Perspektiva rozvoje chovu koní v ČR MVDr. Jaroslav Dražan Asociace svazu chovatelů koní České republiky
Úvod Česká republika se způsobem života, kulturou, vzdělaností a bohatou historií se řadí mezi vyspělé země Evropy. V „sektoru koní“ Česká republika vůči vyspělým zemím není ve všech směrech konkurenceschopná. Vyplývá to z celé řady odborných srovnání, v poslední době však zejména například i nárůstu importu koní všech kategorií koní, tedy nejen sportovních. Proto byla zpracována strategie jejímž cílem by mělo být mimo jiné vytváření podnikatelského prostředí, které by ze sektoru koní vytvářelo konkurenceschopnou oblast, která svým dopadem týkajícím se zejména rozvoje venkova, diverzifikace zemědělství, vytváření nových pracovních míst zejména v užití koní (agroturistika, volný čas), má příležitost i ekonomickým přínosům. Postavení a úloha koně Kůň dostává novou společenskou úlohu. Je to rostoucí úloha koní ve spojení mezi městem a venkovem. Je nutné rozvíjet a vytvářet nové podmínky pro rozvoj chovatelské základny zejména v těch regionech, kde existují přírodní podmínky. Je nepochybné, že význam koní může pro některé oblasti představovat zhodnocení a vymezení nové role v rámci zemědělské politiky regionů i návazných podnikatelských aktivit. V České republice existuje tradice chovu i užití koní, který se významně podílel, zejména v předválečném období na rozvoji venkova, zemědělství a dnes i na sektoru cestovného ruchu, který je významným zdrojem hospodářského růstu. Protože všechny strany považují společné hledání forem podpory „sektoru koní“ jako významného integrujícího sektoru z pohledu regionální politiky, sociální, hospodářské politiky, proto hledají účastníci konkrétní nástroje, postupy a podmínky, které by vedly k dosažení možného růstu sektoru, jehož výsledkem je jednak vytvoření a zvýšení nabídky pracovních míst (přímých i nepřímých) a tak zvyšovat hospodářské a sociální soudržnosti v rámci krajů i ČR. Zájem je vytvořit optimální podmínky pro realizaci společného záměru v sektoru koní, kdy budou spolupracovat při hledání možností rozvoje tohoto sektoru nejen regiony, ale i ostatní státy EU. Probíhají již pravidelně setkání na konferenci ESSA - zástupců státních chovů koní v rámci zemí EU. Po seznámení se situací v jednotlivých členských státech bylo přijato společné stanovisko o dalším postupu pro udržení chovu koní zvláště autochtonních plemen ve státních hřebčínech a hřebčincích. Tyto podniky jsou lokalizovány převážně do historických objektů, které jsou chráněny památkovou péči. Jejich údržba a případná rekonstrukce však musí naplňovat současné legislativní požadavky kladené na stájové technologie a chov zvířat. To situaci jak z finančních, tak technologických významně komplikuje. Je potřeba proto vytvořit projekty, které by zabezpečovali nejen chov zvířat v těchto objektech, ale i pečovali o kulturní dědictví jednotlivých zemí. Je proto žádoucí jednotlivé projekty mikro i makroregionů propojovat a ty společně koordinovat v rámci i mezinárodních projektů. Vzniká proto projekt: “Chov koní v rámci bývalé Rakousko Uherské monarchie“, kdy osvícenými kroky mocnářství byly zavedeny nové chovatelské postupy a organizace chovu koní.
