Zavádění eura v České republice

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY

Zavádění eura v České republice Diplomová práce

Martina Pleváková

Vedoucí práce: Ing. Boris Šturc, CSc.

Brno 2012

Bibliografický záznam Autor:

Bc. Martina Pleváková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav matematiky a statistiky

Název práce:

Zavádění eura v České republice

Studijní program:

Aplikovaná matematika

Studijní obor:

Finanční matematika

Vedoucí práce:

Ing. Boris Šturc, CSc.

Akademický rok:

2011/2012

Počet stran:

116

Klíčová slova:

Euro; eurozóna; konvergenční kritéria; měna; ekonomické dopady; Česká republika; Slovensko; Slovinsko; Kypr; HMU; zavádění eura

Bibliographic Entry Author:

Bc. Martina Pleváková Faculty of Science, Masaryk University Department of Mathematics and Statistics

Title of Thesis:

The introduction of the euro in the Czech Republic

Degree programme:

Applied Mathematics

Field of Study:

Financial Mathematics

Supervisor:

Ing. Boris Šturc, CSc.

Academic Year:

2011/2012

Number of Pages:

116

Keyword:

Euro; Eurozone; convergence criteria; currency; economic impact; Czech Republic; Slovakia; Slovenia; Cyprus; HMU; euro implementation

Abstrakt Předmětem diplomové práce „Zavádění eura v České republice“ je popis a analýza souvislostí se zavedením eura v České republice. Práce popisuje možné dopady přijetí společné měny a analyzuje přípravy a realizace zavedení eura v České republice a v zemích Evropské unie, které již euro zavedly. První část mapuje historii a současnost eura, druhá kapitola se zabývá procesem zavedení eura v České republice, třetí kapitola se věnuje dopadům přijetí společné měny a poslední část uvádí analýzu zavedení eura na Slovensku, ve Slovinsku a na Kypru.

Abstract Aim of the thesis „The introduction of the euro in the Czech Republic“ is a description and analysis of the introduction of the euro in the Czech Republic. The work describes the potential impacts adopting a common currency and analyzes the preparations and implementation of the euro in the Czech Republic and European Union countries that have already adopted the euro. The first part describes the history and present of the euro, the second chapter deals with the process of introduction of the euro in the Czech Republic, the third chapter examines the impacts of adopting a common currency and the final section provides an analysis of the introduction of the euro in the Slovak Republic, Slovenia and Cyprus.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Borisi Šturcovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno 11. května 2012

……………………………… Martina Pleváková

OBSAH ÚVOD........................................................................................................................ 15 1 HISTORIE A SOUČASNOST EUROZÓNY ........................................................ 17 1.1 Vznik HMU ..................................................................................................... 17 1.2 Maastrichtská kritéria ...................................................................................... 21 1.3 Reálná konvergence......................................................................................... 22 1.4 Pakt stability a růstu......................................................................................... 23 1.5 Eurozóna v současnosti.................................................................................... 24 1.6 Mince a bankovky............................................................................................ 25 2 ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................ 27 2.1 Plnění konvergenčních kritérií......................................................................... 27 2.2 Současný stupeň ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou .............................. 32 2.3 Scénáře zavedení eura...................................................................................... 36 2.4 Harmonogram zavedení eura v ČR.................................................................. 38 2.5 Strategie přistoupení ČR k eurozóně ............................................................... 39 2.6 Institucionální zajištění zavedení eura v ČR.................................................... 40 2.7 Národní plán zavedení eura v ČR a základní zásady....................................... 41 2.8 Legislativní potřeby zavedení eura .................................................................. 44 2.9 Zavedení eura do hotovostního oběhu ............................................................. 44 2.10 Zavedení eura do bezhotovostního oběhu ..................................................... 45 2.11 Etický kodex a monitoring cen ...................................................................... 46 2.12 Zdroje informací a komunikace..................................................................... 46 2.13 Postoj českých občanů k zavedení eura ......................................................... 47 3 DOPADY ZAVEDENÍ EURA V ČR .................................................................... 49 3.1 Přímé přínosy zavedení jednotné měny ........................................................... 50 3.2 Přímé náklady zavedení jednotné měny .......................................................... 52 3.3 Shrnutí.............................................................................................................. 55 3.4 Kritéria pro přijetí či nepřijetí společné měny ................................................. 56 4 ZAVEDENÍ EURA NA SLOVENSKU................................................................. 59 4.1 Plnění konvergenčních kritérií......................................................................... 59 4.2 Legislativní potřeby zavedení eura .................................................................. 63 4.3 Národní plán zavedení eura v SR a základní zásady ....................................... 64 4.4 Etický kodex .................................................................................................... 66

4.5 Komunikační strategie...................................................................................... 67 4.6 Duální zobrazování cen .................................................................................... 68 4.7 Předzásobení euroměnou.................................................................................. 69 4.8 Zásobování bankomatů eurem a nastavení POS terminálů.............................. 73 4.9 Stahování slovenských korun z oběhu ............................................................. 73 4.10 Evropský platební systém............................................................................... 74 4.11 Přepočítání a nahrazení tržních indexů .......................................................... 75 5 ZAVEDENÍ EURA VE SLOVINSKU................................................................... 77 5.1 Plnění konvergenčních kritérií ......................................................................... 77 5.2 Legislativní potřeby zavedení eura .................................................................. 81 5.3 Konverzní kurz................................................................................................. 81 5.4 Duální zobrazování cen .................................................................................... 81 5.5 Pravidla zaokrouhlování................................................................................... 83 5.6 Předzásobení euroměnou.................................................................................. 83 5.7 Duální oběh ...................................................................................................... 85 5.8 Bankomaty a POS terminály ............................................................................ 86 5.9 Komunikační strategie...................................................................................... 86 5.10 Zvýšení cen a vnímaná inflace ....................................................................... 87 6 ZAVEDENÍ EURA NA KYPRU ........................................................................... 89 6.1 Plnění konvergenčních kritérií ......................................................................... 89 6.2 Legislativní potřeby zavedení eura .................................................................. 92 6.3 Konverzní kurz................................................................................................. 93 6.4 Duální zobrazování cen .................................................................................... 93 6.5 Etický kodex..................................................................................................... 94 6.6 Předzásobení euroměnou.................................................................................. 95 6.7 Duální oběh ...................................................................................................... 96 6.8 Bankomaty, POS terminály a TARGET 2 ....................................................... 97 6.9 Komunikační strategie...................................................................................... 97 6.10 Zvýšení cen a vnímaná inflace ....................................................................... 99 ZÁVĚR..................................................................................................................... 101 SEZNAM LITERATURY ....................................................................................... 105 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................... 113 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ...................................................... 115

ÚVOD Česká republika provedla 1. května 2004 jeden z nejvýznamnějších kroků historie naší země, když vstoupila do Evropské unie a stala se tak součástí jednoho z nejodvážnějších a nejambicióznějších politických projektů v historii lidstva. Členstvím v Evropské unii se Česká republika zavázala mimo jiné zavést společnou měnu euro, jakmile budou splněna požadovaná maastrichtská kritéria, resp. kritéria nominální konvergence. Přijetí nové měny bude dalším mezníkem na cestě k přibližování se ekonomické a sociální úrovni vyspělých západoevropských zemí. Na rozdíl od Velké Británie či Dánska, které si dohodly trvalou výjimku pro zavedení eura, se na Českou republiku vztahuje přechodná výjimka. Otázkou tedy není, zda zavést společnou měnu, ale jak tento důležitý krok vhodně načasovat a jakým způsobem ho následně provést. V současnosti je v České republice především potřeba připravit co nejlepší pozici pro vstup, například sladit ekonomickou úroveň či hospodářské cykly, aby se předešlo případným problémům po vstupu do eurozóny. Globální finanční krize, šířící se hospodářská recese a dluhové krize dnešních zemí eurozóny vede ke zvýšenému zájmu o otázky spojené s nahrazením české koruny eurem. Cílem mé diplomové práce je popis a analýza souvislostí s přípravou zavedení eura v České republice. Ve své práci se pokusím popsat možné dopady přijetí společné měny a analyzovat přípravy a realizace zavedení eura v České republice a v zemích Evropské unie, které již euro zavedly. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola mapuje historii a současnost eura především vznik HMU, maastrichtská kritéria, reálnou konvergenci, současné země eurozóny a podobu eurových mincí a bankovek. Druhá kapitola se zabývá procesem zavádění eura v České republice. Vychází z plnění konvergenčních kritérií a současného stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou. Popisuje harmonogram a základní zásady zavedení eura, institucionální zajištění, legislativní potřeby a procesy spojené se zavedením společné měny. Na konci kapitoly je uveden postoj českých občanů k zavedení eura. Třetí kapitola je věnována ekonomickým dopadům zavedení euroměny. Více jsou popsány přímé přínosy a přímé náklady, které jsou se zavedením společné měny spojené. V této kapitole jsou též zahrnuta kritéria pro přijetí či nepřijetí společné měny vycházející z makroekonomické teorie optimálních měnových oblastí.

15

Následující tři kapitoly se postupně zabývají zavedením eura na Slovensku, ve Slovinsku a na Kypru. Popisují jednotlivé kroky a změny v oblasti technické, institucionální, organizační a legislativní, které bylo nutno provést v procesu přechodu na novou měnu na jejich území. Jedná se například o komunikační strategii, duální zobrazování cen, předzásobení euroměnou, apod. To je doplněno o výsledky průzkumu veřejného mínění Eurobarometr, který provádí Evropská komise. Není ani opomíjeno plnění konvergenčních kritérií uvedených zemí. V závěru práce jsem srovnala procesy a souvislosti spojených se zavedením eura v České republice se Slovenskem, Slovinskem a Kyprem. Ve své diplomové práci jsem používala především metodu deskripce a analýzy stěžejních dokumentů, výzkumů a článků jak v tištěné podobě, tak i v elektronické formě. Publikací na téma zavedení eura je dostatek, čerpala jsem například z knihy Euro: ano/ne od Lubora Laciny, Petra Rozmahela a kol. Hlavní oporou při deskripci jednotlivých kroků zavedení eura v zemích EU mi byly Národní plány. Jelikož se aktuální údaje v monografiích příliš nevyskytují, prameny pro mou práci byly také elektronické zdroje a to zejména webové stránky Zavedení eura v České republice, které jsou přehledně a důkladně vypracovány, Český statistický úřad či Eurostat, kde lze najít statistické údaje k uvedené problematice. Dále jsem čerpala z odborných článků na internetu.

16

1 HISTORIE A SOUČASNOST EUROZÓNY 1.1 Vznik HMU Zavedení společné měny euro je výsledkem dlouhodobého integračního procesu. Vrcholným stádiem ekonomické integrace je spojení rozvinutého vnitřního trhu a měnové unie. V podmínkách evropské integrace jde o tzv. Hospodářskou a měnovou unii – HMU (Economic and Monetary Union – EMU), kterou můžeme charakterizovat následujícími událostmi: Římská smlouva V Římě 25. 3. 1957 byla podepsána Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) neboli Římská smlouva, která měla za úkol postupně sbližovat hospodářské politiky členských států (Francii, Německo, Itálii a země Beneluxu) směřující k vytvoření společného trhu (volný vzájemný obchod). Smlouva byla platná od začátku roku 1958. Evropské státy byly napojeny na systém Bretton Woods z roku 1944, který je charakteristický zejména dominantním postavením US dolaru jako měny používané v mezinárodních vztazích. Toto postavení vyplývalo zejména z ekonomické síly USA po druhé světové válce. Druhým znakem brettonwoodského systému byly fixní měnové kurzy. Členské státy povinně udržovaly kurzy svých měn v rozpětí 1 % oběma směry od centrální parity vymezené k dolaru.

Wernerova zpráva V roce 1969 byla na zasedání Evropské rady v Haagu ustanovena Wernerova expertní skupina pod vedením lucemburského ministerského předsedy Pierra Wernera, která měla za úkol prozkoumat možnost vytvoření měnové unie do roku 1980. Vznikla tzv. Wernerova zpráva (Zpráva Radě a Komisi o realizaci stádií hospodářské a měnové unie ve Společenství) představující možnost a způsob vytvoření měnové unie ve třech etapách během desetiletého časového horizontu a vytvořit základ HMU. První etapa měla trvat tři roky a soustředit se na sbližování měnových a fiskálních politik. Vlády měly formulovat své národní politiky, aby nedocházelo ve druhé etapě k výrazným měnovým výkyvům. Ve třetí etapě měly být uskutečněny nezbytné reformy. Wernerova zpráva zveřejněna 7. října 1970 byla kompromisem dvou odlišných přístupů – monetaristického (tzv. koncepce „motoru“) a ekonomistického (tzv. koncepce „korunovační“). Monetaristický postup (zastoupen skupinou zemí Francie, Belgie, 17

Lucembursko) prosazoval rychlou měnovou integraci s brzkým zafixováním měnových kurzů mezi budoucími účastníky měnové unie. Tento přístup měl vytvářet silný tlak na koordinaci ostatních hospodářských politik a urychlovat konvergenci. Ekonomistický postup (Německo, Nizozemí) preferoval pozvolnou měnovou integraci, podmíněnou výrazným pokrokem v nominální konvergenci jako nezbytné podmínky pro zavedení společné měny.1 Na základě doporučení Wernerovy zprávy a připomínek Komise přijala Rada ministrů 22. března 1971 usnesení o vytvoření HMU.2 Cíl vytvořit měnovou unii do roku 1980 nebyl realizován. Začátkem sedmdesátých let dvacátého století se zhroutil brettonwoodský systém a nastala první ropná krize. Na tyto události členské země reagovaly výraznou divergencí svých hospodářských politik. Wernerův plán byl přeložen na neurčito. Na tento plán navázala později Delorsova zpráva.

Had v tunelu Systém tzv. hada v tunelu vstoupil v platnost v dubnu 1972 a pojednává o nových pravidlech formování měnových kurzů ve vztahu k americkému dolaru. Byl to jediný realizovaný výstup Wernerova plánu. Evropské měny navázané na sebe představovaly hada (maximální rozpětí 2,25 %), tunel potom rozpětí vůči dolaru (4,5 %), ve kterém se pohybovaly.3 Ke koordinaci devizových intervencí vznikl v roce 1973 Evropský fond pro měnovou spolupráci. Tento kurzový systém ovšem nefungoval dlouho. V nestabilní situaci nebyly některé země schopné kurzy udržet, docházelo k postupnému vystoupení ze systému a návratu k floatingu. V březnu 1973 byl zrušen „tunel“ a zůstalo pouze uspořádání „měnového hada“.

Evropský měnový systém (European Monetary Systém - EMS) Systém založený roku 1979 za účelem vytvoření spolehlivého mechanismu směnných kurzů měn členských států k podpoře jejich vzájemných obchodních vztahů a prohloubení integračního procesu. Základem je mechanismus směnných kurzů (Exchange Rate Mechanismus – ERM), Evropská měnová jednotka (European Currency

1

PLCHOVÁ, B., ABRHÁM, J., HELÍSEK, M. Česká republika a EU: Ekonomika – Měna – Hospodářská politika, str. 150-151 2 LACINA, Lubor a kol. Měnová integrace: Náklady a přínosy členství v měnové unii, str. 197 3 LACINA, Lubor a kol. Měnová integrace: Náklady a přínosy členství v měnové unii, str. 197

18

Unit - ECU), úvěrový mechanismus pro pomoc slabším měnám a Evropský fond měnové spolupráce.4 Evropská měnová jednotka představovala koš měn členských států a měla pevnou hodnotu složenou z jejich podílů. Národní měny byly zastoupeny úměrně ke své ekonomické síle, jejich podíly byly upravovány v pětiletých intervalech a hlavním ukazatelem bylo HDP. ECU se vyskytovala pouze v bezhotovostním styku, jejím hlavním úkolem bylo plnit funkci rezervní měny uvnitř Společenství. Nejdůležitější součástí systému byl mechanismus směnných kurzů, který fungoval na základě tzv. paritní mřížky a tzv. indikátoru divergence. Měny členských zemí byly pevně svázány ve dvojicích (směnné kurzy), které se uspořádaly do tabulky (paritní mřížky), v níž se mohly pohybovat ve fluktuačním pásmu ±2,25 % od centrální parity, kurzu ECU. Itálie, Španělsko, Velká Británie a Portugalsko měly rozpětí ±6 %. Pokud některá dvojice překročila hranici pásma, centrální banky musely intervenovat a kurz opět stabilizovat. K tomu napomáhaly úvěrové mechanismy. Intervence se však uskutečňovala již před prolomením hranice fluktuačního pásma, když se kurz dostal alespoň do 75 % tohoto rozpětí (tzv. indikátor divergence). EMS prodělal několik vývojových etap. V počátcích bylo poměrně nutné měnové kurzy zúčastněných zemí přestavovat, postupem času byly tyto úpravy méně potřebné. Od roku 1987 se EMS ustálil a posunul se k systému fixních kurzů. V letech 1992-1993 nastaly měnové turbulence a masivní spekulační ataky. Vyvrcholení krize si vynutilo rozšíření fluktuačního pásma na ±15 %. Za hlavní příčinu hluboké krize bývá považována ekonomická situace po sjednocení Německa, zejména vysoké úrokové sazby.

Delorsova zpráva Znovuoživení myšlenky na vybudování HMU přišlo roku 1986, kdy byl přijat Jednotný evropský akt, který vytvořil jednotný vnitřní trh a zajistil volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Na zasedání Evropské rady v Hannoveru v červnu 1988 byla ustanovena pracovní skupina pod vedením tehdejšího předsedy Evropské komise Jacquese Delorse, která měla za úkol vypracovat plán vedoucí k hospodářské a měnové unii. Vypracovaná studie, tzv. Delorsova zpráva, byla zveřejněna v dubnu 1989 a na zasedání Evropské 4

Evropský měnový systém (EMS) [online]. 27. 10. 2009 [cit. 29. února 2012] Dostupné z:

19

rady v červnu 1989 byla schválena. Delorsova zpráva navázala na neúspěšnou Wernerovu zprávu.5 Definovala cíl měnové unie jako úplnou liberalizaci pohybu kapitálu, úplnou integraci finančních trhů, neodvolatelnou směnitelnost měn, neodvolatelnou fixaci směnných kurzů a možné nahrazení národních měn jednotnou měnou.6 Obsahovala návrh vytvoření HMU ve třech etapách. V prosinci 1990 zahájila svou činnost mezivládní konference, která měla jednat o dalších otázkách a návrzích vyplývajících z Delorsovy zprávy a jejich konkretizaci.

Maastrichtská smlouva Mezivládní konference byla ukončena 10. prosince 1991 v nizozemském městě Maastricht uzavřením Smlouvy o Evropské unii mezi členskými státy Evropského společenství, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, historicky nejrozsáhlejší reformy primárního práva, k jejímuž podpisu došlo 7. února 1992. Účinnost nabyla v listopadu 1993 po absolvování obtížného ratifikačního procesu. Maastrichtská smlouva vymezila základní obrysy další měnové integrace, které se dají shrnout do následujících základních bodů:7 •

proces utváření měnové unie byl rozvržen do tří stádií, která byla ukotvena pevnými daty a kterým byly přiřazeny jasné cíle a úkoly

•

časový harmonogram stanovil 1. leden 1999 jako nejzazší termín vzniku měnové unie

•

byla zformulována konvergenční kritéria, jejichž splněním byla podmíněna účast v měnové unii

•

byla vyjasněna institucionální podoba budoucí měnové unie v čele s nově zřízenou Evropskou centrální bankou, pověřenou mandátem pečovat o cenovou stabilitu

5

Delorsova zpráva [online]. [cit. 5. března 2012] Dostupné z: 6 EVROPSKÁ KOMISE. Jedna měna pro jednu Evropu: Cesta k euru, str. 5 7 Maastrichtská smlouva [online]. [cit. 5. března 2012] Dostupné z:

20

Obrázek 1: Stádia budování Hospodářské a měnové unie

Zdroj: Maastrichtská smlouva [online]. [cit. 5. března 2012] Dostupné z:

1.2 Maastrichtská kritéria Maastrichtskou smlouvou byla definována tzv. konvergenční kritéria neboli maastrichtská kritéria, která měla měřit míru sjednocení základních parametrů ekonomik členských států EU. Plnění těchto kritérií mělo přispívat k tvorbě stabilního ekonomického prostředí vytvářejícího podmínky pro dlouhodobý hospodářský růst a usnadnit tak přechod na společnou měnu, respektive bezpečný vstup nových zemí do třetí etapy HMU.8 Jejich interpretace byla v průběhu let dále zpřesňována v Konvergenčních zprávách Evropské komise a Evropské centrální banky.9 Země by měly zajistit dlouhodobou udržitelnost těchto kritérii, nejen jednorázové splnění. Tyto kritéria můžeme rozdělit do dvou složek a to na měnové a rozpočtové. Rozpočtová kritéria zavádějí maximální výši schodku státního rozpočtu a veřejného dluhu v poměru k HDP, měnová kritéria se zabývají velikostí inflace, výší úrokových sazeb a stability měnového kurzu. Mimoto musí být splněna podmínka slučitelnosti statutu národní centrální banky se statuty Evropské centrální banky a Evropského systému centrálních bank.

8 9

LACINA, Lubor a kol. Měnová integrace: Náklady a přínosy členství v měnové unii, str. 226 KLAUS, V., JANÁČKOVÁ, S., MACH, P. Euro dříve, nebo později?: sborník textů, str. 30

21

Konvergenční kritéria jsou: 1. Kritérium veřejných financí Kritérium veřejných financí má dvě části, a to: Kritérium veřejného dluhu - veřejný dluh nesmí překročit hodnotu 60 % HDP. Překročení lze tolerovat, pokud se poměr veřejného zadlužení k HDP dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučené hodnotě. Kritérium schodku veřejných financí - deficit veřejného rozpočtu nesmí překročit hodnotu 3 % HDP, ledaže by: buď poměr plánovaného, nebo skutečného schodku veřejných financí k HDP podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze ojedinělé a dočasné a poměr zůstával blízko doporučované hodnotě.10 2. Kritérium cenové stability (inflační) Kritérium cenové stability vyžaduje, aby členský stát dosahoval dlouhodobě udržitelné cenové stability. Roční průměrná inflace se může dostat pouze do výše 1,5 procentního bodu nad referenční hodnotu, která je průměrem třech zemí EU s nejnižší inflací. Inflace se měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (procentní změna průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců). 3. Kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb Výnos desetiletých vládních dluhopisů nesmí přesahovat v průběhu jednoho roku před šetřením o více jak 2 procentní body průměr výnosů třech zemí EU s nejlepší cenovou stabilitou. 4. Kritérium stability měnového kurzu Minimálně dvouletá účast země v ERM II (dodržení normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů EMS) bez devalvace. Důraz kladen na přiblížení směnného kurzu vůči euru k centrální paritě.

1.3 Reálná konvergence Kromě nominální konvergence je také žádoucí, aby daný stát konvergoval se členy eurozóny i reálně. Reálná konvergenční kritéria představují jisté neformální požadavky na vstup do měnové unie. Hospodářský vývoj nového člena měnové unie 10

PLCHOVÁ, B., ABRHÁM, J., HELÍSEK, M. Česká republika a EU: Ekonomika – Měna – Hospodářská politika, str. 181

22

by tudíž měl vykazovat podobnost (sladěnost) s celkovým vývojem hospodářství měnové unie, která snižuje riziko výskytu tzv. asymetrických šoků, tj. událostí, které zasáhnou i členské země měnové unie. Sladěnosti je dosahováno nejen nominální, ale i reálnou konvergencí. Ta je vyjadřována zejména:11 •

sbližováním ekonomické úrovně (HDP/1 obyv.)

