PRORUSKÁ DESINFORMAČNÍ KAMPAŇ V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU

PRORUSKÁ DESINFORMAČNÍ KAMPAŇ V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU Typy médií šířící proruskou propagandu, jejich charakteristika a nejvíce používané argumenty

Autor: Ivana Smoleňová

PRAGUE SECURITY STUDIES INSTITUTE Srpen 2016

Proruská desinformační kampaň v České republice a na Slovensku

Tato publikace byla částečně otištěna v: •

PerConcordiam, žurnál publikovaný Marshall Center v European Center for Security Studies, Nemecko, ISSN: 2166-3238 http://www.marshallcenter.org/MCPUBLICWEB/MCDocs/files/College/F_Pu blications/perConcordiam/pC_V7_SpecialEdition_en.pdf

•

V zkrácené formě v publikaci “Winning the Information War”, napsané Edwardom Lucasom a Petrom Pomerantzevom a vydané prestižním americkým Center for European Policy Analysis (CEPA) a britským Legatum Institutue, Červenec 2016 http://www.li.com/activities/publications/winning-the-information-war

•

V tištěné podobě v “Panorama of Global Security“ 2015/2016, vydané slovenským Center for North Atlantic Affairs and Security (CENAA), Bratislava.

•

Originál online na stránce PSSI: http://www.pssi.cz/publications/39-the-prorussian-disinformation-campaign-in-the-czech-republic-and-slovakia.htm

2


OBSAH Definice proruské desinformační kampaně ..................................................................... 4 Proruské aktivity: nová média, webové stránky, sociální sítě a organizace .............. 5 Klíčová tvrzení proruských médií ...................................................................................... 6 Shodná stanoviska a argumenty ve zkoumaných médiích............................................ 7 Charakteristika proruské dezinformační kampaně v České republice a na Slovensku ................................................................................................................................ 9 Doporučení ............................................................................................................................ 11 Kritická reflexe proruské kampaně v České republice a na Slovensku ............................. 11 Odhalit pravdu nestačí ................................................................................................................. 12 Kampaň o typických metodách argumentace .......................................................................... 13 Informační bezpečnost jako akademický obor ....................................................................... 13 Důležitost kritického myšlení .................................................................................................... 14 Vzdělávání a obecné povědomí ................................................................................................. 14 Mapování dopadu na veřejné mínění ....................................................................................... 15 Postupujme společně .................................................................................................................... 16

Seznam Literatury ................................................................................................................ 16

3


Definice proruské desinformační kampaně Koncept ruské informační války vychází z teorie „specpropagandy“, jejíž výuka byla formálně zahájena Ruským vojenským institutem cizích jazyků v roce 1942. V devadesátých letech tento předmět z osnov nakrátko zmizel, ale po nástupu Vladimira Putina do prezidentského úřadu v roce 2000 se začal opět vyučovat (Darczewska 2014, 9-10). Pomerantsev a Weiss (2014, 6) pokládají ruské útoky na média a dezinformační aktivity za „weaponization of information“, jež probíhá spolu s „weaponization of money and culture“. Tato analýza se zaměřuje na metody proruské dezinformační kampaně v Čechách a na Slovensku. Ve většině případů se nejedná o otevřenou podporu Ruska a jeho zájmů – hlavním cílem je spíše oslabit jeho protivníky. Z tohoto důvodu práce nebude určité mapované jevy označovat jako „propaganda“, ačkoli by jiní autoři tento termín použili. Text bude hovořit o „proruské“ spíše než „ruské“ dezinformační kampani, jelikož druhý z termínů naznačuje přímé zapojení Ruské federace do jednotlivých aktivit. Pokud pomineme nedávno spuštěnou českou variantu zpravodajského webu Sputnik News, většinu proruských dezinformací v České republice a na Slovensku rozšiřují aktéři bez zjevných finančních nebo organizačních vazeb na Kreml. V některých případech jsou však známy jejich neformální vazby na ruské ambasády a podnikatele.1 Rovněž nebude používán termín „informační válka“, který implikuje aktivní zapojení nejméně dvou stran. Šíření klamavých informací, matení obyvatelstva a 1 Jako

příklad uveďme fotografii zveřejněnou na Facebooku v květnu 2014, který ukazuje zakladatele magazínu Zem & Vek po boku ruského velvyslance na Slovensku Pavla Kuzněcova. Zmiňme i kontakty Jana Čarnogurského, jež založil Slovensko-ruskou společnost, na ruské podnikatele prostřednictvím Panevropské univerzity v Bratislavě.

