Srovnání opatření omezujících růst cen při zavádění eura v České republice a na Slovensku

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav ekonomie

Srovnání opatření omezujících růst cen při zavádění eura v České republice a na Slovensku Bakalářská práce

VEDOUCÍ PRÁCE :

VYPRACOVALA :

Ing. Pavel Breinek, Ph. D.

Alena Vajbarová Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Pavla Breinka a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 24. května 2009

……………………………...

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlu Breinkovi za jeho odborné rady a cenné připomínky při řešení této práce.

ANOTACE Vajbarová, A. Srovnání opatření omezujících růst cen při zavádění eura v České republice a na Slovensku. Bakalářská práce. Brno, 2009.

Bakalářská práce se zabývá zavedením eura v České republice a na Slovensku, především těmi aspekty tohoto procesu, které mají za úkol omezit růst cen při zavádění eura jako nové oficiální měny. Cílem práce je zhodnotit opatření, která tyto země zavádějí za účelem zamezení negativního dopadu přijetí eura na cenovou hladinu v dané zemi. Práce se následně rozkládá na dílčí úkoly, kterými jsou identifikace přínosů, problémů a rizik zaváděných opatření, posouzení vhodnosti opatření vzhledem k ekonomickým podmínkám České republiky a Slovenska a stanovení vhodných doporučení v této oblasti pro Českou republiku.

ANOTATION Vajbarová, A. The Comparison of Precautions That Restrict Rise in Prices Along with Euro Introduction in the Czech Republic and Slovakia. Bachelor thesis. Brno, 2009. The bachelor thesis focuses on the introduction of the Euro currency in the Czech Republic and Slovakia, particularly the aspects of this process that have to restrict the rise in prices along with the introduction of Euro as a new official currency. The main aim is to identify precautions that are instituted for elimination of negative impacts on price level in specific country in time of the currency changeover. The partial aims are to identify benefits, difficulties and risks of the implementing precautions, to consider precautions with respect to economic conditions of the Czech Republic and Slovakia and to formulate acceptable recommendations for the Czech Republic in this area.

KLÍČOVÁ SLOVA Euro, eurozóna, inflace, duální značení cen, monitoring cen, duální oběh měn, konverze.

KEY WORDS Euro, euro area, inflation, dual prices´ markup, prices´ monitoring, dual currency cycling, conversion.

OBSAH OBSAH.......................................................................................................................................5 1 ÚVOD.....................................................................................................................................6 1. 2

CÍL PRÁCE A METODIKA...........................................................................................8

2 HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE................................................................................10 2. 1

Euro a technické aspekty jeho zavedení ....................................................................11

2. 2

Nominální konvergence národních ekonomik ...........................................................14

2. 3

Náklady a přínosy vstupu do měnové unie ................................................................16

2. 3. 1 Náklady vstupu do měnové unie...........................................................................16 2. 3. 2 Přínosy vstupu do měnové unie ............................................................................19 3 INFLACE, VNÍMANÁ INFLACE A INFLAČNÍ CÍLOVÁNÍ ..........................................21 4 OPATŘENÍ OMEZUJÍCÍ RŮST CEN PŘI ZAVÁDĚNÍ EURA........................................24 4. 1

Ekonomické a politické charakteristiky zemí ............................................................24

4. 1. 1 Česká republika.....................................................................................................24 4. 1. 2 Slovenská republika..............................................................................................27 4. 2

Technické aspekty zavedení eura v ČR a na Slovensku ............................................31

4. 3

Analýza nástrojů omezujících růst cen ......................................................................34

4. 3. 1 Duální značení cen výrobků a služeb ...................................................................36 4. 3. 2 Duální oběh koruny a eura....................................................................................38 4. 3. 3 Opatření týkající se způsobu zaokrouhlování.......................................................39 4. 3. 4 Monitoring a kontrola cen.....................................................................................41 4. 3. 5 Etický kodex .........................................................................................................43 4. 3. 6 Černá listina ..........................................................................................................44 4. 3. 8 Dočasné zmrazení cen ..........................................................................................45 4. 3. 9 Komunikační kampaň ...........................................................................................45 4. 4

Srovnání opatření omezujících růst cen.....................................................................47

4. 5

Identifikace přínosů, problémů a rizik opatření.........................................................50

4. 6

Opatření versus ekonomické podmínky ČR a SR .....................................................53

5 ZÁVĚR .................................................................................................................................54 6 SEZNAM LITERATURY....................................................................................................57 7 PŘÍLOHY .............................................................................................................................60

1 ÚVOD Evropská unie je hospodářské a politické partnerství v současné době tvořené již dvacetisedmi demokratickými zeměmi Evropy založené zejména za účelem rozvoje a upevňování hospodářské spolupráce a integrace mezi členskými státy. Měnová unie je považována za jeden z pilířů vedoucích k dosažení jednotné Evropy, vznik eura je pak obecně vnímán jako završení dlouhodobého úsilí o měnovou integraci v Evropě. Vyvrcholením celého procesu měnové unie je tedy stav, kdy dojde ke sjednocení všech národních měn členských států v jednu společnou měnu, působící jako jediná zákonná měna na celém území EU.

V současnosti je euro společnou měnou pro šestnáct členských států včetně Slovenské republiky a za dobu jejího působení jako zákonného platidla se stala druhou nejvýznamnější měnou světa. Euro je používáno také v dalších pěti zemích Evropy, aniž by tyto státy byly plnoprávnými členy eurozóny, jedná se o Andoru, Vatikán, Monako, San Marino a Černou Horu.1 Od vzniku eurozóny před deseti lety2 je to však nyní poprvé, kdy musí euro čelit obtížné situaci v podobě světové ekonomické krize, je to tedy i první zkouška stability a odolnosti této měny v podmínkách ekonomického propadu.

Česká republika se prozatím k měnové unii nepřipojila a vláda ČR doposud neurčila ani datum, kdy by ke vstupu do eurozóny mělo dojít. Současně se vstupem do Evropské unie, ke kterému došlo 1.5. 2004, se však zavázala společnou měnu euro přijmout a byla ji na její zavedení udělena dočasná výjimka, automaticky se tak účastní třetí fáze Hospodářské a měnové unie. Na problematiku přijetí eura se v současné hospodářské situaci objevují rozličné názory. Představitelé centrální banky vyzdvihují výhody domácí měny a zaujímají stanovisko, že pružný kurs a relativní izolovanost je v současné situaci pro ČR větším přínosem: „Nemělali Česká republika v minulých několika letech silný důvod odstartovat proceduru vstupu do eurozóny, nemá ho ani po uplynutí roku 2008. Vzhledem k probíhající krizi se navíc vynořují některá nová rizika. K rozhodnutí o přijetí eura by mělo dojít až v době, kdy se světová ekonomická krize bude chýlit

1

První čtyři země v minulosti používaly jednu z měn zemí, které se staly členy eurozóny, přechod na euro byl tedy v těchto případech automatický. 2 Vznik eurozóny se datuje od 1. 1. 1999, kdy Evropská unie vstoupila do závěrečné třetí fáze Hospodářské a měnové unie.

-6-

3

ke konci nebo již svého konce dosáhne.“ Tento názor se však radikálně liší od mínění jiných

ekonomů, zejména od zástupců českých exportních firem, kdy podle jejich úsudku je jediným řešením současných prudkých výkyvů kurzu české koruny vstup do eurozóny. Prudké změny během několika dnů a týdnů firmám škodí a ty pak mohou jen těžko odhadnout své náklady a budoucí tržby. Proto firmy žádají co nedřívější zavedení eura, které by výkyvy kurzu odstranilo. „Euro pro firmy znamená stabilitu a firmám to umožní plánovat.“4

K usnadnění vstupu ČR do eurozóny byl vypracován Národní plán zavedení eura v České republice, kde jsou rovněž stanoveny důležité principy, které musí být při přechodu na euro respektovány. Jedná se o princip právní jistoty, princip minimalizace nákladů a princip ochrany spotřebitele, který je podstatný pro tuto bakalářskou práci. Ačkoliv Česká republika stále neurčila konkrétní datum přijetí eura, pravidelně vypracovává a aktualizuje strategické plány pro jeho přijetí.

3 4

Miroslav Singer. Newsletter. Deset let eura. Leden 2009. Jan Sochor. Hospodářské noviny, Česká koruna vrací úder. 13. - 15. března 2009.

-7-

1. 2

CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je na základě analýzy přístupových strategií České

a Slovenské republiky zhodnotit zaváděná opatření, která mají za úkol omezit růst cen při zavádění společné měny euro. Dílčími problémy, které bakalářské práce dále řeší jsou zhodnocení potencionálních přínosů, problémů a rizik, jež se zaváděnými opatřeními mohou souviset, posouzení účinnosti a vhodnosti jednotlivých opatření vzhledem k současným ekonomickým podmínkám České a Slovenské republiky a na závěr stanovení vhodných doporučení vzhledem k zaváděným opatřením pro Českou republiku. První část práce se zabývá teoretickými poznatky z oblasti měnové unie, jednotlivými fázemi Hospodářské a měnové unie, náklady a přínosy, které měnová unie přináší, technickými aspekty zavedení eura a inflací, vymezuje tak teoretický základ pro další část bakalářské práce. V této části práce byla použita především metodika historická a výkladová. Druhá část práce předkládá zpracování stanovené problematiky bakalářské práce, autorka se zaměřuje na splnění výše vymezených cílů. Pomocí metodiky komparace jsou tedy analyzována jednotlivá opatření pro omezení růstu cen tak, jak je zavádí Česká a Slovenská republika. Práce byla zpracována především metodou výkladu, jelikož se jedná o teoretický pohled na problematiku, který nebyl zhodnocen v praxi. Závěr práce pak obsahuje shrnutí zpracovávané problematiky, zodpovězení definovaných cílů a za pomoci dedukce jsou posouzeny níže stanovené hypotézy. Za účelem dosažení výše stanovených cílů této bakalářské práce byly stanoveny následující dvě hypotézy : Strategické plány České a Slovenské republiky, a tedy prostředky pro ochranu spotřebitele proti neodůvodněnému zvyšování cen v ČR a na Slovensku, jsou si velmi blízké a podobné. Podobnost vystihuje i fakt, že analogie existuje rovněž k národnímu plánu zavedení eura, který si stanovilo Slovinsko. Slovenská republika již v době vstupu do EU jasně stanovila termín vstupu do eurozóny a tomuto datu přizpůsobovala své systémové kroky a opatření. Tento fakt celý proces konverze na Slovensku výrazně usnadnil. Česká republika by o konkrétním datu vstupu do eurozóny měla rovněž rozhodnout s dostatečným časovým předstihem, aby nedošlo k časovému tlaku na všechny subjekty, podnikatele, veřejnou správu, stát, ale i samotné spotřebitele, kteří budou muset stanovená opatření pro omezení růstu cen realizovat v praxi.

-8-

Výchozími dokumenty pro zpracování práce jsou Národní plán zavedení eura v ČR, Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v ČR a Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike, kde jsou způsoby ochrany spotřebitele v procesu zavádění eura vymezeny.

-9-

2 HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE Hospodářská a měnová unie (Economic and monetary union) je definována (Jílek, 5

2004) jako proces, kterým dochází k harmonizaci hospodářských a měnových politik členských států Evropské unie včetně zavedení jednotné měny, což lze považovat za završení snah o budování jednotného trhu EU, kterému dosud chyběl důležitý atribut – společná měna.

Proces vytváření hospodářské a měnové unie se z časového a účelového hlediska rozkládá do tří etap. První etapa probíhala od 1. července 1990 do 31. prosince 1993 jejím hlavním cílem bylo dovršení jednotného trhu a dále podpora konvergence mezi státy, zejména v míře inflace, výše úrokových měr a kursové stabilitě.6 Do první etapy HMU rovněž spadaly podpisy smluv o EU a následné období jejich ratifikace. Druhá etapa (1. ledna 1994 až 31. prosince 1998) byla zaměřena na plnění konvergenčních kritérií, jako nezbytné podmínky pro postup do třetí fáze HMU a přijetí společné měny. Hlavním účelem bylo dosažení pokroku ve fiskální oblasti, především se státy musely vyrovnat s nadměrnými schodky veřejných rozpočtů. Jelikož nebyly stanoveny konkrétní sankce za nesplnění podmínky týkající se veřejných rozpočtů, byl v roce 1997, na návrh Německa, přijat tzv. Pakt stability a růstu7. Plnění konvergenčních kritérií bylo sledováno a hodnoceno EMI8, které každoročně vypracovávala odborné zprávy o dosažených výsledcích. Třetí etapa HMU byla rozdělena do tří období a nevyhnutelnou podmínkou účasti pro jednotlivé státy bylo splnění Maastrichtských konvergenčních kritérií. Celkem bylo Radou EU doporučeno jedenáct evropských států. V období od 1. ledna 1999 byly státům, které splnily podmínky nutné pro vstup do třetí etapy HMU podle pevně stanovených přepočitatelných koeficientů fixovány kurzy jejich národních měn na euro. Na tomto základě vznikla evropská měnová unie (European Monetary Union, EMU) neboli eurozóna. Jednotka

5

JÍLEK, J. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2004. s. 517. JÍLEK, J. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2004. s. 517. 7 Pakt stability a růstu je autorkou rozveden v příloze č. 1 této bakalářské práce. 8 Evropský měnový institut byl ustanoven v rámci smlouvy o EU, mezi jeho hlavní úkoly patřila koordinace měnových politik a sledování fungování Evropského měnového systému, byl předstupněm pro Evropskou centrální banku. Svou činnost ukončil k 1.6. 1998. 6

- 10 -

ECU9, která představovala soubor všech zúčastněných národních měn, jejichž poměr v ECU se rovnal ekonomické síle konkrétního státu, byla nahrazena v poměru 1:1. Na počátku třetí etapy byl nahrazen původní evropský mechanismus směnných kurzů ERM novým mechanismem měnových kurzů ERM II (Exchange Rate Mechanism II). Změna spočívala v rozšíření fluktuačního pásma na ± 15%, v tomto rozmezí jsou měny členských států vázány na euro. Původní povolené fluktuační rozpětí EMS bylo ± 2,25 %10. V první fázi třetí etapy bylo euro zavedeno do bezhotovostního oběhu, mezibankovní, měnové, kapitálové a burzovní trhy začaly obchodovat v euru, velkoobchodní platební systémy přešly na euro a odpovědnost za měnovou politiku převzal ESCB. 1. 1. 2002 byly fyzicky zavedeny euro bankovky a mince jako zákonné platidlo, národní měny zúčastněných zemí však zůstaly v oběhu až do března 2002. Veškeré ekonomické transakce byly ve dvanácti zemích Evropy od 1. 1. 2002 realizovány pouze v měně euro. Do června 2002 postupně docházelo k dokončení přeměny bankovního sektoru na jednotnou měnu, převedení všech finančních operací na euro, stažení bankovek a mincí nenominovaných v národních měnách a k dokončení přeměny veřejného a soukromého sektoru na jednotnou měnu.11

2. 1

Euro a technické aspekty jeho zavedení Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, euro se nejdříve stalo platidlem

pro bezhotovostní styk a až posléze standardním platidlem. Přechod od bezhotovostního k fyzickému použití eura byl realizován postupně během šesti měsíců, tj. 1.ledna 2002 až 1.července 2002. Ve snaze dosáhnout bezproblémového nahrazení národních měn eurem vypracovala Komise odlišnou metodiku transformace pro velké podniky, střední a malé podniky a veřejnost. Každá z těchto skupin byla vybavena odpovídajícími návody úspěšného přechodu na euro a byly jí také uzpůsobeny asistenční programy Komise. Obchodní subjekty měly tři možnosti přechodu na euro, volba mezi těmito variantami byla plně v rukou obchodního managementu. Varianty přechodu na euro byly tyto :

9

Evropská měnová jednotka, původně měla být využívána k mezivládním transakcím, uplatnila se však v mnohem širším měřítku a jejím hlavním cílem bylo zavedení ECU jako platebního prostředku pro občany pro jejich každodenní finanční transakce. 10 BALDWIN, R., WYPLOSZ, Ch., Ekonomie evropské integrace. 2. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2006. s. 354-360. 11 Více o problematice HMU Jílek [8], Pitrová, Fiala [13], Cihelková, Jakš [2]. Dědek [4].

- 11 -

•

Okamžitá orientace na euro od 1. 1. 1999, tato varianta vyžadovala, aby k účetnímu přechodu na euro došlo pouze v bezhotovostním styku a finální výstupní přímé platby byly realizovány prostřednictvím národních měn.

•

Provádění vybraných aktivit za použití eura a ponechání vnitřního účetního chodu firem v národní měně.

