Dokumentární akreditiv v praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví

Dokumentární akreditiv v praxi Bakalářská práce

Autor:

Marcela Paris Bankovnictví, Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Batelov

Ing. Jarmila Veverková

leden, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Dokumentární akreditiv v praxi zpracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny

V Batelově, 21.1.2010

Marcela Paris

2

Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Jarmile Veverkové za odborné vedení a obětavou pomoc při realizaci mé bakalářské práce.

3

Anotace práce : Bakalářská práce se věnuje problematice jedné z nejběžnějších metod platby za zboží či služby v zahraničním, ale i tuzemském obchodě. Vzhledem k nezastupitelné roli rozhodovací praxe soudů v této oblasti je rigorózní práce doplňována zajímavými rozhodnutími tuzemských i cizích soudů.

Anotation: This thesis is concerning about one of the most common method of payment for goods or services or both in the cross-border but also in the national trade - the Documentary Letter of Credit. With respect to the significant role of the decision-making practice of the courts, it is on many sites complemented by interesting decisions of the national but also foreign courts.

4

OBSAH PROHLÁŠENÍ PODĚKOVÁNÍ ANOTACE PRÁCE ÚVOD 1. Dokumentární akreditiv – pojem, význam, druhy akreditivů

8

1.1. Akreditiv – vymezení pojmu

8

1.2 Význam akreditivu

10

1.3 Druhy akreditivů

10

1.3.1 Odvolatelný a neodvolatelný akreditiv

12

1.3.2 Potvrzený a nepotvrzený akreditiv

12

1.3.3 Převoditelný a nepřevoditelný akreditiv

15

1.3.4 Standby akreditiv

16

1.3.5 Revolvingový akreditiv

16

1.3.6 Back-to-back akreditiv

17

1.3.7 Remboursní akreditiv

19

1.3.8 Akreditiv se zelenou a červenou doložkou

20

1.3.9 Další druhy akreditivu

21

1.4 Závěrečné shrnutí kapitoly

22

2. Účastníci akreditivní operace

24

2.1 Účastníci akreditivní operace – jejich postavení a úloha v procesu akreditivní

operace

25

2.2. Kupní smlouva z hlediska exportéra i importéra

28

2.3 Vystavení akreditivu

31

2.4. Čerpání akreditivu

32

3. Dokumenty v akreditivní operaci

34

3.1 Vystavování dokumentů

34

3.2 Presentace dokumentů

35

3.3.Dokumenty vykazující nesrovnalosti

35

3.3.1 Opravitelné nesrovnalosti

36

3.3.2 Neopravitelné nesrovnalosti

36

3.4. Kontrola dokumentů

37

3.5. Nejčastější dokumenty požadované akreditivem a jejich členění

40

3.6. Závěrečné shrnutí kapitoly

47 5

4. Výhody a nevýhody dokumentárního akreditivu, trendy budoucího vývoje

48

5. Vlastní výzkum

51

ZÁVĚR

53

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

6

ÚVOD Již samotný název mé bakalářské práce - Dokumentární akreditiv v praxi naznačuje, jaké problematice se v této práci budu věnovat. Dokumentárního akreditivu, jehož se ve světě využívá již několik století, se vyvinul v prostředí obchodu a následně rozvíjejícího bankovnictví tak, aby co nejlépe vyhovoval jeho praktickému využití pří zachování obchodních zvyklostí. Považovala jsem též za velmi vhodné rozšířit teoretickou část své bakalářské práce a výňatky ze soudních rozhodnutí tuzemských, ale i zahraničních soudů. Při zpracování této práce jsem využívala dostupných tuzemských i zahraničních zdrojů včetně judikatury, zejména komentářů k obchodnímu zákoníku, odborných publikací věnujících se obchodním závazkovým vztahům, ale i monografií a časopisecké literatury. S ohledem na progresivní vývoj informačních technologií tvoří nezanedbatelnou část pramenů k této bakalářské práci taktéž zdroje v elektronické podobě. Velmi jsem ocenila publikaci „Dokumentární akreditiv v praxi“ od Pavla Andrleho, která přehledným a uceleným způsobem pojednává o dokumentárních akreditivech z pohledu jejich praktického využití. Mám-li zhodnotit rozsah, obsah a dostupnost literatury pojednávající o akreditivu, pak jsem toho názoru, že tomuto institutu je věnována dostatečná pozornost. Většina literatury zabývající se problematikou akreditivu o něm nepojednává uceleným způsobem, ale zaměřuje se pouze na dílčí aspekty tohoto institutu. Podrobnějšího zpracování se akreditivu, a to zejména akreditivu dokumentárnímu, dostává zejména v odborné právnické či ekonomické časopisecké literatuře. Text bakalářské práce je strukturován do pěti kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly při zachování určitých logických vazeb. S ohledem na obtížnost pojednávané tématiky jsem ke zjednodušení výkladu v některých partiích své bakalářské práce použila k ilustraci přehledných tabulek a schémat. Cílem této práce je pojmout problematiku dokumentárního akreditivu komplexně, přehledným a zajímavým způsobem, a současně přitom postihnout jednotlivé aspekty tohoto institutu, zejména s přihlédnutím k vývoji rozhodovací praxe soudů v této oblasti.

7

1. DOKUMENTÁRNÍ DRUHY 1.1

AKREDITIV

–

POJEM,

VÝZNAM,

Akreditiv - vymezení pojmu Akreditiv (Letter of Credit, Kreditbrief, Accréditer) patří mezi nejstarší bankovní

instrumenty. Jeho kořeny sahají až do období 15. - 16. století. Akreditiv vždy byl a stále je považován za jeden z nejvýznamnějších platebních nástrojů v zahraničním obchodě. Do podoby, jak jej známe dnes, se vyvinul v polovině 19. století v Anglii. Jeho rozvoj vděčí nebývalému rozmachu zahraničního obchodu v 18. a 19. století, kdy bylo nutné najít způsob, jak „financovat“ dovoz zboží ze zaoceánských kolonií. V tomto období byla nadvláda britského impéria v zahraničním obchodě naprosto zřetelná a tak vývoj akreditivu určovaly především velké londýnské obchodní banky.1 Ačkoliv v historickém vývoji akreditivu objevujeme růžné přístupy k vymezení tohoto pojmu, podstata akreditivu zůstala zachována. Ve dvacátých letech minulého století se setkáváme s následujícím vymezením akreditivu: „Akreditivem rozumí se v prvé řadě úvěrový příkaz (mandatum qualificatum, Kreditauftrag, tj. příkaz, jejž dává někdo bance, aby poskytla na nebezpečí příkazce úvěr osobě třetí, tedy mandát, na základě něhož mandatář jest, zmocněn dáti osobě třetí ať již v jakékoli formě úvěr, přitom na závazek osoby třetí, povstávající z tohoto úvěru ručí mandant. Zpravidla obsahuje akreditiv zvláštní druh platebního poukazu, jehož provedením platící nemá se státi věřitelem příjemce, nýbrž poukazatele. Tak ponejvíce kupující pověřuje prodávajícího, tj. zmocňuje osobu třetí, aby zaplatila prodávajícímu zboží, jakmile předložil listinné doklady, že zboží bylo kupujícímu skutečně odesláno, nebo jakmile jí prodávajícím byly předány dokumenty, s nimiž spojena je disposiční moc nad zbožím. Onou třetí osobou bývá obyčejně banka, kupující dá totiž příkaz své bance, tj. bance, u které má uložené peníze anebo dostatečný úvěr, aby za něj zřídila v místě prodávajícího ve prospěch téhož za těch a těch podmínek akreditiv, což ona prostřednictvím svého tamního bankovního spojení (korespondenta) učíní. ... Konečný cíl akreditivu je provedení určité výplaty, určité úhrady, kteréžto provedení je však vázáno na splnění jistých přesně vymezených podmínek, i nazýváme takovouto úhradu úhradou akretitivní. ... Pojmu „akreditiv“

1 ANDERLE, Pavel. Komentář k UCP 500, Praha: ICC Česká republika, 2004,

8

(franc. accréditif, něm. das Akreditiv) užívá se u nás ve dvojím smyslu: širším, jímž se označuje celý příslušný úkon, celá ona peněžní operace od udělení příkazu příkazcem až do provedení výplaty ... a užším, jímž se rozumí při akreditivu osobním ona listina, jež se vydává pověřenému na banku a již tento pak při vybírání peněz v bance předkládá (tedy pověřenka, pověřovací list, franc. Lettre de Crédit, angl. Letter of Credit, něm. Kreditbrief).“2 V moderním pojetí je akreditiv charakterizován jako způsob platby, kdy smlouvou o otevření akreditivu se zavazuje banka příkazce, že na základě jeho žádosti poskytne určité osobě (oprávněnému) na účet příkazce určité plnění, jestliže oprávněný splní do určité doby stanovené podmínky, a příkazce se zavazuje zaplatit bance úplatu.3 Konkrétnímu fungování akreditivu lze porozumět z následujícího schématu4:

1 - Mezi vývozcem (prodávajícím) a dovozcem (kupujícím) dojde k uzavření kupní smlouvy (kontraktu) 2 - Na základě kupní smlouvy a jejích podmínek požádá dovozce svou banku o otevření akreditivu 3a Vývozce odešle zboží 3b - Vývozce shromáždí doklady podle podmínek akreditivu a prostřednictvím své banky je odešle bance dovozce, která je zkontroluje a v případě splnění podmínek je pak předá dovozci. 4 - Banka dovozce (vystavující banka) proplatí akreditiv vývozci a zatíží účet dovozce.

2 Pospíšil. P., Akreditiv a jiné dokumentární transakce. 2. vydání. Praha: Sdružení peněžního úřednictva, 1922, s. 43 – 44. 3 Obchodní zákoník, §682 odstavec 1, se změnami k 1.7.2008 4 Komerční banka: Charakteristika dokumentárního akreditivu [citováno 4.12.2009]. Dostupný z http://www.kb.cz/cs/seg/seg4/products/documentary_letter_credit.shtml

9

1.2. Význam akreditivu Postupující globalizace světové ekonomiky a nebývalý pokrok v rozvoji mezinárodní dopravy a informačních technologií dnes umožňují obchodování i s těmi nejodlehlejšími místy naší planety. Pro mnoho obchodních transakcí placení předem před dodávkou zboží nebo služeb nebo naopak dodání zboží na obchodní úvěr nepřipadá v úvahu z důvodu velkých rizik s tím spojených. Jedná se především o obchod s rozvojovými zeměmi Asie, Afriky, Latinské Ameriky, Středního východu či východní Evropy (tzv. emerging markets5), ale i s některými subjekty z vyspělých zemí Evropy, Severní Ameriky či Asie. V posledních desetiletí dvacátého století světová ekonomika prošla opět několika „globálními

ekonomickými

turbulencemi“,

např.

mexickou

a

následnou

latinskoamerickou krizí, krizí ruské a asijské ekonomiky, a tak si ekonomické subjekty opět byly nuceny uvědomit význam správného řízení rizik (především kreditních, měnových, ale i teritoriálních – country risk6) a volby odpovídajících platebních a jiných bankovních (pojistných apod.) zajišťovacích instrumentů. Dokumentární akreditiv jako jeden z nejstarších bankovních instrumentů hraje v zahraničním obchodě obrovskou a nezastupitelnou roli, neboť v případě správného provedení významně snižuje či odstraňuje některá rizika, se kterými se v zahraničním obchodě setkáváme. Navíc je jakýmsi kompromisem mezi zájmy exportéra a importéra v zahraničním obchodě, může poskytnout vyvážené výhody pro obě strany7

1.3. Druhy akreditivů Akreditiv jakožto jeden z nejpoužívanějších platebních a zajišťovacích prostředků doznal v průběhu svého vývoje mnoha modifikací (odpovídající různým specifickým potřebám účastníků akreditivní operace), které se projevují v široké škále druhů akreditivů. 5 Tímto termínem se obecně nazývají nové, „vynořující se trhy“, jedná se především o nové tržní ekonomiky zemí Asie, Latinské Ameriky a východní a střední Evropy. 6 Country risk – riziko země, většinou se nazývá teritoriálním rizikem. Obecně představuje riziko, že subjekt v této zemi nebude moci splnit své závazky s ohledem na politickou nebo ekonomickou situaci země (např. z důvodu devizových restrikcí, politických nepokojů apod.) 7 ANDERLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, s. 15, ISBN: 978-80-247-2276-4

10

S ohledem na cíl a zaměření této bakalářské práce považuji za přínosné se ve zkratce seznámit zejména se specifiky a výhodami, popř. nevýhodami, jednotlivých druhů akreditivů. Druhy akreditivů můžeme třídit podle různých hledisek, jak je uvedeno v níže připojeném přehledu. Tabulka č. 2: Druhy dokumentárních akreditivů8

HLEDISKO TŘÍDĚNÍ

DRUHY AKREDITIVŮ

Podle stupně závazku

Podle právní závaznosti

Podle způsobu zpracování

Podle formy zpracování

Podle platebních podmínek

8

-

odvolatelné

-

neodvolatelné

-

potvrzené

-

avizované

-

revolvingové

-

převoditelné

-

back-to-back

-

rembursní

-

s červenou nebo zelenou doložkou -

standardní

-

standby akreditivy

-

na viděnou

-

odloženou platbou

-

negociací

-

akceptací

SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela, Platební styk, Třetí přepracované a doplněné vydání, PRAHA: Bankovní institut a. s., 2008. s. 144, ISBN: 978-80-7265-107-8

