Perspektiva zavedení eura v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Perspektiva zavedení eura v ČR Diplomová práce

Autor:

Bc. Lukáš Koudela Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Stanislav Heczko, PhD.

Červen 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 26. 6. 2013

Lukáš Koudela

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu své diplomové práce Ing. Stanislavu Heczkovi, PhD. za odborné rady, cenné připomínky a pomoc, která přispěla k vypracování této diplomové práce.

Anotace: Diplomová práce se zabývá moţnými dopady zavedení eura na ekonomiku České republiky. Cílem práce je analyzovat vliv jednotné společné měny jak na ekonomický růst, tak i na inflaci, obyvatele a především na zahraniční obchod v České republice. Diplomová práce nastíní moţné ekonomické výhody a nevýhody přijetí společné měny. První kapitola se zaměřuje na stručnou historii vzniku společné evropské měny, situaci před jejím vznikem a především na formování Evropské měnové unie a významu Bretton-woodského systému. V druhé části práce pojednává o nutných podmínkách pro vstup země do měnové unie a analyzuje průběh konvergence České republiky k Evropské unii. Představeny a popsány jsou dva moţné scénáře přechodu na euro. Předposlední kapitola hodnotí reálné dopady a důsledky zavedení eura v České republice. Zkoumány jsou hlavní makroekonomické ukazatele země v porovnání se zeměmi, které euro jiţ přijaly. Čtvrtá a závěrečná část práce se zaměřuje na moţné dlouhodobé důsledky pro Českou republiku po zavedení eura. Závěrem jsou porovnány jak negativní tak i pozitivní dopady přijetí a zavedení eura jako společné měny. Klíčová slova: euro, evropská unie, zavedení, společná měna, důsledky Annotation: This diploma thesis deals with possible impact on the Czech economy after the implementation of the Euro currency. The goal of the diploma thesis is to analyse the influence of the single currency on economic growth, inflation, inhabitants and, mainly, on foreign commerce in the Czech Republic. The thesis outlines possible economic advantages and disadvantages of joining the single currency.The first chapter provides a brief history of the single European currency, the situation before implementing Euro, and, primarily, on establishing European Monetary Union and the importance of the Bretton-Wood System.The second part of the diploma thesis looks at the criteria which must be met by country which wishes to become a member of the European Monetary Union. It analyses the convergence of the Czech Republic to the European Union. The chapter outlines two possible scenarios for implementing the Euro.The penultimate chapter evaluates the real impacts and consequences of implementing the Euro currency in the Czech Republic. It analyses the main macroeconomics indicators of the countries that have already implemented the Euro. The final chapter examines on the possible long-term consequences of Euro implementation for the Czech Republic.Finally, the conclusion compares and contrasts the negative and positive implications

of

joining

the

Key words: euro, european union, introduction, result

single

currency.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 1 Zvolené metody zpracování .................................................................................................................... 2 1.

Historie společné evropské měny a měnové unie ........................................................................... 3 1.1

Breton-woodský měnový systém, Evropská platební unie a ECU .......................................... 3

1.1.1

Mezinárodní měnový systém po druhé světové válce ..................................................... 3

1.1.2

Konference v Bretton Woods .......................................................................................... 3

1.1.3

Bretton-Woodský měnový systém – závěry a pád .......................................................... 5

1.1.4

Evropská platební Unie ................................................................................................... 7

1.1.5

ECU ................................................................................................................................. 8

1.2. Wernerowa zpráva, Evropský měnový systém ............................................................................ 9 1.2.1 Wernerova zpráva .................................................................................................................. 9 1.2.2. Evropský měnový systém.................................................................................................... 11 1.3. Etapy ve formování evropské měnové unie ............................................................................... 14 1.3.1. Přípravná fáze a memorandum ............................................................................................ 14 1.3.2. Delorsova zpráva ................................................................................................................. 15 1.3.3 Etapy ve formování měnové unie ......................................................................................... 15 2.

Podmínky pro vstup do evropské měnové unie............................................................................. 20 2.1 Konvergenční (Maastrichtská) kritéria ........................................................................................ 20 2.1.1 Kritérium cenové stability .................................................................................................... 20 2.1.2 Kritérium úrokových sazeb .................................................................................................. 21 2.1.3 Kritérium stability měnového kurzu .................................................................................... 21 2.1.4 Kritérium deficitu veřejných financí .................................................................................... 22 2.1.5 Kritérium veřejného zadluţení ............................................................................................. 22 2.2 Zhodnocení průběhu konvergence ČR k EU ............................................................................... 23 2.2.1 Kritérium cenové stability .................................................................................................... 25 2.2.2 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb .......................................................................... 26 2.2.3 Kritérium stability měnového kurzu .................................................................................... 27 2.2.4 Kritérium deficitu sektoru vládních institucí........................................................................ 28 2.2.5 Kritérium dluhu vládních institucí ....................................................................................... 29 2.2.6 Zhodnocení plnění konvergenčních kritérií ......................................................................... 30 2.2.7 Stupeň ekonomické sladěnosti České republiky s Eurozónou ............................................. 31 2.3 Moţné scénáře při zavedení eura v ČR ....................................................................................... 34

2.3.1 Scénář s vyuţitím přechodného období tzv. madridský scénář zavedení eura ..................... 35 2.3.2 Jednorázový přechod na euro tzv. Big Bang scénář ............................................................. 36 2.3.3 Jednorázový přechod na euro s vyuţitím tzv. fáze postupného zrušení (Phasing Out) ........ 37 3.

Dopady a perspektiva při zavedení eura v ČR .............................................................................. 39 3.1. Ekonomický růst, inflaci, nezaměstnanost ................................................................................. 39 3.1.1 Dopady na zavedení eura na ekonomický růst ..................................................................... 39 3.1.2 Dopad zavedení eura na inflaci ............................................................................................ 48 3.1.3. Dopad zavedení eura na nezaměstnanost ............................................................................ 56 3.2. Dopad na cenové relace, mzdy a kupní sílu obyvatelstva .......................................................... 57 3.2.1 Hlavní výhody pro obyvatele plynoucí ze zavedení eura ..................................................... 57 3.2.2 Nově přistupující země......................................................................................................... 58 3.2.3 Přepočítávací koeficient ....................................................................................................... 59 3.2.4 Cenové relace ....................................................................................................................... 62 3.2.5 Mzdy .................................................................................................................................... 63 3.2.6 Kupní sílu obyvatelstva ........................................................................................................ 64 3.3

Dopad na mezinárodní obchod a zahraniční investice .......................................................... 65

3.3.1 Mezinárodní obchod a ČR .................................................................................................... 65 3.3.2 Hlavní rizika spojená s měnovými operacemi ..................................................................... 66 3.3.3. Euro a mezinárodní obchod................................................................................................. 67 3.3.4 Předpokládané dopady eura na mezinárodní obchod ČR ..................................................... 68 3.3.6 Přímé zahraniční investice ................................................................................................... 72 4.

Důsledky a rizika zavedení Eura v České republice ..................................................................... 75 4.1 Dlouhodobé důsledky zavedení Eura .......................................................................................... 75 4.2. Pozitivní a negativní důsledky Eura ........................................................................................... 76 4.2.1 Pozitivní dopady ................................................................................................................... 76 4.2.2 Negativní dopady ................................................................................................................. 80 4.3. Finanční krize ............................................................................................................................. 81

Závěr: ..................................................................................................................................................... 85 Seznam pouţitých zdrojů: ..................................................................................................................... 88 Internetové zdroje: ................................................................................................................................ 89 Seznam tabulek: .................................................................................................................................... 95 Seznam obrázků: ................................................................................................................................... 96 Seznam grafů:........................................................................................................................................ 96

Úvod Česká republika je jednou ze zemí, které byly v roce 2004 přijaty do Evropské unie. Svým podpisem a následnou ratifikací Smlouvy o přistoupení přislíbila, ţe svoji národní měnu nahradí měnou jednotnou – eurem. V podmínkách o přistoupení do Evropské unie ale není uveden přesný termín, kdy bychom měli společnou měnu přijmout. Jako vhodný okamţik pro konverzi měn však lze povaţovat okamţik, kdy výhody, které budou vyplývat z přijetí eura, budou převaţovat nad náklady spojené s touto konverzí. Přesný termín přijetí eura v České republice prozatím není stanoven. Původní záměr zavedení eura v roce 2010, který byl vyhlášen v roce 2006, byl zrušen a nový termín nebyl doposud stanoven a je otázka, zdali vůbec bude. Důvody nejasného vstupu České republiky do eurozóny jsou zřejmé. Je to především dluhová krize, která zmítá celou eurozónou. Právě v důsledku této krize se začíná hovořit o moţných pozitivních nebo negativních důsledcích zavedení eura. Tyto důsledky můţeme rozdělit na několik skupin. V první skupině jsou důsledky, které na českou ekonomiku dopadnou bezprostředně po zavedení eura. Sem řadíme např. kurzové náklady, náklady na kapitál, transparentnost cen apod. V další skupině jsou dopady, které se projeví aţ po určitém časovém období. Jsou to především zahraniční investice, ekonomický růst, zahraniční obchod apod. Dále můţeme dopady dělit na jednorázové a stálé. Jak je z názvu patrné, jednorázové náklady nebudou mít na ekonomiku hlubší dopad, protoţe se projeví pouze v momentě konverze měny. Sem řadíme například administrativní náklady, růst cenové hladiny apod. Hlavní aspekt na domácí ekonomiku budou mít ale dopady trvalé, které se budou projevovat dlouhodobě. Do této skupiny patří veřejné finance, transparentnost cen, zahraniční obchod, ekonomický růst apod.

1

Zvolené metody zpracování Cílem diplomové práce je zhodnotit a zanalyzovat moţné dopady zavedení eura na ekonomiku České republiky. Práce vychází a čerpá ze zkušeností jiných zemí, které jiţ euro zavedly. Pomocí analýzy a komparace se zhodnotí vliv zavedení společné měny na ekonomický růst, inflaci, obyvatele a zahraniční obchod v České republice. Práce se téţ nastíní a zhodnotí výhody a nevýhody společné měny pro naši ekonomiku. První kapitola se zabývá historií společné evropské měny. Stručně je popsán Brettonwoodský systém, Evropská platební unie a ECU. Část je téţ věnována Wernerově zprávě a Evropskému měnovému systému. Dále podkapitola poukazuje na etapy ve formování Evropské měnové unie, kdy je popsána historie společné cesty ke společné měně. Druhá kapitola stručně popisuje kritéria, která musí splňovat kaţdá země, která se o vstup do měnové unie uchází. V další části dojde ke zhodnocení průběhu konvergence České republiky k Evropské unii. Je popsána míra ekonomické sladěnosti s eurozónou a budou popsány dva moţné scénáře přechodu na euro v České republice. Třetí a stěţejní kapitola analyzuje moţné dopady a důsledky zavedení eura na naši ekonomiku. Je zaměřena na ekonomický růst, kdy budou zhodnoceny moţné dopady a uvedeny reálné zkušenosti ostatních zemí, které jiţ společnou měnu mají. Další oddíl jevěnován inflaci, kde budou zmíněny faktory, které ovlivňují inflaci v České republice a moţné scénáře inflačního vývoje po zavedení eura. Nastíněny budou moţné dopady po zavedení společné měny na běţné spotřebitele. Práce se zaměří především na důsledky vyplývající ze správného určení přepočítávacího koeficientu, vlivu na nezaměstnanost, mzdy a cenové relace. V závěru třetí kapitoly práce analyzuje dopady na přímé zahraniční investice a mezinárodní obchod a poukázáno je na konkurenceschopnost České republiky vůči ostatním státům. Ve čtvrté a poslední kapitole je zhodnoceno, jaké dlouhodobé důsledky bude mít pro Českou republiku zavedení eura. Závěrečná část čtvrté kapitoly se bude zabývat všemi pozitivními a negativními důsledky.

2

1. Historie společné evropské měny a měnové unie 1.1 Breton-woodský měnový systém, Evropská platební unie a ECU 1.1.1

Mezinárodní měnový systém po druhé světové válce

První světová válka přispěla k výraznému narušení mezinárodních ekonomických vztahů. Byla zrušena směnitelnost měn za zlato a klasický zlatý standard se zhroutil. Přestoţe v meziválečném období byla snaha o oţivení zlatého standardu, světová recese, která započala v roce 1929, vedla k jeho trvalému zániku. Rekonstrukce válkou zničených ekonomik byla po první světové válce spojena s inflací, revolucemi a velkou depresí. Právě proto se po druhé světové válce snaţilo mezinárodní společenství zaloţit měnový systém, který by pomohl světové ekonomice k jejímu rychlejšímu zotavení.

Hospodářská krize, která vyvrcholila v třicátých letech

dvacátého století, a následně druhá světová válka způsobily, ţe mezinárodní obchody a mezinárodní pohyby peněz byly velice utlumeny. Pohyb kapitálu v mezinárodních finančních a devizových trzích prakticky neexistoval.1 Uţ v průběhu druhé světové války si vrcholní političtí a ekonomičtí představitelé většiny zemí začali uvědomovat nezbytnost změny systému mezinárodních měnových vztahů. Prvním a zároveň nejdůleţitějším úkolem byla obnova válkou zničené ekonomiky při současném zajištění rozvoje mezinárodního obchodu, který závisel na platební schopnosti zemí a směnitelnosti jejich měn. Hlavní důraz se při vymýšlení návrhů na poválečné uspořádání mezinárodních měnových vztahů, se kladl na vytvoření takového systému, který by byl stabilní a zároveň by existovala moţnost přizpůsobovat ho k moţným vnitřním a vnějším nerovnováhám ekonomik států, které byly do systému zapojeny.2 1.1.2

Konference v Bretton Woods

V průběhu roku 1942 se objevily první návrhy zásad mezinárodního měnového systému, přičemţ ale hlavní a rozhodující jednání proběhlo aţ v roce v 1944 na Měnové a finanční konferenci Spojených národů ( Internation Monetary and Financial Conference of the 1 2

Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005 Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005

3

United and Associated Nations) v americkém městě Bretton-Woods. Konference začala 1. července 1944 a účastnilo se jí celkem 44 států. Hlavní slovo zde měla Velká Británie a Spojené státy americké3. Hlavním úkolem bylo definovat koncepci měnového systému, který by byl následně zaveden. Toto jednání lze povaţovat za začátek současného mezinárodního měnového systému. Konferenci v Bretton-Woods předcházela celá řada jednání a přípravy se promýšlely aţ dva roky dopředu.4 Konference byla ve výsledku velmi úspěšná, neboť z ní vzešla dohoda, která pomohla k vytvoření bretton-woodského systému měnových kurzů, který fungoval od roku 1945 do roku 1971. 5 Jak jiţ bylo uvedeno výše, Bretton-Woodské konferenci předcházela řada jednání a diskuzí ze kterých vzešly dva návrhy: -

Britský (tzv. Keynesův plán)

-

Americký (tzv. Whietův plán) Společnou vlastností obou plánů bylo vytvoření nadnárodních měnových institucí,

které by získaly určitou pravomoc v oblasti měnových vztahů.6 Britský návrh (tzv. Keynesův plán) bral v úvahu postavení dluţnických zemí a neuvaţoval o větší úloze zlata v mezinárodních měnových vztazích. Keynes zamýšlel vytvoření mezinárodní clearingové unie s úvěrovou kapacitou 25mld. amerických dolarů, která by pracovala na podobném principu jako centrální banka a vytvářela by likviditu. V rámci toho by byla vytvořena měnová jednotka tzv. bancor, která by byla určena ve zlatě, ale směnitelnost za zlato by neexistovala. Tato jednotka by se pouţívala pouze na clearingových účtech (o hmotné podobě se neuvaţovalo). Záměrem bylo získávat bancor prodejem národní měny, nebo prodejem zlata, avšak zpětný odkup a směna na zlato by nebyla moţná. Díky Bancoru by dluţnické země získaly moţnost výhodně splácet závazky.7 Americký návrh (tzv. Whiteův plán) naopak vycházel z pozice věřitelské země, která má velké zásoby zlata, neboť si myslel, ţe základ mezinárodního měnového systému tkví ve zlatě a v pevných měnových kurzech. 8 Na jednáních prosazoval vytvoření tzv. Stabilizačního 3

Brettonwoodský systém. Wikipedia [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Brettonwoodsk%C3%BD_syst%C3%A9m 4 Brettonwoodský systém. Wikipedia [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Brettonwoodsk%C3%BD_syst%C3%A9m 5 Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005 6 Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005 7 Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005 8 Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005

4

fondu, který by byl tvořen z devizových vkladů členských zemí. Velikost kvóty by byla úměrná velikosti zlaté a devizové rezervy členské země. Členské státy by od fondu nakupovaly devizy, které by potřebovaly k vyrovnání platební bilance. Maximální výše úvěru byla stanovena ve výši 200% členské kvóty dané země.

9

Dalším návrhem bylo vytvoření

Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, která by slouţila k financování obnovy válkou zničených zemí. Díky těmto dvěma návrhům máme v dnešní době Mezinárodní měnový fond a Světovou banku.10 Návrh, který byl nakonec přijat, obsahoval jisté prvky z britského plánu, ale do větší míry odpovídal americkému návrhu. Na konci konference 22. července 1944 byly podepsány dohody o uspořádání měnových a finančních vztahů ve světě po druhé světové válce. Spojené státy americké se staly hlavní a největší ekonomickou velmocí světa s více neţ poloviční kapacitou světového průmyslu a většinovou drţbou celkových zlatých rezerv. To vše se stalo díky druhé světové válce a z ní plynoucí devastace Evropy. Aţ později se zjistilo, ţe tento krok byl chybný a vedl k pádu Bretton-woodského měnového systému v 70. letech dvacátého století. 11 1.1.3

Bretton-Woodský měnový systém – závěry a pád

Vraťme se nyní zpět do roku 1945, kdy díky Bretton-Woodské konferenci začal fungovat Bretton-Woodský měnový systém. Zlato mělo stejnou hodnotu jako dolar a pro systém byly charakteristické pevné devizové kurzy, které byly regulovány prostřednictvím intervencí centrálních bank na devizových trzích. Měny byly směnitelné za dolar, ale státy mohly nakupovat zlato v poměru 35 USD za troyskou unci. Díky vyjádření měnových parit v amerických dolarech vedly devizové intervence ke stabilitě kurzů národních měn a současně i k stabilitě amerického dolaru vůči ostatním měnám. V případě odchýlení měny od základní či přiměřené hodnoty byly parity upravovány. U dolaru samotného tyto úpravy moţné nebyly, a to z důvodu pevné vazby na zlato. Kubišta ve své publikaci Mezinárodní měnové vztahy zmiňuje závěry, které vyplývají z Bretton-Woodských dohod. Jedná se především o ustanovení nadnárodní měnové instituce, která bude půjčovat členským zemím v případě problémů s běţným účtem platební bilance. 9

Bancor: Měna proti krizy. Investujeme.cz [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/bancor-mena-proti-krizi/ 10 Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005 11 Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005

5

Rezervní měnou se stane americký dolar a ostatní země budou mít povinnost udrţovat devizové rezervy buď v této měně, nebo ve zlatě. V neposlední řadě měnové kurzy budou fixní, avšak bude moţnost je přizpůsobit, v případě zásadní nerovnováhy platební bilance. Kaţdá země si musí stanovit centrální paritu domácí měny vůči americkému dolaru a udrţovat ji s maximální odchylkou ± 1%. 12 Bretton-Woodský měnový systém fungoval velmi dobře v obdobích, kdy byl americký dolar na světových trzích silný. Americký dolar v padesátých letech značně posiloval kvůli účtování mezinárodních transakcí v dolarech a také díky častému uskutečňování přímých plateb v americké měně. Díky těmto skutečnostem vzrostla poptávka po americkém dolaru, coţ mělo přímý vliv jak na jeho další posilování, tak na pozitivním vývoji celého měnového systému. První problémy přišly na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století, kdy dolar začal pomalu oslabovat a měnový systém se začal dostávat do krize. Hlavními důvody byly především zásahy do výdajů státního rozpočtu USA a inflace. Snaha amerických podnikatelů proniknout na zahraniční trh zapříčinila pasivitu platební bilance Spojených států. Svou roli také sehrála klesající politická prestiţ USA kvůli válce ve Vietnamu. Naopak tlaky na sníţení deficitu v platební bilanci neustále rostly tak, aţ některé evropské země začaly poţadovat devalvaci dolaru. USA se začalo propadat do svých deficitů a v zahraničí se začaly hromadit dolary.13 Aby nedošlo k pádu měnového systému, který se očekával, byl vytvořen tzv. „zlatý pool“. Členy uskupení byly USA, Itálie, Velká Británie, Nizozemí, Francie, Belgie a Švýcarsko. Podstatou zlatého poolu bylo intervenovat cenu zlata tak, aby zůstala zachována jeho původní cena. Výše zmíněné řešení však mělo krátký účinek a nesetkalo se s úspěchem z důvodu trvajícího nepoměru na trhu mezi nabídkou a poptávkou.14 V roce 1968 byl zlatý pool zrušen a v srpnu 1971 se Spojené státy rozhodly ukončit směnitelnost amerického dolaru za zlato, coţ vedlo k pádu a zrušení Bretton-woodského měnového systému. Tím skončil standard zlaté devizy a začala nová éra flexibilních měnových kurzů.15

12

Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005 Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005 14 Brettonwoodský měnový systém a jeho pád. Penize.cz [online]. [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.penize.cz/inflace/15160-brettonwoodsky-menovy-system-a-jeho-pad 15 Mezinárodní měnové vztahy, Kubišta, 2005 13

6

1.1.4

Evropská platební Unie

Evropská platební unie (dále EPU, The European Payments Union) fungovala úspěšně téměř osm let, od svého zaloţení 1. července 1950 aţ do svého rozpuštění 27. prosince 1958. EPU byla jedním z několika poválečných orgánů Evropské hospodářské spolupráce, jejíţ základy lze nalézt v Marshallově plánu. Vzhledem ke skutečnosti, ţe Evropská měnová unie (HMU) je následníkem Evropského měnového systému (EMS), lze konstatovat, ţe zkušenosti, které státy získaly z EPU, se dají vyuţít i dnes. EPU byla mechanismus pro multilaterální a bilaterální dohody, na jejichţ základě byl v rámci Evropy obnoven mezinárodní obchod po druhé světové válce. Na konci kaţdého měsíce kaţdý člen EPU hlásil čisté zůstatky s kaţdou další zemí. Tyto reporty byly odesílány do banky pro mezinárodní platby a EPU jako dohledový orgán mohla vyrušit závazky vůči pohledávkám. Zůstatky na účtech byly konsolidované. EPU dále fungovala jako finanční asistent. Pokud členský stát vyčerpal svoji kvótu, Správní rada EPU sloţená z nezávislých finančních odborníků, kteří podávali zprávy Radě v OEEC (Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci), projednala a dohlédla na nápravná opatření, aby se to příště jiţ neopakovalo. Věřitelé tak měli pádný důvod předpokládat, ţe dluţníci byli nuceni se přizpůsobovat a to mělo pozitivní vliv na další spolupráci. Třetím významným bodem bylo, ţe členství v EPU vyţadovalo po státech značnou liberalizaci obchodu. Země se při vstupu do EPU zavázaly k odstranění překáţek a minimalizaci diskriminace ostatních účastníků. V únoru 1951, tedy necelý rok po začátku činnosti EPU, měla být všechna stávající obchodní opatření pouţita na dovoz ze všech členských zemí. Účastníci byli poţádáni, aby sníţili své obchodní bariéry. Nejvíce mezinárodně konkurenceschopné země, jako například Belgie, stály o to vytěţit co moţná nejvíce z této jedinečné moţnosti liberalizace obchodu. Pod vedením EPU se obchod v rámci Evropy silně rozrostl, z hodnoty 10 miliard dolarů v roce 1953 na hodnotu 23 miliard dolarů v roce 1959. Efekt Evropské platební unie na liberalizaci obchodu byl značný. EPU byla rozpuštěna na konci roku 1958, kdy se obnovila směnitelnost měn na běţném účtu. Avšak k plné směnitelnosti bylo dosaţeno aţ po roce 1980. Do té doby se

7

evropské země snaţily vytvořit zónu měnové a finanční stability vytvořením ERM. Je však nutno dodat, ţe Evropská platební unie dala vzniknout základům pozdější měnové unie.16

1.1.5

ECU

Evropská měnová jednotka (European Currency Unit – dále ECU) vznikla společně s Evropským měnovým systémem a nahradila v poměru 1:1 dosavadní evropskou účetní jednotku EUA (European Unit of Account z roku 1975).17 ECU fungovala jako koš všech participujících měn. Měla pevnou hodnotu, která byla sloţena z jejich podílů, které byly závislé na podílu HDP daného státu vůči HDP společenství. Podíl měn se kaţdých 5 let pravidelně měnil. Do roku 1992, kdy byla přijata smlouva o EU, byly uskutečněny 2 změny v měnovém koši Evropského společenství – v roce 1984 se začlenila řecká drachma a v roce 1989 španělská peseta a portugalské escudo. Představu o sloţení měnového koše ECU a jeho úpravách znázorňuje tabulka níţe. Tabulka 1 - Složení měnového koše ECU Měna Německá Marka Francouzský frank Nizozemský gulden Belgický a lucemburský frank Italská lira Dánská koruna Irská libra Britská libra Řecká drachma Španělská peseta Portugalské escudo

Počet jednotek národní měny v 1 ECU 13.3.1979 17.9.1984 21.9.1989 0,828 0,719 0,6242 1,15 1,31 1,332 0,286 0,256 0,2198

Podíl národní měny % 13.3.1979 17.9.1984 33 32 19,8 19 10,5 10,1

v 1 ECU 21.9.1989 30,53 20,79 10,21

3,8

3,85

3,301

9,5

8,5

8,91

109 0,217 0,00759 0,0885 xxx xxx xxx

140 0,219 0,008781 0,8778 1,15 xxx xxx

151,8 0,1976 0,008552 0,08784 1,44 6,885 1,393

9,5 3 1,1 13,6 xxx xxx xxx

10,2 2,7 1,2 15 1,3 xxx xxx

7,21 2,71 1,08 11,17 0,49 4,24 0,71

Zdroj: Měnová integrace, Lacina, 2007

Z tabulky je patrné, ţe největší podíl národní měny v 1 ECU mělo Německo se svojí německou markou a to zhruba 30%, dále následováno Francií s francouzským frankem cca

16

The European Payments Union : History and Implications for the. Jbmacedo.com [online]. [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.jbmacedo.com/oecd/triffin.html 17 Evropská měnová jednotka. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=E#Evropská měnová jednotka

8

20%. Naopak nejmenší podíl národní měny v ECU mělo v době vzniku Irsko se svojí irskou librou, po změně v roce 1989 to bylo Řecko, které se zařadilo na konec výčtu. Po podpisu Maastrichtské smlouvy v roce 1992 bylo ECU zamknuto a ţádné další měny uţ neměly moţnost se připojit. Součástí ECU se tedy nestal rakouský šilink, švédská koruna a finská marka. ECU bylo v Evropském měnovém systému pouţíváno na několik úloh. Bylo zavedeno v bezhotovostní formě, slouţilo především jako záloţní měna pro vypořádání pohledávek a závazků, které vznikly z intervenční aktivity centrálních bank EMS.18 Slouţilo také jako nástroj pro transakce, které probíhaly v rámci celého EMS. ECU neslouţilo pouze pro operace uvnitř EMS, pouţívalo se také soukromé ECU, které slouţilo pro bankovní operace, a zelené ECU, které se pouţívalo pro zemědělské platby.19 ECU zaniklo dnem vzniku eurozóny, kdy bylo nahrazeno eurem v poměru 1:1.

