Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
NÁKUPNÍ CENTRA V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU Shopping centres in Czech Republic and Slovakia Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
RNDr. Josef KUNC, Ph.D.
Michaela KRATOCHVILOVÁ
Brno 2015
J mé n o a př í j me ní a ut o r a :
Michaela Kratochvilová
N á ze v d i p l o mo vé p r á c e :
Nákupní centra v České republice a na Slovensku
N á ze v p r á c e v a n gl i č t i n ě:
Shopping centres in Czech Republic and Slovakia
K at e dr a :
Regionální ekonomie a správa
V e d ou c í d i pl o mo vé p r á c e:
RNDr. Josef Kunc, Ph.D.
R o k o b h aj o b y:
2015
Anotace Předmětem bakalářské práce ,,Nákupní centra v České republice a na Slovensku” je porovnání ekonomických, prostorových i funkčních aspektů nákupních center v obou zemích. První část se zabývá historickým vývojem nákupních center nejen v České republice a na Slovensku, ale také v USA a Evropě. Druhá část pak zahrnuje porovnání a analýzu zjištěných dat o nákupních centrech v obou zemích a definování rozdílů v oblasti nákupních center mezi oběma zeměmi.
Annotation The goal of the submitted thesis: “Shopping centres in the Czech Republic and Slovakia” is to compare economic, spatial and functional aspects of shopping centres in both countries. The first part deals with the historical development of shopping centres in the Czech and Slovak Republics, but also in the USA and Europe. The second part includes comparison and analysis of collected data on shopping centres in both countries and defining the differences in shopping centres between the two countries.
Klíčová slova Česká republika, Slovensko, nákupní centra, srovnání, historický vývoj, GLA
Keywords Czech Republic, Slovakia, shopping centers, comparisons, historical development, GLA
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Nákupní centra v České republice a na Slovensku vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 20. dubna 2015
vl ast noruční podpi s aut ora
Poděkování Na tomto místě chci poděkovat panu RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za cenné a odborné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji mé rodině nejen za užitečné rady, ale především za velkou podporu a pomoc v období vzniku této bakalářské práce.
Obsah Úvod .......................................................................................................................................................11 Metodika práce a zdroje dat ...................................................................................................................12 1
Definice a základní klasifikace nákupních center ...........................................................................13
2
Historický vývoj nákupních center ve světě - USA, Evropa ..........................................................14
3
Historický vývoj nákupních center v České republice a na Slovensku ..........................................19
4
5
3.1
VÝVOJ MALOOBCHODU V ČESKOSLOVENSKU DO ROKU 1989 ................................................19
3.2
VÝVOJ MALOOBCHODU A NÁKUPNÍCH CENTER V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 ..............21
3.3
VÝVOJ MALOOBCHODU A NÁKUPNÍCH CENTER NA SLOVENSKU PO ROCE 1989 .....................23
Současná situace nákupních center v ČR a na Slovensku ..............................................................25 4.1
SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE..................................................................................................25
4.2
SITUACE NA SLOVENSKU .........................................................................................................26
Srovnání nákupních center v České republice a na Slovensku .......................................................28 5.1
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE .....................................................................................28
5.2
VÝVOJ NÁKUPNÍCH CENTER NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVENSKA .............................28
5.3
NÁKUPNÍ CENTRA PODLE VELIKOSTI HRUBÉ PRONAJÍMATELNÉ PLOCHY ...............................30
5.4
TYPY NÁJEMCŮ NÁKUPNÍCH CENTER ......................................................................................33
5.5
ZASTOUPENÍ ZNAČEK MAGNETŮ NÁKUPNÍCH CENTER ............................................................33
5.6
VELIKOST HRUBÉ PRONAJÍMATELNÉ PLOCHY VE MĚSTECH OBOU STÁTŮ ..............................35
5.7
VÝSTAVBA NÁKUPNÍCH CENTER NA BROWNFIELDS A GREENFIELDS ......................................38
5.8
LOKALIZACE NÁKUPNÍCH CENTER V RÁMCI MĚSTSKÝCH ZÓN ................................................40
Závěr ......................................................................................................................................................42 Seznam použité literatury.......................................................................................................................44 Seznam internetových zdrojů ...............................................................................................................46 Seznam tabulek ......................................................................................................................................48 Seznam obrázků .....................................................................................................................................49 Seznam použitých zkratek......................................................................................................................50
Úvod Nákupní centra jsou v současné době fenoménem nejen v České republice a na Slovensku, ale po celém vyspělém světě. Je zajímavé pozorovat, jak se z úplně počáteční myšlenky směnného obchodu vyvinuly postupem času obrovské moderní prosklené nákupní komplexy, které dokáží uspokojit téměř veškeré lidské potřeby a přání. Historie moderních nákupních center v České republice se píše od roku 1997 a na Slovensku od roku 2000. Od té doby uplynulo několik let a nabízí se tedy příležitost ohlédnout se za tímto obdobím, analyzovat vývoj nákupních center a porovnat situaci v obou zemích. To byl také důvod, proč jsem si téma Nákupní centra v České republice a na Slovensku vybrala. Zdálo se mi zajímavé porovnat v z tohoto pohledu ČR a SR už proto, že s ohledem na společnou historii obou zemí se nabízí tvrzení, že situace nákupních center bude v ČR i SR totožná. Dalším důvodem při volbě tématu práce byla také snaha o systematický pohled na danou oblast. Cílem bakalářské práce je srovnat vybrané ekonomické, funkční a prostorové aspekty nákupních center v České republice a na Slovensku. Práce se skládá ze dvou základních částí. První část popisuje historický vývoj a vznik nákupních center v USA, Evropě, České republice a na Slovensku. Existence nákupních center je nedílně spojena s vývojem maloobchodu, proto část historie je věnována právě jeho vývoji. Dále je zde analyzována současná situace nákupních center v České republice a na Slovensku. První část je tedy více teoretická a čerpá z odborných zdrojů. Druhá část je postavena na srovnání informací a dat o nákupních centrech v České republice a na Slovensku. Data jsou znázorněna pomocí grafického a tabulkového znázornění a analyzována podle různých kritérií a pohledů. Cílem je formulovat podobnost či odlišnost vývoje a stavu nákupních center obou států.
11
Metodika práce a zdroje dat Při zpracování práce byly použity standardní metody. Základ tvořilo studium odborné literatury, článků, studií a internetových zdrojů a analýza údajů a dat obsažených ve studované literatuře. Následovalo třídění, klasifikace a typologizace informací a dat, analýza a komparace obou zemí a na závěr pokus o syntézu a zobecnění získaných poznatků. Mezi zásadní knižní zdroje této práce patří především tyto publikace: -
Časoprostorové modely nákupního chování české populace (Kunc, J. a kol., 2013) analyzuje mimo jiné nákupní chování, vývoj maloobchodu v České republice a specifika nákupních center,
-
Geografie maloobchodu a spotřeby (Spilková, J., 2012), která se zabývá několika tématy geografie maloobchodu, např. jeho plánováním, hodnocením dopadů výstavby maloobchodních zařízení nebo také nákupním chováním a nákupními centry,
-
Geografia maloobchodu (Križan, F., Lauko, V., 2014), které popisuje zejména maloobchod, jeho plánování, maloobchodní prostředí atd.
-
Geografické aspekty transformácie maloobchodu a nákupného správania sa na Slovensku (Mitríková, J., 2008), která se věnuje geografii maloobchodu a vývoji maloobchodu na Slovensku,
-
Retail Book (2010), publikace, která obsahuje informace o nákupních centrech v České republice a na Slovensku
Kromě odborné literatury bylo také čerpáno z internetových zpravodajských, informačních a statistických serverů. Dále pak z webových stránek nákupních center.
