Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU Payroll Accounting in the Czech republic and Slovakia Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Eva Hýblová, Ph.D.
Bc. Aneta Lišková
Brno, 2016
J m éno a pří j m ení aut ora:
Bc. Aneta Lišková
Náz ev di pl om ové práce:
Mzdové účetnictví v České republice na Slovensku
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
Payroll Accounting in the Czech republic and Slovakia
Kat edra:
financí
Vedoucí di pl om ové práce:
Ing. Eva Hýblová, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2016
Anotace Ve své diplomové se věnuji tématu „Mzdové účetnictví v české republice a na Slovensku“. Cílem mé práce je analýza mzdového účetnictví a s ním spojené legislativy a komparace výpočtu čisté mzdy v České republice a na Slovensku. Práce je rozdělena do dvou bloků, z nichž jeden je věnován teoretické části a druhý části praktické. Teoretická část se dále dělí na pět kapitol. První kapitola jmenuje základní pojmy související s problematikou pracovně právních vztahů. V druhé kapitole je popsáno odměňování zaměstnanců. Další kapitola se věnuje veřejnému zdravotnímu pojištění. Předposlední kapitola teoretické části pak specifikuje pojistné na sociální pojištění v obou zemích. V pořadí pátá kapitola popisuje zdanění mezd zaměstnanců opět v obou analyzovaných zemích. Praktická část je zároveň i poslední kapitolou práce, kde je provedena komparace mezd českého a slovenského zaměstnance na několika příkladech a je zde vypočtena míra efektivního zdanění pro obě země.
Annotation In my diploma thesis I deal with the topic "Payroll in the Czech and Slovak Republics." The aim of my work is an analysis of payroll accounting and the related legislation and a comparison calculation of net wage in the Czech and Slovak Republics. The work is divided into two blocks, one of which is dedicated to the theoretical part and one to the practical part. The theoretical part is divided into five chapters. The first chapter names basic concepts related to the issue of labor relations. In the second chapter is described the remuneration of employees. Another chapter is devoted to public health instance. The penultimate chapter of this part specifies premiums for social insurance in both countries. In order for the fifth chapter describes the taxation of employee wages again in both countries analyzed. The practical part is also the last chapter, where is the comparison of wages Czech and Slovak employees on several examples and there is a calculated rate of effective taxation between both countries.
Klíčová slova Mzda, zaměstnanec, zdravotní pojištění, sociální pojištění, daně
Keywords Salary, employee, health instance, social insurance, taxes
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Mzdové účetnictví v České republice na Slovensku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Evy Hýblové, Ph.D a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 11. 5. 2016 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Evě Hýblové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat rodičům a příteli za podporu během mého celého studia.
Obsah Úvod .......................................................................................................................................................13 1
Pracovně právní vztahy ..................................................................................................................15 1.1
Právní vymezení .....................................................................................................................16
1.2
Pracovní poměr ......................................................................................................................16
1.2.1
Vznik pracovního poměru ..............................................................................................16
1.2.2
Změny pracovního poměru ............................................................................................18
1.2.3
Skončení pracovního poměru ........................................................................................19
1.2.4
Odstupné při skončení pracovního poměru ..................................................................22
1.2.5
Povinnosti zaměstnavatele spojené se skončením pracovního poměru .......................22
1.3
2
1.3.1
Dohoda o provedení práce.............................................................................................25
1.3.2
Dohoda o pracovní činnosti ...........................................................................................25
1.3.3
Odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr .......................................26
Odměňování zaměstnanců ............................................................................................................27 2.1
Mzda.......................................................................................................................................27
2.1.1
Základní mzda ................................................................................................................27
2.1.2
Minimální mzda..............................................................................................................28
2.1.3
Zaručená mzda ...............................................................................................................28
2.2
3
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ..............................................................24
Příplatky .................................................................................................................................29
2.2.1
Osobní příplatek .............................................................................................................29
2.2.2
Kompenzace práce přesčas ............................................................................................30
2.2.3
Kompenzace práce ve svátek .........................................................................................30
2.2.4
Příplatek za práci v noci..................................................................................................30
2.2.5
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí ......................................................30
2.2.6
Příplatek za práci v sobotu a neděli ...............................................................................30
2.3
Náhrada mzdy ........................................................................................................................31
2.4
Srážky ze mzdy .......................................................................................................................31
Zdravotní pojištění .........................................................................................................................33 3.1
Zdravotní pojištění v České republice ....................................................................................33
3.1.1
Plátci pojistného na zdravotní pojištění .........................................................................33
3.1.2
Pojistné a jeho odvod .....................................................................................................34
3.2
4
5
3.2.1
Plátci pojistného na zdravotní pojištění ........................................................................ 38
3.2.2
Pojistné a jeho odvod .................................................................................................... 38
Pojistné na sociální zabezpečení ................................................................................................... 40 4.1
Pojistné na sociální zabezpečení v České republice .............................................................. 40
4.2
Pojistné na sociální pojištění na Slovensku ........................................................................... 41
Zdanění mezd ................................................................................................................................ 44 5.1
Zdanění mezd v České republice ........................................................................................... 44
5.1.1
Předmět daně a vynětí z předmětu ............................................................................... 44
5.1.2
Příjmy osvobozené od daně .......................................................................................... 45
5.1.3
Základ daně .................................................................................................................... 46
5.1.4
Nezdanitelná část daně ................................................................................................. 47
5.1.5
Zdanění příjmů a sazba daně ze závislé činnosti ........................................................... 47
5.1.6
Slevy na dani a daňové zvýhodnění ............................................................................... 48
5.1.7
Roční zúčtování .............................................................................................................. 49
5.2
6
Zdravotní pojištění na Slovensku ........................................................................................... 37
Zdanění mezd na Slovensku .................................................................................................. 51
5.2.1
Předmět daně a vynětí z předmětu ............................................................................... 51
5.2.2
Příjmy osvobozené od daně .......................................................................................... 52
5.2.3
Základ daně .................................................................................................................... 53
5.2.4
Nezdanitelné části základu daně a daňový bonus ......................................................... 53
5.2.5
Zdanění příjmů a sazba daně ze závislé činnosti ........................................................... 55
5.2.6
Roční zúčtování .............................................................................................................. 56
Srovnání výpočtu čisté mzdy u českého a slovenského zaměstnance .......................................... 57
Závěr ...................................................................................................................................................... 77 Seznam zdrojů ....................................................................................................................................... 80 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 83
Úvod Mzdové účetnictví jako takové je velmi rozmanitým tématem. Protíná se zde hned několik problematik. Je to hlavně finanční účetnictví, pracovně právní legislativa, daňové zákony a zdravotní a sociální pojištění. Je tedy zřejmé, že každá mzdová účetní by měla disponovat širokými znalostmi ohledně mezd. To ale nestačí, jelikož každoroční novely ve jmenovaných oblastech jsou četné a je tedy nutností, aby se mzdová účetní každý rok vzdělávala a učila novým věcem. Tímto tématem se chci zabývat zejména proto, neboť by tyto znalosti neměla mít jen mzdová účetní, ale i každý pracující člověk, kterých je většina a dá se předpokládat, že každého z nás se tato problematika více či méně dotkne. Každý pracovník by měl být schopen si spočítat svou čistou měsíční mzdu nebo přinejmenším si zkontrolovat výplatní pásku obdrženou od zaměstnavatele. Nemluvě o tom, že by zaměstnanci měli vědět o svých právech a povinnostech, které jim náleží v zaměstnání. Cílem mé práce je analýza mzdového účetnictví a s ním spojené legislativy a komparace výpočtů čisté mzdy v České republice a na Slovensku. Po rozdělení Československa se rozešly i národní legislativy a s nimi i mzdy, které se během let vyvíjely každá svým směrem, proto bych ráda v této práci porovnala úpravy u nás v Česku a u našich blízkých sousedů na Slovensku a to zejména v oblastech veřejného zdravotního pojištění, sociálního pojištění a zdanění mezd zaměstnanců, které spadá do problematiky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V první kapitole bych chtěla objasnit základní pojmy týkající se pracovně právních vztahů. Každý z pracovníků by měl tyto výrazy znát, případně alespoň vědět, kde tato ustanovení hledat a zároveň jim porozumět, o což se v této práci snažím. Také by zaměstnanec měl vědět, jak se případně dá pracovní poměr ukončit nebo naopak, jak s ním může být poměr ukončen ze strany zaměstnavatele, a kdy zaměstnanci vzniká nárok na odstupné. První kapitola popisuje i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a odměňování z těchto dohod. Druhá kapitola pak popisuje odměňování zaměstnanců. Pro účely mé diplomové práce se v této kapitole zabývám jen odměňováním na území České republiky. Jsou zde zahrnuty, 13
kromě mzdy, různé příplatky např. za práci přesčas či ve svátky. Samozřejmě nelze opomenout problematiku minimální mzdy a zaručené mzdy. Konec kapitoly se věnuje srážkám ze mzdy. Kapitola číslo tři se zaměřuje na veřejné zdravotní pojištění nejprve na straně České republiky a následovně na straně Slovenské republiky. Toto pojistné ze zdravotního pojištění povinen odvádět jak zaměstnanec ze své mzdy, ale také je povinností zaměstnavatele jej odvést za každého zaměstnance. Jsou zde zmíněni jednotliví poplatníci pojistného a popsána výše a odvod těchto částek do příslušných zdravotních pojišťoven. V další kapitole je zmíněno pojištění sociální a jeho jednotlivé složky. Opět je zde čtenář seznámen s výpočtem pojistného na sociální zabezpečení/pojištění podle toho, zda je zaměstnancem či zaměstnavatelem na území České republiky nebo Slovenské republiky. Také tato kapitola odhaluje jednotlivé složky sociálního pojištění, které se mezi analyzovanými zeměmi poměrně liší. V páté kapitole se řeší daň z příjmů fyzických osob dle úprav obou zemí. Určeno je, co spadá do předmětu daně, či naopak, co je z předmětu daně vyjmuto či od daně osvobozeno. Je zde také vhodné jmenovat jednotlivé slevy na dani či nezdanitelné části základu daně, které jsou nedílnou součástí výpočtu čisté mzdy. V neposlední řadě jsou součástí této kapitoly sazby daně určené českým a slovenským zákonem. Kapitola číslo šest, tedy kapitola poslední, je věnována praktické části. Po srovnání vývoje minimálních a průměrných mezd v Česku a na Slovensku, přichází na řadu příklady, kde se snažím uplatnit znalosti získané z teoretické části a vysvětlit čtenáři, jak správně vypočítat z hrubého příjmu čistou mzdu vyplácenou zaměstnavatelem. Každý příklad je koncipován jinak, aby čtenář mohl pozorovat změny v metodikách výpočtů. Cílem každého z příkladů je konečné srovnání mezd vyplacených českému a slovenskému zaměstnanci, srovnání postupů výpočtu a srovnání zdanění práce v příslušné zemi.
14
1 Pracovně právní vztahy Pracovněprávními vztahy, které jsou vymezeny v zákoníku práce, rozumíme vztahy, které vznikají při výkonu závislé činnosti a to mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Zahrnujeme sem i vztahy tzv. kolektivní povahy, tedy vztahy mezi kolektivem zaměstnanců a zaměstnavatelem, resp. mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem. 1 Zaměstnanec je pokaždé konkrétní fyzická osoba, která, aby mohla být zaměstnancem, musí dovršit věku 15 let a dokončit povinnou školní docházku. Zaměstnavatel může být buď také fyzická osoba (např. živnostník), nebo právnická osoba, tedy obchodní společnost, družstvo, státní podnik, stát reprezentovaný organizační složkou státu, územní samosprávný celek (kraj nebo obec), příspěvková organizace, občanské sdružení, nezisková organizace, politická strana, eventuálně jiný celek.2 Za základní pracovněprávní vztah považujeme pracovní poměr, ten je zároveň i nejčastějším a také nejvíce preferovaným vztahem. Druhou možností jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, rozlišujeme dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. U dohod jsou hlavními nevýhodami omezení pracovněprávních nároků a jistot pro zaměstnance, což platí také pro nemocenské a důchodové pojištění.3 Závislá práce je vykonávána:
ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance;
jménem zaměstnavatele;
dle pokynů zaměstnavatele;
osobně zaměstnance.
Tyto znaky odlišují práci závislou od práce nezávislé a zároveň musí všechny platit. U závislé práce musí být dodržovány i její důsledky. To jsou:
za práci musí náležet mzda, plat nebo odměna na náklady a odpovědnost zaměstnavatele;
1
§ 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 6, § 7 a § 9 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 3 § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 2
15
práce je vykonávána v pracovní době na pracovišti popř. na jiném dohodnutém místě.4
1.1 Právní vymezení Základní dokument, kterým se řídíme u otázek pracovněprávních vztahů, je zákoník práce. Ten je v současnosti veden na základě tří konstrukčních principů: 1. upravuje závislou činnost; 2. navazuje na občanský zákoník; 3. řídí se zásadou „co není zakázáno, je dovoleno“.
1.2 Pracovní poměr Pracovní poměr je nejčastěji uzavíraným pracovněprávním vztahem. Zaměstnavatel je povinen nového uchazeče seznámit před nástupem s následujícím:
právy a povinnostmi souvisejícími s pracovním poměrem;
mzdovými podmínkami;
pracovními podmínkami;
dalšími okolnostmi.5
1.2.1 Vznik pracovního poměru Pracovní poměr může vzniknout dvěma způsoby – pracovní smlouvou a ve výjimečných případech jmenováním. Převažuje tedy vznik pomocí pracovní smlouvy. Toto právní ujednání by mělo mít dvě strany a jeho formální a obsahové náležitosti vymezuje zákon. Platí také, že smlouva musí být uzavřena písemně, a to minimálně ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno náleží zaměstnanci a druhé zaměstnavateli. Pro platnost uzavření smlouvy je nutno, aby byl dokument podepsán oběma stranami, a to buď před nástupem, nebo nejpozději v den nástupu zaměstnance do 4
ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.30. 5 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví ..: praktický průvodce. Praha: Grada, 2013. 448 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-2918-3, s.26.
16
práce. V případě, že bude smlouva podepsána až po dni nástupu, můžeme považovat vadu spočívající v nedostatku písemné formy za dodatečně odstraněnou a pracovní poměr i v tomto případě vznikl dnem, kdy byl původně dohodnut. Zákon dále definuje náležitosti pracovní smlouvy: 1. sjednaný druh práce; 2. místo popř. místa výkonu práce; 3. den nástupu do práce. Druh práce a místo výkonu jsou vymezeny rámcem, v němž může zaměstnavatel zaměstnanci dávat pracovní úkoly. Proto by měla být tato ujednání přesně specifikována, neboť v opačném případě by mohla být neplatná. Druhem práce však může být i širší okruh pracovních činností a místem výkonu zase více lokalit.6 Dnem nástupu do práce vzniká pracovní poměr, a to i v případě, když zaměstnanec v tento den do zaměstnání nenastoupí. Pokud se tak ale stane a zaměstnanci v nástupu do nové práce nebránila žádná překážka, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit. Toto odstoupení je nutno provést písemně a pracovní smlouva se od počátku ruší. 7 Dále může pracovní smlouva obsahovat ujednání o: 1. kratším úvazku; 2. době určité; 3. zkušební době. Kratší úvazek, přesněji kratší týdenní pracovní doba, se sjednává ve smlouvě. Pokud však není ve smlouvě uvedeno jinak, má se za to, že poměr je sjednán na plný úvazek, tedy na stanovenou týdenní pracovní dobu, kterou zaměstnavatel uplatňuje. 8 Obdobně to je i s pracovním poměrem na dobu určitou/neurčitou. Pokud ve smlouvě není stanoveno jinak, je pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou. Naopak pokud se zaměstnavatel rozhodne uzavřít poměr se zaměstnancem na dobu určitou, je nutné to uvést 6
VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví ..: praktický průvodce. Praha: Grada, 2013. 448 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-4101-7, s. 27-29. 7 § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 8 ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.46.