1.2. Wernerowa zpráva, Evropský měnový systém 1.2.1 Wernerova zpráva Jedním z hlavních milníků při rozvoji měnové integrace byl summit hlav států a představitelů vlád konaný 1. a 2. prosince 1969 v Haagu. Na summitu byly poprvé v historii nadneseny konkrétní návrhy, které by umoţnily vytvořit Hospodářskou a měnovou unii (dále HMU).

Vznik HMU měl přispět k dalšímu prohlubování společného trhu, který by se

vyznačoval volným pohybem kapitálu, zboţí, sluţeb a osob. Tehdy HMU nebyla taková, jakou ji známe dnes, ale pouze k ní směřovala. Proto se vedla jednání o tom, zdali by tehdejší stupeň integrace (bez volného pohybu kapitálu atd.) umoţňoval v případě vytvoření HMU akceptovat ztrátu nástrojů měnové politiky (tímto problémem se zabývalo jiţ mnoho ekonomů

–

souviselo

to

s teorií

tzv.

optimální

měnové

oblasti).20

Skupina expertů v čele s tehdejším lucemburským premiérem a ministrem financí Pierrem Wernerem byla pověřena, aby vytvořila plán pro postupné zavedení HMU. Výsledky byly předloţeny v říjnu roku 1970 a tento text vešel ve známost jako Wernerova zpráva. Dosaţení HMU navrhovala Wernerova zpráva rozdělit na tři fáze během jedné dekády. Výsledkem snaţení měly být neodvolatelně směnitelné měny, pevně stanovené kurzy měn, volný pohyb 18

Evropská měnová jednotka. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=E#Evropská měnová jednotka 19 Měnová Integrace, Lacina, 2007 20 Měnová integrace, Lacina , 2007

9

kapitálu a případně jednotná měna.21 Wernerova zpráva byla výsledkem kompromisů mezi dvěma názorově odlišnými koncepcemi - ekonomisty a monetaristy. 22 Ekonomisté, kteří byli představitelé SRN a Nizozemí, vycházeli z představy, ţe měnová unie má smysl pouze tehdy, pokud se dostatečně sladí národní ekonomiky a měnová integrace bude postupovat pozvolna.23 Opozici ekonomistům tvořili monetaristé, kteří byli zastoupeni Francií, Belgií, Lucemburskem a dokonce i komisí ES. Monetaristé prosazovali rychlou měnovou integraci a rychlé zavedení společné měny, která by měla zajistit rychlé a správné hospodářské sblíţení a urychlovat konvergenci. 24 Jak uţ bylo popsáno výše, k dosaţení HMU mělo dojít ve třech fázích, přičemţ k tomu, aby mohlo dojít k dalšímu přijetí rozhodnutí a legislativy, musí fungovat předchozí opatření. Na konci etapy by mělo dojít k neodvolatelnému zafixování měnových kurzů. Za tímto účelem se měla zřídit Evropská centrální banka a fiskální pravomoc měla být přenesena na evropskou úroveň.25 První etapa, která měla začít 1. ledna 1971 a trvat 3 roky26, se měla zaměřovat na sbliţování měnových a fiskálních politik. Další důleţitou institucionální součástí budoucí HMU, která byla úzce spojená s Wernerovou zprávou, byl tzv. Had v tunelu neboli systém, pomocí kterého se vzájemně sbliţovaly měnové kurzy evropských měn ve vztahu k americkému dolaru. Had v tunelu vznikl po Basilejské dohodě v dubnu roku 1972 a principem bylo určit maximální moţné fluktuační pásmo v rozpětí ±2,25% na sebe navázaných evropských měn. Rozpětí vůči dolaru bylo 4,5%, tedy dvojnásobek. Zároveň byl zaloţen Evropský fond pro měnovou spolupráci, který měl být prvním krokem k budoucímu systému centrálních bank, a v konečném důsledku byl také jediným realizovaným bodem z Wernerova plánu. Had v tunelu nebyl příliš dlouho stabilní. První problémy přišly uţ v roce 1973, kdy došlo k devalvaci dolaru a některé státy postupně z hada upustily.27 Had v tunelu a jeho neúspěch se podepsal na ztroskotání 21

Cesta k euru: jedna měna pro jednu Evropu, 2007 Wernerova zpráva. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=W 23 Měnová integrace, Lacina, 2007 24 Wernerova zpráva. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=W 25 Počátky měnové integrace. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_pocatky_men_spolupr.html 26 Wernerův plán. Figlar.ic.cz [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://figlar.ic.cz/fss/26.html 27 Mezinárodní obchod v 21. Století, Kalínská, 2010 22

10

Wernerova plánu i přes velkou snahu ES o jeho zachování. Posledním návrhem o zachování Wernerova plánu byla v roce 1973 nabídka, aby se od roku 1974 Společenství posunulo do druhé fáze budování měnové unie, ale ani tento návrh se nesetkal s porozuměním. Neúspěch Wernerova plánu byl potvrzen uvedením tzv. Marjolinovy zprávy v březnu 1975, kde autoři sdělovali důvody, proč Wernerův plán ztroskotal. Hlavními příčinami neúspěchu byly dle autorů nepříznivé události tehdejší doby jako např. měnová krize v důsledku ropného šoku v 1973, absence politické vůle a nedostatečné pochopení projektu HMU. 28 I přes celkový neúspěch byla Wernerova zpráva velmi podstatným milníkem při evropské integraci, neboť poukázala na větší nutnost koordinace a také nesnadnost provedení tohoto úkolu ve srovnání např. s vytvořením celní unie. Postupem času se Francie a Německo spojily a začaly vytvářet nový a přechodný cíl na cestě k vzájemné evropské integraci, a to Evropský měnový systém.29

1.2.2. Evropský měnový systém Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, Wernerův plán nebyl realizován, ale myšlenka udrţet evropskou integraci tu stále byla. Ačkoliv společný trh dosud realizován nebyl, bylo nutné stabilizovat evropské měnové kurzy. Díky tomu vznikl Evropský měnový systém (dále EMS), který byl další a hlavně volnější variantou měnového hada.30 Díky EMS byla dosaţena uspokojivá měnová stabilita uvnitř ES pomocí intervenčního mechanismu, rozšířením úvěrových mechanismů a nové účetní jednotky. První návrh na vytvoření tohoto systému byl představen v říjnu 1978 tehdejším předsedou Komise Royem Jenkinsem. Politické podpory se mu dostalo od francouzského prezidenta Valéry Giscard d´Estaing a německého kancléře Helmuta Schmidta. Projekt byl potvrzen v prosinci 1978 a od 13. března 1979 začal fungovat.

31

Pomocí EMS měly být

vytvořeny podmínky a prostředí pro trvalý růst, které by vedly k vytvoření důleţité měnové stability. Hlavním faktorem, který podněcoval vznik tohoto mechanismu, byl tehdejší silný pokles a volatilita dolaru po rozpadu Bretton-woodského měnového systému. Nevýhodou EMS byla slabá institucionální podoba. EMS měl smluvní základnu na půdě Společenství i 28

Měnová Integrace, Lacina, 2007 Mezinárodní obchod v 21. Století, Kalínská, 2010 30 Had v tunelu 31 Měnová integrace, Lacina, 2007 29

11

jednotlivých členských států, ale vznikl hlavně díky dohodám mezi národními centrálními bankami. Do primárního práva ES vstoupil teprve po schválení Jednotného evropského aktu (1987). Fungování systému záviselo na třech základních prvcích – Evropské měnové jednotce (ECU), mechanismu směnných kurzů a úvěrovém mechanismu.32 Evropská měnová jednotka ECU byla jiţ popsána v předchozí kapitole, ale ve zkratce lze zmínit, ţe ECU se vyznačovala jako koš všech participujících měn. Měla pevnou hodnotu, která byla sloţena z jejich podílů, které byly závislé na podílu HDP daného státu vůči HDP společenství. V neposlední řadě byla pouţívána pro bezhotovostní transakce v rámci EMS. Za nejdůleţitější součást EMS je povaţován mechanismus směnných kurzů (ERM). Fungoval na principu tzv. paritní mříţky – měny dvou států byly svázány do dvojic, jejich měnové kurzy se mohly pohybovat v rámci fluktuačního pásma ± 2,25% od centrální parity, kurzu ECU. V případě, ţe by došlo k pohybu kurzu mimo fluktuační pásmo, měly centrální banky povinnost intervenovat, aby následně došlo k opětovnému stabilizování kurzu. Nástrojem k tomuto kroku byly úvěrové mechanismy, pomocí nichţ byly poskytovány úvěry za výhodných podmínek za účelem krytí devizových intervencí, nebo k překonání deficitu platební bilance. Některé státy, například Itálie, měly moţnost zvolit si širší rozpětí, a to aţ ± 6% od centrální parity, kurzu ECU.33 Dalším principem ERM byl tzv. indikátor divergence, který určoval čas a dobu, kdy dojde k intervenci. Povětšinou to bylo po překročení 75% hodnoty fluktuačního pásma. 34 Hlavním záměrem EMS a jeho koncepce bylo vybudovat systém pevných měnových kurzů mezi hotovostními měnami. V ekonomické teorii byl často tento záměr označován jako neúplná měnová unie (v případě, ţe země sváţe svoji měnu s jinou měnou/měnami, vznikne neúplná měnová unie). Hlavním problémem, jak jsme mohli vidět u Bretton-woodského měnového systému, byl systém pevných měnových kurzů, který je dlouhodobě neudrţitelný, coţ bylo hlavním důvodem neudrţitelnosti EMS.35 Hlavní předpoklad pro fungování fixního měnového kurzu mezi papírovými měnami spočívá v povinnosti centrální banky nakupovat měny od ostatních centrálních bank. Národní centrální banka můţe směnný kurz vlastní měny stabilizovat jen velice nedokonale. V případě, ţe směnný kurz roste, můţe centrální banka začít emitovat více peněz a tím kurz své měny sníţit. Problém ale nastává, pokud směnný kurz začne klesat. Centrální banka by sice mohla začít prodávat svůj majetek, aby mohla svou 32

Mezinárodní obchod v 21. Století, Kalínská, 2010 Měnová integrace, Lacina, 2007 34 Mezinárodní obchod v 21. Století, Kalínská, 2010 35 Měnová Integrace, Lacina, 2007 33

12

měnu nakoupit zpět, ale toto řešení je z dlouhodobého hlediska neúnosné. V těchto případech by bylo vhodné, aby ostatní centrální banky začaly emitovat více vlastních měn a nákupem padající měny zabránily jejímu dalšímu poklesu. Toto je čistě teoretická moţnost a v reálné situaci jsou takovéto systémy velice náchylné na zneuţití. Tento systém pevných měnových kurzů představuje záruku odkupu inflační měny. Centrální banky jsou povinny odkupovat kurz znehodnocené měny za původní kurz, coţ svádí k tomu, aby mnoţství vlastní měny bylo zvětšeno ve větší míře, neţ u ostatních centrálních bank. Pokud by se to podařilo, tak země, která provádí největší inflaci, můţe více dováţet, neţ vyváţet a díky tomu se obohacovat na úkor ostatních zemí. Z tohoto příkladu je zřejmé, ţe fixní měnový systém je dlouhodobě neudrţitelný a dříve nebo později dojde k jeho zhroucení.36 EMS na počátku nebyl úplným systémem pevných měnových kurzů. Během let 1979 – 1983 byl kurz celkem devětkrát změněn kvůli klesání hodnot ostatních měn vůči marce. Přiblíţení k fixnímu měnovému kurzu nastalo v roce 1983, kdy francouzská vláda pod vlivem své inflační politiky prozřela. Od té doby sice byly směnné kurzy měněny velice zřídka, ale za to s větší razancí. Mezi lety 1987 a 1992 nebyly učiněny ţádné velké změny a EMS byl chápan jako úplný systém fixních měnových kurzů. 37 V polovině roku 1992 se objevily první náznaky problémů. Nejdříve se občané Dánska rozhodli nepřijmout Maastrichtskou smlouvu a výsledek referenda o Maastrichtské smlouvě, který měl proběhnout ve Francii, byl velice nejistý. To způsobilo útoky finančních spekulantů na fixně stanovené kurzy EMS. Italská lira, britská libra a španělská peseto útok nevydrţely, podlehly a dočasně opustily EMS. Ačkoliv referendum ve Francii nakonec Maastrichtskou dohodu schválilo, k uklidnění na finančních trzích zdaleka nedošlo. Útoky na měnové kurzy se stupňovaly a v létě 1993 zapříčinily rozšíření fluktuačního pásma z ± 2,5% na ± 15%.

38

Tímto krokem došlo k uklidnění situace

na finančních trzích, ale mnoho zemí začalo ze systému vystupovat (např. Velká Británie) a uţ se do EMS nikdy nevrátily. Jak bylo napsáno výše, EMS nemohl mít dlouhého trvání a dlouhodobá udrţitelnost systému byla moţná pouze buď umoţněním větší flexibility měnových kurzů, anebo vytvořením úplně nové měnové unie s jedním rozhodovacím centrem a společnou měnou. Pro tuto variantu se rozhodla většina členských zemí Evropské unie.39

36

Murray Newton Rothbard, Peníze v rukou státu: jak vláda zničila naše peníze, 2001 Murray Newton Rothbard, Peníze v rukou státu: jak vláda zničila naše peníze, 2001 38 Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy, Heczko, 2007 39 Měnová Integrace, Lacina, 2007 37

13

1.3. Etapy ve formování evropské měnové unie 1.3.1. Přípravná fáze a memorandum Uţ na počátku 70. let minulého století se Evropské společenství začalo zabývat otázkami ohledně měnové unie. Postupné zavádění a také uskutečňování hospodářské a měnové unie bylo schváleno jiţ v roce 1972 hlavními představiteli Evropského společenství. V důsledku nepříznivých vnějších podmínek k realizaci nakonec nedošlo. Tyto úvahy o moţné realizaci měnové unie byly znovu oţiveny aţ v druhé polovině 80. let minulého století díky budování Jednotného vnitřního trhu. Začalo se s postupným zaváděním volného pohybu osob, sluţeb, kapitálu a zboţí. Byla zde i jedna velká překáţka, která zabraňovala fungování skutečně jednotného trhu, a tou byla existence rozdílných národních měn. Proto byl v 90. letech minulého století přechod k měnové unii hlavní prioritou, ekonomickou nezbytností a také nejzávaţnějším evropským ekonomickým procesem.40 Ještě neţ byl utvořen časový harmonogram přechodu, přispěla francouzská a italská memoranda významným způsobem ke směřování k měnové unii. Francouzské memorandum vzniklo a bylo sepsáno ke konci roku 1987 francouzským ministrem financí Eduardem Balladurem. Francie v něm vyjadřovala svůj zájem o zrychlení měnové integrace nad úroveň, která byla dohodnuta v roce 1987 na Basilejsko-Nyborgském usnesení, které se zabývalo mechanismem EMS a jeho posílením. Francouzské memorandum se také zmiňovalo o tom, ţe jedinou a správnou cestou je vytvořit co nejdříve Evropu, která bude zaloţená na jednotné měně. Politika Německa byla v memorandu silně kritizována, ale pouze nepřímou formou. Italské memorandum, které vzniklo po francouzském, také silně kritizovalo politiku Německa. Ačkoliv mělo Německo poměrně zdrţenlivý přístup k hlubší měnové integraci, reagovalo po obou „výzvách“ na integrační změny. Snaţilo se vyuţít příleţitosti, která se mu naskytla přes obě kritická memoranda. V obou memorandech bylo mnoho otázek týkajících se hlubší měnové integrace, ale konkrétní odpovědi nikoliv. Toho se chytla německá strana, která chtěla přijít s takovými návrhy na hlubší integraci, které budou pro německou stranu výhodné. Německý ministr financí Genscher vystoupil s návrhem, jak by mohla vypadat konečná podoba budoucí centrální měnové instituce a cesta k zavedení jednotné měny. Hlavním úkolem centrální měnové instituce mělo být udrţování cenové stability, která měla být absolutně nezávislá jak

40

Světová ekonomika, Cihelková, 2002

14

na národních politických orgánech, tak na orgánech společenství. Tyto návrhy ale nebyly příliš výhodné pro francouzskou a italskou stranu.41 1.3.2. Delorsova zpráva Jak jiţ bylo nastíněno výše, přechod na hospodářskou a měnovou unii byl velice sloţitý a náročný proces, a z toho důvodu bylo nutné vytvořit časový harmonogram přechodu zemí k HMU. Ten byl obsaţen v Delorsově zprávě, která byla v červnu roku 1989 předloţena Evropské radě skupinou odborníků v čele s předsedou komise ES Jacquesem Delorsem.42 Delorsova studie nastínila potřebné kroky, které byly nutné k vytvoření měnové unie. Důraz byl kladen nejenom na hospodářská a měnová hlediska sjednocení, ale také na postup transformace. Delorsova zpráva vycházela primárně z Wernerovy zprávy, ale ve spoustě hledisek se od ní značně odlišovala. Hlavní rozdíl se týkal finální integrace. Deloresova zpráva počítala pouze s dosaţením měnové unie, zatímco Wernerova zpráva počítala s dosaţením plnohodnotné hospodářské a měnové unie. Zpráva definovala 3 podmínky, které byly nutné k tomu, aby vznikla měnová unie.43 Byly to: -

plná a neodvolatelná směnitelnost měn;

-

zmírnění kapitálových transakcí a sjednocení bankovních a finančních trhů;

-

neodvolatelná fixace směnných kurzů.44 Co se týče samotného procesu formování měnové unie, Delorsova zpráva jej navrhla

rozdělit do tří po sobě jdoucích etap. V první etapě by se zformovaly podmínky, které byly potřebné k dosaţení měnové unie. Druhá etapa by rozvíjela kroky z první etapy a ve třetí etapě by došlo k upevnění směnného kurzu a zavedení společné měny. Menším nedostatkem Delorsovy zprávy byla nejasnost ohledně časového vymezení jednotlivých etap. 1.3.3 Etapy ve formování měnové unie První etapa formování HMU začala 1. července 1990 a skončila 31. prosince 1993. V tomto období se uskutečnila významná konference v Maastrichu, na jejímţ konci v prosinci 1991 byla uzavřena Smlouva o Evropské unii (Treaty of European Unin) známá spíše pod 41

Mezinárodní obchod v 21. Století, Kalínská, 2010 Světová ekonomika, Cihelková, 2002 43 Mezinárodní obchod v 21. Století, Kalínská, 2010 44 Mezinárodní obchod v 21. Století, Kalínská, 2010 42

15

názvem Maastrichtská smlouva.45 Tato smlouva byla velice důleţitá, jelikoţ definovala po legislativní stránce budoucí měnovou unii.46 Smlouva byla podepsána v únoru 1992 a ratifikována v listopadu 1993. Naznačila další postup měnové integrace, který by se dal shrnout do několika základních bodů: -

pevně vymezené časové harmonogramy utváření měnové unie rozdělené do tří etap s pevnými daty a pevně danými úkoly;

-

určení nejzazšího termínu vzniku měnové unie (1. leden 1999);

-

stanovení podmínek, které je nutno splnit pro účast v měnové unii (Konvergenční kritéria);

-

vymezení budoucí institucionální podoby měnové unie a zřízení Evropské centrální banky.47 Stanoven byl také cíl první etapy, kterým bylo moţné zrušit překáţky a zavést volný

pohyb kapitálu uvnitř ES. Během této etapy došlo u členských zemí k zúţení oscilačního pásma národních měn a koordinace jednotlivých národních bank byla posílena.48 Druhá etapa započala 1. ledna 1994, ale její konec a tím i začátek třetí etapy, měl být stanoven do konce roku 1996. Druhá etapa si dala za cíl vytvořit Evropský měnový institut a plnit konvergenční kritéria, coţ byl hlavní předpoklad pro vstup zemí do měnové unie. Rada měla nejpozději do 31. prosince 1996 rozhodnout kvalifikovanou většinou, zda jsou u většiny členských států plněna konvergenční kritéria a zdali splňují podmínky, které byly nutné pro zavedení společné měny. Rada měla téţ rozhodnout, zdali je vhodné zahájit třetí etapu formování HMU a stanovit počáteční datum. V případě, ţe datum zahájení třetí etapy nebude určeno do konce roku 1997, pak třetí etapa automaticky začne 1. ledna 1999 pouze s těmi zeměmi, které by splňovaly konvergenční kritéria. V tomto případě by do 1. července 1998 musela Rada zhodnotit a rozhodnout, které státy podmínky pro vstup do měnové unie splňují a které nikoliv. V průběhu druhé etapy byl splněn cíl zaloţení Evropského měnového institutu, který vznikl během roku 1994 ve Frankfurtu nad Mohanem. Členské země se snaţily plnit

45

Maastrichtská smlouva. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_maastricht.html 46 Mezinárodní obchod v 21. Století, Kalínská, 2010 47 Maastrichtská smlouva. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_maastricht.html 48 Světová ekonomika, Cihelková, 2002

16

konvergenční kritéria, ale koncem roku 1996 tato kritéria většina zemí nesplňovala.49 Výsledkem Summitu Rady v roce 1995 bylo odsouhlasení názvu budoucí evropské měny (euro) a rozhodnutí o způsobu přechodu. Výsledkem bylo rozhodnutí o tom, ţe Euro by mělo být nejdříve pouţíváno pouze pro bezhotovostní platby, a po uplynutí předem stanového období i pro hotovostní. Od 1. června 1998 začíná přebírat pracovní náplň od Evropského měnového

institutu

nově

vznikající

Evropská

centrální

banka.50

Představu o plnění konvergenčních kritérií v roce 1997 nastíní následující tabulka. Tabulka 2 - Plnění konvergenčních kritérií v roce 1997

Země Belgie Dánsko Finsko France Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Švédsko Velká Británie Průměr EU (15) Tři nejlepší Limit

5,7 6,2 5,9 5,5 6,2 6,7 5,6 5,6 5,5 6,2 5,6 9,8 6,3 6,5

Deficit státního rozpočtu (% HDP) 2,1 -0,7 0,9 3,0 -0,9 2,7 -1,7 2,7 1,4 2,5 2,5 4,00 2,6 0,8

Míra veřejného zadlužení (% HDP) 122,2 65,1 55,8 58,00 66,3 121,6 6,7 61,3 72,1 62,0 66,1 108,7 68,8 76,6

1,8

7,0

1,9

53,4

1,6

6,3

1,6

71,0

1,2 2,7

5,5 7,5

xxx 3,0

xxx 60

Míra inflace (%)

Dlouhodobé úrokové míry (%)

1,4 1,9 1,3 1,2 1,2 1,8 1,4 1,4 1,8 1,8 1,1 5,2 1,8 1,99

Stabilní měnové kurzy Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ne Ne

Zdroj: Světová ekonomika, nové jevy a perspektivy, Kunešová, 2006. str. 160

Z tabulky je patrné, ţe kritéria cenové stability, konvergence úrokových sazeb a schodku veřejných financí plnily všechny země s výjimkou Řecka, které přesahovalo stanovené limity. Kritérium veřejného zadluţení nesplňovala většina zemí. Rozhodnutím rady z 2. května 1998 byli vybráni účastníci třetí etapy, kteří s výjimkou Velké Británie, Dánska, Švédska (na základě vlastního rozhodnutí) a Řecka (které ačkoliv 49 50

Světová ekonomika, Cihelková, 2002 Mezinárodní obchod v 21. Století, Kalínská, 2010

17

mělo obrovský zájem o vstup do měnové unie, nebylo schopno plnit konvergenční kritéria) byly všechny členské státy EU.51 Prvního ledna 1999 započala třetí a zároveň poslední etapa a vznikla Evropská a měnová unie. Měla celkem 11 členů, kteří byli zmíněni v předchozím odstavci. Řecko, které se do měnové unie nedostalo, podalo v průběhu roku 2000 ţádost Evropskému společenství o opětovný vstup do měnové unie a po splnění konvergenčních kritérií se 1. ledna 2001 stalo dvanáctou zemí měnové unie. Hned na začátku byly kurzy národních měn pevně a neodvolatelně zafixovány vůči euru a ECU byla převedena na euro v poměru jedna ku jedné. Svou činnost také zahájila Evropská centrální banka, jejímţ cílem bylo provádět měnovou politiku a udrţovat cenovou stabilitu pro celou eurozónu.52 Níţe přiloţená tabulka zobrazuje kurzy měn vůči euru, které byly pevně zafixované dne 1. ledna 1999. Tabulka 3 - Přepočítací koeficienty bývalých národních měn členů eurozóny k euru Měna Belgický frank Německá marka Španělská peseta Francouzský frank Irská libra Italská lira Lucemburský frank Nizozemský gulden Rakouský šilink Portugalské escudo Finská marka

Přepočítací koeficient vůči 1 EURU 40,3399 1,95583 166,386 6,55957 0,787564 1936,27 40,3399 2,20371 13,7603 200,482 5,94573

Zdroj: http://www.ecb.int/press/pr/date/1998/html/pr981231_2.en.html

Jak bylo napsáno na předchozích stranách, bylo rozhodnuto o aplikaci scénáře přechodu na Euro, který počítal se dvěma fázemi. V první fázi, která byla zahájena 1. ledna 1999 a skončila 31. prosince 2001, bylo euro pouţíváno pouze pro bezhotovostní platby. Národní bankovky a mince zemí měnové unie byly pořád v oběhu a byly pouţívány pro hotovostní platební styk. Při bezhotovostním platebním styku se daný subjekt mohl 51 52

Světová ekonomika, Nové jevy a Perspektivy, Kunešová, 2006 Světová ekonomika, Cihelková, 2002

18

rozhodnout, zdali bude pouţívat národní měnu nebo euro. Transakce na kapitálovém trhu a transakce prováděné institucemi EU probíhaly jiţ výhradně v euru. Probíhal také tisk bankovek a raţba mincí euro, aby je bylo moţné na počátku druhé fáze vloţit do oběhu.

