Komunální volby 2010
Perspektiva pro Břeclav Kauza miniatury: Pidistavby za maxipeníze
Vážení Břeclaváci, Starobřeclaváci, Poštorané, Charvatčané, dostávají se vám do rukou volební noviny občanského sdružení Perspektiva pro Břeclav, které se opakovaně uchází o vaše hlasy v nadcházejících volbách do zastupitelstva města. Na stránkách těchto novin máte možnost seznámit se s našimi kandidáty, naším volebním programem, a také s našimi názory na někte− rá ožehavá témata, která hýbou současnou Břeclaví. Přicházíme proto, abychom vrátili do břeclavské politiky slušnost, abychom zlepšili dosti pošramocené vzta− hy našeho města s krajem a okolními obcemi a v neposlední řadě přispěli svou prací k tomu, aby naše město a jeho úřad bylo přátelštější ke svým občanům, k vám. Do těchto voleb vedu tým lidí, kteří umějí svým voličům naslouchat, za své názory se nestydí a jsou ochotni k jejich prosazení něco udělat. Pojďte do toho s námi. Pavel Rouček, váš kandidát na starostu
Miniatury. Jsou asi jen dvě témata, kolem kte− rých se vedla v poslední době taková spousta řečí. Břeclavané, alespoň pod− le dostupných informací, je z drtivé většiny pova− žují za zbytečnost, napro− sto neúčelně vyhozené peníze. Ne tak starosta Ing. Dymo Piškula, se svou partnerkou, anga− žovanou podnikatelsky v cestovním ruchu, nebo lidé, v jejichž spektru existenčního zájmu je re− klama a propagace. Právě tam je nejspíš počátek akce, která hned tak nebude dokončená i přesto, že náklady na její realizaci se podle dostup− ných informací zatím pře− sáhly částku padesáti mi− lionů korun. Miniatury měly být magnetem nově uprave− ného zámeckého parku. Sama myšlenka úpravy okolí zámku by jistě ne− byla špatná, kdyby ovšem nebyla příležitostí, jak řešit a upřednostnit zá− jmy pouze omezené sku− pinky lidí před celkovými zájmy města. A tak se v Břeclavi rozjel kolotoč vyhazování peněz. Projekt na zámecký park se skleněnou kopulí s miniaturami už nás stál 370 tisíc korun a bude ležet v šuplíku. Za pozemky a částečné od− stranění staveb v auto− kempu se vydalo 26 mili− onů korun, aniž by – jak přiznává starosta, byly pro jeho ideu zkompleto− vané a využitelné. Za pi− distavby se vyhodilo za− tím 16 milionů korun (dva modely ještě nejsou hoto− vé). Dalších 6 miliónu putovalo z pokladny pryč na dřevěnou boudu v par− ku před nádražím. Pro− jekt boudy v rychlosti vyhotovil radní Martin Ondrouch a za to mu měs− to vyplatilo 430 tisíc ko− run. Dohromady tak od− haduji, že nás tato sran− da stála zatím 50 – 55 milionů korun. Tímto vý− daje nekončí. Břeclavské
pidistavby hlídá hlídač a to každý den 24 hodin denně a má být pro tuto hlídací činnost vyčleněn jeden městský strážník. Majetek v hodnotě 26 milionů není pojištěn. Objekt i pidistavby jsou nasvíceny. Provozní ná− klady tedy vezmou další statisíce. Ustoupit celé této fi− nanční rozmařilosti mu− sel bez náhrady kemp, jako ubytovací zařízení pro turisty. A přitom prá− vě pro turisty toto všech− no přeci děláme, ne? Specialitou je právě v této věci výrok staros− ty. Pro noviny, myslím, že to byl Břeclavský deník, se nechal slyšet, že mu zá− nik břeclavského auto− kempu nevadí, vždyť se lidé přece mohou ubyto− vat v kempu u Apolla. Z úst člověka, který kudy chodí, tudy mluví o potřebě podpořit cestovní ruch, jsou slova o zbyteč− nosti levného ubytování přímo v Břeclavi při− nejmenším podivná až ne− pochopitelná. Nebo turis− té v kempu nepatří do ces− tovního ruchu? Co jsou miniatury tak, jak jsou známy ze světa cestovního ruchu? Park, kde lidé prochází ulicemi zmenšeného města se stavbami, jak je to na více místech světa, v Břeclavi nikdo nenajde. Miniatury za miliony jsou pidistav− bičky, které nebudou v reálné zmenšenině kraji− ny. Jsou umístěné na sto−
w w w. k o n e c d y m o k r a c i e . c z
lech v montovaném prů− chozím objektu kousek od nádraží. A nesouhlasím s tvrzením místostarosty Ing. Pavla Dominika, že už nás víc stát nebudou. Pokud se budou přemis− ťovat zpět pod zámek, vzrostou min. o částku potřebnou na umístění v zámeckém parku, o výdaje na demontáž bou− dy a obnovu parku před nádražím. Při znalosti toho, jak to u nás „cho− dí“, se asi moc nemýlím, když řeknu, že je to další milion navíc. A ještě na dokreslenou. Jedna věc mě zarazila a to je pružnost, s jakou vedení radnice našlo řeše− ní, jak urychleně postavit střechu pro pomník své− ho vládnutí. Ne stavba na ohlášku, to by byl malér, opozice by se toho chytla, že ano. Ne na stavební povolení, to by se nestih− lo do voleb, že ano. A tak se našel institut zvaný dohoda se stavebním úřa− dem, jako exkluzivní lék na vyřešení problému. Nezbývá, než smeknout nad rychlostí, s jakou se zvládla stavba za 6,5 mil. korun připravit. Škoda jen, že to nefunguje teh− dy, když se staví něco pro lidi, ale jen, když se bu− duje pomník radniční gar− nitury. Perspektiva pro Břeclav je připravena ce− lou akci přezkoumat. S nešťastnými pidistav− bami toho už asi moc ne− uděláme, město za ně sta− čilo peníze utratit. (Dagmar Adámková)
Je centrum Břeclavi živým nebo mrtvým městem? Smutné zrcadlo vztahu vedení radnice k centru města nastavuje pohled do jeho ulic. Zjevně je to jen práce, která přivádí jeho obyvatele do ulic a tak se po pracovní době a o víkendech mění střed Břeclavi v mrtvou zónu. Proč? Proč střed o Břec− lavi nejvíce připomíná mrtvé město, proč se lidé setkávají v Tescu či poš− torenském Albertu (dříve Hypernova)? Politika ve− dení města vedla v minu− lých letech k jedinému. Město se vylidňuje. Chceme ale mít takovou Břeclav? Obchodníci, kteří v cen− tru bojují o přežití, jsou ničeni nejen cenovou po− litikou supermarketů, ale i handicapem, že město od jejich zákazníků vybírá parkovné. Výsledek? Za nákupy kamkoliv, jen ne do centra. Máte namíře− no do města za nákupem? Pak si připravte peníze. Za své rozhodnutí, že chcete podpořit nákupem obchodníky, platící u nás daně, budete potrestání
poplatkem za parkování. Řeknete si, když to musí být, když to jinak nejde, co naděláme a jde− te hodit drobné do auto− matu. Jenže z parkovišť profituje mimobřeclavská firma. Na rozdíl od míst, kde si parkovací systém provozují sami a mají z něj finanční efekt, u nás se šlo jinou cestou. Vše provozuje firma se sídlem daleko za hranice− mi města a ta se těší ze zisku. Dokonce ani na daních se nám nic nevra− cí, holt sídlo firmy je jin− de. Ovšem výběr parkov− ného je jen jedním z dů− vodů, proč lidé jedou na nákupy raději do super− marketu. Tím druhým důvodem je, že Břeclav vlastně žád− né centrum nemá. Kdysi dávno, když se ještě sta− rosta Ing. Dymo Piškula věnoval bankovnictví a radnici řídili jím kritizo− vaní lidé, vznikl plán vy− užití cukrovaru. Doku− ment předpokládal, že právě tam vznikne nové centrum Břeclavi. Ná−
městí TGM po roce 1990 zabral kostel a město při− šlo o jediný ucelený shro− mažďovací prostor. Mělo jej nahradit nové náměs− tí v bývalém cukrovaru, obklopené obchody a domy. Mělo, ale nenahra− dilo. Také v cukrovaru neměl být žádná výrobní činnost a dnes je tam pro− voz společnosti Racio. Ve− dení města rozjelo svou vlastní hru o cukrovaru, kde se pravda našlo mís− to pro možný další super− market, ne však pro ná− městí. Takže jsme nejspíš zase bez historické šance udělat město městem se skutečným centrem. Ještě se jednou vrátím k parkovacímu systému. Specifickou kategorií po− stižených obyvatel jsou pracovníci zejména z obo− ru pohostinských zařízení. Nemálo jich končí v za− městnání v době, kdy už autobusy po celodenní směně postávají na místě nočního oddechu. Jenže číšníci a kuchaři i v této hodině chtějí domů. Mo− hou si vybrat, buď budou
za prací, respektive z prá− ce, jezdit taxíkem, nebo budou platit za parkování v centru „jako mourova− tí“. Vlastně si ještě mohou vybrat, zda někde v ulicích Břeclavi, hodně daleko od svého pracoviště, najdou parkovací místo. To je
pravda příklad, který ne− vypovídá nic o vylidnění centra, ale vypovídá mno− hé o tom, jak žijí ti, co v centru pracují. Vadí nám, že centrum Břeclavi po většinu času nabízí smutný pohled na liduprázdné ulice. Chce−
Na snímku vidíte zámecký park.
