Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce
Současná situace Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ v Litoměřicích a perspektiva rozvoje Diplomová práce
Autor: Bc. Jan Marek Vedoucí: Dipl. -Theol. Univ. Stanislava Ševčíková, Ph.D. Brno 2012
Děkuji vedoucí mé diplomové práce Dipl. -Theol. Univ. Stanislavě Ševčíkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a dodání pozitivní energie pro vypracování mé práce. Dále bych rád poděkoval mému kamarádovi Mgr. Jakubovi Barčíkovi za cenné připomínky a předání zkušeností z oblasti dané problematiky. Nabízí se mi také prostor poděkovat svým rodičŧm a prarodičŧm, kteří mě po celou dobu podporovali při mém vzdělávání – děkuji.
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a jen s pouţitím pramenŧ uvedených v seznamu literatury. V Litoměřicích 12.prosince 2012 ……..……………………… Bc. Jan Marek
Obsah 1 2
Úvod ........................................................................................................................... 6 Definice klíčových pojmů ............................................................................................. 9 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3
2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4
2.3
3
3.1.1 3.1.2
3.2 3.2.1
3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3
3.4 3.4.1
Nízkoprahové kluby pro děti a mládež .......................................................................... 14 Cílová skupina NZDM .................................................................................................................... 15 Vymezení služby dle zákona .......................................................................................................... 15 Otázka konceptu služby................................................................................................................. 16 Nízkoprahovost ............................................................................................................................. 17
Vnímání ........................................................................................................................ 19 Mládež hledající (hledající identitu) .............................................................................. 21 Proces budování identity............................................................................................................... 22 Mládež hledající smysl života ........................................................................................................ 23
Mládež protestující - subkultury – protest proti společnosti .......................................... 23 Subkultury mládeže ....................................................................................................................... 24
Mládež experimentující ................................................................................................ 26 Mládež a alkohol ........................................................................................................................... 26 Mládež a kouření ........................................................................................................................... 27 Mládež a drogy .............................................................................................................................. 27
Mládež a volný čas ........................................................................................................ 27 Informační technologie a volný čas ............................................................................................... 28
Současná situace v Litoměřicích ................................................................................ 29 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3
4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5 4.3.6
5
Psychologické a biologické vnímání mládeže .................................................................................. 9 Sociologické vnímání mládeže....................................................................................................... 12 Právní vnímání mládeže ................................................................................................................ 13
Společenský kontext mládeže současnosti ................................................................. 20 3.1
4
Mládež ............................................................................................................................ 9
Město Litoměřice – demografické údaje........................................................................ 29 Současná nabídka aktivit/služeb pro mládež ................................................................. 30 Sociální služby ............................................................................................................................... 30 Příspěvkové organizace ................................................................................................................. 30 Zájmové organizace, sportovní kluby ............................................................................................ 31
Rozvoj služeb ve městě ................................................................................................. 32 Zdravé město Litoměřice............................................................................................................... 32 Místní agenda 21 ........................................................................................................................... 32 Jak budou vypadat Litoměřice v roce 2030? ................................................................................. 33 Komunitní plánování ..................................................................................................................... 33 Analýza potřeb mládeže (kvalitativní studie) ................................................................................ 35 Analýza potřeb 2012 ..................................................................................................................... 37
Empirická část ........................................................................................................... 40 5.1 5.2 5.2.1
5.3 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3
5.5 5.6 5.7 5.7.1
Metodologie výzkumu: ................................................................................................. 40 Uvedení do problematiky výzkumu ............................................................................... 40 Volba strategie zkoumání .............................................................................................................. 40
Hlavní cíl výzkumu ........................................................................................................ 40 Operacionalizace........................................................................................................... 41 Hypotézy pro oblast NZDM ........................................................................................................... 41 Hypotézy pro oblast volného času ................................................................................................ 42 Hypotézy pro oblast rizikových projevů chování ........................................................................... 43
Charakteristika zkoumaného souboru ........................................................................... 44 Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování ...................................................................... 44 Výzkumné šetření ......................................................................................................... 45 Průběh výzkumného šetření ......................................................................................................... 45
5.8 5.8.1 5.8.2 5.8.3
5.9
6 7 8
Interpretace výsledků výzkumu..................................................................................... 48 Oblast NZDM ................................................................................................................................. 49 Oblast volného času ...................................................................................................................... 55 Oblast rizikových projevů chování................................................................................................. 59
Závěr výzkumného šetření ............................................................................................ 64
Závěr ......................................................................................................................... 66 Anotace ..................................................................................................................... 69 Rejsříky ..................................................................................................................... 71 8.1 8.2
Věcný rejstřík ................................................................................................................ 71 Jmenný rejstřík ............................................................................................................. 73
9 Použitá literatura ...................................................................................................... 75 10 Seznam příloh............................................................................................................ 81 11 Stať ........................................................................................................................... 93
1 Úvod Dnešní svět se vyznačuje svou nejednoznačností a komplikovaností. Pro mnohé je velice těţké se v něm orientovat. I dospělý, vzdělaný člověk, který má svou rodinu, zaměstnání, zkušenosti, přehled o aktuálním dění se občas vyskytne v situaci, která mu pŧsobí potíţe. Ocitá se před nutností volby – podotýkám nutností volby, nikoliv moţností volby. Často se nejedná o volbu mezi dvěma moţnostmi, ale volbu mezi desítkami, případně stovkami moţností. „Pro současnou „společnost volby“ platí, že je dnes mnohem více statků (materiálních i duchovních) z nichž lze vybírat, a mnohem více těch, kdo reálně vybírat mohou“ (Petrusek 2007: 416). Petrusek dále podotýká, ţe dříve „reálná volba byla vyhrazena šlechtě, duchovenstvu, „mandarínů“, později byrokracii vyšších stupňů, střední a vyšší byrokracii“ (Petrusek 2007: 416). V současném politickém systému, západními kulturami uznaném jako dosud nejspravedlivějším a nejlepším systému - demokracii je nutné volit neustále (volíme si své politické představitele, kteří usilují o to co nejlépe hájit naše zájmy a promítat je do zákonŧ, které udávají mantinely společnosti, ve které ţijeme. Píši zde o ideálním stavu - zdali tomu tak v současné době ve skutečnosti je, je spíše otázkou pro politology, ekonomy a sociology. Člověk se ve své podstatě snaţí jednat racionálně, tak jak mu to jeho pozice ve společnosti umoţňuje. V demokratické společnosti jsou to volby politických představitelŧ, kteří činí politická rozhodnutí v zájmu svých voličŧ. „Při volbě směru jednání lidé provádějí racionální kalkulaci, dle hierarchie preferencí o užitečnosti určitých statků nebo činností“ (Petrusek 2007: 417), jinými slovy lidé se moţností volby snaţí volit mezi moţnostmi tak, aby maximalizovali svŧj zisk a minimalizovali ztráty, respektive aby svým jednáním dosahovali odměn, nikoliv trestŧ. Toto pojetí volby se vyvinulo zejména z ekonomické teorie „racionální volby“, kdy si člověk řadí své preference tak, aby mu přinesly maximální uţitek hlavně v ekonomickém slova smyslu. V dnešním monetárním systému, kdy se člověk stal otrokem peněz je nucen volit prakticky denně – ať uţ se to týká základních fyziologických potřeb jako například jídla (většina občanŧ je nucena současnou ekonomickou situací volit levnější produkty) či zaloţení rodiny (ekonomické situace často lidem nedovoluje zaloţit rodinu, protoţe by na to zkrátka neměli peníze) nebo potřeb seberealizace, kdy se člověk snaţí naplňovat potřeby vyššího řádu (zájmy, záměry, schopnosti atd.). Petrusek (2007) nastoluje otázku, zdali nutnost neustálé volby nevede k pasivitě člověk a tím pádem k omezení jeho svobody. “Problém společnosti volby není ve volbě samé, ale v tom, že únava z permanetní volby může vést k sociální pasivitě a totální konformitě“ (Petrusek 2007:417 ) Úvodem jsem chtěl poukázat na sloţitost a nepřehlednost doby, ve které momentálně ţijeme. Jelikoţ je má práce zaměřena na současnou mládeţ, dovolím si nyní tuto nejednoznačnost a nepřehlednost promítnou právě do situace mládeţe a jejích problémŧ. Mladý člověk, který teprve hledá svou cestu ţivotem, mŧţe být sloţitostí dnešního světa zmaten, popřípadě se v něm mŧţe ztrácet, pokud nemá zázemí v nejbliţších, tzn. rodině, popřípadě pokud selhávají instituce, které mají mladého člověka správně nasměřovat k tomu, aby byl schopný racionálně uvaţovat o svém ţivotě a vybrat si tak správný směr pro jeho cestu do budoucnosti (škola a ostatní vzdělávací instituce). Období adolescence je pro dospívající jedince velice náročné období, ač se to tak na první pohled nemusí zdát. A nejen pro jedince samotného, ale pro celou rodinu adolescenta. V období dospívání se dějí zásadní zvraty v ţivotě člověka – první lásky nebo chcete-li „získání zkušeností v erotickém vztahu, příprava pro partnerský život“ (Macek 2003: 17.) výběr profese nebo chcete-li „získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, které s ní souvisejí – k volbě povolání, k získání základní profesní kvalifikace, k ujasnění přestav o budoucí profesi“ 6
(Macek 2003: 17), vytváření schopnosti navazovat a udrţovat vztahy s vrstevníky, osamostatnění se, nebo chcete-li stát se „autonomní osobou nezávislou na rodičích“ (Macek 2003: 17), otevírání nových moţností, utváření sociálních kompetencí a mnoho další změn a úkolŧ je charakteristických pro období dospívání – adolescenci. Splněním vývojových úkolŧ se z mladého člověka stává zralá a dospělá osobnost, ekonomicky aktivní a produktivní člověk, občansky zralý a zodpovědný – v ideálním případě. Pokud ovšem selţe některá z výchovných sloţek a mladý člověk se nedokáţe plně socializovat a dovršit tak společensky touţebného vrcholu, stává se z něj pouze „přítěţ“ pro společnost. Takový člověk většinou rezignuje na svou společenskou roli, jiţ od mládí obvykle nedopadá z hlediska společenského měřítka příliš dobře. Naštěstí se nejedná o většinový fenomén dnešních dospívajících – jedná se o zlomek této populace, ale troufám si říci, ţe tento zlomek není stagnujícího, ale je naopak stoupajícího charakteru. Já osobně tento jev vnímám, jelikoţ pracuji jako sociální pracovník v azylovém domě pro muţe v Litoměřicích a mladých lidí, kteří se ocitají na ulici, bez domova rapidně přibývá. Tito mladí lidé mají obdobné problémy – rodina se jich zřekla nebo jsou s ní v minimálním kontaktu, protoţe skončili se školou, popřípadě se dostali do konfliktu se zákonem, nabrali si na sebe pŧjčky a nyní jim hrozí exekuce, dostali se do spárŧ drogové závislosti a tak dále. Tito mladí lidé ve věku od 18 let do 25 let mají i v tak v nízkém věku tolik problémŧ, které jsou většinou neslučitelné s normálním fungováním ve společnosti, ţe mají co řešit minimálně, a hrubým odhadem, 5 aţ 10 let dopředu. A má otázka zní proč tomu tak je? Jde o selhání jedince jako takového, nebo jde o systémové selhání rodiny a výchovných institucí. Věnuje společnost dostatek prostředkŧ (nemám na mysli pouze finanční prostředky) do mladých lidí, do své „budoucnosti“? Existuje moţnost, jak minimalizovat a sniţovat počet osob, které se svou, mnohdy nevědomostí či nezodpovědností, dostali do obrovských problémŧ jiţ v tak nízkém věku. Měli ti mladí lidé s kým své problémy v rané fázi probrat? Těmito otázkami se dostávám k tématu své práce jako takovému. Dnešní fenoménem jsou skupiny toulající se mládeţe, které tráví většinu svého volného času na ulici. Často jsou v blízkosti těchto skupinek vidět netradiční zpŧsoby zábavy, sportu, mluvy, ale i rizikové projevy chování, jako kouření, popíjení alkoholu a konzumace lehkých drog - hlavně marihuany. Poloţím si otázku. Kde začínají a končí hranice výchovné pŧsobnosti školy a rodiny? Co vyplňuje hranici mezi těmito dvěma institucemi? Existuje nabídka volnočasových aktivit pro mládeţ, které by pro ni byli atraktivní? Mým osobním názorem je, ţe existuje sociální sluţba zákonem definovaná jako Nízkoprahový klub po děti a mládeţ, jejíţ myšlenka mě osobně velice nadchla. Sám jsem jako adolescent byl „dítětem ulice“. Taktéţ jsem se bezcílně potuloval, experimentoval s alkoholem a lehkými drogami - často to bývala jediná náplň dne. Přijít ze školy, všechno hodit za hlavu a jít za kamarádem na „špeka“. Vrátit se v omámení domŧ, zahrát si hru na počítači a jít spát. A další den znovu a znovu.. Kdyby v té době existoval nějaký Nízkoprahový klub pro mládeţ v našem městě, jistě jsem své mládí mohl proţít více „smysluplněji“, moţná i efektivněji. Těţko říci. Tato práce si klade za cíl, odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, „jak mládež v Litoměřicích vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež?“, který by mohl rozšířit nabídku aktivit pro mládeţ a to nejen rizikovou. Práce se zabývá současnou nabídkou sluţeb po mládeţ ve městě Litoměřice a mládeţí samotnou. Budu analyzovat výzkumy, které byly s mládeţí prováděny v rámci strategického plánu města, rozvoje sociálních sluţeb a v rámci agendy komunitního plánování. Dále provedu výzkum mezi ţáky devátých tříd základních škol, jehoţ cílem bude zjistit, zdali existuje zájem o nízkoprahové zařízení pro mládeţ ve městě. Práce se také bude zabývat tématem dospívání, problémovými oblastmi 7
mládeţe, nízkoprahovými kluby pro mládeţ, bude zkoumat současnou situaci nabídky sluţeb pro mládeţ ve městě Litoměřice. Výstupem práce bude nastínění moţnosti rozvoje sluţeb pro mládeţ ve městě Litoměřice.
8
2 Definice klíčových pojmů 2.1 Mládež Pokud se řekne slovo mládeţ, tak kaţdý si představí mladého člověka, coţ ostatně i z názvu vyplývá. Záleţí však na tom, z jakého pohledu na mládeţ nazíráme? Zdali z pohledu sociologického, biologického, psychologického, právního? Jak vymezují mládeţ jednotlivé obory?
2.1.1 Psychologické a biologické vnímání mládeže Mládeţí a dospíváním obecně se zabývá hlavně vývojová psychologie, která sleduje psychologické a biologické proměny člověka. Osobnost člověka se formuje v prŧběhu celého ţivota od narození procesem zvaným socializace. Socializace dle Velkého sociologického slovníku (1996) komplexní proces, v jehoţ prŧběhu se člověk jako biologický tvor stává prostřednictvím sociální interakce a komunikace s druhými sociální bytostí, schopnou chovat se jako člen určité skupiny nebo společnosti. Socializace spočívá v osvojování hodnot, norem a zpŧsobŧ jednání srozumitelných a platných v dané kultuře či subkultuře. Socializační proces má rozhodující význam při formování osobnosti a mezilidských vztahŧ. Hlavním socializačním činitelem je rodina. „Dominantním význam pro socializaci jedince má v raném období rodina“ (Sak 1985:13), avšak „adolescenti si sami vybírají hodnoty a normy, k nimž chtějí být loajální a nepřijímají automaticky to, co jim rodiče či společnost nabízejí“ (Vágnerová 2000: 274) To svědčí o postupném osamostatňování z hlediska uvaţování a rozvoji intelektu u mladého člověka. „Mladiství nechtějí přijímat pravidla jen proto, že jsou daná, ale uvažují o nich“ (Vágnerová 2000: 274). Vágnerová hovoří o vnitřní regulaci, o individuálním přesvědčení, které má mnohem větší váhu v přijímání hodnot a norem, neţ tlak zvenčí. Sak (1985) tvrdí, ţe mládeţ z psychologického hlediska je chápána jako věková skupina, zatímco ze strukturálně funkcionální koncepce je vnímána jako skupina biosociální, jeţ se vymezuje především prostřednictvím projevŧ sociálního statusu a sociální role. Co se týče psychických změn v dospívání, tak ty jsou úzce propojeny se změnami biologickými. Změny nastávají hlavně v oblasti poznávání a citového vývoje. Z oblasti poznávání se zdokonalují oblasti logického myšlení a paměti, analyticko- syntetického vnímání reality, rozvoje abstraktního myšlení a rozvoj intelektové výkonnosti ( Labáth, 2001) Z emocionální oblasti jsou to změny v oblasti citového poţívání, citové reaktivity a proţívání vnitřní nejistoty 2.1.1.1 Adolescence Adolescence je jednou z fází dospívání. Slovo adolescence je odvozeno z latinského slova adolescere, coţ znamená mohutnět nebo dospívat, vyvíjet se, vzmáhat se, sílit. Jedná se tedy o období ţivota, kdy se jedinec postupně stává dospělým a zraje tam jeho fyzická i duševní stránka. V adolescenci dochází ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech – somatické, sociální i psychické. „Je to období hledání a přehodnocování, v němž má jedinec zvládnout vlastní proměnu, dosáhnout přijatelného sociálního postavení a vytvořit subjektivně uspokojivou, zralejší formu vlastní identity“ (Vágnerová 2005:321). 9
Adolescence bývá často dělena několika období. Macek (2003) charakterizuje tyto fáze adolescence takto: a) časná adolescence (10,11 – 13 let) b) střední adolescence (14 -16 let) c) pozdní adolescence (17 – 20 let, případně i mnohem déle) Macek uvádí, ţe adolescence se nedá přesně vymezit dle věku, protoţe kaţdý jedinec tyto fáze proţívá individuálně. Vtipně tak poznamenal, ţe na svých seminářích o adolescenci se ptá svých studentŧ (19 – 24), zdali se cítí být spíše adolescenty nebo dospělými. Většina z dotazovaných se cítí být spíše adolescenty. Dále tvrdí, ţe adolescence je povaţována za jakýsi most mezi dětstvím a dospělostí. Vágnerová definuje pouze dvě období. Rannou adolescenci a pozdní adolescenci. Ranná adolescence označuje období prvních pěti let dospívání tj. mezi 11. a 15. rokem jedince s připomenutím individuálního prŧběhu dospívání. Toto období je označováno jako pubescence. Dochází k drastickým změnám zevnějšku dospívajícího spojené s pohlavním zráním, vývinu kostry a svalstva, rŧstu vnitřních orgánŧ. Začínají se projevovat druhotné pohlavní znaky (pubické ochlupení, začínající vous, mutace hlasu). Začínají se od sebe výrazně odlišovat obě pohlaví i skrze kvartální pohlavní znaky (psychosociální zaloţení). „Mužské psychosociálné založenie je charakterizováné vybojnosťou, ctižádosťou, odvahou, dávkou egoismu a silným ovplyvňováním jeho konania a citov.“ (Končeková, 1996:17) Ţenské psychosociální zaloţení se neprojevuje tak intenzivně jako u muţe. Je více pasivní, nevýbojné a více spojené s city. Mění se také emoční proţívání jedince, k jeho častým výkyvŧm v dŧsledku hormonálních změn. Pro období pubescence je typická vysoká emocionální vzrušivost, vznětlivost a labilita. Typické jsou časté výkyvy nálad, a velká intenzita a proţívání citových proţitkŧ. Postupem času ale jedinec získává určitou sebekontrolu a sebeovládání těchto proţitkŧ. Dále dochází ke změnám ve zpŧsobu myšlení a uvaţování. Jedinec od konkrétního myšlení přechází k abstraktnímu myšlení, začíná uvaţovat ve variantách. Velice dŧleţitou roli pro jedince mají jeho vrstevníci, se kterými se často ztotoţňuje. Pozdní adolescenci definuje Vágnerová jako dalších pět let dospívání, přibliţně od 15. do 20. Roku. „Vstup do fáze pozdní adolescence je biologicky vymezen pohlavním dozráním, v této době dochází k prvnímu pohlavnímu styku. (Vágnerová 2005: 325) V pozdní adolescenci se mění osobnost a sociální pozice dospívajícího. Velice dŧleţitým mezníkem je ukončení profesní přípravy a získání zaměstnání. „ V našich sociokulturních podmínkách je ekonomická nezávislost považována za jeden z důkazů dospělosti “ (Vágnerová 2005: 325). Výjimkou je skupina vysokoškolákŧ, kteří ačkoli biologicky a psychicky jsou jiţ dospělými jedinci, tak nejsou uznáni za plnohodnotné a rovnocenné dospělé a to díky své ekonomické závislosti (Vágnerová 2005). Ovšem toto je otázka jednotlivce, protoţe v dnešní trh nabízí právě vysokoškolákŧm často lukrativní pracovní nabídky a někteří tak vydělávají i při studiu, proto bych si dovolil s tímto tvrzením nesouhlasit. Adolescence je velmi nelehké období plné rozporŧ. Adolescent stojí před jedním z nejnáročnějších období, které člověk proţívá. Adolescent hledá sám sebe ve světě, který mu nabízí nekonečně mnoho moţností. V tomto období ţivota rozhoduje o své budoucnosti tím, ţe si vybírá své budoucí povolání, na které se systematicky připravuje střední škole, nebo učilišti. „Mládež lze považovat za specifickou sociální skupinu, která není ještě plně výkonná ve sféře pracovní ani ve sféře společenské. Představuje tu část populace, která již není dětmi a nepatří mezi sociálně dospělé (Kraus 1999:32 cit. podle Kraus 2006:9) 10
2.1.1.2 Vývojové úkoly adolescenta Macek nabízí koncept vývojového úkolu a tlumočí tak autora tohoto konceptu Havinghursta. Koncept nabízí výčet krokŧ/úkolŧ, které by měl dospívající jedinec úspěšně absolvovat, přijmout a které jsou i z hlediska společnosti ţádoucí. Dospívající jedinec by měl splnit tyto vývojové úkoly: „1)Přijetí vlastního těla, fyzických změn včetně pohlavní zralosti a pohlavní role 2) Kognitivní komplexita, flexibilita a abstraktní myšlení, schopnost aplikovat intelektový potenciál v každodenní běžné situaci 3) Uplatnění emocionálního a kognitivního potenciálu ve vrstevnických vztazích, schopnost a dovednost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky obojího pohlaví 4) Změna vztahů k dospělým (rodičům a dalším autoritám) – autonomie popř. vzájemný respekt a kooperace nahrazuje emocionální závislost 5) Získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, které s ní souvisejí – k volbě povolání, k získání základní profesní kvalifikace, k ujasnění představ o budoucí profesi 6) Získání zkušenosti v erotickém vztahu, příprava pro partnerský a rodinný život 7) Rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených ke komunitě a společnosti – tj. získání kompetence pro sociálně zodpovědné chování 8) Představa o budoucích prioritách v dospělosti – důležitých osobních cílech a stylu života 9) Ujasnění hierarchie hodnot, reflexe a stabilizace vlastního vztahu ke světu a životu (světový názor)“ (Havighurst cit. podle Macek 2003:17) Carr –Gregg, Shale (2010) vymezují úkoly dosívání takto: Vytvořit si spolehlivou a pozitivní identitu Získat nezávislost na dospělých opatrovnictvích a rodičích Najít milované osoby mimo okruh rodiny Najít směr profesní kariéry, zajistit ekonomickou nezávislost a najít si místo ve světě Oba autoři se shodují více méně ve všech bodech, pouze Carr-Gregg tyto body velice zjednodušil a zredukoval. 2.1.1.3 Rizikové projevy chování adolescentů Labáth (2001) hovoří o tvz. rizikových faktorech dospívání, které mohou ovlivňovat naplňování, či selhávání v naplňování vývojových úkolŧ. Frustrace z nenaplňování těchto vývojových úkolŧ, mŧţe vést rŧzným odchylkám od zdravého vývoje. Labáth (2001) dává do spojitosti vývojové úkoly a moţné situace při jejich nenaplňování. Například selhávání dospívajícího ve vytváření vztahŧ s vrstevníky, kdy se jedinec stane odmítaným členem skupiny, mŧţe ovlivňovat vývin delikventních projevŧ chování a přijímání norem antisociálních skupin, popřípadě mŧţe vést k sociální izolaci a z toho pramenícím emocionálním a behaviorálním poruchám jedince. Jako scénář k nedostatečnému vývoji pocitu osobní identity uvádí citovou dezorientaci, vnitřní zmatek, pocity méněcennosti a bezmocnosti. Tyto pocity mohou být příčinou agrese, neuróz nebo zneuţívání návykových látek. Dlouhodobé selhávání ve vztazích k opačnému pohlaví, se mŧţe odrazit v buducnosti například ve schopnosti si vytvořit, či udrţet stálý partnerský vztah, případně mŧţe vést k poruchám sexuální identifikace. Klíma (2003) hovoří o tom, ţe samotný fakt dospívání je náročnou situací pro dospívajícího jedince a promítá tuto skutečnost do nejednoznačnosti současného světa. Uvádí, 11
ţe čas a energie pro tvorbu identit musí jít stranou pouhému zvládání ţivota. Proto povaţuje dospívání za jedno z nejnáročnějších období ve vývoji člověka. „Významné změny, kterými mladý člověk prochází v období dospívání, jej činí velmi zranitelným. Z tohoto pohledu je dospívající mládež považována za jednu z nejohroženějších populačních skupin.“ (Marková 2008: 190) V současné době je pozorován výskyt rŧzných foem rizikového chování u dospívajících. R. Jessor (1994) zavedl pojem „syndrom rizikového chování“. Hamanová a Kabíček (2002) definují tři oblasti: Abúzus návykových látek (kouření, konzumace alkoholu a drog) Negativní jevy v oblasti psychosociální (poruchy chování, agrese, delikvence, kriminalita, autoagrese) Rizikové chování v oblasti reprodukční (promiskuita, pohlavní nemoci, předčasný počátek sexuálního ţivota) Macek (2003) také podotýká, ţe adolescence je velmi citlivé období pro rozvoj tzv. rizikového a problémového chování. Jako nejčastější rizikové projevy chování adolescentŧ Macek (2003) definuje tyto: Predelikventní chování a páchání trestné činnosti Agrese, násilí, šikana a týrání Uţívání drog Sexuální rizikové chování Poruchy příjmu potravy Suicidální pokusy V neposlední řadě se mŧţe rizikové chování zvrhnout aţ v disociální (lhaní, krádeţe, toulky, záškoláctví, agresivita) nebo asociální chování. Příčina takového chování mŧţe být například v rodině. „Rodiče ovlivňují chování svých dospívajících dětí v mnoha směrech. Je zřejmé, že především fungují jako modely chování – řada studií ukazuje, že jak pro zdravotní rizika, tak pro sociálně deviantní chování adolescentů je analogické chování jejich rodičů jedním z nejsilnějších prediktorů“ ( Macek 2003: 78).
2.1.2 Sociologické vnímání mládeže Velký sociologický slovník (1996) vymezuje mládeţ jako nepřesně věkově ohraničenou skupinu, nebo sociální kategorii vymezenou specifickými biologickými, psychologickými a sociologickými znaky. Příslušníky mládeţe spojuje to, ţe se nalézají ve stejném ţivotním cyklu mládí a ţe jsou stejnou generací. Věkově jde o mezivrstvu mezi dětmi a dospělými, která má své specifické zájmy, aspirace, postoje, společenské postavení a svou roli, prestiţ. Z hlediska sociálních skupin jde o kategorii přechodnou – neexistuje ve všech kulturách, například některé přírodní národy přechod mezi dětstvím a dospělostí ostře vymezují určitými rituály či obřady. Jedná se většinou o tzv. iniciační obřady, kdy jedinec takovýmto obřadem přijímá nové společenské postavení a nové role. „V takovém případě ztrácí osobní aktivita dospívajícího smysl. Ten svou identitu nemusí ani nemůže nijak významněji ovlivnit.“ (Vágnerová 2000: 253) Kraus (2006) konstatuje, ţe neexistuje celosvětově jednotný pojem mládeţ, ale pouze mládeţ v určité konkrétní kultuře a společnosti, ţe mládeţ je jevem proměnlivým v prostoru a čase. Mládeţ není homogenní skupinou, je dynamická a velmi variabilní. V naší společnosti má mládeţ „významnou sociální roli, protože představuje dynamizující skupinu, která vnáší do společnosti napětí, inovace, vývojovou diskontinuitu.“ (Velký sociologický slovník 1996: 635). „Každá generace mládeže reprodukuje některé kulturní hodnoty dané společnosti, jiné odmítá a vytváří hodnoty nové“ (Prŧcha, Walterová, Mareš 1995:120). 12
Zvláštním znakem mládeţe je, ţe je ve stadiu profesní přípravy a ţe je sociálně a ekonomicky závislá na světě dospělých. V našich podmínkách se jako mládeţ označuje mladý člověk od cca 14 – 15 let, kdy končí povinná školní docházka do 30 let, kdy by měli být završeny procesy sociálního zrání. V současnosti se ale hovoří o rannějším biologickém zrání v dŧsledku kvalitních ţivotních podmínek dětí, ale naopak se prodluţuje zrání sociální. „ V průběhu posledních desetiletí 20. století došlo k biologickým posunům, k psychické a především k fyzické akceleraci a na druhé straně k sociální retardaci“ (Kraus 2006: 10) To je dáno hlavně delší profesní přípravou, prodluţováním doby studia a tím pádem ekonomické neaktivity a tím pádem i samostatnosti mladého člověka – trendem je tedy prodluţování věku osamostatnění (samo sebou v tom hraje velkou roli i bytová politika, vysoká nezaměstnanost a neuplatnitelnost absolventŧ). „V patnácti letech zde tedy jsou mladý muž a mladá žena, kteří jsou tělesně téměř dorostlí, silní, rychlý a obratní, zhruba stejně inteligentní jako jejich rodiče, toužící společensky se uplatnit a sexuálně žít, čeká je však dlouhý odklad, kdy je jejich údělem existenční závislost, podřízenost dospělým a biologicky nezdůvodnitelné omezování pohlavního života“ (Říčan 2004: 192-193). Vznik mládeţe jako sociální skupiny souvisí s industrializací společnosti, kdy si doba a postupný rozvoj a sloţitost výroby vyţadovala odbornou přípravu a vzdělanost. Bylo nutné vytvořit časový a sociální prostor, ve kterém se tato příprava bude odehrávat. Došlo k institucionalizaci této přípravy a vzniku odborných škol. „Jakmile se společnost rozvinula, došlo k odlišnému pojetí různých složek dospělosti. To je zároveň důvod ke vzniku přechodného období. Tuto funkci plní adolescence, v níž jedinec postupně dosahuje dospělosti“ (Vágnerová 2000: 253)
2.1.3 Právní vnímání mládeže Z právního hlediska je na mládeţ pohlíţeno dle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů s účinností od 1.1.2004. Zákon definuje dva pojmy vymezující mládeţ a to: a) dítě do patnácti let b) mladiství. ad a) Dítětem do 15 let se rozumí osoba mladší 15 let včetně dne 15. narozenin. ad b) Za osobu mladistvou se povaţuje osoba starší 15 let, která dosud nedovršila 18 let věku. Rozlišením těchto dvou pojmŧ se vymezuje trestní odpovědnost za protiprávní jednání páchané osobou nezletilou. Zákon tak umoţňuje rozlišovat a ukládat rozdílná opatření uloţené za protiprávní jednání mládeţe. Opatření jsou přesně vymezena zákonem a konkrétně se jedná o výchovná (dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení, napomenutí s výstrahou), ochranná (ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, ochranná výchova, „jejich účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými“ (zákon č.218/2003 Sb.) a trestní (obecně prospěšné práce, peněţité opatření, peněţité opatření s podmíněným odkladem výkonu, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, vyhoštění, domácí vězení, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, odnětí svobody podmíněně odloţené na zkušební dobu (podmíněné odsouzení), odnětí svobody podmíněné odloţené na zkušební dobu s dohledem, odnětí svobody nepodmíněné). 13
Dětem do 15 let je moţné uloţit pouze opatření vyjmenovaná v § 93 odst. 1 a to konkrétně (výchovnou povinnost, výchovné omezení, napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, dohled probačního úředníka, ochrannou výchovu). Vymezení zákona pro účel této diplomové práce není aţ tak zajímavé, zákon totiţ pojem mládeţ vymezuje pouze ve vztahu k trestní odpovědnosti, coţ je samozřejmě předmětem mnoha diskuzí pro právníky a justiční odborníky.
2.2 Nízkoprahové kluby pro děti a mládež Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ jsou v České republice poměrně mladou a neprozkoumanou etapou v oblasti práce s mládeţí. V zahraničí přesto fungují taková zařízení jiţ spousty let a mají velice dobrou pověst a tradici. Nízkoprahové kluby se poprvé objevují v 90.letech minulého století. Pojem „nízkoprahový1“ se poprvé objevuje v roce 1995 v souvislosti se vznikem komunitního centra Krok v Praze - Modřanech, kde se realizoval streetwork v oblasti práce s mládeţí. Současně tam vznikl klub, jehoţ základní myšlenkou byla dostupnost pro všechny. Byl charakteristický minimen překáţek pro vstup a pobyt - tzv. nízký práh dostupnosti. V současné době sdruţuje Nízkoprahové kluby v České republice Česká asociace Streetwork (ČAS)2. Tato asociace zastřešuje nízkoprahové sociální sluţby v České republice, přičemţ lobuje ve prospěch svých členŧ i samotného oboru, vytváří klima pro rozvoj oboru, napomáhá k profesionalizaci oboru (vytváří definice, standardy, měřítka kvality), realizuje vzdělávání v tomto oboru a pořádá odborná a profesní setkávání pracovníkŧ, konference atd. Obecně se dá říci, ţe tato organizace sdruţuje profesionály v oblasti kontaktní práce. „Nízkoprahové kluby (odborně nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - NZDM) jsou určeny dětem a mládeži, které tráví svůj volný čas touláním na ulici, v partě či jinak neorganizovaně. Navštěvovat jej mohou všichni - od jedničkářů z gymnázia přes skejťáky, vyznavače alternativního způsobu života až po "průšviháře" ze zvláštní školy. Jsou v podstatě volnočasovou alternativou k různým zájmovým útvarům kroužkům a jiným organizovaným aktivitám, navíc ale poskytují poradenství a sociální servis. Přístup do nízkoprahových klubů není omezen financemi, zájmem ani časem příchodu či odchodu, návštěvníci mají svobodu volby, a to jak při pohybu v prostoru klubu, tak v chování i ve volbě vykonávaných činností“ (ČAS 2006) Aleš Herzog, jeden z hlavních představitelŧ v oblasti práce s mládeţí definuje nízkoprahový klub jako „chráněné místo (prostor) pro pobyt s kamarády a místo pro rozvoj. Jsou tu kontaktní pracovníci, kteří dospívající podporují v obtížných situacích a dělají praktické drobné kroky, aby ty obtížné situace mladí lidé nezažili. S tím, kdo přijde, se snažíme mluvit o tom, jak se mu žije. Po sléze se dostaneme i k závažným tématŧm“ (ČAS 2007) Nízkoprahové kluby nabízí širokou škálu volnočasových aktivit, přičemţ volnočasové aktivity nejsou cílem ale prostředkem pro navazování vztahu klient-pracovník.
1
Nízkoprahovost – autorem tohoto pojmu je Petr Klíma, sociální pedagog, člen České asociace streetwork, blíže kapitola 1.2.3. 2
ČAS – česká asociace streetwork byla zaloţena v dubnu roku 1997 jako profesní organizace, která sdruţující odborníky z praxe i teoretických pracovišť pŧsobících v oblasti streetwork. V roce 2001 vznikla pracovní skupina pro Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, která vytvořila standardy Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ, vymezení pojmu nízkoprahovosti a prosazení sluţby NZDM do typologie sociálních sluţeb v roce 2002.