17
ve smlouvě. Nejlépe stanoveným intervalem od – do. Doba určitá podléhá však určitým omezením. Nejdéle může trvat tři roky a prodloužit ji může zaměstnavatel pouze dvakrát oproti minulosti, kdy tato opětovná prodlužování nebyla omezena. Tato právní úprava se současně vztahuje i na zastupování zaměstnanců po dobu jejich nepřítomnosti – ženy na mateřské a rodičovské dovolené.9 Důležitou položkou ve smlouvě může být i zkušební doba, na tom však současné znění zákona netrvá, a tudíž může být tato položka součástí jakékoliv dohody. Podmínkou je však písemné sjednání. Zkušební doba může trvat nejdéle tři měsíce (může tedy být i kratší). Novela z roku 2012 umožňuje dohodnout zkušební dobu na délku 6 měsíců, ale pouze v případě vedoucích pracovníků. Zásadním důvodem, proč se zkušební doba sjednává, je skutečnost, že po dobu trvání zkušební doby je velice snadné pracovní poměr ukončit, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i ze strany zaměstnance.10 1.2.2 Změny pracovního poměru
Obsah pracovní smlouvy lze i měnit, to jde ovšem jen v tom případě, že se na dané změně dohodnou obě smluvní strany. Tyto změny, stejně jako smlouva, musí být písemné. Ke změnám patří i různá doplnění o nové podmínky, např. pomocí dodatku. Zákon řeší i změny následujícího zvláštního charakteru: a) Převedení na jinou práci – tuto změnu pracovního poměru řadíme mezi ty nejčastější. Mění se tedy druh vykonávané práce a tuto změnu může zaměstnavatel ve stanovených případech učinit i bez dohody o změně pracovní smlouvy a tedy i bez souhlasu zaměstnance, to znamená jednostranně. Tento postup je tedy převedení na jinou práci; b) Pracovní cesta a přeložení – tato změna není možná bez souhlasu zaměstnance, jelikož zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci na místě, které je určeno v pracovní smlouvě. Pokud je tedy potřeba, aby zaměstnanec vykonával zaměstnání na místě jiném, musí se na tom obě strany dohodnout. Zaměstnanci po tuto dobu přísluší případné cestovní náhrady;
9
§ 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
10
18
c) Dočasné přidělení zaměstnance mimo agenturní zaměstnání.11 1.2.3 Skončení pracovního poměru
Pracovní poměr může skončit buď jednostranným právním ujednáním jednoho z účastníků, anebo právním jednáním učiněným oběma účastníky, nebo na základě jiným právních skutečností. Každý způsob skončení, nebo můžeme i říci rozvázání, je nutno rozlišovat, neboť každý z nich je specifický. Pracovní poměr může skončit takto: a) dohodou; b) výpovědí; c) okamžitým zrušením; d) zrušením ve zkušební době; e) uplynutím sjednané doby; f) u cizinců rozhodnutím o zrušení povolení k pobytu či vyhoštěním a také uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo tzv. modrá karta; g) smrtí zaměstnance.12 Dohoda o rozvázání pracovního poměru Dohodu považujeme za uzavřenou tehdy, jakmile se shodnou obě smluvní strany na jejím obsahu, to znamená, že ta strana, které byl návrh adresován, plně souhlasila. Na dohodě se stanovuje datum, kterým se pracovní poměr ukončí. Zde nejsou žádná omezení, jak tomu je např. u výpovědi. Dohoda musí být písemná, v jiném případě by nebyla platná. Od roku 2012 není zaměstnavatel povinen uvádět do dohody důvod rozvázání pracovního poměru. V některých případech je to ale vhodné, zvláště tehdy pokud zaměstnanci vzniká nárok na odstupné. V dohodě je také možno sjednat tzv. odchodné, aby zaměstnance byl ochoten na dohodu přistoupit. 13
11
ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.53-54. 12 Tamtéž, s. 55 13 Tamtéž, s. 55
19
Výpověď Výpověď je na rozdíl od dohody jednostranné právní jednání. Pracovní poměr tedy může rozvázat jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel. Poměr tedy končí uplynutím výpovědní doby nezávisle na druhé smluvní straně. Aby pracovní poměr skončil výpovědí, musí být splněny tyto podmínky:
Výpověď musí být písemná a doručena druhému účastníkovi, jinak je považována za neplatnou.
Výpověď, která je doručena druhé smluvní straně, může být odvolána pouze s jejím souhlasem.
Po podání výpovědi končí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, ta musí být totožná pro obě strany a činí nejméně dva měsíce (dříve tato doba činila tři měsíce při podání výpovědi zaměstnavatelem z důvodu organizačním změn). Aktuální znění zákoníku práce umožňuje sjednat výpovědní dobu delší, jestliže je pro obě strany stejná.
Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi druhému účastníkovi a končí posledním dnem příslušného kalendářního měsíce. 14
Důvody výpovědi na straně zaměstnavatele jsou zákonem taxativně vymezeny. Tyto důvody jsou buď organizačního charakteru a jedná se např. o zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, nadbytečnost zaměstnance, nebo se může jednat o důvody spočívající na straně zaměstnance, což je např. dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti, nesplňování požadavků pro řádný výkon práce.15 V některých případech nemůže zaměstnavatel zaměstnanci výpověď dát, jelikož je zaměstnanec chráněn. Jedná se o tzv. zákaz výpovědi. Jedná se o případy, kdy je zaměstnanec uznán dočasně neschopným k výkonu práce pro nemoc nebo úraz, je uvolněn k výkonu veřejné funkce nebo když je zaměstnankyně těhotná nebo je na mateřské či rodičovské dovolené.16
14
§ 50 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 16 § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 15
20
Okamžité zrušení pracovního poměru Tento druh skončení pracovního poměru by neměl být užíván často a měl by se vždy pečlivě zvážit, jelikož zákoník práce stanovuje velice přísné podmínky pro jeho uplatnění. Důvody pro skončení pracovního poměru okamžitým zrušením jsou striktně uvedeny v zákoně a tento důvod musí být v písemném podání skutkově vymezen. Poměr může takto skončit jak zaměstnance, tak i zaměstnavatel a to vždy v písemné formě. Zaměstnavatel ruší okamžitě poměr zejména z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní kázně. Zaměstnanec pak tehdy, pokud mu nebyla vyplacena mzda či plat nebo náhrada mzdy či platu. 17 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Tato možnost rozvázání pracovního vztahu je poměrně jednoduchá. Zaměstnanec i zaměstnavatel mohou zrušit poměr, aniž by museli uvádět důvod. I v tomto případě je nutnost písemného vyjádření, jinak by bylo zrušení neplatné. Podmínkou zrušení je uplatnění pouze ve zkušební době, a to klidně ze dne na den. Pracovní poměr končí doručením tohoto zrušení, pokud v něm tedy není uveden jiný pozdější den. Pokud je zrušení doručováno poštou, není účelné den skončení poměru vůbec uvádět. Zároveň platí, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci dát zrušení v době pracovní neschopnosti po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů. 18 Uplynutí sjednané doby Pracovní poměr, který je sjednán na dobu určitou, končí právě uplynutím sjednané doby. Zde neplatí žádná omezení a poměr končí i v případě zákazu výpovědi. Samozřejmě může poměr skončit i před uplynutím doby určité např. výpovědí nebo dohodou. Jestliže zaměstnanec pokračuje v práci i po uplynutí doby určité s vědomím zaměstnavatele, pak se automaticky mění tento pracovní poměr z doby určité na dobu neurčitou. 19
17
§ 55 až § 60 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 19 § 65 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 18
21
1.2.4 Odstupné při skončení pracovního poměru
Na odstupné má nárok ten zaměstnanec, kterému byl ukončen pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou pro organizační změny. Jeho výše se stanovuje podle délky trvání poměru. Pokud byl pracovník zaměstnán u firmy alespoň 2 roky, náleží mu trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, pokud to bylo méně jak dva roky ale více než jeden rok, zaměstnanci přísluší dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku a v případě, že pracoval méně než rok, dostane 1násobek průměrné měsíční mzdy. Tyto částky jsou minimální a odstupné lze i navýšit. Toto zvýšení nemusí být odvozeno od průměrného výdělku a může být tvořeno pevnou částkou. 20 Nárok na odstupné se vyplácí podle zákona i těm, kterým byl poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z důvodu pracovní nezpůsobilosti v důsledku pracovního úrazu, ohrožení nebo onemocnění nemocí z povolání nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice. Výše odstupného je pak dvanáctinásobkem průměrného měsíčního výdělku. Jestliže byl ale úraz způsoben díky zanedbání předpisů a pokynů bezpečnosti práce, nebo byl zaměstnanec opilý, může se zaměstnavatel zprostit viny a k výplatě odstupného nedochází. Zaměstnavatel se může viny zprostit i částečně, zde naopak k výplatě odstupného dojde, jelikož odstupné nelze krátit. 21
1.2.5 Povinnosti zaměstnavatele spojené se skončením pracovního poměru
Se skončením pracovního poměru se zaměstnancem vznikají další povinnosti pro zaměstnavatele. Jedná se o:
Pokud si pracovník požádá o vydání posudku o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen mu jej vydat a to do patnácti dnů od požádání.
Vydání potvrzení o zaměstnání, dříve známo spíše pod názvem „zápočtový list“.
20
ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.60. 21 Tamtéž
22
Na žádost vydání potvrzení pro Úřad práce o průměrném výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Odeslání evidenčního listu důchodového pojištění.
Ohlásit ukončení pracovního poměru příslušné zdravotní pojišťovně do osmi dnů a také na OSSZ (PSSZ) do patnácti dnů.
V případě exekuce nebo či srážek ze mzdy u zaměstnance, je zaměstnavatel povinen informovat příslušný soud nebo příslušného soudního exekutora o tom, že povinný u něj přestal pracovat. A zároveň tomuto orgánu zašle vyúčtování provedených srážek.22
Potvrzení o zaměstnání musí obsahovat:
údaje o zaměstnání – zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, zda byl poměr sjednán na dobu určitou či neurčitou, zda se jednalo o pracovní dobu plnou či zkrácenou a jak dlouho tento vztah trval;
údaje o druhu konaných prací;
údaje o dosažené kvalifikaci – tím se rozumí kvalifikace dosažená studiem, prací, rekvalifikací, zvýšením kvalifikace a to jen tehdy, pokud jsou tyto údaje zaměstnavateli známy s ohledem na vykonávanou činnost;
informace, zda jsou zaměstnanci prováděny srážky ze mzdy či platu – konkrétně v čí prospěch je srážka prováděna, výše pohledávky a výše dosud provedených srážek.23
Potvrzení o zaměstnání je povinen zaměstnavatel vydat při skončení jakéhokoliv pracovního poměru, včetně krátkodobého nebo pracovního poměru důchodce. Novela zákona z roku 2012 tedy přikazuje vydat zápočtový list i při skončení dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. U obou z dohody není podstatná délka jejího trvání, ani výše výdělku, který z dohody plynul. Potvrzení je nutné zaměstnanci předat poslední pracovní den zaměstnání, popř. mu jej v tento den odeslat poštou na jím uvedenou adresu a to výhradně do rukou adresáta. 24
22
§ 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 24 ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.62. 23
23
1.3 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Zde zákon vymezuje dva druhy těchto dohod, jedná se o dohodu o provedení práce a o dohodu o pracovní činnosti. Právní úprava v současnosti velice zjednodušila podmínky pro užívání těchto dohod. Je sice psáno, že by zaměstnavatel měl své úkoly plnit přednostně pomocí zaměstnanců na pracovní poměr, ale toto pravidlo nemá žádné právní následky. Je tedy na samotném zaměstnavateli, zda se rozhodne pro pracovní poměr či jednu z dohod. Jediné, čím jsou dohody omezeny, je omezení časové. Od pracovního poměru se dohody liší zejména tím, že zaměstnavatel nemusí zaměstnanci rozvrhovat pracovní dobu a může jej využívat jako nepravidelnou výpomoc, neboli na tzv. práce na zavolání. Obě dohody musí být sepsány písemně a obě mohou být uzavírány na jakoukoliv práci. Rozdíl mezi nimi spočívá jen v časových parametrech. 25 Na práci vykonávanou jako pracovní poměr se vztahuje stejná právní úprava jako pro dohody. Odlišnosti jsou pak uvedeny v paragrafu 77 ZP:
převedení na jinou práci a přeložení;
dočasné přidělení;
odstupné;
pracovní doba;
doba odpočinku;
výkon práce, který nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích;
překážky v práci na straně zaměstnance;
dovolené;
skončení pracovního poměru;
odměňování;
cestovní náhrady.26
25
ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.64. 26 § 77 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
24
1.3.1 Dohoda o provedení práce
Tuto dohodu uzavíráme tehdy, kdy práce nepřesáhne 300 hodin za kalendářní rok (dříve to bylo dokonce 150 hodin a ještě předtím jen 100 hodin). Do této doby se započítává i doba práce vykonávaná pro zaměstnavatele ve stejném roce na základě jiné dohody o provedení práce. Dle novely z roku 2012 musí být v dohodě obsažena doba, na kterou je poměr uzavřen, ovšem tuto dobu již dále nespecifikuje, tudíž může být dohoda uzavřena i na dobu neurčitou, jestliže je počet hodin stanoven na čísle 300 za kalendářní rok. 27 Zaměstnanec konající práci na dohodu o provedení práce není účastníkem nemocenského a důchodového pojištění. To je ale omezeno částkou 10 000 Kč. Pokud je tato částka překročena, musí být z této dohody odvedeno jak zdravotní, tak i sociální pojištění. S tím jsou samozřejmě spojeny další úkony zaměstnavatele a jistá administrativní zátěž. 28 1.3.2 Dohoda o pracovní činnosti
Druhý způsob dohody může být uzavřen i na rozsah práce přesahující 300 hodin. Avšak sjednaný rozsah pracovní doby nesmí být více než průměr poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Délka pracovní doby se posuzuje dle konkrétní práce a pracoviště. Zda byl rozsah pracovní doby splněn, je posuzováno v průměru za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však na dobu 52 týdnů. V dohodě musí být uvedeno:
sjednaná práce;
odměna;
rozsah pracovní doby;
doba určitá/neurčitá.29
27
Dohoda o provedení práce. Jakpodnikat.cz [online]. 2016 [cit. 2016-05-03]. Dostupné http://www.jakpodnikat.cz/dohoda-provedeni-prace.php 28 Tamtéž 29 ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.65.
25
z:
1.3.3 Odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Zaměstnanec pracující na základě jedné z dohod má nárok na tzv. odměnu. Nepřísluší mu tedy mzda nebo plat. Výše a podmínky pro vyplacení odměny jsou sjednány v příslušné dohodě dle domluvy zaměstnance se zaměstnavatelem. To ale není povinností, a tak může být odměna sjednána v tzv. kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Tento druh odměňování se neřídí zákonnými pravidly o mzdě a platu, takže do odměny nejsou zahrnuty např. příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci v noci, apod. Zákoník taktéž nestanovuje maximální výši odměny. Přesto ale nemůže být výše odměny úplně libovolná, ale musí být na úrovni alespoň minimální mzdy. Rovněž by zde měla platit zásada rovnosti v odměňování. To v zásadě znamená, že nesmí být značný rozdíl mezi odměnou z dohody a mzdy či platu, která za takovou práci přísluší. Odměna však může nabývat jiné struktury. 30
30
ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.114.
26
2 Odměňování zaměstnanců Odměňování zaměstnanců za práci v pracovním poměru je uvedeno přímo v zákoníku práce. Dříve to bylo ale jinak a odměňování se řídilo dvěma zákony. Terminologie zůstala však zachována. Zaměstnanci státu, územních samosprávných celků, státních fondů a i příspěvkových organizací a školských právnických osob jsou odměňováni platem. Pracovníci ostatních zaměstnavatelů dostávají za vykonanou práci mzdu.31 Mzda i plat náleží zaměstnanci za práci a to podle její složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahování pracovních výsledků. Zákon taxativně vymezuje hlediska, kterými by se měl zaměstnavatel řídit při stanovování výše platu. Samozřejmě nemůžeme opomenout i dílčí stanoviska, jako je věk či délka zaměstnání v podniku.32
2.1 Mzda Mzdou rozumíme ve většině případů peněžité plnění, zákon však připouští poskytování mzdy v peněžité hodnotě – jinak řečeno naturální mzdu. Mzda je sjednána v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě či jiné smlouvě, popřípadě je stanovena vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Ten musí zaměstnanec obdržet v den nástupu do zaměstnání. Do mezd řadíme základní mzdu a další formy příplatků, prémií, ohodnocení atd.33 2.1.1 Základní mzda
Zaměstnavateli je povoleno užít jakýkoliv mzdový systém. Rozeznáváme různé formy základní mzdy, a to: -
Mzdu časovou – zřejmě nejpoužívanější forma, jak odměňovat zaměstnance. Zaměstnavatelé ji používají zejména v případech, kdy je obtížné stanovit jiné hledisko pro výkon práce, než je právě čas. Faktor motivace je zde velmi nízký,
31
§ 109 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 110 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 33 § 113 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 32
27
proto bývá časová mzda doplněna dalšími složkami mzdy – např. výkonnostní prémie, osobní ohodnocení, apod. -
Mzdu úkolovou – výše odměny je spjata s určitým výkonem pracovníka, který musí být měřitelný, např. počet výrobků. Dochází zde k větší motivaci.
-
Mzdu podílovou či provizní – jedná se o podíl zaměstnance v procentuální sazbě na specifické váze, což můžou být kupříkladu tržby, počet uzavřených smluv či počet nových zákazníků.