ASCHK se významně podílela na zpracování a schválení materiálu pod názvem: „Strategická vize rozvoje chovu koní v ČR“. Vize je základním strategickým východiskem, zpracovaným na základě analýzy poměrů v ČR a návaznosti na podmínky a zkušenosti v Evropském Společenství a dalších vyspělých státech deklarujícím • kde (na jaké úrovni vůči vyspělým zemím) chov koní v České republice v současnosti je, • kam by chov a užití koní (dále je sektor koní) realizací rozvojové strategie v daném časovém horizontu měl dospět, • jaké cíle si sektor koní stanovuje Česká republika, • problémové okruhy (kritické oblasti) sektoru koní, na které musí být soustředěna hlavní pozornost. Strategická vize a její atributy Analýza počtů koní jednotlivých plemen koní vyplývá z Ústřední evidence chovu koní. Z uvedených údajů vyplývá, že v závislosti na chovaném plemeni je jen několik chovatelských center, v nichž jsou soustředěny vyšší stavy koní daného plemena a potom jsou oblasti universální v nichž jsou chována všechna plemena. K těmto počtům je nutno přihlížet při přijetí strategie, která by využila a navázala na stávající chovatelkou základnu a zároveň iniciovala vznik a další rozvoj jak Zemských hřebčinců, tak i chovatelských center. Jak ukazuje statistika, těžiště chovu jednotlivých plemen se přesouvá na roztroušené držby a soustředěných chovů naopak výrazně ubylo. Programy na podporu chovu koní by měly vycházet z úzké spolupráce chovatelských svazů a krajů za účasti MZe. Z analýzy vyplývá, že základní množinu problémů, na které strategie musí být systematicky zaměřena, se jeví účelné rozčlenit do šesti problémových okruhů (klíčových resp. kritických oblastí). Návrh strategie reflektuje, že do roku 2010 budou pro rozvoj chovu a užití koní v České republice dominantní tři skupiny rozvojových aktivit reprezentující deklarované globální cíle strategie: členství České republiky v EU, zejména o uplatňování společné zemědělské politiky EU, o implementace právních norem EU do oblasti chovu a užití koní, zejména ochrana proti týrání a welfare, o regionální politika včetně využívání evropských strukturálních fondů EU, narůstající konkurence v rámci globalizace ekonomiky vytváření podnikatelského prostředí včetně zohlednění regionálních disparit. Realizace této strategie byla dekomponována do problémových okruhů, v rámci nichž byly definovány strategické cíle chovu a užití koní. Dekompozice cílů podle jednotlivých problémových okruhů je patrná z dále uvedené tabulky č.1.
Tab. č.1 - Strategická vize rozvoje chovu a užití koní v ČR do r. 2010 I. OKRUH - Chov koní – chov hospodářských zvířat CHK 1 CHK 2 Vytvoření podmínek pro Systémová podpora chov koní srovnatelných chovu koní v celém s ostatními chovy reprodukčním procesu hospodářských zvířat
CHK 3 Koncepční a programová podpora regionálního rozvoje
CHK 1.1 Genofond populace koní a jeho reprodukce
CHK 2.1 Zvýšení konkurenceschopnosti podporou genetického materiálu u vybraných plemen z pohledu užití koní
CHK 3.1 Vypracování návrhu zabezpečení zdrojů pro víceleté financování aktivit souvisejících s chovem a užitím koní v rámci realizace podpor regionálního rozvoje
CHK 1.2 Podpora chovu v etapě testací
CHK 2.2 Podpora zařízení sloužících pro testaci koní v rámci regionů ČR (včetně sportovišť určených pro testaci, včetně dostihů)
CHK 3.2 Koordinace sektorových a regionálních programů z hlediska potřeb chovu a užití koní
CHK 2.3 Podpora odbytu koní – aukce a pořádání prezentačních a propagačních akcí
CHK 3.3 Uplatnění podpor podnikání pro subjekty působící ve službách a užití koní (vyjma zemědělské prvovýroby).