14
2.2.1 Cílová skupina NZDM Cílovou skupinou Nízkoprahových klubŧ pro děti a mládeţ jsou ti, kteří: a) zažívají nepříznivé sociální situace - konfliktní společenské situace - obtížné životní události - omezující životní podmínky b) jsou ve věkových skupinách: - od 6 do 12 let - od 13 do 18 let - od 19 do 26 let c) žijí nebo se pohybují v konkrétní lokalitě, kterou lze vymezit: - sociálně - geograficky d) vztahují se k nim další (doplňkové) charakteristiky: - nemohou nebo nechtějí se zapojit do standardních volnočasových aktivit - vyhýbají se standardním formám institucionalizované pomoci a péče - dávají přednost pasivnímu trávení volného času - dávají přednost trávení volného času mimo domov - mají vyhraněný životní styl (ČAS 2008: 4) Zejména dŧleţité jsou poslední čtyři jmenované doplňkové charakteristiky. Tyto charakteristiky jsou typické zejména pro neorganizovanou mládeţ. Neorganizovanou mládeţí je podle Čechlovského (2005) mládeţ, která se nehlásí k ţádnému členství v zájmovém krouţku, klubu, nebo jakékoliv jiné organizace nebo sdruţení. „K organizované mládeži se řadí zhruba 10 - 18% populace dětí a mládeže – zbývající část (82 – 90%) tedy můžeme zahrnout do skupiny neorganizovaných dětí a mládeže“ (Čechlovský 2005: 13). Svoboda (2007) hovoří o pojmu neorganizovaná mládeţ v souvislosti s utvářením identity a tzv. moratoriem identity3, kdy mladý člověk pokládá dospělost za nepřitaţlivou a příliš sloţitou, proto ji odkládá. K rŧzným situacím v ţivotě se pak staví nezodpovědně, experimentují se svým ţivotem a zdravím a má nedŧvěřivý postoj k institucím. Za neorganizovanou mládeţ povaţujeme „skupinu adolescentů, kteří nejsou sami schopni řešit náročné životní situace, což u nich výsledně vede k moratoriu identity“ (Svoboda 2007: 56)
2.2.2 Vymezení služby dle zákona Nízkoprahové kluby pro děti a mládeţ jsou sociální sluţba, tudíţ kompetenčně podléhají Zákonu č.108 sb./2006 o sociálních sluţbách. Zákon č. 108 sb./2006 o sociálních sluţbách vymezuje Nízkoprahová zařízení pro mládeţ jako : „§62 (1) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. §62 (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: 3
Moratorium identity – vychází z teorie modelu získané identity (Klatezky, Rossler, Winter 1993). Pokud mladý člověk odkládá/odročuje dobu dospělosti a dlouhodobě nenaplňuje vývojové úkoly, tak vzniká moratorium (odročení) identity.
15
a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ (Zákon č. 108 sb./2006: §62) Součástí tohoto zákona je také prováděcí vyhláška, kde se v § 27 uvádí: „Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež obsahují tyto úkony: • Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: - zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity, - pracovně výchovná práce s dětmi, - nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, - zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání • Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: - aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí • sociálně terapeutické činnosti: - socioterapie, jejíž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: - pomoc při vyřizování běžných záležitostí - pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob“(Prováděcí vyhláška505/2006)
2.2.3 Otázka konceptu služby Zákon tedy poměrně jasně definuje sluţbu jako takovou – rozsah její pŧsobnosti a sluţby, které by měla takováto sociální sluţba zajišťovat. Chrást (2006) uvádí, ţe styl poskytování sluţby je ponechán na poskytovateli – s podmínkou dodrţení standardŧ sociálních sluţeb. „Zákon nechává prostor a „styl“ činnosti pro tyto zařízení zpola otevřený, samozřejmě při dodržení základních pravidel platných pro celý systém sociálních služeb (dodržování standardů soc. služeb, kvalifikace pracovníků atd.“ (Chrást 2006:6) V tom vidím opravdu velkou příleţitost proto, aby byl takovýto Nízkoprahový klub veden takovým stylem, aby byl pro současnou generaci mládeţe atraktivní, akceptovatelný a přitaţlivý. Atraktivita klubu pro cílovou skupinu se samosebou dá ovlivnit strategií přístupu a také rŧznými marketingovými tahy. Klíma (2004)se zabývá problematikou určení cílové skupiny, kdy říká, ţe existují dvě skupiny – nositelé patologického jevu (ti, kteří ohroţují svým jednáním sebe nebo další osoby např. závislí na návykových látkách, rowdies atd.) a rizikové skupiny s epizodickým výskytem sociálně deviantního chování (např. mladí nezaměstnaní, záškoláci atd.). Klíma tento fakt nazývá nálepkováním cílové skupiny a hovoří o tzv. „normativním přístupu“, který je odrazem společenské zakázky s cílem zabránit nebo eliminovat rizikové projevy chování. Klíma dále upozorňuje, ţe tento normativní přístup brání pŧvodním záměrŧm kontaktní práce, čímţ je socializace jedincŧ. Klíma tvrdí, ţe nálepkující normativní přístup vede u dětí a 16
mládeţe k „ míjení, či záměrnému odmítání a vyhýbání se potřebným odborným službám“ (Klíma 2004: 373). Poměrně nešťastné definování cílové skupiny vidí Klíma (2004) i v pojmu neorganizované a sociálně ohroţené děti a mládeţ, kdy zařízení mají v programech často i výčet sluţeb a aktivit, které „ ve svém důsledku míjí původně předpokládanou skupinu či nejsou přiměřené zamýšleným záměrům“ (Klíma 2004: 373). Klíma (2004) proto nabízí tzv. antropologický přístup v kontextu nízkoprahovosti, který „zjemňuje“ normativní a hodnotící postoj majoritní společnosti k odlišnostem subkulturálního sociálního světa. „ Antropologický přístup navazuje popisně nezaujatý – nemoralizující – vztah ke způsobu, jakým někteří lidé uspokojují své potřeby a zájmy či rozvíjení své možnosti a dosahují cíle.“ (Klíma 2004: 381). Klíma definuje podstatu antropologického přístupu sociálně pedagogické práce tak, ţe tento přístup je „ způsobem jak bránit vzniku působení všední sociální diskriminace a marginalizace určitých skupin mládeže a že je i velmi praktickou metodou, jak zabraňovat jejím patopsychologickým, důsledkům“ (Klíma 2004:382). Já osobně vidím obrovský problém v tom, pokud je poskytování sluţby Nízkoprahových klubŧ pro mládeţ nějakým zpŧsobem spjato s vírou. Domnívám se, ţe takováto sluţba si sama redukuje svou klientelu pouze na věřící mladé lidi. V dnešním globalizovaném světě, kdy mládeţ nevyznává náboţenské hodnoty, je velmi nepravděpodobné, ţe by se na Nízkoprahový klub obracela v otázkách víry a přesvědčení. Domnívám se, ţe většina takovýchto poskytovatelŧ dělá obrovskou chybu, kdyţ jiţ ve svém poslání mají „zprostředkování kontaktu s Bohem“ apod. „Výrazným trendem ve vývoji mládeže je klesající vliv jakýchkoli sociálně duchovních systémů, až již sekulárních či náboženských a duchovních. Jejich význam od počátku devadesátých let trvale klesá“ (MŠMT 2007:3).
2.2.4 Nízkoprahovost Slovník sociální práce (2008) definuje nízkoprahová zařízení (low treshold facilities) jako „zařízení dostupné klientům bez nutnosti se objednávat, případně i bez nutnosti udávat vlastní totožnost“(Matoušek 2008:117) Pojmem nízkoprahový se zabývá například Herzog (2007), který tvrdí, ţe je to reakce na to, ţe někteří klienti nevyuţívají některé sociální sluţby pro jakési pomyslné bariéry. Tyto bariéry mohou být jak na straně klienta, tak na straně poskytovatele. Herzog (2007) dále vymezuje některé druhy bariér. Ze strany uţivatelŧ sluţeb se jedná konkrétně o: - neznalost a neinformovanost, rezignace, lenost a pasivita, - neschopnost či neochota plnit podmínky spojené s čerpáním běţných sluţeb, - neschopnost či neochota sluţbu vyhledat, - obava ze stigmatizace či postihu. Ze strany poskytovatele se mŧţe jednat například o: - ideové a ideologické zábrany (nedostatek pragmatického přístupu) - neznalost funkčních řešení souvisejících s nedostatkem inovace, nedostatkem hledání - rezignace, neochota investovat do určité oblasti veřejné prostředky či jejich nedostatek „Nízkoprahovostí rozumíme, že poskytovatel realizuje službu tak, aby byla umožněna maximální přístupnost. Realizovat službu nízkoprahově = snažit se odstraňovat technické, psychologické a sociální bariéry, které by bránili cílové skupině vstupu do prostoru zařízení či využití nabídky poskytovaných služeb.“ (Herzog, 2003, 82 - 83) Herzog (2003) definuje nízkoprahovost z několika hledisek: 17
prostorové hledisko – jako zásadní vidí umístění takového zařízení. To by mělo být alokováno tak, aby bylo maximálně blízko klientovu přirozenému prostředí. „Špatně zvolené umístění služby (dané např. lukrativní nabídkou městského úřadu, který se snaží zbavit nebytových prostor na úplném okraji města) má často fatální dopad na využití služby (Herozog, 2007:181) časové hledisko – jedná se o provozní dobu takového zařízení, kdy provozní doba musí co nejvíce odpovídat potřebám klientely. U NZDM je ideální provozní doba nastavena na odpoledne, kdy mládeţ jiţ není ve škole. Provozní doba by měla být stabilní, bez nečekaných kolabsŧ sociální hledisko – sluţba by měla být nastavena tak, aby finanční spoluúčast byla odpovídající moţnostem cílové skupiny. Co se týče NZDM, tak se berou v úvahu finanční moţnosti samotného dítěte – nikoliv rodičŧ (rozdíl oproti DDM) psychologické hledisko – sluţba musí vytvářet příjemné a bezpečné prostředí pro klienta. Musí být atraktivní – nejen z hlediska vzhledu, prostředí, nabízených sluţeb, ale také z přístupu pracovníkŧ. Klient by měl mít pocit, ţe je přijat do sluţby pracovníky i ostatními klienty. Jiří Staníček (2002) v rozhovoru s Alešem Herzogem vidí nízkoprahovost jako reálnou dostupnost. „Nízkoprahovost je o skutečné a reálné dostupnosti. Každý program, každý centrum musí ve svý lokalitě, komunitě, tj. ve svý sociální realitě vědět, nebo aspoň hledat, co určuje tu skutečnou dostupnost. V aplikované praxi to znamená, že každý program má nějaký minimální práh, nějaká základní pravidla.“ (Herzog 2002: 17). Staníček tak upozorňuje na to, ţe je nutné dobře znát lokální poměry. Je nutné dobře znát a uvědomovat si potřeby cílové skupiny. Marek (2008) ve své bakalářské práci definuje pojem nízkoprahový jako „maximálně dostupný pro klienty z cílové skupiny, bezbariérový (ve smyslu času, prostoru, financí, psychiky), anonymní, bez registrace, dobrovolný a sociálně potřebný pro klienty z cílové skupiny, kteří sami definují svoje subjektivní potřeby“ (Marek, 2008:8) Nízkoprahovost bychom měli chápat jako dostupnost. Nízkoprahové zařízení je něco, co tu je a je to tu pro někoho, kdo to potřebuje a chce vyuţívat. Mŧţe to vyuţívat, za předpokladu, ţe bude dodrţovat nastavená pravidla toho zařízení a bude spadat do cílové skupiny. To je jediný kámen úrazu nízkoprahových sluţeb – zjistit, zdali potencionální klient opravdu spadá do cílové skupiny. Klient se totiţ nemusí prokazovat ţádným prŧkazem totoţnosti a pracovníci jsou často odkázáni na klientovu výpověď. Česká asociace streetrwork (2008) ve svém pojmosloví vymezuje konkrétní aspekty nízkoprahovosti takto: „Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež se hlásí k principům poskytování sociálních služeb. Jako specifický další princip svého fungování definují princip nízkoprahovosti. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež realizují službu tak, aby byla umožněna maximální přístupnost, tedy ve snaze odstranit časové, prostorové, psychologické a finanční bariéry, které by bránily cílové skupině vyhledat prostory zařízení či využit nabídky poskytovaných služeb.(ČAS 2008: 5) V pojmosloví se dále hovoří o tom, ţe takové zařízení by mělo být umístěné v blízkém dosahu přirozeného prostředí, cílové skupiny a vytvářet takové prostředí, které uţivatele sluţby nijak nediskriminuje, zachovává ho v anonymitě, pokud chce, nevyţaduje ţádnou pravidelnou docházku, je bezplatné. Nízkoprahovou sluţbu mŧţe vyuţít kdokoliv bez omezení, pokud spadá do cílové skupiny a svým jednáním a chováním neohroţuje sám sebe ani ostatní uţivatele nebo pracovníky. Provozní doba nízkoprahového zařízení by měla odpovídat potřebám cílové skupiny a mělo by být čistě na zváţení uţivatele, zdali se zapojí do 18
aktivit, nabízených touto sluţbou. Veškerá dokumentace by měla být přístupná uţivateli a měla by být vedena se souhlasem uţivatele.
2.3 Vnímání „Vnímání je velmi komplexní proces, v němž probíhá interakce různých senzorických subsystémů a jehož výsledkem je neméně komplexní vjem dané situace, tvořené různými objekty, jejich vztahy, pohyby atd.“ (Nakonečný 1998: 248). Vnímání řadíme mezi tzv. poznávací procesy, které slouţí člověku k poznávání okolního světa a orientaci v něm. Vnímání lze pochopit jako konstrukce individuálně specifických zobrazení reality. Člověk vnímáním přijímá informace o realitě, které vnitřně zpracovává a reaguje na ně. Vnímání není izolovaný proces lidského vědomí, nýbrţ aktivní proces uspořádávání informací o vnějším světě, který je ovlivňován zvyklostmi a zkušeností. „Vnímání je tak druhem konstrukce a současně kategorizace objektů vnějšího světa“ (Nakonečný 1998: 234) Jak říká Vágnerová (2004), tak vnímání mohou ovlivňovat i aktuální potřeby či emoční ladění jedince. Vnímání mŧţe být i sociálně a kulturně podmíněné, tzn., ţe lidské vnímání mohou ovlivňovat zkušenosti, popřípadě stereotypy, nebo mŧţe být vnímání ovlivněno nějakou sociální skupinou či kulturou. Pro účely diplomové práce bude dŧleţité soustředit se na vnímání mládeţe zejména v oblastech NZDM, volného času a rizikových projevŧ chování.
19
3 Společenský kontext mládeže současnosti „ Volí mezi drogami a normálním životem, volí způsob využití nových informačních technologií, případně odchází do virtuálního kyberprostoru, rozhoduje mezi hédonismem a rodičovstvím, mezi autentickým a konzumním životem masové společnosti“ (Sak, Saková 2004:7) Dnešní společnost se nachází v období „postmodernismu“, éře globalizace a světové integrace, monetárního sytému, komunikačních technologií a konkurenčního boje. Doba nejistoty finančních trhŧ, měnové stability a finančních krizí. Doba utahování opaskŧ, šetření, hrozby teroristických útokŧ, válek a nestability na blízkém východě. Doba pádŧ reţimŧ a nastolování demokracie tam, kde nikdy předtím nebyla. Doba nejistoty a nepřehlednosti. Ale také doba, kdy v Evropě trvá mírové období jiţ 77 let, doba, kdy národy zaţívali rozkvět a nadšení. Doba, kdy se kultury národŧ sbliţují a navzájem od sebe čerpají to nejlepší, čím disponují. V kaţdém případě se opět potvrzuje sloţitost dnešní doby, její nepřehlednost a nejednoznačnost, o čemţ polemizuje i mnoho sociologŧ a filosofŧ dnešní doby – Bauman, Lipotevsky a další. „Nejenom jedinci jsou dnes na cestě, ale i cílové pásky jejich drah ale i tyto dráhy samotné. Nezakotvenost je dnes zkušenost, kterou během svého života zažijete nejspíš mnohokrát, jelikož jenom málo přístavů, kde by se dalo znovu zakotvit, působí dostatečně solidně, aby slibovaly stabilitu dlouhodobého pobytu“ (Bauman 2004:173) Současné společenské postavení soudobé mládeţ se jeví jako velmi nejasné. Jak uţ jsem nastínil v přechozích kapitolách, tak mládeţ nemá jasný společenský status. Adolescence je brána jako přechod mezi dětstvím a dospělostí, tudíţ nemŧţeme mládeţ řadit ani k jedné z těchto variant. Pokud chceme správně pochopit dnešní mládeţ, „musíme ji vnímat v dimenzích doby a společenských poměrů, v nichž tato generace dozrává“ (Kraus 2006:32) Soudobá mládeţ vyrŧstá v naprosto odlišných sociokulturních podmínkách, neţ před sametovou revolucí. Macek (2003) přirovnává období totality k ontogenetické fázi vývoje – dětství s autoritativním stylem výchovy. Po zhruba 40. leté praxi totality, kdy byl osud jedince, dá se říci předurčen pro budování socialistické propagandy a jeho moţnosti byly velice omezeny, nastal zásadní společenský obrat. Po roce 1989 došlo v systému a ve fungování občanŧ k zásadním změnám a zvratŧm. Otevřely se naprosto nové a často nepoznané moţnosti. Přechodem k trţnímu hospodářství ovšem lidé začali postupně ztrácet určité jistoty a zároveň byli nuceni k vlastní zodpovědnosti. Nastala změna nejen ve vnímání svobody a otevření hranic, ale také v socio-ekonomických podmínkách, morálních a etických hodnotách. Těsně po revoluci byla svoboda chápána jako něco nového, stejně tak moţnost otevřeně cestovat, svobodně se vzdělávat, svobodně se projevovat. Dnes tyto moţnosti mládeţ vnímá jako něco samozřejmého a nedotknutelného. Období počátku 90.let Macek (2003) charakterizuje jako nástup společenské adolescence, kdy byl jedinci nabídnut prostor pro seberealizaci, ale zároveň nabízela velmi málo záchytných bodŧ co se týče pocitu bezpečí. „Dospívající společnost začala hledat na různých úrovních svou novou identitu“ (Macek 2003: 87) Ke konci 90.let se společnost začíná stávat autonomní a začíná se podobat západním společenstvím. Současná mladá generace se v mnoha ohledech podobá mládeţi v západních evropských zemích. Jeden z hlavních rysŧ dnešní doby je vysoká míra individualizace ale také pluralita moţností, kdy je mládeţ nucena brát svŧj ţivot do svých rukou. Mladý člověk má opravdu velkou míru individuální svobodné volby, ale i vyšší míru osobní a sociální nejistoty. To vede k dezorientaci mládeţe v oblasti norem, vzorcŧ chování a nerozhodnosti v oblasti společně 20
sdílených hodnot. „Dochází pak k různým konfliktům, dezintegraci v celém životě mladého člověka. To všechno vede ke ztrátě optimismu a víře v budoucnost“ (Kraus 2006:17). Dle Krause (2006) vznikají dvě odlišné části populace mladých lidí. První, menší, která odmítá současnou společnost a dává to jasně najevo (skinhead, anarchisté, squoteři) a druhá, která je podstatně větší, se vyznačuje ztrátou dŧvěry ve společenské uspořádání a stát a drţí se spíše v jakési izolaci, přiklání se k individualismu. Současná doba přímo vyúsťuje a nevyhnutelně se blíţí k individualismu, který je nebezpečný pro další společenský vývoj a to ve smyslu ztráty zájmu o společenské hodnoty, solidaritu a občanské angaţovanosti. Mladí lidé přestávají věřit v demokratické instituce a s tím souvisí i pokles zájmu mladých lidí se ve společnosti angaţovat. „Mezi mladými lidmi a veřejnými institucemi se rozšiřuje propast, která by mohla způsobit, že se mladí lidé budou zdráhat převzít své povinnosti občanů.“ (Bílá kniha, 2002:6) Současně také vzniká diferenciace mezi sociálně slabšími a silnějšími vrstvami – dochází k prohlubování rozdílŧ mezi vrstvami, za coţ je odpovědný celospolečenský a sociálně ekonomický vývoj. Tyto rozdíly se začínají promítat do ţivota mladé generace a výsledkem je koexistence sociálně patologických jevŧ. „ Mládež (především ta středoškolská) se skutečně stává tou částí populace, ve které se objevuje výrazný nárůst všech sociálně patologických jevů. Varovný je nárůst násilí, agresivity, brutality.“ (Kraus 2006:18) Rozvoj informačních technologií a vědecký pokrok je součástí vnímání světa mladých lidí – vyrŧstají ve světě počítačŧ, 3D filmŧ, herních konzolí, virtuálních realit, smartphonŧ a sociálních sítí. Děti často ještě neumí číst a psát, ale dokáţí zapnout počítač a hrát rŧzné hry bez větších obtíţí. Dospělí často ztrácí kontakt se svými dětmi, protoţe přestávají umět komunikovat – a zde jsou dva protipóly – buď to neumí a nikde se to nenaučili, a nebo nemají na své děti čas a počítač se tak stává jakousi náhraţkou rodiče. Dnešní dospívající jiţ vyrŧstají v digitálním světě a berou ho jako svoji součást, pokrok jde neuvěřitelně dopředu a mladí jsou si toho vědomi. Obávám se, ţe vývoj pude drasticky dopředu, ţe i dnešní generace mladých lidí bude mít problém pochopit rychlost vývoje. O rychlém vývoji a obrovském boomu komunikačních technologií svědčí i dlouhodobě stoupající a stabilní, burzovní index NASDAQ, který sdruţuje trh technologických akcií. Současná mládeţ ţije napŧl v kyberprostoru. Typický trendem dnešní doby jsou sociální sítě, kde si lidé zakládají profily a sdílí informace. Jak se ukazuje, tak sociální stě mají obrovskou moc, co se týče ovlivňování názorŧ a postojŧ. V souvislosti o mládeţi a komunikačních technologií hovoříme o „net generation (generace sítě nebo také generace online)“ (Sak, Saková 2007).
3.1 Mládež hledající (hledající identitu) Kapitolu s názvem „mládeţ hledající“ zařadím hned na začátek. Proč právě mládeţ hledající? Období dospívání by se dalo ekvivalentně nazvat jako obdobím hledání. Mladý člověk hledá sám sebe uvnitř světa nekonečně mnoha moţností. „Hledat svou identitu znamená experimentovat“ (Říčan 1989: 243). Pokouší se hledat smysl ţivota, hledá své místo ve společnosti, svŧj společenský status. Snaţí se najít sám sebe v rolích, které mu společnost přisoudila. Snaţí se utřídit si svŧj vlastní hodnotový systém, hledá v něm priority. Hledá spřízněnou duši, se kterou bude moci sdílet své proţitky, úspěchy i problémy. Mladý člověk hledá svou identitu neboli totoţnost. Říčan (2004) tvrdí, ţe mít vlastní identitu znamená vědět, kdo jsem, kam patřím, kam směřuji, čemu doopravdy věřím, co je smysl mého ţivota a rozumím vlastním citŧm. Jinými slovy mít jistotu nad sebou samým, být zodpovědný za své činy, znát své moţnosti a meze. Otázka hledání však není na programu dne pouze v období adolescence. Je to záleţitost probíhající po celý ţivot. Identitu člověk hledá jiţ od raného dětství, adolescence je však „vrcholem osobního zápasu o identitu“ (Říčan 21
2004:216). Další období dospělosti je jiţ spíše období upevňování, případně přetváření identity získané v adolescenci. Budování identity bývá velice nelehkým úkolem a to obzvlášť pro ty jedince, kteří nesplnili v období pubescence nebo dříve vývojové úkoly. Velice dŧleţitou součástí adolescentovi identity je jeho tělo. V období adolescence jiţ jedince nečekají ţádné převratné změny jako v období pubescence, ale tělo se přesto stává předmětem jedincova zájmu. „Vlastní tělo je posuzováno ve vztahu k aktuálnímu standardu atraktivity, je srovnáváno s ostatními adolescenty i aktuálně přijímaným ideálem.“ (Vágnerová 2000: 255). Jestliţe se tělo jedince přibliţuje aktuálnímu trendu, mŧţe výrazně ovlivnit sebevědomí a společenskou akceptaci mladého člověka. Samozřejmě tělo hraje dŧleţitou roli, i co se týče prestiţe pro druhé pohlaví a navazování vztahŧ. Vágnerová (2000) upozorňuje na to, ţe pokud je jedinec v této oblasti nějak hendikepován, mŧţe být jeho identita ohroţena zvýšenou nejistotou a negativním sebehodnocením, coţ se mŧţe promítat i do dalšího sociálního fungování jedince. Vlivem konzumního charakteru dnešní společnosti, kde trend určují média je snaha podobat se předurčeným vzorŧm povaţována jako zřeknutí se části individuality. „Adolescenti, zejména dívky dokáží v tomto směru vyvinout značnou aktivitu, jen aby se takovému ideálu přiblížili“ (Vágnerová 2000: 256).
3.1.1 Proces budování identity Říčan (2004) tvrdí, ţe hledání identity je především poznávání sebe sama. V současné době vyvstává otázka, zdali je v kontextu současných společenských podmínek vŧbec moţné nalézt svou identitu a dokončit tak proces hledání. Jak uţ jsem nastínil výše, tak svou identitu by mladý člověk měl vytvořit jiţ v období dospívání a v dospělosti pouze udrţovat, či upravovat. Klatezky, Rössler, Winter (2007)definují, dva modely, které vychází z otázky, zdali lze proces hledání identity ukončit či nikoliv. Nabízejí takto dva modely identity – model získané identity a model identitní práce. Model získané identity spočívá v tom, ţe mladí lidé po ţivotní fázi mládí získají svou identitu, „ na jejímţ základě mají moţnost vytvořit stabilní osobnost. Ţivotní fáze mládí je chápána přechod mezi dětství a dospělostí - jako určitě moratorium (odročení, oddálení). „Společnost a její sociální zařízení poskytují mladým lidem k dospívání lhůtu jako část vývoje k dospělosti. Lhůtu k nalezení sebe sama a ke zvládnutí integrace sebe sama – jako stabilně cítícího, myslícího a jednajícího člověka v budoucí dospělé společnosti.“ (Klatezky, Rössler, Winter 2007: 29 -30) Získáním a utvoření identity znamená vnitřní rovnováha a stabilní pozice ve společnosti. Autoři získání identity také podmiňují splněním vývojových úkolŧ typických pro adolescenci. „Nedojde−li k úspěšnému zvládnutí těchto úkolů vývoje, pak se naopak dostaví více nebo méně vyhrocená difúze identity. Namísto společenského začlenění se objevuje pocit a zkušenost sociální odchylky nebo vyloučení.“ (Klatezky, Rössler, Winter 2007: 30). Model identitní práce je pak model stavěný na tom, ţe tvorba identity je neukončitelný celoţivotní proces. Autoři reflektují současnou nejednoznačnou dobu, kdy „život v multi−realitách vyžaduje multi−identity; vyžaduje schopnost přebírat a hrát bez dlouhodobějšího nedorozumění nejrůznější role a disponovat k nim náležitými identitami“ (Klatezky, Rössler, Winter: 33). Nabízí tak koncept identitní práce s mládeţí, jeţ má za cíl doprovázet a usměrňovat proces hledání identity. Identitní práce se snaţí brát mladého člověka takový jaký je, a na základě porozumění ţivotnímu vyjádření mladistvého, nabízet návrhy na zlepšení jeho ţivotních podmínek. 22
Vágnerová nabízí fáze hledání a rozvoje vlastní identity. V pubescenci je střediskem hledání identity to, ţe jedinec „projevuje úsilí o hlubší sebepoznání o přesnější obraz sebe sama, který by se stal základem jeho identity“ (Vágnerová 2000: 223). Sebepoznávání je velice dŧleţitou sloţkou procesu utváření identity. Úzce souvisí s tělesnými změnami zpŧsobenými dospíváním. Pubescenti dále „překračují hranici aktuálního sebepojetí a usilují o budoucí, hypotetické vymezení.“ V této fázi jedinec poprvé začne váţněji uvaţovat o své budoucnosti, ačkoliv povětšinou vnitřně své přesné vymezení odmítá, či vymezuje negativně – často ví, čím být nechce, neţli ţe ví, čím by chtěl být. Velkou roli často mívá identifikace s rodinou aspirací. V adolescenci Vágnerová (2000)nabízí další dvě fáze vývoje identity a to za 1. fázi postupné stabilizace a za 2. fázi psychického osamostatnění. V první fázi dochází k postupnému vyrovnávání vztahŧ s rodiči – osamostatnění, ubývá demonstrativního a protestního chování. Vytváří se nová pravidla souţití v rodině – jedinec ještě není připraven na separaci od rodiny, ale začíná tam fungovat v jiné pozici. Ve fázi druhé dochází k vytvoření identity, která potvrzuje jedinečnost osobnosti a je alespoň z části realistická.
3.1.2 Mládež hledající smysl života Hledáním smyslu ţivota se zabývá existencionální psychologie a nejznámějším filosofem v této oblasti je Viktor Emil Frankl. Frankl (1994) staví logoterapii jako vŧli k smyslu, oproti Freudovské vŧli ke slasti a Adlerovské vŧli k moci. „Hledání smyslu je v životě člověka primární silou, nikoli „sekundární racionalizací“ pudových hnacích sil. Tento smysl je jedinečný a zvláštní tím, že každý člověk jej musí a může naplnit sám“(Frankl 1994: 66). Frankl (1994)dále hovoří o tom, ţe člověk by neměl hledat abstraktní smysl ţivota, protoţe kaţdý jedinec má své poslání a povolání. Není podstatný obecný smysl ţivota, ale smysl ţivota dané osoby v daném okamţiku. Smysl ţivota kaţdého jedince se liší. „Úkol každého je stejně jedinečný, jako jeho specifická příležitost tomuto závazku dostát“ (Frankl 1994: 71). Základní myšlenkou logoterapie je, ţe pokud není vŧle po smyslu v prŧběhu ţivota naplňována, tak mŧţe vést k frustraci noogenních potřeb a k existenciálnímu vakuu. Noogenní potřeby jsou potřeby vyššího řádu, zejména pak duchovní potřeby, potřeba právě smyslu ţivota, (naplnění hodnot, morální přesvědčení o správnosti jednání, proţitek krásného, náboţenské přesvědčení, kulturní identita atd.). Existenční vakuum je úzce spojeno s nudou. Člověk jakoby nevěděl, co má dělat, často je staven před nutnost volby, aniţ by věděl, co chce dělat. „Zmařená vůle ke smyslu je někdy zástupně kompenzována vůlí k moci a penězům. V jiných případech nastupuje na místo zmařené vůle ke smyslu vůle k libosti“ (Frankl 1994: 71). Frankl tak dále naznačuje, ţe hlavní příčinou problémovosti mládeţe mŧţe být právě existenční vakuum, které je zpŧsobeno nedostatkem vŧle k hledání smyslu ţivota.
3.2 Mládež protestující - subkultury – protest proti společnosti Tuto kapitolu bych velice rád věnoval mládeţi, jako určité protestní a inovativní sloţce společnosti. Jiţ Mácha (1965; cit. podle Smolík 2010: 20) charakterizoval mládeţ jako skupinu schopnou vidět nově to, co starší generace nechápe a jako určitý kontrast od chování a stylu starších generací. Macek (2003) uvádí, ţe současná mládeţ nestojí tolik v opozici oproti světu dospělých, jako tomu bývalo v 19. Století, avšak poukazuje na to, ţe „ proces přechodu z dětství do dospělosti je ve stále větší míře determinován konkrétními, ekonomickými a politickými podmínkami, jakož i konkrétní osobní historií a aktuální situací každého jedince“ (Macek 2003: 39). Macek dále uvádí, ţe „ kultura mládeže vznikala nejdříve 23
jako opozice ke kultuře dospělého světa, postupně však získává stále specifičtější a relativně autonomní charakter“ (Macek 2003:39). Smolík povaţuje za velice významný vliv vrstevnických skupin a subkultur mládeţe na socializaci jedince a to převáţně ve věku od 12 do 18 let. Prostřednictvím vrstevnických skupin si jedinec vytváří společenské vztahy a odpoutává se od rodiny. „Mladé generaci je princip reality vštěpován spíše mimo rodinu než rodinou“ (Marcuse 1969; cit. podle Smolík 2010:21). V období dospívání se krystalizují tzv. subkultury mládeţe. Co to vlastně jsou ony subkultury mládeţe a čím se vyznačují, proč vznikají?
3.2.1 Subkultury mládeže Subkulturám mládeţe se věnuje Smolík, který napsal titul „Subkultury mládeţe“. Tato kniha je celá věnována této problematice a autor tam rozebírá jednotlivé subkultury, jejich vztahu k politice a médiím a trhu. Smolík (2010) také definuje subkulturu mládeţe jako „ typ subkultury vázaný na specifické způsoby chování mládeže, na její sklon k určitým hodnotovým preferencím, akceptování či zavrhování určitých norem, životní styl odrážející podmínky života“ (Smolík 2010: 35) a také uvádí, ţe subkulturu mládeţe lze smysluplně pochopit ve srovnání s hodnotami a chováním dospělých v jedné společnosti. Autor upozorňuje na to, ţe se v prŧběhu devadesátých let 20.století v České republice etablovaly skoro všechny subkultury, které jsou běţné v zahraničí. Rozvoj subkultur mládeţe v ČR souvisí zejména s rozvojem kapitalismu a trţního hospodářství a pádu totality. Zatímco před rokem 1989 byly v ČR projevy odlišnosti od tradičního proudu povaţovány za provokace a proti-reţimové aktivity, tak v západních zemích v padesátých a šedesátých letech vznikal tzv. „prŧmysl pro teenagery“ a dospívání se tak stalo spíše komerční záleţitostí. Je to dáno i tím, ţe mládeţ v současnosti disponuje většími finančními prostředky, neţ tomu bylo v minulosti. Podle mého názoru na to mají vliv celosvětová masmédia, která určují vliv na to, co je „in“, a často dle mého názoru i zneuţívají osobitost některých znakŧ subkultur a vytvářejí z nich jakési komerční kulty zaloţené na těchto znacích. „ K paradoxům patří, že zatímco si mládež nejdříve vytvoří prvky své subkultury sama, později na to zareaguje trh, který hned registruje požadavky ve stylu oblékání a oblibu hudebních hvězd“ (Jandourek 2008, cit. podle Smolík 2010: 98). Typickým příkladem takové komercionalizace je hiphopová kultura. „Subkultury se vyznačují především osobitým životním stylem, kulturou a hodnotami, jež vznikají v opozici vůči tzv. kultuře majoritní“ (Syrový 2007: 103). Subkultury mládeţe se vymezují hlavně nápadnými vnějšími znaky jako například styl oblékání, úprava zevnějšku, styl hudby a vyjadřování (argot). „Vnější atributy jednotlivých subkultur mají často klíčový význam. Jsou důležité především pro vymezení vůči těm „jiným“ – ať již vrstevníkům, nebo dospělým.“ (Macek 2003:41). Subkultura se těmito atributy výrazně odlišuje a vzdaluje svým vrstevníkŧm a jiným generacím. Dle Grubera (1997) subkultury mládeţe plní ve společnosti tyto funkce: poskytují specifické útočiště nesocializovaným jedincŧm Umoţňují komunikaci potřebnou pro výkon té které zájmové činnosti Ve své existenci subkultury umoţňují realizovat a vyzkoušet nové vzorce chování Existence subkultur je zároveň symptomem takovýchto vzorcŧ Existence některých subkultur mŧţe být pro společnost zdrojem značných problémŧ (kriminalita, rasové bouře atd.) Subkultury mládeţe jsou i vyjádřením míry demokracie a svobody ve společnosti 24
Subkultury mládeţe jsou často spojovány s rizikovým chováním a sociálně patologickými jevy. Smolík definuje dvě základní roviny rizikovosti. Za prvé, fakt, ţe příslušnost k subkultuře negativně ovlivňuje jedince, a za druhé ţe subkultury pŧsobí na společnost deviantními formami chování, přičemţ autor chápe deviaci jako obranou nebo protestní reakci na dominantní kulturu. Základní rozdíly mezi dominantní kulturou a subkulturou spatřuje ne ve vnějších znacích, ale v oblasti norem a hodnot. „ Subkultura uznává jiná pravidla a jiné hodnoty, než jsou ty, které uznává konformní většina, a proto přirozeně produkuje chování, jež lze z hlediska společnosti označit za deviantní (Smolík 2010: 45). Některé subkultury mohou například zaujímat radikální nebo dokonce extremistické stanoviska vŧči jiným subkulturám nebo společnosti. Typickým příkladem jsou například subkultury skinheads, anarchisti atd.). Mezi nejčastější projevy rizikového chování řadíme nadměrné uţívání návykových látek, sniţování věku zahájení sexuálních aktivit mládeţe, zvyšování agresivity, delikventního a kriminálního chování popřípadě sebepoškozování. Tomuto výčtu rizikových projevŧ se věnuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která definuje pojem syndrom rizikového chování v dospívání. Subkultury jsou často cílovou skupinou NZDM, popřípadě terénního programu, jehoţ cílem by mělo být sniţování rizik spojených s příslušností k subkultuře. „Smyslem práce není dovést nekonformní skupiny k rozkladu nebo je jinak vytěžit či paralyzovat, ale uvnitř cílových skupin na klientské úrovni vyhledávat znevýhodněné a ohrožené jedince a minimalizovat rizika sociálních problémů spojených s jejich životem v subkultuře.“ (Syrový 2007: 104)
25
3.3 Mládež experimentující „Konzumace drog je jedním z fenoménů, který odlišuje současnou mládež od předchozích generací“ (Sak, Saková 2004:80) Období dospívání je charakteristické častým experimentováním. Tím, ţe mladí lidé zkouší něco nového, tak získávají mnohdy cenné zkušenosti. Častou jsou to ale zkušenosti, které by postupem času raději vymazali ze svého ţivota. Mládeţ experimentuje v mnoha oblastech, nejčastěji však v oblastech, které jsou nějakým zpŧsobem společensky neţádoucí, či patologické. Tato kapitola se bude věnovat návykovým látkám.