•

Transformace proběhla až v závěrečném období, kdy byl proveden kompletní přechod v rámci bezhotovostního styku, účetnictví i v rámci hotovostních plateb.12

Technická opatření pro realizaci HMU a zavedení eura do oběhu byla spojena se značnými náklady, které musela vynaložit Evropská unie i jednotlivé členské státy EU, bankovní sektor a podniková sféra. Většina opatření musela být realizována již v průběhu druhé etapy HMU a další pak v průběhu uskutečňování třetího stádia HMU. Finanční prostředky byly vynaloženy zejména na výměnu či úpravu desítek milionů technických zařízení, na zavedení vhodné výpočetní techniky s novými programy pro účetnictví podniků a bank. Před začátkem roku 2002 musely být nainstalovány nové registrační pokladny, prodávající automaty, bankomaty, zařízení na počítání peněz, musel být připraven dostatek nových bankovek a mincí. Muselo dojít k vydaní nových zákonů, předpisů, dokumentů apod. Nejdůležitějším institucionálním opatřením byla přeměna EMI na Evropskou centrální banku k 1. 6. 1998 a vypracování nástrojů vhodných pro řízení měnové politiky v celé měnové oblasti. Klíčovým rozhodnutím bylo také schválení Paktu stability a růstu Evropskou Radou v Dublinu v r. 1996 a jeho potvrzení v Amsterdamu v r. 1997. Na zasedání v Amsterdamu byla přijata další opatření, která měla za cíl zajistit optimální podmínky pro přijetí společné měny a vytvoření legálního statutu pro euro13. Zde bylo euro definováno jako měna všech zúčastněných států s platností od 1. 1. 1999, byla garantována kontinuita kontraktů uzavřených v národních měnách. Nezbytným opatřením bylo i schválení struktury a formy bankovek, které proběhlo v Dublinu v roce 1996. Bankovky byly schváleny pro hodnoty 5, 10, 20, 50, 100 a 500 euro a mince v hodnotách 2 euro, 1 euro, 50, 20, 10, 5, 2 a 1 eurocent, resp. dělení eura na 100 centů. Do 1. 1. 2002 muselo být připraveno 12 miliard bankovek a 70 miliard mincí, které 12

PITROVÁ, M., FIALA, P. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury. 2003. s. 525526. 13 O názvu “EURO“ bylo rozhodnuto v roce 1995 na zasedání v Madridu.

- 12 -

do konce února 2002 nahradily stávající národní peníze zemí HMU. Byl rovněž schválen oficiální symbol znázorňující euro ve tvaru dvakrát vodorovně přeškrtnutého písmene C a zkrácený název EUR.14 Rovněž byl k 1. 1. 1999 do praxe zaveden tzv. TARGET15 (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer), nový platební systém vypořádání plateb v reálném čase (RTGS) provozovaný eurosystémem. Skládá se z navzájem propojených národních systémů vypořádání v reálném čase (RTGS) a platebního mechanismu ECB (EPM). Platby mezi subjekty zemí EU, které dříve trvaly až několik dní, se snížily na několik minut reálného času či na ještě kratší dobu. Denní obrat systému TARGET činí přibližně 1700 miliard eur. V roce 2007 byl do praxe zaveden platební systém TARGET2.16

Jednotlivé kroky směřující k realizaci HMU vyústily koncem roku 1998 plněním konvergenčních kritérií, které měly řadu výhod, které jsou autorkou popsány v následující kapitole přínosy a náklady zavedení eura, nahrazením ECU měnou euro, zafixováním jedenácti zemí HMU k euru. Byl stanoven výchozí kurz k USD k 1.1.1999 ve výši 1,1677 USD = 1 ECU = 1 euro. Sazba jednotlivých měn EMU ve vztahu k ECU, resp. k euru byla vypočtena vynásobením tržních kurzů měn jedenácti členských zemí k USD z 31.12. 1998 výsledným kurzem USD k ECU ke stejnému datu. Např. tržní kurz DEM/USD 1,6749 x USD/ECU 1,1677 = DEM/EUR 1,95583. Takto vypočtené fixní přepočítací sazby či koeficienty pro měny jedenácti členských zemí k jednomu euru se sobě vzájemně rovnaly, neboť představovaly pouze různé kvantitativní vyjádření jednoho eura. Všechny měny se měnily ve stejném poměru podle vývoje EUR/USD. Např. při kurzu 1 EUR/1 USD ve výší 0,9066 (stav k 24.5.2000) byl stanoven kurz DEM/USD ve výši 2,157 (1,95583 : 0,9066) nebo při recipročním vyjádření 1 USD/1 EUR ve výši 1,103 bylo dosaženo stejné hodnoty vynásobením 1,95583. Měnový kurz CZK/DEM se stanovil vydělením kurzu CZK/EUR přepočítacím koeficientem DEM/EUR (např. 36,50 : 1,95583 = 18,66 CZK).17

K základnímu rozhodnutí každé země, která se rozhodne vstoupit do Evropské unie patří stanovení vhodného scénáře, jakým společnou měnu přijme. Od tohoto rozhodnutí 14

CIHELKOVÁ, E.; JAKŠ, J. a kol. Evropská integrace-Evropská unie. 1.vyd. Praha : VŠE, Oeconomica, 2004, s. 183. 15 Podrobnější specifikace platebního systému TARGET uvádí autorka v příloze č. 2. 16 Evropská centrální banka, Eurosystém, Evropský systém centrálních bank. Duben 2006. Dostupné na internetu : http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/infobr/ecbbr2006cs.pdf. s26-27. 17 CIHELKOVÁ, E.; JAKŠ, J. a kol. Evropská integrace-Evropská unie. 1.vyd. Praha : VŠE, Oeconomica, 2004, s. 182-183.

- 13 -

se následně odvíjejí technická opatření a s nimi související opatření pro omezení růstu cen, která je nutné před vstupem do eurozóny zajistit. Možné scénáře přechodu na euro:18 •

Madridský scénář.

•

Velký třesk.

Madridský scénář znamená tříleté přechodné období koexistence národních měn s eurem v bezhotovostní podobě následované jednorázovým zavedením hotovostního eura a dva měsíce trvající období duální cirkulace. U tohoto postupu je uplatňován princip žádné přikazování, žádné zakazování (no compulsion, no prohibition). Výsledkem Madridského scénáře, který byl uplatněn při konverzi měn dvanácti prvních států, které přijaly euro do hotovostní podoby v roce 2002, jsou vysoké náklady na udržování dvou peněžních okruhů. Metodu Velkého třesku poprvé zvolilo Slovinsko a následně pak všechny další země přistupující k měnové unii - Kypr, Malta a Slovensko. Tento scénář přechodu bude aplikován také v České republice. Velký třesk (Big Bang) představuje jednorázové zavedení eura do bezhotovostního i hotovostního oběhu. Následované obdobím duální cirkulace v délce čtrnácti pracovních dnů. Velký třesk je varianta s nižšími náklady, která však klade větší nárok na přípravné práce.

2. 2

Nominální konvergence národních ekonomik Náplní nominální konvergence z pohledu evropské měnové unie je plnění

maastrichtských konvergenčních kritérií, na rozdíl od konvergence reálné, jejíž podstatou je sbližování ekonomické výkonnosti jednotlivých států. Splnění konvergenčních kritérií je nezbytnou podmínkou pro přijetí společné měny euro. Jejich smyslem je dosažení podobné úrovně v základních makroekonomických aspektech a dosažení měnové stability všech států měnové unie. Jednotlivá kritéria se rozdělují na kritéria v oblasti měnové, fiskální a na požadavek dosažení kursové stability. Jedním z monetárních kritérií je míra inflace členského státu, měřená podle spotřebitelských cen, která nesmí přesáhnout o více než 1,5 procentního bodu inflaci vypočítanou jako průměr inflace tří zemí EU s nejnižší inflací. Druhý kritériem měnové

18

Oldřich Dědek. Aktuální stav příprav na zavedení eura v ČR. Dostupné na internetu: www.vsfs.cz.

- 14 -

oblasti je úroveň dlouhodobých úrokových sazeb, která nesmí překročit o více než 2 procentní body průměr ve třech cenově nejstabilnějších členských zemích. Fiskálními kritérii jsou rozpočtový deficit veřejného sektoru, ten nesmí v běžném roce překročit 3 % HDP, a dluh veřejného sektoru, který nesmí dlouhodobě překročit 60 % HDP. Poslední podmínkou pro vstup země do eurozóny je udržet národní měnu v povoleném fluktuačním pásmu systému směnných kurzů Exgange Rate Mechanism II (ERM II) nejméně po dobu dvou let.19

Je tedy zřejmě, že plnění konvergenčních kritérií má pozitivní důsledky v podobě nízké inflace, nízkých úrokových měr, stabilních měnových kurzů a relativně stabilizovaných rozpočtů. Plnění nominálních kritérií je ale v současné situaci hospodářského poklesu obtížné, zejména kritérium kursové stability je toho důkazem, kdy od počátku ekonomické krize můžeme sledovat období zvýšené volatility koruny. Plnění kritéria inflace je rovněž podstatně složitější a nákladnější než v době hospodářského růstu. Česká republika velice pravděpodobně nebude schopná Maastrichtská konvergenční kritéria v roce 2009 splnit. Z uvedení tabulky č.1 je patrné, že Česká republika ve zkoumaných letech plnila obě fiskální kritéria, tzn. kritérium schodku veřejných financí i veřejného dluhu. Plnila rovněž kritérium stability úrokových sazeb, oproti tomu kritérium inflace překročila již v roce 2007 a následně v roce 2008.

19

Convergence criteria. Dostupné na internetu : http://www.ecb.int/ecb/orga/escb/html/convergencecriteria.en.html.

- 15 -

Tab. č. 1 : Stav plnění maastrichtských kritérií českou ekonomikou v letech 2006-200820 2006 Kritérium

2007

2008

Referenční Referenční Referenční Skutečnost Skutečnost Skutečnost hodnota hodnota hodnota

Veřejné finance (schodek veřejného rozpočtu v % HDP)

-3%

-2,7%

-3%

-1%

3%

-1,2%

Veřejné finance (veřejný dluh v % HDP)

60%

29,6%

60%

28,9%

60%

28,8%

Inflační kritérium

2,9%

2,1%

2,8%

3%

4,1%

6,4 %

Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb

6,2%

3,8%

6,4%

4,3%

6,6%

4,7%

Stabilita směnného kurzu

Česká koruna prozatím není zapojena do ERM II.

Zdroj : Zavedení eura v České republice

2. 3

Náklady a přínosy vstupu do měnové unie Kapitola přibližuje nejdůležitější náklady a přínosy, které pro zemi vstupem

do měnové unie vznikají. Základní charakteristikou je, že náklady vstupu do měnové unie jsou především makroekonomické povahy, přínosy naopak mikroekonomické, náklady ani výnosy však nelze jednoduše kvantifikovat.

2. 3. 1 Náklady vstupu do měnové unie21 Výše nákladů, které musí země vstupující do měnové unie obětovat z podstatné části závisí na situaci v ekonomice v okamžiku přijetí společné měny. Nejvýznamnější náklady vstupu do měnové unie autorka uvádí v níže uvedeném výčtu a následné je na základě odborné literatury v uvedeném textu podrobněji rozvádí.

20

Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Prosinec 2008. Dostupné na internetu : www.zavedenieura.cz. 21 Černíková, P. : Vliv měnové integrace na ekonomiku země.Národohospodářský obzor, ESF MU Brno , 42007. s. 69-77. CIHELKOVÁ, E.; JAKŠ, J. a kol. Evropská integrace-Evropská unie. 1.vyd. Praha : VŠE, Oeconomica, 2004. s. 185-187.

- 16 -

•

Ztráta nezávislosti monetární politiky daného státu.

•

Ztráta možnosti využívat měnový kurz pro tlumení vnější nerovnováhy.

•

Možné omezení autonomie fiskální politiky.

•

Ztráta výnosů z ražebného.

•

Náklady mikroekonomického charakteru. Vstupem země do měnové unie přechází pravomoce a kompetence z národní

centrální banky na nadnárodní centrální banku a ekonomika daného státu ztrácí možnost využívat nástroje monetární politiky k ovlivňování ekonomické situace v zemi. Společná měnová politika je tedy prováděna na základě kompromisu všech zúčastněných zemí, nikoliv dle momentálních potřeb jednotlivých členských ekonomik.

Fixní měnový kurz, volný pohyb kapitálu a nezávislá monetární politika tvoří tzv. Nedosažitelnou trojici (Inconsistent Trinity), jejíž princip spočívá v tom, že žádná země nemůže současně dosáhnout všech tří vrcholů trojúhelníku, ale musí si mezi nimi vybrat právě dva, které považuje za nejdůležitější a kterých dosáhnout lze.22

Obr. č.1 : Nedosažitelná trojice

Volný pohyb kapitálu

Fixní měnový kurz

Nezávislá monetární politika

Zdroj: Fukuda (2002)

„Pokud tedy země vstoupí do měnové unie a zafixuje svůj kurz, za současně volného pohybu kapitálu napříč měnovou unií, musí se vzdát nezávislosti monetární politiky. V případě, že by pro zemi

22

BALDWIN, R., WYPLOSZ, Ch., Ekonomie evropské integrace. 2. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2006. s. 336.

- 17 -

byla autonomie monetární politiky prioritní a omezení volného kapitálu nepřijatelné, potom by byl systém fixního kurzu neudržitelný a země by musela nechat kurz volně plout.“23

Ztráta možnosti využívat měnový kurz jako polštář pro tlumení ekonomických šoků je další z nákladů vstupu země do měnové unie. Dopad ztráty možnosti posilovat a oslabovat měnu centrální bankou můžeme demonstrovat na příkladu, kdy klesne poptávka po exportu daného státu, v krátkém období tak dojde k poklesu produktu a růstu nezaměstnanosti. Centrální banka využije svého nástroje a znehodnotí kurz měny tohoto státu, tento zásah povede k relativnímu zlevnění domácího zboží a zvýší se i jeho konkurenceschopnost. Díky růstu poptávky dojde i ke snížení nezaměstnanosti. Vstupem do HMU zanikne činnost centrální banky spojená s devizovými intervencemi, za účelem udržení stabilních měnových kurzů.

Příkladem omezení autonomie v oblasti fiskální politiky je již samotný Pakt stability a růstu, který brání členským zemím eurozóny překračovat povolené rozpočty a státní deficit a omezuje tak možnosti vlády v provádění fiskální politiky. Fiskální transfery jednoho státu mohou být také využity k utlumení důsledků negativního šoku v postižených zemích. Vstupem do měnové unie zaniká devizový trh a tedy možnost používání devizových rezerv na krytí případných deficitů platebních bilancí.

Ztráta výnosů z ražebného, neboli ztráta příjmů plynoucích z emise peněz, nemusí být absolutní, neboť v měnové unii může docházet a dle praxe taky dochází k přerozdělování ražebného získaného emisí společné měnové jednotky centrální bankou unie mezi jednotlivé národní centrální banky podle předem stanoveného klíče.24

Náklady mikroekonomického charakteru představují náklady spojené s výměnou národní měny za měnu společnou. Náklady plynoucí z emise nových a stažených starých bankovek, náklady na přecenění zboží, na úpravu prodejních automatů, administrativní náklady spojené se změnami smluv, psychologické náklady spojené se zvykáním obyvatel země na novou měnu, náklady na nové vyjádření cen zboží, služeb a mezd.

23

Černíková, P. : Vliv měnové integrace na ekonomiku země.Národohospodářský obzor, ESF MU Brno , 4 2007. s. 72. 24 Černíková, P. : Vliv měnové integrace na ekonomiku země.Národohospodářský obzor, ESF MU Brno , 4-2007. s. 75.

- 18 -

2. 3. 2 Přínosy vstupu do měnové unie25 Přínosů, které se vstupem do HMU projeví je mnoho, některé se projeví záhy, dopady některých přínosů až s delším časovým odstupem, jiné přínosy nejsou přímým důsledkem přijetí společné měny, ale úzce z touto změnou souvisí. Stejně jako náklady tak i přínosy, které vstup do měnové unie přináší jsou autorkou uvedeny v následujícím výčtu a následně na základě odborné literatury podrobněji rozvedeny. •

Zmírnění inflačních procesů, vysoká míra stability měnových kurzů.

•

Úspory transakčních nákladů.

•

Zánik možnosti zvyšovat konkurenceschopnost výrobků a služeb jedné země oproti jiné členské zemi snížením měnového kurzu.

•

Fixací měnových kurzů dochází k odstranění negativních dopadů na majetek a důchody občanů, podniků a institucí a na jejich kupní sílu.

•

Odstranění různých výší dovozních a vývozních cen - nastolení cen jednotných, což je významný stabilizační faktor pro celou oblast HMU.

•

Zaváděním dvojích cen (v národní měně a v euru) v neúplné HMU v letech 19912001 se zvýšila transparentnost cen v rámci celého měnového regionu, což vyústilo do postupného snižování neúměrných cenových rozdílů mezi jednotlivými členskými zeměmi a tím i posilování integračních procesů

Eliminace transakčních nákladů, neboli náklady spojené s konverzí národní měny za měnu zahraniční, které zahrnují rozdíl mezi cenou, za kterou občan měnu nakoupí a cenou, za kterou měnu prodá. Do transakčních nákladů rovněž zahrnujeme poplatek, který je za transakci účtován bankami. Z uvedeného vyplývá, že čím více zemí je do měnové unie zapojeno, tím více transakčních nákladů uspoříme. S tímto problémem souvisí i další náklady, například náklady firem a podnikatelů obchodujících se subjekty z více států, po zavedení společné měny nemusí vést účetnictví v různých měnách. Podnikatelé tak uspoří konverzní poplatky, vedení účtů pro ně bude levnější a odpadnou jim náklady spojené s manipulací více druhů měn.

25

Oldřich Dědek. Výhody a nevýhody eura. Leden 2008. Dostupné na internetu: www.zavedenieura.cz. Černíková, P. : Vliv měnové integrace na ekonomiku země. Národohospodářský obzor, ESF MU Brno , 4-2007. s. 76-77., CIHELKOVÁ, E.; JAKŠ, J. a kol. Evropská integrace-Evropská unie. 1.vyd. Praha : VŠE, Oeconomica, 2004. s. 185-187.

