské koruny v ERM II revalvovala 19. března 2007 na ţádost Slovenska a po dohodě ministrů financí zemí eurozóny, prezidenta ECB a ministrů financí a guvernérů centrálních bank Kypru, Dánska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Malty a Slovenska centrální parita slovenské koruny v ERM II revalvovala. Nová centrální parita koruny vůči euro byla stanovena na úrovni 1 euro = 35,4424 Sk. Spodní hranice pro povinné intervence je 30,1260 SKK/EUR a horní hranice je 40,7588 SKK/EUR. V plnění Národního plánu zavedení eura byla zpracována zpráva, která byla 8. srpna 2007 schválena vládou. Vláda schválila 28. listopadu 2007 Zákon o zavedení měny euro ve Slovenské republice a o změně a doplnění některých zákonů (č. 659/2007 Z. z.), tzv. Generálny zákon. Centrální parita slovenské koruny v ERM II znovu revalvovala 29. května 2008 o 17,6472%. Nová centrální parita koruny vůči euru byla stanovená na úrovni 1 euro = 30,1260 Sk. Spodní hranice pro povinné intervence je 25.6071 SKK/EUR a horní hranice je 34,6449 SKK/EUR. Během zasedání Rady EU pro ekonomické a finanční otázky (ECOFIN) a ministrů financí členských zemí EU v Lucembursku byl doporučen 3. června 2008 vstup Slovenska do eurozóny. Neodvolatelný přepočítávací koeficient mezi eurem a slovenskou korunou (konverzní kurz) na úrovni 1 euro = 30,1260 Sk byl stanoven 8. července 2008 Radou Evropské unie na úrovni ministrů financí členských států Evropské unie (ECOFIN). NBS v roce 2004 vyhlásila veřejnou soutěţ na výtvarné návrhy národních stran slovenských korunových mincí. Nejlepší návrhy NBS předloţila veřejnosti v celonárodní anketě a tři motivy s nejvyšším počtem hlasů byly vybrány na rubovou stranu slovenských eurových mincí. Etický kodex pro zavedení eura Kvůli zvýšení důvěry spotřebitelů při konverzi cen ze slovenských korun na euro vytvořil zplnomocněnec vlády ve spolupráci s Podnikateľskou alianciou Slovenska Etický kodex pre zavedenie eura, ve kterém se jeho tvůrci zavazují, ţe přechod na euro nebude zneuţit 49

k nedobrovolnému zvýšení cen a přijímají další závazky zvyšující transparentnost, informovanost klientů a plynulost výměny hotovosti. Tento kodex byl určený pro všechny obchody a podniky, ale i pro samosprávy a neziskové organizace. Komunikační strategie Bankovná rada NBS a vláda SR schválila „Komunikačnú stratégiu o zavedení eura v Slovenskej republike“, která přesně vymezovala cíle, cílové skupiny a harmonogram komunikační kampaně. Tato strategie vychází z Národného plánu zavedenia eura v SR, je však podrobnější a konkrétnější. Generálny zákon Legislativní potřeby všeobecného charakteru řeší Generálny zákon (č. 659/2007 Z. z.), popisující opatření související se zavedením eura, který byl schválen 28. 11. 2007 vládou Slovenské republiky. Tento zákonem upravuje především podmínky duálního oceňování, duální oběh ceny, výměnu bankovek a mincí, bezhotovostní platby, zaokrouhlování, přepočítávání hodnot základních jmění společností, cenných papírů a ostatních majetkových a finančních hodnot a další pravidla související s přechodem na euro. Generálny zákon mimo jiné ukládal bankám povinnost zaslat souhrnný materiál, ve kterém klienti našli všechny informace související s konverzí jejich finančních prostředků, produktů a sluţeb, stejně tak jako o dostupnosti platebního styku na přelomu roku 2008/2009. Generálny zákon vstoupil v platnost 1. ledna 2008, část ustanovení byla v platnosti do 1. ledna 2009.

4.2.2 Národní koordinační výbor Národní koordinační výbor zavedení eura v Slovenské republice (NKV nebo Výbor) je nejvyšší řídící a koordinační orgán při přípravě zavedení eura na Slovensku. NKV koordinoval a dohlíţel na plnění Národního plánu zavedení eura. O postupu prací v rámci aktualizace Národního plánu od roku 2007 dvakrát ročně informoval vládu SR. Národní radu SR NKV informoval podle potřeby. Z vlastní iniciativy mohl NKV podávat mimořádné zprávy. Výbor mohl dávat doporučení ústředním orgánům státní správy, které bylo nutné realizovat pro potřeby zavedení eura v SR. Také mohl doporučit realizaci výborem schválených úkolů i dalším institucím zastoupeným v NKV za předpokladu, ţe s tím jejich zástupci ve Výboru souhlasili. Ostatním organizacím NKV plnění úkolů 50