11

1.3.1 Odvolatelný a neodvolatelný akreditiv Rozeznáváme dva základní druhy dokumentárních akreditivů: odvolatelný a neodvolatelný. Odvolatelný akreditiv může být vystavující bankou kdykoliv odvolán nebo změněn, a tudíž nepředstavuje skutečný závazek banky k beneficientovi akreditivu. Oproti UCP 5009 nová revize UCP 600 odvolatelný akreditiv již vůbec neupravuje, tj. vůbec jej nezmiňuje. Článek 2 UCP 600 v definici, co představuje akreditiv, uvádí: „Akreditiv je jakékoliv ujednání, jakkoliv pojmenované či popsané, které je neodvolatelné, a tudíž představuje definitivní závazek vystavující banky honorovat vyhovující prezentaci.“ Dále článek 3 UCP 600 obsahuje následující důležité ustanovení: „Akreditiv je neodvolatelný, i když to výslovně neuvádí.“ Jinými slovy UCP 600 předpokládají pouze akreditivy neodvolatelné, představující definitivní platební závazek vystavující banky. Odvolatelný akreditiv se v praxi až na výjimky z pochopitelných důvodů nepoužívá. Neodvolatelný akreditiv představuje závazek vystavující, popř. i potvrzující banky, je-li nějaká, zaplatit (ať už na viděnou nebo při dni splatnosti), akceptovat a proplatit směnku, potvrzující banka bude mít závazek negociovat, je-li u ní akreditiv použitelný negociací, beneficientovi akreditivu (jímž je ten, v jehož prospěch byl akreditiv vystaven),

pokud budou splněny podmínky akreditivu (předloženy dokumenty

odpovídající akreditivu včas a na správném místě).10

1.3.2 Potvrzený a nepotvrzený akreditiv Možnost sjednat akreditiv potvrzený („Confirmed Credit“) vyplývá z ustanovení § 687 Obchodního zákoníku (dále jen ObchZ). Podle tohoto ustanovení, jestliže neodvolatelný akreditiv je z podnětu banky (vystavující banka), která je jím vázána,

9

Naprostá většina komerčních dokumentárních akreditivů (vztahujících se k nákupu zboží a služeb) je vystavena podle Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy vytvořených Mezinárodní obchodní komorou v Paříži (ICC), v současné době platí revize z roku 2007, publikace ICC č 600 – UCP 600, lze však i dnes vystavit akreditiv podle předcházející revize UCP 500. ANDERLE, Pavel.Dokumentární kreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, s.21, ISBN:987-80-247-2276-4 10 ANDERLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, s. 22, ISBN: 987-80-247-2276-4

12

potvrzen další bankou (potvrzující banka), vzniká oprávněnému z akreditivu nárok na plnění vůči této bance od doby, kdy oprávněnému potvrzení akreditivu oznámí. Banka, která požádala o potvrzení akreditivu – vystavující banka, a banka, která akreditiv potvrdila – potvrzující banka, jsou zavázány vůči oprávněnému společně a nerozdílně. Ke změně nebo zrušení akreditivu potvrzeného další bankou se vyžaduje i souhlas potvrzující banky. Jestliže banka, která akreditiv potvrdila, poskytla plnění oprávněnému v souladu s obsahem akreditivu, má nárok na toto plnění vůči bance, která o potvrzení požádala. Potvrzující banka má povinnost svůj závazek z akreditivu splnit, i když je vystavující banka neschopna zaplatit. U tohoto typu akreditivu bývá proto často využíváno pojištění akreditivů. Produkt pod názvem „Pojištění banky potvrzující akreditiv“ poskytuje např. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (dále jen „EGAP“) vznikla v roce 1992 jako státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriální a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky. Společnost EGAP se stala součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací služby všem vývozcům českého zboží bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. Kromě toho nabízí pojištění tuzemských pohledávek.

EGAP je akciovou společností plně vlastněnou státem.

Česká republika svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy (Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR) Rozhodující činností společnosti je pojišťování vývozních úvěrů proti vývozním úvěrovým rizikům, tj. teritoriálním rizikům a kombinaci teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik. Tento typ pojištění je realizován se státní podporou, která spočívá zejména: -

ručení státu za závazky EGAP vzniklé z pojistných smluv

-

z pojištění vývozních úvěrových rizik.

13

Schéma jejich vztahů je následující:

1. Smlouva o vývozu 2. Žádost dovozce o otevření dokumentárního akreditivu 3. Potvrzení dokumentárního akreditivu 4. Pojistná smlouva 5. Oznámení vývozci o otevření akreditivu 6. Pojistné plnění 11 Potvrzení neodvolaný akreditiv se uplatňuje především v zahraničním obchodě, kde vystupují jak oprávněný z akreditivu (exportér, dodavatel, prodávající) a příkazce (importér, odběratel, kupující), tak i jejich banky registrované v různých zemích. Důvodem pro volbu potvrzeného akreditivu je pak zejména skutečnost, že daný instrument efektivně odstraňuje riziko země sídla vystavující banky z hlediska placení (odstranění „country risk“ – teritoriálního rizika) i riziko nezaplacení touto vystavující bankou („bank risk“)12 Oznámení o otevření akreditivu může provést (a většinou tak činí) i jiná banka – banka avizující (zejména v případě, kdy oprávněný z akreditivu a příkazce akreditivu jsou subjekty se sídlem ve dvou různých zemích). Tím vzniká akreditiv oznámený (nepotvrzený), kdy azivující banka působí pouze jako zprostředkovatel mezi bankou příkazce akreditivu (odběratele, importéra) a bankou oprávněného (beneficienta, dodavatele, exportéra). Avizující banka tedy nemá právní závazek proplatit částku akreditivu oprávněnému, pouze přijímá od oprávněného (exportéra, dodavatele) doklady prokazující odeslání zboží a vyřizuje proplacení částky akreditivu s pobočkou (bankou) příkazce akreditivu (importéra, odběratele)13 Problematika související s institutem potvrzeného akreditivu byla řešena v právní věci Wabbe Tamari & Sons Ltd v. Colprogeca – Sociedada General de Fibros, Cafes

11

EGAP Pojistné produkty – pojištění dokumentárního akreditivu [citováno 10.1.2010] Dostupné z: http://www.egap.cz/pojistne-produkty/produkt-e/strucny-popis-pojistneho-produktu-kontakty/index.php 12 Blíže Lochmanová L., Dokumentární akreditiv.Právo a podnikání, č. 7 – 8/2000, s. 19. 13 Blíže Lochmanová L., Dokumentární akreditiv.Právo a podnikání, č. 7 – 8/2000, s. 18 - 19.

14

e Products Colonias Lda (1969) 2 Lloyd´s Rep. 18, kdy avizující banka vložila právo postihu vůči oprávněnému (beneficentovi) do oznámení (avíza) o otevření akreditivu. Podle názoru soudu tímto nebyl zřízen potvrzený akreditiv.14

1.3.3 Převoditelný a nepřevoditelný akreditiv Převoditelný akreditiv („Transferable Credit“) může být původním beneficientem převeden na jinou osobu jen tehdy, je-li jako převoditelný („transferable“) výslovně označen. Jiné označení převoditelného akreditivu než uvedené, tj. převoditelný („transferable“), není přípustné. Výrazy jako „dělitelný“ („divisible“), („fractionable“),

„lomitelný“

„postupitelný“ („assignable“), a „přenosný“ („transmissible“) nečiní

akreditiv převoditelným.15 Převoditelný akreditiv je velmi často používán při reexportních operacích. Tento akreditiv je zpravidla otevřen ve prospěch zprostředkovatele obchodu (oficiálního distributora apod.), který žádá banku o převedení akreditivu (nebo jeho části) na dalšího příjemce. Výhodou pro zprostředkovatele je to, že nemusí vázat finanční prostředky při převedení daného konkrétního akreditivu. Nevýhodou je, že musí být akreditiv vždy otevřen jako převoditelný. Převoditelný akreditiv tedy není otevřen přímo na výrobce zboží či dodavatele služeb. Nelze ho použít v rámci těch obchodních vztahů, kdy prostředník (první příjemce) nechce, aby druhému příjemci akreditivu bylo známo jméno prvního příkazce. Akreditiv může být převeden pouze za podmínek uvedených v původním akreditivu s výjimkou částky, jednotkové ceny, data splatnosti a lhůty pro předložení dokumentů. Ostatní podmínky akreditivu vždy zůstávají v platnosti dle původního akreditivu. V praxi to znamená, že první příjemce akreditivu může nahradit svými vlastními fakturami faktury druhého příjemce akreditivu, přičemž jejich částky nesmějí převyšovat původní částku stanovenou akreditivem s tím, že všechny ostatní dokumenty se nemění.16

14

CHUAH, J. C. T.,Reader in Law, Kinston University Law of Trade. Second Edition. London: Sweet & Maxwell, 2001, s. 414 15 ANDERLE, Pavel, Komentář k UCP 500 s přihlédnutím k ISBP a dalším dokumentům Bankovní komise ICC. PRAHA: ICC Česká republika, 2004, s. 229. 16 SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela, Platební styk, Třetí přepracované a doplněné vydání, PRAHA: Bankovní institut a. s., 2008. s. 146, ISBN: 978-80-7265-107-8

15

1.3.4 Standby akreditiv Tento druh akreditiv je de facto zárukou ve formě akreditivu. Vznikl v USA, nicméně

v posledních

desetiletích

se

stal

zcela

přijímaným

mezinárodním

zajišťujícím instrumentem. Používá se především pro zajištění platebního závazku dlužníka, popř. k dodržení dalších smluvních závazků (řádného splnění kontraktu apod.). Jeho použití je velmi široké, může plně nahradit jakýkoli druh záruky, např. platební („payment“), za vádium („tender bond“)17, za dobré provedení kontraktu („performance bond“), za řádné splacení emitovaných papírů apod. Požadovaným dokumentem bývá nějaké prohlášení, certifikát beneficienta apod., že určité podmínky nebyly splněny, popř. další dokument, prokazující nesplnění určité podmínky. Většinou se řídí též UCP 600 nebo novými pravidly, která byla vytvořena speciálně pro tento druh akreditivů – ISP 98 (International Standby Practices, Publikace ICC – Mezinárodní obchodní komory v Paříži č. 590, platná od 1.1.1999)18

1.3.5. Revolvingový akreditiv Revolvingový akreditiv se po vyčerpání obnoví nebo po uplynutí stanovené časové lhůty se obnoví, resp. obnoví a navýší, tj. částka akreditivu je beneficientovi opět k dispozici v původní

nebo navýšené výši bez požadavku jakékoli změny

původního akreditivu. Vždy záleží na formulaci revolvingového akreditivu (způsobu obnovování) v samotném akreditivu, jeho pouhé označení za revolvingový ještě nemusí nic znamenat. Revolvingový akreditiv bude neodvolatelný, může se obnovovat („to revolve“ – otáčet se) ve vztahu k časovému období nebo k hodnotě. Tento druh revolvingového akreditivu (vzhledem k časovému období) může být kumulativní, kdy částka nečerpaná v předcházejícím měsíci se převádí do měsíce následujícího, a nekumulativní, kdy nečerpaná částka propadá. 17

Vádium – druh bankovní záruky nebo záruky skládané za klienta jeho bankou při veřejných soutěžích (tender) v souvislosti s dodávkou zboží, zejména investičních celků. OVEČKOVÁ O. a kol.: Slovník obchodního práva, CODEX Bohemia, Praha 1996, s. 287 18 ANDERLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, s. 26, ISBN: 987-80-247-2276-4

16

Revolvingový akreditiv obnovující se vzhledem k hodnotě je takový akreditiv, který je po vyčerpání během platnosti akreditivu obnoven do původní výše. Tento akreditiv může být takto obnovitelný automaticky po každé prezentaci dokumentů odpovídajících akreditivu. Protože by to de facto představovalo pro vystavující banku ( a samozřejmě i pro případnou potvrzující banku) neurčitelný závazek (beneficient by mohl v rámci platnosti akreditivu odeslat neomezené množství zboží a čerpat na neomezenou částku předložením odpovídajících dokumentů), banky většinou specifikují celkovou maximální částku použitelnou v rámci tohoto akreditivu nebo podmiňují obnovení částky akreditivu svým potvrzením. Revolvingové akreditivy (především obnovující se vzhledem k časovému období) jsou vhodné v případech, kdy kryjí pravidelně se opakující dodávky stejného zboží. Je důležité si uvědomit, že vystavující banka je vystavením revolvingového akreditivu v platebním závazku na celkovou maximální částku danou součtem částky původního akreditivu a všech možných částek, na které se může akreditiv obnovit.19