3.3.1 Mládež a alkohol Pro českou společnost je typická konzumace alkoholu. Rŧzné populární výzkumy často vyšvihují občany české republiky do předních příček v jeho konzumaci. Alkohol zkrátka patří k velmi oblíbeným drogám v naší společnosti. „Přiťuknutí“ patří prakticky ke kaţdé „správné“ oslavě. Mládeţ tuto tradici velmi dŧsledně dodrţuje. Zákonem stanovená hranice uţívání alkoholu je 18 let – tedy zákonná hranice dospělosti, ovšem uţívání alkoholu u osob mladších 18 let není ţádnou výjimkou. Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách z roku 2011, která je zaměřena na studium 16 letých středoškolákŧ, je vidět alarmující nárŧst v pití alkoholu oproti roku 2007. 98% respondentŧ má zkušenost ss alkoholem. Studie tvrdí, ţe 79 % dotazovaných studentŧ v posledních 30 dnech konzumovalo alkohol – coţ je nejvíce z Evropy. Toto číslo je naprosto alarmující, protoţe konzumace v alkoholu mezi mládeţí v České republice se stala naprosto běţnou a všední záleţitostí. Česká mládeţ ovšem nevede pouze v občasné konzumaci, ale oddává se také nadměrnému pití (studie hovoří o 5 a více sklenicích alkoholu). Česká mládeţ zaujímá na ţebříčku 4. Místo. Mladí lidé si často neuvědomují dopad konzumace alkoholu na organizmus. „Moderní vyšetřovací metody zjistily u 17-letých dospívajících, kteří pili alkohol a měli kvůli tomu problémy, menší hippocampus, což je část mozku důležitá právě pro učení a paměť. O horším školním prospěchu dospívajících, kteří vypijí více alkoholu, svědčí i data z České republiky“ (Nešpor 2005) „Ukazuje se, že v čím mladším věku je jedinec zasažen drogou, tím negativnější a silnější je dopad na osobnost. Zhruba od 13 let začíná období, kdy dítě často prožívá krizi ve vztahu k rodině, hledá svou roli mezi vrstevníky a nově začíná vnímat společnost. Zde se také nachází krizové zázemí pro kontakt s drogou.“ (MŠMT 2007: 8) Současným trendem je, ţe si mládeţ kupuje alkohol v obchodě. 61% dotázaných tak učinilo alespoň jednou, 13,7 % více neţ 5x za posledních 30 dní. Mŧţeme tak sledovat vzrŧstající trend. Oproti tomu klesá počet těch, kteří si alkohol koupili v restauraci, baru nebo na diskotéce. 18,1 % dotázaných si za posledních 30 dní koupilo alkohol v restauraci, baru Nebo na diskotéce více neţ 5x, coţ je číslo cca o 4 %menší neţ v roce 2007. Toto číslo je sice menší, ale nadále ve mě vyvolává pocit, ţe něco není v pořádku. Dle mého názoru je alkohol v České republice dostupný a příliš levný, to má za následek takto vysoká čísla. Současná vláda v reakci na provedenou studii připravuje právní novelu, která má zpřísnit podmínky prodejcŧm alkoholu. Protidrogový koordinátor Vobořil sdělil, ţe zpřísnění by se mělo týkat hlavně prodejcŧ alkoholu a mŧţe se „počítat i s možností i vícedenního pozastavení provozu podniku, který dětem a mladistvým alkohol prodá. Zpřísnit by se měly i další tresty, zejména pak finanční postihy“(Vláda ČR 2012). Otázkou zŧstává, kdo bude na prodej alkoholu 26
mladistvým dohlíţet. Prodejci alkoholu se totiţ často v zájmu svého zisku nebojí ani vysokých pokut.
3.3.2 Mládež a kouření Dle výsledkŧ nejnovější studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách), která je zaměřena na sledování rozsahu uţívání návykových látek u dospívajících v Evropě, alespoň jednou okusilo cigaretu 75% šestnáctiletých. Celkem je v populaci 25,7 % mládeţe, která kouří denně alespoň jednu cigaretu a 8,2 % silných kuřákŧ (11 a více cigaret denně).
3.3.3 Mládež a drogy Prakticky ve stejné situaci jako u alkoholu se současná mládeţ v České republice ocitá i v oblasti konzumace drog. Hlavně pak těch „lehkých“. Česká mládeţ drţí prvenství v konzumaci Marihuany. Alespoň jednu zkušenost s ilegální drogou v roce 2011 mělo 43 % dotázaných respondentŧ. Coţ je téměř polovina populace 16 letých mladistvých. S marihuanou nebo s jinými konopnými produkty uvedlo zkušenost 42 % dotázaných. Opět prvenství ve světě. Ostatní nelegální látky vyzkoušelo 11% studentŧ. Pokleslo uţívání extáze, která je typická pro taneční scénu. Zhruba na stejné úrovni zŧstávají halucinogeny (LSD a Lysohlávky), sniţuje se i podíl uţivatelŧ pervitinu – coţ dle mého osobního stanoviska není zcela přesný údaj, jelikoţ dle mé osobní zkušenosti pervitin mezi mladými stále „frčí“, akorát se o tom moc často nemluví. Mládeţ, která pervitin uţívá, není mezi svými vrstevníky příliš populární, tudíţ své uţívání tají.
3.4 Mládež a volný čas „Kdo si hraje, nezlobí“ (lidové moudro) Volný čas je jednou z nejdŧleţitějších sloţek v struktuře času mládeţe. Všeobecně je „volný čas ve svém rozsahu obsahu systémově provázán s daným typem společnosti, kterému odpovídají určité hodnoty, instituce, vzorce chování a sociální mechanizmy spojené s naplňováním volného času.“ (Sak, Saková 2004: 59). V neposledním případě je volný čas ovlivňován rodinou, tedy primární výchovnou institucí. Další jsou škola a vrstevnické skupiny, které také do jisté míry ovlivňují zpŧsoby trávení volného času. V neposlední řadě, ovlivňuje volný čas dětí a mládeţe módní trend. V současné době se vykrystalizovala spousta nových moţností, jak trávit volný čas. Nabídka zájmových činností se rozšiřuje ze dne na den a ve výčtu se často objevují i aktivity, které jsou netradiční (Magic, bouldering, parkour atd.) Volný čas často označujeme jako mimoškolní, mimopracovní činnost, kterou si jedinec zvolí na základě svým zájmŧ, nálad a pocitŧ (Sak, Saková 2004). „V oblasti volného času došlo v životě mládeže ke změnám, a to především v institucionalizovaném zabezpečení volného času mládeže. Kultura a sport se zkomercionalizovaly, s nástupem infomačních technologií probíhá informační revoluce.“ (Kraus 2006:49) Rŧzné výzkumy volného času dětí a mládeţe se ve skrze shodují v tom, ţe trendem se stalo pasivní trávení volného času mládeţe. Například Ministerstvo školství a mládeţe (2002) varuje před současným vývojovým trendem v oblasti trávení volného času mládeţe. „Prohlubuje se spíše pasivita, konzumnost a nenáročnost aktivit.“ (MŠMT 2002:6). Aspekty aktivního zpŧsobu trávení volného času jsou dle (MŠMT 2002: 6): aktivní přístup dětí a mládeže k provádění této činnosti kompenzace jednotvárné zátěže (při vyučování, dlouhém sezení, nerovnoměrném zatěžování jednotlivých oblastí mozku a nervové soustavy apod.) 27
posilování zdravého způsobu života a zdraví Aspekty pasivního trávení volného času ministerstvo nedefinuje, pouze upozorňuje na to, ţe díky vakuu ve volném čase mládeţe mohou vznikat projevy rizikového chování. Mezi nejrizikovější a nejnáchylnější jedince, kteří mají tendenci k rizikovému chování, řadí tyto (MŠMT 2002: 11 – 12): chroničtí sledovači televize, filmů a počítačových her mládež bloudící po ulicích a restauračních zařízeních a ubíjející nudu mládež vyhledávající dramatické a dobrodružné aktivity zástupným způsobem; pomocí násilí, kriminality, drog, alkoholu apod. „Výrazným jevem souvisejícím s životním stylem je pasivní trávení volného času“ (Marková 2008: 190) Dominantním zpŧsobem trávení volného času dle Krause (2006) i Saka a Sakové (2004) je sledování televize. V současné době však jiţ tuto aktivitu plnohodnotně nahradil jiný druh zábavy a tím je trávení volného času u PC.
3.4.1 Informační technologie a volný čas Počítač jako fenomén začal pronikat mezi mladou generaci v roce 1992, kdy se ve výzkumech zaměřených na trávení volného času mládeţe poprvé objevují aktivity vykonávané s počítačem. V té době byl počítač pouţíván pouze minimálně. V roce 2005 aktivity spojené s počítačem svou frekvencí dostihly sledování televize (Sak, Saková 2007). V současné době, tedy v roce 2012 si troufám říci, ţe budou zabírat ve zpŧsobu trávení volného času aktivitu číslo 1. Zejména pak u mládeţe, protoţe s rozmachem rŧzných sociálních sítí (Facebook, Twitter, Libimseti atd.), rŧstem počítačové gramotnosti mládeţe a rozvojem technologií kompaktibilních s PC (digitální fotoaparát, MP3 přehrávače atd.), roste i poptávka po PC samotném. Ale nejen PC se stal hitem v informačních technologiích. Během posledních třech let se do popředí zájmŧ dostávají tzv. smartphony (chytré telefony) a rŧzné tablety, které díky svému multimediálnímu charakteru nabízí prakticky to samé co PC. V současné době je mezi mládeţí asi nejfrekventovanější činností ve volném čase počítač. Ještě před deseti lety tomu tak nebylo a prvenství v pasivním zpŧsobu trávení volného času měla televize. Dnes si mládeţ těţko dovede představit svŧj ţivot bez počítače, internetu a jeho nekonečných moţností. „Zatímco doposud převažoval v životním poli přirozený svět a do životního pole postupně pronikala mediální a virtuální realita, v současnosti se již děti rodí do světa, který je ve velké míře vytvářen mediálně a virtuálně“ (Sak, Saková 2007: 258). Sak a Saková (2007) vidí proměnu volného času nejen v rozšíření o počítačovou aktivitu, ale vnímají počítač jako prŧsečík, ve kterém se sbíhá široké spektrum aktivit, které se dříve provozovali bez počítače. Jde například o fotografování, filmování, četbu, kreslení, vzdělávání, finanční operace, poslech a skládání hudby, nakupování, kontakty s úřady, skupinová komunikace, seznamování atd. „Přechod od jedné aktivity na počítači ke stále se rozšiřujícímu a sofistikovanějšímu komplexu činností realizovatelných prostřednictvím počítače je zárodkem nové kyberkultury“ (Sak, Saková 2007:259)
28
4 Současná situace v Litoměřicích 4.1 Město Litoměřice – demografické údaje Město Litoměřice – královské město, jehoţ vznik se datuje k roku 1057, kdy byla zaloţena litoměřická kapitula. Město se nachází na soutoku řek Labe a Ohře na úpatí Českého středohoří. Litoměřicko jako oblast je tradičně nazývána Zahradou Čech. Litoměřice jsou bývalé okresní město s cca 40 spádovými obcemi. Město se vyznačuje bohatou historickou a kulturní tradicí. Ve městě ţije přes 24 tisíc obyvatel. Co se demografických faktorŧ týče, tak obyvatelé Litoměřic stárnou, coţ koresponduje s celorepublikovým trendem. Tento trend je dán zejména prodluţováním věku zaloţení rodiny a zvyšováním věku úmrtí. Prŧměrný věk v okrese Litoměřice je 40,7 let a kaţdoročně se zvyšuje.
Graf 3.1: Obyvatelstvo Litoměřice podle hlavních věkových skupin, zdroj Analýza potřeb 2012 Neexistuje ţádný statistický ukazatel o věkové kategorii mládeţe od 15 – 19 let, ale pokud se podíváme na počet narozených dětí od roku 1997 (momentálně je těmto dětem 15 let) tak ten činí 228. Samozřejmě musím vzít v úvahu i celkový přírŧstek a úbytek obyvatel, takţe hrubým odhadem je zde ve věku od 14 do 19 let cca 1500 obyvatel. Tabulka č. 3.1: Počet narozených dětí, zdroj: vlastní šetření dle statistik ČSÚ počet narozených rok dětí 1993 318 1994 275 1995 242 1996 216 1997 228 1998 219 celkem 1 498
29
4.2
Současná nabídka aktivit/služeb pro mládež
V této kapitole letmo zanalyzuji nabídku sluţeb a volnočasových aktivit pro mládeţ, které je v současnosti nabízená na území města Litoměřic. Záměrně vynechávám nabídku volnočasových aktivit a krouţkŧ pořádaných školami, protoţe ta je čistě v dikci jednotlivých škol a věřím, ţe je určitě velice pestrá.
4.2.1 Sociální služby Ve městě Litoměřice se v oblasti sociálních sluţeb pro mládeţ aktivně angaţuje pouze Naděje o.s., která převzala sluţbu Nízkoprahový klub pro mládeţ Oáza po občanském sdruţení Bethel, které se dostalo do finančních problémŧ a bylo tak nuceno svou pŧsobnost ukončit. Dle současné nabídky sociálních sluţeb pro mládeţ v Litoměřicích existuje pouze NZDM Oáza, která má registrovanou sluţbu Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ. Dále je v provozu tzv. Klubovna Naděje v rámci sociálně aktivizační sluţby v Revoluční ulici v blízkosti tvz.“problémových panelákŧ“ (tzv. třinácti věţáky). Cílem této sluţby je kontaktovat a spolupracovat se sociálně slabými a nepřizpŧsobivými občany, s dluţníky za nájemné z obecních bytŧ vystěhované na základě soudního rozhodnutí a s rodinami i jednotlivci v krizové sociální situaci. NZDM Oáza je dle svého popisu v registru poskytovatelŧ poskytuje sluţby zaměřená na děti se sociálním, psychosociálním či zdravotním problémem, ze špatných sociálních podmínek a problémových rodin, které obtíţně komunikují se svým okolím a těţce navazují kamarádství s vrstevníky, jsou těţce zvladatelné a motivovatelné. Posláním NZDM Oáza je zaujmout děti rozsáhlou nabídkou programŧ, pořádáním rozmanitých akcí a svou činností zajistit rozvoj dětí pro pozdější bezproblémový vstup do samostatného ţivota. NZDM Oáza poskytuje dle registrace tyto sluţby: „Výchovné, vzdělávací a aktivizační služby - hry, sport, soutěže, zájmové kroužky, příměstský tábor, doučování, pomoc s domácími úkoly apod. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – výlety, návštěva kulturních akcí, návštěva historických památek apod. Sociálně terapeutické činnosti – společná terapeutická setkání v klubovně, osobní rozhovory s dětmi apod. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí – konzultace s rodiči dětí, dohled nad dodržováním práv dítěte, pomoc při zvládání školních povinností apod.“(Registr poskytovatelŧ sociálních sluţeb)
4.2.2
Příspěvkové organizace
Co se týče příspěvkových organizací města, tak v Litoměřicích jich funguje hned několik. Pokud záměrně vynechám základní školy a zaměřím se pouze na přímou práci s mládeţí a volnočasové aktivity, tak výčet bude následující. DDM Rozmarýn. Dŧm dětí a mládeţe, který nabízí pestrou a širokou nabídku volnočasových aktivit. Ve školním roce 2011/2012 bylo přihlášeno k rŧzným aktivitám v DDM Rozmarýn celkem 65 dětí ve věku 13 – 14 let. Ve věku 15 let a více bylo minulý školní rok přihlášeno 56 dětí. Nejvíce oblíbené mezi staršími ţáky (tj. 2. Stupeň základních škol) jsou aktivity zejména sportovně zaměřené (taneční nejvíce), poté aktivity zaměřené na specifické zájmy (včelaření, deskové hry, karetní hra Magic, Geocaching) a poté aktivity výtvarné a hudební.
30
4.2.3
Zájmové organizace, sportovní kluby
Vyjmenovávat zde všechny sportovní oddíly a zájmové organizace v Litoměřicích by bylo poněkud náročné a zřejmě i nezajímavé, ale vyjmenuji alespoň ty organizačně větší. Jedná se o sportovní organizace TJ Sokol a TJ Slavoj, které organizují rŧzné sportovní oddíly. TJ Slavoj nabízí vyţití v oddíly basketballu, hiphopu, hokejbalu, jachting, kulturistika, lyţování, nohejbal, šachy, šerm, tenis, veslování, vodní motorismus, vodní turistika a volejbal. TJ Sokol nabízí pro mládeţ vyţití v oddílech volejbalu, basketbalu, všestrannosti, florbal, nohejbal, historický šerm, badminton, cyklistika. Dalším významnými oddíly se moţností aktivního sportu jsou Sport Judo Litoměřice a Litokan, které se specializují na bojové umění Judo. Dále pak například TTC Litoměřice, které organizuje moţnost provozování stolního tenisu. Moţností sportovního vyţití a provozování aktivního sportu je v Litoměřicích, troufám si říci, velice dost. TJ Slavoj na svých webových stránkách uvádí, ţe má ve svých oddílech přes 1000 členŧ (samozřejmě ve všech věkových kategoriích), coţ je pozitivní zpráva. Organizované volnočasové aktivity nabízí také Volnočasový klub Kotva, který provozuje Bratrská jednota Babtistŧ. Klub pořádá pravidelné akce v deskových a stolních hrách, dále jednorázové akce pro děti a mládeţ a kurzy angličtiny. V současné době klub nabízí pouze jednorázové akce. Poslední pravidelná akce (Izraelské tance) byla v současnosti pozastavena.
31
4.3 Rozvoj služeb ve městě Město Litoměřice je velice známé tím, ţe se věnuje oblasti strategického rozvoje svého města. Získalo jiţ řadu ocenění za svŧj přístup k otázkám rozvoje města a zapojení občanŧ do rozhodování o jeho budoucím vývoji. Město se velmi intenzivně věnuje dvěma agendám – Zdravé město a Místní agenda 21.
4.3.1 Zdravé město Litoměřice Zdravé město „je prestižní označení pro město (dobrá vizitka a známka kvality), které je aktivně zapojeno do Projektu Zdravé město, který iniciovala Světová zdravotnická organizace WHO.“ (Zdravé město Litoměřice 2012). Principem zdravých měst obecně je myšlenka kvalitnějšího, zdravějšího a spokojenějšího ţivota svých občanŧ. Cílem je se intenzivně zabývat oblastmi, které mohou mít vliv na ţivot občanŧ - například ţivotní a sociální prostředí, rozvoj města a sluţeb atd. Města se sdruţují do tzv. národních sítí, kde mohou navzájem čerpat zkušenosti z oblastí strategického a udrţitelného rozvoje, zkvalitňování veřejné zprávy a zlepšování kvality ţivota svých občanŧ. Město Litoměřice je zapojeno do Národní sítě Zdravých měst od roku 2002 díky projektu Litoměřice- Zdravé město. Od té doby získala mnoho ocenění. Například stojí za zmínku 2. místo v celostátní soutěţi Obec přátelská rodině ve velikostní kategorii: 10 001 - 50 000 obyvatel. Toto ocenění se vydává na dva roky. Město Litoměřice tento titul získalo na období 2009 a 2010. Tři roky po sobě město také získalo ocenění za kvalitní postup v rámci MA21 Cenou ministerstva vnitra „Organizace dobré veřejné sluţby“.
4.3.2 Místní agenda 21 Agenda 21 jak jiţ název poukazuje je program pro 21.století. Jedná se o dokument OSN, který byl schválen na konferenci o ţivotním prostředí v Rio de Janeiru na tzv. summitu Země v roce 1992. Na tomto summitu se sešlo přes 10 000 oficiálních delegátŧ ze 178 zemí. Na této konferenci byl utvořen celosvětový konsenzus v oblasti spolupráce pro rozvoj a ţivotní prostředí, jeţ si klade za cíl „zabránit zhoršovaní stavu životního prostředí a přitom zlepšovat hospodářské i sociální podmínky života na této planetě“ (Zdravé město Litoměřice 2012). „Svým pojetím je Agenda 21 akčním plánem celosvětového společenství pro období 21.století. Proto byl zvolen název "Agenda 21". Od států, které se k ní přihlásily se očekává, že vyhlásí svůj akční plán vycházející z tohoto dokumentu.“ (Agenda 21, kapitola 1.3: 1) Mimo jiné se v Agendě 21 hovoří i o mládeţi a to konkrétně v části III. o Posilování úlohy dŧleţitých skupin v kapitole 25.2., kdy se agenda zmiňuje o dŧleţitosti aktivně zapojit a vyuţít potenciál mládeţe v rozhodování o relevantních záleţitostech. „It is imperative that youth from all parts of the world participate actively in all relevant levels of decision-making processes because it affects their lives today and has implications for their futures. In addition to their intellectual contribution and their ability to mobilize support, they bring unique perspectives that need to be taken into account.“ (Agenda 21,1992: kapitola 25.2) Místní agenda 21 je proces na velice obdobném, ne-li stejném principu, ačkoliv v regionálním měřítku. Města, obce, či regiony se dobrovolně zapojují do této agendy a prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a řízení a aktivního zapojování veřejnosti do ţivota města, agenda pomáhá zvyšovat kvalitu ţivota svých obyvatel. Tento proces není dán ţádnou zákonem stanovenou povinností a je závislí pouze na vŧli lokálních 32
úřadŧ a pomocí dalších partnerŧ jako jsou neziskové organizace, školy, podnikatelé a veřejnost.
4.3.3 Jak budou vypadat Litoměřice v roce 2030? Město Litoměřice kaţdoročně pořádá veřejné projednávání situace ve městě – Forum Zdravého města, kde se za moderované diskuze projednávají nejvíce palčivé problémy města. Této akce se zúčastňuje odborná veřejnost i veřejnost laická. Jednotlivé oblasti rozvoje jsou rozděleny do pracovních skupin (A: ekonomika, podnikání, cestovní ruch; B1: ţivotní prostředí, územní rozvoj a bydlení + D: energetika, klimatické změny; B2: doprava; C: sociální oblast, zdraví, společenský rozvoj, vzdělávání; E: kvalitní úřad a organizace města). Kaţdá z těchto pracovních skupin definuje tři nejzávaţnější problémové oblasti. Zaměřím se na problémy definované pracovní skupinou C: sociální oblast, zdraví, společenský rozvoj. Tato pracovní skupina navrhnula jako tři nezávaţnější problémové oblasti tyto následující: „č.1 - Vybudovat multigenerační odpočinkové a relaxační zóny (součástí SPRM - cíl C.II) č.2 - Řešit bytovou politiku pro nízkopříjmové domácnosti vytvořením startovacích a sociálních bytů (součástí SPRM - cíl C.IV) č.3 - Posílit sociální terénní práci s mládeží ohroženou sociálně patologickými jevy (součástí SPRM - cíl C.V)“ (Zdravé město 2012) Ze všech problémŧ vymezených jednotlivými pracovními skupinami, vybere přítomná veřejnost, z níţ má kaţdý člen k dispozici dva hlasy, deset nejváţnějších. Těmto deseti nejoţehavějším problémovým oblastí se snaţí zabývat příslušné odbory a naplňovat je. Mezi deseti nejpalčivějšími problémy veřejnost zvolila i problém č. 3 z pracovní skupiny C pro sociální oblast, zdraví, společenský rozvoj, tedy Posílit sociální terénní práci s mládeží ohroženou sociálně patologickými jevy.
4.3.4 Komunitní plánování Komunitní plánování sociálních sluţeb je metoda komunitní práce a slouţí ke strategickému rozvoji sociálních sluţeb a veřejného ţivota za aktivní spoluúčasti veřejnosti. Komunitní plánování se soustředí na „analýzu sociálních podmínek a služeb, stanovuje cíle, připravuje služby, mobilizuje zdroje a implementuje služby a programy, provádí jejich evaluaci.“ (Gojová 2006: 77) Hlavním posláním komunitního plánování je plánování a zajišťování sociálních sluţeb na základě potřeb veřejnosti. „Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, kterou lze v obcích nebo krajích plánovat sociální služby tak, aby co nejvíce odpovídaly dané lokalitě a potřebám občanů. Vychází z předpokladu, že místní lidé nejlépe vědí, co potřebují“. Lokální úroveň komunitního plánování má obrovský smysl v tom, ţe je moţné pruţně reagovat na vzniklé potřeby jednotlivých aktérŧ a uspokojovat tak potřeby místní komunity. Komunitní plánování předpokládá aktivní spoluúčast všech zainteresovaných – tzv. triádu. Triádou se rozumí aktivní spolupráce a vyjednávání tří hlavních aktérŧ – zřizovatele, poskytovatele a uţivatele sluţeb s cílem koncipovat a zlepšovat charakter a dostupnost sociálních sluţeb. Matoušek ve Slovníku sociální práce definuje komunitní plánování jako „Přímé vyjednávání mezi zřizovateli, poskytovateli a uživateli služeb, jehož cílem je zlepšit místní sociální politiku, či charakter sociálních, případně dalších souvisejících služeb.“(Matoušek,2008:87)
33
Tato spolupráce by měla končit konsenzem všech zúčastněných s ohledem na potřeby uţivatelŧ a moţnostmi sociálních sluţeb (například finančních prostředkŧ, moţnosti poskytování sluţby atd.) „Komunitní plánování má konkrétní výstupy, v jasně omezeném čase s konkrétními účastníky“ (Centrum komunitní práce UL 2008) Výstupem komunitního plánování obvykle bývá dokument zvaný Komunitní plán. Tento plán bývá obvykle střednědobého charakteru a je vymezen na konkrétní období (zpravidla to bývají 2- 4 roky). Plán je jedinečný v tom, ţe není dán shora, ale je utvářen ţivým procesem, kdy se jednotliví aktéři pravidelně schází a diskutují tak nad problémy, které tíţí místní společenství a reagují na vzniklé potřeby aktérŧ triády. „Výsledkem je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány.“ (MPSV 2005: kap.2) 4.3.4.1 Komunitní plán 2010 – 2013 Litoměřice Město Litoměřice se věnuje komunitnímu plánování jiţ od roku 2004 a jako jedno z prvních měst v ČR se ujalo a aktivně chopilo procesu komunitně plánovat. V současné době město vydalo jiţ třetí komunitní plán na období let 2010 – 2013, kde si stanovilo své priority v oblasti sociálních sluţeb. Na tomto, jakoţto i na předchozích plánech, se podílely čtyři pracovní skupiny a to konkrétně pracovní skupiny: rodina, děti a mládeţ senioři zdravotně postiţení osoby v přechodné krizi, ohroţené drogou a etnické minority V komunitním plánu města Litoměřice na období let 2010 – 2013 se vykrystalizovaly následující opatření. Opět vypíchnu dvě nejdŧleţitější opatření, která se týkají mládeţe v Litoměřicích. Opatření č. 1.1.: Podpora neorganizovaných volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi a pro děti a mládeţ. Toto opatření má následující cíle: „zajistit dostupnost sportovišť a uzavřených veřejných prostor v zimním období rozšíření volně dostupných hracích ploch pro děti a mládež a to i v zimním období vznik veřejně přístupných prostor pro neorganizované volnočasové aktivity mládeže“ (3.komunitní plán sociálních sluţeb 2010) Jako nezávislý pozorovatel a dlouhodobý pozorovatel, který dlouhodobě sleduje situaci mládeţe v Litoměřicích, si troufám říci, ţe se v této oblasti a v tomto opatření neudělalo dosud nic konkrétního. Navíc takto formulované cíle přímo vybízí ke vzniku nízkoprahového zařízení. Opatření . 3.1.: Analýza potřeb dětí a mládeţe ve městě Cíle opatření: Zmapování potřeb cílové skupiny. Analýza bude zaměřena na zájmy a potřeby zejména v oblasti volného času dětí a mládeţe Analýza potřeb mládeţe byla provedena koncem roku 2011 a její výsledky byly prezentovány počátkem roku 2012. Analýze potřeb mládeţe se podrobněji zabývám v následující kapitole Opatření č.3.2.: Rekonstrukce objektu „Pohoda“ na sídlišti Střed za účelem rozšíření sluţeb DDM Rozmarýn a vzniku nízkoprahového klubu pro děti a mládeţ Cíl opatření: „Kompletní rekonstrukce objektu“ (3.komunitní plán sociálních sluţeb) 34
Z tohoto opatření je mnohem zajímavější, neţ cíl jeho zdŧvodnění: „Problematická oblast v blízkosti sídliště Střed – Severka – v této oblasti se shromažďují děti a mládež ze sídliště a blízkého okolí, tráví zde svůj volný čas. Většinou se jedná o děti z problémových rodin, které nemají možnost využít nějaké další volnočasové alternativy. Na sídlišti Střed bude uvolněn objekt současného učňovského střediska Pohoda. Tento objekt by mohl pro svou činnost využít DDM Rozmarýn, jehož aktivity výrazně převyšují stávající kapacity objektu v Plešivecké ulici. Toto místo by bylo také ideální pro vznik nízkoprahového klubu pro děti a mládež.“ (3. Komunitní plán sluţeb města Litoměřice, 2010) Naprosto souhlasím s poslední větou tohoto zdŧvodnění. Toto místo je opravdu pro vytvoření nízkoprahového klubu pro mládeţ naprosto ideální, jelikoţ tento objekt byl školským zařízením, s venkovním prostranstvím a v přímém sousedství s multifunkčním hřištěm. Dle mého názoru by pro potřeby klubu nebylo třeba ani vyuţití celého komplexu, ale pouze jeho části. Navíc je tento objekt velice dobře lokalizován, jelikoţ se nachází v zástavbě panelového sídliště Střed a Cihelna, navíc je tato lokalita velice dobře a v celku bezpečně dostupná i z jiných okolních sídlišť. Opatření č. 3.3.: Rozšíření činnosti DDM Rozmarýn, vznik nového nízkoprahového klubu pro děti a mládeţ Cíl opatření: „Nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež z problematické oblasti v okolí sídliště Střed. Vybudování detašovaného střediska DDM Rozmarýn Nízkoprahový klub pro děti a mládež, který bude podchycovat klienty z problémové oblasti sídliště“ (3. Komunitní plán sluţeb města Litoměřice, 2010) V těchto cílech opatření město jasně vyjádřilo záměr vyuţít tento objekt pro vytvoření Nízkoprahového klubu pro děti a mládeţ. Svŧj postoj k tomuto objektu jsem jiţ vyjádřil v předchozích odstavcích.