doporučoval. V souvislosti s přípravou na zavedení eura byla zřízena funkce zmocněnce vlády pro zavedení eura a pracovní výbory. Zmocněnec vlády měl na starosti koordinaci přípravných prací na zavedení eura v SR. Jeho úkolem bylo hlavně vést pravidelná společná setkání vedoucích pracovních výborů, aktivně komunikovat s domácími i zahraničními institucemi, koordinovat a stimulovat práce na zavedení eura, připravovat pro NKV zprávy o postupu prací, upozorňovat na moţné problémy a vytvářet široké povědomí o zavedení eura. Zároveň mohl dávat zodpovědným institucím doporučení na zlepšení postupu, konečná zodpovědnost a rozhodovací pravomoc však zůstávala na kompetentních orgánech. Pracovní výbory připravovaly odborné podklady k jednotlivým otázkám přechodu slovenského hospodářství na euro. Jejich sloţení bylo obdobné jako u pracovních skupin, které se osvědčily při přípravě Národního plánu. Národní koordinátor zřídil tyto pracovní výbory ve spolupráci s příslušnými ministry, resp. guvernérem NBS. Pracovní výbory byly zodpovědné především za: • řešení otevřených otázek v jejich odborné oblasti a předkládání návrhů Výboru nebo Národnímu koordinátorovi, • čtvrtletní předkládání částečné zprávy o plnění Národního plánu NKV, • specifikaci řešení jednotlivých úloh, které byly stanovené v Národním plánu a metodicky usměrňovaly jednotlivé orgány státní správy a ostatních institucí při jejich plnění, • koordinaci plnění těch úkolů, které byly na sobě navzájem závislé, nebo upozornit NKV, aby navzájem související úlohy v kompetenci více pracovních skupin koordinoval sám. Národní koordinátor doporučil vyšším územním celkům, městům, obcím, všem podnikům a organizacím, aby zřídili pracovní skupiny pro zavedení eura. Jejich úkolem bylo připravit svoji organizaci na plynulý a bezpečný přechod na pouţívání eura pro interní potřeby organizace. Mezi nejdůleţitejší oblasti patřila příprava informačních systémů, vztahy se zeměstnanci, zákazníky, občany, dodavateli, svou bankou, vztahy se státem a komunikační aktivity.

51

4.2.3 Konkretizace Stratégie prijatia eura v SR Materiál navazuje na Stratégiu prijatia eura v SR a detailněji popisuje přístupový proces do eurozóny. Nejdůleţitějším úkolem bylo splnit maastrichtská kritéria, která jsou základní podmínkou pro rozhodnutí vlády o vstupu do EU, který byl plánovaný na rok 2009. Z maastrichtských kritérií byl problém s plněním inflačního kritéria a kritéria deficitu veřejných financí, které měly být splněny nejpozději do roku 2007. Toto datum bylo reálné díky zvyšování výkonnosti ekonomiky a konkurenceschopnosti, coţ vytvářelo vhodné podmínky pro dokončení reforem pro plnění nominálních maastrichtských kritérií. Ve smyslu „Národního plánu“ zavedení eura byl zřízen Národní koordinační výbor, který byl nejvyšším řídícím a koordinačním orgánem při přípravě zavedení eura na Slovensku. Národní plán předpokládal zavedení eura 1. ledna 2009. Tento termín potvrdila v Programovém vyhlášení i nová vláda, která vznikla z voleb v červnu 2006. V rámci legislativního rámce zavedení eura v SR byla nezbytná novelizace zákona o NBS. Soulad zákona o NBS se Smlouvou o zaloţení Evropského společenstva a Statutem ECB byl hodnocen v Konvergenční zprávě stejně jako splnění maastrichtských kritérií. Novela zákona o NBS měla především za cíl ošetřit integraci NBS do ECB. Platnost novely musela být nejpozději v době hodnocení konvergence, na jaře 2008.

4.2.4 Zásady zavedení eura na Slovensku Základní zásady zavedení eura na Slovensku byly stanovené v Národní plánu zavedení eura v SR, na kterých byly postaveny právní předpisy a ostatní detaily přechodu na euro: zavedení eura „velkým třeskem“ najednou v hotovostním i bezhotovostním oběhu 1. ledna 2009, duální zobrazování – duální zobrazování cen a sluţeb současně v korunách i v eurech vůči fyzickým osobám je povinné od 24. srpna 2008, do konce roku 2008 byla podstatná částka ve slovenských korunách, v období 1. ledna 2009 – 31. prosince 2009 je to naopak hodnota v eurech, krátký duální oběh – koruna se 1. ledna 2009 stala pouhou denominacií eura, eurem i slovenskými korunami bylo moţné platit do 16. ledna 2009, při platbách korunami muselo být vraceno pouze euro, 52

konverzní kurz – pro přepočet všech finančních hodnot po 1. lednu 2009 byl pouţit konverzní kurz stanovený na úrovni 1 euro = 30,1260 Sk, který nebylo moţné zaokrouhlovat. kontinuita smluv – smlouvy, které obsahovaly údaje ve slovenských korunách, zůstaly v platnosti. Hodnoty musely být od 1. ledna 2009 přepočítány na euro podle konverzního kurzu. Ţádnou smlouvu nebylo moţné vypovědět z důvodu zavedení eura. Přitom zůstala zachována zásada smluvní volnosti, smluvní strany mohly oboustranným souhlasem svojí dohodu po zavedení eura jakkoliv měnit. pravidla zaokrouhlování – finanční hodnoty v korunách, které bylo třeba přepočítat nebo zaplatit v eurech, byly přepočítány konverzním kurzem a zaokrouhleny na nejbliţší eurocent. Za tuto konverzi nemohly být účtovány ţádné poplatky. nepoškodit občana – platby občanům zaokrouhlovány směrem nahoru a naopak, všechny poplatky občanů a daně byly zaokrouhlovány směrem dolů. Sumy byly zaokrouhlovány na eurocenty, zaokrouhlení mohlo být i větší ve prospěch občana a to na nejbliţších 10 centů. minimalizace nákladů – náklady spojené se zavedením eura si pokryl kaţdý subjekt sám (u soukromého i veřejného sektoru) a proto měly být co nejniţší. nezneuţití zavedení eura – během zavedení eura musely být uskutečněny takové kroky, aby jeho zavedení nebylo zneuţito ke zvýšení cen. Vývoj cen byl monitorován a pravidla přepočtu a zveřejňování cen bylo kontrolováno. Cenová stabilita musela být zachována i v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Duálnímu zobrazování kromě cen za zboţí a sluţby podléhají i výpisy z účtů, bankomaty, peněţní sumy uváděné na webu (intranet, internet) a jiná elektronická prostředí, marketingové materiály, vkladní kníţky, vkladové certifikáty, smluvní dokumentace, telefonická komunikace, výpisy z osobní evidence, upomínky a výzvy.