12
1 Definice a základní klasifikace nákupních center Definice nákupních center Existuje několik možných definic nákupních center. Mezinárodní asociace nákupních center (ICSC1) je definuje takto: ,,nákupní centrum je soubor maloobchodních a jiných obchodních zařízení, který je plánován, postaven, vlastněn a řízen jako jeden celek, typicky s vlastní možností parkování. Nejčastější kombinací je nákupní galerie a kotevní nájemce (magnet) v podobě hypermarketu nebo většího supermarketu (ICSC, 2012). Podle Cushman & Wakefield je však nákupní centrum ,,centrálně řízené, účelově postavené maloobchodní zařízení, zahrnující jednotkové i společné prostory, s hrubou pronajímatelnou plochou větší než 5 000 m2. Outletové prodejny a retail parky nejsou mezi nákupní centra zahrnovány" (Cushman & Wakefield, 2011). Jindra (1998, str. XXIV) definuje nákupní centra jako: ,,komplex prodejen, stravovacích zařízení a provozoven služeb plánovitě vytvořených, uspořádaných a řízených jedním majitelem, přičemž provozovateli obchodních jednotek jsou nájemci". Evropský institut obchodu (EHI)2 pak vymezuje nákupní centrum jako ,,velkoplošnou jednotku, sloužící k uspokojování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých potřeb", přičemž ,,prodejní plocha centra je nejméně 10 000 m2". Typy nákupních center Tab. 1 Mezinárodní standard pro jednotlivé typy evropských nákupních center Typ zástavby
Maloobchodní formáty
Tradiční
velmi velké NC velké NC střední NC Comparison-based Convenience based velký střední malý
malé NC Retail Park Specializované Factory Outlet Center Theme-oriented Center
Leisure-based Non-leisure-based
Hrubá pronajímatelní plocha (GLA) v m2 80 000 a více 40 000-79 999 20 000-39 999 5 000- 19 999 5 000- 19 999 20 000 a více 10 000-19 999 5 000-9 999 5 000 a více 5 000 a více 5 000 a více
Zdroj: Lambert (2006) ICSC: Shopping Center Definitions. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.icsc.org/research/references/c-shopping-center-definitions 2 EHI Shopping-Center Report: Definitionen. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.shoppingcenter-report.de/#/definitions 1
13
2 Historický vývoj nákupních center ve světě - USA, Evropa Historický vývoj nákupních center v USA Úplně prvotním počátkem nakupování vůbec se stal směnný obchod, kdy docházelo k výměně zboží na trzích, jak tvrdí Timothy (2005). Obchodní domy, které byly předchůdci nákupních center se objevují se vznikem tzv. the leisure class, koncem 19 století. Tato vyšší společenská třída se se snažila žít život po vzoru evropské šlechty (Timothy, 2005). Historie amerických maloobchodních prodejen velkoplošného formátu se začíná počátkem 19. století. Jedná se o řadové prodejny kolem pěší ulice, které jsou pronajímány různým obchodníkům (Spilková, 2012). Po skončení II. světové války však vlivem prudké urbanizace městská centra dále nebyla schopna plošně zajistit všechny centrální funkce. Nastal tedy přesun služeb na okraje měst, kde se začaly budovat první nákupní centra tzv. na zelené louce. Jako příklad lze uvést nákupní centrum Northgate, jež bylo postaveno v roce 1950 na předměstí Seattlu (Spilková, 2012). Díky postupnému přesunu maloobchodu z centra k okrajům měst však začínala samotná centra chátrat a ,,vyklidňovat" se. Dříve exkluzivní části centra se měnily v imigrantská ghetta a oblasti s častým výskytem sociálněpatologických jevů. Zájem o centrum se odsouval do pozadí, přičemž naopak popularita předměstí rostla (Spilková, 2002). Sedmdesátá léta přinesla snahu o nápravu nevalného postavení center měst. Usilovalo se o architektonické spojení původních a nových staveb, také se posílila role veřejné dopravy. Do center měst se vracely podle Spilkové (2012) stravovací provozovny, banky, cestovní kanceláře apod. Nákupní centra se postupně začínala stěhovat zpět do městských oblastí a přinášela s sebou model příměstského nákupního centra (Timothy, 2005). Osmdesátá léta charakterizuje rozmach gigantických nákupních center, které se budovaly v příměstských oblastech, tzv. Mega Malls. Docházelo zde k propojení obchodu, služeb, pohostinství, společenských, kulturních a sportovních aktivit (Spilková, 2002). Tato centra se stávala ideálním místem pro volný čas, strávený např. s rodinou, přáteli a stávala se významným prostorem pro setkávání. Z architektonického hlediska došlo ke změně z horizontálně stavěných center na vertikální nákupní centra lokalizované do městských center, např. Water Tower Place v Chicagu (Križan, Lauko, 2014) Současný trend nákupních center v USA se odklání od výstavby nových obchodních center a směřuje k obnovování a revitalizaci stávajících center. Vedle tohoto trendu se také začínají stavět nová tzv. factory outlet centra, která spojují typický model běžného nákupního centra a outletového nakupování, jež je oblíbené pro množství slev a zvýhodněných cen (Spilková, 2012). Vývoj outletových center v USA za poslední desetiletí lze vidět v obr. 1. Zajímavostí v oblasti nákupních center ve Severní Americe mohou být tzv. dead malls - mrtvá nákupní centra. Deadmalls.com, server zaměřený na historii a mapování mrtvých nákupních center, je 14
definuje jako „nákupní centra s vysokou mírou neobsazenosti (míra obsazeností centra klesne pod 70%3), nízkou úrovní spotřebitelského ruchu; centra, která chátrají a upadávají, dostávají se do problémů“. Mark Hinshaw v rozhovoru pro ABC4 tvrdí, že ,,Amerika má více prodejní plochy na obyvatele, než kterákoli jiná země". Tudíž příčinou mrtvých center se zdá být právě převis nabídky nad poptávkou a částečně také změna nákupního chování obyvatel. Obr. 1 Počet otevřených outletových center v USA v období 2005 - 2013 12
11
10 8
8 6
5 4
4 2
2
2
2
2
2009
2010
2011
1
0 2005
2006
2007
2008
2012
2013*
* dokončené, nebo s naplánovaným datem otevření do konce roku Zdroj: Standard &Poor's 2013;Value Retail News, Buxtonco.com5
3 DEADMALLS.COM: Dictionary. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://deadmalls.com/dictionary.html 4 ABC News: Dead malls: Half of America's shopping centres predicted to close by 2030. [online]. [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://www.abc.net.au/news/2015-01-28/the-decline-of-american-shopping-malls/6050956 5 Buxton: Shopping for Growth? Outlet Malls Should Be Your Next Stop. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://buxtonco.com/news/news-detail/shopping-for-growth-outlet-malls-should-be-your-next-stop
15
Obr. 2 Nákupní centrum Northgate, otevřené roku 1920 v Seattlu
Zdroj: http://blogs.baruch.cuny.edu/his1005fall2010/2010/11/16/one-stop-shop/ Obr. 3 Nákupní centrum Bellevue Shopping Square otevřené roku 1946 v Bellevue
Zdroj: http://www.fastmall.com/blog/ Historický vývoj nákupních center v Evropě Za prvního předchůdce nákupního centra v Evropě lze považovat pařížský Palais Royal, který v období 1781 - 1784 přestavěl na obchodní a společenské centrum Ludvík Filip II. Orleánský. Polovina 19. století pak přinesla do Paříže ,,koncept velkých obchodních domů" (Spilková, 2012, str. 47). Ke konci století se z architektonického hlediska objevily haly s ochozy a skleněné střechy (v Paříži, Bruselu, 16
Miláně, Neapoli), přičemž nejzachovalejší stavbu s těmito prvky, Obchodní dům GUM, je stále možno nalézt v Moskvě (Jindra, 1996). Moderní éra nákupních center v Evropě započala přibližně 10 let po Spojených státech. Dle Spilkové (2012) se vyvíjela v podobném duchu, avšak nedošlo k tak negativnímu vylidnění a devastace center měst. Budování evropských nákupních center nikdy nenabylo tak obrovského měřítka jako v USA. Nákupní centra v Evropě byla menší a výstavba na zelené louce nebyla realizována v tak velkém měřítku (Kunc a kol., 2012). Obr. 4, obr. 5 Interiér GUM v r. 1893 a v současnosti
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/GUM_(department_store) Velkoplošné maloobchodní prodejny se poprvé objevily až v 2. pol. 20. stol., a to opět ve Francii, v roce 1963. V roce 1964 se pak ve Velké Británii (Birmigham) otevřelo Bull Ring Centre a o rok později také Elephant and Castle (Londýn). Tato centra byla jako první krytá a i doposud patří k nejnavštěvovanějsím nákupním centrům ve Velké Británii (Dawson, Lord, 2012). Pro 60. léta je hlavně v západní Evropě typická etapa výstavby na zelené louce. Převážně jednopodlažní stavby vznikaly zejména v blízkosti velkých dálničních uzlů (Kunc a kol., 2012). I v severních zemích Evropy docházelo k silné výstavbě nákupních center; šlo o „nezastřešené pěší ulice s obchody a v návaznosti na stanice metra“ (Scott, 1970, str. 14; Szczyrba 2005), které se nacházely uprostřed velkých předměstí. Koncem 60. let se již budovala také první zastřešená nákupní střediska (Spilková 2012). V 70. letech se dále zvyšovala důležitost napojení nákupních center na komunikace a veřejnou dopravu z důvodu dostupnosti obchodních center pro zákazníky. Centra byla již vícepodlažní, s dvojpatrovými garážemi, klimatizovaná a obsahovala odpočinkové kouty a zeleň a také širokou nabídku služeb a zábavy (Spilková, 2012) Osmdesátá a devadesátá léta byla typická renovací, modernizací a rozšiřováním již vybudovaných nákupních center (Kunc a kol., 2012) a nová centra vznikala také v místech bývalých průmyslových areálů, budov či nezastavěných ploch, které postrádaly efektivní využití, tzv. 17
brownfields. V devadesátých letech byla postupně nákupní centra brána nejen jako místa nákupu, ale stále více i jako místo pro zábavu a relaxaci a jejich běžnou součástí se staly také restaurace, multikina a další aktivity zábavného průmyslu (Guy, 1998). Výstavba nákupních center v Evropě stále pokračuje a každým rokem vzniká přibližně 5 mil. m obchodní plochy. Nejvíce pronajímatelné plochy v nákupních centrech se nachází v Paříži, Madridu, 2
Moskvě, Londýně a Berlíně. Trend výstavby nákupních center se v poslední době posouvá dále na východ, přičemž další expanzi budování nákupních center lze postupem času očekávat v Polsku, Turecku a Rusku. Postupný vývoj výstavby evropských nákupních center lze vidět v obr. 6. Obr. 6 Počet otevřených nákupních center v Evropě v období 1990 - 2013
Zdroj: RegioData Research GmbH Vienna, 2014
Obr. 7 Nákupní centrum Bull Ring Centre v Birmighamu
Zdroj: http://www.100thbirthday.co.uk/images/StoreGallery/pages/0103Birmingham-1960s.htm
18
3 Historický vývoj nákupních center v České republice a na Slovensku
3.1
Vývoj maloobchodu v Československu do roku 1989 Slovensko a Česká republika má v určitém období (1918 - 1992) společnou historii, jelikož