4


ovlivňování nálady veřejnosti za účelem dosažení politických cílů bude označováno jako „dezinformační kampaň.“

Proruské aktivity: nová média, webové stránky, sociální sítě a organizace Rusko přistupuje k manipulaci médií a informací v jednotlivých evropských zemích specificky. Vytváří zvláštní strategie pro jednotlivé státy a regiony, přičemž využívá místních podmínek, rozporů a citlivých témat. Nimmo (2015) podotýká, že systém ruské propagandy je detailně propracovaný. Zahrnuje politiky, novináře, příznivě nakloněné komentátory, blogery a internetové trolly. Vzhledem k netransparentní minulosti a motivaci těchto hráčů veřejnost v řadě případů neví, že se jedná o prokremelské aktivisty (Knezevic, 2014). To je případ České republiky i Slovenska, kde proruské dezinformace pocházejí z četných zdrojů, jež jsou v řadě případů podporované známými proruskými aktivisty.2 Mezi časté a rovněž nejvíce viditelné nástroje užívané k šíření proruských dezinformací patří proruské weby, tištěná periodika, pořady v rádiu a neziskové organizace.3 Šíření zpráv z těchto zdrojů umocňují neformální uskupení a komunity aktivní na sociálních sítích, které obsah sdílejí, popřípadě organizují veřejná setkání. Jako příklad zmiňme protestní akce Institutu slovanských strategických studií,

2

Například Radka Zemanová-Kopecká stála u zrodu proruské neziskové organizace Institut slovanských strategických studií, který organizoval veřejnou diskusi v českém parlamentu a demonstraci na Pražském hradě. Zemanová-Kopecká rovněž píše články pro české proruské weby, ruskojazyčné zdroje, je aktivní na sociálních sítích a přispívá do online diskusí. Další podobnou figurou je Ján Čarnogurský, ředitel Slovensko-ruské společnosti, který je často citován v proruských médiích jako Zem & Vek na Slovensku nebo Vědomí v České republice. Píše články pro elektronická média a promlouvá na prorusky orientovaných veřejných diskusích. 3 Tyto skupiny často spolupracují na jednotlivých projektech a organizují veřejné akce společně s ruskými ambasádami nebo kulturními centry, lokálními pobočkami Federální agentury pro Společenství nezávislých států, svazy krajanů žijících v zahraničí, a mezinárodní humanitární spolupráce („Россотрудничество“), kterou Vladimir Putin založil v roce 2008.

5


veřejné diskuse pořádané magazínem Zem & Vek4 a demonstrace zaměřené proti NATO svolávané Slovensko-ruskou společností. Diskuse o proruské dezinformační kampani nabraly na intenzitě v únoru 2015, když slovenský aktivista Juraj Smatana publikoval seznam 42 českých a slovenských webů, které záměrně či z neznalosti šíří ruské lži (Šnídl, 2015). Od vydání první verze se seznam dále rozšiřuje díky prohlubování expertizy v této oblasti. Během posledních dvou let se objevila řada nových tištěných periodik. Patří mezi ně český magazín Vědomí založený autory zpravodajské webové stránky AC24.cz (nachází se na výše uvedeném seznamu) v roce 2014, a dále slovenský Zem & Vek, jež zahájil činnost v roce 2013 (podrobnější informace o zmíněných publikacích naleznete v příloze). Slovenské rádio Slobodný vysielač začalo být aktivní v roce 2013. Kromě vykreslování Ruska v dobrém světle tato média často uveřejňují příspěvky založené na konspiračních teoriích a mixu ověřitelných faktů, polopravd a lží.