Harmonogram přijetí eura Přístupový proces vstupu do eurozóny, který byl rozdělen do 4 etap, začal absolvováním přístupových procedur pro vstup do mechanismu ERM II a vyvrcholil zavedením eura do hotovostního i bezhotovostního styku a současně stahováním slovenských korun z oběhu. Během první etapy (ještě před vstupem do ERM II) vláda SR určila národního koordinátora procesu zavedení eura, který vypracoval Národní plán zavedení eura v SR. 53

V druhé etapě bylo hlavním cílem plnění kritérií minimálně po dobu 2 let a zároveň potvrzení úmyslu SR zavést euro v určeném termínu. Během této etapy se zintenzivnily i organizačně-technické přípravy na zavedení eura. Maastrichtská kritéria byla splněna a slovenská koruna vstoupila 25. listopadu 2005 do mechanismu výměnných kurzů ERM II.

Rada Evropské unie 20. června ve sloţení hlav členských států potvrdila přijetí

Slovenska do eurozóny k 1. lednu 2009. Rada Evropské unie na úrovni ministrů financí členských států Evropské unie (ECOFIN) stanovila 8. července 2008 neodvolatelný přepočítávací koeficient mezi eurem a slovenskou korunou (konverzní kurz) na úrovni 1 euro = 30,1260 Sk. Časový harmonogram zavedení eura na Slovensku je detailně popsán v následující tabulce. Obr. 5: Plnění maastrichtských kritérií za rok 2008

Zdroj: www.euro.vlada.gov.sk

54

Ve třetí etapě, která začala v červenci 2008, byly dokončeny přípravy veřejného i soukromého sektoru, především bank a podnikové sféry na přechod na euro – zabezpečení dostatečného mnoţství eurových bankovek a raţba mincí pro hotovostní oběh, předzásobení bank a maloobchodního sektoru eurovým oběţivem, povinné duální zobrazování cen, konverze bankomatů, automatů a ostatních zařízení fungujících na mince nebo bankovky. Ke dni vstupu do eurozóny 1. ledna 2009, kdy hovoříme o čtvrté etapě, musely být všechny ekonomické subjekty technicky schopny uskutečňovat hotovostní i bezhotovostní transakce v euru. Vstupem do eurozóny se euro stalo domácí měnou, slovenské koruny se začaly stahovat z oběhu, pokračuje výměna korun za euro a je doporučeno duálně zobrazovat ceny do konce roku 2010.

4.2.5 Úloha bank a finančního sektoru Všechny sektory se musely na přijetí eura připravit tak, aby případné následné negativní dopady zavedení eura byly pro občany minimální. Úlohou finančního sektoru bylo zabezpečit zavedení eura současně do hotovostního i bezhotovostního oběhu.

V hotovostním oběhu bylo nejdůleţitejší zabezpečit eurové

bankovyk a mince a jejich výměnzu za staré, korunové oběţivo. Eurové bankovky a mince zabezpečila NBS tak, aby na konci roku 2008 mohlo začít předzásobení bank, následně maloobchodů a od 1. 1. 2009 mohla začít výměna hotovosti obyvatel. Startovací balíčky - občané si mohli ještě před dnem € zakoupit v bankách startovací balíčky obsahující euromince všech nonimálních hodnot, jejichţ hodnota byla 500 Sk. Obr. 6: Návrh startovacícho balíčku na Slovensku

55

Zdroj: www.sbaonline.sk/sk/projekty/euro/startovacie-balicky.html

Startovací balíčky začaly prodávat Slovenská pošta, a. s. a Národná banka Slovenska 1. prosince 2008 a jejich odběr nebyl nijak limitován. Cena startovacího balíčku byla stanovena na 500 Sk, ale jejich skutečná hodnota 16,60 € byla po přepočítání na slovenskou korunu 0,09 Sk neprospěch klienta (max. rozdíl – odchylka mohla být 1 eurocent, tedy 0,30 Sk). A protoţe je jedním z hlavních principů přechodu na euro byl zásada nepoškodit občana, byl tento rozdíl účtován na vrub NBS. Startovní balíček se skládal se 45 kusů eurových mincí se slovenskou rubovou stranou. Během duálního oběhu bylo moţné si koruny bezplatně vyměnit za eura ve všech bankách a v NBS nebo uskutečnit hotovostní výběry z účtů. Bankomaty od dne € vydávaly pouze euro. Během duálního oběhu (do 16. ledna 2009) mohli občané platit v obchodech i korunami, ale vraceno jim bylo pouze euro. Euro bylo na Slovensku od vstupu do ERM II a stanovení konverzního kurzu SKK/EUR Radou EU zavedeno podle následujícího harmonogramu. Tabulka 1: Harmonogram zavedení eura na Slovensku červen - prosinec 2008 září - prosinec 2008 1. prosince. 2008 24. srpna 2008 – 31. prosince 2009 do 31. prosince 2008 1. ledna 2009 do 16. ledna 2009 od 17. ledna 2009 do 31. prosince 2009 do června 2010