1.3.6. Back-to-back akreditiv Jde o akreditiv, který je vystaven na základě jiného akreditivu. Beneficient prvního akreditivu je příkazcem akreditivu druhého, který nazýváme back-to-back akreditiv. Podobně jako u převoditelného akreditivu slouží pro financování zprostředkovatele, která dodává zboží pod prvním akreditivem konečnému dovozci, a toto zboží sám získává jako importér v rámci druhého back-to-back akreditivu. Prostředky plynoucí z prvního akreditivu slouží k zaplacení back-to-back akreditivu, který bývá vystaven na nižší částku než akreditiv první, rozdíl bude tvořit profit zprostředkovatele. Jedná se tedy o dva akreditivy na sobě právně nezávislé, back-to-back akreditivem nazýváme akreditiv vystavený na základě jiného akreditivu. Hlavní předností tohoto akreditivu oproti převoditelnému akreditivu je jeho flexibilita. Jak je uvedeno výše, převedený akreditiv se může oproti původnímu akreditivu lišit pouze v několika přesně vymezených bodech. V praxi se však podmínky kupního kontraktu mezi konečným prodávajícím a zprostředkovatelem 19

ANDERLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, s. 25, ISBN: 987-80-247-2276-4

17

často liší od podmínek kontraktu mezi zprostředkovatelem a konečným kupujícím ve více ohledech a není proto možno využít převoditelný akreditiv. V takovém případě se nabízí řešení v podobě back-to-back akreditivu, tj. vystavení dvou akreditivů s rozdílnými, avšak provázanými podmínkami. Pochopitelně čím větší jsou rozdíly v podmínkách těchto dvou akreditivů, především v požadované dokumentaci apod., tím větší je příslušné riziko banky vystavující back-to-back akreditiv. První akreditiv tedy slouží jako zajištění akreditivu druhého, který banka na základě prvního akreditivu vystaví. Banka tudíž postupuje velké riziko, že beneficient jí vystaveného akreditivu předloží akreditivu odpovídající dokumenty, a ona tak bude muset plnit, ale tyto dokumenty, popř. doplněné o další dokumenty, nesplní podmínky akreditivu prvního, z kterého má dostat zaplaceno. Pokud by dokumenty nebyly zaplaceny i přes nesrovnalosti, banka by realizovala ztrátu. Back-to-back akreditiv se nazývá tento druhý akreditiv, je-li zajištěn jiným akreditivem. Pokud by vystavující banka byla zajištěna i jiným způsobem (peněžními zdroji apod.), o „čistém“ back-to –back v tomto případě hovořit nelze. 20 Rozdíly mezi převoditelným akreditivem a back-to-back akreditivem jsou, že u převoditelného akreditivu nejsou transferující banka ani zprostředkovatel v závazku vůči bance druhého příjemce. U back-to-back akreditivu je banka vystavující druhý akreditiv v závazku vůči avizující, resp. potvrzující bance a příkazce je v závazku vůči vystavující bance. U převoditelného akreditivu je druhý příjemce seznámen s tím, že obchoduje se zprostředkovatelem. U back-to-back akreditivu tomu tak není.21 Z nedávné minulosti nám v této souvislosti může vyvstat na mysli poměrně medializovaná kauza Komerční banky, kterou připravilo o 8 miliard korun obchodování s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona, rakouského podnikatele, izraelského původu. Baraka Alone se stal klientem Komerční banky v roce 1996 s plánem údajných mezinárodních obchodů s obilím z Ruska. Finance čerpal tak, že mu banka otevřela dokumentární akreditivy s tím, že zajistí zboží odpovídající hodnoty, které pro banku uloží ve skladech. Při obchodování se ale ukázalo, že ve skladech žádné zboží nebylo, ač Alone získal od banky až 250 20


21


18

milionů dolarů, tedy bezmála osm miliard korun. Peníze nikdy nevrátil. Bývalá členové představenstva Komerční banky byli v souvislostí s Alonem obviněni pro trestný čin porušení povinnosti při správě svěřeného majetku. Nepodařilo se jim ale prokázal úmysl, ani napojení na Alona.22

1.3.7 Rembursní akreditiv V případě rembursního akreditivu („Acceptance Letter of Credit“) banka místo hotového placení akceptuje na podkladě příkazu přikazující banky směnku vystavenou na ni beneficientem. Směnka zní na hodnotu dokladů a musí v akreditivu

předepsanou

splatnost,

kterou

určí

přikazující

banka

mít

v rámci

akceptačního (rembursního) úvěru poskytnutého jí druhou bankou. Banka příjemce prozkoumá předložené doklady a shledá-li je v pořádku, tj. pokud byly dodrženy všechny akreditivní podmínky, opatří předloženou lhůtní tratu (cizí směnku) svým akceptem (přijetím) a ihned ji eskontuje23

tím způsobem, že zaplatí

dodavateli (beneficientovi) 100% její hodnoty (traty tohoto druhu nejsou vystavovány na hodnotu zboží zvýšenou o příslušný úrok do dne splatnosti, ale pouze na hodnotu zboží), vypočítá úrok do dne splatnosti a ihned jej inkasuje od přikazující banky spolu s akceptační odměnou a všemi dalšími odměnami a výlohami. Hodnotu traty inkasuje od přikazující banky teprve při splatnosti. Rembursní akreditiv tedy předpokládá sjednání rembursního akceptačního úvěru. Tento úvěr poskytuje banka, která bude traty akceptovat. Vystavující banka otevírá remursní akreditivy s odvoláním na tuto úvěrovou dohodu a přejímá závazek zajistit dostatečné krytí příslušného akceptu v den jeho splatnosti, tzn. diskont i riziko celé operace nese banka, která akreditiv vystavila. Výhodou tohoto druhu akreditivu je to, že beneficient dostane ihned plně zaplacenou hodnotu zboží, zatímco příkazce platí až za určitou dobu, kdy už zboží dostal a mohl je buď prodat dál, anebo zčásti zpracovat. Je mu tak vlastně poskytován laciný úvěr – úroky účtované ze směnky tohoto druhu náleží prakticky 22

iDNES.cz: Bankovní podvod za 8 miliard zůstane bez trestu [citováno 21.1.2010]. Dostupný z: http://ekonomika.idnes.cz/bankovni-podvod-za-8-miliard-zustane-bez-trestu-frn/ekonomika.asp?c=A051206_112817_ekonomika_maf 23 Eskont směnky je prodej směnky před lhůtou splatnosti. Banka při odkupu směnky odečte z její hodnoty diskont, což je úrok ode dne eskontování směnky do dne splatnosti směnky. Dále banka odčítá poplatky. Blíže DUDYSOVÁ.P., UJEC, J., Finanční trhy a veřejné finance II. Ostrava: Vysoká škola podnikání, a. s. v Ostravě, 2005 s. 46

19

k nejnižším sazbám v obchodě aplikovaným. Tato forma akreditivu je využívána zejména pro reexportní obchodní transakce. 24

1.3.8 Akreditiv se zelenou a červenou doloţkou Akreditiv s červenou a zelenou doložkou („Red/Green Clause Credit“) se používá při obchodování s některými komoditami (např. zelená doložka – rostlinné produkty) a zeměmi (Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika). Červená doložka je dodatkem k akreditivu, který umožňuje beneficientovi získat část akreditivní částky jako zálohu (akontaci před odesláním zboží). Akreditiv obsahuje speciální klauzuli, jež umožní oprávněnému čerpat část akreditivu od avizující banky před splněním podmínek akreditivu (předložením příslušných dokumentů). Tato klauzule byla původně psána červeným inkoustem z důvodu barevného zvýraznění – odtud se rozšířilo označení akreditiv s červenou doložkou. Dokumentem pro výplatu akontace může být například prohlášení beneficienta o připravenosti zásilky k odeslání, prohlášení, že odešle zboží včas apod. O předem vyplacenou částku a případný úrok se při pozdější prezentaci dokumentů sníží vyplacená protihodnota. Akontace je vyplacena avizující bankou, ale banka vystavující akreditiv je nositelem závazku. V případě, že prodávající nepředloží dokumenty včas a odmítne navrátit akontaci, avizující banka zatíží banku vystavující akreditiv o částku akontace zvýšenou o úroky. Vystavující banka se pak hojí na příkazci, který tak nese plně riziko navrácení akontace zvýšené o úroky. Tento typ akreditivu je vhodný pro prostředníky nebo výrobce, kteří potřebují „předfinancovat“ před dodáním zboží nebo výrobou (např. exportéři, kteří potřebují „předfinancování“, aby mohli zaplatit zboží před vývozem).25 Akreditiv s červenou doložkou se vzhledem k zvýšenému riziku pro příkazce akreditivu vyskytuje poměrně vzácně.

24

MARVANOVÁ, M. HOUDA, M. a kol., Platební styk aneb platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 1. vydání. E.P.B.K.:BRNO 1993, s. 86 25 MAREK, K., Smlouva o otevření akreditivu, Právní zpravodaj, 2002, č. 3. s. 6.

20

1.3.9 Další druhy akreditivu Hotovostní akreditiv U tohoto druhu akreditivu je částka beneficientovi vyplacena téměř ihned proti předložení předepsaných dokumentů, vystavené na kupující firmu nebo banku, odpovídajících akreditivním podmínkám. Hotovostní akreditiv se také někdy nazývá „akreditiv na viděnou“ („At Sight Letter of Credit“) Úvěrový akreditiv Jde vlastně o „akreditiv s odloženým placením“. Částka je vyplacena až za určitou dobu po předložení dokumentů odpovídajících akreditivním podmínkám. Kupující získává dokumenty (a tedy i vlastnictví zboží nebo služby) dříve, než zaplatí. Prodávající (beneficient) poskytuje kupujícímu úvěr, který je krytý akreditivním závazkem banky. Pernamentní akreditiv Pernamentní akreditiv zahrnuje několik závazků banky, jež se mají plnit za stejných akreditivních podmínek v různé době.26 Jinými slovy, pernamentní akreditiv je stanoven na určitou částku, rozdělenou na dílčí částky pro jednotlivá období. Může být kumulativní či nikoli. Pověřovací list Jedná se o akreditiv vystavený a adresovaný pověřenou bankou dovozce vývozci. Beneficienta zmocňuje vystavit směnku dle podmínek uvedených v pověřovacím listu. Vystavující banka se v listu zavazuje vůči beneficientovi, jako výstavci směnky, že mu proplatí směnku po předložení budou-li splněny podmínky stanovené pověřovacím listem. Beneficient může žádat proplacení směnky u kterékoliv banky,

26

KOPÁČ, L, Obchodní kontrakty, II díl, Prospektum: PRAHA, 1994, s. 563

21

která bude ochotna směnku a doklady odkoupit (negociovat). Někdy může být odkup omezen na určitou banku nebo místo.27 Dokumentární akreditiv V běžné obchodní praxi jednoznačně převládají dokumentární akreditivy, které patří

mezi

dokumentární

platební

instrumenty.

Dokumentární

akreditiv

je

představován listinou, v níž jsou specifikovány podmínky akreditivu, použitelnost akreditivu apod. Dle platné právní úpravy lze dokumentární akreditiv (srov. ustanovení § 689 až 690 ObchZ) charakterizovat jako písemný závazek banky beneficientovi (prodávajícímu), vystavený na základě instrukcí příkazce (kupujícího), poskytnout

plnění

stanovené

akreditivem

do výše akreditivní

částky

proti

dokumentům, předloženým v rámci platnosti akreditivu a odpovídajícím všem jeho podmínkám. Tomuto druhu akreditivu se budu blíže věnovat v dalších kapitolách.

1.4 Závěrečné shrnutí kapitoly Z výše uvedeného lze tedy uvést, že akreditiv slouží jako platební nástroj, pomocí, nebo lépe řečeno prostřednictvím kterého je za splnění stanovených podmínek zaplaceno za zboží či služby poskytaného prodávajícím (dodavatelem) kupujícímu (odběrateli), a to za účasti třetího, na smluvních stranách nezávislého subjektu (většinou banky). Banka vystavující akreditiv, která uzavřela smlouvu o otevření akreditivu s příkazcem (kupujícím), poskytne příkazci akreditivu (odběrateli) jakýsi druh úvěru tím, že mu svým písemným závazkem (ve prospěch oprávněného – prodávajícího) umožní získat právě takové zboží a v takovém množství, které si u prodávajícího objednal, a uhradit kupní cenu. Příkazce akreditivu tak nemusí platit dříve, než zboží obdrží (tj. předem, aniž by měl jistotu, že obdrží zboží, které si objednal), ale de facto proti dokumentům, které toto zboží představují. Akreditiv je tedy nástroj, který napomáhá řádnému fungování platebního styku v obchodních vztazích, ať v mezinárodním či tuzemském obchodě. Domnívám se, že užití akreditivu v obchodně závazkových vztazích je velmi přínosné, neboť prodávajícímu nebo jinému věřiteli (beneficientovi) poskytuje jistotu řádné a včasné 27

MIHULKOVÁ, S., Zajišťování závazku v mezinárodním obchodě. Právo a podnikání, 2003, č. 4, s. 13-15.

22

platby, protože prostřednictvím akreditivu peněžitý závazek kupujícího nebo jiného dlužníka (příkazce akreditivu) plní banka, která zkoumá pouze to, zda byly splněny podmínky pro výplatu částky akreditivu oprávněnému ( a která případně k účelu výplaty částky akreditivu včas zajistí, aby dlužník disponoval na svém účtu u této banky příslušnými peněžními prostředky). Dalo by se říci, že banka hraje roli jakéhosi „nezávislého třetího“, který objektivně hodnotí situaci. Kupujícímu či jinému dlužníkovi je při použití akreditivu naopak garantováno, že prodávající kupní cenu (částku akreditivu) získá až poté, co splní své smluvní povinnost, tedy podmínky, za nichž je banka oprávněna vyplatit částku akreditivu.