•

sbližováním cenových hladin

•

sladěnosti hospodářských cyklů

•

strukturální podobností ekonomik zemí měnové unie

1.4 Pakt stability a růstu Pakt stability a růstu je dokument úzce spojený s vytvořením HMU, vznikl z iniciativy Německa v roce 1998 s cílem zajistit rozpočtovou kázeň členských zemí eurozóny i po zavedení jednotné měny. Bývalý německý kancléř Helmut Kohl se při jednání o zavedení eura obával, že některé jižní státy ohrozí stabilitu jednotné měny svými nevyrovnanými veřejnými výdaji. Pakt obsahuje rezoluci Evropské rady přijatou v roce 1997 v Amsterodamu a dvě nařízení Rady z roku 1997, která stanovují základní technické parametry. Pakt stability a růstu se snaží zamezit vzniku vysokých schodků veřejných rozpočtů. Členské státy se zavázaly, že ve střednědobém horizontu dosáhnou vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu a že Radě a Evropské komisi budou každý rok předkládat program stability. Schodek veřejného rozpočtu nesmí být vyšší jak 3 % HDP a dluh by měl být pod 60 % HDP. Státy eurozóny se zavázaly, že po roce 2006 budou mít vyrovnaný státní rozpočet. Pakt umožňuje Radě potrestat členské země eurozóny, které otálejí se snižováním nadměrných schodků, vystavením finančním sankcím.12 Pakt stability a růstu měl zdůraznit záměr, že nadměrné deficity vyjdou členy měnové unie poměrně draho. Řádové pokuty 0,5 % HDP mohly převyšovat regulérní čisté odvody do společného rozpočtu. Pouze hluboká hospodářská recese či přírodní katastrofa skýtala únik ze sankčních dopadů.13 Pakt byl již od svého vzniku předmětem častých rozepří, které v roce 2002 vyvrcholily návrhem Evropské komise penalizovat Francii a Německo za nadměrné 11

PLCHOVÁ, B., ABRHÁM, J., HELÍSEK, M. Česká republika a EU: Ekonomika – Měna – Hospodářská politika, str. 188 12 JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika, str. 527 13 DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: Od národních měn k euru, str. 170

23

deficity. Členské země se v tomto období rozdělily na dva tábory, na zastánce stávajících pravidel a na kritiky požadující pružnější interpretaci. Důsledkem byla dohoda na revizi pravidel Paktu z roku 2005. Prodloužily se časové lhůty pro nápravné opatření a rozšířil se okruh mimořádných událostí, na které lze brát ohled při sankčních dopadech nadměrného schodku.

1.5 Eurozóna v současnosti Euro je název společné měny 17 z 27 členských států EU. 1. ledna 1999 zavedlo euro jedenáct států Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, a Španělsko) a o dva roky později také Řecko. Od 1. ledna 2007 se euro stalo národní měnou ve Slovinsku, od 1. ledna 2008 rovněž na Kypru a Maltě, od 1. ledna 2009 i v sousedním Slovensku a od 1. ledna 2011 v Estonsku.14 Tyto státy společně tvoří eurozónu. Od všech ostatních členských zemí EU se očekává, že euro přijmou, jakmile splní stanovené podmínky, avšak neexistuje žádný předem daný časový termín, do kterého musejí společnou měnu zavést. Pouze Dánsko a Spojeného království si ve Smlouvě o Evropské unii z roku 1992 vyjednaly pro měnovou unii neúčastnickou doložku. Přesto pokud se rozhodnou jinak, mohou stále do eurozóny vstoupit.

Obrázek 2: Mapa eurozóny

Země eurozóny Další země, které používají euro Zdroj: Eurozone [online]. [cit. 19. března 2012] Dostupné z: 14

Eurobankovky a euromince [online]. [cit. 15. listopadu 2011] Dostupné z:

24

1.6 Mince a bankovky Zprvu existovalo euro jen v bezhotovostní podobě, 3 roky fungovalo euro spolu s národní měnou. Eurobankovky, nominálních hodnot 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 €, 500 €, a euromince, s nominálními hodnotami 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 €, 2 €, se dostaly do oběhu 1. ledna 2002. 1 euro = 100 centů a značíme ho mezinárodním kódem EUR. V rámci přípravy na zavedení hotovostního eura k 1. lednu 2002 bylo vytištěno více než 14 mld. bankovek v hodnotě 633 mld. eur a bylo vyraženo 52 mld. euromincí s použitím 250 000 tun kovu.15 Na jednotlivých bankovkách je postupně vyobrazen vývoj architektonických slohů od antiky až po současnost (antický sloh, románský sloh, gotika, renesance, baroko a rokoko, doba skla a železa, moderní architektura 20. století). Na bankovkách nejsou zobrazeny konkrétní historické památky, jde o reprezentativní výběr nejvýraznějších prvků příslušného slohu. Okna, brány a portály symbolizují evropského ducha otevřenosti a spolupráce. Dynamiku a harmonii představuje dvanáct žlutých hvězd v kruhu na modrém podkladě (symbol Evropské unie).16 Na rubu jsou znázorněny různé tvary mostů, jež symbolizují úzké vazby mezi Evropou či evropskými národy a zbytkem světa. Různé velikosti a kontrastní barvy eurobankovek mají za cíl napomoci zrakově postiženým lépe rozpoznávat různé hodnoty bankovek. Kromě toho se bankovky tisknou s různými povrchovými reliéfy, aby byly navzájem odlišitelné hmatem. Bankovky vyrábí a distribuuje, podle Smlouvy o EU, výhradně ECB. Euromince se odlišují barvou, velikostí a tloušťkou. Mince navrhl Belgičan Luc Luycx pracující v Královské belgické mincovně, který vyhrál celoevropskou soutěž na návrh euromincí.17 Přední strana euromince je pro všechny státy společná, tzv. evropská. Mince emitované s hodnotami 2 €, 1 €, 50, 20, 10 centů mají dvě podoby, které se mírně liší. Mince vydávané do roku 2007 mají znázorněnou EU před rozšířením, které proběhlo v květnu 2004. Od 1. ledna 2007 jsou raženy mince s celou Evropou, což odráží rozšíření Unie. Mapa na 1, 2, 5 centových mincí vyobrazuje část zeměkoule s Evropou a částí Asie a Afriky symbolizující propojení Evropy s okolním světem. Na všech mincích je také zobrazeno 12 hvězd. Motiv zadní strany,

15

Stručný průvodce eurem [online]. [cit. 15. listopadu 2011] Dostupné z: 16 Bankovky, mince a symbolika [online]. [cit. 15. listopadu 2011] Dostupné z: 17 HAMPL, Tomáš. Jak vypadají Euro mince [online]. [cit. 15. listopadu 2011] Dostupné z:

25

nazývaná též národní, se liší podle jednotlivých zemí. Každý člen eurozóny si zvolil vlastní řadu motivů, která odráží jeho historii či kulturu. Národní motiv příslušné země může být pro každou minci jiný, pro určitý počet stejný nebo pro všech osm mincí stejný. Lem těchto symbolů tvoří dvanáct hvězd. Všechny euromince jsou platné v celé eurozóně. Na rozdíl od bankovek, mince vydává, zhotovuje a distribuuje daná země a ne ECB. Po dohodě s Evropskou komisí mohou vydávat omezené množství euromincí s vlastní národní stranou tři nečlenské státy Evropské unie: Monako, San Marino, Vatikán. Jsou to velmi malé státy, které dříve využívaly měnu států, které jsou v současné době členy eurozóny. Andorra používá euro jako faktickou měnu, což znamená, že nemá žádný právní status, ale běžně se používá. Euro používají i Kosovo a Černá Hora na základě tradice německé marky, která byla v těchto oblastech původně faktickou domácí měnou.

26

2 ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE Se vstupem České republiky do Evropské unie naše země na sebe převzala i závazek přijmout společnou evropskou měnu euro. Sice se již účastníme třetí fáze HMU, ale jako země, která má dočasnou výjimku na zavedení eura. Naší povinností je usilovat o zavedení eura v nejbližším možném termínu, přičemž podmínkou je splnění nominálních konvergenčních kritérií a provedení některých legislativních změn.18

2.1 Plnění konvergenčních kritérií Kritérium schodku veřejných financí Kritérium vládního deficitu Česká republika není schopna dlouhodobě udržet. Z výše zmíněných kritérií je nejvíce problematické a ČR se neobejde bez provedení zásadních reforem v oblasti veřejných financí pro splnění daného kritéria. Od roku 2004 byla

zavedena

Procedura

o

nadměrném

schodku

(Procedura

je

zahájena

při překračování hranice 3 % pro rozpočtový deficit), která pomohla vládní deficit snížit. Roku 2008 byla Procedura zastavena ve vidině příznivého vývoje. Propad nastal záhy, roku 2009 zapříčinila světová hospodářská krize pokles HDP, a to v důsledku jak zpomalení růstu příjmů, tak i vyšších rozpočtových výdajů, spojených s recesí.19 Roku 2009 byla také podruhé zahájena Procedura při nadměrném deficitu. Pro rok 2010 připravila vláda konsolidační opatření, která měla zajistit znatelné snížení deficitu sektoru vlády oproti minulému roku. V letech 2011 – 2013 se očekává postupné zlepšení schodku vládního deficitu. K opatřením patří na straně příjmů změny v daních z příjmu fyzických osob a v pojistném na sociální zabezpečení. Na straně výdajů pak plošné škrty provozních a investičních výdajů státních úřadů, pokračování snižování objemu mzdových prostředků v sektoru vládních institucí a omezení státní sociální podpory. V současnosti se také projevuje riziko podstatného zhoršení ekonomického výhledu eurozóny v souvislosti s ekonomickou a fiskální krizí v Řecku a potenciálně i v dalších zemích eurozóny, což společně s turbulencemi na finančních trzích ohrožuje ekonomický růst všech států EU včetně České republiky. Výrazné zpomalení

18

JEDLIČKA, Jan. Národní plán zavedení eura v ČR [online]. 30. 4. 2007 [cit. 31. března 2012] Dostupné z: 19 PLCHOVÁ, B., ABRHÁM, J., HELÍSEK, M. Česká republika a EU: Ekonomika – Měna – Hospodářská politika, str. 184

27

ekonomického růstu by mělo vliv zejména na daňové příjmy, a tím i na schodek vládního dluhu.20

Tabulka 1: Schodek vládního deficitu v ČR (v % HDP) 2002 2003 2004 2005 2006 Hodnota kritéria ČR

2007 2008

2009 2010

2011

-3

-3

-3

-3

-3

-3

-3

-3

-3

-3

-6,5

-6,7

-2,8

-3,2

-2,4

-0,7

-2,2

-5,8

-4,8

-3,7

ne

ano

ano

ano

Ne

ne

ne

Splnění ne ne ano Zdroj: Český statistický úřad, vlastní úprava

Graf 1: Schodek vládního deficitu v ČR (v % HDP)

Schodek vládního deficitu (v % HDP) 0 -1 2002

2004

2006

2008

2010

-2 % HDP

-3 Hodnota kritéria -4 ČR -5 -6 -7 -8 Zdroj: Český statistický úřad, vlastní úprava

Kritérium veřejného dluhu S dluhovým kritériem Česká republika nemá, vzhledem k nízké výchozí úrovni dluhu sektoru vládních institucí, problém. Lze očekávat, že k překročení referenční hodnoty v období několika let nedojde. Od roku 2002 se vládní dluh, dá se říci, stabilizoval kolem hodnoty 30 % HDP, což je významně pod referenční hodnotou tohoto kritéria. Výraznější výkyv přišel po roce 2008, neboť výše dluhu závisí i na vývoji deficitu veřejných rozpočtů, jehož největší součástí je výrazně zvýšený deficit státního rozpočtu. Ve srovnání s průměrem EU respektive eurozóny však stále není úroveň celkového zadlužení vysoká. Aktuálním rizikem pro vývoj vládního dluhu je výše naznačené riziko zhoršující se makroekonomické situace v EU. Rizikem v delším období je stárnutí populace. Pokud nebudou provedeny reformy systému 20

Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 14. 12. 2011 [cit. 20. března 2012] Dostupné z:

28

poskytování zdravotní péče a reformy penzijního systému, které by zmírnily fiskální dopady, nastane další výrazné zvyšování podílu dluhu na HDP. S největší pravděpodobností by se tato rizika projevila i v deficitu sektoru vládních institucí.21 Tabulka 2: Vládní dluh v ČR (v % HDP) 2002 2003 2004 Hodnota kritéria ČR

2005 2006

2007 2008

2009 2010

2011

60

60

60

60

60

60

60

60

60

60

27,1

28,6

28,9

28,4

28,3

27,9

28,7

34,4

37,6

40,5

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Splnění ano ano ano Zdroj: Český statistický úřad, vlastní úprava

Graf 2: Vládní dluh v ČR (v % HDP)

Vládní dluh v ČR (v % HDP) 70 60

% HDP

50 40 Hodnota kritéria

30

ČR

20 10 0 2002

2004

2006

2008

2010

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní úprava

Kritérium cenové stability Česká republika nesplnila ve sledovaném období kritérium cenové stability v letech 2004, 2007 a 2008. Výraznější odchylka od hodnoty kritéria byla v roce 2008. Vysoká inflace byla důsledkem prudkého zvýšení cen energie (zejména ropy), potravin a regulovaných cen, zavedení poplatků ve zdravotnictví, změn v daních (zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 %), navýšení spotřební daně z cigaret, zavedení ekologické daně.22 Roku 2009 v podmínkách globální recese se výrazně snížily ceny energií a potravin, což vedlo společně s propadem domácí ekonomiky ke značné dezinflaci, která dosáhla svého vrcholu ve 2. čtvrtletí 2010. Poté docházelo k pozvolnému růstu cen zapříčiněného administrativními opatřeními, tj. zvýšení sazeb DPH a zvýšení spotřební 21

Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 14. 12. 2011 [cit. 20. března 2012] Dostupné z: 22 PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna: Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR, str. 109

29

daně, cenami ropy a potravin. Kritérium nebude pravděpodobně splněno v roce 2012, jelikož dojde mimo jiné ke zvýšení sazby DPH z 10 % na 14 %.23 Pokud nedojde k neočekávaným vnitřním změnám (např. zvýšení daní) či externím šokům (např. dramatický růst cen strategických surovin), měla by ČR v následujících letech kritérium cenové stability opět plnit. Tabulka 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Průměr 3 zemí EU 1,1 0,3 0,7 1 1,4 1,3 2,6 0,3 0,5 1,6 s nejnižší inflací Hodnota kritéria 2,6 1,8 2,2 2,5 2,9 2,8 4,1 1,8 2 3,1 ČR

1,4

-0,1

2,6

1,6

2,1

3

6,3

0,6

1,2

2,2

Splnění ano ano ne ano ano ne ne Ano ano ano Zdroj: Eurostat, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2005, 2006, 2008, 2010, 2011, vlastní úprava Graf 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen

Harmonizovaný index spotřebitelských cen míra inflace (v %)

8 6 4

Hodnota kritéria

2

ČR

0 2002

2004

2006

2008

2010

-2 Zdroj: Eurostat, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2005, 2006, 2008, 2010, 2011, vlastní úprava

Kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb Úrokové kritérium ČR bez problémů dlouhodobě plní, vždy s rezervou minimálně 1 procentního bodu, a ani v následujícím období se neočekává překročení

23


30

referenční hodnoty. Důležitou roli v plnění tohoto kritéria hraje udržení důvěry finančních trhů ve schopnost provést úspěšnou konsolidaci veřejných financí.24 Tabulka 4: Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v ČR 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Průměr 3 zemí EU 4,9 4,1 4,3 3,4 4,2 4,4 4,2 4,3 4,5 3,3 s nejnižší inflací Hodnota kritéria 6,9 6,1 6,3 5,4 6,2 6,4 6,2 6,3 6,5 5,3 ČR 4,9 4,1 4,8 3,5 3,8 4,3 4,6 4,9 4,3 3,7 Splnění ano ano ano ano ano ano Ano ano ano ano Zdroj: Eurostat, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2005, 2006, 2008, 2010, 2011, vlastní úprava

Graf 4: Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v ČR

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v ČR hodnota kritéria

8 6 4

Hodnota kritéria ČR

2 0 2002

2004

2006

2008

2010

Zdroj: Eurostat, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2005, 2006, 2008, 2010, 2011, vlastní úprava

Kritérium stability měnového kurzu ČR zatím není zapojena do ERM II, což tedy znamená, že plnění kritéria stability měnového kurzu není možné reálně vyhodnotit. Použijeme tedy simulaci pro přijetí eura 1. 1. 2012. Zvolíme centrální paritu CZK/EUR, kterou získáme jako průměrnou hodnotu kurzu za 1. čtvrtletí 2009, tedy čtvrtletí před hypotetickým vstupem do ERM II počátkem 2. čtvrtletí 2009. Fluktuační pásmo je definováno 15 % oběma směry od nastavené centrální parity. Kurz koruny vykazuje dlouhodobě apreciační trend, který byl přerušen ve druhé polovině roku 2008 a počátkem roku 2009. Příčinou

24

Vyhodnocení kritéria dlouhodobých úrokových sazeb [online]. [cit. 19. března 2012] Dostupné z:

31

depreciace, která dosáhla 23 %, bylo zhoršení sentimentu zahraničních investorů vůči středoevropskému regionu v době světové finanční krize. Od března 2009 má opět koruna tendenci k apreciaci. Z ilustrace je tedy vidět kolísání kurzu a pochybnost splnění daného kritéria. Vyšší fluktuace mohou být důsledkem nepříznivého ekonomického vývoje země, finanční krize a obavou investorů z možného znehodnocení české koruny. Pro vstup do ERM II bude důležité jeho načasování a vhodné zvolení centrální parity.25

Graf 5: Nominální měnový kurz CZK/EUR

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 14. 12. 2011 [cit. 20. března 2012] Dostupné z:

2.2 Současný stupeň ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou Analýzu zaměřenou na hodnocení stupně sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny nad rámec formálních konvergenčních kritérií lze rozdělit na cyklickou a strukturální sladěnost, která vypovídá o velikosti rizika rozdílného ekonomického vývoje v ČR vůči eurozóně, a na přizpůsobovací mechanismy ukazující, do jaké míry je česká ekonomika schopna tlumit dopady asymetrických šoků prostřednictvím vlastních přizpůsobovacích mechanismů. Základem pro analýzy je teorie optimálních měnových zón. Jednotlivé studie byly zpracovány na základě statistických údajů a informací dostupných v červenci 2011. 25


32

Cyklická a strukturální sladěnost Náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky ČR budou při stabilní a dlouhodobě udržitelné ekonomické situaci eurozóny citelné zejména, když česká ekonomika nebude sladěna s ekonomikou eurozóny. Čím vyšší sladěnost, tím nižší rizika přistoupení ČR ke společné měně. Důležitým ukazatelem podobnosti je dosažený stupeň reálné ekonomické konvergence. Z dlouhodobého hlediska česká ekonomika reálně konverguje k eurozóně, avšak vlivem ekonomické a finanční krize se tento trend zastavil. Za poslední tři roky přitom činilo HDP na osobu přibližně tři čtvrtiny průměru eurozóny. V konvergenci cenových hladin HDP došlo vlivem krize k přerušení. V roce 2010 se opět mírně zvýšila na 67 % cenové hladiny eurozóny, neustále se však nachází na nízké hodnotě. Mzdová úroveň se v roce 2009 pohybovala okolo 36 % průměrné úrovně eurozóny při výpočtu pomocí měnového kurzu a přibližně 54 % při použití údajů o paritě kupní síly. Míra inflace se pohybovala v období 1998 - 2010 průměrným tempem 3,4 % ročně, přičemž vykazuje významné výkyvy, které mohou být zdrojem makroekonomických šoků a jiné naopak napomáhat k jejich tlumení. Dále lze očekávat sbližování cenových hladin převážně apreciací nominálního (a tím i reálného) měnového kurzu průměrným tempem 1,8 – 2,4 %.26

Graf 6: Reálná ekonomická konvergence vybraných států k eurozóně v roce 2010


26

33

Vyhodnocení sladěnosti hospodářských cyklů ukazuje zvýšenou korelaci celkové české ekonomické aktivity a eurozóny v posledním období, podobně je tomu u průmyslové aktivity a exportu. Zvýšená korelace v letech 2008 – 2010, včetně korelace poptávkových i nabídkových šoků, je třeba posuzovat v kontextu s nedávným globálním hospodářským útlumem a následným zotavováním. Graf 7: Růst HDP v České republice a eurozóně


Pokud jde o strukturální podobnost české ekonomiky ekonomice eurozóny, vyznačuje se česká ekonomika vyšším podílem průmyslu a nižším podílem některých služeb na tvorbě HDP. Vysoký je zejména podíl automobilového průmyslu nejen na průmyslové výrobě, ale také na českém vývozu. Náhlá krize tohoto odvětví by byla asymetrickým šokem, zasahujícím českou ekonomiku.27 Přizpůsobovací mechanismy28 Stabilizačním prvkem ekonomického vývoje může být fiskální politika. Při nevhodném nastavení se však může stát zdrojem ekonomických šoků. Bližší vyrovnanost veřejných rozpočtů v strukturální části a nižší akumulovaný dluh veřejných financí

vede

k většímu

prostoru

pro

27

působení

automatických

stabilizátorů

PLCHOVÁ, B., ABRHÁM, J., HELÍSEK, M. Česká republika a EU: Ekonomika – Měna – Hospodářská politika, str. 191 28 Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 14. 12. 2011 [cit. 20. března 2012] Dostupné z:

34

a pro případné provádění diskrečních opatření. Fiskální politika byla většinu sledovaného období procyklická. Proticyklická byla v roce 2009, kdy došlo k přijetí vládních protikrizových a jiných opatření, které vedlo k výraznému prohloubení strukturálního schodku. V roce 2010 došlo k částečnému zlepšení.

Graf 8: Fiskální saldo a jeho cyklická a strukturální část


Schopnost ekonomiky vstřebat šoky, na které nemůže reagovat společná měnová politika, může zvýšit pružnost mezd. Nominální mzdy oproti reálným mzdám v ČR tlumily rychlý dopad recese na český pracovní trh a působily stabilizačně. Firmy zmrazily a indexovaly základní mzdy, často upravovaly bonusy a nepeněžní odměny. Dalším přizpůsobovacím mechanismem je trh práce. Současnost českého trhu práce ovlivnila nedávná ekonomická krize, kdy od druhé poloviny roku 2009 začala narůstat dlouhodobá nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost se pohybuje kolem 6 %. Rozdíly nezaměstnanosti v jednotlivých regionech jsou poměrně vysoké, avšak v posledních letech se snižují. U některých profesí je zřejmý značný nesoulad mezi nabídkou práce občanů a poptávkou po práci ze strany podniků.

35

2.3 Scénáře zavedení eura Důležitým rozhodnutím při přípravách na zavedení eura je volba scénáře přechodu na jednotnou měnu. Využít lze tyto tři varianty:29 1. Scénář s přechodným obdobím neboli dvoufázový přechod (tzv. Madridský scénář) – euro je zavedeno nejprve pouze v bezhotovostní podobě. Po přechodném období, kdy je v době maximálně tři roky zákonným platidlem národní měna, je uvedeno euro také do hotovostního oběhu ve formě euromincí a eurobankovek. Tento způsob zvolily zakládající země eurozóny, jelikož to byl v té době jediný existující scénář. Obrázek 3: Scénář s přechodným obdobím

Zdroj: Scénáře přijetí eura [online]. [cit. 24. října 2011] Dostupné z:

2. Scénář (Phasing out) s jednorázovým zavedením eura s využitím tzv. „fáze postupného zrušení“ – k zavedení eura do hotovostní i bezhotovostní podoby dojde ve stejném okamžiku. Národní měnu lze však v období max. 12 měsíců používat v některých platebních nástrojích (např. daně, složenky, faktury malých podniků). O tomto scénáři uvažuje Rumunsko.

29

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČR. Volba scénáře zavedení eura v České republice [online]. Červen 2006 [cit. 24. října 2011] Dostupné z:

36

Obrázek 4: Scénář Phasing Out


3. Jednorázový přechod na euro (tzv. velký třesk neboli Big Bang) – Ke stejnému datu se začne používat jak hotovostní, tak bezhotovostní forma eura. Oproti Madridskému scénáři je tento způsob náročnější na přípravné a koordinační práce, jelikož všechny subjekty soukromého i veřejného sektoru musejí být připraveni přejít z národní měny na euro téměř v jeden časový moment. Jako první použilo tuto variantu Slovinsko, následně nově přistupující země. Obrázek 5: Scénář Big Bang


37

2.4 Harmonogram zavedení eura v ČR Dokument popisující scénář zavedení eura byl vládou schválen v říjnu 2006, podle nějž bude euro v ČR zavedeno metodou tzv. velkého třesku a lze ji rozdělit do pěti časových úseků:30 1. Předpřípravná fáze – období před rozhodnutím o zrušení výjimky na zavedení eura, kdy ČR splnila podmínky pro zavedení společné měny a čeká na vládou přesně stanovené datum přechodu na euro. Ve všech činnostech se používá česká koruna, probíhají intenzivní technické přípravy na změnu. 2. Přípravná fáze – období od zrušení výjimky pro zavedení eura do začátku následujícího roku, tj. před dnem vstupu do eurozóny. Jediným zákonným platidlem je česká koruna. Ceny v obchodech, údaje na výplatních páskách, konečné zůstatky na výpisech z bankovních účtů a další budou uváděny jak v korunách, tak v eurech (duální označování cen) podle přepočítávacího koeficientu

oficiálně

stanoveného

Radou

EU,

který

bude

ve

tvaru

1 EUR = XX,XXXX CZK. Tato fáze bude trvat asi 6 měsíců. 3. Období duální cirkulace – začíná dnem vstupu do eurozóny. Bezhotovostní platby jsou prováděny výhradě v eurech, při hotovostních platbách lze používat euro i českou korunu, ale obchodníci mají povinnost zákazníkům vracet pouze eura. Do oběhu budou zaváděny eurobankovky a euromince, postupně bude stahována česká koruna. Nadále trvá duální označování cen. Délka této fáze jsou dva kalendářní týdny. 4. Období mezi koncem duální cirkulace a koncem duálního označování cen – tato fáze bude trvat do konce kalendářního roku. Všechny transakce jsou prováděny pouze v eurech. Stále pokračuje duální označování cen v obchodech, na výpisech, atd. České koruny budou směňovány na eura minimálně půl roku v bankách a na pobočkách ČNB. 5. Závěrečná fáze – končí povinnost duálně označovat ceny, všechny transakce budou uváděny v eurech. Uvádění cen také v českých korunách je již na dobrovolnosti obchodníků. Euro obíhá jako plnohodnotná regulérní měna. České koruny budou směňovány pouze na pobočkách ČNB.