CHK 1.3 Podpora hřebčinců
koní
Zemských
II. OKRUH – Regionální rozvoj – rozvoj venkova RR-RV 1 RR-RV 2 Zvýšení úrovně Vytvoření jednotných chovatelské základny podmínek pro zavedení z hlediska chovného certifikace subjektů materiálu jednotlivých působících v chovu a plemen v krajích užití koní RR-RV 1.1 Podpora základny plemen
chovatelské jednotlivých
RR-RV 1.2 Podpora chovatelské základny krajů
RR-RV 3 Rozvoj zemědělských a venkovských oblastí z hlediska chovu a užití koní
RR-RV 2.1 RR-RV 3.1 projektů Zavádění certifikace pro Podpora mikroregionů s nabídkou agroturistiku komplexních služeb RR-RV 2.2 Zavádění certifikace pro služby koní
RR-RV 3.2 Podpora projektů pro rozvoj agroturistických center
Dominujícím atributem strategie chovu a užití koní je vytváření potřebného podnikatelského prostředí. Podmínky je nutné vnímat jak v oblasti legislativní, tak i v oblasti podpor (národních i evropských). Z toho důvodu realizace strategie musí nalézt také dostatečnou institucionální oporu. Ta se opírá zejména o stabilní soustavu chovatelských svazů a o součinnost státních i krajských orgánů. V tomto směru, v návaznosti na globální cíle strategie, jsou také stanoveny strategické cíle problémového okruhu chovu koní. Strategie orientuje realizaci těchto cílů do šesti směrů naplněných aktivitami představujícími hlavní realizační priority problémového okruhu pro její časový horizont. V informaci se nelze věnovat komplexně celé problematice, proto chceme upozornit na vybrané okruhy např. stanovení cílů v oblasti chovu koní vychází z rozhodnutí: a) posouzení konkurenceschopnosti chovu příslušného plemene b) posouzení a analýzy faktorů ovlivňujících chov koní příslušného plemene pro konkrétní užití c) definování šlechtitelského cíle z pohledu „užití“ plemene a trhu Z výše uvedeného vyplývá, že samotný „chov koní“ musí být v ČR úzce spjat s jeho užitím. Trendy ve využití koní Zaznamenáváme pokles zájmu využívat koně k hospodářské činnosti. Tento trend se ASCHK ČR snaží zpomalit propagací hlavně chladnokrevných plemen pro práci v lese nebo Národních parcích. Zvyšuje se zájem o koně pro rekreační účely a sportovní jezdecké discipliny.Tento trh také bude určovat směry uplatnění a cíle šlechtění jednotlivých plemen koní. Z toho vyplývá potřeba si vytýčit hlavní cíle a oblasti šlechtění. Nutná je potřeba ve sportovním chovu koní stanovit stěžejní body týkající se vlastností koní, takže specializace chovu, je v současnosti nezbytná. Tomu, tak nebylo vždy. V prvních desetiletích po válce šlo hlavně o to, chovat jezdecké koně, přičemž cílem byl všestranně využitelný kůň. Z dalším vývojem jezdeckého sportu se začalo v 80-tých letech prosazovat zaměření chovu na různé užitkové vlastnosti potřebné pro jednotlivá odvětví sportu. Je to logické, protože požadavky na skokového koně se poměrně liší od požadavků na koně drezúrního. I když i zde platí, že jsou jedinci, kteří mají předpoklady všestranné. Skokový kůň potřebuje, kromě skokového potencionálu, lehkou jezditelnost a techniku skoku, kdežto pro drezurní sport jsou na prvním místě vlastnosti jako nadprůměrné pohybové nadaní, prostupnost, jezditelnost a schopnost vysokého stupně shromáždění. Pro oba sporty jsou každopádně nutností dobře spolupracující koně, jejichž konstituce je předurčuje k vysoké nervové odolnosti (charakter) a dlouhodobému zdraví. Co to znamená pro chov? V chovu skokových koní se osvědčilo použití výhradně skokových linií a odpovídajících prověřených zlepšovatelů chovu. S uplatněním tohoto principu se v minulých letech dosáhlo značného chovatelského pokroku, a to nejen týkající se skokových schopností koní, ale i zlepšení typu a částečně i pohybových schopností koní. Z obrovské škály rozdílnosti typů se podařilo získat moderního atletického skokana. V chovu drezurních koní se naopak zdá velmi výhodné, vedle ověřených drezurních linií, využít skokových genů. Jsou zkušenosti z praxe, které to dokládají. Při použití pouze čistě drezurních hřebců se z chovu vytrácí atletičnost. U hannoverských koní byl v minulé chovatelské etapě zaznamenán velký pokrok co se týká typu, jezditelnosti a pružnosti, nyní kladou důraz na aktivní záď. To vše vnáší využití právě genů tzv. skokových linií koní, kteří se v rodokmenech dnes nejúspěšnějších drezurních koní významně uplatňují. Nejlepšími příklady jsou Satchmo, IPS Salinero a hunter Douglas Sunrise, kteří patří mezi nejlepší