-
Mzdu smíšenou – vyskytuje se ve dvou formách – první je kombinace mzdy časové s úkolovou, druhá je složena ze mzdy časové a podílové.34
2.1.2 Minimální mzda Minimální mzda je částka, pod kterou nesmí klesnout mzda, plat a od roku 2015 ani odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Její výšku určuje nařízení vlády. Od 1. 1. 2016 činí 9900 Kč za měsíc, resp. 58,70 Kč za hodinu. Letošní rok přinesl změnu i pro poživatele invalidních důchodů, jejichž minimální mzda narostla oproti roku 2015 o 1300 Kč, tedy na částku 9300 Kč za měsíc, resp. 55,10 Kč za hodinu. Výše uvedené minimální mzdy se váže na pracovní dobu 40 hodin za týden, přičemž při zkrácené délce pracovní doby se tato částka úměrně zvyšuje. Naopak zaměstnancům se zkráceným úvazkem pracovní doby, nebo těm, kteří neodpracovali v daném kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu, která odpovídá stanovené týdenní pracovní době, se minimální mzda úměrně snižuje. Pokud by zaměstnanec nedosáhl minimální mzdy, náleží mu doplatek do minimální mzdy. 35 2.1.3 Zaručená mzda V zákoníku práce se dále setkáváme s pojmem zaručená mzda. Ten definuje mzdu či plat, na kterou pracovníkovi vznikl nárok (právo) na tzv. nejnižší úroveň zaručené mzdy. Diference od minimální mzdy je taková, že u zaručené mzdy se určuje nejnižší cena za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce – ty jsou uspořádány do osmi skupin. Konkrétní výše zaručené mzdy 2016 pro osm skupin prací popisuje následující tabulka.36
34
Mzdy. Ministerstvofinanci.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.ministerstvofinanci.cz/detail-clanku/43_mzdy.html 35 Minimální mzda. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2015 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/22117 36 Minimální a zaručená mzda. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2009 [cit. 2016-0501]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7667
28
Tabulka č.1: Zaručená mzda od 1. 1. 2016 Zaručená mzda od 1. 1. 2016 Skupina prací
Většina zaměstnanců
Platová třída
Kč/hod.
Kč/měsíc
1.
1. a 2.
58,7
9 900
2.
3. a 4.
64,8
10 900
3.
5. a 6.
71,6
12 100
4.
7. a 8.
79
13 300
5.
9. a 10.
87,2
14 700
6.
11. a 12.
96,3
16 200
7.
13. a 14.
106,3
17 900
8.
15. a 16.
117,4
19 800
Zdroj: Vlastní zpracování, Zaručená mzda 2016. Kupnisila.cz [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://kupnisila.cz/zarucena-mzda-2016/
2.2
Příplatky
Příplatky, které může zaměstnanec obdržet, jsou buď nenárokovou či nárokovou složkou mzdy. Z níže uvedených příplatků je tím nenárokovým pouze osobní příplatek, ostatní jsou nárokové a jsou zmíněny v Zákoníku práce. Kromě nich mohou být dalšími složkami mezd i např. doplatky do minimální mzdy, nejnižší úrovně zaručené mzdy a doplatky při převedení na jinou práci – ty jsou stanoveny zákonem. Zaměstnavatel má však možnost zavést i jiné složky mzdy či příplatky. Jejich podmínky a výše je pak stanovena kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. 2.2.1 Osobní příplatek Jak již bylo zmíněno, jedná se o nenárokovou složku mzdy a je tedy zcela na vůli zaměstnavatele, jaká bude výše daného příplatku. To, že bude příplatek vyplacen, vychází ze skutečnosti, že zaměstnavatel má zájem ocenit zaměstnance na základě jeho dlouhodobé vysoké výkonnosti či dobrých výsledků. Jedná se například o vykonanou práci nad rámec.37 Osobní příplatek je součástí kolektivní smlouvy či mzdového předpisu, kde vstupuje k základní mzdě. 37
§ 131 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
29
2.2.2 Kompenzace práce přesčas V případě, že zaměstnanec pracuje přesčas, existují dvě možnosti, jak tento čas pracovníkovi kompenzovat. První možnost je proplacení přesčasů a to ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Druhou možností je pak čerpání náhradního volna, pokud se takto obě strany dohodnou. Zákon zároveň umožňuje, aby mzda byla sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas – tento přesčas je však limitován sto padesáti hodinami za rok. 38 2.2.3 Kompenzace práce ve svátek Za čas, který zaměstnanec pracoval ve svátek, mu přísluší na prvním místě náhradní volno. Po dobu tohoto náhradního volna má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Namísto náhradního volna se mohou obě strany dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě minimálně ve výši průměrného výdělku (100 %). V situaci, kdy svátek připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance, náleží mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, který mu v důsledku svátku ušel.39 2.2.4 Příplatek za práci v noci Noční prací se podle Zákoníku práce rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou. Pokud tedy začíná směna například v 5.45, náleží zaměstnanci příplatek za práci v noci. Příplatek přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě, a to ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku. Tato sazba však může být snížena pod hranici 10 %, ale jen smluvně. V tomto případě se však nemůže zásadně jednat o bagatelní příplatek.40 2.2.5 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Ztížené pracovní prostředí je definováno nařízením vlády. Příplatek pak dosahuje nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy.41 2.2.6 Příplatek za práci v sobotu a neděli Tento příplatek přísluší za práci v sobotu a v neděli k dosažené mzdě, a to minimálně ve výši 10 % průměrného výdělku. Stejně jako u nočního příplatku lze pouze smluvně určit příplatek nižší než 10 %. Sobota a neděle se posuzují od 0.00 do 24.00.42
38
§ 114 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 115 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 40 § 116 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 41 § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 42 Mzdy od A do Z 2013. 10. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 572 s. Meritum. ISBN 978-80-7357-998-2. 39
30
2.3 Náhrada mzdy Jednou z náhrad mezd jsou cestovní náhrady, za které jsou považovány náhrady pro pracovníky např. při pracovní cestě, cestě mimo pravidelné pracoviště, přeložení, apod. Pokud je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, má nárok na tyto náhrady: a) náhrada prokázaných jízdních výdajů (nebo náhrada za užití motorového vozidla, které není majetkem zaměstnavatele); b) náhrada prokázaných výdajů za ubytování; c) stravné – částky stravného jsou popsány v následující tabulce; d) náhrada prokázaných dalších výdajů – např. parkovné; e) případná náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty za účelem návštěvy rodiny při dlouhotrvajících pracovních cestách.43 Dalšími eventuálními náhradami jsou náhrady dalších výdajů souvisejících s výkonem práce. Těmito částkami může zaměstnavatel proplatit zaměstnanci opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce.
Nelze opomenout stravování
zaměstnanců, které je zaměstnavatel povinen pro své podřízené umožnit, nikoliv tedy zajistit. Jednou z možností je závodní stravování, které musí být obsaženo v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpise. Pokud tedy zajišťuje zaměstnavatel stravování formou vlastního zařízení (a to i v případě, kdy využije jiného provozovatele jako službu), daňové předpisy stanoví, že veškeré jeho náklady jsou daňově uznatelnými až na hodnotu potravin. Naopak v situaci, kdy je stravování zajišťováno prostřednictvím jiných subjektů či cestou poukázek do restauračního zařízení, je daňově uznatelná jen část nákladů, a sice 55 % ceny hlavního jídla.44
2.4 Srážky ze mzdy Zákoník práce definuje tři případy, kdy lze srážet ze mzdy zaměstnance. Prvním případem se rozumí srážky, které jsou stanoveny přímo zákonem. Druhá možnost, jak srážet ze mzdy, je na základě dohod o srážkách ze mzdy. Posledním případem je srážení ze mzdy za účelem úhrady členských příspěvků členem odborové organizace.
43
ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.115. 44 Tamtéž, s. 117-118.
31
Srážky, které stanovuje zákon, jsou: a) srážky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistného na sociální a zdravotní pojištění – tyto sumy jsou odečteny primárně a je takto vytvořena čistá mzda. Další částky jsou již prováděny z čisté mzdy; b) srážky na pohledávky zaměstnavatele, které mohou být sraženy i bez souhlasu zaměstnance; c) výkon rozhodnutí nebo exekuce. Dohody o srážkách ze mzdy prošly od 1. 1. 2014 zásadními změnami. Místo Zákoníku práce, který původně dohody o srážkách upravoval, vstupuje v platnost Nový občanský zákoník, konkrétně § 2045 až § 2047. Dohoda zajišťuje dluh mezi věřitelem a dlužníkem pomocí srážek z příjmů. Pomocí tohoto zákonného institutu je tedy možné zajistit jakýkoliv dluh zaměstnance vůči věřiteli. Nově jde také srážet i z dohody o provedení práce, což do konce roku 2013 možné nebylo. Příjmy jde však postihnout maximálně do výše jejich poloviny.45 Členské příspěvky zaměstnance, který je členem odborové organizace, a jejich úhrada, jsou také předmětem Zákoníku práce. Bylo-li tak sjednáno mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací za souhlasu zaměstnance, je mzdová účetní oprávněna provádět srážky na úhradu těchto příspěvků.46
45
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2014. Portál POHODA [online]. 2014 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/srazky-ze-mzdy-od-1-1-2014/ 46 Tamtéž
32
3 Zdravotní pojištění Ve čtvrté kapitole se věnuji zdravotnímu pojištění, které je odváděno povinně ze mzdy a je tedy nedílnou součástí při jejím výpočtu. Podkapitoly se zabývají nejdříve úpravou v České republice a poté úpravou platnou na Slovensku.
3.1 Zdravotní pojištění v České republice Zdravotní pojištění je v České republice upravováno zejména Zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a Zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tyto dvě legislativy zároveň doplňují zákony o zdravotních pojišťovnách, nařízení vlády a vyhlášky ministerstva. Účast na veřejném zdravotním pojištění je povinná pro:
osoby mající trvalý pobyt na území ČR;
osoby, které na našem území nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který v ČR má sídlo či trvalý pobyt.
Naopak ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které:
na území ČR vykonávají nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti;
nemají trvalý pobyt v České republice a jsou činné u nás pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit;
nemají trvalý pobyt na našem území a jsou činné pro zaměstnavatele nemající sídlo v ČR;
dlouhodobě pobývající v cizině a neplatí pojistné.
3.1.1 Plátci pojistného na zdravotní pojištění Legislativa zdravotního pojištění poukazuje na tyto čtyři skupiny plátců pojistného: 1. stát; 2. zaměstnavatelé; 3. OSVČ;
33
4. pojištěnci uvedeni v § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. – to jsou osoby bez zdanitelných příjmů, které nespadají do skupin 2. a 3. a ani za ně neplatí pojistné stát, pokud uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc. První skupina, za kterou je odváděno pojistné pomocí státního rozpočtu České republiky, zahrnuje například tyto kategorie: -
nezaopatřené děti – za neopatřené dítě je bráno dítě do skončení povinné školní docházky a i poté, nejdéle však do věku 26 let, za daných podmínek – soustavně se připravuje na budoucí povolání nebo pro nemoc se nemůže připravovat na budoucí povolání anebo je-li důvodem dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav;
-
poživatelé důchodu z důchodového pojištění;
-
příjemce rodičovské dovolené;
-
ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;
-
uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni na Úřadu práce, včetně těch, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;
-
příjemci dávek nemocenského pojištění;
-
a další.47
Další, tedy druhá skupina, jsou zaměstnavatelé. Těmi se rozumí právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, která je plátcem daně z příjmů dle § 6 Zákona o daních z příjmů. Zaměstnavatel je plátce pojistného za své pracovníky – pojištěnce.48 3.1.2 Pojistné a jeho odvod Pojistné na zdravotní pojištění je dáno sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Výši pojistného počítá zaměstnavatel a zaokrouhluje ji nahoru na celé koruny. Sazba se rozděluje mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec platí 1/3 tedy 4,5 % a
47
ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s.334. 48 § 2 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
34
zaměstnavatel zbývající 2/3 tedy 9 %. Zaměstnavatel odvádí pojistné příslušné pojišťovně jak za sebe, tak i za zaměstnance – jeho část mu sráží z hrubé mzdy i bez jeho souhlasu.49 Rozhodným obdobím rozumíme časový úsek, z něhož se počítá vyměřovací základ pro platbu pojistného. V případě zaměstnanců je rozhodným obdobím kalendářní měsíc.50 Vyměřovací základ je upřesněn v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. Tento paragraf říká, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob dle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které byly zaměstnanci zúčtovány v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem chápeme plnění, které bylo zaměstnanci poskytnuto peněžní i nepeněžní formou nebo také formou výhody či předáno ve prospěch zaměstnance, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za své pracovníky. Nesmíme opomenout, že příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky – tudíž například odměny za výkon funkce v orgánech obcí. Do vyměřovacího základu se nezahrnuje:
náhrada škody dle Zákoníku práce;
odstupné, odchodné, odbytné či odměna při skončení funkčního období;
věrnostní přídavek horníků;
jednorázová sociální výpomoc, která byla poskytnuta zaměstnanci k účelu překonání jeho mimořádně obtížných poměrů, které vznikly jako důsledek živelné pohromy, požáru, apod.;
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu (nebo invalidního pro invaliditu třetího stupně) po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.51
Minimální vyměřovací základ je dán minimální mzdou. Tedy pro rok 2016 je to částka 9 900 Kč. Zaměstnavatel tedy odvádí pojistné z vyměřovacího základu, což je hrubá mzda, ale nejméně však z minimální mzdy. Pokud je tedy mzda zaměstnance nižší než výše minimální
49
Zdravotní a sociální pojištění 2016. Mesec.cz [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/zdravotni-a-socialni-pojisteni-2016-kolik-si-priplatite/ 50 ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I: sociální zabezpečení v České republice, lékařská posudková služba, pojistné, systémy sociálního zabezpečení. Praha: Grada, 2012. 350 s. Aktuální legislativa. ISBN 978-80247-3724-9. s. 229. 51 § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
35
mzdy, je proveden doplatek do minimálního vyměřovacího základu. Odváděné pojistné musí činit tedy alespoň 1 337 Kč.52 Povinnost odvádět minimální částku pojistného se podle zákona nevztahuje na osoby:
za které platí pojistné stát;
které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P;
které dosáhly věku, který jim dává nárok na starobní důchod, avšak nesplňují podmínky pro jeho přiznání;
které osobně celodenně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do věku 7 let nebo nejméně o dvě děti do věku 15 let;
které zároveň se zaměstnáním vykonávají samostatně výdělečnou činnost, a tedy odvádí pojistné z minimálního vyměřovacího základu, který je stanoven pro osoby samostatně výdělečně činné.