Chcete mít v Břeclavi kulturu jen dvakrát ročně, nebo chcete mít živé město Břeclav byla městem s bohatou kulturní tradicí, dnes jsou tyto tradice za− nedbávané, nebo se zcela opouští. A můžeme si za to sami. Břeclavská kul− tura nevychází z žádných nápadů, které by dokáza− ly využít jedinečného bo− hatství Podluží. Máme vynikající muzikanty, cimbálky světového for− mátu, zkušené kapelmis− try, kteří by mohli dát dohromady dechovku,
máme vynikající country kapely, máme tanečníky, divadelní kroužky. Všich− ni jsou amatéři, vynikají− cí, kteří mají výbornou úroveň. Město by mělo pomoci těmto souborům a ty, naopak, zase pomoci přilákat turisty a oživit město. Muzika a tanec nezná jazykové bariéry a je důležitým prostředkem komunikace. Je třeba se opřít o naše sólisty, uměl− ce, které tu máme, kteří
Kultura jen dvakrát ročně, nebo častěji?
dokáží velmi úspěšně re− prezentovat náš region. Zatím je spíš snaha dě− lat jen to, co bylo běžné, a co je už pár let zvykem. K těm novějším patří akce Moravský den, velkolepá a drahá přehlídka faleš− ného moravanství. Ve pro− spěch monstrakce mnohé další ustupují do zapo− mnění, protože jsou na periferii zájmu oficiální reprezentace města. A to chceme změnit.
me, aby bylo znovu přá− telské k lidem. Vždyť jsme na živou Břeclav byli zvyklí, chceme ji vrátit zpět k životu. I o tom je volební program Perspek− tivy pro Břeclav, který najdete na straně sedm. (Jaromír Klíma)
Předkládáme jen část toho, co Břeclav může v oblasti kultury nově na− bídnout. Chceme znovu obnovit Benátskou noc na Apollu a Břeclavský jarmark. Připravíme Hudbu z pod− zámčí v Břeclavi a do pro− jektu zapojíme například Lednici, Mikulov, Tvrdo− nice, Velké Bílovice, Vel− ké Pavlovice. Komorní hudbu bychom rádi uvedli ve spojení s vernisážemi malířů, umělců, sochařů např. v prostorách synagogy, zámku Mikulov, lednické jízdárny, kaple i kostele ve Valticích a nebo ve sklepení ve Velkých Bílo− vicích, prostě tam, kde lze nabídnout nevšední kul− turní zážitek. Zavedeme na kulturní scéně Moravský wood− stock, folkovou a alterna− tivní hudbu, rock and roll, vystoupení sólistů našeho regionu, zpěváků Podluží a ze zahraničí, Rakouska atd. Podpoříme tradiční směry lidového umění. Cyklus Od Jožky Severi− na až po dnešek se bude zabývat vývojem cimbálo− vé hudby a jejími sólisty. Připravíme projekt Pod− luží plné hudby. V létě, v rozmezí sedmi týdnů se bude točit v sedmi obcích jedno vystoupení
ze sedmi hudebních alter− nativ – cimbálka, dechov− ka, jazz, rock and roll, moderní hudba, country, folk. Vždy jiná muzika s jiným kulturním zážit− kem. Na jednom pódiu bude nabídka sedmi hu− debních žánrů. Zima na Podluží dostane tyto akce do klubů, restaurací a kulturních domů. Zaměříme se na účin− nou mediální reklamu našich sólistů i souborů, zejména cestou regionál− ního rádia a televize, bu− deme podporovat natáče− ní nových hudebních pro− jektů. Na kulturní akce bude− me získávat sponzory i žádat o spolupráci stát. V této uspěchané době nemáme ani čas posedět u vínka, zazpívat si, ne− dokážeme si říct, že má někdo někoho rád. Zapo− mínáme si udělat čas a bavit se. Když bylo nej− hůř, lidi vždy držela nad vodou hudba, divadlo. Ted sice není nejhůř, ale není moc dobře a hudba by mohla pomoci. Nevyře− ší sice ekonomickou situ− aci, ale pomůže, odlehčí a pohladí. Víme, jak moc důležité je oživit kulturu v Břec− lavi. Víme, jak to udělat. Ne pro sebe, ale pro Břec− lav. (Dagmar Adámková)
w w w. p e r s p e k t i v a p r o b r e c l a v. c z
Černý humor po Břeclavsku Může mít úředník radnice jiný názor než starosta? Může, ale nesmí o tom nikdo vědět. Může říct úředník břeclavské radnice starostovi, že nemá pravdu. Může. Ale jen jednou. Jaké známe způsoby vládnutí? Království, diktatura, a demokracie. V Břec− lavi navíc dymokra− cie. Jak se skloňuje město: Mě sto Tobě sto Starostovi tři sta Musí být místostaros− ta vzdělaný? Ne, musí umět zpívat, maturitní vysvědčení se dá pořídit různými způsoby. Musí být místostaros− ta vzdělaný? Ne, stačí, když ví, kdy a jak hlasovat. Je třeba snižovat po− čet úředníků? Ano, ale nesmí to po− tkat příbuzné mís− tostarosty.
