Proces mentoringu v praxi
1
Modely mentoringu • • • •
Model klonování Model vychovávání Model přátelství Model učednictví
2
Modely poskytování mentoringu • Direktivní • Alternativní • Nedirektivní
3
Přístupy k uplatňování mentoringu: vlivy kulturních faktorů • Sponzorský mentoring: mentor – protégé (chráněnec), typický pro Severní Ameriku • Rozvíjející mentoring: mentor / mentee (učeň), typický pro Evropu, Asii, Austrálii Sponzorský model
Rozvíjející model
Mentee (ten, jemuž pomáháme myslet)
Protégé (ten, kdo je chráněn)
Reciproční učení
Jednosměrné učení
Vychází z příležitostí k profesnímu učení
Staví na (reciproční) loajalitě
Hlavní forma podpory: stimulace reflexe, vhledu
Nejčastější forma pomoci jsou rady
Vliv a moc mentora jsou základem vztahu
4
Mentoring jako dynamický proces • • • • •
Fáze mentoringu Deskriptivní fáze Přesvědčovací fáze Fáze spolupráce Fáze potvrzování (confirmative phase) Fáze funkční samostatnosti učitele
Zdroj: Gray (1988)
5
Fáze mentorského vztahu Intenzita učení a přidaná hodnota
3 1
2
4 5 čas
1. Budování vzájemného porozumění (building rapport) 2. Nastavování směru (setting direction) 3. Vývoj (progression) 4. Ukončování (winding up) 5. Začátek nové cesty (moving on) Zdroj: Clutterbuck, 2004b, upraveno dle: Píšová, Duschinská a kol. a kol. (2011) 6
Mentoring v praxi: jednoduchý třífázový model 1. fáze: prozkoumání situace 2. fáze: nový pohled na věc (nové pochopení problému) 3. fáze: řešení problému: akce
7
1. fáze: prozkoumání situace • věnování pozornosti: aktivní vs. pasivní naslouchání, • parafrázování, • reflektování, • focusing, • sumarizování.
8
2. fáze: nový pohled na věc (nové pochopení problému) • kladení otázek (vhodné vs. nevhodné otázky v mentorském vztahu) • motivace a pomoc menteemu vidět problém jinak, • vhodný způsob poskytování informací • zpochybnění • stanovení cílů (SMART)
9
3. fáze: řešení problému (akce) • • • •
kreativní myšlení, řešení problémů, plánování akce – způsob a harmonogram řešení, zhodnocení
10
Obecné techniky v procesu mentoringu • pozorování a rozhovor • klinické psaní (reflektivní deník, reportování z hodin) • náslechy v hodinách (virtuální náslechy, audiostudie) a následný rozbor a zhodnocení • týmové vyučování
11
Role mentora Koncept „3C“ – Konzultant (Consultant) – Spolupracovník (Co-laborator) – Kouč (Coach) Zásady uplatňování rolí: – Základním předpokladem úspěšného a efektivního procesu mentoringu je důvěra a vzájemné porozumění mezi mentorem a podporovanýnm učitelem. – Efektivní mentoři flexibilně upravují postoje a role na základě potřeb podporovaného učitele. – Procesy podpory, učení, sebereflexe a dobré vztahy jsou reciproční působí na obě strany (učí se i mentor….)