4.3.5
Analýza potřeb mládeže (kvalitativní studie)
Jak uţ jsem výše zmínil, tak v roce 2011 byla v rámci komunitního plánu zpracovaná kvalitativně zaměřená analýza potřeb mládeţe. Tato analýza byla financovaná z projektu Inovace procesŧ komunitního plánování sociálních sluţeb na střednědobé období let 20112012 ve městě Litoměřice. Cílem šetření bylo zmapovat potřeby dětí ve věku od 9 do 18 let, které nevyuţívají organizované a placené odpolední a víkendové volnočasové aktivity. Hlavní výzkumnou metodou byly hloubkové rozhovory (IN- depth interviews). Výzkumný vzorek byl v rozsahu 12 respondentŧ od 9 – 18 let. Jako doplňková metoda šetření byla pouţita focus group – skupinová diskuze. Diskuze se zúčastnilo 5 dětí ve věku 9 – 10 let. Autor výzkumu si kladl za cíl kontaktovat hlavně mládeţ, která nenavštěvuje ţádné organizované a placené volnočasové aktivity – ačkoliv svŧj cíl splnil, měl si dle mého názoru stanovit za cíl ještě konkrétněji a to tak, ţe měl cílovou skupinu výzkumu rozšířit na mládeţ, která nevyuţívá ani aktivity, které jsou poskytovány neziskovými organizacemi. Domnívám se, ţe zpŧsobem a zvolením takové cílové skupiny mohlo dojít ke zkreslení podstaty výzkumu a jeho prezentace odborné veřejnosti, na které jsem byl osobně účasten, by nepŧsobila jako óda na NZDM Oáza a Klubovnu Naděje. Domnívám se, ţe autor výzkumu totiţ kontaktoval hlavně respondenty, kteří jiţ vyuţívají NZDM Oáza, jelikoţ se respondenti tohoto výzkumu velice často odvolávali na Nízkoprahový klub Oáza a klubovnu Naděje. O čemţ svědčí i autorova vyjádření v analýze. Například: „Počítač a internet byly většině respondentů dostupné např. v nízkoprahovém klubu Oáza, v klubovně společnosti Naděje a jednotlivě u 35
rodičů“. Nebo „za nejoblíbenější sociální skupinu, s níž respondenti tráví volný čas a ztotožňují se s jejími hodnotami, byla nejčastěji označena parta, složená z kamarádů ze sousedství, ze školy, z nízkoprahového klubu Oáza a z klubovny společnosti Naděje v Revoluční ulici.“(Analýza potřeb mládeţe 2012 :11). Nicméně pominuli nešikovně uchopený vzorek respondentŧ, tak autor ve své studii vyvodil následující doporučení pro město, z čehoţ bych vyzdvihl právě dvě první: „Udržet a případně rozšířit síť nízkoprahových klubů jako významného prostředku k eliminaci asociálních jevů, počínaje užívání návykových látek, přes rostoucí nebezpečí agresivity v ulicích až po závažnou kriminální činnost, která stojí v závěru. Poskytnout materiální podporu těmto zařízením pro jejich činnost. Podle možnosti rozšiřovat síť veřejných hřišť a sportovišť. Odstranit nebezpečné prvky a jevy v lokalitách města, které se profilují jako oblíbená místa pro konzumaci návykových látek a případné projevy agresivního chování. V rámci šetření byly jmenovány Jiráskovy sady a okolí diskotéky Severka. Respondenti (děti a mládež do 18 let!) požadovali např. zavedení kamerového systému v Jiráskových sadech podle vzoru „nového parku“. Zvážit vyhrazení prostoru pro sport starších dětí v parku v sousedství pískovišť a hřišť pro menší děti, matky a babičky s kočárky. Zájmy a preference těchto skupin se zjevně kříží. Nalézt způsob, jak materiálně podpořit účast dětí z nízkopříjmových domácností v zájmových útvarech DDM Rozmarýn, ve školách, uměleckých a sportovních zařízeních a organizacích. Předpokladem je zachycení těchto dětí ve škole nebo prostřednictvím terénních pracovníků společnosti Naděje či jiných odborníků. K náboru dětí ze sledovaného sociálního prostředí využívat např. následující postupy, které mohou zprostředkovat pozitivní zkušenost dětem a motivovat je k činnosti: - dny otevřených dveří, ukázky s možností zúčastnit se činnosti - pozvánky prostřednictvím členů oddílů a kroužků (Přiveď na příští schůzku svého kamaráda) – tak lze odstranit především psychické zábrany dětí a posílit jejich motivaci - ve spolupráci s terénními pracovníky, kteří působí v daném prostředí, informovat rodiče – na jejich doporučení tito lidé spíše dají, i když se na to nelze spoléhat.“ (Analýza potřeba mládeţe 2012: 29) Autor analýzy se dále věnoval referenčním skupinám respondentŧ, kdy za pozitivní a nejoblíbenější referenční skupiny, s nimiţ respondenti nejčastěji tráví svŧj volný čas a ztotoţňují se s jejími hodnotami, byla označena „parta, složená z kamarádů ze sousedství, ze školy, z nízkoprahového klubu Oáza a z klubovny společnosti Naděje v Revoluční ulici“ (Analýza potřeba mládeţe 2012: 11). Za negativní referenční skupiny respondenti označovali party, jejíţ členy se stát nechtějí. „Respondenti upozorňovali na své vrstevníky, kteří tráví volný čas v parku v Jiráskových sadech. Pozorováním a rozhovory s adolescenty v tomto parku bylo zjištěno, že svou potřebu sociální příslušnosti uspokojují podobně jako výše zmínění respondenti, především v nekonečných debatách o vztazích: v partě, ve škole, doma apod. Jako pozoruhodná se jeví skutečnost, že v parku vytrvávají i potmě a za relativního chladu – evidentně chybí vhodné zařízení, kde by se mohli scházet.“ (Analýza potřeba mládeţe 2012:12) Autor mi opět potvrdil mou domněnku – tato analýza byla provedena s respondenty, kteří jsou jiţ nějakým zpŧsobem spjati s Oázou nebo Klubovnou Naděje. Potvrdil také mou domněnku o tom, ţe v Litoměřicích chybí zařízení právě pro tuto mládeţ, která vytrvává v parku – otázkou pak je, kdo je tato mládeţ? Proč se autor nezaměřil právě na tuto skupinu mládeţe, která je venku a je ohroţena rizikovými projevy chování, coţ ostatně autor analýzy 36
potvrzuje sám níţe: „Při pozorování byl zjištěn v parku zápach marihuany a dva případy využívání inhalačního přístroje na principu vodní dýmky“. Tato mládeţ je velice obtíţně kontaktovatelná – zŧstává izolována od institucí, nevyhledává ţádné organizované aktivity. Z mé zkušenosti a mého subjektivního pozorování se často jedná o mládeţ alternativní, příslušníky subkultur, mající specifické zájmy. Velice často se jedná hlavně „huliče“ marihuany, která je dle mého názoru v městě Litoměřice a nejen velice rozšířeným fenoménem. Nejen rozšířeným, ale všeobecně tolerovaným. Velice dŧleţitou otázkou je pro mě také to, proč tato mládeţ také nenavštěvuje klub Oáza? Je pro mě nepochopitelné, proč autor nezapojil do výzkumu právě příslušníky této skupiny mládeţe? Co brání těmto skupinám navštěvovat NZDM Oáza? Je to náboţenské zaloţení klubu Oáza v době, kdy současní mladí lidé vyznávají ateistické hodnoty? Dovolím si citovat některé autorovi přepisy rozhovorŧ: Respondent 1:„Tady jsou lidi tak zaměření, že věří v Boha. Je to docela zajímavé. Já tomu věřím, že je něco nad námi a tu ruku nám vede. Co mi to dává? Podporu, že něco mi pomůže, když budu v nejhorším. Třeba, jak se naši rozvedli, tak já jsem nevěděla, byla jsem v Prčicích, chodila jsme za školu.“ Respondent 2: „Já jsem věřící, chodím sem, tady nám ukazují, jaký mají život. Jsou tady vedoucí, kteří brali drogy a díky panu Bohu přestali.“ Respondent 3: „Tam to není ono, oni nás spíš učí hodně o Bohu, dávají nám pořád do hlavy Boha, nás už to nebaví poslouchat pořád o Bohu. Někdo je věřící … Já věřím v Boha, ale akorát, ne, že bych se mu klaněl. Přijdete a pořád slyšíte písničky o Bohu a něco mluví, nedělej tady to, Bůh to takhle nechtěl. Každý snad máme svou hlavu, každý víme, co děláme“ (Analýza potřeba mládeţe 2012: 18 – 19) Velice zajímavý je pohled posledního citovaného respondenta – „dávají nám pořád do hlavy Boha“. Mŧţe to být pouze mŧj subjektivní vjem, nebo je to opravdová bariéra pro „mládeţ zvenčí“?
4.3.6 Analýza potřeb 2012 Těsně před dokončením mé diplomové práce byly zveřejněny i výsledky z analýzy potřeb veřejnosti, uţivatelŧ sociálních sluţeb a osob pečující o osobu blízkou ve městě Litoměřice. Této studie se zúčastnilo 369 respondentŧ z řady veřejnosti a 214 uţivatelŧ sociálních sluţeb. Práce je rozdělena do tří kategorií a to: 1) Analýza potřeb z perspektivy veřejnosti 2) Analýza potřeb z perspektivy uţivatelŧ sociálních sluţeb 3) Analýza potřeb z perspektivy osob pečujících o osobu blízkou Pro účely diplomové práce mě budou zajímat hlavně výsledky prvních dvou kategorií tj. perspektiva veřejnosti a uţivatelŧ a budou mě zajímat hlavně výsledky z oblasti práce s mládeţí, sluţeb/volnočasových aktivit pro mládeţ, nízkoprahových klubŧ pro mládeţ atd. V této kategorii bylo osloveno 369 respondentŧ prostřednictvím dotazníkového šetření Ad 1) Podíváme se nejprve na výsledky analýzy potřeb veřejnosti. V kapitole o problémových oblastech veřejnosti naráţíme ihned ve druhém odstavci na problematiku mládeţe a to konkrétně na toto zjištění. „Za nejvíce problémové oblasti ve městě, a to ve více než dvou třetinách, dotázaní definovali nezaměstnanost (63%). Vandalství uvedla necelá polovina (47,8%) a neorganizovanou mládež-party na ulicích více než čtyři desetiny (43,5%).“ Toto zjištění pro mě není překvapující, jelikoţ jsem občan města Litoměřic a po jeho ulicích chodím kaţdý den a tento problém vnímám. Další problémy spojené s mládeţí nenesou takové velké procento zastoupení veřejnosti, ale ani takové procento není v ţádném případě zanedbatelné „malá nabídka aktivit pro děti a mládež (17,8%) a nedostatek vyžití pro mladé (17%).“. 37
Graf č. 3.2.: Přehled problémových oblastí ve městě. Zdroj: Analýza potřeb 2012 Ad 2) Perspektiva uţivatelů sociálních sluţeb Potřeby uţivatelŧ byly zjišťovány jak kvalitativně, tak kvantitativně. Do kvantitativního šetření bylo zapojeno celkem 214 respondentŧ, kteří vyuţívají sociální sluţby. Z dotazníkového šetření mezi uţivateli sluţeb vyplynulo, ţe terénní programy jsou vyuţívány 1,9% uţivatelŧ, stejně jako nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ a odlehčovací sluţby. Takto nízké číslo mŧţe být dáno i nízký počtem respondentŧ, kteří byli osloveni v dané věkové kategorii do 20 let. V této kategorii bylo osloveno pouze 1% uţivatelŧ, coţ je cca 20 respondentŧ. Zdali je ve městě dostatek volnočasových aktivit pro děti a mládeţ odpovědělo cca 20% kladně a cca 28% záporně. Druhou část výzkumu perspektivy uţivatelŧ tvořili polostrukturované rozhovory, kterých se zúčastnilo 32 respondentŧ. Co se týče problematiky mládeţe, volnočasových aktivit a NZDM se v analýze opět vyskytly určité poznatky. Co se volnočasových aktivit ve městě týče, tak zjišťění je následující. „V Litoměřicích existuje poměrně široká nabídka volnočasových aktivit – kroužků, sportovních aktivit pro děti, ale většina konverzačních partnerů se potýká s jejich finanční náročností. Ve třetině případů využívají rodiny pouze bezplatné aktivity realizované NNO. Aby rodina trávila volný čas společně, určité možnosti má, ale uvítali by větší škálu těchto aktivit a možnosti 38
rodinných slev. Téměř všichni oslovení navštěvují kulturní a sportovní akce, které jsou zdarma – uváděny byly např. čarodějnice a dětský den“ (Analýza potřeb 2012: 72) Situační analýza: Ze situační analýzy je pro účel diplomové práce stěţejní jeden bod shrnutí a doporučení situační analýzy a to konkrétně: „Rizikem také může být „segregované“ NZDM Oáza (98% Romové), bylo by dobré uvažovat o rozšíření služeb pro majoritní děti a mládež (sídliště Severka), ale službu poskytovat v jednom zařízení, aby mohlo docházet alespoň k nějakým kontaktům obou skupin.“ (Situační analýza 2012:28)
39
5 Empirická část 5.1 Metodologie výzkumu: V této kapitole se budu zabývat metodologií výzkumu, který jsem provedl. Budu se zabývat otázkami, zpŧsobu provedení výzkumu, technikami sběru dat, zpŧsobu jejich vyhodnocení a interpretací vlastních dat.
5.2 Uvedení do problematiky výzkumu 5.2.1 Volba strategie zkoumání O volbě strategie provedení výzkumu jsem měl jasno ihned při zrodu myšlenky této diplomové práce. Pro účely této diplomové práce jsem zvolil kvantitativní strategii zkoumání, a to z prostých dŧvodŧ. Jedna kvalitativní studie, kterou jsem popsal výše, jiţ byla realizována městem Litoměřice. Ţádná kvantitativní studie zaměřená na mládeţ v Litoměřicích jako celek ještě nikdy předtím nebyla provedena. Druhým dŧvodem, bylo moje přesvědčení, ţe nejen političtí činitelé, ale i odborná veřejnost a veřejnost rozumí lépe tvrdým datŧm, která určují konkrétní počty. „Výhodou kvantifikácie je najmä skutočnosť, že čísla odstraňujú mnohoznačnosť, číselnou kvantifikáciou je možné eliminiovať chyby pozorovania, čísla ponukajů krátký, syntetický výsledok, analýza čísle má charakter technického postupu, kvantifikované závery umožňujú predvídať. V neposledním rade je číslo veľmi presvedčivý a jednoznačný argument“ (Murdza 2010:39). Dalším dŧvodem je, ţe tento druh zkoumání je výhodný v tom, ţe se dá snadno aplikovat s odstupem času na další generace. Výhodu kvantitativního šetření spatřuji také v tom, ţe pokryje mnohem větší mnoţství respondentŧ neţ výzkum kvalitativní. Kvantitativní strategie je více méně testování hypotéz. „Hypotéza je domněnka, podmíněně pravdivý výrok o vztahu mezi dvěma či více jevy, o existenci nějakého faktu, fenoménu, procesu atd..“ (Reichel 2009: 60). Kvalitativní studie by byla jistě zajímavá pro bliţší pochopení situace mládeţe interpretaci kaţdodenní reality, kterou mládeţ proţívá. „Předmětem kvalitativní metodologie je studium běžného, každodenního života lidí v jejich přirozených podmínkách“ (Petrusek 1993 cit. dle Reichel 2009: 40 -41.) Nicméně jak jsem jiţ uvedl, tak pro reálnou změnu v oblasti práce s mládeţí je potřeba i politická a odborná podpora a tudíţ jsem pro svŧj výzkum zvolil kvantitativní strategii s vyuţitím jednoduchých statistických operací, tabulek třídění prvního stupně a grafŧ.
5.3 Hlavní cíl výzkumu Cílem empirického výzkumu je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, „jak mládež v Litoměřicích vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež “. Práce také zjišťuje, zdali jsou Litoměřice vhodným místem pro rozšíření nabídky Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ. Výzkum je zaměřen na získání podkladŧ ve formě tvrdých dat, získaných dotazníkovým šetřením mezi mládeţí. Tato data mi poslouţí k zodpovězení hlavní výzkumné otázky. 40
Výzkum si klade za cíl zmapovat potřeby mládeţe, získat informace o zpŧsobu trávení volného času mládeţe a zmapovat rozšíření rizikových projevŧ chování mezi ţáky devátých tříd. V neposlední řadě chci výzkumem ověřit, zdali je nabízený koncept NZDM pro mládeţ atraktivní, a zjistit potencionální zájem či nezájem o takový koncept. Symbolickým cílem je upozornit na skutečnost, ţe současná nabídka NZDM je pro mládeţ nevyhovující a neatraktivní, ţe existují bariéry ve vyuţívanosti NZDM Oáza. Cílem je také zjistit atraktivitu a potencionální vyuţitelnost konceptu NZDM. Aplikační cíl: Výstupy diplomové práce mohou poslouţit městu Litoměřice, které by mohlo přehodnotit současnou situaci v oblasti práce s mládeţí, konkrétně situaci v nabídce NZDM. Výstupy mohou také poslouţit provozovateli NZDM Oáza ke zlepšení kvality svých sluţeb a rozšíření klientely. Poznávací cíl: Jak mládež v Litoměřicích vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež? Dílčí cíle: - Získat informace o potřebách v populaci žáků devátých tříd v Litoměřicích. - Zjistit způsoby trávení volného času populace žáků devátých tříd ve městě Litoměřice - Zjistit přítomnost rizikových projevů chování v populaci žáků devátých tříd - Zjistit, zdali mládež využívá již zavedenou službu NZDM Oáza, popřípadě důvody, proč ji nevyužívá
5.4 Operacionalizace Operacionalizace je postup při kvantitativním šetření, který má výzkumníkovi pomoci redukovat systémy, které zkoumá. Je to „proces převodu pojmů na zkoumatelné ukazatele (překlad zkoumaného problému z jazyka teorie do jazyka výzkumu)“. (Reichel 2009 :51) Operacionalizací hypotéz vznikly pracovní (operační) hypotézy a indikátory měření, ze kterých poté vyplynuly jednotlivé otázky. S ohledem na hlavní výzkumnou otázku byly sestaveny následující hypotézy pro tři oblasti:
5.4.1 Hypotézy pro oblast NZDM H1: Koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ je vnímán pozitivně a mezi mládeţí v Litoměřicích by byl takový koncept vyuţíván. OH1.1: Více než 60% z celkového počtu respondentů vnímá myšlenku NZDM pozitivně. OH1.2: Více než 30% z celkového počtu respondentů by zařízení spíše navštěvovalo. H0: Koncept NZDM je mládeží vnímán negativně a mládeží v Litoměřicích by takový koncept nebyl využíván. Indikátor: atraktivita konceptu (četnost pozitivního označení respondenty), odpověď respondentů na potencionální návštěvnost Otázka č.1: Jak se vám líbí myšlenka Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, kterou jste měli možnost přečíst výše? A otázka č.5: Pokud by takové zařízení bylo ve Vašem městě – navštěvovali byste jej? H2: Mládeţ nevyuţívá současnou nabídku Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ v Litoměřicích a nemá o ní dostatečné povědomí OH2.1: Více než ¾ z celkového počtu respondentů nevyužívá současnou nabídku NZDM v Litoměřicích. OH 2.2: Více než ¾ z celkového počtu respondentů nezná Nízkoprahový klub Oáza. H0: Mládež využívá současnou nabídku NZMD. 41
Indikátor: vyjádření o využívání klubu respondenty, vyjádření respondentů o povědomí o klubu Otázka č. 11: V Litoměřicích existuje zařízení, které poskytuje služby, o kterých si měl možnost číst v úvodu dotazníku. Toto zařízení se jmenuje Nízkoprahový Klub Oáza. Slyšel/a jsi někdy o nízkoprahovém klubu Oáza? Otázka č.12: Navštívil/a jsi někdy tento klub? Otázka č.13: Co tě vedlo k tomu, že jsi klub nenavštívil, nebo že ho případně již nenavštívíš? H3: Existují bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání stávající nabídky sluţeb NZDM. OH 3.1: Existují psychologické bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání NZDM Oáza. OH 3.2: Existují informační bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání NZDM Oáza. H0: Neexistují bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání stávající nabídky sluţeb NZDM. Indikátor: vyjádření respondentů proč nevyužívají současnou nabídku NZDM Otázka č 13: Co tě vedlo k tomu, že jsi klub nenavštívil, nebo že ho případně již nenavštívíš? Otázka č. 12: Navštívil/a jsi někdy tento klub?
5.4.2 Hypotézy pro oblast volného času H4:Mládeţ preferuje aktivity, zaměřené na budování identity a budoucí profesní kariéru OH 4.1:Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zaměřené na sebepoznání OH 4.2: Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zamřené na umění komunikace a formulování vlastního názoru OH 4.3: Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zaměřené na sebeprosazení OH 4.4: Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zaměřené na přípravu na budoucí povolání. H0: Mládeţ nepreferuje aktivity, zaměřené na budování identity a budoucí profesní kariéru. Indikátor: ohodnocení jednotlivých aktivit (sebepoznání, sebeprosazení, umění komunikace a formulace vlastního názoru, příprava na budoucí povolání) respondenty na škále (nejzajímavější, zajímavé, nezajímavé) Otázka č. 7: Pokud by byl takový klub v Litoměřicích vytvořen, o jaké aktivity byste měli zájem? Ohodnoť každou aktivitu stupněm zajímavosti. H5: Mládeţ tráví nejčastěji svůj volný čas pasivním způsobem H 5.1: Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji sledováním televize. H 5.2: Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji na PC. H 5.3: Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji na ulici, venku s kamarády. H0: Mládeţ netráví svŧj čas nejčastěji pasivním zpŧsobem Indikátor: škála (nejčastěji – skoro každý den, občas -2až 3x týdně, skoro vůbec – 2 až 3 x měsíčně, vůbec) ve způsobu pasivního trávení volného času (sledování televize, PC a internet, odpočinek, četba knih) Otázka č. 8: Jakým způsobem trávíš svůj volný čas? Zakroužkuj hodnotu ke každé možnosti? Indikátor: škála (nejčastěji – skoro každý den, občas -2až 3x týdně, skoro vůbec – 2 až 3 x měsíčně, vůbec) ve způsobu pasivního trávení volného času (sledování televize, PC a internet, odpočinek, četba knih) 42
Otázka č. 8: Jakým způsobem trávíš svůj volný čas? Zakroužkuj hodnotu ke každé možnosti? H 6: Mládeţ není zapojena do organizovaných aktivit (DDM, sportovní oddíly, ZUŠ) OH 6.1: Více neţ 80% respondentŧ není zapojeno do organizovaných aktivit. Indikátor: vyjádření na přímou otázku zapojení do organizovaných aktivit. H0: Mládeţ je zapojena do organizovaných aktivit (DDM, sportovní oddíly, ZUŠ) Otázka č.11: Trávíš svůj volný čas v rámci nějaké instituce či organizace (Dům Dětí a mládeže Rozmarýn, základní umělecká škola, sportovní oddíl (fotbal, florbal, bojová umění, hokej, basketball, Skaut, apod.)
5.4.3 Hypotézy pro oblast rizikových projevů chování H7: Mládeţ má zkušenost s legálními návykovými látkami OH 7.1: Více neţ 50% respondentŧ jiţ vyzkoušelo alkohol. OH 7.2: Více neţ 50% respondentŧ jiţ vyzkoušelo cigarety. H0: Mládeţ nemá zkušenost s legálními návykovými látkami. Indikátor: počet respondentů, kteří mají pozitivní zkušenost s alkoholem a tabákem Otázka: č. 15: Kouříš cigarety? A otázka č. 16: Pil/a si již někdy alkohol? H8:Mládeţ má zkušenost s uţíváním marihuany OH: Více neţ 25% respondentŧ má zkušenost s marihuanou. H0: Mládeţ nemá zkušenost s uţíváním marihuany. Indikátor: počet respondentů, kteří mají pozitivní zkušenost s alkoholem a tabákem Otázka: č. 17: Vyzkoušel/a jsi někdy nějakou návykovou látku? Pokud ano, vyber z následujících možností. Vyber všechny možnosti, které jsi opravdu zkusil/a. H9: Mládeţ se vymezuje vůči majoritní společnosti. OH 9.1 Více než 10 % respondentů se řadí mezi subkultury mládeže Indikátor: počet respondentů, kteří se řadí mezi subkultury mládeže Otázka č. 18: Řadíš sám sebe mezi nějakou z uvedených skupin? H10: Mládež nevnímá svou situaci jako problémovou OH10.1: Více neţ 70% respondentŧ nevnímá svou situaci jako problémovou. H0: Mládeţ vnímá svou situaci jako problémovou. Indikátory: počty respondentů, kteří vnímají svou momentální situaci jako problémovou, počty výskytu ohrožujících jevů Otázka č. 21: Myslíš, že bys teď, v tuto chvíli, potřeboval/a odbornou pomoc/radu s nějakým osobním problémem? Otázka č. 14: Domníváš se, že patříš do některých z níže uvedených skupin? Pokud ano, zakroužkujte tu, ve které se nacházíte (můžete vybrat i více než jednu odpověď)
43
5.5 Charakteristika zkoumaného souboru Otázkou výzkumu bylo i stanovení vzorku respondentŧ. V kvantitativní strategii všeobecně platí, čím víc, tím lépe. Pro realizaci výzkumu jsem si vybral ţáky devátých tříd všech základních škol na území města Litoměřice. Jedná se o tyto školy: ZŠ Havlíčkova, ZŠ Na Valech, ZŠ Boţeny Němcové, ZŠ U stadionu, ZŠ Sovova, ZŠ Masarykova, Gymnázium Josefa Jungmanna, ZŠ Ladova, ZŠ speciální Šaldova. „Je-li určitá populace prostorově koncentrována, můžeme použít techniku , pro kterou mají Němci krásné dlouhé jméno Klasenzimmerfragenbogen“. Respondenti jsou shoromážděni v místnosti, obdrží dotazník, který na místě vyplní. Tato technika funguje velmi dobře na některých víceméně bezbranných populacích, jako jsou studenti, vojáci nebo zaměstnanci“ (Disman 2003: 142). Měl jsem výhodu v tom, ţe své respondenty zastihnu ve stanovený čas a nebude tedy problém se získáním dostatečného počtu respondentŧ. Mým záměrem bylo pokrýt celou populaci devátých tříd, aby byly výsledky co nejméně zkreslující. Devátou třídu povaţuji za jakýsi dŧleţitý mezník ve vývoji mladého člověka. Jedná se také o období, kdy se mladý člověk nachází na pomezí mezi pubescencí a adolescencí. Toto období je náročné vzhledem k očekávání velkých změn v jejich ţivotě. Tyto děti opouští svá doposud známá prostředí, rozhodují o svém budoucím ţivotě, touţí zkoušet nové věci, pomalu ale jistě vstupují do světa dospělých. A s tímto světem jsou neodmyslitelně spojeny situace a jevy, které doposud neznali a o kterých nemusí mít dostačující informace. Tito mladí lidé jsou dnes a denně ohroţováni patologickými jevy soudobé společnosti, zejména pak návykovými látkami, od cigaret aţ po tvrdé drogy. Hledají svou identitu a vrstevnické skupiny jsou často velmi silným motorem k získávání společenských vzorŧ chování a jednání. Zmapování celé populace ţákŧ devátých tříd bude silně reprezentativní, jelikoţ je zkoumána celá populace. Vzhledem k účelu sluţby Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ je populace ţákŧ devátých tříd ta nejideálnější, díky své náročnosti ţivotní situace dospívajících. Dá se předpokládat, ţe pokud bychom zkoumali populaci mládeţe od 13 – 17 let, tak by se výsledky výzkumu lišily pouze minimálně a pouze v některých oblastech. Předpokládejme, ţe s rŧstem věku bude mládeţ kritičtější ke své situaci, bude mít více zkušeností, které by se jistě projevily do výsledkŧ výzkumu. Jistě by bylo zajímavé tento výzkum aplikovat i na středoškolskou mládeţ ve věku 17 let a porovnat výsledky. Předpokládám, ţe by tato mládeţ měla zcela jistě mnohem větší zkušenost s návykovými látkami, jistě by se v mnohem větším počtu vymezovala vŧči majoritní společnosti a řadila do nějaké subkultury a jistě by mnohem častěji reflektovala svou situaci jako nepříznivou. Otázkou je, zdali by se tento přirozený vývoj promítl i zájmu o sluţbu Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ. Výběr ţákŧ devátých tříd chápu jako střední cestu mezi těmito věkovými kategoriemi.
5.6 Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování Jednotkou zkoumání, respektive předmětem výzkumu je vnímání ţákŧ devátých tříd v oblastech nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ, volného času a rizikových projevŧ chování.
44
Jednotka zjišťování (respektive subjektem výzkumu) pro účel zodpovězení na hlavní výzkumnou otázku jsou ţáci devátých tříd základních škol v Litoměřicích, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.
5.7 Výzkumné šetření K realizaci výzkumu jsem pouţil kvantitativní metodu standardizovaného dotazníku. Tento dotazník obsahuje jak uzavřené otázky, tak otázky s moţností vyjádřit krátké sdělení. Otázky byly formulovány tak, aby byly srozumitelné pro ţáky devátých tříd. V dotazníku je celkem 22 otázek a je pomyslně rozdělen do několika oblastí. 1) První oblast otázek je zaměřena na zjištění pohlaví a věku respondentŧ a na příslušnost k základní škole. 2) Otázky, jeţ mají za cíl odpovědět na hlavní výzkumnou otázku mojí diplomové práce. Tato data nám jasně odpoví, zdali je myšlenka Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ vnímána litoměřickou mládeţí jako atraktivní, či nikoliv a zdali by takovou sluţbu aktivně vyuţívala. V neposlední řadě se z těchto dat dozvíme, o jaké konkrétní aktivity by měla zájem. 3) Otázky zaměřené na trávení volného času - tyto otázky jsou cíleny tak, aby odhalili zpŧsoby trávení volného času respondentŧ a zjistili, zdali jsou respondenti zapojeni do organizovaných aktivit, popřípadě dŧvody, proč nejsou. 4) Další okruh je zaměřen cíleně na Nízkoprahový klub Oáza – mají jasný cíl. Zjistit, zdali jej respondenti klub navštěvují, popřípadě proč ne. Zjišťují také, jestli je tento klub v povědomí respondentŧ. Data z těchto otázek mohou poslouţit právě zmiňovanému klubu, aby zváţil případná opatření pro efektivní vyuţitelnost svého potenciálu. 5) Okruh otázek zaměření na rizikové projevy chování mezi respondenty mají za cíl zjistit přítomnost těchto jevŧ mezi respondenty. Zejména pak zkušenost s cigaretami, alkoholem a dalšími návykovými látkami. Velice zajímavá data pro další zkoumaní budou data o příslušnosti k subkulturám mládeţe. Tyto data mohou být impulsem pro další výzkumy, popřípadě mohou více specifikovat oblasti práce s mládeţí.
5.7.1 Průběh výzkumného šetření Po vytvoření dotazníku jsem kontaktoval ředitele základních škol, popřípadě jejich zástupce s nabídkou výzkumného šetření mezi jejich ţáky. Zástupci všech základních škol v Litoměřicích byli velice ochotní a svolní k provedení výzkumu mezi jejich ţáky. Ani v jednom případě jsem se nesetkal s nějakým odmítnutím, popřípadě zamítavým postojem, za coţ bych chtěl zástupcŧm všech zmiňovaných škol velice poděkovat. Kaţdá třída dostala počet dotazníkŧ, dle předběţného počtu ţákŧ, kteří ve škole studují. Tento počet mi sdělili zástupci škol. Pŧvodním záměrem bylo dotazníkové šetření provést online prostřednictvím sluţby vyplnto.cz. Tuto moţnost mi umoţnila pouze ZŠ Ladova a ZŠ Masarykova. Ostatní školy bohuţel mému poţadavku nevyhověly z kapacitních dŧvodŧ počítačových tříd. Ve všech ostatních školách tedy byly dotazníky rozdány v tištěné formě. Výzkum probíhal ve dnech 5.11.2012 – 12.11.2012. Data ze sebraných dotazníkŧ byla vyhodnocována ihned po skončení sběru atd. Data byla vyhodnocována v programu SPSS. Celkem bylo rozdáno 230 dotazníkŧ. Počet dotazníkŧ byl nastaven dle orientačního počtu 45
ţákŧ devátých tříd, který uvedli zástupci jednotlivých škol. Vráceno bylo celkem 209 dotazníkŧ, z nichţ čtyři byly nesprávně vyplněné, nebo z nich byl zřejmě vidět nezájem respondentŧ. Do finálního vyhodnocení bylo zařazeno celkem 205 dotazníkŧ. V úvodu dotazníku byly otázky zaměřené na kategorizaci respondentŧ dle pohlaví, věku a příslušnosti ke škole. Celkem se výzkumného šetření zúčastnilo 108 dívek a 97 chlapcŧ. Čili v celku vyrovnané zastoupení obou pohlaví. Tabulka č.4.6.1.: Respondenti dle pohlaví, zdroj: vlastní šetření pohlavi Frequency Valid
a) dívka b) chlapec Total
Percent
Valid Percent
Cumulativ e Percent
108
52,7
52,7
52,7
97
47,3
47,3
100,0
205
100,0
100,0
Graf č. 4.6.1.: Respondenti dle pohlaví, zdroj: vlastní šetření Věková kategorie respondentŧ se, jak se dalo očekávat, pohybovala mezi 14 aţ 16 lety. Nejvíce zastoupeným věkem bylo 14 a 15 let (97,6 %). Tabulka č. 4.6.2.: Respondenti dle věku, zdroj: vlastní šetření vek Frequency Valid
Percent
Valid Percent
Cumulativ e Percent
a) 14
98
47,8
47,8
47,8
b) 15
102
49,8
49,8
97,6
c) 16
5
2,4
2,4
100,0
Total
205
100,0
100,0
Do výzkumu jsem chtěl zapojit všechny ţáky devátých tříd základních škol v Litoměřicích, co se mi povedlo. Do výzkumu bylo zapojeno všech osm základních škola, včetně základní školy speciální a praktické. Nevíce respondentŧ bylo v ZŠ Boţeny Němcové a ZŠ Masarykova a U Stadionu, které disponují dvěma třídami devátých ročníkŧ.
46
Tabulka č.4.6.3: Rozdělení respondentů dle příslušnosti ke škole přislušnost ke škole Frequency Valid
Percent
Valid Percent
Cumulativ e Percent
a) ZŠ Havlíčkova
23
11,2
11,2
11,2
b) ZŠ Na Valech
20
9,8
9,8
21,0
c) Zš Boženy Němcové
36
17,6
17,6
38,5
d)ZŠ U stadionu
28
13,7
13,7
52,2
e) ZŠ Sovova
8
3,9
3,9
56,1
f) ZŠ Masarykova
29
14,1
14,1
70,2
g) Gymnázium Josefa Jungmanna h) ZŠ Ladova
22
10,7
10,7
81,0
27
13,2
13,2
94,1
i) ZŠ speciální Šaldova
12
5,9
5,9
100,0
205
100,0
100,0
Total
Graf č.4.6.2: Rozdělení respondentů dle škol, zdroj: vlastní šetření 5.7.1.1 Etická úskalí výzkumu Dotazníky byly předány v o otevřené obálce, jejíţ součástí byla i legenda, pro případné nedorozumění při zpŧsobu poloţení otázek. Byl jsem osobně přítomen při sběru dat ve školách Ladova, Havlíčkova, Masarykova. V ostatních školách jsem osobně z časových dŧvodŧ přítomen nebyl, takţe dotazníky předali učitelé, kteří byli pověření řediteli, či jejich zástupci. K dispozici měli tvz. „Legendu pro předkladatele dotazníku“, kde byly předloţeny instrukce k některým otázkám. Všichni předkladatelé dotazníku i ţáci byli upozorněni, ţe stěţejní bodem pro výzkum je úvodní text v dotazníku, který ţákŧm krátce představil sluţbu NZDM. Po vyplnění dotazníku ţáci vloţili vyplněný dotazník do prázdné obálky, která byla ihned po vybrání všech dotazníkŧ zalepena. Nevím, jak tomu bylo ve školách, kde jsem nebyl přítomen, proto nemohu objektivně posuzovat úskalí tam, kde jsem osobně nebyl, ale instrukce byly předány předkladatelŧm výzkumu v legendě. Všechny obálky s vyplněnými dotazníky se mi vrátily zalepené. 47
Ve školách, ve kterých jsem přítomen byl, tak ţáci měli prostor pro anonymní odpovědi, bez jakéhokoliv nátlaku či ovlivňování z mé strany, nebo ze strany učitelŧ. Ve všech třídách i v samotném dotazníku, byla zdŧrazněna anonymita, a respondenti byli vyzváni, aby odpovídali co nejpravdivěji, tudíţ se domnívám, ţe neměli dŧvod odpovědi zkreslovat, či odpovídat nepravdivě. Úskalím mohl být i nezájem samotných respondentŧ, proto mne velice mrzí, ţe jsem do výzkumu nezařadil i otázku, která by odpověděla na to, zdali byl pro respondenty výzkum zajímavý.
5.8 Interpretace výsledků výzkumu V následující kapitole se budu věnovat analýze a interpretaci nasbíraných dat z dotazníkového šetření. K zodpovězení hlavní výzkumné otázky mi poslouţí hypotézy, které byly stanoveny na počátku výzkumu tak, aby logicky navazovaly na hlavní výzkumnou otázku. Z těchto hypotéz vyplynuly konkrétní otázky v dotazníku, které směřují k odpovědi na hlavní výzkumnou otázku. Pro analýzu a interpretaci dat jsem pouţil jednoduché statistické třídění prvního stupně v programu SPSS a názorné grafické vyjádření pomocí programu Excel.