30

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice, str. 9

38

Obrázek 6: Scénář jednorázového přechodu české koruny na euro

Zdroj: Harmonogram zavedení eura v České republice [online]. [cit. 24. října 2011] Dostupné z:

2.5 Strategie přistoupení ČR k eurozóně V České republice docházelo k přípravám na přijetí eura ještě před samotným vstupem do EU. V roce 2003 byla v Aténách oficiálně podepsána Smlouva o přistoupení ČR k EU a byl rovněž publikován dokument Ministerstva financí ČR, České národní banky a Ministerstva průmyslu a obchodu Strategie přistoupení České republiky k eurozóně, ve kterém byly shrnuty základní východiska procesu integrace do měnových struktur a diskutovány očekávané pozitivní dopady a rizika plynoucí ze společné měny. Vláda s ČNB se v dokumentu shodly, že účast v kurzovém mechanismu ERM II nevede na rozdíl od vstupu do měnové unie k odstranění rizika měnových turbulencí. Proto nedoporučují účast v tomto mechanismu na delší dobu než 2 roky, které jsou nezbytné pro posouzení stability měny. Strategie navíc ukládá povinnost Ministerstvu financí ČR a ČNB každoročně zpracovávat analýzy Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Na základě výsledků analýz se rozhoduje, zda by se měly uskutečnit nezbytné kroky pro zafixování koruny v mechanismu ERM II.31 Vzhledem k tomu, že původní Strategie nebyla naplněna, přinesla vláda ČR a ČNB roku 2007 její aktualizaci, která zohledňuje domácí i zahraniční vývoj od doby schválení původního

31

BRŮŽEK, A., SMRČKOVÁ, G., ZÁKLASNÍK, M. Evropské měnová integrace a Česká republika, str. 105-106

39

textu a rovněž jako původní dokument představuje společný a koordinovaný přístup vlády ČR a ČNB k budoucímu přijetí eura.32

2.6 Institucionální zajištění zavedení eura v ČR Na podzim 2005 schválila vláda stěžejní dokument v oblasti měnové integrace Institucionální zajištění zavedení eura v ČR (IZZE), stanovující základní principy zavedení eura v České republice, které bude třeba respektovat při přechodu na společnou měnu, pracovní harmonogram vstupu do eurozóny a institucionální rámec koordinace mezi jednotlivými resorty. Cílem dokumentu bylo zapojení do příprav na zavedení eura jak ostatní zúčastněné instituce, tak i podnikatelský sektor, a vytvoření rámce pro úspěšnou komunikaci s občany. Vládním usnesením byla také ustanovena Národní koordinační skupina po zavedení eura (NKS). Jejími hlavními úkoly je příprava Národního plánu zavedení eura v ČR, příprava komunikační strategie a koordinace celého procesu zavádění eura v Česku, tzn. úkolem tohoto orgánu je koordinovat organizační, legislativní a technické úkoly související se zavedením eura v České republice. NKS zřizuje pracovní skupiny, ve kterých působí zástupci mnoha dalších institucí veřejného i soukromého sektoru. Úkolem pracovních skupin je řešit konkrétní odborné problémy. Dne 28. března 2007 vláda jmenovala do funkce národního koordinátora prof. Ing. Oldřicha Dědka, CSc.33 Gestorem koordinace příprav je Ministerstvo financí ČR, se kterým jsou ostatní resorty povinny spolupracovat. Členy NKS jsou Česká národní banka a resorty (ministerstva), kterých se přípravy na zavedení eura přímo dotýkají. Pro zajištění organizačního a administrativního zázemí NKS byl na ministerstvu financí zřízen Organizační výbor NKS. Národní koordinační skupina funguje od února 2006.34

32

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně [online]. [cit. 29. března 2012] Dostupné z: 33 Národní koordinátor pro zavedení eura v České republice [online]. [cit. 31. března 2012] Dostupné z: 34 Organizační struktura [online]. [cit. 31. března 2012] Dostupné z:

40

Obrázek 7: Organizační struktura

Zdroj: Organizační struktura [online]. [cit. 31. března 2012] Dostupné z:

2.7 Národní plán zavedení eura v ČR a základní zásady Národní plán zavedení eura v České republice, vypracovaný v rámci NKS, vymezuje základní zásady, harmonogram a institucionální zajištění celého procesu zavedení eura v ČR. Zároveň tento dokument obsahuje souhrn úkolů v jednotlivých oblastech české ekonomiky, které je zapotřebí provést pro bezproblémové a úspěšné zavedení eura v ČR. Pojednává například o zavedení eura do hotovostního a bezhotovostního oběhu, pravidlech pro duální označování cen, duálním oběhu koruny a eura, vedení informační kampaně. Tento dokument schválila Vláda ČR na jaře 2007. Národní plán zatím neobsahuje přesný termín zavedení eura, NKS tedy přijala rozhodnutí, že aktualizace Národního plánu budou prováděny formou každoročních

41

Zpráv o plnění Národního plánu. Národní plán vymezuje základní zásady zavedení eura v ČR, kterými jsou:35 •

Jednorázové zavedení eura – euro bude zavedeno pomocí Big-Bang scénáře, tzv. velkého třesku. V jednom okamžiku se zavede jak v bezhotovostní formě, tak ve formě bankovek a mincí, tedy bez využití přechodného období.

•

Duální cirkulace – během krátkého období duální cirkulace, které bude trvat dva týdny, bude možno platit oběma měnami, jak českými korunami, tak eurem. Během tohoto duálního období bude stahována koruna z oběhu tak, aby se mohlo platit v zemi pouze eurem. Hlavní roli sehraje především maloobchodní sektor, který bude přijímat platby v obou měnách, ale lidem bude vracet pouze eura. Stejně tak bankomaty budou od prvního dne vstupu do eurozóny vydávat pouze eurobankovky. V bezhotovostním oběhu se od data zavedení eura bude používat výlučně euro. Po skončení duálního oběhu bude zákonným platidlem v České republice výlučně euro.

•

Právní kontinuita – tento princip garantuje právní jistotu. Přijetí eura nesmí ohrozit platnost stávajících smluv a jiných právních nástrojů. Existence veškerých dříve uzavřených smluv nebude vstupem do eurozóny ohrožena, neboli nikdo nesmí změnit či vypovědět platnost právních aktů z důvodu zavedení nové měny. Korunové částky uvedené ve smlouvách budou přepočteny stanoveným přepočítávacím koeficientem bez toho, aby byla poškozena kterákoliv ze smluvních stran. Zavedení eura však nemá vliv na smluvní volnost subjektů a smluvní strany mohou po zavedení společné měny na základě vzájemného souhlasu smluvní podmínky jakkoliv měnit. Referenční úrokové sazby

PRIBOR/CZEONIA

budou

nahrazeny

referenčními

sazbami

EURIBOR/EONIA, základní úroková sazba ČNB sazbou ECB MRO. •

Přepočítávací koeficient – jakmile bude rozhodnuto, že kandidátská země splnila všechny podmínky pro přijetí eura, Rada EU stanoví fixní kurz ve tvaru 1 EUR = XX,XXXX CZK, podle kterého se budou přepočítávat veškeré finanční transakce v zemi, a nebude možné použít kurz jiný. V tom okamžiku se česká koruna stane denominací eura. Přepočítávací koeficient nesmí být

35

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice, str. 10-12 BRŮŽEK, A., SMRČKOVÁ, G., ZÁKLASNÍK, M. Evropské měnová integrace a Česká republika, str. 107-108

42

zaokrouhlován ani upravován na menší počet platných číslic a bude stanoven přibližně půl roku před vstupem do eurozóny. •

Pravidla zaokrouhlování – peněžní částky, které byly uvedeny v českých korunách, ale mají být zaplaceny v eurech, se po přepočtu podle stanoveného přepočítacího kurzu zaokrouhlí na nejbližší eurocent. Zaokrouhlí se konečná hodnota, nikoliv jednotlivé položky. Při konverzi korunových hodnot na eura nemohou být požadovány žádné s tím spojené poplatky. U daní, poplatků a blokových pokut bude stanoveno specifické zaokrouhlování. Principy zaokrouhlování jsou obsaženy v nařízení Rady (ES) č. 1103/97 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura. Problematikou zaokrouhlování se bude podrobněji zabývat Obecný zákon o zavedení eura.

•

Ochrana spotřebitele – zavedení společné měny nesmí za žádných okolností poškodit občany a spotřebitele. Veškeré finanční transakce se musí řídit přepočítávacím koeficientem a přepočtené částky budou zaokrouhlovány ve prospěch spotřebitelů, např. důchody a sociální dávky směrem nahoru, daňové poplatky směrem dolů.

•

Předcházení inflačním tlakům a vnímané inflaci – ve většině zemí eurozóny lidé vnímali při přechodu na euro vyšší zdražení, než odpovídalo realitě. V souvislosti se zavedením eura se uskuteční všechny potřebné kroky pro to, aby zavedení eura nebylo zneužito jako záminka neodůvodněného zvýšení cen. Bude proto snahou zajistit větší informovanost spotřebitelů v této oblasti, například v podobě prodloužení doby, kdy se vybraným subjektům nařizuje uvádět ceny a finanční částky v peněžních jednotkách národní měny i v eurech. Vývoj cen bude pravidelně monitorován a dodržování pravidel přepočtu a duálního označování cen bude důsledně kontrolováno.

•

Minimalizace nákladů – přechod na euro by se měl uskutečnit s co nejnižšími náklady. Náklady, které vzniknou jednotlivým subjektům při přípravě na zavedení eura, si každý subjekt pokryje sám.

•

Komunikace – důležitou roli při přechodu na euro bude hrát komunikace s veřejností. Největší pozornost bude kladena na ohrožené skupiny obyvatelstva, jako jsou staří lidé, nevidomí apod. Budou realizovány široké kampaně s využitím televizních spotů, internetových stránek a informačních letáků.

43

Nejintenzivněji bude komunikace probíhat ve fázi završování příprav přechodu na euro. Náklady vzniklé s komunikací si každý subjekt ponese sám.

2.8 Legislativní potřeby zavedení eura Zavedení eura bude spojeno s rozsáhlou změnou právního řádu ČR vyžadující novelizaci velkého množství právních předpisů. Lze odhadovat, že bude dotčeno až 500 právních norem, z toho asi 270 zákonů. Ode dne zavedení eura budou v České republice přímo aplikovatelná nařízení, která tvoří základní rámec přechodu na společnou měnu a jsou platná ve všech zemích eurozóny. Jedná se o nařízení Rady (ES) č. 1103/97 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura, nařízení Rady (ES) č. 974/98 o zavedení eura a nařízení Rady (ES) č. 2866/98 o přepočítacích koeficientech mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro. Předpokládá se, že bude nutné přijmout nový zákon o ČNB a Obecný zákon o zavedení eura, který by měl být doprovázen tzv. Změnovým zákonem. Obecný zákon by upravoval základní právní aspekty a principy zavedení eura (odkaz na přepočítací koeficient, způsob přepočtu z koruny na euro, principy zaokrouhlování, duální označování cen, atd.), zatímco Změnový zákon by byl souborem všech novel právních předpisů.36 Účinnost nabude Obecný zákon v den zavedení eura, některá jeho ustanovení však nabudou účinnosti ještě před tímto dnem. Platnosti by měl nabýt minimálně 18-24 měsíců přede dnem zavedení eura. Návrh Obecného zákona připraví Ministerstvo financí ČR ve spolupráci s ČNB a NKS. Obecný zákon bude mít v celém procesu funkci relativně krátkodobou, zatímco zákon o ČNB dlouhodobou.37

2.9 Zavedení eura do hotovostního oběhu Eurové bankovky budou po dohodě s ECB zapůjčeny některými z národních centrálních bank zemí Eurosystému. ČNB určí v dostatečném předstihu počet bankovek potřebných pro přechod na euro a odhad logistických zásob pro následující rok po zavedení eura. Přípravné fáze na výrobu euromincí je třeba zahájit již tři roky před uvažovaným termínem zavedení eura. Samotná výroba mincí s českou stranou 36

Právní předpisy [online]. [cit. 31. března 2012] Dostupné z: 37 NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice, str. 56-57

44

bude možná až po přijetí rozhodnutí o zrušení výjimky na zavedení eura, tj. asi půl roku před zavedením. Předzásobení (frontloading) komerčních bank euroměnou formou zápůjčky od centrální banky bude zahájeno tři měsíce před stanoveným termínem přechodu na euro. Druhotné předzásobení (subfrontloading), kdy banky poskytnou eurovou měnu nefinančnímu sektoru, začne jeden měsíc před stanoveným termínem přechodu na euro. Rovněž se počítá s prodejem počátečních sad mincí (tzv. starter kits). V současnosti je v ČR přes 4 000 bankomatů a jejich počet bude v budoucnu dále stoupat.38 Bude potřeba zajistit změnu software, hardware a naplnění bankomatů tak, aby nebyl narušen hotovostní oběh. Obdobně bude nutné upravit automaty a jiná zařízení v prodejnách. Výměna hotovosti bude probíhat bezplatně po dobu minimálně šesti měsíců od data přijetí eura v komerčních bankách a v ČNB. Poté bude výměnu původního oběživa provádět pouze ČNB. Výměna mincí bude možná po dobu pěti let, doba výměny bankovek je zatím neznámá, bude však v řádu desítek let.39

2.10 Zavedení eura do bezhotovostního oběhu Pro vedení účtů bank, na kterých se provádějí měnové operace v eurozóně, provozují centrální banky v EU systém TARGET 240. Účast v systému je pro ČNB ode dne zavedení eura povinná. Z důvodu rozložení rozhodných úkolů v čase by bylo vhodné napojení na TARGET 2 již přibližně 6 měsíců před zavedením eura. Komerční banky se mohou tohoto platebního systému zúčastnit dobrovolně. Po zavedení společné měny mohou být účty bank vedeny buď v systému TARGET 2 nebo v tuzemském systému CERTIS, který slouží k zúčtování korunových převodů (maximálně však 4 roky po zavedení eura). U POS terminálů, které umožňují platbu debetními, kreditními i jinými druhy karet, bude nezbytná přeměna softwarového vybavení.41

38

Souhrnná statistika SBK za rok 2011 [online]. [cit. 1. dubna 2012] Dostupné z: 39 NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice, str. 31-33 40 Transevropský expresní automatizovaný systém hrubého zúčtování v reálném čase. Je to systém pokrývající evropské teritorium, který slouží k zúčtování plateb v euru v reálném čase. 41 NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice, str. 34-35

45

2.11 Etický kodex a monitoring cen Etický kodex je listina založená na dobrovolnosti, v níž se konkrétní obchodník zavazuje, že nevyužije zavedení eura a s tím související přepočet ceny z korun na eura k neodůvodněnému zvýšení cen. Podnik, který dohodu přijal a závazek plní, umístí na viditelné místo logo symbolizující zákazníkům jeho závazek.42 V případě nedodržení závazků bude možné odebrání loga, zveřejnění neetického postupu na černé listině nebo uvalení příslušných sankcí. Bude probíhat monitoring cen, v rámci kterého bude i dohled nad dodržováním pravidel týkajících se konverze cen a duálního označování cen, informačních povinností a ostatních stanovených požadavků při zavádění eura. Kontrolní a dozorové orgány zapojí těsně před začátkem povinné konverze cen a duálního označování cen telefonní linku a elektronickou adresu, na kterou budou moci občané oznamovat případy možných porušení práv při zavádění eura.43

2.12 Zdroje informací a komunikace Hlavním cílem informační kampaně bude hladký a bezproblémový přechod České republiky na euro. Každý občan by měl mít k dispozici dostatek informací, včas a vhodným způsobem. Kampaň bude postavená tak, aby si adresáti nemuseli informace vyhledávat sami, ale aby se k nim dostávaly přímo, např. ve školách, v zaměstnání, v domácnostech. Znevýhodněným skupinám (dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně a sociálně znevýhodnění, atd.) a příslušníkům menšin bude věnována zvláštní pozornost. Média budou v celém procesu nezastupitelná. Nejintenzivněji bude kampaň probíhat v období rozhodnutí Rady EU o přijetí ČR do eurozóny až po den zavedení eura, tedy posledních 6 měsíců před vstupem do eurozóny. Nástroje komunikace (internetové

stránky,

PR

aktivity,

tištěné

materiály,

média,

audiovizuální

a multimediální materiály, konference, přednášky, apod.) budou využívány s ohledem na cílovou skupinu tak, aby se naplnil cíl informační kampaně.44

42

Národní plán občanům a spotřebitelům [online]. [cit. 1. dubna 2012] Dostupné z: 43 NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice, str. 51-53 44 NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice, str. 61-64

46

2.13 Postoj českých občanů k zavedení eura Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který probíhal v červnu 2011, je postoj Čechů k přijetí eura negativní. Proti zavedení eura v ČR bylo 68 % dotázaných, pro přijetí společné měny byla jen pětina lidí a přibližně desetina neměla vyhraněný postoj. Do průzkumu se zapojilo 1006 respondentů starších 15 let. Češi zavedení eura podporují stále méně. Největší podporu mělo euro mezi českými občany rok před vstupem ČR do Evropské unie, to přijetí eura podporovalo 58 % dotázaných. V roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU, klesla popularita přijetí eura o dva procentní body, avšak ještě v roce 2005 bylo euro podporováno nadpoloviční většinou (52 %). V letech 2006 až 2008 stagnovala podpora zavedení eura na 45 %. Poté začala mít klesající charakter až na nynějších 21 %. Mezi lety 2001 a 2011 docházelo k postupnému obrácení většinových preferencí, když do roku 2005 zřetelně převažoval souhlas se zavedením eura jako měny v ČR, v období 2006 až 2009 byly podíly souhlasu a nesouhlasu vyrovnané a v roce 2010 poprvé viditelně převážil nesouhlas, což se dále výrazně prohloubilo.45 Počet odpůrců postupně s rozmachem krize v eurozóně gradoval a vyvrcholil loni v dubnu, kdy se proti přijetí eura vyjádřilo 75 % respondentů.46 Graf 9: Názory českých občanů na přijetí eura v ČR (červen 2011)

Zdroj: ČERVENKA, J., SOJKOVÁ, T. Občané o přijetí eura – červen 2011 [online]. 25. 7. 2011 [cit. 28. března 2011] Dostupné z:

45

CVVM: 68 procent Čechů nechce euro [online]. 25. 7. 2011 [cit. 28. března 2012] Dostupné z: 46 Odpor vůči euru v Česku mírně opadl [online]. 25. 7. 2011 [cit. 28. března 2012] Dostupné z:

47

Mezi zastánce eura patří statisticky významně častěji voliči ODS, vysokoškoláci, mladí lidé do třiceti let a lidé s dobrou životní úrovní. Mezi odpůrce pak voliči ČSSD a v mnohem větší míře voliči KSČM, senioři, vyučení a lidé se špatnou životní úrovní.47

Graf 10: Názory na přijetí eura v ČR – vývoj v čase (v %)

Zdroj: ČERVENKA, J., SOJKOVÁ, T. Občané o přijetí eura – červen 2011 [online]. 25. 7. 2011 [cit. 28. března 2011] Dostupné z:

Obsahem červnového výzkumu byly také výhody a nevýhody přijetí eura Českou republikou. Nejčastěji zmiňované výhody byly sjednocení měny pro celou Evropu a jednodušší cestování do ciziny. Jako nevýhody respondenti nejvíce uváděli zdražení, znehodnocení úspor a pokles životní úrovně. Kromě těchto nevýhod byla často uváděna také možnost přenosu problémů eurozóny nebo závislost na vývoji ekonomiky EU obecně. Objevily se také výhrady k podobě mincí a bankovek.48 47

ČERVENKA, J., SOJKOVÁ, T. Občané o přijetí eura – červen 2011 [online]. 25. 7. 2011 [cit. 28. března 2011] Dostupné z: 48 CVVM: 68 procent Čechů nechce euro [online]. 25. 7. 2011 [cit. 28. března 2012] Dostupné z:

48

3 DOPADY ZAVEDENÍ EURA V ČR Připojení k měnové unii je krok, který má nepochybně své přínosy a náklady. Z ekonomického hlediska je racionální začít usilovat o přistoupení k euru v okamžiku, kdy potenciální přínosy takového kroku převýší náklady.49 Náklady a přínosy zavedení eura v ČR můžeme rozdělit do různých kategorií. Na přímé a nepřímé podle toho, jestli se projeví bezprostředně se zavedením eura nebo zprostředkovaně působením přímých dopadů projevující se ve střednědobém či dlouhodobém období. Tyto dva dopady se mohou dále dělit na jednorázové a trvalé, dále pak na dopady, které se projeví v den zavedení eura a které až ve střednědobém či dlouhodobém čase. Nejvíce sledovaný dopad při zavádění společné měny bude ten, který má trvalý charakter, jelikož s jednorázovými dopady se ekonomika vyrovnává poměrně snadno. Vymezení třídění dopadů:50 •

Přímé dopady – jsou vyvolány bezprostředně zavedením jednotné měny. Např. odstranění kurzového rizika pro všechny operace prováděné v měně euro.

•

Nepřímé dopady – působí v návaznosti na přímé dopady, avšak při sledování výsledné veličiny je zavedení společné měny jen jedním z působících faktorů. Projevují se většinou ve střednědobém či dlouhodobém horizontu po zavedení eura. Např. růst vzájemné obchodní výměny se zeměmi eurozóny.

•

Jednorázové dopady – nejedná se o jev, který by se opakoval v důsledku zavedení eura, vyskytne se v ekonomice jen jednou. Např. směnárenské poplatky v bankách placené při směně korun za eura.

•

Trvalé dopady – projevují se opakovaně, mohou být v závislosti na čase méně či více důležité dle schopnosti ekonomiky fungovat po zavedení společné měny. Např. stabilizace veřejných financí.

•

Okamžité dopady – vyskytují se buď hned u příprav na zavedení eura, nebo v období jednoho roku po zavedení. Administrativní a technické náklady, např. duální označování cen duálně pro obchodníka.

•

Střednědobý horizont – do pěti let od zavedení společné měny.

•

Dlouhodobý horizont - začínající šestým rokem od zavedení společné měny.