Jak problémy břeclavského koupaliště přerostly starostovi přes hlavu
Koupaliště v sezóně. Kde jsou lidé? V Hodoníně, Rabensburgu, Hustopečích…. Břeclavské koupaliště. Vedle supermarketu na Panské louce a milióno− vých miniatur jedno z vel− kých předvolebních témat Břeclavi. Proč? Protože končící vládní garnitura radnice v první řadě do− pustila pronájem koupa− liště, ve druhé pak dlou− hodobě neřešila stížnosti. Mnozí pamatují původ−
ní stav, kdy koupaliště, krytý bazén a zimní sta− dion měla v péči jediná instituce. Tělovýchovná a rekreační zařízení města − Tereza si chod uměla zor− ganizovat. S končící sezó− nou na ledě se techničtí pracovníci odstěhovali na koupaliště a chystali je na sezónu. Po zahájení provo− zu koupaliště se odstavil
krytý bazén a udělala údržba. Lidé byli využití, návštěvníci spokojení. V té době revoluční no− vinky – tobogán a sklu− zavka kamikadze přispí− valy k tomu, že v letních vedrech nebylo výjimkou 4 500 lidí na koupališti za jediný den. Včetně všed− ních. Pamatujete ještě na doby, kde se u koupaliště
nedalo zaparkovat a nej− větším problémem byl ne− dostatek parkovacích míst? Kdeže ty loňské sněhy jsou. Letní den roku 2010. Návštěvnost koupaliště je v řádu desítek či stovek lidí. Možná někdy překro− čila tisíc lidí, to snad ví nájemce, protože vedení města nejdůležitější uka−
zatel efektivity provozu koupaliště jaksi nezajímá. Bohužel. A zatímco na břeclavském koupališti jako každý den čekají lidé, kdy se nájemce uráčí na chvíli pustit čerpadla vody pro tobogán, početnější skupina lidí startuje svá auta a míří k vodě. Do Hustopečí, do Hodonína, v obou případech na mo− derní koupaliště, kde pro− vozovatel – městské orga− nizace, myslí na spokoje− nost a atrakce nevypínají. Někdo dává přednost kou− pání v přírodě, slovenské Sekule lákají taky a pozor, nemálo lidí přejíždí ra− kouskou hranici. Jedou se koupat do nedalekého Ra− bensburgu. Však také místní plavčík sáhl po učebnici češtiny, vždyť vět− šina návštěvníků přijíždí z Břeclavi. Proč jedou pryč? Kde je chyba? Už před třemi lety se objevily stížnosti. Do− konce se situace dostala na přetřes jednání měst− ské rady. Tehdy ještě břec− lavský občan a místosta− rosta, Ing. Zbyněk Humlí− ček na základě výtek připustil, že by mohlo měs− to nájemní smlouvu vypo− vědět. Nestalo se, výsle− dek humbuku byl nulový, v podstatě jen nenaplně− ný slib, že atrakce budou v provozu celou otevírací dobu. Pak není divu, že se
situace před dvěma lety opakovala. Jen pár úřed− níků z radnice si užilo lu− xus. Trávili celou pracov− ní dobu na koupališti a sle− dovali, jak to tam funguje. Jejich zprávy vesměs po− tvrzovaly přetrvávání předchozích nedostatků., Kdo by čekal nápravu, mýlí se. Vloni se situace opakovala. Jen s tím roz− dílem, že starosta Ing. Dymo Piškula tvrdil, že nájemce všem výtkám vy− hověl. Už nevadí, že atrak− ce fungují jen občas, ná− jemce si to zdůvodnil. Le− tos ještě nezačala sezóna a už zastupitelé navrhli nájemci finanční podporu ve výši dvě stě tisíc korun. To vše v situaci, kdy v prvních horkých dnech lidé marně obléhali brány koupaliště. To byla posled− ní kapka. Zlost lidí se dostala na maximum. Končící staros− ta, (který na jaře přesvěd− čoval lidi, že po svém funkčním období odchází na lepší místo do zahrani− čí, aby nakonec stejně zase kandidoval), prohlásil, že už to do voleb měnit ne− bude, ať případné změny provede až po volbách nové zastupitelstvo. Per− spektiva pro Břeclav je rozhodně pro změny. Chce takové koupaliště, kde se lidem zase bude líbit. (Dagmar Adámková)
Na kole bezpečně za prací i odpočinkem O tom, že Břeclav je na evropské poměry cyklis− tickou velmocí zapochy− buje snad jen ten, kdo neměl dosud možnost stát v dopravní zácpě na Tří− dě 1. máje a pozorovat ten mumraj kolem sebe. Hlavně v době, kdy se střídá směna v Gumote− xu. Asijské velkoměsto hadra. Závidím v ten oka− mžik všem cyklistům, že budou doma dříve, než já. Pokud ovšem dojedou do cíle. Na kole jezdím čas− to, ale středu města se v dopravní špičce jaksi in− stinktivně vyhýbám. Byl jsem nechtěným svědkem už mnoha střetů cyklistů s automobily, ze kterých vždy vyjde vítězně ten sil− nější − auto. Sliby bezpečných cyklos− tezek, odklonu cyklistické dopravy přes Kančí oboru a podobné, zdobí obvykle každý předvolební pro− gram všech subjektů před každými komunálními volbami po mnoho let Ta−
kový tradiční předvolební folklór. Bohužel ale zatím žádná reprezentace své sliby nedokázala ani v nejmenším splnit. Jedno− rázová instalace zábradlí mezi hlavním břeclav− ským náměstím a křižo− vatkou u soudu a několik málo úseků, kde se poda− řilo cyklisty o metr odklo− nit dále od vozovky pro− blém neřeší. V tomto tren− du je potřeba důsledně pokračovat. Před křižovat− kami, v křižovatkách sa− motných a dalších riziko− vých místech instalovat další mechanické zábrany, dodatečné značení jak pro řidiče, tak pro cyklisty, stacionární zrcadla, která pomohou eliminovat mrt− vý úhel u větších vozidel při odbočování a v nepo− slední řadě, tam kde to je možné, svést cyklisty zce− la mimo úroveň vozovky. Bylo by však populistické tvrdit, že všechna tato opatření jsou samospasi− telná. Čím více cyklistů
osvětou přesvědčíme, aby sami věnovali zvýšenou péči o svou bezpečnost, nosili bezpečnostní přílby a dodržovali pravidla sil− ničního provozu, tím bu− dou přijatá stavebně tech− nická opatření účinnější. Není to o penězích, ale o prioritách. Město musí v první řadě zastavit plýt− vání vlastními prostředky a znovu se naučit čerpat dotační prostředky na stavby tak strategického významu, jako cyklostez− ky bezesporu pro jsou. Jak Státní fond dopravní infrastruktury, tak Ev− ropské fondy prostředky na tyto projekty nabízí. Je to pouze o schopnostech reprezentace města zís− kat a vůbec ochotě inves− tovat ve městě peníze, je− jichž využití je přísně kon− trolováno a zneužití přísně trestáno. Investice z prostředků získaných z prodeje bytového fondu města, jako jsou pořízené miniatury památek LVA,
nabílený zámek a podob− né takový přísný režim postrádají. Cyklostezky na území města ale nejsou jenom o každodenní dopravě do zaměstnání či za náku− pem. Břeclavský katastr protíná celá řada cyklos− tezek rekreačních. Rádi bychom, aby tyto stezky nebyly mnohdy jen spoj− nicemi mezi dvěma body turistického zájmu, ale aby se i cesta stala cílem. Jedna taková příležitost se naskýtá v možnosti napojení stávající sítě cyklostezek na areál bý− valého muničního zaříze− ní německé armády (tzv. Muny), které se za druhé světové války rozkládalo na přibližně stohektaro− vém území v Bořím lese, administrativně podříze− né 17. vojenskému okre− su Vídeň. Podobných za− řízení se na území němec− ké říše nacházelo asi 370. Náš projekt jsme pracov− ně nazvali „muniční to−
várna – železná opona – hraniční opevnění“ a jde v podstatě o tematické propojení stezek, směřu− jících k zámečku Pohan− sko, jakousi naučnou stez− ku, chcete – li. Areál Muny je celá léta opředen řadou mýtů a polopravd a v neposlední řadě před− stavuje také nebezpečí v podobě nedokončené sa− nace území od nevybuch− lé munice. Sdružení Per− spektiva pro Břeclav jed− ná v současné době s německými úřady o zpří− stupnění archivní doku− mentace, týkající se toho− to vojenského zařízení a přilehlého koncentrační− ho tábora v téže lokalitě. Za cíl si klademe získat dostatek historických in− formací, abychom mohli vypracovat projekt nauč− né cyklostezky, který bude počítat samozřejmě také s dokončením sana− ce území. Rádi bychom v rámci projektu nalezli také využití bývalé budo−
w w w. k o n e c d y m o k r a c i e . c z
vy roty pohraniční stráže, případně zahájili kroky k jejímu odstranění. Nauč− ná stezka dále naváže na oblast státní hranice, kde bychom rádi připomněli historii železné opony a válečného hraničního opevnění rekonstrukcí řo− píků – pevností předmni− chovského opevnění po cestě na Pohansko. Touto aktivitou bychom rádi přispěli k vyšší turis− tické atraktivitě našeho města a věříme, že kva− litní informace o historii našeho města spojené s cykloturistikou přivítají i domácí obyvatelé Je na− prosto neúčelné dovážet do Břeclavi atrakce nové v podobě miniatur, či ne− koncepčně investovat do turistiky za hranicemi katastru města. Chceme využít toho, co máme. Cesta k úspěchu vede opět přes čerpání dotač− ních titulů, kterých se stá− vající vedení města bůh− ví proč bojí. (Jiří Tichý)
Bývalý cukrovar vůbec nemusí sloužit jen ke komerčním účelům
Původní schéma zástavby cukrovaru dle Fastavu.
Nové schéma zástavby dle Fastavu. Nárůst plochy pro supermarket je patrný.
Schéma zástavby cukrovaru dle Davida Přikryla.
Vizualizace zástavby cukrovaru dle Davida Přikryla z o. s. Kompaktní město.