Druhá fáze začala 1. ledna 2002, do oběhu byly vloţeny bankovky a mince euro, zatímco jednotlivé národní měny členských států měnové unie byly postupně stahovány. V tomto období se kaţdý subjekt mohl svobodně rozhodnout, zdali pro hotovostní platbu pouţije euro nebo původní národní měnu. Bezhotovostní platby členských zemí měnové unie byly prováděny výhradně a pouze v euru. Původní plány počítaly s trváním druhé fáze do konce června roku 2002, protoţe ale fyzická výměna měn probíhala velice rychle a předčila všechna očekávání, mohl být měnový dualismus ukončen jiţ k 28. únoru 2002. Od 1. března 2002 je v oběhu členských států měnové unie pouze euro a náročný proces vzniku měnové unie byl dokončen.

53

Všechny další země, které vstoupily do měnové unie, pouţily při

přechodu scénář tzv. velkého třesku – současné přijetí eura pro hotovostní a bezhotovostní platby.

53

Světová ekonomika, Cihelková, 2002

19

2. Podmínky pro vstup do evropské měnové unie 2.1 Konvergenční (Maastrichtská) kritéria

Přistoupením do Evropské unie 1. května 2004 se Česká republika stala téţ i účastníkem tvorby třetí fáze, kterou je formování Hospodářské měnové unie (HMU). Přistoupením do EU se ČR zavázala přijmout v budoucnu jednotnou oficiální měnu euro. Česká republika zatím nezavedla jednotnou měnu euro, neboť nesplnila podmínky k zavedení, které jsou zakotveny v legislativě EU. Podmínky pro vstup země do Evropské unie jsou známé pod názvem konvergenční kritéria nebo tzv. Maastrichtská kritéria. Konvergenční kritéria v sobě zahrnují jak monetární (měnová) kritéria, tak i kritéria fiskální (rozpočtová). Do monetárních kritérií spadá kritérium cenové stability, stabilita kurzu národní měny a téţ stabilita dlouhodobých úrokových sazeb. Tato kritéria má ve správě a dohlíţí na jejich plnění Česká národní banka (ČNB). Rozpočtovými kritérii je myšlena maximální výše schodku státního rozpočtu a veřejného deficitu v poměru k hrubému domácímu produktu HDP. Výše zmíněná kritéria musí země splňovat v dlouhodobém horizontu.54

2.1.1 Kritérium cenové stability

Kritériem cenové stability se sleduje, aby členský stát EU dosahoval v dlouhodobém horizontu udrţitelnou cenovou stabilitu. Referenční hodnota pro měření cenové stability se získá jako dvanáctiměsíční průměr inflace ve třech zemích Evropské unie, které v daném sledovaném období měly nejniţší míru inflace. Míra inflace u ostatních zemí, aby splnily kritérium cenové stability, nesmí být vyšší o více neţ 1,5 procentního bodu neţ stanovená referenční hodnota. Inflace je měřena pomocí tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (tzv. HICP – Harmonised Index of Consumer Price).55 Cenová stabilita je důleţitým kritériem pro vznik samotné měnové unie. Při předpokladu fixního měnového kurzu by vyšší míra inflace v jedné zemi oproti ostatním zemím mohla způsobit zdraţování exportu a pokles 54 55

Makroekonomická analýza a hospodářská politika, Slaný, 2003 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2004:310:0339:0340:CS:PDF

20

konkurenceschopnosti domácích výrobců v zahraničí, coţ dále povede k tlaku na depreciaci domácí měny.56 2.1.2 Kritérium úrokových sazeb

Článek číslo 4 Protokolu o kritériích konvergence hovoří o podmínce stabilních úrokových sazeb. Znamená to, ţe v časovém období jednoho roku před zkoumáním nesmí průměrná dlouhodobá nominální sazba zkoumaného členského státu přesáhnout o více neţ 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří zemí, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků, tudíţ jsou cenově nejstabilnější. 57 Úrokové sazby jsou stanovovány na základě informací o vývoji dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů. Zohledňují se přitom i rozdíl ve vymezení těchto instrumentů v jednotlivých členských zemích.

58

V rámci zkoumání průměrné

dlouhodobé nominální úrokové sazby za dané časové období (1 rok) je pouţit aritmetický průměr za posledních 12 měsíců a údaje o harmonickém indexu spotřebitelských cen. Úroková sazba tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků a pomocí jejichţ údajů je stanovována referenční hodnota, se definuje jako neváţený aritmetický průměr právě jejich dlouhodobých úrokových sazeb.59

2.1.3 Kritérium stability měnového kurzu

Dle kritéria stability měnového kurzu neboli kritéria účasti v mechanismu měnových kurzů Evropského měnového systému je nutné směnný kurz národní měny udrţovat v definovaném fluktuačním pásmu v mechanismu měnových kurzů, a to bez devalvace po dobu dvou let před šetřením. Znamená to, ţe národní měna musí vstoupit do mechanismu směnných kurzů (tzv. ERM II - (Exchange Rate Mechanism) a vytrvat v něm po dobu nejméně dvou let a v rámci systému ERM II udrţovat svůj kurz vůči společné měně euro ve stanoveném fluktuačním pásmu s povolenou maximální odchylkou ±15%. Na fungování 56

Světová ekonomika, Cihelková, 2002 Podmínky pro přijetí eura. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_podmin_prijeti.html 58 Světová ekonomika, Cihelková, 2002 59 Makroekonomická analýza a hospodářská politika, Slaný, 2003 57

21

ERM II dohlíţí generální rada Evropské centrální banky (ECB), která téţ koordinuje měnovou a kurzovou politiku.60 Dosaţení stability měnového kurzu vytváří stabilní podmínky pro hospodářství a téţ udává stupeň konvergence mezi jednotlivými členskými zeměmi. V neposlední řadě je měnová stabilita kurzu nutná ke správnému fungování Hospodářské a měnové unie. 2.1.4 Kritérium deficitu veřejných financí

Kritérium deficitu veřejných financí patří mezi fiskální konvergenční kritéria. Dle této podmínky nesmí plánovaný nebo skutečný deficit veřejných financí přesáhnout 3% HDP. Existují však dvě výjimky, kdy se lze odchýlit od stanovené hodnoty, a to v takovém případě, kdy poměr zadluţení výrazně klesl, nebo se neustále sniţoval, aţ dosáhl úrovně, která se blíţí doporučované hranici. Druhá výjimka je definována tak, ţe překročení (doporučené hodnoty) bylo ojedinělé a pouze dočasné a poměr deficitu veřejných financí k HDP stále zůstává blízko doporučované hodnoty. Veřejný deficit je tvořen deficitem vlády, regionálních a místních úřadů a fondů sociálního zabezpečení.61

2.1.5 Kritérium veřejného zadlužení

Kritérium veřejného zadluţení znamená, ţe poměr veřejného dluhu vůči HDP (v trţních cenách) nepřekročí doporučenou hranici 60%. Tolerována je i výjimka, pokud se poměr zadluţení značně sniţuje a směřuje přijatelným tempem k doporučené míře veřejného zadluţení. Veřejný deficit je dán hrubým úhrnem dluhů v nominálních hodnotách ke konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru.62

60

Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium. Česká národní banka [online]. [cit. 201206-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/er mII_15_07_2003.pdf 61 Smlouva o zaloţení ES. Euroskop.cz [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/5/1749-8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf 62 H Euro a Česká republika: Kdy ho příjme Česká republika?. Studentka.cz [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://studentka.sms.cz/index.php?P_id_kategorie=7630&P_soubor=%2Fstudent%2Findex.php%3Fakce%3Dpre hled%26ptyp%3D%26cat%3D35%26idp%3D%26detail%3D1%26id%3D2774%26view%3D1%26url_back%3 D

22

2.2 Zhodnocení průběhu konvergence ČR k EU Maastrichtská kritéria dala vzniknout základnímu rámci pro vstup jednotlivých států střední a východní Evropy do Evropské unie. Země musely splnit jednotlivá kritéria, která se zaměřila na existenci fungujícího trţního hospodářství, schopnost dané ekonomiky vyrovnat se s konkurenčními tlaky a v neposlední řadě vyrovnat se s trţními procesy uvnitř jiţ fungující EU. Situace jednotlivých zemí se při vstupu do EU značně lišila. Existovala oprávněná obava, zda jsou země dostatečně připravené na vstup do EU a měnovou spolupráci. Vzhledem k tomu nebyly země přijímány do měnové unie automaticky. V první řadě musely splnit určité podmínky a prokázat svoji cenovou stabilitu. Proto je vstup kaţdé země do EU podmíněn splnění pěti kritérií (známá jako Maastrichtská kritéria), které byly teoreticky popsány v předchozí kapitole. Vstupní podmínkou pro současné i všechny budoucí země je právě splnění těchto pěti nominálních kritérií.63 Česká republika se zavázala vstoupit i do eurozóny. Termín přistoupení není jednoznačně a závazně stanoven a je v kompetenci vlády České republiky. Kaţdý rok Česká republika zpracovává konvergenční program a snaţí se co nejvíce připravit ekonomiku na přijetí jednotné měny eura. Pro tento sloţitý proces byla v roce 2005 rozhodnutím vlády ustanovena Národní koordinační skupina pro zavedení eura (dále NKS). Hlavním úkolem NKS je zkoordinovat organizační, legislativní a technické úkoly, které souvisí se zavedení eura v České republice. Národní koordinační skupina svým charakterem spadá do mezirezortní skupiny, jedná napříč výkonnými orgány ČR. Do čela NKS byl ustanoven národní koordinátor, tuto funkci zastává prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc. V rámci NKS se zřizují ad hoc další pracovní skupiny, které reagují na konkrétní situace a úkoly a v první řadě připravují podklady jednak pro potřebu samotné NKS tak i pro rozhodovací proces vlády ČR. V současné době je zřízeno celkem sedm pracovních skupin, kaţdá pracovní skupina má svého gestora, který je pověřen výkonem dané činnosti (pracovní skupina pro legislativu jejímţ gestorem je Ministerstvo spravedlnosti, Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu gestorem je Ministerstvo financí, Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele gestorem Ministerstvo průmyslu a obchodu, Pracovní skupina pro finanční sektor gestorem Česká národní banka, Pracovní skupina pro informatiku a statistiku jejímţ gestorem je Ministerstvo vnitra a poslední skupinu tvoří Pracovní skupina pro 63

Konvergenční kritéria. Evropská komise [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_63_cs.htm

23

komunikaci, kde spolupracují dva gestoři a to Ministerstvo financí a Česká národní banka). Pro další podporu spolupráce NKS byl zřízen v rámci ministerstva financí Organizační výbor Národní koordinační skupiny, který se aktivně podílí na zpracování jednotlivých metodických pokynů a napomáhá jednotlivým pracovním skupinám. Následující obrázek znázorňuje spolupráci a vazby Národní koordinační skupiny, národního koordinátora, pracovních skupin, Organizačního výboru a vlády ČR. 64

Obrázek 1 - Vazby Národní koordinační skupiny, koordinátora, pracovních skupin, Organizačního výboru a vlády ČR

Zdroj: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_instituc_zajisteni.html

Evropská komise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou podle článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie vydávají jednou za dva roky konvergenční zprávu, ve které jsou hodnoceny jednotlivé země z hlediska toho, jak splňují konvergenční kritéria. Při vyhodnocení Maastrichtských kritérií je nutno brát v potaz hospodářskou krizi, která od roku 2008 postihla většinu zemí Evropské unie. Jak jiţ bylo výše zmíněno výše, Maastrichtská kritéria se skládají ze tří měnových a dvou fiskálních kritérií.

64

Institucionální zajištění zavedení eura v České republice. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_instituc_zajisteni.html

24

2.2.1 Kritérium cenové stability

Kritérium cenové stability Česká republika nenaplnila v roce 2004, dále pak v letech 2007 a 2008. Nesplnění cenové stability v letech 2007 a 2008 bylo způsobeno především celosvětovou finanční krizí. Na inflaci 6,3%, která byla v roce 2008, se podílelo více faktorů. Především nárůst cen energií a potravin na světových trzích (zde můţeme podotknout zejména zvýšení cen ropy, kdy se cena za barel vyšplhala aţ na 147 dolarů)65, zvýšení sazby DPH na 9% (která byla předtím na niţší úrovni 5%), dále značný růst regulovaných cen a spotřebních daní z cigaret. Tabulka 4 - Harmonizovaný index spotřebitelských cen 2008 2009 2010 8/11 2011 2012 2013 2014 Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací

2,6

0

0,9

1,3

1,6

1,2

1,2

1,3

hodnota kritéria

4,1

1,5

2,4

2,8

3,1

2,7

2,7

2,8

ČR

6,3

0,6

1,2

1,9

2,2

3,5

2,3

1,9

Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU [online]. 2013[cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf

Výše zobrazená tabulka znázorňuje harmonizovaný index spotřebitelských cen. Je zde uveden průměr 3 zemí v EU, které mají nejniţší míru inflace. Druhý řádek udává hodnotu stanoveného kritéria pro daný rok a v posledním řádku jsou uvedeny hodnoty míry inflace pro Českou republiku. Z tabulky je patrné, ţe ČR v roce 2008 a 2012 toto kritérium nesplňovala. V roce 2009 byla ekonomika dále ovlivněna celosvětovou recesí a v tomto roce došlo k meziročnímu sníţení zejména cen potravin a energií, které spolu se stagnací domácí ekonomiky měly značný vliv na dezinflaci, která přetrvala aţ do druhého čtvrtletí 2010. Od poloviny třetího čtvrtletí došlo k značnému nárůstu inflace, která byla taţena zavedením dalších administrativních opatření, dalším zvýšením cen potravin a zejména ropy. Hodnoty

65

BLAS, Javier. Vývoj cen ropy evokuje rok 2008. Hn.inhned.cz. [on-line].[cit.2012-2-23] http://m.ihned.cz/c4-10132710-52559690-700000_d-vyvoj-cen-ropy-evokuje-rok-2008-tak-strmy-pad-aleuznehrozi

25

inflace pro Českou republiku v roce 2011 oscilovaly v horizontu 2% střednědobého inflačního cíle, který stanovila Česká národní banka. 66 Plánovaný vývoj cen v České republice pro období 2013 – 2014 očekává, ţe bude ovlivněn vedle standardních faktorů i příspěvkem administrativních opatření. Znatelný příspěvek administrativních opatření bude právě v roce 2013, kdy dojde ke zvýšení sazby DPH. Předpokládá se, ţe v důsledku toho nebude kritérium cenové stability splněno. V dalším období by ČR měla opět plnit kritérium cenové stability. 67

2.2.2 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

Konvergenční

kritérium

dlouhodobých

úrokových

sazeb

Česká

republika

v dlouhodobém období plní. Jak je patrné z níţe uvedené tabulky, byla průměrná hodnota dlouhodobých úrokových sazeb pro účely kritéria za posledních dvanáct měsíců v osmém měsíci 2011 v České republice 3,8%, přičemţ hranice dosahovala hodnoty 7,3%. Ministerstvo financí očekává postupně vyšší zájem o české státní dluhopisy ze strany rezidentů i nerezidentů. Tato skutečnost by měla přispět k lepší situaci v oblasti výnosů českých státních dluhopisů. Mělo by téţ docházet k pozvolnému nárůstu výnosů. Následující tabulka dokládá vývoj dlouhodobých úrokových sazeb a výhled na roky 2013 a 2014. Tabulka 5 - Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb (průměr posledních 12 měs., v %) 2008

2009

2010 8/2011 2011

2012

2013

2014

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací

4,2

3,9

4,0

5,3

3,3

1,8

2,5

3,3

hodnota kritéria

6,2

5,9

6,0

7,3

5,3

3,8

4,5

5,3

ČR

4,6

4,8

4,2

3,8

5,7

3,4

3,5

3,8


Rizikem pro budoucí výnos ze státních dluhopisů byl, a do jisté míry ještě je, finanční krize, která postihla celou Evropu. Výše bylo uvedeno, ţe české dluhopisy povaţují investoři za 66

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU [online]. 2013[cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf 67 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU [online]. 2013[cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf

26

velmi důvěryhodné a bezpečné. To dokládá i korelace mezi výnosy z českých a německých státních dluhopisů se splatností deset let. Spread mezi těmito dluhopisy osciluje kolem jednoprocentního bodu. Další predikce pro nadcházející období je ztíţena vzhledem k finanční krizi, která ovlivnila vývoj na trhu. Česká republika se vyznačuje stabilní mírou inflace a snahou o sniţování fiskálních výdajů, coţ vytváří domněnku, ţe ani do budoucna by Česká republika neměla mít výraznější problém s plněním konvergenčního kritéria dlouhodobých úrokových sazeb. 68

2.2.3 Kritérium stability měnového kurzu

Kritérium cenové stability ČR zatím neplní, neboť jak vyplývá z výše uvedených informací, zatím není členem systému ERM II. Nemůţeme tedy kritérium hodnotit, neboť není oficiálně stanovena parita CZK k EUR. Česká republika se momentálně nachází v kurzovém reţimu řízeného floatingu s referenční měnou, kterou je euro. Měnový kurz české koruny k euru má za poslední sledované období tendenci se zhodnocovat. Apreciační trend byl v druhé polovině roku 2008 a na začátku roku 2009 pozastaven z důvodu zhoršující se situace na světových finančních trzích. Kurz se oslabil v období hospodářské krize aţ o 23% původní hodnoty. Rozsah tohoto propadu by mohl mít vliv na plnění konvergenčního kritéria z hlediska stability měnového kurzu. Na konci prvního čtvrtletí roku 2009 začala koruna pomalu apreciovat a tento vývoj pokračoval aţ do třetího čtvrtletí loňského roku (2011). Volalita kurzu, která byla patrná během celého období, byla způsobena silným napětím na mezinárodních trzích v souvislosti s celosvětovou finanční krizí. Pro plnění stanoveného kritéria bude v budoucnu klíčové vhodně naplánovat vstup České republiky do kurzového mechanismu ERM II. Vstup ČR do systému ERM II by se měl odehrát v situaci stabilních měnových kurzů a stabilní ekonomické situaci. 69 Jak jiţ bylo popsáno v úvodu kapitoly, délka setrvání členské země Evropské unie v mechanismu směnných kurzů ERM II je stanovena na minimální délku dvou let. 68

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU [online]. 2013[cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf 69 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU [online]. 2013[cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf

27

Z dokumentů vlády ČR a České národní banky vyplývá, ţe ČR setrvá v mechanismu ERM II jen po minimálně nutnou stanovenou dobu. ČR by se téţ do systému ERM II měla zapojit aţ v době, kdy dosáhne vysoké míry sladěnosti s EU. O budoucím začlenění ČR do systému ERM II bude rozhodovat vláda ČR v souladu s ČNB. Následující graf dokládá vývoj měnového kurzu české koruny vůči euru. Graf 1 - Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR +15%

-15% Zdroj: ČNB

2.2.4 Kritérium deficitu sektoru vládních institucí

Jak jiţ bylo výše zmíněno, článek 140 odstavec 2 Smlouvy vyţaduje po zemích dlouhodobě udrţitelný stav veřejných financí. Česká republika neplnila toto kritérium několik let po sobě, a proto byla na konci roku 2009 jiţ podruhé zahájena Procedura při nadměrném schodku. V důsledku celosvětové finanční krize se značně zpomalil ekonomický růst všech zemí a recese na přelomu let 2008 a 2009 způsobila v České republice zhoršení salda sektoru vládních institucí. Vládní sektor kromě nedořešených strukturálních problémů veřejných financí čelil téţ výpadku daňových příjmů, a to z důvodu nepříznivé hospodářské situaci tak i z důvodu schválených legislativních změn zejména na příjmové straně. V témţe období se zvýšily náklady na straně výdajů spojených se zmírňováním negativních dopadů celosvětové hospodářské recese na ekonomické subjekty země. V roce 2010 byl vládou připraven konsolidační plán, který pomohl sníţit deficit vládního sektoru ve srovnání s rokem 2009. Podstatný vliv na to měl růst příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a pokles mzdových 28

výdajů. Významným opatřením na straně příjmů pro rok 2011 byla změna daně z příjmů fyzických osob a změna pojistného na sociální zabezpečení. Na druhé straně, straně výdajové, pak významnou změnu tvořily plošné škrty provozních a investičních výdajů státních úřadů, trend sniţování objemu mzdových prostředků v oblasti vládních institucí a výrazné sníţení poskytování státní sociální podpory.

Tabulka 6 - Saldo sektoru vládních institucí (v % HDP) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 hodnota kritéria

-3,0 -3,0

-3,0

-3,0 -3,0

-3,0

-3,0

ČR

-2,2 -5,8

-4,8

-3,7 -5,0

-2,9

-2,7

Zdroj: ČSÚ

Prognóza vývoje státního rozpočtu pro roky 2012-2014 přepokládá i nadále zlepšování salda sektoru vládních institucí. Do roku 2014 chce vláda sníţit saldo sektoru vládních institucí aţ na hodnotu -2,7% HDP. Tato hodnota je v souladu s poţadavky Procedury, pokud má země nadměrný schodek. Úřadující vláda zpřísnila fiskální cíle pro následující roky s cílem dosáhnout v roce 2016 vyrovnaného hospodaření vládních institucí.

2.2.5 Kritérium dluhu vládních institucí

Česká republika zatím neměla výraznější problémy s plněním kritéria dluhu sektoru vládních institucí, a to především z důvodu relativně nízké úrovně zadluţení. K výraznému nárůstu zadluţení došlo mezi lety 2001 – 2003. Ke stabilizaci na hodnotě 30% HDP došlo aţ v letech 2007 – 2008. Od roku 2009 můţeme pozorovat opět negativní vývoj, kdy dluh sektoru vládních institucí rapidně narůstá. Vliv na to má především vývoj deficitu veřejných rozpočtů, přičemţ největší poloţkou, která k tomu přispívá, je deficit státního rozpočtu. Analýzy předpokládají, ţe deficit by měl kulminovat v roce 2013 na hodnotě 42,8% HDP. Poté by se měla úroveň zadluţení sniţovat. Následující tabulka a graf dokládají vývoj zadluţení let minulých a i výhled do dalších období.

29

Tabulka 7 - Dluh sektoru vládních institucí (v % HDP) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 hodnota kritéria

60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0

ČR

28,7 34,3 37,6 40,5 45,5 47,6 48,6


Graf 2 - Graf vývoje dluhu sektoru vládních institucí

Graf vývoje dluhu sektoru vládních institucí 70

procenta HDP

60 50 40 30 20 10 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok hodnota kritéria

ČR

Zdroj: ČSU

Velkým rizikem pro vývoj dluhu sektoru vládních institucí je riziko momentálně zhoršující se situace v EU v makroekonomické sféře. Dalším negativním dopadem, který představuje i riziko pro dlouhodobý vývoj veřejných financí je otázka stárnutí populace obyvatelstva. V krátkém horizontu by měly být provedeny nutné reformy (např. důchodová reforma), které by zmírnily fiskální dopad na systém.

2.2.6 Zhodnocení plnění konvergenčních kritérií

Na základě analýzy a zhodnocení nominálních konvergenčních kritérií splňuje Česká republika tři kritéria z celkových pěti. Splňuje kritérium v oblasti cenové stability, podmínku 30

dlouhodobých úrokových sazeb a kritérium celkového státního dluhu. Na druhou stranu nesplňuje kritérium velikosti deficitu veřejných financí. V příštích letech Česká republika toto kritérium pravděpodobně i nadále splňovat nebude. Dalším kritériem, které ČR neplní je kritérium stability měnového kurzu, a to z toho důvodu, ţe ČR není účastníkem kurzového mechanismu ERM II. Na základě dostupných dat a doporučení ekonomů by se ČR měla zaměřit na plnění kritéria veřejných financí, poté by mohla ČR téţ vstoupit do systému ERM II. Vysoký podíl deficitu veřejných financí má negativní dopad na hospodářskou situaci země a téţ negativně ovlivňuje reálnou konvergenci ČR se zeměmi eurozóny.