drezůrní koně posledních let. Všichni tři mají vyloženě skokové původy. Satchmo po Sao Paulo, z matky po Legat a Salinero po Salieri, z matky po Lungau jsou dokonce z linií zařazených do programu skokových koní. Bylo by možné vyjmenovat celou řadu dalších příkladů, což dokládá úspěšnost využití skokových linií pro chov drezurních koní. Genetické aspekty šlechtění V mnoha případech v definici užitkových znaků koní je problém v tom , že výslednice výkonu je dána interakcí genotypu koně, aktuálních faktorů prostředí a působení člověka, navíc kromě fyzických faktorů v případě jak koně, tak i člověka hrají roli i psychické faktory. Proto je odhad plemenné hodnoty výkonnostních znaků koní velmi obtížný ve srovnání např. s odhadem PH pro znaky tělesné stavby. Dosavadní zkušenosti s realizací komplexních šlechtitelských programů v chovu skotu, prasat a drůbeže dokazují výsledky zlepšování jejich užitkovosti účinnost programu jako komplexu – měl by tedy obdobný program teoreticky přinášet zlepšení užitkových vlastnosti i u koní. Základní podmínkou je však naplnění podmínek realizace genetického zisku s ohledem na 4 cesty přenosu zisku a jejich podílu. Význam respektování této teze je zřejmý s rozšířením inseminace koní, která zvyšuje intenzitu selekce a význam otcovské cesty. Selekční program by měl být v chovu sportovních koní založen na těchto genetických principech: - systematická testace hřebců - intenzita a přesnost selekce hřebců a klisen k chovu - připařování klisen prověřenými hřebci (zlepšovateli) - organizovaná selekce v populaci klisen dle požadovaných vlastností - řízení a rozsah případného křížení. Šlechtitelský proces koní je řízen legislativně zákonem č.154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat , který je realizován chovatelským svazem, respektive uznaným chovatelským sdružením. Ve srovnání s UCHS jiných hospodářských zvířat, však je u koní dosahován genetický zisk velmi malý, někdy dokonce žádný V čem je příčina , že český chov koní není zvláště v teplokrevném chovu konkurenceschopný? Především to je absence uplatňování komplexního přístupu dle zásad populační genetiky. Chov koní je dlouhodobě minimalizován, bez možnosti aplikace statisticky průkazných souborů do metodik moderní genetiky. Rozdílnost plemen a užití koní způsobuje, že máme nejednotná kritéria hodnocení, dále to je neexistence odhadu PH. V neposlední řadě to je roztříštěnost chovatelských organizací a rozdílná odborná úroveň v jejich vedení. Jaké máme pro budoucnost řešení? UCHS (uznané chovatelské sdružení) si musí ujasnit, které znaky a vlastnosti je třeba šlechtit – definovat je a zjistit genetickou charakteristiku, tj. odhad genetických parametrů zejména koeficientu dědivosti – tyto parametry je třeba odhadnout u všech plemen (populací), protože mezi nimi lze očekávat rozdíly.Ve světě i u nás řada prací publikuje odhady h2 pro znaky a vlastnosti koní – jejich hodnoty jsou nízké až střední ( 0,0 – 0,5) – vyšších hodnot dosahují znaky tělesné stavby a související, nižší jsou u parametrů výkonnosti – odhadnutý genetický zisk na základě těchto dědivostí možno očekávat se spolehlivostí 32 -71%..Na základě heritability rozhodnout, které znaky a vlastnosti je reálné zařadit do programu. Je třeba počítat s delším generačním intervalem u koní: 9 – 11 let, je žádoucí jej zkrátit, ale pak je nutno počítat s snížením přesnosti odhadu PH.