Zabezpečení potřebného mnoţství eurových bankovek a raţba eurových mincí. Předzásobení komerčních bank eurovými bankovkami a mincemi. Zásobení maloobchodního sektoru eurovými bankovkami a mincemi. Povinné duální zobrazování cen, výplatních pásek, důchodu v korunách i eurech. Konverze bankomatů, automatů a jiných zařízení fungujících na mince nebo bankovky. Slovensko zavedlo euro v současně v hotovostním i bezhotovostním styku podle scénáře tzv. velkého třesku a euro se stalo zákonným platidlem na území Slovenské republiky. Během krátkého duálního období bylo moţné na Slovensku platit eurem i slovenskými korunami, které se uţ nevracely zpět do oběhu a byly postupně stahovány a ničeny v prostorách NBS. Pokračuje výměna slovenských korun za eura v komerčních bankách a NBS. Povinné duální zobrazování cen. Doporučené duální zobrazování cen.

Zdroj: www.nbs.sk/sk/euro/zavedenie-eura/harmonogram-zavedenia-eura

Stahování slovenských korun - po skončení duálního oběhu bude moţné bezplatně vyměnit korunové bankovky za eura v bankách do konce roku 2009 a mince do června 2009. NBS bude bezplatně vyměňovat bankovky a pamětní mince bez časového omezení a mince 5 let od zavedení eura.

56

Platební systémy – v bezhotovostním styku bylo euro zavedeno okamţitě 1. ledna 2009. Tuzemský platební systém byl upraven na pouţívání eura a zároveň se ke dni zavedení eura napojil na platební systém TARGET 2. Tyto změny vykonala NBS ve spolupráci s bankami a ostatními institucemi, které jsou na platební systémy napojené. Zabezpečení plynulosti všech bezhotovostních plateb zahrnovalo i změny platebních karet a elektronického bankovnictví. Konverze účtů - všechny účty klientů, úvěrové produkty, akreditivy, záruky a šeky byly přepočítány na eura podle konverzního kurzu a pravidel zaokrouhlování. Úrokové sazby a jiné podmínky zůstanou zachovány. Cenné papíry - jejich měnová i trţní hodnota musela být přepočítána na eura. Trţní kurzy, indexy nebo ukazatelé výkonnosti investičních fondů budou přepočítány na eura tak, aby se zachovala kontinuita výkazů. I ostatní sektory a instituce, vč. orgánů veřejné správy a podnikatelské sféry, se musely na zavedení eura připravit. Nejnáročnější byl proces úpravy finančních informačních systémů. Musela být změněna pravidla v účetnictví, výkaznictví, převedeny výpočty daňových povinností a tarifní platy, přepočítány dávky a příspěvky sociálního a zdravotního pojištění. Důleţité byla i ochránit spotřebitele před případným zvýšením cen. Hlavním nástrojem ochrany je duální zobrazování cen ve slovenských korunách i euru podle konverzního kurzu. V případě porušení pravidel se budou moci spotřebitelé obrátit na soudy, řešit spory mimosoudně nebo předat podněty a stíţností na příslušné orgány. V podnikatelské sféře byly uskutečněny všechny potřebné kroky pro to, aby mohla být vykonávána činnost i po zavedení eura. Prodejci museli během období duální období zobrazovat ceny zboţí v korunách i v eurech.

4.3 Úloha Komerční banky, a. s. při přípravě Komerční banky Bratislava, a. s. na zavedení eura Komerční banka Bratislava (KBB) je dceřinou společností Komerční banky, a. s. (KB) a pouţívá stejné bankovní aplikace a systémy jako její matka. V rámci Komerční banky, a. s. byla příprava realizace souvisejících kroků s přechodem na euro zahájena jiţ v roce 2006. Cílem bylo připravit celý proces EURO konverze v KBB v souvislosti se zavedením eura na Slovensku od 1. 1. 2009, EURO konverzi v KB a připravit KBB a KB pro SEPA. 57

Z tohoto důvodu KB zřídila projekt „EURO Program“, který měl zajistit bezproblémový přechod nejen Slovenska na euro, ale následně i České republiky a implementaci standardů SEPA. Do tohoto projektu byli zapojeni i pracovníci Komerční banky Bratislava. Hlavním cílem EURO Programu bylo připravit KB a KBB na euro konverzi, tzn. překlopit všechny aplikace, které měly co dočinění

se slovenskou korunou tak, aby fungovaly i

po eurokonverzi. EURO Program byl rozdělen do jednotlivých projektů, které byly spuštěny jako samostatné s vlastním plánem a rozpočtem.