Klíčová tvrzení proruských médií Podle ruské aktivistky Eleny Gluško (Teraz, 2014) prokremelská informační kampaň vstoupila do nové fáze v roce 2013, když se začaly objevovat nové zpravodajské zdroje bez formálních nebo jasně viditelných vazeb na Rusko. V jednotlivých zemích jsou nezávisle na sobě zakládány různé druhy médií, jejichž obsah je vytvářen přímo v místě působení. Proruská média v České republice a na Slovensku tedy mohou být ve vztahu ke svým protějškům v jiných zemích odlišná.

4

Web a facebookové stránky časopisu Zem & Vek hovoří o více než 40 veřejných akcích od roku 2013.

6


Abychom mohli zanalyzovat obsah zpráv šířených jednotlivými prokremelskými zdroji v České republice a na Slovensku, vybrali jsme čtyři referenční média. Nejprve se zaměříme na diskusi časopisu Zem & Vek, která proběhla 20. května 2015 v Žilině. Poté přejdeme k českému portálu Aeronet, a na závěr podrobíme kritickému pohledu květnové vydání časopisu Vědomí (detailnější informace o jednotlivých zdrojích naleznete v příloze). Výše uvedené zdroje neuvádějí jakoukoli spojitost s Ruskem, ale objevily se na Smatanově seznamu proruských webových stránek z února 2015. Abychom porovnali nová alternativní média bez deklarovaných vazeb na Kreml s těmi, jež se k Moskvě otevřeně hlásí, zařadili jsme do této případové studie i Sputnik News, který od roku 2014 přímo financuje Ruská federace. Analýza třídí jednotlivé druhy argumentů do 8 kategorií. Byly vybrány s ohledem na četnost, s jakou se v rámci proruské informační kampaně objevují. Zprávy byly zveřejňovaná formou přímých sdělení, jako během diskuse organizované magazínem Zem & Vek, nebo prostřednictvím psaných svědectví, rozhovorů a článků. Následující tabulka prezentuje argumenty a tvrzení 1) tří účastníků diskuse uspořádané časopisem Zem & Vek; 2) článků zahraniční sekce zpravodajského webu Aeronet uveřejněné v květnu a v dubnu 2015; 3) komentářů publikovaných časopisem Vědomí v květnu 2015; 4) úryvků z článků na českém Sputnik News v sekcích Politika a Česká republika, jež byly uveřejněny v květnu 2015.

Shodná stanoviska a argumenty ve zkoumaných médiích

7


Výše uvedená tabulka ukazuje, že v rámci diskuse a materiálů publikovaných třemi zpravodajskými servery byly v 8 sledovaných kategoriích použity velmi podobné argumenty. Následující narativy můžeme rozpoznat ve všech 4 případech: USA: •

Chtějí ovládat svět

•

Neustále podněcují konflikty v různých koutech světa, stojí za barevnými revolucemi

•

Jsou v úpadku, jejich globální hegemonie se vytracuje

•

Všechny intervence (Irák, Afghánistán, Sýrie, Libye) dopadly nepříznivě, USA proto zodpovídají za globální terorismus

NATO a EU: •

Podněcují agresi

•

Jsou nepřátelské mocnosti, jejichž zájmy jsou rozdílné od českých a slovenských

•

Brzy se rozpadnou

Ukrajina: •

Není demokratickou zemí, vládnou zde fašisté a Banderovci

•

Vláda a prezident jsou loutkami v rukách USA

Média a politici: •

Jsou manipulativní, zaujatí

•

Pod kontrolou finanční elity

•

Užívají propagandu k manipulaci veřejného mínění

Rusko: •

Není dokonalé, na druhou stranu ale méně agresivní než Západ

8


•

Pouze reaguje na agresivitu Západu

Budoucnost: •

Bude plná konfliktů

•

Patří Rusku a Číně, jejichž alianci se podaří zastavit americký teror

Ve všech čtyřech případech autoři použili podobné, nebo dokonce shodné argumenty. Proruské názorové platformy bez jasných vazeb na Moskvu byly ve svých protizápadních vyjádřeních přímočařejší, publikovaly ostře vyhraněné názory a obvinění. Česká varianta Sputnik News na druhou stranu postupovala střídměji, využívala deskriptivní žurnalistický sloh, často citovala údajné experty nebo oficiální zdroje. Proruské servery bez přímé vazby na Kreml se častěji uchylovaly ke konspiračním teoriím. Autoři nešetřili provokativními názory a emocionálně laděnými obrázky, aby se jednotlivé zprávy jevily více šokující a naléhavé.