49

MACH, Petr. Kdy má ČR usilovat o připojení k euro? In: NIEDERMAYER, L., TOMŠÍK, V., DĚDEK, O., TOMÁŠEK, M., MACH, P. Měnová politika a příchod eura: Sborník textů ze seminářů č. 16/2002, str. 67 50 Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR [online]. Prosinec 2007 [cit. 11. listopadu 2011] Dostupné z:

49

Tabulka 5: Rozdělení přínosů a nákladů zavedení jednotné měny

Přímé přínosy + omezení kurzového rizika (trvalé, okamžité, po zavedení) + snížení transakčních nákladů (trvalé, okamžité, po zavedení) + nižší náklady na obstarání kapitálu (trvalé, střednědobý/dlouhodobý horizont, po zavedení) + vyšší transparentnost cen (trvalé, střednědobý/dlouhodobý horizont, po zavedení) Přímé náklady - ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzové politiky (trvalé, okamžité, před i po zavedení) - bezprostřední růst cenové hladiny (jednorázové, okamžité, po zavedení) - administrativní a technické náklady přechodu na euro (jednorázové, okamžité, před i po zavedení - specifické náklady bankovního sektoru (jednorázové i trvalé, okamžité, před i po zavedení)

Nepřímé přínosy + růst zahraničního obchodu (trvalé, střednědobý/dlouhodobý horizont, po zavedení) + příliv zahraničních investic (trvalé, střednědobý/dlouhodobý horizont, po zavedení) + stabilizace veřejných financí (trvalé, střednědobý/dlouhodobý horizont, před i po zavedení)

Nepřímé náklady - dlouhodobý růst cenové hladiny (trvalé, okamžité, po zavedení)

Zdroj: Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR [online]. Prosinec 2007 [cit. 11. listopadu 2011] Dostupné z:

3.1 Přímé přínosy zavedení jednotné měny51 Omezení kurzového rizika Velká otevřenost české ekonomiky ovlivňuje kurzové riziko, které je spojeno se všemi formami mezinárodních ekonomických vztahů a vyplývá z proměnlivosti vývoje kurzů jednotlivých měn. Omezení kurzového rizika je jedním z nejdůležitějších přínosů pro investory, podniky (jak exportéry, tak importéry) a v neposlední řadě jednotlivce směňující koruny za eura při cestách do zahraničí. Podniky ovlivňuje při mezinárodních obchodních transakcích změna kurzů mezi dnem uzavření obchodu a dnem jeho vypořádání. Proti změně kurzu se mohou zabezpečit některými finančními postupy a nástroji, jako jsou například měnové opce, což má za následek navýšení 51

LACINA, L., ROZMAHEL, P. a kol. Euro: ano/ne?, str. 39-45

50

transakčních nákladů. Jednotlivci jsou kurzovému riziku vystaveni především při cestách do zahraničí. Musejí zaplatit směnárenské poplatky a navíc se může stát, že dojde ke změně směnného kurzu CZK/EUR, což při posilování koruny bude pro občany znamenat ztrátu. Lze předpokládat, že dopad omezení kurzového rizika bude rozsáhlý. Vzroste počet zahraničních investic a zvýší se podíl zahraničního obchodu na HDP, tím se zvýší zaměstnanost a celková životní úroveň v ČR. Dá se říci, že omezení kurzového rizika je hlavním faktorem, který vyvolává nepřímé přínosy.

Snížení transakčních nákladů Transakční náklady můžeme rozdělit na finanční, které jsou spojené s přímou realizací směnných operací v podobě poplatků ve směnárně u výměny korun za eura, a administrativní, spočívající v nutnosti zabezpečit devizové operace jako např. správa účetních systémů a devizových prostředků, náklady na zaměstnance realizující měnové operace. Nejviditelnější trvalou, přímou a prakticky okamžitou výhodou zavedení eura pro občany a spotřebitele je odstranění transakčních nákladů při převodu finančních prostředků v rámci eurozóny z jedné měny na druhou. Při cestování do zemí eurozóny již nebude nutné vždy měnit peníze, což bude mít za následek ušetření nejen času, ale i poplatků za výměnu peněz. Odpadne i riziko výměny falešných peněz u podvodníků. Úplná eliminace transakčních nákladů se neočekává, jelikož mnoho subjektů bude i nadále realizovat finanční transakce ve více měnách.

Nižší náklady na obstarávání kapitálu Dalším přínosem je snížení nákladů na obstarání kapitálu prostřednictvím úrokových sazeb. Pro zajištění stabilního a důvěryhodného makroekonomického prostředí je možné využít kredibilitu Evropské centrální banky. ECB má dlouhodobý cíl udržet ve střednědobém horizontu inflaci pod dvěma procenty. S ohledem na nízkou inflaci může ECB udržovat také úrokové sazby na nízké úrovni, čímž se usnadní přístup ke kapitálu. Zavedení eura přinese snazší přístup k novým produktům, zvýší efektivnost a konkurenci na finančních trzích. Příznivější podmínky umožní snižování nákladů na obstarání kapitálu ekonomickým subjektům, které vytvoří dodatečné stimuly pro růst jak domácích, tak zahraničních investic. Snížení úrokových sazeb a růst investic umožní růst HDP.

51

Vyšší transparentnost cen Zavedení eura vede k vyšší transparentnosti cen a tedy k předpokládanému zjednodušení orientace spotřebitele na trhu, což by mělo pozitivně ovlivnit konkurenci na jednotném trhu směřující k sblížení cen srovnatelného zboží a služeb prostřednictvím cenové arbitráže. Tato skutečnost závisí na ochotě spotřebitelů vyhledávat informace o cenách v jiných zemích, na jazykové bariéře, dopravních nákladech a na důvěře v bezproblémovost takovéto obchodní transakce. To jsou však překážky, které by mohly zvýšit cenu nebo limitovat výhody lacinějšího produktu. Vyšší transparentnost cen se projeví pozitivněji u zboží než u služeb, které jsou v mnoha případech mezinárodně neobchodovatelné či velmi obtížně obchodovatelné (např. kadeřnictví, masáže).

Očekávané přímé přínosy vyústí do stimulace růstu HDP, ovlivňujícího životní úroveň obyvatelstva. Kromě těchto přímých výhod existují i další, které jsou hůře vyčíslitelné, a spojitost s reálnými ekonomickými veličinami nemusí být tak viditelná. Z pohledu politických přínosů je to např. jednotnější Evropa, lepší postavení České republiky ve světě. Dále můžeme uvést, že při zvětšování měnové oblasti je snadnější čelit spekulativním útokům na destabilizaci a jednotná měna má silnější pozici vůči dolaru a ostatním světovým měnám. Z makroekonomického hlediska je přínosem spolurozhodování o měnové politice eurozóny, tlak na rozpočtovou kázeň či ochrana před krizí platební bilance.52

3.2 Přímé náklady zavedení jednotné měny53 Ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzové politiky Hlavní nevýhodou související se zavedením společné měny je nepochybně ztráta autonomní měnové a kurzové politiky. Stabilizaci makroekonomického prostředí státu zajišťují národní centrální banky pomocí nástrojů měnové a kurzové politiky. Těmito nástroji může být peněžní zásoba v ekonomice, měnový kurz či úrokové sazby. Nejčastějším impulsem pro změnu parametrů jsou neočekávané události vznikající uvnitř i vně ekonomiky státu. Například snížení úrokových sazeb napomáhá ekonomickému růstu tak, že se sníží náklady na obstarání kapitálu, který je potřebný

52

Makroekonomické výhody [online]. [cit. 10. listopadu 2011] Dostupné z: 53 LACINA, L., ROZMAHEL, P. a kol. Euro: ano/ne?, str. 45-51

52

k financování investic a současně podněcuje soukromou spotřebu. Účelová devalvace měny jako nástroj kurzové politiky zvyšuje cenovou konkurenceschopnost domácích výrobců a tím povzbuzuje vývozy a omezuje dovozy. Po vstupu do eurozóny se kompetence přesunují na ECB. Tím zaniká možnost ČNB snižovat úrokové sazby na podporu ekonomického růstu a využít devalvaci národní měny na podporu exportu a tím zvýšit ekonomický růst. Tato skutečnost závisí na otevřenosti ekonomiky a s tím spojené výkyvy v přílivu a odlivu zahraničních investic, které mohou mít mnohem větší dopad na ekonomiku než zásahy centrální banky. Vysoká obchodní i finanční otevřenost české ekonomiky představuje již dnes výrazné omezení autonomní měnové a kurzové politiky. Po zavedení eura kurzová politika v ČR zcela zanikne, protože již nebude existovat česká koruna. Přijmeme kurzovou politiku Eurosystému, o které rozhoduje ECB spolu s národními centrálními bankami zemí, které zavedly euro. Problém může nastat v případě, pokud bude česká ekonomika čelit tzv. asymetrickým šokům. Jedná se o situaci, kdy je jedna země ochromena v důsledku vnitřních či vnějších šoků více než zbytek měnové oblasti. Pro ilustraci poslouží příklad propadu poptávky po automobilech: ČR by byla zasažena mnohem více, než většina zemí eurozóny, jelikož automobilový a s ním související průmysl tvoří velkou část českého HDP. V případě takovéhoto asymetrického šoku, tj. šoku, který neovlivní dané území (eurozónu) jako celek, ale jen některé jeho části, by národní centrální banka devalvovala národní měnu nebo snížila úrokové sazby. V takové situaci nelze tedy předpokládat, že by se kvůli nám změnila politika Eurosystému, která by destabilizovala zbytek eurozóny. Řešením pro poškozený stát by tak mohlo být využití nástrojů fiskální politiky a samovyrovnávací tržní mechanismy. Toto řešení má však omezení v podobě Paktu stability a růstu. Cílem je tedy snaha o dosažení vzájemné synchronizace ekonomik (sladěnost hospodářských cyklů a celkové struktury hospodářství se zeměmi eurozóny).

Bezprostřední růst cenové hladiny Další nevýhodou je hrozba zvýšení cenové hladiny. Pokud se budou dodržovat pravidla zaokrouhlení po přepočtu podle přepočítacího koeficientu, kterými se zabývá Národní plán zavedení eura v České republice, je tato obava neopodstatněná. Je pravděpodobné, že se skokově zvýší ceny uvedeny v katalozích, jídelních lístcích a podobně. V těchto případech podnikatelé čekají na zavedení eura a netisknou nové jídelní lístky či katology s novými cenami rok nebo dva před plánovaným zavedením 53

eura. V cenové úpravě při přechodu na euro se tedy promítnou i dříve plánované cenové změny. Počítá se s bedlivějším sledováním cenového vývoje, pokud by podnikatelé chtěli využít změny platidla zaokrouhlováním cen zboží a služeb nahoru nebo je nadsazovaly nad rámec prostého zaokrouhlování. Bude vytvořena černá listina podnikatelů, kteří by zavedení jednotné měny využili ke zvýšení cen. V souvislosti s obavou obyvatel se hovoří o tzv. vnímané inflaci, což je subjektivní dojem spotřebitelů o růstu cenové hladiny.54 Zkušenosti ze zemí, které již euro zavedly, potvrzují, že vnímaná inflace převyšuje skutečnou inflaci. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen u některých položek, např. v restauracích, u kadeřníka, v tržnicích, apod. U jiných druhů zboží naopak ceny klesly, takže celkový dopad na inflaci byl minimální.55

Administrativní a technické náklady přechodu na euro Přechod na euro si vyžádá v soukromém i veřejném sektoru vynaložení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit informační systémy, softwarové programy pro účetnictví, fakturace apod., přecenit zboží, vyrobit nové katalogy, vyškolit zaměstnance a mnoho dalších úkonů. Další náklady budou spojeny se šířením informací o zavedení eura. Administrativní a technické náklady budou znamenat okamžité jednorázové náklady pro českou ekonomiku. Na ekonomických subjektech pak závisí, kdy tyto náklady vynaloží (v období začínající dva až tři roky před zavedením eura a končící asi rok po jeho zavedení). Tyto náklady jsou spojeny se čtrnáctidenním obdobím duální cirkulace. Tudíž administrativní a technické úpravy budou muset proběhnout dvakrát. Tyto náklady si každý podnik bude hradit z vlastních zdrojů.

Specifické náklady bankovního sektoru Vyšší náklady postihnou i bankovní sektor. ČNB ponese v důsledku zavedení eura do oběhu náklady spojené s přípravou, výrobou a distribucí eurobankovek a euromincí a stažením korunových mincí a bankovek z oběhu včetně likvidace. Z pohledu komerčních bank se náklady zvýší kvůli přeměnám bankomatů, bezplatné výměně korun za eura, úpravám softwaru a dalším. Kromě těchto jednorázových nákladů banky a finanční instituce zaznamenají i náklady trvalé. Výše uvedená přímá 54

ČERNÍKOVÁ, Petra. Euro: Máme se bát vyšší inflace? [online]. 30. 5. 2008 [cit. 12. listopadu 2011] Dostupné z: 55 Nevýhody a rizika z přijetí eura [online]. [cit. 12. listopadu 2011] Dostupné z:

54

výhoda pro ekonomické subjekty v podobě snížení transakčních nákladů je z pohledu bank nevýhoda, jelikož banky přichází o výnosy z realizovaných devizových transakcí.

3.3 Shrnutí Snaha o přesnou kvantifikaci těchto přínosů a nákladů je velmi obtížná, respektive skoro nemožná, jelikož většina subjektů se ještě vyhodnocením přínosů a nákladů nezabývala.

Obrázek 8: Souhrn klasifikace přímých přínosů a nákladů zavedení eura v České republice

Zdroj: Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR [online]. Prosinec 2007 [cit. 28. března 2011] Dostupné z:

Nejdůležitějším trvalým přímým přínosem zavedení eura je omezení kurzového rizika. Z pohledu přímých nákladů mají největší vliv ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzové politiky. Ostatní náklady jsou až na omezení příjmů z devizových transakcí jednorázového charakteru, tudíž by u rozhodování o přijetí eura neměly mít 55

v podstatě žádnou roli. Rozhodnutí o tom, kdy přijmout společnou měnu, by mělo záležet na tom, zda zmíněná ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzové politiky nebudou představovat příliš velké riziko destabilizace našeho hospodářství a nepřevýší klady v podobě omezení kurzového rizika a snížení transakčních nákladů, které mají za následek rozvoj mezinárodního obchodu a příliv zahraničních investic, nepřímo pak hospodářský růst ČR. Pro datum přijetí eura je velmi důležitá sladěnost ČR s ekonomikou eurozóny, aby společná měnová politika byla vhodná také pro naši zemi.

3.4 Kritéria pro přijetí či nepřijetí společné měny Zavedení jednotné měny znamená ztrátu samostatné národní měnové a kurzové politiky. Země by měla zvážit, nakolik je to pro ni prospěšné či naopak nikoli. Jedním z uznávaných způsobů analýzy je sedmnáct argumentů pro a proti zavedení eura Roberta Mundella nositele Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1999. Dále tzv. Pět ekonomických testů britského ministra financí Gorgona Browna nebo v ČR tři kritéria

Václava

Klause.56

Tyto

analýzy

přímo

či

nepřímo

vychází

z makroekonomické teorie optimálních měnových oblastí (OCA), kterou formuloval Robert Mundell v roce 1961. Základní teoretická idea tohoto konceptu spočívá v tom, že zavedení společné měny sníží náklady v zemích, budou-li výrobní faktory kapitál a práce dokonale mobilní, a tak se mohou rychle, volně a s nulovými transakčními náklady přemisťovat přes hranice.57 OCA zkoumá podmínky, kdy se mohou dvě či více zemí odpoutat od svých národních měn a založit měnovou unii. Měna může bez větších potíží fungovat v oblasti, která je po celém svém půdorysu zhruba stejně atraktivní pro kapitál a která má podobný hospodářský vývoj. Naopak, pro ekonomicky různorodá území není společná měna vhodná. Jednotlivé části by měly buď nadprůměrnou inflaci, nebo nadprůměrnou nezaměstnanost. Proto posoudit míru prospěšnosti zavedení jednotné měny můžeme podle míry konvergence, Důležitým a prospěšným nástrojem hospodářské politiky je podle teorie měnový kurz, který řeší asymetrické hospodářské šoky. Mundell zdůraznil, že náklady společné měny se sníží, pokud by pracovní síla a kapitál byly zcela přemístitelné přes hranice. Později se zabýval také důležitostí integrace finančních trhů. Jako další testy OCA můžeme vybrat cyklickou sladěnost, homogenitu preferencí, udržitelnost veřejných financí, pružnost cen a mezd.

56 57

PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna: Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR, str. 94 HELÍSEK, Mojmír a kolektiv. Euro v ČR z pohledu ekonomů, str. 45

56

Ve Velké Británii v roce 1997 představil soubor ekonomických kritérii, podle kterých se mělo rozhodnout o přijetí eura, takzvané Brownovy testy, ministr financí Gorgon Brown. Tyto testy měly ukázat, zda je pro Británii vhodné zavést euro a zda je ekonomika připravena na tento krok. Výsledkem testů však byla a stále je nevýhodnost zavedení eura, neexistuje dostatečná konvergence ekonomiky eurozóny a britské ekonomiky. Rozhodnutí o nepřistoupení Británie do eurozóny bylo zapříčiněno hned prvním testem konvergence. Pět ekonomických testů se skládá z těchto kritérií:58 1. Konvergence. Je konvergence mezi hospodářským cyklem země a ekonomikou eurozóny udržitelná? 2. Flexibilita. Je britská ekonomika dostatečně flexibilní na to, aby v podmínkách měnové unie dokázala odolávat externím šokům? 3. Investice. Vytvoří vstup do eurozóny příznivé klima dlouhodobé investice? 4. Finanční služby. Jaký bude dopad tohoto kroku na finanční sektor. 5. Růst, stabilita a zaměstnanost. Bude členství v eurozóně přínosné z hlediska dlouhodobé prosperity a zaměstnanosti?

V ČR se poprvé o kritériích hodnotící přijetí eura zmínil prezident Václav Klaus ve svém článku Klausova kritéria pro přijetí (či nepřijetí) společné evropské měny, který vyšel v Lidových novinách 20. 1. 2006. Václav Klaus poukazuje na rozdíl mezi ekonomikou

Velké

Británie

a

ekonomikou

České

republiky.

Rozdělil

„českolipská“ kritéria do třech hlavních skupin:59 1. Přinesla společná evropská měna slibované výsledky? Zda se eurozóna stala oblastí

rychlého

a

dynamického

ekonomického

růstu,

zda

je,

více

než v minulosti, zárukou fiskální a měnové stability a zda členské země eurozóny dodržují svá vlastní pravidla. Jeho odpověď zní, že nikoliv. 2. Jsme vystaveni stejným exogenním šokům jako země eurozóny? Zda již došlo k dostatečně vysoké konvergenci hospodářského cyklu a zda je ekonomická struktura naší země kompatibilní se zeměmi eurozóny. Václav Klaus si nemyslí, že je v této věci náš největší dnešní problém. Naopak rychlé přijetí eura pro českou ekonomiku by podle něho bylo tragickou chybou v dalších 58

SKOPEČEK, Jan. Jak se rozhodovat o přijetí eura? In: KLAUS, V., JANÁČKOVÁ, S., MACH, P., KOTLÁN, V., SINGER, M. Euro dříve, nebo později?: sborník textů, str. 61 59 Klausova kritéria pro přijetí (či nepřijetí) společné evropské měny [online]. [cit. 18. října 2011] Dostupné z:

57

aspektech, které do této skupiny řadí, a to rozdíly v ekonomické úrovni, v mzdové hladině, v produktivitě práce a zejména v cenové hladině a cenové struktuře. 3. Je v zájmu ČR participovat na absolutistickém projektu unifikace? Je v jejím zájmu vytvářet evropský superstrát nebo chce spolukoncipovat Evropskou unii jako

společenství

intergovernmentalismu?

dobrovolně Václav

spolupracujících Klaus

si

myslí,

na absolutistickém projektu unifikace v našem zájmu není.

58

států že

na

bázi

participovat

4 ZAVEDENÍ EURA NA SLOVENSKU Slovensko vstoupilo do Evropské unie roku 2004, tím se zavázalo přijmout společnou měnu euro. Přípravy zavedení eura začaly ještě před vstupem do EU. Vláda schválila 16. července 2003 Strategii přijetí eura vypracovanou Národní bankou Slovenska a Ministerstvem financí SR. Vláda spolu s NBS prohlásily, že výhody vstupu do eurozóny převažují nad nevýhodami, proto by Slovensko mělo vstoupit do měnové unie co nejdříve, tudíž hned, jak budou splněna maastrichtská kritéria. Dalším společným dokumentem NBS a Ministerstva financí SR byla Konkretizace strategie přijetí eura v SR, kterou vláda SR schválila usnesením č. 862 z 8. září 2004. Je třeba zmínit, že k tomu, aby Slovensko splnilo všechna maastrichtská kritéria, byla nutná řada reforem, které slovenská vláda dokázala provést ve velmi krátkém časovém horizontu.60 Začátkem roku 2008 Slovensko úspěšně završilo svoji cestu ke splnění maastrichtských kritérií a naplnilo nevyhnutelné předpoklady pro zavedení eura. Dne 1. ledna 2009 se Slovensko stalo 16. členem eurozóny.

4.1 Plnění konvergenčních kritérií Při vstupu do EU plnilo Slovensko jen kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Až koncem roku 2007 začala SR postupně plnit ostatní kritéria. Země podala žádost o zhodnocení připravenosti na vstup do eurozóny 5. dubna 2008. Evropská komise 7. května 2008 oznámila, že SR dosáhla vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence a je připravena přijmout euro. Rada ECOFIN přijala 8. července 2008 konečné rozhodnutí o přijetí eura na Slovensku k 1. lednu 2009. Slovensko splnilo konvergenční kritéria se značnou rezervou. Tabulka 6: Plnění konvergenčních kritérií Slovenska v době rozhodování o jeho přijetí do eurozóny Referenční hodnota kritéria Kritérium Slovensko v době rozhodování Roční míra inflace (v %) 4/2007 – 3/2008 3,2 2,2 Dlouhodobá úroková míra (v %) 4/2007 – 3/2008 6,5 4,5 Schodek rozpočtu 2007 (v % HDP) -3,0 -2,2 Státní dluh 2007 (v %) 60 29,4 Zdroj: SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU, str. 128

60

Zavádění eura v nových členských zemích [online]. 5. 1. 2011 [cit. 6. února 2012] Dostupné z:

59

Kritérium cenové stability Míra inflace byla v květnu 2004 vícenásobně vyšší než referenční hodnota. Poprvé se přiblížila k referenční hodnotě koncem roku 2005. Převážně pod vlivem rostoucích cen energie se inflace na Slovensku roku 2006 opětovně vzdálila od referenční hodnoty. Roční průměrná inflace klesla pod referenční hodnotu v srpnu roku 2007.

Graf 11: Plnění kritéria cenové stability na Slovensku

Zdroj: ŠRAMKO, Ivan. Skúsenosti Slovenskej republiky so zavedením eura [online]. [cit. 27. března 2012] Dostupné z:

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Úroveň dlouhodobých úrokových sazeb je dlouhodobě nízká, v referenčním období činila 4,5 % a nalézala se tak výrazně pod referenční hodnotou dosahující 6,5 %. Dlouhodobé úrokové sazby na Slovensku v zásadě kopírovaly vývoj odpovídajících úrokových sazeb v eurozóně.

60

Graf 12: Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb na Slovensku


Kritérium udržitelnosti veřejných financí Počátkem roku 2008 byly zveřejněny první údaje svědčící o tom, že Slovensko splnilo s rezervou i fiskální kritérium. Schodek veřejných financí v zemi dosáhl úrovně 2,2 % HDP, tj. hodnoty dostatečně nižší než je povolená hranice 3 % HDP. V této dosáhnuté úrovni jsou zahrnuty také náklady důchodové reformy ve výšce 1,3 % HDP. Podíl veřejného dluhu na HDP byl dlouhodobě nižší než referenční hodnota. Ve sledovaných letech se pohyboval kolem 30 % HDP a roku 2007 klesl na 29,4 % HDP.

Graf 13: Deficit veřejných financí na Slovensku


61

Kritérium kurzové stability Důležitým mezníkem na cestě ke splnění všech kritérií v plánovaném termínu byl rok 2005, kdy slovenská koruna vstoupila do mechanismu směnných kurzů ERM II. Centrální parita byla stanovena na úroveň 38,4550 slovenských korun za euro se standardním fluktuačním pásmem ±15 %. Po vstupu do ERM II nejprve slovenská koruna posílila vůči euru o 1,8 %, poté se často pohybovala v silnější části fluktuačního pásma a byla obchodována za silnější kurz, než byla centrální parita. Ve druhém čtvrtletí roku 2006 však zaznamenala poměrně silný tlak na pokles, který byl spojen především s obavami trhu z budoucího směřování fiskální politiky pod nově zvolenou vládou a se zvýšenou averzí k riziku ve vztahu k rozvíjejícím se ekonomikám. Národní banka Slovenska následně podnikla intervence na devizových trzích. Poté koruna posílila a obchodovala se za kurz, který byl výrazně vyšší než centrální parita. Vzhledem k posilujícímu trendu slovenské koruny byla 19. března 2007 koruna revalvována o 8,5 % na 35,4424 SKK/EUR. Tím se začala plnit klíčová podmínka na hodnocení stability směnného kurzu. Vzhledem k přetrvávajícímu rychlému a zároveň zdravému ekonomickému vývoji přestala být i tato úroveň v souladu se stavem hospodářství. Od 29. května 2008 byla stanovena nová centrální parita na úroveň 1 EUR = 30,1260 SKK, která byla následně uplatněna jako konverzní kurz.