- 19 -

Odstraněním kursového rizika dojde ke snížení nejistoty ohledně budoucích cen zboží a služeb a tedy k vytvoření lepších podmínek pro rozhodování spotřebitelů a investorů. Pro podniky, které prodávají své zboží a služby do zahraničí v zahraniční měně tak odpadají náklady spojené se zajišťováním se proti nepředvídatelným kursovým pohybům, ušetřené prostředky mohou být využity pro rozvoj dalších investice a mzdy. Kursové riziko nebude nadále podnikům komplikovat jejich strategické plánování. Zajištění na trhu dolar/euro je méně nákladné než zajištění trhu dolar/koruna.26 Zboží a služby vyjádřené v jedné měně ve více zemích v unii vede spotřebitele k porovnávání jednotlivých cen a mohou si racionálněji vybrat, kde žádaný výrobek koupí. Tím dochází ke zvýšení konkurence napříč unií, mezi firmami dochází ke zvyšování konkurenceschopnosti, k prohloubení obchodu uvnitř unie a pro zákazníky k pozitivnímu jevu, tedy ke snižování cen a pestřejší nabídce zboží a služeb.

Snížení reálných úrokových sazeb, k čemuž dojde vlivem snížení rizikové prémie v důsledku odstranění kursového rizika, tento pokles vede ke zlevnění zdrojů pro financování domácích firem a přílivu nových zahraničních investic.

Uvedené výhody jsou především z pohledu spotřebitelů a firem. Pro stát však vznikají také určité výhody z nichž k jedné patří fakt, že při čerpání prostředků z fondů Evropské unie již stát nebude přicházet o nemalé prostředky v důsledku zhodnocování koruny a administrativa týkající se této problematiky bude daleko méně komplikovaná.27

Dalšími potencionálními přínosy jsou rozvoj nových finančních nástrojů ve společné měně, pokles cen finančních instrumentů, potřeba menšího objemu devizových rezerv držených CB, intenzivnější proces integrace, užší spolupráce členských zemí na centrální úrovni, disciplinární vliv společné měny na hospodářskou politiku vlády (v podobě tlaku na střednědobou vyrovnanost veřejných financí).

„Přínosy a náklady, vznikající v zemi v důsledku členství v měnové unii, lze graficky interpretovat prostřednictvím křivek vyjadřujících vztah mezi náklady, respektive přínosy a mírou otevřenosti ekonomiky (definovanou jako procentní podíl obchodu na HDP). Křivka vyjadřující

26 27

Oldřich Dědek. Výhody a nevýhody eura. Leden 2008. Dostupné na internetu: www.zavedenieura.cz. Oldřich Dědek. Výhody a nevýhody eura. Leden 2008. Dostupné na internetu: www.zavedenieura.cz.

- 20 -

závislost mezi přínosy (B) a mírou otevřenosti má rostoucí sklon, neboť s rostoucí intenzitou vzájemného obchodu mezi zeměmi měnové unie mají přínosy tendenci růst. Opačný vztah platí pro náklady (C), neboť ty s rostoucí mírou otevřenosti ekonomiky mají tendenci k poklesu. Průsečík křivek nákladů a přínosů (viz obrázek č. 2) určuje bod (T*), míru otevřenosti, od které přínosy, které plynou z členství v měnové unii, převyšují náklady.“28

Obr. č. 2 : Přínosy a náklady plynoucí z členství v měnové unii

B, C (% HDP)

B

C T (% HDP) T* Zdroj: Economics of Monetary Union29

Z uvedené kapitoly a na základě poznatků ekonomické teorie můžeme na závěr konstatovat, že země by měla vstoupit do měnové unie až v době, kdy přínosy vstupu do měnové unie, které země svým vstupem získá, převáží nad obětovanými náklady.

3 INFLACE, VNÍMANÁ INFLACE A INFLAČNÍ CÍLOVÁNÍ Následující kapitola se zabývá inflací jako jevem, který bývá často považován za hlavní negativní projev zavedení eura jako nové měny. Kapitola se rovněž věnuje vnímané inflaci, protože se autorka domnívá, že právě vnímaná inflace je také jedním z faktorů, který udal podnět, aby v zemích, které vstupují do eurozóny, byla zaváděna opatření, zejména komunikační kampaň a monitoring cen, jež mají nejen eliminovat růst cen v procesu zavádění eura, ale rovněž omezit projev vnímané inflace. Inflace je někdy také označovaná jako růst cenové hladiny, což je označení pro celkovou úroveň cen výrobků a služeb. Pojem inflace se oproti tomu používá v případě trvalejšího vzestupu cenové hladiny. Je to jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz, vzniká

28

Černíková, P. : Vliv měnové integrace na ekonomiku země. Národohospodářský obzor, ESF MU Brno , 4 2007. s. 76-77. 29 DE GRAUWE, P. : Economics of Monetary Union. New York. Oxford University Press Inc. 2007. s. 81.

- 21 -

tedy tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích a může být vyvolána nejen skutečným růstem peněžní zásoby, ale i jen jejím očekávaným růstem.30 Důsledkem inflace je tedy zmenšování kupní síly peněz, zmenšuje tak množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku, ale nezmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za náš důchod. Inflace totiž zvyšuje nejen ceny zboží a služeb, ale i všechny ostatní ceny - tedy také mzdy, nájemné, úroky a ceny ostatních výrobních faktorů. Z těchto dvou teorií vyplývá, že na inflaci můžeme pohlížet buď jako na narůst cenové hladiny, nebo jako na pokles kupní síly peněžní jednotky. Pro měření inflace využíváme cenové indexy. Nejpoužívanějšími cenovými indexy jsou deflátor HDP, index spotřebitelských cen (CPI) a index cen výrobců (PPI).31 Růst inflace bývá průvodním jevem expanze jakožto fáze hospodářského cyklu. Ale hospodářský růst, ve smyslu růstu potencionálního produktu, není spojen s vyšší inflací.

Lidé a firmy stanovují své ceny s ohledem na to, jakou očekávají inflaci. Inflace se udržuje svou vlastní setrvačností. Je udržována inflačními očekáváními, očekávaná míra inflace je tedy míra, ve které lidé očekávají růst cenové hladiny v příštím období. Pokud se očekávaná míra inflace rovná skutečné míře inflace daného období, očekávání

hospodářských

subjektů

tedy

byla

správná,

pak

se

jedná

o tzv. anticipovanou/předvídanou inflaci. Míru inflace, která nebyla očekávaná správně nazýváme neanticipovanou/nepředvídanou inflací. Pokud tedy hospodářské subjekty očekávají míru inflace 3 % a skutečná míra inflace v období je 5 %, pak byla tato inflace ze 3 % anticipovaná a ze 2 % neanticipovaná. Toto rozlišení inflace se vztahuje především k jejím důsledkům, protože předvídatelná a nepředvídatelná inflace má pro hospodářské subjekty rozdílné důsledky.32 Inflace jako jeden z možných negativních dopadů zavedení eura působí společně s jevem zvaným jako vnímaná inflace. Podstatou vnímané inflace je subjektivní vnímání spotřebitelů o růstu cenové hladiny, kteří více vnímají cenový růst než cenový pokles. Růst cen zboží a služeb snižuje reálný příjem obyvatelstva, ze strachu o pokles reálných příjmů a tedy zhoršení životní úrovně pramení neochota obyvatel přijmout euro a jejich negativní postoj vůči této měně.

30

HOLMAN, R. Makroekonomi. Středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2004. s. 104-107 HOLMAN, R. Ekonomie. 4. aktualizované vyd. Praha : C. H. Beck, 2005. s. 543 32 LIŠKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha : Professional Publishing, 2002. s. 371. 31

- 22 -

Psychologické hledisko vnímané inflace:33 •

Lidé srovnávají současné ceny v eurech (v situaci po zavedení eura) s posledními cenami v národní měně, ale při tom zapomínají na inflaci.

•

Spotřebitel výrazněji vnímá cenové změny u zboží, které nakupuje každodenně, než u zboží a služeb, které mají déletrvající hodnotu.

•

Ke zvýšenému vnímání růstu cen přispívají především také média, jejichž zájem se soustřeďuje na negativní zprávy – zdražování.

•

Veškerý nárůst inflace v období zavádění eura jako platební jednotky ve státě je všeobecně připisován přechodu na euro.

•

Ignorace vlivu jiných inflačních faktorů ze strany obyvatelstva.

Zkušenosti potvrzují, že vnímaná inflace převyšuje skutečnou inflaci a v zemích, které euro přijaly se dle Evropské centrální banky celkový index spotřebitelských cen příliš nezměnil. Růst cen každodenně nakupovaných položek vnímá spotřebitel jako potvrzení jeho očekávání o růstu cen a utvoří si celkový obraz o nárůstu celkové inflace, a to i v případě, že vzrostly ceny položek, které netvoří větší část výdajů spotřebitele a tudíž vliv na jeho koupěschopnost nebyl veliký. Navíc pokud dojde k růstu ceny každodenně nakupované položky je citlivost spotřebitele na tuto změnu poměrně dost vysoká. V zemích eurozóny bylo možné přičíst zavedení eura zvýšení cen o 0,09 - 0,28 %, což je pouze malá část z celkové inflace, která v roce 2002 v zemích eurozóny v průměru činila 2,5%. Vedle chyb v komunikaci pocit vyšší inflace vyvolalo zvýšení cen některých služeb, ve kterých byla nižší úroveň konkurence, či růst cen některých druhů zboží či služeb na počátku roku bez souvislosti se zavedením eura.34 Inflační cílování znamená, že si centrální banka jako svůj dlouhodobý cíl vytyčí určitou míru inflace. Jediným dlouhodobým konečným cílem měnové politiky centrální banky nemůže být nic jiného než inflace a centrální banka může být odpovědná pouze za měnovou stabilitu.35 V příloze číslo tři této bakalářské práce se autorka podrobněji věnuje monetární politice Evropské centrální banky a měnové politice České národní banky a rovněž nástrojům, které tyto instituce používají za účelem dodržení jejich primárního cíle, tedy udržení cenové stability. 33

Oldřich Dědek. Výhody a nevýhody eura. Leden 2008. Dostupné na internetu: www.zavedenieura.cz. Národní plán zavedení eura v České republice. Část I., s. 21. Dostupné na internetu www.mfcr.cz. 35 HOLMAN, R. Makroekonomi. Středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2004. s. 379 34

- 23 -

4 OPATŘENÍ OMEZUJÍCÍ RŮST CEN PŘI ZAVÁDĚNÍ EURA Následující část práce je nejprve věnována hlavním ekonomickým a politickým charakteristikám srovnávaných zemí, vývoji inflace v České a Slovenské republice a technickým aspektům zavedení eura v České republice a na Slovensku. Následně jsou jednotlivá opatření, která Česká a Slovenská republika zavádí analyzována. Další kapitola práce srovnává definovaná opatření z pohledu jejich zavedení jak Českou tak Slovenskou republikou. V dalších kapitolách autorka na základě zjištěných údajů vymezuje přínosy a rizika, která v zaváděných opatřeních spatřuje a posuzuje vhodnost zaváděných opatření vzhledem k ekonomickým podmínkám České republiky a Slovenska.

Česká a Slovenská republika mají společnou historii a jsou si podobné v mnoha dalších aspektech, geografických, politických, ekonomických. Na počátku 90. let se obě země vrátily k systému tržního hospodářství a během posledních dvou desetiletí u nich došlo k rychlému růstu životní úrovně (tento trend je však letos v České republice poprvé po deseti letech porušen a dochází k poklesu životní úrovně36). Současný rozdíl podstatný pro tuto bakalářskou práci je, že Slovenská republika již splnila všechna kritéria potřebná pro vstup do eurozóny a k 1. 1. 2009 přijala společnou měnu euro.

4. 1

Ekonomické a politické charakteristiky zemí

4. 1. 1 Česká republika Česká republika je demokratická parlamentní republika, hlavou státu je prezident. Jako menší otevřená ekonomika, která leží v geografickém středu Evropy, je předurčena pro zapojení se do mezinárodních ekonomických integračních uskupení a to jak svojí polohou, tak tradicemi. Česká republika se dlouhodobě drží na vrcholu zájmu investorů z celého světa a to z široce známých důvodů, kterými jsou přesvědčivě rostoucí ekonomika, stabilní a férové podmínky, kvalifikovaná pracovní síla a nízká cenová hladina. Uvedená tabulka názorně přibližuje vývoj základních ekonomických ukazatelů České republiky v průběhu posledních osmi let a přikládá předpokládaný růst HDP pro rok 2009 a 2010. Podle posledních dostupných informací je v roce 2009 očekáván ještě nižší růst HDP, mohl by klesnout až ke dvěma procentům37. 36

Pavel Heřmanský. Hospodářské noviny. Životní úroveň poprvé po deseti letech klesá. 10.-12.4. 2009. Jiří Vavroň. Právo. Česká ekonomika loni šlápla na brzdu víc, než se čekalo. 12.3. 2009. Dostupné na internetu : www.czso.cz. 37

- 24 -

Tab. č. 2 : Základní ekonomické údaje České republiky Ukazatel

Jednotka

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

HDP/obyvatele v % HDP PPS (EU27=100)

70,2

70,4 73,4 75,1 75,8 77,4 80,2 83,1

Roční růst HDP

%

2,5

1,90

3,6

4,5

6,3

6,80

6

Míra inflace

%

4,5

1,4

-0,1

2,6

1,6

2,1

3

6,3

Míra nezaměstnanosti

%

8

7,3

7,8

8,3

7,9

7,2

5,3

4,4

Deficit rozpočtu

% HDP

-5,7

-6,8

-6,6

-3,0

-3,6

-2,7

-1,0

Veřejný dluh

% HDP

(f)

(f)

4,4

(f)

3,6

(f)

3,9

25,10 28,5 30,1 30,4 29,8 29,6 28,9

Zdroj dat: Eurostat, Český statistický úřad Pozn. : e = estimated value, f = forecast

Inflace ČR a inflační cíl ČNB V předchozí části práce se autorka věnovala inflaci a inflačnímu cílování jak jej definuje ekonomická teorie. Následující kapitola uvádí, jak je inflace a její cílování řízeno ČNB a rovněž autorka uvádí vývoj inflace v České republice od roku 1994 po současnost. Dále pak navazuje stejná problematika vyjádřená z pohledu Slovenské republiky, zejména se pak autorka zaměřuje na vývoj inflace na Slovensku v době po zavedení eura.

Stanovování inflačního cíle ČNB začalo v roce 1998, první inflační cíle byly stanoveny v podobě meziroční čisté inflace38. Česká republika přijala cílování inflace za účelem snížení inflace z vysokých úrovní a její následné stabilizace. První inflační cíl byl stanoven pro prosinec 1998 v intervalu 5,5 % - 6,5 %, postupně pak byl snižován až na poslední inflační cíl v čisté inflaci, který byl stanoven pro prosinec 2001 v intervalu 2 % - 4 %. Od dubna 2001 jsou inflační cíle ČNB stanovovány v celkové spotřebitelské inflaci39 a od roku 2006 již není inflační cíl stanovován v podobě cílového pásma, ale jako bodový cíl ve výši 3 % s tolerančním pásmem ± 1 procentní bod. Od ledna 2010 bude platný nový bodový inflační cíl ve výši 2 % opět s tolerančním pásmem ± 1 procentní bod. Tento inflační cíl je blízko definice cenové stability v eurozóně a s vysokou pravděpodobností zaručuje 38

Čistá inflace je podmnožinou celkové spotřebitelské inflace, která je očištěna o vliv administrativních zásahů – regulovaných cen a primárních dopadů změn nepřímých daní. 39 Za účelem zvýšení transparentnosti a srozumitelnosti stanovených inflačních cílů.

- 25 -

splnění maastrichtského kritéria pro cenovou stabilitu a úrokové sazby při současném neohrožení splnění kurzového kritéria.40 Následující graf znázorňuje vývoj inflace České republiky v letech 1994 až 2008. Z grafu vidíme, že inflace České republiky se od roku 1994 postupně snižovala, trend byl narušen v roce 1998, kdy inflace v některých měsících dosahovala hodnot vyšších než 10 % v důsledku měnové krize z roku 1997. V dalším roce došlo k výraznému snížení inflace a to nejen u nás, ale i v jiných zemích, v Polsku o 5 procentních bodů, v Maďarsku o 7,4 procentních bodů41. Lze říci, že od roku 2000 nemá křivka grafu znázorňujícího inflaci jednoznačný trend a v jednotlivých letech dohází k výkyvům. Od roku 2004 se pomyslná křivka inflace stabilizovala a k výraznějšímu růstu cenové hladiny došlo až v roce 2008. Průměrná míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2008 proti průměru roku 2007 byla 6,3 %, což je hodnota výrazně vyšší než v roce 2007, kdy byla 2,8 %. Tento vývoj ovlivnila řada faktorů, mezi které patřil zejména citelný vzestup cen potravin, zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 % u některého zboží a služeb, zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků, zvýšení cen energií, regulovaného nájemného a zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví.42 Obr. č. 3 : Míra inflace České republiky v období let 1994 - 200843

Míra inflace České republiky 1994 - 2008 12 míra inflace

10 8 6 4 2 0 2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

rok Míra inflace

Zdroj dat: Český statistický úřad

40

Deset let cílování inflace 1998-2007. Dostupné na internetu : www.cnb.cz. Oldřich Dědek. Měnový otřes ´97. Praha 2000. Dostupné na internetu : www.cnb.cz. 42 Data týkající se inflace byla převzata ze stránek Českého statistického úřadu 43 Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců. 41

- 26 -

Z uvedené kapitoly, která se věnuje inflaci v České republice vyplývá, že Česká republika v roce 2008 překročila inflační cíl z příčin uvedených v předešlém textu. Podle prognózy ČNB však v letošním roce bude inflační cíl splněn a bude splněn i v roce 2010, kdy vejde v platnost nový inflační cíl o hodnotě 2 %, což je současně i hodnota inflačního cíle ECB. Udržení nízké cenové hladiny a informovanost občanů o tomto faktu je jistě nezbytným opatřením ještě před samotným přijetím eura a napomáhá tak eliminaci vnímané inflace. Z těchto důvodů se autorka rozhodla věnovat část práce inflaci v ČR i přes určitost, že euro zatím vliv na cenovou hladinu v ČR nemá.