Již nemalá řada odbor− níků řešila podobu býva− lého cukrovaru. Někde na radnici, či v archivu rad− nice zapadá prachem stu− die, podle které se měl areál proměnit v komplex nového centra města s náměstím, polyfunkč− ními a ryze bytovými domy. Další studie odstartova− la iniciativa končícího ve− dení radnice prodat po− zemky „vybranému“ zá− jemci. O dohadech, které „výběr“ vhodného investo− ra provázel, se popsalo již nemálo papíru. O tom, že studie, kterou můžete vi− dět na prvním snímku, a která je vítězná, ne však definitivní, se již nepíše. S touto informací se ve− dení naší slavné radnice zrovna dvakrát nechlubí. Není divu. Vždyť také kdo by měl chuť přiznávat, že výběr, s velkou slávou odprezentovaný, asi ne− bude to pravé a hlavně ne to konečné. V tichosti, a aniž by to byl důvod k výběru nové podoby zastavění cukrovaru, se objevila další varianta. Obrázek druhý pak uka− zuje, že na aktuálním plá− nu proměny, nastala zá− sadní změna. Tedy zásad− ní jak pro koho. Pro některé, bohužel právě pro ty, co mají rozhodovat, je ústup od bytové výstav− by ve prospěch zvětšení plochy pro supermarket, banalitou, která nestojí za pozornost. Existují ale i jiné návr− hy. Třeba ten, který jako studijní materiál připra− vil před časem David Při− kryl z občanského sdruže− ní Kompaktní město. Na obrázcích číslo tři a čtyři můžete vidět jiný pohled na cukrovar. Jako budou− cí část, stylově zapadající do ostatních částí města. Netvrdíme, že tohle je varianta, kterou chce Per− spektiva pro Břeclav po volbách prosadit. Ale uka− zujeme, že existují i jiné možnosti rozvoje města, aniž by bylo nutné nacpat do každého volného met− ru prostoru nějaký ten su− permarket. A nyní již cukrovar pohledem Davida Při− kryla: Areál bývalého Kufne− rova cukrovaru – se na− chází na břehu řeky Dyje v centru města. Návrh se snaží svým uspořádáním veřejných prostor a cha−
rakterem zástavby navá− zat na městské centrum a zároveň využít stávají− cí fragmenty bývalého cukrovaru jako historic− kou upomínku vytvářejí− cí genius loci. Veřejný prostor je defi− nován hlavním trojúhel− níkovým náměstím leží− cím před vstupem do městské haly. Tím vytvá− ří společenské centrum ze kterého vybíhají tři ulice, spojující celé území s oko− lím. Jejich pruběh není přímý ale několikrát za− lomený, takže se nedají přehlédnout jediným po− hledem. Každá část tak má svoji hodnotu a poci− tově se celé území zvětší. Ulice mají šířku 11,5 me− tru a je do nich oriento− vaná většina komerčních prostoru. Další obchody a kavárny ústí na nábřeží. Vzhledem k poloze v rámci mista a dobrému napojení na MHD je pre− ferována pěší a cyklistic− ká doprava. V celé ploše je navrženo dopravní omezení na 20km/hod a přednost chodcu před vo− zidly. Rozlišení na vozov− ku a chodník je pouze v třech ulicích vedoucích z náměstí, ostatní ulice jsou bez tohoto rozlišení jako výraz převahy pěších. Rezidentní parkování je řešeno u bytových domu ve vnitrobloku, u rodin− ných domu na vlastním pozemku v zahradě, s pří− jezdem společným vždy pro čtyři domy. Do území jsou zakomponovány i některé stavby bývalého cukrovaru. Je to napří− klad ocelový most, přes který kdysi vedla vlečka do cukrovaru, nebo býva− lý sklad cukrové třtiny, který by měl sloužit coby městská hala. V ní by se mily pořádat pravidelné trhy, společenská shro− máždění, koncerty...
sejí. V Břeclavi za po− slední dobu zrealizovalo množství nových bytu, ale jejich prodej je vzhledem k situaci na trhu s nemo− vitostmi problematický. Je tedy jasné že jeden vel− ký projekt by byl velmi riskantní investicí. Proto si myslím, že je lepší vy− tvořit vhodný regulaení plán, zafinancovat přípra− vu inženýrských sítí a úpravu veoejných pro− stranství a celé území roz− dilit na úzké parcely pro jednotlivé domy a rozpro− dat soukromým investo− rum. Navržené domy mají městský charakter. Jedná se o řadové nebo atriové domy. Nejsou zde proto žádné předzahrádky a vstupuje se dovnito přímo z ulice. Jednotlivé varian− ty domu se s tím vypořá− dávají různým způsobem – mají odsazené přízemí nebo jsou do ulice orien− tované okna z pracoven a kuchyní, případně je celé přízemí využito ke ko− merčním účelům. Kromě rodinných měst− ských domu jsou ve dvou blocích navrženy i domy bytové. Takový typický dum se skládá ze dvou hmot, které jsou upro− střed spojeny venkovním schodištěm. Jednotlivé byty tak jsou přístupné přímo z ulice. Dum má tři podlaží, každé o rozloze 2x 75m. Jejich náplň muže být velmi rozmani− tá, od kavárny v přízemí, přes luxusní mezonetový byt, byt 3+1 až po dvě garsonky na patře. Fasá− da a tím i výraz domu nejsou pevně dány. Je na− vrženo několik možných variant.
Územní ukazatele: Počet bytů v rodinných domech: cca 150 Počet bytů v bytových domech: cca 130 Kompaktní bydlení Celkový počet nových Samotná typologie a bytu: cca 280 ekonomie zde úzce souvi− Hustota osídlení: 110 ob/ha
Původní vizualizace zástavby cukrovaru dle Fastavu.
w w w. p e r s p e k t i v a p r o b r e c l a v. c z
Kaufland nebo Obi? Podvod na voliče aneb věřte čemu chcete, my jsme se dohodli
Rošáda s pozemky pro miniatury u zámku má jeden vedlejší produkt, záměr stavby marketu na tzv. Panské louce. Nebo také snaha o výstavbu su− permarketu na Panské louce má jeden vedlejší produkt, vznik prostoru
pro park miniatur. Co je přesnější, ví snad jen pár povolaných z původní vládní garnitury města. Nicméně, ať je přesnější první nebo druhé verze, skutečností zůstává, že bez ohledu na totální a ka− tastrofální přehuštěnost
dopravy na nejfrekvento− vanější městské spojnici, na třídě 1. máje mezi kos− tely v Břeclavi a Poštor− né, má být okolí zámku „obohaceno“ o další super− market. Podle radnice o hobbymarket, nákupní centrum s potřebami
pro zahrádkáře a kutily, podle webového portálu www.stop−shop.cz ale o nákupní centrum zcela odlišného charakteru. Provozovatelé zmíněné− ho webu ukazují Břeclav jako chystanou stavbu nákupního centra se sou− stavou dalších obchodů. Představují záměr jako projekt v přípravě, sou− časně ale (na rozdíl od ve− dení města) naprosto jed− noznačně deklarují, že sta− ví menší prodejní jednotky u nákupních center Inter− spar, Tesco, Kaufland pří− padně Hypernova. Přelo− ženo do laické řeči, na Panské louce bude něco, jako je Tesco ve Staré Břeclavi. Velkoprodejna, supermarket s prodejní plochou nad 3 500 metrů čtverečních, a v jeho sou− sedství podél parkoviště blok menších obchodů. Supermarket pak bude patřit jednomu ze čtveři− ce řetězců Interspar,