Rozhodnout o systému hodnocení a sběru dat („KU“), tak aby vznikla co nejširší databáze pro odhad PH s možností uplatnění metody „BLUP animal model“. Na základě výkonnostních zkoušek vybrat do testovacího páření nejlepší hřebce a zajistit zvýšení počtu potomstva u testovaných hřebců. Případně se zúčastnit mezinárodní testace (Inseminace). Periodicky odhadovat PH pomocí BLUP animal modelu a výsledky publikovat chovatelské veřejnosti. Intenzita selekce je důležitým kriteriem – použijeme-li k chovu jen koně s co nejvyšší PH, pak se průměrná hodnota znaku populace musí zlepšit. V chovu koní je nutné počítat s vysokou intenzitou selekce u hřebců (zvýší se inseminací) a nižší u klisen (uniparita). Potřeba zlepšovat výkonnost sportovních koní vedla zahraniční chovatele k založení mezinárodní organizace chovatelů sportovních koní – WBFSH (World Breeding Federation for Sport Horses), která dnes sdružuje 43 chovatelských organizací ze světa ( ČR dosud není členem, přestože byl za ČT v zastoupení ASCHK dojednán vstup již v r. 2000 !) WBFSH ročně registruje cca 130 000 hříbat sportovních koní (z toho 80% v Evropě). V posledních letech zaznamenáváme dramatický nárůst inseminace, ve které jsou zejména využíváni hřebci z Německa, Francie a Holandska, kteří začínají dominovat v původech evropských sportovních koní. Naše chovatele zajímá hlavně jejich sportovní dosažená výkonnost (jsou podrobně u plemeníků v propagačních materiálech také patřičně masírováni), kdežto chovatelské zdroje informací jako je např. – žebříček WBFSH/FEI, plemenné hodnoty EBV aj. jsou jen těžko dostupné nebo pro ně dokonce neznámé. Bez znalostí však těchto chovatelských dat, tedy co daný plemeník geneticky přenáší a hlavně na jaké klisny, pak vytváří chovatelský problém s interpretací a vlastním využitím těchto informací. Chovatelské cíle musí vycházet z metodiky hodnocení, která kromě charakteristik koně jednotlivých plemen zároveň jednoznačně definuje cílovou skupinu, pro kterou je chov určen. Jde o stanovení zejména výkonnosti, kde je nutné plně vycházet ze zákona o podpoře sportu a pro potřeby jezdectví je nutné zavést „kategorizaci a klasifikaci“ podle potřeb. Z toho důvodu dosavadní třídění koní není dostatečné. V chovatelských plánech schází vyjádření objektivních kriterií naplnění chovatelských cílů (stanovených a vyjádřených měřitelnými a hodnotitelnými parametry) ve smyslu zákona o plemenitbě v souvislosti s cílovým užitím koní. Dosavadní systémy šlechtění v chovu koní vycházejí z tradičních přístupů – aplikace čistokrevné - případně liniové plemenitby – šlechtitelské kroky jsou mnohdy isolované, bez znalosti a respektování genetických parametrů. Křížení slouží převážně k získání užitkových koní. Mluvíme-li o šlechtitelském programu, většinou se jedná o realizaci rozvoje chovu daného plemene s ohledem na cíle a chovatelskou strategii vlastníka chovu realizovanou zejména formou volby rodičovských párů - zde se vychází ze subjektivních názorů a intuice – někteří zkušení chovatelé jsou schopni na základě dokonalé znalosti rodokmenů a vlastností koní předpokládat vlastnosti potomka – je zde pak též i pověstné chovatelské štěstí – to vše je ale nepřenositelné na ostatní chovatele. Zde se převážně potom uplatňují teze o základu chovu na „šampionech“, apod. (problém s šampionem z genetického hlediska nastává, je –li jeho fenotyp založen na heterozygotním genotypu - nejčastěji, dominantní samec může dominovat jen díky homozygotnímu genotypu viz lokus G), avšak znaky výkonnosti jsou založeny polygenně a proto dosažení genetického zisku u nich předpokládá nutně aplikaci populační genetiky.