Charakteristika proruské dezinformační kampaně v České republice a na Slovensku Mezi společné znaky prokremelských médií a internetových stránek v Čechách a na Slovensku patří: •

Absence oficiální vazby na Kreml

•

Protizápadní zaměření, časté útoky na USA, Ukrajinu, Západní země a kulturu obecně

•

Do jisté míry proruská, proputinovská rétorika

•

Šíření konspiračních teorií, kombinace skutečností a polopravd

9


•

Publikované zprávy obsahují podobné argumenty

•

Negativní podtón příspěvků odkazuje na morální, ekonomický, politický a sociální úpadek. Vykreslují temnou budoucnost plnou střetů civilizací.

•

Citově zabarvená slova, příběhy a fotografie

•

Propojenost a podpora ze strany rozličných osobností, které kampaním dodávají hodnověrnost a publicitu

Řadu výše uvedených společných vlastností mapovaných médií můžeme rozpoznat i v dalších prokremelských webových zpravodajských zdrojích, které se objevily v České republice a na Slovensku v posledních letech. Mnoho z nich začalo být aktivní před rokem 2014, některé byly založeny již v roce 2013 nebo ještě dříve. Jejich činnost však nabrala na intenzitě až v průběhu krize na Ukrajině. To naznačuje, že založení proruských médií v České republice a na Slovensku představovalo dlouhodobě plánovaný proces. Tuto tezi ve své práci podporuje i Gluško, který tvrdí, že výše uvedené typy médií byly začleněny mezi nástroje ruské informační války okolo roku 2013 (Teraz, 2014). Motivy nových proruských platforem však zůstávají alespoň částečně obestřeny rouškou tajemství – detaily o jejich skutečném původu, organizační struktuře a zdrojích financování se ve většině případů nepodařilo zjistit. Veškeré snahy investigativních žurnalistů a aktivistů zatím vyústily pouze v neurčité indicie, jež aktivní zapojení Ruska matně naznačují. Přímé důkazy ale doposud chybí. Netransparentnost je jednou z největších výhod zkoumaných aktérů. Díky ní mohou jakékoli obvinění z podjatosti odsoudit jako snahu potlačit názorovou pluralitu ze strany „loutek americké propagandy.“ Dokud si tímto způsobem budou moci prokremelská média zachovávat alespoň náznak důvěryhodnosti, jejich poselství bude určitými kruhy české a slovenské společnosti rezonovat stále.

10


Klíčový úkol nových proruských médií a jejich odnoží na sociálních sítích je nabídnout pestrou platformu, v rámci které je možné šířit kritické hlasy a násobit jejich efekt za účelem podpory ruských zájmů. Jejich úspěch tkví v možnosti těžit z nedůvěry české a slovenské veřejnosti k mainstreamovým médiím a politikům. Tyto nálady ještě umocňují všudypřítomné skandály, oligarchizace mediální scény a politiky, popřípadě arogance společensky významných osobností. Dokud se tuto krizi nepodaří vyřešit, budou mít antisystémové názorové platformy dostatek možností k šíření negativních nálad a nedůvěry napříč společností. Cílem proruské dezinformační kampaně je ovlivnit veřejné mínění proti Západu a jeho vlastním institucím. Tato priorita je v souladu s taktikou „rozděl a panuj“, kterou Moskva uplatňuje napříč Evropou. Proruská média a platformy vytvářejí smyšlený svět, kde Spojené státy usilují o globální nadvládu, každý politik je zkorumpovaný, veškerá média (kromě proruských) jsou zaujatá a manipulativní. Budoucnost je temná, plná konfliktů a beznaděje. Civilizaci může spasit jedině Rusko, zachránce a morální autorita, které touží po stabilitě a míru. Smatana a další autoři varují, že pokud tento názor převládne, dojde k vzestupu protizápadních politiků a podkopání jednoty Evropské unie (Šnídl, 2015).