48
5.8.1 Oblast NZDM H1: Koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ je vnímán pozitivně a mezi mládeţí v Litoměřicích by byl takový koncept vyuţíván. Pro potvrzení či vyvrácení hypotézy číslo jedna mě zajímala otázky č. 1 a otázka č. 5 v dotazníku. Otázka č.1: Jak se vám líbí myšlenka Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, kterou jste měli možnost přečíst výše? A otázka č.5: Pokud by takové zařízení bylo ve Vašem městě – navštěvovali byste jej? Tabulka č.4.7.1: atraktivita konceptu, zdroj: vlastní šetření atraktivita myšlenky Frequency Valid
a) Myšlenka se mi líbí b) Myšlenka se mi nelíbí Total
Percent
Valid Percent
Cumulativ e Percent
192
93,7
93,7
93,7
13
6,3
6,3
100,0
205
100,0
100,0
Graf č.4.7.1: atraktivita nabízeného konceptu NZDM mezi respondenty, zdroj: vlastní šetření Tabulkač. 4.7.2: potencionální zájem o nabízený koncept NZDM, zdroj: vlastní šetření potencionální zájem Frequency Valid
Percent
Valid Percent
Cumulativ e Percent
a) Určitě ano
14
6,8
6,8
6,8
b) Spíše ano
78
38,0
38,0
44,9
c) Spíše ne
91
44,4
44,4
89,3
d) Určitě ne
22
10,7
10,7
100,0
205
100,0
100,0
Total
49
Graf č. 4.7.2: potencionální zájem o koncept NZDM, zdroj: vlastní šetření Komentář k hypotéze číslo 1. Jelikoţ se jedná o jednu ze stěţejních hypotéz mého výzkumu a mŧj předpoklad byl, ţe mládeţ bude tento koncept vnímat pozitivně, tak i přesto jsem neočekával tak jednoznačný výsledek a to zejména proto, ţe jsem předpokládal špatnou zkušenost s jiţ fungujícím zařízením. Hypotézu mohu přijmout. Jak je zřejmé z grafu, který vyjadřuje atraktivitu představeného konceptu Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ, tak drtivá většina respondentŧ označila tento koncept pozitivně, coţ svědčí o vysoké atraktivitě myšlenky NZDM jako takové. Pouze pro 6 % respondentŧ je takovýto koncept neatraktivní. Tito respondenti se mohli vyjádřit k tomu, proč je pro ně myšlenka neatraktivní. Tuto moţnost vyuţilo pouze 9 ze 13 respondentŧ, kteří zvolili moţnost „b) nelíbí se mi“. Tito respondenti uváděli jako dŧvod neatraktivity myšlenky zejména nezájem, popřípadě vlastní zájmy. Jedna respondentka uvedla, ţe takové zařízení má být pouze pro nepřizpŧsobivé občany. Toto vyjádření koresponduje s teorií dle Klímy (2005) a to konkrétně s nastavením cílové skupiny – je nutné si nastavit cílovou skupinu zařízení tak, aby bylo nadmíru jasné, pro koho je zařízení určeno a s jakou mládeţí chce dané zařízení pracovat, tak aby vstup do zařízení nebylo ovlivněno etiketizací potencionálního uţivatele. Co se týče potencionální návštěvnosti takového zařízení v případě jeho vzniku, tak výsledky jiţ tak jednoznačné nejsou. Takové zařízení, které bylo ţákŧm představeno by určitě vyuţilo, popřípadě spíše vyuţilo 44,8 % respondentŧ. Spíše ne, nebo určitě ne zvolilo celkem 55,1 % respondentŧ. Domnívám se, ţe 44,8 % respondentŧ je číslo obrovské a v případě, ţe by mládeţ takovéto zařízení vyuţívala opakovaně, tak zde vidím obrovskou příleţitost pro rozvoj sítě NZDM v Litoměřicích. Hypotéza č. 2 H2: Mládeţ nevyuţívá současnou nabídku Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ v Litoměřicích a nemá o ní dostatečné povědomí OH 2.1: Více než ¾ z celkového počtu respondentů nezná Nízkoprahový klub Oáza. OH2.2: Více než ¾ z celkového počtu respondentů nevyužívá současnou nabídku NZDM v Litoměřicích. Pro ověření této hypotézy mi poslouţí následující otázky: Otázka č. 11: V Litoměřicích existuje zařízení, které poskytuje služby, o kterých si měl možnost číst v úvodu dotazníku. Toto zařízení se jmenuje Nízkoprahový Klub Oáza. Slyšel/a jsi někdy o nízkoprahovém klubu Oáza? Otázka č.12: Navštívil/a jsi někdy tento klub? 50
Otázka č.13: Co tě vedlo k tomu, že jsi klub nenavštívil, nebo že ho případně již nenavštívíš? Tabulka č.4.7.3: Povědomí mládeţe o NZDM Oáza, zdroj: vlastní šetření povědomí oáza Frequency Valid
a) Ano, už jsem o něm slyšel/a a vím, že v Litoměřicích je b) Ano, už jsem o něm slyšel/a, ale nevím kde přesně se nachází c) Ne, nikdy jsem o něm neslyšela Total
Percent
Valid Percent
Cumulativ e Percent
51
24,9
24,9
24,9
34
16,6
16,6
41,5
120
58,5
58,5
100,0
205
100,0
100,0
Graf č.4.7.3: povědomí mládeţe o NZDM Oáza, zdroj: vlastní šetření Komentář k hypotéze č. 2 K ověření operační hypotézy č 2.1 jsem pouţil otázku číslo 11. Z výsledkŧ vyplývá, ţe tuto hypotézu nemohu přijmout. Z celkového počtu respondentŧ má o NZDM Oáza povědomí 41, 5 %. Z toho 24,9 % respondentŧ uţ o tomto zařízení někdy slyšela a ví, ţe v Litoměřicích takové zařízení existuje. Předpokládám, ţe tito respondenti i ví, kde se Oáza nachází, protoţe druhou moţnost „b)Ano, uţ jsem o něm slyšel/a, ale nevím, kde přesně se nachází“ zvolilo 16,6 % respondentŧ. Alarmující je počet respondentŧ, kteří o této sluţbě nemají ţádné povědomí a neví, ţe takové zařízení v Litoměřicích existuje. Celkem 120 respondentŧ, coţ je 52,5 % z celkového počtu zvolilo moţnost “ c) Ne nikdy jsem o něm neslyšel/a. Vyvstává pro mě otázka, proč tomu tak je. Absence povědomí o této sluţbě mŧţe mít příčinu v samotném poskytovateli této sluţby, který jiţ zřejmě má svou klientelu definovanou (úryvek z popisu realizace sluţby NZDM Oáza 2012 - „Jedná se o děti ze špatných sociálních podmínek, těžko zvladatelné, těžko motivovatelné, děti z problémových rodin, děti trpící tím, že se jim rodiče nevěnují“) a nevyhledává jinou, coţ mŧţe mít dopad právě na nezacílení skupin mládeţe, které by tuto sluţbu jinak vyuţívali, ale které by se zároveň mohli cítit být nálepkováni etiketou dětí ze špatných sociálních podmínek, těţko zvladatelných, těţko motivovatelných, z problémových rodin atd…Zkrátka zacílení cílové skupiny, popřípadě sebeurčení charakteru sluţby mŧţe ovlivňovat potencionální zájem mládeţe a mohou tak vznikat bariéry ve vyuţívání sluţby, o kterých hovoří například Herzog (2007). Touto otázkou se ale zabývám blíţe v následující hypotéze. Další příčinou mŧţe být obecně nízké povědomí o sociálních sluţbách ve městě. Podívejme se blíţe na operační hypotézu č. 2.2, která je zaměřena na vyuţívanost současné nabídky NZDM ve městě Litoměřice, tedy NZDM Oáza, který je v této kategorii jediným. 51
Tabulka č.4.7.4: návštěvnost NZDM Oáza respondenty, zdroj: vlastní šetření návštěvnost oáza Frequency Valid
a) Ano, navštěvuji jej pravidelně
Percent
Valid Percent
Cumulativ e Percent
1
,5
,5
,5
10
4,9
4,9
5,4
3
1,5
1,5
6,8
d) Ne, nenavštívil/a jsem ho nikdy
191
93,2
93,2
100,0
Total
205
100,0
100,0
b) Ano, párkrát jsem jej navštívil/a c) Ano, párkát jsem tam byl/a, ale už tam nikdy nepůjdu
Graf č. 4.7.4: návštěvnost NZDM Oáza respondenty v %, zdroj: vlastní šetření Otázka č.12 byla zaměřena na vyuţívanost NZDM Oáza samotnými respondenty. Jejím cílem bylo zjistit, kolik respondentŧ vyuţilo, nebo dosud vyuţívá sluţeb NZDM Oáza. Ze všech respondentŧ pravidelně navštěvuje NZDM Oáza pouze jeden. Takové číslo je opravdu alarmující. Kdyţ vezmu v potaz cílovou skupinu tohoto zařízení, která je od 6 – 21 let, tak je jeden pravidelný uţivatel této sluţby ve věku 14-15 let zanedbatelný. Opět vyvstává otázka, zdali si je provozovatel této sluţby vědom takto nízkých čísel. Moţnost b)“ Ano, párkrát jsem jej navštívil/a“ zvolilo 10 respondentŧ a moţnost c) „Ano, párkrát jsem tam byl/a, ale uţ tam nikdy nepŧjdu“ zvolili tři respondenti. Nikdy Oázu nenavštívilo 93,2 % respondentŧ. H3: Existují bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání stávající nabídky sluţeb NZDM. H 3.1: Existují psychologické bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání NZDM Oáza. H 3.2: Existují informační bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání NZDM Oáza. Indikátor: vyjádření respondentů o důvodech proč nevyužívají současnou nabídku NZDM 52
Otázka č 13: Co tě vedlo k tomu, že jsi klub nenavštívil, nebo že ho případně již nenavštívíš? Otázka č. 12: Navštívil/a jsi někdy tento klub?
Tabulka č.4.7.5: Důvody nevuţívanosti NZDM Oáza, zdroj: vlastní šetření Důvody nenávštěvnosti
percent
četnost
nezodpověděl
6,8
14
a) Nelíbí se mi tam
2,9
6
b) Jsou tam divní lidé
8,3
17
c) Nevěděl/a jsem, že tam může kdokoliv
6,3
13
d)Prý se tam musí modlit
1,0
2
e)je tam nuda - nic mi to tam neříká
2,4
5
59,0
121
13,2 100,0
27
f) Vůbec nevím, že tu něco takového je g) jiné celkem
205
Tabulka č.4.7.6: kontingenční tabulka otázky č. 12 a č.13, zdroj: vlastní šetření návštěvnost oáza * důvody nenávštěvnosti oáza Crosstabulation Count
nezodpově a) Nelíbí děl se mi tam návštěvno a) Ano, navštěvuji jej st oáza pravidelně
důvody nenávštěvnosti oáza c) Nevěděl/a e)je tam b) Jsou jsem, že d)Prý se nuda - nic tam divní tam může tam musí mi to tam lidé kdokoliv modlit neříká
f) Vůbec nevím, že tu něco takového je
ostatní
Total
1
0
0
0
0
0
0
0
1
10
0
0
0
0
0
0
0
10
c) Ano, párkát jsem tam byl/a, ale už tam nikdy nepůjdu
1
0
1
0
0
1
0
0
3
d) Ne, nenavštívil/a jsem ho nikdy
2
6
16
13
2
4
121
27
191
14
6
17
13
2
5
121
27
205
b) Ano, párkrát jsem jej navštívil/a
Total
Tabulka č. 4.7.7: Statistická souvislost otázek č.12 a 13, zdroj vlastní šetření Chi-Square Tests
Value Pearson Chi-Square
Asymp. Sig. (2sided)
df
179,930
21
,000
Likelihood Ratio
85,743
21
,000
N of Valid Cases
205
Pokud je hodnota Chi-Square < 0,05 nebo rovna hodnotě 0, tak zde existuje významná statistická souvislost mezi těmito dvěma otázkami a mŧţeme přijmout hypotézu. 53
Graf č.4.7.5: důvody nevyuţívanosti NZDM Oáza respondenty, zdroj: vlastní šetření Komentář k hypotéze č. 3 K prokázání této hypotézy mě zajímaly dŧvody respondentŧ, proč nevyuţívají NZDM Oáza. Předpokládal jsem, ţe Oáza je nevyuţívaná hlavně z dŧvodu nízkého povědomí o této sluţbě. Tento předpoklad se mi potvrdil, jak je vidět z grafu č. 5. Hlavní bariérou, proč respondenti klub nenavštěvují je, ţe nemají povědomí o této sluţbě. Celkem 121 respondentŧ, coţ je cca 63% z respondentŧ, kteří klub nikdy nenavštívili, uvedlo jako dŧvod moţnost f)“ Vŧbec nevím, ţe tu něco takového je“. 13 respondentŧ z počtu těch, kteří klub nenavštěvují, uvedlo, ţe klub nenavštěvují proto, ţe neměli přesné informace o této sluţbě, o čemţ svědčí moţnost c) „Nevěděl jsem, ţe tam mŧţe kdokoliv“. Hypotéza, ţe existují informační bariéry, které ovlivňují návštěvnost NZDM Oáza se potvrdila. Za psychologické bariéry se dají povaţovat respondenty subjektivně vnímané bariéry, které ovlivňují respondentovo rozhodnutí, zdali sluţbu vyuţije či nikoliv. Tento druh bariéry jsem zkoumal především moţností volné odpovědi, ale i nabízené moţnosti. Subjektivní bariérou mŧţe být například to, ţe respondent zařízení nepovaţuje za atraktivní, popřípadě mu nevyhovuje klientela, která toto zařízení navštěvuje. Tyto bariéry byly zastoupeny moţnostmi „a)Nelíbí se mi tam“ , „b) jsou tam divní lidé“ , „d) prý se tam musí modlit“ a „e) je tam nuda, nic mi to neříká“. Celkem 30 respondentŧ zvolilo jednu ze čtyř nabízených moţností a to konkrétně moţnost nelíbí se mi tam – 6 respondentŧ, jsou tam divní lidé – 17 respondentŧ, je tam nuda, nic mi to neříká – 5 respondentŧ, prý se tam musí modlit – 2 respondenti. Nejvíce zastoupenou moţností z těchto tří byla moţnost „b) jsou tam divní lidé“ . Pokud se podíváme na tabulku č.6, tak díky této variantě klub nenavštívilo 16 respondentŧ a jeden respondent jiţ toto zařízení navštívil, ale jiţ nenavštíví. Respondenti měli moţnost vyjádřit i dŧvody, které nebyli nabídnuté ve výčtu moţností. Z těchto dŧvodŧ nejčastěji uváděli nezájem o danou sluţbu (8x), nedostatek času (7x), vlastní zájmové aktivity (4x) a Romové (6x). S poslední variantou souvisí i zjištění situační analýzy provedené tento rok městem Litoměřice, která uvádí, ţe v NZDM Oáza se segregovala romská klientela.
54
5.8.2 Oblast volného času H4: Mládeţ preferuje aktivity, zaměřené na budování identity a budoucí profesní kariéru OH 4.2:Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zaměřené na sebepoznání OH 4.3: Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zamřené na umění komunikace a formulování vlastního názoru OH 4.4: Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zaměřené na sebeprosazení OH 4.5: Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zaměřené na přípravu na budoucí povolání. Indikátor: ohodnocení jednotlivých aktivit (sebepoznání, sebeprosazení, umění komunikace a formulace vlastního názoru, příprava na budoucí povolání) respondenty na škále (nejzajímavější, zajímavé, nezajímavé) Otázka č. 7: Pokud by byl takový klub v Litoměřicích vytvořen, o jaké aktivity byste měli zájem? Ohodnoť každou aktivitu stupněm zajímavosti. Tabulka č.4.7.6: frekvence aktivit v %, zdroj: vlastní šetření Volnočasové preventivní doučování rada možnost možnost možnost výlety do aktivity aktivity odborníka někde mít si s něco přírody být někým zorganizovat promluvit nejzajímavější zajímavé nezajímavé součet
28,3
2,9
21,5
22,0
21,5
31,2
31,2
26,3
18,0
58,5
47,3
46,8
56,1
49,8
49,8
46,3
42,0
54,1
13,2
49,8
31,7
22,0
28,8
19,0
22,4
31,7
27,8
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
zvyšování právního povědomí
nejzajímavější zajímavé nezajímavé součet
poradenství v osobních záležitostech
sebepozná sebepros umění komunikovat, ní azení formulovat a sdělit vlastní názor
příprava náboženské poznávní na budoucí aktivity jiných povolání kultur
12,2
21,5
32,7
51,7
72,2
3,9
19,5
52,7
57,1
47,8
35,6
23,4
16,1
48,3
35,1
21,5
19,5
12,7
4,4
80,0
32,2
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
Graf č. 4.7.6: přehled hodnocení aktivit, zdroj: vlastní šetření Komentář k hypotéze č. 4: Jako nejzajímavější aktivitou je bezesporu příprava na budoucí povolání. Tuto aktivitu označilo jako nejzajímavější dle tabulky č.11 celkem 72, 2% respondentŧ. V souvislosti 55
momentální situace ţákŧ devátých tříd, kdy se rozhodují o volbě budoucího povolání, či školy se obliba této aktivity dala očekávat a tato situace se promítla do výsledku výzkumu. Bezesporu zajímavý je i výsledek aktivity „umět komunikovat a sdělit vlastní názor“, kterou jako nejzajímavější označilo 51,7% respondentŧ. Umění komunikace, či sdělení vlastního názoru bezesporu souvisí s osamostatňováním se od rodiny, s hledáním vlastní identity a vlastního světonázoru, coţ jsou některé z vývojových úkolŧ popsaných Mackem (2003). Jako další nejzajímavější aktivity stojí za zmínku sebeprosazení (32,7%), moţnost něco zorganizovat (31,2%), moţnost si s někým si promluvit (31,2%) a volnočasové aktivity (28,3%). Nejméně zajímavé jsou pro respondenty náboţenské aktivity, aktivita průměr které jako nezajímavé označilo 80% respondentŧ, coţ koreluje n) příprava na 1,32 budoucí povolání s celorepublikovým měřítkem, o kterém se hovoří v koncepci státní m) umění 1,61 politiky pro oblast mládeţe Ministerstva školství, mládeţe a komunikovat, formulovat a sdělit tělovýchovy, kde se píše, ţe trendem dnešní mládeţ je „klesající vliv vlastní názor jakýchkoli sociálně duchovních systémů, až již sekulárních či a) volnočasové 1,85 aktivity náboženských a duchovních” (MŠMT 2007:3). Druhou nejméně 1,87 l) sebeprosazení nezajímavou aktivitou, coţ je zajímavé, označili nejčastěji respondenti f) mít si s kým 1,88 promluvit preventivní aktivity (49,8%), přičemţ právě preventivní aktivity by g) možnost něco 1,91 měly být nedílnou součástí Nízkoprahového zařízení pro děti mládeţ. zorganizovat (akci pro veřejnost, akci Z toho výsledku lze soudit, ţe mládeţi je nabízeno dostatek pro vrstevníky/m preventivních aktivit ve škole a ţáci se tak mŧţou cítit „přehlceni“, 2,00 d) rada odborníka nebo ţe mládeţ preventivní aktivity vnímá spíše jako vzdělávání, 2,00 k) sebepoznání 2,05 něco, co patří do školy. h) výlety do přírody e) možnost někde 2,07 Pokud se ovšem podíváme na prŧměry přiřazených hodnot být k jednotlivým aktivitám, tak nejlépe dopadla aktivita příprava na i) poradenství v 2,10 osobních budoucí povolání, která dosáhla prŧměrné hodnoty 1,32. Umění záležitostech komunikovat a sdělit vlastní názor získalo v prŧměrném počtu 2,10 c) doučování p) poznávání jiných hodnoty 1,61. Umění komunikace a sdělení vlastního názoru je 2,13 kultur a zvyků aktivita, která by měla být zásadní pro kaţdého člověka v dnešní j) zvyšování 2,23 právního povědomí společnosti, kdy komunikace je její nezbytnou součástí. Aktivity b) preventivní 2,47 zamřené na sebepoznání a sebeprosazení se umístili na osmém a aktivity o) náboženské čtvrtém místě. Sebepoznání získalo prŧměrnou hodnotu 2 a 2,76 aktivity sebeprosazení 1,87. Hypotézu mohu proto přijmout jen z části. Mládeţ preferuje aktivity zaměřené na přípravu na budoucí povolání a umění komunikace. Tabulka č. 4.7.9 Aktivity dle průměru, zdroj: vlastní šetření H5: Mládeţ tráví nejčastěji svůj volný čas pasivním způsobem H 5.1: Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji sledováním televize. H 5.2: Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji na PC. H 5.3: Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji na ulici, venku s kamarády. Indikátor: škála (nejčastěji – skoro každý den, občas -2až 3x týdně, skoro vůbec – 2 až 3 x měsíčně, vůbec) ve způsobu pasivního trávení volného času (sledování televize, PC a internet, na ulici, venku s kamarády) Otázka č. 8: Jakým způsobem trávíš svůj volný čas? Zakroužkuj hodnotu ke každé možnosti?
56
Tabulka č.4.7.10: způsob a frekvence trávení volného času v %, zdroj: vlastní šetření v nízkopahovém Sledováním PC- hry, televize frekvece % v kroužcích venku s kamarády či jiném klubu internet četbou knih 26,3 32,2 2,0 43,9 67,2 20,5 skoro každý den 35,6 42,4 3,9 37,1 26,0 25,4 občas (2-3x týdně) 7,8 20,0 11,3 14,6 4,9 36,1 skoro vůbec (1-2x měsíčně) 30,2 5,4 82,8 4,4 2,0 18,0 vůbec celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Návštěva společenských akcí s partnerem v přírodě relax 13,7
22,1
9,3
31,7
32,8
17,6
35,1
43,4
47,5
13,7
37,6
20,0
5,9
46,6
18,0
4,9
100,0
100,0
100,0 100,0
Komentář k hypotéze č. 5 Pasivním zpŧsobem trávení volného času se dle teorie rozumí trávení času takovým zpŧsobem, který nevyţaduje vlastní aktivní činnost jedince k získání záţitkŧ a seberealizaci. Jedná se tak zejména o sledování televize, trávení času u PC a bezcílné toulky městskými ulicemi. Teorie jasně hovoří o sledování televize a trávení volného času na PC jako o dominantních aktivitách, kterým se mládeţ ve svém volném čase věnuje. To potvrzuje i mé šetření mezi respondenty z devátých tříd. Nejčastěji tráví respondenti svŧj volný čas na PC a internetu (67,2% - skoro kaţdý den, 26% minimálně 2x-3x týdně). Naopak vŧbec netráví svŧj čas na PC pouhá 2 % respondentŧ. Jasně se zde promítá teorie, ţe dnešní mládeţ vyrŧstá v tzv. kyberprostoru a právem jí mŧţeme nazývat „net-generation“ (Sak, Saková 2007). Trávení volného času na PC, tak vytlačilo z první příčky dosud nejčastější aktivitu provozovanou mládeţí ve volném čase. Sledování televize, mezi našimi respondenty jiţ nehraje prim, ale přesto zŧstává velice oblíbenou aktivitou, kterou skoro kaţdý den provozuje 43,9% respondentŧ. Co se týče trávení volného času venku na ulici, s kamarády, tak to je u respondentŧ třetí nejoblíbenější aktivita, kterou prakticky kaţdý den provozuje 32,2% respondentŧ. Zajímavá a celkem potěšující čísla jsou v případě trávení volného času v přírodě, kde 35,1% respondentŧ tráví svŧj čas 2x-3x týdně. Hypotézu č. 5 mohu potvrdit. Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji pasivním druhem zábavy, na PC a internetu, sledováním televize a na ulici, venku s kamarády. H 6: Mládeţ není zapojena do organizovaných aktivit (DDM, sportovní oddíly, ZUŠ) H 6.1: Více neţ 80% respondentŧ není zapojeno do organizovaných aktivit. Indikátor: vyjádření na přímou otázku zapojení do organizovaných aktivit Otázka č.11: Trávíš svůj volný čas v rámci nějaké instituce či organizace (Dům Dětí a mládeže Rozmarýn, základní umělecká škola, sportovní oddíl (fotbal, florbal, bojová umění, hokej, basketball, Skaut, apod.) Pro potvrzení či vyvrácení hypotézy č. 6 mi poslouţila přímá otázka č. 11. zaměřená na trávení volného času v rámci nějaké instituce, či organizace. Moje hypotéza se opírá o pojetí neorganizované mládeţe, jak uvádí Čechlovský (2005), tak neorganizovaná mládeţ je ta, která se nehlásí k ţádnému členství v zájmovém krouţku, klubu nebo jakékoliv jiné organizaci nebo sdruţení. Čechlovský (2005) uvádí, ţe procentuální zastoupení neorganizované mládeţe je v celkové populaci české mládeţe 82 – 90%. Podíváme se blíţe, jak je tomu u našich respondentŧ.
57
Tabulka č. 4.7.11: Zapojení respondentů do organizovaných aktivit, zdroj: vlastní šetření organizované trávení Frequency Valid
Percent
Valid Percent
Cumulativ e Percent
a) ano
120
58,5
58,5
58,5
b) ne
85
41,5
41,5
100,0
Total
205
100,0
100,0
Komentář k hypotéze č. 6 Jak mŧţeme vidět z tabulky, tak na první pohled mŧţeme hypotézu vyvrátit. Z tabulky je patrné, ţe skoro 60% respondentŧ je zapojena do organizovaných aktivit, coţ s teorií Čechlovského nekoresponduje. V Litoměřicích není 82 – 90% neorganizované mládeţe. Tento počet je moţné odŧvodnit tím, ţe ve městě existuje široká škála volnočasových aktivit nabízených nejen DDM Rozmarýn, ale také tím, ţe ve městě je spousta sportovních oddílŧ, které jsou zřejmě pro mládeţ atraktivní. Takto vysoké číslo však mŧţe být dáno i tím, ţe respondenti jsou stále v povinné školní docházce a mohou se tak zúčastňovat organizovaných aktivit nabízených školou.
Graf č.4.7.7: Zapojení do organizovaných aktivit, zdroj: vlastní šetření Ačkoliv jsem do hypotézy nezapojil dŧvody, kvŧli kterým se mládeţ nezapojuje do organizovaných aktivit, tak jsem je přesto v dotazníku zjišťoval konkrétním výčtem moţností i formou moţnosti jiné, kde respondenti měli moţnost vyjádřit své osobní dŧvody, proč se nezapojují. Celkem dŧvody uvedlo 80 respondentŧ, 5 se jich nevyjádřilo. Ti, kteří odpověděli na otázku č. 12, měli moţnost zvolit i více variant, proto není moţné zkoumat procentuelní zastoupení jednotlivých moţností. Tabulka č.4.7.12: Důvody nezapojení do organizovaných aktivit, zdroj: vlastní šetření důvody nezapojení do organizovaných aktivit a) protože jsou příliš drahé b) Jsem raději s kamarády venku c)Nemám žádný pravidelný zájem, koníček d)Nechci být nikde žádným členem e) jiné neodpověděl
počet 5 42 12 13 19 5
Jako nejčastější dŧvod, proč se respondenti nezapojují do organizovaných aktivit, uváděli, ţe raději tráví svŧj čas neorganizovaně, s kamarády venku (42 respondentŧ). Další dŧvody, proč respondenti nevyuţívají nabídku organizovaných aktivit, jsou absence pravidelného zájmu/koníčku (12) a či neochota někam patřit, být někde členem (13). Zajímalo mě, zdali je 58
bariérou finanční dostupnost organizovaných aktivit, o které se hovoří v kvalitativní studii analýza potřeb mládeţe, která byla provedena městem Litoměřice. Pouze pět respondentŧ nevyuţívá organizované aktivity z finančních dŧvodŧ. Předpokládám, ţe finanční dostupnost organizovaných aktivit se týká hlavně členŧ nízkopříjmových rodin, ale podotýkám, ţe finanční dostupnost není jednou z hlavních bariér vyuţívanosti organizovaných aktivit.
5.8.3 Oblast rizikových projevů chování H7: Mládeţ má zkušenost s legálními návykovými látkami. OH 7.1: Více neţ 50% respondentŧ jiţ vyzkoušelo alkohol. OH 7.2: Více neţ 50% respondentŧ jiţ vyzkoušelo cigarety. Indikátor: počet respondentů, kteří mají pozitivní zkušenost s alkoholem a tabákem Otázka: č. 15: Kouříš cigarety? Otázka č. 16: Pil/a si již někdy alkohol? Tabulka č. 4.7.13 Uţívání cigaret, zdroj: vlastní šetření Kouříš cigarety? Valid Percent
Frequency Percent
Valid
Cumulativ e Percent
a) ano, pravidelně (každý den minimálně jednu cigaretu)
26
12,7
12,7
12,7
b) ano, ale jen občas (2-3x týdně, minimálně jednu cigaretu)
14
6,8
6,8
19,5
c) Ne, ale již jsem to zkusil/a
95
46,3
46,3
65,9
d) Ne, nikdy jsem to nezkusil
70
34,1
34,1
100
205
100
100
Total
Tabulka č. 4.7.13 Uţívání alkoholu, zdroj: vlastní šetření Pil/a jsi již někdy alkohol? Frequency Percent Valid
a) Ano, jednou jsem to zkusil/a b) ano, párkrát
Valid Percent
Cumulativ e Percent
28
13,7
13,7
13,7 73,7
123
60,0
60,0
c) Ano, piju často (2-3x do měsíce)
27
13,2
13,2
86,8
d) Ne, nikdy jsem alkohol ještě nepil
27
13,2
13,2
100,0
205
100,0
100,0
Total
Komentář k hypotéze č.7: Tuto hypotézu jsem ověřoval přímými otázkami zaměřenými na zkušenost respondentŧ s legálními návykovými látkami, tedy alkoholem a nikotinem, které jsou legální pro osoby dospělé. Předpokládal jsem, ţe respondenti budou mít faktickou a přímou zkušenost s těmito látkami, coţ souvisí s potřebou mládeţe experimentovat a zkoušet nové věci. Dále jsem předpokládal, ţe data budou velice podobná výsledkŧm studie ESPAD. Mezi respondenty se vyskytuje 12,7 % pravidelných kuřákŧ a 13,2% pravidlných konzumentŧ alkoholu. Tato čísla jsou celkem závaţná a to nejen z dŧvodu, ţe tyto látky nejsou určeny pro mladistvé, ale také z dŧvodŧ rizik, spojených s jejih uţíváním. Bezmála 87% respondentŧ za svŧj krátký ţivot má minimálně jednou pozitivní zkušenost s alkoholem coţ z velké části koreluje s výsledky výzkumu studie ESPAD a celorepublikovým měřítkem. Studie ESPAD uvádí, ţe zkušenost s alkoholem má aţ 98% repsondentŧ. Skoro 66% jiţ minimálně jednou vyzkoušela cigaretu. Otázkou je, zdali není zapotřebí zdokonalit systém prevence na školách, objasňovat rizika spojená s uţíváním těchto látek. 59
H8:Mládeţ má zkušenost s uţíváním marihuany OH: Více neţ 25% respondentŧ má zkušenost s marihuanou. Indikátor: počet respondentů, kteří mají pozitivní zkušenost s alkoholem a tabákem Otázka: č. 17: Vyzkoušel/a jsi někdy nějakou návykovou látku? Pokud ano, vyber z následujících možností. Vyber všechny možnosti, které jsi opravdu zkusil/a. Tabulka č. 4.7.14: Uţívání nelegálních návykových látek látka marihuana/hašiš pervitin LSD Heroin Extáze Lysohlávky Kokain Těkavé látky
četnost procent 61 29,8 5 2,5 3 1,5 4 2 4 2 5 2,4 6 2,9 3
1,5
Graf č. 4.7.8: zneuţívání návykových látek v %, zdroj: vlastní šetření Komentář k hypotéze č. 8 Má hypotéza vycházela z předpokladu, ţe marihuana je nejčastěji zneuţívanou ilegální látkou v České republice a ţe její uţívání je společností tiše tolerováno. Předpoklad byl, ţe minimálně ¼ respondentŧ jiţ má zkušenost s marihuanou. Vycházel jsem z celorepublikových údajŧ o prevalenci uţívání marihuany mezi středoškoláky ze studie ESPAD, které hovoří aţ o 42% výskytu zkušenosti s marihuanou. Hypotézu mohu potvrdit, protoţe zkušenost s marihuanou má celkem 29,8% respondentŧ. Srovnání tedy v Litoměřicích dopadlo o trochu lépe, neţ celorepublikové výsledky. Nicméně je třeba neustále zdokonalovat systém prevence na školách. Mezi respondenty se objevovala i zkušenosti s tvrdými návykovými látkami. Některé údaje však mohou být záměrně respondenty zkresleny, ale dle mého názoru velice pravděpodobný údaj o pervitinu (5 respondentŧ), lysohlávkách (5 respondentŧ), LSD (3 respondenti), extázi (4 respondenti) a těkavé látky (3 respondenti). Tyto látky jsou poměrně snadno dostupné na trhu s návykovými látkami i v Litoměřicích, proto existuje velká pravděpodobnost, ţe mládeţ s těmito látkami mohla přijít do styku. Jako nepravděpodobné se mi jeví skutečnost, ţe mládeţ přišla do styku s kokainem (6 respondentŧ) vzhledem k cenové 60
dostupnost a s heroinem (4 respondenti) vzhledem k destruktivním účinkŧm na fyziologii člověka. Ovšem to je pouze má domněnka, nic nelze vyloučit. H9: Mládež se vymezuje vůči majoritní společnosti. OH 9.1 Více než 10 % respondentů se řadí mezi subkultury mládeže Indikátor: počet respondentů, kteří se řadí mezi subkultury mládeže Otázka č. 18: Řadíš sám sebe mezi nějakou z uvedených skupin? Tabulka č. 4.7.15: Příslušnost k subkultuře, zdroj: vlastní šetření Řadíš sám sebe mezi nějakou z uvedených skupin? subkultura
Frequency
Percent
Valid Percent
a) Punkeři
6
2,9
2,9
b) Skinheads
2
1,0
1,0
c) Emo/Gothic
5
2,4
2,4
20
9,8
9,8
d) Hiphop/Graffiti f) Hippies
2
1,0
1,0
27
13,2
13,2
3
1,5
1,5
i) Rastafariání
1
,5
,5
j) Satanisti
2
1,0
1,0
122
59,5
59,5
15 205
7,3 100,0
7,3 100
g) Taneční scéna (DnB, Techno, Dubstep, House) h) Hooligans
l) Do žádné z uvedených skupin sám sebe neřadím m) jiné total
Komentář k hypotéze č. 9 Pro potvrzení či vyvrácení této hypotézy mi poslouţila otázka č. 18) Řadíš sám sebe mezi nějakou z uvedených skupin? Stanovil jsem si kritérium, ţe mezi subkultury se bude řadit více neţ 10 % respondentŧ. Souvislost s teorií je jasná, mládeţ se začíná vymezovat vŧči dospělým a svým vrstevníkŧm (Vágnerová 2005, Macek 2003) tím, ţe sama sebe začne vyčleňovat od ostatních – nejčastěji dle určitého hudebního stylu, nebo zpŧsobu smýšlení (ztotoţnění se s určitými ideály, které prezentuje daná subkultura) (Smolík 2010). Předpokládal jsem, ţe mezi ţáky devátých tříd nebude moc velké zastoupení těch, kteří se budou vymezovat vŧči ostatním. Vymezování se vŧči ostatním je typické spíše pro středoškolskou mládeţ, nicméně jiţ v počátcích adolescence, se mŧţou objevovat i počátky vymezování se vŧči majoritě. Není tomu jinak i u mých respondentŧ. Celkem 83 (40,5%) respondentŧ se zařadilo mezi nějakou z uvedených skupin. To je poměrně nad očekávání vysoké číslo. Hypotézu tedy mohu přijmout jako platnou. Největší zastoupení mezi respondenty měla taneční scéna (13,2%) a hip hop/graffiti scéna (9,8%). Dále se mezi respondenty objevovali zástupci hnutí Punk (2,9%) a stylu Emo/Gothic (2,4%). Mezi ostatními (7,3%) se nejčastěji objevovali pojmy jako metal/rock, vlastní styl. Zajímavé byl i některý ojedinělý výčet, např. Nerd (vyznavači informačních technologií), Beliebers (skalní fanoušci Justina Biebra), Barbies, intelektuálové a swag. Pokud se podíváme z hlediska rizikovosti těchto subkultur, tak tyto dvě zmiňované subkultury jsou typické uţíváním návykových látek. Zejména pak taneční scéna, která je typická uţíváním stimulantŧ (pervitin, extáze), jejichţ dlouhodobé uţívání zvyšuje riziko výskytu psychóz. Krátkodobé uţívání zvyšuje riziko vyčerpání organizmu a následný kolaps organizmu. Hiphop a Graffiti scéna je riziková zejména v oblasti zejména zneuţívání 61
marihuany a pro graffiti typická je trestná činnost, zejména pak poškozování cizí věci, popřípadě vandalismus.