4. 1. 2 Slovenská republika Oficiální název Slovenská republika, je parlamentní demokracií, jejíž hlavou je prezident. Slovensko vstoupilo do Evropské unie spolu s Českou republikou a dalšími šesti státy střední a východní Evropy, Kyprem a Maltou 1.5. 2004. Na počátku roku 2009 Slovensko oficiálně přijalo společnou měnu Evropské unie a stalo se tak již šestnáctým státem eurozóny. Přijetí eura na Slovensku bylo důležité především z důvodů charakteru ekonomiky, která je velmi malá a otevřená a to znamená, že je existenčně závislá na obchodu, dovozu a vývozu. Hrubý domácí produkt a růst ekonomiky SR je realizován dominantně z toho, co se na Slovensku vyrobí a v zahraničí prodá. Dalším aspektem je, že pro úspěch malé a otevřené ekonomiky je potřebná stabilita, zejména stabilita měnová a proto bylo pro Slovensko výhodné připojit se k silné měnové zóně. Uvedená tabulka číslo tři uvádí základní ekonomické ukazatele Slovenské republiky v letech 2001 až 2008 a předpokládané hodnoty růstu HDP pro rok 2009 a 2010. Rovněž jako u České republiky slovenské ministerstvo financí snížilo v důsledku dopadu hospodářské krize odhad letošního růstu HDP na 2,4 %44.

44

Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Dostupné na internetu : http://www.finance.gov.sk/.

- 27 -

Tab. č. 3 : Základní ekonomické údaje Slovenské republiky Ukazatel

Jednotka

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 2009 2010

HDP/obyvatele v % HDP (e) (e) (e) (e) (e) (e) (e) (f) 52,4 54,1 55,5 57,1 60,2 63,5 67,0 70,3 PPS (EU27=100) (e)

3,4

(e)

4,8

(e)

4,7

(e)

5,2

(e)

6,5

(e)

8,5

(e)

10,4

(e)

Roční růst HDP

%

6,4

Míra inflace

%

7,2

3,5

8,4

7,5

2,8

4,3

1,9

3,9

Míra nezaměstnanosti

%

19,3

18,7

17,6

18,2

16,3

13,4

11,1

9,6

Deficit rozpočtu

% HDP

-4,4

-4,8

-4,7

-5,3

-2,3

-2,0

Veřejný dluh

% HDP

48,9

43,4

42,4

41,4

34,2

30,4

(f)

4,9

29,4

Zdroj dat: Eurostat Pozn. : e = estimated value, f = forecast

Dne 8. července 2008 ministři financí a hospodářství sdružení v Radě ECOFIN45 potvrdili zavedení eura na Slovensku od 1. 1. 2009. Ochrana spotřebitele46 před neodůvodnitelnými cenovými důsledky měnové konverze včetně konverze cen na eura a duální zobrazování cen je součástí Národného plánu zavedenia eura v Slovenskej republike, aktualizovaného v dubnu roku 2008. Ministerstvo

hospodárstva

SR

navíc

vypracovalo

„Koncepci

ochrany

spotrebitel’a v procese zavedenia eura v SR“, která je součástí tohoto plánu. Vývoj inflace na Slovensku Euro je na Slovensku v oběhu zatím jen pár měsíců, stanovení závěrů ohledně vývoje cenové hladiny po zavedení eura a otázka, zda opravdu euro ovlivnilo růst cenové hladiny je tedy poměrně předčasné,vzhledem k povaze této bakalářské práce je však nezbytné analyzovat vývoj inflace i z aktuálně dostupných dat, tedy do měsíce března 2009, jak znázorňuje následující graf.

45

Economic and Financial Affairs Council, složený z ministrů financí vlád jednotlivých členských států. Požadavky na ochranu spotřebitele jsou součástí Zákona o zavedení meny euro v Slovenskej republike č. 659/2007 Z. z.. Zákon je účinný od 1. 1. 2008, aby měla podnikatelská sféra dostatek času na přípravu. Tento zákon taktéž ošetřuje kontrolní povinnosti, sankční postihy a monitoring zaměřený na vývoj cen v souvislosti se zavedením eura 46

- 28 -

(f)

5,5

Obr. č.4 : Inflace na Slovensku před a krátce po přijetí eura Inflace na Slovensku rok před a tři měsíce po zavedení eura v % 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 n ze bř e or ún en led ec sin pr o ad op

list

n říje

ří zá en s rp c ne rv e če n rv e če n ěte kv n be du n ze bř e or ún en led

Zdroj dat: Statistický úřad Slovenské republiky

Jak vidíme z uvedeného grafu, inflace na Slovensku měla od počátku roku 2008 až do září mírně vzrůstající tendenci. Od října 2008 inflace pomalu klesala a tento trend zůstal zachován i v době po přijetí eura a v únoru zpomalilo tempo meziročního růstu inflace na nejnižší úroveň od listopadu 2007. Klesající trend by měl nadále pokračovat, tento fakt dokazují i budoucí odhady slovenského statistického úřadu, který výhled ohledně červnové inflace snížil s 3,4 % na 3,1 %. Největší zásluhu na zpomalení inflace měly ceny dopravy, které se meziměsíčně snížily o 1,3 procenta, a ceny potravin a nealkoholických nápojů, které v březnu klesly o 0,8 procenta47. Nízká inflace a udržení mírného tempa růstu cen patřilo ke klíčovým podmínkám přijetí Slovenska do eurozóny.48

Pro srovnání vývoje spotřebitelských cen před a po zavedení eura na Slovensku je uveden následující graf, ve kterém je uveden vývoj spotřebitelských cen od prosince 2008 do března 2009. Pro srovnání do grafu autorka zařadila i stav spotřebitelských cen z března 2008.

47 48

Statistický úřad Slovensko. Dostupné na internetu : www.statistics.sk. ČTK. Inflace na Slovensku v únoru zpomalila na 3,1 %. Dostupné na internetu : www.financninoviny.cz.

- 29 -

Obr. č. 5 : Vývoj spotřebitelských cen na Slovensku 2008/200949

březen 2008

prosinec 2008

leden 2009

únor 2009

D alší z bož í a služ by

H otely, kavárny a restaurace

Vz dělávání

R ekreace a kultura

P ošty a telekom unikace

D oprava

Zdravotnictví

B ydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva

O děvy a obuv

A lkoholické nápoje a tabák

P otraviny a nealkoholické nápoje

103,0 102,0 101,0 100,0 99,0 98,0 97,0 96,0 95,0 94,0

N ábytek, vybavení dom ácností a bež ná údrž ba

Vývoj spotřebitelských cen na Slovensku

březen 2009

Zdroj dat: Statistický úřad Slovenské republiky

Z grafu je patrné, že k výraznějšímu výkyvu cen dochází pouze v oblasti zdravotnictví, dopravy a v oblasti potravin a alkoholických nápojů. Ostatní položky spotřebního koše se po všechna sledovaná období pohybují v relativně úzkém rozmezí. V odvětví potraviny a nealkoholické nápoje můžeme od ledna do března 2009 dokonce vidět výrazný pokles cen. Spotřebitelské ceny v lednu 2009 oproti prosinci 2008 celkově vzrostly. Rostly především ceny ve zdravotnictví, zvýšily se ceny za bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva, ceny potravin a nealkoholických nápojů i ceny alkoholických nápojů a tabáku. Zvýšily se rovněž ceny v hotelích, kavárnách a restauracích, ceny služeb jako jsou kultura, vzdělávání a rekreace rovněž rostly. V únoru ve srovnání s lednem spotřebitelské ceny rovněž rostly a to v úhrnu o 0,1%. Zvýšily se ceny v dopravě, klesly naopak ceny oděvů a obuvi a rekreace a kultury. Spotřebitelské ceny v březnu 2009 oproti únoru 2009 klesly v úhrnu o 0,2 %. Na toto snížení mělo vliv především snížení cen v dopravě, snížení cen potravin

49

Indexy spotřebitelských cen v roce 2008 a 2009 oproti předcházejícímu měsíci.

- 30 -

a nealkoholických nápojů, cen za rekreaci a kulturu a také snížení ceny alkoholických nápojů a tabáku..50 Z uvedených grafů a dostupných údajů vyplývá, že euro nemělo během tří měsíců jeho oběhu na Slovensku podstatný vliv na růst cen v žádném z uvedených odvětví spotřebního koše. Podle dostupných statistik se za tři měsíce oběhu eura inflace na Slovensku pohybovala pod 3 procenty. Podle analýzy Národní banky Slovensko byl vliv zavedení eura na zvýšení cen 0,15 procentního bodu jako střed intervalu 0,12 až 0,19 procentního bodu, což je porovnatelné s odhadem vlivu zavedení eura i v ostatních zemích eurozóny. Pokud by se při výpočtu vlivu zavedení eura na cenový vývoj v lednu braly v úvahu i položky, kde ceny vlivem zavedení eura mohly klesnout, pak by byl celkový efekt v intervalu –0,12 až 0,12 procentního bodu, resp. 0,0 procentního bodu jako střed intervalu. Žádná z použitých metod výpočtu neidentifikovala, že by kvůli zavedení eura došlo k neodůvodněnému zvýšení spotřebitelských cen.51 Z čehož vyplývá, že i když euro přispělo někde k růstu cen, tak to můžeme považovat za zcela zanedbatelné a můžeme se tedy domnívat, že opatření, která Slovenská republika přijala, aby omezila růst cen při zavádění eura byla aplikována úspěšně a správně plní svou funkci.

4. 2

Technické aspekty zavedení eura v ČR a na Slovensku V teoretické části této bakalářské práce se autorka věnovala tomu, jak zavedení eura

probíhalo v první vlně států, které euro přijaly po technické stránce, nyní tedy uvádí, jak k těmto technickým aspektům přechodu na euro přistoupila Slovenská republika a jakým způsobem bude postupovat Česká republika. Uvedené technické aspekty úzce souvisí s cílem bakalářské práce, neboť výběr vhodného scénáře přechodu na euro a stanovení časového harmonogramu přechodu má podstatný vliv na úspěšné zavedení jednotlivých opatření pro omezení růstu cen při přechodu na euro. Autorka se nejprve věnuje technické stránce zavedení eura na Slovensku a následně v České republice a to z toho důvodu, že Slovensko již euro zavedlo a technická opatření realizovalo v praxi.

50 51

Statistický úřad Slovensko. Dostupné na internetu : http://portal.statistics.sk. Zavedení eura na Slovensku. Dostupné na internetu : http://www.euromena.sk/12018/1611s12018c.

- 31 -

Výhodou v oblasti plánování a zavádění technických stránek přijetí eura byla pro Slovensko možnost čerpat ze zkušeností Slovinska, Malty a Kypru, které vstupovaly do eurozóny již za relativně jiných podmínek než první vlna států a dále fakt, že si stanovilo přesný harmonogram a termín přijetí eura, který si určilo již při vstupu do EU v roce 2004, a tomuto datu přizpůsobilo všechny procesy, národní plán i legislativu. Jedním z technických aspektů zavedení eura byl i návrh národní strany slovenských euromincí, na který v roce 2004 NBS vyhlásila veřejnou anonymní soutěž a nejlepší návrhy předložila veřejnosti, která rozhodla o třech motivech, které byly vybrány pro rubovou stranu slovenských euromincí. Usnadnit občanům přechod na novou měnu měly tzv. „startovací balíčky“, jejichž celková hodnota byla 500 Sk, které bylo možné zakoupit ještě před začátkem roku 2009 a které obsahovaly přibližně 38 kusů euromincí. Důležitým technickým aspektem byla také úprava slovenského platebního systému na používání eura. Na evropský platební systém TARGET2 se Slovensko napojilo první den zavedení eura. Veškeré potřebné změny vykonala NBS ve spolupráci s bankami a ostatními institucemi, které jsou na platební systém napojené (např. stání pokladna). Zabezpečení plynulosti bezhotovostních plateb zahrnovalo množství technických opatření mezi něž se řadí změny platebních karet a elektronického bankovnictví. Z celé řady dalších technických opatření je možné dále jmenovat nutnost nahrazení trhových indexů, změnu referenčních sazeb BRIBOR, SKONIA na EURIBOR a EONIA, nahrazení základní úrokové sazby NBS hlavní sazbou ECB. Vstupem Slovenska do eurozóny došlo k přechodu kompetencí NBS na ECB, především z oblasti měnové politiky a některé kompetence při emisi oběživa. Technická opatření nebyla pouze záležitostí státu, zajistit a připravit se na novou měnu bylo především úkolem firem a podnikatelů, muselo dojít k zásahu do pokladen, bankomatů, či informačních systémů, zejména pro splnění podmínky duálního označování cen. Na základě sledování skutečnosti lze říci, že slovenští podnikatelé doposud neměli s realizací těchto technických opatření závažnější problémy.

Již bylo řečeno výše, že jednotlivé země přebírají zkušenosti se zavedením eura od zemí, které již tuto proceduru podstoupily, zejména proto jsou technická opatření České a Slovenské republiky takměř identická, doplněná hlavně o národní specifikace. Navíc je jisté, že Česká republika bude vycházet ze slovenských zkušeností se zavedením eura, jak po technické stránce tak po stránce komunikace s občany. Z těchto důvodů autorka - 32 -

zjednodušeně vztahuje a vysvětluje technické aspekty zavedení eura v České republice a jejich časový harmonogram na harmonogramu zavedení eura v ČR, který je graficky zobrazen za tímto textem.

Obr. č.6 : Harmonogram zavedení eura v ČR

Zdroj: MF ČR. Znázorněný harmonogram zavedení eura v České republice je závislý na rozhodnutí vlády České republiky a České národní banky o termínu vstupu České republiky do systému směnných kurzů ERM II, v němž musí národní měna úspěšně setrvat po dva roky bez devalvací, a na schopnosti České republiky plnit dlouhodobě a důvěryhodně maastrichtská kritéria. V předpřípravné fázi pro přijetí eura bude probíhat příprava veškerých změn spojených se zavedením eura v následné přípravné fázi, tedy mezi rozhodnutím Rady EU o zrušení výjimky pro zavedení eura do dne vstupu do eurozóny, pak dojde k završení veškerých technických příprav nutných pro vstup do eurozóny jako jsou : •

Zabezpečení potřebného množství eurobankovek a ražba mincí pro hotovostní oběh.

•

Předzásobení ČNB a komerční banky eurovým oběživem (tzv. frontloading).

•

Zásobení maloobchodu eurovým oběživem v rámci sekundárního předzásobení (tzv. subfrontloading).

•

Aplikace pravidel o povinném duálním označování cen.

•

Zajištění příprav konverze bankomatů a automatů a jiných zařízení fungujících na mince a bankovky.

•

Prohloubení komunikace s důrazem na ochranu spotřebitele.

- 33 -

Po zavedení eura bude třeba zajistit stahování národní měny z oběhu, po uplynutí duální cirkulace koruny a eura nadále umožnit výměnu národního oběživa za euro v centrální bance a komerčních bankách. Zajistit dodržování pravidel pro povinné období duálního značení cen. Sledovat vývoj cenové hladiny a aplikovat pravidla proti zneužívání zavedení eura k navyšování cen. Pokračovat v komunikaci a vysvětlování změn plynoucích ze zavedení eura. Celý proces by měl být ukončen po uplynutí doby pro duální značení cen, kdy stát a jeho občané budou plně přizpůsobeni nové měně, která by měla kolovat v oběhu bez jakýchkoliv problémů52.

Jako závěr a shrnutí této kapitoly, zabývající se technickými aspekty, můžeme dodat, že pro každou zemi, která se chystá euro přijmout je velmi důležité a výhodné sledovat tento proces v zemích, které již euro přijaly, vyvarovat se zjištěných nedostatků a problémů a naopak využít těch poznatků, zkušeností a opatření, které napomohly k hladkému přijetí měny a zabránění negativního vlivu zavedení eura na cenovou hladinu. K analýze jednotlivých opatření pro omezení růstu cen autorka přistupuje v následující kapitole.

4. 3

Analýza nástrojů omezujících růst cen Vlády zemí, které se chystají připojit k eurozóně navrhují opatření, kterými se snaží

minimalizovat případná rizika a předcházet zneužití procesu zavedení eura, především k neodůvodněnému zvyšování cen a poškozování spotřebitele. Využívají k tomu různých nástrojů a určitým východiskem jsou pro ně zkušenosti a opatření států, které již v minulosti tento proces absolvovaly. Je potřeba stanovit pravidla, kterými se musí stát, a především obchodníci po zavedení společné měny řídit. Z minulosti víme, že v Německu, v Itálii, ve Francii a Španělsku došlo po zavedení eura k růstu maloobchodních cen. Mnozí obchodníci využili přechod na euro ke zvýšení cen, které nebylo opodstatněné rostoucími náklady. Problém, který tímto vznikl tedy nezavinilo připojení se k eurozóně, ale nedovolené chování maloobchodníků, proto musí být tyto oblasti opatřeny potřebnými nařízeními. Přestože k výraznějšímu zvýšení oficiálně měřené inflace v žádné ze zemí eurozóny po zavedení eura nedošlo, v myslích veřejnosti je zakořeněno, že euro zvyšuje celkovou inflaci a přispívá ke zdražování, proto stát musí věnovat pozornost i tomuto aspektu. Slovinsko, které vyměnilo domácí tolar za euro k 1. 1. 2007, díky masivní informační kampani účinně zabránilo výraznějšímu růstu cen, proto se autorka domnívá, 52

Národní plán zavedení eura v České republice.