4.3.1 Dopady zavedení eura v KBB na Slovensku na KB Zavedení eura v KBB na Slovensku mělo dopady i na bankovní sektor v ČR, resp. na KB: musely být překonvertovány všechny produkty/sluţby vedené k 31. 12. 2008 v SKK na EUR a SKK se stalo in-měnou (stejně jako měny 1. vlny konverze na euro – DEM, FRF, ITL, atd.), zůstatky na účtech (platební limity) byly přepočítány z SKK na EUR podle konverzního kurzu (1 EUR = 30,1260 SKK) a matematicky zaokrouhleny na nejbliţší euro cent, platnost dosud uzavřených smluv nebyla zavedením eura nijak ovlivněna; smlouvy jsou nadále platné, nebylo třeba podepisovat k nim ţádné dodatky; sumy uvedené ve smlouvách v SKK jsou povaţovány za sumy v EUR po přepočtu konverzním kurzem, úrokové sazby zůstanou platné během dohodnuté doby fixace (i v případě, ţe doba uvedená ve smlouvě bude pokračovat na přelomu let 2008/2009), po uplynutí doby fixace se upraví podle aktuálně platných úrokových sazeb (např. termínovaný účet s dohodnutou splatností 1 měsíc a s automatickou obnovou, který byl zaloţeny 16. 12. 2008 a splatnost má aţ po uplynutí dohodnuté doby, tzn. po uplynutí doby splatnosti, se úroková sazba upraví podle aktuální situace na trhu), v souvislosti s duálním zobrazováním nejsou banky ČR, a tím pádem i KB, legislativně vázány k duálnímu zobrazování; klienti KB měli ve výpisech informaci o přepočítání zůstatků účtů z SKK na EUR k 1. 1. 2009.

58

4.3.2 Změna logiky kurzového lístku Se zavedením eura muselo dojít i ke změně logiky kurzového lístku (KL), která byla převzata od ECB. Původní logika kurzového lístku v KBB1 byla postavena na principu 1 jednotka cizí měny je n jednotek domácí měny (SKK), např. 1 CZK = 1,307 SKK, 1 GBP = 43, 769 SKK, 1 USD = 22,416 SKK. Kurzový lístek ECB2 je postaven na principu 1 jednotka domácí měny (EUR) je n jednotek cizí měny, např. 1 EUR = 25,290 CZK, 1 EUR = 0,75440 GBP, 1 EUR = 1,4656EUR). Logika obou kurzových lístků je rozdílná. Logické uspořádání KL NBS bylo odvozeno od skutečnosti, ţe slovenská koruna byla povaţována za tzv. „slabou měnu“, která se zpravidla uvádí na druhém místě (tj. silná měna bývá zpravidla vyjádřena ve více jednotkách slabé měny). V KL je proto uvedeno, kolik jednotek domácí měny SKK odpovídá jedné jednotce cizí měny (na prvním místě) – např. 1 USD = 22,416 SKK. Stejnou logiku má i KL České národní banky. KL ECB je však konstruován při vědomí EUR jako "silné měny", tedy kolik jednotek cizí měny odpovídá jedné jednotce domácí měny, která je uvedena na prvním místě – např. 1 EUR = 1,4656 USD. Všechny aplikace pouţívající KL v KBB (a KB rovněţ) pracují tak, ţe při nákupu cizí měny musíme daný obnos v cizí měně násobit hodnotou kurzu - například za 1000 USD obdrţíme 1000 * 22,416 = 22 416,- SKK. Při pouţití KL ECB pak musíme obnos v cizí měně (USD) dělit hodnotou kurzu – například za 1000 USD obdrţíme 1000 / 1,4656 = 682,31 EUR. Protoţe násobení a dělení jsou inverzní operace, dosáhli bychom správného výsledku v současných systémech KB po zavedení EUR jako domácí měny tehdy, jestliţe bychom KL KBB naplnili reciprokými (převrácenými) hodnotami KL ECB.

4.3.3 Ukončení poskytování některých produktů, úprava metodiky V souvislosti se zavedením eura bylo nutné upravit či vytvořit novou metodickou dokumentaci předpisů KB. Musely být upraveny příručky, instrukce a pokyny, které metodicky řeší platební styk (bezhotovostní/hotovostní transakce a šeky), depozita – běţné a termínované účty, podnikatelské úvěry, přímé bankovnictví, platební karty, hotovostní operace a bankovní šeky.

1 2

Zdroj: www.nbs.sk Zdroj: www.ecb.eu

59

S přechodem na euro muselo být do konce roku 2008 ukončeno poskytování některých produktů a sluţeb v SKK.

Tabulka 2: Harmonogram zavedení eura na Slovensku Datum ukončení prodeje produktů / služeb

Produkt / služba v SKK Běţný účet

1. 12. 2008

Termínovaný účet

1. 12. 2008

Spořící účet

1. 12. 2008

Bezhotovostní platební styk - tuzemské platby v SKK v rámci KB a do jiných bank v ČR - zahraniční platby v SKK - došlo - zahraniční platby v SKK - vyšlo

31. 12. 2008 31. 12. 2008 23. 12. 2008

Hotovostní platební styk - SKK mince - SKK bankovky

31. 12. 2008 15. 6. 2008

Bankovní šeky vystavené

1. 9. 2008

Platební karty k běţným účtům

1. 12. 2008

Přímé bankovnictví

N/A

Zajištění pohledávek

N/A

Investování (eTrading / Investiční bankovnictví

1. 12. 2008

Podnikatelské úvěry

1. 12. 2008

Trade Finance obchody

1. 12. 2008

Zdroj: interní informace KB, a. s.