Graf 14: Působení slovenské koruny v ERM II


62

4.2 Legislativní potřeby zavedení eura Na Slovensku bylo potřeba vytvořit co možná nejpodrobnější všeobecný právní rámec organizovaného a plynulého přechodu na euro ve všech klíčových oblastech a ve všech časových úsecích.61 Zákon o zavedení měny euro na Slovensku byl schválený Národní radou Slovenské republiky 28. 11. 2007 a publikovaný ve Sbírce zákonů SR pod číslem 659/2007 Z.z. Tento zákon je také označován jako generální zákon o euru, který obsahuje: generální ustanovení o přechodu slovenské měny na euro, způsob přepočtu slovenské měny na euro, pravidla zaokrouhlování, pravidla duálního zobrazování cen, zmocňovací ustanovení, kontrolu a dozor například v oblasti monitoringu cen a v oblasti duálního zobrazování cen.62 Zákon připravilo Ministerstvo financí SR, Ministerstvo spravedlnosti SR, Ministerstvo hospodářství SR a NBS. Pravidla vykazování, přepočtu a zaokrouhlování peněžních sum v souvislosti s přechodem na měnu euro pro účely účetnictví, daní a celní účely ustanovila vyhláška Ministerstva financí SR z 27. února 2008 (č. 75/2008). O duálním zobrazování pojednává vyhláška Ministerstva hospodářství SR z 12. března 2008 č. 97/2008, dále pak vyhláška Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny č. 251/2008, vyhláška Ministerstva financí SR č. 220/2008, vyhláška Národní banky Slovenska č. 221/2008, vyhláška Ministerstva zdravotnictví SR č. 247/2008 a vyhláška Ministerstva vnitra SR č. 265/2008. Přepočet cenných papírů upravuje vyhláška NBS č. 240/2008 a vyhláška Ministerstva spravedlnosti SR č. 246/2008. Pro hladké a bezproblémové přijetí eura byly potřeba další právní předpisy, např. zákon č. 515/2008 Z.z., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti životního prostředí v souvislosti se zavedením eura na Slovensku, zákon č. 452/2008 Z.z., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti obrany v souvislosti se zavedením eura.63 Na Slovensku se zavedení eura řídilo především zákonem č. 659/2007 Z.z. o zavedení měny euro ve Slovenské republice a o změně a doplnění některých zákonů a Národním plánem zavedení eura v SR.

61

TOMÁŠEK, Michal. Nad novým slovenským zákonem o zavedení eura [online]. 18. 1. 2008 [cit. 13. února 2012] Dostupné z: 62 MINISTERSTVO FINANCIÍ SR, NÁRODNA BANKA SLOVENSKA. Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike: Aktualizácia apríl 2008, str. 56 63 Euro legislativa [online]. [cit. 13. února 2012] Dostupné z:

63

4.3 Národní plán zavedení eura v SR a základní zásady Vláda SR rozhodla usnesením č. 862 z 8. září 2004 vypracovat dokument Národní plán zavedení eura v Slovenské republice. Tento důležitý dokument představuje plán jednotlivých kroků, který slouží k zajištění procesu úspěšného a bezproblémového zavedení a používání eura v celém hospodářství na Slovensku. Národní plán se skládá ze dvou částí. První část, nazvaná Všeobecný rámec, pojednává o harmonogramu přijetí eura, institucionálním zabezpečení zavedení eura v SR a shrnutí úloh v jednotlivých sektorech. Část druhá, pojmenovaná Úlohy jednotlivých sektorů hospodářství, uvádí například zavedení eura do hotovostního a bezhotovostního oběhu, legislativní potřeby zavedení eura nebo zdroje informací a komunikací o zavedení eura. Národní plán zavedení eura v SR byl zpracován Národním koordinátorem, kterým se stalo Ministerstvo financí SR spolu s NBS. Na základě usnesení vlády SR č. 34 z 12. ledna 2005 se na přípravě podílely i další ministerstva a organizace, mimo jiné i Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR, Ministerstvo vnitra, Statistický úřad SR, Protimonopolní úřad SR, Slovenská televize. První vydání Národního plánu bylo schváleno usnesením vlády SR č. 525 z 6. července 2005. Ne všechny kroky, které by se měly vykonat při zavedení eura, bylo možné identifikovat nebo podrobně popsat s několikaletým předstihem, z tohoto důvodu byl plán aktualizovaný v termínech 15. března 2007 a 15. dubna 2008. V Národním plánu jsou též stanoveny základní zásady zavedení eura na Slovensku. Na těchto zásadách byly postaveny připravované právní předpisy a ostatní detaily přechodu na euro. Těmito zásadami jsou:64 •

Velký třesk – Slovensko zavedlo euro pomocí Big-Bang scénáře 1. 1. 2009. Jednorázový přechod na euro znamenal zavedení společné měny součastně do hotovostního i bezhotovostního oběhu bez přechodného období. Od tohoto dne se stalo euro zákonným platidlem na území Slovenské republiky.

•

Krátký duální oběh – po zavedení společné měny 1. 1. 2009 se mohlo platit do 16. 1. 2009 v hotovostním styku jak eurovými bankovkami a mincemi, tak korunovými bankovkami a mincemi. Při placení slovenskou měnou se vydávala na zpět pouze euroměna. Od 17. 1. 2009 bylo možné platit jen v eurech. Duální oběh tedy trval 16 dní. Ve srovnání s prvními dvanácti zeměmi

64

MINISTERSTVO FINANCIÍ SR, NÁRODNA BANKA SLOVENSKA. Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike: Aktualizácia apríl 2008, str. 10-11

64

eurozóny, kde duální oběh trval dva měsíce, je to podstatně kratší doba. Ze zkušeností vyplynulo, že 2 měsíce je příliš dlouhá doba s vyššími náklady. •

Konverzní kurz – jedním z konvergenčních kritérií je alespoň dvouleté setrvání země v ERM II. Kurz národní měny se musí pohybovat v maximálním fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru, zároveň nesmí dojít k devalvaci. Již 28. listopadu 2005 se Slovensko připojilo k ERM II, centrální parita byla stanovena na 38,4550 Sk za euro, fluktuační pásmo bylo v rozmezí od 32,69 do 44,22 SKK/EUR. Střední kurz se změnil 19. března 2007 na 35,4424 Sk za euro v rozmezí od 30,126 do 40,758. Další a zároveň poslední změna centrální parity na 30,126 SKK/EUR s rozmezím od 25,6071 do 34,6449 SKK/EUR nastala 28. května 2008. Tuto úroveň centrální parity zvolili ministři financí 8. července 2008 za definitivní směnný kurz. Všechny hodnoty vyjádřené v korunách se přepočítávaly na eura pomocí tohoto konverzního kurzu, nebylo možné použití jiného kurzu.65

•

Kontinuita kontraktů – zavedení eura neovlivní platnost smluv a jiných právních nástrojů. Všechny smlouvy obsahující údaje ve slovenských korunách zůstaly platné i po zavedení společné měny. Hodnoty v korunách se přepočítaly na eura podle konverzního kurzu. Žádnou smlouvu nebylo možné vypovědět z důvodu zavedení eura. Avšak zásada smluvní volnosti byla zachována, smluvní strany mohly oboustranným souhlasem dohodu změnit. Tyto pravidla jsou určeny v nařízení Rady ES 1103/97 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura.

•

Pravidla zaokrouhlování – od 1. 1. 2009 bylo potřeba finanční hodnoty ve slovenských korunách přepočítat na eura pomocí konverzního kurzu a poté zaokrouhlit na nejbližší eurocent podle matematických pravidel. V některých případech, které byly uvedeny v nařízení Rady ES 1103/97 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura, bylo zaokrouhlování ještě přesnější. Zaokrouhlovala se konečná hodnota, ne částečné položky.

•

Nepoškodit občana – poplatky a daně (platby, které platil občan státu), pokud se nepřevedly

přesně

se zaokrouhlily

směrem

podle dolů.

stanovených Toto

pravidlo

pravidel neplatilo

zaokrouhlování, při

platbách

a pohledávkách ve prospěch státu, které vznikly z titulu porušení všeobecně 65

Slovenská koruna [online]. [cit. 2. února 2012] Dostupné z:

65

platných právních předpisů (pokuty, penále). Důchody a sociální dávky (platby, které poskytoval stát občanům) se zaokrouhlovaly směrem nahoru. •

Předcházení zvýšení cen a vnímané inflace – zavedení eura nesmělo být zneužito jako záminka neodůvodněného zvyšování cen. Byly prováděny kontroly duálního označování cen a dodržování pravidel na přepočet korun na euroměnu. Taktéž byl monitorován vývoj cen. Celková inflace byla na Slovensku v roce 2009 relativně nízká, což lze v první řadě připisovat globálním protiinflačním vlivům, které souvisely s celosvětovou recesí. Studie NBS došla k závěru, že veškeré provedené odhady svědčí spíše o nepatrném vlivu zavedení eura na celkovou inflaci. Např. z celkové inflace z ledna 2009 ve výši 2,7 % lze se zavedením eura spojovat nanejvýš 0,2 procentního bodu.66

•

Minimalizace nákladů – náklady na zavedení eura měly být co nejnižší. Subjekt, kterému vznikly náklady spojené s přijetím eura, si je musel pokrýt sám. To platilo jak pro soukromý, tak pro veřejný sektor.

•

Zodpovědnost – orgány státní správy a samosprávy či jiné orgány veřejné moci zodpovídaly za přípravu příslušných normativních právních aktů podle své působnosti. Každý subjekt byl zodpovědný za svou organizační přípravu přechodu na euro a přizpůsobení informačních systémů, které spravoval nebo za ně zodpovídal. Vzniklé náklady nebyly kompenzovány z veřejných zdrojů.

4.4 Etický kodex Jedno z nejvýraznějších opatření pro vytvoření příznivé atmosféry a upevnění vzájemné důvěry mezi podnikateli a spotřebiteli v období přechodu z koruny na euro bylo vytvoření dokumentu Etický kodex pro zavedení eura zplnomocněncem vlády Igorem Barátem a Podnikatelskou aliancí Slovenska. Dokument obsahoval zejména závazek podnikatelů, že nebudou zvedat ceny svých služeb a zboží bez objektivních a opodstatněných příčin. Podle Igora Baráta se k etickému kodexu připojilo téměř 3000 různých subjektů, především soukromých podniků, ale i obecných či městských samospráv a jiných veřejných institucí. Reálně nálepku s označením signatáře a se sloganem „Měníme měnu, ne cenu“ získalo více jak 20 tisíc různých prodejen či provozovatelů 66

První poznatky o vlivu zavedení eura na Slovensku [online]. 29. 6. 2010 [cit. 13. února 2012] Dostupné z:

66

služeb po celém Slovensku. Projekt etický kodex pro zavedení eura skončil 30. září 2009. Za rok a půl platnosti projektu zaznamenala a prošetřovala kancelář zplnomocněnce jen přibližně deset stížností od občanů na jeho údajné porušení, přičemž žádná z nich se po prověření neukázala jako opodstatněná.67 Signatáři, kteří porušili kodex, mohli přijít o svou nálepku a mohli být uvedeni na černé listině sdružení spotřebitelů Slovenska.

4.5 Komunikační strategie Nedílnou součástí zavádění společné měny byly komunikační strategie a informační kampaně, které začaly v roce 2007. Ve větších rozměrech se rozběhly na jaře roku 2008. Cílem bylo, aby každý občan byl včas a dostatečně informován o všech souvislostech, které ze zavedení eura plynou. Bankovní rada NBS a vláda SR schválily Komunikační strategii o zavedení eura ve Slovenské republice, která vychází z Národního plánu, ale je podrobnější a konkrétnější. Informační kampaň, která má informační a vzdělávací charakter, byla věnována především obyvatelstvu. Zvláštní pozornost pak byla věnována ekonomicky slabším regionům Slovenska a citlivým skupinám, např. seniorům, menšinám, dětem, zdravotně postiženým. Ministerstvo hospodářství a Národní agentura zajišťovala přesun informací do oblasti podnikatelské sféry, zejména pro malé a střední podniky. Mezi komunikační nástroje patřily informace v médiích, včetně inzerce, univerzální tištěný materiál doručený do každé domácnosti, internetová stránka www.euromena.sk, různé brožury, letáky, plagáty, billboardy, audiovizuální materiály, bezplatná telefonní linka (0800 103 104 ze všech sítí v SR), odborné konference, školení, přednášky a semináře.68 Ministerstvo financí uzavřelo 7. prosince 2007 Dohodu o partnerství s Evropskou komisí, zajišťující koordinaci a vzájemnou podporu informačních a komunikačních aktivit týkajících se eura. Z průzkumu Eurobarometr lze informační kampaně považovat za úspěšné. V lednu roku 2009 mělo 90 % Slováků pocit, že jsou velmi dobře až poměrně dobře informováni a asi 84 % bylo velmi nebo spíše spokojeno s informacemi, které byly poskytnuty vnitrostátními orgány. Nejdůležitějším zdrojem informací pro občany byla 67

Zavedenie eura: Etický kódex sa skončí 30. septembra [online]. 22. 9. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z: 68 MINISTERSTVO FINANCIÍ SR, NÁRODNA BANKA SLOVENSKA. Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike: Aktualizácia apríl 2008, str. 20

67

média (93 %), na dalším místě byly slovenská centrální banka (20%) a komerční banky (18 %). Za nejúčinnější z informačních kanálů hodnotili občané Slovenska televizi (66 %), dále webovou stránku www.euromena.sk (11 %) a publikace či brožury (7 %). Z dotazovaných 90 % uvedlo, že vidělo televizní spoty zaměřené na euro, z toho většina považovala tyto spoty za velmi nebo spíše užitečné. Na otázku, zda viděli reklamy na euro ve slovenských časopisech a novinách, zhruba 70 % Slováků odpovědělo, že ano a přibližně 78 % z nich je prohlásilo za velmi nebo spíše užitečné. Eurokalkulačku obdrželo přibližně 95 % občanů, z toho 64 % ji označilo za velmi nebo spíše užitečnou.69

4.6 Duální zobrazování cen Duálním zobrazováním cen se rozumí současné zobrazování cen zboží a služeb jak ve slovenských korunách, tak v eurech, přičemž přepočet musí být uskutečněn dle stanoveného konverzního kurzu a zákonem stanovených pravidel. Účelem tohoto opatření je ulehčit občanům přivykání si nové měně a novým cenovým relacím. Povinnost duálního označení cen platí pro právnické i fyzické osoby. Obecně platí pro případy, kdy je ve vztahu ke spotřebiteli uváděna částka, cena nebo hodnota ve slovenských korunách, tedy zejména u konečných cen zboží a služeb, hodnoty peněžních částek na účtech či fakturách, bankovních služeb, spotřebitelských úvěrů, výplat, sociálních dávek apod., v případě, kdy dochází k vystavení zboží, u katalogů zboží a cenových nabídek zboží a reklamy.70 Období povinného duálního zobrazování cen platilo od 24. 8. 2008 a skončilo jeden rok po zavedení eura, tj. ke dni 31. 12. 2009. V rámci tohoto období byly rozlišovány dvě měny: hlavní měna a informativní měna. Hlavní měnou byla v období od 24. 8. 2008 do 31. 12. 2008 slovenská koruna a od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 euro. Informativní měnou pak v období od 24. 8. 2008 do 31. 12. 2008 euro a od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 slovenská koruna. Po ukončení povinného duálního zobrazování cen se podnikatelům doporučilo dobrovolně pokračovat v tomto systému ještě dalších 6 měsíců.

69

Flash Eurobarometer 259, [online]. Leden 2009 [cit. 7. února 2012] Dostupné z: 70 Slovenské euro a duální ceny [online]. 30. 9. 2008 [cit. 7. února 2012] Dostupné z:

68

Všechny

peněžní

částky

byly

přepočítány

konverzním

kurzem

30,1260 SKK/EUR. Výsledná částka musela být uvedena v souladu s pravidly zaokrouhlování na dvě desetinná místa, u vybraných výrobků byla požadována ještě vyšší míra přesnosti (na čtyři desetinná místa se zaokrouhlovaly ceny vodného a stočného, tepla, elektřiny, plynu, elektronických komunikačních služeb). Povinností také bylo viditelně zveřejňovat oficiální přepočítací koeficient. Duálnímu vyjádření peněžních částek na smlouvách, výplatních páskách, fakturách a dalších dokladech o zaplacení podléhala pouze konečná suma, nikoli jednotlivé položky. Ceny na internetu nemusely být duálně zobrazovány za předpokladu, že součástí stránky byla virtuální kalkulačka

s přednastaveným

přepočítacím

koeficientem.

Povinnosti

duálního

označování cen nepodléhaly peněžní částky uvedené ve všeobecně právních předpisech, výroky rozhodnutí orgánů veřejné moci, obchodní vztahy a poštovní známky. Upravené podmínky měly čerpací stanice pohonných hmot, kde digitální displeje neumožňovaly uvádět částky v dvojích cenách. Požadováno bylo přehledné duální zobrazení cen za litr v blízkosti čerpacího

zařízení.71 Tyto případy jsou konkretizované v zákoně

č. 659/2007 Z. z. Povinné dvojí uvádění cen pečlivě sledovala Slovenská obchodní inspekce (SOI). Podle průzkumu Komise považovalo devět z deseti Slováků dvojí uvádění cen za užitečné. Většina dotazovaných řekla, že dvojí ceny byly uvedeny správně (53 %) a podle dalších 34 % byly uvedeny správně ve většině případů.72

4.7 Předzásobení euroměnou Jedním z důležitých úkolů bezproblémového přechodu na společnou měnu bylo včasné předzásobení komerčních bank eurobankovkami a euromincemi centrální bankou a následně druhotné předzásobení klientů komerčními bankami. Tento proces podléhal obecným zásadám Evropské centrální banky ECB/2006/9, které specifikovaly práva a povinnosti zúčastněných stran, zajištění a vykazování statistických údajů.73

71

Slovenské přípravy na euro [online]. 21. 8. 2008 [cit. 7. února 2012] Dostupné z: 72 Flash Eurobarometer 259, [online]. Leden 2009 [cit. 7. února 2012] Dostupné z: 73 Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR [online]. 1. 1. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z:

69

NBS si zapůjčila přibližně 188 milionů eurobankovek v hodnotě více jak 7 miliard eur od Eurosystému prostřednictvím Rakouské centrální banky. Poté byly bankovky distribuované do všech úschovných míst NBS, čímž se zabezpečila jejich regionální dostupnost. Ve slovenské mincovně v Kremnici bylo vyraženo 500 milionů euromincí, přičemž v tomto počtu jsou započítané i dvě památné 2€ mince vyražené při příležitosti 10. výročí vzniku HMU a 20. výročí Boje za svobodu a demokracii. Z nových členských států, které zavedly euro, bylo Slovensko první, kdo euromince vyrazil ve svém vlastním výrobním zařízení.74 NBS zahájila předzásobení 16 obchodních bank euromincemi 6. září 2008 a bylo úspěšně dokončeno 29. prosince 2008. Celkově bylo doručeno více jak 238 milionů euromincí v celkové hodnotě 98 milionů eur, což představuje hmotnost téměř 1400 tun. Pro snadnější předzásobení a uvolnění skladovacích kapacit úschovných míst NBS bylo v Mincovně Kremnica dočasně vytvořeno detašované pracoviště NBS, ze kterého byly předzásobeny tři největší banky (VÚB, Slovenská sporiteľňa a Tatra banka) a ČSOB, což činilo 85 % z celkového předzásobení euromincemi. 10 % bylo z oddělení Hlavní pokladna a méně jak 2 % z ostatních úschovných míst NBS. Z časového hlediska bylo předzásobení euromincemi rozloženo rovnoměrně. Největší objemy euromincí byly bankám distribuovány v průběhu října a listopadu.75

Graf 15: Předzásobení euromincemi na Slovensku

Zdroj: Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR [online]. 1. 1. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z: 74

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance[online]. 20. 4. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z: 75 Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR [online]. 1. 1. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z:

70

Předzásobení eurobankovkami začalo o měsíc později než euromincemi, tj. 7. října 2008 a ukončeno bylo 29. prosince 2008. Celkový počet eurobankovek převyšoval 51 milionů v hodnotě více jak 950 milionů eur. Banky se předzásobovaly nejvíce v průběhu října, nejvyšší objem tvořily bankovky v hodnotě 5 € a 10 €.

Graf 16: Předzásobení eurobankovkami na Slovensku

Zdroj: Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR [online]. 1. 1. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z:

Druhotné předzásobení se uskutečnilo bez poplatků a trvalo od 28. října 2008 do 31. prosince 2008. Celkem bylo vydáno 14,3 milionů eurobankovek v hodnotě 225 milionů eur a 195 milionů euromincí v hodnotě více jak 66 milionů eur, což představuje 1/4 všech předzásobených bankovek a 2/3 všech předzásobených mincí.76 Proces druhotného předzásobení začal mírně a od prosince došlo k výraznějšímu růstu.

76

Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR [online]. 1. 1. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z:

71

Graf 17: Průběh druhotného předzásobení na Slovensku

Zdroj: Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR [online]. 1. 1. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z:

Předzásobení obyvatel probíhalo formou prodeje startovacích balíčků. Jeden balíček obsahoval 45 kusů euromincí různých nominálních hodnot a jeho celková hodnota činila 16,60 EUR, přibližně 500 SKK (2 · 2 €, 6 · 1 €, 8 · 0,5 €, 8 · 0,2 €, 6 · 0,1 €, 5 · 0,05 €, 5 · 0,02 €, 5 · 0,01 €). NBS objednala 1 320 000 předbalených sad mincí, které byly podnikům a široké veřejnosti prodávány od 1. do 31. prosince 2008. Z předešlých zkušeností Evropská komise doporučovala přichystat jeden balíček na domácnost. Na Slovensku je zhruba 2 miliony domácností a vzhledem k tomu, že nebyly připraveny sady pro maloobchodníky, upozornila Komise na možný nedostatek startovacích balíčků. Po prvních dnech prodeje se na mnohých pobočkách obchodních bank a pošt vyprodaly. NBS doporučila omezit prodej na osobu maximálně 10 sad. První banka, která 1. prosince omezila prodej, byla Tatra banka, která nabízela jeden kus pro neklienty banky a tři kusy pro klienty banky. K tomuto rozhodnutí se dále přidaly VÚB banka, Slovenská sporiteľňa i ČSOB. Do 5. prosince bylo prodáno 81 % startovacích balíčků.77 Z průzkumu Eurobarometr bylo zjištěno, že tři dny před zavedením eura mělo 49 % slovenských občanů eurobankovky, které z větší části (56 %) získali z předešlých

77

Banky podľa odporúčania NBS obmedzujú predaj balíčkov [online]. 2. 12. 2008 [cit. 3. února 2012] Dostupné z:

72

cest do zahraničí a 39 % dotázaných odpovědělo, že z výměny v bance na Slovensku. Euromince již mělo 60 % Slováků, z toho 53 % ze startovacích sad a 42 % z cest do zahraničí.78

4.8 Zásobování bankomatů eurem a nastavení POS terminálů Před vstupem Slovenska do eurozóny bylo na jeho území přes 2 000 bankomatů. Do

31.

prosince

2008

musely

tyto

přístroje

vydávat

slovenské

koruny

a od 1. ledna 2009 musely být schopné vydávat pouze euroměnu. Zpočátku byly bankomaty zásobeny eurobankovkami nižší nominální hodnoty. POS terminál je platební terminál, prostřednictvím kterého je možné realizovat platby debetními či platebními kartami. Aktualizaci softwaru bylo možné uskutečnit dálkově. Další způsob přijímání karet je pomocí mechanického přístroje, tzv. imprinter. V tomto případě bylo potřeba vyměnit předtištěné prodejní bloky a distribuovat nové manuály a příručky. Banky převod na euro zvládly dobře a již minuty po půlnoci 1. ledna 2009 vydávalo všech přibližně 2 200 bankomatů na Slovensku pouze eurobankovky (převážně 10 EUR a 20 EUR) a 32 000 terminálů na prodejních místech fungovalo v eurech. Bankomaty čelily velkému náporu 5. ledna, kdy lidé vybrali v hotovosti 2,5 krát více (41 milionů EUR) než ve stejný den roku 2008.79

4.9 Stahování slovenských korun z oběhu Stahování slovenských korun začalo v posledním čtvrtroku 2008 a můžeme ho charakterizovat takto: Duální oběh trval do 16. 1. 2009. V období duálního období a po jeho skončení bylo možné vyměňovat v bankách bankovky do konce roku 2009 a mince do konce června roku 2009, v NBS bankovky a památní mince neomezeně a jiné než památné mince do konce roku 2013. Po skončení duálního oběhu musely

78

Flash Eurobarometer 255, [online]. Leden 2009 [cit. 8. února 2012] Dostupné z: 79 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance[online]. 20. 4. 2009 [cit. 7. února 2012] Dostupné z:

73

banky vyměnit občanům bankovky a mince bezplatně do výše 100 kusů bankovek a 100 kusů mincí na osobu a transakci.80 Podle průzkumu Eurobarometr mělo u sebe 5 dnů po přechodu na euro přibližně 56 % Slováků pouze nebo převážně eurobankovky a pouze nebo převážně euromince 63 % občanů. Jeden den před koncem období dvojího oběživa mělo pouze nebo převážně eurobankovky 97 % Slováků a pouze nebo převážně euromince 98 % občanů. Z výsledků také vyplývá, že do neděle 4. ledna přišlo do bank poměrně málo klientů, avšak situace se zásadně změnila dne 5. ledna, kdy se mnoho lidí vrátilo z dovolených. Občané provedli téměř 198 000 výměn nebo výběrů hotovosti u bankovní přepážky a vyměnili téměř 325 milionů EUR, což je stonásobně více než 5. ledna 2008. Dne 7. ledna byl zaznamenán druhý nejvyšší počet výměn (168 000) se směnnou hodnotou 261 milionů EUR. Za šestnáctidenní duální období občané Slovenska provedli 1 418 000 výměn a výběrů hotovosti u bankovní přepážky, což je čtyřikrát více než během prvních 16 dnů předchozího roku, v celkové hodnotě přibližně 2,207 miliardy EUR, což je 2,4 krát více než v období 1. až 16. ledna 2008. Větší část objemu slovenských korun byla stažena z oběhu již před zavedením eura. Přičemž 31. prosince 2008 zůstalo v oběhu 77 miliard SKK. Během prvních devíti dnů v lednu 2009 bylo staženo přibližně 30 miliard korun. Na konci ledna bylo v oběhu zhruba 16 miliard SKK.81

4.10 Evropský platební systém Do bezhotovostního oběhu bylo euro zavedeno 1. 1. 2009. Tuzemský mezibankovní platební systém SIPS byl upravený na používání evropské měny. Ke dni zavedení eura se Slovenská republika napojila i na evropský platební systém provozovaný centrálními bankami eurozóny TARGET 2. Tyto změny měla na starosti NBS spolu s 31 bankami a ostatními institucemi, které byly na tento platební systém napojeny (např. Státní pokladna). Systém SIPS se tak stal tzv. přidruženým systémem k systému TARGET 2. Přípravy připojení na evropský platební systém začal po vstupu Slovenska do ERM II. Podmínkou napojení se na TARGET 2 pro každého přímého

80

MINISTERSTVO FINANCIÍ SR, NÁRODNA BANKA SLOVENSKA. Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike: Aktualizácia apríl 2008, str. 28 81 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance[online]. 20. 4. 2009 [cit. 7. února 2012] Dostupné z:

74

účastníka (tj. pro centrální banku, finanční instituce i přidružené systémy) bylo podrobit se testování, které ověří způsobilost, respektive splnění požadavků pro účast v systému ze strany účastníků z provozního i technického hlediska. Toto testování probíhalo od května 2008 do prosince 2008. K zabezpečení plynulosti všech bezhotovostních plateb bylo také potřeba provést změny u platebních karet a elektronického bankovnictví. Změna platebních karet se týkala karet vydaných k účtům vedených v korunách, které musely být k 1. 1. 2009 přepočítány fixním konverzním kurzem na eura. U čipových karet museli vydavatelé zabezpečit správné nastavení parametrů v čipu. Co se týče elektronického bankovnictví, bylo potřeba provedení softwarových úprav.