23

2. ÚČASTNÍCI AKREDITIVNÍ OPERACE Pro snadnější orientaci jsem zvolila přehled uspořádaný v přehledné tabulce, následně jsem se zaměřila na výklad postavení a úlohy stran akreditivní operace. V závěru kapitoly se pak budu podrobněji věnovat vztahům mezi jednotlivými účastníky akreditivní operace. Tabulka č. 1: Strany zúčastňující se akreditivní operace28 Strana

V akreditivní operaci je označena jako:

Kupující – importér

příkazce

akreditivu

–

žadatel

o

dokumentární akreditiv Prodávající – exportér

beneficient – oprávněný z akreditivu banka vystavující (otevírající) akreditiv

Banka importéra

– banka vystavuje svůj závazek na žádost

příkazce

ve

prospěch

beneficienta akreditivu banka avizující (oznamující) - banka Banka exportéra

beneficienta akreditivu,

můţe být i

jmenovanou bankou (akreditiv bude u ní použitelný) a/nebo navíc i potvrzující bankou, tj. pokud se sama zaváže poskytnout

plnění

podle

akreditivu,

budou – li jeho podmínky splněny (tato banka má pak obdobný závazek, jako vystavující banka ) Další banka

další avizující banka, popř. banka odlišná od avizující banky

28


24

třetí banka, která na základě zmocnění Hojící banka

od vystavující banky a z jejího účtu poskytne

potvrzující,

popř.

avizující

bance (je – li jmenovanou bankou) „hojení“, tedy uhradí této bance z účtu vystavující banky částku, kterou vyplatila beneficientovi

akreditivu

na

základě

oprávnění daného jí vystavující bankou v akreditivu, v praxi jde o banku, která vede naostro29 účet vystavující banky (účet v příslušné měně pro potřeby mezinárodního platebního styku)

2.1. Účastníci akreditivní operace – jejich postavení a úloha v procesu akreditivní operace Schéma procesu akreditivní operace v mezinárodním obchodním styku:

29

Naostro účet je účet, který si banka A otevře u jiné, zpravidla zahraniční banky B pro potřeby zahraničního platebního styku, nejčastěji v zemi, kde je příslušná měna zákonnou měnou. Banka A bude mluvit s o svém naostro účtu u banky B. Pro tuto banku B však tento účet bude loro účtem banky A, tedy účtem, který pro ni vede. Jinými slovy řečeno, záleží na tom, z pohledu které banky se na věc díváme. Pro úplnost ještě uvádíme, že loro účty představují obecně úcty jiných bank, které vede banka u sebe (ve svých knihách). Loro znamená tedy „jejich“ účty. ANDERLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, s. 23, ISBN: 987-80-247-2276-4

25

1. Exportér a importér se dohodnou na podmínkách kontraktu, jehož součástí je platební podmínka zaplacení prostřednictvím dokumentárního akreditivu. Domluví se zároveň na akreditivních dokumentech a na dalších podmínkách (kdo hradí jaké poplatky apod.). 2. Importér – příkazce akreditivu poţádá svou banku o vystavení dokumentárního akreditivu ve prospěch exportéra. Pokud je banka ochotna mu tuto službu poskytnou na základě jeho bonity, zajištění apod., akreditiv vystaví 3. Vystavující banka (banka importéra – kupujícího) akreditiv avizuje beneficientovi akreditivu. Ve většině případů je akreditiv avizován beneficientovi prostřednictvím jeho banky popř. jiné banky v jeho zemi, z důvodu ověření autenticity tohoto akreditivu. Vystavující banka tedy akreditiv zasílá (většinou prostřednictvím mezinárodního telekomunikačního systému SWIFT) avizující bance v zemi exportéra. 4. Avizující banka ověří autentičnost (pravost) akreditivu a avizuje jej exportérovi. Pokud je avizující banka vystavující bankou požádána nebo oprávněna akreditiv potvrdit a je ochotna tak učinit, potvrdí jej ve prospěch beneficienta – exportéra. V tomto případě ji nazýváme potvrzující bankou. 5. Exportér

odešle

zboţí

a

zkompletuje

akreditivem

poţadované

dokumenty. 6. Exportér následně tyto dokumenty předloţí avizující bance 7. Banka předloţené dokumenty zkontroluje. Pokud je avizující banka oprávněna vystavující bankou dokumenty proplatit (jedná se tedy o jmenovanou akreditivu,

banku)

a

exportérem

předložené

dokumenty

odpovídají

jmenovaná banka může exportérovi akreditiv vyplatit podle

podmínek akreditivu. Pokud avizující banka akreditiv potvrdila (jedná se tedy o potvrzující banku) a byly jí v souladu s akreditivem předloženy odpovídající dokumenty, tato banka musí plnit podle podmínek akreditivu. Placenou částku obdrží od vystavující banky (např. prostřednictvím hojící banky). V ostatních případech avizující banka zasílá dokumenty vystavující bance ke kontrole a k plnění podle podmínek akreditivu. 8. Následně tato avizující nebo potvrzující banka posílá dokumenty vystavující bance.

26

9. Vystavující

banka

zkontroluje

dokumenty

a

pokud

odpovídají

podmínkám akreditivu, uhradí jejich hodnotu s podmínkami akreditivu avizující bance (potvrzující bance). V určitých případech vystavující banka dokumenty jiţ proplatila dříve, neţ je obdrţela (pokud avizující banka byla jmenovanou nebo potvrzující bankou a hodnotu již vyplatila, v tomto případě jí vystavující banka již uhradila vyplacenou částku, tj. poskytla příslušné hojení). 10. Importér

platí

vystavující

bance

částky

zaplacené

v souvislosti

s akreditivem a získává dokumenty. Pokud je součástí těchto dokumentů i dispoziční dokument, importér proti jeho předložení dopravci získá zboží. Pokud vystavující banka již dokumenty proplatila dříve, importér – příkazce je též zaplatil vystavující bance ještě dříve, než je fyzicky obdržel.30 V předmětné věci se kupující dle uzavřené kupní smlouvy s prodávajícím zavázal bezprostředně po uzavření předmětné kupní smlouvy otevřít u Londýnské banky potvrzený akreditiv ve prospěch prodávajícího. Smlouva byla uzavřena v květnu, přičemž ve smlouvě si strany dohodly, že zásilka bude odeslána do listopadu téhož roku. Kupující však v rozporu s uzavřenou kupní smlouvou neobstaral řádné zřízen akreditivu ani do 3. listopadu téhož roku. Soudu byla předložena otázka, zda to, že kupující porušil svou povinnost dle uzavřené smlouvy, opravňuje prodávajícího k ukončení smlouvy. Dle názoru soudu: „…….v uzavřené kupní smlouvě byl sjednán závazek kupujícího otevřít potvrzený akreditiv dle podmínek smlouvy, přičemž dle smlouvy se jednalo o podmínku předcházející povinnosti prodávajícího dodat zboží kupujícímu, navíc, akreditiv měl být otevřen bezprostředně (po uzavření smlouvy). To znamená, aby kupující mohl otevřít akreditiv, musel mít tolik času, kolik je potřeba k otevření takového akreditivu při vynaložení přiměřené péče (resonable diligence).“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě, že si smluvní strany ve smlouvě vyhradí dobu pro otevření akreditivu, kupující musí tuto podmínku – otevřít bezprostředně akreditiv – splnit. Jestliže tak kupující neučiní, jedná se o závažné porušení smlouvy a prodávající je oprávněn chovat se tak, jako by smlouva vůbec

30


27

nebyla uzavřena. Kupující již tedy není předmětnou smlouvou vázán, a nemá tedy povinnost zboží kupujícímu dodat.31 V právní věci Pavla & Co. SpA v. Thurmann – Nielsen (1952) 2 Q.B.84 je pak popsán případ, kdy mezi stranami nebylo ve smlouvě ujednáno, kdy má být akreditiv otevřen. V této věci soud vyslovil názor, že akreditiv by měl být ve prospěch prodávajícího otevřen na začátku dodací lhůty (at the beginning of the shipment period). K takovému závěru soud vedla zejména skutečnost, že prodávající má právo, před tím, než dodávku odešle kupujícímu, být ujištěn, že dostane za dodávku zaplaceno.32

2.2. Kupní smlouva z hlediska exportéra i importéra Vztahy mezi exportérem a importérem jsou dány především obchodní smlouvou a obchodními zvyklostmi. Záleží samozřejmě na tom, jakým právem se jejich smlouva řídí a do jaké jurisdikce spadá. Dokumentární akreditiv z této smlouvy vychází, je způsobem (nebo lépe prostředkem) zaplacení kupní částky, tedy vlastní akreditivní operace je i „součástí“ jejich obchodního vztahu. Obsah kupní smlouvy bude určen především předmětem kupní smlouvy, nutností specifikovat jednotlivé údaje ohledně množství, různých vlastností, kvality zboží apod., dále pak způsobem dopravy od exportéra k importérovi, dělením nákladů a povinností mezi smluvní strany (podle příslušné dodací podmínky INCOTERMS), způsobem zaplacení kupní ceny, specifickými požadavky smluvních stran apod. Smlouva musí být v souladu s právním řádem, podle kterého se řídí (a v souladu s dobrými mravy a obchodními zvyklostmi). Na druhou stranu vlastní dokumentární akreditiv (přestože ze smlouvy věcně vychází) je na ní právně nezávislý ( a na všech ostatních smlouvách a vztazích), banka má svůj vlastní závazek k beneficientovi akreditivu – exportérovi podle příslušného akreditivu a svůj závazek a práva k příkazci akreditivu ze smlouvy uzavřené s příkazcem akreditivu – importérem, které jsou právně oddělené. 31

CHUAH, J. C. T.,Reader in Law, Kinston University Law of Trade. Second Edition. London: Sweet & Maxwell, 2001, s. 408 - 409

32

CHUAH, J. C. T.,Reader in Law, Kinston University Law of Trade. Second Edition. London: Sweet & Maxwell, 2001, s. 409

28

Exportér by měl před podepsáním příslušné obchodní smlouvy: -

zjistit finanční, obchodní situaci importéra, jeho obchodní praktiky, renomé atd.

-

zjistit, s jakými bankami importér spolupracuje – akreditiv bude vystaven nejspíše bankou, u které má běžný učet

-

získat informace o celkové ekonomické a politické situaci země importéra a o dalších obchodních záležitostech, jako je nutnost obstarání exportních, případně importních licencí, celní řízení, regulace (např. devizové)

-

ověřit si bonitu a renomé banky vystavující akreditiv

-

pokud je riziko vystavující banky a/nebo země, kde sídlí tato banka, neúnosné, zjistit, zda banka (banky) exportéra je ochotna takovýto akreditiv potvrdit, a za jakých podmínek

-

zjistit další relevantní náležitosti ohledně příslušné dopravy do země importéra, podmínky celního odbavení, nutnost předložit různá osvědčení a certifikáty (inspekční, o původu, kvalitě…)

Náležitosti kupní smlouvy: Je potřeba zejména: -

správně a přesně pojmenovat smluvní strany v obchodní smlouvě podle obchodního rejstříku, zastoupení)

-

přesně a stručně popsat předmět kupní smlouvy – zboží ( název a typ, příslušenství, množství, balení, dokumentace, označení, kvalita atd.)

-

kupní cenu (zahrnuje náklady podle použité dodací doložky Incoterms), různé rabaty, přirážky, pojištění, dopravné, pojistné atd.

-

dodání zboží – termín dodání, místo dodání

-

dodací podmínky (parita)

-

platební podmínky

-

okamžik a způsob převodu vlastnictví z exportéra na importéra

-

další náležitosti – servis, dokumentace atd.

-

právo, kterým se smlouva řídí, jurisdikce, do které spadá rozhodování případného soudního sporu, popř. rozhodčí doložka svěřující rozhodování případných sporů ze smlouvy nebo v souvislosti s ní rozhodčímu řízení 29

s vyloučením pravomoci řádných soudů, a to buď stálého rozhodčího soudu, nebo před rozhodci ad hoc33. V případě placení dokumentárním akreditivem je nutné definovat zejména: -

jakou bankou má být akreditiv vystaven: exportér bude podstupovat platební riziko této banky (bank risk) i riziko země sídla této banky (country risk)

-

má - li být akreditiv potvrzen (popř. jakou bankou), je vhodné, aby tuto záležitost smluvní strany předjednaly se svými bankami

-

do kdy má být akreditiv vystaven (beneficient by měl mít dostatek času na kontrolu podmínek dokumentárního akreditivu)

-

do kdy a kde (u jaké banky) má být akreditiv platný (do kdy je možné předkládat dokumenty v akreditivu mohou být i další podmínky ohledně lhůty pro předložení dokumentů), beneficient musí mít dostatek času na splnění svých smluvních povinností – na výrobu, přípravu zboží k odeslání, příp. proclení, předání zboží dopravci, zajištění pojištění

-

způsob čerpání (použitelnost) akreditivu, platbou na viděnou, akceptací směnky, negociací (směnky), odloženou platbou – je nutné zvolit vhodný způsob s ohledem na případný poskytovaný obchodní úvěr i na možnosti financování

-

kdo hradí jaké poplatky: většinou příkazce akreditivu – importér hradí poplatky své, tj. vystavující banky za vystavení akreditivu, za výplatu akreditivu apod.

kdežto beneficient akreditivu hradí poplatky své tj. avizující nebo

potvrzující banky za avizování -

proti jakým dokumentům bude akreditiv použitelný (je třeba stanovit, o jaký dokument se jedná, kdo jej vystaví popř. i kdy, co bude vykazovat, v kolika originálech a kopiích bude předložen apod. ) Z hlediska importéra je nutné zabezpečit si správným určením akreditivních podmínek v příslušných dokumentech maximální ochranu (kontrolu nad zbožím, kvalitu zboží, pojištění apod.)