4.3.4 Příprava krizového plánu Jedním z důleţitých úkolů byla i příprava na případné krizové situace. Zavedení eura do hotovostního i bezhotovostního styku skrývá více rizik, neţ se můţe zdát. Krizový plán vyplynul jak z komplexnosti úloh spojených s euro konverzí, tak i s nemoţností posunu stanoveného termínu (den €) přechodu na euro, který byl pevně stanoven na 1. ledna 2009. Proto bylo třeba zanalyzovat potenciální rizika, která sice mají mnohdy malou pravděpodobnost výskytu, ale jejichţ dopad by mohl mít velký rozsah, následně připravit 60

plány na řešení moţných krizových situací v souvislosti se zavedením eura a vytvořit adekvátní krizovou komunikaci pro moţné vzniklé krizové situace. Byly vytvořeny dokumenty, které se zaměřily na strategii interní a externí Euro krizové komunikace KB a KBB, a chování při výskytu moţných krizových situací, které mohly v souvislosti s přechodem na euro v SR vzniknout v KB nebo/a v KBB, postupy včasné identifikace a relevantního řešení těchto rizikových situací. Dokumenty byly platné pro KB i pro KBB, a zahrnovaly postupy Euro krizové komunikace jak pro KB, tak pro KBB . Pro řešení případné krizové situace bylo nutné především určit cíl Euro krizové komunikace v KB/KBB, obsazení a role Krizového štábu Euro Programu, potencionální rizika, proces řešení mimořádné události související s euro konverzí a typy Euro krizové komunikace s KB/KBB.

4.4 KB – příprava konverze na euro v ČR Původní termín přijetí eura v České republice byl plánovaný na 1. leden 2010 tzv. velkým třeskem (v průběhu jednoho dne). Kvůli špatnému stavu veřejných financí a neuskutečnění potřebných reforem výdajů státního rozpočtu je přijetí o několik let posunuto pravděpodobně na rok 2012 či 2013. Nejen z důvodu původního plánu zavedení eura v ČR začala Komerční banka v roce 2006 s přípravou celého procesu, jehoţ výsledkem mělo být jeho bezproblémové zavedení do systémů a aplikací, na kterých je banka závislá s ohledem na poskytované sluţby. Dalším důvodem byla potřeba připravit všechny systémy a aplikace své dceřiné společnosti Komerční banka Bratislava, která, stejně jako ostatní banky na Slovensku, přijala euro k 1. lednu 2009. KBB je pro nás vzorem jak bude proces přijetí eura vypadat u nás. Celý bankovní systém, který je dosti komplikovaný, bohuţel podléhá zastarávání stejně jako běţná technika nebo software. Jiţ dnes je ale zřejmé, ţe některé kroky uskutečněné během procesu přechodu na euro v KBB se buď pozmění, nebo nebudou platné a bude nutné spoustu procesů zaktualizovat a přizpůsobit potřebám dané situace. Bohuţel s prodluţujícím se termínem přijetí eura v ČR se sniţuje budoucí procento vyuţitelnosti úprav pro euro konverzi. Díky zkušenostem ze Slovenska můţeme konstatovat, ţe je na přechod na euro z větší části připravena i Komerční banka v České republice.

61

Přestoţe jsou přípravy na zavedení eura v České republice stále v začátcích, řada zkušeností Slovinska i Slovenska má obecnější charakter a můţe být pro nás důleţitá. Pro úspěšnost takového projektu je nezbytné pečlivé plánování, dodrţování časového harmonogramu a jeho neustálá kontrola, včasné a často opakované testování všech systémů a procesů. Projekt přijetí eura je nutné vnímat jako naprostou prioritu nejen na bankovní, tak i na národní úrovni. Je nutné nejen komunikovat s klienty, ale i pečlivě vybrat klíčové lidi, kteří budou mít celý projekt na starosti. Důleţitá je i komunikace v rámci bank mezi jednotlivými útvary a koordinace dopadů zavedení eura na různé oblasti – obchodní politiku, změny software, reporting a další. Jiţ dnes je zřejmé, ţe bankovní sektor má před sebou spoustu úkolů a změn, které musí v souvislosti se zavedením eura splnit. V národní infrastruktuře je nejdůleţitějším prvkem bezhotovostního platebního styku clearingový systém ČNB CERTIS, který zajišťuje mezibankovní styk v korunách a bylo by vhodné, aby si tento systém zachoval svou funkci i po zavedení eura.

Dalším důleţitým prvkem mezibankovního platebního styku je

clearingový systém TARGET 2, přes který budou pravděpodobně realizovány i mezibankovní obchody v eurech. Změny se dotknou i zúčtovacího centra platebních karet, přes které se zúčtovávají transakce obchodníků, ale i operace prostřednictvím bankomatů. POS terminály budou muset být připraveny na práci s oběma měnami. Změny zasáhnou systémy obchodování s cennými papíry, jejichţ hodnoty budou muset být přepočítány, ale i systémy registrů neplatičů.

Stát bude muset vydat se značným předstihem zákony

(vč. Generálního zákona pro zavedení eura), které upraví pravidla výpočtu daní a jejich zaokrouhlování, výkaznictví a statistiky. Eurokonverze v bankovních systémech musí být upravena na pouţívání eura tak, aby tato změna byla provedena v okamţiku změny měny. Samotná konverze bude zahájena jiţ implementací duálního zobrazení zůstatků na účtech. Bude nutné připravit systémy, pracující s kurzovním lístkem na změnu jeho logiky. V současné době je česká koruna zobrazována jako slabá měna, po konverzi se změní euro na silnou měnu. Bude nutné stanovit i správnou strategii pro konverzi produktů jako jsou šeky, směnky a ostatní materializované produkty, které výměnou CZK na EUR nezaniknou. Důleţitá bude i příprava konverze platebních karet a kanálů elektronického bankovnictví, které musí do posledního okamţiku fungovat v korunách a po změně fungovat v eurech. Předzásobení bank eurem musí být navrţeno tak, aby umoţnilo zvládnout poţadavky klientů na směnu 62