Jestliže tyto skutečnosti platí po celé rozhodné období, vyměřovacím základem je skutečný příjem zaměstnance. Vyměřovací základ může být snížen na poměrnou část odpovídající kalendářním dnům a to v situacích, kdy:
zaměstnání netrvalo celé rozhodné období – celý kalendářní měsíc;
zaměstnanec čerpal pracovní volno pro důležité překážky v práci, například pro nemoc;
zaměstnanec se v průběhu měsíce stal osobou, za níž platí pojistné stát nebo osobou, která je držitelem ZTP, ZTP/P průkazu, nebo dosáhla věku pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňující další podmínky pro jeho přiznání, anebo která pečuje o osobně celodenně a řádně o jedno dítě do věku 7 let nebo nejméně o dvě děti do věku 15 let.53
Maximální vyměřovací základ byl v roce 2015 zrušen.54
52
§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-922-9, s. 367. 54 Zaměstnavatelé. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.zpmvcr.cz/platci/zamestnavatele/ 53
36
3.2 Zdravotní pojištění na Slovensku Na Slovensku je veřejné zdravotní pojištění upraveno hlavně zákonem č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení a zákonem č. 95/2002 Z. z. o poisťovnictve. Účastníkem zdravotního pojištění na Slovensku je:
fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území Slovenské republiky;
fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na území Slovenska, pokud není účastníkem zdravotního pojištění na území jiného členského státu Evropské unie nebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarsku a: -
je zaměstnaná u zaměstnavatele se sídlem nebo stálou provozovnou na Slovensku
-
vykonává na území Slovenské republiky samostatnou výdělečnou činnost
-
je azylant
-
je studentem z jiného členského státu nebo zahraniční student studující na škole v Slovenské republice na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Slovenská republika vázána
-
je nezletilý cizinec, který se zdržuje na území Slovenska bez zákonného zástupce či osoby za něj zodpovědné
-
je cizinec zajištěný na území Slovenska
-
je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.55
Zdravotně pojištěnými pak nejsou:
osoby zaměstnané v cizině a jsou účastníky zdravotního pojištění v daném státu;
osoby zaměstnané ve služebním úřadě a vyslané do ciziny na dobu delší než po sobě jdoucích šest měsíců a jsoucí pojištěné v cizině (to se vztahuje i na manželku a děti);
osoby, které vykonávají v cizině samostatně výdělečnou činnost a jsou tam zároveň i pojištěny;
osoby dlouhodobě se zdržující v cizině, kde jsou také pojištěny.56
55
§ 3 zákona č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení Kto je zdravotne poisteny? Finance.sk [online]. 2016 [cit. 2016-05-02]. http://www.finance.sk/dane/informacie/mzda-zdravotne-poistenie/kto-je-poisteny/ 56
37
Dostupné
z:
3.2.1 Plátci pojistného na zdravotní pojištění Zákon poukazuje na tyto skupiny, které jsou povinny platit pojistné: 1. zaměstnanec; 2. samostatně výdělečně činná osoba; 3. zaměstnavatel; 4. stát; 5. plátce dividend. Stát, stejně jako v České republice, platí pojistné za široké spektrum osob a v tomto bodě se daná ustanovení výrazně neliší. Jde opět o nezaopatřené děti, osoby pobírající důchod, osoby na rodičovské dovolené a další, které vyjmenovává § 11 odst. 7 zákona o zdravotnom poistení. A opět stejně jako u nás za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel.57 3.2.2 Pojistné a jeho odvod Sazba pojistného činí pro zaměstnance 4 % z vyměřovacího základu a 10 % pro zaměstnavatele. Plátce pojistného je povinen vypočítat, platit a odvádět zálohu na pojistné příslušné zdravotní pojišťovně za každý kalendářní měsíc. Záloha na pojistné se zaokrouhluje na nejbližší euro cent dolů.58 Vyměřovacím základem rozumíme stejně jako v ČR pro zaměstnance jeho příjem v rozhodném období a pro zaměstnavatele je to vyměřovací základ pro každého zaměstnance. Pojistné je počítáno oběma stranami ze stejné částky, jakožto tomu je i u nás. Do vyměřovacího základu jsou tedy započítány příjmy ze závislé činnosti, které jsou zdaňovány podle § 5 odst. 1 písm. a) až h), j) a k) a odst. 2 a 3 zákona o dani z príjmov. Velkým rozdílem oproti legislativě České republiky je, že u našich sousedů patří do vyměřovacího základu i odstupné, které se u nás do vyměřovacího základu nezahrnuje. Minimální vyměřovací základ a minimální pojistné za zaměstnance i za zaměstnavatele není určen.59
57
§ 11 zákona č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení Vymeriavací základ v zdravotnom poistení. Netfinancie.sk [online]. 2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://www.netfinancie.sk/zdravotne-poistenie/vymeriavaci-zaklad-na-zdravotne-poistenie/ 59 Tamtéž 58
38
Minimální vyměřovací základ a minimální pojistné za zaměstnance i za zaměstnavatele není určen Maximální vyměřovací základ je daný jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. V obou případech se jedná o částku 4 290 € za rozhodné období, což je jeden rok. Maximální částka pojistného je pro zaměstnance 171,6 € za rok a pro zaměstnavatele činí tato částka 429 €.60
60
Odvody od januára 2016. Zdravotná poisťovňa Dôvera [online]. 2015 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.dovera.sk/platitel/tema-odvody-na-zdravotne-poistenie/a1571/odvody-od-januara-2016
39
4 Pojistné na sociální zabezpečení
Tato kapitola nám více přiblíží pojistné na sociální zabezpečení, které je stejně jako pojistné na zdravotní pojištění nedílnou součástí při výpočtu mezd a platů. Opět si ukážeme, jak to je s pojistným u nás a na Slovensku.
4.1 Pojistné na sociální zabezpečení v České republice Pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti tvoří zhruba jednu třetinu příjmů státního rozpočtu a je velmi důležitým nástrojem sociální politiky u nás. Pojistné na sociální zabezpečení upravuje:
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů;
a další nařízení vlády a vyhlášky.
Sociální zabezpečení se sestává z odvodů na:
nemocenské pojištění;
důchodové pojištění;
státní politiku zaměstnanosti.
Poplatníky pojistného jsou zaměstnavatelé, jimiž rozumíme právnickou či fyzickou osobu, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance a má sídlo či trvalý pobyt v ČR, dále zaměstnanci, OSVČ a osoby dobrovolně se účastnící na důchodovém pojištění.61 Sazbu pojistného z vyměřovacího základu ukazuje Tabulka č. 2.
61
§ 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
40
Tabulka č. 2: Sazby sociálního zabezpečení 2016 Zaměstnanec Zaměstnavatel Nemocenské pojištění 0% 2,3 % Důchodové pojištění 6,5 % 21,5 % Státní politika zaměstnanosti 0% 1,2 % Celkem 6,5 % 25 % Zdroj: Vlastní zpracování, Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2015 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platbapojistneho/sazba-pojistneho.htm
Rozhodné období, pro které se určuje vyměřovací základ pro odvod pojistného, je kalendářní měsíc, za které se platí pojistné. Vyměřovací základ zaměstnavatele je částka, která odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, jejichž příjmy podléhají odvodu pojistného na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.62 Pro zaměstnance je pak vyměřovacím základem pro výpočet pojistného úhrn příjmů, které jsou předmětem daně dle Zákona o dani z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro platbu pojistného za rok je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy – pro rok 2016 je to tedy 1 296 288,- Kč. Minimální hranice vyměřovacího základu není stanovena. Do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení se nepočítají totožné příjmy jako u pojistného na zdravotní pojištění.63
4.2 Pojistné na sociální pojištění na Slovensku Sociální pojištění na Slovensku podléhá níže uvedené legislativě:
Zákon o sociálnom poistení č. 461/2003 Z. z. v zneni neskorších predpisov;
Zákon č. 462/2003 Z. z. o náhrade príjmu pri dočasnej pracovnej neschopnosti;
Zákon č. 514/2003 Z. z. o zodpovednosti za škodu spôsobenú pri výkone verejnej moci a o zmene niektorých zákonov;
62
Pojistné na sociální zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení republiky [online]. 2016 [cit. 2016-0501]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/vypocetpojistneho.htm 63 Zaměstnavatelé. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.zpmvcr.cz/platci/zamestnavatele/
41
Zákon č. 43/2004 Z. z. o starobnom dôchodkovom sporení;
Zákon č. 437/2004 Z. z. o náhrade za bolesť a o náhrade za sťaženie spoločenského uplatnenia;
Zákon č. 82/2005 Z. z. o nelegálnej práci a nelegálnom zamestnávaní;
Zákon č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení;
Zákon č. 211/2000 Z. z. o slobodnom prístupe k informáciám a o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o slobode informácií);
a Vyhláška Štatistického úradu Slovenskej republiky č. 306/2007 Z. z., ktorou sa vydáva štatistická odvetvová klasifikácia ekonomických činností.
Pojistné na Slovensku má mnohem více složek než to naše. Patří tam:
pojistné na nemocenské pojištění;
pojistné na starobní pojištění;
pojistní na invalidní pojištění;
pojistné na úrazové pojištění;
pojistné na garanční pojištění;
pojištění v nezaměstnanosti;
a pojistné do rezervního fondu solidarity.
Přitom některé platí jen zaměstnavatel a některé jsou hrazeny jak zaměstnavatelem, tak i zaměstnancem. Kdo a co platí, zachycuje tabulka i s příslušnými sazbami. Tabulka č. 3: Sazby sociálního pojištění na Slovensku 2016 Zaměstnanec Zaměstnavatel Nemocenské pojištění 1,4 % 1,4 % Starobní pojištění 4% 14 % Invalidní pojištění 3% 3% Úrazové pojištění 0% 0,8 % Garanční pojištění 0% 0,25 % Pojištění v nezaměstnanosti 1% 1% Rezervní fond solidarity 0% 4,75 % Celkem 9,4 % 25,2 % Zdroj: Vlastní zpracování, Tabulka platenia počteno od 1.januara. Sociálna poisťovňa [online]. 2015 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.socpoist.sk/tabulka-platenia-poistneho-od-1-januara2016/55433s
42
Rozhodné období je dáno zákonem a shoduje se s rozhodným obdobím v ČR – kalendářní měsíc, za který se platí pojistné.64 Vyměřovací základ ve slovenském zákoně je obdobný jako u nás. Jedná se opět o úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od daně osvobozeny. Minimální vyměřovací základ pro zaměstnance není na Slovensku stanoven, je však nepřímo upraven ustanoveními o minimální mzdě. Maximální vyměřovací základ je dán částkou 4 290 €.65
64
§139 zákona č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení Tabuľka platenia poistného od 1. januára 2016. Sociálna poisťovňa [online]. 2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.socpoist.sk/tabulka-platenia-poistneho-od-1-januara-2016/55433s 65
43
5 Zdanění mezd Pátá kapitola poukazuje na daňové zákony obou zemí, které se zabývají zdaněním mezd zaměstnanců – tedy zdaněním příjmů ze závislé činnosti. Upřesňuje, kde je zdanění mezd zakotveno, co je základem daně a co vše se do něj započítává. Také definuje daňové slevy v jednotlivých zemích a konečně i samotnou sazbu daně.
5.1 Zdanění mezd v České republice Obecně daň z příjmů je v Česku zakotvena v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) ve znění pozdějších předpisů. Pro účely této práce se však zaměříme na zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkční požitky – konkrétně se budeme řídit dle § 6 ZDP. Do legislativy ještě řadíme Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. 5.1.1 Předmět daně a vynětí z předmětu Pro správný výpočet daně je nutné si nejprve stanovit, co do tohoto výpočtu zahrnout – předmět daně - a co naopak vynechat, co není předmětem daně. Předmět daně je stanoven, jak už bylo zmíněno, v § 6 odst. 1 ZDP. Za předmět daně považujeme příjmy ze závislé činnosti, kterými jsou:
příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru nebo obdobného poměru, v nichž poplatník je povinen dbát příkazů plátce;
příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezením, komanditisty v komanditní společnosti;
odměny člena orgánu právnické osoby nebo likvidátora;
příjmy plynoucí poplatníkovi v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce podle výše uvedených bodů bez ohledu na to, od jakého plátce tyto příjmy plynou.66
Obecně můžeme konstatovat, že předmětem daně je hrubá mzda pracovníka. Tam náleží i další nepeněžní plnění od zaměstnavatele, jako je:
1 % ze vstupní ceny vozidla, je-li zaměstnanci poskytováno bezplatně pro soukromé i služební účely, hodnota příjmu je minimálně 1 000,- Kč. (§6 odst. 6 ZDP);
66
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
44
rozdíl mezi cenou nepeněžního plnění účtovanou jiným osobám a cenou účtovanou zaměstnancům. (§6 odst. 3 ZDP).
V § 6 odst. 7 jsou pak zmíněny příjmy, které nejsou předmětem daně. Jsou to:
náhrady cestovních výdajů související s výkonem činnosti do výše, která je stanovena nebo umožněna zvláštním právním předpisem. Do cestovních náhrad řadíme jízdní výdaje, jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny, výdaje za ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje;
hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících, dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, jejichž poskytování je stanoveno zvláštním právním předpisem. Plus hodnota příspěvku a nákladů na jejich udržování;
hodnota pracovního oblečení určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání včetně příspěvků na jeho udržování;
hodnota poskytovaných stejnokrojů a příspěvky na jejich udržování;
částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele;
náhrady za opotřebené vlastního nářadí, zařízení a předmětů, které pracovník potřebuje k výkonu práce;
povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.67
5.1.2 Příjmy osvobozené od daně Odstavec 9 § 6 ZDP pak jmenuje celou řadu příjmů, které jsou od daně osvobozeny. Zde budu jmenovat jen ty, které jsou podle mého názoru nejčastějšími:
Nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců, který souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Hodnota stravování a nealkoholických nápojů, které poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti.
Nepeněžní plnění, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi, z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění či na vrub nákladů, ve formě použití rekreačních zařízení – to je
67
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
45
omezeno částkou 20 000 Kč za rok, zdravotnických a vzdělávacích zařízení, příspěvku na kulturní nebo sportovní akce, použití knihovny zaměstnavatele, atd.
Hodnota přechodného ubytování, pokud se nejedná o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná v souvislosti s výkonem práce maximálně do částky 3 500 Kč ročně.
Příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy.
Příjmy do výše 500 000 Kč, které poskytnul zaměstnavatel jako sociální výpomoc zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádné obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na území, kde byl vyhlášen nouzový stav.
Příjem získaný jako náhrada mzdy, platu, odměny, či snížený plat nebo snížená odměna za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Platba zaměstnavatele ve výši 30 000 Kč ročně jako: -
Příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo přípěvek na doplňkové penzijní spoření.
-
Příspěvek na penzijní pojištění, který je poukázán ve prospěch zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění na základě smlouvy, která byla uzavřena mezi zaměstnancem a danou institucí nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na tomto pojištění, za podmínky, že výplata plnění je sjednána až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce, kdy zaměstnanec dosáhne věku 60 let.
-
Příspěvek na pojistné, které hradí zaměstnavatel přímo pojišťovně za svého pracovníka a jedná se o pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění.68
5.1.3 Základ daně Základem daně (dílčím základem daně) se rozumí dle §6 odst. 12 příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel.69 Hovoříme o tzv. super hrubé mzdě, kterou však Zákon nedefinuje.
68 69
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
46
Odstavce 4 a 5 pak určují, kdy je daň vybírána srážkou. Je to jen v jediném případě, a to u dohody o provedení práce (DPP), když zaměstnanec nepodepíše Prohlášení poplatníka a jeho měsíční příjem nepřesáhl 10 000,- Kč. Srážková daň je 15 % dle §36 odst. 2 písm. p).70 5.1.4 Nezdanitelná část daně Nezdanitelnými částmi daně rozumíme částky, které si může poplatník daně odečíst ze základu daně. K těmto částkám se přihlíží až při ročním zúčtování u zaměstnavatele nebo při podání daňového přiznání zaměstnance. Nezdanitelné částky daně jsou definovány v §15 ZDP i s přesnými omezeními, např. do jaké výše je může zaměstnanec uplatnit, a patří mezi ně:
bezúplatná plnění (dary) dle odst. 1 (např. za každý dárcovský odběr krve 2000,- Kč, za darování orgánu 20 000,- Kč);
úroky z hypotečního úvěru či z úvěru ze stavebního spoření pro účely definované v odst. 3 a odst. 4;
placené příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření dle odst. 5;
zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění dle odst. 6;
zaplacené příspěvky odborové organizaci dle odst. 7;
úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle odst. 8.71
5.1.5 Zdanění příjmů a sazba daně ze závislé činnosti V České republice rozlišujeme daň srážkovou a daň zálohovou. První příklad daně srážkové byl již v této práci již zmíněn. Zdaňování formou srážky pak blíže popisuje § 36 odst. 2 písm. p) ZDP. Sazba daně činí 15 %. Daň zálohovou popisuje §38h ZDP. Při výpočtu zálohy na daň je velice důležitým faktorem, zda poplatník podepsal u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Podepsané prohlášení dává zaměstnanci možnost uplatnění jednotlivých slev na dani dle §35ba ZDP, dále uplatnění daňových zvýhodnění dle §35c a vylučuje zdanění srážkovou daní. Prohlášení poplatníka lze podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. § 38k odst. 4 ZDP pak ukládá povinnost podepsat prohlášení do 30 dnů po vstupu do 70 71
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
47
zaměstnání a dále pak každoročně vždy do 15. února. Podepsané prohlášení je zároveň podmínkou pro provedení Ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění – ovšem za těch podmínek, kdy není zaměstnance povinen podávat daňové přiznání. Sazba daně je jednotná, proto i v tomto případě se jedná o sazbu 15 %. Záloha na daň je pak vypočtena ze základu daně, který se zaokrouhluje na stokoruny nahoru a vypočtená samotná daň se pak zaokrouhluje na celé koruny taktéž směrem nahoru. Od roku 2013 musíme uvažovat i tzv. solidární daň dle § 38ha. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy (v roce 2016 se jedná o částku 27 006 x 4 = 108 024,- Kč). 5.1.6 Slevy na dani a daňové zvýhodnění
Jak bylo zmíněno v předchozí podkapitole, díky podepsanému Prohlášení poplatníka je možno při samotném zdaňování využít tzv. slevy na dani a daňové zvýhodnění. Tyto slevy jsou odečítány od vypočtené zálohy na daň a jsou specifikovány v § 38ba odst. 1 ZDP:
základní sleva na poplatníka – sleva v roční výši 24 840,- Kč, platí i pro starobní důchodce, kteří pobírají 1. 1. zdaňovacího období starobní důchod;
sleva na manžela (manželku) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti v částce 24 840,- Kč za rok, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000,- Kč. Pokud je manžel (manželka) držitelem průkazu ZTP, sleva se zdvojnásobuje;
základní sleva na invaliditu, která činí 2 520,- Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně;
rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5 040,- Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně;
sleva na držitele průkazu ZTP/P v roční částce 16 140,- Kč, je-li poplatník držitelem tohoto průkazu;
sleva na studenta v roční výši 4 020,- Kč;
48
sleva za umístění dítěte – tato sleva odpovídá výši výdajů, které poplatník prokazatelně vynaložil za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, avšak maximálně ve výši minimální mzdy.72
Slevu na manžela (manželku) a slevu za umístění dítěte lze uplatňovat pouze ročně, zatímco ostatní slevy lze uplatnit již měsíčně při placení záloh. Základní slevu na poplatníka lze u zaměstnavatele nárokovat automaticky, naopak ty ostatní musí zaměstnance náležitě prokázat dle §38l odst. 2 ZDP. Daňové zvýhodnění na dítě je definováno v §35c. Na toto zvýhodnění vzniká nárok poplatníkovi, který žije s vyživovaným dítětem ve společně hospodařící domácnosti (a zároveň nepobírá slevy dle §35a a §35b) a to v roční výši 13 404,- Kč na jedno dítě, 15 804,Kč na druhé dítě a 17 004,- Kč na třetí a každé další dítě. Pokud je uplatněná sleva vyšší než daňová povinnost, je tento rozdíl daňovým bonusem, ten však může dosahovat maximální výše 60 300,- Kč (5 025,- Kč za měsíc). Daňové zvýhodnění lze uplatňovat měsíčně i ročně při podepsaném prohlášení a může si jej nárokovat jen jeden z poplatníků, kteří dítě vyživují. Zvýhodnění může uplatnit ten poplatník, jehož příjmy dle §6-9 převýší za zdaňovací období šestinásobek minimální mzdy a u příjmů z pronájmu nesmí být vykázána ztráta. V případě měsíčního vyplácení daňového bonusu musí příjmy poplatníka přesahovat alespoň polovinu minimální mzdy – tedy 4 950,- Kč.73 5.1.7 Roční zúčtování
V závěru kapitoly 5.1 bych ráda okrajově zmínila roční zúčtování, jelikož i to nepochybně patří k problematice mezd a každoročně patří k těm náročnějším úkolům mzdové účetní. Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění popisuje §38ch ZDP. O roční zúčtování tedy může požádat:
zaměstnanec, který měl celý rok jen jednoho zaměstnavatele a podepsal u něj růžové prohlášení;
zaměstnanec, který měl více zaměstnavatelů po sobě a u všech měl podepsané prohlášení;
72 73
§ 38ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů §35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
49
zaměstnanec, který měl sice souběžně dva zaměstnavatele, ale u toho zaměstnavatele, u kterého nepodepsal prohlášení, byl jeho příjem zdaněn srážkovou daní (tedy DPP do 10 000,- Kč).