33

Ad hoc je latinský termín, znamenající doslova „k tomuto“, překládaný jako „za určitým účelem“ nebo „pro tento jednotlivý (konkrétní) případ“

30

Z pohledu exportéra je nutné mít možnost tyto podmínky splnit a tak využít neodvolatelný závazek příslušné banky (či bank) poskytnout plnění podle akreditivu. Pokud exportér nepředloží akreditivu odpovídající dokumenty včas a na správné místo (určené bance), ztrácí jakýkoliv nárok na plnění z akreditivu.34

2.3. Vystavení akreditivu V následující fázi importér zabezpečuje vystavení příslušného dokumentárního akreditivu, tj. žádá svoji banku (banku, která mu vede běžný účet a poskytuje odpovídající bankovní služby) o vystavení příslušného akreditivu. Pokud je banka ochotna akreditiv vystavit, sepíše s klientem příslušnou smlouvu o vystavení akreditivu a další zajišťovací smlouvy (zástavní smlouvy apod.), provede příslušné zajišťovací úkony a vystaví akreditiv na základě písemných instrukcí importéra. Tyto konkrétní instrukce ohledně podmínek požadovaného akreditivu bývají nejčastěji předmětem samostatného dokumentu – Příkazu k vystavení akreditivu. Tento příkaz je v takovém případě nedílnou součástí smlouvy o vystavení akreditivu, uzavřené mezi příkazcem (importérem) a vystavující bankou. Tento postup je obecný, záleží na konkrétních postupech bank, příslušném právu apod. Nicméně importér – příkazce akreditivu obstarává vystavení dokumentárního akreditivu podle svého závazku, vyplývajícího z obchodní smlouvy uzavřené s exportérem, jeho povinností je zabezpečit, aby akreditiv byl vystaven včas a v souladu s podmínkami jejich kupní smlouvy. Tento akreditiv musí být oznámen beneficientovi akreditivu – exportérovi vystavující bankou. Nejčastěji je akreditiv avizován beneficientovi prostřednictvím jiné banky – avizující banky, která, je-li o to požádána vystavující bankou, tento akreditiv může potvrdit. Informace o vystaveném akreditivu se k beneficientovi někdy dostává od importéra ještě dříve než přímo od avizující banky, importér např. může kopii již vystaveného akreditivu, kterou získá od své vystavující banky, zaslat faxem exportérovi. Samozřejmě se v tomto případě nejedná o vlastní avizování akreditivu.35

34

ANDERLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, s. 24 - 56, ISBN: 987-80-247-2276-4 35 ANDERLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, s. 58, ISBN: 987-80-247-2276-4

31

Dokumentární akreditiv by měl být (v ČR) otevřen pouze za předpokladu, že předmět dodávky zboží, resp. služby uvedené v podmínkách akreditivu jsou v souladu s předmětem činnosti příkazce. Dokumentární akreditiv otevírá banka na skladě uzavřené písemné smlouvy, jejíž podstatnou náležitostí je určení plnění a příjemce akreditivu, doba platnosti akreditivu a popis dokumentů, které mají být v rámci akreditivu předloženy. Dokumentární akreditiv je otevřen sdělením vystavující banky učiněné vůči příjemci akreditivu a to bez zbytečného odkladu. Podle obchodního zákoníku je dostačujícím právním aktem sdělení vystavující bankou příjemci akreditivu, z čeho vyplývá, že tímto sdělením vzniká právní vztah mezi vystavující bankou a příjemcem akreditivu. Příjemce takto otevřený akreditiv nepřijímá a také není vůči této bance v žádném závazku. Má pouze právo takovýto akreditiv využít. Dodavateli je dokumentární akreditiv avizován, resp. potvrzen bankou na základě obdržení akreditivních podmínek od banky odběratele. V rámci dokumentárního akreditivu jsou akreditivní dokumenty zpravidla zasílány bankami mezi sebou prostřednictvím kurýrní pošty. Jakékoliv jiné instrukce nebo zprávy jsou zpravidla zasílání prostřednictvím sítě SWIFT, tzv. swiftovými zprávami.36

2.4. Čerpání akreditivu Akreditiv je čerpán při splnění akreditivních podmínek. Nejčastěji to je předložení dokumentů, které musí být předloženy v rámci platnosti akreditivu a v souladu s dalšími akreditivními podmínkami. Zboží může být také odesláno na adresu banky odběratele, a to pouze s jejím souhlasem. Pokud jsou tyto podmínky splněny, akreditiv může být čerpán. V následující části se budu zabývat především čerpáním akreditivu z pohledu beneficienta a avizující banky, neboť ve většině případů beneficient předkládá dokumenty do banky, která mu akreditiv avizovala. Výjimkou je akreditiv volně použitelný, kdy může beneficient čerpat akreditiv u kterékoliv jmenované banky, vyhovující případným omezením v akreditivu (např…...“Any Bank in Czech Republic“) 36

SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela, Platební styk, Třetí přepracované a doplněné vydání, PRAHA: Bankovní institut a. s., 2008. s. 152 - 153, ISBN: 978-80-7265-107-8

32

Banka pouze avizující Tato banka není v UCP 600 uvedena ve výčtu bank, které mají nejvýše pět bankovních dní na kontrolu dokumentů a na jejich proplacení, odpovídají-li podmínkám akreditivu, nicméně většinou dokumenty kontroluje a na případné nesrovnalosti beneficienta upozorní. Jsou-li dokumenty v pořádku, není však vystavující bankou zmocněna je proplatit. Banka pouze avizující tedy vystupuje směrem k beneficientovi spíše jako banka odesílající dokumenty z příkazu beneficienta (který zůstává jejich vlastníkem) vystavující bance (popř. potvrzující či jmenované bance) ke kontrole a zaplacení. Pokud vystavující, případná potvrzující či jmenovaná banka dokumenty přijme a tedy proplatí, tato avizující banka došlou úhradu připíše (po odečtení svých výloh) na účet beneficienta podle jeho instrukcí. Jmenovaná banka Jmenovaná banka je banka, která je vystavující bankou zmocněna ke kontrole předložených dokumentů a k jejich proplacení, budou-li odpovídat akreditivním podmínkám. Nejčastěji bude též avizující bankou. Pokud jsou dokumenty v pořádku, může je tedy ihned proplatit beneficientovi a hojit se na vystavující bance. V tomto případě, kdy podle svého rozhodnutí jedná v souladu se svým jmenováním, se de facto chová jako potvrzující banka, dokumenty zkontroluje v době nepřesahující pět bankovních dní ode dne následujícího po dni prezentace dokumentů a jsou-li v pořádku, platí beneficientovi a zároveň se hojí – proplácí akreditiv z prostředků vystavující banky. Dokumenty odesílá ke kontrole vystavující bance. Kdyby vystavující banka v dokumentech našla nesrovnalosti, může je odmítnout a požadovat zpětnou úhradu vyplacených prostředků na jmenované bance včetně úroků. Pokud dokumenty v pořádku nejsou nebo jmenovaná banka není ochotna je proplatit, bude jednat obdobně jako „banka pouze avizující“, tj. dokumenty odešle vystavující (případně potvrzující) bance k proplacení. Potvrzující banka Tato banka musí dokumenty, pokud odpovídají podmínkám akreditivu, proplatit. Potvrzující banka má nejvýše pět bankovních dní na kontrolu dokumentů a k rozhodnutí, zda odpovídají podmínkám akreditivu či ne. Pokud dokumenty podmínkám akreditivu odpovídají, musí vyplatit jejich hodnotu37. 37


33

3. DOKUMENTY V AKREDITIVNÍ OPERACI Stěžejní funkci v akreditivní operaci plní dokumenty. Problematika souladu dokumentu s akreditivními podmínkami bývá jednou z nejčastějších příčin sporů. Banky kontrole předběžných dokumentů věnují mimořádnou péči a není výjimkou, jestliže předložené dokumenty odmítnou i jen z důvodů gramatických a stylistických chyb či nesrovnalostí, které vyplynuly z chybného překladu dokumentu. Je proto naprosto nezbytné, aby minimálně stejnou péči věnovali dokumentům také obchodní partneři při sjednávání akreditivních podmínek.

3.1 Vystavování dokumentů Akreditivní operace u dokumentárního akreditivu je dokončena v momentě, kdy oprávněný z akreditivu (dodavatel, beneficient) předloží akreditivem požadované dokumenty. Oprávněný z akreditivu by měl dbát na to, aby s s příkazcem akreditivu (odběratelem, kupujícím) dohodl podmínky, které budou objektivně jasné, určité, srozumitelné a splnitelné. Ve většině případů bývá na škodu, jestliže jsou akreditivní podmínky příliš podrobné, neboť nadbytek detailních informací vede spíše k vytváření dalšího prostoru pro zjišťování omylů a chyb. Dále si je třeba uvědomit, že mnoho dokumentů nevyhotovuje oprávněný z akreditivu, nýbrž třetí strana jako je například dopravce, pojišťovna atd., je proto nezbytné rovněž tyto subjekty informovat o sjednaných akreditivních podmínkách, neboť i triviální nedostatky v dokumentech mohou mít za následek jejich odmítnutí bankou. K tomu případ Seaconsar Far east Ltd v. Bank Markazi Jomhouri Islami Iran (1993) 1 Lloyd´s Rep. 23638 bylo v podmínkách pro čerpání akreditivu stanoveno, že na každém předloženém dokumentu by mělo být uvedeno jméno kupujícího a číslo akreditivu. Tyto údaje se však neobjevily na jednom z dokumentů předložených prodávajícím a banka odmítla dle akreditivu plnit. Prodávající namítal, že absence

DÁrcy L., Murray C., Cleave, B. Schmitthoff ´s Export Trade. The Law and Practice of International Trade. London: Sweet & Maxwell, 2000, s. 176 - 177 38

34

údajů na uvedeném dokumentu bylo v podstatě naprosto triviální. Soud však došel k jinému závěru – vzhledem k tomu, že v akreditivních podmínkách bylo výslovně požadováno, aby jménu kupujícího a číslo akreditivu byly obsaženy ve všech předložených dokumentech, byla dle názoru soudu banka oprávněna předložené dokumenty odmítnout (a tedy odmítnout plnit dle akreditivu).

3.2 Prezentace dokumentů Dalším nezbytným krokem beneficienta k tomu, aby dostal zaplaceno je prezentace dokumentů v souladu s akreditivními podmínkami. Všechny dokumenty musejí vyhovovat podmínkám akreditivu co do obsahu a formy a musejí být předloženy včas (tj. do konce uplynutí platnosti akreditivu). Lhůta pro prezentaci dokumentů zahrnující jeden nebo více originálních dopravních dokumentů musí být dle UCP 600 (a podobně též podle UCP 500) učiněna beneficientem nebo jeho jménem ne později nez 21. kalendářního dne po dni odeslání zboží, nejpozději však v den uplynutí platnosti akreditivu. Je tomu tak z praktických důvodů, aby nemohlo dojít k situaci, kdy by kupující (příkazce akreditivu) neměl možnost převzít si již došlé zboží, které by muselo být uskladněno, čímž by vznikaly další náklady, které by zboží zatěžovaly. Dokumenty musejí být předloženy na akreditivem určeném místě, u banky, u níž je akreditiv použitelný. Touto bankou může být banka vystavující, potvrzující či jmenovaná. Některé banky přešly k centrální kontrole dokumentů v elektronické podobě. Dokumenty jsou stejně jako dříve zasílány do místa banky, které je klientovi relativně nejblíže, ale toto místo kontrolu dokumentů neprovádí, pouze dokumenty převede do elektronické podoby (naskenuje) a elektronicky zasílá do centra ke kontrole. Touto cestou se vydalo několik bank v Asii, dosavadní výsledky však hovoří o nárůstu chybovosti.

3.3 Dokumenty vykazující nesrovnalosti Presentace dokumentů nemusí splňovat podmínky akreditivu i z jiných důvodů, tedy pokud dokumenty nebyly předloženy včas a / nebo v místě platnosti v určené bance, resp. Přímo vystavující bance.