2.2.7 Stupeň ekonomické sladěnosti České republiky s Eurozónou

Česká republika se v přístupových smlouvách k EU zavázala přijmout jednotnou měnu euro. S přijetím jednotné měny vzniknou zajisté určité náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky. Tyto náklady budou, pokud budeme předpokládat dlouhodobě stabilní situaci na poli eurozóny, vysoké hlavně v případě, ţe ekonomika České republiky nebude na dostatečné úrovni sladěna s ekonomikou eurozóny. Čím vyšší bude sladěnost ČR a eurozóny, tím více budou klesat rizika plynoucí z přistoupení ČR do eurozóny. Podstatným ukazatelem podobnosti naší ekonomiky s ekonomikou eurozóny je dosaţený stupeň reálné ekonomické konvergence. Reálná konvergence je charakterizována zejména 3 hlavními faktory, a to sbliţováním ekonomické úrovně (ukazatel HDP na jednoho obyvatele), sbliţováním cenových hladin a v neposlední řade sladěností hospodářských cyklů. Pokud se země bude nacházet na vyšším stupni konvergence v ekonomické úrovni a dosáhne tohoto stupně ještě před vstupem do kurzového mechanismu směnných kurzů ERM II, pak přijetím eura ekonomové očekávají další nárůst relativní cenové úrovně, coţ povede ke sníţení moţných budoucích tlaků na růst cenové hladiny a téţ rovnováţné posilování měnového kurzu.70 Dle studií výsledků má Česká republika v dlouhodobém období tendenci konvergovat k eurozóně. Bohuţel vlivem finanční krize, která zasáhla celý svět, se tento trend dočasně zastavil. Přitom v posledních třech letech tvoři HDP na hlavu přibliţně ¾ průměru zemí 70

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU [online]. 2013[cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf

31

eurozóny. Vlivem finanční krize se zhoršilo sbliţování cenové hladiny HDP. V roce 2010 se proces sbliţování opět „nastartoval“ a cenová hladina se zvýšila na 67% celkové cenové hladiny zemí eurozóny, přičemţ tato hodnota je stále pod optimální. V roce 2009 mzdová úroveň ČR dosáhla přibliţně hodnoty 36% průměrné hodnoty eurozóny za pouţití přepočtu pomocí měnového kurzu. Reálný měnový kurz české koruny (na bázi HICP- harmonizovaný index spotřebitelských cen, Harmonised Index of Consumer Prices) aprecioval v období let 1998 – 2010 průměrným tempem 3,4% ročně. Dle posledních analýz můţeme očekávat v období příštích pěti let rovnováţnou apreciaci koruny k euru tempem 1,8-2,4% ročně. Následující graf dokládá reálnou ekonomickou konvergenci šesti států k eurozóně v roce 2010. Graf 3 - Reálná konvergence šesti států k eurozóně (2010)

Zdroj: Eurostat

Pokud Česká republika dosáhne sladěnosti ekonomické aktivity a tím i podobnosti moţných ekonomických šoků, zvýší se tím pravděpodobnost, ţe jednotně nastavená měnová politika pro unii z centra Evropské centrální banky bude vhodně nastavena i pro potřeby České republiky a její ekonomiky. Poslední analýzy však byly ovlivněny probíhající hospodářskou a finanční krizí, tudíţ aţ v dalších letech bude moţno odhadnout, v jaké míře došlo ke sladěnosti v kontextu a podmínkách běţného vývoje světové ekonomiky. Dalším podstatným faktorem, který má vliv na sladěnost ekonomik, je podobnost struktury ekonomické aktivity se zeměmi eurozóny. Tato podoba by měla do jisté míry sniţovat riziko výskytu asymetrických ekonomických šoků. Proto je nutné sladit hospodářské cykly ČR s eurozónou. Graf níţe dokládá vývoj HDP v ČR a eurozóně. Z grafu je patrné, ţe

32

od roku 2000 ČR vykazovala vyšší růst HDP neţ eurozóna, a mezi lety 2005 a 2007 byl tento růst vyšší přibliţně o 3-4%. Na grafu je zaznamenán i vliv globální finanční krize, kdy ukazatel růstu HDP jak v ČR, tak i v eurozóně zaznamenal rapidní pokles. Graf 4 - Růst HDP (v %) v ČR a eurozóně

Růst HDP (v %) v ČR a eurozóně 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Euro area (17 countries)

Czech Republic

Zdroj: vlastní konstrukce dat z Eurostatu

Dalším indikátorem připravenosti na přijetí společné měny je vysoký podíl obchodní a vlastnické provázanosti české ekonomiky s eurozónou, neboli otevřenost ekonomiky. Tento fakt vyzdvihuje přínosy vyplývající z odstranění kurzových vlivů a zároveň tak sniţuje transakční náklady. Celých 66% z celkového exportu z České republiky směřuje do zemí eurozóny a naopak 60% importu do ČR pochází ze zemí eurozóny. Míra vlastnické provázanosti ČR je téţ na vysoké úrovni a neustále se zvyšuje. V roce 2009 přesáhl stav PZI (Přímých zahraničních investic) pocházejících ze zemí eurozóny hodnotu 53% českého HDP. Dalším důleţitým faktorem je, ţe struktura finančních aktiv a pasiv českých nefinančních podniků a také domácností pomalu koreluje ke struktuře pasiv a aktiv subjektů eurozóny. V neposlední řadě je důleţité zmínit moţnosti eliminace případných asymetrických šoků. Tím, ţe se Česká republika stane členem eurozóny, přijde o moţnost nastavovat a provádět samostatnou měnovou a kurzovou politiku. Tuto funkci převezme Evropská centrální banka. Ovlivňování asymetrických měnových šoků pak nebude moţné přes kurzový či měnový kanál, ale bude záviset zejména na dvou faktorech, a to na moţnostech fiskální politiky a na pruţnosti trhu práce. Pro podpoření této moţnosti je nutné podstatně sníţit

33

deficit veřejných rozpočtů a vhodnými opatřeními napomáhat trhu práce k větší pruţnosti a větší mobilitě pracovních sil. Studie udávají, ţe země plní hodnotu kritéria reálné konvergence, pokud se kandidátská země přiblíţí hranici 80% ekonomické úrovně eurozóny. Česká republika se k této hranici blíţí. Rozhodnutí o vstupu do eurozóny pak závisí na konkrétní kandidátské zemi. V rámci teoretických koncepcí existuje názor, ţe země by měla pro vstup do EMU zvolit takový okamţik, při němţ dosáhne největšího moţného sníţení či odstranění rizika moţného narušení své vlastní makroekonomické stability. Ekonomika zemí, které chtějí vstoupit do EMU, by se měla umět vyrovnat se ztrátou nezávislé měnové politiky a opuštění vlastního měnového kurzu. Hlavním úkolem reálných konvergenčních kritérií není přesně stanovit datum, kdy by země měla vstoupit do EMU, ale zhodnotit vývoj podstatných ukazatelů reálné ekonomické sladěnosti země a eurozóny. Reálná konvergenční kritéria téţ slouţí pro účely srovnávání zemí v jednotlivém období a v porovnání s jinými kandidátskými zeměmi.

2.3 Možné scénáře při zavedení eura v ČR Jednotná měna euro byla v Evropské unii zavedena v období let 1999 aţ 2001 ve dvou fázích. První fáze byla ve formě bezhotovostní v roce 1999, hotovostní forma (bankovky a mince) byly uvedeny do oběhu na začátku roku 2002. Souběţný oběh jak bankovek a mincí v národních měnách a měny euro trval v jednotlivých 12 zemích po různě dlouhou dobu. Souběţný oběh definitivně skončil na konci února roku 2002. Zvládnutí přechodu bylo hodnoceno úspěšně, nicméně často se zmiňoval fakt, ţe přechodné období v délce trvání tří let, kdy byl souběţný oběh jak národní měny, tak i euroměny, bylo zbytečně zdlouhavé. Nové členské země EU se nacházejí v odlišné situaci. Nově vstoupivší země jiţ nemohou získat a sjednat si tzv. opt-out výjimku. Opt–out výjimka znamená moţnost trvalé výjimky na zavedení eura, jak to dnes má Velká Británie a Dánsko. Poţadavek zavést jednotnou měnu euro byl jednou ze součástí vstupních podmínek do Evropské unie. Výhodou pro nové země je to, ţe jiţ vstupují do existující a zaběhnuté měnové oblasti, kde je euro jiţ plně vyuţíváno. Další země, které mají přistoupit do EU, nebudou vstupovat najednou, ale

34

vzhledem k různé připravenosti mají vlastní plány a strategie na vstup do EU a jeho načasování. 71 Velmi důleţitým krokem při realizaci příprav na zavedení jednotné měny euro je volba scénáře přechodu. Na výběr je ze tří variant: 

scénář s vyuţitím přechodného období (tzv. madridský scénář),



jednorázový přechod na euro (tzv. velký třesk či téţ Big Bang),



jednorázový přechod na euro s vyuţitím tzv. doběhu (Phasing Out).

2.3.1 Scénář s využitím přechodného období tzv. madridský scénář zavedení eura

Tento scénář počítá s vyuţitím přechodného období. Madridským scénářem zavedení eura se označuje situace, kdy je jednotná měna zavedena pouze v bezhotovostní formě, a po uplynutí přechodné předem stanovené doby, která však je v délce nejvýše tří let, je zavedeno euro téţ do hotovostního oběhu ve formě bankovek a mincí. Jak jiţ bylo řečeno výše, tento scénář zavedení vyuţily zakládající země eurozóny. Výhoda madridského scénáře spočívá v tom, ţe dává zemi dostatek času na přípravu technických nutností jako například na raţbu mincí, zásobení bank a podniků a v neposlední řadě na přípravu právní legislativy. Značnou nevýhodou tohoto způsobu je jeho nákladnost. Scénář přechodného období vyţaduje od ekonomických subjektů vyuţívat a udrţovat dva paralelní měnové okruhy při vedení účetnictví, správě systému a plateb. V dnešní době je tříletá prodleva mezi bezhotovostní a hotovostní formou eura hodnocena jako příliš dlouhá. Obrázek na další straně podává přehled o posloupnosti při madridské formě zavedení eura.

71

Národní plán zavedení eura - Slovníček pojmů. Ministerstvo financí [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_cast_III_verze_10-FV_pdf3.pdf

35

Obrázek 2 - Madridský scénář zavedení eura

Zdroj: Scénář přijetí eura. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_scenar_prijeti.html

2.3.2 Jednorázový přechod na euro tzv. Big Bang scénář

Big Bang scénář neboli Velký třesk. V rámci tohoto scénáře se počítá s tím, ţe jednotná měna euro se začne ke stejnému dni pouţívat jak v bezhotovostním tak i v hotovostním platebním styku. V porovnání s předchozí variantou (madridského scénáře) je scénář Velkého třesku daleko náročnější na koordinační procesy zejména v přípravné fázi. Hlavním důvodem náročnosti je fakt, ţe všechny subjekty ekonomiky (soukromého i veřejného sektoru) musí být schopny se přeorientovat z domácí národní měny na jednotnou měnu euro prakticky ze dne na den. Nyní je euro jiţ zaběhnutá a mezinárodně uznávaná měna, tudíţ nově přistoupivší členové do eurozóny volí scénář Velkého třesku při zavedení jednotné měny. Slovinsko jako první země vyuţila metodu jednorázového přechodu a z následných studií, které hodnotily tento postup, vyplývá, ţe se jednoznačně jedná o levnější a podstatně jednodušší variantu přechodu. Česká republika v případě zavedení eura bude téţ volit tuto variantu Velkého třesku, kterou schválila vláda ČR usnesením č. 1200 ze dne 25. října 2006.72

72

Národní plán zavedení eura - Slovníček pojmů. Ministerstvo financí [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_cast_III_verze_10-FV_pdf3.pdf

36

Obrázek 3 - Scénář velký třesk


2.3.3 Jednorázový přechod na euro s využitím tzv. fáze postupného zrušení (Phasing Out)

Scénář jednorázového přechodu na euro se do jisté míry podobá předchozímu scénáři Velkého třesku. Stejně jako u Velkého třesku se při metodě Phasing Out začne euro pouţívat jak v bezhotovostním tak i v hotovostním platebním styku ve stejném okamţiku. Výjimku tvoří pouze vybrané oblasti jako například placení daní, fakturace malých podnikatelů, apod., kde je po dobu maximálně jednoho roku dovoleno pouţívat původní národní měnu členského státu. 73

73

Scénář přijetí eura. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_scenar_prijeti.html

37

Obrázek 4 - Phasing out zavedení eura


38

3. Dopady a perspektiva při zavedení eura v ČR

3.1. Ekonomický růst, inflaci, nezaměstnanost 3.1.1 Dopady na zavedení eura na ekonomický růst Informace o ekonomickém růstu České republiky nám zprostředkovává růst hrubého domácího produktu (dále HDP), který poskytuje nejenom aktuální informace o výkonnosti dané ekonomiky, ale v dlouhém období nám přináší informace o změně ţivotního standardu obyvatel. Hlavním důvodem pro zavedení společné měny, by měl být její kladný vliv na ekonomický růst. Spolu s dlouhodobým kladným ekonomickým růstem je očekáváno zvýšení příjmů jak v podnikovém sektoru, tak u obyvatelstva. Právě výše příjmů obyvatelstva je přímo úměrná výši spotřebovávaných statků a sluţeb. Čím vyšší spotřeba, tím vyšší ţivotní úroveň a kvalita ţivota.74 Z níţe uvedené tabulky č. 8 můţeme vidět, ţe Česká republika je země s niţším středním příjmem. Tabulka 8 - Rozdělení zemí na 4 skupiny dle výše HDP na obyvatele v paritě kupní síly Skupina zemí S vysokým příjmem S vyšším středním příjmem

S nižším středním příjmem S nízkým příjmem

HDP na obyvatele v PPS Země (EU27 = 100%) Lucembursko, Nizozemsko, 120 % a vyšší Dánsko, Irsko, Rakousko, Švédsko Německo, Belgie, Finsko, 100 – 119 % Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie Kypr, Řecko, Slovinsko, Malta, Portugalsko, Česká 50 – 99% republika, Slovensko, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko Niţší neţ 50% Rumunsko, Bulharsko…

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program + http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=STAT/11/91&type=HTML

74

EURO ANO/NE, Lacina. 2010

39

aktualizace

podle

Průměr na hlavu je v EU cca 100%, v případě České republiky dosáhl v roce 2010 cca80 %, čímţ v rámci EU ČR obsadila 19. příčku. Tyto kritéria stanovuje a publikuje eurostat.75 Zavedení eura by se z důvodu zvýšení ţivotní úrovně obyvatelstva mohlo jevit jako krok správným směrem. Přijetí eura je ale velice nákladný proces, který s sebou můţe přinést mnoho krátkodobých přínosů. Mnohem důleţitější jsou ale dopady v dlouhodobém období, avšak ty nelze jednoduše specifikovat. Samotné zavedení eura je velice sloţitý proces, který nelze „nasimulovat“ a poté důsledky vyhodnotit. Při analýzách dopadů zavedení eura na ekonomický růst v ČR se lze opírat pouze o domněnky, ekonomické předpoklady, případně o zkušenosti se zavedením eura v ostatních zemích měnové unie.76 3.1.1.1 Dopad mezinárodního obchodu na ekonomický růst Měnová unie, a tedy i zavedení společné měny, je dalším krokem procesu evropské integrace, která prohlubuje mezinárodní spolupráci a eliminuje překáţky u mezinárodního obchodu. Pozitivní přínosy ze zavedení společné měny jsou zejména niţší transakční náklady, zvýšení průhlednosti a eliminace kurzového rizika. Zavedení společné měny v České republice by mělo vést k lepšímu rozdělení výrobních zdrojů mezi státy EU, k růstu domácích investic a také zvýšení produktivity práce. Česká republika by mohla čerpat z toho, ţe je jedná o malou, ale otevřenou ekonomiku.77 Lze to vysvětlit „Teorií reciproční poptávky“ od autora Johna Stuarta Milla, (1806-1873), který ve své práci pojednával o tom, ţe vývoz z malé ekonomiky (např. Česká republika), má v zahraničí mnohem větší pravděpodobnost najít spotřebitele, neţ je tomu u velkých a uzavřených ekonomik. Je to dáno tím, ţe počet potencionálních odběratelů (spotřebitelů) je na zahraničním trhu mnohem vyšší neţ na trhu domácím, a díky tomu má malá ekonomika moţnost získat z prodeje na zahraničním trhu mnohem vyšší příjmy, neţ by tomu bylo, za nezměněných podmínek na trhu domácím. Čím bude poptávka na zahraničním trhu za dané zboţí vyšší, tím vyšší je potencionální cena, kterou můţe domácí producent za dané zboţí na zahraničním trhu poţadovat. Díky společné měně by odpadly bariéry zahraničního obchodu a bylo by moţné se více zapojit do zahraničně – obchodních vztahů.

75

First estimates for 2010 GDP per capita in the Member States. Europa.eu [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=STAT/11/91&type=HTML 76 EURO ANO/NE, Lacina. 2010 77 EURO ANO/NE, Lacina. 2010

40

V případě odstranění bariér zahraničního obchodu budou mít domácí spotřebitelé moţnost poptávat se po nabídce zahraničního zboţí za mnohem niţší cenu, neţ tomu bylo doposud. Pokud srovnáme velkou zahraniční agregátní nabídku, tak poptávka v České republice tvoří pouze 1% z celkové agregátní poptávky v eurozóně. Pokud by Česká republika sníţila náklady na dovoz a zvýšila výnosy z vývozu, dosáhla by velkého růstu čistého vývozu a tedy i výstupu ekonomiky bez zvýšení zahraničního zadluţení. Vzhledem k tomu, ţe eurozóna má niţší otevřenost ekonomiky neţ Česká republika, lze usoudit, ţe větší zapojení do mezinárodního obchodu bude mít pro Českou republiku vyšší přínos neţ pro eurozónu. 78

3.1.1.2 Zavedení společné měny a dopad na HDP u vybraných zemí eurozóny Jak uţ bylo napsáno v předchozích kapitolách, zavedení společné měny způsobí trvalé změny v ekonomice, která bude velkou měrou ovlivňovat budoucí hospodářský růst. Ale bude tomu opravdu tak? Opravdu znamená přechod na společnou měnu zvýšení hospodářského růstu? Vybrány byly celkem čtyři země z eurozóny. Německo, které má strukturální podobnost a podobný zahraniční obchod, Rakousko z důvodu skoro stejné velikosti a kulturních zvyklostí a Itálie, která měla problémy s vyrovnaností veřejných rozpočtů a téţ Slovensko, které je naší zemi nejblíţe, ale na společnou měnu přešlo aţ v roce 2009. Nesmíme ovšem zapomenout na to, ţe kaţdá ekonomika má jinou strukturu, jinou produkci výrobních faktorů apod. Významnost této analýzy je dále sníţena odlišnými podmínkami v době začlenění do měnové unie. U Rakouska, Německa a Itálie bylo zkoumáno období let 1992-2006, pozdější období nebylo brán v potaz, z důvodu celosvětové hospodářské krize, která zapříčila zpomalení ekonomického růstu. U Slovenska bylo analyzováno období 1992 – 2010.

78

EURO ANO/NE, Lacina. 2010

41

Graf 5 - Ekonomický růst Německa v období 1992 - 2006 4 3 2 1 0 -1 -2 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Pramen:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb0 20 (vlastní zpracování)

Graf 6 - Ekonomický růst Rakouska v období 1992 - 2006 4 3 2 1 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pramen:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb0 20 (vlastní zpracování)

Graf 7 - Ekonomický růst Itálie v období 1992 - 2006 4 3 2 1 0 -1 -2 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pramen:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb0 20 (vlastní zpracování)

42

Graf 8 - Ekonomický růst Slovenska v období 1992 - 2010 15 10 5 0 -5 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Pramen:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb0 20 (vlastní zpracování)

Z předcházejících grafů je patrné, ţe zavedení společné měny způsobilo ve všech zemích jednorázový pokles ekonomického růstu. Pokles mohl být způsoben jednorázovými náklady, které byly úzce spojené se zavedením společné měny a to především v hotovostní podobě. Z dlouhodobého hlediska způsobilo přijetí společné měny opět pozitivní ekonomický růst. Nelze jednoznačně říci, ţe přijetí společné měny by mělo kladný vliv na ekonomický růst, ale můţeme předpokládat, ţe významná strukturální změna nebude působit na dlouhodobý trend ekonomického růstu negativně. Pouze Itálie nezaznamenala po zavedení společné měny ekonomický růst, avšak ani pokles a proto nemůţeme říci, ţe zavedení společné měny by mohlo působit na ekonomiku negativně. Jak je z grafu zřejmé, tak Slovensko, ačkoliv bylo v letech 2008-2009 silně poznamenáno hospodářskou krizí, zvládlo přechod na společnou měnu velice dobře a v roce 2010 došlo opět k oţivení ekonomiky a tím i ke kladnému ekonomickému růstu, a proto opět nelze říci, ţe by zavedení společné měny mělo negativní vliv na ekonomický růst.

3.1.1.3 Další faktury související se zavedením společné měny Ekonomický růst je spolu s přijetím společné měny ovlivněn mnoho dalšími faktory, mezi které můţeme zařadit investice, poptávkové a nabídkové šoky a hospodářskou politiku. Následující podkapitola nastíní moţnosti dopadu společné měny na tyto faktory.79 Míru 79

Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf

43

nezaměstnanosti můţeme také zařadit mezi faktory, které ovlivňují ekonomický růst, ale o tom

bude

pojednávat

aţ

další

podkapitola.

Investicím je v ekonomické teorii věnována značná pozornost, ačkoliv nedosahují výše spotřebních výdajů domácností. Hlavním důvodem je, ţe investice přímo ovlivňují ekonomický růst a také vykazují značnou kolísavost, která je spojená s kolísavostí celkového HDP. Investice se chovají procyklicky. To znamená, ţe propad HDP je povětšinou spojen s poklesem investic a naopak.80 Na grafu č. 9 – můţeme vidět vývoj HDP (hnědá křivka) a hrubé tvorby kapitálu (modrá) za období 1996 aţ 2011. Z obrázku je zřejmé, ţe růst investic se podepsal na růstu HDP a naopak. Graf 9 - Vývoj HDP a investic v České republice (1996-2011) 30.0 20.0 10.0 0.0

2011Q4

2011Q1

2010Q2

2009Q3

2008Q4

2008Q1

2007Q2

2006Q3

2005Q4

2005Q1

2004Q2

2003Q3

2002Q4

2002Q1

2001Q2

2000Q3

1999Q4

1999Q1

1998Q2

1997Q3

1996Q4

-20.0

1996Q1

-10.0

Zdroj: Eurostat (vlastní úprava)

Pokud srovnáme meziroční změnu fixního kapitálu ve vybraných zemích na níţe uvedeném grafu, můţeme říci, ţe v posledním desetiletí je kolísavost tohoto ukazatele na podobné úrovni. Nelze jednoznačně říci, ţe přechod na společnou měnu se výraznou měrou podílel na změně tvorby hrubého fixního kapitálu. Z grafu je zřejmé, ţe největšího propadu dosáhlo v roce 2009 Slovensko. Tento pokles mohl být způsoben přechodem na společnou měnu spolu s globální ekonomickou krizí. V dalších letech Slovensko jiţ dosáhlo nadprůměrného růstu, který byl dokonce vyšší, neţ v Německu. Během dalších let se hrubá tvorba fixního kapitálu ustálila ve všech vybraných zemích na podobné úrovni. Lze tedy usoudit, ţe zavedení společné měny by v České republice nezapříčinilo pokles investic.

80

Makroekonomie: střední kurz, Holman, 2010

44

Graf 10 - Hrubá tvorba fixního kapitálu ve vybraných zemích EU 60.0 40.0

Česká republika

20.0

Německo

0.0

Itálie

-20.0 1996Q1 1996Q4 1997Q3 1998Q2 1999Q1 1999Q4 2000Q3 2001Q2 2002Q1 2002Q4 2003Q3 2004Q2 2005Q1 2005Q4 2006Q3 2007Q2 2008Q1 2008Q4 2009Q3 2010Q2 2011Q1 2011Q4

-40.0

Rakousko Slovensko

Zdroj: Eurostat (vlastní úprava)

Poptávkové a nabídkové šoky Proces evropské integrace a začlenění České republiky do měnové unie budou mít vliv na vyšší propojenost hospodářského cyklu České republiky s ostatními zeměmi měnové unie. Díky tomu by se v dlouhém období měla sniţovat pravděpodobnost vzniku poptávkových a nabídkových šoků. 81 Synchronizace a sladěnost ekonomických šoků s eurozónou je tedy jedním z mnoha předpokladů pro správné fungování měnové politiky jednotlivých národních ekonomik v rámci měnové unie. Nedostatečná symetrie poptávkových šoků je důvodem, proč do měnové unie nevstoupit, avšak literatura nedává jednoznačný názor ohledně potřeby synchronizace

nabídkových

šoků.

Následující

řádky

analyzují

stupně

sladěnosti

ekonomických šoků mezi vybranými zeměmi a eurozónou. Ekonomické šoky se dělí na poptávkové a nabídkové. Poptávkové šoky mají krátkodobý dopad na růst HDP, a nabídkové se vyznačují dlouhodobým dopadem na růst HDP.

82

Poptávkový šok přichází ze strany

agregátní poptávky a jeho důvodem jsou změny ve spotřebě obyvatelstva, v investicích a vládních výdajích. Nabídkové šoky naopak povětšinou způsobují změny produktivity výrobních faktorů a ceny výrobních vstupů.83 V následující analýze se vyuţívají čtvrtletní odhady ekonomických šoků v období od prvního čtvrtletí 1997 do prvního čtvrtletí 2011. Dále je zde srovnán vývoj synchronizace, a to ve dvou obdobích. První období je od prvního

81

EURO ANO/NE, Lacina, 2010 Analýza stupně ekonomické sladěnosti s Eurozónou [online]. CNB, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné w.zavedenieura.czhttp://www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladeno sti_2011.pdf 83 Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf 82

45

čtvrtletí 1997 do konce roku 2004 a druhé období je od druhého čtvrtletí 2004 do prvního čtvrtletí 2011. Následující tabulka uvádí výsledné poptávkové šoky, které byly identifikované pro Českou republiku ve vztahu k eurozóně. Můţeme vidět, ţe korelace se změnila z hodnoty 0,17, která byla statisticky nevýznamná na hodnotu 0,36, která je uţ statisticky významná. Z výše uvedené tabulky je dále zřejmé, ţe riziko, které vyplývá z nesladěnosti poptávkových šoků, je pro naši ekonomiku výrazně niţší neţ u ostatních zemí s výjimkou Německa. Je to z důvodu dosahování kladných korelačních hodnot.

Tabulka 9 - Korelace poptávkových šoků vůči eurozóně Země Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

1997-2011 0,04 -0,17 0,61 -0,11 0,14 -0,14 -0,10 -0,07

1997-2004 Q1 -0,17 -0,40 0,65 -0,09 0,12 -0,16 -0,24 0,21

2004 Q2 - 2011 0,36 -0,24 0,56 -0,13 0,18 -0,14 0,21 -0,44

Zdroj: Analýza stupně ekonomické sladěnosti s Eurozónou [online]. CNB, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné w.zavedenieura.czhttp://www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_ 2011.pdf str. 38

Stranu nabídkových šoků analyzuje níţe uvedená tabulka č. 10. Pro období od druhého čtvrtletí 2004 do konce roku 2011 vyšla kladná korelace a tedy i statisticky významné koeficienty u České republiky, Německa, Polska a Rakouska. U většiny zemí nastala oproti předchozímu období větší sladěnost nabídkových šoků s eurozónou. V případě Maďarska, Slovenska, Slovinska a Portugalska naopak narůstá asymetrie nabídkových šoků. Pro Českou republiku se naměřená korelace s eurozónou změnila ze statisticky nevýznamné hodnoty 0,17 na kladnou a statisticky významnou hodnotu 0,49 srovnatelnou s Rakouskem.