tvořily jeden stát - Československo. Tedy toto období historického vývoje maloobchodu až do roku 1989 bude popsáno pro oba státy současně. Rok 1989 je pro oba státy významný mezník, protože přinesl zásadní politické i ekonomické změny. Vedl také k přechodu od centrálně řízeného hospodářství k tržnímu hospodářství (Križan, Lauko, 2014). V letech 1948 - 1952 probíhalo v Československu jedno z nejrozsáhlejších znárodňování majetku ze všech socialistických zemí východní Evropy. V Československu bylo rušení soukromého vlastnictví až ve výši 100 % (Szczyrba, 2006). Maloobchod se v tomto období dělil výlučně na státní obchodní podniky, které se soustřeďovaly především ve městech a družstevní podniky, které působily na venkově (Szczyrba, 2005). Od poloviny padesátých let se pak začaly budovat prodejny smíšeného zboží, pultové prodejny i samoobsluhy, které byly na Slovensku nejčastějším typem prodejny. V polovině šedesátých let dvacátého století se začaly objevovat malé specializované prodejny a obchodní domy se širokou sortimentní nabídkou. Obchodní domy reprezentovaly typ velkoplošné prodejny, přičemž se současně jednalo o nejdéle působící maloobchodní formát (Mitríková, 2008). Nejstarším obchodním domem v Československu byl Haasův obchodní dům (viz. obr. 8 a 9), postavený v roce 1871 v ulici Na příkopech v Praze6. Z pozdějších let z období Československa je pak možné zmínit obchodní dům Bílá Labuť (viz. obr. 10 a 11), otevřen roku 1939, který vlastnil podnikatel Jaroslav Brouk, spolumajitel firmy Brouk a Babka, která budovala postupně další obchodní domy7. Vznikl také odborový podnik Obchodné domy, který koncentroval 20 odštěpných závodů a jeden přidružený podnik Domy módneho odievania (Mitríková, 2008). Pro obchodní domy se pak vytvořila jednotná značka Prior. Do konce osmdesátých let poklesl počet prodejen oproti předválečnému stavu na čtvrtinu, přičemž velikost prodejen zůstala, na rozdíl od prodejen v západní Evropě, stejná (Mitríková, 2008). Československý maloobchod vykazoval ,,menší prostorovou variabilitu". Docházelo k neefektivnímu 6 LUKEŠ, Zdeněk. Seniorum.cz: Palác Koruna v Praze. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/volny-cas/hobby/pragensia-pamatky-a-historie/3627-palac-koruna-v-praze 7 Bilá Labuť: Historie OD Bilá Labuť. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.bilalabut.cz/page/about-us/
19
umisťování nových prodejen, které nebralo ohled na koupěschopnost poptávky v dané lokalitě. Centra měst byla přetěžována a naopak nabídka v periferních oblastech byla nedostačující (Kunc a kol., 2013; Krásný, 1990). Postupně se také ukazovalo, že kapacita plochy československé maloobchodní sítě je nedostatečná a tudíž dochází k jejímu přetěžování. V porovnání se západními zeměmi byl plošný a obslužný standard na poloviční úrovni (Drtina, Krásný, 1989) a také sortimentní struktura v tomto ohledu byla skutečně nedostatečná. Vyvstala tedy potřeba kapacitního i kvalitativního rozvoje, zejména v Praze, Brně a Ostravě (Kunc a kol., 2013). Mezi lety 1965 - 1985 fungovalo v Československu celkem 33 obchodních domů -18 v České republice, 15 na Slovensku (Mitríková, 2008). Obr. 8, obr. 9 Haasův obchodní dům v Praze Na Příkopech - původní a současná podoba
Zdroj: původní fotografie -http://www.casopisstavebnictvi.cz/obchodni-centra-architektura-konzumujako-fungujici-system-obchodu_N5209 současná fotografie - http://velkakecka.pise.cz/479-bila-labut-70-vyroci-otevreni.html
Obr. 10, obr. 11 Interiér obchodního domu Bílá Labuť
Zdroj: http://www.bilalabut.cz/page/about-us/ 20
3.2
Vývoj maloobchodu a nákupních center v České republice po roce 1989 Vývoj lze rozdělit na 3 etapy (Kunc a kol., 2013): 1. Etapa atomizace (1990 - 1995) 2. Etapa internacionalizace (1996 - 2005) 3. Etapa konsolidace (2006 - 2013)
Etapa atomizace Pro období 1990 - 1995 je typický vznik velkého počtu nových malých prodejen (Spilková, 2012). Stalo se tak v zejména v důsledku malé privatizace české ekonomiky, kdy se tisíce státních podniků (Pramen) dostalo do vlastnictví soukromých podnikatelů (Kunc a kol., 2013) a také díky liberalizaci trhu, která umožnila, že na trh mohly vnikat další podnikatelské subjekty. Vedlejším efektem malé privatizace také bylo sortimentní rozšíření prodejen, kdy zejména v centrech měst, a hlavně v Praze, začaly vznikat specializované prodejny a také prodejny s luxusnějším zbožím (Spilková, 2012). Fyzická podoba prodejen se však výrazně nezměnila. Docházelo spíše k ,,rekonstrukci a rozšíření dosavadních prodejních ploch a k aktivaci prostorů k obchodnímu podnikání dříve nevyužitých" (Drtina, 1996, str. 14).
Etapa internacionalizace Pro etapu, která začíná v polovině devadesátých let dvacátého století a končí roku 2005, je význačným prvkem především masivní vstup zahraničních velkoplošných maloobchodních řetězců (supermarkety, hypermarkety i diskonty) na český trh, kde tyto řetězce od počátku zaujaly dominantní postavení. České podniky pro ně nebyly výrazným konkurentem (Kunc a kol., 2013). Organizovaný vstup řetězců výrazně ovlivňoval především města, která plnila funkci tzv. uzlů (Wilk, 2005). Supermarketové sítě vznikaly jak na zelené louce (tzv. greenfields) v oblastech nedostatečné nabídky, tak na území bývalých velkoprodejen potravin (Kunc a kol., 2013). Decentralizační tendence, které jsou tolik typické pro velkoplošný maloobchod, mají za následek vznik lokalit komerční suburbanizace. Ochabuje funkce městského centra jako takového a dochází k polycentrickému uspořádání (Heineberg, 2006). Česká republika dále přitahovala také developery velkých nákupních center. V roce 1997 bylo otevřeno první české moderní nákupní centrum - Centrum Černý most v Praze. O rok později se otevřel i Avion Shopping Park v Brně a Borská Pole v Plzni (Kunc a kol., 2013). V následujících letech až do roku 2006 pak vznikalo každým rokem průměrně 5 nákupních center. Rok 2005 byl ve výstavbě nákupnách center v ČR vrcholem - bylo otevřeno 9 nákupních center (viz obr. 12).
21
Etapa konsolidace Etapa konsolidace se vyznačovala méně dynamickým růstem největších obchodních firem, přičemž tyto firmy spíše posilovaly a upevňovaly své pozice na trhu. Tomu napomáhal odchod některých řetězců z místního trhu, např. v roce 2006 odešel z České republiky řetězec Carrefour (Francie) a prodal své prodejny značce Tesco (Velká Británie). Nákupní centra se vyvíjejí, podle Gosse (1993), jako nový sociální prostor a částečně nahrazují veřejný prostor se všemi náležitostmi (Voyce, 2006; Cooper, 2007; Jackson et al., 2011; Van Leeuwen, Rietveld, 2011). Později byly do nákupních center přesunuty další služby - stravování, pošty, banky, lékařské ordinace a další (Kunc a kol., 2013). Nákupní centrum se zdá tedy být ideálním prostorem pro každou věkovou skupinu. Lidé chtějí být tzv. v centru dění, návštěva centra se zdá být jakousi společenskou událostí. Poskytuje široké spektrum zábavy jak pro náctileté (Spilková, 2012), tak pro seniory a samozřejmě i dospělou populaci. Z obr. 12 však lze pozorovat, že již od roku 2009 výstavba nákupních center v české republice značně klesá. Děje se tak díky ekonomické krizi, která mění nákupní chování zákazníků. Ze studie Shopping Center&Hypermarket 2010 společnosti Incoma GfK vyplývá, že 32% respondentů snížilo svoje výdaje v nákupních centrech.8
Obr. 12 Vývoj výstavby nákupních center v České republice v letech 1997 – 2014 10 9 9
8
9
7 7
6 6
5 5
4
6
5
5
5
4
3
4 3
2 1
6
3 2
1
2 0
0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování
8 LIDOVKY.cz: Krize doléhá na nákupní centra: třetina návštěvníků snížila útraty. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://byznys.lidovky.cz/krize-doleha-na-nakupni-centra-tretina-navstevniku-snizila-utraty-1f1/firmy-trhy.aspx?c=A100225_164900_firmy-trhy_mev
22
3.3
Vývoj maloobchodu a nákupních center na Slovensku po roce 1989 Po roce 1989 byl jednou z nejvýznamnějších změn přechod od centrálně řízeného hospodářství
k tržnímu hospodářství. Mezi lety 1990 až 1994 probíhaly tranformační změny a postupně docházelo ke globalizaci maloobchodu (Križan, Lauko, 2014; Mitríková, 2008). Vývoj lze na Slovensku také rozdělit do několika etap. Odlišností pro Slovensko je etapa koncentrace, která v ČR nebývá uváděna zvlášť, však někteří slovenští autoři (M. Trembošová, J. Mitríková) ji pro Slovensko uvádějí. Fáze vývoje na Slovensku tedy jsou (Mitríková, 2008): 1. Fáze atomizace (od začátku 90. let 20. stol.). 2. Přelomové období mezi fází atomizace a koncentrace (1994 - 1996) 3. Fáze koncentrace (od konce 90. let 20. stol.) Fáze atomizace Díky privatizaci, která upravila vlastnické vztahy v obchodní sféře, došlo k zásadní změně postavení spotřebitelů (Mitríková 2008). Zvýšila se konkurence na trhu a zákazník si mohl více vybírat. Zahraniční maloobchodní řetězce se v této fázi na území Slovenska nevyskytovaly a neměly ani žádný vliv na již probíhající změny v maloobchodní struktuře. Stále byly převažujícím formátem samoobsluhy, pultové prodejny, smíšené potraviny a obchodní domy, avšak vyvstávala nutnost širšího spektra obchodních konceptů (Mitríková, 2008), hlavně díky postupné změně potřeb spotřebitelů. Přelomové období atomizace a koncentrace V období 1994 - 1996, které bylo přechodem mezi fází atomizace a koncentrace, se na trhu objevují už i obchodní řetězce, např. Spona (sdružení 12 obchodních partnerů působících na trhu s potravinami) nebo nadnárodní řetězec Tesco. Poprvé začínají vznikat koncentrované obchodní zóny a na slovenský trh expandují i velkoplošné prodejny (Mitríková, 2008). Rozmístění velkoplošných prodejen v roce 1996 je zobrazeno na obr. 13. Fáze koncentrace Ve fázi koncentrace, která začíná koncem 90. let., vyrůstají na Slovensku první supermarkety, podpořené domácím kapitálem (Verimex, VEREX, s.r.o, Hruška). Silný průnik zahraničních obchodních sítí přináší na slovenský trh dle Mitríkové (2008, str. 69) ,,know-how, technologie, efektivní logistické metody, efektivní způsoby komunikace i nové typy maloobchodních konceptů". Vznikají nejen supermarkety, ale i hypermarkety, diskonty a hobbymarkety. Vývoj plošného zastoupení daných formátů lze vidět na obr. 14. Dle Trembošové (2012) však fáze koncentrace není doposud ukončena. 23
V této fázi se na Slovensku začala budovat první nákupní centra. Ve srovnání s Českou republikou mělo Slovensko tříleté zpoždění. Prvním nákupním centrem se stalo Polus City v Bratislavě, které bylo otevřeno roku 2000. Počet otevřených nákupních center v letech 2000 - 2014 lze vidět na obr. 15. Obr. 13 Velkoplošné prodejny na Slovensku ( stav k 31.12.1996)
Zdroj: Mitríková, (2008)
Obr. 14 Změna velikosti prodejní plochy jednotlivých formátů v SR v období 1993 -2006
Zdroj: Mitríková, (2008)
24
Obr. 15 Vývoj výstavby nákupních center na Slovensku v letech 2000 -2014 8 7
7
6
6
5 4
3
1 0
6
5
4
2
6
3 2
3 2
2 0
1
2 0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování
4 Současná situace nákupních center v ČR a na Slovensku 4.1
Situace v České republice Od roku 1997, kdy vniklo první české moderní nákupní centrum, se nákupní centra postupně stala
nedílnou součástí našeho života. Od té doby nákupních center výrazně přibylo a byla stále modernější a komplexnější. V současnosti hrají u návštěvníků nákupních center největší roli především faktory jako je cena, čistota pohodlí a osobní bezpečnost, jak uvádí společnost CBRE. Zároveň také společnost upozorňuje na rostoucí význam malých nákupních center, která jsou téměř polovinou zákazníků preferovány před většími nákupními centry.9 Pokud jde o počet nákupních center v České republice, záleží na použité metodice počítání. Například, podle společnosti Incoma GfK10 byl počet tzv. moderních multisortimentních obchodních komplexů v České republice (což zahrnuje nákupní centra, retail parky, outletová centra, obchodní domy i hypermarkety s malými pasážemi) 497, z čehož klasická nákupní centra jsou zastoupena v počtu 92. Naopak pokud by se počítala pouze NC nad 5 000 m2 GLA, což by bylo podle evropského standardu, jejich počet by byl 83.