4.11 Přepočítání a nahrazení tržních indexů Všechny účty klientů bank, ale také úvěrové produkty, akreditivy, záruky a šeky byly přepočítané na eura. Přepočty se uskutečnily přesně podle oficiálního přepočítacího koeficientu a pravidel zaokrouhlování, o čemž byli klienti předem informováni. Úrokové sazby a jiné podmínky byly v souladu se zásadou kontinuity kontraktů zachované. Z tohoto důvodu byla generálním zákonem zabezpečená i kontinuita, respektive nahrazení tržních indexů. •

Zánik referenční úrokové sazby BRIBOR a její nahrazení sazbou EURIBOR.

•

Zánik referenční úrokové sazby BRIBID a její nahrazení sazbou EURIBID.

•

Zánik referenční úrokové sazby SKONIA a její nahrazení sazbou EONIA.

•

Zánik základní/limitní úrokové sazby Národní banky Slovenska a její nahrazení MRO sazbou Evropské centrální banky.82

82

MINISTERSTVO FINANCIÍ SR, NÁRODNA BANKA SLOVENSKA. Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike: Aktualizácia apríl 2008, str. 35

75

76

5 ZAVEDENÍ EURA VE SLOVINSKU Slovinsko přistoupilo k Evropské unii 1. května 2004, 1. ledna 2007 nahradilo svoji národní měnu slovinský tolar eurem a stalo se tak 13. členem eurozóny. Slovinsko je první zemí, která při zavádění společné měny postupovala podle scénáře velkého třesku. Tedy na rozdíl od prvních členů eurozóny nemělo k dispozici přechodné období, kdy euro platilo v bezhotovostním styku a po tříletém období začalo platit i jako hotovostní platidlo. Právě Slovinsko ukázalo, že zavedení eura do bezhotovostního i hotovostním styku naráz je možné. Tato varianta, která klade větší nároky na přípravné práce, má nižší náklady než scénář s využitím přechodného období. Nahrazení slovinského tolaru eurem bylo rychlé a hladké. Ekonomika se nezadrhla, inflace nevzrostla a lidé ocenili dostatek informací a pečlivé přípravy. Jednorázové přijetí eura ve Slovinsku usnadnila jeho všeobecná známost. Kromě precizní osvěty slovinských úřadů hrála roli i geografická blízkost a čilé hospodářské styky s Rakouskem a Itálií, kde se eurem platí od roku 2002. Z výzkumu veřejného mínění vyplynulo, že v předvečer přijetí eura se drtivá většina slovinských občanů (více než 90 procent) již setkala s eurovými mincemi a bankovkami.

5.1 Plnění konvergenčních kritérií Slovinská vláda chtěla zavést euro co nejdříve po přistoupení k EU. Již měsíc po vstupu do Evropské unie, v červnu 2004, přistoupilo Slovinsko spolu s Litvou a Estonskem do mechanismu směnných kurzů ERM II. 27. června 2004 byly stanoveny centrální parity, v případě Slovinska kurz činil 239,640 slovinských tolarů za 1 euro. 2. března 2006 zažádalo Slovinsko o provedení hodnocení plnění konvergenčních kritérií, na základě toho pak vydala 16. května 2006 Evropská komise spolu s Evropskou

centrální

bankou

hodnotící

zprávy

potvrzující

splnění

všech

konvergenčních kritérií. Slovinsko docílilo vysokého stupně nominální konvergence s eurozónou, kdy některá kritéria byla splněna lépe než u většiny členských zemí EMU.

77

Tabulka 7: Plnění konvergenčních kritérií Slovinska a zemí eurozóny v době rozhodování o jeho přijetí do eurozóny Referenční Eurozóna Kritérium Slovinsko hodnota kritéria v (průměr) době rozhodování Roční míra inflace (v %) 2,6 2,3 2,3 4/2005 – 3/2006 Dlouhodobá úroková míra (v %) 5,9 3,8 3,4 4/2005 – 3/2006 Schodek rozpočtu 2005 (v % HDP) -3 -1,8 -2,4 Státní dluh 2005 (v %) 60 29,1 70,8 Zdroj: Kiteriji za uvedbo evra [online]. [cit. 24. března 2012] Dostupné z:

Kritérium cenové stability Od roku 2001, kdy inflace (dvanáctiměsíční průměr harmonizovaného indexu spotřebitelských cen) činila 8,6 %, docházelo k jejímu poklesu v důsledku dobré spolupráce Banky Slovinska a slovinské vlády, které měly za prioritní cíl snížení inflace. Hlavní příčinou vysoké inflace v roce 2001 bylo zavedení daně z přidané hodnoty. Poprvé se inflace ve Slovinsku

dostala pod referenční hodnotu

v listopadu 2005 a od té doby bylo kritérium cenové stability plněno. V okamžiku, kdy bylo ECB a EK prováděno měření, činila referenční hodnota 2,6 % a průměrná míra inflace ve Slovinsku během 12 měsíců předcházejících březnu 2006 byla 2,3 %, tedy o 0,3 % pod referenční hodnotou. Pod úrovní referenční hodnoty se pohybovala slovinská míra inflace až do července 2007. Graf 18: Plnění kritéria cenové stability ve Slovinsku

Zdroj: Slovinsko [online]. [cit. 24. března 2012] Dostupné z:

78

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Slovinsko bez větších potíží plnilo od února 2004. Mezi lety 2002 a 2004 došlo k výraznému snížení dlouhodobých úrokových sazeb a přiblížení se k úrovni eurozóny. Hlavními faktory, které podpořily tento sestupný trend, byly poklesy inflace, krátkodobých úrokových sazeb a rizikové prémie.83 V březnu 2006 činila referenční hodnota 5,9 % a dlouhodobá úroková míra ve Slovinsku činila 3,8 %, tedy dostatečně nízko pod referenční hodnotou. Graf 19: Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb ve Slovinsku


Kritérium udržitelnosti veřejných financí Kritérium udržitelnosti veřejných financí se týká krátkodobého až střednědobého vývoje vládního deficitu a chování vládního dluhu. Kritérium vládního deficitu nebylo plněno v letech 2000 až 2001. Byla potřeba rozpočtová disciplína, která vedla k postupnému snižování deficitu, a od roku 2002 bylo kritérium plněno. Kritérium vládního dluhu Slovinsko dlouhodobě plnilo a dokonce vykazovalo klesající trend.84

83

Slovinsko [online]. [cit. 24. března 2012] Dostupné z: 84 Slovinsko [online]. [cit. 24. března 2012] Dostupné z:

79

Graf 20: Slovinský vládní deficit


Kritérium kurzové stability Slovinsko se účastnilo mechanismu směnných kurzů od 28. června 2004 do dubna 2006, kdy směnný kurz tolaru k euru zůstal blízko centrální paritě. Centrální parita byla nastavena na 239,640 SIT/EUR. Během referenčního období byla volatilita směnného kurzu vůči euru velmi nízká s maximální odchylkou 0,16 % na straně depreciace a 0,1 % na straně apretace v rámci oscilačního pásma. Za hodnotící období dosahovala průměrná odchylka od centrální parity hodnoty 0,08 %. Graf 21: Odchylka nominálního kurzu SIT/EUR od centrální parity


80

5.2 Legislativní potřeby zavedení eura Ministerstvo financí vydalo seznam obsahující stávající předpisy, které bylo potřeba upravit pro zavedení eura, a nové předpisy potřebné při zavedení společné měny. Do stávajících nařízení patřil zákon o Slovinské bance, zákon o platebních transakcích, zákon o daních, zákon o přestupcích, zákon o finančním zajištění a zákon o obchodních společnostech.85 Nově vytvořen byl Zákon o duálním označování cen přijatý listopadu 2005 a Obecný zákon o zavedení eura přijatý roku 2006, který mimo jiné uzákonil konverzní kurz, stanovil období používání dvojího oběživa, nahradil hlavní úrokovou sazbu SITIBOR evropskou sazbou EURIBOR a zakotvil kontinuitu právních vztahů. V lednu 2005 bylo schváleno první vydání Národního plánu zavedení eura. První aktualizace Národního plánu se uskutečnila v lednu 2006, druhá aktualizace v říjnu téhož roku.

5.3 Konverzní kurz Krátce po vstupu do Evropské unie, dne 28. června 2004, se Slovinsko zapojilo do systému měnových kurzů ERM II, čímž začalo usilovat o splnění jednoho z maastrichtských kritérií. Od tohoto období byly zahájeny přípravy slovinské ekonomiky

na

zavedení

nové

měny.

Centrální

parita

byla

stanovena

na 1 EUR = 239,640 SIT. Ta však byla krátce po vstupu do ERM II vystavena spekulačním tlakům. Slovinská centrální banka vzápětí intervenovala s cílem ukázat odhodlání bránit kurz své měny. Během dvouletého setrvání země v ERM II pohyb měnového kurzu zdaleka nevyužíval přípustného fluktuačního pásma ± 15 % od centrální parity. Tento pevný a neměnný kurz ve výši 239,640 SIT/EUR zvolili ministři financí členských států EU 11. července 2006 za definitivní směnný kurz.

5.4 Duální zobrazování cen Přechod na společnou měnu je náročný proces, jehož bezproblémové zvládnutí vyžaduje, aby široká veřejnost měla dostatek času k seznámení s novou měnou a s kupní 85

Masterplan for Introduction of the Euro: First Update. [online]. Leden 2006 [cit. 6. března 2012] Dostupné z:

81

silou její peněžní jednotky. Za tímto účelem byla zavedena povinnost uvádění dvojích cen, v národní měně i v eurech, u peněžních hodnot jako jsou ceny v obchodech a restauracích, částky na výplatních páskách, zůstatky na bankovních účtech atd. Ve snaze omezit vnímanou inflaci se Slovinsko rozhodlo přistoupit k duálnímu označování cen již čtyři měsíce před stanovením oficiálního přepočítacího koeficientu. Zákon o duálním označování cen upravuje povinnost pro všechny podnikatele zobrazovat po určitou dobu, tj. od března 2006 do července 2007, vybrané peněžní částky současně v tolarech a eurech, a to podle závazných pravidel pro přepočet peněžních

částek.

K výpočtu

cen

byla

použita

centrální

parita

ERM

II,

tj. 1 EUR = 239,640 SIT. Zákon také vyjmenovává výjimky z duálního označování cen, např. čerpací stanice, katalogy, sekce prodávající maso, ryby, lahůdkářské výrobky a chléb, automaty a hazardní hry, knihy a tiskoviny, malé prodejny, řemeslnické dílny a další.86 Po nabytí účinnosti zákona začala Obchodní inspekce kontrolovat jeho dodržování. Většina cen byla z tolarů na eura přepočítána správně. Obchodní inspektoři se však často setkávali s tím, že ani na prodejně a ani na účtence nebyl uváděn oficiální přepočítací koeficient. Ve většině případů stačilo k nápravě napomenutí, pokuta v rozpětí 500 – 1500 eur byla použita jen ve výjimečných případech.87 Podle průzkumu Eurobarometr, který se uskutečnil v lednu 2007, drtivá většina slovinské populace (79 %) odpověděla, že je pro ně spíše nebo velmi snadné převést tolar na euro. Z toho více jak třetina (34 %) byla odpověď velmi snadné. 14 % Slovinců řeklo, že je pro ně těžké převést tolar na euro. 75 % občanů uvedlo, že chápou hodnoty zobrazené v eurech více či méně snadno. 20 % uvedlo, že je obtížné pochopit hodnoty v eurech. 82 % respondentů shledalo duální zobrazování cen za užitečné, přičemž za velmi užitečné jej označila téměř polovina slovinských občanů (47 %). Na druhé straně 18 % občanů označilo duální zobrazování cen za neužitečné. Polovina Slovinců (49 %) věřila, že duální označování cen bylo provedeno správně, 41 % že bylo provedeno většinou správně. Jen 6 % občanů uvedlo nesprávné provádění dvojího označování.88 86

Masterplan for Introduction of the Euro: First Update. [online]. Leden 2006 [cit. 6. března 2012] Dostupné z: 87 Slovinsko [online]. [cit. 6. března 2012] Dostupné z: 88 Flash Eurobarometer 205, [online]. Březen 2007 [cit. 10. března 2012] Dostupné z:

82

5.5 Pravidla zaokrouhlování Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem hospodářství mělo za úkol připravit pravidla pro zaokrouhlování cen při přepočtu tolarů na eura. Pravidla pro zaokrouhlování cen při přechodu na euro definuje nařízení Rady č. 1103/97. Ministerstvo hospodářství připravilo několik bodů, na které se nařízení Rady nevztahuje. Jednalo se především o ceny, které vyžadovaly vyšší přesnost (např. ceny ropných derivátů, plynu, elektřiny, mobilních telefonů) nebo které měly výrazně nižší hodnotu, než je nejnižší nominální hodnota euromince. Peněžní částky, které byly stanoveny v tolarech, ale měly být zaplaceny či vyúčtovány v eurech, byly zaokrouhleny na nejbližší eurorocent podle matematických pravidel. Oficiální přepočítávací kurz 1 EUR = 239,640 SIT obsahuje šest čísel, které nelze zaokrouhlit na méně desetinných míst. Převod se může uskutečnit pouze kurzem stanoveným tímto způsobem. Zavedení nové měny nesmí mít vliv na trvání smluv a jiných právních nástrojů. Ceny v eurech se nesmí lišit od cen v národní měně. Nezaokrouhlovaly se částečné položky, ale až konečná hodnota.89 Velká část slovinských občanů (52 %) se obávala zvýšení cen při přechodu na euro. Největší obava byla z nekalého zaokrouhlování cen. 22 % Slovinců si myslelo, že ceny budou velmi často špatně zaokrouhleny, 37 %, že budou často špatně zaokrouhleny, 8 % si myslelo, že se to nestane nikdy a 28 %, že někdy.90

5.6 Předzásobení euroměnou Předzásobení a eurobankovkami

bank 11.

(flontloading)

prosince

2006.

euromincemi

začalo

1.

září

Banky dodávaly euromince

2006

klientům

od 1. prosince 2006 a eurobankovky od 11. prosince 2006.

89

Masterplan for Introduction of the Euro: First Update. [online]. Leden 2006 [cit. 7. března 2012] Dostupné z: 90 Flash Eurobarometer 205, [online]. Březen 2007 [cit. 10. března 2012] Dostupné z:

83

Tabulka 8: Předzásobení euroměnou ve Slovinsku EUROMINCE EUROBANKOVKY Prvotní Druhotné Prvotní Druhotné předzásobení předzásobení předzásobení předzásobení Počet kusů 238 milionů 155 milionů 94,5 milionů 42,3 milionů Celková 1 170 tun 751 tun 73 tun 32,4 tun váha Datum 1. 9. 2006 1. 12. 2006 11. 12. 2006 11. 12. 2006 zásobení Zdroj: Masterplan for Introduction of the Euro: First Update. [online]. Leden 2006 [cit. 7. března 2012] Dostupné z:

Na rozdíl od obchodníků, kterým banky nové euromince zaslaly na základě jejich předem deklarovaných potřeb, měli spotřebitelé možnost získat pouze malé balíčky mincí. Od 15. prosince 2006 si mohli obyvatelé koupit tzv. startovací balíčky slovinských euromincí ve všech slovinských bankách. Tato kolekce eur obsahovala 44 kusů euromincí různých nominálních v celkové hodnotě 12,52 € (2 · 2 €, 4 · 1 €, 4 · 0,5 €, 7 · 0,2 €, 6 · 0,1 €, 6 · 0,05 €, 7 · 0,02 €, 8 · 0,01 €). Tento balíček se prodával za 3000 tolarů.91 Těchto sad bylo připraveno 150 000. Slovinsko mělo také připraveno 30 000

sad

euromincí

s národní

stranou,

které

byly

lákadlem

především

pro numismatiky. Od 1. ledna 2007 mohli Slovinci získat euroměnu následujícími způsoby:92 •

V komerčních bankách a na pobočkách Slovinské pošty, kde bylo možné zdarma vyměnit národní měnu za euroměnu až do 1. března 2007. U částek překračujících 1 500 € si mohly banky účtovat manipulační poplatek, pokud nebyla výměna takové hotovosti oznámena alespoň jeden den předem.

•

V bankomatech, které vydávaly bankovky o hodnotě 10 € a 20 €.

•

Ve Slovinské národní bance, kde se bez poplatků vyměňovaly tolarové bankovky od 2. března 2007 bez časového omezení a tolarové mince do 31. prosince 2016. Od 12. března 2007 nabízela stejnou službu i Nová komerční banka Maribor a Neželná banka Slovinska.

•

V obchodech během období duální cirkulace, kde jim při placení byly zpět vydávány pouze eura.

91

Slovinské euromince [online]. 21. 12. 2011 [cit. 7. března 2012] Dostupné z: 92 Slovinsko [online]. [cit. 7. března 2012] Dostupné z:

84

Třetina slovinských občanů (32 %) si koupila startovací balíček slovinských euromincí před 1. 1. 2007, zatímco dvě třetiny (68 %) nikoli. Většina těch, co si sadu nekoupili, tak učinili záměrně. Pouze 3 % Slovinců se dostalo první týden v lednu 2007 do potíží při výměně tolarů, když za největší problém uvedli dlouhé fronty u přepážek v bankách.93

5.7 Duální oběh Výměna

hotovosti se

ve

Slovinsku

uskutečnila během

dvou

týdnů

(od 1. ledna 2007 do 14. ledna 2007), kdy se v obchodech platilo tolary i eury. Obchodníci vraceli jen eura. Od 15. ledna bylo možné platit pouze eurem. Nakonec se ukázalo, že by stačila i kratší doba. Platí, že čím kratší je tato doba, tím je přechod levnější, úspornější a celkově efektivnější. Už 5. ledna, tedy třetí pracovní den, více než polovina občanů uvedla, že mají v peněženkách pouze eura. Ve stejný den se téměř tři čtvrtiny všech hotovostních plateb uskutečnily v eurech.

Graf 22: Podíl eurohotovosti v peněženkách Slovinců

Podíl eurohotovosti v peněženkách Slovinců Bankovky: převážně euro

Mince: převážně euro

Bankovky: pouze euro

Mince: pouze euro

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 29/12

02/1

03/1

04/1

05/1

06/1

10/1

12/1

16/1

Zdroj: Communication from the commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee, the Committee of the regions and the European Central Bank: The introduction of the euro in Slovenia. [online]. 4. 5. 2007 [cit. 20. března 2012] Dostupné z:

Nahrazení národní měny eurem bylo ve Slovinsku zřetelně úspěšnější než u původních zemí eurozóny. K 11. lednu byly do Slovinské národní banky vráceny 93

Flash Eurobarometer 205, [online]. Březen 2007 [cit. 10. března 2012] Dostupné z:

85

tolary v celkové hodnotě 80 % slovinské měny, která byla v oběhu. U původní dvanáctky to v průměru bylo pouze 40 %. Němci, Italové či Francouzi se s národními měnami loučili o poznání bolestivěji než Slovinci.94

5.8 Bankomaty a POS terminály Před vstupem Slovinska do eurozóny bylo na jeho území 1 450 bankomatů. V druhé polovině roku 2006 banky spolu s Bankart (společnost, která podporuje provozování sítě bankomatů ve Slovinsku) upravovaly softwary bankomatů tak, aby do 31. prosince 2006 vydávaly pouze tolarové bankovky a od 1. ledna 2007 vydávaly eurobankovky nominálních hodnot 10 € a 20 €. POS terminály v obchodech a v sektoru služeb byly modernizovány tak, aby až do půlnoci 31. prosince 2006 transakce probíhaly v tolarech a po půlnoci, po krátké přestávce v provozu, v eurech. Účet plátce byl veden v měně, ve které proběhla transakce.

5.9 Komunikační strategie Nedílnou součástí zavádění společné měny byly komunikační strategie a informační kampaně, které začaly v roce 2005. V červnu 2005 byla vypracována Komunikační strategie. Hlavním motivem komunikační kampaně bylo sdělení rozdílné hodnoty peněžní jednotky eura vůči peněžní jednotce slovinského tolaru. Z průzkumu Eurobarometr lze informační kampaně o zavedení eura považovat za úspěšné. Drtivá většina Slovinců (92 %) měla pocit, že byla dobře informována, z toho 36 % velmi dobře. 87 % slovinských občanů bylo spokojeno s informacemi, které byly poskytnuty vnitrostátními orgány. Nejdůležitějším zdrojem informací pro občany byla média (89 %), na dalším místě byly komerční banky (23 %) a jako třetím nejpoužívanějším zdrojem informací byla národní centrální banka (21 %). Za nejúčinnější zdroj informací občané Slovinska vybrali televizi (58 %), dále tištěná média (12 %), publikace a brožury (11 %), internet (především webová stránka www.evro.si) stejně jako rádio 6 %. Dvě třetiny občanů (63 %) uvedly, že viděly televizní spoty zaměřené na euro, z toho většina (79 %) považovala tyto spoty 94

JEDLIČKA, Jan. Slovinci zvládli přechod na euro bez problémů [online]. 22. 5. 2007 [cit. 7. března 2012] Dostupné z:

86

za užitečné. Na otázku, zda viděli reklamy na euro ve slovinských časopisech a novinách, 62 % občanů odpovědělo, že ano a přibližně 79 % z nich je prohlásilo za užitečné. Eurokalkulačku obdrželo 95 % respondentů, z toho 72 % ji označilo za velmi nebo spíše užitečnou.95

5.10 Zvýšení cen a vnímaná inflace Jednou z hlavních námitek proti přijetí eura byly obavy ze skokového růstu cen. Ve Slovinsku se nepotvrdily. Celkově tam v lednu 2007 inflace zvolnila tempo v meziročním vyjádření na 2,8 procenta (v prosinci činila 3 procenta). Ve srovnání s prosincem spotřebitelské ceny dokonce poklesly o půl procenta. Hlavním důvodem byly sezónní výprodeje a klesající ceny energií. Po očištění od těchto vlivů evropský statistický úřad Eurostat odhadl dopad zavedení eura na růst spotřebitelských cen na 0,3 procentního bodu. K obdobnému číslu (+0,24 procentního bodu) došel i slovinský Institut makroekonomických analýz a rozvoje.96 Vnímaná inflace popisuje subjektivní názor na cenový vývoj. V lednu 2007 dosáhl rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací vrcholu. Vnímaná inflace se postupně začala blížit skutečné poté, co občané zjišťovali, že se ceny zase tolik nezměnily.