- 34 -

že by se z jeho opatření a zkušeností mohla Česká republika rovněž poučit. Ve Slovinsku bylo euro podporováno jak z řad veřejnosti, tak u politických zástupců, byla zde dobře zvládnutá komunikační kampaň, spolupráce vlády, státních úřadů, centrální banky a dalších organizací, jako organizace pro ochranu spotřebitele či spolupráce s podnikateli. Výhodou pro Slovinsko byla i předchozí zkušenost z roku 1991, kdy Slovinsko po rozpadu Jugoslávie nahradilo dináry peněžními kupóny, které byly v roce 1992 nahrazeny tolary. Zkušenosti Slovinska rovněž říkají, že veškeré zdražování po zavedení eura bylo připisováno právě konverzi národní měny na euro a potvrdilo tedy jev vnímané inflace. V této kapitole autorka specifikuje jednotlivé nástroje, zaváděné za účelem omezení růstu cen po zavedení eura. Slovensko svým vstupem do eurozóny všechna uvedená opatření zavedlo do praxe a Česká republika ve svém plánu pro zavedení eura rovněž počítá s využitím všech níže jmenovaných opatření. Můžeme říci, že u České republiky se stále jedná o jakési teoretické vymezení přípravné fáze, protože žádné z opatření ještě nebylo realizováno. Opatření budou do budoucna obměňována a upravována tak, aby vyhovovala požadavkům české ekonomiky a občanům ČR. Není tedy možné hodnotit efekt těchto opatření v České republice, ale pouze na Slovensku. Vzhledem ke krátké době oběhu eura na Slovensku však nejsou ani komentáře ohledně účinnosti opatření zcela relevantní a konečné. Každé ze zaváděných opatření, výčet jeho výjimek a specifik, je upraveno v příslušném zákoně, který se týká zavedení eura na Slovensku, Česká republika zatím potřebnou legislativu nevypracovala.

Opatření jsou nejdříve charakterizována a následně autorka uvádí důležité specifikace pro jednotlivá opatření v konkrétní zemi. Konečné srovnání definovaných opatření je vypracováno v navazující kapitole. Hlavními zdroji informací k této kapitole byly autorce národní plány pro zavedení eura v České a Slovenské republice a rovněž Zpráva o plnění národního plánu pro přijetí eura v ČR.

K omezení růstu cen po zavedení eura země využívají tyto nástroje: •

Duální značení cen výrobků a služeb.

•

Duální oběh koruny a eura.

•

Opatření týkající se způsobu zaokrouhlování.

•

Monitoring a kontrola cen.

•

Etický kodex.

- 35 -

•

Černá listina.

•

Komunikační kampaň.

4. 3. 1 Duální značení cen výrobků a služeb53 Duální značení znamená povinnost všech prodejců uvádět ceny zboží a služeb a také veškerých peněžních hodnot a sum v korunovém i eurovém vyjádření současně. Duální značení slouží nejen jako nástroj, který má zabránit nedovolenému růstu cen, ale také usnadňuje transformaci občanů na myšlení v jiné měně, z tohoto důvodu je nezbytné, aby byly stejné požadavky na duální značení cen kladeny jak ve výdajové, tak také v příjmové oblasti občanů (výplatní pásky zaměstnanců, výplaty důchodů, sociální dávky, bankovní výpisy a pod.) Duální označování cen je povinností jak pro právnické, tak i fyzické osoby. Uvádí se u veškerých cen zboží, služeb, u hodnot peněžních sum na účtech, fakturách, u bankovních služeb, rozpočtových nákladů, spotřebitelských úvěrů, výplat, sociálních dávek, cenovkách, cenících, účtenkách, výplatních páskách, bankovních výpisech, účtech za telefon, ale i marketingových materiálech, jakými jsou např. reklamní plakáty nebo letáky.

Význam duálního označování cen: •

Slouží ke kontrole obchodníků, zda nedochází k neoprávněnému zvyšování cen.

•

Umožňuje občanům zvyknout si na novou měnu a nové cenové relace.

•

Je nástrojem pro bezprostřední porovnatelnost cen pro všechny subjekty.

Způsob duálního označování cen je volený tak, aby bylo jednoduše rozpoznatelné, která cena je pouze informativní a ve které měně bude platba probíhat. Při tomto způsobu označování nesmí dojít k dezinformacím o ceně nebo platbě a ke zmatení samotného občana/spotřebitele. Částka musí být uvedena čitelně, srozumitelně, jasně a přehledně. Duální značení musí být povinně zobrazeno na zřetelně viditelných místech pro zákazníkovu informaci o převodu měny, např. v prodejně, na účtence, nebo musí být vyvěšeny převodové tabulky s duálními cenami, např. cena benzinu za litr v eurech nebo u registračních pokladen jasně uvedený převod jedné měny za druhou, nebo musí být údaj o převodech uváděn přímo na dokladech.

53

Zpráva o plnění národního plánu pro zavedení eura v ČR

- 36 -

Povinnost duálního označování v České republice vznikne nejpozději měsíc po oznámení oficiálního přepočítacího koeficientu a trvat bude jeden rok od zavedení eura. Při konverzi korunových hodnot na eura bude možné použít pouze přepočítací koeficient, který bude stanoven Radou EU. Koeficient bude stanoven na šest platných číslic a bude vyjadřovat ekvivalent jednoho eura v českých korunách (tedy 1 EUR = XX,XXXX CZK). Přepočítací koeficient nesmí být zaokrouhlován ani upravován na menší počet platných číslic. Dále bude ještě potřebné stanovit další technické aspekty tohoto opatření pro Českou republiku, jeho specifikace v jednotlivých oblastech, definovat možné komplikace technického rázu způsobující růst nákladů, okruh účelných výjimek a zjednodušených procedur. Důležitou otázkou tedy je, jaký bude kurz koruny k euru při její konverzi na euro, a jaký přepočítací koeficient bude pro Českou republiku stanoven. Proto se autorka v příloze číslo čtyři k této bakalářské práci zaměřuje na současný kurz koruny a eura a jeho předpokládaný vývoj.

Na Slovensku začala povinnost duálního značení 24. srpna 2008, měsíc po uvedení oficiálního přepočítacího koeficientu, který je 30,1260 slovenských korun za euro, pro přepočet cen je možné využít jedině tento oficiální koeficient, a skončí rok po zavedení eura, tj. 31. 12. 2009. Doporučením je udržet duální značení ještě dalších 6 měsíců, tedy až do poloviny roku 2010. Do 1. 1. 2009 byl údaj uvedený v eurech pouze informativní stejně tak jako nyní, v době po zavedení eura je informativní údaj uváděný ve slovenských korunách, a to z důvodu rychlé a efektivní kontroly možného neopodstatněného zvyšování cen. V Národním plánu Slovenské republiky pro zavedení eura jsou k tomuto opatření stanoveny další podrobnosti, způsoby duálního značení, jsou zde stanoveny zvláštní případy, výjimky a další pravidla, např. duální značení cen na internetu, u čerpacích stanic pohonných hmot, u cestovních kanceláří, atd. Je zde rovněž stanoveno, které částky duálnímu označování nepodléhají a způsob, jakým má být duální značení zobrazováno. Mnohé firmy na Slovensku začaly své ceny uvádět v obou měnách ještě dříve než jim tato povinnost nastala. Slovenská spořitelna začala duální údaje na výpisech z bankomatů uvádět tři hodiny po ohlášení oficiálního přepočítacího koeficientu, z čehož vyplývá, že slovenské firmy v souvislosti s tímto opatřením nezaznamenaly výraznější problémy.

- 37 -

Z důvodu různorodosti ekonomických aktivit byly na Slovensku stanoveny zvláštní případy a výjimky duálního značení, které jsou spolu s dalšími případy uvedeny v zákoně č. 659/2007 Z. z. o zavedenia eura v Slovenskej republike a ve vyhlášce MH SR konkretizovány včetně určení způsobu pro duální zobrazování cen. Výjimku tvoří např. prodej některého druhu zboží (např. knihy), duální značení cen na internetu. Duálnímu vyjádření peněžních částek na smlouvách, výplatních páskách, fakturách, účtenkách a dalších dokladech o zaplacení podléhá pouze konečná suma, nikoli jednotlivé položky. Další výjimkou jsou oblasti prodeje ve formě obsluhy, jako např. čerpací stanice pohonných hmot, jejichž digitální displeje neumožňují uvádění částek v dvojích cenách. Dále tvoří výjimky některé služby (taxislužba, služby cestovního ruchu, pohostinství apod.), profesionální služby (platba u lékaře, notáře apod.), poštovní známky, kolky, prodej katalogovým způsobem, prodejní automaty, výčepy, elektronické registrační pokladny, výpisy z účtů, doklady v platebním styku, cestovní lístky, poplatky apod. Duální označování cen se rovněž vztahuje na veškeré faktury a účty vystavované pro spotřebitele (např. za energii, vodu, plyn, nájemné a pod.).

Povinnosti duálního označování cen na Slovensku nepodléhají: •

Peněžní částky uvedené ve všeobecně závazných právních předpisech.

•

Výroky rozhodnutí orgánů veřejné moci.

•

Obchodní vztahy mezi právnickými osobami.

•

Vybrané bankovní doklady a poštovní známky.

4. 3. 2 Duální oběh koruny a eura Krátké období paralelního oběhu eura a národní měny po termínu zavedení eura, tedy stádium, kdy je v zemi možné provádět peněžní transakce jak v původní národní měně, tak v eurech. V období duální cirkulace musí být obchodníci připraveni přijímat platby ve dvou měnách, přičemž zpět se zákazníkům vydávají pouze eura. Obecná doba pro duální oběh měn je stanovena na čtrnáct pracovních dnů.

Vzhledem k neurčitosti data přijetí eura v České republice, nebyl doposud stanoven ani přesný časový harmonogram duální cirkulace. Národní koordinační skupina pro zavedení eura tento nástroj přechodu na euro do plánu zahrnula a v České republice bude probíhat dva týdny po přijetí eura a to v závislosti na konkrétním datu vstupu do eurozóny, tak aby se jednalo o celé dva kalendářní týdny. - 38 -

Na Slovensku probíhal duální oběh v období od 1. 1. 2009 do 16. 1. 2009. V tomto krátkém období mohli občané Slovenska platit za zakoupené zboží a služby původními slovenskými korunami i eurem. Slovenská koruna byla z oběhu stahována a vydávány už byly jen eurobankovky a euromince.54

4. 3. 3 Opatření týkající se způsobu zaokrouhlování55 U obou analyzovaných zemí bylo stanoveno, že částky, které se přepočítávají z koruny na eura budou zaokrouhleny na nejbližší eurocent, tedy na dvě desetinná místa. Rovněž platí, že u souhrnně účtovaných služeb se zaokrouhlí konečná hodnota, nikoliv jednotlivé položky a stejně jako u ostatních opatření, i zde existuje okruh určených výjimek.

Při zaokrouhlování se může vyskytnout riziko skrytého zvyšování cen, proto musí být oblast zaokrouhlování opatřena závaznými pravidly a musí být stanoven okruh výjimek. Riziko skrytého zvyšování cen si můžeme uvést na následujícím příkladu ceny jedné SMS.56

1 EUR = 27,6540 CZK 1 SMS = 1 Kč → 100 SMS = 100 Kč 1 SMS = 0,04 € → 100 SMS = 4 € = 110,60 Kč

Předpokládáme, že přepočítací koeficient byl stanoven na 27,6540 CZK/EUR. Cena jedné SMS odeslané z mobilního telefonu je 1 Kč, cena 100 SMS je tedy 100 Kč. Při přepočtu ceny jedné SMS na eura získáme po zaokrouhlení na čtyři desetinná místa cenu 0,03616 €, resp. na dvě desetinná místa 0,04€. V tomto případě však již nebude cena 100 SMS 100 Kč, ale 4€ a při přepočtu na koruny za pomoci přepočítacího koeficientu je výsledná částka 110,60 CZK. Z tohoto důvodu musí být přesně stanoveno na kolik desetinných míst je nutné při přepočtu měn jednotlivé ceny zboží a služeb zaokrouhlovat.

54

Aby nedošlo ke zneužívání obchodů jako směnáren, je tato otázka vyřešena v zákoně č. 659/2007 Z. z. o zavedení meny euro v Slovenskej republike a o zmene a doplnení niektorých zákonov v § 4 ods. 4. 55 Problematiku zaokrouhlování upravuje nařízení Rady EU č. 1103/97 ze dne 17. června 1997 o některých ustanoveních týkajících se eura, ve znění nařízení Rady č. 2595/2000 z 27. listopadu 2000. 56 Oldřich Dědek. Aktuální stav příprav na zavedení eura v ČR. Přístup z internetu: www.vsfs.cz.

- 39 -

Na tomto místě je účelné vysvětlit rozdíl mezi zaokrouhlováním a zarovnáváním, které se rovněž pro úpravu konečné ceny, která byla dosažena přepočtem z jiné měny využívá. Zaokrouhlování (rounding) je elementární matematická procedura upravující částky s jistou výchozí úrovní přesnosti na přesnost nižšího řádu. Operace zaokrouhlování je nezbytná z toho důvodu, že při aplikaci přepočítacího koeficientu se mnohdy získají nepraktické částky s velkým počtem desetinných míst, které je třeba upravit. Naproti tomu zarovnávání (smoothing) znamená stanovení eurových částek odlišným způsobem než zaokrouhlením.57

Důvody zarovnávání: •

Technická nevyhnutelnost (např. prodejní automaty).

•

Odstranění nepohodlných částek (např. poštovní známky, kolky, pokuty, důchody, platy, aj.), neboť nezarovnaná částka by výrazně znesnadňovala výběr a zvyšovala administrativní zátěž.

Na rozdíl od zaokrouhlování platí u zarovnávání pouze obecné principy: •

Nepoškození občana, neboli částky placené občanem se zarovnávají dolů a částky obdržené od státu se zarovnávají nahoru.

•

Na platby související s porušením zákona, jako jsou sankce, pokuty apod., není odůvodněné princip nepoškození občana aplikovat, vhodný je princip fiskální neutrality.

V České republice bude možné k zaokrouhlování použit pouze oficiálního přepočítacího koeficientu. Přepočítací koeficient nesmí být zaokrouhlován, zkracován ani invertován. U souhrnně účtovaných služeb se zaokrouhlí konečná hodnota, nikoliv jednotlivé částkové položky. Ve zvláště stanovených případech bude určeno specifické zaokrouhlování. A to například v těchto oblastech : •

Poplatky občanů a daně se zaokrouhlí směrem dolů.

•

Vratky daní a částky výnosů daní zasílané příjemcům dle rozpočtového určení daní a platby státu občanům se zaokrouhlí směrem nahoru.

57

Oldřich Dědek. Aktuální stav příprav na zavedení eura v ČR. Dostupné na internetu : www.vsfs.cz.

- 40 -

•

Platby a pohledávky ve prospěch státu, vzniklé z porušení všeobecně platných právních předpisů (např. pokuty, penále a jiné platby sankčního charakteru) v těchto případech bude uplatněn postup podle standardních pravidel zaokrouhlování.

Opatření zaokrouhlování na Slovensku říká, že výsledná částka musí být zaokrouhlena na nejbližší eurocent tedy na dvě desetinná místa, podle pravidel zaokrouhlování, na čtyři desetinná místa se zaokrouhlují jednotkové ceny vodného a stočného, ceny tepla, elektřiny a plynu, ceny elektronických komunikačních služeb. Vždy se zaokrouhluje až konečná hodnota, ne jednotlivé položky. Při přepočtu jednotlivých cenových údajů podle připočitatelného kurzu je podnikatelům umožněno dobrovolně cenové údaje zaokrouhlovat ve prospěch občana.

4. 3. 4 Monitoring a kontrola cen Monitoring a kontrola cen je dle mínění autorky důležitý především z důvodu snížení vnímané inflace ze strany obyvatelstva, která se v zemích při přechodu na jednotnou měnu objevila. Jak dokazují oficiálně zveřejněné informace je tato vnímaná inflace občanů v rozporu s oficiálními statistikami, proto je důležité ceny monitorovat a informovat občany o cenovém vývoji a podávat jim vysvětlení z jakých důvodů ke zvýšení cen došlo. Jejich cílem je rovněž, stejně jako u ostatních opatření, zejména na počátku zavedení eura zamezit zvyšování cen zboží a služeb. Cílem opatření je rovněž zjistit porušování obecně stanovených pravidel a co nejrychleji zajistit nápravu zjištěných porušení.

Jakým způsobem bude monitoring a kontrola cen probíhat v České republice je stanoveno v Národním plánu pro zavedení eura v ČR. Autorka uvádí nejdůležitější fakta týkající se monitoringu, jak je ustanoveno ve jmenovaném plánu a těmi jsou především, že vývoj cen v ČR bude pravidelně monitorován a monitoring bude poskytovat informace podnikatelské i spotřebitelské sféře pro průběžné hodnocení a eventuální usměrnění v průběhu přechodu na euro. Prostřednictvím tohoto opatření bude rovněž probíhat důsledná kontrola dodržování přepočtu cen a rovněž důsledná kontrola duálního označování cen. Nezbytný bude dohled nad dodržováním informačních povinností, které budou mít obchodníci vůči svým zaměstnancům.

- 41 -

Aby byl splněn předpoklad kvality tohoto opatření musejí být dodrženy tyto předpoklady58: •

Pravidelná informovanost spotřebitelů o výsledcích provedených kontrol a průzkumů.

•

Podrobná databáze cen zboží denní potřeby.

•

Stanovení kompetencí pro rychlou nápravu zjištěných porušení, včetně vhodných sankcí.

•

Vyškolení speciálních inspektorů pro provádění kontrol.