CBRE Česká republika: Malá nákupní centra a kamenné obchody v hledáčku zájmu zákazníků. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.cbre.cz/cz_cs/news_events/news_detail?p_id=16919 10 INCOMA GfK: Velkoplošné obchodní komplexy již mají v České republice 4,5 milionů m2. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://incoma.cz/velkoplosne-obchodni-komplexy-jiz-maji-v-ceske-republice-45milionu-m2/ 9
25
Společnost Icoma GfK tvrdí, že v roce 2015 a 2016 lze očekávat spíše méně intenzivní budování nákupních center. V dalších letech by se vývoj nákupních center měl ubírat tempem 2 - 3 nákupních za rok, přičemž kromě výstavby bude častá i revitalizace nebo rozšiřování stávajících center, např. je v plánu rozšíření Centra Chodov nebo Olympie Olomouc11.
4.2
Situace na Slovensku Od vzniku prvního nákupního centra na Slovensku uplynulo již 15 let. Za tu dobu se nákupní
centra stále vyvíjela, měnila k dokonalosti a dnes už v nich lze nalézt pod jednou střechou téměř vše, co lidé chtějí a potřebují12. Přehled největších nákupních center na Slovensku lze vidět z tab. 2. V současné době se jeví poptávka po nákupních centrech ve všech krajských městech uspokojená13, avšak navzdory tomu se stále budují centra nová, např. City Arena v Trnavě (datum dokončení stanoveno na srpen 201514). Dále vznikají nová centra také v Bratislavě (aktuálně celkem 14 nákupních center), kde je však trh podle Matúša Furmana ze společnosti Cushman & Wakefield dostatečně nasycený a ,,v evropském měřítku dosahuje úrovně jiných srovnatelných velkoměst"
15
.V
Bratislavě bylo např. otevřeno v listopadu roku 2014 obchodní centrum Bory Mall (viz obr. 16 a obr. 17), které patří k největším na Slovensku (viz. tab. 2). Podle Next Future, rok 2015 může ,,přinést druhou vlnu dostavby pozastavených projektů" 12. V plánu je otevření již zmíněné City Areny v Trnavě a dále pak NC Forum v Popradu. Vyhlídky na rok 2015 jsou tedy pro nákupní centra na Slovensku velmi slibné a jejich oblíbenost u lidí silně podporuje jejich rozvoj a rozmach.
INCOMA GfK: Expanze nákupních center v ČR. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://incoma.cz/expanze-nakupnich-center-v-cr/ 12 NEXT FUTURE: Nákupné centrá na Slovensku upevňujú svoju pozíciu. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.nextfuture.sk/financie/reality/Nakupne-centra-na-Slovensku-upevnuju-svoju-poziciu/ 13 SUCHÝ, Daniel. Reality.TREND.sk: Najväčšie nákupné centrá na Slovensku. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://reality.etrend.sk/komercne-nehnutelnosti/najvacsie-nakupne-centra-na-slovensku.html 14 CITY ARENA: Projekt. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.cityarenatrnava.sk/projekt 15 GONDA, Richard. Spravy.Pravda.sk: Bratislave pribudnú ďalšie nákupné centrá. Uživí ich?. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://spravy.pravda.sk/ekonomika/clanok/297712-bratislave-pribudnu-dalsienakupne-centra-uzivi-ich/ 11
26
Obr. 16, obr. 17 Vizualizace a současná podoba Bory Mall
Zdroj obr. 16: www.bratislavskenoviny.sk/najnovsie-spravy-z-bratislavy/byvanie-sluzby/rodinnenakupne-centrum-bory-mall-sa-otvori-13.-novembra.html?page_id=328449 Zdroj obr. 17: www.cas.sk/galeria/428412/v-bratislave-vo-stvrtok-otvaraju-nove-nakupne-centrumbory-mall-ponuka-196-obchodov?foto=11
Tab. 2 Největší nákupní centra na Slovensku (2014) Název
Město
Avion Shopping Park (včetně Ikea) Aupark Eurovea Galleria Bory Mall Atrium Optima Polus City Center Europa Shopping Center Central Shopping Palace Aupark City Arena* Galéria Mlyny Laugaricio Mirage Aupark Centro Cassovia Atrium Dubeň Forum* Europa Shopping Center
Bratislava Bratislava Bratislava Bratislava Košice Bratislava Banská Bystrica Bratislava Bratislava Košice Trnava Nitra Trenčín Žilina Žilina Nitra Košice Žilina Poprad Zvolen
Pronajímatelná Rok otevření plocha v m2 103 000 2002 57 780 2001 55 000 2010 54 000 2014 53 300 2002 38 500 2000 37 500 2006 36 000 2012 35 000 2004 33 830 2011 29 500 2015* 28 500 2009 26 000 2009 25 671 2010 25 510 2010 24 300 2006 24 000 2001 22 600 2001 22 500 2015* 21 000 2013 * ve výstavbě, plánované otevření
Zdroj: www.reality.etrend.sk/komercne-nehnutelnosti/najvacsie-nakupne-centra-na-slovensku.html
27
5 Srovnání nákupních center v České republice a na Slovensku 5.1
Základní ekonomické ukazatele Pro lepší vypovídací hodnotu porovnání nákupních center v České republice a Slovenské
republice budou uvedeny základní charakteristiky obou zemí: Tab. 3 Základní ekonomické a demografické ukazatele ČR a SR za rok 2014 ČR
SR
Počet obyvatel
10 538 275
5 416 727
Rozloha
78 866 km²
49 036 km²
4 266,1 mld. Kč
2 085 mld. Kč*
Nezaměstnanost
7,1%
12,3%
Inflace
0,1%
-0,1%
HDP
* přepočítáno z EUR na Kč dle kurzu ČNB ke dni 31.12.2014 Zdroj: www.statistics.sk, www.cnb.cz, www.czso.cz, vlastní zpracování Základní informace o nákupních centrech Tab. 4 Přehled základních informací o nákupních centrech v ČR a SR k roku 2014 ČR Počet NC Celková GLA v m² Průměrná GLA NC v m² Průměrný počet parkovacích míst NC
SR 83
47
2 224 292
1 031 450
26 799
21 946
978
866
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování
5.2
Vývoj nákupních center na území České republiky a Slovenska Jak již bylo zmíněno, Česká republika začala s budováním nákupních center o tři roky dříve než
Slovensko. Výstavba nákupních center v obou zemích už od počátku měla vzestupnou tendenci, rozdílem byla však intenzita růstu. Lze pozorovat, že vývoj v ČR byl velmi intenzivní oproti pozvolnějšímu vývoji na Slovensku. Z obr. 18 vyplývá, že zpoždění, které Slovensko mělo ve výstavbě nákupních center již od počátku, se mu nepodařilo dohnat za celé sledované období a na tento časový
28
posun neměla vliv ani hospodářská krize v letech 2008 – 2010. Zatímco v ČR vrcholí výstavba NC v roce 2008, na Slovensku je to rok 2010. Obr. 18 Vývoj nákupních center v České republice a na Slovensku v období 1997 – 2014 10 9 8 7 6 5
ČR
4
SR
3 2 1 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování Od roku 1998 do roku 2004 se stavělo průměrně pět nákupních center za rok. Na Slovensku byla v prvních osmi letech od postavení prvního NC průměrná výstavba zhruba 3 NC/ rok (bráno do roku 2008). Po vstupu ČR do Evropské unie se počet nově otevřených center dále zvyšoval. Svého vrcholu dosáhl v roce 2005 a 2008, kdy v každém z nich bylo postaveno 9 nákupních center. Slovensko dosáhlo maxima v roce 2010 se sedmi nově vybudovanými centry. Intenzivní růst nákupních center v tomto období v ČR i na Slovensku lze spojit s otevíráním trhu vůči zemím Evropské unie po vstupu do EU, přílivem zahraničního kapitálu, vysokým růstem HDP v ČR a SR (viz obr. 19 a obr. 20) a celkově pozitivní hospodářské náladě v Evropě a ve světě. Obr. 19, obr. 20 Vývoj HDP ČR a SR 2003 - 2015
Zdroj: www.klubinvestoru.com/cs/article/2134-cesko-vs-slovensko-3-dil-vyvoj-hdp 29
V letech 2008 – 2011 se počet nově otevřených nákupních center postupně snižoval; na zpomalení výstavby nákupních center v ČR se podepsala především hospodářská krize (období 2008 – 2010). Centra, která byla v tomto období otevřena, byla naplánována již v dřívějších letech. V ČR postupné zpomalení výstavby nákupních center nastalo již v letech 2009 - 2011, zatímco v SR byla setrvačnost výstavby delší a útlum výstavby se naplno projevil až v roce 2011. Od roku 2012 do roku 2014 je v ČR opět patrný postupný nárůst počtu nově otevřených NC, v SR se počet nových NC také zvýšil, tento trend však není tak zřetelný jako v ČR.