12
Role mentora • • • • • • • • • •
Poskytovatel zpětné vazby Poradce – dokáže poradit podporovanému s profesním problémem Pozorovatel – hospituje, sleduje přípravy na hodinu Model – sám je dobrým příkladem výkonu profese Rovnoprávný partner – vzájemně se podporují a učí jeden od druhého Kritický přítel – poskytuje konstruktivní kritiku Poradce – uděluje specifické instrukce, jak vyučovat Kontrolor kvality – zajišťuje, že podporovaný na praxi dosahuje alespoň minimálního standardu kompetentního vyučování Hodnotitel – zodpovídá za hodnocení studentů v praxi Manažer – zajistí, že se podporovaní seznámí s řádem a zvyklostmi školy Dle výzkumu Lopez-eal, Kwan (2005) 13
Role – dimenze – dílčí role mentora Role
Dimenze
Dílčí role Plánovač
Strukturní (instituce/škola)
Organizátor Vyjednavač (negotiator) Uvádějící (Induktor) Trenér Trenér - reflektivní vzdělavatel (educator)
Mentor
Profesní (výuka, rozvoj didaktických znalostí a dovedností)
Osobnostní (suportivní dimenze mentoringu)
Vzdělavatel (educator) Hodnotitel (assesor) - ve smyslu zpětné vazby Hostitel (host) Přítel/kolega
Poradce (counselor)
Zdroj: Sampson, Yeomans, (1994), upraveno dle: Píšová, Duschinská a kol. (2011) 14
Strategie mentoringu Dimenze Strukturní
Profesní
Osobnostní (suportivní)
Dílčí role Plánovač Organizátor Vyjednavač (negotiator) Uvádějící (inductor) Trenér
Strategie Vyjednávání (negociace)
Informování
Demonstrace, komentování, napovídání, navrhování, koučování, sdělování, konfrontování
Trenér - reflektivní vzdělavatel (educator)
Spolupráce, přesvědčování, Vysvětlování, modelování
Vzdělavatel (educator)
Diskuze, generalizace, reflektování, dotazování, facilitace
Hodnotitel (assesor)
Pozorování, zaznamenávání, formalizace, poskytování zpětné vazby
Hostitel (host) Přítel/kolega Poradce (counselor)
Nezávazné povídání
Povzbuzování Chvála, humor Zdroj: Sampson, Yeomans, (1994), upraveno dle: Píšová, Duschinská a kol. (2011) 15
Techniky mentoringu • Pozorování a rozhovor – Hospitace, virtuální hospitace, videostudie
• Týmové vyučování a aktivní výzkum • Klinické psaní – Reflektivní deník, dotazník, zprávy (reporty z hodin), analýza video/audio záznamu z hodiny
• jiné
16
Kompetence k mentoringu • Předpokladem kompetentního mentora je vysoká úroveň profesní učitelské kompetence. • Nicméně dobrý učitel nemusí být nutně dobrým mentorem.
17
Deset kompetencí k mentoringu rozumí sám sobě
dokáže rozvíjet vztahy založené na důvěře
má rozvinuté komunikační dovednosti má smysl pro rovnováhu a pro humor
systematicky se vzdělává
má zájem rozvíjet druhé
je vynalézavý ve své profesi
je schopen teoretické reflexe
má ujasněné cíle
rozumí druhým
Zdroj: Clutterbuck, 2004b, upraveno dle: Píšová, Duschinská a kol. a kol. (2011) 18
Osobnostní charakteristiky kompetentního mentora (dle Vonk, 1993):
Otevřenost (open-mindedness), reflektivita, flexibilita, empatie, tvořivost, ochota pomáhat)
Atributy dobrých a špatných mentorů (dle Clutterbuck, 2004) Pozitivní atributy
Negativní atributy
přátelský
nepřístupný
empatický
sebestředný
otevřený, důvěryhodný
nedůvěryhodný
povzbuzující, pozitivní
odrazující
sebevědomý
arogantní
spolehlivý
nedůsledný
prozíravý aj.
cynický, intrikářský aj.
19
•
• • • • • • • • • •
Literatura Ben-Peretz, M., Rumney, S. (1991) Professional thinking is guided practice. Teaching and Teacher Education, 7, 517-530. Clutterbuck, D. (2004a) Everyone Needs a Mentor. 4th Edition, London: CIPD. Clutterbuck, D. (2004b). Mentor Competences. A Field Perspective. In Clutterbuck, D., Lane, G. (Eds.) The Situational Mentor. An International Review of Competences and Capabilities in Mentoring. Aldershot/Burlington: Gower Publ., s. 42-56. Haggarty, L., Posthlewaite, K. et al. (2009). An examination of beginning teacher learning during the induction year. Paper presented at the British Educational Research Association Annual Conference. University of Manchester. Johnson, K. F. (2008). Being an effective mentor. How to help beginning teachers suceed. Thousand Oaks CA: Corwin Press. Lazarová, B. (2011). Mentoring jako podpora mezigenerační spolupráce ve škole. In Pozdní sběr. O práci zkušených učitelů. Brno: Paido, s. 99.-106. Píšová, M. , Černá, M. (2006) Pro mentor projektu: klinický rok. Vedení pedagogické praxe. Pardubice: Univerzita Pardubuice. Píšová, M. (Ed.) (2007) Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: Univerzita Pardubice. Píšová, M., Duschinská, K. a kol. (2011) Mentoring v učitelství. Praha: Univerzita Karlova, 204 s. ISBN978-80-7290-589-8. Pol, M. ,Lazarová, B. (1999). Spolupráce učitelů – podmínka rozvoje školy. Praha: Agentura Strom. Yeomans, R., Sampson, J. (Eds.) (1994). Mentoring in the Primary School. London: The Falmer Press.
20