Pokud však má zaměstnanec příjmy daněné solidární daní, je povinen podat daňové přiznání - § 38g odst. 4. Od roku 2015 musí zaměstnanec podat daňové přiznání, pokud jsou splněny podmínky pro § 38g odst. 5 a odst. 6. O roční zúčtování žádá zaměstnanec písemně přímo na Prohlášení poplatníka a to nejpozději do 15. 2. po skončení kalendářního roku. Zároveň musí zaměstnanec doložit potvrzení o příjmech od předchozích zaměstnavatelů dle § 38ch odst. 3. Jestliže zaměstnanec neuplatňoval nějaké slevy či zvýhodnění v průběhu roku, může je dodatečně uplatnit v ročním zúčtování. Roční zúčtování provádí zaměstnavatel a to vždy nejpozději do 31. 3. Roční zúčtování může skončit nedoplatkem, který zaměstnanec však nedoplácí, či přeplatkem, který se zaměstnanci vrací a to od 50,- Kč. Častým výsledkem ročního zúčtování je přeplatek a to zejména proto, že zaměstnanec si ročně může uplatnit nezdanitelnou část základu daně dle § 15 ZDP nebo v případě některých slev, které jdou také uplatnit jen ročně (na manželku, za umístění dítěte), anebo z důvodů zaokrouhlování během roku (měsíční základ se zaokrouhluje na stokoruny nahoru, zatímco ten roční na stokoruny dolů - § 16). Postup při ročním zúčtování je následující. Zaměstnavatel jako první určí základ daně – tedy úhrn všech hrubých příjmů zaměstnance plus povinné pojistné. Vypočtenou částku pak sníží o nezdanitelné částky daně a zaokrouhlí na stokoruny dolů. Z této částky pak určí daň pracovníka vynásobením sazbou daně 15 %. Od vypočtené daně pak odečte slevy na dani a daňové zvýhodnění (popřípadě uplatní daňový bonus). Číslo, které dostaneme, tedy roční daň po slevách, pak srovnáváme s úhrnem záloh na daň, které byly vyplaceny již během roku. Také se dále porovnává vyplacený bonus během roku s případným ročním bonusem.
50
5.2 Zdanění mezd na Slovensku Jako předchozí podkapitola se zabývala zdaněním mezd u nás, v této bych ráda poukázala na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jaká platí pro pracující na území Slovenska. Mzdy na Slovensku upravuje zejména Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov. Konkrétně příjmy ze závislé činnosti jsou uvedeny v § 5. 5.2.1 Předmět daně a vynětí z předmětu Předmětem daně jsou příjmy ze závislé činnosti, všechny druhy těchto příjmů jsou obsahem § 5 odst. 1 ZDP. Tento paragraf je poněkud obsáhlejší, než je tomu v ČR. Příjmy ze závislé činnosti pro Slovensko jsou následující:
příjmy ze současného anebo předchozího pracovněprávního vztahu, služebního poměru, státně zaměstnaneckého poměru anebo členského poměru, či z obdobného vztahu, kdy je poplatník povinen dodržovat příkazy plátce příjmu;
příjmy za práci likvidátora, prokuristu, člena družstva, apod.;
platy a funkční příplatky pro státní činitele Slovenské republiky;
odměny za výkon funkce ve státních orgánech;
odměny obviněných ve vazbě a odměny odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody;
příjmy z prostředků sociálního fondu;
příjmy plynoucí v souvislosti s minulým, současným nebo budoucím výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda poplatník pro plátce příjmu skutečně vykonával;
obslužné;
vrácené pojistné ze zaplaceného pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální pojištění a sociální zabezpečení;
odměna za výkony funkcí ve volební komisi;
nepeněžní plnění poskytnuté od bývalého zaměstnavatele pro pobíratele předčasného starobního důchodu, starobního důchodu nebo výslužného důchodu;
odměna za produktivní práci žáka střední odborné školy nebo příjem studenta vysoké školy během odborné praxe;
51
příjmy z činnosti sportovce na základě smlouvy o profesionálním výkonu sportu.74
Za příjem zaměstnance jsou však považovány i další plnění podle §5 odst. 3:
Stejně jako v ČR je považováno za příjem užívání motorového vozidla pro služební i soukromé účely. Na Slovensku je to však jen po dobu 8 let po zařazení vozidla do užívání. První rok se do příjmů započítává 1 % ze vstupní ceny vozidla. Dalších 7 roků je to 1 % ze vstupní ceny vozidla snížené každý tok o 12,5 %.
Rozdíl mezi výší tržní ceny zaměstnanecké akcie a cenou této akcie garantovanou zaměstnaneckou opcí, sníženou o sumu zaplacenou zaměstnancem za tuto opci.
Cena nebo výhra přijatá zaměstnancem, který se zúčastnil soutěže vyhlášené zaměstnavatelem.
Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci.75
Z předmětu daně jsou vyňaty, dá se říct, podobné příjmy, jaké stanovuje zákon v Česku, proto je jen v krátkosti zopakuji. Jedná se o cestovní náhrady, nepeněžní plnění ve výši hodnoty poskytovaných ochranných prostředků nebo hygienických prostředků, zálohy od zaměstnavatele, rekondiční nebo rehabilitační pobyty, náhrady za používání vlastního nářadí a nástrojů.76 5.2.2 Příjmy osvobozené od daně Příjmy, které jsou osvobozeny od daně, uvádí § 9 ZDP, kromě nich jsou to ještě příjmy dle § 5 odst. 7. Oba tyto paragrafy jsou velice obsáhlé a podobné těm v České republice, a proto zde zmíním jen některé osvobozené příjmy:
suma, kterou vynaložil zaměstnavatel na doškolení zaměstnanců související s výkonem činnosti;
hodnota stravy a nealkoholických nápojů pro zaměstnance;
náhrada příjmu a příplatek k náhradě příjmu při dočasné pracovní neschopnosti;
náhrada na ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniknuté pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pokud tato náhrada byla určená soudně před rokem 1993;
74
§ 5 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov § 5 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov 76 § 5 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov 75
52
podíl na zisku vyplaceném obchodní společností nebo družstvem bez účasti na základním jmění této společnosti nebo družstva.
5.2.3 Základ daně Základem daně nebo dílčím základem daně, tedy částkou, ze které je počítána záloha na daň, je na Slovensku úhrn příjmů, avšak na rozdíl od našeho základu daně, kde se připočítává pojistné hrazené zaměstnavatelem, se zde odečítá pojistné placené zaměstnancem. Je to tedy příjem snížený o zdravotní pojištění a pojištění sociálního zabezpečení, které si platí zaměstnanec ze své hrubé mzdy.77 5.2.4 Nezdanitelné části základu daně a daňový bonus V této části je nutno si ujasnit pojmy, jelikož zde se legislativy poměrně rozcházejí. Slovenský zákon nezná pojem daňové slevy, nýbrž ten je suplován názvem nezdanitelné části daně. Tyto nezdanitelné části se odečítají od základu daně, zatímco daňové slevy se odečítají až od vypočtené zálohy na daň. Obdobu našich nezdanitelných částí základu daně již na Slovensku nemají. Existují pouze čtyři nezdanitelné části základu daně a ty jsou obsahem § 11 ZDP a jsou uvedeny níže:
Nezdanitelná část základu daně na poplatníka – nárok na odpočet této nezdanitelné části základu daně je odvozen od výšky základu daně poplatníka a od životního minima pro plnoletou fyzickou osobu. Základ daně se porovnává se sumou stonásobku životního minima, které je dáno částkou 198,09 € - resp. částkou 100 x 198,09 = 19 809 €. a) Jestliže je základ daně roven nebo nižší než částka 19 089 €, pak vzniká poplatníkovi nárok na roční nezdanitelnou část daně ve výši 19,2 násobku životního minima – resp. 19,2 x 198,09 = 3 803,328 = 3803,33 € po zaokrouhlení. Měsíčně je tedy možno odečíst od základu daně částku 316,94 €. b) V případě, že základ daně převyšuje částku 19 809 €, vypočte se roční nezdanitelná část základu daně rozdílem mezi 44,2 násobkem platného životního minima a ¼ základu daně poplatníka. = 44,2 x 198,09 – 1/4 základu daně poplatníka = 8755,578 – ¼ základu daně poplatníka. Pokud je výsledkem záporné číslo, nezdanitelná část základu daně je nula.
77
§ 4 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov
53
Nezdanitelná část základu daně na manželku/manžela – na nárok na uplatnění této nezdanitelné části daně má vliv – výška ročního základu daně poplatníka, suma životního minima pro fyzickou osobu, roční příjem manžela/manželky v daném roce a musí být splněna aspoň jedna z podmínek pro přiznání této nezdanitelné části. Těmito podmínkami jsou: manžel/manželka byl/a v daném roce a) starající se o nezletilé dítě žijící v jedné domácnosti, b) pobírající příspěvek na opatrování, c) evidován/a jako uchazeč/ka o zaměstnání, d) považován/a za občana se zdravotním nebo těžkým zdravotním postižením. Pokud je splněna jedna z těchto podmínek, dalším krokem je porovnání základu daně poplatníka s 176,8 násobkem životního minima – tedy s částkou 176,8 x 198,09 = 35 022,31 €. Na základě tohoto porovnání je poplatník zařazen do jedné ze dvou kategorií: 1. Poplatníci, jejichž příjem je menší nebo roven sumě 35 022,31 €. Nezdanitelná část základu daně poplatníka zařazeného do této kategorie je pak dána rozdílem mezi 19,2 násobkem životního minima a vlastním příjmem manžela/manželky v příslušném roce. Výpočet je tedy 19,2 x 198,09 – vlastní příjem partnera = 3803,33 € pokud byl příjem nulový. 2. Poplatníci, jejichž příjem je větší než 35 022,31 €, pak tvoří druhou kategorii. Pro tyto poplatníky je výpočet nezdanitelné části daně buď 63,4 x 198,09 – ¼ základu daně poplatníka, pokud manžel/ka nemá vlastní příjem, nebo druhý výpočet 63,4 x 198,09 – ¼ základu daně poplatníka – vlastní příjem partnera, který se použije za okolností, že manžel/ka měla vlastní příjem.78
Nezdanitelná část základu daně v sumě dobrovolných příspěvků na starobní důchodové spoření (II. pilíř) – poplatník si může v roce 2016 naposledy uplatnit nezdanitelnou část základu daně v hodnotě prokazatelných dobrovolných příspěvků na starobní důchodové spoření, zde je nutno prokázat, že tyto příspěvky byly dobrovolné, tedy nad rámec těch povinných odváděných ze mzdy. Tato nezdanitelná část základu daně je uplatnitelná do výšky 2 % ze součtu dílčích základů daně ze závislé činnosti, podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti. Maximum pro
78
Nezdaniteľné časti základu dane z príjmov v roku 2016. Podnikajte.sk [online]. 2016 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: https://www.podnikajte.sk/dane-a-uctovnictvo/c/2646/category/dan-zprijmov/article/nezdanitelne-casti-zakladu-dane-2016.xhtml
54
uplatnění je částka 1029,6 €, což jsou 2 % z 60 násobku průměrné mzdy, která za rok 2016 dělá 858 €.79
Nezdanitelná část základu daně v hodnotě příspěvků na doplňkové důchodové spoření v tuzemsku nebo v zahraničí – v souladu s § 11 odst. 11 ZDP si může poplatník nárokovat nezdanitelnou část základu daně ve výši prokazatelně zaplacených příspěvků na doplňkové důchodové spoření nejvýše do částky 180 € za rok. Do úhrnů těchto příspěvků se započítává i příspěvek zaplacený do 31. ledna 2017. Pro uplatnění je však třeba splnit podmínky, na které blíže poukazuje § 11 odst. 12 ZDP.