5.3
Nákupní centra podle velikosti hrubé pronajímatelné plochy
Obr. 21 Rozdělení nákupních center v ČR a SR podle velikosti hrubé pronajímatelné plochy
GLA v m2 42 Malé NC 5 000 - 19 999
26
26
Střední NC 20 000 - 39 999
15
Velké NC 40 000 - 79 999
10 5
5 1
ČR
Velmi velké NC 80 000 a více
SR
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování Hrubá pronajímatelná plocha v grafu je rozdělena do intervalů podle škály mezinárodního standardu pro jednotlivé typy evropských nákupních center, který uvažuje NC od 5 000 m2 GLA výše (viz tab. 1). Z obr. 21 vyplývá, že nejpočetnějšími jsou malá nákupní centra, kterých v ČR existuje 42 (51%) a na Slovensku 26 (55%). Druhými nejčastějšími centry jsou střední nákupní centra, zastoupené v České republice v počtu 26 (31%) a na Slovensku v počtu 15 (32%). Velkých a velmi velkých nákupních center je v obou zemích málo, v ČR lze najít velkých center 10 (12%) a na Slovensku 6 (13)%). Velmi velká centra se pak vyskytují v České republice v počtu 5 (6%), na Slovensku je jedno. Důvod, proč jsou v ČR a SR spíše malá a střední centra, souvisí s velikostí a spádovostí měst, v nichž jsou NC stavěna. Struktura rozdělení měst ČR a SR podle jejich počtu obyvatel je zobrazena v obr. 22. Z porovnání obr. 21 a obr. 22 vyplývá, že skladba nákupních center rozdělených podle velikosti GLA a 30
velikosti měst z hlediska počtu obyvatel spolu přímo souvisí. Malá nákupní centra v malých městech dokážou dostatečně pokrýt potřeby obyvatel těchto měst a blízkých spádových oblastí s ohledem na jejich kupní sílu. Výstavba velkých nákupních center v malých městech by byla nerentabilní. Obr. 22 Rozdělení měst podle počtu obyvatel
Počet obyvatel 25
20 000 - 29 999
17
30 000 - 49 999
17 13
12
50 000 - 99 999 9 100 000 a více
4 2 ČR
SR
Zdroj: www.czso.cz, www.statistics.sk, vlastní zpracování
Velmi velká NC se staví ve velkých městech, kde je poptávka po službách a zboží koncentrována z větší oblasti - jednak ze samotného velkoměsta, ale i z okolní spádové oblasti těchto měst. Ve velkých městech je také menší nezaměstnanost, vyšší průměrná mzda a díky tomu i větší kupní síla. Tři z pěti velmi velkých NC v ČR se nachází v Praze, která má 1,12 mil. obyvatel16, jedno velmi velké NC se nachází v Brně (377 tis. obyvatel)16 a jedno v Ostravě (293 tis. obyvatel)16. V největším slovenském městě, hlavním městě Bratislavě, která má 417 tis. obyvatel17, je vybudováno jediné velmi velké NC. Srovnání počtu nákupních center v Praze a Bratislavě podle velikosti dle mezinárodního standardu pro evropská nákupní centra uvádí obr. 23.
16 17
Český statistický úřad. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: www.czso.cz Štatistický úrad Slovenskej republiky. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: www.statistics.sk
31
Obr. 23 Zastoupení NC podle velikosti v Praze a Bratislavě
GLA v m2
7 6
6
Malé NC 5 000 - 19 999
6
Střední NC 20 000 - 39 999
4 3
Velké NC 40 000 - 79 999
3
1
Praha (celkem 22)
Velmi velké NC 80 000 a více
Bratislava (celkem 14)
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování Tab. 5 Srovnání Prahy a Bratislavy Praha Bratislava Celková GLA (v celém státě) 2 224 292 1 031 450 Počet NC ve městě 22 14 GLA ve městě 842 550 426 850 Průměrná GLA/NC ve městě 38 300 30 500 Počet obyvatel města 1 120 000 417 000 Podíl GLA města z celkové GLA ve státě 38% 41% Velikost GLA/1 000 obyv. (hl. město) 752 1 024 Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, www.statistics.sk, www.czso.cz vlastní zpracování
Tab. 5 dává přehled o situaci nákupních center v Praze a Bratislavě. Nejzajímavějším ukazatelem je GLA/1 000 obyvatel. Tento parametr má Bratislava výrazně vyšší než Praha, a to o 36%. V Bratislavě tedy připadá větší plocha NC na 1 000 obyvatel než v Praze. Důvodem může být, že v ČR jsou čtyři města nad 100 000 obyvatel a další dvě těsně pod hranicí 100 tis. obyvatel, zatímco na Slovensku jsou pouze dvě města nad 100 tis. obyvatel; z toho důvodu se více investorů koncentruje do hlavního a největšího města Slovenska a tím se zvyšuje konkurence jednotlivých NC. Dále z tab. 5 vyplývá, že průměrná GLA je v Praze o 26% větší než v Bratislavě. Je možné to odůvodnit tím, že vzhledem k velikosti Prahy a potenciálu pražského trhu si investoři v Praze troufnou v rámci konkurenčního boje stavět větší a atraktivnější NC a tím na sebe více upoutat pozornost návštěvníků, zatímco v Bratislavě může být výstavba velmi velkých NC rizikovější. 32
Typy nájemců nákupních center
5.4
Zastoupení typů nájemců v ČR a SR je velmi podobné. V obou zemích jsou nejčastěji zastoupené tři typy nájemců – denní zboží, móda a typ „ostatní“, který zahrnuje sortiment nábytku, knih, hraček a dále restaurace. V ČR je větší podíl denního zboží než na Slovensku, což může být způsobeno tím, že v osmi NC na Slovensku není magnet typu hypermarket nebo supermarket, v němž právě denní zboží dominuje, zatímco v České republice chybí hypermarket jako magnet v jediném NC. Menší podíl denního zboží je na Slovenku nahrazen především módou a v malé míře také službami, sportem a volným časem, rozdíly v rozmezí 1 – 2 procent jsou však již statisticky nevýznamné. Obr. 24, obr. 25 Typy prodejen v nákupních centrech v ČR a SR
ČR
SR
denní zboží
denní zboží
móda
26%
27%
4%
sport a volný čas elektronika služby
4%
9%
5%
25%
móda
zábava (kino, herny) ostatní
21%
27%
sport a volný čas elektronika
4%
28%
6%
10%
4%
služby zábava (kino, herny) ostatní
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování
5.5
Zastoupení značek magnetů nákupních center Drtivá většina nákupních center v ČR i SR má svého hlavního nájemce, tzv. magnet. Jedná se o
nájemce, který přiláká do nákupního centra velké množství návštěvníků. V České republice je pouze jedno nákupní centrum bez magnetu, což je asi 1 % všech, zatímco na Slovensku nemá magnet 8 center, což je 17% slovenských nákupních center. V tomto lze tedy vidět první výrazný rozdíl mezi oběma zeměmi.
33
Obr. 26 Zastoupené značky magnetů v nákupních centrech v ČR a SR (2014) 23 20 17 15 12 8
ČR
8 6
0
0
1
5
SR 4
4 2
0
0
0
0
3 1
0
1
0
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování Pouze tři zástupci řetězců jsou zastoupeni v obou zemích současně - Tesco, BILLA a Kaufland. V součtu za obě země je nejpočetnější Tesco, které operuje ve 23 nákupních centrech v ČR a v 8 pobočkách na Slovensku. V České republice je Tesco nečastějším hlavním nájemcem nákupních center, na Slovensku zaujímá Tesco druhé místo. Druhým společným nejčastěji zastoupeným magnetem je BILLA, která figuruje v ČR jako magnet ve 12 nákupních centrech, zatímco na Slovensku je na prvním místě se 17 nákupními centry. Zastoupení BILLY v obou zemích je vyrovnanější. Kaufland působí v nákupních centrech jak na Slovensku, tak v ČR, nicméně jako magnety má v součtu pouze 3 pobočky - 2 v ČR a 1 v SR. Zbylých 7 značek se vyskytuje pouze v jedné či druhé zemi. V Česku jsou hned po Tescu nejčastějším magnetem hypermarkety a supermarkety Albert, kterých je celkem 20 a Interspar s patnácti pobočkami. Na Slovensku se pak ještě objevují v nákupních centrech značky Hypernova (6 prodejen), Carrefour (5 prodejen) a také supermarkety Terno (4 prodejny) a Tempo (3 prodejny). Jako zajímavost je možno zmínit, že do roku 2009 u nás působilo také několik hypermarketů značky Hypernova, nicméně jejich název byl poté změněn na Albert18. Důvodem bylo rozhodnutí vlastníka, firmy Ahold, sjednotit název svých prodejen pod jednu značku.