•

Vypracování metodických příruček a plánů kontrolními orgány pro uskutečňování kontrol. Vyšší informovanost o cenovém vývoji bude zajišťována především prostřednictvím

údajů Českého statistického úřadu, který bude sledovat vývoj celkové cenové hladiny a zjištěné údaje bude zveřejňovat. Bude sestaven dočasný cenový index pro koš složený z položek každodenní spotřeby, který umožní podrobnější sledování vývoje cen nejnakupovanějšího zboží. Detailnější sledování cen by mělo být prováděno od okamžiku oznámení oficiálního připočitatelného koeficientu a intenzita sledování cen by měla být vystupňována v období vlastního zavádění eura, aby se předešlo mediálnímu zkreslování faktického cenového pohybu. Bude nutné navrhnout též vhodné formy komunikace, aby o aktuálním vývoji cen informovaly důvěryhodné a kompetentní osoby, jejichž sdělení mají náležitý odraz v médiích.

Vývoj cen na Slovensku je rovněž monitorovaný a probíhá kontrola přepočítávání a zveřejňování cen. Spotřebitelé mohou sami podávat návrhy, jestli z důvodu přechodu na novou měnu nedošlo ke zvýšení ceny a je zachována spravedlivá hospodářská soutěž. V zákoně jsou vyjmenovány kompetence pro rychlou nápravu, možnosti sankcí a přijetí opatření. Ministerstvem hospodářství SR byl zřízen Pracovní výbor pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele, jehož prostřednictvím ministerstvo dohlíží na ochranu spotřebitele z hlediska dodržování příslušných ustanovení zákona č. 659/2007 Z. z. a to na základě výsledků kontrolních orgánů, monitoringu vývoje cen a stížností a podnětů občanů Slovenské republiky. Kontrola je realizována zodpovědnými pracovníky, kteří byli zaškoleni samotnými tvůrci zákona. V zákoně je stanovena kontrola a monitoring cenového vývoje a zveřejňování 58

Autorka vychází z údajů zanesených v Národním plánu pro zavedení eura v ČR.

- 42 -

cenové hladiny v období od počátku roku 2008 až do ukončení povinného duálního zobrazování cen. Monitoring je zajištěn s využitím zúženého spotřebního koše (nejčastější spotřebitelské nákupy), ve spolupráci se Štatistickým úradom SR a s NBS a pravidelným publikováním výsledků kontroly. Kontrolními orgány byla v časovém souladu se zavedením duálního značení cen zřízena telefonní linka a elektronická adresa, na které mohou občané SR nahlašovat všechny případy porušení jejich práv při zavedení eura. O výsledcích kontroly budou v druhé polovině roku 2009 předloženy zprávy Pracovnímu výboru pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele. Ten následně vypracuje zprávu pro MH SR a to ji předloží vládě SR. Po projednání této zprávy ve vládě budou informace zpřístupněny veřejnosti na webových stránkách a prostřednictvím sdělovacích prostředků. Aby tímto zveřejněním výsledků nedošlo k negativní reklamě, jsou v období povinného zobrazování duálních cen

průběžně informováni a upomínáni i všichni

zainteresovaní, toto opatření by je mělo donutit dodržovat požadavky zákona.

4. 3. 5 Etický kodex Jedná se o vzorové čestné prohlášení, ve kterém se podnikatel zaváže, že nevyužije zavedení eura k neopodstatněnému zvyšování cen a usnadní svým zákazníkům přechod na euro. Seznam signatářů tohoto prohlášení je posléze předložen veřejnosti. Podnikatel může sám své zákazníky o tomto aktu informovat například tím, že vyvěsí logo etického kodexu ve své prodejně.

Pro podmínky české ekonomiky je nutné tento nástroj více rozpracovat, aby usměrňoval etické chování podnikatelů a poskytoval spotřebitelům významnou informaci o vztahu prodejce k euru. Podstatou tohoto opatření bude přijmout dobrovolný závazek dodržení pravidel přepočtu cen (tzv. fair-pricing agreement), v případě nedodržení norem bude obchodníkovi odebráno logo a jeho neetický postup bude oznámen veřejnosti.

Etický kodex na Slovensku podepsalo mnoho firem, přičemž kromě velkých společností se připojili i menší podnikatelé. Do seznamu signatářů etického kodexu je možné nahlédnout na oficiálních stránkách zavedení eura na Slovensku www.euromena.sk. Zájem podniků připojit se k dokumentu ještě před zavedením eura postupně vzrůstal a projevil se zde rovněž efekt řetězové reakce. Čím více se o tomto dokumentu hovořilo a čím

- 43 -

více přibývalo signatářů, tím více firem se přihlašovalo k podpisu. V následujícím výčtu je uvedeno, že slovenské firmy se podpisem etického kodexu zavazují k tomu, že: •

Nezneužijí proces zavedení eura pro nedovolené cenové pohyby svých výrobků a služeb.

•

Jejich ceny budou tvořeny na základě nabídky a poptávky.

•

Budou působit ve prospěch svých dodavatelů a zákazníků.

•

Zavedou systém duálního označování.

•

Přepočet cen budou provádět s maximální možnou přesností.

•

Budou oficiálně zveřejňovat směnný kurz.

•

Vytvoří takové podmínky, aby zákazníci mohli jednoduše porovnat ceny nabízených produktů a služeb.

•

Zapojí se do neformálních vzdělávacích aktivit, aby zákazníkům vysvětlily, jaké změny je v souvislosti se zavedením eura čekají.

•

V marketingových materiálech budou dvojí ceny uvádět přímo u daného zboží nebo služby a zároveň na tomto materiálu uveřejní konverzní kurz.

•

Svou obchodní činnost zabezpečí dostatečným objemem hotovosti v euro měně, aby co nejvíce napomohly výměně peněz v období duální cirkulace.

4. 3. 6 Černá listina Veřejně dostupný seznam, který obsahuje název a sídlo podniku, v němž by byl při přechodu na euro zaznamenán nadměrný růst cen, tedy seznam těch obchodníků, kteří využili eura ke zvyšování cen. Vytvoření Černé listiny je dobrovolnou aktivitou nevládních spotřebitelských sdružení. Aby tento nástroj plnil jak důležitou informativní funkci pro spotřebitele, tak aby nemohl být zneužíván k nekalé konkurenci, měli by na dokumentu spolupracovat jak spotřebitelé tak podnikatelé. Aby nedošlo k neoprávněnému poškození obchodníka musí zde existovat i možnost zpětné kontroly. V České republice povedou seznam Černé listiny spotřebitelská sdružení a možnost jejich uveřejnění bude na internetu nebo například v regionálních novinách.

Sdružení slovenských spotřebitelů, které získalo na kontrolu cen zakázku a pověření od státu již v prvním čtvrtletí roku 2009 zveřejnilo černou listinu obchodníků, kteří své služby a zboží za posledního půl roku zdražili o 30 až 180 procent, přičemž maximální limit tolerovaný Sdružením spotřebitelů pro zvednutí cen je 10 %. K případům, které byly

- 44 -

na Slovensku zveřejněny jako subjekty, které nedovoleně zvýšily ceny poskytovaných služeb, patřily především hotely a restaurační zařízení. Aby se předešlo případnému omylu ze strany Sdružení, zveřejňuje se seznam až těch subjektů, kteří přes upozornění o porušení pravidel při tvorbě cen nepodali vysvětlení, proč ke zdražení došlo, nebo jejich vysvětlení nebylo dostatečně důvěryhodné.

4. 3. 8 Dočasné zmrazení cen K zákazu růstu cen v minulosti přistoupilo například Rakousko. Toto opatření je však v rozporu s obecnými principy tržního hospodářství a střetem s principem svobodné tvorby cen, proto se Česká republika resp. Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR rozhodla, že dočasné zmrazení cen nebude v ČR při konverzi na euro aplikováno. Samotné nástroje na ochranu spotřebitele však mohou být vnímány jako cenové zmrazení. Slovenská vláda rovněž o tomto opatření uvažovala, konkrétně o dočasné zmrazení cen chleba, hovězího a vepřového masa, mléka, másla, vajec, mouky, brambor a cukru. Uvažovalo se také o možnosti stanovení procentního limitu, o který by bylo povoleno zvýšit ceny určitých potravin v období duálního zobrazování cen. Představitelé slovenské vlády uvažovali i o odškodňování občanů nebo výstražných pokutách. Žádné z těchto opatření do praxe zavedeno nebylo.

4. 3. 9 Komunikační kampaň Zajišťuje vyšší informovanost občanů o cenovém vývoji a napomáhá předcházení jevu vnímané inflace. Z určitého hlediska můžeme komunikační kampaň považovat rovněž za nástroj, který pomáhá jak hladkému přechodu země na novou měnu, tak rovněž při kampani proti zvyšování cen v procesu zavádění eura. Zajišťuje vyšší zainteresovanost občana v otázce přijetí eura, který díky poskytovaným informacím lepé pronikne do celé problematiky přijetí eura. Proto je důležité, aby byl každý subjekt včas, správně a v dostatečném rozsahu informován o všech skutečnostech, které pro něj v souvislosti se zavedením eura plynou. Jak v soukromé sféře tak mezi obyvatelstvem vždy existují určité obavy ze změny národní měny, proto je nezbytné s veřejností komunikovat a vysvětlovat jí výhody a nevýhody zavedení eura a co jim toto zavedení eura přinese. V komunikaci

s občany

jsou

nejdůležitějšími

zprostředkovateli

média

a spotřebitelské organizace. V komunikaci se soukromou sférou jsou to pak profesní sdružení, svazy, asociace a komory.

- 45 -

Organizace na ochranu spotřebitele, které zveřejňují potřebné informace, např. na internetu či v novinách, informují prostřednictvím informační kampaně o zdražení, vysvětlují důvody proč došlo ke zdražení některého druhu zboží a z jakého důvodu nebylo možné tomuto zdražení zabránit, vytváří tím veřejný tlak na samotné prodejce a ti nemohou nezávisle zvyšovat ceny svých služeb a celý proces tak napomáhá zabránit nedovolenému zvyšování cen.

Cílem České republiky bude zajistit dostupnost informací tak, aby byly snadno dostupné a adresáti je nemuseli složitě vyhledávat. Již byla spuštěna internetová stránka www.zavedenieura.cz, kde mohou uživatelé najít aktuální informace týkající se zavedení eura v ČR. Po zavedení eura zde budou pravděpodobně uvedeni signatáři etického kodexu a také seznam firem umístěných na Černou listinu. Jednotlivé nástroje komunikační kampaně v ČR budou využívány s ohledem na příslušnou cílovou skupinu (občan, veřejný nebo soukromý sektor) a v souladu s harmonogramem příprav na zavedení eura. Mezi nástroje komunikační kampaně v ČR patří: •

Internetové informační stránky www.zavedenieura.cz.

•

Komunikační nástroje poskytující informace o evropských záležitostech - Euroskop, Eurokurýr, Eurocentra, eurofon.

•

Tištěné materiály produkované evropskou komisí i vlastní, rozdávané do škol, domácností, v dopravních prostředcích.

•

Inzerce v médiích, placená, jako zdroj nezkreslených informací.

•

Informační kampaň v médiích.

•

Audiovizuální a multimediální materiály – CD, DVD, především pro územní samosprávní a vzdělávací instituce.

•

Odborné konference, přednášky, školení, semináře.

•

Reklamní předměty.

•

Zvláštní akce, např. Den eura – mohl by se pořádat pro širokou veřejnost na začátku intenzivní kampaně, např. 100 dnů před dnem zavedení eura.

Slovensko ve své zemi spustilo komunikační kampaň pod heslem: „Každý cent sa ráta“59. Součástí její kampaně se staly reklamní znělky v televizi, internetové stránky,

především portál www.euromena.sk, a další média jako jsou denní tisk a časopisy. 59

Národný plán zavedenia eura v Slovenskej reoublike.

- 46 -

Přes všechna opatření proti negativnímu dopadu zavedení eura a masivní komunikační kampani mělo obavy ze zdražování více jak jedna třetina občanů Slovenské republiky60, přesto bylo zavedení eura na Slovensku úspěšné především díky propracované komunikační kampani. Výrazným pomocníkem v komunikační kampani se slovenskému státu staly spotřebitelské organizace.

4. 4

Srovnání opatření omezujících růst cen V následující kapitole přichází na řadu srovnání opatření, která byla analyzována

v předchozí části práce a které obě země s cílem zamezení růstu cen při zavádění eura. Rovněž jsou v této kapitole uvedena doporučení týkající se zaváděných opatření pro Českou republiku.

Nejdříve přistoupíme k hodnocení duálního značení cen. Z uvedených informací ohledně tohoto nástroje vyplývá, že Slovenská vláda věnovala tomuto nástroji velkou pozornost, v plánu pro zavedení eura na Slovensku jsou rozepsány jednotlivé výjimky, jejichž výčet a konkrétní specifikace jsou konkretizovány v Zákoně č. 659/2007 o zavedení eura na Slovensku. Autorka se domnívá, že velká pozornost zaměřená na duální značení cen a jeho dodržování se slovenským odborníkům a celému státu výrazně vyplatila, podkladem pro toto tvrzení je fakt, že na Slovensku nedošlo k žádným výrazným problémům ani při zavádění ani samotné aplikaci duálního značení a občané Slovenska si tak mohli postupně zvykat na změnu, která je čekala. Jak již bylo uvedeno v analýze přístupu k duálnímu značení cen v ČR výše, Česká republika musí tento nástroj ještě více specifikovat, stanovit potřebné výjimky a schválit potřebnou legislativu, aby nástroj nabyl právního rámce. Pokud zhodnotíme opatření jako samostatný nástroj zabraňující růstu cen po zavedení eura, jeví se jako ten neúčinnější, který je po celou dobu transformace ekonomiky na novou měnu na očích všem spotřebitelům, kteří se s ním setkávají prakticky na každém kroku po dobu delší než jeden rok a to jim umožňuje zvyknout si na novou měnu a potlačit obavy, které v nich konverze měn vyvolala. Tento fakt hraje významnou roli především u občanů seniorů, kteří mají největší problém přivyknout si a transformovat se na novou měnu.

Shrnutím a zároveň doporučením autorky v této oblasti pro Českou republiku je, aby rovněž velmi podrobně rozpracovala, jakým způsobem bude duální značení cen 60

Slovenské přípravy na euro. 21. 8. 2008. Dostupné na internetu : http://www.zavedenieura.cz.

- 47 -

aplikováno v ČR, vymezila přesný okruh výjimek a stanovila potřebné sankce za nedodržování a porušování pravidel, týkajících se tohoto opatření. Důležitým doporučením je také, aby byl brán velký zřetel na navržení společných formátů a vzorů pro duální značení cen, aby toto opatření nevyvolalo zbytečné náklady a bylo přehledné pro všechny spotřebitele. Stejně jako všechna další opatření by mělo být duální značení cen opatřeno podrobnou legislativou.

Duální cirkulace dvou měn byla zavedena na Slovensku a v České republice se s ním rovněž počítá, jelikož jsou pro toto opatření identické podmínky ponechává autorka hodnocení tohoto opatření pro kapitolu přínosy a rizika, která následuje po srovnání jednotlivých opatření.

Co se týče přístupu k zaokrouhlování obě země již z povahy euro mincí nemohly určit jiné než zaokrouhlení na dvě desetinná místa, tedy na nejbližší eurocent. Důležité je, aby bylo zaokrouhlování dostatečně podrobně vymezeno v zákoně, aby byla stanovena pravidla, podle kterých se mají obchodníci, občané a stát při zaokrouhlování řídit, tak jako je tomu v případě Slovenska, rovněž Česká republika ve svém plánu určila jakým způsobem bude zaokrouhlovat a stanovila i některé potřebné výjimky.

Podle dostupných výsledků analýz, které se zabývají přijetím eura na Slovensku, již byly identifikovány některé hotely a restaurace, které zneužily zavedení eura ke zvýšení cen za poskytované služby. Zjištění této skutečnosti dokládá, že Slovensko průběžně monitoruje vývoj cen a tak dokázalo včas subjekty, které porušují stanovená pravidla, identifikovat. Česká republika musí monitoring cen dále rozpracovat, aby bylo vhodné pro české prostředí, nicméně již má představu o tom, jakým způsobem by měl být tento nástroj aplikován v praxi. Za důležitý aspekt a doporučení pro ČR můžeme pokládat především správnou interpretaci v médiích odkud se spotřebitelé o nedovoleném zvýšení cen dozvědí. Informace by měla být poskytnuta vhodným způsobem, aby u občanů nevyvolala negativní odezvu v podobě negativního postoje k euru. Rovněž také to, jakým způsobem budou zveřejněné výsledky prezentovány, pokud totiž k růstu cenové hladiny dojde a příčinou nebude euro, měly by veškeré sdělovací prostředky tuto informaci interpretovat správným způsobem, s korektními údaji a jejich informace by měly vycházet ze seriózních zdrojů, nejlépe tedy přímo od statistického úřadu.

- 48 -

Doporučením pro Českou republiku v oblasti kontroly a monitoringu cen je, aby byly k tomuto nástroji navrženy vhodné formy komunikace, aby o aktuálním vývoji cen informovaly důvěryhodné a kompetentní osoby, jejichž sdělení mají náležitý odraz v médiích.