Poslední tři nezdanitelné části základu daně si poplatník uplatňuje ročně, zatímco tu první – na poplatníka – je možno uplatňovat každý měsíc. Nezdanitelné částky základu daně se zaokrouhlují na euro cent nahoru. Další částkou, která vstupuje do výpočtu daně, je daňový bonus. V tomto případě rozumíme daňovým bonusem to stejné jako v České republice. Funkce daňového bonusu u nás i na Slovensku jsou totožné. Stejně jako u nás má zaměstnanec nárok na daňový bonus na dítě již během roku, může jej tedy uplatňovat měsíčně a to odečtením daňového bonusu od zálohy na daň. Výška daňového bonusu činí pro rok 2016 256,92 € - to znamená měsíčně 21,41 € na každé dítě. Pro vyplacení bonusu, musí dosáhnout měsíční mzda poplatníka alespoň polovinu minimální mzdy – to je 202,5 €. Ročně musí přesáhnout jeho výdělek 6ti-násobek minimální mzdy, což je 2 430 €. Zaměstnanec musí předložit příslušné doklady – rozumí se jimi rodný list a později potvrzení o studiu. Daňový bonus je zaměstnanci přiznán již v tom měsíci, kdy prokáže, že splňuje podmínky pro nárok na tento bonus. Samozřejmostí je podepsané „Vyhlasenie“, které je analogií Prohlášení poplatníka v Česku.80 5.2.5 Zdanění příjmů a sazba daně ze závislé činnosti Co vše značí podepsání Prohlášení poplatníka v ČR, bylo již popsáno, na Slovensku existuje formulář, který mu je svou rolí velice podobný a nazývá se „Vyhlasenie“ – v překladu tedy také prohlášení. Jako u nás, i u Slováků, je podpis tohoto Prohlášení důležitým faktorem pro výpočet daňové povinnosti poplatníka. Prohlášení může poplatník podepsat jen u jednoho 79
§ 11 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov Daňový bonus v roku 2016. Podnikajte.sk [online]. 2016 [cit. 2016-05-03]. Dostupné https://www.podnikajte.sk/dane-a-uctovnictvo/c/2357/category/dan-z-prijmov/article/danovy-bonus2016.xhtml 80
55
z:
zaměstnavatele a to do konce měsíce, ve kterém nastoupil do práce, a pak vždy každoročně nejpozději 31. ledna. Podepsáním mu vzniká nárok na snížení základu daně o nezdanitelné částky a snížení daně o daňový bonus.81 Daňová sazba na Slovensku pro zaměstnance je dvojí. Z té části základu daně, jejíž výška nepřesáhne 176,8 násobek hodnoty platného životního minima včetně, je daň vypočítána sazbou 19 %. Avšak z částky přesahující 176,8 násobek životního minima, je sazba vyšší a to 25 %. Rozhodující částka je pro rok 2016 176,8 x 198,09 = 35 022, 31 €.82 5.2.6 Roční zúčtování Pro účely této práce jen ve stručnosti o ročním zúčtování na Slovensku. Lze konstatovat, že postup při ročním zúčtování je analogický s postupem aplikovaným v České republice. Zaměstnanec, kterému může být provedeno roční zúčtování daně, si o něj žádá u posledního zaměstnavatele pomocí formuláře. Formulář, resp. Žádost o roční zúčtování, musí zaměstnanec doložit do 15. února se všemi potřebnými doklady pro provedení zúčtování. Zaměstnavatel má nadále stanovenou lhůtu pro zpracování ročního zúčtování, a sice do 31. března.83
81
§ 36 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov § 15 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov 83 Ročné zučtovanie preddavkov na daň z prijmov fyzickych osob za rok 2014. Danovecentrum.sk [online]. 2015 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z http://www.danovecentrum.sk/clanok-z-titulky/rocne-zuctovanie-preddavkovna-dan-z-prijmov-fyzickych-osob-za-rok-2014-toptema-dc-2-2015.htm 82
56
6 Srovnání výpočtu čisté mzdy u českého a slovenského zaměstnance Více než před dvaceti lety, kdy došlo k rozdělení Československa, se rozdělily i oblasti daňového práva a systémy sociálního i zdravotního pojištění. V obou zemích za tak dlouhou dobu vzniklo víc než dost nových reforem, vyhlášek či nařízení, kterými chtějí vlády zejména přispět k lepší životní úrovni a spokojenosti občanů. Diference, které takto vznikly, bych ráda v této části demonstrovala na praktických příkladech výpočtu čisté mzdy u fiktivních zaměstnanců na území České republiky a na území Slovenské republiky. Účelem této komparace je poukázat na daňové zatížení, kterému čelí zaměstnanci v jednotlivých zemích. Ku příkladu minimální mzda je jednou z veličin této problematiky, u které dochází ke změnám skoro každoročně, zvláště v posledních letech, a je zároveň velmi diskutovaným tématem ve vládách obou republik. V roce 2016 je minimální mzda v ČR stanovena hodnotou 9 900 Kč (58,70 Kč na hodinu), na Slovensku činí tato hodnota 405 € (2,328 € na hodinu), což dělá v přepočtu 10 943,10 Kč.84 Také do budoucna se mluví o jejím dalším nárůstu. Jak se částka měsíční minimální mzdy vyvíjela za posledních sedm let v obou zemích, ukazuje tabulka níže: Tabulka č. 4: Vývoj minimální mzdy ČR a SR Rok
Minimální mzda SR85
Minimální mzda ČR 2016
9 900 Kč
405 € (10 947,15 Kč)
2015
9 200 Kč
380 € (10 526 Kč)
2014
8 500 Kč
352 € (9 672,96 Kč)
2013
8 000 Kč
338 € (8 526,05 Kč)
2012
8 000 Kč
327 € (8 341,77 Kč)
2011
8 000 Kč
317 € (7 951,95 Kč)
2010
8 000 Kč
308 € (8100,40 Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování. Minimální mzda. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/871 a Minimálna mzda histroria. Minimalnamzda.sk [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.minimalnamzda.sk/minimalna-mzda-historia.php
84 85
Kurz stanoven dle ČNB ke dni 4.1.2016 27,02Kč/1 Euro Částka v Kč vždy přepočítána aktuálním kurzem ČNB pro daný rok
57
V oblasti mezd je taktéž sledován vývoj průměrné hrubé mzdy. Tento významný ukazatel není jen důsledkem toho, jak se daří či nedaří ekonomice, ale je četně zmiňován v legislativách analyzovaných zemí a odvíjí se od něj další způsoby zdanění apod. Průměrná mzda v České republice za posledních 5 let zaznamenávala růst, letos dokonce poprvé přehoupla hranici dvaceti sedmi tisíc korun. Na Slovensku je situace průměrné mzdy také příznivá. Více ukazuje následující tabulka. Tabulka č.5: Výše průměrné mzdy v ČR a na Slovensku Rok
Výše průměrné mzdy ČR
Výše průměrné mzdy SR
2016
27 006 Kč
902 €
2015
26 611 Kč
882 €
2014
25 942 Kč
858 €
2013
25 884 Kč
824 €
2012
25 137 Kč
805 €
Zdroj: Vlastní zpracování. Zdravotní a sociální pojištění 2016. Mesec.cz [online]. 2016 [cit. 2016-0501]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/zdravotni-a-socialni-pojisteni-2016-kolik-si-priplatite/
Z tabulky uvádějící výši průměrné mzdy v obou zemích, může být snadno vyvozen mylný závěr, že český občan se má v průměru lépe než ten slovenský. To ovšem nemusí být pravda, jelikož každá z mezd je jinak odvodově zatížena kvůli lišícím se sazbám a postupu výpočtu jak daně z příjmu, tak i sazbám sociálního a zdravotního pojištění. Přehled odvodů za zaměstnance a za zaměstnavatele je shrnut do Tabulky č. 6. Tabulka č.6: Odvodové zatížení Česká republika
Odvodové zatížení
zaměstnanec
zaměstnavatel
Slovenská republika zaměstnanec
zaměstnavatel
Zdravotní pojištění
4,5 %
9%
4%
10 %
Sociální pojištění
6,5 %
25 %
9,4 %
25,2 %
Daň z příjmu
15 % / 7 %
Zdroj: Vlastní zpracování.
58
19 % / 25 %
V této části mé práce se budu věnovat již konkrétním příkladům. Pro přepočet částek na eura a české koruny budu používat kurz stanovený Českou národní bankou ze dne 4. ledna 2016, který činil 27,02 Kč/1 Euro. Př. 1: Na prvním příkladě chci ukázat odlišnosti postupů při výpočtu, na základě kterých se budu řídit i v dalších příkladech. Čistá mzda bude vypočítána pro dva zaměstnance, kteří budou mít stejnou mzdu a jsou bezdětní. První český zaměstnanec je Pavel a bude zaměstnán u firmy, která má sídlo na území České republiky, druhý slovenský zaměstnanec Peter je zaměstnancem podniku sídlícím na území Slovenské republiky. Cena práce v tomto příkladě bude 700 €, což je rovno na základě přepočtu kurzem ČNB 18 914 Kč. Oba podepsali u svého zaměstnavatele Prohlášení poplatníka. a) Výpočet čisté mzdy pro Pavla – ČR Tabulka č. 7: Výpočet zálohy na daň Měsíční hrubá mzda
18 914 Kč
Pojistné SP a ZP zaměstnavatele (34 %)
6 431 Kč
Základ pro výpočet zálohy na daň (superhrubá mzda)
25 345 Kč
Zaokrouhlení na celé 100 Kč nahoru
25 400 Kč
Záloha na daň (sazba 15 %)
3 810 Kč
Zaokrouhlení na celé Kč nahoru
3 810 Kč
Sleva na poplatníka
2 070 Kč
Záloha na daň po slevě
1 740 Kč
Konečná záloha na daň
1 740 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování. Při výpočtu zálohy na daň se v české úpravě nejdříve vychází z hrubé mzdy, která je příjmem pro zaměstnance a je tedy předmětem daně. Hrubá mzda je pak navýšena o pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel ve výši 34 % z hrubé mzdy. Pokud první dva řádky sečteme, dostáváme základ daně ve třetím řádku, který poté zaokrouhlujeme na celé stokoruny nahoru – tato částka je ve čtvrtém řádku tabulky. Tento řádek vynásobíme sazbou daně pro příjmy ze závislé činnosti pro ČR, ta je 15 %. Tímto násobením získáme zálohu na daň, u které se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Od zálohy 59
na daň se nadále odečítají slevy na dani, na které má poplatník nárok. Tento zaměstnanec podepsal Prohlášení poplatníka a uplatňuje základní slevu na poplatníka, které odpovídá částka vyobrazena na sedmém řádku. Po odečtení slevy dostáváme konečnou zálohu na daň, která bude odvedena zaměstnavatelem za zaměstnance státu. Tabulka č. 8: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
18 914 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení – zaměstnanec (6,5 %)
1 230 Kč
Pojistné na zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5%)
852 Kč
Záloha na daň
1 740 Kč
Čistá mzda
15 092 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování. Tabulka č. 8 vede přímo k výpočtu čisté mzdy zaměstnance. Od hrubé mzdy je nejprve odečteno pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění, které přísluší zaplatit zaměstnanci ze své hrubé mzdy. Zde je důležité počítat každé pojistné samostatně příslušnou procentuální sazbou a zaokrouhlit na celé koruny nahoru. Od hrubé mzdy pak odečteme obě pojistné a zálohu na daň z předešlé tabulky. Takto se konečně dostáváme ke mzdě, která je vyplacena zaměstnanci na bankovní účet či v hotovosti. Celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance jsou pak součtem hrubé mzdy a celkového pojistného, které hradí zaměstnavatel.
60
b) Výpočet čisté mzdy pro Petera – SR Tabulka č. 9: Výpočet zálohy na daň Hrubá mzda
700 €
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (10 %)
70 €
Sociální pojištění – zaměstnavatel (25,2 %)
176,3 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4 %)
28 €
Sociální pojištění – zaměstnanec (9,4 %)
65,8 €
Základ daně
606,2 €
Nezdanitelní část základu daně (NČZD)
316,94 €
Základ daně snížený o NČZD
289,26 €
Záloha na daň (19 %)
54,96 €
Zdroj: Vlastní zpracování U slovenského zaměstnance začneme výpočtem jednotlivých pojištění, v této tabulce je sociální pojištění již sumarizováno do jedné částky, ale zpravidla se počítá každá složka samostatně (přesné jednotlivé sazby uvádí kapitola o zdravotním pojištění na Slovensku). Základ daně je pak dán rozdílem hrubé mzdy a obou pojištění, které platí zaměstnanec. Tento základ daně z šestého řádku snížíme o nezdanitelnou částku daně na poplatníka a výsledek vynásobíme sazbou daně. Poslední řádek ukazuje zálohu na daň slovenského zaměstnance. Tabulka č. 10: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
700 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec
28 €
Sociální pojištění – zaměstnanec
65,8 €
Záloha na daň
54,96 €
Čistá mzda
551,24 € (14 894,5 Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování. K čisté mzdě vede totožný výpočet jako u českého pracovníka. Od hrubé mzdy je postupně odečteno zdravotní a sociální pojištění zaměstnance a záloha na daň. Suma nákladů zaměstnavatele je opět dána součtem hrubé mzdy a pojistného hrazeno za zaměstnavatele.
61
c) Srovnání V tomto příkladě byl demonstrován postup při výpočtu čisté mzdy dvou zaměstnanců se stejným hrubým příjmem. Závěrem obou příkladů je částka čisté mzdy, kterou obdrží zaměstnanec. Na první pohled je zřejmé, že je na tom lépe Pavel – zaměstnanec v České republice – a to o 197,5 Kč. To dokazuje i zdanění práce, to znamená poměr mezi celkovými náklady na zaměstnance a mzdou, která je zaměstnanci vyplacena. To vyčísluje Tabulka č. 11. Tabulka č. 11: Srovnání ČR a SR Česká republika
Slovenská republika
Mzdové náklady celkem (A)
25 345 Kč
946,3 € (25 569 Kč)
Čistá mzda (B)
15 092 Kč
551,24 € (14 894,5 Kč)
40,45 %
41,75 %
Zdanění práce (1-B/A)*100 Zdroj: Vlastní zpracování. Př. 2
V druhém příkladu se budeme zabývat stejnými pracovníky jako v předchozím případě. Znovu zde vystupuje Pavel, který je zaměstnán v Česku a Peter pracující na Slovensku. Každý z nich má příjem opět 700 €, resp. 18 914 Kč a také i pro tento příklad podepsali Prohlášení poplatníka. Změnou je, že již nejsou bezdětní, ale každý z nich má dvě děti, které uvedli ve svém prohlášení a dodali potřebné doklady k uplatnění daňového zvýhodnění a daňového bonusu.
62
a) Výpočet čisté mzdy pro Pavla – ČR Tabulka č. 12: Výpočet zálohy na daň Měsíční hrubá mzda
18 914 Kč
Pojistné SP a ZP zaměstnavatele (34 %)
6 431 Kč
Základ pro výpočet zálohy na daň (superhrubá mzda)
25 345 Kč
Zaokrouhlení na celé 100 Kč nahoru
25 400 Kč
Záloha na daň (sazba 15 %)
3 810 Kč
Zaokrouhlení na celé Kč nahoru
3 810 Kč
Sleva na poplatníka
2 070 Kč
Záloha na daň po slevě
1 740 Kč
Daňové zvýhodnění na dvě děti (1 117 + 1317)
2 434 Kč
Konečná záloha na daň nebo daňový bonus
+ 694 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování. Oproti výpočtu z minulého příkladu se zde liší poslední dva řádky, a to proto, že poplatník si uplatnil daňové zvýhodnění na jeho dvě děti. Když si Pavel toto zvýhodnění nenárokoval, zaplatil na zálohách na daň 1 740 Kč. Nyní však chce daňové zvýhodnění uplatnit a jeho záloha na daň se tedy sníží o 2 434 Kč. Jelikož se jedná o daňové zvýhodnění na děti, které může fungovat jako sleva na dani, ale i jako daňový bonus, stane se vypočtená částka tzv. zápornou daní – tzn. daňovým bonusem. U Pavla je daňové zvýhodnění kombinaci slevy na dani ve výši 1 740 Kč a bonusu ve výši 694 Kč. Znovu upozorňuji, že jen u daňového zvýhodnění je možnost daňového bonusu, v případě dalších slev by se jen záloha na daň rovnala nule. Tabulka č. 13: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
18 914 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení – zaměstnanec (6,5 %)
1 230 Kč
Pojistné na zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5%)
852 Kč
Záloha na daň nebo daňový bonus
+ 694 Kč
Čistá mzda
17 526 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování.
63
Postupujeme stejně jako v příkladu č. 1, kdy nejprve odečteme od hrubé mzdy obě pojistné. Nicméně tentokrát neodečítáme zálohu na daň, ale přičítáme daňový bonus. Čistá mzda Pavla se od prvního příkladu liší právě daňovým zvýhodněním, tedy částkou 2 434 Kč. b) Výpočet čisté mzdy pro Petera – SR Tabulka č. 14: Výpočet zálohy na daň Hrubá mzda
700 €
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (10 %)
70 €
Sociální pojištění – zaměstnavatel (25,2 %)
176,3 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4 %)
28 €
Sociální pojištění – zaměstnanec (9,4 %)
65,8 €
Základ daně
606,2 €
Nezdanitelní část základu daně (NČZD)
316,94 €
Základ daně snížený o NČZD
289,26 €
Záloha na daň (19 %)
54,96 €
Daňový bonus na dvě děti (2 x 21,41)
42,82 €
Záloha na daň po odečtení daňového bonusu
12,14 €
Zdroj: Vlastní zpracování. Daňový bonus pro slovenského pracovníka Petera zálohu na daň nevynuloval, nýbrž jen snížil. Plní zde funkci daňové slevy. Nutno podotknout, že daňový bonus na dítě je v porovnání s českým daňovým zvýhodněním nižší více jak o polovinu. U Slováků je tato částka v přepočtu na koruny 578,5 Kč na každé dítě. Na dvě děti to dělá 1 157 Kč, zatímco v Česku je daň snížena o částku 2 434 Kč při uplatňování dvou dětí. Tabulka č. 15: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
700 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec
28 €
Sociální pojištění – zaměstnanec
65,8 €
Záloha na daň či daňový bonus
12,14 €
Čistá mzda
594,06 € (16 051,5 Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování.
64
Čistá mzda slovenského pracovníka Petera se zvýšila přesně o daňový bonus na dvě děti, tedy o částku 42,82 €. c) Srovnání Tento příklad ukázal, že český zaměstnanec má mnohem větší výhodu, co se týče daňového zvýhodnění/bonusu. U českého zaměstnance jsou částky daňového zvýhodnění nejen vyšší, ale postupně i rostou, pokud má zaměstnanec více dětí. Naopak na Slovensku je tato částka stále 21,41 € pro první, druhé, třetí a další dítě. Částky čistých mezd se liší v tomto příkladu již více a to o 1 474,5 Kč. Zdanění práce je v Česku pro tento příklad jen 30,85 % oproti 40,45 % z předchozího příkladu. Na Slovensku se zdanění práce snížilo jen cca o 4 procentní body. Tabulka č. 16: Srovnání ČR a SR Česká republika
Slovenská republika
Mzdové náklady celkem (A)
25 345 Kč
946,3 € (25 569 Kč)
Čistá mzda (B)
17 526 Kč
594,06 € (16 051,5 Kč)
30,85 %
37,22 %
Zdanění práce (1-B/A)*100 Zdroj: Vlastní zpracování. Př. 3
Třetí příklad bude koncipován na stejné bázi jako dva předchozí. Znovu se zaměříme na Pavla a Petera i s dětmi a podepsaným prohlášením u zaměstnavatele. Rozdíl však bude v jejich mzdě. Peter na Slovensku vydělává minimální mzdu 405 € a Pavlova hrubá mzda je stejná jako Peterova – 405 x 27,02 = 10 943,1 = 10 943 Kč.