českých korun na euro. Potřebná hotovost můţe být odhadnuta na základě zkušeností Slovinska a Slovenska, kteří jiţ konverzí prošli. Důleţité bude i předzásobení obchodníků, kteří do styku s hotovostí přicházejí ve větší míře. Jako vhodné se jeví příprava tzv. startovacích balíčků, které by mohly odrazit první nápor při směně korun na eura. Zvláštní pozornost by měla být věnována předzásobení bankomatů měnou EUR, protoţe přede dnem € nesmí ţádný bankomat vydat eura, ale na druhou stranu po dni € nesmí bankomat vydat české koruny. Výše uvedené je pouze výčtem toho nejpodstatnějšího, co nás s tak náročným procesem jako je zavedení eura čeká. Dobrá komunikace je to, co nám můţe celý tento náročný proces usnadnit. Základem je začít s komunikací u zaměstnanců, kteří musí být připraveni na nejrůznější kaţdodenní dotazy klientů. Komunikace mimo banky musí navazovat na Národní plán zavedení eura a měla by probíhat v reţii Ministerstva financí. Hlavním cílem by mělo být rozptýlení případných obav obyvatel ze zavedení eura. Vzdělávací a informační kampaň by měla směřovat i ke studentům, kteří jsou otevřenější změnám a své vědomosti mohou předávat v okruhu svých blízkých.

63

5. Výsledky Vstupem do Evropské unie 1. května 2004 si Česká republika otevřela dveře ke splnění cíle stát se právoplatným členem eurozóny a přijmout euro za svou národní měnu. Podmínkou pro přijetí eura je splnění maastrichtských kritérií a následně minimálně 2letý pobyt kurzu v ERM II s podmínkou neporušení +/- 15% fluktuačního pásma a devalvace centrální parity. Podle poslední zprávy Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií z prosince 2008 a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou nesplňuje Česká republika všechna kritéria pro vstup do ERM II. Tabulka 3: Stav plnění maastrichtských kritérií v roce 2008 Kritérium Veřejné finance

Vládní deficit nesmí přesáhnout

Referenční hodnota

Skutečnost

3%

-1,2 %

hodnotu 3 % HDP.

(za rok2008)

Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP.

60 %

28,8 % ( za rok 2008)

Inflační kritérium

Roční průměrná inflace nejvýše 1,5 procentního

4,1 %

bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem

6,4 % (za rok 2008)

inflací v třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb

Výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech

6,6 %

4,7 % (za rok 2008)

zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

Stabilita Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez vnitřního směnného kurzu pnutí.

Česká koruna prozatím není zapojena do ERM II.

Zdroj: www.zavedenieura.cz

České republice se nedaří plnit kritérium cenové stability ovlivňované proinflačními šoky, které posunuly inflaci nad referenční hodnotu. Výši inflace ovlivňoval růst regulovaných cen a změny nepřímých daní. Vývoj inflace je ovlivněn i vyrovnáváním hospodářské úrovně, neboť výše HDP i cenová úroveň v ČR jsou stále niţší neţ v ostatních státech Eurozóny. Na Českou republiku se vztahovalo rozhodnutí Rady o nadměrném schodku 64

s lhůtou nápravy v roce 2008.

Deficit se podařilo sníţit pod referenční hodnotu, ale

bohuţel není moţné předvídat jeho vývoj v příštích letech. Z důvodu neúčasti v ERM II není moţné vyhodnocovat kritérium stability měnového kurzu. Je těţké předpovídat, zda se v letošním nebo příštím roce podaří nejen splnit, ale hlavně i udrţet v referenční hodnotě všechna maastrichtská kritéria tak, aby mohla Česká republika zaţádat o účast v ERM II a následně i o přijetí eura. Vývoj naší ekonomiky bude ovlivněn nejen současnou politickou situací, která vyústila pádem vlády Mirka Topolánka, ale i celosvětovou ekonomickou krizí. Názory na termín přistoupení k eurozóně jsou různé. Zaznívají i názory, ţe si Česká republika měla vyjednat stejnou výjimku jako např. Velká Británie a Dánsko – nemusí vstoupit do eurozóny a zavést euro jako svou národní měnu. Učinily by tak jedině za podmínek, které by pro ně byly vyhovující. Jsou dvě moţnosti, jak by za předpokladu souhlasu našich politiků i široké veřejnosti bylo moţné dosáhnout toho, ţe bychom euro nepřijali. Jednou z nich je pouţít stejnou taktiku jako Švédsko, které se přijetí eura vyhýbá. Druhou moţností je vystoupení z Evropské unie. Otázkou ale je, co je pro ČR, její současnou i budoucí ekonomiku a obyvatele výhodnější – vstoupit či nevstoupit do Eurozóny a přijmout či nepřijmout euro. Naším nejdůleţitějším úkolem je, i přes současnou krizi, připravit ekonomiku na co nejvčasnější vstup do eurozóny a následné zavedení eura.