Tesco, Kaufland Hyperno− va. Určitě ne Obi, Bau− max, ani Bauhaus. Kdo chce stavět na Pan− ské louce? Město usilovně mlčí. Logika tedy velí mys− let samostatně. Tesco? Proč by si stavělo konku− renci, když má velké cen− trum ve Staré Břeclavi. Hypernova? Má svůj Al− bert v Poštorné. Inter− spar? Dosud nijak nepro− jevoval zájem o Břeclav. Ale Kaufland? Kaufland! Kdo se zajímal o stavbu supermarketu v areálu kasáren? Kvůli komu rad− niční sestava Ondruš – Strnad nemeškala vystou− pit s kritikou, vedoucí k prolomení dosavadního omezení na velikost pro− dejní plochy v centru města? No kvůli Kauflan− du. Ale v kasárnách na− konec nevyrostl a není ani v bývalém cukrovaru, kde záměr, podporovaný vedením města taky počí− tá s maxiobchodem. Lze
tedy předpokládat, že celá ta rošáda kolem hobby marketu je spíše bitvou o Kaufland. Jenže otevřené potvrzení, kdo chce stavět na Panské louce, nám ve− dení města neposkytne. Trojlístek představitelů radnice se nedávno pre− zentoval rozsáhlým elabo− rátem, ve kterém záměr hájil, aniž by ale řekl, cože to má vlastně na Panské louce stát. Demonstrace, která se proti kaufland− hobbycentru uskutečnila, vyzněla do ztracena. Jako by vedení radnice vzkazo− valo, pískejte si, hulákej− te, my si stejně rozhodne− me po svém. Tento způsob jednání vůči obyvatelům Břeclavi už musí skončit. Perspektiva pro Břeclav jde do voleb s vizí průhled− ného hospodaření a rozho− dování a celou tahanici o supermarket chceme po volbách vyřešit ke prospě− chu všech. (Dagmar Adámková)
Aby tabule Břeclav někdy nenahradila cedule Vítejte v Las Supermarketas Las Vegas je metropolí hazardu a zábavy. Břeclav spěje k tomu, aby byla metropolí supermarketů. Zkusme v ne zcela dlouhé historii supermarketů vy− sledovat jejich vliv na naše město. Je tomu již 15 let co byl v České republice vysta− věn první obchod se smí− šeným zbožím o výměře větší než 2 500 metrů čtve− rečních – neboli hyper− market. V roce 2009 jsme jich měli už 246 a dostali jsme se tak na první mís− to v počtu metrů čtvereč− ních prodejní plochy na obyvatele v celé střední a východní Evropě. Nikdo asi neočekávat takový boom hypermarketů. V roce 1999 například na− psal analytik Ladislav Ší− pek: „Očekává se, že v roce 2000 dosáhne počet velkých hypermarketů jen u největších aglomerací osmdesáti jednotek, tudíž možnosti zřizování jsou již limitovány“. Z velké míry má toto prvenství asi na svědomí naše legislativa, zejména Ministerstvo prů− myslu a obchodu, které společně se Svazem obcho− du ČR rozhodlo, že na umisťování velkoprodejen si mají jednotlivé obce do− hlédnout sami pomocí své
územně−plánovací doku− mentace a další regulace nejsou třeba. Přitom ně− které státy již sáhly k ra− dikálním opatřením, aby zastavily proud nových a nových hypermarketů. Ve většině západoevropských zemí je stavba obchodů li− mitována jak do velikosti tak i do počtu. Německé územní plány limitují ka− pacitu obchodů, Britové mají zakázané stavět ve volné krajině mimo území obce, ve Francii musí do− konce každý hypermarket povolovat samotná vláda a prakticky je zde možná jen náhrada za zkrachova− lý podnik. Regulována je i otevírací doba a v Němec− ku přitvrdily antimonopol− ní úřady, takže řetězce ne− smí prodávat zboží za niž− ší než nákupní cenu a tím likvidovat konkurenci v podobě menších obchodů ve svém okolí. Dnešní doba se dá inter− pretovat tak, že většina vel− kých i malých měst je hy− permarkety již nasycena – z měst nad 15 000 obyvatel zbyly už jenom čtyři, které žádný nemají. Konkurence jednotlivých řetězců ale po− kračuje a současným tren− dem je stavět obchody v centrech měst. Těmto mís− tům se investoři zatím po−
většině vyhýbali, protože příprava takového záměru je mnohem složitější a ná− kladnější než stavět na ze− lené louce. Nehledě na zdr− žování místními sdružení− mi a aktivisty, kteří se nespokojí s typovým projek− tem, který už je odzkouše− ný. A pak tu jsou územní plány, které jsou většinou v rozporu s návrhem a je potřeba projednat jejich změnu. Druhou tendencí je jejich miniaturizace, kterou můžeme sledovat napří− klad v Brně, kde předvedla Billa svoji první miniatur− ní prodejnu nového typu – do 150 metrů čtverečních prodejní plochy. V Břeclavi se poblíž cen− tra a navíc na velmi výhod− né komunikaci, kde denně projede 24 000 aut, o jeden nový hypermarket investor snaží již šest let. Odstup− me nyní od politiky a vzá− jemného osočování v novi− nách, v časopise Radnice a na internetu a shrňme si fakta: společnosti Quinn Invest s.r.o. se podařilo v uplynulých letech zrušit stavební uzávěru na svém pozemku, zastavit schvále− ní limitujícího regulačního plánu a pozměnit stávající územní plán, který podob− nou stavbu nedovoloval. Nyní potřebuje projednat
na kraji EIA (Vyhodnocení vlivu na životní prostředí – nutné pro takto velké stavby) a poté již jen sta− vební povolení. Svoji žá− dost na posouzení EIA po− danou 16. 4. 2010 sama stáhla, pravděpodobně vli− vem připomínek místních občanských sdružení. Dá se ale předpokládat (zejmé− na kvůli dosavadním ne− malým finančím nákla− dům), že investor podá na kraj přepracovanou žádost, která by teoreticky mohla projít. S případnými ná− mitkami se vypořádá vý− sadbou několika stromů a možná za rok dva by mohl svůj projekt postavit. Otázkou zůstává, jak se k této situaci do budoucna postavit. Negativní vliv na život v Břeclavi je myslím poměrně jasný. Pro shrnutí: − estetický problém – sám investor objekt popi− suje jako „jednoduchý tvar půdorysně i vzhledem. Hlavní akcent je kladen na vstupní prostory tvořené dominujícími prosvětlený− mi skleněnými plochami“. Dle dále popisované kon− strukce a materiálů půjde o jednoduchou halu typu prodejny Tesca ve Staré Břeclavi. Zásobovací ram− py jsou bohužel dle přilo−
ženého schéma k posouze− ní EIA orientovány smě− rem k zámku. Nehledě na další zhoršení vizuálního vjemu, který návštěvník získá při průjezdu naším městem. Pravděpodobně si vzhledem k četnosti hyper− marketů bude myslet, že jede po obchvatu a přitom bude projíždět centrem. − zvýšení dopravy – často diskutované téma. Faktem zůstává že dopra− va na spojnici do Poštorné dnes dosahuje intenzity 24 000 vozidel za den. Inves− tor píše o předpokládaném navýšení cca 2 000 vozidel denně plus na zásobování dalších 20 středních a těž− kých nákladních aut a 20 lehkých. Skutečnost ale také může být úplně jiná. − likvidace živnostní− ků – Integrovaný plán roz− voje města Břeclavi zcela jasně vidí budoucnost měs− ta v podpoře rozvoje malé− ho a středního podnikání. Dá se předpokládat, že kvůli hobbymarketu ne− zkrachují všechny domácí potřeby ve městě. Určitě je to ale dost ovlivní a ze stra− ny města to asi není nej− lepší způsob podpory. Řešení problému není jednoduché. Ideální by asi bylo celý projekt zastavit, ale obávám se že se změ−