Rovněž komunikační kampaň, která stále ještě na Slovensku probíhá a částečně již běží v ČR, může být hodnocena jako úspěšný nástroj a slovenským občanům výrazně pomohla zvýšit povědomí o euru a nedovoluje tak obchodníkům zneužít eura ke zvýšení cen. Česká republika ve svých plánech aktualizuje budoucí způsob komunikace s občany, můžeme však říci, že již momentální debaty o zavedení eura přitahují pozornost veřejnosti, která se tak o problematiku více zajímá a získává již teď praktické informace. V tomto ohledu pomohlo i přijetí eura na Slovensku, protože z hlediska společné historie a blízkosti obou zemí je tento stát českými občany vnímáno jinak než země ostatní a lze říci, že přijetí eura na Slovensku vyvolalo mezi Čechy větší zájem. Zaváděná opatření na Slovensku slaví úspěch, což se dá přičítat výraznému nadšení, se kterým Slovensko vstupovalo do eurozóny. Průzkum ukázal, že přijetí eura je pozitivně vnímá 83 % slovenských občanů61. V České republice není podpora přijetí eura tak vysoká jako tomu bylo na Slovensku, proto by se již teď měla Česká republika zaměřit na propracovanější komunikační kampaň.

Z provedeného srovnání vyplývá, že Česká republika svá opatření ještě detailně nevypracovala a jejich interpretace ve zveřejněných plánech není úplná a konečná, mohla by se tedy inspirovat Slovenskou republikou, která svá opatření zavedla s dosavadním úspěchem. Jsou to opatření, která byla a pravděpodobně budou zaváděna i v dalších zemích, které budou chtít euro přijmout a budou se nadále inspirovat zeměmi, které již tento proces absolvovaly. V budoucnu možná přijde další nový způsob jak zabránit růstu cen po zavedení eura, ochránit tak občany před růstem cen a zakotvit v nich pozitivní vztah k nové měně. Jednoznačným doporučením pro ČR tedy je, aby při konverzi koruny na euro aplikovala všechna opatření do praxe, protože jednotlivá opatření se navzájem doplňují a tvoří tak účinný celek, který pomůže nejen k vytvoření tlaku na obchodníky, kteří nebudou moci nedovoleně zvyšovat své ceny, ale i k pozitivnímu účinku z hlediska vnímání přijetí eura občany, všechna opatření pak nezbytně musí doplnit propracovaná komunikační kampaň.

61

Statistický úřad Slovensko.

- 49 -

Autorka rovněž doporučuje stanovit termín přijetí eura s dostatečným časovým odstupem, aby bylo možné veškerá opatření bezproblémově zajistit a realizovat.

4. 5

Identifikace přínosů, problémů a rizik opatření Při identifikaci problémů a rizik, které mohou nastat při zavádění opatření, která mají

zabránit růstu cen při zavádění eura je důležité si rovněž uvědomit, že výraznou roli v zavedení eura hraje i opačný postoj veřejnosti a politických představitelů k přijetí eura. Zatímco na Slovensku bylo přijetí eura vnímáno jako přínos a prosazováno politiky, v České republice se k problematice eura váže určitá míra skepse a politické neochoty. Lidé na Slovensku měli vesměs vřelejší vztah k otázce přijetí eura. Můžeme se domnívat, že tento faktor hrál v rozhodování o euru na Slovensku mnohem větší roli než u nás a možná měl dokonce stejně silnou váhu jako argumenty ekonomické. Chladnější vztah občanů České republiky k otázce přijetí eura dokládají i výsledky sekundární analýzy k tématu zavedení eura v České republice, kdy od roku 2005 roste procento občanů, kteří jsou proti euru a s jeho zavedením nesouhlasí62. Určitým předpokladem může být i očekávání, že i vztah k zaváděným opatřením bude v České republice pronásledován mnohem větší skepsí a nedůvěryhodností než tomu bylo na Slovensku, což by mohlo vyvolat více potencionálních problémů. Z tohoto důvodu autorka navrhuje větší důraz na komunikační kampaň v České republice.

Jedním z identifikovaných rizik je problém duálního značení, který je vysvětlen na níže uvedeném příkladu63.

Cena bochníka chleba je 30 Kč, přepočítací koeficient 1€ = 27,6540 Kč : před zavedením eura

po zavedení eura

Hlavní cena

30 Kč

1,09€

Orientační cena

1,09 €

30,10 Kč

Z uvedeného vyplývá, že spotřebitel může díky zaokrouhlení dojít k závěru, že došlo ke zdražení bochníku chleba. Nastal zde tedy problém rekonverze čili opětné přeměny : 100 Kč → 3,62 € → 100,11 Kč. 62

MFČR. Sekundární analýza k tématu zavedení eura v České republice. Říjen 2007. Dostupné na internetu : http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Sekundarni_analyza_EURO_pdf.pdf. 63 Převzato od Oldřich Dědek. Aktuální stav příprav na zavedení eura v ČR. Dostupné na internetu : www.vsfs.cz.

- 50 -

Podle národního koordinátora pro zavedení eura v ČR Oldřicha Dědka, by mělo být duální označování cen uplatňováno pouze ke spotřebitelům, nikoliv v obchodním styku mezi firmami, toto tvrzení lze podpořit argumentem, že pokud by měly být veškeré ceny v dodavatelsko odběratelských vztazích značeny duálně, došlo by k vysokému nárůstu nákladů a ke zbytečným administrativním výdajům. Riziko duálního označování cen může nastat v případě, že je stanovena příliš dlouhá doba dvojího značení cen, což by mělo za následek zpomalení adaptace spotřebitelů na myšlení v nové měně. Naopak po rychlém ukončení duálního značení cen je možné riziko cenového skoku. Duální značení cen s sebou přináší i jiné problémy, a to především náklady a problémy spojené s grafickým odlišením hlavní a vedlejší ceny a náklady na předělávání cenových štítků, současně také klade vysoké nároky na administrativu jednotlivých podniků. Pokud nebude hlavní cena dostatečně výrazně odlišena od ceny vedlejší může dojít ke zmatení spotřebitelů, případně vyšším nákladům na odstranění způsobených škod. Je tedy nezbytně nutné, aby byly zabezpečeny návrhy na zjednodušené společné formáty a vzory pro duální značení a aby bylo zabezpečeno usměrnění jednotlivých subjektů na uvádění duálních cenových údajů. Dilematem v oblasti duálního značení zůstává, jestli je vhodné uplatňovat národní konvence při dvojím značení výrobků a služeb, neboli jestli je třeba uvádět orientační ceny v korunách s přesností na haléře, jak tomu je zvykem nebo na více desetinných míst, např. 15,10 Kč namísto 15,14 Kč. Dalším faktorem, který může působit komplikace a mást spotřebitele je ten, že přepočítací koeficient se před zavedením eura liší od aktuálního tržního kurzu národní měny vůči euru. Tento problém je důležité eliminovat výrazným zveřejněním přepočítacího koeficientu v prodejnách a komunikační kampaní, která občanům objasní pojem přepočítací koeficient.

V průběhu duální cirkulace se mohou vyskytnout problémy technického rázu, jako například nedostatek mincí a bankovek nižších hodnot v menších obchodech, kdy prodávající nebude schopen zákazníkovi vrátit na bankovky, např. v řádu 100€, tento problém byl skutečně identifikován na Slovensku, kde obchodníci nebyli schopni zákazníkům při platbě větší bankovkou vrátit nazpět peníze. Dalším identifikovaným rizikem je předpoklad, že pro období duálního oběhu měn někteří obchodníci svou činnost raději pozastaví až do doby, kdy bude v oběhu opět jen jedna - 51 -

měna a to z toho důvodu, aby nemuseli přijímat dvě měny a nezvyšovala se jim administrativní náročnost profese a vyhnuli se případným komplikacím. Tento jev by mohl způsobit komplikace zejména v obcích s malým počtem obyvatel a tedy nedostatkem nákupních středisek a obchodů, v případě jejich zavření po dobu čtrnácti dnů by mohly mít určité skupiny obyvatelstva, jako např. důchodci či zdravotně postižení problémy se zajištěním svých potřeb. Určitým doporučením, které by tento jev mohlo eliminovat je určení výjimek, pro tyto rizikové prodejny, které by nemusely duální oběh měn respektovat. Potvrzení tohoto tvrzení vychází ze zkušeností Slovenské republiky, kde se mnozí obchodníci rozhodli své prodejny až do 16. ledna, kdy duální oběh skončil, zavřít. Připravit maloobchod na to, že veřejnost ho využije jako směnárnu, častěji než bankovní sektor, vychází to ze zkušeností Rakouska a Německa, zhruba po 14 dnech od zavedení eura do hotovostního oběhu naprostá většina obyvatel již nevlastnila žádné prostředky v národní měně. Rizikem se může stát podcenění náročnosti změn informačních systémů nutných pro zavedení veškerých opatření do praxe, zejména z hlediska času, pracnosti a financí. Firmy by se tak nestihly dostatečně připravit na aplikaci opatření pro omezení růstu cen po zavedení eura. Ke jmenovaným problémům a úskalím můžeme přidat zajímavost, že na Slovensku byl na počátku zavedení eura identifikován pokles spropitného u zaměstnanců jako jsou číšníci a podobné profese. Slovenští občané byli z počátku velice opatrní při platbě eurem a neutráceli tolik jako v případě, pokud by platili slovenskou korunou.

Riziko komunikační kampaně se může vyskytnout v případě špatné interpretace důležitých informací, proto je nezbytné dbát na správný výběr komunikačních kanálů a subjektů, které budou se spotřebiteli komunikovat. V oblasti etického kodexu a černé listiny autorka nespatřuje žádná rizika, měl by ale být stanoven určitý zpětný kontrolní mechanismus, který zajistí, že se na černou listinu nebo mezi signatáře etického kodexu nedostanou firmy a obchodníci, kteří na seznam nepatří.

Nejrizikovějším ze jmenovaných opatření se vzhledem k definovaným skutečnostem může jevit oblast zaokrouhlování. Aby nedošlo k případným problémům, je nezbytné dodržovat přepočítací koeficient, správnost zaokrouhlování pravidelně kontrolovat a stanovit přiměřené sankce v případě porušení daných pravidel.

- 52 -

Přínos nejen těchto opatření, ale eura jako takového se projevil zejména před jeho oficiálním přijetím, po zafixování kurzu v počátcích finanční krize totiž byly slovenské podniky ušetřeny výraznější volatility měny. Klad analyzovaných opatření autorka nachází především v samotné podstatě jejich zavádění a tedy v prevenci proti nedovolenému zvyšování cen při a po zavedení eura, dále v jejich informační stránce pro spotřebitele a širokou veřejnost a tedy v jejich schopnosti napomoci hladkému přechodu na novou měnu. Přínos duálního značení je navíc takový, že i po zavedení eura spotřebitel, díky uvádění původní i nové měny, jasně vidí, že nedošlo ke zvýšení cen a že se ho obchodník nesnaží oklamat. Duální značení pomáhá občanům zvyknout si na novou měnu a za pomoci tohoto opatření je rovněž eliminován negativní jev vnímané inflace. Pokud občan viděl, že ceny nejsou přepočítány podle oficiálního koeficientu a nejsou tak uváděny správně, může sám informovat příslušné orgány a požádat o nápravu. Duální oběh měn je dobrým nástrojem, který umožní občanům vyměnit si své peníze za eura během běžného nákupu aniž by museli navštívit bankovní instituci. Jestli má tento nástroj vliv na omezení růstu cen po zavedení eura není jednoznačné, opatření napomáhá především k hladkému přechodu na novou měnu. Přesto, že je euro přijato formou „Velkého třesku“, je zde duální cirkulací ponechán určitý prostor, který tento „Velký třesk“ poněkud zmírňuje. Nedochází tak k prudkému tlaku na občana, který by si v jiné situaci musel veškeré hotovostní úspory vyměnit v bance během jednoho dne. Tímto způsobem spotřebitel postupně přeměňuje své finanční prostředky na novou měnu. Z uvedeného textu by se mohlo zdát, že identifikovaných rizik je podstatně více než nalezených přínosů analyzovaných opatření. Musíme však brát v potaz, že opatření jsou zaváděna právě pro to, aby měla přínos pro celou společnost, která se chystá na novou měnu, proto je důležité identifikovat právě rizika, která by pozitivní efekt opatření mohla narušit.

4. 6

Opatření versus ekonomické podmínky ČR a SR Kapitola se věnuje posouzení vhodnosti a účinnosti jednotlivých opatření s ohledem

na stávající ekonomické podmínky České republiky a Slovenska Pro přijetí eura musí stát splnit kritéria konvergence a ekonomika daného státu musí být na takovou změnu dostatečně připravena. Podle některých názorů přijetí eura na Slovensku pomohly právě reformy Mikuláše Dzurindy, předseda vlády SR 1998 – 2006, které podpořily nabídkovou stranu ekonomiky, rozhýbaly a zpružnily trh práce, zjednodušily daňový systém a díky penzijní reformě v dlouhém období zřetelně ulevily veřejným financím. - 53 -

V České republice je podle některých politiků nutné provést strukturální reformy ještě před přijetím eura. Populace v České republice stárne a je zde dlouhodobý problém udržitelnosti veřejných financí, proto je třeba provést důchodové a zdravotní reformy. Dalším argumentem, proč by Česká republika neměla prozatím euro přijmout je nízká míra synchronizace českého hospodářského cyklu s eurozónou, současná finanční krize a globální ekonomická nestabilita. Důvodem proč nepřijmout euro, když už ho přijali i na Slovensku bylo také, že oproti Slovensku má Česká republika větší ekonomiku a dlouhodobě důvěryhodnou měnu, tento fakt však byl v posledních měsících výrazně porušen. Vzhledem k tomu, že všechny země, které k eurozóně přistupují využívají jmenovaných opatření k omezení růstu cen a pokud je tedy stát a jeho ekonomika připravena na přijetí eura, pak jsou veškerá opatření vhodná a aplikovatelná na ekonomiku daného státu. Jelikož konvergenční kritéria sama zajišťují, že přistupující ekonomiky jsou s eurozónou dostatečně sladěny. Je nutné rovněž dodat, že se jedná o systémová opatření, která si každá země upravuje právě pro podmínky její ekonomiky, tak aby jí vyhovovala a plnila účel v dané zemi. Proto se autorka práce domnívá, že zaváděná opatření nebudou mít negativní vliv na stávající ekonomické podmínky, které však budou ovlivněny samotným přijetím eura. Zavedení eura by nemělo mít negativní vliv na růst české ekonomiky. Po zavedení eura by se ovšem měla v ČR dlouhodoběji zvýšit inflace. Přínosy ze zavedení eura jsou zpravidla trvalé povahy, zatímco většina nákladů je jednorázového či přechodného charakteru. U trvalejších nákladů (ztráta autonomní měnové politiky, ztráta kurzového přizpůsobovacího kanálu) lze navíc očekávat, že jejich význam bude klesat s tím, jak se bude prohlubovat přibližování české ekonomiky eurozóně. Tato reálná konvergence intenzivně probíhá a bude probíhat po celé období před vlastním přijetím eura.64

5 ZÁVĚR První část práce se věnovala teoretickým východiskům, která byla podstatná pro zpracování bakalářské práce, druhá část se pak již zaměřila na analýzu a samotné srovnání opatření, která mají omezit růst cen při příjímání eura v České republice a na Slovensku. Srovnání opatření předcházely ekonomické a politické charakteristiky obou zemí, technické aspekty zavedení eura v těchto zemích a rovněž se autorka zabývala vývojem inflace v obou zemích, s tím rozdílem, že v České republice byla inflace analyzována z dlouhodobého

64

Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. PEF MZLU. Brno. 2007. Dostupné na internetu : www.euroskop.cz.