Graf č. 4.7.9: Příslušnost k subkultuře, zdroj: vlastní šetření H10: Mládež nevnímá svou situaci jako problémovou OH10.1: Více neţ 70% respondentŧ nevnímá svou situaci jako problémovou Indikátory: počty respondentů, kteří vnímají svou momentální situaci jako problémovou, počty výskytu ohrožujících jevů Otázka č. 21: Myslíš, že bys teď, v tuto chvíli, potřeboval/a odbornou pomoc/radu s nějakým osobním problémem? Otázka č. 14: Domníváš se, že patříš do některých z níže uvedených skupin? Pokud ano, zakroužkujte tu, ve které se nacházíte (můžete vybrat i více než jednu odpověď) Tabulka č. 4.7.16: Potřeba odborné pomoci, zdroj: vlastní šetření Myslíš, že bys teď v tuto chvíli potřeboval odbornou pomoc/radu s nějakým osobním problémem? Valid Cumulativ Frequency Percent Percent e Percent Valid
a) ano
45
b) ne
160
Total
205
62
22,0
22,0
22,0
78,0
78,0
100,0
100,0
100,0
Tabulka č. 4.7.17 Ohroţené skupiny, zdroj: vlastní šetření ohrožené skupiny záškoláctví sociální znevýhodněné prostředí
četnost
krizová situace v rodině rizikový způsob života trestná činnost trestná činnost jiné osoby
procent 2 4
1 2
15 9 3 1
7,3 4,4 1,5 0,5
Graf č. 4.7.10: Graf ohroţených skupin četnosti, zdroj: vlastní šetření Komentář k hypotéze č. 10: Jak vyplývá z grafŧ a tabulek, tak mohu hypotézu bez váhání přijmout a potvrdit. Respondenti nevnímají svou situaci jako problémovou, respektive 78 % se v dotazníku vyjádřilo, ţe v tuto chvíli nemají ţádný osobní problém, se kterým by potřebovali nějakou odbornou pomoc nebo radu. To je celkem pozitivní zpráva, avšak 22% by nějakou odbornou pomoc potřebovala, coţ není vŧbec zanedbatelný počet. Zde opět vidím příleţitost pro činnost NZDM a kontaktní práci, která by mohla být této mládeţi nápomocna při řešení jejich obtíţné situace. Jak je z teorie známo, tak adolescenti mohou své problémy velice intenzivně proţívat a často zdánlivě malicherný problém mŧţe u adolescenta vyústit v krizovou situaci se zkratovým řešením. Také dospívání samo o sobě je vnímáno jako náročná situace pro dospívající, kdy se denně setkávají s novými situacemi a často neznají efektivní zpŧsoby řešení (viz. Klíma 2003). Zajímalo mě také, zdali se respondenti budou řadit mezi nějakou z výčtu ohroţených skupin. Nejčastěji označovanou ohroţenou skupinou byla „dlouhodobá krizová situace v rodině (neshody s rodiči, domácí násilí, zanedbávání, nezájem, rozvod)“ do které se zařadilo celkem 15 respondentŧ. Druhou skupinou v pořadí byla „ rizikový zpŧsob ţivota (návykové látky, promiskuita, zahálka), ve které se cítí být 9 respondentŧ.
63
5.9 Závěr výzkumného šetření Výzkumné šetření proběhlo pomocí anonymních dotazníkŧ, které byly distribuovány do devátých ročníkŧ všech základních škol v Litoměřicích. Celkem se výzkumu zúčastnilo 205 respondentŧ. Dílčími cíli výzkumu bylo zmapovat současnou situaci mládeţe v několika oblastech a to konkrétně atraktivity a potencionálního zájmu o nabídnutý koncept NZDM. Zmapovat situaci v oblasti trávení volného času mládeţe a vyuţívanosti současné nabídky NZDM v Litoměřicích. Dále bylo cílem výzkumu zmapovat rizikové projevy chování mezi respondenty a aktivity, které respondenty zajímají. Cíle výzkumu se podařilo naplnit. Výzkum byl zaměřen na respondenty ţákŧ devátých tříd základních škol v Litoměřicích. Podařilo se mi získat data od drtivé většiny populace ţákŧ devátých tříd základních škol v Litoměřicích. Byly stanoveny hypotézy, které nebyly záměrně nijak kategorizovány, protoţe jsem předpokládal, ţe výsledky tohoto výzkumu není třeba kategorizovat ani dle věku nebo pohlaví, ani dle příslušnosti ke škole, protoţe takováto kategorizace by postrádala hlubší smysl. Hlavním cílem empirického šetření bylo zodpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která zněla „Jak mládež v Litoměřicích vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež?“ Z empirického šetření vyplynulo, ţe mládeţ vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ pozitivně o čemţ svědčí 94% atraktivita nabízeného konceptu mezi respondenty, coţ je významné číslo pro zamyšlení se nad rozšířením nabídky NZDM v Litoměřicích. Dalším faktorem, díky kterému lze uvaţovat o rozšíření nabídky je potencionální návštěvnost předloţeného konceptu. Ten by dle výsledkŧ výzkumu spíše vyuţívalo 38% respondentŧ a určitě vyuţívalo 6,8% respondentŧ. Ti, kteří by tento koncept nevyuţívali, či spíše nevyuţívali, by tak činili hlavně z dŧvodŧ nedostatku času (22%) či nezájmu (8,3%), popřípadě kvŧli vlastním zájmŧm (8,3%). I přesto z výzkumného šetření jasně vyplývá potřeba rozšíření nabídky NZDM, ideálně dle předloţeného konceptu. Stávají nabídku NZDM v Litoměřicích tvoří pouze NZDM Oáza a z výsledkŧ vyplývá, ţe toto zařízení zná 41,5 % respondentŧ, z toho 16,6% respondentŧ neví, kde se toto zařízení nachází. Alarmující je fakt, ţe toto zařízení nikdy nenavštívilo 93,2% dotázaných. Nejčastějším dŧvodem, proč toto zařízení respondenti nevyuţívají je absence povědomí, coţ svědčí o informační bariéře ze strany mládeţe. Výzkum potvrdil, ţe mezi mládeţí existují i určité psychologické bariéry ze strany mládeţe, coţ mŧţe být dáno nedostatkem pragmatického přístupu ze strany poskytovatele. Dále bylo výzkumem zjištěno, ţe ve zpŧsobu trávení volného času mezi respondenty hraje prim trávení volného času na PC a internetu. Denně tráví svŧj volný čas na PC a aktivitami s ním spojenými 66,8% respondentŧ, coţ svědčí o pasivitě trávení volného času. Otázkou zŧstává, zdali je tento volný čas strávený na PC vyuţíván i z části ke vzdělávání, či pouze k pasivní konzumaci multimediální reality. Trávení volného času na PC vytlačilo z přední příčky i sledování televize, která dosud patřila ve většině výzkumŧ provedených na mládeţi mezi nejfrekventovanější činnost ve volném čase. Výzkum dále potvrdil, ţe mezi respondenty se vyskytují rizikové projevy chování ve formě poţívání alkoholu, kouření cigaret a uţívání nelegálních látek. Asi nejvíc alarmující je zkušenost s marihuanou, kterou jiţ vyzkoušelo 29,8 % respondentŧ. Marihuana je v České republice nejrozšířenější ilegální látkou a to nejen mezi mládeţí. Všeobecně je marihuana českou společností tiše tolerována, ale je třeba upozornit, ţe uţívání marihuany v nízkém věku mŧţe mít negativní dopady na rozvoj osobnosti. Výzkum dále potvrdil, ţe mezi mládeţí 64
je 19,5% pravidelných kuřákŧ a 13,2% respondentŧ, kteří pijí 2x-3x do měsíce alkohol. V této oblasti se nabízí velký prostor pro preventivní činnost NZDM. Mezi respondenty se také objevují ti, kteří sami vnímají svou situaci jako nepříznivou. Nejčastěji se mezi respondenty objevují problémy spojené s krizí v rodině (7,3%) a rizikovým zpŧsobem ţivota (4,4%). Celkem 22% respondentŧ mělo v době výzkumného šetření určitý problém, se kterým by se obrátili na odborníka.
65
6 Závěr Má práce s názvem „Současná situace Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ ve městě Litoměřice a perspektiva rozvoje“ si klade za cíl zmapovat současnou situaci NZDM ve městě Litoměřice a nabídnou určitou vizi a směr, jakým by se do budoucna měla rozšiřovat nabídka těchto zařízení. Jsem přesvědčen, ţe Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, pokud jsou dobře a pragmaticky nastavena, tak, aby byla atraktivní pro svou cílovou skupinu, mohou plnit velice významnou funkci při práci s mládeţí. V mém výzkumu je atraktivita nabízeného konceptu 94%, které jasně dokazuje, ţe zde existuje významný prostor pro rozšíření nabídky NZDM. Ve městě Litoměřice v současné době funguje Nízkoprahový klub pro děti a mládeţ Oáza, který provozuje Naděje o.s. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, které jsem provedl na populaci ţákŧ devátých ročníkŧ základních škol, tak toto zařízení je pro většinu respondentŧ neatraktivní, a většina respondentŧ toto zařízení nevyuţívá. Největším dŧvodem proč toto zařízení mládeţ nevyuţívá je zejména nedostatečná informovanost. Dalším závaţným dŧvodem jsou psychologické bariéry ze strany mládeţe a to zejména v zacílení cílové skupiny na mládeţ ohroţenou sociální exkluzí. Nabízím určitá doporučení pro další činnost NZDM Oáza a to konkrétně tato doporučení: 1) Odstranit infomační bariéry Zvýšit mezi mládeţí povědomí o NZDM Oáza. (Například prostřednictvím aktivní propagace své činnosti ve školách, nebo skrze letáky, zaloţení facebookového profilu) Spolupracovat aktivně se školami, či DDM Rozmarýn (nabízet rŧzné preventivní besedy na zajímavá témata) Terénní práce 2) Odstranit psychologické bariéry Zaměřit cílovou skupinu tak, aby neetiketizovala potencionální uţivatele Zmírnit věkový rozsah cílové skupiny Zatraktivnit nabídku volnočasových sluţeb Zapojit uţivatele sluţeb do rozhodování o podobě klubu (pravidla, vzhled, aktivity) 3) Pragmatický přístup Nezaměřovat se pouze na mládeţ z určité komunity, naopak posilovat sounáleţitost a porozumění mezi členy jednotlivých komunit Odprostit se od náboţensko- ideologických aktivit, popřípadě tyto aktivity nabízet pouze na poţádání uţivatele Co se týče rozšíření nabídky NZDM v Litoměřicích, tak z mé diplomové práce jasně vyplývá, ţe rozšíření nabídky Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ je zapotřebí. V několika oficiálních dokumentech města Litoměřice (analýza potřeb dětí a mládeţe, analýza potřeb veřejnosti, 10 problémŧ města Litoměřice, 3. Komunitní plán města Litoměřice na období 2010 – 2013) je několikrát zmíněna potřeba rozšířit síť NZDM. Z výsledkŧ empirického výzkumu také vyplynulo, ţe mezi mládeţí existuje potencionální zájem o nabízený koncept NZDM. Tento zájem projevilo 44,9% ţákŧ devátých tříd všech základních škol v Litoměřicích. Pokud by byl takový zájem u celé populace 14-19 let, tak se dá předpokládat, ţe by takové zařízení mohlo být atraktivní pro cca 670 dětí z Litoměřic. Samozřejmě nelze 66
předpokládat, ţe by všechny tyto děti zařízení pravidelně navštěvovaly, ale je evidentní, ţe zájem mládeţe o tuto sluţbu ve městě Litoměřice existuje. Z empirického výzkumu dále vyplývá, ţe mezi respondenty se 40% řadí mezi příslušníky subkultur. Subkultury jsou skupiny, které se patří mezi konkrétní cílové skupiny, na které se NZDM ve své činnosti přímo zaměřují. Zbylých 60% se sice nepovaţuje za příslušníky subkultur, ale i tak se nabízí moţnost nebo příleţitost pro činnost NZDM v oblasti rozvoje mezilidských vztahŧ mezi vrstevníky, pro setkávání s partou kamarádŧ v bezpečném prostředí, jehoţ faktickými tvŧrci jsou oni sami. Příleţitost k seberealizaci, kooperaci a rozvoji sociálních vztahŧ je odborníky z oblasti vývojové psychologie povaţována za jednu z nejdŧleţitějších zejména pro osoby v období adolescence. Z nabídky aktivit, které respondenti povaţují za zajímavé, jsou aktivity zaměřené na přípravu na budoucí povolání, umění komunikace, volnočasové aktivity, sebeprosazení, mít si s kým promluvit, mít moţnost něco zorganizovat a rada odborníka. Pro rozvoj NZDM v Litoměřicích by měla být učiněna následující doporučení: 1) Vytvoření pracovní skupiny v rámci komunitního plánování pouze pro mládeţ, sloţenou ze zástupcŧ škol, pedagogicko-psychologické poradny, policie, městské policie, DDM Rozmarýn, zástupci sportovních oddílŧ, OSPOD a zejména zástupcŧ mládeţe za účelem zvýšení efektivity procesu plánování a realizace sluţeb pro mládeţ v Litoměřicích. Současnou situaci, kdy je v komunitním plánování města Litoměřice vymezena pracovní skupina pro rodinu, děti a mládeţ, povaţuji za neefektivní, protoţe mládeţ tvoří specifickou sociální skupinu, která vyţaduje vlastní prostor a vymezení v rámci komunity. 2) Přehodnocení současné úrovně sluţby NZDM Oáza. 3) Zhotovení kvantitativní analýzy potřeb mezi mládeţí v Litoměřicích zaměřenou na věkovou skupinu 13 – 20 let. 4) Zajištění vhodného objektu, který by odpovídal poţadavkŧm sluţby NZDM. Ideální prostor se nabízí v areálu bývalých kasáren Pod Radobýlem (moţnost vyuţití sportovišť, bezprostřední dostupnost z nejhustěji osídlené části Litoměřic – sídliště Severozápad, Cihelna, Střed), který je dosud nevyuţívaný a chátrá. 5) Zajištění provozovatele sluţby (mělo by se jednat o organizaci z tzv. neziskového sektoru s právní formou občanského sdruţení, či obecně prospěšné společnosti, popřípadě iniciovat vznik takové organizace). V souvislosti s koncepcí komunitního rozvoje a myšlení, je třeba, aby obecně prospěšné aktivity a sluţby poskytovaly občanské iniciativy ţijící v dané komunitě, které dobře znají místní prostřední a poměry, a současně dokáţí pruţně reagovat na vzniklé potřeby cílové skupiny a aktuální situaci v komunitě. 6) Spolupráce města Litoměřice s provozovatelem sluţby na ţádostech o dotace (ESF, MPSV, Ústecký kraj) 7) Vyčlenění určité částku z rozpočtu města na financování některých aktivit v tomto NZDM 8) Podpora zvýšení společenské odpovědnosti firem a podnikŧ pŧsobících ve městě Litoměřice a blízkém okolí (podpora formou spolufinancování konkrétních aktivit, či formou darŧ či poskytování sluţeb nebo produktŧ) 9) Rozvoj občanské společnosti, zapojením občanŧ do činnosti NZDM formou pravidelné či příleţitostné dobrovolnické aktivity. 10) Aktivně propagovat myšlenku NZDM mezi veřejností a mládeţí a změnit stávající negativní hodnocení a postoje veřejnosti vŧči skupině mládeţe (pořádání 67
společenských akcí pro veřejnost samotnou mládeţí, mediální podpora, přednášková činnost na školách) 11) Aktivně přistupovat k problematice práce s mládeţí- terénní práce s mládeţí v jejich přirozeném prostředí
68
7 Anotace Název práce: Současná situace Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ v Litoměřicích a perspektiva rozvoje Počet slov: 22 832 Autor: Bc. Jan Marek Tématem diplomové práce je zmapování současné nabídky Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ v Litoměřicích a nabídnutí určité perspektivy rozvoje těchto zařízení. Práce je rozdělena do několika kapitol, které se zabývají mládeţí a jejím současným postavením ve společnosti a nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládeţ. Další část je zaměřena na současnou situaci v oblasti nabídky sociálních sluţeb či volnočasových aktivit pro mládeţ v Litoměřicích, a také na analýzu dokumentŧ města Litoměřice, které se zabývají otázkou mládeţe. Empirická část práce se věnuje vyuţívanosti stávající nabídky Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ v Litoměřicích a otázce jejího případného rozšíření. Otázkám trávení volného času mládeţe v Litoměřicích a projevŧm rizikového chování mládeţe. Cílem práce je hledání odpovědi na otázku: „Jak vnímá mládeţ v Litoměřicích koncept Nízkoprahového zařízení v Litoměřicích?“ Byla pouţita metoda kvantitativního šetření ověřováním hypotéz. Z výsledkŧ výzkumu vyplynulo, ţe mládeţ v Litoměřicích vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ pozitivně a ţe město Litoměřice jsou ideálním místem pro rozšíření nabídky Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ. Závěr práce nabízí doporučení pro zlepšení současné situace v oblasti Nízkoprahových zařízení v Litoměřicích. Klíčová slova: mládeţ, adolescence, Litoměřice, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ, NZDM, kvantitativní výzkum
69
Annotation Tittle: Present situation and perspectives of development of NZDM in Litoměřice area Number of words: 22832 Author: Bc. Jan Marek The main topic of my diploma thesis is to overview current offer of Low-Threshold Institution for children and youth (NZDM) and to propose some possibilities develop these facilities of social services. My work is divided into theoretical part, which concern with young people and their contemporary position in our society and the koncept of NZDM. I concerned also with the owadays situation in the offer of social services or free time activities for youth in Litoměřice, and as well as on document analyse of the town Litoměřice, which concerned with the young people. The empiric part of the thesis concerns the using of nowadays NZDM offer, how the young people spend their free time and types of their risk behaviour. The target of my work is to find the answers to the question: „How the young people in Litoměřice perceive the NZDM concept in the city Litoměřice?“ There was used the methodology of quantitative research through verifying hypothesis. I found out, that the perceiving of young people in Litoměřice of the NZPD conception is positive and town Litoměřice is an optimal place for NZDM offer extension. The conclusion of my work offers some advices for improving current situation in the NZDM area. Key words: youth, adolescence, Litoměřice, Low- Threshold Institution for children and youth (NZDM), quantitative research
70
8 Rejsříky 8.1 Věcný rejstřík A Adolescence……………….….6, 7, 9, 10, 11, 12, 15, 20, 21, 22, 23, 36, 44, 61, 63, 67, 69, 70 agenda 21……………………………………………………………………………………..32 analýza potřeb Mládeţe…………………………………………………………………...34, 35, 36, 59 Veřejnosti………………………………………………………………………..........66 atraktivita NZDM……………………………………………………………..16, 41, 49, 64, 66 autonomie……………………………………………..………………………………………11 B Bariéry……………………………………………...…17, 18, 37, 41, 42, 51, 52, 54, 59, 64, 66 C Cílová skupina NZDM……………………………15, 16, 17, 18, 25, 34, 35, 50, 51, 52, 66, 67 ČAS…………………………………………………………………………………..14, 15, 18 D Dospívání…………………………………..……..6, 7, 9, 10, 11, 12, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 63 Drogy…………………………………………………………………………………27, 37, 44 E ESPAD………………………………………………………………………………..27, 59, 60 etiketizace (nálepkování)…………………………………………………………16, 50, 51, 66 existenční vakuum………………………………………………………………………...23, 28 experimentování………………………………………………………………..7, 15, 21, 25, 59 H Hiphop…………………………………………………………………………….24, 31, 61, 62 Hypotézy…...……..40, 41, 42, 43, 48, 49, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 63, 64, 69 I Identita…………………………………..…………9, 11, 12, 15, 20, 21, 22, 23, 42, 44, 55, 56 identitní práce…………………………………………………………………………………22 hledání………………………………………………………….9, 17, 21, 22, 23, 56, 69 moratorium……………………………………………………………………………….15, 22 informační technologie……………………………………………………….20, 21, 27, 28, 61 K Komunikace………………………………………………………..9, 20, 24, 28, 42, 55, 56, 67 komunitní plánování…………………………………………………………...7, 33, 34, 35, 67 koncept NZDM…………………………………………….....16, 40, 41, 49, 50, 64, 64, 66, 69 kontaktní práce………………………………………………………………………..14, 16, 63 kyberkultura…………………………………………………………………………………..28 kyberprostor…………………………………..............................................................20, 21, 57 M Média……………………………………………………………………………………..22, 24 město Litoměřice………...7, 8, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 40, 41, 44, 51, 54, 55, 66, 67, 69 mládeţ experimentující………………………………………………………………………..26 hledající………………………………………………………………………...…21, 23 neorganizovaná………………………………………………..14, 15, 17, 34, 37, 57, 58 71
protestující…………………………………………………………………………….23 mladistvý………………………………………………………………...…9, 13, 22, 26, 27, 59 N návykové látky………………………….11, 12, 16, 25, 26, 27, 36, 43, 44, 45, 59, 60, 61, 63 alkohol………………………………..…………………7, 12, 26, 27, 43, 45, 59, 60, 64, 65 cigarety………………………………….…………………………………..27, 44, 45, 59, 64 marihuana…………………………………………………………...7, 27, 37, 43, 45, 59, 64 nejednoznačnost……………………………………………………………………6, 11, 20, 22 nízkoprahovost……………………………………………………………………………17, 18 normativní přístup………………………………………………………………………...16, 17 O Opatření……………………………………………………………………….13, 14, 34, 35, 45 Operacionalizace……....……………………………………………………………………...41 Osobnost…………………………………………………………………7, 9, 10, 22, 23, 26, 64 P PC……………………………………………………………………………..28, 42, 56, 57, 64 Postmodernismus……………………………………………………………………………..20 pragmatický přístup…………………………………………………………………..17, 64, 66 R rizikové chování………………..7, 11, 12, 16, 19, 25, 28, 36, 41, 43, 44, 45, 59, 63, 64, 65, 69 Faktory……………………………………………………………………………..…11 Rodina…….….6, 7, 9, 11, 12, 16, 23, 24, 26, 27, 29, 30, 32, 34, 35, 38, 51, 56, 59, 63, 65, 67 Romové …………………………………………………………………………………..39, 54 rozvoj sluţeb……………………………………………………...…7, 8, 32, 33, 50, 66, 67, 69 S Seberealizace……………………………………………………………………….6, 20, 57, 67 sledování televize……………………………………………………………..28, 42, 56, 57, 64 smysl ţivota…………………………………………………………………………………...23 socializace………………………………………………………………………...…7, 9, 16, 24 sociální sluţby………………………………………….7, 14, 15, 16, 17, 30, 33, 38, 42, 50, 51 sociálně pedagogická práce…………………………………………………………………...17 společnost.......................6, 7, 9, 11, 12, 13, 17, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 35, 36, 43, 44, 56, 60, 61, 64, 67, 69 Subkultury………………………………………….9, 17, 23, 24, 25, 37, 43, 44, 45, 61, 62, 67 T Teenager………………………………………………………………………………………24 V Vrstevníci………………………………………………7, 10, 11, 24, 26, 27, 30, 36, 44, 61, 67 Výzkum…….7, 26, 27, 28, 35, 37, 38, 40, 41, 44, 45, 46, 47, 48, 50, 56, 59, 64, 65, 66, 67, 69 Kvalitativní……………………………………………………………………..35, 38, 40, 59 Kvantitativní……………………..…………………..……………38, 40, 41, 44, 45, 67, 69 výzkumný soubor…………………………………………………………………………..44 výzkumné šetření………………………….35, 37, 38, 40, 41, 45, 46, 57, 64, 65, 66, 69 volba…………………………………………………………………………………………4, 6 racionální volba………………………………………………………………………...6 volný čas…………………………………………...…14, 27, 28, 35, 36, 38, 42, 43, 56, 57, 64 aktivní trávení volného času………………………………………………………………..27 pasivní trávení volného času……………………………………...15, 27, 28, 42, 56, 57 volnočasové aktivity………………..7, 14, 15, 30, 31, 34, 35, 37, 38, 56, 58, 66, 67, 69 72
vývojová psychologie…………………………………………………………………...…9, 67 vývojové úkoly…………………………………………………………………7, 11, 12, 22, 56 Z Zájem…6, 7, 12, 14, 16, 17, 21, 22, 24, 27, 28, 30, 34, 36, 37, 41, 42, 44, 45, 49, 50, 51, 55, 58, 64, 66, 67 zájmové aktivity, organizace………………………….……14, 15, 30, 31, 36, 54, 57 zákon………………………………………………………………...6, 7, 13, 14, 15, 16, 26, 32 108/2006…………………………………………………………….…………………..15, 16 218/2003…………………………………………………………….………………………13
8.2 Jmenný rejstřík Bauman……………………………………………………………………………………….20 Carr-gregg…………………………………………………………………………………….11 Disman………………………………………………………………………………………..44 Frankl…………………………………………………………………………………………23 Gojová………………………………………………………………………………………..33 Gruber………………………………………………………………………………………...24 Hamanová…………………………………………………………………………………….12 Havinghurst…………………………………………………………………………………..11 Herzog…………………………………………………………………………….14, 17, 18, 51 Chrást…………………………………………………………………………………………16 Jandourek……………………………………………………………………………………..24 Kabíček……………………………………………………………………………………….12 Klíma………………………………………………………………………………….16, 17, 63 Jessor………………………………………………………………………………………….12 Končeková……………………………………………………………………………………10 Kraus………………………………………………………………….10, 12, 13, 20, 21, 27, 28 Labáth………………………………………………………………………………………9, 11 Macek……………………………………………………………6, 7, 10, 11, 12, 20, 23, 24, 61 Mácha…………………………………………………………………………………………23 Marcuse……………………………………………………………………………………….24 Marek…………………………………………………………………………………………18 Mareš………………………………………………………………………………………….12 Marková…………………………………………………………………………………..12, 28 Matoušek………………………………………………………………………………….17, 33 Murdza………………………………………………………………………………………..40 Nakonečný……………………………………………………………………………………19 Nešpor………………………………………………………………………………………..26 Petrusek……………………………………………………………………………………6, 40 Prŧcha…………………………………………………………………………………………12 Reichel……………………………………………………………………………………40, 41 Říčan………………………………………………………………………………….13, 21, 22 Sak………………………………………………………………………9, 20, 21, 26, 27, 28,57 Saková……………………………………………………………………..20, 21, 26, 27, 28,57 Shale…………………………………………………………………………………………..11 Smolík………………………………………………………………………….....23, 24, 25, 61 Svoboda……………………………………………………………………………………….15 Syrový…………………………………………………………………………………….24, 25 73
Vágnerová………………………………………………………….9, 10, 12, 13, 19, 22, 23, 61 Walterová……………………………………………………………………………………..12
74
9 Použitá literatura BAUMAN, Z. (2004): Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta CARR-GREGG, M./ SHALE, E.(2010) Puberťáci a adolescenti: průvodce výchovou dospívajících. Praha: Portál DISMAN M.(2002): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum GOJOVÁ, A. (2006): Teorie a modely komunitní práce. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita FRANKL, E. V. (1994): Člověk hledá smysl: úvod do logoterapie.Praha: psychoanalytické nakladatelství HAVINGHURST, R.J. (1987) Adolescent Culture and Subculture. In: V.B.Van Hasselt, M.Hersen, Handbook of Adolescent Psychology. New York: Pergamon Press, str. 401 - 412 HERZOG, A.(2007): Nízkoprahovost v praxi aneb jak pracovat s prahy. In: Kontaktní práce. Praha: ČAS str.177 – 189 JANDOUREK, J. (2008): Průvodce sociologií. Praha: Grada JEDLIČKA R., KLÍMA P., KOŤA J.,NĚMEC J., PILAŘ J. (2005) Děti a mládeţ v obtíţných situacích. Praha: Themis JESSOR R., DONOVAN J., COSTA F.,(1994) Beyond adolescence – problem behavior and young adult development. Cambridge: Cambridge University Press KONČEKOVÁ, Ľ.(1996) : Psychológia puberty a adolescencie. Prešov: PF Univerzita P. J. Šafárika v Košiciach KRAUS, B. (1996): Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido LABÁTH, V. (2001): Riziková mládeţ. MACEK, P. (2003): Adolescence. Praha: Portál MÁCHA, K.: Mládež a společnost. Sociální charakteristiky dnešní mladé generace. In Kol.(1965): Aktuální problémy sociologie mládeže. Ostrava: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí v Ostravě, s. 10-59. MARCUSE, H. (1969): Psychoanalýza a politika. Praha: Svoboda. MAREK J., (2008) Projekt nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ v Litoměřicích. [bakalářská práce]. Ústí nad Labem: UJEP, FSE, SPSP, katedra sociální práce MATOUŠEK, O (2008): Slovník sociální práce. Praha: Portál MURDZA, K (2010): Sociologický výskum. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s NAKONEČNÝ, M. (1998): Základy psychologie. Praha: Academia 75
PETRUSEK, M. (2007): Společnost pozdní doby. Praha: Slon PETRUSEK, M (1993): Teorie a metoda v moderní sociologii. 1. Vyd. Praha: Karolinum PRŦCHA J., WALTEROVÁ E., MAREŠ J.(1995): Pedagogický slovník. Praha: Portál REICHEL, J.(2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada Publishing ŘÍČAN, P. (1989): Cesta životem. 1.vyd. Praha: Panorama ŘÍČAN, P. (1999): Cesta životem. Praha: Portál SAK, P. (1985): Sociální vývoj mládeže. Praha: Státní pedagogické nakladatelství SAK, P., SAKOVÁ K. (2004): Mládež na křižovatce – sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Praha: Svoboda servis SAK P., SAKOVÁ K. (2007): Digitalizace životního stylu a životního pole. In.: Člověk a vzdělání v informační společnosti: vzdělávání a ţivot v komputerizovaném světě. Praha: Portál SMOLÍK J. (2010): Subkultury mládeže – uvedení do problematiky. Praha: Grada SVOBODA, M. (2007): Sociálně – pedagogické přístupy v práci s „neorganizovanou mládeží“ v nízkoprahových zařízeních a otevřených klubech pro děti a mládež. In.: Kontaktní práce. Praha: ČAS. SYROVÝ, P. (2007): Subkultura jako specifická cílová skupina.In.: Kontaktní práce. Praha: ČAS VÁGNEROVÁ, M. (2000). Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál VÁGNEROVÁ, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum VÁGNEROVÁ, M. (2005) Vývojová psychologie 1.: dětství a dospívání. Praha:Karolinum Velký sociologický slovník (1996). Praha: Karolinum. Časopisy GRUBER, J. (1997): Význam subkultur. In: Éthum - bulletin pro sociální prevenci, pomoc a intervenci, č. 33. Praha: Sdruţení pro sociální prevenci a sociální pedagogiku „ÉTHUM“ č. 15, 12 – 15 HAMANOVÁ J, KABÍČEK P. (2002) Syndrom rizikového chování v dospívání. In Lékařské listy, č.50(4): 38–40. HERZOG, A. (2002): Rozhovor s Jiřím Staníčkem. In: Éthum - bulletin pro sociální prevenci, pomoc a intervenci, č. 33. Praha: Sdruţení pro sociální prevenci a sociální pedagogiku „ÉTHUM“ str. 15-19 76
HERZOG, A., (2003): Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ (NZDM). In: Éthum bulletin pro sociální prevenci, pomoc a intervenci, č. 39. Praha: Sdruţení pro sociální prevenci a sociální pedagogiku „ÉTHUM“ KLÍMA, P. (2003): Práce s neorganizovanými dětmi a mládeží a její nízkoprahové souvislosti. In: Éthum - bulletin pro sociální prevenci, pomoc a intervenci,č. 39. Praha: Sdruţení pro sociální prevenci a sociální pedagogiku „ÉTHUM“ ,str. 37 -48 MARKOVÁ, M. (2008): Vliv sociálních faktorů na problémové chování adolescentů. In: Pediatrie pro praxi č.9 (3). Olomouc: Solen s.r.o
Internetové zdroje Agenda 21: Earth Summit - The United Nations Programme of Action from Rio (1992) Kapitola 25.2 dokumentu Agenda 21. www.un.org. Dostupné z
[cit. 22.8.2012] Cenia (1992): Kapitola 1.3 dokumentu Agenda 21.cenia.cz [online]. Dostupný z [cit. 22.8.2012] Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, poradenská organizace (2008) O komunitním plánování. Komunitniplanovani.com – web o komunitním plánování. Dostupné z [cit. 23.8.2012] Česká asociace streetwork (2006): Streetwork a nízkoprahové kluby. Praha: Streetwork.cz, oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních. Dostupný z: [cit. 9.8.2012]. Česká asociace streetwork (2007): Proč Aleš Herzog odchází z Blanska. Praha: Streetwork.cz, oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních. Dostupné z: [cit. 8.8.2012]
77
Česká asociace streetwork (2008): Pojmosloví Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ. Praha: Streetwork.cz, oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních. Dostupné z: [cit. 11.8.2012] CHRÁST,O. (2006) Role nízkoprahovosti v potlačování sociální exkluze. [online] Praha: Agens. Dostupné z: [cit. 8.8.2012] Městský úřad Litoměřice (2012): Analýza potřeb 2012. komplan.Litomerice.cz, oficiální stránky města Litoměřice. Dostupné z:
cit.
[cit.
20.11.2012] Městský úřad Litoměřice (2012): Situační analýza sociálně slabých rodin ohroţených sociální exkluzí 2012. komplan.Litomerice.cz, oficiální stránky města Litoměřice. Dostupné z: cit. [cit. 20.11.2012] Městský úřad Litoměřice (2010): 3. Komunitní plán sociálních sluţeb města Litoměřice na období 2010 -2013. Litomerice.cz, oficiální stránky města Litoměřice. Dostupné z: cit. [cit. 9.10.2012] Městský úřad Litoměřice (2011): Analýza potřeb dětí a mládeţe ve městě Litoměřice: závěrečná zpráva z kvalitatitvního šetření. Komplan.litomerice.cz, oficiální stránky komunitního plánování města Litoměřice. Dostupné z: << http://komplan.litomerice.cz/upload_dokumenty/analyza-zaverecna-zprava.pdf>> cit. [cit. 7.10.2012] Ministerstvo práce a sociálních věcí (2005): Komunitní plánování – věc veřejná. Mpsv.cz, ministerstvo práce a sociálních věcí, oficální web. Dostupný z
78
Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy (2002): Bílá kniha Evropské komise – nový podnět pro evropskou mládeţ. Dostupné z: [cit. 11.9.2012]. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (2002): Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha: msmt.cz – oficiální web ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné z: [cit. 14.9.2012]. Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy (2007): Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeţe na období 2007-2013. Msmt.cz, ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, oficiální stránky. Dostupné z << http://www.msmt.cz/mladez/koncepce-statni-politiky-pro-oblast-deti-a-mladeze-naobdobi2007-2013>> [cit. 13. 8. 2012 ] Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (2011): Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Přehled hlavních výsledkŧ studie v České republice v roce 2011. Vláda.cz, oficiální web vlády České republiky. Dostupné z cit. [cit. 15. 8. 2012 ] NEŠPOR, K.(2005): Alkohol a jiné návykové látky u dětí. Prevence v rodině. Praha: PL Bohnice. Dostupné z: [cit. 15.9.2012] Vláda České republiky (2012): Za prodej alkoholu mladistvým mají hrozit vyšší pokuty. vlada.cz/mediacentrum,
oficiální
stránky
vlády
České
Republiky.
Dostupné
z:
[cit. 2.9.2012] Zdravé město Litoměřice (2012): Zápis z veřejné diskuze. Zdravemesto.litomerice.cz, oficiální stránky Zdravého města Litoměřice. Dostupné z
cit.