95

Flash Eurobarometer 205, [online]. Březen 2007 [cit. 10. března 2012] Dostupné z: 96 JEDLIČKA, Jan. Slovinci zvládli přechod na euro bez problémů [online]. 22. 5. 2007 [cit. 11. března 2012] Dostupné z:

87

88

6 ZAVEDENÍ EURA NA KYPRU Kypr, oficiálním názvem Kyperská republika, je ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře. V roce 1961 byla po dohodě mezi kyperskými Řeky a Turky vyhlášena nezávislost. Vzhledem ke konfliktu mezi tureckými a řeckými obyvateli tohoto ostrova došlo roku 1974 k rozdělení ostrova na jižní (řeckou) a severní (tureckou část). Od tohoto období proběhlo mnoho pokusů o znovusjednocení, které však nebyly úspěšné. Jižní část, jejíž politická reprezentace je mezinárodně uznávaná jako jediná legitimní, se stala 1. května 2004 členskou zemí Evropské unie. Samostatnou severní část Kypru uznává jedině Turecko, což je jedna z jeho překážek splnění acquis communautaire, které je nezbytné k členství Evropské unie. Jednou z překážek jednání Turecka o vstupu do EU je okupace severu Kypru. Avšak nebrání to zavedení eura na Kypru. Od 1. ledna 2008 bylo euro zavedeno vedle Malty také na Kypru. Přechod na euro probíhal, stejně jako ve Slovinsku, podle scénáře tzv. velkého třesku. Zavedení eura na Kypru mělo zprvu jen velmi nízkou podporu. Roku 2006 bylo pro zavedení společné měny pouze 43 % občanů.

6.1 Plnění konvergenčních kritérií97 V květnu 2007 vydaly Evropská komise a ECB své konvergenční zprávy o plnění maastrichtských kritérií. Následující tabulka ukazuje, že Kypr neměl zásadní problém se splněním tří měnových kritérií. Jiná situace panovala u fiskálních kritérií. Byla mírně překročena doporučená hranice poměru celkového veřejného dluhu k HDP. Nicméně Komise a následně i Rada a Rada ECOFIN vstup země doporučily. 10. července 2007 Rada EU rozhodla o zrušení výjimky.

Tabulka 9: Plnění konvergenčních kritérií Kypru v době rozhodování o jeho přijetí do eurozóny Referenční hodnota Kritérium kritéria v době Kypr rozhodování Roční míra inflace (v %) 4/2006 – 3/2007 3,0 2,2 Dlouhodobá úroková míra (v %) 6,4 4,3 4/2006 – 3/2007 Schodek rozpočtu 2006 (v % HDP) -3,0 -1,5 Státní dluh 2006 (v %) 60 65,3 Zdroj: SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU, str. 126 97

Slovinsko [online]. [cit. 24. března 2012] Dostupné z:

89

Kritérium cenové stability Na Kypru převládá poměrně nízká inflace, která vzhledem k otevřenosti ekonomiky a vysokému podílu importu lehce podléhá vnějším cenovým šokům. Silný růst cen energií a potravin spolu se zvýšením sazby DPH při přistoupení Kypru k EU v roce 2003 měly za následek nárůst inflace na 4 %. Od srpna 2005 byla inflace pod úrovní referenční hodnoty. Posuzovaná inflace se ve sledovaném období duben 2006 až březen 2007 nacházela přibližně jedno procento pod 3% referenční hodnotou.

Graf 23: Plnění kritéria cenové stability na Kypru

Zdroj: Kypr [online]. [cit. 24. března 2012] Dostupné z:

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb bylo na Kypru plněno bez potíží od listopadu 2005. V referenčním období činila hodnota dlouhodobých úrokových sazeb 4,3 %, tedy dostatečně nízko pod 6,4% referenční hodnotou. Za poslední období došlo v důsledku poklesu inflace, krátkodobých úrokových sazeb a rizikové prémie k výraznému poklesu dlouhodobých úrokových sazeb.

90

Graf 24: Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb na Kypru


Kritérium udržitelnosti veřejných financí Stav veřejných financí byl jedním z důvodů, proč nebylo euro zavedeno již dříve. V roce 2003 měl největší schodek veřejných financí a to 6,3 % HDP. V dalších letech byl schodek výrazně snižován, v roce 2006 činil 1,5 % HDP v důsledku silných fiskálních opatření. Vládní dluh byl od roku 2000 na vzestupu, od roku 2005 se začínal snižovat. V roce 2006 poklesl na úroveň 65,3 % HDP, avšak pod úroveň 60 % HDP se nedostal. Definice kritéria dovoluje splnění, pokud země vykazuje dlouhodobý klesající trend blížící se referenční hodnotě. Graf 25: Kyperský vládní deficit


91

Kritérium kurzové stability Kypr byl účastníkem mechanismu směnných kurzů od 2. května 2005, kdy byla stanovena centrální parita na úroveň 1 EUR = 0,585274 CYP. Po celé období zapojení do ERM II se kyperská libra pohybovala okolo centrální parity bez většího pnutí. Graf 26: Odchylka nominálního kurzu CYP/EUR od centrální parity


6.2 Legislativní potřeby zavedení eura Některé zákony Kyperské republiky obsahovaly ustanovení, která nebyla v souladu s právními předpisy EU. Musely tak být zrušeny či změněny. Ministerstvo financí ve spolupráci s Kyperskou centrální bankou (KCB) připravilo zmocňovací zákon přijetí eura (tzv. Obecný zákon o zavedení eura). Tento zákon č. 33/2007 je komplementární k příslušným právním nařízením Rady EU. Zákon vstoupil v platnost 15. března 2007, upravuje záležitosti týkající se přijetí eura a jeho cílem je hladký přechod z kyperské libry na euro. Zákon mimo jiné ustanovuje duální označování cen, období duálního oběhu a zaokrouhlování cen. Ministerstva prováděla vhodné změny zákonů, předpisů, směrnic a dalších. V mnoha právních předpisech byly uvedeny částky

92

v librách, které musely být převedeny na euro podle přepočítacího koeficientu 1 EUR = 0,585274 CYP.98 Celý postup přijetí eura na Kypru sledovala střediska pro sledování eura. Tato střediska nabízela pomoc veřejnosti ve všech záležitostech týkajících se přechodu z libry na euro a zkoumala možná porušení zákona týkající se eura a porušení etického kodexu. Prováděla náhodné audity a kontroly a navrhovala uvalení sankcí v případech, kde došlo k porušení zákona. Národní plán zavedení eura byl vytvořen ve spolupráci Ministerstva financí s KCB na základě rozhodnutí Rady ministrů ze dne 29. prosince 2004. Národní plán byl schválen 13. července 2006. První aktualizace se uskutečnila v červnu 2007.

6.3 Konverzní kurz Kypr vstoupil do kurzového mechanismu ERM II 2. května 2005, kdy byla centrální parita kyperské libry k euru stanovena na úrovni 1 EUR = 0,585274 CYP. Stejnou centrální paritu se standardním fluktuačním pásmem ± 15% použila KCB při uplatnění systému jednostranného zavěšení na euro již roku 1999. Během dvouletého setrvání země v ERM II se kyperská libra pohybovala kolem centrální parity bez většího napětí. Ministři financí EU stanovili 10. července 2007 oficiální konverzní poměr 1 EUR = 0,585274 CYP společně s rozhodnutím o zrušení výjimky.

6.4 Duální zobrazování cen Stejně jako ve Slovinsku měli obchodníci na Kypru povinnost duálního zobrazování cen, tedy uvádět ceny jak v kyperských librách, tak i nově v eurech a to podle závazných pravidel pro přepočet peněžních částek. K výpočtu cen byla použita centrální parita ERM II, tj. 1 EUR = 0,585274 CYP. Tato povinnost platila v období od 1.

září

2007

do

30.

června

2008,

které

bylo

následně

prodlouženo

až do 31. prosince 2008. Ačkoli si podnikatelé a obchodníci stěžovali na nákladnost duálního označování cen, spotřebitelé právě toto opatření označili jako to, které jim

98

National Changeover Plan: From the Pound to the Euro [online]. Srpen 2007 [cit. 13. března 2012] Dostupné z:

93

nejvíce usnadnilo přechod na euro.99 Pět středisek pro sledování eura přísně kontrolovalo správnost uvádění dvojích cen. Ministerstvo financí a sdružení spotřebitelů kontrolovalo ceny běžně kupovaného zboží. Podle průzkumu Eurobarometr, který se uskutečnil v únoru 2008, většina kyperských občanů (83 %) uvedla, že pro ně bylo spíše nebo velmi snadné převést kyperskou libru na euro. 51 % Kypřanů odpovědělo, že je velmi snadné převádět libry na euro. 82 % respondentů uvedlo, že chápou hodnoty zobrazené v eurech více či méně snadno a 16 % uvedlo, že je obtížné pochopit hodnoty v eurech. Dvě třetiny Kypřanů (68 %) považuje duální zobrazování cen za velmi užitečné. Osm z deseti (87 %) shledalo duální zobrazování za velmi nebo spíše užitečné. Na druhé straně 12 % občanů označilo dvojí ceny za neužitečné. Téměř polovina respondentů (45 %) věřila, že duální označování cen bylo provedeno správně, 35 % že bylo provedeno většinou správně. 13 % občanů uvedlo nesprávné provádění dvojího označování.100

6.5 Etický kodex Podnikatelé se mohli dobrovolně zavázat k dodržování etického kodexu (nazýván také kodex spravedlivé tvorby cen) při zavádění společné měny, který měl za cíl vytvoření transparentního prostředí v oceňování zboží a služeb během zavádění eura. Všem signatářům bylo přiděleno logo symbolizující, že majitel nezneužívá zavádění eura k neopodstatněnému navyšování cen, ale naopak se snaží svým zákazníkům přechod na euro co nejvíce usnadnit. A to pomocí srozumitelného a jasného uvádění cen v kyperských librách a eurech, dobrého informování zákazníků například vystavením oficiálního přepočítacího koeficientu v prodejně, ochotou být nápomocen a vysvětlit případné nejasnosti. K etickému kodexu se připojilo více jak 7 500 podnikatelských subjektů.101 Etický kodex byl uplatňován od 10. července 2007 do 10. července 2008. Díky kodexu spravedlivé tvorby cen se zjevně podařilo navyšování cen omezit, neboť většina případů nekalých praktik byla zaznamenána u podniků, které kodex nepodepsaly. Střediska pro sledování eura kontaktovala maloobchodníky a poskytovatele služeb, jejichž ceny stouply enormně (např. kadeřníci, 99

Kypr [online]. [cit. 24. března 2012] Dostupné z: 100 Flash Eurobarometer 222-223, [online]. Březen 2008 [cit. 14. března 2012] Dostupné z: 101 Kypr [online]. [cit. 13. března 2012] Dostupné z:

94

majitelé soukromých parkovišť, provozovatelé kaváren a kin), vyšetřila důvody navýšení a na internetu zveřejnila jména těch, kteří přechod na euro zneužili.

6.6 Předzásobení euroměnou Dle rozhodnutí ECB si noví členové eurozóny mohou potřebný počet eurobankovek vypůjčit od Eurosystému a následně jej splatit po přechodu na společnou měnu eurobankovkami vyrobenými v jejich vlastním systému zásobování. Kyperská centrální banka během října obdržela eurobankovky od Řecké národní banky. Euromince s kyperskou národní stranou vyrobila na základě veřejného výběrového řízení finská mincovna. Dne 10. července, kdy Rada rozhodla, že Kypr může ke dni 1. ledna 2008 přistoupit do eurozóny, byla zahájena hromadná výroba. Předzásobení přibližně devíti set poboček obchodních bank eurobankovkami a euromincemi prováděla KCB ještě před dnem přechodu na euro. Předzásobení euromincí začalo 22. října 2007 a eurobankovek 19. listopadu téhož roku. Ještě před 1. lednem 2008 bylo do bankovního sektoru dodáno přibližně 80 % hodnoty eurobankovek (tj. 48,4 milionů bankovek v hodnotě přibližně 950 milionů EUR), jež měly být zavedeny do kyperské ekonomiky, stejně jako 64 % hodnoty euromincí (tj. 251,2 milionů mincí v hodnotě přibližně 64 milionů EUR).102 V rámci druhotného předzásobení obchodní banky musely zajistit, aby podniky provádějící hotovostní operace a zejména maloobchodníci obdrželi eurohotovost ještě přede dnem přechodu na euro. Ačkoli Kyperská centrální banka a obchodní banky všem podnikům

provádějícím

hotovostní

operace

vysvětlovaly potřebu

druhotného

předzásobení, první objednávky eurohotovosti podniků byly výrazně pod hranicí očekávání. Druhotné předzásobení malých a středních podniků menšími objemy eurohotovosti prováděly banky dne 31. prosince, kdy bylo vyhlášeno pracovní volno. V předzásobení se pokračovalo i nadále. Dne 3. prosince 2007 se začaly prodávat startovací balíčky euromincí všech nominálních hodnot. 40 000 sad v hodnotě 172 EUR (100,67 liber) bylo připraveno pro podniky a 250 000 minisad v hodnotě 17,09 EUR (10 liber) pro širokou veřejnost. Startovacích sad se však prodalo pro podniky jen 22 000 a pro veřejnost 189 000. 102

Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance: Zavádění eura na Kypru a Maltě [online]. 18. 4. 2008 [cit. 14. března 2012] Dostupné z:

95

Neprodané minisady byly po přechodu na euro vyvezeny do zahraničí, kde uspokojily poptávku sběratelů mincí.103 Podle průzkumu agentury Eurobarometr více než 70 % občanů, kteří si minisadu zakoupili, ji po přechodu na euro otevřelo a mince použilo, zatímco asi 20 % ji nerozbalilo. Třetina kyperských občanů (32 %) si koupila startovací balíček kyperských euromincí před 1. lednem 2008, zatímco dvě třetiny (68 %) nikoli. Většina těch, co si sadu nekoupili, tak učinili záměrně. Tři čtvrtiny (74 %) těch, co si startovací sadu koupili, mince použilo. Osm procent Kypřanů se dostalo první týden v lednu 2008 do potíží při výměně liber, když největší problém uvedlo dlouhé fronty na přepážkách.104 Od 1. ledna 2008 mohli Kypřané získat euroměnu následujícími způsoby: •

Na přepážkách bank, kde měly mimořádně otevřeno již na Nový rok. Zprvu se vydávaly pouze bankovky s nízkou nominální hodnotou (především bankovky v hodnotě 5, 10 a 20, maximálně 50 €). Vyměnit bez poplatku národní měnu za eurobankovky a euromince bylo možné od 1. ledna 2008 do 20. června 2008 s definovanými

limity

pro

výměnu

kyperských

bankovek

v hodnotě

do 1 000 liber a kyperských mincí v hodnotě do 50 liber. Během tohoto půlročního období akceptovaly všechny kyperské banky uložení libovolně vysoké hotovosti na bankovní účet bez poplatku. •

V bankomatech, které vydávaly pouze bankovky v hodnotě 10 € a 20 €.

•

Na pobočkách KCB, kde se bez poplatků vyměňovaly tolarové bankovky po dobu deseti let a tolarové mince po dobu 2 let po zavedení eura.

•

V obchodech během období duální cirkulace, kde jim při placení byly zpět vydávány pouze eura.

6.7 Duální oběh Výměna hotovosti se uskutečnila i v sektoru obchodu. Stejně jako v zemích, které společnou měnu zavedly již dříve, tak i na Kypru bylo uzákoněno období duální cirkulace. Během tohoto období kyperští obchodníci měli povinnost přijímat od zákazníků kyperské libry i eura, ale vydávat zpět mohli pouze eura. Toto období 103

Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance: Zavádění eura na Kypru a Maltě [online]. 18. 4. 2008 [cit. 14. března 2012] Dostupné z: 104 Flash Eurobarometer 222-223, [online]. Březen 2008 [cit. 14. března 2012] Dostupné z:

96

trvalo jeden měsíc, tedy od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008. Podle prováděných průzkumů, podobně jako ve Slovinsku o rok dříve, i na Kypru došlo k rychlé výměně peněz. Již třetí den naprostá většina obchodních transakcí probíhala v eurech.

6.8 Bankomaty, POS terminály a TARGET 2 Na Kypru se v období přijetí eura nacházelo přibližně 550 bankomatů, z nichž se prakticky všechny nacházely v blízkosti bank, což umožnilo jejich okamžité doplnění. Všechny bankomaty začaly dne 1. ledna 2008 nejpozději od 0:30 hodin vydávat pouze eurobankovky. Během prvních týdnů ode dne přechodu na euro vydávaly bankomaty pouze bankovky v hodnotě 10 a 20 EUR, aby se snížil objem mincí, které museli obchodníci vydávat při hotovostních transakcích. Za prvních deset dnů po přechodu na euro Kypřané vybrali více než 32 milionů EUR při asi 251 000 operací. V průměru bylo při jedné operaci vybráno asi 127 EUR.105 POS terminály v obchodech a v sektoru služeb byly modernizovány tak, aby až do půlnoci 31. prosince 2007 transakce probíhaly v librách a po půlnoci, po krátké přestávce v provozu, v eurech. Účet plátce byl veden v měně, ve které proběhla transakce. Kypr byl zahrnut do první vlny zemí, které byly připojeny k systému TARGET 2.

6.9 Komunikační strategie V květnu 2005 začala na Kypru komunikační kampaň, která byla posílena ve druhé polovině roku 2007 a na začátku roku 2008. Kampaň v hromadných sdělovacích prostředcích byla zahájena až na jaře 2007, mimo jiné kvůli problémům s veřejnou soutěží, v níž byla nakonec vybrána mediální společnost Mediacom pro styk s veřejností. Předmětem informační kampaně bylo vysvětlovat kyperským občanům základní záležitosti týkající se přijetí eura, jako je duální označování cen, etický kodex, předzásobení eurobankovkami a euromincemi, výměna kyperských liber za eura, duální oběh. Důraz byl kladen i na podporu podniků provádět včasnou přípravu na zavedení eura. Zvláštní pozornost byla věnována zranitelným skupinám (např. slepým, hluchým), důchodcům a ženám v domácnosti. Kypr úzce spolupracoval s Maltou, která přijala 105

Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance: Zavádění eura na Kypru a Maltě [online]. 18. 4. 2008 [cit. 14. března 2012] Dostupné z:

97

euro ve stejný den. Hlavními komunikačními kanály byl rozhlas (10 225 spotů), televize (3 260 spotů) a reklama v tisku (206 reklam v časopisech a 241 v novinách). Byly také uspořádány speciální prezentace řeckých úředníků o zavedení společné evropské měny vycházející ze zkušeností Řecka. Z průzkumů veřejného mínění vyplynulo, že veřejnost na Kypru se obává neodůvodněného zvyšování cen při přijetí eura. Za účelem eliminace obav byl povolán odborník z ECB, který přednášel na speciálních seminářích o zkušenostech členských zemí EU s vývojem cen při přechodu z národní měny na euro v roce 2002. V této souvislosti byla vypracována studie s názvem Zavedení eura, zaokrouhlování a inflace: Mýty a realita. Na středních školách probíhaly přednášky s cílem informovat mládež a skrze ně pak starší pokolení. Přednášky v okresech a obcích se zaměřily na venkovské obyvatelstvo, které podle průzkumů vykazovalo nedostatečné znalosti o zavedení eura. 11. října 2006 byly slavnostně otevřeny výstavy Od libry k euru a Vývoj euromincí v prostorách Kyperské centrální banky. V průběhu roku 2006 pořádala KCB semináře o základních aspektech přijetí eura, kterých se zúčastnilo více než tři tisíce osob zaměstnaných ve finančním sektoru. Pro turecké Kypřany a pro cizince, kteří žijí a pracují na Kypru, byly distribuovány informační materiály v angličtině a turečtině. Je třeba poznamenat, že odborných seminářů pro tisk ve Slovinsku, Frankfurtu a Bruselu se zúčastnili také reportéři ze severní části Kypru s cílem informovat turecké Kypřany. Za účelem předání informací široké veřejnosti se konal ve dnech 10. – 20. května 2007 Kyperský mezinárodní veletrh a 9. května Den Evropy. Tyto dvě události navštívilo na 200 tisíc návštěvníků. Od října do listopadu 2007 jezdil zejména po venkovských oblastech tzv. Euro Bus, který šířil informace a další propagační materiály.106 31. května 2006 vznikla národní webová stránka www.euro.cy, podporována Ministerstvem financí a Kyperskou centrální bankou, která se zabývá výhradně přijetím eura na Kypru. Webovou stránku navštívilo podle odhadů denně cca 10 osob. Dne 11. června 2007 byla zřízena bezplatná telefonní linka. Logo kampaně bylo srdce se symbolem eura. Slogan kampaně byl: „Euro: Je to ve vašich rukou!“. Zdá se, že informační kampaň přinesla velmi dobré výsledky. Podle průzkumu Eurobarometr naprostá většina Kypřanů (92 %) se domnívala, že je dobře informována o euru, z toho 52 % velmi dobře. 91 % občanů bylo spokojeno s informacemi, které

106

National Changeover Plan: From the Pound to the Euro [online]. Srpen 2007 [cit. 13. března 2012] Dostupné z:

98

byly poskytnuty vnitrostátními orgány. Průzkum také ukazuje, že významnou roli v šíření informací o zavedení eura hrají média, 80 % občanů uvedlo, že získali informace právě touto cestou. Druhým nejčastěji využívaným zdrojem informací o zavedení eura na Kypru byly komerční banky (43 %), dále pak národní centrální banka (21 %). Za nejúčinnější zdroj informací občané Kypru vybrali televizi (57 %), publikace a brožury (11 %) a tištěná média (10 %). Ostatní zdroje byly uvedeny relativně vzácně, např. rodina, přátelé a spolupracovníci (6 %), rádio (4 %) a internet (především webová stránka www.euro.cy, 3 %). 90 % Kypřanů uvedlo, že vidělo televizní spoty na euro, z toho naprostá většina (91 %) považovala tyto spoty za užitečné. 72 % občanů vidělo reklamy na euro v národních časopisech a novinách a 93 % z nich je prohlásilo za užitečné. Eurokalkulačku obdrželo 82 % respondentů, z toho 79 % ji označilo za velmi užitečnou a 12 % za spíše užitečnou.107

6.10 Zvýšení cen a vnímaná inflace Vývoj inflace v roce 2007 na Kypru byl z velké části ovlivněn globálními faktory. V první části roku byla úroveň inflace poměrně nízká, do značné míry dána příznivými cenami energií, jejichž vývoj se na přelomu srpna a září obrátil. To přispělo spolu s rostoucími cenami komodit k rostoucí inflaci ve druhé části roku 2007. Rostoucí trend inflace podle HICP v roce 2007 pokračoval i v prvním měsíci roku 2008. V únoru 2008 roční inflace činila 4,7 %, což představovalo zvýšení ze 4,1 % v lednu 2008. Eurostat odhadl, že celkový (jednorázový) dopad zavedení eura na celkovou inflaci během přechodu a bezprostředně po něm se pravděpodobně pohyboval mezi 0,2 a 0,3 procentního bodu. Tento odhad se shoduje se zkušeností z přechodu na euro ve Slovinsku v roce 2007.108 Na Kypru vnímaná inflace těsně sledovala dráhu skutečné inflace, neboť obě měly od počátku roku 2007 vzestupnou tendenci. Navzdory rostoucí inflaci v lednu 2008 vnímaná inflace poklesla na 42,3 procentního bodu ze 45,7 procentního bodu v prosinci předchozího roku. Zdá se tedy, že ani zrychlení inflace ani možný dopad zavedení eura na ceny neměly vliv na to, jak spotřebitelé inflaci vnímali. 107