w w w. k o n e c d y m o k r a c i e . c z
něným územním plánem to půjde dost těžko, jestli vůbec. Druhou cestu nám může ukázat příklad z Li− tomyšle. Zde plánoval ob− chodní řetězec Billa posta− vit supermarket v těsné návaznosti na hlavní ná− městí a na dohled od zám− ku zapsaném v seznamu památek UNESCO. Radní váhali, protože v Litomyš− li už stál obchod Penny a Albert. Nakonec svolili, ale s podmínkou, že obchod bude navrhovat architekt, který vzejde z architekto− nické soutěže a že k tomu vybudují autobusové ná− draží, které bude mít stej− ný vizuální styl. Pozemek jim prodali až po kolauda− ci a poté, co investor splnil všechny požadavky. Vý− sledný objekt od brněnské− ho ateliéru RAW myslím pěkně demonstruje obou− stranně výhodnou dohodu. Standardní supermarket stojí 20−30 milionů Inves− tor díky architektonické− mu ztvárnění zaplatil asi 50 milionů, přesto se mu to ale vyplatilo. Břeclav za− tím od investora dostala levněji část pozemků pod zámkem. Podle mě to pří− liš málo na to, aby dostal úplně volnou ruku při stav− bě na tak citlivém místě. (David Přikryl)
Uděláme z muzea pravé muzeum? Po složitém, několik de− setiletí trvajícím, období hledání bylo institucionál− ní muzeum založeno v roce 1995 jako odborná a sbír− kotvorná organizace měs− ta. Pod vedením PhDr. Evženie Klanicové se po− dařilo vybudovat muze− um, které sloužilo odbor− né i laické veřejnosti, při− čemž díky celé řadě aktivit získalo dobré jméno u nás i v zahraničí. Tento slibný vývoj byl přerušen v roce 2007, kdy rada města roz− hodla o přestěhování mu− zea do prostor v nově re− konstruovaném objektu u vodárny. Ten byl původně určen pro propagaci vodní cesty Dunaj−Odra−Labe, pro muzejní činnost byl nevhodný. Na protest pro− ti tomuto rozhodnutí poda− la tehdejší ředitelka výpo− věď a novou ředitelkou se stala Jana Kramářová. Záhy došlo k faktické li− kvidaci odborné a sbírko− tvorné činnosti a jejímu nahrazení za činnost orga− nizační a rádoby kulturní, ve stylu bývalých kultur− ních domů. Odbornou čin− nost vykonává dnes již jen Alena Káňová a nově i Ka− rel Křivánek. Ostatní sou− časní zaměstnanci „mana−
gerují“ kulturu, pod kte− rýžto pojem je možno skrýt téměř vše, jen ne skuteč− né poslání muzea,tedy tvorbu sbírek, jejich vy− hodnocování a prezentaci. Dalším nevhodným a drahým krokem byla likvi− dace výstavního fundusu bývalého muzea. Po váhá− ní radnice, co s historickou budovou, se objevila a na− konec i realizovala myš− lenka Lichtenštejnského domu. S budovou, původ− ně židovské školy, neměl rod nic společného a tak i samotný název je zavádě− jící. Je pozitivní, že byla budova rekonstruována a že v ní bylo umístěno tu− ristické informační cent− rum. Za velmi spornou považuji úroveň expozice na téma Lichtenštejnů v prvním patře. Ve skuteč− nosti se nejedná o expozi− ci, ale o jakousi pamětní síň. Za zcela podivnou po− kládám prodejní galerii fotografií radního Radka Buka ve druhém patře. Do suterénu budovy byla umístěna vinotéka s víny z Lichtenštejnských skle− pů. Zcela mi uniká důvod, proč se mají na jižní Mo− ravě propagovat dolnora− kouská vína. Pokud by
tam měla být vinotéka, tak proč ne s našimi víny? Potřebuje bohatý rod tak velmi další prodejní místo propagované za veřejné (tj. břeclavské) peníze? Hřebíček těmto drahým experimentům byl ovšem nasazen na Pohansku. Kvalitní původní expozici bylo jistě možno moderni− zovat, její likvidace je však zcela nepochopitelná. Dnes je to jen podprůměr− ná, jakoby nedokončená a nekoncepční výstava, ovšem s velkým rozpoč− tem, který se tam však neprojevil. Neudržované panely na naučné stezce jsou již z velké části zni− čeny. S údivem jsem zjistil, že muzeum je provozovate− lem pavilonu miniatur v parku u nádraží. Z muzea se tak stal ve skutečnosti „kulturák“ se všemi nega− tivními průvodními jevy včetně budoucí vysoké fi− nanční provozní náročnos− ti. Již dnes má muzeum dvojnásobný rozpočet oproti roku 2007, ale nižší vlastní příjmy než v roce 2007. Tyto kroky vládnoucí garnitury, často motivova− né jinak než veřejným pro−
spěchem, bude jen obtíž− né napravit a to i vzhle− dem k již proinvestova− ným částkám. Kudy z toho ven? Cestou by zřejmě bylo vytvoření tří nových pří− spěvkových organizací s vlastními rozpočty, které ovšem ve svém celkovém součtu nesmí přesáhnout současné náklady (Turis− tické informační centrum, muzeum a konečně kul− turní dům − třebaže mám o smysluplnosti této po− slední instituce vážné po− chybnosti). V suterénu bývalého muzea (Lichtenštejnského domu) by sídlo turistické informační centrum. V prvním, druhém a třetím patře budovy by měly být stálé expozice s regionál− ní a etnografickou téma− tikou. Provozovalo by bylo muzeum, jemuž by k dal− ší odborné činnosti posta− čovalo dočasně několik málo kanceláří (depozitá− ře jsou zčásti v synagoze, na zámečku Pohansko a zčásti v Domě školství). Do budoucna by muzeum mělo být na zámku (zdá se, že pokud by se inves− tovalo rozumě, tak by byl zámek již opravený). Mu−
zeum by se tak mohlo na− vrátit ke svému původní− mu účelu, tj. odborné, sbír− kotvorné a prezentační činnosti. Kromě této čin− nosti by se muzeum mělo starat o celý areál Pohan− ska (včetně muzea v pří− rodě) a synagogu. Zároveň by mělo pokračovat v tvor− bě naučných stezek a tras (například propojení Mi− kulova − Břeclavi / Pohan− ska a Mikulčic − možné z velké části po trase „sig− nálky“). Nosným rozvojo− vým projektem by mělo být pokračování v tvorbě muzea (a galerie) v příro− dě na naučné stezce. Objekt u vodárny a pa− vilon miniatur by využíval kulturní dům ke svým ak− cím. Jinou alternativou by byl prodej tohoto objektu u vodárny (má velmi vy− soké provozní náklady) a přesun aktivit „kulturního domu“ do Domu školství, pokud je vůbec taková čin− nost potřebná. Na uspořá− dání několika akcí za rok není potřeba štáb „mana− gerů“, kteří sedí v drahé budově. Dnes je totiž mu− zeum spíše líhní a odkla− dištěm místních politiků, než odbornou institucí. (PhDr. Petr Dvořák)
Černý humor po Břeclavsku Jaké vzdělání je nej− lepší pro zastánce Moravy? Podle starosty ve ško− le v Drasenhofenu. Může se člen radnič− ní koalice svobodně rozhodovat? Ano. Třeba o složení šatníku. Je pravda, že jednání zastupitelstva jede podle scénáře staros− ty? Ne. Scénář neexistu− je. Pokyny si musí každý pamatovat Může mít tajemník smysl pro humor? Ano, ale nesmí se u toho věšet? Naše město prý bude mít metro. Pár tunelů už je do− končených Je pravda, že mís− tostarosta padělal maturitní vysvědče− ní? Není, je to pomluva. Samo k němu přišlo.