Akční ceny: Hypernova. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://hypernova.akcniceny.cz/ V této práci jsou použity data ke konci roku 2014, proto je původní značka Hypernova již vedena pod značkou Albert 18
34
Kromě typických magnetů, jako jsou hypermarkety a supermarkety, které jsou zaměřeny především na potraviny a drogerii, může funkci magnetu zastávat i jiný subjekt. Může to být obchodní značka, která má silný marketing a je velmi známá a oblíbená a dokáže přitáhnout velké množství zákazníků. Příkladem je společnost IKEA, která láká zákazníky na široký a cenově dostupný sortiment nábytku a vybavení do domácnosti. IKEA má pouze tři pobočky v ČR (Praha, Brno a Ostrava) a jedinou na Slovensku (Bratislava). Díky velké popularitě a nízkému počtu prodejen tak dokáže IKEA přitáhnout zákazníky ze širokého okolí, podstatně většího než hyper a supermarkety, které mají v obou zemích síť podstatně hustší. Magnetem nákupního centra však může být i služba, např. multiplexové kino, zábavní centrum nebo aquapark (např. NC Spektrum Průhonice s aquaparkem Aquapalace Praha). Výsledkem je tedy zjištění, že drtivá většina nákupních center hlavního nájemce (magnet) má (ČR 98,8%, SR 84%), přičemž to je nejčastěji nadnárodní silný řetězec (Tesco, BILLA, Albert), který do nákupního centra přiláká zákazníky na zboží denní spotřeby. Situace na trhu se však vyvíjí. Od 1.1.2015 odešel z ČR řetězec Interspar, jehož prodejní síť převzala společnost Ahold, která v ČR provozuje hypermarkety a supermarkety Albert a na Slovensku hypermarkety Hypernova. Podle posledních zpráv uvažuje o odchodu z ČR a SR také řetězec Tesco19.
5.6
Velikost hrubé pronajímatelné plochy ve městech obou států
Obr. 27 Velikost hrubé pronajímatelné plochy v městech České republiky v roce 2004
Praha Brno Ostrava Olomouc Plzeň Liberec Teplice Zlín České Budějovice Mladá Boleslav Ústí nad Labem Hradec Králové Opava Karlovy Vary Pardubice Jihlava Děčín Most Kladno Cheb Jablonec nad Nisou Karviná Říčany u Prahy Kolín Čestlice Chomutov Hodonín
900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování
Česká televize: Tesco se možná stáhne ze střední Evropy, včetně Česka. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/303349-tesco-se-mozna-stahne-ze-stredni-evropy-vcetne-ceska/ 19
35
Obr. 28 Velikost hrubé pronajímatelné plochy ve Slovenských městech v roce 2004 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování Dalším způsobem, jak analyzovat hrubou pronajímatelnou plochu (GLA) je porovnání plochy GLA v daných městech České i Slovenské republiky. V případě České republiky je městem s největší pronajímatelnou plochou hlavní město Praha, jejíž GLA činí celkem 842 550 m2, což je 38% celkové plochy v ČR. Za Prahou následuje Brno s 276 455 m2 a Ostrava s 183 900 m2 hrubé pronajímatelné plochy. Nelze přehlédnout výrazný rozdíl mezi Prahou a Brnem - 566 095 m2, tento rozdíl je však s ohledem na počet obyvatel obou měst pochopitelný. Nejvíce měst se pohybuje do 100 000 m2 GLA nebo jen málo přes 100 000 m2 GLA (Olomouc, Plzeň). Na Slovensku je na prvním místě hlavní město Bratislava s 426 850 m2, což je 41% celkové GLA Slovenska. I zde je vidět velký rozdíl mezi prvním a druhým městem; Košice, které jsou druhé v pořadí, mají 136 500 m2 a jsou společně s Bratislavou jediná dvě slovenská města, která mají více než 100 000 m2 GLA. Ostatní města se pohybují pod touto hranicí. Tab. 6 Srovnání měst podle hrubé pronajímatelné plochy v ČR ČR
GLA
počet obyv.
GLA/1000 obyv.
1. Praha 842 550 1 117 063 754 2. Brno 276 455 377 305 733 3. Ostrava 183 900 293 312 627 4. Olomouc 115 025 98 590 1 167 5. Plzeň 110 860 158 383 700 Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, www.czso.cz, vlastní zpracování 36
Tab. 7 Srovnání měst podle velikosti GLA/1000 obyv. v ČR ČR GLA počet obyv. GLA/1000 obyv. 1. Čestlice 10 000 609 16 420 2. Teplice 71 248 49 223 1 447 3. Mladá Boleslav 45 763 38 494 1 189 4. Olomouc 115 025 98 590 1 167 5. Liberec 94 232 99 147 950 Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, www.czso.cz, vlastní zpracování Tab. 8 Srovnání měst podle hrubé pronajímatelné plochy v SR SR
GLA
počet obyv.
GLA/1000 obyv.
1. Bratislava 426 850 417 389 1 023 2. Košice 130 500 239 797 544 3. Nitra 89 600 78 351 1 144 4. Žilina 82 700 81 273 1 018 5. Trnava 64 400 65 978 976 Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, www.statistics.sk, vlastní zpracování Tab. 9 Srovnání měst podle velikosti GLA/1000 obyv. v SR SR GLA počet obyv. GLA/1000 obyv. 1. Nitra 89 600 78 351 1 144 2. Bratislava 426 850 417 389 1 023 3. Žilina 82 700 81 273 1 018 4. Trnava 64 400 65 978 976 5. Trenčín 42 100 55 886 753 Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, www.statistics.sk, vlastní zpracování Tab. 6 dává přehled o pěti městech v ČR s největší hrubou pronajímatelnou plochou. V tab. 7. pak lze vidět prvních pět českých měst s největší GLA přepočtenou na 1 000 obyvatel. Po porovnání obou tabulek lze konstatovat, že velká města mají většinou menší GLA/1000 obyvatel než města malá. Může z toho vyplývat určitý potenciál dalšího růstu plochy nákupních center ve velkých městech. Naopak v některých středních a menších městech může být trh již nasycen a může dojít ke snížení počtu nebo velikosti NC v těchto městech, pokud by jejich větší plocha nebyla podložena např. vyšší kupní silou oblasti, větší spádovou oblastí města nebo jiným racionálním odůvodněním. Velmi specifickým případem z pohledu GLA na 1 000 obyvatel jsou Čestlice, jejichž návštěvnost je výrazně ovlivněna blízkostí Prahy.
37
Na Slovensku je situace odlišná, čtyři z pěti největších měst z pohledu GLA patři také mezi pět měst s nejvyšší hrubou pronajímatelnou plochou na 1 000 obyvatel. Ukazuje to na větší nasycenost NC ve velkých městech a současně na potenciál v menších městech, kterého můžou investoři využít.
5.7
Výstavba nákupních center na brownfields a greenfields
Obr. 29 Vývoj počtu nově vybudovaných nákupních center v ČR a SR na greefields 7 6 5 4
ČR
3
SR
2 1 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování Obr. 30 Vývoj počtu nově vybudovaných nákupních center v ČR a SR na brownfields 6 5 4 ČR
3
SR 2 1 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování 38
Z časové osy výstavby na greenfields, tedy na zelené louce (obr. 29) v České republice i na Slovensku vyplývá, že ČR začala s výstavbou za zelené louce úplně od počátku vzniku nákupních center, tedy v roce 1997. I následující rok pokračovala výstavba nákupních center pouze na greenfields. V roce 1999 bylo vybudováno první nákupní centrum na brownfields (OC Grand Pardubice), což byl počátek výstavby NC na brownfields u nás. Je možné také pozorovat, že v první polovině sledovaného období převažovala výstavba na greenfields a že naopak od roku 2008 až do současnosti se v Česku žádné nákupní centrum na zelené louce nevybudovalo. Ve srovnání s výstavbou na greenfields má tedy výstavba na brownfields v ČR vzestupnou tendenci. Důvodem je, že díky postupné restrukturalizaci průmyslu se od počátku 21. století začaly v centrech a předměstích měst objevovat větší souvislé nevyužité areály, které se díky omezenému zájmu nabízely za relativně nízké ceny, čímž se staly zajímavými pro investory a naopak výstavba na greenfields z důvodu narůstajících negativních reakcí obyvatel na hluk, dopravní zácpy, fatální zásah do místní krajiny a v neposlední řadě také z důvodu zvyšujícího se vědomí nutnosti ochrany přírody postupně klesala. Počet nákupních center budovaných na brownfields postupně rostl a od roku 2009 byla všechna nákupní centra v ČR postavena výhradně na brownfields. Výstavba NC na greenfields měla na Slovensku mírně vzestupnou tendenci v letech 2000 – 2008, přičemž v roce 2006 dosáhla maxima, poté nastal pokles. V období 2008 – 2014 bylo na greenfields na Slovensku postupně postaveno pět nových nákupních center, zatímco v ČR nebylo vybudováno žádné. První nákupní centrum na brownfields se na Slovensku objevilo už v prvním roce vniku nákupních center na tomto území a od té doby se postupně počet takto vybudovaných center zvyšoval. Nejvíce nových nákupních center vybudovaných na brownfields bylo otevřeno v letech 2009 a 2010 a v podstatě tím byla nahrazena původní výstavba NC na greenfields. Celkově lze shrnout problematiku nákupních center na brownfields a greenfields následovně: je zjevné, že s mírnými odchylkami je trend takový, že výstavba na zelené louce ustupuje do pozadí, zatímco se čím dál častěji přistupuje k výstavbě na brownfields. Je to rozhodně velkým přínosem zejména pro přírodu, jelikož výstavba na zelené louce skýtá v tomto ohledu jistá negativa, např. razantní zásahy do krajiny a přírody, navíc volné prostory pro výstavu bývají často pole s kvalitní ornou půdou, tedy nákupní centrum zabírá místo pro zemědělské využití. Ústup od tohoto typu výstavby se pak jeví rozhodně výhodným. Naopak výstavba na brownfields přináší dvě výhody současně. Jednak se nákupní centrum dostává blíže lidem v centrech měst, tedy je lépe dostupné a lze očekávat větší návštěvnost oproti centrům na greenfields, které bývají stavěna na předměstích a jednak se řeší problém nevyužitých, často zdemolovaných a nevzhledných budov a areálů, které jsou však ve výhodné lokalitě přímo v centru měst, ale nevytváří esteticky vzhledný prvek. Rekonstrukce a revitalizace těchto areálů s následnou přeměnou na nákupní centrum pak může této situaci velmi pomoci. 39
5.8
Lokalizace nákupních center v rámci městských zón Tab. 10 a obr. 31 dávají přehled o rozdělení počtu a procentuálním zastoupení nákupních center