65
a) Výpočet čisté mzdy Pavla – ČR Tabulka č. 17: Výpočet zálohy na daň Měsíční hrubá mzda
10 943 Kč
Pojistné SP a ZP zaměstnavatele (34 %)
3 721 Kč
Základ pro výpočet zálohy na daň (superhrubá mzda)
14 664 Kč
Zaokrouhlení na celé 100 Kč nahoru
14 700 Kč
Záloha na daň (sazba 15 %)
2 205 Kč
Zaokrouhlení na celé Kč nahoru
2 205 Kč
Sleva na poplatníka
2 070 Kč
Záloha na daň po slevě
135 Kč
Daňové zvýhodnění na dvě děti (1 117 + 1317)
2 434 Kč
Konečná záloha na daň nebo daňový bonus
+ 2 299 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování. Tabulka – konkrétně její poslední řádek – ukazuje výši daňového bonusu při takto nízké hrubé mzdě. Daňový bonus se vyšplhal do výše 2 299 Kč a bude značně ovlivňovat částku čisté mzdy. Tabulka č. 18: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
10 943 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení – zaměstnanec (6,5 %)
712 Kč
Pojistné na zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5%)
493 Kč
Záloha na daň nebo daňový bonus
+ 2 299 Kč
Čistá mzda
12 037 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování. Tento příklad dokonale ukazuje funkci daňového zvýhodnění v ČR. Zvýhodnění je zde zčásti daňovou slevou, avšak z většinové části je daňovým bonusem. Daňový bonus je dokonce tak vysoký, že čistá mzda zaměstnance je vyšší než jeho hrubý příjem. Takhle vysokého daňového bonusu dosahují právě tyto nižší mzdy.
66
b) Výpočet čisté mzdy Petera – SR Tabulka č. 19: Výpočet zálohy na daň Hrubá mzda
405 €
Vyměřovací základ pro ZP
75 €
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (10 %)
7,5 €
Sociální pojištění – zaměstnavatel (25,2 %)
102,05 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4 %)
3€
Sociální pojištění – zaměstnanec (9,4 %)
38,07 €
Základ daně
363,93 €
Nezdanitelní část základu daně (NČZD)
316,94 €
Základ daně snížený o NČZD
46,99 €
Záloha na daň (19 %)
8,92 €
Daňový bonus na dvě děti (2 x 21,41)
42,82 €
Záloha na daň či daňový bonus
+ 33,9 €
Zdroj: Vlastní zpracování. Konečně i na straně Slováků můžeme vidět daňový bonus, který převyšuje zálohu na daň. Stejně jako u Pavla jde o nízký příjem, a proto dosahuje daňový bonus kladných čísel. I tak se však jedná o poměrně nízkou částku, jelikož, jak už bylo zmíněno, je na Slovensku daňový bonus dán nízkou hodnotou. Nutno upozornit, že u takto nízké mzdy se určuje vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění jako hrubá mzda minus částka 330 € = 75 €. Tabulka č. 20: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
405 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec
3€
Sociální pojištění – zaměstnanec
38,07 €
Záloha na daň či daňový bonus
+ 33,9 €
Čistá mzda
397,83 € (10 749,37 Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování. Čistá mzda u Petera nepřevyšuje mzdu hrubou, jako tomu bylo u Pavla. To opět potvrzuje, že daňový bonus je na Slovensku nižší než u nás. Čistá mzda se alespoň k té hrubé přiblížila.
67
c) Srovnání I v tomto příkladě je na tom lépe český zaměstnanec Pavel. Jeho mzda je o cca 1 300 Kč vyšší než Peterova. Zdanění práce u obou zaměstnanců značně pokleslo, ale to nižší je stále na straně Česka. Tabulka č. 21: Srovnání ČR a SR Česká republika
Slovenská republika
Mzdové náklady celkem (A)
14 664 Kč
514,55 € (13 903,14 Kč)
Čistá mzda (B)
12 037 Kč
397,83 € (10 749,37 Kč)
17,91 %
22,68 %
Zdanění práce (1-B/A)*100 Zdroj: Vlastní zpracování. Př. 4
Čtvrtý příklad ukáže, jaký je poměr zdanění práce, pokud by si oba zaměstnanci z předešlých příkladů polepšili a jejich mzda by se vyšplhala na 1500 € pro Petera a pro Pavla na 40 530 Kč. Peter a Pavel budou zase uplatňovat daňové zvýhodnění/daňový bonus na obě děti a podepsali prohlášení u svých zaměstnavatelů. a) Výpočet čisté mzdy Pavla – ČR Tabulka č. 22: Výpočet zálohy na daň Měsíční hrubá mzda
40 530 Kč
Pojistné SP a ZP zaměstnavatele (34 %)
13 781 Kč
Základ pro výpočet zálohy na daň (superhrubá mzda)
54 311 Kč
Zaokrouhlení na celé 100 Kč nahoru
54 400 Kč
Záloha na daň (sazba 15 %)
8 160 Kč
Zaokrouhlení na celé Kč nahoru
8 160 Kč
Sleva na poplatníka
2 070 Kč
Záloha na daň po slevě
6 090 Kč
Daňové zvýhodnění na dvě děti (1 117 + 1317)
2 434 Kč
Konečná záloha na daň nebo daňový bonus
3 656 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování.
68
Tabulka pro výpočet zálohy na daň u Pavla ukazuje, že s rostoucí mzdou, roste i vše ostatní. Náklady pro zaměstnavatele přesahují hrubou mzdu zaměstnance cca o 14 000 Kč. Také daňové zvýhodnění už je pouze slevou a snižuje zálohu na daň, která činí 3 656 Kč. Tabulka č. 23: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
40 530 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení – zaměstnanec (6,5 %)
2 635 Kč
Pojistné na zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5%)
1 824 Kč
Záloha na daň nebo daňový bonus
3 656 Kč
Čistá mzda
32 415 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování. Pavlova čistá mzda, která mu bude připsána na účet, se zastaví na sumě 32 415 Kč. V tabulce je možné i vidět, o kolik vzrostly výdaje na sociální a zdravotní pojištění oproti částkám z minulých příkladů. Čistá mzda je vypočtena klasicky jako rozdíl mezi hrubou mzdou zaměstnance a ostatními náklady – zdravotní a sociální pojištění, záloha na daň. b) Výpočet čisté mzdy pro Petera – SR Tabulka č. 24: Výpočet zálohy na daň Hrubá mzda
1 500 €
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (10 %)
150 €
Sociální pojištění – zaměstnavatel (25,2 %)
378 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4 %)
60 €
Sociální pojištění – zaměstnanec (9,4 %)
141 €
Základ daně
1 299 €
Nezdanitelní část základu daně (NČZD)
316,94 €
Základ daně snížený o NČZD
982,06 €
Záloha na daň (19 %)
186,59 €
Daňový bonus na dvě děti (2 x 21,41)
42,82 €
Záloha na daň či daňový bonus
143,77 €
Zdroj: Vlastní zpracování.
69
U výpočtu Petera je povaha výsledků totožná jako u Pavla. Úměrně rostou náklady na každé pojištění, narostla samozřejmě i záloha na daň snížená o daňový bonus na dvě děti – ten jen napomohl ke snížení zálohy na daň a dá se konstatovat, že se v zásadě nejedná o daňový bonus, ale slevu. Tento výraz však slovenský zákon neužívá. Tabulka č. 25: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
1 500 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec
60 €
Sociální pojištění – zaměstnanec
141 €
Záloha na daň či daňový bonus
143,77 €
Čistá mzda
1 155,23 € (31 214,31 Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování Zaměstnavatel tentokrát převede na bankovní účet Petera částku 1 155,23 €, resp. 31 214,31 Kč. Zdravotní a sociální pojištění z Tabulky č. je v porovnání s českým pracovníkem vyšší, za což jsou vinny vyšší sazby těchto pojištění na Slovensku. To stejné lze konstatovat i u zálohy na daň. c) Srovnání Tabulka č. 26: Srovnání ČR a SR Česká republika
Slovenská republika
Mzdové náklady celkem (A)
54 311 Kč
2 028 € (54 796,56 Kč)
Čistá mzda (B)
32 415 Kč
1 155,23 € (31 214,31 Kč)
40,32 %
43,04 %
Zdanění práce (1-B/A)*100 Zdroj: Vlastní zpracování.
Tabulka srovnání se znovu přiklání na stranu pracovníků, kteří spadají pod český zákon. Avšak rozdíl mezi zdaněními práce není nijak markantní. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou v Česku i na Slovensku v tomto případě celkem vyrovnané, i když je na tom český zaměstnavatel o něco lépe než ten slovenský. Tyto čtyři příklady měly představit nejprve samotný postup, krok za krokem při výpočtu čisté měsíční mzdy zaměstnance na české a slovenské straně. Vždy se jednalo o identickou hrubou mzdu, aby byly výsledky lehce srovnatelné na první pohled. Příklady ukázaly, jak fungují 70
jednotlivé faktory vstupující do mezd v praxi a jaký úkol zastává daňové zvýhodnění či daňový bonus při odlišných příjmech zaměstnanců. Z dosažených výsledků jsme shledali český systém lepším, než ten aplikovaný na Slovensku. Na první pohled se může zdát, že tento efekt je zapříčiněn vyšší sazbou daně – rozdíl je dán čtyřmi procentními body. To je však jen jedním z mnoha faktorů. Výpočty ukázaly, že za nižší čistou měsíční mzdou slovenského zaměstnance stojí i diference sazeb jednotlivých pojištění a konstrukce samotného výpočtu. Také výhody českého poplatníka jsou ze strany státu mnohem solidárnější. To je dokázáno již v teoretické části a jen potvrzeno částí praktickou. Př. 5 Na předposledním příkladě bych ráda demonstrovala, jak funguje zdanění v případě, že zaměstnanci mají vysoké nadprůměrné příjmy, a spadají tedy do kategorie – v České republice – solidární daně a na Slovensku do kategorie, kdy je potřeba při výpočtech zdanit část mzdy vyšší sazbou 25 %. Někdy se dočítáme o tzv. milionářské dani. Mějme slovenského zaměstnance Petera a českého zaměstnance Pavla. Oba podepsali Prohlášení poplatníka u svých zaměstnavatelů a každý z nich vyživuje dvě nezletilé děti. Měsíční hrubá mzda Pavla, která je stvrzena mzdovým výměrem, je 210 000 Kč. Peterova hrubá mzda činí 7 772 €. a) Výpočet čisté mzdy Pavla – ČR Tabulka č. 27: Výpočet zálohy na daň Měsíční hrubá mzda Pojistné SP a ZP zaměstnavatele (34%) Základ pro výpočet zálohy (superhrubá mzda) Zaokrouhlení na celé 100 Kč nahoru Záloha na daň (sazba 15%)
210 000 Kč 71 400 Kč 281 400 Kč 281 400 Kč 42 210 Kč
Rozdíl u solidárního zvýšení (210 000-108 024) Solidární zvýšení zálohy (sazba 7 %)
101 976 Kč 7 138,32 Kč
Záloha na daň celkem (42210+7138,32) Zaokrouhlení na celé Kč nahoru
49 348,32 Kč 49 349 Kč
Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění na 2 děti (1 117+1 317) Konečná záloha na daň nebo daňový bonus
2 070 Kč 47 279 Kč 2 434 Kč 44 845 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování.
71
Tento případ vykresluje, jak je určena záloha na daň u poplatníka, jehož příjmy několikanásobně přesahují průměrnou mzdu. Jak bylo v teoretické části popsáno, u takových zaměstnanců dochází k tzv. solidárnímu zvýšení daně. Začátek výpočtu je totožný jako v příkladech 1 až 4. Určíme zálohu na daň základní sazbou daně 15 % ze superhrubé mzdy. Změna přichází až v šestém řádku tabulky, kdy je vypočten kladný rozdíl mezi hrubou mzdou a čtyřnásobkem průměrné mzdy v roce 2016. tj. 210 000 – (4 x 27 006) = 101 976 Kč. Tento rozdíl je pak zdaněn podruhé a to sazbou solidární daně, která je 7 %. Takto získáváme dvě zálohy na daň, které sečteme a dále již postupujeme osvojeným postupem z předchozích příkladů. Důležité je zdůraznit, že zaměstnanec s takovým příjmem dosáhne během sedmého měsíce kalendářního roku maximální částky sociálního pojištění, tudíž od osmého měsíce nebude sociální pojištění z jeho mzdy odváděno a jeho čistá měsíční mzda vzroste. Tabulka č. 28: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
210 000 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení – zaměstnanec (6,5 %)
13 650 Kč
Pojistné na zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5%)
9 450 Kč
Záloha na daň nebo daňový bonus
44 845 Kč
Čistá mzda
142 055 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování. Pavlova čistá mzda je 142 055 Kč. U vysokých příjmů, jako je tento, jsou i vysoké částky jednotlivých odvodů, to ukazují obě tabulky. Od osmého měsíce však nebude odváděno sociální pojištění a čistá mzda vzroste na 159 530 Kč. Slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění Pavlovi snížilo jeho zálohu na daň jen nepatrně. I při takto vysoké mzdě lze v České republice tyto výhody nárokovat. Cena za Pavlovu práci pro zaměstnavatele je 281 400 Kč.
72
b) Výpočet čisté mzdy Petera – SR Tabulka č. 29: Výpočet zálohy na daň Hrubá mzda
7 772 €
Vyměřovací základ pro ZP a SP
4 290 € (7 772 € pro úrazové poj.)
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (10 %)
429 €
Sociální pojištění – zaměstnavatel (25,2 %)
1 108,92 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4 %)
171,6 €
Sociální pojištění – zaměstnanec (9,4 %)
403,26 €
Základ daně
7 197,14 €
Nezdanitelní část základu daně (NČZD)
0€
Základ daně snížený o NČZD
7 197,14 €
Záloha na daň (19 %) z částky 2 918,53
554,52 €
Záloha na daň (25 %) z částky 7 197,14-2918,53
1 069,65 €
Daňový bonus na dvě děti (2 x 21,41)
42,82 €
Záloha na daň či daňový bonus
1 581,35 €
Zdroj: Vlastní zpracování. Peterův vysoký příjem způsobil mnoho změn při výpočtu čisté mzdy. Hned v druhém řádku je částka maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní a sociální pojištění. V závorce je uveden vyměřovací základ v podobě hrubé mzdy pro úrazové pojištění, které je součástí pojistného na sociální pojištění hrazeno zaměstnavatelem. Základ daně je nadále vyčíslen tak, jako tomu bylo v předchozích příkladech. Další odlišnost nastává u nezdanitelné části základu daně, která je v Peterově případě nulová. Peter dosahuje vysokých příjmů a nemá tedy na tento odpočet od základu daně nárok. Na řadu přichází samotná daň. Jak říká slovenský zákon, tak daňová sazba 19 % se použije při výpočtu zálohy na daň z té částky, která nepřesáhne 176,8 násobek platného životního minima (za rok), částka nad 176,8 násobek životního minima je zdaněna zvýšenou sazbou 25 %. Přepočty na měsíční bázi uvádí tabulka i se zálohami na daň v obou případech. Zálohy se sečtou a odečte se od nich daňový bonus. Poslední řádek ukazuje konečnou zálohu na daň poplatníka.
73
Tabulka č. 30: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda
7 772 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec
171,6 €
Sociální pojištění – zaměstnanec
403,26 €
Záloha na daň či daňový bonus
1 581,35 €
Čistá mzda
5 615,79 € (151 738,65 Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování. Od hrubé mzdy je pak klasicky odečteno pojistné a záloha na daň. Čistá mzda je v přepočtu na koruny 151 738,65 Kč. Náklady firmy najímající Petera dělají 251 554,04 Kč. c) Srovnání Tabulka č. 31: Srovnání ČR a SR Česká republika
Slovenská republika
Mzdové náklady celkem (A)
281 400 Kč
9 309,92 € (251 554,04 Kč)
Čistá mzda (B)
142 055 Kč
5 615,79 € (151 738,65 Kč)
49,52 %
39,68 %
Zdanění práce (1-B/A)*100 Zdroj: Vlastní zpracování.