35

Pokud jsou v prezentovaných dokumentech obsaženy nesrovnalosti, které příslušná banka oznámí beneficientovi, mohou nastat dvě základní situace: A) jedná se o nesrovnalosti, které jsou opravitelné B) jedná se o nesrovnalosti, které již nelze prakticky opravit

3.3.1 Opravitelné nesrovnalosti V případě, že se jedná o opravitelné nesrovnalosti a k opravě je dostatek času (tj. prezentace opravených dokumentu bude včasná), banka na základě požadavku beneficienta mu tyto dokumenty vrátí. Může se jednat o chyby k dokumentech, které vystavuje beneficient sám (např. obchodní faktura, balicí list, certifikát beneficienta apod.), v tomto případě buď dokumenty opraví (doporučuje se změnu či korekci potvrdit svým podpisem či iniciálou) nebo vystaví nové příslušné dokumenty. Jsou-li opravy obsaženy v dokumentech vystavených třetí stranou (dopravcem, inspekční společností, pojišťovnou apod.), tuto korekci může provést pouze oprávněná osoba výstavce dokumentu, popř. tímto výstavcem (příslušným dopravcem, společností apod.) zmocněná a korekce či změna jí musí být ověřena. Ověření (autentizace) musí vykazovat, kým bylo učiněno a zahrnovat podpis nebo iniciálu této strany. Pokud se ověření jeví být učiněno jinou stranou než výstavcem dokumentu, toto ověření musí jasně uvádět v jakém postavení tato strana ověřila příslušnou změnu či korekci. Samozřejmě výstavce dokumentu může být ochoten vystavit i nový dokument proti vrácení původního „chybného“ dokumentu. Korekce či změny v dokumentech, které byly legalizovány, vidovány apod., musí být zjevně ověřeny stranou, která dokument legalizovala, vidovala apod. podle případu (týká se i dokumentů vystavených samotným beneficientem akreditivu).

3.3.2 Neopravitelné nesrovnalosti Jedná se o nesrovnalosti, prakticky neopravitelné (ať už z důvodů časových nebo jiných), nebo popř. beneficient nemá v úmyslu dokumenty zpětně odebrat a provést novou prezentaci39.

39


36

Pokud budou dokumenty předloženy vystavující bance (např. poté, co jí je poslala ke kontrole avizující banka, která v nich shledala nesrovnalosti), vystavující banky tyto dokumenty po jejich kontrole buď odmítne, nebo se může podle vlastního úsudku dotázat příkazce akreditivu, zda se zříká práva namítat nesrovnalosti a souhlasí s jejich proplacením (srov. ustanovení článku 16 UCP 600, popř. ustanovení článku 14c UCP 500). Jak banka rozhodne, však záleží pouze na jejím vlastním uvážení, neboť její závazek je od otevření akreditivu nezávislý na jeho vůli. V praxi tak však banky ve většině případu činí.

3.4 Kontrola dokumentů Kontrola dokumentů je upravena v ustanovení článku 14 UCP 16 (v UCP 500 pak v ustanovení článku 13 nazvaném Standard pro přezkoumání dokumentů). Je zde stanoveno, že banky musí přezkoumat prezentaci, aby zjistily na základě samotných dokumentů, zda se prezentace jeví či nejeví být vyhovující. Údaje v dokumentu v kontextu s akreditivem se samotným dokumentem a s mezinárodní standardní bankovní praxí nemusejí být identické, ale nesmějí být v rozporu s údaji v tomto dokumentu, v jakémkoliv jiném předepsaném dokumentu nebo v akreditivu. K tomu srov. rozhodnutí v právní věci Bank Melli Iran v. Barclays Bank DCO (1951) 2 Lloyd´s Rep. 367.40

Kupující z Iránu se rozhodl pro koupi nákladních

automobilů americké značky od prodávajících z Velké Británie. Podle instrukcí kupujícího otevřela íránská banka (Bank Melli Iran) akreditiv ve prospěch prodávajících, což prodávajícím avizovala prostřednictvím anglické banky (Barclays Bank DCO). Instrukce vystavující banky avizující bance byly následující: akreditiv byl otevřen k úhradě kupní ceny 100 ks nových nákladních automobilů značky Chevrolet, přičemž k výplatě částky akreditivu je třeba, aby byl předložen certifikát vydaný vládou Spojených států Amerických. Dokumenty předložené avizující (potvrzující) bance však byly neurčité a vzájemně si odporující. Ve faktuře bylo uvedeno, že se jedná o nákladní automobily „nové“ („in a new condition“), podle

40

DÁrcy L., Murray C., Cleave B Schmitthoff ´s Export Trade. The Law and Practice of International Trade. London: Sweet & Maxwell, 2000, s. 174 - 175

37

certifikátu se pak mělo jednat o nákladní automobily „nové, kvalitní“ („ new, good“), v dodacím listu byly uvedené nákladní automobily označeny jako „nové – kvalitní“ („new – good“). Avizující (potvrzující) banka proti předložení výše uvedených dokumentů vyplatila oprávněnému bez jakýchkoliv výhrad částku akreditivu a předala uvedené dokumenty vystavující bance. Vystavující banka informovala avizující (potvrzující) banku, že považuje dokumenty za vadné, avšak neodmítla je. Přibližně po šesti týdnech vystavující banka předložené dokumenty odmítla. Ačkoliv podle názoru soudy byly dokumenty skutečně vadné a měly být avizující (potvrzující) bankou odmítnuty, za těchto okolností, kdy vystavující banka přijetí vadných dokumentů schválila, ztratila tím své právo takové vadné dokumenty později odmítnout a neplnit dle akreditivu. Banky kontrolují pouze zjevnou správnost dokumentů. Banky nezkoumají dokumenty, které nebyly akreditivem požadovány. Jestliže takové dokumenty obdrží, vrátí se předkladateli nebo je předají dále, bez odpovědnosti na své straně. Ustanovení článku 14 písm. h) UCP 600 pak vyjadřuje hlavní charakteristiku dokumentárního akreditivu, to je, že ke každé akreditivní podmínce musí být požadován dokument: „jestliže akreditiv obsahuje podmínku bez stanovení dokumentu, který má ověřit jejich splnění, budou banky takovou podmínku považovat za nenapsanou a nebudou k ní přihlížet.“ Článek 14 písm. b) UCP 600 stanovuje bankám lhůtu pro kontrolu dokumentů. Nově mají vystavující, jmenovaná nebo potvrzující banka každá nejvýše pět bankovních dní následujících po dni prezentace, aby zjistily, zda je prezentace vyhovující. Bankovním dnem se dle ustanovené článku 2 UCP 600 rozumí den, kdy je banka běžně otevřena v místě, kde má být proveden příslušný úkon, na který se vztahují UCP 600. Podle UCP 500 měly vystavující, jmenované či potvrzující banky dokumenty přezkoumat v „rozumné době“, přičemž judikaturou bylo dovozeno, že takovou dobou bylo sedm bankovních dnů. Otázka, co lze považovat za dostatečný čas pro přezkoumání dokumentů byla řešena v právní věci Banker´s Trust Co v. State Bank of India (1991) 2 Lloyd´s Rep. 443, CA.41 41

V tomto případě žalobce (vystavující banka) otevřel ve prospěch

DÁrcy L., Murray C., Cleave, B. Schmitthoff ´s Export Trade. The Law and Practice of International Trade. London: Sweet & Maxwell, 2000, s. 176 - 177

38

oprávněného neodvolatelný akreditiv, který byl potvrzen žalovaným (potvrzující banka). Předmětný akreditiv podléhal Pravidlům, UCP 400 (revize z roku 1983). Žalobce přezkoumal během tří dnů 967 stran předložené dokumentace dle akreditivu a vzhledem k tomu, že v dokumentaci objevil nesrovnalosti, oznámí tuto skutečnosti příkazci akreditivu. Dalších 72 hodin přezkoumával dokumenty příkazce akreditivu. Po osmi pracovních dnech od doby, kdy byly předmětné dokumenty žalobci předány, bylo žalovanému oznámeno, že tyto dokumenty banka odmítá akceptovat. Žalobce trval na tom, že rozumný čas určený pro přezkoumání dokumentů zahrnuje rovněž čas nutný při případnou konzultaci s příkazcem akreditivu. Soud první instance judikoval, že časový úsek osmi pracovních dnů v tomto případě překračuje rozsah tzv. rozumné doby pro přezkoumání dokumentů, neboť lhůta pro přezkoumání dokumentů by se neměla (jak se nesprávně domníval žalobce) dále prodlužovat o dobu provádění kontroly dokumentů příkazcem akreditivu (ač to není v tomto rozhodnutí přímo uvedeno, domnívám se, že je tomu zejména proto, že přezkoumávání dokumentů je povinností banky a nikoli příkazce akreditivu). Rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil rovněž odvolací soud, který navíc upřesnil, že určení délky rozumné doby pro přezkoumání dokumentů je odlišné případ od případu a podle konkrétních okolností toho kterého případu. Mezi okolnosti, které je třeba

v daném

případě

posuzovat,

patří

například

celistvost

předložených

dokumentů, jazyk, ve kterém jsou předmětné dokumenty sepsány apod. V průběhu praxe používání Pravidel se ukázalo, že banky při zkoumání předkládaných dokumentů neuplatňují vždy stejný postup, což se projevuje zejména tím, že používání dokumentárních akreditivů je doprovázeno častým odmítáním dokumentů bankami pro nesrovnalosti v dokumentech. Některé studie uvádějí, že podíl beneficientem prvně předložených dokumentů, které obsahují nesrovnalosti, je okolo 80%. V tomto směru bylo významným doplněním UCP 500 zpracování Mezinárodní standardní bankovní praxe pro zkoumání dokumentů v rámci dokumentárních akreditivů – International Standard Banking practice for the Examination of Documents under Documentary Credits – ISBP. Tato publikace byla vydána ICC v roce 2003 a směřuje k celosvětovému sjednocení bankovních postupů při zkoumání dokumentárních akreditivů.42

42

Machková, H. a kol., Mezinárodní obchodní operace. Praha: GRADA Publishing, 2003, s. 84

39

3.5 Nejčastější dokumenty poţadované akreditivem a jejich členění Obchodní dokumenty Obchodní faktura Balicí list Vážní list Certifikát o původu zboží, Certifikát o původu CSF Form „A“ Průvodní osvědčení EUR. 1, A.TR Certifikát o kvalitě Inspekční certifikát Zdravotní a jiná osvědčení Certifikát beneficienta Předávací protokol Finanční dokumenty Cizí směnka (trata) Dopravní dokumenty Konosament Neobchodovatelný námořní nákladní list Konosament charter party Multimodální dopravní dokument Letecký nákladní list Silniční nákladní list Železniční nákladní list Říční náložný/nákladní list Kurýrní a poštovní dokumenty Pojistné dokumenty Pojistka Pojistný certifikát Zasílatelské dokumenty Zasílatelské potvrzení o převzetí zboží k dopravě – FCR Zasílatelské potvrzení o odeslání zboží - FCT

40

Obchodní faktura Požadavky na formu i obsah tohoto dokumentu se mohou v různých zemích lišit, nicméně základní náležitosti jsou velmi podobné. Obecně obchodní faktura plní následující funkce: -

popisuje odeslané (dodané) zboží

-

deklaruje cenu zboží (včetně dopravného, pojistného)

-

slouží jako žádost o zaplacení

-

slouží jako účetní/daňový doklad

-

slouží jako záznam o provedené obchodní transakci (obsahuje informace o dopravě, platebních podmínkách, označení zboží (signa), hmotnosti zboží apod.)

Certifikát o kvalitě Tento dokument potvrzuje, že kvalita fakturovaného zboží odpovídá určitým požadavkům na kvalitu, příslušným normám. Většinou bývá vystaven samotným exportérem nebo nějakou renomovanou inspekční institucí. Je jedním z dokumentů osvědčujících, že exportér splnil své závazky vyplývající z obchodní smlouvy co do kvality dodávaného zboží. Certifikát o kvalitě, pokud není v akreditivu uvedeno jinak, může být vystaven kýmkoliv, i beneficientem akreditivu. Pokud chce importér – příkazce akreditivu, aby tento certifikát byl vystaven nějakou renomovanou inspekční či kontrolní institucí, musí ji uvést jménem v podmínkách akreditivu. Kdyby pouze uvedl, že tento dokument má být vystaven např. „renomovanou“ či „prvotřídní“ společností, banky postupují v souladu s UCP 600 tak, že přijmou dokument vystavený kýmkoliv kromě samotného beneficienta. Nestanoví – li akreditiv, jaké údaje co do požadované kvality má certifikát o kvalitě uvádět, banky přijmou certifikát s jakýmkoliv prohlášením o kvalitě, tzn. včetně prohlášení o nevyhovující či podřadné kvalitě. Banky vyžadují: -

tento dokumentů musí uvádět kvalitu zboží (podle požadavků akreditivu)

-

musí být podepsán výstavcem dokumentu a měl by být datován

-

musí být předložen požadovaný počet originálů a kopií

41

-

všechny ostatní podmínky akreditivu musí být splněny (požadavky na obsah dokumentu, výstavce, ověření, potvrzení, podpis dokumentů apod.)

Inspekční certifikát Tento dokument většinou potvrzuje odpovídající kvalitu, kvantitu, balení zboží a cenu zboží (podle podmínek kontraktu, proforma faktury, akreditivu i vládních nařízení) i provedení inspekce příslušnou metodou a v náležitém rozsahu. Jeho předložení je požadováno v rámci kontrolní dovozních systémů mnoha zemí rozvojového světa z důvodu racionálního hospodaření s omezenými devizovými zdroji země. Někdy je provedení inspekce před odesláním zboží – tzv. „superkontroly“ (těsně před zapečetěním kontejneru) a následné předložení tohoto dokumentu požadováno importérem, aby tak měl jistotu, že zboží odpovídá příslušným normám a/nebo kontraktu. Banky vyžadují: -

tento dokument musí uvádět kvalitu, kvantitu, popř. použitou inspekční metodu i rozsah kontroly apod. zboží (podle požadavku akreditivu)

-


-

inspekční certifikát může být datován po datu odeslání zboží

-


-

všechny ostatní podmínky akreditivu musejí být splněny (obsah dokumentu, výstavce, certifikace, podpis dokumentu apod.)