Doporučení Kritická reflexe proruské kampaně v České republice a na Slovensku Analýza stručně představila proruská média a jejich techniky ovlivňování veřejného mínění. Poukázala na shodné znaky v argumentaci a zpravodajské činnosti zdánlivě nesouvisejících zdrojů. Pokud chceme proruské propagandě v České republice a na Slovensku lépe porozumět a vysvětlit její fungování široké veřejnosti, musíme

11


investovat více energie a finančních prostředků do jejího systematického výzkumu. V prvé řadě je nutné se zaměřit na následující oblasti: •

Kolik proruských médií v jednotlivých zemích existuje a jakým způsobem se podílejí na dezinformační kampani? Bude se jejich počet zvyšovat?

•

Kdo za nimi stojí, a jakým způsobem byly založeny (jména, adresy, domény)? První krok v tomto ohledu učinily investigativní týmy z médií Respekt, Echo24 a Hlídací pes, kterým se podařilo rozkrýt pozadí určitých proruských webů. Podobné iniciativy je nutné podporovat, a jejich výsledky zveřejňovat; ideálně na jediném snadno dostupném portálu.

•

Kdo jsou klíčové osobnosti a organizace stojící za proruskými aktivitami?

•

Dají se u nich vystopovat skryté vazby a motivace, které by vedly k jejich diskreditaci? Pokud u nich existují ekonomické vazby na podezřelé společnosti, popřípadě jsou v kontaktu se zpravodajskými službami, je nutné tyto skutečnosti ověřit a publikovat.

•

S kým se jednotliví spolupracovníci proruských médií stýkají, a jakým způsobem spolupracují mezi sebou?

•

Jaké nástroje jsou nejčastěji užívány k zesílení důsledku kampaní (kopírování identických článků různými zdroji, odkazování na neexistující události, aktivity na sociálních sítích, trolling)?

•

Málo probádanou oblast představuje trolling v českých a slovenských médiích. Zvyšuje se počet proruských komentářů na online diskusích? Zaznívají opakující se argumenty na různých webech? Píší je uživatelé s falešnými jmény nebo čerstvě vytvořenými účty?

Odhalit pravdu nestačí Poukázání na nepravdivé informace, konspirační teorie a polopravdy samo o sobě nepovede k minimalizaci dopadů dezinformačních kampaní. Podaří se ovlivnit

12


názory lidí, kteří všude vidí spiknutí? Vzhledem k tomu, že často navštěvují proruské weby za účelem potvrzení již existujícího přesvědčení, to není možné zaručit. V rámci boje s proruskými dezinformacemi je proto vhodné doplnit vzdělávací aktivity humorem a satirou, které propagandu zábavnou formou odhalují, a pomáhají toto téma vnášet do mediálního prostoru a veřejného života.

Kampaň o typických metodách argumentace Proruská média často tvrdí, že „západ také využívá propagandu“, „svět se bortí“, nebo že „médiím se nedá věřit, protože jsou zkorumpovaná a předpojatá“. Je nutné tato tvrzení vyvrátit, a vysvětlit jejich nepravdivost veřejnosti. Veřejnoprávní média ani neziskové organizace by ale neměly jednostranně a zaujatě obhajovat jednotlivé zákonodárce. Klesající důvěru v politiky mohou napravit jen politici samotní, například za pomoci intenzivnější komunikace se svými voliči. Zvěstem o neodvratitelném kolapsu západní civilizace, kterou prokremelská média v Čechách a na Slovensku šíří, je možné čelit zdůrazňováním pozitivních ekonomických trendů a úspěchů na poli vědy, techniky nebo demokracie.