46

Tabulka 10 - Korelace nabídkových šoků vůči eurozóně Země Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

1997-2011 0,30 0,33 0,83 -0,32 -0,46 0,33 -0,51 -0,23

1997-2004 Q1 -0,15 -0,08 0,74 -0,13 0,00 0,40 0,19 0,32

2004 Q2 - 2011 0,49 0,53 0,88 -0,39 -0,62 0,37 -0,79 -0,56

Zdroj: Analýza stupně ekonomické sladěnosti s Eurozónou [online]. CNB, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné w.zavedenieura.czhttp://www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_ 2011.pdf str. 39

V současnosti patří Česká republika k zemím, které mají nízkou korelaci poptávkových a nabídkových šoků s eurozónou.84 Toto zjištění můţe přispět ke zvýšení nákladů, které jsou spojené se ztrátou vlastní měnové a kurzové politiky centrální banky. Souvisí to s výskytem asymetrických šoků, které se nepromítají do změny v agregátní poptávce nebo nabídce stejným způsobem v jednotlivých zemích v rámci celé měnové unie. Asymetrické šoky jsou důvodem, kdy dochází k omezení účinnosti nástrojů společné hospodářské politiky. Je tedy velice důleţité, aby došlo na sblíţení poptávkových a nabídkových šoků. Pokud k tomu nedojde, lze očekávat negativní vliv společné měnové politiky Evropského systému centrálních bank, které budou mít snahu akcelerovat dlouhodobý ekonomický růst a stabilizovat cenovou hladinu v České republice. 85 Také hospodářská politika se podílí významnou měrou na ekonomickém růstu. Patří sem fiskální, měnová a kurzová politika. Přijetí společné měny euro bude mít za následek ztrátu autonomie měnové politiky České národní banky. Ačkoliv je Evropská centrální banka velice důvěryhodná instituce, její omezující měnová politika můţe přispět k negativnímu vlivu na ekonomický růst v České republice.

86

Bude mít zavedení eura opravdu vliv na ekonomický růst České republiky? Jak jiţ bylo naznačeno v úvodu kapitoly, samotný přechod na společnou měnu je velice náročný a obtíţný proces a důsledky z něho vyplývající budou mít dopad jak na velké společnosti, tak i 84

Analýza stupně ekonomické sladěnosti s Eurozónou [online]. CNB, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné w.zavedenieura.czhttp://www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_ 2011.pdf 85 Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf 86 EURO ANO/NE, Lacina, 2010

47

na kaţdého obyvatele České republiky. Pokud při analýze přínosů budeme brát v potaz logické úvahy, které vyplývají z ekonomických teorií, a porovnáme historický vývoj ekonomického růstu v zemích, které jiţ euro zavedly, můţeme říci, ţe zavedení společné měny by mohlo mít pozitivní dopad na ekonomický růst v dlouhém období.

3.1.2 Dopad zavedení eura na inflaci 3.1.2.1 Inflace a rizika Inflace je dalším faktorem, na který se musíme zaměřit s otázkou přijetí nebo nepřijetí eura. Inflace je změna cenové hladiny v čase.87 Hlavním úkolem České národní banky je zamezit hrozbě neočekávané nebo nepřijatelně vysoké inflace.

88

Po vstupu do měnové unie

bude tento úkol plnit Evropská centrální banka, která má za úkol drţet ve střednědobém horizontu inflaci niţší neţ 2%.

89

Inflace je nebezpečná především v pádivé formě, jinými

slovy je to inflace, která je vyjádřená dvouciferným číslem. Pádivá inflace je důvodem nepříznivého podnikatelského klima, neboť způsobuje nejistotu ohledně budoucího vývoje a je hlavním důvodem odlivu investic z domácí ekonomiky. Nicméně i nízká inflace, jinými slovy inflace vyjádřená jednociferným číslem, můţe představovat velký problém. 90 Důvodem je neočekávaná inflace, která způsobuje nerovnoměrné rozdělení důchodů. Můţe zvýhodňovat dluţníky oproti věřitelům, dočasně sniţovat reálný příjem obyvatelstva (především učitelé, státní úřednici – a to z důvodu nepruţné indexace a valorizace mezd), dále můţe narušit finanční plány výrobců a obchodníků a je také důvodem informační neschopnosti cen. Tato inflace je faktorem nejistoty, který můţe vyústit ve vysoké inflační očekávání.91 Dalším problémem můţe být i nerovnoměrná inflace, při které rostou ceny u některých poloţek výrobků rychleji neţ u jiných. Například růst cen spotřebitelsky více citlivých poloţek spotřebního koše (potraviny, zdravotní péče apod.) a na druhé straně pokles cen u jiných poloţek (např. elektronika, spotřební zboţí). To způsobí, ţe cenový index CPI (index spotřebitelských cen je indikátor, pomocí kterého se měří míra inflace) se prakticky nezmění a 87

Inflace. BusinessInfo.cz [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/asinflace/1001561/ 88 Inflace. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/inflace/ 89 Inflace. European Central Bank [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/educational/hicp/html/index.cs.html 90 EURO ANO/NE, Lacina, 2010 91 Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf

48

zůstane na podobné úrovni. To můţe opět způsobit vysoké inflační očekávání. Následující řádky by měly nastínit moţný vývoj inflace v České republice po zavedení společné měny. 3.1.2.2 Vývoj inflace v zemích eurozóny po přijetí eura K odhadu změny míry inflace po zavedení eura v České republice pouţijeme analýzu dopadu zavedení eura na inflaci u jiných členských států měnové unie. Jak je patrné z grafu č. 11, došlo z dlouhodobého hlediska, v eurozóně k určitému sladění. Nejvýraznější to je především u Slovenska a Slovinska, které měly v předchozích letech vysokou míru inflace, ale po vstupu do měnové unie došlo ke sladění míry inflace s eurozónou. Míra inflace se do roku 2008, kdy dopadla hospodářská krize i na Evropu, přibliţovala k hodnotě 2%, coţ je cíl, který je stanoven Evropskou centrální bankou. Pokles inflace v roce 2009 byl způsoben globální hospodářskou krizí, ale v současné době je průměrná míra inflace v eurozóně 1,4%. Česká republika má v současné době míru inflace 1,7%, čímţ se řadí mezi země s největší mírou inflace v Evropě. 92 Graf 11 - Vývoj inflace ve vybraných zemích eurozóny v letech 1997 - 2011 14 12

Německo

10

Španělsko Francie

8

Itálie

6

Rakousko

4

Portugalsko

2

Slovinsko

0 -2

Slovensko 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování

92

Inflace v dubnu v EU klesla, v ČR je třetí nejvyšší z unie. Finanční Noviny [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/eu/zpravy/inflace-v-dubnu-v-eu-klesla-v-cr-je-treti-nejvyssi-zunie/795156

49

3.1.2.3 Faktory ovlivňující vývoj inflace v ČR související s procesem měnové integrace Česká republika k tomu, aby mohla vstoupit do měnové unie, musí plnit Maastrichtská kritéria. Jak jiţ bylo napsáno v předchozí kapitole, jedním z nich je i kritérium cenové stability, tedy nepřekročení průměrné míry inflace za posledních 12 měsíců o více neţ 1,5 procentního bodu průměrné inflace tří členských zemí, které dosáhly za stejné období nejlepších výsledků.

93

Pokud chce Česká republika usilovat o členství v měnové unii, měla

by tedy brát inflační kritérium jako jeden z hlavních cílů své hospodářské politiky. Nabízí se ovšem otázka, zdali nedojde s přijetím eura k prudkému zdraţování z titulu ztráty měnové a politické kompetence České národní banky. Po vstupu do měnové unie bude určovat měnovou politiku v České republice Evropská centrální banka.94 Dalším faktorem, který můţe ovlivňovat inflaci v České republice je tzv. Paradox vnímané inflace, tedy psychologický jev, který po zavedení eura rozšířil mezi veřejností názor, ţe přechod na společnou měnu bylo důvodem výrazného zvýšení cen. Nejsilnější hlasy přicházeli od občanů velkých států eurozóny, tedy především Německa, Francie a Itálie. Tato nespokojenost s údajným vlivem na maloobchodní ceny se dále šířila a vytvořila „proti-eurovou náladu“. Avšak fakta mluvila jinak a oficiálně měřená míra inflace ţádný výrazný cenový skok nepřinesla. K nárůstu některých cen došlo, ale pouze u vybraných sluţeb.95 Důvody, proč došlo k výraznému rozdílu mezi naměřenou inflací a inflací subjektivně vnímanou občany, lze vysvětlit následovně: Největší zdraţení bylo zaznamenáno u potravin a sluţeb kaţdodenní spotřeby, naopak u zboţí dlouhodobé spotřeby ceny víceméně klesly. Jelikoţ ale obyčejný spotřebitel velmi citlivě vnímá jakékoliv zdraţení u zboţí kaţdodenní spotřeby, přenesl tyto negativní zkušenosti i do ostatních poloţek spotřebního koše. Psychologické studie ovšem dokazují, ţe lidé přisuzují vyšší váhu zvýšení cen, neţ jejich stejnému poklesu, coţ subjektivně zvyšuje vnímanou inflaci. Obyčejní lidé jsou schopni kaţdé zvýšení cen přisuzovat zavedení eura, ačkoliv se to můţe týkat faktorů, které s eurem vůbec nesouvisí (např. zvýšení daní, růst energií) 93

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU [online]. 2013[cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2012_pdf.pdf 94 EURO ANO/NE, Lacina, 2010 95 Paradox vnímaní inflace. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/spotrebitele_1223.html

50

I média v tomto sehrála určitou roli. V době po zavedení eura nepřesně informovala o vývoji inflace. 96 Spotřebitelé, kteří si přepočítávali cenu výrobků v eurech na starou měnu, ji porovnávali s cenou, která byla platná před přijetím eura. To vedlo k nepřesnostem, protoţe stará cena jiţ vzhledem k inflaci nebyla aktuální.97 Na obrázku níţe můţeme vidět srovnání skutečné a vnímané inflace v eurozóně před a po zavedení společné měny v roce 2002. Vnímaná inflace (červená přerušovaná čára) reflektovala před zavedením eura inflaci skutečnou. Po zavedení společné měny prudce a konzistentně stoupla, coţ mělo za následek vnímání eura jako zvyšovatele cen. Jak je z grafu zřejmé, postupem času se vnímaná inflace začala opět přibliţovat skutečné.

Obrázek 5 - Srovnání skutečné a vnímané inflace před a po zavedení eura v zemích zavádějící euro v roce 2002

Zdroj: Use of survey data Inflation perceptions: a cross country analysis. In: [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/db_indicators/surveys/documents/workshops/2007/ec_meeting/friz_ecfin_ppt.pdf

Pokud se podíváme na srovnání skutečné a vnímané inflace na Slovensku, můţeme vidět, ţe ačkoliv vnímaná inflace v roce 2008 prudce vzrostla, tak na začátku roku 2009 opět prudce klesla, přičemţ se zmírnila i skutečná inflace.

96

Vnímání Inflace. Evropská komise [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/focuson/inflation/perceptions_cs.htm 97 Difference between perceived inflation and actual inflation. Eesc.europa.eu [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.eco-opinions.14085

51

Obrázek 6 - Srovnání skutečné a vnímané inflace před a po zavedení eura na Slovensku

Zdroj: DĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU

REGIONŮ

A

EVROPSKÉ

CENTRÁLNÍ

BANCE.

In:

[online].

[cit.

2012-04-02].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0178:FIN:CS:PDF

Problematika vnímané inflace a s ní úzce spojené obavy občanů z růstu cen a ţivotních nákladů po zavedení eura se staly velkou prioritou evropských institucí i vlád členských zemí eurozóny. Pokud se ale podíváme na Slovensko a jeho zavedení společné měny, lze říci, ţe s tímto problémem lze úspěšně bojovat. Proto je také Slovensko dáváno jako příklad úspěšné země, která zvládla přechod na společnou měnu bez velkého skoku ve vnímané inflaci.98 Bylo to také tím, ţe v této zemi byla přijata řada opatření, které měla zamezit neodůvodněnému zvyšování cen. Mnohé podniky podepsaly kodex, ve kterém se zavazovaly, ţe nebudou vyuţívat přechod na společnou měnu ve svůj prospěch. Podniky měly také povinnost uvádět ceny jak v korunách, tak v eurech.99 Dalším faktorem, který úzce souvisí s růstem míry inflace po zavedení eura, je ztráta národní měnové politiky. Jak jiţ bylo napsáno dříve, zavedení společné měny bude pro naši ekonomiku znamenat zásadní změnu ve způsobu kontrolování a ovlivňování cenové hladiny. Vstupem do měnové unie ukončí svoji úlohu Česká národní banka a novým stráţcem cenové stability se stane Evropská centrální banka.100 Rozdíly, které lze nalézt mezi působením ČNB a ECB na české ceny, můţeme rozdělit do dvou oblastí. První z nich je způsob, kterým centrální banka ovlivňuje sniţování míry inflace. Česká národní banka provádí měnovou

98

Paradox vnímaní inflace. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/spotrebitele_1223.html 99 Vnímání Inflace. Evropská komise [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/focuson/inflation/perceptions_cs.htm 100 EURO ANO/NE, Lacina, 2010

52

politiku ve smyslu cílování inflace101 (viz. vysvětlení níţe), zatímco Evropská centrální banka definuje cenovou stabilitu a její měnová politika závisí na ekonomické a monetární analýze, které ECB poskytnou podklady pro případnou změnu úrokových sazeb. Další odlišností je, ţe ECB nemusí reagovat na případné inflační tlaky v naší zemi. To je potom v kompetenci naší národní vlády, která by měla odvrátit inflační hrozbu omezením vládních výdajů či vstoupit do procesu mzdové tvorby. Vraťme se nyní zpět k rozdílnému vykonávání měnové politiky. Česká národní banka provádí inflační cílování, kdy si pro kaţdé období stanoví určitý cíl, kterého chce dosáhnout. Ke splnění cílů vyuţívá především nástroje změn úrokových sazeb.102 Česká národní banka si určila jako svůj inflační cíl, udrţet inflaci od roku 2010, tedy do vstupu do měnové unie, a to pod hranicí 2% s tolerancí +/- 1%. V současné době se jí to bohuţel nedaří. Vývoj zaznamenává graf níţe. Je to především z důvodu změny DPH z 14% na 15%. ČNB předpokládá, ţe inflace se opět přiblíţí k inflačnímu cíli ke konci roku 2013.103 Obrázek 7 - Prognóza vývoje inflace v ČR

Zdroj: Zpráva o Inflaci. In: [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_I/download/zoi_I_20 13.pdf

Na druhé straně Evropská centrální banka prosazuje nízko inflační politiku a má předem stanovený dlouhodobý inflační cíl. Druhým pilířem měnové politiky Evropské 101

Cílování inflace v ČR. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html 102 EURO ANO/NE, Lacina, 2010 103 Zpráva o Inflaci. In: [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_I/downl oad/zoi_I_2013.pdf

53

centrální banky je krátkodobé aţ střednědobé cílování makroekonomických ukazatelů. Součástí druhého pilíře je také zveřejňování makroekonomických analýz a prognóz inflace. Tyto predikce by měly slouţit pro tvorbu inflačních očekávání jak v měnové unii, tak i v České republice. Ačkoliv Evropská centrální banka reţim inflačního cílování přímo neuplatňuje, její současná strategie tyto prvky obsahuje.104 V případě, ţe by došlo k výskytu asymetrického šoku, mohla by ztráta vlastní měnové politiky představovat velký problém spojený s následnou vyšší mírou inflace. Pokud asymetrický šok nepostihne většinu zemí měnové unie, Evropská centrální banka nebude měnit nastavení výše úrokových sazeb. Proces sniţování inflace by tedy měl probíhat jinými způsoby neţ restriktivní politikou národní centrální banky. Riziko asymetrického šoku ovšem klesá, pokud země měnové unie budou mít z dlouhodobého hlediska sladěný a podobný vývoj HDP.105 Kromě výše uvedených faktorů, se budou na vývoji míry inflace po zavedení společné měny podílet i faktory, které přímo se zavedením eura nesouvisejí.

Tyto vlivy jsou

samozřejmě zohledněny v prognózách České národní banky o vývoji inflace. Bohuţel tyto výhledy jsou povětšinou pouze krátkodobé. Dlouhodobé výhledy jsou velice těţko prognozovatelné a nepřesné. 3.1.2.4 – Scénář vývoje míry inflace po zavedení eura v ČR I přes zkušenosti států, které jiţ přijaly společnou měnu, nebo přes výčet faktorů, které působí na změnu inflačního vývoje, nelze jednoznačně říci, jaký vliv na míru inflace bude mít zavedení eura. Navzdory tomu byly vytvořeny dva hlavní scénáře:106 realistický scénář, který je zaloţen na analýze faktorů; pesimistický scénář, který odráţí očekávání obyvatel. U realistického scénáře se se zvýšením inflace počítá, ale pouze v té míře, která bude nutná k dohnání ekonomické úrovně eurozóny. Hlavním faktorem vedoucím ke zvýšení inflace bude přibliţování ekonomické úrovně a cenové hladiny, která bude moci být regulována pouze přes vyšší domácí inflaci. Tato inflace nebude pro domácí ekonomiku 104

EURO ANO/NE, Lacina, 2010 Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf 106 EURO ANO/NE, Lacina, 2010 105

54

škodlivá. I ostatní státy, které jsou jiţ součástí měnové unie, se sní potýkaly. Důleţitým faktorem bude jiţ výše zmíněné inflační očekávání. Inflační cílování jiţ nebude v kompetenci České národní banky, ale bude jej mít na starosti Evropská centrální banka. Bude proto nutné začít informovat obyvatele ohledně výše očekávané inflace i jinými způsoby neţ prostřednictvím České národní banky. Pesimistický scénář počítá téţ se zvýšením míry inflace, ale pomocí inflačního očekávání obyvatel a rizikem vnímané inflace. Tato očekávání budou růst s blíţícím se vstupem naší země do měnové unie.107 Kromě obou dvou zmiňovaných scénářů se také počítá s moţností extrémního scénáře, který bude mít za následek prudký růst cen. Na tento růst by měly mít vliv především dlouhodobé faktory. Doposud ale v ţádné z členských zemí eurozóny k tomuto scénáři nedošlo a čekatelské země se mu snaţí předejít kvalitní informovaností obyvatelstva. 108

3.1.2.5 Shrnutí Inflační vývoj po zavedení společné měny v České republice bude zřejmě vykazovat větší míru růstu, neţ vývoj inflace v eurozóně. Hlavním důvodem bude proces, který bude souviset s přibliţováním se ekonomické úrovně České republiky k vyspělejším státům eurozóny, který bude probíhat přes tzv. inflační kanál. Skutečná inflace po přijetí společné měny bude také ovlivněna i dalšími faktory. Můţeme je rozdělit na faktory s dlouhodobým a krátkodobým působením a také na faktory, které budou mít za následek buď zvýšení, nebo sníţení inflace. Do první skupiny můţeme zařadit faktory, které budou mít na inflaci dlouhodobý vliv a způsobí její pokles. Do této skupiny se řadí i faktory, které nejsou tolik významné, ale zastánci eura jimi velice často argumentují. Jedná se především o zvýšení cenové transparentnosti anebo eliminaci kurzového rizika. Do další skupiny se zahrnují faktory, které ačkoliv inflaci zvyšují, jejich působení je však pouze krátkodobé. Je to především zaokrouhlování či účelové zvyšování cen obchodníky. Těmto faktorům lze zabránit prostřednictvím cílené strategie s vhodnou informační kampaní. Poslední kategorie obsahuje faktory, které mají dlouhodobý vliv na zvýšení inflace. Tyto faktory můţeme označit za nejrizikovější. Patří sem jiţ zmiňovaná ztráta autonomní měnové politiky, nízká cenová 107

Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf 108 EURO ANO/NE, Lacina, 2010

55

hladina a snaha přiblíţit se s ekonomickou úrovní vyspělejším zemím eurozóny, přičemţ toto jiţ nebude moţné realizovat prostřednictvím posilování měnového kurzu, nýbrţ pouze za pomoci zvyšování inflace.109 3.1.3. Dopad zavedení eura na nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti má přímí vliv na ekonomický růst, o kterém pojednávala předchozí kapitola. Pokud zanalyzujeme míru nezaměstnanosti před a po zavedením společné měny, zjistíme, ţe zavedení eura má prakticky nulový vliv na míru nezaměstnanosti. Níţe zobrazená tabulka č. 12 nám zobrazuje míru nezaměstnanosti v 5 ti státech. Z tabulky je zřejmé, ţe zavedení společné měny výrazně nezvýšilo ale ani nesníţilo průměrnou míru nezaměstnanosti. Výjimkou je Slovensko, které se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností. Růst nezaměstnanosti na Slovensku je od roku 2009 způsoben především dolehnutím ekonomické krize na exportně orientovanou ekonomiku a pokles objednávek, není to tedy důsledek zavedení eura.

110

Z grafu je dále patrné, ţe Česká republika se dlouhodobě

pohybuje mezi státy, které mají niţší nezaměstnanost a lze tedy předpokládat podobný vývoj i do budoucna po zavedení eura. Graf 12 - Míra nezaměstnanosti u vybraných zemích evropské unie 25 20

Česká rep.

15

Německo

10

Rakousko

5

Slovinsko 1995Q1 1995Q4 1996Q3 1997Q2 1998Q1 1998Q4 1999Q3 2000Q2 2001Q1 2001Q4 2002Q3 2003Q2 2004Q1 2004Q4 2005Q3 2006Q2 2007Q1 2007Q4 2008Q3 2009Q2 2010Q1 2010Q4 2011Q3

0

Slovensko

Zdroj: Eurostat (vlastní konstrukce dat)

109

EURO ANO/NE, Lacina, 2010 Slovensko:Nezaměstnanost v únoru stoupla,je nejvyšší od léta 2004. Finance.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/346642-slovensko-nezamestnanost-v-unoru-stoupla-jenejvyssi-od-leta-2004/ 110

56

3.2. Dopad na cenové relace, mzdy a kupní sílu obyvatelstva Následující kapitola se bude zabývat dopadem společné měny na obyvatelstvo. Hlavním cílem bude objasnit, zdali zavedení eura ovlivní kupní sílu obyvatelstva, coţ je nejvíce zmiňovaná obava plynoucí ze zavedení společné měny.

3.2.1 Hlavní výhody pro obyvatele plynoucí ze zavedení eura

Na začátek bych zmínil několik hlavních výhod, které plynou ze zavedení eura pro spotřebitele. Jednou z hlavních předností bude především pohodlnější a levnější cestování. Občané uţ nebudou muset před kaţdou cestou do zahraničí měnit peníze, coţ jim ušetří nejenom čas, ale i poplatky za výměnu peněz. Občané budou díky kaţdodennímu pouţívání eurových mincí a bankovek s nimi dobře obeznámeni, a tudíţ opadne i riziko napálení podvodníky, kteří by nám v zahraničí mohli vnutit falešné peníze. Významnou předností je moţnost platit eurem prakticky kdekoliv na světě, neboť většina zemí ho přijímá za platidlo. Další nespornou výhodou je snadnější orientace v zahraničních cenách. Jednotná měna umoţňuje jednoduché srovnání ceny za určité zboţí doma a v zahraničí, z důvodu vyjádření ve stejné jednotce. Odpadne tedy sloţité přepočítávání jedné měny do druhé a naopak. To sebou nese i zvýšení konkurenčního tlaku a tím i moţné sniţování cen, zvyšování kvality a zlepšování sluţeb. Poslední výhoda plyne ze snahy ECB udrţet inflaci na nízké úrovni, coţ se odráţí v nízkých hladinách úrokových sazeb. Občané by tak mohli mít levnější a především snadnější přístup k půjčkám. 111

111

Výhody pro občany a spotřebitele. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_spotrebitel.html

57

3.2.2 Nově přistupující země Pokud porovnáme cenové hladiny nebo vytvoření produktu na obyvatele, zjistíme, ţe nově přistupující země jsou méně vyspělé a mají niţší ekonomickou úroveň. Další hledisko, které nás dovede ke stejnému závěru je porovnání domácích a zahraničních cen u neobchodovatelných statků (coţ jsou statky, které jsou vytvořeny a spotřebovány na domácím trhu např. divadlo, kadeřník), které nepodléhají konkurenci. Lidé v těchto zemích při přepočtu na společnou měnovou jednotku sice vydělávají méně, ale jejich výdaje na určité druhy statků jsou menší, vyjádřeno opět v přepočtu na společnou měnovou jednotku. Pokud ale v těchto zemích dojde k rozvoji ekonomik, začne se zvyšovat produktivita práce, lidé budou mít vyšší příjmy a ceny statků porostou, čímţ se cenové hladiny mezi jednotlivými ekonomikami postupně vyrovnají. 112 Cenové vyrovnání se provádí prostřednictvím dvou kanálů Přes kladný inflační diferenciál, kdy ceny v méně vyspělé ekonomice rostou rychleji neţ v ekonomice vyspělé Pomocí posilování nominálního měnového kurzu měny v méně vyspělé ekonomice. Obyvatelé vnímají kladný inflační diferenciál citlivěji, protoţe při něm dochází ke zvyšování cen jejich spotřebního koše, který se jich přímo dotýká. Naopak posílení nominálního měnového kurzu je pro obyvatele patrné aţ při vycestování do zahraničí. Česká republika se v minulosti mohla pyšnit dlouhodobě nízkou inflací, coţ bylo výsledkem důvěryhodné politiky České národní banky. V současné době má česká republika třetí nejvyšší inflaci z Evropy. Vysoká míra inflace je způsobena, jak jiţ bylo dříve uvedeno, zvýšením sazby DPH z 10% na hodnotu 14%. V roce 2013 by dle predikce ČNB měla mít míra inflace opět klesající charakter. Nicméně pokud se podíváme na tabulku číslo 11, zjistíme, ţe od roku 2000 se projevoval silný trend ve směru posilování české koruny vůči zahraničním měnám. Z tabulky je dále zřejmé, ţe od roku 2002 je dlouhodobá inflace niţší, neţ je průměr inflace v eurozóně. Určitou výjimku tvoří roky 2004, 2007 a 2008, kdy došlo v ČR k úpravě přímých a nepřímých daní, coţ mělo za následek rychlejší růst cen. Poslední řádek pak potvrzuje, ţe po většinu sledovaných období docházelo ke zhodnocování měnového kurzu vůči euru.