[cit. 10.11.2012] Zdravé město Litoměřice (2012): Co znamená Agenda 21 a místní agenda 21? Zdravemesto.litomerice.cz, oficiální stránky zdravého města Litoměřice. Dostupné z cit. [cit. 22.8.2012] 79
Zdravé město Litoměřice (2012): Co se skrývá pod názvem Zdravé město? Zdravemesto.litomerice.cz, oficiální stránky zdravého města Litoměřice. Dostupné z cit. [cit. 22.8.2012]
Zákonné a podzákonné normy Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů Zákon č.108/ 2006 sb., o sociálních sluţbách Prováděcí vyhláška 505 k zákonu č.108/2006 sb., o sociálních sluţbách
80
10 Seznam příloh 1) Příloha 1 – Dotazník pro respondenty 2) Příloha 2 - Legenda k dotazníku pro předkladatele 3) Poslání a cíle NZDM, cílová skupina – pojmosloví NZDM
81
Příloha 1. Dotazník Ahoj, Před sebou máš dotazník, jehoţ výstupy budou součástí mojí diplomové práce na vysoké škole. Tento dotazník je naprosto anonymní, takţe se nemusíš obávat, ţe se o Tobě někdo dozví něco, co bys nechtěl. Prosím Tě o co nejupřímnější odpovědi na otázky, protoţe výstupy z tohoto výzkumu mohou poslouţit ke zlepšení kvality (moţná i právě Tvého) ţivota ve městě. Pozorně si přečti následující text a poté zadání kaţdé z otázek: V České republice existují zařízení, které se věnují mládeţi ve Tvém věku. Říká se jim Nízkoprahové kluby pro děti a mládež. Tyto kluby jsou otevřeny v odpoledních hodinách a nabízejí širokou škálu aktivit a služeb po mládež. Například volnočasové aktivity, od karetních her počínaje, přes stolní fotbal, kulečník, přístup k počítači s internetem, šipky, pingpong atd. (dle moţností daného klubu). V některých klubech nabízejí i moţnost hudební zkušebny nebo minibaru s nealkoholovými nápoji popřípadě občerstvením. Většinou si mládeţ takové kluby mŧţe vyzdobit dle vlastních návrhŧ na základě společného rozhodnutí. V těchto klubech jsou pracovníci, kteří vystudovali vysokou školu v oblasti práce s mládeţí nebo volného času. Tito pracovníci jsou povětšinou mladí lidé, vyškoleni tak, aby byli schopni naslouchat problémŧm mládeţe, doprovázet jí na cestě dospíváním. Pomáhají zprostředkovávat mládeţi rŧzné akce, které si mládeţ sama vymyslí, podporují mládeţ v jejich rozvoji a zvyšují jejich sociální dovednosti a schopnosti. Pořádají besedy na určitá témata, která mládeţ zajímají. Vstup do takového klubu není podmíněn registrací, není nijak zpoplatněn (je zdarma). Mŧţe přijít kaţdý, aniţ by musel platit za vstup, popřípadě vyplňovat nějakou přihlášku či smlouvu. Kaţdý v klubu má moţnost volby, jak a s kým stráví čas. V těchto klubech jsou nastavena pravidla, která by mládeţ měla dodrţovat. Většinou tato pravidla zakazují šikanu a poniţování druhých, agresi, diskriminaci, drogy, krádeţe a ničení majetku, násilí. 1) Jsi? a)
Dívka
b) Chlapec
2) Kolik je Ti let? a) 14
b) 15
c) 16
d) 17
3) Z jaké si školy? a)
ZŠ Havlíčkova
f)
ZŠ Masarykova
b) ZŠ Na Valech
g) Gymnázium Josefa Jungmanna
c)
h)
ZŠ Ladova
i)
ZŠ Speciální Šaldova
ZŠ Boţeny Němcové
d) ZŠ U Stadionu e)
ZŠ Sovova
4) Jak se Ti líbí myšlenka Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ, kterou jsi měl moţnost přečíst výše? a)
Myšlenka se mi líbí
b)Myšlenka se mi nelíbí
82
4.b) Uveď důvod. Co se Ti na této myšlence nelíbí…………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… ………….
5) Pokud by takové zařízení bylo ve Vašem městě – navštěvoval/a bys jej? a)
Určitě ano (pokračuj na otázku č. 7)
b) Spíše ano
(pokračuj na otázku č. 7)
c)
(pokračuj na otázku č. 6)
Spíše ne
d) Určitě ne
(pokračuj na otázku č. 6)
6) Pokud spíše ne, nebo ne, proč? Uveď dŧvod……………………………………………………… 7) Pokud by byl takový klub v Litoměřicích vytvořen, o jaké aktivity bys měl/a zájem? Ohodnoť kaţdou aktivitu stupněm zajímavosti. Hodnota:
1= nejzajímavější,
2= zajímavé,
3= nezajímavé.
Aktivity
Hodnoty 1
2
3
1
2
3
doučování
1
2
3
d) rada odborníka
1
2
3
a)
volnočasové aktivity
b) preventivní besedy c)
e)
moţnost někde být
1
2
3
f)
mít si s kým promluvit
1
2
3
g)
moţnost něco zorganizovat (akci pro veřejnost, 1
2
3
1
2
3
akci pro vrstevníky/mladší děti) h) výlety do přírody i)
poradenství v osobních záleţitostech
1
2
3
j)
zvyšování právního povědomí
1
2
3
k)
sebepoznání
1
2
3
l)
sebeprosazení
1
2
3
m) umění komunikovat, formulovat a sdělit vlastní názor
1
2
3
n) příprava na budoucí povolání/
1
2
3
o) náboţenské aktivity
1
2
3
p) poznávání jiných kultur a zvykŧ
1
2
3
83
8) Jakým způsobem trávíš svůj volný čas? Zakrouţkuj hodnotu ke kaţdé moţnosti 1= nejčastěji (skoro každý den) 2= občas (1 – 2x týdně)
3= skoro vůbec (1 – 2 x měsíčně) 4= vůbec
Moţnosti trávení volného času a)
Hodnoty
V krouţcích (zájmových činnostech)
1
2
3
4
b) Na ulici, venku s kamarády
1
2
3
4
c)
1
2
3
4
d) Sledováním televize
1
2
3
4
e)
Na počítači hraním her, surfováním po internetu 1
2
3
4
f)
Četbou knih
1
2
3
4
sportovní utkání, besedy)
1
2
3
4
h) S partnerkou, s partnerem
1
2
3
4
i)
V přírodě
1
2
3
4
j)
Odpočinek/relax
1
2
3
4
V nízkoprahovém či jiném klubu
g) Návštěva společenských akcí (kino, divadlo,
9) Trávíš svůj volný čas v rámci nějaké instituce či organizace (Dům Dětí a mládeţe Rozmarýn, základní umělecká škola, sportovní oddíl (fotbal, florbal, bojová umění, hokej, basketball, Skaut, apod.) a)
Ano
b) Ne 10) Pokud ne, proč? a)
Protoţe jsou příliš drahé
b) Jsem raději s kamarády venku c)
Nemám ţádný pravidelný zájem, koníček
d) Nechci být nikde ţádným členem e)
Z jiného dŧvodu,jakého?...............................................................................
11) V Litoměřicích existuje zařízení, které poskytuje sluţby, o kterých si měl/a moţnost číst v úvodu dotazníku. Toto zařízení se jmenuje Nízkoprahový Klub Oáza. Slyšel/a jsi někdy o nízkoprahovém klubu Oáza a) Ano, uţ jsem o něm slyšel/a a vím, ţe v Litoměřicích je b) Ano, uţ jsem o něm slyšel/a, ale nevím přesně, kde se nachází c)
Ne, nikdy jsem o něm neslyšel/a
12) Navštívil/a jsi někdy tento klub? a)
Ano, navštěvuji jej pravidelně (pokračuj na otázku č. 14)
b) Ano, párkrát jsem jej navštívil/a (pokračuj na otázku č. 14) c)
Ano, párkrát jsem tam byl/a, ale uţ tam nikdy nepŧjdu (pokračuj na otázku č. 13)
84
d) Ne, nenavštívil/a jsem ho nikdy (pokračuj na otázku č. 13) 13) Co tě vedlo k tomu, ţe jsi klub nenavštívil/a, nebo ţe ho případně jiţ nenavštívíš? (Ti co ho pravidelně navštěvují, pokračují na další otázku a tuto nevyplňují) a) Nelíbí se mi tam b) Jsou tam divní lidé c) Nevěděl/a jsem, ţe tam mŧţe kdokoliv d) Prý se tam musí modlit e) Je tam nuda – nic mi to tam neříká f)
Vŧbec nevím, ţe tu něco takového je
g) Jiné, uveď…………………………… 14) Domníváš se, ţe patříš do některých z níţe uvedených skupin? Pokud ano, zakrouţkujte tu, ve které se nacházíte (můžete vybrat i více než jednu odpověď) a)
záškoláctví
b) sociálně znevýhodněné prostředí (chudoba, nízká vzdělanost, diskriminace) c)
dlouhodobá krizová situace v rodině (neshody s rodiči, domácí násilí, zanedbávání, nezájem, rozvod)
d) rizikový zpŧsob ţivota (návykové látky, promiskuita, zahálka) e) dopouštím se trestné činnosti f)
jsem ohroţen/a trestnou činností další osoby
g)
nepatřím ani do jedné ze zmiňovaných skupin
h) 15) Kouříš cigarety? a)
Ano, pravidelně (kaţdý den minimálně jednu cigaretu)
b) Ano, ale jen občas (2 -3x týdně, minimálně jednu cigaretu) c)
Ne, ale jiţ jsem to zkusil/a
d) Ne, nikdy jsem to nezkusil/a 16) Pil/a jsi jiţ někdy alkohol? a)
Ano, jednou jsem to zkusil/a
b) Ano, párkrát c)
Ano, piju často (2-3x měsíčně)
d) Ne, nikdy jsem alkohol ještě nepil/a 17) Vyzkoušel/a jsi někdy nějakou návykovou látku? Pokud ano, vyber z následujících moţností. Vyber všechny moţnosti, které jsi opravdu zkusil/a.
85
a) Marihuana/Hašiš (THC) b) Pervitin (piko, pedro, smahy – Metamfetamin) c)
LSD (tripy)
d) Heroin (herák) e) Extáze (koule, bobule) f)
Lysohlávky (houby)
g) Kokain (koks, sníh) h) Těkavé látky (toluen, iron, ředidlo) i)
Ţádné z těchto látek jsem nevyzkoušel a ani nechci
18) Řadíš sám sebe mezi nějakou z uvedených skupin? (Vyber pouze jednu odpověď.) a)
Punkeři
b) Skinheads c)
Emo/Gothic
d) Hiphop/Graffiti e) Anarchista f)
Hippies
g)
Taneční scéna (DnB, Techno, Dubstep, House)
h) Hooligans i)
Rastafariáni
j)
Satanisti
k)
Neonacisti
l)
Do ţádné z uvedených skupin sám sebe neřadím
m) Jiná, uveď………………… 19) Ţiješ: a) V úplné rodině (oba vlastní rodiče) b) V neúplné (chybí jeden z rodičŧ) c)
V neúplné rodině (jeden z rodičŧ je nevlastní)
d) Bez rodičŧ (dětský domov) e) V pěstounské péči (u náhradních rodičŧ) 20) Kdyţ máš nějaký problém, se kterým si nevíš rady, na koho se s ním obrátíš o radu? Můţeš vybrat více moţností. a) Rodiče b) Kamarád/ka c)
Učitel/ka
d) Prarodiče
86
e) Výchovný poradce ve škole f)
Pracovník v neziskové organizaci (DDM Rozmarýn, NZDM Oáza, K-Centrum, Pedagogicko – psychologická poradna)
g) Někdo jiný, uveď………………………………………… 21) Myslíš, ţe bys teď, v tuto chvíli, potřeboval/a odbornou pomoc/radu s nějakým osobním problémem? a)
Ano
b) ne
22) Jak moc jsou pro Tebe důleţité tyto věci? (oboduj 1 = nejdůležitější 2 = velmi důležité 3 = důležité 4= méně důležité, 5= nedůležité) Ke každé možnosti přiřaď jednu hodnotu. a) Rodina
1
2
3
4
5
b) Přátelé /vrstevníci
1
2
3
4
5
Škola/vzdělání
1
2
3
4
5
d) Uţívat si ţivota, poznávat nové věci
1
2
3
4
5
e) Volný čas
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
g) Partnerský vztah
1
2
3
4
5
h) Mít uznání dospělými
1
2
3
4
5
c)
f)
Mít moţnost se rozhodovat o sobě
i)
Náboţenství (víra v Boha)
1
2
3
4
5
j)
Zaloţení vlastní rodiny, mít děti
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
k) Dobrý vztah s rodiči
Děkuji Ti za Tvŧj drahocenný čas a přeji Ti úspěšnou volbu při výběru budoucího studia. S pozdravem Bc. Jan Marek, sociální pracovník
87
Příloha 2. Legenda k dotazníku pro předkladatele Nejdůleţitější: !!!!Přečíst úvodní text!!!! Upozornit respondenty, ţe výzkum je ANONYMNÍ a ţe odpovědi respondentů budou zpracovávány pouze ve statistické podobě. Nezasahovat nijak do průběhu vyplňování (nekontrolovat, kdo co píše). Po vyplnění dotazníku respondenti vloţí dotazník do otevřené obálky a poslední tuto obálku zalepí.
Otázka č. 4.b) – nepovinná otázka - Odpovídají pouze ti, kteří v předchozí otázce zvolili moţnost b) Otázka č. 6) – nepovinná otázka - Odpovídají pouze ti, kteří v předchozí otázce odpověděli na moţnost c) nebo d) !!! Upozornit respondenty na otázku č. 7 a 8!!! Otázka č. 7) Zdŧraznit, ţe musí ohodnotit kaţdou aktivitu – ke kaţdé přiřadit subjektivně hodnotu 1= nejzajímavější aktivita 2= zajímavá aktivita 3= nezajímavá Otázka č. 8) Zdŧraznit, ţe musí ohodnotit každou moţnost zpŧsobu trávení volného času (subjektivně – dle sebe) 1= nejčastěji (skoro kaţdý den) 2= občas (1-2x týdně) 3=skoro vŧbec (1-2x měsíčně) 4= vŧbec
Další upozornění, pokud se budou respondenti ptát Otázka č. 10) Odpovídají pouze Ti, kteří v předchozí otázce zvolili moţnost b) Otázka č. 13) Odpovídají pouze ti, kteří v předchozí otázce zvolili moţnost c) nebo d) Otázka č. 17) Mohou vybrat z více moţností Otázka č. 20) Mohou vybrat z více moţností
88
Příloha č.3 :Pojmosloví NZDM ČAS, 2008 - vybrané kapitoly POSLÁNÍ Posláním NZDM je usilovat o sociální začlenění a pozitivní změnu v ţivotním zpŧsobu dětí a mládeţe, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, poskytovat informace, odbornou pomoc, podporu, a předcházet tak jejich sociálnímu vyloučení. CÍLOVÁ SKUPINA Cílovou skupinou NZDM jsou děti a mládeţ, které: a) zaţívají nepříznivé sociální situace Jde o: • konfliktní společenské situace • obtíţné ţivotní události • omezující ţivotní podmínky b) jsou ve věkových skupinách: • od 6 do 12 let • od 13 do 18 let • od 19 do 26 let c) ţijí nebo se pohybují v konkrétní lokalitě, kterou lze vymezit: • sociálně • geograficky d) vztahují se k nim další (doplňkové) charakteristiky: • nemohou nebo nechtějí se zapojit do standardních volnočasových aktivit • vyhýbají se standardním formám institucionalizované pomoci a péče • dávají přednost neproduktivního trávení volného času • dávají přednost trávení volného času mimo rodinu či jinou sociální skupinu • mají ţivotní styl, díky kterému se dostávají do konfliktŧ, který je ohroţující pro ně samé nebo jejich okolí • nepřicházejí s jasnou zakázkou nebo ji nedovedou či nechtějí definovat tak, jak to vyţadují jiné typy sluţeb. CÍLE NZDM Cílem NZDM je dětem a mládeţi zabezpečit: • podporu pro zvládnutí obtíţných ţivotních událostí • sníţení sociálních rizik vyplývajících z konfliktních společenských situací, ţivotního zpŧsobu a rizikového chování • zvýšení sociálních schopností a dovedností • podporu sociálního začlenění do skupiny vrstevníkŧ i do společnosti, včetně zapojení do dění místní komunity • nezbytnou psychickou, fyzickou, právní a sociální ochranu během pobytu v zařízení a podmínky pro realizaci osobních aktivit • zlepšovat kvalitu jejich ţivota • předcházet nebo sníţit zdravotní rizika související s jejich zpŧsobem ţivota • lepší orientaci v jejich sociálním prostředí • podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace.
89
DEFINICE NZDM Sluţba je určena dětem a mládeţi, které se ocitly v obtíţné ţivotní situaci nebo jsou jí ohroţeny a které nevyhledávají standardní formy institucionalizované pomoci a péče. Jde o navázání a udrţování kontaktu, poskytování informací, odbornou pomoc, podporu a vytváření podmínek pro sociální začlenění a pozitivní změnu ve zpŧsobu ţivota. Jedná se o ambulantní případně terénní formu sociální sluţby nízkoprahového charakteru. Cílem je umoţnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohly řešit svoji nepříznivou sociální situaci. PRINCIP NÍZKOPRAHOVOSTI Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ se hlásí k principŧm poskytování sociálních sluţeb. Jako významný specifický princip svého fungování definují nízkoprahovost. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ realizují sluţbu tak, aby byla umoţněna maximální dostupnost, tedy ve snaze odstranit časové, prostorové, psychologické a finanční bariéry, které by bránily cílové skupině vyhledat prostory zařízení či vyuţít nabídky poskytovaných sluţeb. • Zařízení vytváří prostředí, které je svým charakterem a umístěním blízké přirozenému prostředí cílové skupiny. • Pro omezení přístupu uţivatele ke sluţbě není dŧvodem pasivita či názorová odlišnost. • Uţivatel má moţnost zŧstat v anonymitě. Jakákoliv dokumentace obsahující osobní údaje uţivatele musí být vedena se souhlasem uţivatele a s právem do ní nahlíţet. Zařízení získává jen ty údaje uţivatele, které jsou stanoveny jako nezbytné pro poskytování odborných a kvalitních sluţeb. • Pro uţívání sluţby není podmínkou členství ani jiná forma registrace. Pravidelná docházka do zařízení není podmínkou uţívání sluţby. Uţivatelé mohou přicházet a odcházet v rámci otevírací doby zařízení podle svého uváţení. Uţivatel není povinen zapojit se do připravených činností. • Sluţby sociálního charakteru jsou poskytovány bezplatně. • Provozní doba sluţby odpovídá potřebám uţivatele. Je k dispozici v době, kdy uţivatel má podmínky přijít do zařízení (jak z hlediska dne, tak měsíce a roku). Zároveň je provozní doba sluţby stabilní a nedochází k jejím náhlým výpadkŧm. • Sluţbu mŧţe vyuţít kdokoliv z cílové skupiny bez omezení, pokud svým chováním a jednáním neomezuje a neohroţuje sám sebe, ostatní uţivatele, pracovníky či efektivitu sluţby. OBSAH SLUŢBY POPIS INTERVENCÍ REALIZOVANÝCH VE PROSPĚCH UŢIVATELŮ NZDM je sociální sluţbou obsaţenou v § 62 zákona o Sociálních sluţbách 108/2006 sb. Níţe uvedený seznam intervencí vede k naplňování procesu individuálního plánování a k vytváření individuálního plánu s uţivatelem. Kontaktní práce - Zpŧsob a metoda práce, pomocí které vytváříme prostor a situaci pro realizaci drobných individuálních plánŧm - cílených intervencí. Jde o vytvoření základního pracovního rámce potřebného pro realizaci konkrétního výkonu (činností a sluţeb). Jedná se o specifický druh kontaktu s uţivatelem, který má za cíl vytvořit dostatečnou vzájemnou dŧvěru a podmínky potřebné pro rozvíjení kontaktu a poskytování dalších sluţeb. Součástí kontaktní práce je hledání a upevňování hranic komunikace s uţivatelem a kultivování jeho schopnosti vyjádřit své potřeby a naučit se vyuţívat existující nabídky sluţeb. Kontaktní práce má nejčastěji podobu rozhovoru v přirozeném prostředí uţivatele ( např. v kontaktní místnosti, na ulici, v klubu). Situační intervence - Sociálně pedagogická práce v situacích s výchovným obsahem, které vznikají v prostoru zařízení. Pracovník při nich vstupuje do interakcí, které nastávají mezi 90
uţivateli sluţby, přináší podněty, reflektuje situaci a pouţívá další techniky, které vytváří či zvýrazní výchovný efekt situace. Informační servis uţivateli - Poskytování specifických informací pracovníkem uţivateli, nejlépe v kontaktní místnosti. Informační servis je prováděn ústní formou, mŧţe být doplněn také písemnou formou - letáky, vytištění údajŧ. Tématicky mohou být informace zaměřeny na základní instrumentální témata (např. škola, rodina, shánění brigády, vztahy), sociálně právní a zdravotní témata (právní normy, bezpečný sex, rizika uţívání návykových látek) nebo specifická témata - dle dohody s uţivatelem. Poradenství - odehrává se formou rozhovoru s uţivatelem nejlépe v samostatné místnosti, obsahuje vyhodnocení situace, nabídku rady, informací a řešení vedoucí k odstranění obtíţí. Jde o řešení aktuálních problémŧ a zvyšování kompetence uţivatele tyto problémy řešit. Poradenství v NZDM se nejvíce zaměřuje na záleţitosti vztahŧ, rodiny, sexu, návykových látek, školy, volného času, sociálně právní a jiné. Krizová intervence / Pomoc v krizi - řešení krizové situace, vzniklé v ţivotě uţivatele. Jde o diagnosticko- terapeutický přístup přispívající ke zvládnutí psychické krize. Mŧţe jít o pozorování chování uţivatele s dŧrazem na posouzení aktuálního psychického stavu, rozhovor směrovaný k základní orientaci v příčinách krizového stavu, cílenou intervenci zaměřenou na zvládnutí potíţí. Intervence obsahuje také návrh opatření. Rozsah intervence závisí na tom, zda pracovník je kvalifikován pro krizovou intervenci. Pracovník bez kvalifikace poskytne uţivateli v krizi pomoc pouze v rozsahu akutní intervence s odkázáním na odborníka (eventuelně doprovodem). Zprostředkování dalších služeb (doprovod) - jedná se o dojednání návazné sluţby v zařízeních návazné péče, fyzický doprovod do těchto zařízení a asistenci při jednáních v těchto zařízeních. Kontakt s institucemi ve prospěch uživatele - jedná se intervence realizované pracovníkem (ústně, telefonicky, písemně) u institucí návazné péče nebo dalších institucí, které ovlivňují uţivatelŧv ţivot. Kontakt je realizován se souhlasem a vědomím uţivatele (nejlépe za jeho přítomnosti). Případová práce - dlouhodobá individuální práce. Případová práce se děje plánovaně, při zachování tohoto postupu: • společné vydefinování kontraktu • vytvoření individuálního plánu a stanovení podmínek kontraktu • vedení dokumentace, s kterou je uţivatel obeznámen • pravidelné revize kontraktu s uţivatelem (zda se naplňuje kontrakt) • práce je časově ohraničená, je stanoven její začátek a konec • konzultace vedení případu uţivatele na intervizních a supervizních setkáních týmu • pravidelná reflexe Skupinová práce / práce se skupinou - cílená aktivita poskytovaná skupině uţivatelŧ, zaměřená na rozvoj psychosociálních dovedností, časově (prostorově) ohraničená. Práce s blízkými osobami - informační servis, poradenství poskytované blízkým osobám uţivatele (rodiče, přátelé, kamarádi, …), realizované pouze se souhlasem uţivatele. Pobyt v zařízení - rozumí se jím pobyt uţivatele bez čerpání dalších sluţeb. Uţivateli je poskytováno teplo, světlo, místo k sezení a odpočinku, základní zázemí, základní a sloţitější volnočasové aktivity. Zároveň je uţivateli umoţněna realizace osobních aktivit. Volnočasové aktivity - jde o aktivity, poskytující náplň volného času uţivatelŧ, které nespadají do jiných výkonŧ NZDM. Existuje tato hierarchie aktivit: 1. Základní jednoduché instrumentální aktivity, které uţivatel realizuje z vlastní vŧle a vlastní aktivitou, pracovníci je pouze zprostředkovávají (např. zapŧjčí vybavení). Jedná se např. o poslech hudby, kreslení v běţných prostorách klubu, pouštění filmu, který si uţivatelé sami vybrali. 91
2. Sloţitější volnočasové aktivity, které realizuje uţivatel z vlastní vŧle a vlastní silou. Pracovníci je pouze zprostředkují nebo poskytnou podporu (návodnou pomoc), aby je uţivatel mohl smysluplně vyuţívat. Tyto aktivity jsou vytvářeny na základě zájmu a potřeb uţivatelŧ a s jejich spoluúčastí. Jedná se například o hudební zkušebnu, výtvarnou dílnu, počítačovou místnost. Tyto aktivity mohou uţivatelé vykonávat samostatně, bez instruktáţe pracovníka. 3. Akce, které iniciovali sami uţivatelé, a u jejich realizace dochází ke kooperaci mezi uţivateli a pracovníky. Pracovníci usilují o zvýšení organizačních dovednosti uţivatelŧ a jejich seberealizaci. 4. Akce, které slouţí ke zpestření rutiny (kaţdodennosti) klubu nebo k propagaci zařízení koncerty, turnaje, výjezdní akce atd. Připravují je sami pracovníci klubu a pokud je to moţné, zapojují do realizace uţivatele. 5. Dílny - pravidelné či nepravidelné akce, na nichţ je zajištěn lektor (interní nebo externí) pracovník. Uţivatel mŧţe dílnu vyhledat a volně se zapojit do nabízených aktivit. Preventivní, výchovné a pedagogické programy- Jde o speciální programy vytvořené dle specifických potřeb cílové skupiny a dané lokality. Preventivními programy jsou myšleny tzv. programy specifické prevence. Mŧţe se jednat například o: program prevence zneuţívání toluenu, program prevence gamblerství, program prevence sexuálního zneuţívání, preventivní programy obsahují předávání informací (ústně, nástěnky, letáčky…), besedy pro uţivatele, probírání a nabízení tématu při kontaktní práci, program rozvoje schopností a dovedností dŧleţitých pro vstup na ZŠ (pro děti starší 6 let, kterým byl odloţen zápis na ZŠ). Jednorázové či příležitostné programy - Diskuse, beseda, komponovaný pořad a podobné aktivity realizované v zařízení buď interními nebo externími pracovníky. Lze vykázat např. jako: skupinová práce, informační servis, kontaktní práce. Dlouhodobé programy Programy především obsahují předávání specifických znalostí, nácvik specifických dovedností a chování. Mají vytvořenou samostatnou strukturu v rámci provozu NZDM (program, cíle, cílová skupina, evaluační mechanismy). Součástí je evaluace výsledkŧ. Jejich uplatňování probíhá prostřednictvím standardních výkonŧ NZDM, především: kontaktní práce, situační intervence, informační servis uţivateli, poradenství, besedy, diskuse, komponované pořady. Tyto sloţky jsou vzájemně provázány. Doučování Doučování školní či mimoškolní látky. Základní formou je doučování individuální. Doučování skupiny lze realizovat pouze na základě velmi specifických potřeb cílové skupiny a lokality (např. v sociálně vyloučených lokalitách, kde chybí další zařízení v rámci sítě sluţeb). Doučování mŧţe být dlouhodobé (např. pravidelná pomoc s přípravou na reparát) nebo krátkodobé (asistence s domácí úlohou). Rozvoj kognitivních a motorických dovedností, hygienických a společenských návykŧ aj. (např. hygiena, schopnost hospodařit s penězi apod.) Lze vykázat např. jako: situační intervence, informační servis, skupinová práce, kontaktní práce. Do NZDM nepatří: • výměnné programy pro problémové uţivatele drog • krouţky, oddílové schŧzky atd. • ideologické zaměřené výchovné programy • komerční aktivity • psychoterapie jako samostatně poskytovaná sluţba 92
11 Stať Úvod Dnešní svět se vyznačuje svou nejednoznačností a komplikovaností. Mladý člověk, který teprve hledá svou cestu ţivotem, mŧţe být sloţitostí dnešního světa zmaten, popřípadě se v něm mŧţe ztrácet, pokud nemá zázemí v nejbliţších, tzn. rodině, popřípadě pokud selhávají instituce, které mají mladého člověka správně nasměřovat k tomu, aby byl schopný racionálně uvaţovat o svém ţivotě a vybrat si tak správný směr pro jeho cestu do budoucnosti (škola a ostatní vzdělávací instituce). Období adolescence je pro dospívající jedince velice náročné období, ač se to tak na první pohled nemusí zdát. Dnešní fenoménem jsou skupiny toulající se mládeţe, které tráví většinu svého volného času na ulici. Často jsou v blízkosti těchto skupinek vidět netradiční zpŧsoby zábavy, sportu, mluvy, ale i rizikové projevy chování, jako kouření, popíjení alkoholu a konzumace lehkých drog - hlavně marihuany. Poloţím si otázku. Kde začínají a končí hranice výchovné pŧsobnosti školy a rodiny? Co vyplňuje hranici mezi těmito dvěma institucemi? Existuje nabídka volnočasových aktivit pro mládeţ, které by pro ni byli atraktivní? Tato práce si klade za cíl, odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, „jak mládež v Litoměřicích vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež?“, který by mohl rozšířit nabídku aktivit pro mládeţ a to nejen rizikovou. Práce se zabývá současnou nabídkou sluţeb po mládeţ ve městě Litoměřice a mládeţí samotnou. Byly analyzovány strategické dokumenty města Litoměřice a v rámci diplomové práce byl proveden empirický kvantitativní výzkum mezi mládeţí v Litoměřicích, zaměřený na tři oblasti: oblast NZDM, oblast trávení volného času a oblast rizikových projevŧ chování mezi mládeţí v Litoměřicích. Práce se také zabývá tématem dospívání, problémovými oblastmi mládeţe, nízkoprahovými kluby pro mládeţ, bude zkoumat současnou situaci nabídky sluţeb pro mládeţ ve městě Litoměřice. Výstupem práce bude nastínění moţnosti rozvoje sluţeb pro mládeţ ve městě Litoměřice.