Balicí list Tento dokument se vystavuje za účelem zajištění snadného přehledu obsahu jednotlivých balení (beden apod.), popisu počtu kusů, značek a druhů zboží, váhy i míry jednotlivých položek apod. To usnadní lepší orientaci v celním řízení, umožní celním úřadům provádět namátkové i hlubší kontroly jednotlivých zásilek. Banky vyžadují: -

dokument musí vykazovat údaje o balení příslušného zboží

-


-

všechny ostatní podmínky akreditivu musí být splněny

42

Váţní list/certifikát Tento dokument je dokladem o váze zásilky. Je obvykle vystavován beneficientem akreditivu, popř. v přístavu nalodění, v docích či skladištích kontrolními nebo jinými institucemi. Je jedním z dokumentů, které osvědčují, že exportér splnil co do váhy své závazky plynoucí z obchodní smlouvy a může mít význam i pro celní projednání zásilky apod. Často jej též vystavuje exportér, akreditiv by měl tedy uvést, kdo má vážní list/certifikát vystavit, popř. jej i nadále upřesnit. Banky vyžadují: -

dokument musí uvádět váhu zboží uvedeného na faktuře

-

musí být předložen požadovaní počet originálů a kopií

Certifikát o původu, průvodní osvědčení Jedná se o prohlášení, že uvedené zboží má původ v určité zemi. Důvodem, proč je požadován tento dokument je pro importéra většinou získání výhodnějších celních sazeb podle země původu (preferenční cla). Banky vyžadují: -

tento dokument musí uvádět původ zboží uvedený v akreditivu. Neuvádí-li akreditiv požadovaný původ zboží, certifikát o původu může uvádět jakýkoliv původ zboží, není-li v rozporu s původem zboží uvedeným v ostatních požadovaných dokumentech

-

všechny ostatní podmínky akreditivu musí být splněny

-

musí být podepsán výstavcem dokumentů a musí být datován

-


-

dokument musí být nadepsán nebo označen jako Certifikát o původu („Certificate of Origin“) nebo EUR.1 nebo A.TR, podle požadavku akreditivu

Zdravotní osvědčení Je to zástupce dokumentů, standardně požadovaných pro vývoz (nebo i dovoz) určitých komodit či druhů zboží celními orgány pro vpuštění do volného oběhu, popř. i jinými státními orgány a institucemi pro povolení zboží do volné distribuce. Jedná se o různé potraviny, masné a mléčné výrobky („health certificate, sanitary certificate“), hospodářská zvířata („veterinary certificate“), obilniny(„phytosanitary certificate“) a další. Většinou jsou tato osvědčení vystavována oficiálními místy (veterinární správa, fytosanitární správa apod.) 43

Banky vyžadují: -

tento dokument musí uvádět kvalitu, popř. použitou inspekční metodu i rozsah kontroly zboží a podobné údaje (podle požadavku akreditivu)

-


Certifikát beneficienta V případě požadavku předložení tohoto dokumentu bude naprosto záležet na specifikaci obsahu tohoto dokumentu v akreditivu. Obecně řečeno, může vykazovat např. splnění některých podmínek z obchodní smlouvy, potvrzovat váhu zboží, kvalitu zboží, provedení vnitropodnikové inspekce zboží před jeho odesláním (v těchto případech by se de facto jednalo o certifikát vážní, inspekční nebo o kvalitě – je pouze jinak specifikován). Akreditiv by tedy neměl požadovat pouze certifikát beneficienta, ale měl by též přesně stanovit jeho obsah. Často je importérem požadováno, aby exportér po odeslání zboží informoval importéra o datu odeslání zboží, o číslu dopravního dokumentu, o jménu lodi, kterou bylo zboží odesláno apod. K tomuto účelu opět může být použit tento dokument, tj. prohlášení beneficienta o tom, že informoval importéra o expedici zboží. Banky požadují: -

certifikát

musí

uvádět

příslušné

prohlášení

beneficienta

požadované

akreditivem (dokument musí být nadepsán „certificate“ nebo musí v textu jasně uvádět požadované prohlášení beneficienta, např. „We hereby certify, that………“) -

musí být podepsán beneficientem akreditivu a měl by být datován

-

musí být zjevně vystaven beneficientem akreditivu.

Předávací protokol Je-li požadováno předložení tohoto dokumentu, bude naprosto záležet na specifikaci jeho obsahu v akreditivu. Většinou dokument slouží k potvrzení převzetí zboží importérem (příkazcem akreditivu) od exportéra (beneficienta akreditivu), často v souvislosti s dodací paritou EXW v prostorách závodu exportéra nebo naopak u importéra v souvislosti s paritou DDU nebo DDP. V akreditivu musí být přesně uvedeno, co má dokument vykazovat, tj. mezi jakými stranami proběhne předání zboží a kým má být za tyto strany podepsán, co má být předáno, kde a jak se uskuteční předání spod. Někdy jsou součástí akreditivu i podpisové vzory osob 44

(„specimen signatures“), které jsou oprávněny podepsat protokol. Banka je v takovém případě povinna zkontrolovat podpisy na předloženém předávacím protokolu s podpisovými vzory. Banky vyžadují: -

dokument musí vykazovat přejímku zboží nebo služeb podle akreditivu

-

musí být podepsán podle podmínek akreditivu a pokud to požaduje akreditiv nebo to vyplývá ze souvislostí, musí být i datován

Směnka Akreditiv požaduje předložení směnky ve třech skupinách případů 1) pokud je použitelný akceptací směnky 2) pokud je použitelný negociací směnky 3) v případě, že je použitelný zaplacením směnky splatné na viděnou („at sight“) Ve všech případech se bude jednat o tratu, tedy o směnku cizí. Tato směnka bude vystavena beneficientem akreditivu na vlastní řad, popř. na řad banky beneficienta. Směnečníkem bude bud jmenovaná potvrzující nebo vystavující banka podle podmínek akreditivu. Směnka hraje roli v mechanismu čerpání akreditivu, tedy slouží jako „požadavek“ na zaplacení („demand for payment – bill“) beneficienta akreditivu bance, u které je akreditiv použitelný nebo která je zavázána z akreditivu poskytnout plnění. Námořní konosament Slouží jako doklad o převzetí zboží k přepravě nebo jako doklad o smlouvě o přepravě či dispoziční dokument. Jedná se o dokument, který vystavuje dopravce nebo jeho zmocněnec – kapitán lodi, nebo agent dopravce, potvrzuje jím převzetí zboží k dopravě a zavazuje se vydat toto zboží v přístavu určení oprávněnému držiteli konosamentu proti předložení tohoto dokumentu. Konosament je dispozičním dokumentem, cenným papírem, který představuje zboží v něm uvedené. Oprávněný držitel tohoto konosamentu může se zbožím volně disponovat. Neobchodovatelný námořní nákladní list Slouží jako doklad o převzetí zboží k přepravě nebo jako doklad o smlouvě o přepravě. Tento dokument slouží k podobnému účelu jako námořní konosament, ale na rozdíl od konosamentu však není dispozičním dokumentem. Je nepřevoditelný 45

(„non – negotiable“). Dopravce má povinnost vydat zboží příjemci zásilky uvedenému v námořním nákladním listu („consignee“) bez předložení tohoto dokumentu, pouze proti prokázání totožnosti. Tento dokument tedy není cenným papírem, ale pouze dokumentem legitimačním. Multimodální dopravní dokument Rozvoj kontejnerové dopravy postupně vedl ke vzniku tzv. kombinované neboli též multimodální dopravy, zahrnující nejméně dva druhy klasické dopravy, např. námořní a silniční. Nejdříve vznikl tzv. kombinovaný konosament, dokument, který zahrnoval námořní a silniční dopravu, a to buď silniční dopravu zboží z místa exportéra do přístavu nalodění a dále pak po moři do přístavu určení, nebo námořní dopravu z přístavu nalodění do přístavu určení a následně silniční dopravu do místa určení ve vnitrozemí importéra, nebo přímo dopravu od exportéra i importérovi, zahrnující silniční i námořní dopravu. Tento kombinovaný konosament vystavuje dopravce (operátor – provozovatel multimodální dopravy), který zajišťuje celou multimodální dopravu a je za její průběh smluvně zodpovědný odesílateli, i když většinou alespoň některou její část zabezpečuje u jiného dopravce. Kurýrní a poštovní stvrzenky a podací lístky Kurýrní stvrzenka je potvrzení převzetí zboží k doručení vystavené kurýrem. Poštovní stvrzenka nebo poštovní podací lístek je potvrzení o odeslání zboží vystavené poštou. Tyto dokumenty jsou považovány za dopravní dokumenty, mají legitimační charakter. Je možné, aby byly adresovány na banku vystavující akreditiv, která se takto může zajistit proti riziku nezaplacení ze strany příkazce k otevření akreditivu – importéra. Pojistné dokumenty Pojistné dokumenty slouží jako evidence o uzavřeném pojištění. Vyskytují se v následujících druzích: -

pojistka

-

hromadná pojistka

-

pojistný certifikát nebo pojistná deklarace

46

Pojistka („insurance policy“) slouží jako rámcová smlouva pro dlouhodobější (většinou na dobu jednoho roku) pojišťování předem neurčeného počtu zásilek. Jsou zde sjednány sazby, pojistné podmínky, rozsah krytí a celkový rámec, do jehož hodnoty bude pojišťovna krýt pojistná rizika. Jednotlivé zásilky jsou potom pojištěny na základě jednotlivých pojistných certifikátů nebo deklarací. Pojistný certifikát nebo deklarace není tedy pojistnou smlouvou, neobsahuje všechny relevantní podmínky rámcové pojistné smlouvy. 43

3.6 Závěrečné shrnutí kapitoly Náš obchodní zákoník se dokumenty v rámci akreditivní operace zabývá pouze okrajově. Velká pozornost je však dokumentům v akreditivní operaci, co se týká jejich náležitostí, vystavování, pravidel pro prezentaci, lhůt k předložení dokumentů či vymezení základních druhů dokumentů, věnována v Pravidlech. V průběhu praxe používání Pravidel se ukázalo, že banky při zkoumání předkládaných dokumentů nepostupují totožně, což se projevuje zejména tím, že používání dokumentárních akreditivů je doprovázeno častým odmítáním dokumentů bankami pro nesrovnalosti. Domnívám se, že tento aspekt znamenal a znamená pro dokumentární akreditiv značný „handicap“ ve srovnání s alternativními nástroji používanými v platebním styku, neboť akreditivní operace je tímto značně prodražována a vytrácí se operativnosti akreditivu.

43

ANDERLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, s. 89 - 145, ISBN: 987-80-247-2276-4

47

4.

VÝHODY

A

NEVÝHODY

DOKUMENTÁRNÍHO

AKREDITIVU, TRENDY BUDOUCÍHO VÝVOJE Již ze samotné charakteristiky institutu akreditivu jako platebního a zároveň zajišťovacího prostředku jsou patrné nesporné výhody tohoto bankovního produktu, a to jak pro prodávajícího (beneficienta, oprávněného z akreditivu), tak pro kupujícího (příkazce akreditivu). Akreditiv, a zejména pak akreditiv dokumentární, je standardním bankovním produktem ve financování zejména zahraničního obchodu s dlouhou a bohatou historií, poskytuje garance a jistoty všem zúčastněným stranám. Na straně oprávněného z akreditivu (prodávajícího) se jedná zejména o tyto výhody: -

pro použití dokumentárního akreditivu má dodavatel vždy pohledávku za bankou místo pohledávky za odběratelem

-

u potvrzeného dokumentárního akreditivu má pohledávku jak vůči vystavující bance, tak také vůči potvrzující bance. Závazek banky je mnohem likvidnější než závazek vyplývající z obchodních vztahů, tj. zlepšuje likviditu dodavatele

-

při splnění akreditivních podmínek má dodavatel zaručenou úhradu akreditivní částky přesně podle akreditivních podmínek (např. ihned nebo s odloženou splatností)

-

dodavatel může kvalitní dokumentární akreditiv použít jako ručení vůči svým dodavatelům v rámci obchodních vztahů. Jedná se např. o tzv. postoupení výtěžku, což představuje právo příjemce na postoupení výtěžku z akreditivu ve prospěch třetí osoby, avšak ne postoupení práva jednat v rámci daného dokumentárního akreditivu. Dále může příjemce prodejem dokumentárního akreditivu získat peněžní prostředky okamžitě

Výhody dokumentárního akreditivu pro odběratele: -

volbou velmi kvalitního platebního zajištění může odběratel požadovat při kontraktačních jednáních výhodnější cenové podmínky. Dodavatel je v zájmu získání akreditivní částky donucen splnit všechny akreditivní podmínky

48

-

dokumentární akreditiv plní zajišťovací funkci, funkci platební, funkci úvěrovou a také funkci závazku v hotovosti v rámci kontraktu44

-

bude platit pouze tehdy, budou – li splněny podmínky jím požadovaného akreditivu, tedy pouze proti akreditivem požadovaným dokumentům

-

platí až proti dokumentům, má své finanční prostředky k dispozici déle

-

banky jsou často ochotnější vystavovat akreditivy, než půjčovat hotové peníze (mají větší přehled, k jakému účelu je akreditiv použit, v určitých případech mohou získat zástavní právo ke zboží atd.)