112

EURO ANO/NE, Lacina, 2010

58

Tabulka 11 - Vývoj inflace a měnového kurzu v ČR 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Průměrná míra 3,9 4,5 1,4 -0,1 2,6 1,6 2,1 3,0 6,3 inflace v ČR Průměrná míra 2,1 2,4 2,3 2,1 2,1 2,2 2,2 2,1 3,3 inflace v EU Průměrný měnový 35,61 34,08 30,81 31,84 31,90 27,78 28,34 27,76 26,11 kurz CZK/EUR Roční -3,4 -4,3 -9,6 3,3 0,2 -12,9 2,0 -2,0 -5,9 zhodnocení Zdroj: Eurostat, ČNB, vlastní propočty Pozn. (-) zhodnocení měnového kurzu, (+) znehodnocení měnového kurzu

2009

2010

2011

0,6

1,2

2,1

0,3

1,6

2,7

26,43

25,29

24,59

1,2

-4,3

-2,7

Jelikoţ je inflace v České republice povětšinou niţší neţ v eurozóně, nelze pouţít inflační diferenciál, jakoţto nástroj k vyrovnání cenové hladiny. Ke sbliţování cenové hladiny tak musí docházet především přes posilování měnového kurzu. Měnový kurz ale můţe posilovat jen do té doby, neţ dojde k jeho neodvolatelnému zafixování, které nastane po nahrazení národní měny společnou 113

3.2.3 Přepočítávací koeficient Přepočítávacím koeficientem se rozumí zafixování kurzu mezi národní měnou kandidátské země a mezi jednotnou měnou. Tímto koeficientem budou přepočteny všechny ceny v České republice, jako např. mzdy, důchody, ceny zboţí a sluţeb atd. Přepočítávací koeficient vyjadřuje počet jednotek národní měny připadající na jedno euro. Udává se s přesností na šest číslic. Je zakázáno pouţívat jiný kurz neţ přepočítávací, případně hodnotu měnit, zkracovat či jinak upravovat.

114

Následující tabulka nám dokazuje, jak je důleţité

dodrţovat nezaokrouhlený či jinak upravený přepočítávací koeficient. Uvaţujme, ţe budeme mít dvě různé hodnoty koeficientu. První bude 26,45 CZK/EUR a druhý 26,5499 CZK/EUR. Obě hodnoty se budou při přepočtení na 1 EUR na CZK a po zaokrouhlení na dvě desetinná 113

Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf 114 Přepočítací koeficient. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=P

59

místa rovnat 26,50 CZK/EUR. Z následující tabulky je zřejmé, ţe rozdílnost mezi přepočítávacími koeficienty začíná být patrná jiţ od 50 korun. U deseti tisíc korun českých je rozdíl mezi oběma přepočítávacími koeficienty uţ skoro jeden a půl eura. Z výše uvedeného příkladu vyplývá, ţe pouţívání upraveného přepočítávacího koeficientu by mělo za následek neopodstatněné zvyšování cen. Tabulka 12 - Dopady zaokrouhlování CZK/EUR 0,50 Kč 1,00 Kč 2,00 Kč 3,00 Kč 4,00 Kč 5,00 Kč 10,00 Kč 20,00 Kč 50,00 Kč 100,00 Kč 200,00 Kč 500,00 Kč 1 000,00 Kč 2 000,00 Kč 5 000,00 Kč 10 000,00 Kč

26,45 0,02 0,04 0,08 0,11 0,15 0,19 0,38 0,76 1,89 3,78 7,56 18,90 37,81 75,61 189,04 378,07

26,5499 0,02 0,04 0,08 0,11 0,15 0,19 0,38 0,75 1,88 3,77 7,53 18,83 37,66 75,33 188,32 376,65

rozdíl 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,01 0,03 0,07 0,14 0,28 0,71 1,42

Zdroj: (vlastní úpravy)

Spolu s přepočítávacím koeficientem budou zavedena pravidla, která se budou týkat duálního označování cen a zaokrouhlování. Spotřebitelé tak budou mít moţnost se lépe orientovat v nových cenách a porovnávat ceny v období před a po zavedení jednotné měny. Dodrţování pravidel bude závazné a případné nedodrţování bude postihováno sankcemi.115 Určení odhadu hodnoty přepočítávacího koeficientu je velice obtíţné, pravděpodobně i neproveditelné. V dlouhodobém měřítku je nemoţné výrazněji předvídat vývoj měnového kurzu, to ostatně dokazuje i obrázek č. 8. Nejtmavší pásmo kolem středu označuje vývoj měnového kurzu, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %. Je vidět, ţe s největší pravděpodobností se kurz bude pohybovat v rozmezí 22 – 27 Kč, coţ by při směně pět set korun dělalo rozdíl zhruba 4,5 Kč. 115

Duální označování. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=D

60

Obrázek 8 - Aktuální prognóza měnového kurzu CZK/EUR

Zdroj: Prognóza kurzu. Česká národní banka http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#kurz

[online].

[cit.

2013-04-02].

Dostupné

z:

Hodnota finálního přepočítávacího koeficientu musí odpovídat reálnému vývoji ekonomiky. Rizika, která vyplývají ze špatného nastavení přepočítávacího koeficientu, můţeme rozdělit na případy, kdy by byl koeficient nadhodnocen a kdy byl podhodnocen. 116

V případě, ţe koeficient bude nadhodnocený, můţe docházet k následujícím situacím: Ztráta konkurenceschopnosti domácích výrobců Ztráta konkurenceschopnosti exportérů Negativní dopad na ekonomický růst Zrychlení růstu nezaměstnanosti Naopak v situaci podhodnoceného koeficientu hrozí přehřátí ekonomiky a s tím spojené Příliš levné domácí zboţí a produkty Růst poptávky po domácích výrobcích Růst zaměstnanosti Růst cen117

116

EURO ANO/NE, Lacina, 2010 Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf 117

61

3.2.4 Cenové relace Dalším tématem jsou cenové relace, tedy kupní síla měny a ty můţeme rozdělit na dvě skupiny. Na vnitřní a vnější kupní sílu měny. Jak je z názvu patrné, tak vnitřní kupní sílou se rozumí síla měny ve vztahu k cenám zboţí a sluţeb v domácí ekonomice a vnější kupní síla představuje sílu vzhledem k zahraničním cenám zboţí a sluţeb. Vnější kupní síla je určena velikostí měnového kurzu. Čím bude kurz silnější, tím bude mít domácí ekonomika lepší moţnosti ve vztahu k zahraničním cenám. Jak jiţ bylo napsáno výše, po zavedení společné měny budou občané obeznámeni s výší přepočítávacího koeficientu, pomocí kterého se budou řídit veškeré platby a transakce v domácí ekonomice. Ceny statků a sluţeb, dále také mzdy a důchody budou přepočteny pomocí stejného koeficientu, takţe dopad na vnitřní kupní sílu peněz by měl být prakticky minimální. Ovlivněn můţe být pouze nepatrným zaokrouhlováním či nedodrţováním pravidel při přepočítávání.

118

Mějme příklad, kdy

přepočítávací koeficient bude 24,1558 CZK/EUR a podíl nájemného ve mzdě bude tvořit 15%. Z příkladu na další straně je patrné, ţe přechodem na euro dojde pouze k výměně měnové jednotky a kupní síla obyvatel zůstane zachována. Lze tedy říci, ţe přechod na společnou měnu nebude mít výraznější vliv na změnu v kupní síle obyvatelstva ve vztahu k vnitřnímu prostředí. Tabulka 13 - Vztahy mezi příjmy a výdaji před a po zavedení eura (Přepočítávací kurz 24,1558) Mzda 23000 952,15

CZK EUR

Nájemné 3450 142,82

Podíl mzda/nájemné 15% 15%

(vlastní propočty)

Jelikoţ je ale Česká republika malou otevřenou ekonomikou, je třeba brát v potaz také vnější cenové relace. Ty úzce souvisí s měnovým kurzem, který „ztělesňuje“ vnější kupní sílu měny, která je důleţitá, pokud chceme srovnat domácí a zahraniční ceny. Jak jiţ bylo napsáno výše, čím bude měnový kurz silnější, tím bude kupní síla obyvatel vyšší. Můţeme si to uvést na příkladu, kdy česká firma dováţí LCD televizor z Německa. Zjistíme, ţe s kaţdým oslabením měnového kurzu roste cena televizoru vyjádřená v domácí měně. Ke stejným závěrům dojdeme i v případě porovnání ceny ubytování v zahraničním hotelu při různých úrovních přepočítávacího koeficientu. V případě měnového kurzu 26 CZK/EUR stojí jedna noc v zahraničním hotelu 1690 Kč, pokud ale dojde k posílení domácí měny a kurz bude 22 118


62

CZK/EUR, jedna noc bude stát pouze 1430 Kč. Z výše uvedeného příkladu je tedy zřejmé, ţe posilování měnového kurzu vede k vyšší kupní síle obyvatel, ovšem za předpokladu, ţe růst zahraničních cen nepřevyšuje zisky plynoucí z posilování měnového kurzu. Tabulka 14 - výdaje na zahraniční statky a služby při různé výši přepočítávacího koeficientu CZK/EUR LCD 500 € Pokoj 65 €

22,00

23,00

24,00

25,00

26,00

11000 Kč

11500 Kč

12000 Kč

12500 Kč

13000 Kč

1430 Kč

1495 Kč

1560 Kč

1625 Kč

1690 Kč

(vlastní propočty)

3.2.5 Mzdy Po zavedení společné měny budou mzdy přepočteny na euro dle stanoveného koeficientu. Navíc národní plán pro zavedení eura počítá se zaokrouhlováním mezd směrem nahoru. Přepočtem na euro by tedy mělo dojít pouze ke změně měnové jednotky, nikoliv ke změně kupní síly platu ve vztahu k vnitřní cenové hladině. Důchody budou měněny podle stejných pravidel, navíc budou pravidelně valorizovány dle zákona v souladu s vývojem cenové hladiny. 119 Tabulka 15 - vztah příjmů a výdajů při určité výši přepočítávacího koeficientu 23,00 CZK/EUR 28,00CZK/EUR

Příjem 30 000 Kč 1304,34 EUR 1071,43 EUR

Výdaje 15 000 Kč 625,17 EUR 535,71 EUR

Podíl příjmů/výdajů 50% 50%

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, ţe zavedení společné měny nebude mít dopad na mzdy a důchody. Příjmové a výdajové relace zůstanou zachovány z důvodu prosté konverze měnového kurzu.

119

Národní plán zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_cast_II_verze_10-FV_pdf2.pdf

63

3.2.6 Kupní sílu obyvatelstva V předchozích odstavcích bylo uvedeno, ţe pokud budou respektována předem nastavená pravidla, není na místě se obávat jednorázového znehodnocení úspor po přechodu na společnou měnu euro. Pokud bude konverze správně realizována, dojde pouze ke změně jedné měnové jednotky na druhou. Nicméně, i tak existuje několik rizik, které by mohly mít přímý vliv na kupní sílu obyvatel. Je jím uţ několikrát zmiňované neetické chování prodejců, kteří by chtěli přechod na společnou měnu vyuţít k neúměrnému zdraţování cen, případně by nedodrţovali pravidla přepočítávacího koeficientu. To vše by vedlo k růstu výdajů občanů, aniţ by došlo k vyrovnání jejich příjmové stránky. Následkem by byla sníţená kupní síla obyvatelstva. Tomuto riziku lze předejít schválením etického kodexu, kdy se obchodníci zaváţou, ţe přijetí společné měny nebudou vyuţívat k neúměrnému růstu cen. 120 Dalším rizikem je jiţ zmíněné riziko kdy by došlo buď k nadhodnocení, nebo naopak k podhodnocení přepočítávacího koeficientu. V níţe uvedené tabulce je uveden příklad, kdy má obyčejný občan na běţném účtu uloţeno 400 000 Kč. V případě, ţe v období před zavedením eura by byl kurz 23 CZK/EUR ale přepočítávací koeficient by byl podle rozhodnutí o 1% slabší, neţ je trţní úroveň měnového kurzu. Protoţe pro přepočet úspor musíme pouţít přepočítávací koeficient, došlo by v konečném důsledku o znehodnocení úspor ve výši 3960,40 Kč. V případě, ţe by přepočítávací koeficient byl naopak nadhodnocen, došlo by ke zhodnocení úspor spotřebitele o 4040,40 Kč.

120

Národní plán zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_cast_II_verze_10-FV_pdf2.pdf

64

Tabulka 16 - vliv nadhodnocení/podhodnocení přepočítávacího koeficientu Tržní měnový kurz CZK/EUR 23,00

17 391 € zůstatek na BU 400000 Kč konverzní kurz CZK/EUR + 23,23 1% zůstatek na BU 400000 Kč

17 219 € -3 960,40 Kč

ztráta z podhodnocení konverzní kurz CZK/EUR 22,77 1% zůstatek na BU 400000 Kč zisk z nadhodnocení

17 567 € 4 040,40 Kč

24,00 16 667 €

25,00 16 000 €

26,00 15 385 €

27,00 14 815 €

24,24

25,25

26,26

27,27

16 502 € -3 960,40 Kč

15 842 € -3 960,40 Kč

15 232 € -3 960,40 Kč

14 668 € -3 960,40 Kč

23,76

24,75

25,74

26,73

16 835 € 4 040,40 Kč

16 162 € 4 040,40 Kč

15 540 € 4 040,40 Kč

14 964 € 4 040,40 Kč

Dalším rizikem je také zmiňované riziko vyšší inflace a s ním spojená niţší koupěschopnost obyvatelstva. To ale přímo nesouvisí se zavedením eura, protoţe se jedná o dlouhodobý efekt, jehoţ důsledky vyplývají z přibliţování se cenových hladin v zemích eurozóny.

3.3

Dopad na mezinárodní obchod a zahraniční investice

3.3.1 Mezinárodní obchod a ČR Mezinárodním obchodem, se rozumí obchod, kdy obchodní transakce překračují hranice jedné země. Zahraniční obchod má mnoho odlišností od obchodu vnitrozemského. Jedná se především o rozdíly v právním systému států, kdy se jeden nebo více obchodních partnerů musí přizpůsobit jinému právnímu řádu, neţ je právní řád jeho (jejich) státu. Další rozdíly se týkají kulturních odlišností a obchodních zvyklostí, které často vedou k nepochopení nebo nesprávné interpretaci chování obchodních partnerů. Poslední překáţkou můţe být pouţívání rozdílné domácí měny.

121

Po vstupu České republiky do měnové unie,

by měla odpadnout poslední překáţka, kdy jiţ nebude nutné s ostatními státy měnové unie řešit sloţitou problematiku rozdílných cen a jejich konverzí. Česká republika je obklopena členskými státy EU a Německo, Rakousko a Slovensko jsou jiţ členy měnové unie. Také drtivá většina zahraničního obchodu České republiky 121

Zahraniční Obchod, Svatoš Miroslav, 2009

65

probíhá s partnery ze zemí eurozóny. Je tedy zjevné, ţe státy eurozóny jsou pro Českou republiku významným obchodním partnerem. V souvislosti se zavedením společné měny dojde ke zjednodušení podnikatelských aktivit a sníţení rizik, které jsou spojené se zahraničním obchodem. Nebude tedy nutné řešit poplatky za směnu jedné měny do druhé, poplatky za vedení účtů v rozdílných měnách atd. Fakt, ţe EU je pro ekonomiku České republiky velice důleţitá znázorňuje tabulka č. 17, která uvádí procentuální podíl vývozu a dovozu České republiky do zemí Evropské unie. Tabulka 17 - Procentuální podíl vývozu a dovozu ČR do zemí EU (v %) 1993 1995 2000 2001 Vývoz 52,7 60,5 68,5 68,9 Dovoz 56,1 60,9 62,0 61,8 Zdroj: Eurostat (vlastní zpracování)

2002 68,4 60,1

2003 69,8 59,2

2004 85,9 71,7

2005 85,5 71,5

2006 85,6 70,0

2007 85,2 70,8

2008 85,2 67,0

2009 84,7 66,9

2010 84,0 63,9

3.3.2 Hlavní rizika spojená s měnovými operacemi Protoţe se podnikatelské aktivity v zahraničním obchodě uskutečňují v různých měnách, jsou obchodní transakce spojeny s rizikem změny kurzu měny. Dochází tomu v důsledku rozdílných kurzů v době uzavírání smlouvy, kdy můţe v době platby dojít k utrţení značné ztráty. Rizika, která vyplývají z konverze měny, a pohybem kurzu dělíme do tří skupin. První rizikem je transakční riziko, které souvisí se změnou měnového kurzu a časové prodlevy mezi uzavřením smlouvy a zaplacením. Pokud je cena ve smlouvě vyjádřena v cizí měně a v době zaplacení dojde k posílení cizí měny, bude mít částka vyjádřená v cizí měně po přepočtení na měnu domácí vyšší hodnotu, coţ má negativní dopad na domácího dluţníka ale pozitivní dopad na domácího věřitele. V případě oslabení cizí měny je naopak dopad na domácího dluţníka pozitivní a na domácího věřitele negativní. Účastník mezinárodního obchodu tak nemá jistotu ohledně budoucích finančních toků a nese riziko ztráty v případě nepříznivého vývoje měnového kurzu. Dalším transakčním rizikem je riziko, které je spojené se změnou měnového kurzu a jeho následným účinkem na hodnotu aktiv a pasiv vyjádřených v zahraničních měnách. Důsledkem toho se změní obnosy zahraničních pohledávek a závazků a hodnota majetku 66

firmy v zahraničí. Tomuto riziku se lze prakticky zcela vyhnout. Je ovšem nutné přizpůsobit výši aktiv a pasiv v cizí měně, nebo se snaţit o jejich minimální rozdíl. Posledním rizikem je ekonomické riziko, jehoţ podstata tkví ve vlivu vývoje měnového kurzu na ekonomické výsledky firem. Kaţdá poloţka, která je vyjádřená v cizí měně, u kterého dochází díky vývoji devizového kurzu k přepočítání kurzu, ovlivní konečný výsledek hospodaření. Jedná se především o dovoz surovin ze zahraničí či naopak prodej hotových výrobků do zahraničí. 122

3.3.3. Euro a mezinárodní obchod Od zavedení eura si Evropská unie slibovala větší provázanost trhů a tím i jejich větší efektivitu. Díky tomu měla být eurozóna stabilnější a měla mít větší ekonomický růst. 123 Evropská komise také sestavila seznam hlavních přínosů společné měny znějících následovně Větší výběr zboţí a stálejší ceny pro občany Větší bezpečnost a více příleţitostí pro trhy a podniky Vysoká hospodářská stabilita a růst Provázanější finanční trhy Silnější přítomnost EU v celosvětovém hospodářství Hmatatelný symbol evropské identity124 Většina odborníků se po roce 2000 začala zabývat dopady zavedení eura na obchod. Zlomovým bodem byl článek Adrewa K. Roseho „One Money, One Market: Estimating the Effect of Common Currencies on Trade“ v časopise Economic policy, který ve své studii dospěl k názoru, ţe země by díky vstupu do měnové unie měly zvýšit svůj zahraniční obchod aţ tři krát. Ve svém modelu pouţil soubor panelových dat, které se týkaly 186 zemí.125 Nicméně, pro Českou republiku nelze brát tuto studii jako relevantní. Rose pouţil pro výpočet

122

Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf 123 The euro and trade: New evidence. Vox [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://voxeu.org/index.php?q=node/1400 124 Proč Euro?. Evropská komise [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/why/index_cs.htm 125 ROSE, Andrew K. One Money, One Market: Estimating the Effect of Common Currencies on Trade [online]. 2000 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://faculty.haas.berkeley.edu/arose/Grav.pdf

67

analýzu vzorku, kde bylo mnoho zemí malých a rozvojových. V jejich případě opravdu došlo k nárůstu otevřenosti ekonomiky po přijetí společné měny. Stejný efekt ale nemůţeme očekávat v případě České republiky, která je jiţ velice otevřenou ekonomikou.

3.3.4 Předpokládané dopady eura na mezinárodní obchod ČR Vstup české republiky do měnové unie, by měl přispět ke zjednodušení obchodních vztahů s partnery z dalších zemí měnové unie. Měnové operace budou prováděny pouze v jedné měně a odpadne potřeba provádět jiţ zmíněnou konverzi. Díky tomu uţ nebude nutné provádět zajištění vůči kurzovým rizikům. Dále by mělo dojít k usnadnění a urychlení platebních operací. Největší výhody a pozitivní dopady zavedení eura na mezinárodní obchod jsou: Nebude potřeba provádět konverzi měn Transakční a ekonomické riziko bude eliminováno Dojde k administrativnímu ulehčení Rychlý a bezproblémový platební styk Nutnost drţet pouze jednu měnu Snadné srovnání cen Jednodušší investiční rozhodování Nárůst kredibility národní měny Nárůst trhů126

Pokud se podíváme na následující tabulku, která nám zobrazuje hlavní zahraniční obchodní partnery České republiky za první tři čtvrtletí roku 2010, kde jsou tlustě označeny státy eurozóny, zjistíme, ţe existuje značný podíl států pouţívajících euro jako národní měnu a jejich vliv na český vývoz a dovoz.

126


68

Tabulka 18 - Hlavní obchodní partneři ČR za první tři čtvrtletí roku 2010 Vývoz Německo Slovensko Polsko Francie VB Rakousko Itálie Nizozemsko Rusko Belgie Španělsko Maďarsko USA Švýcarsko Švédko

mil. Kč 580 251 159 180 112 336 101 650 89 487 87 204 84 889 69 752 47 938 46 333 45 063 42 805 32 357 30 645 29 678

Dovoz Německo Čína Polsko Rusko Slovensko Itálie Francie Rakousko Nizozemsko Japonsko USA Maďarsko VB Belgie Španělsko

mil. Kč 446 522 198 264 113 737 93 803 89 044 68 532 59 147 58 438 57 345 42 972 40 590 38 027 34 733 32 156 30 817

Zdroj: ČSÚ

Musíme si poloţit otázku, jaké další dopady by mělo zavedení společné měny na mezinárodní obchod? Prvním dopadem by mohlo být zvyšování konkurenčního tlaku, kdy budou domácí firmy s růstem otevřenosti ekonomiky vystavovány větší konkurenci, především ze zahraničí. Díky tomu by mělo docházet k lepšímu vyuţívání zdrojů, sniţování marţí a spotřebitelských cen a firmy, které nejsou konkurence schopné, by musely opustit trh. Další dopadem by byly úspory z rozsahu. Pokud by firmy čelily větší poptávce na zahraničních trzích, byly by nuceny vyrábět více a za niţší jednotkové náklady. Dalším dopadem by mohly být inovace, kdy se firmy na základě vysoké poptávky pustí do inovačních procesů s cílem sníţit náklady. Dále sem můţeme zahrnout i různé nové technologie, kdy nám zahraniční obchod zprostředkuje přístup k novým a lepším technologiím.127 Pokud porovnáme vývoj vývozu zboţí a sluţeb v různých zemích, kdy některé budou členy eurozóny a jiné ne, dospějeme k zajímavému zjištění. Z obrázku č. 9 je zřejmý a patrný silný soulad vývoje vývozu všech zemí, bez ohledu na to, zdali jsou členy eurozóny nebo ne. Lze tedy učinit závěr, ţe se nepodařilo prokázat vliv společné měny na vývoj vývozu zemí, které po roce 1999 zavedly společnou měnu euro.

127


69

Na základě vývoje vývozu Spojených států amerických a známého celosvětového vývoje vývozu lze říci, ţe vývoj vývozu u vyspělých ekonomik bude ovlivňován i jinými ekonomickými, případně makroekonomickými faktory, které mají celosvětový význam. Zavedení společné měny by tedy nemělo mít větší vliv na změnu vývoje objemu vývozu. 128 Obrázek 9 - Meziroční změny ve vývozu zboží a služeb (96-06 v %)

Zdroj: Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf

Dostupné

z:

Dostupné

z:

Obrázek 10 - Meziroční změny ve vývozu zboží a služeb (96-06 v %)


Pokud se podíváme na obrázek č. 10, zjistíme, ţe tempo růstu vývozu u uvedených zemí je v průměru o 10% vyšší, neţ je průměr zemí eurozóny. Je to dáno především snahou o co největší přiblíţení míry otevřenosti ekonomik k ostatním ekonomikám států měnové unie. Do budoucna lze předpokládat pokles tempa růstu vývoje vývozu na úroveň, která bude obvyklá u ostatních zemí Evropského společenství. Pokud porovnáme vývoj dovozu sledovaných zemí, dospějeme k obdobnému závěru.

128


70

Obrázek 11 - Meziroční změny v dovozu zboží a služeb (96-06 v %)


Dostupné

z:

Z obrázku č. 11 můţeme opět usoudit, ţe zavedení společné měny se nepodílí na změně v dovozu zboţí a sluţeb. Opět lze říci, ţe i vývoj dovozu je ovlivňován zejména celosvětovou ekonomickou a mimoekonomickou situací. Obrázek 12 - Meziroční změny v dovozu zboží a služeb (96-06 v %)


Dostupné

z:

V případě analýzy transitivních ekonomik jsou průměrné změny v dovozu opět zhruba o 10% vyšší neţ je průměr zemí eurozóny. Souvisí to jiţ s dříve zmíněným procesem dohánění vyspělejších ekonomik. Stejně jako u vývozu nelze předpokládat výraznější vliv zavedení společné měny na dovoz zboţí a sluţeb. Lze spíše očekávat pozvolnější pokles změn, v důsledku dohánění vyspělejších ekonomik. S vývojem vývozu a dovozu úzce souvisí i změny v bilanci zboží a služeb. Ani zde nelze dospět k jednoznačnému závěru dopadu zavedení eura. Teoreticky by šlo očekávat zlepšení bilance po přijetí eura, díky jiţ několikrát zmiňované vyšší transparentnosti či 71

eliminaci kurzového rizika a nákladů. Ovšem v případě srovnání vlivu zavedení společné měny u ostatních států na bilanci zboţí a sluţeb, nejsou výsledky jednoznačné. Komparaci komplikuje i fakt, ţe hodnoty bilance zboţí a sluţeb jsou v rámci Evropské unie a dokonce i uvnitř eurozóny velice rozdílné. 3.3.6 Přímé zahraniční investice Jak jiţ bylo několikrát zmíněno, zavedení společné měny povede k odstranění kurzového rizika, díky němuţ dojde k eliminaci překáţek pro volný pohyb kapitálu mezi státy a zrychlení přesunu finančních toků. Velkým významem by pro investory měla být i zvýšená důvěryhodnost společné měny ve srovnání s národními měnovými jednotkami ostatních zemí. V České republice by se dal očekávat pozitivní dopad na přímé zahraniční investice. Hlavním důvodem, je vysoký podíl investic ze států měnové unie viz. tabulka č. 19 Tabulka 19 - Příliv přímých zahraničních investic ČR podle vybraných zemí (v mil. Kč) Země Belgie Dánsko Francie Německo Itálie Nizozemí Rakousko

2000 2 041 3 972 8 969 51 024 1 392 39 983 28 478

2002 14 300 3 083 4 644 152 286 4 153 40 222 24 930

2004 -1 325 -1 274 -4 516 19 473 1 311 51 451 11 285

2006 -606 -864 6 044 43 522 -1 032 -9 698 22 568

2007 5 480 4 586 1 103 24 472 1 133 45 008 22 306

2008 -2 058 1 725 19 853 9 221 6 537 17 559 36 444

2009 25 809 370 10 671 -17 641 -949 -10 556 14 121

2010 -23 401 753 -9 982 26 627 523 37 906 35 267

2011 -22 323 -204 7 383 44 788 -1 361 11 529 16 451

Zdroj: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/download/pzi_rada. xls

Nicméně odborné studie, které byly vypracované odborníky Mezinárodního měnového fondu, tvrdí něco jiného. Je to zejména z důvodu, ţe přímé zahraniční investice do základního jmění nebo reinvestované zisky jsou velice variabilní veličinou v mezinárodním prostředí a povětšinou reagují na ekonomický vývoj a jiné mimoekonomické faktory. Nelze tedy jednoznačně prokázat vliv zavedení společné měny na přímé zahraniční investice.129 To ostatně dokazuje i obrázek č. 13, kde nelze identifikovat změnu v přílivu přímých zahraničních investic po zavedení eura.