Flash Eurobarometer 222-223, [online]. Březen 2008 [cit. 15. března 2012] Dostupné z: 108 Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance: Zavádění eura na Kypru a Maltě [online]. 18. 4. 2008 [cit. 14. března 2012] Dostupné z:

99

100

ZÁVĚR Otázky týkající se společné měny a vstupu České republiky do eurozóny jsou stále aktuální a řeší je jak odborníci, tak široká veřejnost. Proto je důležité se této problematice dostatečně věnovat. Přistoupení k eurozóně je podmíněno splněním maastrichtských kritérií. Nejvíce problematické je kritérium vládního deficitu, které Česká republika není schopna dlouhodobě udržet. Roku 2009 byla podruhé zahájena Procedura při nadměrném schodku. Pokud by se deficit rozpočtu podařilo snížit a stabilizovat, jedinou překážkou k přijetí eura by byl vstup do ERM II, pro který bude důležité jeho načasování a zvolení vhodné centrální parity. S ostatními kritérii Česká republika nemá větší problémy, i když kritérium cenové stability pravděpodobně nebude v roce 2012 splněno kvůli zvyšování DPH, očekává se, že v následujících letech bude opět plněno. Co se týče ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, byla v posledních letech výrazně ovlivněna dopady světové finanční a hospodářské krize. Česká ekonomika

zaostávala

za

ekonomickou

úrovní

eurozóny,

avšak

sladěnost

v hospodářském cyklu se zvýšila. Přesná kvantifikace dopadů zavedení eura je velmi obtížná, jelikož ekonomické subjekty se danou problematikou zatím nezabývaly. Avšak již nyní můžeme říci, že významným přínosem zavedení eura bude omezení kurzového rizika a snížení transakčních nákladů, které mají za následek rozvoj mezinárodního obchodu a příliv zahraničních investic, nepřímo pak hospodářský růst. Naopak mezi nejvýznamnější náklady patří ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzové politiky. Z tohoto hlediska vnímám přijetí eura spíše jako pozitivum, samozřejmě jen tehdy, když bude česká ekonomika pokud možno plně sladěna s ekonomikou eurozóny. Přijetí společné měny představuje pro každou ekonomiku zlomový okamžik a bude to tak i v případě české ekonomiky. Přináší sebou změny, které se dotknou všech odvětví hospodářství, finančních trhů, exportu a výrazným způsobem i každého obyvatele České republiky. Stav příprav na přijetí eura v České republice je v současnosti takový, že stále ještě nebyl stanoven termín přijetí společné měny. Nicméně roku 2007 byl přijat Národní plán zavedení eura, který obsahuje základní zásady, harmonogram a institucionální zajištění procesu zavedení eura. Česká republika má výhodu v tom, že může čerpat ze zkušeností zemí, které již euro přijaly. V mé práci jsem sledovala zavedení eura na Slovensku, ve Slovinsku a na Kypru, kde přechod na společnou měnu proběhl na základě důkladné přípravy hladce. 101

Hladkému přechodu na euro pomáhá důkladná dlouhodobá legislativní příprava. Na Slovensku byl klíčový Zákon o zavedení měny euro na Slovensku, ve Slovinsku a na Kypru Obecný zákon o zavedení eura. Předpokládá se, že v České republice bude kromě jiného nutné přijmout nový zákon o ČNB a Obecný zákon o zavedení eura. Česká republika zvolí scénář jednorázového přechodu na euro Big Bang, stejně jako sledované země. Tato varianta se jeví jako velmi vhodná. I když je tento způsob náročnější na přípravné a koordinační práce, z hlediska nákladů je jednoznačně nejlevnější. S tím spojený duální oběh trval ve Slovinsku 14 dní, na Slovensku 16 dní a na Kypru 1 měsíc. ČR počítá s dobou okolo dvou týdnů. Ukázalo se, že tato délka je dostačující, delší trvání duálního oběhu způsobuje zbytečně vyšší náklady. Stejně jako ve sledovaných zemích i v České republice se pro přepočet peněžních částek bude používat pouze oficiální přepočítací koeficient, který bude zafixován a udáván jako šestimístný. Není dovoleno tento koeficient zaokrouhlovat, intervenovat, ani jej zkracovat. Bude nutné určit pravidla zaokrouhlování přepočtených částek. Částky převedené z národní měny na eura, byly až na pár výjimek zaokrouhleny na nejbližší eurocent podle matematických pravidel. Nezaokrouhlovaly se částečné položky, ale až konečná hodnota. Při tom se dodržovala zásada nepoškodit občana. Ne jinak tomu bude i v ČR. Stejně jako na Slovensku, tak i v České republice bude dodržována kontinuita kontraktů (zavedení eura neovlivní platnost smluv a jiných právních nástrojů) a minimalizace nákladů (náklady na zavedení eura by měly být co nejnižší). Co se týče komunikační strategie v pozorovaných zemí, byla hodnocena velmi pozitivně. ČR by si z nich měla vzít příklad. Informační kampaně vysvětlovaly občanům základní záležitosti týkající se přijetí eura. Zvláštní pozornost byla věnována zranitelným skupinám. Nejdůležitějším zdrojem informací pro občany představovala média. Vznikly také webové stránky o zavedení eura: na Slovensku www.euromena.sk, ve Slovinsku www.evro.si a na Kypru www.euro.cy. Česká republika již také spustila webové stránky www.zavedenieura.cz, kde nalezneme aktuální informace o zavedení eura. Díky etickému kodexu, povinnosti duálního označování cen a monitoringu cen, které budeme pozorovat i v případě ČR, se zjevně podařilo omezit navyšování cen. Jednou z hlavních námitek proti přijetí eura byly obavy ze skokového růstu cen. Dá se ale říci, že zavedení eura má jen nepatrný vliv na celkovou inflaci. Dopad zavedení eura na celkovou inflaci se pohyboval mezi 0,2 a 0,3 procentního bodu. Povinnost duálního 102

označování cen trvala ve Slovinsku i na Kypru 16 měsíců, na Slovensku 17 měsíců. Česká republika plánuje duální označování cen na období 18 měsíců. Průběh předzásobení a druhotného předzásobení na Slovensku byl dobře organizován. Množství hotovosti, které podniky získaly před zavedením eura, bylo výrazně vyšší než v případě Kypru a Slovinska. Slovensko zabránilo například i dlouhým frontám na pobočkách bank, které se tvořily v případě Slovinska a Kypru při přechodu na euro. ČR se může poučit v tom, že je potřeba připravit dostatečný počet startovacích

balíčků

euromincí

různých

nominálních

hodnot.

Na

Slovensku

se po prvních dnech prodeje na mnohých pobočkách obchodních bank vyprodaly.

Tabulka 10: Srovnání Slovenska, Slovinska, Kypru a ČR Slovensko

Slovinsko

Kypr

Česká republika

1. 1. 2009

1. 1. 2007

1. 1. 2008

X

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Big Bang

Big Bang

Big Bang

Big Bang

Duální oběh

16 dní

2 týdny

1 měsíc

2 týdny

Frontloading (před €)

4 měsíce

4 měsíce

3 měsíce

3 měsíce

Subfrontloading (před €)

3 měsíce

1 měsíc

1 měsíc

1 měsíc

Duální označování cen

17 měsíců

16 měsíců

16 měsíců

18 měsíců

ANO

ANO

ANO

ANO

www. euromena.sk

www.evro.si

www.euro.cy

www.zavedenieura.cz

28. 6. 2004

2. 5. 2005

X

1 EUR = 239,640 SIT

1 EUR = 0,585274 CYP

1 EUR = XX,XXXX CZK

Oficiální datum vstupu Národní koordinační skupina Národní plán Scénář

Komunikační strategie Webové stránky

Vstup do 28. 11. 2005 ERM II Konverzní 1 EUR = kurz 30,126 SKK Zdroj: Vlastní zpracování

Já osobně jsem pro přijetí eura v České republice, ale ne v současné době. Proč ne v současné době? V současné době eurozóna prožívá krušné časy, které jsou spojeny s hospodářskou a finanční krizí, a je výhodnější se zavedením eura v České

103

republice vyčkat. Některé země eurozóny se dostaly do vážných dluhových problémů, jedná se zejména o Řecko, Irsko a Portugalsko, a eurozóna s dalšími partnery bude muset těmto zemím pomoci. Za této situace, kdy je eurozóna značně rozkolísaná a ještě nějakou dobu jistě bude, by nebylo vhodné přistoupení ČR ke společné měně. Národní měna nás od negativních důsledků chrání dobře. Do vypuknutí hospodářské a finanční krize bylo podle mého názoru euro úspěšnou globální měnou a jeho role ve světové ekonomice rostla. Proč ano? Domnívám se, že pro českou ekonomiku, jakožto silně závislou na importu a exportu (velká část je realizována se zeměmi eurozóny), je přijetí eura výhodné. Obecně by zavedení eura přispělo k zvýšení důvěryhodnosti a stability české ekonomiky, v důsledku toho pak i k jejímu vyššímu růstu a k rychlejšímu zvyšování úrovně občanů České republiky. Jediné konvergenční kritérium, které Česká republika v současnosti nesplňuje, je deficit veřejného rozpočtu a bez ekonomických reforem a odpovídajícího nastavení fiskální politiky ani splňovat nebude. Dá se tedy říci, že zavedení eura vede politiky k fiskální disciplíně a zavádění potřebných reforem. Podle mého názoru převažují výhody zavedení eura nad nevýhodami. Můj závěr tedy zní, že Česká republika v dohledné době do eurozóny nevstoupí. Jednak nesplňuje maastrichtská kritéria, jednak v této situaci považuji národní měnu za lepší volbu. Jakmile se však eurozóna vypořádá s těžkým obdobím a Česká republika bude na vstup ekonomicky připravena, není důvod přijetí společné měny dále odkládat.

104

SEZNAM LITERATURY Monografie: [1.] BRŮŽEK, A., SMRČKOVÁ, G., ZÁKLASNÍK, M. Evropské měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007. 197 s. ISBN 978-8085860-19-1 [2.] DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: Od národních měn k euru. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7400-076-8 [3.] EVROPSKÁ KOMISE. Jedna měna pro jednu Evropu: Cesta k euru. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. 20 s. ISBN 92-79-04472-9 [4.] HELÍSEK, Mojmír a kolektiv. Euro v ČR z pohledu ekonomů. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 206 s. ISBN 978-80-7380-182-3 [5.] JAVŮREK, Pavel. Dopady zavedení eura na český bankovní sektor. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Pedagogická fakulta, 2002. 53 s. Vedoucí práce Oldřich Králík [6.] JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 742 s. ISBN 80-247-0769-1 [7.] KLAUS, V., JANÁČKOVÁ, S., MACH, P. Euro dříve, nebo později?: sborník textů. 1. vyd. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007. 89 s. ISBN 80-86547-63-9 [8.] KLAUS, V., JANÁČKOVÁ, S., MACH, P., KOTLÁN, V., SINGER, M. Euro dříve, nebo později?: sborník textů. 1. vyd. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007. 89 s. ISBN 80-86547-63-9 [9.] LACINA, L., ROZMAHEL, P. a kol. Euro: ano/ne?. 1. vyd. Praha: Alfa nakladatelství, 2010. 319 s. ISBN 978-80-87197-26-4 [10.] LACINA, Lubor a kol. Měnová integrace: Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 528 s. ISBN 978-807179-560-5 [11.] MINISTERSTVO FINANCIÍ SR, NÁRODNA BANKA SLOVENSKA. Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike: Aktualizácia apríl 2008. Bratislava: Národná banka Slovenska, 2008. 80 s. ISBN 978-80-8043-124-2 [12.] NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice. 1. vyd. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2007. 82 s. ISBN 978-80-85045-35-2

105

[13.] NIEDERMAYER, L., TOMŠÍK, V., DĚDEK, O., TOMÁŠEK, M., MACH, P. Měnová politika a příchod eura: Sborník textů ze seminářů č. 16/2002. 1. vyd. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 107 s. ISBN 80-86547-08-6 [14.] PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna: Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2007. 191 s. ISBN 978-80-7325-120-8 [15.] PLCHOVÁ, B., ABRHÁM, J., HELÍSEK, M. Česká republika a EU: Ekonomika – Měna – Hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010. 206 s. ISBN 978-80-86912-39-4 [16.] SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2009. 291 s. ISBN 978-80-210-5082-2

Elektronické zdroje: [17.] Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně [online]. [cit. 29. března 2012] Dostupné z: [18.] Bankovky, mince a symbolika [online]. [cit. 15. listopadu 2011] Dostupné z: [19.] Banky podľa odporúčania NBS obmedzujú predaj balíčkov [online]. 2. 12. 2008 [cit. 3. února 2012] Dostupné z: [20.] Communication from the commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee, the Committee of the regions and the European Central Bank: The introduction of the euro in Slovenia. [online]. 4. 5. 2007 [cit. 20. března 2012] Dostupné z: [21.] CVVM: 68 procent Čechů nechce euro [online]. 25. 7. 2011 [cit. 28. března 2012] Dostupné z: [22.] ČERNÍKOVÁ, Petra. Euro: Máme se bát vyšší inflace? [online]. 30. 5. 2008 [cit. 12. listopadu 2011] Dostupné z: [23.] ČERVENKA, J., SOJKOVÁ, T. Občané o přijetí eura – červen 2011 [online]. 25. 7. 2011 [cit. 28. března 2011] Dostupné z:

106

[24.] Český statistický úřad [online]. [cit. 25. března 2012] Dostupné z: [25.] Delorsova zpráva [online]. [cit. 5. března 2012] Dostupné z: [26.] Euro legislativa [online]. [cit. 13. února

2012]

Dostupné

z:

[27.] Eurobankovky a euromince [online]. [cit. 15. listopadu 2011] Dostupné z: 2011] Dostupné [28.] Eurostat [online]. [cit. 19. března

z:

[29.] Eurozone [online]. [cit. 19.

z:

března

2012]

Dostupné

[30.] Evropský měnový systém (EMS) [online]. 27. 10. 2009 [cit. 29. února 2012] Dostupné z: [31.] Flash Eurobarometer 205, [online]. Březen 2007 [cit. 10. března 2012] Dostupné z: [32.] Flash Eurobarometer 222-223, [online]. Březen 2008 [cit. 14. března 2012] Dostupné z: [33.] Flash Eurobarometer 255, [online]. Leden 2009 [cit. 8. února 2012] Dostupné z: [34.] Flash Eurobarometer 259, [online]. Leden 2009 [cit. 7. února 2012] Dostupné z: [35.] HAMPL, Tomáš. Jak vypadají Euro mince [online]. [cit. 15. listopadu 2011] Dostupné z: [36.] Harmonogram zavedení eura v České republice [online]. [cit. 24. října 2011] Dostupné z: [37.] JEDLIČKA, Jan. Národní plán zavedení eura v ČR [online]. 30. 4. 2007 [cit. 31. března 2012] Dostupné z:

107

[38.] JEDLIČKA, Jan. Slovinci zvládli přechod na euro bez problémů [online]. 22. 5. 2007 [cit. 7. března 2012] Dostupné z: [39.] Kiteriji za uvedbo evra [online]. [cit. 24. března 2012] Dostupné z: [40.] Klausova kritéria pro přijetí (či nepřijetí) společné evropské měny [online]. [cit. 18. října 2011] Dostupné z: [41.] Kypr [online]. [cit. 13. března 2012] Dostupné z: [42.] Maastrichtská smlouva [online]. [cit. 5. března 2012] Dostupné z: [43.] Makroekonomické výhody [online]. [cit. 10. listopadu 2011] Dostupné z: [44.] Masterplan for Introduction of the Euro: First Update. [online]. Leden 2006 [cit. 6. března 2012] Dostupné z: [45.] NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČR. Volba scénáře zavedení eura v České republice [online]. Červen 2006 [cit. 24. října 2011] Dostupné z: [46.] Národní koordinátor pro zavedení eura v České republice [online]. [cit. 31. března 2012] Dostupné z: [47.] Národní plán občanům a spotřebitelům [online]. [cit. 1. dubna 2012] Dostupné z: [48.] National Changeover Plan: From the Pound to the Euro [online]. Srpen 2007 [cit. 13. března 2012] Dostupné z: [49.] Nevýhody a rizika z přijetí eura [online]. [cit. 12. listopadu 2011] Dostupné z: 108

[50.] Odpor vůči euru v Česku mírně opadl [online]. 25. 7. 2011 [cit. 28. března 2012] Dostupné z: [51.] Organizační struktura [online]. [cit. 31. března 2012] Dostupné z: [52.] Právní předpisy [online]. [cit. 31. března 2012] Dostupné z: [53.] Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR [online]. 1. 1. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z: [54.] První poznatky o vlivu zavedení eura na Slovensku [online]. 29. 6. 2010 [cit. 13. února 2012] Dostupné z: [55.] Scénáře přijetí eura [online]. [cit. 24. října 2011] Dostupné z: [56.] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance [online]. 20. 4. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z: [57.] Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance: Zavádění eura na Kypru a Maltě [online]. 18. 4. 2008 [cit. 14. března 2012] Dostupné z: [58.] Slovenská koruna [online]. [cit. 2. února 2012]

Dostupné

z:

[59.] Slovenské euro a duální ceny [online]. 30. 9. 2008 [cit. 7. února 2012] Dostupné z:

[60.] Slovenské přípravy na euro [online]. 21. 8. 2008 [cit. 7. února 2012] Dostupné z: [61.] Slovinsko [online]. [cit. 24. března 2012] Dostupné z: 109

[62.] Souhrnná statistika SBK za rok 2011 [online]. [cit. 1. dubna 2012] Dostupné z: [63.] Stručný průvodce eurem [online]. [cit. 15. listopadu 2011] Dostupné z: [64.] Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR [online]. Prosinec 2007 [cit. 11. listopadu 2011] Dostupné z: [65.] ŠRAMKO, Ivan. Skúsenosti Slovenskej republiky so zavedením eura [online]. [cit. 27. března 2012] Dostupné z: [66.] TOMÁŠEK, Michal. Nad novým slovenským zákonem o zavedení eura [online]. 18. 1. 2008 [cit. 13. února 2012] Dostupné z: [67.] Vyhodnocení kritéria dlouhodobých úrokových sazeb [online]. [cit. 19. března 2012] Dostupné z: [68.] Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2005) [online]. 12. 1. 2005 [cit. 20. března 2012] Dostupné z: [69.] Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2006) [online]. 25. 10. 2006 [cit. 20. března 2012] Dostupné z: [70.] Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2008) [online]. 16. 12. 2008 [cit. 20. března 2012] Dostupné z: [71.] Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2010) [online]. 22. 12. 2010 [cit. 20. března 2012] Dostupné z:

110

[72.] Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2011) [online]. 14. 12. 2011 [cit. 20. března 2012] Dostupné z: [73.] Zavádění eura v nových členských zemích [online]. 5. 1. 2011 [cit. 6. února 2012] Dostupné z: [74.] Zavedenie eura: Etický kódex sa skončí 30. septembra [online]. 22. 9. 2009 [cit. 2. února 2012] Dostupné z:

111

112

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BRIBID

Bratislava Interbank Bid Rate

BRIBOR

Bratislava Interbank Offered Rate

CYP

Měnový kód kyperská libry

CZEONIA

Czech Over Night Index Average

CZK

Měnový kód česká koruny

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

DPH

Daň z přidané hodnoty

ECB

European Central Bank (Evropská centrální banka)

ECOFIN

Economic and Financial Affairs Council (Rada ministrů financí a hospodářství)

ECU

European currency unit (Evropská měnová jednotka)

EHS

Evropské hospodářské společenství

EK

Evropská komise

EMS

European Monetary System (Evropský měnový systém)

EONIA

Euro Over Night Index Average

ERM II

European Exchange Rate Mechanism II (Evropský mechanismus směnných kurzů II)

ES

Evropská společenství

EU

Evropská unie

EUR

Měnový kód eura

EURIBID

Euro Interbank Bid Rate

EURIBOR

Euro Interbank Offered Rate

HDP

Hrubý domácí produkt

HICP

Harmonised Index of Consumer Prices (Harmonizovaný index spotřebitelských cen)

HMU

Hospodářská měnová unie

KCB

Kyperská centrální banka

MRO

Main refinancing operation

NBS

Národní banka Slovenska

NKS

Národní koordinační skupina

OCA

Optimum Currency Area (Optimální měnová oblast) 113

POS

Point of sale

PRIBOR

Prague Interbank Offered Rate

SIPS

Slovak Interbank Payment System

SIT

Měnový kód slovinského tolaru

SITIBOR

Slovenian Interbank Offered Rate

Sk

Slovenská koruna

SKK

Měnový kód slovenské koruny

SKONIA

Slovak Over Night Index Average

SR

Slovenská republika

TARGET 2

Trans-European Automated Real-Time Gross Settlement Express Transfer System2

114

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Seznam obrázků Obrázek 1: Stádia budování Hospodářské a měnové unie.............................................. 21 Obrázek 2: Mapa eurozóny............................................................................................. 24 Obrázek 3: Scénář s přechodným obdobím .................................................................... 36 Obrázek 4: Scénář Phasing Out ...................................................................................... 37 Obrázek 5: Scénář Big Bang........................................................................................... 37 Obrázek 6: Scénář jednorázového přechodu české koruny na euro ............................... 39 Obrázek 7: Organizační struktura ................................................................................... 41 Obrázek 8: Souhrn klasifikace přímých přínosů a nákladů zavedení eura v České republice.......................................................................................................................... 55

Seznam grafů Graf 1: Schodek vládního deficitu v ČR (v % HDP)...................................................... 28 Graf 2: Vládní dluh v ČR (v % HDP)............................................................................. 29 Graf 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen....................................................... 30 Graf 4: Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v ČR ............................................... 31 Graf 5: Nominální měnový kurz CZK/EUR................................................................... 32 Graf 6: Reálná ekonomická konvergence vybraných států k eurozóně v roce 2010 ...... 33 Graf 7: Růst HDP v České republice a eurozóně............................................................ 34 Graf 8: Fiskální saldo a jeho cyklická a strukturální část ............................................... 35 Graf 9: Názory českých občanů na přijetí eura v ČR (červen 2011) .............................. 47 Graf 10: Názory na přijetí eura v ČR – vývoj v čase (v %)............................................ 48 Graf 11: Plnění kritéria cenové stability na Slovensku................................................... 60 Graf 12: Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb na Slovensku ......................... 61 Graf 13: Deficit veřejných financí na Slovensku............................................................ 61 Graf 14: Působení slovenské koruny v ERM II.............................................................. 62 Graf 15: Předzásobení euromincemi na Slovensku ........................................................ 70 Graf 16: Předzásobení eurobankovkami na Slovensku .................................................. 71 Graf 17: Průběh druhotného předzásobení na Slovensku ............................................... 72 Graf 18: Plnění kritéria cenové stability ve Slovinsku ................................................... 78 Graf 19: Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb ve Slovinsku.......................... 79 115

Graf 20: Slovinský vládní deficit ....................................................................................80 Graf 21: Odchylka nominálního kurzu SIT/EUR od centrální parity .............................80 Graf 22: Podíl eurohotovosti v peněženkách Slovinců ...................................................85 Graf 23: Plnění kritéria cenové stability na Kypru .........................................................90 Graf 24: Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb na Kypru................................91 Graf 25: Kyperský vládní deficit.....................................................................................91 Graf 26: Odchylka nominálního kurzu CYP/EUR od centrální parity ...........................92

Seznam tabulek Tabulka 1: Schodek vládního deficitu v ČR (v % HDP) ................................................28 Tabulka 2: Vládní dluh v ČR (v % HDP) .......................................................................29 Tabulka 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen .................................................30 Tabulka 4: Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v ČR..........................................31 Tabulka 5: Rozdělení přínosů a nákladů zavedení jednotné měny .................................50 Tabulka 6: Plnění konvergenčních kritérií Slovenska v době rozhodování o jeho přijetí do eurozóny .....................................................................................................................59 Tabulka 7: Plnění konvergenčních kritérií Slovinska a zemí eurozóny v době rozhodování o jeho přijetí do eurozóny...........................................................................78 Tabulka 8: Předzásobení euroměnou ve Slovinsku.........................................................84 Tabulka 9: Plnění konvergenčních kritérií Kypru v době rozhodování o jeho přijetí do eurozóny ..........................................................................................................................89 Tabulka 10: Srovnání Slovenska, Slovinska, Kypru a ČR............................................103

116

Zavádění eura v České republice

Recommend Documents