Společenský kontext mládeže současnosti Současné společenské postavení soudobé mládeţ se jeví jako velmi nejasné. Mládeţ nemá jasný společenský status. Adolescence je brána jako přechod mezi dětstvím a dospělostí, tudíţ nemŧţeme mládeţ řadit ani k jedné z těchto variant. Pokud chceme správně pochopit dnešní mládeţ, „musíme ji vnímat v dimenzích doby a společenských poměrů, v nichž tato generace dozrává“ (Kraus 2006:32) Jeden z hlavních rysŧ dnešní doby je vysoká míra individualizace ale také pluralita moţností, kdy je mládeţ nucena brát svŧj ţivot do svých rukou. Mladý člověk má opravdu velkou míru individuální svobodné volby, ale i vyšší míru osobní a sociální nejistoty. To vede k dezorientaci mládeţe v oblasti norem, vzorcŧ chování a nerozhodnosti v oblasti společně sdílených hodnot. „Dochází pak k různým konfliktům, dezintegraci v celém životě mladého člověka. To všechno vede ke ztrátě optimismu a víře v budoucnost“ (Kraus 2006:17) Současná mládeţ ţije napŧl v kyberporstoru. Typický trendem dnešní doby jsou sociální sítě, kde si lidé zakládají profily a sdílí informace. Jak se ukazuje, tak sociální stě mají obrovskou moc, co se týče ovlivňování názorŧ a postojŧ. V souvislosti o mládeţi a 93
komunikačních technologií hovoříme o „net generation (generace sítě nebo také generace online)“ (Sak, Saková 2007). Psychologické a biologické vnímání mládeže Mládeţí a dospíváním obecně se zabývá hlavně vývojová psychologie, která sleduje psychologické a biologické proměny člověka. Osobnost člověka se formuje v prŧběhu celého ţivota od narození procesem zvaným socializace. Sak (1985) tvrdí, ţe mládeţ z psychologického hlediska je chápána jako věková skupina, zatímco ze strukturálně funkcionální koncepce je vnímána jako skupina biosociální, jeţ se vymezuje především prostřednictvím projevŧ sociálního statusu a sociální role. Adolescence Adolescence je jednou z fází dospívání. Slovo adolescence je odvozeno z latinského slova adolescere, coţ znamená mohutnět nebo dospívat, vyvíjet se, vzmáhat se, sílit. Jedná se tedy o období ţivota, kdy se jedinec postupně stává dospělým a zraje tam jeho fyzická i duševní stránka. Adolescence bývá často dělena několika období. Macek (2003) charakterizuje tyto fáze adolescence takto: a) časná adolescence (10,11 – 13 let) b) střední adolescence (14 -16 let) c) pozdní adolescence (17 – 20 let, případně i mnohem déle) Vývojové úkoly adolescenta Macek nabízí koncept vývojového úkolu a tlumočí tak autora tohoto konceptu Havinghursta. Koncept nabízí výčet krokŧ/úkolŧ, které by měl dospívající jedinec úspěšně absolvovat, přijmout a které jsou i z hlediska společnosti ţádoucí. Dospívající jedinec by měl splnit tyto vývojové úkoly: „1)Přijetí vlastního těla, fyzických změn včetně pohlavní zralosti a pohlavní role 2) Kognitivní komplexita, flexibilita a abstraktní myšlení, schopnost aplikovat intelektový potenciál v každodenní běžné situaci 3) Uplatnění emocionálního a kognitivního potenciálu ve vrstevnických vztazích, schopnost a dovednost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky obojího pohlaví 4) Změna vztahů k dospělým (rodičům a dalším autoritám) – autonomie popř. vzájemný respekt a kooperace nahrazuje emocionální závislost 5) Získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, které s ní souvisejí – k volbě povolání, k získání základní profesní kvalifikace, k ujasnění představ o budoucí profesi 6) Získání zkušenosti v erotickém vztahu, příprava pro partnerský a rodinný život 7) Rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených ke komunitě a společnosti – tj. získání kompetence pro sociálně zodpovědné chování 8) Představa o budoucích prioritách v dospělosti – důležitých osobních cílech a stylu života 9) Ujasnění hierarchie hodnot, reflexe a stabilizace vlastního vztahu ke světu a životu (světový názor)“ (Havighurst cit. podle Macek 2003:17)
Sociologické vnímání mládeže 94
Kraus (2006) konstatuje, ţe neexistuje celosvětově jednotný pojem mládeţ, ale pouze mládeţ v určité konkrétní kultuře a společnosti, ţe mládeţ je jevem proměnlivým v prostoru a čase. Mládeţ není homogenní skupinou, je dynamická a velmi variabilní. V naší společnosti má mládeţ „významnou sociální roli, protože představuje dynamizující skupinu, která vnáší do společnosti napětí, inovace, vývojovou diskontinuitu.“ (Velký sociologický slovník 1996: 635). „Každá generace mládeže reprodukuje některé kulturní hodnoty dané společnosti, jiné odmítá a vytváří hodnoty nové“ (Prŧcha, Walterová, Mareš 1995:120). Věkově jde o mezivrstvu mezi dětmi a dospělými, která má své specifické zájmy, aspirace, postoje, společenské postavení a svou roli, prestiţ. Z hlediska sociálních skupin jde o kategorii přechodnou – neexistuje ve všech kulturách. Vznik mládeţe jako sociální skupiny souvisí s industrializací společnosti, kdy si doba a postupný rozvoj a sloţitost výroby vyţadovala odbornou přípravu a vzdělanost. Právní vnímání mládeže Z právního hlediska je na mládeţ pohlíţeno dle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů s účinností od 1.1.2004. Zákon definuje dva pojmy vymezující mládeţ a to: b) dítě do patnácti let c) mladiství. ad a) Dítětem do 15 let se rozumí osoba mladší 15 let včetně dne 15. narozenin. ad b) Za osobu mladistvou se povaţuje osoba starší 15 let, která dosud nedovršila 18 let věku. Rozlišením těchto dvou pojmŧ se vymezuje trestní odpovědnost za protiprávní jednání páchané osobou nezletilou. Mládež hledající Mladý člověk hledá svou identitu neboli totoţnost. Říčan (2004) tvrdí, ţe mít vlastní identitu znamená vědět, kdo jsem, kam patřím, kam směřuji, čemu doopravdy věřím, co je smysl mého ţivota a rozumím vlastním citŧm. Jinými slovy mít jistotu nad sebou samým, být zodpovědný za své činy, znát své moţnosti a meze. Identitu člověk hledá jiţ od raného dětství, adolescence je však „vrcholem osobního zápasu o identitu“ (Říčan 2004:216). Klatezky, Rössler, Winter (2007)definují, dva modely, které vychází z otázky, zdali lze proces hledání identity ukončit či nikoliv. Nabízejí takto dva modely identity – model získané identity a model identitní práce. Model získané identity spočívá v tom, ţe mladí lidé po ţivotní fázi mládí získají svou identitu, „ na jejímţ základě mají moţnost vytvořit stabilní osobnost. Ţivotní fáze mládí je chápána přechod mezi dětství a dospělostí - jako určitě moratorium (odročení, oddálení). „Společnost a její sociální zařízení poskytují mladým lidem k dospívání lhůtu jako část vývoje k dospělosti. Lhůtu k nalezení sebe sama a ke zvládnutí integrace sebe sama – jako stabilně cítícího, myslícího a jednajícího člověka v budoucí dospělé společnosti.“ (Klatezky, Rössler, Winter 2007: 29 -30) Získáním a utvoření identity znamená vnitřní rovnováha a stabilní pozice ve společnosti. Identitní práce s mládeţí má za cíl doprovázet a usměrňovat proces hledání identity. Identitní práce se snaţí brát mladého člověka takový jaký je, a na základě porozumění ţivotnímu vyjádření mladistvého, nabízet návrhy na zlepšení jeho ţivotních podmínek. 95
Mládež protestující – subkultury – protest proti společnosti Smolík povaţuje za velice významný vliv vrstevnických skupin a subkultur mládeţe na socializaci jedince a to převáţně ve věku od 12 do 18 let. Prostřednictvím vrstevnických skupin si jedinec vytváří společenské vztahy a odpoutává se od rodiny. „Mladé generaci je princip reality vštěpován spíše mimo rodinu než rodinou“ (Marcuse 1969; cit. podle Smolík 2010:21). V období dospívání se krystalizují tzv. subkultury mládeţe. Subkultury mládeţe se vymezují hlavně nápadnými vnějšími znaky jako například styl oblékání, úprava zevnějšku, styl hudby a vyjadřování (argot). „Vnější atributy jednotlivých subkultur mají často klíčový význam. Jsou důležité především pro vymezení vůči těm „jiným“ – ať již vrstevníkům, nebo dospělým.“ (Macek 2003:41). Subkultura se těmito atributy výrazně odlišuje a vzdaluje svým vrstevníkŧm a jiným generacím. Subkultury jsou často cílovou skupinou NZDM, popřípadě terénního programu, jehoţ cílem by mělo být sniţování rizik spojených s příslušností k subkultuře. „Smyslem práce není dovést nekonformní skupiny k rozkladu nebo je jinak vytěžit či paralyzovat, ale uvnitř cílových skupin na klientské úrovni vyhledávat znevýhodněné a ohrožené jedince a minimalizovat rizika sociálních problémů spojených s jejich životem v subkultuře.“ (Syrový 2007: 104) Mládež experimentující Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách z roku 2011, která je zaměřena na studium 16 letých středoškolákŧ, je vidět alarmující nárŧst v pití alkoholu oproti roku 2007. Studie tvrdí, ţe 79 % dotazovaných studentŧ v posledních 30 dnech konzumovalo alkohol – coţ je nejvíce z Evropy. Toto číslo je naprosto alarmující, protoţe konzumace v alkoholu mezi mládeţí v České republice se stala naprosto běţnou a všední záleţitostí. Dle výsledkŧ nejnovější studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách), která je zaměřena na sledování rozsahu uţívání návykových látek u dospívajících v Evropě, alespoň jednou okusilo cigaretu 75% šestnáctiletých. Celkem je v populaci 25,7 % mládeţe, která kouří denně alespoň jednu cigaretu a 8,2 % silných kuřákŧ (11 a více cigaret denně) Prakticky ve stejné situaci jako u alkoholu se současná mládeţ v České republice ocitá i v oblasti konzumace drog. Česká mládeţ drţí prvenství v konzumaci Marihuany. Alespoň jednu zkušenost s ilegální drogou v roce 2011 mělo 43 % dotázaných respondentŧ. Coţ je téměř polovina populace 16 letých mladistvých. S marihuanou nebo s jinými konopnými produkty uvedlo zkušenost 42 % dotázaných. Mládež a volný čas Rŧzné výzkumy volného času dětí a mládeţe se ve skrze shodují v tom, ţe trendem se stalo pasivní trávení volného času mládeţe. Například Ministerstvo školství a mládeţe (2002) varuje před současným vývojovým trendem v oblasti trávení volného času mládeţe. „Prohlubuje se spíše pasivita, konzumnost a nenáročnost aktivit.“ (MŠMT 2002:6). Dominantním zpŧsobem trávení volného času dle Krause (2006) i Saka a Sakové (2004) je sledování televize. V současné době však jiţ tuto aktivitu plnohodnotně nahradil jiný druh zábavy a tím je trávení volného času u PC. Sak a Saková (2007) vidí proměnu volného času nejen v rozšíření o počítačovou aktivitu, ale vnímají počítač jako prŧsečík, ve kterém se sbíhá široké spektrum aktivit, které se dříve provozovali bez počítače. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 96
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ jsou v České republice poměrně mladou a neprozkoumanou etapou v oblasti práce s mládeţí. Nízkoprahové kluby se poprvé objevují v 90.letech minulého století. Pojem „nízkoprahový “ se poprvé objevuje v roce 1995 v souvislosti se vznikem komunitního centra Krok v Praze – Modřanech. V současné době sdruţuje Nízkoprahové kluby v České republice Česká asociace Streetwork (ČAS). Aleš Herzog, jeden z hlavních představitelŧ v oblasti práce s mládeţí definuje nízkoprahový klub jako „chráněné místo (prostor) pro pobyt s kamarády a místo pro rozvoj. Jsou tu kontaktní pracovníci, kteří dospívající podporují v obtížných situacích a dělají praktické drobné kroky, aby ty obtížné situace mladí lidé nezažili. S tím, kdo přijde, se snažíme mluvit o tom, jak se mu žije. Po sléze se dostaneme i k závažným tématŧm“ (ČAS 2007) Nízkoprahové kluby nabízí širokou škálu volnočasových aktivit, přičemţ volnočasové aktivity nejsou cílem ale prostředkem pro navazování vztahu klient-pracovník. Otázka konceptu služby Chrást (2006) uvádí, ţe styl poskytování sluţby je ponechán na poskytovateli – s podmínkou dodrţení standardŧ sociálních sluţeb. „Zákon nechává prostor a „styl“ činnosti pro tyto zařízení zpola otevřený, samozřejmě při dodržení základních pravidel platných pro celý systém sociálních služeb (dodržování standardů soc. služeb, kvalifikace pracovníků atd.“ (Chrást 2006:6) V tom vidím opravdu velkou příleţitost proto, aby byl takovýto Nízkoprahový klub veden takovým stylem, aby byl pro současnou generaci mládeţe atraktivní, akceptovatelný a přitaţlivý. Nízkoprahovost Pojmem nízkoprahový se zabývá například Herzog (2007), který tvrdí, ţe je to reakce na to, ţe někteří klienti nevyuţívají některé sociální sluţby pro jakési pomyslné bariéry. Tyto bariéry mohou být jak na straně klienta, tak na straně poskytovatele. Herzog (2007) dále vymezuje některé druhy bariér. „Nízkoprahovostí rozumíme, že poskytovatel realizuje službu tak, aby byla umožněna maximální přístupnost. Realizovat službu nízkoprahově = snažit se odstraňovat technické, psychologické a sociální bariéry, které by bránili cílové skupině vstupu do prostoru zařízení či využití nabídky poskytovaných služeb.“ (Herzog, 2003, 82 - 83)
Současná situace v Litoměřicích Dle současné nabídky sociálních sluţeb pro mládeţ v Litoměřicích existuje pouze NZDM Oáza, která má registrovanou sluţbu Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ. Dále je v provozu tzv. Klubovna Naděje v rámci sociálně aktivizační sluţby v Revoluční ulici v blízkosti tvz.“problémových panelákŧ“ (tzv. třinácti věţáky). Cílem této sluţby je kontaktovat a spolupracovat se sociálně slabými a nepřizpŧsobivými občany, s dluţníky za nájemné z obecních bytŧ vystěhované na základě soudního rozhodnutí a s rodinami i jednotlivci v krizové sociální situaci. Volnočasové aktivity nabízí dŧm dětí a mládeţe Rozmarýn, který nabízí pestrou a širokou nabídku volnočasových aktivit. Nejvíce oblíbené mezi staršími ţáky (tj. 2. Stupeň základních škol) jsou aktivity zejména sportovně zaměřené (taneční nejvíce), poté aktivity zaměřené na specifické zájmy (včelaření, deskové hry, karetní hra Magic, Geocaching) a poté aktivity výtvarné a hudební. Ve městě Litoměřice fungují také rŧzné sportovní kluby. Jedná se o sportovní organizace TJ Sokol a TJ Slavoj, které organizují rŧzné sportovní oddíly. TJ Slavoj nabízí vyţití v oddíly basketballu, hiphopu, hokejbalu, jachting, kulturistika, lyţování, nohejbal, 97
šachy, šerm, tenis, veslování, vodní motorismus, vodní turistika a volejbal. Dalším významnými oddíly se moţností aktivního sportu jsou Sport Judo Litoměřice a Litokan, které se specializují na bojové umění Judo. Dále pak například TTC Litoměřice, které organizuje moţnost provozování stolního tenisu. Analýza strategických dokumentů města Litoměřice Jak budou vypadat Litoměřice v roce 2030? Město Litoměřice kaţdoročně pořádá veřejné projednávání situace ve městě – Forum Zdravého města, kde se za moderované diskuze projednávají nejvíce palčivé problémy města. Mezi deseti nejpalčivějšími problémy veřejnost zvolila i problém č. 3 z pracovní skupiny C pro sociální oblast, zdraví, společenský rozvoj, tedy Posílit sociální terénní práci s mládeží ohroženou sociálně patologickými jevy. Komunitní plán 2010 – 2013 Litoměřice V komunitním plánu města Litoměřice na období let 2010 – 2013 se vykrystalizovaly následující opatření, která se přímo týkají mládeţe, popřípadě práce s ní: Opatření č. 1.1.: Podpora neorganizovaných volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi a pro děti a mládeţ. Opatření . 3.1.: Analýza potřeb dětí a mládeţe ve městě Opatření č.3.2.: Rekonstrukce objektu „Pohoda“ na sídlišti Střed za účelem rozšíření sluţeb DDM Rozmarýn a vzniku nízkoprahového klubu pro děti a mládeţ Opatření č. 3.3.: Rozšíření činnosti DDM Rozmarýn, vznik nového nízkoprahového klubu pro děti a mládeţ Analýza potřeb mládeže - kvalitativní studie V roce 2011 byla v rámci komunitního plánu zpracovaná kvalitativně zaměřená analýza potřeb mládeţe. Tato analýza byla financovaná z projektu Inovace procesŧ komunitního plánování sociálních sluţeb na střednědobé období let 2011-2012 ve městě Litoměřice. Cílem šetření bylo zmapovat potřeby dětí ve věku od 9 do 18 let, které nevyuţívají organizované a placené odpolední a víkendové volnočasové aktivity. Z této analýzy vyplynula dvě doporučení, která jsou významná pro mládeţ a NZDM v Litoměřicích: „Udrţet a případně rozšířit síť nízkoprahových klubŧ jako významného prostředku k eliminaci asociálních jevŧ, počínaje uţívání návykových látek, přes rostoucí nebezpečí agresivity v ulicích aţ po závaţnou kriminální činnost, která stojí v závěru. Poskytnout materiální podporu těmto zařízením pro jejich činnost. Analýza potřeb 2012 Z analýza provedené v červenci aţ říjnu 2012 vyplynulo, ţe veřejnost vnímá mládeţ jako problémovou skupinu. V kapitole o problémových oblastech veřejnosti naráţíme ihned ve druhém odstavci na problematiku mládeţe a to konkrétně na toto zjištění. „Za nejvíce problémové oblasti ve městě, a to ve více než dvou třetinách, dotázaní definovali 98
nezaměstnanost (63%). Vandalství uvedla necelá polovina (47,8%) a neorganizovanou mládež-party na ulicích více než čtyři desetiny (43,5%). Dále vyplynulo, že mezi uživateli sociálních služeb je NZDM Oáza prakticky nevyužívané. Z dotazníkového šetření mezi uţivateli sluţeb vyplynulo, ţe terénní programy jsou vyuţívány 1,9% uţivatelŧ, stejně jako nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ a odlehčovací sluţby.
Empirická část Metodologie výzkumu O volbě strategie provedení výzkumu jsem měl jasno ihned při zrodu myšlenky této diplomové práce. Pro účely této diplomové práce jsem zvolil kvantitativní strategii zkoumání, a to z prostých dŧvodŧ. Jedna kvalitativní studie, kterou jsem popsal výše, jiţ byla realizována městem Litoměřice. Ţádná kvantitativní studie zaměřená na mládeţ v Litoměřicích jako celek ještě nikdy předtím nebyla provedena. Druhým dŧvodem, bylo moje přesvědčení, ţe nejen političtí činitelé, ale i odborná veřejnost a veřejnost rozumí lépe tvrdým datŧm, která určují konkrétní počty. Výhodu kvantitativního šetření spatřuji také v tom, ţe pokryje mnohem větší mnoţství respondentŧ neţ výzkum kvalitativní. Kvantitativní strategie je více méně testování hypotéz. „Hypotéza je domněnka, podmíněně pravdivý výrok o vztahu mezi dvěma či více jevy, o existenci nějakého faktu, fenoménu, procesu atd..“ (Reichel 2009: 60). Cílem empirického výzkumu je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, „jak mládež v Litoměřicích vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež “. Práce také zjišťuje, zdali jsou Litoměřice vhodným místem pro rozšíření nabídky Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ. Výzkum je zaměřen na získání podkladŧ ve formě tvrdých dat, získaných dotazníkovým šetřením mezi mládeţí. Tato data mi poslouţí k zodpovězení hlavní výzkumné otázky. Symbolickým cílem je upozornit na skutečnost, ţe současná nabídka NZDM je pro mládeţ nevyhovující a neatraktivní, ţe existují bariéry ve vyuţívanosti NZDM Oáza. Cílem je také zjistit atraktivitu a potencionální vyuţitelnost konceptu NZDM. Aplikační cíl: Výstupy diplomové práce mohou poslouţit městu Litoměřice, které by mohlo přehodnotit současnou situaci v oblasti práce s mládeţí, konkrétně situaci v nabídce NZDM. Výstupy mohou také poslouţit provozovateli NZDM Oáza ke zlepšení kvality svých sluţeb a rozšíření klientely. Poznávací cíl: Jak mládež v Litoměřicích vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež? Operacionalizace je postup při kvantitativním šetření, který má výzkumníkovi pomoci redukovat systémy, které zkoumá. Je to „proces převodu pojmů na zkoumatelné ukazatele (překlad zkoumaného problému z jazyka teorie do jazyka výzkumu)“. (Reichel 2009 :51) Operacionalizací hypotéz vznikly pracovní (operační) hypotézy a indikátory měření, ze kterých poté vyplynuly jednotlivé otázky. S ohledem na hlavní výzkumnou otázku byly sestaveny následující hypotézy pro tři oblasti: Hypotézy Hypotézy pro oblast NZDM H1: Koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ je vnímán pozitivně a mezi mládeţí v Litoměřicích by byl takový koncept vyuţíván. 99
OH1.1: Více než 60% z celkového počtu respondentů vnímá myšlenku NZDM pozitivně. OH1.2: Více než 30% z celkového počtu respondentů by zařízení spíše navštěvovalo. H0: Koncept NZDM je mládeží vnímán negativně a mládeží v Litoměřicích by takový koncept nebyl využíván. Indikátor: atraktivita konceptu (četnost pozitivního označení respondenty), odpověď respondentů na potencionální návštěvnost Otázka č.1: Jak se vám líbí myšlenka Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, kterou jste měli možnost přečíst výše? A otázka č.5: Pokud by takové zařízení bylo ve Vašem městě – navštěvovali byste jej? H2: Mládeţ nevyuţívá současnou nabídku Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ v Litoměřicích a nemá o ní dostatečné povědomí OH2.1: Více než ¾ z celkového počtu respondentů nevyužívá současnou nabídku NZDM v Litoměřicích. OH 2.2: Více než ¾ z celkového počtu respondentů nezná Nízkoprahový klub Oáza. H0: Mládež využívá současnou nabídku NZMD. Indikátor: vyjádření o využívání klubu respondenty, vyjádření respondentů o povědomí o klubu Otázka č. 11: V Litoměřicích existuje zařízení, které poskytuje služby, o kterých si měl možnost číst v úvodu dotazníku. Toto zařízení se jmenuje Nízkoprahový Klub Oáza. Slyšel/a jsi někdy o nízkoprahovém klubu Oáza? Otázka č.12: Navštívil/a jsi někdy tento klub? Otázka č.13: Co tě vedlo k tomu, že jsi klub nenavštívil, nebo že ho případně již nenavštívíš? H3: Existují bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání stávající nabídky sluţeb NZDM. OH 3.1: Existují psychologické bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání NZDM Oáza. OH 3.2: Existují informační bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání NZDM Oáza. H0: Neexistují bariéry ze strany mládeţe, které ovlivňují vyuţívání stávající nabídky sluţeb NZDM. Indikátor: vyjádření respondentů proč nevyužívají současnou nabídku NZDM Otázka č 13: Co tě vedlo k tomu, že jsi klub nenavštívil, nebo že ho případně již nenavštívíš? Otázka č. 12: Navštívil/a jsi někdy tento klub? Hypotézy pro oblast volného času H4:Mládeţ preferuje aktivity, zaměřené na budování identity a budoucí profesní kariéru OH 4.1:Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zaměřené na sebepoznání OH 4.2: Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zamřené na umění komunikace a formulování vlastního názoru OH 4.3: Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zaměřené na sebeprosazení OH 4.4: Mládeţ povaţuje za atraktivní aktivity zaměřené na přípravu na budoucí povolání. H0: Mládeţ nepreferuje aktivity, zaměřené na budování identity a budoucí profesní kariéru.
100
Indikátor: ohodnocení jednotlivých aktivit (sebepoznání, sebeprosazení, umění komunikace a formulace vlastního názoru, příprava na budoucí povolání) respondenty na škále (nejzajímavější, zajímavé, nezajímavé) Otázka č. 7: Pokud by byl takový klub v Litoměřicích vytvořen, o jaké aktivity byste měli zájem? Ohodnoť každou aktivitu stupněm zajímavosti. H5: Mládeţ tráví nejčastěji svůj volný čas pasivním způsobem OH 5.1: Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji sledováním televize. OH 5.2: Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji na PC. OH 5.3: Mládeţ tráví svŧj volný čas nejčastěji na ulici, venku s kamarády. H0: Mládeţ netráví svŧj čas nejčastěji pasivním zpŧsobem Indikátor: škála (nejčastěji – skoro každý den, občas -2až 3x týdně, skoro vůbec – 2 až 3 x měsíčně, vůbec) ve způsobu pasivního trávení volného času (sledování televize, PC a internet, odpočinek, četba knih) Otázka č. 8: Jakým způsobem trávíš svůj volný čas? Zakroužkuj hodnotu ke každé možnosti? Indikátor: škála (nejčastěji – skoro každý den, občas -2až 3x týdně, skoro vůbec – 2 až 3 x měsíčně, vůbec) ve způsobu pasivního trávení volného času (sledování televize, PC a internet, odpočinek, četba knih) Otázka č. 8: Jakým způsobem trávíš svůj volný čas? Zakroužkuj hodnotu ke každé možnosti? H 6: Mládeţ není zapojena do organizovaných aktivit (DDM, sportovní oddíly, ZUŠ) H 6.1: Více neţ 80% respondentŧ není zapojeno do organizovaných aktivit. H0: Mládeţ je zapojena do organizovaných aktivit (DDM, sportovní oddíly, ZUŠ) Indikátor: vyjádření na přímou otázku zapojení do organizovaných aktivit. Otázka č.11: Trávíš svůj volný čas v rámci nějaké instituce či organizace (Dům Dětí a mládeže Rozmarýn, základní umělecká škola, sportovní oddíl (fotbal, florbal, bojová umění, hokej, basketball, Skaut, apod.) Hypotézy pro oblast rizikových projevů chování H7: Mládeţ má zkušenost s legálními návykovými látkami OH 7.1: Více neţ 50% respondentŧ jiţ vyzkoušelo alkohol. OH 7.2: Více neţ 50% respondentŧ jiţ vyzkoušelo cigarety. H0: Mládeţ nemá zkušenost s legálními návykovými látkami. Indikátor: počet respondentů, kteří mají pozitivní zkušenost s alkoholem a tabákem Otázka: č. 15: Kouříš cigarety? A otázka č. 16: Pil/a si již někdy alkohol? H8:Mládeţ má zkušenost s uţíváním marihuany OH: Více neţ 25% respondentŧ má zkušenost s marihuanou. H0: Mládeţ nemá zkušenost s uţíváním marihuany. Indikátor: počet respondentů, kteří mají pozitivní zkušenost s alkoholem a tabákem Otázka: č. 17: Vyzkoušel/a jsi někdy nějakou návykovou látku? Pokud ano, vyber z následujících možností. Vyber všechny možnosti, které jsi opravdu zkusil/a. 101
H9: Mládeţ se vymezuje vůči majoritní společnosti. OH 9.1 Více než 10 % respondentů se řadí mezi subkultury mládeže Indikátor: počet respondentů, kteří se řadí mezi subkultury mládeže Otázka č. 18: Řadíš sám sebe mezi nějakou z uvedených skupin? H10: Mládež nevnímá svou situaci jako problémovou OH10.1: Více neţ 70% respondentŧ nevnímá svou situaci jako problémovou. H0: Mládeţ vnímá svou situaci jako problémovou. Indikátory: počty respondentů, kteří vnímají svou momentální situaci jako problémovou, počty výskytu ohrožujících jevů Otázka č. 21: Myslíš, že bys teď, v tuto chvíli, potřeboval/a odbornou pomoc/radu s nějakým osobním problémem? Otázka č. 14: Domníváš se, že patříš do některých z níže uvedených skupin? Pokud ano, zakroužkujte tu, ve které se nacházíte (můžete vybrat i více než jednu odpověď) Průběh výzkumného šetření Výzkum probíhal ve dnech 5.11.2012 – 12.11.2012. Data ze sebraných dotazníkŧ byla vyhodnocována ihned po skončení sběru atd. Data byla vyhodnocována v programu SPSS. Celkem bylo rozdáno 256 dotazníkŧ. Počet dotazníkŧ byl nastaven dle orientačního počtu ţákŧ devátých tříd, který uvedli zástupci jednotlivých škol. Vráceno bylo celkem 209 dotazníkŧ, z nichţ tři byly nesprávně vyplněné, nebo z nich byl zřejmě vidět nezájem respondentŧ. Do finálního vyhodnocení bylo zařazeno celkem 205 dotazníkŧ. V úvodu dotazníku byly otázky zaměřené na kategorizaci respondentŧ dle pohlaví, věku a příslušnosti ke škole. Celkem se výzkumného šetření zúčastnilo 108 dívek a 97 chlapcŧ. Čili v celku vyrovnané zastoupení obou pohlaví. Závěr výzkumného šetření Výzkumné šetření proběhlo pomocí anonymních dotazníkŧ, které byly distribuovány do devátých ročníkŧ všech základních škol v Litoměřicích. Celkem se výzkumu zúčastnilo 205 respondentŧ. Cílem výzkumu bylo zmapovat současnou situaci mládeţe v několika oblastech a to konkrétně atraktivity a potencionálního zájmu o nabídnutý koncept NZDM. Zmapovat situaci v oblasti trávení volného času mládeţe a vyuţívanosti současné nabídky NZDM v Litoměřicích. Dále bylo cílem výzkumu zmapovat rizikové projevy chování mezi respondenty a aktivity, které respondenty zajímají. Cíle výzkumu se podařilo naplnit. Výzkum byl zaměřen na respondenty ţákŧ devátých tříd základních škol v Litoměřicích. Podařilo se mi získat data od drtivé většiny populace ţákŧ devátých tříd základních škol v Litoměřicích. Byly stanoveny hypotézy, které nebyly záměrně nijak kategorizovány, protoţe jsem předpokládal, ţe výsledky tohoto výzkumu není třeba kategorizovat ani dle věku nebo pohlaví, ani dle příslušnosti ke škole, protoţe takováto kategorizace by postrádala hlubší smysl. Hlavním cílem empirického šetření bylo zodpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která zněla „Jak mládež v Litoměřicích vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež?“ Z empirického šetření vyplynulo, ţe mládeţ vnímá koncept Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ pozitivně o čemţ svědčí 94% atraktivita nabízeného konceptu mezi respondenty, coţ je významné číslo pro zamyšlení se nad rozšířením nabídky NZDM v Litoměřicích. Dalším 102
faktorem, díky kterému lze uvaţovat o rozšíření nabídky je potencionální návštěvnost předloţeného konceptu. Ten by dle výsledkŧ výzkumu spíše vyuţívalo 38% respondentŧ a určitě vyuţívalo 6,8% respondentŧ. Ti, kteří by tento koncept nevyuţívali, či spíše nevyuţívali, by tak činili hlavně z dŧvodŧ nedostatku času (22%) či nezájmu (8,3%), popřípadě kvŧli vlastním zájmŧm (8,3%). I přesto z výzkumného šetření jasně vyplývá potřeba rozšíření nabídky NZDM, ideálně dle předloţeného konceptu. Stávají nabídku NZDM v Litoměřicích tvoří pouze NZDM Oáza a z výsledkŧ vyplývá, ţe toto zařízení zná 41,5 % respondentŧ, z toho 16,6% respondentŧ neví, kde se toto zařízení nachází. Alarmující je fakt, ţe toto zařízení nikdy nenavštívilo 93,2% dotázaných. Nejčastějším dŧvodem, proč toto zařízení respondenti nevyuţívají je absence povědomí, coţ svědčí o informační bariéře ze strany mládeţe. Výzkum potvrdil, ţe mezi mládeţí existují i určité psychologické bariéry ze strany mládeţe, coţ mŧţe být dáno nedostatkem pragmatického přístupu ze strany poskytovatele. Dále bylo výzkumem zjištěno, ţe ve zpŧsobu trávení volného času mezi respondenty hraje prim trávení volného času na PC a internetu. Denně tráví svŧj volný čas na PC a aktivitami s ním spojenými 66,8% respondentŧ, coţ svědčí o pasivitě trávení volného času. Otázkou zŧstává, zdali je tento volný čas strávený na PC vyuţíván i z části ke vzdělávání, či pouze k pasivní konzumaci multimediální reality. Trávení volného času na PC vytlačilo z přední příčky i sledování televize, která dosud patřila ve většině výzkumŧ provedených na mládeţi mezi nejfrekventovanější činnost ve volném čase. Výzkum dále potvrdil, ţe mezi respondenty se vyskytují rizikové projevy chování ve formě poţívání alkoholu, kouření cigaret a uţívání nelegálních látek. Asi nejvíc alarmující je zkušenost s marihuanou, kterou jiţ vyzkoušelo 29,8 % respondentŧ. Marihuana je v České republice nejrozšířenější ilegální látkou a to nejen mezi mládeţí. Všeobecně je marihuana českou společností tiše tolerována, ale je třeba upozornit, ţe uţívání marihuany v nízkém věku mŧţe mít negativní dopady na rozvoj osobnosti. Výzkum dále potvrdil, ţe mezi mládeţí je 19,5% pravidelných kuřákŧ a 13,2% respondentŧ, kteří pijí 2x-3x do měsíce alkohol. V této oblasti se nabízí velký prostor pro preventivní činnost NZDM. Mezi respondenty se také objevují ti, kteří sami vnímají svou situaci jako nepříznivou. Nejčastěji se mezi respondenty objevují problémy spojené s krizí v rodině (7,3%) a rizikovým zpŧsobem ţivota (4,4%). Celkem 22% respondentŧ mělo v době výzkumného šetření určitý problém, se kterým by se obrátili na odborníka.
Závěr Práce s názvem „Současná situace Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ ve městě Litoměřice a perspektiva rozvoje“ si klade za cíl zmapovat současnou situaci NZDM ve městě Litoměřice a nabídnou určitou vizi a směr, jakým by se do budoucna měla rozšiřovat nabídka těchto zařízení. Jsem přesvědčen, ţe Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, pokud jsou dobře a pragmaticky nastavena, tak, aby byla atraktivní pro svou cílovou skupinu, mohou plnit velice významnou funkci při práci s mládeţí. V mém výzkumu je atraktivita nabízeného konceptu 94%, které jasně dokazuje, ţe zde existuje významný prostor pro rozšíření nabídky NZDM. Ve městě Litoměřice v současné době funguje Nízkoprahový klub pro děti a mládeţ Oáza, který provozuje Naděje o.s. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, které jsem provedl na populaci ţákŧ devátých ročníkŧ základních škol, tak toto zařízení je pro většinu respondentŧ neatraktivní, a většina respondentŧ toto zařízení nevyuţívá. Největším dŧvodem proč toto 103
zařízení mládeţ nevyuţívá je zejména nedostatečná informovanost. Dalším závaţným dŧvodem jsou psychologické bariéry ze strany mládeţe a to zejména v zacílení cílové skupiny na mládeţ ohroţenou sociální exkluzí. Nabízím určitá doporučení pro další činnost NZDM Oáza a to konkrétně tato doporučení: 1) Odstranit infomační bariéry Zvýšit mezi mládeţí povědomí o NZDM Oáza. (Například prostřednictvím aktivní propagace své činnosti ve školách, nebo skrze letáky, zaloţení facebookového profilu) Spolupracovat aktivně se školami, či DDM Rozmarýn (nabízet rŧzné preventivní besedy na zajímavá témata) Terénní práce 2) Odstranit psychologické bariéry Zaměřit cílovou skupinu tak, aby neetiketizovala potencionální uţivatele Zmírnit věkový rozsah cílové skupiny Zatraktivnit nabídku volnočasových sluţeb Zapojit uţivatele sluţeb do rozhodování o podobě klubu (pravidla, vzhled, aktivity) 3) Pragmatický přístup Nezaměřovat se pouze na mládeţ z určité komunity, naopak posilovat sounáleţitost a porozumění mezi členy jednotlivých komunit Odprostit se od náboţensko- ideologických aktivit, popřípadě tyto aktivity nabízet pouze na poţádání uţivatele Co se týče rozšíření nabídky NZDM v Litoměřicích, tak z mé diplomové práce jasně vyplývá, ţe rozšíření nabídky Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ je zapotřebí. V několika oficiálních dokumentech města Litoměřice (analýza potřeb dětí a mládeţe, analýza potřeb veřejnosti, 10 problémŧ města Litoměřice, 3. Komunitní plán města Litoměřice na období 2010 – 2013) je několikrát zmíněna potřeba rozšířit síť NZDM. Z výsledkŧ empirického výzkumu také vyplynulo, ţe mezi mládeţí existuje potencionální zájem o nabízený koncept NZDM. Tento zájem projevilo 44,9% ţákŧ devátých tříd všech základních škol v Litoměřicích. Pokud by byl takový zájem u celé populace 14-19 let, tak se dá předpokládat, ţe by takové zařízení mohlo být atraktivní pro cca 670 dětí z Litoměřic. Samozřejmě nelze předpokládat, ţe by všechny tyto děti zařízení pravidelně navštěvovaly, ale je evidentní, ţe zájem mládeţe o tuto sluţbu ve městě Litoměřice existuje. Z empirického výzkumu dále vyplývá, ţe mezi respondenty se 40% řadí mezi příslušníky subkultur. Subkultury jsou skupiny, které se patří mezi konkrétní cílové skupiny, na které se NZDM ve své činnosti přímo zaměřují. Zbylých 60% se sice nepovaţuje za příslušníky subkultur, ale i tak se nabízí moţnost nebo příleţitost pro činnost NZDM v oblasti rozvoje mezilidských vztahŧ mezi vrstevníky, pro setkávání s partou kamarádŧ v bezpečném prostředí, jehoţ faktickými tvŧrci jsou oni sami. Příleţitost k seberealizaci, kooperaci a rozvoji sociálních vztahŧ je odborníky z oblasti vývojové psychologie povaţována za jednu z nejdŧleţitějších zejména pro osoby v období adolescence. Z nabídky aktivit, které respondenti povaţují za zajímavé, jsou aktivity zaměřené na přípravu na budoucí povolání, umění komunikace, volnočasové aktivity, sebeprosazení, mít si s kým promluvit, mít moţnost něco zorganizovat a rada odborníka. 104
Pro rozvoj NZDM v Litoměřicích by měla být učiněna následující doporučení: 1) Vytvoření pracovní skupiny v rámci komunitního plánování pouze pro mládeţ, sloţenou ze zástupcŧ škol, pedagogicko-psychologické poradny, policie, městské policie, DDM Rozmarýn, zástupci sportovních oddílŧ, OSPOD a zejména zástupcŧ mládeţe za účelem zvýšení efektivity procesu plánování a realizace sluţeb pro mládeţ v Litoměřicích. Současnou situaci, kdy je v komunitním plánování města Litoměřice vymezena pracovní skupina pro rodinu, děti a mládeţ, povaţuji za neefektivní, protoţe mládeţ tvoří specifickou sociální skupinu, která vyţaduje vlastní prostor a vymezení v rámci komunity. 2) Přehodnocení současné úrovně sluţby NZDM Oáza. 3) Zhotovení kvantitativní analýzy potřeb mezi mládeţí v Litoměřicích zaměřenou na věkovou skupinu 13 – 20 let. 4) Zajištění vhodného objektu, který by odpovídal poţadavkŧm sluţby NZDM. Ideální prostor se nabízí v areálu bývalých kasáren Pod Radobýlem (moţnost vyuţití sportovišť, bezprostřední dostupnost z nejhustěji osídlené části Litoměřic – sídliště Severozápad, Cihelna, Střed), který je dosud nevyuţívaný a chátrá. 5) Zajištění provozovatele sluţby (mělo by se jednat o organizaci z tzv. neziskového sektoru s právní formou občanského sdruţení, či obecně prospěšné společnosti, popřípadě iniciovat vznik takové organizace). V souvislosti s koncepcí komunitního rozvoje a myšlení, je třeba, aby obecně prospěšné aktivity a sluţby poskytovaly občanské iniciativy ţijící v dané komunitě, které dobře znají místní prostřední a poměry, a současně dokáţí pruţně reagovat na vzniklé potřeby cílové skupiny a aktuální situaci v komunitě. 6) Spolupráce města Litoměřice s provozovatelem sluţby na ţádostech o dotace (ESF, MPSV, Ústecký kraj) 7) Vyčlenění určité částku z rozpočtu města na financování některých aktivit v tomto NZDM 8) Podpora zvýšení společenské odpovědnosti firem a podnikŧ pŧsobících ve městě Litoměřice a blízkém okolí (podpora formou spolufinancování konkrétních aktivit, či formou darŧ či poskytování sluţeb nebo produktŧ) 9) Rozvoj občanské společnosti, zapojením občanŧ do činnosti NZDM formou pravidelné či příleţitostné dobrovolnické aktivity. 10) Aktivně propagovat myšlenku NZDM mezi veřejností a mládeţí a změnit stávající negativní hodnocení a postoje veřejnosti vŧči skupině mládeţe (pořádání společenských akcí pro veřejnost samotnou mládeţí, mediální podpora, přednášková činnost na školách) 11) Aktivně přistupovat k problematice práce s mládeţí- terénní práce s mládeţí v jejich přirozeném prostředí
105