129


72

Obrázek 13 - Meziroční změny v přílivu přímých zahraničních investic u vybraných zemích

Zdroj: Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf

Pokud se podíváme na Českou republiku z pohledu zahraničního investora, můţe se jevit jako velice atraktivní země, díky několika hlavním faktorům, mezi které patří především výborné umístění ve středu Evropy, rozvinutá infrastruktura, levnější a vzdělaná pracovní síla a relativně stabilní ekonomika. Nicméně, zavedení společné měny nejspíš nebude mít aţ tak výrazný vliv na pozitivní vývoj přímých zahraničních investic. Je to především z důvodu dlouhodobého zhodnocování české koruny, které sniţuje cenovou konkurenceschopnost výroby v České republice. Společná měna můţe přispět k ovlivnění rozhodnutí zahraničního investora, ale nebude to rozhodujícím kritériem Rozhodující bude především rating dané země, který určují specializované firmy, jako jsou Moody´s, Standart & Poor´s nebo Fitch. Rating stanovují na základě vybraných kritérií, vybraným zemím určují hodnocení a investor tak můţe zjistit, jak je pro něj daná země vhodná. Dané kritéria si kaţdá společnost sama vybírá a vyhodnocuje, a jsou následující: Ekonomické, kdy se bere v potaz hospodářský cyklus a míra inflace Politická, kdy se bere v potaz politická situace, stabilita a míra korupce Podnikatelské, kdy se bere v potaz cena práce, infrastruktura V současné době se hodnocení České republiky jeví jako uspokojivé. Dosahuje průměrného hodnocení „A“, coţ značí dle ratingových agentur silnou schopnost dostát svým závazkům, ale ekonomika je velice citlivá na nepříznivé podmínky a změny situace. Pokud se ale podíváme podrobněji na Ratingovou tabulku, můţeme říci, ţe racionálně uvaţující investor by si spíše vybral jinou zemi pro svůj investiční záměr. 73

Obrázek 14 - Ratingové ohodnocení vybraných zemí

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/rating/

74

4. Důsledky a rizika zavedení Eura v České republice 4.1 Dlouhodobé důsledky zavedení Eura Dlouhodobé dopady a důsledky zavedení eura můţeme rozdělit na přímé a nepřímé. Ohledně nepřímých dlouhodobých důsledků zavedení eura pojednávala třetí kapitola. Nyní se budeme zabývat dlouhodobými přímými dopady. Mezi které patří především omezení kurzového rizika, které bude mít trvalý a okamţitý přínos pro národní ekonomiku. Česká firma uţ nebude ovlivňována při mezinárodních obchodních transakcích změnou měnových kurzů mezi dnem uzavřením obchodu a jeho splacením. V současné době se podniky samozřejmě můţou proti kurzovému riziku zajistit pomocí nástrojů ve finančních trzích (opce, futures) nicméně, toto zajištění zvyšuje transakční náklady. Proti kurzovému riziku nejsou vystaveny jen firmy, ale i občané při cestách do zahraničí. Nejen, ţe musejí uhradit směnárenské poplatky, ale pokud v průběhu času dojde ke změně měnového kurzu CZK/EUR, bude to pro občany v případě posilování koruny znamenat ztrátu, jelikoţ na začátku cesty mělo euro vůči koruně vyšší hodnotu, neţ po jejím skončení. Přínos to bude mít i pro investory a veřejný sektor v případě čerpání dotací ze strukturálních fondů. Díky omezení kurzového rizika by mělo teoreticky dojít i ke zvýšení a rozvoji zahraničního obchodu, nicméně analýza dat ve třetí kapitole to nepotvrdila.130 Dalším dlouhodobým a nevratným důsledkem bude ztráta autonomní měnové a kurzové politiky České národní banky. Tento faktor můţeme zařadit jako dlouhodobý negativní důsledek dopadu eura, neboť Česká národní banka jiţ nebude moci pouţívat nástroje měnové a kurzové politiky k tomu aby stabilizovala makroekonomické prostředí státu, přičemţ spouštěčem těchto nástrojů jsou neočekávané události, které vznikají vně ekonomiky i státu. Nástroje, které Česká národní

banka

pouţívá,

jsou

důleţitým

faktorem

pro

udrţení

nebo

obnovení

makroekonomické rovnováhy. Česká národní banka však není v České republice jediným hráčem, který by dokázal významněji ovlivnit mnoţství peněz v ekonomice nebo velikost měnového kurzu, neboť je pouze jedním z hráčů na kapitálovém a devizovém trhu131 Česká národní banka bude také muset akceptovat kurzovou a měnovou politiku Eurosystému, a bude pouze jedním z členů tohoto velkého rozhodovacího mechanismu, který v sobě zahrnuje Evropskou centrální banku a všechny centrální banky členských států Evropské unie, které 130

EURO ANO/NE, Lacina, 2010 Měnová politika České národní banky. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/menova_politika_cnb.html 131

75

pouţívají společnou měnu euro. To ale můţe představovat velký problém v případě výskytů vnitřních a vnějších šoků, které můţou dopadnout na českou ekonomiku. Pokud by tyto šoky dopadly pouze na naši ekonomiku, pomoci ze strany Evropské centrální banky bychom se nedočkaly, neboť bychom nemohli očekávat změnu měnové politiky pro celou eurozónu. Pokud by bylo potřebovat devalvovat euro, případně sníţit úrokové sazby, došlo by k tomu pouze tehdy, pokud by podobné problémy mělo více států eurozóny. K odvrácení krize by České republice zůstali jen nástroje fiskální politiky a automatické trţní mechanismy, nicméně na tyto mechanismy nelze moc spoléhat, neboť jsou omezeny Paktem stability a růstu a nelze tedy provádět příliš velkou expanzivní politiku. Všechny tyto důsledky budou mít dlouhodobý a nevratný dopad na českou ekonomiku.

4.2. Pozitivní a negativní důsledky Eura

Poslední podkapitola se bude zabývat zhodnocením pozitivních a negativních přínosů ze zavedení společné měny. Na níţe uvedené tabulce můţeme vidět, jaké jsou pozitivní a negativní dopady zavedení společné měny. Tabulka 20 - Dopady zavedení eura Pozitivní dopady Omezení kurzového rizika Sníţení transakčních nákladů Niţší náklady na obstarání kapitálu Vyšší transparentnost cen

Negativní dopady Ztráta autonomní měnové politiky Ztráta kurzové politiky Bezprostřední růst cenové hladiny Náklady spojené se zavedením eura Specifické náklady bankovního sektoru

Zdroj: vlastní shrnutí

4.2.1 Pozitivní dopady Mezi pozitivní dopady můţeme zařadit omezení kurzového rizika, které bylo zmíněno v předchozí podkapitole. Dalším pozitivním dopadem by mělo být snížení transakčních nákladů, které můţeme rozdělit na finanční a administrativní. V případě finančních nákladů se jedná o náklady, které jsou spojené s přímým provedením směnných operací. K odhadu velikosti úspor v případě finančních nákladů byla provedena studie pod záštitou Maďarské národní banky. Ta poţádala maďarské komerční banky o detailní přehled

76

devizových operací za jeden měsíc. Na základě toho dospěla k názoru, ţe úspory transakčních nákladů by se pohybovaly v intervalu 0,11-0,22% HDP 132 Administrativní náklady jsou především náklady na správu účetních systémů, které umoţňují zpracovávat data ve více měnách, správu deviz, náklady na zaměstnance, který zajišťuje devizové operace apod. Není moţné předpokládat úplnou eliminaci, neboť nemalé mnoţství finančních operací se bude i nadále provádět ve více měnách. Ale především pro podnikatele, kteří budou obchodovat s eurozónou, bude tato úspora velice významná. Tyto závěry opět potvrzuje studie Maďarské národní banky, která odhaduje úsporu administrativní transakčních nákladů v rozmezí 0,07 – 0,08% HDP. 133 Sníţení celkových transakčních nákladů by tedy mělo mít značný pozitivní vliv na českou ekonomiku. Maďarská národní banka odhaduje, ţe se zavedením společné měny by mělo dojít k celkové úspoře transakčních nákladů ve výši 0,18 – 0,30% HDP.134 Další studie, kterou provedla Polská národní banka, potvrzuje odhad Maďarské národní banky. Ta odhaduje, ţe dojde k úspoře 0,21 % HDP.135 Studie Slovenské národní banky odhadla úspory na 0,36% HDP.

136

To potvrzuje i další Slovenská studie, která tvrdí, ţe přínosy ze sníţení

transakčních nákladů nepřevýšily negativa, která byla spojená se ztrátou autonomní měnové politiky.137 Lze tedy říci, ţe sníţení transakčních nákladů by mohlo být velice pozitivním důsledkem zavedení eura. Dalším z řad pozitiv jsou nižší náklady na obstarání kapitálu. Tyto náklady jsou závislé na cenách finančních produktů, které jsou dostupné na finančních trzích. Hlavním ukazatelem jsou úrokové sazby. A jelikoţ je hlavním úkolem Evropské centrální banky pečovat o cenovou stabilitu, odráţí se tato péče v nízkých úrokových sazbách. Ačkoliv má Česká republika dlouhodobě niţší úrokové sazby, pořád nedosahuje sazeb, které poskytuje 132

Adopting the euro in Hungary: expected costs, benefits and timing. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://english.mnb.hu/Root/Dokumentumtar/ENMNB/Kiadvanyok/mnben_muhelytanulmanyok/mnben_ocassion al_24/op2002_24.pdf 133 Adopting the euro in Hungary: expected costs, benefits and timing. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://english.mnb.hu/Root/Dokumentumtar/ENMNB/Kiadvanyok/mnben_muhelytanulmanyok/mnben_ocassion al_24/op2002_24.pdf 134 Adopting the euro in Hungary: expected costs, benefits and timing. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://english.mnb.hu/Root/Dokumentumtar/ENMNB/Kiadvanyok/mnben_muhelytanulmanyok/mnben_ocassion al_24/op2002_24.pdf 135 A Report on the Costs and Benefits of Poland’s Adoption of the Euro Warsaw, March. [online]. [cit. 2012-0602]. Dostupné z: http://www.nbp.pl/en/publikacje/e_a/euro_adoption.pdf 136 Vplyv zavedenia Eura na slovenské hospodárstvo. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/_img/Documents/PUBLIK/06_kol1.pdf 137 PRÍNOSY A NÁKLADY VSTUPU SLOVENSKA DO MENOVEJ ÚNIE; KVANTITATÍVNE VYHODNOTENIE JURAJ ZEMAN NETECHNICKÉ ZHRNUTIE. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/_img/Documents/PUBLIK/WP_1-2012_netechnicke%20zhrnutie.pdf

77

Evropská centrální banka. Díky nízkým výpůjčním sazbám zde pořád existuje prostor pro ekonomické dohánění vyspělých zemí.138 Nicméně zde, bych si dovolil podoktnout, ţe toto platí pouze v případě, kdy si dluţník počítá obezřetně a racionálně uvaţuje. Pokud se chová neobezřetně a neuváţlivě vyuţívá nízkých úrokových sazeb, aniţ by si spočítal, zdali dokáţe odpovědně dostát svým závazkům, dopadne podobně jako Řecko nebo Španělsko139 Vlády těchto zemí, ve snaze o co největší hospodářský růst spadly aţ na samé dno. K tomu, aby dokázaly pokrýt neustále vzrůstající deficit, začaly prodávat státní dluhopisy na kapitálovém trhu. Dluhem splácely dluh a díky tomu došlo k nesmírnému nárůstu veřejného dluhu a tzv. Dluhové krizi. Svým neuváţeným chováním zapříčinili kolaps celé eurozóny a v současné době se potýkají na pokraji bankrotu. 140 Dalším souvisejícím pozitivním důsledkem se zavedením společné měny je vyšší transparentnost cen. Spotřebitel bude mít moţnost lépe srovnávat ceny zboţí a na základě toho vybrat tu nejvýhodnější. Tento fakt, by měl mít za důsledek zvýšení konkurenčního tlaku a pozitivně ovlivnit konkurenci na vnitřním trhu Evropské unie, kdy by mělo docházet k vyrovnávání cen srovnatelného zboţí a sluţeb prostřednictvím cenové arbitráţe. Na následující straně nalezneme tabulku, která nám zobrazuje relativní cenové rozdíly u vybraných poloţek zboţí (bez DPH) v roce 2000. Druhý sloupec nám ukazuje rozdíl mezi nejlevnějším a nejdraţším místem prodeje stejného typu zboţí v mezistátním srovnání všech členských států Evropské unie. Třetí sloupec nám zobrazuje rozdíly u stejného zboţí ale uvnitř členských států. Z tabulky je dále zřejmé, ţe cenové rozdíly u sledovaného typu zboţí mezi členskými státy dosahují v průměru aţ 30%. Naopak rozdíly u sledovaného zboţí prodávaného v obchodech v rámci vnitřních hranic členských států, jsou 10 aţ 15 krát niţší.

138

Výhody pro podnikatele. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_podnikatel.html 139 Řecko na pokraji ekonomického kolapsu. Euroekonom [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-recko-bankrot 140 HECZKO, Stanislav. Finanční krize – realita a perspektivy. [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.rodon.cz/clanky/Studie-a-komentare/Financni-krize-realita-a-perspektivy--6

78

Tabulka 21 - Relativní cenové rozdíly u vybraných položek zboží (bez DPH) v roce 2000 Cenové rozdíly mezi

Cenové rozdíly uvnitř

členskými státy

členských států

Potraviny

%

%

Voda Evian

43

4

Rexona deodorant

21

2

Sensodyne zubní pasta

21

2

Colgate zubní pasta

14

4

Mars – tyčinka

21

2

CocaCola

21

4

Pedigriee – krmivo pro psy

10

2

Elektronika

%

%

Philips Audio Systém

28

20

Sony Audio Systém

38

25

Panasonic – CD přehrávač

40

11

Philips – CD přehrávač

56

20

Philips TV

41

22

Sony TV

33

19

Panasonic – video kamera

22

26

Sony – video kamera

44

25

Vybrané položky zboží

Zdroj: Price dispersion in the Internal Market1. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/economic-reports/docs/pricestudy_en.pdf a Price differences for supermarket goods in Europe. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/economicreports/docs/2002-05-price_en.pdf

Nicméně, zde záleţí hlavně na ochotě spotřebitelů hledat informace o cenách na zahraničních webových portálech, coţ můţe být časově velice náročné a také bez znalosti daného jazyka i nebezpečné. Dalším problémem můţe být cena za dopravu, reklamace, pozáruční servis apod. Lze očekávat, ţe k vyrovnání cen dojde především u zboţí nikoliv u sluţeb, z důvodu sloţitého dodání na území jiného státu (např. kadeřník). Pokud se ale podíváme na zkušenosti zemí, které jiţ euro zavedly, nelze říci, ţe dochází k podstatnému sbliţování cenových hladin. To dokazuje i studie Engela a Rogerse, kteří od roku 1990 do roku 2003 studovali vývoj cen u 100 identických produktů v 18 městech eurozóny. Zjistili, ţe k výraznějšímu sbliţování cen docházelo především před rokem 1999. Po zavedení eura jiţ k další a výraznější cenové konvergenci nedocházelo. Je to 79

především z toho důvodu, ţe efekt cenové transparentnosti by se měl projevit především aţ v dlouhodobém horizontu, aţ spotřebitelé projeví větší ochotu kupovat zboţí napříč Evropou. 141

Lze tedy říci, ţe vyšší transparentnost cen bude mít pro Českou republiku trvalý pozitivní

efekt, nicméně z počátku velice nepatrný. 142

4.2.2 Negativní dopady Na začátku kapitoly byly zhodnoceny dlouhodobé negativní dopady, které se týkaly ztráty autonomní měnové a kurzové politiky. Mezi další negativní dopady, které jsou spojené se zavedením eura, můţeme zařadit růst cenové hladiny, který je spojen s obavou občanů z jednorázového zvýšení cen. To potvrzuje i studie Evropské komise z roku 2007, kdy se 70% dotazovaných z České republiky vyjádřilo, ţe po zavedení eura očekávají růst cenové hladiny. 143

Je samozřejmě moţné, ţe dojde ke skokovému zvýšení cen, neboť studie ze zemí, které jiţ

euro zavedly, nám ukazují, ţe někteří podnikatelé čekají a nezvyšují ceny i dva roky před plánovaným zavedením eura. Při příleţitosti přecenění na euro do nich potom zakomponují i dříve odloţené cenové úpravy.

144

K zvýšení cenové hladiny můţe také dojít v případě, ţe

podnikatelé vyuţijí přechod na euro k neúměrnému zdraţování. Nicméně, zkušenosti ze zavedení eura nám říkají, ţe k ţádnému dramatickému růstu cenové hladiny nedošlo, coţ ostatně potvrdily i závěry z třetí kapitoly. Dalším negativním důsledkem jsou administrativní a technické náklady. Kaţdá společnost, kaţdý podnikatel, kaţdá finanční instituce budou muset přeměnit své softwarové programy pro účetnictví, daňová přiznání, fakturaci a pod, tak, aby tyto programy zvládaly pracovat se dvěma měnami a později s jednou novou měnou. Kaţdý výpis z bankovního účtu, výplatní páska, oznámení o výši důchodu apod. budou muset po určité časové období zobrazovat výši ve dvou měnách. Bude také nutné vyškolit zaměstnance, kteří pracují s hotovostí, aby se orientovali v nových bezpečnostních prvcích a v práci s novým softwarem. Dále bude nutné upravit zásobníky na peníze a bankovky u automatů všeho druhu. Vláda bude muset spustit velkou informační kampaň, která bude informovat spotřebitele o změnách, které nastanou, vytisknout broţury, které se budou 141

Price convergence in the enlarged internal marke. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication10179_en.pdf 142 Menova Integrace, Lacina, 2007 143 Introduction of the euro in the new Member States. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_237_en.pdf 144 PRICING BEHAVIOR AND THE INTRODUCTION OF THE EURO: EVIDENCE FROM A PANEL OF RESTAURANTS. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://129.3.20.41/eps/mac/papers/0501/0501029.pdf

80

zabývat přepočítávacím koeficientem, zaokrouhlováním, duálním oceňováním apod. Také podnikatelé budou muset vynaloţit nemalé náklady. Budou muset vytisknout nové letáky, jídelní lístky, cenovky v obchodech, upravit internetové stránky apod. Byla provedena studie, která vyčíslila náklady pro podnikatele spojené se zavedením eura. Hrubý odhad činí cca 0,86% HDP.145 Dalším negativem jsou náklady bankovního sektoru. Tyto náklady se budou týkat především České národní banky, která bude muset připravit, vyrobit a distribuovat eurobankovky a mince a zároveň začít stahovat korunové mince a bankovky z oběhu. Tyto náklady se projeví bezprostředně před a po zavedení eura.

4.3. Finanční krize Finanční krize jsou velice častým důsledkem poruchy finančního systému konce minulého a počátku tohoto století a jako hlavní důsledek můţeme uvést neustále rostoucí globalizaci a propojenost finančních trhů.

146

Finanční krize můţeme rozdělit na 3 formy či

podoby. První formou je krize měnová, za kterou můţe prudký a neočekávaný pokles kurzu domácí měny. Dalším typem je bankovní krize, kdy dochází k nedostatečné likviditě a insolventnosti komerčních bank. Za krizi se pouvaţuje i situace, kdy dojde k záchraně banky vládní intervencí nebo pomocí centrální banky. Posledním typem finanční krize je dluhová, kdy dochází k neschopnosti domácí země splácet zahraniční dluh. 147 Jak jiţ bylo napsáno výše, tak u měnové krize dochází k prudkému a neočekávanému oslabení kurzu domácí měny. V systému plovoucího monetárního kurzu to má za důsledek výrazný pokles domácí měny. V systému fixního kurzu dochází ke spekulativnímu útoku na směnný kurz, coţ má za důsledek znehodnocení domácí měny, případně centrální banka začne kurz bránit. Měnové krize pokud do nich nepočítáme bankovní a dluhové problémy jsou velice vzácné. Povětšinou jde pouze o spekulace proti nerovnoměrným fixním měnovým kurzům.

148

Sem můţeme zařadit například útoky v letech 1992-1993 na Evropský měnový

145

Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf 146 HECZKO, Stanislav. Finanční krize – realita a perspektivy. [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.rodon.cz/clanky/Studie-a-komentare/Financni-krize-realita-a-perspektivy--6 147 Veřejné finance, Dvořák, 2008 148 Veřejné finance, Dvořák, 2008

81

systém. Tyto útoky přispěly velkou měrou k uspíšení příprav na uvedení společné měny v rámci Evropské měnové unie.149 Více o tomto problému pojednávala kapitola 1.2.2. Bankovní krize je další podobou finanční krize. Můţe za ní především neschopnost a insolvence některých případně většiny komerčních bank. Za bankovní krizi se také povaţuje záchrana případně pomoc centrální banky před krachem komerční banky. V rozvojových zemích se bankovní krize povětšinou projevuje ve zmenšení důvěryhodnosti obyvatelstva a tzv. runem na banku, kdy většina vkladatelů začne vybírat své vklady z obavy před krachem dané komerční banky. V rozvinutých ekonomikách jde naopak o problémy, které vyplývají z poklesu hodnoty některý bankovních aktiv. Samozřejmě, ţe bankovní krize mohou vzniknout i v důsledku dluhové nebo měnové krize. Jako klasický případ bankovní krize si můţeme uvést USA v 80. letech nebo krize severských zemí a Španělska počátkem 90. let. Rozpočtové náklady jsou velice vysoké a v řadě případů překročí aţ 20% HDP, coţ má za důsledek velmi vysoké zvýšení veřejného zadluţení.

150

Nicméně, Švédsko je uváděno jako

země, která příkladně a úspěšně vyřešila bankovní krizi díky ochotě vlády zlikvidovat bankrotující banky a rekapitulizací těch, které byly pořád ţivotaschopné a odstraněním špatných aktiv z celého systému. Díky tomu, se země vyhnula dlouhodobé stagnaci, která by byla důsledkem špatných aktiv v systému. Poté se dostavilo rychlé oţivení, kterému nemalou měrou přispěla i poptávka ze zahraničí. Nicméně, ne všechny země mohou dosáhnout podobného úspěchu. Jako příklad si můţeme uvést například Japonsko, kdy nechala insolventní instituce dále fungovat. Tato váhavost velkou měrou přinesla ztracenou dekádu.151 Poslední krizí je krize dluhová (úvěrová), která má za následek neschopnost splácet domácí země zahraniční dluh. Jako příklad si můţeme uvést Mexickou měnovou krizi v letech 1994 – 1995. Začátek měnové krize můţeme spatřit v odlivu zahraničních investorů v důsledku růstu úrokové sazby v USA. V Mexiku naopak díky inflaci úrokové sazby poklesly. V důsledku politické nestability došlo k dalšímu významnému odlivu kapitálu. Ze vzorné ekonomiky, která v předešlých třech letech vykazovala úspěšné rozvíjení, se rázem stala nerovnováţná ekonomika s velikým deficitem běţného účtu a slabým bankovním sektorem. Prvním krokem ke sníţení nerovnováhy mělo být 15% devalvace mexického pesa. Tato devalvace se minula s účinkem a důsledkem nastal opět masový odliv kapitálu, který si 149

HECZKO, Stanislav. Finanční krize – realita a perspektivy. [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.rodon.cz/clanky/Studie-a-komentare/Financni-krize-realita-a-perspektivy--6 150 Veřejné finance, Dvořák, 2008 151 Bankovní krize a prokletí vyspělých ekonomik. Patria.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2105952/bankovni-krize-a-prokleti-vyspelych-ekonomik.html

82

vynutil devalvaci mexického pesa celkem o 120% a přechod k flexibilnímu měnovému kurzu. Díky odlivu kapitálu se Mexiko zmítalo ve finanční krizi, která měla za následek hospodářskou depresi. USA poskytly Mexiku stabilizační půjčku, která měla slouţit k zastavení kolapsu. Mexiku se nakonec povedlo obnovit důvěru investorů a došlo k výraznému růstu přímých zahraničních investic. 152

Dluhová krize v Eurozóně Dluhová krize v eurozóně začala roku 2009 a od té doby se neustále šíří. Jako její příčinu, můţeme uvést vysoký veřejný dluh části eurozóny. Některé země, například Řecko si zadluţení způsobili nezodpovědnou fiskální politikou, kdy prováděli tzv. dluhové financování deficitů, kdy si vláda na pokrytí svých deficitů půjčovala od veřejnosti prodejem státních dluhopisů na kapitálovém trhu. Následná kumulace vedla k značnému nárůstu veřejných dluhů a spadnutí do dluhové krize. Díky tomu se některé země potýkají na pokraji bankrotu

153

Po Řecku, sem řadíme také Španělsko a Portugalsko. Problémy těchto zemí se

projevují především na dluhopisovém trhu, kdy řecké a portugalské dluhopisy zaţívají propad

z kategorie

investiční

do

kategorie

spekulativní.