Předpokladem je tedy se zapojit a realizovat šlechtitelská opatření v chovu sportovních koní v koordinaci s WBFSH - zúčastnit se šlechtitelskými programy v projektu INTERSTALLION. Společenské postavení, užití a financování chovu koní Snad největší důraz je koncepčně kladen na vypracování návrhu zabezpečení zdrojů pro víceleté financování aktivit souvisejících s chovem a užitím koní v rámci realizace podpor regionálního rozvoje. Chov koní je nutné vnímat jako „sektor“, který významnou měrou zasahuje do zemědělství a rozvoje venkova. V kontextu a vztahu s NAŘÍZENÍM RADY (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF). Cíl opatření přijatých v rámci jednotné zemědělské politiky EU je podpora rozvoje venkova týkající se zemědělské činnosti a její přeměny. Ta se týká: · zlepšování struktur zemědělských podniků a struktur pro zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, · přeměny a přesměrování potenciálu zemědělské produkce, zavádění nových technologií a zlepšování jakosti produktů, · podpory nepotravinářské produkce atd.. · diverzifikace činností s cílem rozvoje doplňkových nebo alternativních činností, · zachování a posílení životaschopné sociální struktury ve venkovských oblastech, · rozvoje hospodářských činností a zachování a vytváření pracovních míst s cílem zajištění lepšího využití stávajícího potenciálu, atd.. Je tedy nepochybné, že „chov koní“ a „sektor“ vůbec, může významnou měrou přispět a napomoci, zejména v některých oblastech, kde je dlouholetá tradice chovu koní jako sektor působící pozitivně na rozvoj venkova. V tomto směru napomáhá společná zemědělská politika EU k podpoře přizpůsobení a rozvoji venkovských oblastí. a to jmenovitě k: · diverzifikace zemědělských činností a činností blízkých zemědělství za účelem vytvoření možností různorodých činností nebo alternativních zdrojů příjmů, · podpory turistiky a řemeslných činností. Sektor koní a chov koní jmenovitě sleduje jak zlepšování a přesměrování produkce, tak podporuje diverzifikaci zemědělského podniku. Chov koní může dnes svým rozvojem přispět aktivitám agroturistiky, cestovního ruchu i rozvoji dalších služeb. Všechna opatření v rámci společné zemědělské politiky mají vliv na stabilitu a rozvoj zemědělství. „Sektor koní“ má podle etapy reprodukčního procesu, kde „chov koní“ vytvoří základní segment z hlediska konkurenceschopnosti. Investiční podpory v zemědělských podnicích v rámci společné zemědělské politiky mají přispět ke zlepšení příjmů a života v zemědělství, pracovních a produkčních podmínek s tím, že investice musí sledovat jeden nebo více z následujících cílů: · snižování produkčních nákladů, · zlepšování a přesměrování produkce, · zvyšování jakosti, · ochranu a zlepšování přirozeného životního prostředí, hygienických podmínek a norem týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, · podporu diverzifikace činností zemědělského podniku. Dále bude pro vyvážený rozvoj regionální politiky usilováno o prevenci vzniku disparit v sociální a ekonomické úrovni regionů aktivitami zaměřenými na sledování a hodnocení vývoje v územních obvodech krajů a na koordinaci resortních programů s významnými regionálními dopady. Soustředěná podpora státu bude směrována do regionů s
největšími problémy projevujícími se dlouhodobým zvyšováním disparit rozhodujících ukazatelů vůči ostatním regionům a průměru České republiky. Stanovení těchto regionů a nástrojů, pomocí nichž bude soustředěná podpora státu uplatňována, se stane obligatorní součástí Strategie regionálního rozvoje a Regionálního programu rozvoje České republiky zpracovávaných ve smyslu zákona o podpoře regionálního rozvoje České republiky. Chov koní je sektorem, který sice není dosud svým dopadem do zaměstnanosti či HDP významný, přesto může sehrávat zejména na místní a regionální úrovni významnou roli. V souvislosti se změnou pojetí venkovské a zemědělské politiky je nutné vnímat nutné změny v přístupu ale i chápání vztahů a vazeb mezi zemědělstvím, venkovem a dalšími sektory podnikání. Představuje podporu hmotných i nehmotných investic vkládaných do rozvoje užití koní. Jde na jedné straně o budování podnikatelské infrastruktury určené pro malé a střední podniky působící v odchovu a užití koní, ale i o rozvoj investičních projektů týkající se infrastruktury (sportoviště, agrosturistická centra, hipostezky, veterinární centra, služby sedlářů, kovářů apod.). Na závěr nesmíme pominout ani otázky odborné profesní, ale i zájmové výchovy, vzdělávání a kvalifikační přípravy. Předpokládá se i řešení dalších otázek souvisejících s technologií staveb ustájení a výcviku koní v přímé návaznosti na jejich péči, ochranu a pohodu (welfare).