Bezpečná Břeclav − slogan nebo reálná možnost? Zvýšení bezpečnosti ve městě se jako nitka táhne volebními programy již dlouhá léta, aby pak lidé zase před volbami zjistilo, že se vlastně dohromady nic nezměnilo. V současnosti konstatuji jako expolicista s dvaceti− letou praxí, že Břeclav není bezpečné město. Naší vizí v oblasti bezpečnosti, jíž jsem garantem, je využití materiálů Policie České republiky oddělení strate− gického plánování, ve kte−
rém jsem pracoval. Jde o to, aby i naše Městská po− licie pracovala v intencích selského rozumu v soula− du s jejím posláním a sle− pě a účelově nehájila zájmy konkrétní firmy, případně nevybírala pouze pokuty za rychlou jízdu. Jedním z prvních kroků by mělo být seznámení ob− čanů s „jejich“ policistou. Tzv. okrskář by měl být skutečně všem znám a do− stupné by měly být kontak− ty na něj. Měl by vědět o
zásadním dění v jemu svě− řeném okrsku a zajišťovat tak informace pro všechny správní orgány MÚ Břec− lav. Primárně by se měl zajímat o čistotu a veřejný pořádek. To je sice široký pojem, ale dá se definovat konkrétními úkoly. Rajoni− zace by měla proběhnout v návaznosti a ve spolupráci s Obvodním oddělením Po− licie ČR, neboť duplicita procesů je plýtvání finanč− ními prostředky a pracov− níky obou subjektů s po−
dobnými úkoly po linii ve− řejného pořádku. Je třeba si uvědomit, že obě zmiňované složky vět− ší část své práce předávají Městskému úřadu, v na− šich podmínkách přestup− kové komisi zřízené staros− tou. Kvalita předané prá− ce pak přímo ovlivňuje konečné výsledky, kterými jsou rozhodnutí o vině a trestu u konkrétních po− chybení v linii veřejného pořádku. V těsné spolupráci s no−
vým vedením Územního pracoviště Krajského ředi− telství Policie České repub− liky v Břeclavi jsme sku− tečně schopni efektivně aplikovat model kvality managementu, ke které− mu se Policie ČR v minu− losti přihlásila a útvar v Břeclavi se zavedení toho− to manažerského nástroje do praxe zúčastnil v pilot− ním projektu. Sil a prostředků má měs− to dostatek. V dobách dáv− no minulých byl městský
policista jeden, „zralejší“ spoluobčané jej znali pod termínem „šedý mor“. Ten− to muž stačil obsloužit ce− lou Břeclav ve všech měst− ských částech sám. Doba se změnila, takže počet strážníků narostl. Dle na− šeho mínění je jich dosta− tek proto, aby zajistili cíl Perspektivy pro Břeclav, tedy Břeclav − bezpečné město. Jen musí dělat věci skutečně potřebné pro Břeclav a její obyvatele. (Milan Večeřa)
Anketa pro budoucí břeclavské zastupitele: Zkuste si na chvíli představit, že na vašich bedrech 3. V městské pokladně zůstávají nespotřebova− leží osud města a máte právo rozhodovat. né peníze. Vaší blízcí mají své aktivity v oblasti cestovního ruchu. Co uděláte? 1. Přijde za vámi investor s přáním získat pozem− a) Vytipujete si něco, co pomůže turistům i domácím. ky v centru města pro stavbu supermarketu: Třeba rekonstrukci koupaliště. Nebo tolik potřebnou a) Zjistíte si, o jaký market se jedná a důkladně zvažu− druhou dopravní spojnici a pustíte se do díla. jete, zda jej město potřebuje a volba místa je vhodná. b) Řeknete si, ať se každý postará o sebe a postavíte b) Protože jste včera prožil příjemný večer s příjemným něco, nač budou ostatní dlouho vzpomínat. Nemusí člověkem, jste dobře naložen a dáte souhlas. to být užitečné, ale musí to být nezapomenutelné. c) Zjistíte si, nakolik je souhlas se záměrem výhodný c) Vymyslíte něco, co potěší vaše přátele a partnery a pro vás a podle toho se rozhodujete. z čeho mohou těžit vaši blízcí, kteří budou mít co nabídnout klientům. Co takhle park miniatur? 2. Ve Vašem městě je málo využívané koupaliště s neodpovídajícími službami. Lidé nadávají. 4. Ve vašem městě je zchátralý zámek a) Jdete se přesvědčit, jak to je doopravdy, nejlépe a) řešíte opravu kompletně, peníze sháníte kde se dá, incognito, a pokud se stížností potvrdí, řešíte je. i v Evropské unii b) Koupaliště zavřete. Rázem zmizel důvod ke stíž− b) necháte jej spadnout nostem, vše je v nejlepším pořádku. c) zvolíte si půlku, třeba tu dolní, a necháte ji nabílit c) Koupání není vaše hobby, tak proč si lámat hlavu?. za peníze města, ty se přeci nemusí tak přísně hlídat Jo, takhle kdyby byly problémy s fotbalovým klu− jako dotace z EU. Věže stejně vypadají jako ruiny, bem, to by byl důvod jednat. tak ať spadnou
5. V centru vašeho města zanikl velký výrobní závod. Dejme tomu cukrovar. Co uděláte a) Poradíte se s odborníky, co by se s plochou a budo− vami dělat, zeptáte se lidí, co jim ve městě chybí a vyberu nejlepší kompromis. b) Fabrika byla u řeky, co kdyby se vylila a něco zapla− vila? Necháme to tak, aspoň nevzniknou žádné škody. c) Věnujete se spekulacím, jak z toho všeho vybruslit s nejlepšími ekonomickými výsledky. A nemusí to být zrovna ve prospěch městské pokladny. Vyhodnocení: Vaše odpovědi jsou a) Právě ve vás věříme. S Vámi je šance nastolit ve městě znovu pořádek. Vaše odpovědi jsou b) Způsob Vašeho uvažování a rozhodování je velmi ori− ginální. Tedy v tom lepším případě. Vaše odpovědi jsou c) Gratulujeme. Právě na vás čekají skvělé zítřky v dymokracii. Tedy alespoň do doby, než za svá roz− hodnutí ponesete odpovědnost.
w w w. p e r s p e k t i v a p r o b r e c l a v. c z
Perspektiva pro Břeclav − Břeclav s perspektivou Volební program: Vážení Břeclaváci, Starobřeclaváci, Poštorané, Charvatčané, soutěživost je odedávna hnacím motorem lidstva. Aby bylo možné vědět, kdo je lepší, naučili se lidé srovnávat. Třeba tak, jako již léta srovnávají Břeclav se sousedním Hodonínem. Do Hodonína jsme léta jezdili pro boty, koupali se v jejich krytém bazénu. Obuv i krytý bazén už máme svoje, měli bychom být jako patrioti spokojeni. Kdyby se však neobjevila spousta dalších rozdílů a propastí mezi městy, bohužel výhradně v neprospěch Břeclavi. V obou městech zanikl cukrovar. Hodonín ale dokázal využít jeho areál pro komerční účely, aniž by to skončilo dopravním kolapsem. Areál toho břeclavského z velké části však stále chátrá. Koupat se už zase jezdíme do Hodonína, neboť naše koupaliště se pomalu, ale jistě, přibližuje havarijnímu stavu a s kvalitou služeb je spo− kojen snad jen jeho současný nájemce. Hodonínské kino bylo vybaveno nejmodernějšími technologiemi. To břec− lavské technologicky stagnuje, heraklitový strop však už naštěstí na naše hlavy nepadá. Čas potřebný na průjezd Hodonína autem je v kteroukoli dobu a kterýkoliv den podstatně kratší, než kolik zabere cesta napříč naším městem. Síť městských cyklostezek můžeme sousedům také závidět. Hodonín je tak pro Břeclav stále nedostiž− ným vzorem, ke kterému s respektem vzhlížíme. To chce− me změnit. Jestli Hodonín hned nepředběhneme, chce− me se mu alespoň vyrovnat. Vaši kandidáti Perspektivy pro Břeclav. za koupáním jinam a nevyhledávají je ani turisté. Je úkolem pro město, aby koupaliště opět převzalo do své správy a uvedlo jej do tak atraktivního stavu, aby bylo Nový začátek pro Břeclav vyhledávaným rekreačním zařízením v rámci okresu. Úspěch v těchto volbách pro nás není cílem, ale pro− Podpoříme také projekty související s lázeňstvím a středkem k novému začátku pro naše město. Břeclav je wellness. Podpoříme vznik levného ubytovacího zaříze− stále městem v rohu naší země „bez vůně a zápachu“. ní typu kempu či hostelu na území města. Válečné bombardování a následná socialistická přestav− ba města od 60. do 80. let minulého století daly tvář Opravdové cyklostezky dnešní Břeclavi. Přes tuto historickou devastaci ducha Zvýšíme bezpečnost stávajících městských cyklos− města nám však zbylo nemálo, co můžeme hrdě ukazo− tezek aplikací dodatečného značení a instalací bez− vat. Žádné z dosavadních reprezentací se však zásadně pečnostních zábran v rizikových místech. Vybuduje− zlepšit image města nepodařilo, což se nepochybně proje− me provázanou síť cyklostezek napříč celým