Informační bezpečnost jako akademický obor Polská analytička Jolana Darczewska poukazuje na skutečnost, že se teorie a praxe informační války vyučuje na ruských univerzitách (Darczewska 2014, 9). Bezpečnost informací, boj na internetu, strategická komunikace a příbuzné obory jsou součástí studijních

plánů

veškerých

vzdělávacích

institucí

spadajících

pod

ruská

ministerstva. Mezi ně patří Akademie FSB (Federální služba bezpečnosti, ruská kontrarozvědka) nebo Akademie ministerstva vnitra. Diplomaté a experti na práci s informacemi jsou vzdělávání na Moskevské státní univerzitě mezinárodních vztahů (MHIMO), popřípadě Diplomatické akademii Ministerstva zahraničních věcí

13


Ruské federace. Informační bezpečnosti se rovněž věnují v Rusku četné výzkumné instituce a think-tanky. České a slovenské vzdělávací instituce, think-tanky a státní správa by také měly rozvíjet znalosti metod, kterými dezinformace, zneužívání internetu a propaganda mohou napomáhat k dosažení politických cílů. Podmínkou je odpovídající nasazení a finanční prostředky.

Důležitost kritického myšlení Rozvoj internetu nutí západní nakladatelství a média měnit svůj tradiční obchodní model, dochází k zeštíhlování redakcí a ubývá čas na investigativní činnost. Mnohá média jen s obtížemi produkují požadovaný počet článků, a honba za čteností se dostává do rozporu s žurnalistickou etikou. Abychom v této oblasti docílili pokroku, měli bychom organizovat interaktivní semináře pro novináře i širokou veřejnost, v rámci kterých by tato problematika byla diskutována. Sociální sítě se rostoucí měrou stávají hlavním zdrojem informací o politice a mezinárodních vztazích, což platí zejména pro prvovoliče. Během posledních voleb na Slovensku vyjádřili mladí voliči silnou podporu extremistickým stranám, což vypovídá o jejich manipulovatelnosti. Mladí lidé i široká veřejnost se musí naučit kriticky hodnotit, do jaké míry jsou jednotlivé zdroje informací věrohodné. Aktivity zaměřené na zvyšování mediální gramotnosti jsou nezbytnou součástí boje s proruskými dezinformacemi.

Vzdělávání a obecné povědomí Experiment profesorky Smithové (1974, 2) poukázal na souvislosti mezi vzděláváním, kritickým myšlením a schopností čelit propagandě. Předmětem výzkumu byly dvě skupiny žáků základní školy. První skupinka se čtyři týdny

14


věnovala základním principům propagandy, druhá žádné školení neabsolvovala. Následný test ukázal, že žáci z první skupiny byli v rozlišování mezi propagandou a skutečností úspěšnější než ostatní. Efektivní boj s proruskými dezinformacemi v českých a slovenských médiích je proto nutné podpořit cílevědomým vzděláváním široké veřejnosti. Pomerantsev a Weiss (2015, 7) doporučují realizovat vzdělávací kampaň, která by ukázala, jak dezinformační techniky fungují, a jakým způsobem propagandu kriticky hodnotit. Proruská sdělení jsou často doprovázena velkolepými slovními obraty a silně citově zabarvenými výrazy, obrázky a symboly.5 Tyto základní techniky propagandy a jejich používání je nutné v rámci kampaně vysvětlit. Informace musí být dostupné ve srozumitelné a poutavé podobě. Kulaté stoly, články a kvalitní publikace sice podnítí diskuse v odborných kruzích, ale jejich dosah je značně omezen, a užitečné podněty tak neproniknou k nejzranitelnějším segmentům populace. Politici, akademici a neziskové organizace proto musí zlepšit své PR, spolupracovat s experty v tomto oboru a zvýšit povědomí o svých aktivitách.

Mapování dopadu na veřejné mínění Proruské dezinformační kampaně budou nabývat na intenzitě. Abychom mohli spolehlivě zhodnotit jejich důsledky v České republice a na Slovensku, je nutné studovat proměny nálad ve společnosti pomocí studií, dotazníků, průzkumů veřejného mínění. Je nutné věnovat pozornost demokratickým institucím, které jsou nejčastějším terčem dezinformačních aktivit.

5

Například v kampani o mladistvých delikventech se často objevovaly fotografie trpících dětí.