65

Závěr Cílem této práce byla analýza a zhodnocení stavu příprav naší republiky pro přijetí eura a porovnání dosaţených postupů, zkušeností a výsledků s členy unie, kteří tímto procesem prošli v nedávné minulosti. Česká republika bohuţel stále ještě nesplňuje všechna maastrichtská kritéria, jejichţ splnění je podmínkou pro členství v eurozóně a přijetí eura za svou národní měnu. V dnešní době nelze s určitostí říci, zda je dobře či ne, ţe jsme euro nepřijali se stejné době jako Slovensko. Nelze předvídat, zda současný vývoj ekonomiky náš pozdější vstup do EU zjednoduší nebo naopak ztíţí a znevýhodní ani jaký bude vývoj ekonomiky Slovenska. Kolem termínu přijetí eura, nebo zda vůbec euro přijmout a vstoupit do eurozóny se vedou neustálé diskuse, které rozdělily naší politickou scénu i odbornou veřejnost na dva tábory – na euroskeptiky a eurozastánce. Mezi odborníky zaznívá názor, ţe během současné ekonomické krize můţeme být jedině rádi, ţe nejsme členy eurozóny a česká koruna je stále naší domácí měnou. Koruna prozatím ekonomické krizi bez větších problémů obstála. Pozitivem je, ţe koruna můţe pruţně reagovat nabídkou a poptávkou a to čistě v závislosti na poptávce po investicích v České republice a na důvěře investorů v českou měnu a v aktiva, která jsou denominována v české měně. Vývoj české koruny je tím pádem nezávislý na dění v eurozóně, který je krizí v současné době hodně ovlivněn. Kolísání kurzu měny na druhou stranu významně ovlivňuje kurzové rozdíly našeho exportu, na kterém je naše ekonomika hodně závislá, coţ můţe znamenat zisk pro exportéry, ale plynou z nich velká rizika finančních ztrát, případně ukončení hospodářské spolupráce a sníţení poptávky, tj. exportu. Česká republika není natolik soběstačná, aby se v případě ztráty většiny zahraničních partnerů byla schopna s takovou situací vyrovnat. Ztrátou zahraničních partnerů, která by byla provázána rapidním propadem exportu, na němţ je naše ekonomika závislá, by se naše republika mohla dostat do skutečné ekonomické krize, která by nebyla srovnatelná s rozsahem současné krize. Zaznívají i názory, ţe bychom se ke vstupu do eurozóny měli postavit pozitivně. Jako reálné je povaţován vstup do ERM II v roce 2011 a zavedení eura od 1. ledna 2013. Hlavním důvodem je závislost na exportu, který patří k nejotevřenějšímu v EU. Koruna je 66

výhodná pro vývozce jen v případě, ţe je stabilní a vůči euru oslabená. Odsouvání přijetí eura je špatným signálem i pro investory. Na druhou stranu zaznívá názor, ţe euro není dosud úspěšné a země, které společnou měny nemají (Velká Británie, Švédsko a Dánsko) mají v průměru lepší hospodářské výsledky neţ státy, které euro jiţ zavedly. Další názor je takový, ţe je euro za svým optimem velikosti měny a ekonomiku zpomaluje. Euro by mělo být zavedeno v momentě, kdy bude česká ekonomika a ekonomika eurozóny na podobné úrovni. Krize bohuţel zapříčiňuje to, ţe obě ekonomiky nerostou stejným tempem a důsledkem bude pravděpodobně oslabování eura vůči ostatním měnám. Většina českých i řady zahraničních analytiků povaţuje českou ekonomiku za relativně málo ohroţenou současnou finanční krizí a zastávají názor, ţe v nejbliţších letech pro nás samostatná měna znamená plus. Dá se spekulovat o tom, ţe finanční krize a další indicie s tím související by mohly zapříčinit začátek konce Evropské unie? To všechno jsou jen úvahy a pouze čas a fungování Evropské unie můţe ukázat, jak dlouhá jí čeká budoucnost. Můţe vůbec nastat taková situace, ţe euro bude vhodné úplně pro všechny? Lze říci, ţe ne. Vţdy dojde na takovou souhru okolností, ţe bude někdo z přijetí eura více profitovat a některým subjektům to nebude vyhovovat. Pravděpodobně jsme propásli vhodnou dobu pro přijetí eura a vzhledem k současné ekonomické krizi, ale i pádem vlády, si málokdo dovolí předvídat další vývoj ekonomiky. Je důleţité mít na paměti to, ţe by euro mělo být přijato v okamţiku, kdy to bude výhodné nikoliv pro jednu skupinu, byť významnou, ale pro drtivou většinu společnosti. Ač je česká ekonomika orientována především na export, je třeba se na ní dívat globálně. Vláda ČR v čele s dnes jiţ odvolaným premiérem Miroslavem Topolánkem se na začátku letošního roku zavázala, ţe nejpozději 1. listopadux20. 2009 stanoví datum zavedení eura. Vzhledem k pádu vlády nelze předvídat, zda jej vládnoucí kabinet na podzim skutečně vyhlásí.

67

Seznam použité literatury: 1. JANÁČKOVÁ, Stanislava; KOTLÁN, Viktor; SINGER, Miroslav. Euro – dříve nebo později?. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007. ISBN 978-80-86547-61-9.

2. PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna: rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. ISBN 978-80-7325-138-3.

3. TEMPERTON, Paul. The euro. Chichester: Wiley & Sons, 1997. ISBN 0-471-97955-4.

4. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Euro – jednotná měna Evropské unie. Praha: ČNB, 2001.

Seznam použitých elektronických odkazů: 5. Česká republika: www.zavedenieura.cz www.mfcr.cz www.cnb.cz www.businessinfo.cz www.finexpert.cz 6. Slovenská republika: www.euromena.sk www.euro.gov.sk www.nbs.sk www.sba.sk

68