městem vuje jeho nízkou turistickou atraktivitou, kterou nevylep− dle již hotového Generelu cyklistické dopravy Břec− ší ani statisíce a miliony za všelijaké billboardy a veletrhy. lavi, a tím snížíme celkovou dopravní zátěž (už nyní se cyklistická doprava v Břeclavi podílí na celkové Koncepce územního rozvoje města přepravě 34,9%). Postavíme chodník a cyklostezku k Je potřeba vytvořit strategický plán rozvoje města nákupnímu centru na příjezdu od dálnice. (pro dlouhodobé plánování a určení priorit směřování městských financí), do jehož přípravy a realizace je Břeclav opět bezpečná nutné zapojit občany všech částí města. Občané by se Strážníky městské policie přesuneme z parkovišť do měli více podílet na rozhodování o městě, aby neměli terénu. Policisté musí opět získat respekt a zbavit se pocit že jsou jenom pasivními pozorovateli změn okolo nálepky pouhých nasazovačů botiček. Budou znepří− sebe. Rozvoj města by měl být rozumný, neměl by pro− jemňovat život těm, kteří jej znepříjemňují vám. Bu− bíhat jenom směrem ven, ale i dovnitř. Neměla by se dou hlídat bezpečí a pořádek, ne jen parkovací lístky bezdůvodně zabírat volná krajina a rozšiřovat město. za okny aut. Uvedeme do provozu již zbudovanou slu− Naopak je důležité zaměřit se na nevyužité pozemky žebnu městské policie Na Valtické, kam botičkáře pře− v centru, jako je například areál bývalého cukrovaru. suneme. Zaměříme se na prevenci pouliční a zejména Zasadíme se o vybudování městského tržiště, abys− dětské kriminality. te si už příští rok mohli koupit první sazeničky, veliko− noční kraslice či řezané květiny nebo prodat zeměděl− Městský úřad nebude úřadem, ale službou ské přebytky. Nastavíme pravidla tak, aby se z tržitě Vedoucí úředníci městského úřadu nemohou být ve nestal jen další prostor pro levný textil z východu, ale svých funkcích zacementováni po mnoho let. Zavedeme opravdu živé místo přístupné pro každého, ať už chce pravidelná výběrová řízení na vedoucí funkce a prove− koupit nebo prodat. deme personální audit. Dokážeme sestavit natolik per− Nelze nadále v samotném centru města či jeho nej− sonálně silnou reprezentaci města, která nebude potře− těsnějším sousedství budovat supermarkety, aniž by− bovat berličku v podobě plýtvání penězi na funkci tzv. chom předtím nevybudovali druhou dopravní tepnu ministra zahraničí. Odpolitizujeme městský úřad, úřed− mezi Břeclaví a Poštornou (tzv. malý obchvat) společně níci jsou zde na práci. Přezkoumáme kauzy jako je břec− s kruhovým objezdem místo křižovatky u poštorenské− lavský zámek, miniatury, cedule městských částí, roll− ho kostela. Velký obchvat nám dopravní situaci ve měs− boardy a další. Zrevidujeme nevýhodné smlouvy. Pro− tě nevyřeší, neboť tranzitní doprava městem je mini− šetříme hospodaření stávající reprezentace města. Po mální. Do areálu bývalého cukrovaru je třeba přivést skončení našeho funkčního období podrobíme hospodář− život a maximálně jej využít v souladu s potřebami ce− lého města a jeho obyvatel. Břeclavský zámek spolykal skému auditu samozřejmě také naši činnost. již mnoho peněz, a proto musí sloužit potřebám nás Podpoříme zdravotnictví všech. Centrum města v ose vlakové nádraží − kostel sv. Podobně jako jiná města i my z rozpočtu města pod− Václava musí být přátelské k občanům i obchodníkům, tedy ne jen zdrojem peněz pro provozovatele parkovací− poříme vybrané a konkrétní projekty modernizace a ho systému. Chceme, aby z této části bylo místo, které zkvalitňování péče Nemocnice Břeclav. uspokojí i obyvatele města a obchodníky, kteří ještě pře− žili rány, které jim uštědřuje politika radnice. Ochráníme město před povodní Známe slabiny, kde může povodeň udeřit a posta− Koupání pro všechny bez dojíždění ráme se, aby již nebyly slabinami. Nechceme vidět Areál břeclavského koupaliště se po letech v rukou vodou zaplavenou Břeclav. Změníme stávající zadání nájemce proměnil v zařízení, které vyhnalo Břeclaváky projektu protipovodňových opatření tak, aby došlo k
podstatné redukci záplavového území města a byla zajištěna ochrana města na úroveň stoleté vody. Rea− lizaci těchto opatření nebudeme nadále odkládat. Pod− poříme rozumné plány péče ochrany přírody, respek− tující existenci lidstva. Nepodpoříme tedy projekt vy− hlášení CHKO Soutok.
Připomeneme světu zašlou slávu města Břeclav žila v minulosti bohatým kulturním, hospodář− ským a politickým životem. Tuto historii dnes zná jen málo Břeclaváků, natož turistů. Dochované památky, historii židovské komunity a již zaniklého průmyslu oživíme pro− střednictvím zvláštního systému informačních tabulí, který přímo v terénu vytvoří síť bodů turistického zájmu, jakou− si naučnou stezku. Ta při procházce městem nebo projížď− ce na kole umožní lidem naše město a jeho historii lépe poznat. Existují sice různé propagační letáčky povalující se v turistických informačních centrech. Chceme přenést tyto informace pro turisty přímo na ulici a doslova jim je vnutit. Součástí tohoto projektu je vybudování naučné cyk− lostezky muniční továrna − železná opona − hraniční opev− nění s napojením na stávající síť cyklostezek. Postaráme se, aby Břeclav byla městem s bohatou nabídkou kultur− ního života po všechna roční období.
Nová tvář města Naše město nutně potřebuje vybudovat novou image, potřebuje vytvořit jednotný vizuální styl, destinační logo a slogan, díky kterým se stane Břeclav zapamatovatel− ným bodem na mapě České republiky, vyhledávaným turisty za účelem strávení rodinné dovolené. Oficiální znak města s dovětkem „Vstupní brána LVA“ tuto funkci neplní, naopak představuje Břeclav jako průjezdní bod kamsi dál a nikoli jako cíl cesty. Využijeme levného a účinného internetového marketingu, namísto vyhazo− vání desítek milionů za veletrhy cestovního ruchu, na které nikdo nejezdí.
Spravedlivé volby přinese více volebních obvodů Břeclav je složena z historicky samostatných celků, kdy silný pocit sounáležitosti se svou domovskou částí města v jeho obyvatelích přetrvává. Břeclaváci, Starobřeclavá− ci, Poštorané a Charvatčané by měli mít možnost volit doopravdy své zastupitele z řad svých obyvatel, kteří budou v městském zastupitelstvu hájit zájmy té které městské části. Budeme usilovat, aby se v příštích vol− bách do zatupitelstva města volilo ve volebních obvodech Břeclav, Stará Břeclav, Poštorná a Charvátská Nová Ves, což stávající volební zákon umožňuje. Dnes je tomu tak, že se volí pouze v obvodu jediném. Každá městská část by tak měla, podle počtu obyvatel, stanovený počet za− stupitelů. Tímto krokem chceme zvýšit zájem občanů o komunální politiku a předejít tak případným nešťast− ným situacím, jakým bylo odtržení městské části Ladná.
w w w. k o n e c d y m o k r a c i e . c z
Nestavíme vzdušné zámky ani fontány u trosek
Ing. Pavel Rouček 38 let, ředitel výroby
Mgr. Jiří Tichý 29 let, právník
Ing. Dagmar Adámková Ing. Jaromír Klíma Mgr. Bc. Milan Večeřa 48 let, 45 let, 42 let, státní správa ředitel měst. organizace úředník
Jan Baránek 31 let, obchodník
Libuše Vojteková 49 let, učitelka MŠ
JUDr. Jaromír Florus 56 let, důchodce
František Kurial 44 let, hasič
Milan Bachman 30 let, profesionální cyklista
Václav Šálek 37 let, fotograf
Ing. David Musil 29 let, daňový poradce
Jaroslav Ivan 34 let, profesionální řidič
Pavla Brumovská 25 let, obchodní asistentka
Roman Duroň 42 let, kuchař
Martin Brhel 35 let, servisní technik
Lenka Horká 31 let, servírka
PhDr. Petr Dvořák 49 let, archeolog
Václav Nečesal 30 let, telekomunikační expert
Ing. Vladimíra Blažková Ing. Petr Daněk 46 let, 34 let, vedoucí odboru obchodní ředitel
Vítězslav Lucký 56 let, podnikatel
Hana Berková Baránková, 56 let, oční optik
Marcela Kratochvílová 32 let, specialistka nákupu
Ondřej Adámek 20 let, student
Michal Černý 20 let, student
Jan Rozmahel 27 let, uchazeč o zaměstnání
w w w. k o n e c d y m o k r a c i e . c z