Tento příklad ukazuje, že role analyzovaných států se obrátily. Dokonce slovenský zaměstnanec dostane vyplacenou čistou mzdu vyšší skoro o 10 000 Kč. Tuto odchylku tvoří zejména pojistné. Na Slovensku je daný maximální vyměřovací základ a není tedy částka pojistného počítána z tak velkého základu daně, kterého dosáhl slovenský zaměstnanec. Naopak v Česku se stále platí pojistné z hrubé mzdy, s tím rozdílem, že jakmile je dovršena maximální částka u sociálního pojištění, přestává být toto pojistné ze mzdy odváděno. Zdravotní pojištění se počítá a odvádí dále, není zde omezení. Proto se v průběhu roku (v našem příkladu v sedmém měsíci) mění výpočet a tím i částka vyplacené čisté mzdy a celkových nákladů podniku. To již zachycuje Tabulka č. 32, kde zdanění práce v Česku prudce kleslo a mzda českého poplatníka přesahuje mzdu Slováka. V průměru ale je zdanění práce v daném roce 39,67 %. Zdanění práce se vyrovnala.
74
Tabulka č. 32: Srovnání ČR a SR Česká republika
Slovenská republika
Mzdové náklady celkem (A)
215 250 Kč
9 309,92 € (251 554,04 Kč)
Čistá mzda (B)
159 530 Kč
5 615,79 € (151 738,65 Kč)
25,89 %
39,68 %
Zdanění práce (1-B/A)*100 Zdroj: Vlastní zpracování. Př. 6
Jako poslední vyvstává otázka, jak je to s efektivním zdaněním příjmu, resp. který ze zaměstnanců je na tom lépe po této stránce. Efektivní zdanění znamená, kolik procent z hrubého příjmu je zaplaceno na daň z příjmů fyzických osob. To si předvedeme na příkladu číslo šest na průměrných mzdách v každé zemi. Zaměstnanci Pavel a Peter uplatňují pouze základní slevu na poplatníka/nezdanitelnou část základu daně a jsou bezdětní. a) Výpočet efektivního zdanění pro Pavla – ČR Tabulka č. 33: Výpočet efektivního zdanění ČR Měsíční průměrná mzda za rok 2015
26 611 Kč
Pojistné SP a ZP zaměstnavatele (34 %)
9 048 Kč
Základ pro výpočet zálohy na daň (superhrubá mzda)
35 659 Kč
Zaokrouhlení na celé 100 Kč nahoru
35 700 Kč
Záloha na daň (sazba 15 %)
5 355 Kč
Zaokrouhlení na celé Kč nahoru
5 355 Kč
Sleva na poplatníka
2 070 Kč
Záloha na daň po slevě
2 965 Kč
Konečná záloha na daň
2 965 Kč
Efektivní zdanění v České republice
11,14 %
Zdroj: Vlastní zpracování.
75
b) Výpočet efektivního zdanění pro Petera – SR Tabulka č. 34: Výpočet efektivního zdanění pro SR Hrubá mzda
882 €
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (10 %)
88,2 €
Sociální pojištění – zaměstnavatel (25,2 %)
222,24 €
Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4 %)
35,28 €
Sociální pojištění – zaměstnanec (9,4 %)
82,9 €
Základ daně
763,82 €
Nezdanitelní část základu daně (NČZD)
316,94 €
Základ daně snížený o NČZD
446,88 €
Záloha na daň (19 %)
84,90 €
Efektivní zdanění na Slovensku
9,63 %
Zdroj: Vlastní zpracování. c) Srovnání Vyhodnocením výsledků lze říci, že míra efektivního zdanění je na Slovensku nižší než u nás. I přesto, že sazba daně z příjmů fyzických osob na Slovensku je vyšší o celé čtyři procentní body (19 % oproti 15 %). Samozřejmě, pokud by byly vstupní informace pro výpočet odlišné, i výsledky dosahovaly jiných hodnot. Značný vliv zde měla sleva na poplatníka pro českého poplatníka a nezdanitelná částka základu daně u poplatníka ze Slovenské republiky a odlišnosti metodik výpočtu zálohy na daň.
76
Závěr Téma mé diplomové práce Mzdové účetnictví v České republice a na Slovensku jsem zvolila jednak proto, že mě daná problematika zajímá a chtěla jsem se o ní dozvědět co nejvíce, ale hlavně bylo mou motivací to, kolik lidí nejen kolem mě, v této oblasti bádá a nedisponuje ani základními znalostmi z oblasti mezd. Dalším důvodem byla nepochybně i pestrost tématu, kterou ještě navíc obohatil systém slovenského mzdového účetnictví, o kterém jsem doposud neměla žádné informace. Práce mi rozhodně prohloubila mé doteď získané znalosti ohledně mezd v České republice a naučila zcela novým vědomostem týkajících se oblasti mzdového účetnictví pro Slovenskou republiku. Prvním z cílů mé diplomové práce byla analýza mzdového účetnictví a legislativ platných v Česku a na Slovensku. O to jsem se pokusila v teoretické části, která je rozdělena do pěti kapitol. V této části jsem nejvíce pracovala s aktuálními platnými zákony, které obsahují relevantní informace k dané problematice. V úvodní kapitole jsem popisovala základní pojmy, které by zaměstnanec měl nepochybně znát. Byly také blíže definovány náležitosti pracovní smlouvy, a kdy pracovní smlouva vstupuje v platnost. Dále následovaly změny v pracovním poměru a druhy jeho ukončení. Většina těchto náležitostí je obsahem platného zákoníku práce. Druhá kapitola shrnula odměňování zaměstnanců, jelikož každý ze zaměstnanců by měl vědět, co to mzda je a jaké jsou její náležitosti, navíc i na jaké příplatky má zaměstnanec dle zákona nárok. Byla zde přiblížena problematika a aktuální hodnota minimální mzdy a mzdy zaručené. V závěru jsem se věnovala srážkám ze mzdy, se kterými se na své výplatní pásce může pracovník setkat. Třetí kapitolu a i ty následující jsem vždy rozdělila do dvou částí, a sice část, která se věnovala danému tématu podle české úpravy a druhá část věnující se úpravě u našich východních sousedů. Tuto kapitolu jsem zasvětila veřejnému zdravotnímu pojištění, jehož pojistné je hrazeno z hrubé mzdy zaměstnancem a nad rámec hrubé mzdy zaměstnavatelem. U obou zemí jsem specifikovala, kdo přesně a v jaké míře je povinen toto pojistné platit.
77
Čtvrtá kapitola byla věnována pojistnému na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti v České republice a pojistnému na sociální pojištění na Slovensku. V první části jsem vždy vyjmenovala, které legislativě sociální pojištění podléhá. Dále jsem udělala výčet všech složek sociálního pojištění a jim příslušných sazeb. Také jsem tu nezapomněla popsat, co znamená vyměřovací základ, minimální vyměřovací základ a maximální vyměřovací základ. V poslední kapitole teoretické části jsem se konečně dopracovala ke zdanění mezd – ty jsou v obou zemích zakotveny v Zákoně o dani z příjmů, konkrétně fyzických osob ze závislé činnosti. Kapitola poukázala na předmět daně, tedy jaké příjmy jsou zdaňovány. Naopak určila i příjmy vyňaté z předmětu daně, nebo od daně osvobozené. Také zde bylo zmíněno Prohlášení poplatníka daně fyzických osob ze závislé činnosti a jeho obdoba na Slovensku pojmenována jako tzv. „Vyhlasenie“, které je velmi důležitým faktorem při zdaňování mezd a mzdová účetní na jeho základě vypočte zálohu na daň ze základu daně, který tato kapitola obsáhla taktéž. Záloha na daň může být snížena v ČR o daňové slevy a speciální roli zde hraje i daňové zvýhodnění na děti. Na Slovensku daňové slevy neznají, nahrazují je nezdanitelné části daně, které jsou odečítány od základu daně. Od záloh na dani je na Slovensku možné odečíst pouze daňový bonus na dítě, který je svým charakterem velmi blízký daňovému zvýhodnění u nás. Ke konci kapitoly jsem uvedla stručně pojem roční zúčtování a jeho vysvětlení. Praktická část mé diplomové práce je tvořena šestou kapitolou. Ta také obsahuje další cíl mé práce, což byla komparace výpočtu čisté mzdy českého a slovenského zaměstnance. Nejdříve jsem porovnala vývoj minimální mzdy za posledních sedm let jak v Česku, tak i na Slovensku. Zde je znát tlak, který je zvláště v posledních letech vyvíjen na výši minimální ceny práce, což dokazuje příslušná tabulka zachycující nárůst minimální mzdy v posledních letech. Možná překvapující zjištění je, že na Slovensku je hodnota této mzdy vyšší než u nás a to o více jak tisíc korun. Dále následovalo srovnání průměrných mezd vyplácených zaměstnavateli opět v obou zemích, zde se ukázalo, že naše průměrná mzda převyšuje tu slovenskou. Pro srovnání jsem uvedla i tabulku s jednotlivými sazbami na pojistné na zdravotní a sociální pojištění a jednotlivé sazby daně. Sazba daně z příjmů fyzických osob je dána slovenským zákonem a to ve výši 19 %, zatímco ta česká je o 4 procentní body níže, tedy 15 %.
78
V dalším úseku praktické části jsem aplikovala nabyté vědomosti z teoretické části na příkladech dvou fiktivních zaměstnanců z Česka a Slovenska. Nejprve jsem srovnávala a popsala postup při výpočtu, dále čistou mzdu zaměstnance, náklady zaměstnavatele na příslušného zaměstnance a pak samotné zdanění práce poměrem čisté mzdy a celkových nákladů zaměstnavatele. V příkladech jsem chtěla demonstrovat, jak fungují slevy na dani, nezdanitelné části základu daně či daňové bonusy na příkladu minimální mzdy. Ukázalo se, že český zaměstnanec je na tom lépe než ten na Slovensku a dostává vyšší čistou mzdu při stejné hrubé mzdě – tak tomu bylo v prvních čtyřech příkladech. Příčin je hned několik – Slováci počítají s vyšší sazbou daně, sazby pojistného na obě pojištění jsou také vyšší a navíc nemají tak propracovaný a výhodný systém daňových slev a zvýhodnění, jak je tomu u nás. Pokud jen srovnáme daňové zvýhodnění v ČR s daňovým bonusem v SR při dvou dětech, jak tomu bylo v příkladech, je tato částka poloviční než pro českého rodiče. I zdanění práce se přiklánělo na stranu Čechů. Příklad číslo pět byl koncipován jako příklad, kde jsem uplatnila tzv. milionářskou daň. To znamená, že mnou vymyšlení zaměstnanci měli vysokou hrubou mzdu, která je podle zákona potřeba tzv. dodanit. V České republice se toto zdanění nazývá solidární daní, na Slovensku tato daň nemá specifický název. V příkladu se prvně ukázalo, že slovenský poplatník je na tom mnohem lépe oproti poplatníku daně v Česku. Když ale český poplatník dosáhl maximální zaplacené částky na sociální pojištění, jeho mzda rázem vzrostla i nad mzdu slovenského pracovníka. V průměru bylo pak zdanění práce vyrovnané na území obou zemí. Poslední příklad měl ukázat, zda je na tom lépe z pohledu efektivního zdanění český či slovenský poplatník daně z příjmů fyzických osob. Příklad jsem uvedla na průměrné mzdě a z hlediska efektivní míry zdanění na tom je lépe slovenský zaměstnanec, jehož míra efektivního zdanění, tedy poměr zálohy na daň a hrubé mzdy, je 9,63 %. U českého zaměstnance je takto vypočtená míra 11,14 %. Závěrem bych ráda uvedla, že má diplomová práce by měla mít pozitivní vliv na pracovníky vykonávající závislou činnost v rozšíření jejich obzorů v oblasti mezd a pochopení této problematiky. Hlavním přínosem by měla být pomoc při výpočtu jejich vlastní čisté mzdy.
79
Seznam zdrojů
Právní předpisy:
[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. [2] Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení. [3] Zákon č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. [4] Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení. [5] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. [6] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. [7] Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. [8] Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov.
Monografie: [1] ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I: sociální zabezpečení v České republice, lékařská posudková služba, pojistné, systémy sociálního zabezpečení. Praha: Grada, 2012. 350 s. ISBN 978-80-247-3724-9. [2] Mzdy od A do Z 2013. 10. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 572 s. Meritum. ISBN 978-80-7357-998-2. [3] ŠUBRT, Bořivoj, Zdeňka LEIBLOVÁ, Věra PŘÍHODOVÁ, et al. Abeceda mzdové účetní .. 25. aktual. vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 623 s. ISBN 978-80-7263-922-9. [4] VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví ..: praktický průvodce. Praha: Grada, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-2918-3. Internetové zdroje: [1] Daňový bonus v roku 2016. Podnikajte.sk [online]. 2016 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: https://www.podnikajte.sk/dane-a-uctovnictvo/c/2357/category/dan-zprijmov/article/danovy-bonus-2016.xhtml 80
[2] Dohoda o provedení práce. Jakpodnikat.cz [online]. 2016 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/dohoda-provedeni-prace.php [3] Kto je zdravotne poisteny? Finance.sk [online]. 2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.finance.sk/dane/informacie/mzda-zdravotne-poistenie/kto-je-poisteny/ [4] Minimálna mzda histroria. Minimalnamzda.sk [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.minimalnamzda.sk/minimalna-mzda-historia.php [5] Minimální a zaručená mzda. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2009 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7667 [6] Minimální mzda. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/871 [7] Minimální mzda. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2015 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/22117 [8] Mzdy. Ministerstvofinanci.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.ministerstvofinanci.cz/detail-clanku/43_mzdy.html [9] Nezdaniteľné časti základu dane z príjmov v roku 2016. Podnikajte.sk [online]. 2016 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: https://www.podnikajte.sk/dane-auctovnictvo/c/2646/category/dan-z-prijmov/article/nezdanitelne-casti-zakladu-dane2016.xhtml [10]
Odvody od januára 2016. Zdravotná poisťovňa Dôvera [online]. 2015 [cit.
2016-05-02]. Dostupné z: http://www.dovera.sk/platitel/tema-odvody-na-zdravotnepoistenie/a1571/odvody-od-januara-2016 [11]
Pojistné na sociální zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení
republiky [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platbapojistneho/vypocet-pojistneho.htm [12]
Ročné zučtovanie preddavkov na daň z prijmov fyzickych osob za rok 2014.
Danovecentrum.sk [online]. 2015 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z http://www.danovecentrum.sk/clanok-z-titulky/rocne-zuctovanie-preddavkov-nadan-z-prijmov-fyzickych-osob-za-rok-2014-toptema-dc-2-2015.htm [13]
Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2015 [cit.
2016-05-01]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialnizabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/sazba-pojistneho.htm 81
[14]
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2014. Portál POHODA [online]. 2014 [cit. 2016-05-01].
Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/srazky-zemzdy-od-1-1-2014/ [15]
Tabulka platenia počteno od 1.januara. Sociálna poisťovňa [online]. 2015 [cit.
2016-05-01]. Dostupné z: http://www.socpoist.sk/tabulka-platenia-poistneho-od-1januara-2016/55433s [16]
Tabuľka platenia poistného od 1. januára 2016. Sociálna poisťovňa [online].
2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.socpoist.sk/tabulka-plateniapoistneho-od-1-januara-2016/55433s [17]
Vymeriavací základ v zdravotnom poistení. Netfinancie.sk [online]. 2016 [cit.
2016-05-02]. Dostupné z: https://www.netfinancie.sk/zdravotnepoistenie/vymeriavaci-zaklad-na-zdravotne-poistenie/ [18]
Zaměstnavatelé. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky
[online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.zpmvcr.cz/platci/zamestnavatele/ [19]
Zaměstnavatelé. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky
[online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.zpmvcr.cz/platci/zamestnavatele/ [20]
Zdravotní a sociální pojištění 2016. Mesec.cz [online]. 2016 [cit. 2016-05-01].
Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/zdravotni-a-socialni-pojisteni-2016-koliksi-priplatite/
82
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5: Tabulka č. 6: Tabulka č. 7: Tabulka č. 8: Tabulka č. 9: Tabulka č. 10: Tabulka č. 11: Tabulka č. 12: Tabulka č. 13: Tabulka č. 14: Tabulka č. 15: Tabulka č. 16: Tabulka č. 17: Tabulka č. 18: Tabulka č. 19: Tabulka č. 20: Tabulka č. 21: Tabulka č. 22: Tabulka č. 23: Tabulka č. 24: Tabulka č. 25: Tabulka č. 26: Tabulka č. 27: Tabulka č. 28: Tabulka č. 29: Tabulka č. 30: Tabulka č. 31: Tabulka č. 32: Tabulka č. 33: Tabulka č. 34:
Zaručená mzda od 1. 1. 2016 Sazby sociálního zabezpečení Sazby sociálního pojištění na Slovensku Vývoj minimální mzdy ČR a SR Výše průměrné mzdy v ČR a na Slovensku Odvodové zatížení Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Srovnání ČR a SR Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Srovnání ČR a SR Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Srovnání ČR a SR Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Srovnání ČR a SR Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Výpočet zálohy na daň Výpočet čisté mzdy Srovnání ČR a SR Srovnání ČR a SR Výpočet efektivního zdanění ČR Výpočet efektivního zdanění SR
83
84