-

poskytnutí

platby

prostřednictvím

dokumentárního akreditivu poskytuje

importérovi lepší vyjednávací pozici oproti exportérovi, často mu umožní získat obchodní úvěr, tj. akreditiv s odloženou splatností -

umožňuje financovat reexport za pomoci převoditelného akreditivu, resp. back-to-back akreditivu45 Ačkoliv je akreditiv velmi sofistikovaným bankovním produktem a má nesporně

mnoho předností, můžeme u tohoto institutu identifikovat i jisté nevýhody. K těmto patří především následující: -

zpracování dokumentárního akreditivu (vyplývající z akreditivních zvyklostí) je náročné a složité

-

změnu dokumentárního akreditivu lze provádět pouze se souhlasem všech zúčastněných stran

-

nevýhodou je též úhrada vyšších bankovních poplatků ve srovnání např. s dokumentárním inkasem

-

v závislosti na bonitě příkazce akreditivu může být příkazcem vázána akreditivní částka vystavující bankou (jako ručení pro úhradu akreditivní částky)

-

při stanovení špatných podmínek nebo nedodržením podmínek ze strany dodavatele mohou být značně znehodnoceny nebo dokonce potlačeny výhody akreditivu46

44


45


49

Mnozí se domnívají, že význam dokumentárního akreditivu bude nadále klesat. Je to velmi pravděpodobné, avšak na druhou stranu používání akreditivů je do značné míry dáno ekonomickou vyspělostí příslušné země, existencí alternativních způsobů financování, možností získat informace o bonitě zahraničních zákazníků, vymahatelnosti práva apod. Do zahraničního obchodu se budou zapojovat další rozvojové země, především střední Asie a Afriky, které tradičně používají dokumentární akreditiv. Není pravděpodobné, že by rozvoj v těchto oblastech byl tak rychlý, aby bylo možné v nejbližších deseti až dvaceti letech v převážné míře přejít na alternativní metody zajištění platebních rizik. Ve střednědobém horizontu lze předpokládat spíše stagnaci.

46


50

5. VLASTNÍ VÝZKUM V rámci vlastního výzkumu jsem oslovila několik firem v mém okolí a kladla jsem jim dotazy týkající se užití dokumentárního akreditivu. Mé dotazy byly následující: 1)

do

kterých

státu

používáte

dokumentární

akreditiv?

2) používáte dokumentární akreditiv pro všechny zákazníky v daném státě? 3)

kolik

procent

zakázek

odchází

na

dokumentární

akreditiv?

4) jaký druh dokumentárního akreditivu používáte ? Oslovila jsem pana Ondřeje Janáka, zaměstnance firmy ICP plast Žirovnice, zabývající se výrobou a vývozem malířských válečků. Tato

firma užívá

dokumentární akreditiv při vývozu výhradně do Indie, což odpovídá asi 35% jejich celkového vývozu. Vedle dokumentárního akreditivu jako další platební podmínku používají platbu předem a v 5% případu i

30% platba předem a 70% proti

dokumentům. Druh akreditivu: nepotvrzený, neodvolatelný.47 Dále jsem oslovila pana Martina Buriana, zaměstnance firmy Kronospan CR, spol. s r. o. , Jihlava, zabývající se výrobou dřevotřískových a laminovaných desek, který na mé dotazy ohledně dokumentárního akreditivu odpověděl, že v současné době firma Kronospan akreditiv nepoužívá, dříve jej využívali při exportu do Ruska, ale v současné době tato firma nevyužívá dokumentárního akreditivu u žádného ze svých zákazníku.48 Další firma, kterou jsem oslovila je firma Valeo Humpolec, zabývající se výrobou kompresorů do automobilů a jejího ředitele pana Denis Parise. Dle pana Parise firma Valeo v případě dodávek ke svým klientům dokumentární akreditiv nepoužívá, jelikož se jedná o automobilový průmysl a za každým zákazníkem stojí silná skupina výrobců automobilů, není třeba dokumentárního akreditivu. V případě jakýchkoliv pochybností má Valeo silnou právní a ekonomickou skupinu, která prověří platební morálku a možnosti nových zákazníků a v případě nejasností požaduje platbu předem.

47 48

Blíže e-mail od pana Ondřeje Janáka ze dne 7.12.2010, viz příloha č. 2 Blíže e- mail od pana Martina Buriana ze dne 25.1.2010, viz příloha č. 3

51

Pouze pobočky v rámci skupiny dodávající do „risk countries“ jako Iran, požadují dokumentární akreditiv, toto se ovšem netýká pobočky v Humpolci, kterou jsem oslovila49.

49

Blíže e-mail pana Denise Parise ze dne 26.1.2010, viz příloha č. 1

52

ZÁVĚR Již od dob dávno minulých vstupuje do života každého jednotlivce a hraje v něm nezastupitelnou roli proces směny, směna zboží a služeb se stala každodenní součástí našeho života. Praxe ukazuje, že zajištění hladkého, bezproblémového, legálního a oboustranně spravedlivého procesu směny není vůbec jednoduchou záležitostí a že je tedy nezbytné stále se zabývat všemi prvky v procesu směny. Velký důraz je kladen zejména na schopnosti, znalosti a zkušenosti těch, kteří příslušné kontrakty v procesu směny formulují. Neznalost či podceňování způsobu finančního zajištění obchodních operací může vést ke ztrátám, jež často degradují kvalitní práci a snahu výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb v nejširším slova smyslu. K tomu, aby se předcházelo těmto negativním důsledkům, slouží celá řada nástrojů, které jsou dnes používány po celém světě. Mezi těmito nástroji zaujímá významné místo dokumentární akreditiv – jeden z nejstarších platebních nástrojů, který hraje v zahraničním a v současné době stále více i v tuzemském obchodě nezastupitelnou roli, neboť významně snižuje či dokonce odstraňuje některá rizika, se kterými se v zahraničním i v tuzemském obchodě setkáváme. Jedná se o instrument, jehož vznik a rozšíření si vynutila relativně vysoká rizika spojená s platbami především ve vztahu k zahraničním subjektům. Vedle hlavní oblasti platebního styku se zahraničím, kde dochází k využití akreditivů nejčastěji – se lze v nabídce některých bank setkat i s tuzemským akreditivem, jehož je možné využít pro platební styk mezi dvěma tuzemskými subjekty. Dokumentární akreditiv však ani nyní, v době globalizace mezinárodních trhů, integrace ekonomiky a prudkého rozvoje informačních technologií nezaostává za vývojem a dále se dynamicky rozvíjí tak, aby odpovídal potřebám svých uživatelů i v podmínkách současného světa obchodu. Do popředí se dostává jeho elektronická varianta. Jsem toho názoru, že je otázkou několika málo let, kdy akreditiv v elektronické podobě zcela převáží nad klasickým akreditivem v papírové formě. Při zpracování této bakalářské práce jsem vycházela jednak z ustanovení poměrně stručné platné právní úpravy obsažené v zák. č. 513/1991 Sb.,

53

obchodní zákoník, jednak z ustanovení obsažených v Jednotných zvyklostech a pravidlech pro dokumentární akreditivy, které však, na rozdíl od obchodního zákoníku, nemají povahu právních norem. Odkaz na uvedená Pravidla je pro účastníky akreditivní operace vhodný také z důvodu, že smlouva o otevření akreditivu v obchodním zákoníku má jen velmi obecnou podobu a některé otázky vůbec neřeší (např. lhůty pro přezkoumání dokumentů bankami, náležitosti jednotlivých dokumentů) nebo je řeší jen velmi okrajově.

54

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi, 4. zcela přepracované vydání. Praha:

GRADA Publishing, 2008, ISBN: 987-80-247-2276-4 2. ANDERLE, P. Kam kráčí dokumentární akreditiv? Bankovnictví, 2005, č. 8 3. ANDERLE, P. Komentář k UCP 500, Praha: ICC Česká republika, 2004, 4. POSPÍŠIL. P. Akreditiv a jiné dokumentární transakce. 2. vydání. Praha: Sdružení

peněžního úřednictva, 1922, 5. SCHLOSSBERGER,

Otakar,

SOLDÁNOVÁ,

Marcela,

Platební

styk,

Třetí

přepracované a doplněné vydání, PRAHA: Bankovní institut a. s., 2008. ISBN: 97880-7265-107-8 6. LOCHMANOVÁ L., Dokumentární akreditiv.Právo a podnikání, č. 7 – 8/2000, 7. DÁrcy L., Murray C., Cleave, B. Schmitthoff ´s Export Trade. The Law and Practice

of International Trade. London: Sweet & Maxwell, 2000 8. MIHULKOVÁ, S., Zajišťování závazku v mezinárodním obchodě. Právo a podnikání,

2003, č. 4 9. KOPÁČ, L, Obchodní kontrakty, II díl, Prospektum: PRAHA, 1994 KOPÁČ, L,

Obchodní kontrakty, II díl, Prospektum: PRAHA, 1994 10. MAREK, K., Smlouva o otevření akreditivu, Právní zpravodaj, 2002, č. 3 11. MARVANOVÁ, M. HOUDA, M. a kol., Platební styk aneb platební a zajišťovací

instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 1. vydání. E.P.B.K.:BRNO 1993 12. DUDYSOVÁ.P., UJEC, J., Finanční trhy a veřejné finance II. Ostrava: Vysoká škola

podnikání, a. s. v Ostravě, 2005 13. ANDERLE,

Pavel, Komentář k UCP 500 s přihlédnutím k ISBP a dalším

dokumentům Bankovní komise ICC. PRAHA: ICC Česká republika, 2004 14. CHUAH, J. C. T.,Reader in Law, Kinston University Law of Trade. Second Edition.

London: Sweet & Maxwell, 2001 15. OVEČKOVÁ O. a kol.: Slovník obchodního práva, CODEX Bohemia, Praha 1996 16. EGAP Pojistné produkty – pojištění dokumentárního akreditivu [citováno 10.1.2010]

Dostupné

z:

http://www.egap.cz/pojistne-produkty/produkt-e/strucny-popis-

pojistneho-produktu-kontakty/index.php

55

17. iDNES.cz: Bankovní podvod za 8 miliard zůstane bez trestu [citováno 21.1.2010].

Dostupný z: http://ekonomika.idnes.cz/bankovni-podvod-za-8-miliard-zustane-beztrestu-frn-/ekonomika.asp?c=A051206_112817_ekonomika_maf 18. BussinesInfo. CZ. Komentář k Jednotným zvyklostem a pravidlům pro dokumentární

akreditivy.

[citováno

4.1.2010]

Dostupný

z

:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi/komentar-zvyklosti-pravidlaakreditivy/1010464/54513/ 19. Komerční banka: Charakteristika dokumentárního akreditivu [citováno 4.12.2009].

Dostupný z http://www.kb.cz/cs/seg/seg4/products/documentary_letter_credit.shtml 20. DUDYSOVÁ.P., UJEC, J., Finanční trhy a veřejné finance II. Ostrava: Vysoká škola

podnikání, a. s. v Ostravě, 2005

56

SEZNAM ZKRATEK ICC

International Chamber of Commerce

INCOTERMS

International Commercial Terms - soubor vykládacích pravidel obchodních doložek vydaný Mezinárodní obchodní komorou (ICC)

ISBN

International Standard Nankiny praktice for the examination of documents under documentary credits – Mezinárodní standardní bankovní

praxe

pro

zkoumání

dokumentů

v rámci

dokumentárních akreditivů L/C

Letter of Credit

ObčZ

zákon č 40/1963 Sb., občanský zákoník

ObchZ

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

UCP

Uniform Cystome and Practise for Documentary Credits

UCC

Uniform Commercial Code

ISBP

International Standard Banking practice for the Examination of Documents

under

Documentary

Credits

-

Mezinárodní

standardní bankovní praxe pro zkoumání dokumentů v rámci dokumentárních akreditivů SWIFT

Society for Worldwide INterbank Financial Telecommunication (Společnost

pro

celosvětovou

telekomunikaci)

57

mezibankovní

finanční

SEZNAM PŘÍLOH

1. E-mail do pana Denise Parise, firma Valeo Compressor, ze dne 26.1.2010 2. E-mail od pana Ondřeje Janáka, firma IPC Plast, s. r. o., ze dne 7.1.2010 3. E-mail od pana Martina Buriana, firma Kronospan, spol. s r. o., ze dne 25.1.2010 4. Žádost o otevření dokumentárního akreditivu 5. Smlouva o otevření akreditivu 6. Příkaz k otevření neodvolatelného tuzemského dokumentárního akreditivu na koupi nemovitosti 7. Příkaz ke změně neodvolatelného dokumentárního akreditivu 8. Průvodní list k předkládaným dokumentům v rámci exportního/dodavatelského akreditivu 9. Sazebník 10. Akreditivní listina 11. Nákladní list pro kombinovanou přepravu „ Combined transport bill of lading“

58

Dokumentární akreditiv v praxi

Recommend Documents