podle základních morfogenetických zón měst. V České republice je dominantní výstavba ve vnitřním městě – 36 center (44 %) a na předměstí – 33 center (40 %). Naopak na Slovensku výrazně dominují centra na předměstí - 27 (57 %) a s velkým odstupem následuje vnitřní město – 14 (30 %). Zastoupení nákupních center v historickém jádru je v obou zemích nejmenší, v ČR 14 (16 %) a v SR 6 (13 %). Tab. 10 Počet nákupních center v městských zónách v ČR a SR předměstí
vnitřní město
historické jádro
∑
ČR
33
36
14
83
SR
27
14
6
47
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování Obr. 31 Podíl nákupních center v městských zónách v ČR a SR
předměstí
40 % 57 %
vnitřní město 44 % 30 % 16 %
13 %
ČR
SR
historické jádro
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování Rozložení nákupních center podle městských zón pro greenfields a brownfields v ČR a SR prezentuje obr. 32. Podle očekávání z obrázku vyplývá, že největší podíl nákupních center postavených na greenfields se v ČR i SR nachází na předměstí (66 % resp. 85 %), naopak počet nákupních center postavených na greenfields v historickém jádru je minimální, v SR dokonce nulový. Naopak u brownfields je zřetelně vidět směrování umístění nákupních center blíže ke středu měst. Nejsilnější zastoupení mají nákupní centra vystavená na brownfields ve vnitřním městě (ČR 57 %, SR 48 %), následuje historické jádro (ČR 29 %, SR 28 %) a naopak zastoupení center vybudovaných na brownfields na předměstí je nejmenší – ČR 14 % a SR 24 %. Je to logické a výstavba na brownfields
40
tak má dvě zřejmá pozitiva – dříve nevzhledné a opuštěné plochy najdou své využití, jejich přestavba podpoří příjemnější vzhled města a také do centra města přilákají zpět zákazníky. Obr. 32 Nákupní centra na greenfields a brownfields v ČR a SR ČR SR 14%
předměstí
24%
předměstí
vnitřní město
48%
vnitřní město
historické jádro
28%
66% 85%
57%
29% 29% 5%
15%
greenfields brownfields
greenfields
brownfields
Zdroj: Retail Book (2010), webové stránky nákupních center, vlastní zpracování
41
historické jádro
Závěr Cílem bakalářské práce bylo srovnat vybrané ekonomické, funkční a prostorové aspekty nákupních center v České republice a na Slovensku. Porovnávaná data pro tento výzkum byla získána zejména z publikace Retail Book (2010), z webových stránek nákupních center, z údajů statistických úřadů České republiky a Slovenska a z dalších zdrojů. Vývoj nákupních center v České republice i na Slovensku prošel obdobím velkého rozmachu, zejména po vstupu ČR a SR do Evropské unie, ale také obdobím úpadku, což bylo zapříčiněno ekonomickou krizí. Slovensko začalo s výstavbou nákupních center oproti České republice o 3 roky později a toto opoždění trvá až do současnosti. Nejvíce zastoupena jsou v obou zemích malá a střední nákupní centra, protože malých měst je v obou zemích podstatně více než velkých. Z pohledu velikosti plochy nákupních center na obyvatele se jako perspektivní pro další budování NC jeví velká města, kde trh není ještě zcela nasycen (např. ČR - Praha, SR - Košice), ale prostor pro výstavbu nových NC je i v některých středních a malých městech obou zemí. V některých městech lze očekávat nárůst plochy nákupních center nejen výstavbou nových NC, ale i přestavbou a rozšiřováním stávajících NC. Zejména v České republice jsou nedílnou součástí nákupních center hypermarkety nebo supermarkety, které přilákají do nákupního centra více návštěvníků. Na Slovensku v porovnání s ČR existuje více nákupních center, která hyper a supermarket nemají. Lze předpokládat, že z důvodu zajištění návštěvnosti center a tím i rentability projektů se bude v obou zemích dále zvyšovat počet těch NC, jejichž součástí bude magnet, ať už hypermarket nebo jiný typ magnetu. Z pohledu lokality výstavby nákupních center se v obou zemích aktuálně stále více realizuje výstavba na brownfields. V České republice dříve velmi častá výstavba na greenfields úplně pominula, zatímco na Slovensku se stále občas objeví. S tím také souvisí lokalizace NC v městských zónách s narůstajícím využíváním brownfields se nákupní centra přibližují více k centrům měst. Tento trend je zatím více patrný v České republice, nicméně lze jej s určitým zpožděním očekávat i na Slovensku. Je vidět, že problematika plánování a výstavby nákupních center je velmi komplexní činnost a pro správné vyhodnocení je třeba brát ohled na mnoho vlivů, jako je počet obyvatel, velikost spádové oblasti, vzdálenost dalších měst v okolí, prolínání spádových oblastí, nezaměstnanost, dopravní dostupnost, náklady na pozemky (při koupi/pronájmu), náklady na výstavbu a provoz nákupního centra, aktuální pokrytí poptávky po NC v dané oblasti, změny nákupního chování a životního stylu obyvatel a také ekonomická situace dané země. Aby investoři zajistili návratnost svých investic do výstavby nákupních center, budou muset všechny uvedené faktory a mnoho dalších pečlivě zvažovat o zohledňovat ve svých projektech. Naopak pro státní a obecní správu zase bude velmi důležité zohledňovat potenciál regionu a poptávku po nákupních centrech při územním plánování tak, aby byl podporován trend využívání volných ploch v centrech měst a předměstích a aby nedocházelo k zabírání 42
orné půdy a ničení přírody. Bude jistě zajímavé vývoj nákupních center dále sledovat a v budoucnu opět vyhodnotit.
43
Seznam použité literatury 1. Cooper, D. (2007): Being in Public: The Threat and Promise of Stranger Contact. Law & Social Inquiry 32 (1): 203 - 232. 2. Dawson, J. A., Lord, D. J. (2012): Shopping centre development. New York: Routledge 3. Drtina, T. (1996), Strategie v umístění obchodních jednotek, Obchodník, IV, č. 9, str. 14 4. Drtina, Tomáš, Tomáš Krásný. 1989. Mezinárodní srovnání vývojových tendencí maloobchodní sítě. Praha: Výzkumný ústav obchodu 5. Goss, J. (1993), The “Magic of the Mall”: An Analysis of Form, Function, and Meaning in the Contemporary Retail Built Environment. Annals of the Association of American Geographers, 83: 18–47. 6. Guy, C. M. (1998): Controlling new retail spaces: The impress of planning policies in western Europe. Urban Studies 35, 5–6, str. 953–979. 7. Heineberg, H. (2006): Stadtgeographie. Paderborn:Verlag 8. Jackson, V., Stoel, L., Brantley, A. (2011): Mall Attributes and Shopping Value: Differences by Gender and Generation Cohort. Journal of Retailing and Consumer Services 18 (1): 1-9. 9. Jindra, J. (1996): Obchodní firmy. Praha, Vysoká škola ekonomická. 10. Jindra, J., Nákupní centra. Supermarkety - příloha časopisu Obchodník, VI,1998, č.1, str.XXIVXXX 11. Krásný, T. (1990): Mezinárodní srovnání maloobchodní sítě. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav obchodu, 50 s. 12. Križan, F. Lauko, V. (2014): Geografia maloobchodu. Úvod do problematiky. Bratislava: Univerzita Komenského, 196 s., ISBN 978-80-223-3542-3. 13. Kunc, J. a kol. (2013): Časoprostorové modely nákupního chování české populace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 194 s. ISBN 9788021060203. 14. Kunc, J., Tonev, P., Szczyrba, Z., Greplová, Z. (2012): Perspektivy nákupních center v České republice s důrazem na lokalizaci v urbánním prostředí. Urbanismus a územní rozvoj 15 (2): 14-20 15. Lambert, J. (2006): One Step Closer to a Pan-European Shopping Center Standard. Internacional Council of Shopping Centres. Dostupné z: http://www.icsc.org/uploads/ research/general/euro_standard_only.pdf 16. Mitríková, J. (2008): Geografické aspekty transformácie maloobchodu a nákupného správania sa na Slovensku: (prípadové štúdie z miest Prešov a Košice). Vyd. 1. Prešov: Prešovská univerzita. Fakulta humanitných a prírodných vied. Katedra geografie a regionálneho rozvoja, 213 s. ISBN 9788080689223. 17. Retail Book. Centers Publishing, s.r.o. Alexandra ŠANTOROVÁ. Darren BAKER. 2010, 482 s. Dostupné z: http://centers.viphosting.eu/rb2010/ 18. Scott, P. (1970/2008): Geography and Retailing. 2nd edition. New Brunswick and London : Aldine Transaction, 192 s. 19. Spilková, J. (2002): Nový fenomén nákupní centrum: behaviorální přístupy v pražském kontextu. Diplomová práce, Praha, PřF UK, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje 20. Spilková, J. (2012): Geografie maloobchodu a spotřeby: věda o nakupování. 1. vyd. Praha: Karolinum, 245 s. ISBN 9788024619514. 21. Szczyrba, Z. (2006): Geografie maloobchodu - se zaměřením na současné trendy v maloobchodě. PFUP Olomouc, p. 90. ISBN 80-244-1453-8 44
22. Szczyrba, Z., & Univerzita Palackého Olomouc. Přírodovědecká fakulta. (2005): Maloobchod v ČR po roce 1989: Vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci (1. vyd.). V Olomouci: Univerzita Palackého. 23. Timothy, D.J. (2005): Shopping Tourism, Retailing, and Leisure. New York: Channel View Publications. 24. Trembošová, M. (2012): Geografické aspekty maloobchodnej siete mesta Nitra. 1. vyd. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 157 s. Prírodovedec; 503. ISBN 978-80-558-0105-6. 25. Van Leeuwen, E. S., Rietveld, P. (2011): Spatial Consumer Behaviour in Small and Mediumsized Towns. Regional Studies 45 (8): 1107-1119. 26. Voyce, M. (2006): Shopping malls in Australia: The end of public space and the rise of ‘consumerist citizenship’? Journal of Sociology 42 (3): 269-286. 27. Wilk W. (2005): Miejsce miast w sieciach handlowych – przykład Polski. Prace i Studia Geograficzne. Warszawa
45
Seznam internetových zdrojů ABC News: Dead malls: Half of America's shopping centres predicted to close by 2030. [online].
[cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.abc.net.au/news/2015-01-28/the-decline-ofamerican-shopping-malls/6050956 PÁLENÍČEK, Adam. Klub investorů: Česko vs. Slovensko 3. díl - Vývoj HDP. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://klubinvestoru.com/cs/article/2134-cesko-vsslovensko-3-dil-vyvoj-hdp Bilá Labuť: Historie OD Bilá Labuť. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.bilalabut.cz/page/about-us/ BratislavskéNoviny.sk: Rodinné nákupné centrum Bory Mall sa otvorí 13. novembra. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.bratislavskenoviny.sk/najnovsie-spravy-zbratislavy/byvanie-sluzby/rodinne-nakupne-centrum-bory-mall-sa-otvori-13.novembra.html?page_id=328449 Buxton: Shopping for Growth? Outlet Malls Should Be Your Next Stop. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://buxtonco.com/news/news-detail/shopping-for-growth-outlet-malls-should-beyour-next-stop CBRE Česká republika: Malá nákupní centra a kamenné obchody v hledáčku zájmu zákazníků. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.cbre.cz/cz_cs/news_events/news_detail?p_id=16919 CITY ARENA: Projekt. z: http://www.cityarenatrnava.sk/projekt
[online].
[cit.
2015-04-19].
Dostupné
Časopis stavebnictví: Obchodní centra: architektura konzumu jako fungující systém obchodu. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/obchodni-centraarchitektura-konzumu-jako-fungujici-system-obchodu_N5209 EHI Shopping-Center Report: Definitionen. [online]. z: http://www.shopping-center-report.de/#/definitions
[cit.
2015-04-19].
Dostupné
GONDA, Richard. Spravy.Pravda.sk: Bratislave pribudnú ďalšie nákupné centrá. Uživí ich?. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://spravy.pravda.sk/ekonomika/clanok/297712bratislave-pribudnu-dalsie-nakupne-centra-uzivi-ich/ HANKO, Michal a Martin HANZEL. Čas.sk: V Bratislave vo štvrtok otvárajú nové nákupné centrum: Bory Mall ponúka 196 obchodov. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.cas.sk/galeria/428412/v-bratislave-vo-stvrtok-otvaraju-nove-nakupne-centrum-borymall-ponuka-196-obchodov?foto=11 ICSC: Shopping Center Definitions. [online]. [cit. 2015-04-19]. z: http://www.icsc.org/research/references/c-shopping-center-definitions
Dostupné
INCOMA GfK: Expanze nákupních center v ČR. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://incoma.cz/expanze-nakupnich-center-v-cr/ 46
INCOMA GfK: Velkoplošné obchodní komplexy již mají v České republice 4,5 milionů m2. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://incoma.cz/velkoplosne-obchodni-komplexy-jiz-maji-v-ceskerepublice-45-milionu-m2/ LIDOVKY.cz: Krize doléhá na nákupní centra: třetina návštěvníků snížila útraty. [online]. [cit. 201504-19]. Dostupné z:http://byznys.lidovky.cz/krize-doleha-na-nakupni-centra-tretina-navstevnikusnizila-utraty-1f1-/firmy-trhy.aspx?c=A100225_164900_firmy-trhy_mev LUKEŠ, Zdeněk. Seniorum.cz: Palác Koruna v Praze. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/volny-cas/hobby/pragensia-pamatky-a-historie/3627-palac-koruna-v-praze NEXT FUTURE: Nákupné centrá na Slovensku upevňujú svoju pozíciu. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.nextfuture.sk/financie/reality/Nakupne-centra-na-Slovensku-upevnuju-svojupoziciu/ RegioData RESEARCH: European shopping malls: less is more. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.regiodata.eu/en/european-shopping-malls-fewer-larger SUCHÝ, Daniel. Reality.TREND.sk: Najväčšie nákupné centrá na Slovensku. [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z:http://reality.etrend.sk/komercne-nehnutelnosti/najvacsie-nakupne-centra-naslovensku.html Velká kecka: Bílá labuť, svého času nejmodernější OD v ČR, slaví sedmdesátku. [online]. [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://velkakecka.pise.cz/479-bila-labut-70-vyroci-otevreni.html Modern American History: One-Stop-Shop. [online]. [cit. 2015-04-21]. http://blogs.baruch.cuny.edu/his1005fall2010/2010/11/16/one-stop-shop/
Dostupné
z:
Fast Mall. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.fastmall.com/blog/ Dostupné
z:
100th Birthday: Stores Image Gallery. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné http://www.100thbirthday.co.uk/images/StoreGallery/pages/0103Birmingham-1960s.htm
z:
Wikipedia: GUM (department store). [online]. http://en.wikipedia.org/wiki/GUM_(department_store)
[cit.
2015-04-21].
Český statistický úřad. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: www.czso.cz Štatistický úrad Slovenskej republiky. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: www.statistics.sk Akční ceny: Hypernova. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://hypernova.akcniceny.cz/ Česká televize: Tesco se možná stáhne ze střední Evropy, včetně Česka. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/303349-tesco-se-mozna-stahne-ze-strednievropy-vcetne-ceska/
47
Seznam tabulek Tab. 1 Mezinárodní standard pro jednotlivé typy evropských nákupních center .................................. 13 Tab. 2 Největší nákupní centra na Slovensku (2014) ............................................................................ 27 Tab. 3 Základní ekonomické a demografické ukazatele ČR a SR za rok 2014 .................................... 28 Tab. 4 Přehled základních informací o nákupních centrech v ČR a SR k roku 2014 ............................ 28 Tab. 5 Srovnání Prahy a Bratislavy ....................................................................................................... 32 Tab. 6 Srovnání měst podle hrubé pronajímatelné plochy v ČR ........................................................... 36 Tab. 7 Srovnání měst podle velikosti GLA/1000 obyv. v ČR ............................................................... 37 Tab. 8 Srovnání měst podle hrubé pronajímatelné plochy v SR ........................................................... 37 Tab. 9 Srovnání měst podle velikosti GLA/1000 obyv. v SR ............................................................... 37 Tab. 10 Počet nákupních center v městských zónách v ČR a SR .......................................................... 40
48
Seznam obrázků Obr. 1 Počet otevřených outletových center v USA v období 2005 - 2013 ...........................................15 Obr. 2 Nákupní centrum Northgate, otevřené roku 1920 v Seattlu ........................................................16 Obr. 3 Nákupní centrum Bellevue Shopping Square otevřené roku 1946 v Bellevue ...........................16 Obr. 4, Obr. 5 Interiér GUM v r. 1893 a v současnosti ..........................................................................17 Obr. 6 Počet otevřených nákupních center v Evropě v období 1990 - 2013 ..........................................18 Obr. 7 Nákupní centrum Bull Ring Centre v Birmighamu ....................................................................18 Obr. 8, obr. 9 Haasův obchodní dům v Praze Na Příkopech - původní a současná podoba ..................20 Obr. 10, obr. 11 Interiér obchodního domu Bílá Labuť .........................................................................20 Obr. 12 Vývoj výstavby nákupních center v České republice v letech 1997 – 2014 .............................22 Obr. 13 Velkoplošné prodejny na Slovensku ( stav k 31.12.1996) ........................................................24 Obr. 14 Změna velikosti prodejní plochy jednotlivých formátů v SR v období 1993 -2006 .................24 Obr. 15 Vývoj výstavby nákupních center na Slovensku v letech 2000 -2014......................................25 Obr. 16, Obr. 17 Vizualizace a současná podoba Bory Mall .................................................................27 Obr. 18 Vývoj nákupních center v České republice a na Slovensku v období 1997 – 2014 .................29 Obr. 19, obr. 20 Vývoj HDP ČR a SR 2003 - 2015 .............................................................................29 Obr. 21 Rozdělení nákupních center v ČR a SR podle velikosti ...........................................................30 Obr. 22 Rozdělení měst podle počtu obyvatel .......................................................................................31 Obr. 23 Zastoupení NC podle velikosti v Praze a Bratislavě .................................................................32 Obr. 24, obr. 25 Typy prodejen v nákupních centrech v ČR a SR ........................................................33 Obr. 26 Zastoupené značky magnetů v nákupních centrech v ČR a SR (2014) ....................................34 Obr. 27 Velikost hrubé pronajímatelné plochy v městech České republiky v roce 2004 ......................35 Obr. 28 Velikost hrubé pronajímatelné plochy ve Slovenských městech v roce 2004 ..........................36 Obr. 29 Vývoj počtu nově vybudovaných nákupních center v ČR a SR na greefields ..........................38 Obr. 30 Vývoj počtu nově vybudovaných nákupních center v ČR a SR na brownfields ......................38 Obr. 31 Podíl nákupních center v městských zónách v ČR a SR ...........................................................40 Obr. 32 Nákupní centra na greenfields a brownfields v ČR a SR ..........................................................41
49
Seznam použitých zkratek ČR - Česká republika SR - Slovensko NC - nákupní centrum GLA - hrubá pronajímatelná plocha HDP - hrubý domácí produkt
50