15


Postupujme společně Spíše než řadu autonomních projektů, které by probíhaly nezávisle na sobě, potřebujeme aktivity koordinovat. Těsná spolupráce mezi jednotlivými aktivisty umocní přidanou hodnotu jejich iniciativ. Měla by vzniknout místní, regionální, a národní fóra přístupná všem, kteří se proruskými dezinformačními kampaněmi zabývají.

Seznam literatury AC24. 2015. Dostupné z: 2015. http://www.ac24.cz/ Aeronet. 2015. Dostupné z: http://aeronet.cz/news. Břešťan, Robert. 2015a. “Michal Kubal: Česká televize je pod brutálním tlakem. Kvůli Rusku.” Hlídací pes. 5.4.2015. Dostupné z: http://hlidacipes.org/michal-kubal-ceska-televizeje-pod-brutalnim-tlakem-kvuli-rusku/ Břešťan, Robert. 2015b. “Proruská propaganda se sídlem v Teplicích, s vazbou na církev i politika ČSSD.” Hládací pes. May 26. Dostupné z: http://hlidacipes.org/ruska-propagandasesidlem-v-teplicich/ Darczewska, Jolanta. 2014. “The Anatomy of Russian Information Warfare.” The Center for Eastern Studies. Květen 2014. Dostupné z: http://www.osw.waw.pl/sites/default/files/the_anatomy_of_russian_information_warfare.p df Human Rights Institute: „Dôveruj ale preveruj.“ Dostupné z: http://www.ludskeprava.sk/doverujpreveruj Knezevic, Gordana. 2014. “Pomerantsev: Russia’s asymmetric warfare.” Radio Slobodna Evropa. November 11. Dostupné z: http://www.slobodnaevropa.org/content/pomeranstevrusias-asymmetric-warfare/26685421.html Kundra, Ondřej. 2015. “Guerilla Journalists in Our Midst.” Respekt. 16.3.2015, Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/c1-63694380-guerilla-journalists-in-our-midst Nimmo, Ben. 2015. “Anatomy of an info-war: How Russia’s propaganda machine works, and how to counter it.” Central European Policy Institute. 15.5.2015, Dostupné z: http://www.cepolicy.org/publications/anatomy-info-war-how-russias-propaganda-machineworks-and-how-counter-it

16


Pomerantzev, Peter, and Weiss, Michael. 2014. “The Mennace of Unreality.” The Institute of Modern Russia. Dostupné z: http://www.interpretermag.com/wpcontent/uploads/2014/11/The_Menace_of_Unreality_Final.pdf Rostecký, Jiří. 2014. „Ondřej Geršl: Na AC24.cz píšeme tak, jak nám dovolí naše současná úroveň vědomí.“ Mladý podnikatel. 18.4.2014 Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/ondrejgersl-rozhovor-o-ac24-t11020 Smith, Bonnie. 1974. “Critically Reading for Propaganda Techniques in Grade Six.” Master diss. The State University of New Jersey. Dostupné z: http://files.eric.ed.gov/fulltext/ED098530.pdf Šnídl, Vladimír. 2015. “Proruskú propagandu o zhýralom Západe u nás šíri 42 webov.” Denník N. 26.2.2015 Dostupné z: https://dennikn.sk/57740/prorusku-propagandu-ozhyralom-zapade-u-nas-siri-42-webov/ SputnikNews. 2015. Dostupné z: http://cz.sputniknews.com/ Stop Auto-Genocide. n.d. “Petícia proti juvenilnej justícií na Slovensku.” Dostupné z: http://www.stopautogenocide.sk/clanky/juvenilna-justicia---kradnutie-deti/peticia-protijuvenilnej-justicii-na-slovensku.html Teraz Slovensko. 2014. “E.Gluško: Európa prehnala informačnú vojnu s Ruskom.” 13.3.2014 Dostupné z: http://www.teraz.sk/slovensko/glusko-informacie-media-navsteva/84225clanok.html Youtube. 2012. “Juvenilní justice lov na děti.” 18.12.2012 Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2UXoRhyTCXo Zemavek. 2015. Dostupné z: http://www.zemavek.sk/ Všechny články byly dostupné na uvedených webových stránkách k 1.5.2015.

17

PRORUSKÁ DESINFORMAČNÍ KAMPAŇ V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU

Recommend Documents