Řecku

neustále

hrozí

restrukturalizace dluhu, coţ by mělo za následek státní bankrot země. 154 Vladimír Tomšík ve své prezentaci například uvádí, ţe jednou z příčin krize eurozóny je to, ţe není optimální měnovou oblastí.

155

Pokud se na to podíváme z teoretického

hlediska, tak teorií optimální měnové unie se zabýval jiţ v 60. letech minulého století ekonom Mendell. Jak jiţ bylo napsáno v předešlých kapitolách, tak země vstupem do měnové unie ztrácí nezávislou měnovou politiku a moţnost upravovat měnový kurz. Tato ztráta nástrojů bude pro danou zemi tím horší, čím je větší pravděpodobnost vzniku asymetrických šoků. A aby mohla v dané situaci měnové unie fungovat, je potřeba alespoň podle optimální teorie měnové unie, tento problém nějak zvládnout a ekonomika musí na daný asymetrický šok reagovat jinak. Například mobilitou pracovních sil, flexibilností cen a mezd a musí být zajištěn prostředek rozpočtové politiky, který by zajistil potřebný přesun 152

HECZKO, Stanislav. Finanční krize – realita a perspektivy. [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.rodon.cz/clanky/Studie-a-komentare/Financni-krize-realita-a-perspektivy--6 153 HECZKO, Stanislav. Finanční krize – realita a perspektivy. [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.rodon.cz/clanky/Studie-a-komentare/Financni-krize-realita-a-perspektivy--6 154 Dluhová krize dál v eurozone straší trhy. Novinky.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/238459-dluhova-krize-v-eurozone-dal-strasi-trhy.html 155 Finanční krize a česká ekonomika. TOMŠÍK, Vladimír. CNB [online]. 2011 [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_p rojevy/download/tomsik_2011209_bank_institut.pdf

83

fiskálních prostředků do postiţeného státu a regionu. Avšak nejpodstatnější je to, ţe do měnové unie by měly vstupovat pouze ty státy, u kterých je prakticky nulová moţnost vzniku asymetrického šoku a mají podobné sektory sluţeb a výroby.

156

Pokud se ale

podíváme na plnění poţadavků optimální měnové unie, zjistíme, ţe tyto poţadavky prakticky nejsou vůbec plněny. Mobilita pracovních sil je na velice nízké úrovni, pouze asi 2-3% procenta občanů EU ţijí a pracují v jiném členském státě. Mzdy jsou nepruţné a prostředek na přesun fiskálních prostředků prakticky neexistuje.

157

Dále Tomšík uvádí, ţe

strukturální nesourodost ekonomiky podněcovala přehřívání a nikoliv konvergenci a také, ţe eurozóna přispěla velkou měrou k rozvoji obchodu, ale alokace kapitálu prakticky zlepšena nebyla. Dalším problémem je, ţe není definován způsob, kterým by se krize řešila. Nepředpokládalo se to totiţ, ţe by nějaká země, která jiţ do eurozóny vstoupila, by z ní poté také vystoupila. V krizi také docházelo k podpoře ekonomik a to vedlo k dalšímu zadluţení. Ačkoliv to vypadá, ţe dluhová krize by mohla zničit Eurozónu, tak predikce analytiků jsou optimističtější. Poslední zprávy uvádějí, ţe největší krize je jiţ zaţehnána a v roce 2013 by mělo dojít k zaţehnání rizika rozpadu eurozóny, ačkoliv se dle analytiků bude Evropa ještě potýkat s problémy.

158

O tom hovoří také poslední informace ECB, kdy

v současné době je sice riziko a napětí eurozóny na nejniţší úrovni za poslední dva roky, ke kterému přispěla především politika ECB. Je však potřeba dalších kroků na úrovni jednotlivých států, díky kterým dojde k posílení institucionálního rámce měnové unie. Stále nahnutá je finanční stabilita, kterou ohroţuje stále klesající ziskovost bank. Je to způsobeno především slabými ekonomickými podmínkami a úvěrovými ztrátami.159

156

EMU je optimální měnovou oblastí. Parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti-.aspx 157 Mechanismy hospodářské politiky, Šrein, 2008 158 Příští rok bude lépe. Rozpad eurozóny uţ nehrozí, míní Merrill Lynch. Idnes.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/bank-of-america-merrill-lynch-analyza-dsy-/ekozahranicni.aspx?c=A121216_084838_eko-zahranicni_aha 159 ECB: Eurozóna není z krize venku. Euroskop.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8959/22470/clanek/ecb-eurozona-neni-z-krize-venku/

84

Závěr: Přestoţe ještě není znám přesný termín zavedení společné měny v České republice, uţ známe jeho scénář. Je jím scénář tzv. Velkého třesku, kdy bude euro jednorázově přijato, jako tomu bylo například ve Slovensku nebo Slovinsku. Harmonogram zavedení eura z roku 2007 s tímto scénářem počítá a má celkem pět etap. V současné době se Česká republika nachází v první etapě, ve které se připravuje na přijetí společné měny a tato etapa bude ukončena vstupem do kurzového mechanismu ERM II. První kapitola byla ryze teoretická a pojednávala o historii a cestě ke společné měně. Byl zmíněn Bretton-woodský systém, ECU a etapy ve formování měnové unie. Druhá kapitola popsala kritéria, která musí kaţdá země, která se uchází o vstup do měnové unie plnit. Dále byly zhodnoceny plnění nominálních konvergenčních kritérií. Byly popsány důvody neplnění a zhodnocení budoucího vývoje. Hlavní část práce se věnovala vybraným aspektům vyplývajících ze zavedení společné měny. U ekonomického růstu bylo zjištěno, ţe by se mohlo jednat o krok správným směrem v dlouhodobém horizontu. Po přijetí společné měny lze očekávat mírný pokles ekonomického růstu, jako tomu bylo u ostatních zemí, které jiţ euro přijali, ale potom je očekáván jeho opětovný růst. Lze také předpokládat, ţe reálné příjmy obyvatel budou niţší, neţ je tomu u ostatních států eurozóny. Podmínky, které budou díky přijetí společné měny poskytnuty občanům a výrobcům, by měly mít v dlouhém období pozitivní dopad na ekonomický růst. U inflačního vývoje lze očekávat vyšší míru růstu, neţ je tomu u ostatních zemí eurozóny. Je to díky procesu, který souvisí s přibliţováním se ekonomické úrovně České republiky k vyspělejším státům eurozóny, který bude probíhat přes inflační kanál. Byl také zmíněn paradox vnímané inflace, kdy se spotřebitelé domnívali, ţe v důsledku zavedení eura došlo k neúměrnému zvýšení cen, ale ve skutečnosti k tomu vůbec nedošlo. Nelze ovšem přisuzovat případné zvýšení míry inflace pouze samotnému přijetí eura. Je třeba brát v potaz i ostatní faktory, které inflaci zvyšují, jako jsou například šoky v ekonomice či růst cen surovin. Při analýze dopadu eura na nezaměstnanost, nebyla zjištěna přímá spojitost se zavedením a zvýšením nebo sníţením její míry. Při zkoumání dopadů zavedení společné měny na obyvatele, jsem dospěl k názoru, ţe by se mělo jednat především o pozitivní dopady. Hlavními argumenty pro euro jsou především pohodlnější a levnější cestování, stabilnější a srovnatelnější ceny a levnější půjčky. Kupní síla obyvatelstva a cenové relace by měli zůstat na srovnatelné úrovni, pokud budou obchodníci dodrţovat předem daná pravidla ohledně 85

duálního označování cen a zaokrouhlování. Byl také popsán a zhodnocen přepočítávací koeficient a jeho důleţitost. Největším problémem by dle mého názoru mohlo být znehodnocení úspor obyvatel v důsledku cenového vyrovnání domácí cenové hladiny s cenami v zemích eurozóny. V závěru třetí kapitoly byly nastíněny a zhodnoceny moţné dopady na zahraniční obchod a přímé zahraniční investice. Ty by měly být dle teoretických poznatků pozitivní. Nicméně analýza dopadu eura na zahraniční obchod z ostatních zemí měnové unie, tyto teoretické předpoklady nepotvrdila. Je to především z důvodu, ţe vývoj dovozu a vývozu je ovlivňován především globální ekonomickou a mimoekonomickou situací a zavedení společné měny se na něm příliš nepodílí. Stejný poznatek jsem učinil i u přímých zahraničních investic, jelikoţ racionálně uvaţující zahraniční investor bude brát v potaz především rating dané země a společná měna nebude rozhodujícím kritériem. Poslední kapitola pojednávala o hlavních výhodách a nevýhodách, které plynou ze zavedení společné měny. Pro Českou republiku bude mít trvalý a okamţitý přínos eliminace kurzového rizika. Největší nevýhodou bude ztráta autonomní měnové a kurzové politiky, kdy Česká národní banka uţ nebude moci pouţívat nástroje měnové a kurzové politiky k tomu, aby stabilizovala makroekonomické prostředí státu. Byly také zmíněny pozitivní dopady, mezi které řadíme sníţení transakčních nákladů. O tomto dopadu bylo vytvořeno několik studií, které potvrzovaly, ţe zavedení společné měny sníţí transakční náklady v průměru o 0,20% HDP. Dále jsem se zmínil o niţších nákladech na obstarání kapitálu, které by mohly mít pozitivní vliv na domácí ekonomiku a vyšší transparentnost cen. Mezi negativní důsledky jsem zařadil růst cenové hladiny, který je spojený s obavou občanů z jednorázového zvýšení cen a ke kterému můţe za určitých podmínek také dojít. Jako další negativní dopady shledávám administrativní a technické náklady, které jsou spojené se samotným zavedením společné měny a přímo i nepřímo se dotknou prakticky kaţdého subjektu v České republice. Zavedení společné měny je dle mého názoru velice dobrým nápadem, nicméně je moţné, ţe Česká republika euro vůbec nezavede z důvodu narůstající dluhové krize. V současné době stojíme před otázkou, zdali do eurozóny vůbec vstoupit. Zavést euro jsme se sice zavázaly, ale v současné době můţeme pouze hádat kdy tomu tak bude. Ačkoliv se můţe zdát, ţe pozitiva, která vyplývají ze zavedení společné měny, převyšují negativa, osobně si myslím, ţe v současné době výhodnější lepší do měnové unie nevstupovat. Měnová unie má před sebou nejistou budoucnost a bude se muset udát mnoho věcí a mnoho změn, aby mohla 86

opět uspokojivě fungovat. Pokud by navíc dluhová krize narostla do nedozírných rozměrů, můţeme být v konečném důsledku i rádi, ţe euro nemáme.

87

Seznam použitých zdrojů: BRŮŢEK, Antonín, Gabriela SMRČKOVÁ a Martin ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika: Dilemata jednotné měny v době dluhové krize. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007, 197 s. ISBN 978-808-5860-191. Cesta k euru: jedna měna pro jednu Evropu. Lucemburk: Úřad pro úřední publikace Evropských společenství, c2007, 20 s. ISBN 92-79-04472-9. CIHELKOVÁ, Eva. Světová ekonomika: regiony a integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 244 s. ISBN 80-247-0193-6. CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xxxii, 709 s. ISBN 80-717-9804-5. DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008, xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. HAD, Miloslav, Stanislav STACH a Luděk URBAN. Česká republika v Evropské unii: členství, přínosy, výzvy. Praha: Linde, 2006, 200, xxix s. ISBN 80-720-1611-3. HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2007, 193 s. ISBN 978-807-0449-226. HOLMAN, Jindřich. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xiv, 424 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-861-3. KALÍNSKÁ, Emilie. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 228 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3396-8. KUBIŠTA, Václav. Mezinárodní měnové vztahy. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2005, 84 s. ISBN 80-245-0616-5. KUNEŠOVÁ, Hana. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, xviii, 319 s. ISBN 80-717-9455-4. LACINA, Lubor a Petr ROZMAHEL. Euro: ano-ne?. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, 319 s. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xxvii, 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5. PEČÍNKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna: Dilemata jednotné měny v době dluhové krize. 4. vyd. Brno: CDK, 2011. ISBN 978-80-7325-265-6. PELTRÁM, Antonín, Stanislav STACH a Luděk URBAN. Evropská integrace a Česká republika: členství, přínosy, výzvy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 143 p. ISBN 80-247-2849-4.

88

ROTHBARD, Murray Newton. Peníze v rukou státu: jak vláda zničila naše peníze. Praha: Liberální institut, 2001, 144 s. ISBN 80-863-8912-X. SLANÝ, Antonín. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xiii, 375 s. ISBN 80-717-9738-3. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4. SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0. ŠREIN, Zdeněk. Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie. Přeprac. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2008, 398 s. ISBN 978-807-4140-778. Internetové zdroje: Brettonwoodský systém. Wikipedia [online]. [cit. 2012-03-02]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Brettonwoodsk%C3%BD_syst%C3%A9m

Dostupné

z:

Bancor: Měna proti krizy. Investujeme.cz [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/bancor-mena-proti-krizi/ Brettonwoodský měnový systém a jeho pád. Penize.cz [online]. [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.penize.cz/inflace/15160-brettonwoodsky-menovy-system-a-jeho-pad The European Payments Union : History and Implications for the. Jbmacedo.com [online]. [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.jbmacedo.com/oecd/triffin.html Evropská měnová jednotka. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=E#Evropská měnová jednotka Wernerova zpráva. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=W

z:

Počátky měnové integrace. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_pocatky_men_spolupr.html Wernerův plán. Figlar.ic.cz http://figlar.ic.cz/fss/26.html

[online].

[cit.

2012-03-10].

Dostupné

z:

Maachstrichtská smlouva. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_maastricht.html Determination of the euro conversion rates. European Central Bank [online]. [cit. 2012-0312]. Dostupné z: http://www.ecb.int/press/pr/date/1998/html/pr981231_2.en.html 89

Evropský srovnávací program. Český statistický úřad [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program First estimates for 2010 GDP per capita in the Member States. Europa.eu [online]. [cit. 201203-12]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=STAT/11/91&type=HTML Real GDP growth rate - volume. Eurostat [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pco de=tsieb020

Analýza stupně ekonomické sladěnosti s Eurozónou [online]. CNB, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_ 2011.pdf Inflace. BusinessInfo.cz [online]. [cit. 2012-03-20]. http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/as-inflace/1001561/ Inflace. Česká národní banka http://www.cnb.cz/cs/statistika/inflace/

[online].

[cit.

Inflace. European Central Bank [online]. [cit. http://www.ecb.int/ecb/educational/hicp/html/index.cs.html

Dostupné

z:

2012-03-20].

Dostupné

z:

2012-03-20].

Dostupné

z:

Inflace v dubnu v EU klesla, v ČR je třetí nejvyšší z unie. Finanční Noviny [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/eu/zpravy/inflace-v-dubnu-v-euklesla-v-cr-je-treti-nejvyssi-z-unie/795156 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU [online]. 2012[cit. 2012-0402]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2011_pdf.pdf Paradox vnímaní inflace. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/spotrebitele_1223.html Vnímání Inflace. Evropská komise [online]. [cit. 2012-04-02]. http://ec.europa.eu/economy_finance/focuson/inflation/perceptions_cs.htm

Dostupné

z:

Difference between perceived inflation and actual inflation. Eesc.europa.eu [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.eco-opinions.14085 Use of survey data Inflation perceptions: a cross country analysis. In: [online]. [cit. 2012-0602]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/db_indicators/surveys/documents/workshops/2007/ec_ meeting/friz_ecfin_ppt.pdf 90

DĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE. In: [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0178:FIN:CS:PDF Zpráva o Inflaci. In: [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 012/2012_I/download/zoi_I_2012.pdf Cílování inflace v ČR. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html Slovensko:Nezaměstnanost v únoru stoupla,je nejvyšší od léta 2004. Finance.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/346642-slovenskonezamestnanost-v-unoru-stoupla-je-nejvyssi-od-leta-2004/ Výhody pro občany a spotřebitele. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_spotrebitel.html Přepočítací koeficient. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=P

z:

Prognóza kurzu. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#kurz Duální označování. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=D

z:

Národní plán zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_cast_II_verze_10-FV_pdf2.pdf The euro and trade: New evidence. Vox [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://voxeu.org/index.php?q=node/1400 Proč Euro?. Evropská komise [online]. [cit. 2012-04-25]. http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/why/index_cs.htm

Dostupné

z:

ROSE, Andrew K. One Money, One Market: Estimating the Effect of Common Currencies on Trade [online]. 2000 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://faculty.haas.berkeley.edu/arose/Grav.pdf Statistika platební bilance. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/d ownload/pzi_rada.xls Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/rating/ 91

Měnová politika České národní banky. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/menova_politika_cnb.html Adopting the euro in Hungary: expected costs, benefits and timing. [online]. [cit. 2012-0602]. Dostupné z: http://english.mnb.hu/Root/Dokumentumtar/ENMNB/Kiadvanyok/mnben_muhelytanulmany ok/mnben_ocassional_24/op2002_24.pdf A Report on the Costs and Benefits of Poland’s Adoption of the Euro Warsaw, March. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.nbp.pl/en/publikacje/e_a/euro_adoption.pdf Vplyv zavedenia Eura na slovenské hospodárstvo. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/_img/Documents/PUBLIK/06_kol1.pdf PRÍNOSY A NÁKLADY VSTUPU SLOVENSKA DO MENOVEJ ÚNIE; KVANTITATÍVNE VYHODNOTENIE JURAJ ZEMAN NETECHNICKÉ ZHRNUTIE. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/_img/Documents/PUBLIK/WP_12012_netechnicke%20zhrnutie.pdf Výhody pro podnikatele. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_podnikatel.html Řecko na pokraji ekonomického kolapsu. Euroekonom [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-recko-bankrot HECZKO, Stanislav. Finanční krize – realita a perspektivy. [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.rodon.cz/clanky/Studie-a-komentare/Financni-krize-realita-aperspektivy--6 Price dispersion in the Internal Market1. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/economic-reports/docs/pricestudy_en.pdf Price differences for supermarket goods in Europe. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/economic-reports/docs/2002-05-price_en.pdf Price convergence in the enlarged internal marke. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication10179_en.pdf Introduction of the euro in the new Member States. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_237_en.pdf PRICING BEHAVIOR AND THE INTRODUCTION OF THE EURO: EVIDENCE FROM A PANEL OF RESTAURANTS. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://129.3.20.41/eps/mac/papers/0501/0501029.pdf Studie zavedení vlivu eura na ČR. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf 92

Institucionální zajištění zavedení eura v České republice. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 201206-03].

Dostupné

z:

http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_instituc_zajisteni.html Scénář

přijetí

eura.

Zavedenieura.cz

[online].

[cit.

2012-06-03].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_scenar_prijeti.html Podmínky pro přijetí eura. Zavedenieura.cz [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_podmin_prijeti.html Smlouva

o

zaloţení

ES.

Euroskop.cz

[online].

[cit.

2012-06-03].

Dostupné

z:

http://www.euroskop.cz/gallery/5/1749-8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium. Česká národní banka [online].

[cit.

2012-06-03].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokum enty/download/ermII_15_07_2003.pdf Euro a Česká republika: Kdy ho příjme Česká republika?. Studentka.cz [online]. [cit. 201206-03].

Dostupné

z:

http://studentka.sms.cz/index.php?P_id_kategorie=7630&P_soubor=%2Fstudent%2Findex.ph p%3Fakce%3Dprehled%26ptyp%3D%26cat%3D35%26idp%3D%26detail%3D1%26id%3D 2774%26view%3D1%26url_back%3D Konvergenční kritéria. Evropská komise [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_63_cs.htm Vývoj cen ropy evokuje rok 2008. Tak strmý pád ale uţ nehrozí. Ihned.cz [online]. [cit. 201206-03]. Dostupné z: http://m.ihned.cz/c4-10132710-52559690-700000_d-vyvoj-cen-ropyevokuje-rok-2008-tak-strmy-pad-ale-uznehrozi Národní plán zavedení eura - Slovníček pojmů. Ministerstvo financí [online]. [cit. 2012-0603]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_cast_III_verze_10FV_pdf3.pdf Bankovní krize a prokletí vyspělých ekonomik. Patria.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné

z:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2105952/bankovni-krize-a-prokleti-

vyspelych-ekonomik.html 93

Dluhová krize dál v eurozone straší trhy. Novinky.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/238459-dluhova-krize-v-eurozone-dal-strasi-trhy.html EMU je optimální měnovou oblastí. Parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti-.aspx Finanční krize a česká ekonomika. TOMŠÍK, Vladimír. CNB [online]. 2011 [cit. 2013-0623].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_pro jevy/vystoupeni_projevy/download/tomsik_2011209_bank_institut.pdf

Příští rok bude lépe. Rozpad eurozóny uţ nehrozí, míní Merrill Lynch. Idnes.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/bank-of-america-merrill-lynch-analyzadsy-/eko-zahranicni.aspx?c=A121216_084838_eko-zahranicni_aha ECB: Eurozóna není z krize venku. Euroskop.cz [online]. [cit. 2013-06-23]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8959/22470/clanek/ecb-eurozona-neni-z-krize-venku/ BLAS, Javier. Vývoj cen ropy evokuje rok 2008. Hn.inhned.cz. [on-line].[cit.2012-2-23] http://m.ihned.cz/c4-10132710-52559690-700000_d-vyvoj-cen-ropy-evokuje-rok-2008-takstrmy-pad-ale-uznehrozi

94

Seznam tabulek:

Tabulka 1 - Sloţení měnového koše ECU .............................................................................................. 8 Tabulka 2 - Plnění konvergenčních kritérií v roce 1997 ....................................................................... 17 Tabulka 3 - Přepočítací koeficienty bývalých národních měn členů eurozóny k euru.......................... 18 Tabulka 4 - Harmonizovaný index spotřebitelských cen ...................................................................... 25 Tabulka 5 - Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb (průměr posledních 12 měs., v %) ....................... 26 Tabulka 6 - Saldo sektoru vládních institucí (v % HDP) ...................................................................... 29 Tabulka 7 - Dluh sektoru vládních institucí (v % HDP) ....................................................................... 30 Tabulka 8 - Rozdělení zemí na 4 skupiny dle výše HDP na obyvatele v paritě kupní síly ................... 39 Tabulka 9 - Korelace poptávkových šoků vůči eurozóně ..................................................................... 46 Tabulka 10 - Korelace nabídkových šoků vůči eurozóně ..................................................................... 47 Tabulka 11 - Vývoj inflace a měnového kurzu v ČR ............................................................................ 59 Tabulka 12 - Dopady zaokrouhlování ................................................................................................... 60 Tabulka 13 - Vztahy mezi příjmy a výdaji před a po zavedení eura (Přepočítávací kurz 24,1558) ...... 62 Tabulka 14 - výdaje na zahraniční statky a sluţby při různé výši přepočítávacího koeficientu ........... 63 Tabulka 15 - vztah příjmů a výdajů při určité výši přepočítávacího koeficientu .................................. 63 Tabulka 16 - vliv nadhodnocení/podhodnocení přepočítávacího koeficientu ....................................... 65 Tabulka 17 - Procentuální podíl vývozu a dovozu ČR do zemí EU (v %) ........................................... 66 Tabulka 18 - Hlavní obchodní partneři ČR za první tři čtvrtletí roku 2010 .......................................... 69 Tabulka 19 - Příliv přímých zahraničních investic ČR podle vybraných zemí (v mil. Kč) .................. 72 Tabulka 20 - Dopady zavedení eura ...................................................................................................... 76 Tabulka 21 - Relativní cenové rozdíly u vybraných poloţek zboţí (bez DPH) v roce 2000 ................ 79

95

Seznam obrázků: Obrázek 1 - Vazby Národní koordinační skupiny, koordinátora, pracovních skupin, Organizačního výboru a vlády ČR ................................................................................................................................ 24 Obrázek 2 - Madridský scénář zavedení eura ....................................................................................... 36 Obrázek 3 - Scénář velký třesk ............................................................................................................. 37 Obrázek 4 - Phasing out zavedení eura ................................................................................................. 38 Obrázek 5 - Srovnání skutečné a vnímané inflace před a po zavedení eura v zemích zavádějící euro v roce 2002 ............................................................................................................................................... 51 Obrázek 6 - Srovnání skutečné a vnímané inflace před a po zavedení eura na Slovensku ................... 52 Obrázek 7 - Prognóza vývoje inflace v ČR .......................................................................................... 53 Obrázek 8 - Aktuální prognóza měnového kurzu CZK/EUR ............................................................... 61 Obrázek 9 - Meziroční změny ve vývozu zboţí a sluţeb (96-06 v %).................................................. 70 Obrázek 10 - Meziroční změny ve vývozu zboţí a sluţeb (96-06 v %)................................................ 70 Obrázek 11 - Meziroční změny v dovozu zboţí a sluţeb (96-06 v %) ................................................. 71 Obrázek 12 - Meziroční změny v dovozu zboţí a sluţeb (96-06 v %) ................................................. 71 Obrázek 13 - Meziroční změny v přílivu přímých zahraničních investic u vybraných zemích ............ 73 Obrázek 14 - Ratingové ohodnocení vybraných zemí .......................................................................... 74

Seznam grafů: Graf 1 - Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR .................................................................... 28 Graf 2 - Graf vývoje dluhu sektoru vládních institucí........................................................................... 30 Graf 3 - Reálná konvergence šesti států k eurozóně (2010) .................................................................. 32 Graf 4 - Růst HDP (v %) v ČR a eurozóně ........................................................................................... 33 Graf 5 - Ekonomický růst Německa v období 1992 - 2006 .................................................................. 42 Graf 6 - Ekonomický růst Rakouska v období 1992 - 2006 .................................................................. 42 Graf 7 - Ekonomický růst Itálie v období 1992 - 2006 ......................................................................... 42 Graf 8 - Ekonomický růst Slovenska v období 1992 - 2006 ................................................................. 43 Graf 9 - Vývoj HDP a investic v České republice (1996-2011)............................................................ 44 Graf 10 - Hrubá tvorba fixního kapitálu ve vybraných zemích EU ...................................................... 45 Graf 11 - Vývoj inflace ve vybraných zemích eurozóny v letech 1997 - 2011..................................... 49 Graf 12 - Míra nezaměstnanosti u vybraných zemích evropské unie ................................................... 56

96

Perspektiva zavedení eura v ČR

Recommend Documents