- 54 -

hlediska a inflace na Slovensku byla zkoumána v časovém horizontu jednoho roku z důvodu zaměření se zejména na dobu po zavedení eura. V jednotlivých kapitolách se autorka dále věnovala přínosům a rizikům zaváděných opatření a rovněž vhodnosti opatření vzhledem k ekonomickým podmínkám České a Slovenské republiky. Průběžně byla rovněž stanovena doporučení v oblasti zaváděných opatření pro Českou republiku. Pro účely bakalářské práce byly na jejím začátku stanoveny dvě hypotézy. Jednou z nich byl předpoklad podobnosti obou plánů, které země za účelem usnadnění vstupu země do Hospodářské a měnové unie formulují, a jejichž součástí je i výčet pravidel a opatření, která musí být po přijetí eura respektována, aby při zavádění nové měny nedošlo k neopodstatněnému růstu cen. Jednotlivá opatření byla vyjmenována a analyzována v kapitole analýza opatření omezujících růstu cen při zavádění eura, v následující kapitole byla tato opatření srovnána z pohledu jejich aplikace Slovenskou a Českou republikou. Na základě provedeného srovnání lze v závěru konstatovat, že stanovená hypotéza se potvrdila a podobnost mezi zaváděnými opatřeními existuje a podstatným rozdílem je pouze doplnění každého opatření o národní specifika. K závěru první hypotézy můžeme dodat, že na základě informací o průběhu konverze slovenské koruny na euro lze říci, že zde nedošlo k žádným vážným komplikacím, přechod na euro byl dobře připraven jak po technické stránce, tak po stránce informovanosti občana prostřednictvím komunikační kampaně, a opatření zavedená na Slovensku jsou tedy v tomto krátkém období účinná, proto se můžeme domnívat, že by jmenovaná opatření měla být účinná i při aplikaci v prostředí České republiky. Slovensko si cíl, že přijme euro k 1. 1. 2009 zadalo již při vstupu do EU v roce 2004 a tento termín dodrželo. Díky tomu měly veškeré přípravy stanoveny dobrý časový harmonogram, neprobíhaly ve stresu a díky tomu se je podařilo dobře zrealizovat. Tento fakt dal za příčinu stanovení druhé hypotézy, že by v České republice mohlo dojít k časovému tlaku na všechny subjekty, podnikatele, veřejnou správu, stát, ale i samotné spotřebitele, pokud by přijetí eura bylo odkázáno na relativně krátký časový úsek příprav pro jeho zavedení a aplikaci potřebných opatření, která na základě zjištěných údajů vyžadují dostatečný časový prostor, pro jejich správné nastavení. Proto autorka doporučuje stanovit termín přijetí eura s dostatečným časovým odstupem, aby bylo možné bezproblémově zajistit a realizovat veškerá potřebná opatření. Zavedení eura a opatření pro omezení růstu cen na Slovensku proběhlo v pořádku, bez problémů a jednotlivým subjektům nevznikly žádné závažné problémy. Navíc bylo přijetí - 55 -

eura podpořeno ze strany celého politického spektra i z široké podpory občanů. Autorka rovněž nenalezla žádná podstatná negativa, která by se při aplikaci opatření na Slovensku projevila. Úspěch zaváděných opatření na Slovensku se dá přičítat výraznějšímu nadšení, se kterým Slovensko vstupovalo do eurozóny a jak již bylo řečeno v kapitole věnující se přínosům a rizikům zaváděných opatření, v ČR není podpora přijetí eura tak vysoká jako tomu bylo na Slovensku, proto by se ČR již teď měla zaměřit na propracovanější komunikační kampaň. Cílem všech opatření je, aby obchodníci dodrželi koncept normálního růstu cen u dané kategorie zboží. Opatření zavedená na Slovensku tomuto cíli výrazně pomohla. K výraznějšímu porušení pravidel došlo pouze ve stejných oblastech služeb, jako tomu bylo i v jiných zemích, které do eurozóny vstupovaly v minulosti. Jednalo se o oblast pohostinství a ubytovacích služeb, právě v těchto zařízeních, jako jsou restaurace, kavárny a hotely, je pro jejich provozovatele jednodušší oklamat spotřebitele a využít eura ke zvýšení cen. Neblahým následkem je pro tyto poskytovatele služeb fakt, že na Slovensku dobře funguje opatření monitoringu cen a jejich překročení povolených cenových limitů bylo zjištěno. Identifikované firmy a podnikatelé se dostali na Černou listinu, která výrazně poškozuje jejich získanou prestiž. Z kapitoly, která se věnovala inflaci na Slovensku po zavedení eura vyplývá, že i když euro někde přispělo k růstu cen, tak to můžeme považovat za zcela zanedbatelné, účinnost opatření proti nedovolenému růstu cen byla oproti tomu nezanedbatelná a výrazně Slovensku pomohla k hladkému a bezproblémovému přechodu na evropskou měnu. Na závěr práce je důležité poznamenat, že v průběhu zpracování bakalářské práce byly 31. 3. 2009 zveřejněny dva aktualizované dokumenty pro zavedení eura v České republice. Jedná se o Zprávu o plnění národního plánu pro zavedení eura v České republice a Přípravu právního prostředí na zavedení eura v ČR. Oba dokumenty jsou dostupné na webových stránkách www.mfcr.cz a www.zavedenieura.cz.

- 56 -

6 SEZNAM LITERATURY PUBLIKACE [1] BALDWIN, R., WYPLOSZ, Ch., Ekonomie evropské integrace. 2. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2006, 480 s. ISBN 978-80-247-1807-1. [2] CIHELKOVÁ, E.; JAKŠ, J. a kol. Evropská integrace-Evropská unie. 1.vyd. Praha : VŠE, Oeconomica, 2004, 396 s. ISBN 80-245-0854-0. [3] DE GRAUWE, P. Economics of Monetary Union. 7. vyd. New York : Oxford University Press Inc., 2007. ISBN 978-0-19-929780-1. [4] DĚDEK, O., Historie evropské měnové integrace. Od národních měn k euru. 1. vyd. Praha : C. H. Beck. 2008. ISBN 978-80-7400-076-8. [5] FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 1. vyd. Praha : Ekopress, s. r. o., 2003, ISBN 80-86119-74-2. [6] HOLMAN, R. Ekonomie. 4. aktualizované vyd. Praha : C. H. Beck, 2005, 710 s. ISBN 807179-891-6. [7] HOLMAN, R. Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2004, 424 s. ISBN 80-7179-764-2. [8] JÍLEK, J. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2004, 744 s. ISBN 80-247-0769-1. [9] KEŘKOVSKÝ, M., KEŘKOVSKÁ, A. Evropská unie historie, instituce, ekonomika a politiky. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1999, 142 s. ISBN 80-7226-196-7. [10] LIŠKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha : Professional Publishing, 2002. 554 stran. ISBN 80-86419-27-4. s. 371. [11] Národohospodářský obzor, ESF MU Brno , 4-2007, ISSN 1213-2446, kapitola Vliv měnové integrace na ekonomiku země. [12] Newsletter, leden 2009, Centrum pro ekonomiku a politiku, kapitola Deset let eura, registrace MK ČR E 11024 [13] PITROVÁ, M., FIALA, P. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003, 743 s. ISBN 80-7325-015-2 [14] ZAHRADNÍK, P. Vstup do Evropské unie. Přínosy a náklady konvergence. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2003, 359 s. ISBN 80-7179-472-4.

- 57 -

INTERNETOVÉ ZDROJE [15] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Deset let cílování inflace 1998-2007. [online] [cit 10. 4.2009]. Dostupné na : . [16]

ČESKÁ

NÁRODNÍ

BANKA.

Oldřich

Dědek

Měnový

otřes

´97.

[online]

[cit. 20.4.2009]. Dostupné na : . [17] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně

ekonomické

sladěnosti

ČR

s eurozónou.

Prosinec

2008.

[online]

[cit. 3.4.2009]. Dostupné na internetu: . [18] EUROSKOP.. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. 2007. [online] [cit. 25.4.2009]. PEF MZLU. Brno. Dostupné na internetu : <www.euroskop.cz>. [19]

NÁRODNÁ

BANKA

SLOVENSKO.

Vplyv

zavedenia

eura

na

infláciu

v Slovenskej republike v januári 2009. [online] [cit 25. 4. 2009]. Dostupné na internetu: . [20] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKO. Národný plán zavedenia eura v SR. 2008. 80 s. [online] [cit.28.2.2009]. Dostupné na internetu : . [21] ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v České republice. 2008. 35 s. [online] [cit 24.2.2009] Dostupné na internetu : . [22] ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice. 2007. 109 s. [online] [cit. 30.3.2009] Dostupné na internetu : . [23] ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Oldřich Dědek. Výhody a nevýhody eura. Leden 2008. [cit. 25.3.2009] Dostupné na internetu : <www.zavedenieura.cz/cps/rde/xb cr/euro/07_02_08_Vyhody_a_nevyhody_eura_(Eurocentrum_1).ppt.>.

INTERNETOVÉ STRÁNKY http://www.ecb.int http://ec.europa.eu www.mfcr.cz http://target2.net - 58 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BRIBOR

Bratislava InterBank Offered Rate

ČNB

Česká národní banka

DEM

Deutsche Mark

ECB

Evropská centrální banka

ECU

Evropská měnová jednotka

EMI

Evropský měnový institut

EONIA

Euro OverNight Index Average

ERM / ERM II

Exchange Rate Mechanism / Exchange Rate Mechanism II

EPM

ECB Payment Mechanism

ESCB

Evropský systém centrálních bank

EU

Evropská unie

EUR

Euro

EURIBOR

Euro Interbank Offered Rate

HMU

Hospodářská a měnová unie

NBS

Národná banka Slovensko

RTGS

Real Time Gross Settlement

SKONIA

Slovak OverNight Index Average

SWIFT

Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication

TARGET

Trans-European Automated real Time Gross settlement Express Transfer System

USD

United States Dollar

- 59 -

7 PŘÍLOHY Příloha č. 1: PAKT STABILITY A RŮSTU (Stability and growth pact, SGP)65 Soubor opatření, který byl navržen na podnět Německa, měl zajistit dodržování rozpočtové disciplíny mezi zeměmi HMU i po zavedení jednotné měny, jeho konečná verze byla přijata na summitu Evropské rady v Amsterdamu 16. - 17. června 1997. Nevyrovnané veřejné výdaje by mohly ohrozit stabilitu společné měny a tak měla být tímto dokumentem posílena konvergence před zavedením společné měny, ale měl sloužit i k tomu, aby byla kritéria konvergence udržena i v době po přijetí eura. Podmínkou, ke které se členské státy zavázaly, je dosáhnout vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu, učinit veškerá opatření ke snížení státního dluhu a každoročně předkládat Evropské komisi a Radě program stability. Schodek veřejného rozpočtu nesmí převýšit 3 % HDP. Povinností států s dočasnou výjimkou pro zavedení eura a států neúčastnících se třetí fáze HMU je předkládat tzv. konvergenční program. Pakt stability a růstu umožňuje Radě potrestat ty členské země eurozóny, které váhají se snižováním nadměrných schodků, za tímto účelem byl vypracován sankční mechanismus. Přestože byl Pakt stability a růstu přijat na návrh ze strany Německa z důvodů, aby především jižní státy a nestabilita některých ekonomických ukazatelů neohrozily stabilitu budoucí společné měny, byly to nakonec především velké země eurozóny, z jejichž strany došlo k porušování Paktu.66

65

JÍLEK, J. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2004. s. 527. Revize Paktu stability a růstu proběhla v roce 2005 po jeho opakovaném porušování ze strany Francie a Německa, oba státy se v roce 2003 vyhnuly sankcím. Ke krytí porušování Paktu stability a růstu státy využívaly kreativního účetnictví. 66

- 60 -

Příloha č. 2: PLATEBNÍ SYSTÉM TARGET TARGET

(Trans-European

Automated

Real-time

Gross

settlement

Express

Transfer67) je platební systém vypořádání plateb v reálném čase (RTGS) provozovaný eurosystémem.

Systém TARGET byl vyvinut pro tyto účely: •

Vytvořit bezpečný a spolehlivý mechanismus na bázi RTGS pro vypořádání plateb v eurech.

•

Zvýšit efektivitu přeshraničního platebního styku v eurech.

•

Zajistit fungování měnové politiky ECB a podpořit integraci eurového peněžního trhu.

Systém TARGET (je provozován centrální bankou a účastníky jsou banky centrální i komerční, vlastní komunikace mezi bankami se po technické stránce může uskutečňovat různými způsoby. Zprávy mohou být zasílány poštou, dálnopisem, telefaxem apod. V posledních desetiletích je v mezibankovním styku využíván systém SWIFT68) je k dispozici pro všechny eurové transakce mezi státy eurozóny a uvnitř těchto států, zpracovává mezibankovní i klientské platby. Lze jej využít v některých dalších členských zemích EU, země, které euro ještě nezavedly se tak mohou k systému připojit, není to však jejich povinnost. Za určitých podmínek je systém přístupný i pro úvěrové instituce členských zemí, které euro zatím nepřijaly. Pro platby v rámci systému TARGET nebyla stanovena žádná minimální nebo maximální částka.69 Rada guvernérů dne 16. prosince 2004 rozhodla o zavedení systému TARGET2, který byl do praxe zaveden 19. listopadu 2007, zároveň všechny centrální banky eurozóny potvrdily svou účast v systému TARGET2.70

67

Transevropský automatizovaný platební systém pro expresní vyrovnávání hrubých plateb v reálném čase. je charakterizován jako automatizovaný expresní systém úhrady přeshraničních plateb ve společné měně euro, pracující v reálném čase, zajišťující bezpečné ukončení platební operace v jednom dni, dostupný stále rostoucímu počtu účastníků při komplexním provedení celé operace a při vysoké kapacitě celého systému. 68 Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci vznikla v r. 1973 v Belgii s cílem provozovat mezinárodní přenos dat mezi bankami elektronickými prostředky. V současné době se na tomto systému podílí několik tisíc bank a jejich počet neustále roste. SWIFT se tak stává nezbytným pro všechny banky, které ve své činnosti přikládají význam mezinárodnímu platebnímu styku. Zdroj : http://www.businessinfo.cz. 69 Evropská centrální banka, Eurosystém, Evropský systém centrálních bank. Dostupné na internetu : http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/infobr/ecbbr2006cs.pdf. s. 26-27. 70 Zpráva o vývoji systému TARGET2. 8.2.2005. Dostupné na internetu: http://www.ecb.int/press/pr/date/2005/html/pr050208.cs.html

- 61 -

Obr. č. 7 : Průběh platebního procesu z DHB-Bank v Nizozemsku do banky Fortis Banque v Belgii pomocí systému TARGET2.

Zdroj: TARGET2 INFORMATION PORTAL

- 62 -

Příloha č. 3: MĚNOVÁ POLITIKA ECB, ČNB A JEJICH NÁSTROJE Měnová politika Evropské centrální banky a její nástroje71 Primárním cílem ECB, a tedy i cílem Slovenské národní banky, zapojené do ESCB, je udržení cenové stability, kterou ECB ve střednědobém horizontu definuje jako inflaci pod, ale blízko, úrovně 2%, a podpora všeobecné hospodářské politiky Společenství. Deflace je také považována za nekonzistentní s požadavkem cenové stability, Řídící rada ECB tedy vymezuje, že ,,cenová stabilita má být udržitelná po střednědobé období“, z čehož vyplývá, že Řídící rada nereaguje na krátkodobé odchylky, vyvolané například šoky v cenách energií či specifickými fiskálními opatřeními, od kladiny inflace považované za kompatibilní s cenovou stabilitou. V těchto případech měnová politika nereaguje na jednorázové změny cenové hladiny, ale zaměřuje se na zamezení druhořadých následků.72 Sblížení obsahu nástrojů ECB a vymezení jejich cílů muselo podlehnout kompromisu mezi „směsí“ jednotlivých nástrojů národních centrálních bank, na které byly jednotlivé centrální banky zvyklé. Nepodlehlo dokonce ani názoru německé centrální banky a byl tak zachován respekt k ostatním národním centrálním bankám, jejímž typickým nástrojem byly povinné minimální rezervy, které nyní nehrají v sadě nástrojů ECB dominantní roli. Dominantním nástrojem se staly operace na volném trhu. Sada nástrojů ECB nyní představuje příznivý aparát jak z hlediska cenové stability, tak i nezávislosti ECB.73 Tab. č. 4 : Nastavení sazeb měnověpolitických nástrojů ECB: Nástroj

Sazba

Marginal lending facility

2,50%

Main refinancing operations (fixed rate)

1,50%

Deposit facility

0,50%

Zdroj dat: ECB Pozn.: Sazby jsou v účinnosti od 11. března 2009.

71

Zpracováno na základě poznatků Petra Zahradníka [14], kapitola č. 7 Měnová a kursová politika. ZAHRADNÍK, P. Vstup do Evropské unie. Přínosy a náklady konvergence. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2003. s. 103 73 ZAHRADNÍK, P. Vstup do Evropské unie. Přínosy a náklady konvergence. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2003. s. 104. 72

- 63 -

Měnová politika ČNB74 Stejně jako u ECB primárním cílem České národní banky je rovněž dohled nad cenovou stabilitou. ČNB také podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, to ale pouze v případě, pokud není v rozporu s jejím hlavním cílem. Cenové stability ČNB dosahuje prostřednictvím změn v nastavení základních úrokových sazeb. O těchto změnách rozhoduje bankovní rada ČNB a vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího plnění. Tab. č.5 : Nastavení sazeb měnověpolitických nástrojů ČNB: Nástroj

Sazba

Sazba platí od

dvoutýdenní repo operace - 2T repo sazba

1,75%

únor 2009

depozitní facilita - diskontní sazba

0,75%

únor 2009

marginální zápůjční facilita - lombardní sazba

2,75%

únor 2009

povinné min. rezervy - banky

2,00%

říjen 2009

povinné min. rezervy - stav. spořitelny

2,00%

říjen 2010

Zdroj dat: ČNB

74

www.cnb.cz

- 64 -

Příloha č. 4 : PROGNÓZA KURZU KORUNY VŮČI EURU Právě před rokem, v době posilující české měny, byly odhady analytiků pro kurz koruny při přechodu na euro kolem 20 korun za euro a to jak pro termín přijetí v roce 2012, který je nyní již nereálný, tak pro rok 2014. Vývoj kurzu české koruny v současnosti dosahuje vysoké míry volatility, tuto skutečnost ukazuje níže znázorněný graf, kdy po dlouhém období posilování koruny dochází ve třetím čtvrtletí roku 2008 ke zlomu, koruna začíná oslabovat a křivka grafu s oslabující korunou postupně roste se znatelnými výkyvy, kdy dochází k občasnému posílení. Obr. č. 8 : Vývoj kurzu CZK/EUR

Zdroj: EURO.Kurzy.cz

Podrobně v grafu vidíme, že v první polovině uplynulého roku 2008 koruna silně posilovala, v červenci prolomila hranici 23,0 CZK/EUR a 14,5 CZK/USD. V únoru 2009, koruna oslabila až nad 29,0 CZK/EUR a téměř 23,0 CZK/USD. V dalších dnech pak koruna opět posílila, ale v průběhu dubna zase oslabovala, je tedy pravděpodobné, že kurz koruny vůči euru se v nejbližších měsících bude dále pohybovat v hodnotách okolo 27 CZK/EUR.75.

Prognóza kurzu koruny vůči euru České národní banky z února 2009 pro rok 2009 je 25,8 CZK/EUR a pro rok 2010 25,6 CZK/EUR, nepředpokládá tedy další oslabení koruny vůči euru, které by dosáhlo téměř 30 CZK/EUR tak jako tomu bylo v prvních měsících tohoto roku. Uvedená prognóza je graficky znázorněna na níže uvedeném grafu.76

75 76

Kurzy devizového trhu. Dostupné na internetu : www.cnb.cz. Prognóza kurzu koruny vůči euru. Dostupné na internetu : www.cnb.cz.

- 65 -

Obr. č. 9 : Prognóza kurzu koruny vůči euru stanovená Českou národní bankou

Zdroj: ČNB Pozn.: Vějířový graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje kurzu. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %.

- 66 -